Revitalizace třešňového sadu pod Jiráskovou čtvrtí Praha 4 Braník

Revitalizace třešňového sadu pod Jiráskovou čtvrtí Praha 4 – Braník

Doplněná verze projektu z 3/2014 Zpracovatel: Bc. Eliška Vaňková Zadavatel: Ekocentrum Podhoubí, o.s. , Pod Jiráskovou čtvrtí 6, 147 00 Praha 4 – Braník, IČ: 269 879 02 Rok: 11/2014

Obsah

1. Textová část��2

VII. Použité zdroje citací�� 9

I. Vymezení území:�� 3 II. Stručná charakteristika území�� 3

2. Textové přílohy�� 10

II. 1 Geomorfologie území :�� 3

I. Inventarizační tabulka��11

II. 2 Geologie a pedologie:�� 3

II. Seznam dřevin určených k pokácení��17

II. 3 Klimatické poměry:�� 3

III. Harmonogram prací��19

II. 4 Krajinná charakteristika:�� 3 II. 5 Ochrana přírody:�� 4

3. grafické přílohy�� 20

III. Dendrologický průzkum�� 4

I. Vymezení území

III. 1 Metodika - Inventarizace a klasifikace dřevin dle prof. J. Machovce, CSc. (1982)�� 4

II. Fotodokumentace

III. 2 Vyhodnocení současného stavu dřevin�� 4

Výkres č. 1: Současný stav – dendrologický průzkum

IV. Koncepce návrhu�� 5 V. Návrh výsadby a plán péče�� 5 V. 1 Sortiment�� 5 V. 2 Výsadba stromů�� 6 V. 3 Řez třešní�� 7 V. 4 Ochrana proti chorobám a škůdcům�� 7 V. 5 Údržba podrostu�� 8 VI. Obytné prvky v sadu�� 8 VI. 1 Obytné prvky�� 8 VI. 2 Forma�� 8

III. Výkresy projektu Výkres č. 2: Rekonstrukce sponu sadových třešní Výkres č. 3: Návrh kácení v I. etapě Výkres č. 4: Návrh kácení v II. etapě Výkres č. 5: Návrh kácení v III. etapě Výkres č. 6: Návrh kácení v IV. etapě Výkres č. 7: Návrh výsadby v I. etapě Výkres č. 8: Návrh výsadby v II. etapě Výkres č. 9: Návrh výsadby v III. etapě Výkres č. 10: Návrh výsadby v IV. etapě Výkres č. 11: Návrh výsadby - celková situace

1. Textová část I. Vymezení území: Stát: Česká republika Kraj: Praha Okres: Hlavní město Praha Obec: Praha 4 Katastrální území: Braník 727873 Parcelace: 2373/1, 2373/3 Rozloha: 1,38 ha

II. Stručná char ak teristik a území Řešené území se nachází na volně přístupných soukromých pozemcích v intravilánu sídla. Jedná se o plochu třešňového sadu, který byl vysázen v první polovině 50. let 20. století. Hranice lokality jsou vymezeny ze severovýchodu pěší asfaltovou stezkou přímo navazující na ulici Ve Studeném a ústící do ulice Psohlavců. Jižní a západní hranici tvoří nezpevněné pěšiny. Původní sad tyto hranice mírně přesahuje. Uvnitř sledované lokality se vyskytuje celkem 106 sadových třešní (Cerasus avium). Území včetně jeho nebližšího okolí nebylo více než 20 let udržováno, což lze usuzovat z velkého množství náletových dřevin. Vedle zplanělých třešní (Cerasus avium), jsou to zejména javory (Acer platanoides), duby (Quercus robur), hrušně (Pyrus comunis) a hlohy (Crateagus laevigata). Z původních třešní je přibližně 40 suchých. Ostatní jsou převážně ve velmi špatném zdravotním stavu.

II. 1

G eomor fologie území :

Lokalita se nachází na středně prudkém severním svahu s průměrnou nadmořskou výškou 260 m.n.m.. Dle geomorfologického členění spadá do okrsku Úvalské plošiny provincie České vysočiny Hercynského systému [1].

II. 2

G eologie a pedologie:

Geologicky se území řadí do Paleozoika Českého masivu, mohou se zde proto vyskytovat horniny středního a svrchního ordoviku jako jsou břidlice, prachovce, pískovce či vložky bazaltů [1]. Půdním typem je modální kambizem [1]. Jedná se tedy o středně těžký až lehčí střední substrát.

