Richard Rohr: Radik´aln´ı milost
1
Richard Rohr
Radik´aln´ı milost Meditace na kaˇzdy´ den Vyˇsehrad, Praha, 2005 preklad: Jan Kofronˇ • 9 Jeden odborn´ık na komunikaci mi ned´avno rˇ ekl, zˇ e jen dvan´act procent z toho, co je sdˇelov´ano, pˇripad´a v komuni´ kaci na samotnou volbu slova. Tˇricet sˇ est procent vyznamu je sdˇelov´ano gesty, modulac´ı hlasu, opakov´an´ım a tonem, ´ zat´ımco plnych ´ dvaapades´at procent pˇripad´a na situaci a kontext, v nˇemˇz jsou slova vyˇrcˇ ena. Proto jsou zˇ iv´a k´az´an´ı ˇ ˚ a p´asky pusobivˇ ejˇs´ı m´edia neˇz knihy. Clovˇ ek m´a pˇritom cˇ as dobˇre po sobˇe zahladit stopy, upoutat posluchaˇce pˇri obt´ızˇ nych parti´ıch, odˇcinit nˇejaky´ ten pˇrehnany´ akcent nebo zakamuflovat ubohou logiku cˇ i gramatiku vlastn´ım ´ pˇresvˇedˇcivym ´ projevem. • 10 Mnoho lid´ı mi na mych ´ cest´ach rˇ´ık´a: Vidˇel jsem, jak rosteˇs.“. A j´a obvykle odpov´ıd´am: Douf´am, zˇ e je to pravda, ” ” i kdyˇz ve skuteˇcnosti se potˇrebuji sn´ızˇ it.“. • 17 Pˇrijd’, Pane Jeˇz´ısˇ i“ znamen´a, zˇ e cel´a historie kˇrest’anstv´ı mus´ı zˇ ´ıt z jak´ehosi dobrovoln´eho nenaplnˇen´ı. ” • 17 (. . .) Odm´ıt´ame rˇ´ıkat: Pˇrijd’, Pane Jeˇz´ısˇ i.“. ” T´ım odm´ıt´ame zˇ ´ıt s otevˇrenost´ı, ve svobodˇe a vydanosti. (. . .) • 20 C´ırkev nen´ı sama o sobˇe c´ılem; c´ırkev je prostˇredek. Kr´alovstv´ı Boˇz´ı je c´ıl. A kdykoli udˇel´ame z prostˇredku c´ıl, stvoˇrili jsme modlu. • 24 ˚ vyznam. (. . .) Poˇrad´ı Jeˇz´ısˇ ovych slov, jimiˇz mluv´ı s´am o sobˇe, m´a svuj Je za prv´e Cesta, a teprve potom Pravda, ´ ´ ˇ a nakonec Zivot (srov. J 14,6). • 24 ´ ech, protoˇze Kdyˇz lid´e dˇelaj´ı Boˇz´ı vˇec, maj´ı svobodu – dok´azˇ ou se sami sobˇe sm´at, dok´azˇ ou pˇrijmout pon´ızˇ en´ı a neuspˇ nejde o jejich vlastn´ı povˇest. • 29 V Kristu jsme celistv´ı, kompletn´ı, spojeni v jedno, sjednoceni. Naˇse bytost se st´av´a cel´a svatou. Srov. jednotny´ etymo˚ logicky´ puvod anglick´eho whole a holy. (Pozn. pˇrekl.) • 32 ˚ zeme se hodnˇe nauˇcit od lid´ı, jako jsou kvakeˇri a memionit´e. Jsou navykl´ı byt Muˇ ´ menˇsinou. K tomu, aby vˇerˇ ili v pravdu, nepotˇrebuj´ı m´ıt kolem sebe davy. • 33 Kdyˇz vid´ıme, co evangelium od naˇsich zˇ ivotu˚ zˇ a´ d´a, moˇzn´a mu ani nechceme rozumˇet. • 35 Lid´e jsou podivn´a stvoˇren´ı; jsme souˇcasnˇe velmi dobˇr´ı i velmi hˇr´ısˇ n´ı. Tyto vlastnosti se vz´ajemnˇe neruˇs´ı. V´ıra znamen´a ˚ e zˇ ´ıt a vydrˇzet v tomto paradoxu. Ti, kdo maj´ı prostor, aby v nich mohly koexistovat tyto dvˇe zd´anlivˇe protichudn´ pravdy, jsou ti, kdo dok´azˇ ´ı rozpoznat Boˇz´ı kr´alovstv´ı. • 37 ˚ zeme m´ıt jedno bez druh´eho. Pamˇet’ je z´akladem jak bolesti, tak radosti. Nemuˇ
Richard Rohr: Radik´aln´ı milost
2
• 39 ˇ ˇ e mˇeli vˇzdy nak´az´ano aby pozdravili a uv´ıtali cizince v br´anˇe. Zid´ (. . .) Uˇz ve Star´em z´akonˇe Boˇz´ı slovo vyzyv´ ´ a Zidy, ˇ ˚ v Nov´em z´akonˇe, kde autor rˇ´ık´a, zˇ e mnoz´ı nevˇedomky pˇrijali v´ıtat cizince. Tato tradice pokraˇcuje aˇz k listu Zidum ˇ 13,2). Zdˇedili jsme tuto trvalou tradici, zˇ e andˇel – Boˇz´ı posel – je skryt v cizinci, v nˇekom, kdo je ciz´ı, andˇely (Zd zvl´asˇ tn´ı, kdo nen´ı jako my. • 40 ˚ dos´ahl dokonal´eho spojen´ı boˇzsk´eho a lidsk´eho. Buh ˚ poskytl lidstvu vizi celku a ujistil n´as, zˇ e se v n´ı V Jeˇz´ısˇ i Buh ˚ zeme c´ıtit doma. V Jeˇz´ısˇ ovˇe vtˇelen´ı se n´am vyjevuje, zˇ e Buh ˚ se s n´ami setk´av´a tam, kde pr´avˇe jsme. Ujiˇst’uje n´as, muˇ zˇ e k tomu, abychom poznali Boha, nemus´ıme opouˇstˇet svˇet nebo rezignovat na svou lidskost, ale staˇc´ı, abychom se odvr´atili od zla. Ve zrozen´ı Bohoˇclovˇeka jsme byli konsekrov´ani v pravdˇe“, a tak jsme posl´ani do svˇeta, abychom ” v rozv´ıjen´ı tohoto sp´asn´eho vzorce vtˇelen´ı pokraˇcovali. • 45 Maria symbolizuje lid Boˇz´ı, c´ırkev, symbol lidstva, kter´e potˇrebuje Boha. Ve stˇredovˇeku pro to mˇeli skvˇely´ cit. Zobrazovali Marii jako zˇ enu s obrovskym ano“ ve sv´e osobˇe ´ pl´asˇ tˇem, pod kterym ´ byl schov´an vˇsechen Boˇz´ı lid. Svym ´ ” shrnula vyznam kˇrest’anstv´ı pro vˇsechny lidi. ´ • 49 ˚ je, ale sp´ısˇ e zˇ e Buh ˚ je pro n´as. A to je radostn´a zvˇest. V´ıra ani tak neznamen´a vˇerˇ it, zˇ e Buh • 49 M´alo je tˇech, kteˇr´ı dovedou pˇrijmout nˇeco nezaslouˇzen´eho. • 49 Pokud v´am jde o z´asluhy, soutˇezˇ en´ı a odmˇeny, pak v´am evangelium nebude d´avat smysl. • 50 Vˇetˇsina svˇetovych ´ n´aboˇzenstv´ı (hinduismus, buddhismus a mnoho podob protestantismu) se vˇzdy snaˇz´ı v´as pˇriv´est k transcendent´aln´ımu svat´emu pˇremyˇ ´ slen´ı: myˇslenky, vysvˇetlov´an´ı, principy, vize. Katolicky´ pohled na svˇet vˇzdycky rˇ´ık´a: Sestup do dˇejin, do tˇela, do chleba a v´ına, do hmoty.“. Vyjdi do tohoto svˇeta, a tento svˇet vˇzdy bude prostˇredko” vat svˇedectv´ı o duchovn´ı dimenzi. • 50 (. . .) Nˇekter´e vˇeci, kter´e by mohly byt ´ bolest´ı nebo bˇremenem, jsou radost´ı, protoˇze v´ıte, zˇ e jste milov´ani. V´ıte, zˇ e v´asˇ zˇ ivot m´a smysl, v´ıte, zˇ e je nˇekdo, kdo v´as miluje. Nen´ı ani tˇreba, aby ta osoba byla nabl´ızku, postaˇc´ı, zˇ e je tu nˇekdo, kdo si mysl´ı, zˇ e jste hodni l´asky. Staˇc´ı pak jen na to pomyslet a vˇedˇet o tom, a vˇsechno ostatn´ı lze uˇz snadno un´est. Pohled l´asky je t´ım, z cˇ eho kaˇzdy´ z n´as zˇ ije! Je nˇecˇ ´ım nav´ıc a je tak n´aramnym ´ darem, vykupuj´ıc´ım a osvobozuj´ıc´ım. ˚ z tˇech druhych Proˇc pr´avˇe j´a, proˇc ne nˇekdo jiny´ z tˇech bezvadnych ´ chlapu, ´ lid´ı? Proˇc si vybrala pr´avˇe mˇe? Je to z´azˇ itek volby, vybˇ ´ eru, nezaslouˇzenosti! ˚ zeme un´est nesnesiteln´e, a bude to pro n´as radost´ı. Z onoho pohledu l´asky Boˇz´ı dok´azˇ eme zˇ ´ıt po cely´ zˇ ivot. S n´ım muˇ Bˇremeno bude lehk´e a sladk´e. • 57 Slovo re-spekt (. . .) znaˇc´ı znovu pohl´ednout. • 61 Jsem pˇresvˇedˇcen, zˇ e vˇetˇsina svˇetcu˚ byla n´aboˇzenskymi ´ odpadl´ıky od spoleˇcnosti, jeˇz nikam nesmˇerˇ ovala. Byla to v´ıra, kter´a je volala k tomu, aby odpadli a vˇerˇ ili v nˇeco jin´eho. • 63 ´ cinnˇejˇs´ı cesty, jak pˇred Bohem ut´ect neˇz pˇrehnan´a zboˇznost, zapojen´ı do zboˇznych Nen´ı uˇ ´ a svatych ´ aktivit konanych ´ pro sebe sama. • 63 ´ Postarej se, abys mˇel cˇ as byt ı a rozj´ımat o samotˇe nebo v modlitbˇe, ale postarej se tak´e o to, abys byl do nˇecˇ eho ´ v ustran´ aktivnˇe zapojen, aby slovo v tobˇe mˇelo sv´e vtˇelen´ı a projevovalo se t´ezˇ nˇejakou aktivitou. • 64 ˇ jeden chasidsky´ Zid ˚ • Kdyˇz se modl´ım, jsem Buh.
Richard Rohr: Radik´aln´ı milost
3
• 65 ˇ Pˇr´ıbˇeh zˇ eny pˇristiˇzen´e pˇri cizoloˇzstv´ı je dokonalym j´ı dvˇe vˇeci: ´ pˇr´ıkladem, jak Jeˇz´ısˇ d´av´a lidem dar viny“. (. . .) Rekl ” 1. Neodsuzuji tˇe“ (odpovˇed´ı nen´ı hanba) a 2. Jdi a uˇz nehˇreˇs“ (pˇrevezmi vl´adu nad sebou a zmˇenˇ se). ” ” • 66 Spiritualita Anonymn´ıch alkoholiku˚ vstoup´ı do dˇejin jako vyznamn y´ americky´ a autenticky´ pˇr´ıspˇevek k dˇejin´am spi´ rituality. Je to prav´a spiritualita. Co je tu pro mne jako kˇrest’ana vzruˇsuj´ıc´ı, je vidˇet, jak Dvan´act stupnˇ u˚ a Dvan´act tradic zˇretelnˇe formuluje to, co dosud vyjadˇrujeme teologickou rˇ eˇc´ı tak slabˇe. N´aboˇzensky´ zˇ argon se stal tak omˇselym ´ a ne˚ ´ srozumitelnym, nem´a svou udernost. Slova jako l´aska“ a konverze“ znamenaj´ı tak mnoho vˇec´ı, zˇ e jejich ´ zˇ e uˇz vubec ” ” ˇ ı, cˇ in´ı nesrozumitelnym, poselstv´ı uˇz nen´ı jasn´e. Nam´ısto aby zjevovala, cˇ asto zatemnuj´ nam´ısto aby pojmenov´avala. ´ ˇ Jazyk Dvan´acti stupnˇ u˚ odstranuje mystifikace, k nimˇz je n´aboˇzenstv´ı tak n´achyln´e. Mystifikace je n´aboˇzenskou formou represe a odm´ıt´an´ı. Ve Dvan´acti stupn´ıch se to nazyv´ ´ a p´achnouc´ı myˇslen´ı“. Na to tam nemaj´ı cˇ as. ” Hnut´ı Anonymn´ı alkoholici“ (Alcoholics Anonymous, AA“) zaloˇzili roku 1935 ve Spojenych ´ st´atech Bill Wilson a dr. ” ” Bob Smith, kteˇr´ı oba mˇeli s alkoholem neblah´e zkuˇsenosti. V r´amci AA vytvoˇrili program Dvan´acti stupnˇ u˚ nebol´ı jasnˇe formulovanych ´ rozhoduj´ıc´ıch etap na cestˇe k vyl´ecˇ en´ı ze z´avislosti. Pozdˇeji k tomu pˇristoupilo tzv. Dvan´act tradic, jeˇz tvoˇr´ı jak´esi konstituce cel´eho linut´ı. Dnes m´a tento program mnoho cˇ lenu˚ a vˇenuje se pomoci lidem postiˇzenym ´ z´avislostmi vˇseho druhu. (Pozn. pˇrekl.) • 67 Jeˇz´ısˇ rˇ ekl: Jestliˇze se neobr´at´ıte a nebudete jako dˇeti, nevejdete do kr´alovstv´ı nebesk´eho.“ (Mt 18,3). Nebudete do” konce schopni ani rozpoznat kr´alovstv´ı nebesk´e, rˇ´ık´a Jeˇz´ısˇ , leda oˇcima d´ıtˇete. Mysl´ım, zˇ e velice opr´avnˇenou interpre˚ tac´ı tˇechto slov je, zˇ e my vˇsichni jsme vyrustali v rodin´ach, kde vˇsechny naˇse potˇreby nebyly vˇzdy uspokojov´any. Byly tu rodiny, ve kterych ´ v nˇejak´e m´ırˇ e vl´adla temnota nebo i zneuˇz´ıv´an´ı. Na kaˇzd´em z n´as byly p´ach´any hˇr´ıchy. Je to realita nauky o prvotn´ım hˇr´ıchu. Vˇsichni na sobˇe neseme zranˇen´ı. Pˇred´av´ame je z otce na dˇeti, z matky na dˇeti. Jednoho dne si kaˇzdy´ z n´as mus´ı proj´ıt od poˇca´ tku˚ svou rodinou, aby novˇe pojmenoval naˇse strachy a potˇreby bezpeˇc´ı, novˇe proc´ıtil potlaˇcen´e emoce, znovu si pˇrivlastnil, novˇe proˇzil a proc´ıtil vˇeci, kter´e jsme nikdy nemohli c´ıtit a nebylo dovoleno, abychom na nˇe myslili. A to vlastnˇe znamen´a st´avat se malym ´ d´ıtˇetem, nebot’ kdyˇz tak cˇ in´ıte, pˇripad´ate ´ si jako upln y´ hlup´ak. Nicm´enˇe pokud si svou cestu d´ıtˇete znovu nepˇreˇzijete a nezpˇr´ıtomn´ıte, budete v sobˇe navˇzdy zˇ ivit sv´e zranˇen´e d´ıtˇe. • 69 ´ ech? V takov´e psych´ Dovedete si pˇredstavit, s jakou obt´ızˇ ´ı pˇrij´ım´a praktick´a, c´ılevˇedom´a mentalita neuspˇ ´ e nen´ı nic ´ echu. Vˇsechna velk´a svˇetov´a n´aboˇzenstv´ı uˇc´ı pˇrij´ımat neuspˇ ´ ech. pˇripraveno k pochopen´ı spiritu´aln´ı moudrosti neuspˇ ´ ech A pˇrece vˇetˇsina z n´as, dokud nepronikne d´ırou ve sv´e duˇsi – slabym ´ m´ıstem v naˇsem stˇredu, si nemysl´ı, zˇ e neuspˇ by byl zapotˇreb´ı. • 70 P´an rˇ´ık´a: Mus´ım tento lid nauˇcit, zˇ e jsem jeho silou, zˇ e jsem ten, kdo ho miluje, zˇ e jsem jeho zˇ ivotem. A tak jen jeden ” ˇ se vytahovat, pˇrestante ˇ se honit za uspˇ ´ echem, pˇrestante ˇ lapat po den v tydnu, sedmy´ podle vaˇseho cˇ asu, pˇrestante ´ ˇ s plnˇen´ım ukol ´ ˚ Nechtˇe mˇe konat d´ılo sp´asy, l´asky, osvobozen´ı.“. nˇejakych u. ´ c´ılech. Pˇrestante V tom byl vyznam sobotn´ıho odpoˇcinku: cˇ ekat na P´ana, odpoˇc´ıvat v P´anu. A aby P´anu umoˇznili osvˇedˇcit se, rozhodli ´ se, zˇ e kaˇzdy´ sedmy´ rok nechaj´ı pole neoset´a. • 72 Mnoz´ı z tˇech, kdo chod´ı do kostela, jsou ve skuteˇcnosti jen pokˇrtˇen´ı pohan´e. V´ıra naˇsich rodiˇcu˚ nebude v´ırou naˇs´ı, ˚ nem´a zˇ a´ dn´a vnouˇcata. dokud se sami nevyd´ame na cestu. Buh • 74 Latinskym pro slovo maska je persona, z n´ızˇ poch´az´ı i slovo vyjadˇruj´ıc´ı individualitu cˇ lovˇeka. Zd´a se, zˇ e ´ vyrazem ´ toto slovo vyjadˇruje, zˇ e individu´aln´ı projev nen´ı niˇc´ım v´ıce neˇz pouhou maskou nˇejak´e sˇ irˇs´ı reality. Nejprve se vztahovalo na velk´e divadeln´ı masky, kter´e rˇ eˇct´ı herci pouˇz´ıvali k tomu, co se nazyvalo mluvit skrz“ cˇ i pro-mlouvat“ ´ ” ” (per-sonare). Masky pˇritom mˇely zesilovat jejich hlasy. Nakonec byl ale vyraz persona pouˇz´ıv´an kˇrest’anskymi filosofy ´ ´ a teology, aby definoval individuum – jako vydˇelen´e ze skupiny. Kaˇzd´a osoba – persona byla maskou Boˇz´ı“. Kaˇzd´a ” osoba dychala a promlouvala skrze masku – jako zobrazen´ı pravdy daleko sˇ irˇs´ı. ´ • 78 Proroci byvali jednou nohou v Izraeli a jednou nohou mimo nˇej. Stejnˇe i ty mus´ısˇ byt ´ ´ jednou nohou ve spoleˇcenstv´ı sv´e v´ıry a jednou nohou ve svˇetˇe.
Richard Rohr: Radik´aln´ı milost
4
• 79 Zralost obvykle znamen´a uznat, zˇ e moje m´ama byla dost dobr´a matka – nikoli dokonal´a. • 83 (. . .) Naˇse jedin´a sˇ patnost spoˇc´ıv´a v tom, zˇ e potlaˇcujeme svou dobrotu, kterou je Boˇz´ı Duch – darovany´ a zasl´ıbeny. ´ ˚ ci A to je vskutku sˇ patn´e. V praxi se takov´a sˇ patnost projevuje tvrdost´ı, nenaslouch´an´ım, bezcitnost´ı, nen´avist´ı vuˇ ˚ ejˇs´ıch skrytych sobˇe sam´emu v nejruznˇ ´ podob´ach a obecnˇe povrchnost´ı. Je v tom velky´ hˇr´ıch nev´ıry, ktery´ tis´ıckr´at za den maˇr´ı lidskou duˇsi: odm´ıt´ame vˇerˇ it Synu, zˇ e jsme t´ım, kym ´ jsme – syny a dcerami zˇ iv´eho Boha. Nemilosrdnˇe nen´avid´ıme sebe sama, a to zˇ e se svymi hˇr´ıchy pˇr´ıliˇs zabyv´ ´ ´ ame, n´am br´an´ı poznat tento velky´ hˇr´ıch. Je to neodpusti˚ uˇcinil. telny´ a nerozpoznany´ hˇr´ıch proti Duchu svat´emu, nebot’ je to nerozpoznan´a nev´ıra v to, co Buh • 85 Tˇech, kteˇr´ı se n´am zdaj´ı slab´ı, se boj´ıme, nebot’ n´am nastavuj´ı tv´arˇ ukˇriˇzovan´eho Jeˇz´ısˇ e. Vytlaˇcujeme je na okraj spoleˇcnosti. Odstrkujeme od sebe star´e, protoˇze n´am pˇripom´ınaj´ı, zˇ e i my sami budeme jednoho dne staˇr´ı. Ignorujeme mal´e dˇeti, protoˇze mysl´ıme, zˇ e jeˇstˇe nic nevˇed´ı, a tak n´as nemaj´ı cˇ emu uˇcit. Stran´ıme se postiˇzenych, kteˇr´ı n´am ´ ˚ by k tomu, abychom se stali mrz´aky, staˇcil vˇzdy jen maly´ kruˇ ˚ cek. A lid´e s ment´aln´ım pˇripom´ınaj´ı, zˇ e i naˇsim tˇelum postiˇzen´ım n´am zas bolestnˇe pˇripom´ınaj´ı, zˇ e ve skuteˇcnosti ani s n´ami to nen´ı moc slavn´e. Uprchl´ıci v kaˇzd´em z n´as vyvol´avaj´ı strach, zˇ e nebudeme m´ıt kam hlavu sloˇzit. Gayov´e a lesbiˇcky n´am pˇripom´ınaj´ı, zˇ e vˇsichni v sobˇe m´ame ˇ e n´am pˇripom´ınaj´ı, zˇ e i my jsme nˇecˇ ´ım uvˇeznˇeni a lapeni. muˇzsky´ i zˇ ensky´ prvek. Vˇeznov´ • 85 ´ celu a smyslu jsou t´ım, co n´am pusob´ ˚ Nedostatek uˇ ı utrpen´ı. • 88 (. . .) Dobr´e katolick´e vzdˇel´av´an´ı (. . .) nen´ı tot´ezˇ jako katolick´a propaganda(. . .). • 90 ˚ vˇsechny ty n´aboˇzensk´e dary, jichˇz se n´am dostalo, jsou Thomas Merton r´ad opakoval jeden postˇreh zenovych ´ mistru: jen prsty ukazuj´ıc´ı k mˇes´ıci. N´aboˇzenstv´ı se bez konce zaob´ır´a prsty – definuje je, vyhlaˇsuje je, chr´an´ı je, bojuje o to, ktery´ z prstu˚ je lepˇs´ı, ktery´ prst cˇ lovˇeka zachr´an´ı, nam´ısto aby vˇenovalo pozornost mˇes´ıci. Ve svˇetle Boˇz´ıho kr´alovstv´ı ˚ je vˇsechno prostˇredkem – prstem. A je to jen mˇes´ıc, ktery´ je c´ılem, o nˇejˇz jde; t´ım c´ılem je Buh. Papeˇz, institucion´aln´ı c´ırkev, Bible, sv´atosti, knˇezˇ stv´ı, vˇsechno to jsou vˇeci, nad kterymi se devades´at procent sv´eho ´ cˇ asu rozˇcilujeme, pˇriˇcemˇz vˇsechno to jsou jen prsty ukazuj´ıc´ı k mˇes´ıci. Jde ovˇsem o mˇes´ıc – ten mus´ıme vidˇet. • 91 ˚ Mˇeli bychom m´ıt v´ıce cˇ asu neˇz kdokoli jiny, Faleˇsnˇe jsme si definovali svobodu jako vnˇejˇs´ı vˇec ´ ale nem´ame ho vubec. – ve smyslu cˇ asu, prostoru a moˇznosti volby. Ameriˇcan´e si mysl´ı, zˇ e jsou svobodn´ı, jestliˇze maj´ı vˇetˇs´ı moˇznost volby. ˚ avaj´ı Ve skuteˇcnosti jsme t´ım paralyzov´ani. S tolika moˇznostmi se nemus´ıme podvolit zˇ a´ dn´e z nich. Vˇzdycky zust´ nˇej ak´a jin´a vr´atka otevˇrena. Jsme hn´ani kolem dokola svymi moˇznostmi volby a zamˇestn´ani poˇrizov´an´ım novych ´ ´ ´ zaˇr´ızen´ı na usporu cˇ asu. • 92 Nen´ı n´ahodou, zˇ e prvn´ım pˇrik´az´an´ım je nebudovat si modly. N´aboˇzenstv´ı je schopno udˇelat modlu ze sebe sama. Kdyˇz Jeˇz´ısˇ vyhlaˇsuje Boˇz´ı kr´alovstv´ı, rˇ´ık´a n´am pr´avˇe, abychom to nedˇelali. Nem´ame absolutizovat vˇeci, vˇcetnˇe naˇsich ˚ ch´ap´ani sebe sama a vlastn´ı duleˇ ˚ zitosti. vlastn´ıch vyklad u, ´ • 98 ˚ ze cˇ lovˇek na nˇejaky´ cˇ as st´ahnout, aby se radoval z dobr´eho a kr´asn´eho, Je cˇ as byt ´ v prvn´ı linii, a pak se tak´e muˇ ˚ i slaven´ı – a tak´e schopnost rozpoznat, jak a kdy z poezie, l´asky, pˇra´ tel, sm´ıchu. Tak je tu akce i kontemplace, pust mezi obˇema volit. V tom spoˇc´ıv´a nejdospˇelejˇs´ı forma kˇrest’anstv´ı. Je ovˇsem tak´e tou nejvz´acnˇejˇs´ı. • 106 Co nen´ı pˇrijato, nen´ı vykoupeno. To je princip vykoupen´ı, jakto vid´ım j´a. Vykoupen´ı nezakouˇs´ıme, dokud nen´ı zranˇen´ı pˇrijato, dokud d´ıra v duˇsi (jako slabost v n´as ukazuj´ıc´ı cestu ven) nen´ı pozn´ana a nˇekde nahl´ednuta a pˇresnˇe pojmenov´ana. • 115 Je pro n´as snazˇs´ı mluvit o Bohu neˇz mluvit k Bohu. • 117
Richard Rohr: Radik´aln´ı milost
5
˚ Nejjednoduˇssˇ´ım pravidlem pro dobrou modlitbu je upˇr´ımnost a pokora. S tˇemito dvˇema se nikdy s modlitbou nemuzˇ eˇs minout. Mluv k Bohu upˇr´ımnˇe. Ned´avej se Bohu tak, jak si mysl´ısˇ , zˇ e m´asˇ vypadat. Odevzdej se Bohu ve sv´e ˚ hnˇev a svou roztrˇzitost. nahotˇe, takovy, ´ jaky´ opravdu jsi, i kdybys mu mˇel d´avat svuj Uˇc´ıvali jsme se roztrˇzitostem vyhybat. Je ale daleko lepˇs´ı jich uˇz´ıvat. Jestliˇze jsi cel´e odpoledne zamˇestn´an jednou ´ myˇslenkou, pˇredej pr´avˇe ji Bohu. Pane, proˇc jsem takto zajat ve sv´e fantazii? Proˇc mˇe to poˇra´ d zamˇestn´av´a? Proˇc mˇe ´ cet nebo spl´acen´ı hypot´eky nebo cokoli jin´eho tak rozˇciluje? Nam´ısto aby ses snaˇzil toho zbavit a pˇrev´adˇel to tenhle uˇ kamsi do spiritu´aln´ıho cˇ i teologick´eho svˇeta, zapoj to do sv´e modlitby. V tom je vyznam celistv´e modlitby ve svˇetˇe, ´ v kter´em se Slovo stalo tˇelem. • 122 ˇ Kdyˇz n´am jsou odnaty vˇsechny naˇse modly, vˇsechny naˇse jistoty a obrann´e mechanismy, pˇrijdeme na to, kdo vlastnˇe ˚ ale naˇsi hanbu odn´ım´a, a my pak jsme jsme. Jsme tak mal´ı, tak uboz´ı, tak pr´azdn´ı – nˇekdy dokonce odporn´ı. Buh ˚ pro n´as. schopni pˇredstoupit pˇred nˇeho chud´ı a pokorn´ı. Shled´av´ame pak, kdo jsme a kym ´ je Buh • 125 Odpovˇed’ [na ot´azku utrpen´ı] m´a vˇzdy charakter paradoxu: je rozporupln´a, nekonzistentn´ı, ale naprosto pravdiv´a. • 126 (. . .) Nejhlubˇs´ı roviny v´ıry budeˇs poˇra´ d pocit’ovat jako zmatek – ale tv´a zmatenost tˇe uˇz nebude m´ast! • 126 ´ ˚ tˇe miluje, a to i v tv´e nahotˇe, b´ıdˇe a hˇr´ısˇ nosti. Lid´e si vˇsak mysl´ı, zˇ e Boˇz´ı l´asku Nejvˇetˇs´ım ukonem v´ıry je vˇerˇ it, zˇ e Buh si mus´ıme z´ıskat. Pracujeme pro to a mysl´ıme si, zˇ e t´ım, zˇ e kon´ame dobr´e vˇeci pro Boha, z´ısk´ame Boˇz´ı poˇzehn´an´ı a na ˚ ˚ Jeˇz´ısˇ . Vˇse pak vyust’uje ´ opl´atku i l´asku. Toto je n´aboˇzenstv´ı soukrom´e komurky, v n´ızˇ jsem j´a a muj“ do egocentrick´e ” mor´alky sebezdokonalov´an´ı a discipl´ıny. • 127 ˚ zeˇs zachr´anit svou duˇsi, je cˇ ir´a hereze. Jeˇz´ısˇ znamen´a Jahve zachranuje“. ˇ Dokud se budeˇs ty zamˇestn´aMyslet si, zˇ e muˇ ” ˇ vat sp´asou sv´e duˇse, budeˇs zabranovat Bohu, aby tvou duˇsi zachr´anil On. • 128 My, lid´e n´aboˇzenˇst´ı, pˇrich´az´ıme se svymi pˇredem hotovymi z´avˇery, biblickymi cit´aty a dogmaty, a to tak, abychom ´ ´ ´ ˚ nemuseli pˇrij´ımat realitu, pˇrij´ımat okamˇzik tak, jak je. Z nˇejak´eho duvodu je snazˇs´ı zast´avat n´azory, neˇz prostˇe b´yt bdˇel´y a probuzen´y. • 130 ˚ na pouˇsti. Pr´avˇe tolik, kolik postaˇc´ı na jeden den, Kaˇzd´eho dne n´am d´avej manu, kterou jsi d´aval naˇsim otcum ˚ erˇ ovat. abychom ti z´ıtra mohli opˇet duvˇ • 140 (. . .) Nejvyˇssˇ´ı formou sebevlastnˇen´ı je schopnost sebeodevzd´an´ı. • 142 Zkuˇsenost s Duchem je nezaslouˇzeny, ´ pouhy´ dar, novy´ celek, vˇetˇs´ı neˇz suma vˇsech cˇ a´ st´ı. Vyn´asˇ´ı n´as z n´as samych ´ i nad n´as, navzdory n´am samym. Je to radik´aln´ı milost. Kr´acˇ et v Duchu znamen´a, zˇ e dovol´ısˇ , abys byl uchv´acen ´ Bohem a byl pˇriveden do daleko sˇ irˇs´ıho svˇeta smyslu. • 146 Katol´ıci maj´ı sv´atostny´ pohled na svˇet. Pro n´as hmotn´a realita prostˇredkuje realitu duchovn´ı. Veˇsker´a spiritu´aln´ı realita, veˇsker´a milost jsou n´am sdˇelov´any skrze tento svˇet, skrze dˇejiny, skrze konkr´etn´ı objekty, vˇeci, okamˇziky, ud´alosti, osoby. • 147 V katolicismu zˇ ije jisty´ druh holismu, jak´esi mystick´e pˇra´ n´ı propojovat vˇsechny vˇeci a zjiˇst’ovat, zˇ e vˇsechny vˇeci jiˇz propojeny jsou. Nen´ı proto divu, zˇ e se katolicismus po cel´e sv´e dˇejiny pohybuje smˇerem k mysticismu. Mystici maj´ı ˚ je stˇred hluboky´ smysl pro to, zˇ e vˇse je spojeno. Oni zˇ ivot nerozˇskatulkov´avaj´ı, nebot’ hluboce zakouˇsej´ı, zˇ e Buh a vˇsechny vˇeci jsou s t´ımto stˇredem spojeny. Jejich kruh se rozp´ın´a do daleka a do sˇ iroka a uvnitˇr nˇeho je sdostatek prostoru pro vˇsechno. • 147 Pohled’me tˇreba na Thomase Mertona, Dorothy Day, Grahama Greena, Teilharda de Chardin, Flannery O’Connor, kardin´ala Newmana, Thomase Mora. Takov´e lidi vytv´arˇ´ı naˇse c´ırkev. Vynoˇruj´ı se z holismu katolick´e tradice. Jestliˇze katolick´e sˇ koly uˇz takov´e lidi neprodukuj´ı, pak se mus´ıme pt´at, proˇc preferujeme propagandu, pr´avo a rˇ a´ d a pˇr´ıpravu na zamˇestn´an´ı pˇred vychovou k moudrosti. ´
Richard Rohr: Radik´aln´ı milost
6
• 147 Na zdech katolickych ´ kostelu˚ najdeme cˇ trn´act zastaven´ı. Je to dobr´a teologie procesu. Je zde pohyb, jsou tu stadia a f´aze: nejprve se mus´ı st´at toto, pak mus´ısˇ proj´ıt t´ımto; na cestˇe mus´ısˇ setrvat ve vˇsech stadi´ıch a vztaz´ıch. Sama cesta bude tvym ´ uˇcitelem. • 149 ˇ ık´a se, zˇ e katolick´a c´ırkev pohl´ızˇ ´ı na dˇejiny v rˇ a´ du stalet´ı. (. . .)Katolick´a c´ırkev, at’ uˇz je to dobˇre cˇ i sˇ patnˇe, takovym R´ ´ ˚ ´ ımi trendy v kultuˇre, ale proˇz´ıvat zpusobem uvaˇzuje. Jsme tu uˇz dlouhou dobu. Chr´an´ı n´as to pˇred okamˇzitymi modn´ ´ s t´ım pˇr´ıtomnost byv´ ´ a tak obt´ızˇ n´e. • 151 (. . .) Jsme nuceni opouˇstˇet sv´e obrazy: obrazy, kter´e jsme si vybudovali v ml´ad´ı, obrazy, kter´e zatuhly a kter´e aktivizovaly n´asˇ obraz o sobˇe samych. Zhroucen´ı tˇechto obrazu˚ zakouˇs´ıme jako smrt ducha, jako ztr´atu nadˇeje, jako temnotu, ´ ´ kter´a se jev´ı t´emˇerˇ k neunesen´ı. Mnoz´ı, ne-li vˇetˇsina, podl´ehaj´ı unavˇ e a cynismu; setrv´avaj´ı pˇritom u svych ´ starych ´ slov, z nichˇz se st´avaj´ı kliˇse´ – dokonce i pro nˇe sam´e. ˚ pak spoˇc´ıv´a ve vˇedom´em odevzd´an´ı tˇechto obrazu˚ ve prospˇech obrazu˚ pravych. Duchovn´ı rust Je to konverze, kter´a ´ nikdy nekonˇc´ı, odevzd´an´ı, kter´e nikdy nepˇrest´av´a. Je to odevzd´an´ı obrazu˚ obr´acenych ´ k n´am samym, ´ obrazu˚ naˇseho ˚ j´a, obrazu˚ druhych i Boha, jeˇz jsme si sami vytvoˇrili. Ti, kteˇr´ı nam´ısto toho, aby zˇ ili realitu, se klanˇej´ı obrazum, ´ ˚ pˇrest´avaj´ı jednoduˇse duchovnˇe rust. V tomto svˇetle nastupuje s plnou silou a sˇz´ıravost´ı prvn´ı pˇrik´az´an´ı: Nezob” raz´ısˇ si Boha zpodoben´ım niˇceho, co je nahoˇre na nebi, dole na zemi nebo ve vod´ach pod zem´ı. Nebudeˇs se niˇcemu takov´emu klanˇet ani tomu slouˇzit.“ (Ex 20,4-5). Zd´a se, zˇ e mnoz´ı lid´e, obzvl´asˇ tˇe lid´e zboˇzn´ı“, se sp´ısˇ e vztahuj´ı k ob” ˚ neˇz k realitˇe, k obrazum, ˚ ˚ tak beznadˇej. razum v nichˇz se skryv´ ´ a jak Buh, • 160 Pokud si budeme myslet, zˇ e svˇet spas´ıme my sami, stanou se naˇse metody arogantn´ı, n´asˇ pˇr´ıstup k vˇecem bude netrpˇelivy´ a naˇse rˇ eˇsen´ı budou ukvapen´a. Nam´ısto toho mus´ıme hledat trpˇelivost a Boˇz´ı pokoj. • 164 Lid´e, kteˇr´ı tˇe rozˇciluj´ı, lid´e, kterych ´ se boj´ısˇ , maj´ı pro tebe poselstv´ı. Sv´e vlastn´ı chyby odm´ıt´ame a nen´avid´ıme na druhych. Neˇr´ık´am, zˇ e byste mˇeli vyrazit a st´at se s nimi nejlepˇs´ımi pˇra´ teli, ale mˇeli byste k nim vysunout sv´e ant´enky: ´ ˚ zitym jsou duleˇ Potˇrebujete je. ´ impulsem pro nˇeco ve v´as samych. ´ • 165 ˚ moment´aln´ı buh. ˚ To, jak vyuˇz´ıv´asˇ svuj ˚ cˇ as Kam obvykle tv´e srdce chod´ıv´a, je-li svobodn´e? At’ jde kamkoli, je to tvuj ˚ a pen´ıze, je pravdˇepodobnˇe t´ım nejupˇr´ımnˇejˇs´ım vyjeven´ım tvych ´ re´alnych ´ bohu. • 167 Kdyby historie stvoˇren´ı cˇ inila jeden kalend´arˇ n´ı rok, objevili by se tu lid´e aˇz v posledn´ıch tˇrech minut´ach 31. prosince. ˚ cˇ ekal To znamen´a, zˇ e cel´a zˇ ido-kˇrest’ansk´a tradice se objevuje v posledn´ı milisekundˇe 31. prosince. Mysl´ıte si, zˇ e Buh ˚ Jak absurdn´ı! aˇz do posledn´ıch milisekund, aby n´am zaˇcal sdˇelovat, kdo je Buh? • 168 Naˇse tradice (. . .) vˇzdycky umˇela integrovat. Tak napˇr´ıklad Tom´asˇ Akvinsky´ integroval Aristotela a byl nazyv´ ´ an heretikem. Jenˇze naˇse tradice vˇzdycky rˇ´ıkala: pˇrived’ to sem! Pokud se to integrovat ned´a, pak to pro n´as nen´ı Kristus. ˚ pravda, pak nen´ı zˇ a´ dn´e pravdy, kter´e bychom se mˇeli b´at: psychologick´a Nebot’ Kristus je vˇse zahrnuj´ıc´ı. A je-li Buh pravda, politick´a pravda, metafyzick´a pravda, vˇedeck´a pravda, evoluˇcn´ı pravda – je-li to pravda, pak je to od Boha. ˚ Katolicky´ (ˇrecky kata holon) To je katolicismus v tom nejlepˇs´ım proveden´ı. J´a dnes ale nach´az´ım velmi m´alo katol´ıku. znamen´a podle celku“. Ob´av´am se vˇsak, zˇ e jsme tu mˇeli v´ıce provincialismu neˇz katolicismu. Bylo tu daleko v´ıce ” etnicity neˇz katolicity. A katolicita nebude d´avat smysl, pokud nebude zahrnovat judaismus a isl´amskou tradici, kter´a t´ezˇ poch´az´ı od Abrahama. (. . .)Pod kosmickym ´ Kristem je ale dost m´ısta pro kaˇzd´eho. • 178 Svat´ı jsou, tak jako my vˇsichni, hˇr´ısˇ n´ıci, kterym ´ bylo odpuˇstˇeno. Svat´ı se ale zachovali ve stavu odpuˇstˇen´ı a nebyli pˇremoˇzeni hˇr´ıchem. Mnoz´ı z nich – povˇezme upˇr´ımnˇe – byli lid´e nevˇedom´ı, pˇredpojat´ı, zlomen´ı a neurotiˇct´ı. To mi d´av´a nadˇeji. • 178 Byl jsem daleko v´ıce inspirov´an, motivov´an a povzbuzen ve sv´em katolictv´ı cˇ ten´ım zˇ ivotopisu˚ a zˇ ivotu˚ svatych ´ neˇz jakoukoli teologickou knihou. Byli to hrdinov´e a hrdinky, kteˇr´ı formovali m´e ide´aly mlad´eho muˇze. St´ale potˇrebujeme cˇ ´ıst zˇ ivotopisy svatych ´ a mysl´ım si, zˇ e by je mˇeli cˇ ´ıst i mlad´ı. Kaˇzd´a kultura, na kterou si vzpomenu, formuje nastu˚ puj´ıc´ı generaci pomoc´ı hrdinskych ´ vypr´avˇen´ı a myt ´ u.
Richard Rohr: Radik´aln´ı milost
7
• 181 ˚ filosofie a teologie. Ve skuteˇcnosVˇsichni se domn´ıv´ame, zˇ e jsme vˇerni naˇsim naprosto objektivn´ım prvn´ım principum ti je to ale vˇse filtrov´ano skrze n´asˇ kulturn´ı pohled, pˇredsudky a pojmy t´e kter´e zemˇe. V Nˇemecku zaˇzijete katolicismus, ale tak´e tam zaˇzijete Nˇemecko. V It´alii je to katolicismus, ale pˇredevˇs´ım It´alie. Za Atlantikem je to katolicismus, ale pˇrednˇe je to Amerika. Mus´ıme byt ´ dostateˇcnˇe upˇr´ımn´ı a pˇripustit si to. • 186 Z zˇ ivota sv´e matky jsem vyˇsel nahy, ´ nahy´ se tam vr´at´ım. Hospodin dal, Hospodin vzal; jm´eno Hospodinovo bud’ ” poˇzehn´ano.“ (Jb 1,21). Sestry a bratˇri, je z toho, co m´am, nˇeco, co by mi nebylo d´ano? Vˇsechno je milost. Vˇsechno je mi d´ano. Kdo mi dal tuto ruku? Kdo ohyb´ ´ a tyto prsty? Kdo stvoˇril toto oko, kter´e nedovedu vysvˇetlit ani pochopit? Nedok´azˇ u ani, aby mi narostly vlasy. Vˇsechno je dar. Od zaˇca´ tku do konce, vˇsechno je milost, vˇsechno je d´ano. Nen´ı nic, co bychom sizaslouˇzili. Nem´ame zˇ a´ dn´a re´aln´a pr´ava. Nen´ı nic, co bychom museli m´ıt. Kdyˇz ztrat´ısˇ sv´eho pˇr´ıtele, nˇekoho, kdo tˇe miluje, ˚ zeˇs Boha prokl´ınat a rˇ´ıkat: Proˇc mi byl vzat?“ nebo Proˇc mi byla vzata?“. Anebo muˇ ˚ zeˇs rˇ´ıct: Proˇc mi byla vubec ˚ muˇ ” ” ” ˇ ım jsem si vubec ˇ ım ˚ zeˇs rˇ´ıct: Proˇc ta l´aska zahynula?“. Nebo muˇ ˚ zeˇs rˇ´ıkat: C´ ˚ d´ana?“. Muˇ zaslouˇzil tuto chv´ıli l´asky? C´ ” ” ˚ ˚ je Stvoˇritel a j´a jsem tvor. Buh ˚ mne stvoˇril z niˇceho a pˇred p´ar jsem si vubec zaslouˇzil i jedinou vteˇrinu zˇ ivota?“. Buh ˚ lety jsem tu vubec nebyl. Hospodin dal, Hospodin vzal; jm´eno Hospodinovo bud poˇzehn´ano.“ (Jb 1,21). ” • 186 ˚ zeme hledat jako c´ıl o sobˇe. Je-li takovy, Vztah nemuˇ ´ zadus´ı n´as a zniˇc´ı. Vztah je vedlejˇs´ı produkt sd´ılen´e cesty tˇech, kdo jdou za stejnym ´ c´ılem, tˇech, kdo jed´ı ze stejn´eho chleba a pij´ı ze stejn´eho kalicha. Slovo kump´an vlastnˇe znaˇc´ı ˇ ık´a: Jdˇete se mnou. Duvˇ ˚ erˇ ujte m´e v´ırˇ e. toho, kdo s n´ami j´ı chl´eb“. Jeˇz´ısˇ n´as nazyv´ ´ a kump´any“ na cestˇe k Otci. R´ ” ” ” ˚ erˇ ujte m´e l´asce. Duvˇ ˚ erˇ ujte m´e nadˇeji. A j´a pujdu ˚ Duvˇ s v´ami.“. Je n´am partnerem. Je to bratr a souˇcasnˇe miluj´ıc´ı. J´ı s n´ami chl´eb. • 190 ˚ ˇ Katolick´e ch´ap´an´ı kˇrest’anstv´ı ve sv´e nejlepˇs´ı podobˇe nezduraz nuje, jak vzl´etnout do oblak, ale jak se postavit obˇema nohama na zem, jak naj´ıt kontakt s realitou. Prav´e katolick´e kˇrest’anstv´ı n´am rˇ´ık´a, jak vstoupit do spoleˇcenstv´ı, do dˇejin, jak byt ´ srostly´ s ot´azkou spoleˇcn´eho dobra, jak byt ´ souˇca´ st´ı zemitosti a tˇelesnosti vˇseho. My j´ıme Tˇelo Kristovo, ˇ ıc´ı energie. nereflektujeme jen Kristovy ideje. V tom je prvotn´ı, archetyp´aln´ı a promˇenuj´ • 190 ´ ˇ Vˇetˇsina sil spoˇc´ıv´a pr´avˇe v nˇem. Knˇezi cˇ asto zjiˇst’uj´ı, jak n´as Lidovy´ katolicismus nen´ı nˇeco, co by bylo pod urove n. ´ lid´e zahanbuj´ı. Po cel´a l´eta studujeme v´ıru nebo teologii a pak potk´av´ame lidi v nemocnici a zjiˇst’ujeme, zˇ e se urovni jejich v´ıry ani nepˇribliˇzujeme. Pod´av´ame jim sv´atosti a k´azˇ eme slovo Boˇz´ı, chod´ıme sem a tam, jako bychom byli experty na n´aboˇzenstv´ı. A pak se n´am stane, zˇ e potk´ame svˇetce, kteˇr´ı o tom, zˇ e jsou svˇetci, ani nevˇed´ı. To je pˇr´ıklad misie naruby“. ” ˇ Po nˇejak´e dobˇe pr´ace v pastoraci vˇsichni zjiˇst’ujeme, zˇ e lid´e, o nichˇz si mysl´ıme, zˇ e je zachranujeme, ve skuteˇcnosti ˇ ı n´as. Je to n´asˇ uˇ ´ zasny´ objev, pot´e co vyjdeme ze semin´arˇ e a mysl´ıme si, zˇ e ted’ jdeme zachranovat ˇ zachranuj´ duˇse. ˚ ˚ ustavuje c´ırkev. Vzdor tomu, jac´ı jsme, vˇsichni zachranujeme ˇ Takovym Buh jeden druh´eho. Snad pr´avˇe ´ zpusobem ˇ ˇ toto m´ame na mysli, kdyˇz rˇ´ık´ame, zˇ e Kristus n´as zachranuje. Opravdu, nikdo z n´as nezachranuje s´am sebe. • 195 (. . .) Modli se, jako kdyby vˇse z´aviselo na Bohu; pracuj, jako kdyby vˇse z´aviselo na tobˇe. Tento vyrok byl pˇripisov´an ´ ˚ ˚ nejm´enˇe pˇetadvaceti svˇetcum. Nev´ım, kdo to puvodnˇ e rˇ ekl, ale nepˇrekvapuje mˇe, zˇ e je to pˇripisov´ano tolika svatym ´ lidem. • 196 ˚ zitost. Nev´ım, co pˇrich´az´ı jako prvn´ı, jsou to dva kroky Ve vyv´azˇ en´em zˇ ivotˇe maj´ı kontemplace i aktivita stejnou duleˇ jednoho z´akladn´ıho tance. • 204 Dokonalost nen´ı vylouˇcen´ım nedokonalosti. To je naˇse z´apadn´ı myˇslen´ı bud’ – anebo“, kter´e potˇrebuje vˇse ovl´adat. ” Dokonalost je sp´ısˇ e schopnost´ı zaˇclenit nedokonalost! A nen´ı jin´e cesty jak zˇ ´ıt: bud’ zaˇclenit nedokonalost, nebo propadnout odm´ıt´an´ı. Takto z n´as vystupuje, nebo do n´as vstupuje Duch. • 217 Mnoh´a tvrzen´ı instituˇcn´ıho n´aboˇzenstv´ı bych nebral tak v´azˇ nˇe. Nˇekdy rˇ´ımsk´a c´ırkev povaˇzuje za dan´e, zˇ e mluv´ı ˇ ana kulturnˇe (napˇr´ıklad jsou-li Boˇz´ım jm´enem, aniˇz by uznala, zˇ e to cˇ asto rˇ´ık´a motivov´ana politicky a podminov´ ˇ ´ celovosti nadˇrazov´any nad ot´azky pravdy). To je nebezpeˇcn´e. Rekl ot´azky uˇ bych, zˇ e vstupujeme do post-denominaˇcn´ı
Richard Rohr: Radik´aln´ı milost
8
epochy. Svou matku c´ırkev zn´am jako katolickou. Za velk´e bohatstv´ı sv´e katolick´e c´ırkve jsem vdˇecˇ ny. ´ Ale tradice, to je startovac´ı dr´aha – jasny´ smˇer. Katolicismus pro mne nen´ı vˇezen´ım, ale domovem s mnoha pˇr´ıbytky“ (J 14,2), ktery´ ” Jeˇz´ısˇ nazyv´ ´ a domem sv´eho Otce“. ” • 233 Moudry´ muˇz mysl´ı glob´alnˇe, ale zˇ ije a kon´a lok´alnˇe. • 237 ˚ zeme duvˇ ˚ erˇ ovat autoritˇe, jeˇz si dˇel´a n´arok mluvit Boˇz´ım jm´enem, ale nedosahuje svych ˚ Ptejme Nemuˇ ´ duchovn´ıch c´ılu. se: hoj´ı, odpouˇst´ı, usmiˇruje, napravuje, uzdravuje, obnovuje, oˇzivuje, probouz´ı, sjednocuje a cˇ in´ı platnymi ´ ty nejhlubˇs´ı, ˇ nejz´akladnˇejˇs´ı lidsk´e instituce? Obnovuje manˇzelsk´e vztahy, usmiˇruje zemˇe, naplnuje lidi re´alnou nadˇej´ı a hmatatelnou radost´ı? Je to autorita, jeˇz je mocna sebekritiky a hled´a hodnoty kr´alovstv´ı Boˇz´ıho nam´ısto sebeuspokojen´ı ˚ ˚ erˇ ovat a podrobovat j´ı svuj ˚ jediny´ zˇ ivot. a sebez´achovy? Pokud ne, nevid´ım zˇ a´ dny´ duvod, proˇc bych j´ı mˇel duvˇ • 239 Kdyˇz jsem vedl knˇezˇ sk´e exercicie v Peru, vypr´avˇela mi jedna sestra, kter´a pracovala v hlavn´ı vˇeznici v Limˇe, pˇr´ıbˇeh, ˇ ıkala, zˇ e kdyˇz se bl´ızˇ il Sv´atek matek, vˇezni se vytrvale doˇzadovali pohlednic s pˇra´ n´ım. ktery´ jsem nikdy nezapomnˇel. R´ ˚ rozhodla A tak jim nosila jednu pohlednici za druhou, aby mohli napsat svym ´ matk´am. Kdyˇz se pˇribl´ızˇ il Den otcu, ˚ aby je mohla rozd´avat, kdykoli si vˇezni se, zˇ e se na to pˇriprav´ı l´epe. Pˇrinesla si celou krabici pohlednic ke Dni otcu, rˇ eknou. A dodnes pry´ ta krabice leˇz´ı v jej´ı kancel´arˇ i: ani jeden z muˇzu˚ si o pohlednici neˇrekl. Nemohla se jich zbavit. Moje pˇr´ıtelkynˇe ke mnˇe vzhl´edla se slzami v oˇc´ıch, protoˇze pochopila pˇr´ıcˇ inu tolika utrpen´ı. Zjistila, zˇ e mnoz´ı z muˇzu˚ ˚ ery od muˇze. Osvojili si byli ve vˇezen´ı, protoˇze jim nikdo nikdy neˇrekl, kdo jsou, protoˇze se jim nikdy nedostalo duvˇ tedy n´asiln´e a faleˇsn´e muˇzstv´ı, destruktivn´ı muˇzstv´ı, kter´e se objevuje tehdy, nen´ı-li vlastn´ı muˇzstv´ı uzn´ano jinymi ´ muˇzi. R´ad bych vˇedˇel, zda by vˇeznice svˇeta nebyly pr´azdnˇejˇs´ı, kdyby mlad´ı chlapci mˇeli prav´e spolehliv´e r´adce, ˚ pruvodce a otce, kteˇr´ı by jim zˇ ehnali a uv´adˇeli je v muˇzstv´ı. • 241 Boˇz´ı pokoj neznamen´a pohodln´e vylouˇcen´ı veˇsker´eho stresu. V prav´em pokoji je dostatek prostoru pro vˇsechny druhy pot´ızˇ ´ı. • 241 ˚ Byt Byt ´ biblicky´ neznamen´a jen citovat Bibli. To je tˇreba rˇ´ıct fundamentalistum. ´ biblicky´ neznamen´a jen citovat Mojˇz´ısˇ e; znamen´a to konat to, co konal Mojˇz´ısˇ . Byt ´ biblicky´ znamen´a dˇelat to, co dˇelal Abrah´am; nikoli vypr´avˇet ˚ pˇr´ıbˇeh. Znamen´a to dˇelat to, co dˇelal Jeˇz´ısˇ ; to nen´ı jen Jeˇz´ısˇ e citovat. Kˇrest’an´e maj´ı byt Abrahamuv ´ v kontaktu s tymˇ ´ z Bohem, s kterym ´ byl v kontaktu Jeˇz´ısˇ , se stejnou tradic´ı moudrosti, z kter´e i Jeˇz´ısˇ cˇ erpal. M´ame tvoˇrit tut´ezˇ jednotu a utv´arˇ et tyˇ ´ z zˇ ivot, jeˇz tvoˇril a budoval Jeˇz´ısˇ . To znamen´a byt ´ biblicky. ´ Nev´ım, zˇ e by Mojˇz´ısˇ citoval Bibli. Nev´ım ani, zˇ e by Jeˇz´ısˇ tolik citoval Bibli, jako sp´ısˇ e poukazoval na realitu. Pr´avˇe proto lid rˇ´ıkal: On nen´ı jako z´akon´ıci a farizeov´e.“ (Mk 1,22). Vyuˇcuje s autoritou.“ (Mk 1,27). Nedˇelal to ale tak, zˇ e ” ” ˚ ˇ by vˇse, co rˇ´ıkal, zduvod noval biblickymi cit´aty, coˇz by pouze dokazovalo nedostatek autority, vnitˇrn´ı autority pravdy. ´ Bible je dvoutis´ıciletym ´ grafem naslouch´an´ı historii“, ktery´ n´am pom´ah´a na cestˇe k budoucnosti. Odhaluje a pojme” ´ nov´av´a sch´emata, jeˇz propojuj´ı vˇsechny vˇeci, rytmy a udob´ ı v´ıry. Jeˇz´ısˇ vn´ımal realitu, naslouchal Bohu, shromaˇzd’oval tradici a pak mluvil pravdu. Nuˇze, jsme-li v pravdˇe katol´ıci, zd´a se mi, zˇ e bychom mˇeli smˇerˇ ovat k tomuto: byt ´ bibliˇct´ı ˚ Nepokouˇs´ım se odn´ımat t´eto knize autoritu, nybrˇ shromaˇzd’ov´an´ım moudrosti vˇeku. ´ z zakl´adat ji. Bod, k nˇemuˇz se vztahuje, leˇz´ı mimo ni samu. • 250 Svoboda padnout je i svobodou povstat. • 260 ´ V´ıce zla pˇriˇslo na svˇet skrze spravedliv´e“ ignoranty neˇz skrze ty, kteˇr´ı hˇreˇsili umyslnˇ e: jsou pˇresvˇedˇceni, zˇ e maj´ı celou ” pravdu a zˇ e si Boha spoutali do sv´e denominace, do svych ´ dogmat a svych ´ spr´avnych ´ odpovˇed´ı (jsem pokˇrtˇeny, ´ udˇelal jsem osobn´ı rozhodnut´ı pro Jeˇz´ısˇ e, chod´ım do kostela). • 267 ˚ Hromadˇen´ı polap´ı cˇ lovˇeka do jak´esi sˇ etˇr´ılkovsk´e mentality. Kdyˇz ale m´ate m´alo, pak jste z nˇejak´eho duvodu ochotni ˇ ren´ı a schranov´ ˇ an´ı nen´ı uˇz vaˇs´ı zˇ ivotn´ı cestou. Tady je naˇse posledn´ı prase. Ale darovat i to m´alo a uˇz´ıt si den. Setˇ ” otec pˇriˇsel do mˇesta, a tak to oslav´ıme.