Richard Sobotka LYSÁ HORA KRÁLOVNA BESKYD

Richard Sobotka

LYSÁ HORA

KRÁLOVNA BESKYD 2004

Vzhùru na Lysou tam je duše èistá šumné rozhledy až srdce zaplesá.

© Richard Sobotka

GEOGRAFICKY Lysá hora, nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.), je tvoøena flyšovými souvrstvími, nejvyšší èást pak z pískovcù. Patøí do flyšové soustavy vnìjších Západních Karpat, které se rozkládají západnì - severovýchodním smìrem témìø od Valašského Meziøíèí až po Jablunkovský prùsmyk. Moravskoslezské Beskydy jsou v podstatì po celém obvodì ohranièené depresemi, které jsou charakteristické pøíkrými svahy èásteènì tektonického a èásteènì strukturního pùvodu. Jižní èást pohoøí tvoøí izoklinální høeben Malého Polomu (1061 m) a Velkého Polomu (1068 m), po kterém pøechází hlavní evropské rozvodí mezi Èerným a Baltským moøem. Øeky tekoucí z této oblasti do Odry vytvoøily v máloodolných bøidlicových vrstvách deprese, oddìlující zónu vyvýšenin v seve-rní èásti pohoøí. V odolných godulských pí-skovcích vytváøejí hluboké a úzké doliny, dìlící celou zónu do masivù Radhoštì (1129 m), Knìhynì (1257 m), Smrku (1276 m), Lysé hory (1323 m) a Travného (1203 m). Dolina øeky Ostravice dìlí Moravskoslezské Beskydy na Lysohorskou hornatinu (východní èást), Radhošskou hornatinu (zá-

LysÆ hora - 1 - krÆlovna Beskyd

padní èást) a Klokoèovskou hornatinu (jižní èást). Moravskoslezské Beskydy mají mírnì chladné až chladné a velmi vlhké klima. Teplotní amplituda je 29 - 20 stupòù C, roèní úhrn srážek 700 - 1600 mm. Snìhová pokrývka leží 4 - 5 mìsícù a dosahuje síly 100 - 160 cm.

POVÌSTI Od nejstarších dob vzbuzuje Lysá hora obdiv. Její tajemné lesy daly vzniknout mnoha povìstem a zkazkám. I když se nachází blízko hlavních cest a lidských sídliš v údolí øeky Ostravice a jejich pøítokù, pøesto se jen málokdo odvažoval vkroèit do divokých lesù na pøíkrých a nepøístupných stráních. Obavy byly nejen z dravé zvìøe, ale i z loupežníkù. Podle povìstí našel na svazích v tìžko pøístupných skrýších Lysé hory bezpeèný úkryt se svou chasou zbojník Ondráš, syn rychtáøe Šebesty z Janovic, který zaèá-tkem 18. století v této oblasti provozoval zbojnické øemeslo, mstil køivdy pánù, spáchané na poddaném lidu. Ondrᚠbyl loupežník a mstitel se širokým okruhem pùsobnosti. Údajnì se svými zbojníky jeden èas pobýval také v ïùrách a chodbách v hoøe Klenovì. Portáši pøi pronásledování zbojníkù nikdy žádný vchod LysÆ hora - 2 - krÆlovna Beskyd

nenašli. Když vojáci celý Klenov obstoupili, a devìt dní na zbojníky èíhali, pøece tito tajnou chodbou unikli a vojákùm poslali psaní až kdesi z Uher. Podle pamìtníkù zùstaly v Klenovì po Ondrášovi zakopané poklady. Vypráví se, že na Bystøièkách polapil Ondrᚠu širokého buku bohatého gazdu Malenu, když šel pøes Klenovský les koupit na vsetínský jarmark voly. Šedesát rýnských musel Malena odevzdat, právì polovinu toho, co mìl u sebe, teprve pak mohl jít dál. Ondrᚠstrèil peníze za košili. Dlouho se tam neohøály. Když o chvíli pozdìji šel na jarmark chudý drvaø se ženou a s málo penìzi na koupi kravièky, obdaroval je Ondrᚠlehce nabytými šedesáti rýnskými, aby si koupili krávu jak se patøí. "Až nadojíte první èrpák mléka, vzpomeòte na Ondráše!" øekl, a než se vzpamatovali, byl ten tam. Už pøi vyslovení zbojníkova jména naskakovala pánùm a boháèùm husí kùže. Nejvìtší strach z Ondráše mìl hukvaldský hrabì Pražma, každý schod svého zámku nechal støežit husarem. Poruèil rozhoupat všechny kostelní zvony, jakmile se v nìkteré dìdinì Ondrᚠobjeví. Zkazky o Ondrášovi se vztahují pøedevším k Lysé hoøe. Na toto téma vznikla celá øada povídek. Slezský buditel dr. Fr. Sláma napsal o Ondrášovi knihu "Pán Lysé hory". ÈeLysÆ hora - 3 - krÆlovna Beskyd

nìk Ostravický pak "Píseò o Ondrášovi". Nad Satinským vodopádem, pøi cestì z Frýdlantu nad Ostravicí, je "Ondrášova skála", vytéká z pod ní pramen.