II. 3

Klim at ické poměry:

Stejně jako většina území hlavního města Prahy spadá i řešená lokalita do teplé klimatické oblasti s průměrnými ročními teplotami 8 - 9 °C. Oblast se vyznačuje vegetačním obdobím, které trvá od dubna do září, s průměrem teplot přes 14 °C a srážkovým úhrnem 350 – 400mm. [2].

II. 4

K r a jinná ch a r a k t er is t ik a:

Löwova (2003) typologie krajiny řadí území do urbanizované krajiny bez vylišeného reliéfu [1]. Fytogeograficky spadá do Českého termofytika a je zde tedy předpoklad převažujícího osídlení teplomilnou vegetací. Potencionální přirozenou vegetací jsou zde černýšové dubohabřiny. Z hlediska rekonstruované přirozené vegetace (tedy za předpokladu nulového zásahu člověka) by se zde měly vyskytovat dubohabrové háje (Carpinion betuli). Lokalita je dle biogeografického členění ČR součástí Řípského bioregionu (1.2) a biochory -2BM Erodované plošiny na drobách suché oblasti 2. výškového stupně [3].

Výše popsané charakteristiky je třeba brát s mírnou rezervou, jelikož se jedná o prudký severní svah, jehož mikroklima je obecně vlhčí a chladnější. Terénní průzkum potvrdil vysoké zastoupení dubu letního (Quercus robur), který se zde v průběhu 20ti let sukcesního vývoje vysemenil z okolních lesních pozemků. Přítomny jsou také typické náletové dřeviny, jako je bříza bělokorá (Betula pendula), hloh obecný (Crataeagus laevigata) či bez černý (Sambucus nigra). Z kulturních dřevin se zde vyskytuje několik stromů hrušně domácí (Pyrus communis) a ořešáku královského (Junglans regia). Na severu území se (patrně z blízkých zahrad) vysemenil porost pámelníku bílého (Symphoricarpos albus) a několik jedinců mahónie cesmínolisté (Mahonia aquifolium). V podrostu se vedle běžných travních druhů nachází v severovýchodní (dolní) části sadu netýkavka malokvětá (Impaties parviflora), jahodník obecný (Fragaria vesca), bělomech sivý (Leucobryum glaucum), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) či papratka samičí (Anthyrium filix-femina). Tyto druhy odkazují na značně kyselé a vlhké půdní poměry.

II. 5

Ochr a n a přírody:

Do řešeného území zasahuje na severu lokální biokoridor číslo L3/269, který je v Územně analytických podkladech hl. m. Prahy označen jako nefunkční. Velikost třecí plochy je přibližně 0,06 ha. Lokalita nespadá do žádné z kategorií zvláště chráněných území ani typů významných krajinných prvků.

III. Dendrologick ý průzkum Inventarizace byla provedena podle metodiky prof. Machovce (1982) „Inventarizace porostů a jejich hodnocení“. Byly sledovány základní taxonometrické údaje a stanovena sadovnická hodnota dřevin. Stromy průměru kmene nad 75 cm byly vyhodnocovány jednotlivě jako jedno či vícekmenný kus, ve sporných případech označuje jedna značka více těsně vedle sebe vyrůstajících kmenů, pravděpodobný nálet stromů v souvislé skupině je vyhodnocen jako porost stromů. Stromy i porosty byly označeny pořadovým číslem 1 - 278 a zakresleny do mapového podkladu jako průmět koruny na terén v měřítku 1 : 1000. Vzhledové charakteristiky a zdravotní stav jsou vyjádřeny v bodovacím systému jako sadovnická hodnota dřeviny. Bodovací systém je pětibodový, nejméně hodnotné rostliny jsou označeny 1 bodem, nejhodnotnější 5 body. Pětibodové hodnoty však nebyly zaznamenány.

III. 1 M e todik a - In v en ta r iz ace a kl a sifik ace dř e v in dle prof. J. M achovce, CSc. (1982) Druhové určení - každá zaměřovaná dřevina nebo porost byly rodově a druhově určeny a označeny číslem 1-278. U porostů smíšených je zastoupení jednotlivých druhů vyjádřeno procenty. Zaměření velikostních hodnot - obvod kmene se měřil v centimetrech v prsní výšce 1,2 m. U dřevin s nízkým kmenem byl měřen průměr na pařezu. Věková kategorie - věk stromů je udán ve třech kategoriích: 1 = 0-20 let, 2 = 20-50 let, 3 = 50-100 let Sadovnická hodnota - toto kritérium shrnuje integrujícím způsobem prakticky všechny kvality dřevin. Stupnice je pětimístná, nejkvalitnější dřeviny obdržely pět a nejméně hodnotné jeden bod.  5 bodů - dřeviny zdravé a nepoškozené, tvarem i celkovým habitem koruny odpovídají druhu, bez poškození, zavětvené až k zemi, velikostně již plně rozvinuté, avšak v plném růstu a vývoji. Tyto dřeviny by měly být zachovány v každém případě.  4 body - zdravé dřeviny typického tvaru, odpovídající příslušnému druhu, jen nepatrně narušené nebo poškozené, velikostně rozvinuté alespoň tak, aby dosahovaly přibližně polovinu cílové velikosti. K jejich odstranění lze přistoupit až po vyčerpání všech, i poměrně nákladných řešeních, a jen ve zcela výjimečných případech.  3 body - dřeviny zdravé, jen nepatrně proschlé, ale bez chorob a škůdců, mohou se tvarově lišit od původního typu, mohou být vyvětvené, ale s předpokladem obrůstání, dřeviny s jednostrannou, ale stabilní korunou. Dřeviny mladé, které ještě nedosáhly rozměrů daného druhu. Dřeviny

s předpokladem, že se dlouho udrží. Odstraní se tam, kde to záměr vyžaduje.  2 body - dřeviny značně poškozené, vysoko vyvětvené, bez předpokladu obrůstání, staré, málo vitální. Předpoklady dalšího vývoje jsou omezené, jak v čase, tak v kvalitě. Počítá se s jejich postupným odstraněním. Výjimku tvoří pouze dřeviny mimořádně dendrologicky hodnotné - unikáty.  1 bod - dřeviny silně poškozené, nemocné, napadené, odumírající a odumřelé. Dřeviny bez jakýchkoliv předpokladů dalšího vývoje. Při řešení ploch a výhledu sadovnických úprav je nezbytné tyto dřeviny okamžitě, nebo v co nejkratší možné době, odstranit. Jsou to dřeviny, které v porostech vadí.

III. 2

V y hodnocení souč a sného s tav u dř e v in

Z celkového počtu 106 sadových třešní je téměř polovina (50ks) v kritickém stavu či zcela odumřelá. 22 třešní připomíná pouze torzo kmenu. Obdobný počet – 45 třešní spadá do II klasifikační třídy. Tyto stromy jsou ve velmi špatném zdravotním stavu – jsou výrazně proschlé a často také napadené houbami či rakovinou. Zdravějších třešní (jen mírně proschlých a beze známky významnějších chorob) je celkem 11, tedy přibližně 10%. 4 ani 5 b v sadovnickém hodnocení nedosáhla žádná z původních třešní. U ostatních dřevin je zdravotní stav podstatně lepší. Přesto však 5b nedosáhla žádná z nich. Ve 4 sadovnické kategorii se nachází 23% dřevin, 3b získalo 53% stromů a do 2. kategorie spadá 22% dřevin. 1b získalo pouze 1,7% stromů – jedná se převážně o torza kmenů starých bříz. Z věkového hodnocení vyplývá, že nejvíce (54%) dřevin je ve věku 20-50 let (2. kategorie). 24% stromů a keřů je věku 0-20 let (1. kategorie) a nejstarších stromů (50-100 let) je 22%. Druhově v sadu dominují třešně ptačí (48%) přičemž zhruba pětina z nich je planých. Druhým nejpočetnějším druhem je dub letní (13%), dále javor mléč (7%), hloh jednosemenný (5%), trnovník akát (5%), bříza bělokorá (5%), dub zimní (4%), ořešák královský (3%) a ostatní dřeviny – habr obecný, hrušeň domácí, bez černý, vrba jíva, líska obecná, lípa srdčitá, jírovec maďal (3%). Do výše uvedeného výčtu byli zahrnuty pouze vzrostlé dřeviny - nad 5m výšky(stromové patro). Při opakovaném výzkumu se proto může procentuální zastoupení dřevin díky početnému náletu mladých javorů, dubů a akátů výrazně lišit.

IV. Koncepce návrhu Cílem tohoto projektu je obnovení zdravého extenzivního třešňového sadu v rámci výše definovaného řešeného území. Celkový charakter zásahů do území bude maximálně odpovídat obecně platným i legislativně ošetřeným pravidlům ochrany přírody a krajiny (dle zákona č. 114/1992Sb.) a udržitelného rozvoje území. Návrh bude plnit všechny předpoklady extenzivní výsadby ovocných stromů (viz níže) stejně jako nároky na kvalitu životního prostředí obyvatel okolní zástavby a živočišných druhů vyskytující se na pozemcích.

Předpokladem extenzivní výsadby ovocných stromů je [4]  vysokokmenný tvar stromů  vzrůstné, generativně množené podnože  širší spony (8-12m)  volný vstup na pozemek  méně náročné ovocné odrůdy  použití starých odrůd, ideálně původních v dané oblasti  nízké náklady na založení a následné ošetřování dřevin – low input system  dlouhá životnost stromů – stabilní ekosystém  nízká úroveň agrotechniky - vyloučení chemických látek a obecně,

minimální zavlažování, sečení 1-2x ročně Pro oživení a obnovení funkce třešňového sadu bude nutné odstranit většinu náletových dřevin. Zachovány budou pouze vzrostlé stromy nejvyšší sadovnické hodnoty. Jejich kácení bude probíhat ve čtyřech etapách v přímé vazbě na etapy výsadby nových třešní (viz výkres č. 3–6). Pokácené dřevo bude v co největším množství zužitkováno na výrobu obytných prvků sadu (lavičky, informační systém, hravé prvky, ptačí budky, atp.) a na zajištění nové výsadby (opěrné kůly, ochranné plůtky proti okusu). Zbylé dřevo bude z větší části ponecháno v sadu (zejména slabší větve) aby zajistilo dostatečný úkryt pro drobné savce a hlodavce žijící v sadu. Zásadním tématem jsou původní sadové třešně. Jejich zdravotní stav je velmi špatný. Mnohé jsou již zcela suché, jiné zplanělé, další napadené rakovinou či dřevokaznými houbami. Jejich ekologický, kulturní i estetický význam je však nesporný. Nebude-li nutné z bezpečnostních důvodů jednat jinak, maximum těchto třešní bude zachováno a ponecháno v sadu na dožití (předpoklad 1020 let). Nové třešně budou postupně vysazovány do mezisponu v obdobném rastru jako je ten stávající. Výhodou výsadby do mezisponu je mj. nižší šance tzv. syndromu únavy půdy. Ten je způsoben přítomností hlístic, patogenních hub či mikroorganizmů, které se v blízkosti starých dřevin často vyskytují. Projevuje se slabým až zakrnělým růstem stromů a příznaky nedostatku určitých živin [5]. Pro jeho předejití bude substrát u nové výsadby obohacen kompostem.

V. Návrh v ýsadby a pl án péče Mladé třešně budou vysazovány ve čtyřech etapách. V první bude vysazeno 19 třešní v pravidelném rastru směrem od západní hranice řešeného území k středové severojižní pěšině (viz výkres č. 7). V roce následujícím bude vysazeno 19 třešní v jihovýchodní oblasti a současně budou nahrazeny uschlé stromky, které se v I. etapě neujaly (výkres č. 8). V třetí etapě (výkres č. 9) bude sad rozšířen o dalších 19 třešní směrem ze svahu (tedy severně) a opět budou dosazeny nové stromky za uschlé jedince z I. a II. etapy. V poslední, čtvrté, etapě bude vysazeno 15 třešní v severovýchodní části území (výkres č. 10). V této oblasti třešně nebudou vysazovány až po okraj řešeného území – tedy po pěší stezku, jelikož je zde největší množství vzrostlých stromů a nejjižnějším místem navíc vede lokální biokoridor. Tato zóna bude pročištěna od mladých náletů a odpadků a pravidelným sečením či spásáním udržována v podobě lesoparku. V jižním cípu, kterým prochází zmiňovaný biokoridor, bude navíc odstraněn rozsáhlý porost pámelníku a mahónie cesmínolisté, který se zde pravděpodobně vysemenil ze sousedních zahrad. Jako náhradní výsadba budou použity keře hlohu a šípku. Využity mohou být keře rostoucí přímo v oblasti obnoveného sadu. V. 1

jedná převážně o velmi málo rozšířené druhy a dostupnost roubů nelze předem zajistit. Prioritou však zůstává vysadit co nejvíce starých a nyní již málo množených odrůd původních v Praze a okolí a podpořit tak genofond českých třešňových kultivarů. V. 2

Výsadba stromů

Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu třešní je jaro, ideálně co nejdříve po rozmrznutí půdy, jakmile to vlhkost půdy dovolí [7]. Možná je i podzimní výsadba, při které se zajistí dostatečný přísun vláhy v prvních měsících po výsadbě. Hrozí však, že mladé stromky omrznou. Vlastní výsadbě předchází vykopání jámy a osazení opěrným kůlem. