RI5E ČASOPIS PRO PĚSTOVÁNÍ ASTRONOMIE A PŘÍBUZNÝCH V ČÍSLO 8. ŘÍJEN ROČNÍK XV. OBSAH VYDÁVÁ ČESKÁ SPOLEČNOST ASTRONOMIC

RI5E

ČASOPIS PRO PĚSTOVÁNÍ ASTRONOMIE A PŘÍBUZNÝCH V

ČÍSLO 8 . ŘÍJEN 1934 - ROČNÍK XV.

OBSAH ZDENĚK

K O P A L : Návštěvou na hvězdárně v Berlíně-Ba-

belsbergu. - Dr. A R N O Š T D IT T R IC H :

Jak vzn ikla

bajka

o astronom ickém vý zn a m u Cheopsovy pyram idy. - Z p rávy sekcí

pozorovatelů.

-

Drobné

zprávy.

-

Nové

knihy.

-

Z p rá v y Lidové hvězdárny Štefánikovy. - Z p rá vy ze Společ­ nosti.

VYDÁVÁ ČESKÁ SPOL EČNOS T A S T R O N O M I C

Z. K o p a l :

L ’o b se rv a to ire de B e rlin -B a b elsb e rg .

—

A. D i t t r i c h :

L ’o rig in e des ra p p o r ts fa n ta s tiq u e s de la p y ra m id e de C héops. — L es ra p p o rts des sectio n s des o b se rv a te u rs . — V a rié té s. — B ib lio g rap h ie. — N ouvelles de 1’o b se rv a to ire de la ville de P ra h a . — N o u v elles de la Société

a stro n o m iq u e

tch ěq u e .

Administrace: Praha IV.-Petřín, Lidová hvězdárna Štefánikova. Ú řední h o d in y : p ro k n ih o v n u , rů z n é d o ta z y a in fo rm a c e : ve v šední dny od 14 do 18 hod., v n ed ěli a ve s v á te k od 10 do 12 hod. V pondělí se n e ú řa d u je . K e všem p íse m n ý m d o ta z ů m p řilo ž te z n á m k u n a odpověď ! A d m in istra c e p řijím á a v y řiz u je dopisy, v y jm a ty , k te r é se tý k a jí red a k c e , d o tazy , re k la m a c e , o b je d n á v k y č a so p isů a k n ih a td . P ře d p la tn é n a b ěžn ý ro čn ík » ftíše hvězd« činí ro čn ě K č 40'— , je d ­ n o tliv á č ísla K č 4'— . Č len ské p ř ís p ě v k y na r o k 19SJf. Č len o vé čin n í: stu d u jíc í a dělníci p la tí v P ra z e i n a v en k o v ě K č 30*— . O s ta tn í členové v P r a z e K č 50'— . N a v e n k o v ě K č 45'— . — Č lenové p řisp ív a jíc í: stu d u jíc í a dělníci p la tí v P ra z e i n a ven k o v ě K č 35'— . O s ta tn í členové v P r a z e K č 55'— . N a v e n k o v ě K č 50'— . Č l e n o v é z a k l á d a j í c í p la tí p o u ze p ře d ­ p la tn é n a časopis, v P ra z e i n a v en k o v ě K č 30'— (p řísp ě v e k K č 500‘— jed n o u p ro v ž d y ).

Veškeré peněžní zásilky jenom složenkami Poštovní spořitelny na účet České společnosti astronom ické v Praze IV. Ú čet č. 42628 P raha.

Bursa

astronom ických

T e le fo n č. 463-05.

přístrojů.

P r o d á se h r a n o l k pozorování Slunce od firm y Bracht, Berlín. Je úplně Zachovalý, jako nový, ve vkusné skřínce, za Kč 200"— . Objednávky do adm inistrace.

Z D E N Ě K K O P A L , P ra h a :

Návštěvou na hvězdárně v Berlíně-Babelsbergu. Z P rahy do Berlína není daleko. Po pětihodinné jízdě rychlí­ kem vystupujeme, tém ěř ve středu města, na Anhaltském ná­ draží, které má dnes s předměstími tém ěř čtyři miliony obyvatel a jest jedním ze středisk evropského života. Berlín není městem jemuž by stáří bylo propůjčilo patinu tradice a archaický nádech; počátky jeho rozmachu spadají do sedmnáctého století, do doby bojovných pruských králů, a teprve císařství utvořilo z něho metropoli německé říše. Jeho ráz tomu plně nasvědčuje a obráží mnoho rysů němec­ ké národní povahy. Vrcholné projevy německé architektury, se­ skupené většinou kolem třídy „U nter d. Linden”, vás udiví jen svými rozměry; ale možná, že jejich originály znáte z Paříže nebo Itálie. Ruch ve středu m ěsta upomíná na Prahu a svádí k tvrzení, že na Václavském nám ěstí bývá často živěji než „U nter d. Linden”. Koncem června t. r. činil Berlín dojem zpola liduprázd­ ného m ěsta; stěží bychom věřili, že jsm e v milionovém stře ­ disku. O tom nabudeme teprve jakési představy, opustíme-li střed a zamíříme-li kterýmkoliv směrem na periferii — ohrom­ nou periferii s nekonečnými přímými ulicemi a nedohlednými konci. Připomíná na prvý pohled svým střízlivým vzhledem a pořádkem periferii londýnskou; ovšem pouze na prvý pohled; brzo vytušíme rozdíl mezi životem v Berlíně a v ostatních evropských metropolích: v Berlíně se žije jen tak, jak jest vý­ slovně dovoleno; Londýňan se vyhýbá jen tomu, co je zakázáno a nemá vůbec rád, aby mu kdo mnoho zakazoval; je mnoho věcí, na něž se nevztahuje žádný zákaz a kterých by Angličan nikdy neučinil; Pařížan, ten má zakázáno tém ěř vše, ale nic nedbá a činí, co mu je libo. Berlínské pomníky jsou si vzájemně podobny, ať je to Bismarck před palácem říšského sněmu, nebo i na německé poměry „kolosální” socha císaře Viléma I. před královským palácem, či „strom ořadí generálů” za braniborskou branou — je to vždy hřmotně vypiatá postava s nakrouceným knírem a pravicí sevře­ nou v pěst. Přijdete-li v Londýně u Green Parku k pomníku, jejž vděčný národ postavil Wellingtonovi, uzříte sochu Achillovu, která jest ulita — jak vám nápis poví — z bronzu děl od W ater­ loo. K ontrast, který lépe než co jiného vystihuje rozdíl povah obou národů. A tento rozdíl cítíte stále, procházíte-li ulicemi Berlína, poloprázdnými, s plachým obyvatelstvem, naplněnými těžkým krokem bot úderných oddílů i jednotlivých úderníků

a hudbou píšťal podle starogerm ánského vzoru, táhne-li někam v sevřené formaci nazistická mládež. Berlín sám nemá hvězdárny, jako jest Greenwich v Londýně nebo v Paříži Observatoire Nationale. V jeho okolí jsou však, opomineme-li lidovou hvězdárnu v Treptově, dvě veliké moderní observatoře: státní astrofysikální hvězdárna v Potsdam u a největší evropská astrofysikální observatoř, universitní hvězdárna v Neubabelsbergu. Chceme-li je navštíviti, vyjedeme třeba z Fridrichova nádraží nad F rid rich strasse; je to nádraží Anhaltskému nejbližší, kde projíždějí vlaky, spojující Berlín s před­ městími a blízkým okolím. O toto spojení má Berlín postaráno dokonale; obstarává je h u stá síť elektrických drah, upomínající svou úpravou i čistotou na pařížské „M étro”, nebo ještě více lon­ dýnskou podzemní dráhu; jsou však levnější; lístek do Babelsbergu, vzdáleného asi 40 kilometrů, je za necelé 4 Kč — tedy asi tolik, jako jízda podzemní drahou ze středu Londýna z Charing Cross na New Cross, k terý je st východiskem ke Greenwichi. Berlínské elektrické dráhy nem ají průvodčích, lístek se kontro­ luje při příchodu na nástupiště a odchodu ze stanice, na níž vy­ stupujete. Počet vlaků jest velmi značný; i všedního dne jezdí doslova jeden za druhým, proto se na peróně dlouho nezdržíme a všimneme si jen, že ani zde tém ěř není nádražních zřízenců; signály, návěští — to vše je st obstaráváno autom aticky. Zatím již přijíždí vlak se světelným návěštím „Potsdam ”. Nastupujem e a v několika okamžicích opouštíme nádraží. Projíždíme nyní rozsáhlou Tiergarten, kde si u tra ti všimneme Zeissova planetaria; promítá se třik rá t za odpoledne, za poplatek — tuším — asi 80 pfennigů. Vlak nás unáší zatím rychlostí, na níž nejsme u nás zvyklí, kolem velikého W annského jezera, které zvláště v neděli bývá cílem tisíců Berlíňanů. Po několika m inutách můžeme již po levé straně uzřít na vzdáleném Telegraphenbergu rýsovat se bílé kopule potsdam ské observatoře, s mohutnou kopulí uprostřed, a budovy Einsteinova ústavu — dnes nazývaného ústavem pro fysiku Slunce. Observatoře v Neubabelsbergu z vlaku neuvidíme. Chceme-li ji navštívit, vystoupíme na tře tí stanici před stanicí konečnou. Vzdálenost více než 40 kilometrů ujel vlak za necelé tři čtvrti hodiny. Neubabelsberg jest nepochybně berlínská vilová čtv rt pro bohaté. Má krásně upravené široké cesty, podél nichž se táhnou řady vil, napolo skrytých v hlubokých zahradách. Když jsem kráčel k hvězdárně, jež je st na nevysokém, dlouhém kopci, asi půl hodiny od nádraží, netušil jsem, že v jedné z těchto vil za dva dny třesknou výstřely, jimiž za oběť padne generál Schleicher a jeho choť. Hvězdárna stojí v rozsáhlém starém parku. Návěští u vchodu hlásí, že observatoř jest v určité dny a hodiny přístupna i neohlášeným hostům. A jest to jistě správné; vynakládá-li německý stát i v dnešní krajně obtížné době na dotace

r

svých hvězdáren miliony ročně, má jistě každý německý občan právo se přesvědčit, že peníze, jež platí v daních, jsou vynaklá­ dány účelně a že výsledky vědeckých prací, představující v cizině německou vědu, jsou nezaplatitelnou representací. To jest něco, v čem bychom se měli od Německa ještě mnoho a mnoho učit. Hlavní budova hvězdárny (viz obr. 1.) jest postavena ve slohu dnes ne právě nejmodernějším; jejím miniaturním vydá-

O br. 1. P o h led n a h la v n í b u dovu h v ě z d á rn y v B erlín ě -B ab e lsb e rg u .

ním jest naše Štefánikova hvězdrána na Petříně: m ohutná bu­ dova s velikou kopulí uprostřed a dvěma menšími po stranách. Typ modernější uzřeli bychom v Potsdamu. Tam stojí kopule jednotlivě, bez spojení s ostatním i budovami. V tom to smyslu byla později hvězdárna v Babelsbergn rozšiřována, když ne­ dlouho před válkou byla postavena kopule pro m ohutný reflektor a některé menší přístroje. Hvězdárna zam ěstnává dnes několik desítek astronom ů a pomocných sil. Jejím ředitelem je st profesor Pavel Guthnick, význačná postava německého astronomického světa. Jeho hlavní práce jsou z oboru proměnných hvězd a spektroskopie. Je to starý, štíhlý pán, připomínající poněkud svým výrazem Camilla Flammariona, jak jej znáte z přílohy v Říši hvězd z r. 1922.

V této době jej zajím ají hlavně dvě věci: proudění v hvězdných atm osférách a jedna velmi zajímavá proměnná hvězda v kulové hvězdokupě M 3 (Canum venaticorum ). Proudění plynů v hvězd­ ných atm osférách sleduje spektroskopicky, měřením radiálních rychlostí velikým reflektorem ; spolupracuje s ním při tom stud. astronomie H. Kiihlbom. O těchto pracích jsem vám již částečně referoval v předloňském ročníku Říše hvězd. Proměnná hvězda, jež tolik poutá Guthniokovu pozornost, jest známa vlastně již mnoho let, ale Guthnick se domnívá, že zjistil, že je to proměnná zákrytová hvězda o velmi dlouhém minimu, připomínající £ Aurigae. Kdyby se to potvrdilo, mělo by to ovšem význam daleko­ sáhlý. Druhý astronom observatoře, prof. Courvoisier, německý Švýcar, věnoval svůj celý život měření na poledníkovém kruhu. Jest to jeden z nejpilnějších pozorovatelů na hvězdárně; ač je velmi stár, pozoruje každé příznivé noci. O některých jeho pracích jsem referoval v předloňském ročníku Časopisu pro pěstování matem, a fys. V poslední době se prof. Courvoisier domnívá, že se mu podařilo na základě meridiánových měření zjistit absolutní pohyb Země v prostoru, zjistiti Lorentzovu kon­ trakci a vyvrátiti tak teorii relativity; m rzuté je, že tomu ne­ chtějí věřiti ani jeho kolegové z hvězdárny. Jméno profesora Richarda P rag ra je st našim pozorovatelům proměnných hvězd jistě dobře známé. V jeho rukou se soustře­ ďují veškeré zprávy o proměnných hvězdách z celého světa; vede pokračování „Geschichte und L iteratu r der ver. Sterne”, neoce­ nitelného díla, shrnujícího vše, co o proměnných hvězdách jest známo. Dnes je st původní dílo, vyšlé r. 1916, již poněkud zasta­ ralé, proto vyjdou v dohledné době redakcí prof. P rag ra do­ plňky, které se jistě rozsahem vyrovnají dílu základnímu. V jeho pracovně se koná k řest každé nové proměnné hvězdy, a to dva­ k ráte; nejprve je st označena řadovým číslem, rokem objevu a jménem souhvězdí (na př. 393. 1929 Bootis), a teprve později, když měnlivost hvězdy byla potvrzena více pozorovateli, dostane definitvní pojmenování a je st zařaděna do katalogu a efemerid hvězd proměnných, které vycházejí péčí hvězdárny každoročně prací prof. P rag ra a jeho choti. Prof. P rag er jevil zvláště živý zájem o naši „Astronomickou společnost” a „Sekci pro pozoro­ vání proměnných hvězd”, jejíž činnost sleduje již čtyři léta; vyptával se na naše pozorovatele a vzkázal pozdrav p. Kadavému ze Štefánikovy hvězdárny. Gratuloval mně k atlasu proměnných hvězd, jenž vyšel před půl rokem, a slíbil, že doporučí některé hvězdy, jimž by bylo záhcdno věnovati pozornost v díle příštím. Našim nejzkušenějším pozorovatelům by doporučoval studovat soustavně proměnné zákrytové hvězdy, které považuje — a jistě právem — za opěrné body celého zkoumání stálic a hvězdného vesmíru vůbec. Fotom etrií stálic se zabývají i ostatní dva astronomové

hvězdárny: Dr. H. Schneller a Dr. M argarete Giissow. Pracuji ve východní kopuli hvězdárny, kde je st jeden z menších strojů hvěz­ dárny, mající na okulárovém konci zařízení k měření jasnosti hvězd metodou fotoelektrickou. Kolébka této metody, jež zane­ dlouho musí úplně ovládnout pole v astronomii, je st rovněž na

O br. 2. Z eissův r e f r a k to r h v ě z d á rn y v B erlín ě -B ab e lsb e rg u .

hvězdárně v Babelsbergu. Prvé pokusy s aplikací fotoelektrických článků na měření jasnosti hvězd konal prof. Guthnick již r. 1913. Od té doby metoda byla dokonale propracována i zjed­ nodušena. Původně m alá citlivost aparátu se dodnes tak zvýšila, že dvanáctipalcovým objektivem mohou v Babelsbergu měřiti hvězdy až do osmé velikosti a cesta k zvyšování citlivosti se stále teprve otevírá; je to zesilování slabého proudu fotoelektrického

článku elektronovými lampami jako u radiotelefonických pří­ strojů. Místo drahých akum ulátorů dnes se užívá k fotoelektrickému článku suchých anodových baterií značky P ertrix, jež se osvědčily nejlépe. Měření jasnosti jedné hvězdy trv á — měříme-li třik rá t za sebou, po malých přestávkách — necelé dvě minuty. Přesnosti klade meze tém ěř jen atm osféra, a na tu si v Babelsbergu mnoho stěžují: hvězdárna není ani 100 m nad hladinou

O br. 3. K opule n a d z rc ad lo v ý m d a lek o h led em h v ě z d á rn y v B e rlín ě -B a b e lsb e rg u .

moře. Proto tu nedosahují přesnosti větší než jedné setiny hv. třídy. Za příznivých podmínek je st možno dosáhnouti přesnosti větší. Fotoelektrický článek jest stále ještě na počátku svého vývoje a má před sebou různé možnosti. Doufejme, že se vyplní naděje německých astronom ů a že brzo bude přístrojem používa­ ným nejen na velikých hvězdárnách, ale i u dalekohledů am atér­ ských ; hlavně pro nás by bylo dobře, aby co nejdříve byl alespoň jediný takový přístroj v Československu. Ústřední kopule hvězdárny kryje veliký Zeissův refrak to r o prům ěru objektivu 66 cm (obr. 2.). Kdo z vás viděl asi před 3 lety film ,,Bouře nad Montblankem”, možná, že se na tento pří­ stro j ještě pam atuje; některé interiéry filmu byly zhotoveny v této kopuli. V krásném pozorovatelském křesle však místo

půvabné Lení Riefenstahlové obyčejně sedával stařičký profesor Struve, zatím již zesnulý, a nyní tam pracuje jiný profesor, emi­ grant z Ruska, vedle prof. Courvoisiera prý nejpilnější člen ob­ servatoře. P řístroje se používá tém ěř výhradně k měřením astrom etrickým ; na okulárovém konci jest připojen mohutný mi-

O br. 4. R e fle k to r h v ě z d á rn y v B e rlín ě-B a b elsb erg u .

krom etr, tak mohutný, že k jeho zaostřování je st třeb a zvlášt­ ního elektrického motoru. Celý přístroj, otáčení kopule i pohyb­ livou podlahu možno ovládati od pozorovatelova křesla. Měří se jím hlavně dvojhvězdy a družice velikých planet; před čtyřm i lety zde mikrometricky měřili i planetoidu Eros. V západní kopuli jest fotografický dalekohled s dvěma ob­ jektivy i pointrem, upomínající poněkud na Lippertův astrograf

hvězdárny v Bergedorfu. Jest však poněkud starší konstrukce a mnoho se ho prý nepoužívá, nanejvýše ke spojení s objektivním hranolem k fotografování hvězdných spekter na větších polích. Tím končíme prohlídku kopulí na hlavní budově; překvapí nás, když slyšíme, že pouze hlavní stro j v centrální kopuli stojí na vlastním sloupu, nezávislém na budově. Oba ostatní přístroje stojí prostě na střeše a nic fto pozorováni nevadí. Opustíme nyní budovu a sestoupíme několik kroků dolů, kde vidíme, jak mezi korunami strom ů se bělá kopule, jejíž nízká podezdívka prozra­ zuje, že skrývá reflektor (obr. 3.). Cestou půjdeme kolem poled­ níkového kruhu, umístěného v domečku s odklopnou střechou v poledníku. Reflektor hvězdárny v Neubabelsbergu je st největší zrcad­ lový dalekohled v Evropě (obr. 4.). Zrcadlo má v prům ěru 125 cm a je z dílen C. Zeisse v Jeně. Namontován byl nedlouho před válkou. Je st používán výhradně k pracím fotografickým a spektroskopickým, visuelně se jím nepozoruje. Jest konstruo­ ván tak, že je st možno pracovati v obou ohniscích, Newtonově i Cassegrainově. Newtonova ohniska se užívá více k pracím foto­ grafickým, Cassegrainova k spektroskopickým. Veliké zrcadlo není provrtáno; proto je st blízko jeho středu tře tí zrcadlo rovin­ né, kterým se paprsky odrážejí stranou a deska nebo spektrog raf jsou po boku, kolmo k rovině velikého zrcadla (obr. -5.). Exposice takovým mohutným prostředkem jsou přiměřeně krátké. Spektrum hvězdy 5. velikosti o rozptylu XI = 300—600 u/jl asi na 80 mm se exponuje sotva 20 minut. Rovněž fotografický výkon jest m ohutný: v Newtonově ohnisku se za 1 m inutu se­ stoupí tém ěř k hvězdám 15. velikosti. P řístro j nemá sam ostat­ ného vedoucího dalekohledu, pointuje se na kasetu. Svou světel­ ností náleží mezi přístroje krátkofokální; ohnisková vzdálenost jest však tak veliká, — v Newtonově 'kombinaci 84 m, v Casse­ grainově 24 m — že při práci vystupuje mnoho obtíží, o nichž am atér, pracující s krátkofokálním objektivem, mnoho neví. Jednou z nich jest, že se ohnisková dálka během exposice vlivem deformace velikého zrcadla teplotou značně mění, a jest nutno v krátkých intervalech přístroj znovu zaostřovat. Děje se to tak, že se kaseta vyjme, místo citlivé desky se zasadí deska m atná a zaostřuje se pouze okem pod lupou. Celý výkon netrvá déle než 3 minuty. Obrazy hvězd, které na negativu dostaneme, nejsou mnoho podobny snímkům krátkofokálním ani dlouhofokálním. Hvězdy totiž nejsou ostře ohraničenými kotoučky, nýbrž malými obláč­ ky, jejichž sytosti od středu ubývá. Působí to, podle prof. Guthnicka, hlavně neklid vzduchu. Proměřování poloh z takového negativu by činilo některé potíže, a rovněž k měření jasnosti nelze užít všech známých metod; tak na př. úplně tu selhává metoda průměrová. S úspěchem lze užít k tom u jen m ikrofoto­ metru, nejlépe zapisujícího, kde lidské oko zastupuje článek foto-

elektrický. Profesor Guthnick sestrojil a vyzkoušel typ takového m ikrofotom etru i k měření fokálních snímků; negativ pak ne­ musí býti ani přesně zaostřen, ani přesně pointován. Jelikož toto má veliký význam i k proměřování am atérských snímků a pří-

O br. 5. P o h led n a dolní č á s t z rc a d lo v é h o d alek o h le d u se s p e k tro g ra fe m .

stroj je možno snadno a levně sestrojiti, otiskneme v některém z příštích čísel Říše hvězd návod. Kopule nemá pohyblivé podlahy; přístup k dalekohledu umožňují veliké otáčivé schody. Že v sousedství kopule jsou labo­ ratoře k fotografování srovnávacích spekter, dokonale vybavená tem ná komora a pracovny se zapisujícími m ikrofotom etry k pro­ měřování spekter, jest samozřejmé. V archivu jsem viděl regály

s negativy všech dosud exponovaných spekter. Je jich mnoho set. Za těmito budovami vidíme ještě domečky s odklopnou stře­ chou, v nichž se skrývají baterie „E rn o starů ”, které v spolupráci s hvězdárnou na Sonnebergu střeží oblohu podle známého Guthnickova „přehlídkového plánu” (viz můj článek v Říši hvězd 1931 květen). Alespoň jednou za měsíc je st celá obloha těmito širokoúhlými objektivy o světelnosti 1'8 fotografována a na ne­ gativech se pátrá po nových proměnných hvězdách. Během šesti let bylo tak objeveno několik tisíc nových proměnných hvězd, a u většiny z nich byl již určen ráz měnlivosti. A stále veliká část severní oblohy, sestoupíme-li pod dvanáctou velikost, jest ještě neprobádaným polem. Hvězdárna v Sonnenbergu, k terá pro svou příhodnější polohu má přiděleny jižnější části oblohy, je st dnes odbočkou universitní hvězdárny v Neubabelsbergu. Vede ji Dr. Cuno H offm eister; jeho spolupracovníky jsou J. Jentsch a O. M orgenroth. Největší úkol mladé hvězdárny jest právě účast na Gutíinickově přehlídkovém plánu. Vracíme-li se, vidíme opět před sebou velikou budovu hvěz­ dárny, 'která s boku působí, možno-li, ještě mohutněji. Za hvěz­ dárnou uzříme v zeleni parku skryto několik v il; je st to vila ředi­ telova a ostatních astronom ů hvězdárny. Jejich pracovny jsou v prvém poschodí budovy observatoře. V přízemí jsou některé měřicí přístroje a mechanické dílny, nad nimi jest knihovna s veškerou moderní astronomickou literaturou. Titulárním knihovníkem jest prof. Prager, službu v knihovně obstarávají studenti. LoučímeJli se s hvězdárnou, neubráníme se jistém u stesku, neboť si uvědomujeme, co vše by bylo možno vykonati v takovém prostředí, kde národ a vláda tak dovedou podporovati svou vědu a své vědecké pracovníky. A u nás ?

Dr. A R N O Š T D IT T R 1 C H , S ta r á D ala:

Jak vznikla bajka o astronomickém význam u Cheopsovy pyram idy. Časopis »Radiojournal« č. 18 z 5. května 1934 uveřejnil přednášku, kterou Dr. Ing. Miroslav Neumann proslovil do rozhlasu. Není bez jisté komiky, že ta to obsahově naprosto zá­ porná přednáška pro »netušený zájem« a na »přečetné žádosti« byla uveřejněna tiskem. A utor přednášky není s tematem, jež si zvolil, obeznámen, což konečně od technika nelze žádat. Na důkaz úryvek jeho přednášky: »Teprvé koncem XIX. století byli egyptologové přivedeni na správnou cestu studiem Zachovalých úryvků

z různých starých literárních dokumentů egyptských, zejména »knihy o smrti« a studiem Starého a Nového zákona. Anglický egyptolog Davidson hledal cestu k tajem ství pyram idy stu ­ diem původu jm éna Pyram ida a došel k závěru, že řecký název Pyramidos je odvozen z chaldejsko-hebrejského Urim-Middin . .. ( = zjevení nebo vysvětlení v m írách ).« Jak á naivnost! Řecké označení pyram idy vykládat z he­ brejštiny! Ovšem, rád uznávám, že technik není povinen věděti, kdo je p. Davidson. Není to egyptolog, je to podivín, jenž píše do anglických listů fantastické články jako: »Církev a stá t v proroctví velké pyram idy.« — »Proroctví velké pyra­ midy, pokud se vztahuje na britské impérium a Ameriku«, a p. Kdo jsou praví původcové pyramidové fan tastik y ? Je to nakladatel John Taylor a hvězdář Piazzi Smyth. Ani řeči, že by se mohli nazvati egyptology. Proto také nemohli nic čerpati z egyptských papyrusů. S Novým a Starým zákonem ne­ m ají první práce a snahy jejich žádné opravdové souvislosti. Každý čtenář evangelia to může dosvědčiti. — O Egyptě je ve St. zák. zmínek málo, o pyram idách žádné. Jak pyramidové fantasie vlastně vznikly? — Pyram ida vzbuzovala od pradávna mimořádný zájem. Byla pokládána za chrám Slunce, Měsíce neb ohně, za nádrž vodní, za pokladnici faraónů, za obilnici, za hvězdárnu, za opevnění proti písku pouště, za útočiště před příští potopou světa a p. Lidé, kteří takové nápady vymýšleli, nestarali se o velikost a tv a r pyra­ midy. Vědomosti takové, zejména založené na měření, máme teprvé od r. 1798, od Napoleonova tažení do Egypta. Proto přišel nakladatel John Taylor s objevem, že čtverec, na němž pyramida stojí, má obvod tak veliký, jako kruh opsaný její výškou. Tento Angličan viděl v pyramidě kamenný pomník, jímž Egypťané zvěčnili své rozřešení kvadratury kruhu. Konkrétně to znamená, že Egypťané, stavějící pyramidy, znali Ludolfovo číslo t i = 3'14 . . . , pomocí kterého se úkoly 0 kružnici řeší. Vznik pyram idy Cheopsovy klade se zhruba do let 2900 až 2800 př. Kr. Smíme tak ranné době připsati třeba jen přibližnou znalost čísla n na př. zlomek 22/7? Vždyť vztah Taylorem objevený může býti jen geometrickou naho­ dilostí, jež je podmíněna volbou form y této pyramidy. Uvažme, 1 kdyby Egypťané byli chtěli učiniti obvod pyram idy rovný obvodu kruhu opsanému výškou, že je st ještě otázka, jak da­ lece by se to bylo podařilo staviteli prostředky třetího tisíciletí před Kr. A další otázkou jest, jak dalece dnes můžeme poznati, jaké shody dosáhli, když vrchol pyramidy schází a obvod je zasy­ pán rumem. Přes tyto okolnosti nabádající k opatrnosti nalezl Taylor následovníka ve skotském astronomovi Piazzi Smythovi, jenž o matematických a astronom ických tajnostech pyramidy

r. 1867 vydal celou knihu.1) — Nález Taylorův rozšiřuje tak, že připisuje Egypťanům, kteří stavěli pyramidu, skutečně zna­ lost čísla ti na 5 desetinných míst. Pyramidomanové hledají poučení o pyram idě ve vlastní fantasii, u Řeků a Hebreů, jen — ku podivu — ne v Egyptě samém. Musíme si přece nejdříve osvojiti způsob, jakým se Egypťané sami na pyram idy dívali. Tím teprve získáme vý­ chodisko k přirozenému posuzování celé záhady. Hlavní pomůckou při této ideové rekonstrukci jest papy­ rus Ahmesův, jenž původně byl pokládán za příručku egypt­ ského zeměměřiče. Není však tak opotřebován, jak příručky bývají. Proto byl navržen jiný výklad jeho původu a význam u: podle vzorů (také zachovaných) asi z r. 2200 vypracoval si sešit neznámý egyptský student. Nebyl z nejchytřejších a nadělal do textu mnoho chyb, jež mu jeho učitel červeným (!) inkoustem opravil. Po staletích opsal sešit ten Jamesu, syn Měsíce, písař úplně neznalý m atem atiky, asi pro egyptského rolníka-inteligenta. Papyrus je st obsahem na hladině mezi vě­ domostmi dnešní obecné a měšťanské školy. Vědomosti takové byly tehdá vzácné. Proto začíná papyrus slovy: »Předpis, jímž se dospěje k znalosti všeho temného, všech tajem ství ukrytých ve věcech.« — Končí výzvou, jež poukazuje k ovzduší rolnické školy: »Chytej hmyz a myši, nič koukol všeho druhu. Pros boha Re o teplo, v ítr a vysokou vodu.« Většina úkolů je vzata ze zájmové sféry rolníka, ale je tam též několik úloh o pyramidách, jako na př.: »Uchatebet jest 360, její pirem s je st 250. Urči mi její seqd.« — Připojeno hned řešení: »Vezmi polovičku z 360, což činí 180, děl 180 číslem 250 a dostaneš Vk & 1/s a 1I50 lokte. Loket má 7 pěstí, násob sedmi, její seqd činí 5 a 1/5 pěsti. (Chyba: zlomek činí 1/23.) »Ona«, o níž se v úkolu mluví, je st pyram ida. E gyptsky jm enuje se »smr« neb »in«. E gyptština má často pro své po­ jm y dva výrazy. To se vysvětluje tím, že E gypt byl jakési Československo. Vznikl z horního a dolního Egypta. Ač sloučení se stalo již v době prehistorické, zachovaly se ohlasy jeho ještě po tisíciletích. Proto měl egyptský král dvojitou ko­ runu, palác jeho měl dvě brány a p. Dvě slova pro touž věc musíme chápati podobně, jako když se téže věci u nás říká obilí neb zboží, zboží neb tovar, dobytek neb statek. — Naše označení pyram idy pochází z řečtiny, k terá nedopatřením po­ kládala označení výšky pyram idy »pirems« za jméno pro py­ ramidu. — To je to veliké »tajemství«, pro něž p. Dr. Ing. N. mobilisuje papyry, S tarý a Nový zákon a Urim-Middin. »Pirems« je výška pyramidy, »uchatebet« je h ran a zá­ ') »Life a n d w o rk a t th e g r e a t P y ra m id .« 3 sv. — »O ur In h e rita n c e in th e g r e a t P y ra m id .« 1864. Vyd. 5. je z r. 1900, k d y S m y th zem řel.

kladny, »seqd« je cotangenta sklonu stěny. Objasnili to Revillout, Borchardt a W eyr.2) B orchardt počítal pro 6 příkladů z papyru Ahmesova úhly ke cotangentám a zjistil, že ty to úhly se na pyram idách skutečně objevují. Ve čtyřech úlohách z egyptské trigonom etrie vyskytuje se »seqd« rovný 5*4. V úkolu nahoře podrobně uvedeném činí »seqd« okrouhle 5 pěstí. Jak mohli Egypťané cotangentu, po­ měr dvou délek, tedy prosté číslo, udávati zlomkem lokte, tedy v míře délkové? — Vysvětluje to potřeba stavitelské praxe. Od starodávna byl u Egypťanů pravý úhel stavitelskou po­ můckou. Často objevuje se v rukou králových jako symbol, asi jako deska zemská a stínící tyč v rukou čínského císaře. N á­ stroj skutečný měl dvě ram ena loket dlouhá, vzájemně k sobě kolmá. Jeden z těchto loktů byl rozdělen na 7 pěstí po 4 prstech, tedy celkem na 28 stejných dílů. Když se stavěla pyramida, udal se dělníkům sklon bočných stěn tím, že se jim na př. ozná­ milo: »seqd« činí 5 pěstí a 1 prst. Když přivázali šňůru na ko­ nec nerozděleného loktového svislého ramene a napiali ji k 21. prstu na vodorovném rameni, dostali polovinu průřezu pyra­ midy, jenž ukazoval její sklon. Měla se pak výška k polovině základny jako 28 : 21. Zajisté se »seqd« udával v celistvých prstech. Nejbližší »seqd« k předchozím, jenž se mohl svěřiti dělníkům, stavějícím kolem r. 3000 př. Kr. je st 22 prstů. Taková pyram ida zacho­ vávala vztah Taylorův pro přibližné n = 22/7. — Relace ta je na velikosti pyram idy nezávislá. Zkoumejme ji na modelu, jenž jest vysoký 28 p rstů a má hranu základny dlouhou 44 prstů. Obvod čtverce základny měří pak 4 X 44 prstů, kruh Taylorův měří přibližně 2 X 28 X 22/t = 4 X 44, tedy tolik jako obvod základny. Z toho nesmíme však hned souditi, že sta ­ vitelé pyram idy znali přibližné číslo ti = 22/7. Vždyť seznáváme, že shoda může býti nezamýšlená, způsobená volbou »seqdu« v hodnotě 5 pěstí a 2 prstů. — O statně v papyru Atmesově vy­ skytuje se horší hodnota pro číslo rr = 25S/8i» ač tento je mladší než pyram ida.3) Znalost přesnější hodnoty čísla n u stavitelů pyram idy je tedy nejvýš nepravděpodobná. Jak mohl jim Smith připsati znalost tohoto čísla ve formě 3'14159? Tolik desetinných míst známe teprve od r. 1580 po Kr. Vztah k číslu ,-t závisí jen na tv a ru pyramidy. Ten pak je dokonale určen sklonem bočních stěn k vodorovné základně. Pyram idy stavěly se vždy stupňovitě z kvádrů. Tím vzniklo na povrchu pyram idy obrovské schodiště. Na pyramidě Cheopsově měří výška schodů dole 1 m, nahoře 50 cm. Zuby tohoto schodiště vyplnily se pak dodatečně trojbokým i hra2) M. Sim on, »G eschichte d e r M a th e m a tik im A lte rtu m « , 50, 1909. 3) Sim on, »G eschichte d. M a th e m a tik « , 43.

nolovitými kvádry, aby povrch pyram idy tvořil plochu hlad­ kou, nepřístupnou. Smyth tvrdil, že na takovém povrchovém kvádru, dobře zachovaném, zjistil sklon pyram idy a shledal jej 51" 51' 14'3". Z toho by arci plynulo číslo tx na 5 de­ setin. míst. A nyní trochu kritiky! — Což pak lze pomocí jediného za­ chovaného kvádru určiti sklon, k terý zamýšlel stavitel dáti celé pyram idě? Což kameníci 3. tisíciletí př. Kr. pracovali tak přesně, že je lze ještě po pěti tisíciletích určiti úhel zamýšlený z úhlu dosaženého? — A to přesně na desetinu vteřiny?! Smyth přepíná, aby obdržel takový výsledek, jaký si přeje. — R. 1885 měřil Flinders P etrie sklon přímo na pyramidě pro­ středky zeměměřičskými a shledal, že pyram ida již v minutách nemá jednotného sklonu, nýbrž sklon je na různých místech rů zn ý ; kolísá mezi 51° 49' až 51° 53'. Zůstává tedy nejistota o 4'; to jest, o znalosti čísla ji na šest m íst nemůže býti řeči. Libovůlí jiného rázu zjednává si Smyth jiný zdánlivý objev. Změří stranu pyram idy zvláštním ^pyramidovým me­ trem^ a shledá, že měrné číslo činí 365*2422. Shoda čísla s tro ­ pickým rokem byla by překvapující, kdyby nám onen »pyramidový metr« byl odjinud znám. — Ten si ale Smyth vymyslil, aby mu vyšel ciferný obraz tropického roku. Tvrdí, že se dělil na 5krát 5 palců a že v kobce pyram idy je kamenné těleso, silné přesně 1 palec, mající 5 palců v průměru. — Ale což pak můžeme věřit, že Egypťané kolem 3000 př. Kr. dovedli vypracovati kamenný etalon své délkové m íry na milióntinu centi­ m etru? Tak přesný by musil být onen kotouč, aby ospravedlnil Smythův sedmiciferný počet. Jsou to zas jen fantasie, jak se později ukázalo. O míře, již ibylo použito při rozměřování staré stavby, nelze bájiti to, co nám napadne po příp. co se nám hodí. Objasním to na malé příhodě ze Staré Daly. Když se jednalo o přestavbu kaštelu (zámečku) konkolského, jenž náleží k hvězdárně, zjišťoval kol. Malíř rozměry chodeb a m ístností. Řekl mi, že je překvapen tím, že očividně při stavbě bylo použito m etru jako jednotky délky. Věc je podivná, protože kaštel byl postaven někdy kol r. 1800 a m etr zaveden byl jako nová m íra revoluční Francie r. 1800. — Snad byl stavitel tajným republikánem, jenž si mlčky zademonstroval použitím revoluční m íry při stavbě pan­ ského sídla. Jak mohl kol. Malíř věděti, že m aďarský stavitel kol r. 1800 již užíval m etru ? To se pozná na poměrech mezi od­ měřenými rozměry chodeb. Malíř měřil ovšem sám metrem a tu byl překvapen, že mu stále vycházely jednoduché poměry, jako^ 2 : 3 , 3 : 4 a p. To je proto, že při volbě rozměrů mimovolně stavitel dává přednost rozměrům v celých metrech, a když už to není možno, použije se zlomků prostých k nutnému do­ plnění jako polovin, třetin. Nikdo neudělá chodbu 153 cm ši­

rokou, ale vezme jeden a půl m etru. Tak je možno z poměru délek staré stavby rekonstruovati její míru. Použito bylo té míry, pro niž rozměry stanou se čísly celistvými čili vyjádři­ telné polovinami, třetinam i a p., zkrátka jen jednoduchými zlomky. P ři tom to stanovení může zůstati nejistota, zda mě­ řili mírou, či jejím dvojnásobkem. To se rozhodne, víme-li, zda předvěký národ m íru svou označoval jako stopu, loket či sáh. Neboť tím je dána její přibližná délka. Čím starší jest stavba, tím spolehlivější je st toto určení m íry z jejích rozměrů. Vždyť se zakládá na nechuti k složi­ tým zlomkům. Pro stavitele pyramidy můžeme proito s na­ prostou jistotou předpokládati, že neobtěžoval své dělníky slo­ žitými zlomky, jako 53/88. Proto můžeme se plně spolehnout na to, co Flinders Petrie určil z rozměrů chodeb a jiných vnitřních m ístností pyram idy: že stavitelé její užívali jakéhosi lokte dlouhého 0'524 m. Tato m íra je st nad to ještě podepřena tím, že starý egyptský loket královský měřil — ne zcela přesně — 0 5245 m. Petrie objevil v rozměrech pyram idy loket již od jinud známý. Smyth zavedl si svůj pyramidový m etr délky 0 6356 m, aby se mu objevil vztah rozměrů pyram idy k tropickému roku. — S tím to »objevem« Smythovým padne i další nález jeho, že pyramidový m etr je desetim iliontina polární poloosy Země. Smyth připisuje na základě toho Egypťanům znalost kulového tvaru Země, jejího zploštění a odvození m íry z ní, po způsobu Francouzů. Co si tu Smyth dovolil, můžeme objasniti na žertovné úloze: Stožár je 10 m vysoký; jak starý je kapitán? — Úkol je nesmyslný. — Předně není žádné souvislosti mezi stářím ka­ pitána a výškou stožáru. Když loď dostane staršího kapitána, nemusí se změnit délka stožáru. Za druhé: Každá početní úloha řeší se sčítáním, odčítáním, násobením a dělením, čímž obecně, ze dvou čísel se získá nové. V této úloze však je st jen jediné číslo 10. Nedojde vůbec k počítání, protože chybí druhé číslo. — Kdo by však myslil způsobem Smythovým, změřil by si sto­ žár jednotkou tak zvolenou, aby délka stožáru v jeho sou­ kromé míře měla týž ciferný obraz, jako věk kapitánův v létech! Takovou věc by astronom neměl dělat. Ale Smyth byl už jednou do pyram idy zamilován. Hloub a hloub zapřádá se do svých fantasií. Víc a víc odchází od oné kritičnosti, jež je zá­ kladem každé vědecké práce. Věří, že výška pyram idy náso­ bena miliardou dává vzdálenost Slunce. Obdobně zjednává si konstantu precese, hustotu Země, velikost Měsíce, ba celou hi­ storii lidstva. Stavitelé pyram idy nemohli vědět, že Země je zploštěnou koulí. Pojmy, jako vzdálenost Slunce, velikost Měsíce, hustota Země a precese nebyly v dosahu jejich sil. To astronom Smyth

měl takových představ plnou hlavu a proto si je vehleděl do pyramidy, jako si dítě vehledí obry a víly a princeznu (my­ šlenky dětského věku) do skvrn na mokré zdi. I kdyby ciferný obraz astronom ických konstant z pyra­ midy správně vyšel, není tím ještě dokázáno, že jsm e na stopě myšlenky staroegyptských stavitelů. Shoda může též býti jen náhodou. Jednou psal jsem daňové přiznání a objevilo se tam 584 Kč. Nuže, 584 dnů je synodický oběh Venuše. Ač pravdě­ podobnost nahodilé shody činí v tom to případě jen 1 : 1000, je naprosto jisto, že shoda je nahodilá. Smyth pojímal takové »shody« vážně. Od uveřejnění Smythovy fan tastik y uplynulo již 70 let. Neupadla v zasloužené zapomenutí. Pyramidomanové4) vždy znovu se zabývali jeho nápady. A jak ý byl výsledek? — 2ádný. — Myšlenky Smythovy neposloužily egyptologii. Naopak, mu­ sily být egyptology odsunuty, aby nesváděly na scestí.5) Jaké naivnosti si vykládají pyramidomanové! — Ze k rá­ lovská komora byla ideální observatoří pro stále stejnou tep­ lotu? — Vždyť je z ní vidět kousek nebes asi tak velký jako úplněk! Vidět v něm nebylo nikdy nic jiného než stálice blízké pólu. Ciré bláznovství je mínění, že chodby symbolisují dějiny lidstva, příchod Mesiáše, světovou válku, krisi a blaženost po ní. Kde je Budha, kde Mohamed? — N a ty anglosasští kře­ sťané, kteří si tyto pošetilosti vymyslili, prostě zapomněli. — Tato m ystika je vážná až k trapnosti. Sleduji příležitostně tuto chorobnou literatu ru už po léta. Před světovou válkou nic v ní o válce nenajdete. Po světové válce se najednou tvrdí, že od r. 1914 do 1918 je doba zm atku a všeobecné tísně. — To je »ex eventu«, je to sebeklam, chceme-li ještě nyní mluviti zdvořile. Nechceme říci, že pyram ida za studium nestojí. Není nezajímavo, jak přesně je ta to starodávná stavba orientována. Severojižní hrany zapadnou do poledníka až na maličkou chybu 2' 28" a V 57", východozápadní hrany jsou přesné až na 5' 30" a 2' 30".6) V nitřní chodby v poledníkovém řezu určují poledník na 4' 30". Do pyram idy se sestupuje přím očarou chod­ bou, jež je velmi blízká rovnoběžce s osou zemskou. Herschel mínil, že je skloněna tak, aby se v ní objevila hvězda Alfa Draconis. To bylo možno jednou kol r. 3400 př. Kr. a po druhé kol 2100 př. Kr. Také rádi uznáme, že pyram ida je věčná, pro­ tože je to stylisovaná ssutina. Ale je st otázka: věděl egyptský 4) F . N o etlin g , »Die K o sm isch en Z ah len d e r C h e o p s p y ra m id e . . . « 1921. 5) L. B o rc h a rd t, »G egen die Z a h le n m y stik a n d e r g ro sse n P y ra m id e , bei Gise«, 1922. “) L. B o rc h a rd t, » L á n g en u n d R ic h tu n g e n d e r v ie r G ru n d k a n te n d e r g ro sse n P y ra m id e bei G ise«, 1926.

stavitel, že bude nezničitelná, protože jí dal tv a r stylisovaného rum oviště? — Pyramidomanové tvrdí, že tom u tak jest, že to věděl. Věda odpovídá: »nikoliv«. Pyram ida je kamenné napo­ dobení stanu, nic víc. Proto se objevuje ve starém i novém světě. Též A m erika má své pyramidy. Nemohu »Radiojournalu« u šetřiti vážnou výčitku, že před­ nášku p. Dr. Ing. N. přijal. — Což se nenašel nikdo (absolvent střední školy by stačil), jenž by přepočítal nějaké tvrzení, jako na př., »že každá ze čtyr šikmých ploch . . . rovná se čtverci výšky ?« — Učiňme hranu základny rovnu 1. Pak je pro Taylorův vztah výška rovná 2 : n = 063662 a její druhá mocnina jest 0'40528. Bočný trojúhelník má pak výšku 080949 a plochu 0'40474. Sdělení horní tedy není správné, není přesné. Propočítejm e sdělení, že »obě diagonály základny měří tolik pyram idálních palců, kolik roků činí p recese. . . 25.920 let«. — Čtverec základny má hranu a = 365’2Jf22 Smythových loktů. Obě úhlopříčny měří 2a X ]/ 2. V palcích je dosta­ neme, když násobíme 25. Domnělé precesní číslo jest proto 100a : ] / 2 = 25.826. — Kde zůstala přesnost? — O statně před 5000 lety činilo číslo precese asi 26.300 let.7) Právě tak pochybný je vztah výšky pyram idy k vzdále­ nosti od Slunce. Výšku známe přece jen nejistě, protože dnes vrchol pyram idy je snesen. Ze sklonu jí nedoplníme, protože pyram ida nemá jednotného sklonu. Tím rozplývá se domnělé měření vzdálenosti Slunce ve starém Egyptě. Kde by se také u nich našlo! Ze studia babylonské astronom ie znám vědecké práce, kde se z ciferného obrazu stanoví význam čísla. Ale tu se žádá shoda stupňů, m inut i vteřin, ne pouhé dvě cifry, jako u pyramidomanů. K tomu se připojují mnohonásobné kontroly atd.8) Ke konci malá historka z K ahýry, kterou egyptologové re­ agovali na kritiku Smythovu, ani vlídnou, ani objektivní: Přijel na několik měsíců anglický lékař, jenž byl průvodcem mladého lorda, tichého blázna. V K ahýře lékař studoval Smythovo dílo. Následkem toho musil na zpáteční cestě lord opatrovati dok­ tora. —

7) M. V alouch, » T a b u lk y a stro n o m ic k é « ; p o č ítá n o z N ew com bovy hodnoty. 8) ^ M a te m a tic k é p ro s tře d k y b a b y lo n sk ý c h a s tro n o m ů .« Č as. p ro pěst. m a t. a fys. R. 63, s. 17— 30, 1933. — ^ N á h ra d a a stro n o m ic k ý c h t a ­ bulek b ab y lo n sk ý ch trig o n o m e tric k ý m i v zo rci.« Č aso p is p ro m a t. a fys. 63, s tr. 82— 96, 1934.

Zprávy sekcí pozorovatelů. Zpráva sekce pro pozorování sluneční činnosti. Pozorováni slunečních skvrn ve II. čtv rtletí 1934. S lu n ečn í č in n o s t ve n . č tv r tle tí b y la zn ač n ě vyšší, n ež v I. č tv r tle tí, a to p ro to , že p o zo ru h o d n é s k u p in y slunečn ích s k v rn p ro c h á z e ly po slu n ečn í desce od 14. do 28. d u b n a a po d ru h é od 12. do 26. k v ě tn a . T a to sk u p in a se v y z n a č o v a la z v lá š tě z a p rv éh o p ře c h o d u velik o u sk v rn o u , sn a d n o v id iteln o u již d iv ad eln ím k u ­ k á tk e m , k te r á b yla p ro v á z e n a sk u p in o u m en ších sk v rn , d o sá h n u v ší n e jv ětšíh o p o čtu 31 (17. IV .). T a to s k u p in a d o sá h la n e jv ě šíh o p o č tu 34 s k v rn z a d ru h éh o p řech o d u 16. V., a v š a k h la v n í v e lk á s k v r n a b y la již ro z p ad lá n a n ěk o lik m enších. Jin é v ý z n a č n ě jší sk u p in y slu n ečn ích s k v rn ^prochá­ zely od 4. V. do 11. V. v n e jv ě tším p o č tu 20 sk v rn m enších, od 17. V. do 29. V. sk u p in a se 7 sk v rn a m i a od 15. VI. do 26. V I. s k u p in a s n e j­ v ě tš ím p o čtem 10 s k v rn m en ších . S lu n ce bez slu n ečn ích (skvrn bylo v d u b n u po 9 dnů, v k v ě tn u po 5 d n ů a v č e rv n u po 17 dnů. N e jv ě tš í p o č e t sk v rn ve II. č tv r tle tí byl v k v ě tn u , n e jv ě tš í sk v rn y b y ly p o zo ro v án y v dubnu. V če rv n u slu n ečn í č in n o s t z a se z n a te ln ě p o k lesla. Z obou polo­ koulí slu n ečn ích b y la k lid n ě jší sev ern í polokoule, k d e bylo m ožno pozorov a ti v ždy po je d n u polovinu ro ta c e v ě tší č in n o s t sluneční, v y já d ře n o u n e je n v ě tším p o č tem sk v rn , ale i v ě tším p o č tem fa k u lí a p ó rů , k d ežto d ru h á po lo v in a ro ta c e b y la n á p a d n ě k lid n ější. U v ed en é dny bez slu n ečn ích s k v rn p řip a d a jí vždy do k lid n ější poloviny slu n ečn í ro ta c e . K adavý.

Drobné zprávy. O b rázek n a obálce u k a z u je d v a č len y m e te o ric k é se k ce p ři p o zo ro ­ v á n í lé ta v ic podle B y rd o v a p ro g ra m u . P o z o ro v a te l leží pod sítí a h lásí lé ta v ic e zap iso v ateli. R ozhlasový p řen o s. D ne 3. říjn a t. r. v době 20h 30m— 21h 10m bude ro z h laso v á re p o rtá ž z h v ě z d á rn y v S ta r é D ale. B ude-li p o časí v tý d n u 23. IX .— 30. IX . p řízn iv é, b ude č á s t p ře n o su z a c h y c e n a n a g ra m o fo n o v é d esk y , jich ž se p o u žije 3. X. P o slu ch ač i »uslyší« v to m p říp a d ě — m im o jin é — sv ětlo M ěsíce a stá lic e V egy, je ž bude p ře m ě n ě n o n a e le k tric k o u e n erg ii fo to e le k tric k ý m č lá n k e m v o h n isk u v elk éh o z rc a d la h v ě z d á rn y . V p říš tím čísle Ř íše h vězd b ude po p is a v y o b ra z e n í a p a ra tu ry , k te ré bylo pou žito k p o k u su . P o d o b n ý p o k u s byl v y k o n án , ja k zn ám o , p ři z a h á je n í světo v é v ý sta v y v C h icag u a p ro fe so re m A b e ttim v A rc e tri. K om eta W hipplova a kom ety Jup iterovy skupiny. Z n ám ý p o č tá ř d ra h kom et, D r. D avison, p řed k r á tk o u dobou u v e ře jn il do m n ěn k u , že ta t o k o ­ m eta, o b jev en á fo to g ra fic k y 15. ř íjn a 1933, v z n ik la z a siln ý ch p o ru ch , jež byly r. 1922 z jiště n y v p o h y b u p la n e ty J u p ite ra , a tu d íž že p o ch ází z J u ­ p ite ra . P ro to ž e ale le to s se ta to k o m e ta p řib líž ila k J u p ite ru n a n e jm e n ší v zd ále n o st a si 45,000.000 k m , je s t ta to d o m n ě n k a m álo pod o b n á p rav d ě. M yšlenka, že k o m e ty v z n ik a jí p ři v ý b u ších n a p la n e tá c h n ení n o v á. Po p rv é b y la v y slo v en a P ro c to re m a si p ře d 60 le ty . P ř i zk o u m á n í d ra h k o m e t bylo z jištěn o , že v ě tš in a jic h se d á ro z tříd iti p o d le je jic h afelio v ý ch v zd álen o stí. N e jz n á m ě jší sk u p in u tv o ří „ ro d in a ” Ju p ite ro v ý c h k o m et, jež č ítá dnes a si 60 členů. T y to k o m ety , v ě tšin o u slabé, o b íh a jí ko lem S lunce za 5 a ž 6 let. V o dsluní se m ohou zn a čn ě p řib líž iti k J u p ite ru (k d y ž je jic h ry c h lo st je n e p a tr n á ) , čím ž m ohou n a s ta ti zn ačn é p o ru ch y je jic h d ra h . V šechny bez v ý jim k y o b íh ají s te jn ý m sm ě re m ja k o v šech n y p la n e ty . P o ­ dobné sk u p in y k o m e t m á ta k é S a tu rn , U ra n a N e p tu n . K d y b y n a J u p ite ru n a s ta l n ěk d y o b ro v sk ý v ý b u ch a ry c h lo st v y m rště n é h m o ty p ře s a h o v a la 60 k m z a v te řin u , n e v rá tila by se ta to h m o ta n a p o v rch J u p ite ra , n ý b rž o b íh ala by kolem Slunce an eb o o p u stila by n a ši slu n ečn í s o u s ta v u úplné.

V p rv n ím p říp a d ě m ěla b y e lip tic k o u d rá h u a p e rio d ic k y b y se v ra c e la k to m u m ístu , kde v ý b u ch n a s ta l — a k te r é by m usilo b ý ti v elm i blízko d rá h y Ju p ite ro v y . T ak o v é k rá tk o p e rio d ic k é k o m e ty p rav d ěp o d o b n ě n e m a jí dlouhého ž iv o ta : p říliš z n a čn é p řib lížen í k o b ru n a ší slu n ečn í s o u s ta v y je m ůže ú p ln ě z n ičit. B ěhem p o sled n ích 100 le t je s u rč ito s tí z n á m o o dvou k o m e tá c h — B ielově a B ro rsen o v ě — že je jic h b y tí, ja k o ž to k o m et, p ře ­ sta lo (p rav d ěp o d o b n ě o v šem je vidím e ja k o m e te o ric k é ro je ). P o sled n í v ý ­ zk u m y z d a jí se n a sv ě d č o v a ti tom u, že ja s n o s t k rá tk o p e rio d ic k ý c h k o m e t se během č a su z m e n šu je (n a p ř. k o m e ta E n c k e h o o velik. tř íd u z a s to le tí), asi n á sle d k e m z tr á ty h m o ty . P rá v ě p ro to je ale n e sn a d n o p o chopitelno, že by k o m e ty m oh ly e x is to v a ti již od p o č á tk u u tv o ře n í se slu n ečn í so u sta v y . N ě k te ří astro n o m o v é o v šem z a v rh u jí te o rii v ý b u ch ů n a p la n e tá c h a z a s tá ­ v a jí n ázo r, že k o m e ty se p o h y b u jí n e p ra v id e ln ě ve v e sm íru a jso u z a c h y ­ ceny Sluncem a p a k v e lk ý m i k o m e ta m i. J u p ite r, ja k o n e jh m o tn ě jší p la ­ n e ta , by z a c h y til n e jv ě tš í p o čet k o m e t. Celou tu to o tá z k u je ovšem považo v ati za nezodpověděn o u . b. I. N ový re fle k to r k rá lo v sk é h v ě z d á rn y v G reenw ičL N a v ý ro čn í sch ů zi k u r a to r ia h v ě z d á rn y 2. č e rv n a t. r. o zn ám il ře d ite l h v ě z d á rn y , k rá l. a s tr o ­ nom D r. H . S p en cer Jo n es, že 36palco v ý re fle k to r, k o u p e n ý z d a ru W il. Jo h n . Y appa, byl p o sta v e n ve z v lá š tn í budově v p a r k u h v ě z d á rn y . N ový dalekohled byl fo rm á ln ě za sv ěc e n s tu d iu p rv ý m lo rd em a d m ira lity v eč e r toho dne. V proslovu D r. S p e n c e r Jo n e s řek l, že d a r k e zb u d o v án í s tro je byl d án k u c tě n í p rá c e jeh o p řed ch ů d ce, S ira F r a n k a D ysona, je n ž byl k rá l. a stro n o m e m od ro k u 1910 do 1933. S ir. F r. D yson, je n ž m luvil potom , po ­ děkoval všem členům h v ě z d á rn y z a je jic h čin n o st. P o p is s tro je je s t v k v ě t­ novém čísle časo p isu „ O b s e rv á to ry ” , 1934. V elké z rc ad lo m á ú č in n ý p rů m ě r 36 palců, fo k ál. d élk u 15 sto p a bylo v y b ro u šen o ze s k la o p tic k ý c h dílen P a rso n o v y společnosti. J e s t tv a r u C a sse g ra in o v a , se s tře d n ím o tv o re m p rů ­ m ě ru 7 p alců a m á dvě p o d ru ž n á z rc a d la k o n v ex n í z ta v e n é h o k ře m e n e o p rů m ě re c h 11 a 7 p a lc ů k p o u žití se s p e k tro g ra fe m . M o n táž re fle k to ru je s t u p ra v e n é h o tv a r u t. zv. an g lic k é h o , pod o b n á m o n tá ž i 72palc. re fle k ­ to ru s tá tn í a s tro fy s ik á ln í h v ě z d á rn y v e V ik to rii v K an ad ě. Sey. S p e k tr a met<M>rů. V č a so p ise „T h e J o u rn a l of th e R. A stro n . Soc. of C a n a d a ” (1934, No. 5) je s t se z n a m s p e k te r m e teo rů , fo to g ra fic k y z a c h y c e ­ n ých v době od ro k u 1897 do listo p a d u 1933. S e zn a m o b sa h u je 30 ú d a jů . Z ro k u 1897 je s t pouze jed e n ú d a j; ze sto le tí XX. jso u v še ch n y o s ta tn í s v ětšin o u z ro k u 1932 a 1933. M a te riá l je s t z n e jv ě tší č á s ti ze S pojen ý ch s t á tů se v e ro am erick ý ch , něco z N ě m e c k a (1 ), R u s k a (3) a P e ru (2 ). R oj L eonid p ře v lá d á . H lav n í č á s t s p e k te r je s t stu d o v á n a n a h v ě z d á rn ě h a r v a r d ­ sk é v C am b rid ži a v ý sle d k y budou u v e ře jn ě n y v a n n á le c h to h o to ú sta v u , jen ž se — z e jm é n a z áslu h o u je jíh o ře d ite le D r. H a rlo w a S h ap ley e — o o rg a n isaci p o zorování a s tu d ia m e te o rů v p o sled n í době z v lá šť zaslo u žil. Sey. O p ra v a . Ve č lá n k u „ P ře h le d k o sm o g o n ic k ý c h h y p o té s” n á lež í n a s tr. 123. ty to o p ra v y : v ě ta „ B u d d h a ” až „ s v ě t.” n á lež í do z á v o re k . M ísto ,,Zahnd e r” č ti „ Z eh n d er” .

Nové knihy. K. S e 1 u c k ý, „D o b y tí v e sm íru ” . L o g ick é ú v a h y o a b so lu tn ím pohybu Zem ě, o jeh o d ůsledcích a jin ý c h věcech. Zlín 1933. — P o d tla k e m k rise pochopil p a n S. h la v n í filo so fick é p ro b lém y . — C írk v e ? B laho po s m rti ? — P o tře b u je m e ho d n es a h n ed ! — T ed y v ě d a ? I v té je p rý cosi shnilého, to tiž te o rie re la tiv ity . A u to r m a rn ě u silo v al o v n ik n u tí do te o rie re la tiv ity pom ocí E in ste in o v y p o p u lá rn í k n íž k y . A p ro to ji v y v ra cí! — Č ím ? S to ­ k r á t p ro d isk u to v a n ý m i om y ly . P řík la d : D á re la tiv isto v i políček a h á jí se, že jeh o r u k a b y la v k lid u a že o d p ů rc e s á m n a n i d o padl vlivem o k a m ž i­ téh o g ra v ita č n íh o pole. — S p rá v n é ; a z a v ro u v á s z a to . že js te to pole vyvolal! R yze m a te m a tic k o u te o rii v y v ra c í p ovídáním , je ž z a p ře p rin cip

se trv a č n o sti, k te r ý p ře d tím u zn al. Což p. S. n ik d y n e p řiš la m y šle n k a , že v in a by m o h la b ý ti v n ě m sam ém , k d y ž n e ro z u m í? T o rq u e m a d a u p alo v al lidi jin é h o sm ýšlení, p. a u to r je je n p o líčk u je. P ři to m si m yslí, že m ilu je lidstvo, m á v yso k é ideály, je p a c ifista , což m u n ev ad í, a b y snil o „d o b y tí v e s m íru ”. G alileiho v ý k lad sla p ů z tra n s la c e Zem ě, jeh o ž se dov o láv á, je s t om yl. Viz E. W ohlw ill: „ G alilei” , I. K ap. 18. 1909 a II. 119. 1926. — N áz o ry p. S. o M a rtu jso u z a s ta ra lé . V ěří je š tě v k a n á ly , b a i v je jic h zdvojení. U n á s i v cizině ro zh o d u jí se dnes lidé k u ipodivu sn ad n o , že něco n a p íší. N a h v ě z d á rn u ve S t. D ale p řiše l člověk, je n ž se p ta l, zd a n a sv é (d o m něle) nové s o u s ta v ě světo v é v y d ělá m ilion Kč. P řin e sl tlu s tý ru k o p is. L idé ta k o v í z a ­ p o m ín ají, že i p sa n í p ro jin é m u sí se č lo v ěk u č it. T ře b a p ro s tře d k ů , ja k o z n a lo s tí ja z y k ů a p om ůcek, ja k o k n ih a pod. P ro c e n to n e p o d a ře n ý c h p u b li­ k a c í je dne3 m n o h em v ě tší n ež p ře d v álk o u . Š k o d a p rá c e i n á k la d u ! D r. A r n . D ittric h , S ta r á D ala.

Z p rávy Lidové hvězdárny Štefánikovy. P rogram pozorování na hvězdárně v říjnu 1934. V říjn u je h v ě z d á rn a o b ecen stv u p řís tu p n a den n ě m im o pondělí, v 19 hodin, v neděli ta k é v 10 h o din a v 15 hodin. P ro šk o ly je h v ě z d á rn a p řís tu p n a po p ře d b ěž n ém u je d ­ n á n í i v denních hod in ách , k d y je p ro h líd k a zaříz en í, a v e če r v 18 hodin, k d y je m ožno z a p řízn iv éh o p o časí p o z o ro v a ti d alek o h le d e m oblohu. P ro spolkové n á v ště v y h ro m a d n é je h v ě z d á rn a o te v ře n a den n ě m im o pondělí, ve 20 hodin. Š k olní a spolkové n á v š tě v y h ro m a d n é m u se jí b ý ti n a p ře d o h lášen y v k a n c e lá ři h v ě z d á rn y . — P ro g r a m p o zo ro v án í: po celý říje n bude m ožno p o zo ro v a ti s v e č e ra p la n e tu S a tu r n a a od 15. do 20. ř íjn a b ude m ožno p o z o ro v a ti M ěsíc. D ále budou u k a z o v á n y vždy n ě k te ré dvojhvězdy, m lh o ­ v iny a h vězdoku p y . N á v štěv a a pozorování na hvězdárně v srpnu 1934. V s rp n u n a v štív ilo h v ě z d á rn u celk e m 589 osob; z to h o byli 183 členové, 1 sk u p in a se 6 ú č a s t­ n ík y a 400 nečlen ů . P o č a sí bylo v elm i n e p říz n iv é. Ve v eč e rn íc h h o d in ách bylo v s rp n u p ře v á ž n ě velm i oblačno, ta k ž e nebylo m ožno p ro o b ecen stv o k o n a ti p ozorován í; bylo pouze 5 ja s n ý c h v ečerů , 9 o b lačn ý c h a 17 v ětšin o u nebo ú plně z a m rač e n ý c h . C elkem bylo p ro o b ecen stv o k o n á n o 14 po zo ro ­ vání, ovšem p ře v á ž n ě m ezi m ra k y . N ejv íce bylo m ožno p o z o ro v a ti d v o j­ hvězdy a M ěsíc, ta k é S a tu r n a a n ě k o lik rá t je š tě ta k é J u p ite ra , k te r ý již z á h y s v eč e ra z a p a d a l. Z o d b o rn ý ch po zo ro v ání, k o n a n ý ch člen y sekcí, bylo nejv íce p ozorov án í slu n ečn ích s k v rn (30) a m e te o rů (1 1 ), 11 p o zo ro v án í slu n ečn ích p ro tu b e ra n c í, 2 p o zo ro v án í p ro m ě n n ý c h h v ězd a 1 fo to g ra fo v á n í oblohy.

Z p rávy ze Společnosti. Členské schůze v pod zim n ím období počnou v ponděli 8. ř íjn a 1934 o 19. hodině v p o slu c h á rn ě p ro f. D r. J in d řic h a Svobody, P r a h a II., K arlo v o n ám . č. 19. R e fe ru jí pp. D r. V la d im ír G u th a D r. H u b e rt S lo u k a. D alší schůze budou v tě c h to dn ech a v téže m astn o sti: 5. listo p a d u a 3. p ro sin ce o 19. hodině. Členské debatní večery z a vedení D r. H u b e rta S lo u k y b udou v p ře d ­ n á šk o v é síni L idové h v ě z d á rn y Š te fá n ik o v y v žd y o 19. h o dině v tě c h to dnech: 20. říjn a , 17. listo p a d u a 15. pro sin ce 1934. N a čle n sk é sch ů ze i n a d e b a tn í v ečery je v stu p volný. Č len sk ý ch sch ů zí m ohou se z ú č a s tn iti i n e ­ členové, d e b a t n í c h v e č e r ů n a h v ě z d á r n ě p o u z e č l e n o v é . N a člen sk ý ch sch ů zích i n a d e b a tn íc h v ečerech budou k ro m ě p ře d n á š e k a re f e r á tů o zn am o v á n y v ždy ta k é n e jn o v ější u d á lo sti v astro n o m ii, je te d y v z á jm u členů, ab y se h o jn ě tě c h to p o d n ik ů S p o leč n o sti z ú č a stň o v a li. V ešk eré d o ta z y a stro n o m ic k é h o rá z u jso u n a sch ů zích i d e b a tn íc h večerech v ítá n y a budou o ch o tn ě zodpověděny. M a je tn ik a v y d a v a te l Č esk á sp o le čn o st a s tro n o m ic k á , P r a h a IV .-P e třín . — O dpov. re d a k to r: D r. O tto Seydl, a stro n o m S tá tn í h v ě z d á rn y , P r a h a I., K le ­ m e n tin u m . — T isk l P ro m e th e u s. P r a h a V III., N a R ok o sce 94. — N ovinové z n á m k o v á n í povoleno č. 603166-1920. — P o d a cí ú řa d P r a h a 25.

B u rsa a s tr o n o m ic k ý c h p ř ístr o jů a k nih . Administrace prodá z knihovny ČAS tyto duplikáty. Kč M iiller: P hotom etrie d. gestirn e. 1897. P olokož. v azb a. 550 s tr a n . . 25’— M obius: K om eten, M eteore und das S tern system . Váz. 1911 . . . . 5"— V alentiner: K om eten und M eteore. 1884. V áz.............................................. 5-— Lehmann: D ie Erde und der Mond. 1884. V áz........................................... 5’— M e ssersch m id t: D er Sternenhim m el. 1914. V áz........................................... 5’— M eyer: Der M o n d .....................................................................................................5*— A stronom . R undschau. 1901, 1902. V azb a p o lo p l.....................................á 10‘— V ierteljahrschrift der A stronom ischen G esellschaft. 1910 . . . . 10'— Totéž, 1 9 1 1 .................................................................................................................... 10’— D ie Sterne. 1927, 1928. 1929, 1930 ................................................................. á 20 — S iriu s. 1876 (v á z .), 1922, 1924, 1925, 1926 ................................................ á 10 — L’A stronom ie. 1908, 24, 26, 29, 31. J e d n o t li v ě ...........................................a 15'— H e n s e l i n g : Sternbiichlein. 1912, 13, 14, 17, 18, 21, 29 . . . á 2'— H vězdářská ročenka (Dr. M ašek ), 1922, 23, 26, 27, 28, 29 . . . á 10’—

Prodá se komora Certotrop

i°*™z

f : 3.5 v uzávěrce Compour, vhodná k fotografování oblohy (meteorů a pod). Cena 600 Kč. (Cena nové komory 1650 Kč.) D o ta z y do a d m in is tra c e .

Administrace našim členům a abonentům obstará tyto spisy: Dr. B o h. M a š e k : H vězdářská ročenka na rok 1934. C ena Kč 1150. M a c h : Nebe a zem ě. Cena Kč 15*— . Dr. B. K h a n : Mléčná dráha. Cena Kč 5-— . Dr. R. S c h n e i d e r : Aneroid. Cena Kč 4-— . Dr. AI. G r e g o r : Předpovídání počasí. Cena Kč 4-— . J o s e f K l e p e š t a : Fotografie těles nebeských. Cena Kč 8-— . VI. G u t h : Planeta Mars. Cena Kč 10*—. Dr. V l a s t . M a t u l a : Einsteinova teorie relativity. C ena Kč 9-— . Dr. F. Z á v i š k a : Einsteinův princip relativnosti. C ena Kč 16’—. Ing. J. Š i m á č e k : R ozm ěry Vesmíru. Cena Kč 10-— . — M ajestát světla. Cena Kč 10*—. — Slunce, nejbližši hvězda. Cena Kč 1 0 —. Dr. R. S c h n e i d e r : Předpovídání povětrnosti. Kč 18*—. Sir. J. J e a n s : V esm ír kolem nás. C ena Kč 36*— , v á z a n é Kč 45-—. Dr. H. R e i c h e n b a c h : Od Koperníka k Einsteinovi. C ena Kč 9‘—. Dr. V l a d i m í r R y š a v ý : Atomy a elektrony. C ena Kč 5-— . Dr. V l a s t . M a t u l a : O vzniku světů. C ena Kč 8-— . Dr. C. V. L. C h a r l i e r : O složení Vesmíru. Cena Kč 10-—. Prof. V. V. S t r a t o n o v : Venuše, budoucí kolonie Země. C ena Kč 10’—. Dr. M. W . M e y e r : Konec světa. C ena Kč 2*—. — S v ět planet. Cena Kč 2*—. S ir J. N o r m a n L o c k y e r : Astronomie. C e n a Kč 5-— .

Spisy vydané nákladem České astronomické společnosti, Lidové hvězdárny Štefánikovy a Knihovny přátel oblohy:

Knihovna přátel oblohy. S b írk a p o p u lá rn íc h a stro n o m ic k ý c h spisů. Sv.

I. P. Š a f a ř í k o v á : W illiam Herschel a jeho sestra Karolina. C ena K č 9'— . Č le n sk á c e n a K č 5'— . Sv. II. D r. R. S c h n e i d e r : Hodiny a hodinky. (R o z eb rá n o .) Sv. III. P ro f. V. V. S t r a t o n o v : O životě na sousedních světech. C en a K č 9'— . Č le n sk á c e n a K č 5'— . Sv. IV. K. A n d ě l : Průvodce po Měsíci. C en a K č 15"— . Č le n sk á c en a K č 10'— . Sv. V. In g . V. R o l č í k : Návod k sestavení hvězdářského dalekohledu. C ena K č 12'— . Č le n sk á c e n a K č 10‘— . J. K l e p e š t a : Cesta oblohou. N a ru č n ím p a p íře , bibliofil. ú p ra v a . C en a K č 25'— (s p rém ií P o h le d y se Z em ě do p ro s to ru ). V áz. K č 30'— .

Pohledy se Země do prostoru. S b írk y a stro n o m ic k ý c h fo to g ra fií, v p ě k n é ú p ra v ě ja k o k a p e sn í alb a. S b írk a I. Fotografie vzdálených hvězdných soustav. U p ra v il J. K l e ­ p e š t a. C ena K č 20'— . P ro člen y Č. A . S. K č 12’— . S b írk a II. Fotografie povrchu měsíčního. S e stav il K a r e l A n d ě l . C en a K č 20'— . P ro člen y Č. A. S. K č 12'— . S b írk a III. Fotografie ze sluneční soustavy.S e sta v il D r. V. G u t h. C en a K č 15'— , p ro člen y Č. A. S. K č 10'— . J o s e f K l e p e š t a : Hvězdářské pozoruhodnosti Prahy. C en a K č 10'— , č le n sk á c e n a Kč 7'— . K n ih o v n a se k ce p ro pozor, h vézd p ro m ě n n ý ch p ři Č. A. S. Z. K o p a l - F . K a d a v ý : Proměnné hvězdy. N áv o d k p o zorování. C ena K č 6 — č le n s k á c e n a K č 4 — . Z. K o p a l : Stálice a hvězdy proměnné. C en a K č 12'— , člen. c en a K č 9 '— . K o p a l - V a n d : Atlas hvězd proměnných. C en a K č 25"— .

Hvězdné mapy a atlasy. F r. K. K.

K. J.

S c h ú l l e r - K . N o v á k : A tlas souhvězdí severní oblohy. Díl I. č á s t rovník o v á, II. díl, č á s t p o lá rn í. C e n a o b o u d í l ů K č 150'— . Č len sk á c e n a K č 120'— . A n d ě l : Mappa selenographica. D vě m a p y v rozm . 65 X 8 4 cm se sezn am em z a k re s le n ý c h ú tv a r ů m ěsíčn ích . C e n a p o u z e K č 60'— . Č len sk á cen a K č 50'— . N o v á k : Nástěnná mapa severní oblohy s n o v ý m v y m eze n ím so u ­ hvězdí. C en a m a p y p o dlepené p lá tn e m a o p a tře n é liš ta m i (p ro šk o ly ) K č 120'— . C e n a mapy n a k a r t o n ě K č 80'— . Č l e n s k á c e n a K č 60'— . N o v á k : Otáčivá mapa severní oblohy a malá mapa Měsíce od K. A nděla. C e n a mapy v pouzdře K č 40'— . Č l e n s k á c e n a K č 30'— . N áv o d z d a rm a . K l e p e š t a - K. N o v á k : M alý atlas severní oblohy. C en a K č 1 5 — . Č len sk á cen a K č 10*— .

Populární hvězdářské rozpravy. S e šit 1. J o s e f K l e p e š t a : Je možno předpovídati lidský osud z hvězd? C ena K č 3'— , č le n sk á c e n a K č 2'— . S e šit 2. D r. H. S l o u k a : O stavbě Vesmíru. C en a K č 9 '— , čl. c e n a K č 6'— . S e šit 3. D r. A. D i t t r i c h : Praehistorie našeho hvězdářství. C en a K č 4'— , č le n sk á c en a K č 3'— . Majetník a vydavatel Česká společnost astronomická, Praha IV.-Petřín. — Odpovědný redaktor: Dr. Otto Seydl, astronom Státní hvězdárny, Praha I., Klementinum. — Tiskem knihtiskárny „Prometheus”, Praha VIII., Na Rokosce čís. 94. — Novinové známkování povoleno č. 60316-1920. Podací úřad Praha 25.