“, rˇ eknou ti lid´e. A tak prase zabij´ı a cˇ lovˇek si cel´e hodiny sed´ı v domˇe, zat´ımco oni zpracov´avaj´ı a vaˇr´ı vepˇre. Kdyˇz spolu s ostatn´ımi pozvanymi doj´ıte, hodnˇe toho zbude. Co byste s t´ım udˇelali? M´ame mraz´aky a ledniˇcky. ´ Zodpovˇednost vel´ı uchovat to: neplytvejte j´ıdlem, zn´ı naˇse pˇrik´az´an´ı. A k tomu m´ame patˇriˇcnou techniku. ´
Richard Rohr: Radik´aln´ı milost
9
M´ame zde dokonaly´ pˇr´ıklad toho, jak m´a technika sv´e dobr´e i sˇ patn´e str´anky. Oˇc jsme vinou chladniˇcek a mrazniˇcek pˇriˇsli? Guatem´alci se mus´ı o vepˇre cˇ i kuˇre hned rozdˇelit s druhymi. Rozn´asˇ en´ı j´ıdla od domu k domu vytv´arˇ´ı rodinu ´ a patˇr´ı ke kaˇzdodenn´ım zkuˇsenostem. Vytv´arˇ´ı komunitu a vz´ajemnou z´avislost. • 276 (. . .) Nejde o to, co dˇel´ate, ale o to, co dovol´ıte, aby se s v´ami dˇelo. Hled´an´ı Boha a svatosti se st´av´a pˇr´ıliˇs sebevˇedomym, ´ dokud cˇ lovˇek nedovol´ı, aby ho vedlo d´ale, neˇz zamyˇ ´ slel. Svatost pˇrich´az´ı z toho, co dovol´ıme, aby na n´as okolnosti zˇ ivota naloˇzily, aby n´am cˇ inili lid´e, kteˇr´ı jsou pr´avˇe pˇred n´ami. My se neobrac´ıme sami, jsme obraceni. • 278 Nen´ı n´ahodou, zˇ e katol´ıci mˇeli psychologickou potˇrebu vyzdvihnout Marii do role bohynˇe. Nejsem si jist, zda to byla nitern´a potˇreba naˇs´ı vlastn´ı rovnov´ahy, maska patriarch´atu skryvaj´ ´ ıc´ı se v pozad´ı, milostn´a af´era s odm´ıtanou zˇ enou v n´as, nebo prostˇe d´ılo Ducha, ale je to ohromuj´ıc´ı pˇr´ıklad instinktu v´ıtˇez´ıc´ıho nad logikou a teori´ı. • 280 Jsme povol´ani zn´at Boha osobnˇe, ale v podstatˇe jsme bytosti soci´aln´ı. Kdo jsme, se dov´ıd´ame pouze v kontextu druhych, v kontextu zˇ ivota v rodinˇe, v komunitˇe. M´ame snad byt ´ ´ tak arogantn´ı a rˇ´ıci, zˇ e vˇsechna pˇredchoz´ı stolet´ı kˇrest’anu˚ a zˇ idu˚ P´ana neznala, neposlouchala a nen´asledovala? Zaˇcala snad kˇrest’ansk´a historie v Americe? Mou konverz´ı? Nebo ve Waco v Texasu kolem roku 1962? ˚ zit´a. Stoj´ıme na ramenou vˇsech moudrych Proto je tradice c´ırkve tak duleˇ ´ lid´ı a svˇetcu˚ minulosti. Toto je prav´a Tradice. • 290 Nˇekteˇr´ı lid´e zˇ ij´ı bez niˇceho a maj´ı vˇsecko. Jako pˇr´ıklad se mi vˇzdycky vybav´ı Afrika, kde jsem k´azal. Tak tˇreba onen ´ Pane, pomoz stary´ cˇ erny´ Afriˇcan, se kterym ´ jsem se po dlouh´em sezen´ı modlil. Modlil se s takovou nˇehou a rˇ´ıkal: O ” ˚ A kaˇzdy´ ze zuˇ ´ castnˇenych n´am, abychom se nikdy nenastˇehovali do kamennych ´ domu.“. ´ pˇrizvukoval: Ano, Pane, ” ano, Pane.“. Zeptal jsem se pot´e mision´arˇ e, co mˇel na mysli. No, to je tak,“, rˇ ekl knˇez, pod´ıvejte se na ty vesnice. ” ” ˇ Sam´e doˇskov´e chatrˇce bez dveˇr´ı. Clovˇek zˇ ije svym ´ prostym ´ zˇ ivotem v doˇskov´e chatrˇci bez dveˇr´ı a nev´ı, kde konˇc´ı jeho rodina a kde zaˇc´ın´a rodina jin´a. Vstupuje do zˇ ivota sv´eho bratra a vystupuje z nˇej, a vˇsichni jsou jako jedna rodina. Nen´ı zˇ a´ dn´e vlastnictv´ı, zˇ a´ dn´e m´e‘ a tv´e‘, je jen naˇse“, je to svˇet spoleˇcenstv´ı.“. ’ ’ ” Jakmile se ve vesnici postav´ı prvn´ı kamenny´ domek,“, pokraˇcoval mision´arˇ , velmi rychle bude opatˇren dveˇrmi ” ” a z´amky. Okamˇzitˇe se t´ım vytvoˇr´ı svˇet m´eho‘ a tv´eho‘. Cel´e soci´aln´ı vidˇen´ı svˇeta, cel´e ch´ap´an´ı sebe sama se t´ım ’ ’ zmˇen´ı.“. • 300 ˚ To i to“ je z nˇejak´eho duvodu daleko obt´ızˇ nˇejˇs´ı neˇz bud’ – anebo“. Je to snadny´ prub´ırˇ sky´ k´amen k rozpozn´an´ı ” ” ˚ zaˇca´ teˇcn´ıku˚ od zralejˇs´ıch kˇrest’anu. • 316 (. . .) Jsme ve skuteˇcnosti zakrnˇel´ı a paralyzovan´ı t´ım, zˇ e je pˇred n´ami pˇr´ıliˇs sˇ irok´a moˇznost volby. Uˇz nejsme rozvinutym ´ svˇetem, jsme svˇetem pˇrerozvinutym. ´ • 322 ˚ zete povaˇzovat druh´e za opovrˇzen´ıhodn´e. Kdyˇz zn´ate cely´ obraz, jsou lid´e Kdyˇz zn´ate pouze cˇ a´ steˇcnou pravdu, muˇ vˇzdy v urˇcit´e m´ırˇ e l´askyhodn´ı a oni sami z´ısk´avaj´ı znovu cˇ istotu. Hled´ıte cˇ istyma oˇcima Boˇz´ıma, kde vˇse je transpa´ rentn´ı, vˇse je pochopeno a odpuˇstˇeno.
Stano Krajˇci, 20. 5. – 10. 7. 2008
typeset by LATEX