TURISTICKÉ CHATY NA LYSÉ HOØE Lysá hora, nejvyšší vrchol Beskyd, ležela na území Slezska a byla majetkem panství frýdeckého. Od posledního šlechtického držitele, hrabìte Jana Pražmy, se dostalo frýdecké panství i s Lysou horou do vlastnictví tìšínských arcivévodù, èlenù císa-øské rodiny Habsburkù. Za arcivévody Albrechta vybudovala pøed rokem 1870 Tìšínská komora tìsnì pod vrcholem Lysé hory døevìnou loveckou boudu. Panstvo z Tìšínska sem pøijíždìlo, zejména v dobì honù, koòmo údolím podél potoka Mohelnice. Na vrchol Lysé hory však vystupovali také èeští turisté. Svìdèí o tom záznam ze srpna roku 1880, kdy deset èeských národovcù po tøi dny putovalo pìšky pøes Prašivou, Slavíè, Bílý køíž až na vrchol Lysé hory. Strážce lovecké boudy jim uvaøil v kotli gulᚠa celou noc pilnì topil, aby jim nebylo zima. Dopustil se však neopatrnosti, chata zaèala hoøet. Požár se však podaøilo spoleènými silami uhasit a boudu zachránit pøed

LysÆ hora - 4 - krÆlovna Beskyd

zkázou. Kromì této pøíhody èeští turisté také zaznamenali, že z Lysé hory byl krásnìjší pohled na západ slunce, než z Radhoštì. Èasté návštìvy èeských turistù nevidìli rádi nacionální Nìmci. Lysá hora, majetek Habsburkù, byla zdùrazòována jako symbol germánství. Aby zajistili na Lysé hoøe trvale nìmecký vliv, dali podnìt k postavení turistické chaty na vrcholu. Stavbu hmotnì i finanènì zajistila Tìšínská komora a ostravští prùmyslníci. Dne 21. èervence 1895 byla chata slavnostnì otevøena a pojmenována po vládci Tìšínska arcivévodovi Albrechtovi "Erzherzog Albrecht Schutzhaus", který právì v tomto roce zemøel. Vysoké ceny umožnily vstup do chaty jen zámožné klientele. Proto se zaèali èeští turisté Lysé hoøe vyhýbat. Také po vzniku samostatného Èeskoslovenska v roce 1918 patøila Albrechtova chata na Lysé hoøe nìmeckým turistùm, sdruženým ve spolku Beskiden - Verein, sekce Frýdek. Protože nepostaèovala všem zájemcùm, byla koncem roku 1933 dokonèena stavba noclehárny Beskidenvereinu, pozdìji zvaná "Kamenný dùm". Lysá hora se tak stala støediskem grossbürgrù ze slezských mìst a prùmyslníkù z ostravsko-karvínského revíru i z Pruska. Èeští turisté se však nevzdávali myšlenky postavit na Lysé hoøe èeskou turistickou chatu. Základní kámen byl položen 1. øíjna LysÆ hora - 5 - krÆlovna Beskyd

1933 v místì, kde údajnì ukryl zbojník Ondrᚠsvùj poklad. Stavba byla zahájena v èervnu a dokonèena v prosinci 1934. Stavební práce zajistila firma Nekvasil z Moravské Ostravy. Náklady na stavbu ve výši 602 tisíc korun uhradili èlenové Klubu èeských turistù z Ostravska. Pro veøejnost byla èeská turistická chata slavnostnì otevøena v èervnu 1935. Slavnosti se zúèastnilo na tøi tisíce lidí ze širokého okolí, pøijeli turisté z Prahy, Slovenska, z Moravy a Slezska i Valaši v krojích. Tato historická událost mìla mimoøádný význam pro èeské národní sebeuvìdomìní. Chata a Lysá hora se mìla stát symbolem beskydské turistiky, jakýmsi èeským turistickým centrem, zvláštì pøi propojení s dalšími útulnami v Beskydech. Obì turistické chaty na Lysé hoøe, èeská i nìmecká, byly pronajímány za úplatu nájemcùm a provozovány samostatnì až do roku 1948. Po znárodnìní tvoøily jeden celek pod názvem "Bezruèova chata na Lysé hoøe". V bývalé Albrechtovì chatì restauraèní provoz zanikl, stala se pouze ubytovnou. Ubytovna Kamenný dùm pøipadla po skonèení války spojùm a patøí jim dodnes. "Bezruèova chata na Lysé hoøe" v sedmdesátých letech minulého století do základu vyhoøela (bývalá nìmecká v roce 1972, èeská v roce 1978). Pøíèiny požárù nikdy nebyly spolehlivì objasnìny. LysÆ hora - 6 - krÆlovna Beskyd

Provizorní bufet byl pak po nìjakou dobu v provozu v zaøízení pro stavbu televizního vysílaèe, pak v døevìném objektu bývalé konírny jako bufet Šantán a bufet Plesnivka. V roce 1997 mìly na vrcholu svou chatu Válcovny plechu Frýdek - Místek. V lednu 1997 vznikla Nadace Lysá hora, která si pod heslem "Turisté sobì" vzala za cíl kromì ochrany pøírody a vodních zdrojù v Beskydech, údržby a ochrany turistických objektù pøedevším obnovení historické Bezruèovy chaty na Lysé hoøe. Zakladatelem nadace je ústøedí Klubu èeských turistù a oblastí Beskydy a Slezsko. Základní kámen turistické chaty mìl být položen pøesnì na den dvacet let poté, co vyhoøela pùvodní Bezruèova chata, 11. bøezna 1998. U chaty mìla být zachována pùvodní podoba a zprovoznìna mìla být do jednoho roku. Stavba mìla pøijít na tøicet milionù korun. Zámìr se však dosud nepodaøilo realizovat. V souèasnosti má na vrcholu Lysé hory sídlo horská služba, meteorologická stanice a televizní vysílaè, který se stal dominantou tohoto nejvyššího beskydského vrcholu.

TURISTÉ NA LYSÉ HOØE Turistika se zaèala v Beskydech rozvíjet od roku 1890. I když je Lysá hora nejvyšším vrcholem Beskyd, èeské turisty zpoèátku LysÆ hora - 7 - krÆlovna Beskyd

vábil pøedevším snadnìji dostupný a náboženským kultem opøedený Radhoš. Lysá hora se tak stala turistickým støediskem Nìmcù a chata Beskidenvereinu, postavena na vrcholu r. 1895, základnou pro nìmeckou turistiku. Èeští turisté zaèali Lysou horu objevovat poèátkem 20. století. Nemínili se smíøit s tím, aby se Lysá hora stala natrvalo nìmeckou državou. Stále èastìji vstupovali na Lysou horu, zpívali èeské písnì, oživovali národní tradice, pøipomínali zbojníka Ondráše a jeho horní chlapce, boje s portáši, hajduky a pohranièními strážemi. Lysá hora se stala symbolem zápasu za národní svobodu. K tìm, kteøí stoupali na vrchol Lysé hory, patøil také Petr Bezruè. Poprvé v roce 1891, krátce poté, kdy jako ètyøiadvacetiletý pøišel do Místku. Od té doby rok co rok vystupoval na Lysou a "výplazù na Lysou" se nevzdal ani jako "starý ještìr" èi "stareèek" ve vysokém vìku. Za nejkrásnìjšími výhledy se na Lysou horu vypravovali také malíø Ferdyš Duša, nositel Nobelovy ceny akademik Jaroslav Heyrovský, proslulý znalec antiky filozof Ludvík Svoboda. Vydávali se po èervené znaèce z Ostravice a neopomnìli zdùraznit, že nepøekonávají jen výškové mezníky, ale i únavné všednosti svého tolik uspìchaného života. LysÆ hora - 8 - krÆlovna Beskyd

KLUB PØÁTEL LYSÉ HORY Klub pøátel Lysé hory založila v roce 1980 skupina turistù z Ostravy. Bìhem let se rozrostl na nìkolik set èlenù. Stát se jím mohl každý, kdo absolvoval za rok nejménì 25 výstupù, nebo kdo bìhem pìti let vystoupil stokrát na vrchol Lysé hory. Zájem o výstupy byl takový, že nìkteøí jednotlivci vystoupili na vrchol dennì, za rok tedy 365krát. Podle nepsaných pravidel získal "lysaø" za sto výstupù bronzový odznak, za 250 støíbrný a za 500 výstupù zlatý. V roce 1997 bylo na padesát držitelù zlatého odznaku, roènì jich bylo udìlováno pøibližnì sedm. Klub pøátel Lysé hory mìl èleny mezi domácími turisty, ale také z celé Moravy, Prahy a dokonce i ze Špindlerova Mlýna.

METEOROLOGICKÁ STANICE NA LYSÉ HOØE Od roku 1897 jsou na nejvyšší hoøe Moravskoslezských Beskyd provádìna meteorologická pozorování. Poèátky úzce souvisejí s turistikou a výstavbou horských chat a útulen. Pravidelné denní mìøení nìkterých meteorologických jevù na Lysé hoøe bylo zahájeno 15. èervence 1897. Tøikrát dennì bylo zaznamenáváno množství spadlých srážek,

LysÆ hora - 9 - krÆlovna Beskyd

teplota vzduchu, výška napadaného snìhu a výška snìhové pokrývky. Zjištìné údaje byly na konci mìsíce odesílány do Opavy. Prvním pozorovatelem byl Jaroslav Winkler, "Restauratent" z Albrechtovy chaty. Pozorovatelé se støídali tak, jak se støídali nájemci nebo èíšníci na Albrechtovì chatì, tomu odpovídala i rùzná kvalita pozorování, záznamy byly provádìny nìmecky. Od listopadu 1918 byly výkazy odesílány do Státního ústavu meteorologického v Praze a všechny záznamy byly provádìny jen èesky. V listopadu 1933 byla stanice doplnìna pøístroji pro mìøení vlhkosti vzduchu, sluneèního svitu, zjišovala se také dohlednost, oblaènost, stav pùdy a tlak par, rovnìž i denní maxima a minima teploty vzduchu. Pravidelná mìøení byla provádìna tøikrát dennì, záznamy byly po ukonèení mìsíce odesílány do Prahy. Veškeré pozorování a mìøení bylo ukonèeno 30. dubna 1940 a obnoveno na jeden mìsíc až v lednu 1942. Od srpna 1944 zaèali poèasí pozorovat nìmeètí vojáci, obsluhující na Lysé hoøe zesilovací stanici rádiového spojení. Dne 31. prosince 1944 pozorování a mìøení s blížícím se koncem války definitivnì skonèilo. Leteckou meteorologickou stanici zøídili na Lysé hoøe koncem kvìtna 1946 vojáci èeskoslovenské armády. Zprávy o poèasí byly podávány velmi nepravidelnì a teprve LysÆ hora - 10 - krÆlovna Beskyd

25. února 1947 v 7 hodin støedoevropského èasu zaèalo "øádné" pozorování. V roce 1954 byla dokonèena stavba zdìné budovy pro potøeby meteorologické stanice. Pravidelné mìøení a pozorování poèasí a pøedávání zašifrovaných meteorologických zpráv zaèalo v nové budovì 6. øíjna 1954 v 7 hodin SEÈ. Sloužilo se jen od 7 do 21 hodin. V tomto roce službu na všech odlouèených stanicích pøevzal od vojákù civilní Hydrometeorologický ústav v Praze, stanice byly obsazovány profesionálními pozorovateli. Vedoucím meteorologické stanice Lysá hora byl jmenován Karel Slezák, pozorovatelem Ladislav Hrtoò. V roce 1966 byl poèet zamìstnancù stanice rozšíøen na ètyøi a v roce 1968 na pìt pozorovatelù. Od 1. ledna 1969 byl na stanici zaveden nepøetržitý provoz. V lednu 1990 skonèilo pøedávání zpráv pomocí radiostanic. Do provozu byl uveden dálnopis, èímž se pøedávání zpráv znaènì zjednodušilo. V bøeznu 1991 byla stanice vybavena poèítaèi i tiskárnami, èímž se šifrování a pøedávání zpráv dále zjednodušilo, poøizování klimatických výkazù se znaènì zrychlilo a usnadnilo.

POÈASÍ NA LYSÉ HOØE Prùmìrná teplota vzduchu 2,8 st. C. Nejtepleji bylo na Lysé hoøe 5. èervence 1957, LysÆ hora - 11 - krÆlovna Beskyd

tehdy bylo namìøeno 29,4 st. C, nejchladnìji pak 9. února 1956 s teplotou mínus 30,9 st. C. Na Lysé hoøe prší v prùmìru 224 dnù za rok, nejvíce v kvìtnu, nejménì v záøí. Prùmìrnì roènì spadne na Lysé hoøe 1358 mm srážek. Nejvíce srážek za mìsíc 569 mm spadlo v èervenci 1913, nejménì necelé 2 mm v øíjnu 1951. Absolutní maximum spadlých srážek za jeden den 200,00 mm bylo 19. èervence 1949 (tj. 200 litrù vody na plochu 1 m ètvereèního povrchu zemì). Prùmìrná maximální výška celkové snìhové pokrývky v roce je 182 cm, nejvyšší 491 cm byla v zimním období 1910/11 a nejnižší 65 cm v zimním období 1926/26. Nejvíce napadaného snìhu 290 cm namìøili na Lysé hoøe v bøeznu 1939. Nejvíce za jediný den (90 cm) napadalo snìhu 8. listopadu 1952. Nejvìtší výška celkové snìhové pokrývky 510 cm byla v bøeznu 1911. Na Lysé hoøe snìží prùmìrnì 108 dnù v roce, v zimním období 1974/75 snìžilo celkem 213 dnù. Slunce na Lysé hoøe svítí slunce prùmìrnì 1558 hodin za rok; v prùmìru 113 dnù v roce je obloha bez jakéhokoliv sluneèního svitu. Na Lysé hoøe pøevládají vìtry západních smìrù; vichøice panuje kolem 171 dnù v roce. Roènì bývá na Lysé hoøe zaznamenáno 37 dnù s bouøkou, nejèastìji se bouøky vyskyLysÆ hora - 12 - krÆlovna Beskyd

tují v èervnu.

HORSKÁ SLUŽBA V BESKYDECH Vznik Horské služby má úzkou spojitost s rozvojem turistiky. V Beskydech se turistický ruch rozvíjel v závìru 19. století. V oblasti Lysé hory to byli Nìmci z blízkých, tehdy ponìmèených mìst Frýdku - Místku a Ostravy, kteøí založili nìmecký turistický spolek "Beskiedenverein". Z èeských turistických spolkù je nejstarší "Pohorská jednota Radhoš", založená 14. záøí 1884 ve Frenštátì pod Radhoštìm. K pìší turistice se zvláštì po 1. svìtové válce pøipojila i zimní turistika - lyžování. Se vzrùstající návštìvností hor vznikaly i první úrazy. Veškerou pomoc si tehdy zajišovali turisté sami vzájemnou solidárností, ale byli to pøedevším provozovatelé horských chat, kteøí mìli jakousi nepsanou povinnost pomáhat. Turistické chaty totiž nemìly v poèátcích rozvoje turistiky za svùj hlavní cíl zisk, ale sloužit a pomáhat návštìvníkùm hor. Jejich vedoucí byli vesmìs dobrými turisty a lyžaøi a pøedevším mìli hory rádi. Prvá Horská záchranná služba u nás vznikla v roce 1934 v Krkonoších. Brzy se jevilo objektivní nutností založit Horskou službu i v dalších horských oblaLysÆ hora - 13 - krÆlovna Beskyd

stech a také v Beskydech. Zejména po druhé svìtové válce zaèali turisté navštìvovat Beskydy ve velkém poètu. Tehdy se zaèaly ozývat hlasy, pøedevším z øad lyžaøù, aby se podobnì jako v Krkonoších, Jeseníkách a na Šumavì také i v Beskydech zøídila Horská záchranná služba. Jejímu vzniku napomohla všeobecná známost Beskyd, pøedevším Pusteven, protože za protektorátu byly v okleštìné vlasti Beskydy nejvyššími horami a veškeré lyžaøské dìní se odehrávalo právì na Pustevnách. Dne 21. 11. 1951 pøijel do Frenštátu p. R. tajemník Horské záchranné služby Krkonoše Bohuš Krátký, seznámil pøítomné s èinností HZS a povinností jejich èlenù. Závìrem bylo usneseno, že se od toho dne zøizuje v Beskydech záchranná skupina, ta dostala název "Horská záchranná služba - poboèka Beskydy". V únoru 1952 se Jaroslav Uhláø zúèastnil kurzu HZS v Krkonoších. Pøivezl odtamtud do Beskyd prvý záchranný materiál: dva døevìné vojenské snìžné èluny a jedny kanadské sanì. Dne 14. 3. 1952 se pod jeho vedením uskuteènil na Pustevnách kurs. Pìt úèastníkù se v jeho závìru stalo po složení slibu prvními organizovanými zachránci v Beskydách. Záchranná stanice v Beskydech sice zaèala existovat, nemìla však k dispozici žádnou místnost. Až v roce 1953 dostala k dispozici místo v garážích hotelu Ráztoka v TrojanoLysÆ hora - 14 - krÆlovna Beskyd

vicích - od té doby nese název RÁZTOKA. Po HZS Ráztoka (Pustevny), založené roku 1951, zaèaly postupnì vznikat další okrsky HSZ: 1952 - Staré Hamry (Grúò); 1954 Rožnov (Radhoš), Javorový, Velký Polom, Lysá hora; 1960 - Velké Karlovice (Soláò), Vsetín (Javorníky). V dubnu 1954 na shromáždìní v Luèní boudì v Krkonoších došlo k reorganizaci Horské záchranné služby. Záchrana v horách byla zaøazena k tìlovýchovì a dostala souèasný název HORSKÁ SLUŽBA.

OBÌTI HOR I pøesto, že jsou Beskydy hory mírné, mohou být zároveò i nebezpeèné. Pøíèinami je pøecenìní vlastních schopností a sil, podcenìní nebezpeèí, zejména zasnìžených a zledovatìlých strání. V historii zimních Beskyd byla nejhorší úrazovost v zimì 1981 / 1982. Za 6 týdnù této zimy uskuteènili èlenové HS Beskydy 96 svozù ranìných, 147 ošetøení, zaznamenali 8 smrtelných pøípadù, bylo provedeno 12 hledacích akcí. V závìru roku 1988 a zaèátkem roku 1989 se zejména na høebenech hor vytvoøilo rozsáhlé náledí, které pøi vycházkách znamenalo smrtelné nebezpeèí. Proto bylo o prvém víkendu roku 1989 vyhlášeno omezení vycházek a zrušeny všechny akce maLysÆ hora - 15 - krÆlovna Beskyd

sového charakteru. V Beskydech byl zaznamenán jeden smrtelný pøípad. Jeden pøíklad za mnohé: Na Silvestra 31. 12. 1988 mínily dvì mladé dvojice, které se vzájemnì neznaly, oslavit pøíchod Nového roku na Lysé. Vyšly smìrem od Ostravice a po pùlnoci dorazily na vrchol, krátce poté se vydaly zpìt. Údajnì chtìli dorazit na Ivanèenu, aèkoliv je tato cesta v zimním období pøísnì zakázána. Jeden ze skupiny spadl dolù do kotle k Malenovicím, druhý mu chtìl pomoci, zùstal tam rovnìž. Další dva požádali o pomoc HS. V nároèném terénu, v 1.30 hodin na Nový rok dva ze ètyø èlenù HS takøka ve stejném místì rovnìž uklouzli. Pomohli èlenové lyžaøského oddílu TJ Válcovny Frýdek Mí-stek, našli oba dva èleny HS, ti byli násle-dnì s vážnými úrazy hospitalizováni. A co dva mladí pohøešovaní? Teprve k ránu se èlenové HS dovìdìli, že ti, pro nìž málem nasadili vlastní životy, se sami dostavili do nemocnice ve Frýdku - Místku k ošetøení. Co všechno mùže zpùsobit bláznivý nápad oslavit Silvestra na Lysé hoøe!

CESTOU NA LYSOU HORU Výstup na Lysou horu po èervené turistické znaèce z Ostravice - vlakové nádraží, délka 8,5 km, pøevýšení 900 m. Cestou turista míjí dva prameny, dva rozcestníky a LysÆ hora - 16 - krÆlovna Beskyd

šest pomníèkù. PRVÝ PRAMEN se nachází na úpatí Lysé hory, asi po 25 minutách chùze v místì, kde konèí stálé osídlení a chaty. Pramen je pìknì upravený, vyzdìný z kamene, nadstøešený.

DRUHÝ PRAMEN je pod Butoøankou. Poblíž je postavená døevìná informaèní tabule a døevìné lavièky k odpoèinku. Voda, jak je na jednom kameni napsáno, je pitná, na dalším kameni je napsáno "neniè". Pramen je pìknì upravený uloženými kameny, tvoøí hrá-zku na hranì bøehu. BUTOØANKY - rozcestník se nachází v nadmoøské výšce 730 m. Do Ostravice železnièní zastávka je odtud po èervené znaèce 4 km (Smrk 12 km, Pustevny 31 km). Smìrem nahoru po èervené znaèce rozcestí Lukšinec 1,5 km, Lysá hora 4,5 km. Odboèuje odtud modøe znaèená turistická cesta: Mazák autobus 3,5 km, Ostravice železnièní zastávka 5 km, Kunèice p. O. 15 km. Butoøanka je rozsáhlá planina, kolem je asi 12 rekreaèních chat. Je odtud vidìt TV stožár na LysÆ hora - 17 - krÆlovna Beskyd

Lysé hoøe. Na opaènou stranu je výhled do údolí na domky a rekreaèní chaty na úboèích hor, vlevo masivní høeben hory Smrk. LUKŠINEC - rozcestník, 953 m n. m. (1,5 km od Butoøanky). Na Lysou horu je odtud 3 km. Žlutá turistická znaèka zde odboèuje do Malenovic. Vedle cesty je pìkné a nadstøešené odpoèivadlo s lavièkami. Z Lukšince zaèíná strmý výstup k vrcholu Lysé hory. Cesta je kamenitá su. KAMENNÁ MOHYLA z nasbíraných kamenù je asi 200 m nad Lukšincem v zatáèce po pravé stranì cesty. Je v ní usazený døevìný køíž. Na pøíèném rameni je napsáno: + 15. 4. 2000 Václav Vintrocha.

KØ͎ DØEVNÝ v prudké zatáèce kamenité cesty je upevnìn na kmeni suchého smrku. Na køíži je napsáno: ¬ 8. 7. 1949 Janošec Antonín + 1. 1. 1976. KOVOVÁ TABULKA je upevnìna nad køížem na kmenu suchého smrku, na ní text: Ota Ha-vránek ¬19. 5. 1926 Frýdek - Místek + 29. 11. 1975 Lysá hora. LysÆ hora - 18 - krÆlovna Beskyd

PAMÁTKA NA KAMENI. V tom samém místì, pøímo naproti uschlému smrku, je na protìjší stranì zatáèky ve svahu kámen, na nìm je usazena kovová tabulka s textem: Zde zahynul 7. 4. 1980 ve snìhové bouøi 29 letý Pepík Carbol z Janovic. Vìnují kamarádi. PAMÁTKA S DŽÍPEM. Od místa tøí tragedií vede cesta strmì nahoru. V poslední zatáèce

pøed dosažením vrcholu pøipomíná kovová tabule, umístìná na vztyèeném plochém kameni, další neštìstí. Je na ní vyobrazen džíp, který vyjíždí z prudké zatáèky do rokliny. Vedle je uveden text: Bøetislav Heller + 4. 10. 1969. PAMÁTKA UMUÈENÉHO. Nad zatáèkou pøipomíná další kovová tabule památku umuèe-

LysÆ hora - 19 - krÆlovna Beskyd

ného. Deska je umístìna v prohlubeninì, vytesané do masivního kamene. Je na ní uveden text: Za naši svobodu! Ing. Robert Srkal. Vìrný a vytrvalý pracovník turistický zahynul roku 1940 v koncentraèním táboøe Sachsenhausen - Oranienburg. PØÍRODNÍ REZERVACI MAZÁK. Oznaèuje ji tabulka pøed vrcholem stoupání. Má rozlohu 92,91 ha, nachází se v nadmoøské výšce 715 - 1315 m, vyhlášena byla v roce 1965 a rozšíøena v roce 2000. UVÍTÁNÍ NA VRCHOLU. Pøi vstupu na vrchol Lysé hory vítají turistu tabulky: "Buïte vítán dobrý èlovìèe. Co jsi pøinesl, to zase odnes. Dìkuje ti Lysá hora." To už se turista nachází na vrcholu Lysé hory v nadmoøské výšce 1323 m n. m.

TELEVIZNÍ VYSÍLAÈ Stožár TV vysílaèe vytváøí charakteristickou dominantu kuželovitého vrcholu Lysé hory. Jeho výstavba zaèala v roce 1973 a dokonèena, vèetnì úprav, byla v roce 1984. Vysílání televizního signálu bylo zahájeno 1. 3. 1980, tehdy II. televizní program na 37. kanálu. Výška objektu je 78 m.

LysÆ hora - 20 - krÆlovna Beskyd

CHRÁNÌNÁ KRAJINNÁ OBLAST BESKYDY Vyhlášena byla v roce 1973 a svou rozlohou 1166 km ètvereèních je nejvìtší v ÈR. Je výjimeèná pøírodními hodnotami: vodohospodáøskou, klimatotvornou, krajinotvornou i biogeografickou. Neménì dùležitá je i funkce rekreaèní. Hodnota Beskyd spoèívá v dobøe zachovalé pøírodní krajinì. Témìø 70 procent plochy CHKO Beskydy je pokryto lesními porosty. Nejrozšíøenìjšími byly kvìtnaté buèiny, v nich byla v minulosti hojná jedle bìlokorá. Zastoupení má javor klen, velkou èást tvoøí smrkové lesy. Bylinné patro je bohaté na nìkteré druhy chránìných rostlin, jako lilie zlatohlavá, meèík støechovitý, støevlièník pantoflíèek a další. Mìsíènice vytrvalá èi rosnatka okrouhlolistá se vyskytuji už jen vzácnì. Beskydy mají 19 maloplošných chránìných území: Razula, Kutaný, Galovské lúky, Podolánky, Salajka, Poledòana, Mazácký Grúník, Mazák, Travný potok, Mionší, Trojaèka, Radhoš, Noøièí, Klíny, Pod Juráškou, Pod Lukšincem, Lišková, Pulèínské skály, Zubøí. Faunu prezentuje jelen, srnec, zajíc, také rys ostrovid, vlk, medvìd hnìdý, krkavec a další. Ve vodních tocích žije rak øíèní i ba-

LysÆ hora - 21 - krÆlovna Beskyd

henní. U vodních tokù se zdržuje skorec, ledòáèek, èáp èerný, vydra øíèní.

JESKYNÌ MORAVSKOSLEZSKÝCH BESKYD Moravskoslezské Beskydy jsou souèástí flyšového pásma Západních Karpat. Na jihozápadì leží Radhošská hornatina a v severovýchodní èásti Lysohorská hornatina. Hranici mezi nimi tvoøí hluboké údolí Ostravice. Pseudokrasové jeskynì vznikaly vlivem kerných pohybù, kdy se v podzemí tvoøily pukliny. Báje a povìsti o "tajemných ïùrách" v Moravskoslezských Beskydech pocházejí od prvních slovanských obyvatel, kteøí toto území v minulosti osidlovali. Nejvìtší pozornost poutal Radhoš, kde se zvláštì za letní rovnodennosti odbývaly pohanské obøady k poctì boha Radgosta. Podle bájí a povìstí prý jedna z dìr vede až k Velehradu, druhá vyúsuje u Jablunkova a tøetí až v Uhrách. Prý ještì na poèátku 20. století žili lidé, kteøí chodbami v nitru Radhoštì prošli z jedné strany na druhou a ty byly údajnì tak široké, že by jimi projel i naložený formanský vùz. Jisté je, že nedaleko Pusteven se nachází vstup do jeskynì Cyrilka, nejdelší v Moravskoslezských Beskydech. Odvážlivci, kteøí

LysÆ hora - 22 - krÆlovna Beskyd

se v minulosti vypravili do podzemí, prý nezøídka objevili hromady zlata a støíbra, ale žádnému se nepodaøilo nìco z tìch pokladù si odnést. Mnoho skazek se váže také k Ondrášovým jeskyním (Ondrášovy ïùry) na høebeni Lukšince v masivu Lysé hory. Zbojník Ondrᚠuschovával své poklady v celé síti podzemních dìr. Jedna z tìch chodeb prý smìøuje do frýdeckého zámku, jiná do nitra Lysé hory, tam prý stojí mohutný Ondrášùv zámek, ale pøístup k nìmu u vodopádù Satina je zavalený velkými balvany. Podzemní chodby a jeskynì bývaly známy a využívány pastevci pøi rozvoji salašnictví po 15. století. Koliby si pastýøi stavìli blízko jeskynních vstupù, nebo pøímo nad nimi, podzemní prostory využívali jako pøírodní sklepy, v dobì nebezpeèí i jako úkryty. Písemné zprávy o prùzkumu podzemí pocházejí od roku 1755. V prùbìhu dalších staletí pak zanechali své zprávy o podzemí Moravskoslezských Beskyd další badatelé. Teprve od roku 1969 zaèali s komplexním výzkumem pseudokrasových jeskyní èlenové Speologického klubu ORCUS v Bohumínì, ti za více než 20 let své èinnosti lokalizovali 44 pseudokrasových jeskyní a objevili 17 nových jeskyní v této oblasti. Provedli dokumentaci jeskyní, zabývali se faunou, mikroklimatem jeskyní a sledováním svahoLysÆ hora - 23 - krÆlovna Beskyd

vých procesù. V oblasti Lysé hory se nacházejí jeskynì: nejvìtší je Ondrášova jeskynì (délka 217 m a hloubka 34,5 m), dále Na Lukšinci (délka 21 m, hloubka 14 m), Ledová (Studená hloubka 13 m), Lišèí díry (hloubka 10 m), Na Lukšinci III. (hloubka 9 m), Malá Ondrášova (hloubka 8 m), Satina (hloubka 5 m). Na Smrku je jen jedna jeskynì v délce 6,5 m. Na Knìhyni je nejvìtší Knìhyòská jeskynì (délka 280 m, hloubka 57,5 m). Další jsou Mariánka (délka 47 m), jeskynì Kyklop (délka 40 m), Žánova díra (délka 20 m), Biskupova II. (délka 16 m), Jeskynì è. 2. (délka 15 m, hloubka 13 m), Jeskynì è. 10 (délka 10,5 m), Nadìje (hloubka 6 m), Malý Kyklop (délka 4 m). V oblasti Èertova mlýna je nejhlubší jeskyní Èertova díra (hloubka 30 m), a nejdelší Vasko (délka 30 m), pak Èertùv mlýn I. (délka 13 m), Èertùv mlýn III (délka 7 m), Èertùv mlýn II (délka 6 m). V oblasti Radhoštì je nejvìtší jeskyní Cyrilka (délka 370 m), Biskupova I (délka 42 m), Reichova díra (délka 41 m), Voláøka (délka 18 m), Èerná hora (délka 12 m), V kapradí (délka 8 m). Pseudokrasové jeskynì v Beskydech jsou pøirozeným útoèištìm osmi druhù netopýrù. I když jejich poèetní stavy kolísají, lze celkové množství netopýrù odhadnout na pouLysÆ hora - 24 - krÆlovna Beskyd

hých 100 kusù. Nejpoèetnìjším z nich je netopýr velký (Myotis myotis), který zároveò s netopýrem brvitým (Myotis emarginatus) patøí v beskydském pseudokrasu k silnì ohroženým. Ke kriticky ohroženým patøí vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Všichni netopýøi jsou chránìni podle zákona è. 114 z r. 1992, chránìny jsou také jejich úkryty i lovištì. Pseudokrasové jeskynì Moravskoslezských Beskyd nejsou veøejnosti pøístupné a navštívit je bez odborného doprovodu pøináší znaèné riziko.

PANORAMA Neobyèejný zážitek poskytne panoramatický rozhled z vrcholu Lysé hory, zvláštì za

pøíhodného poèasí. Znalci v záplavì níže položených vrchù a vrcholù bezpeènì rozpoznají Malou Prašivou (706 m), Prašivou LysÆ hora - 25 - krÆlovna Beskyd

(843 m), Èupel (860 m), Kyèeru (769 m). Javorový (1032 m), Velkou Èantoryji (995 m), Travný (1203 m). Dokonce zahlédnou štíty Belanských Tater, Vysokých Tater a Západních Tater, pohoøí Malé Fatry, Klaèanskou Maguru (1368 m) a vrch Èudácká (827 m). Pøi pohledu z vrcholu Lysé hory k západu do Frenštátské brázdy, se vlevo zvedá masiv Radhošské hornatiny: Smrk, Knìhynì, Taneènice a Radhoš, vpravo je pásmo Ve-lkého Javorníku. Z Frenštátské brázdy vybíhá Frýdlantská brázda, protékaná Ostravicí, nad ní se táhne zalesnìný høbet Ondøejníku. Vršení kopcù a hor, prokládaných údolími, pøipomíná èeøení moøského pøíboje. Tady všude vyvìrají prameny a ubíhají v podobì bystøin dolù do údolí, kde sílí v potoky a mìní se v øeky, aby poselství zdejších hor posléze pøedaly moøím, severnì Balt-

LysÆ hora - 26 - krÆlovna Beskyd

skému a jižnì Èernému moøi. Vítr si tady hraje v korunách stromù a paství oblaka v modrojasu oblohy. Tady èlovìk postojí v pokoøe i v úžasu. PRAMENY: 30 let Horské služby Beskydy; vydal oblastní výbor Horské služby Beskydy, 1981 (er): Ès. sport, 6. 1. 1989 Hrivòáková Jitka a publicistické oddìlení: Symbol beskydské turistiky, Èeši mají svùj Øíp, Moravané a Slezané Lysou horu, Obnovení Bezruèova chata znovu ožije, Turisté sobì, Vrchol, který se stal symbolem odboje, Den, 10. 3. 1997 Chalupa Jaroslav: Jubileum meteorologù z Lysé hory, Moravskoslezský den, 10. 10. 1994 (mrk): Opatrnosti není nazbyt, Nová svoboda, 10. 1. 1989 Okres Vsetín, Rožnovsko, Valašskomeziøíèsko, Vsetínsko; vydala Hvìzdárna Valašské Meziøíèí, Muzejní a vlastivìdná spoleènost v Brnì, Okresní úøad Vsetín, 2002 Prokop Petr: Hora, synku, na Lysú, Nová svoboda, 10. 9. 1998 Radovský Dušan: Sto let na Lysé hoøe, Den, 21. 5. 1997 Wagner Josef a kolektiv: Jeskynì Moravskoslezských Beskyd a okolí, vydala Èeská speologická spoleènost - Základní organizace 7 - 01 ORCUS Bohumín, 1990

LysÆ hora - 27- krÆlovna Beskyd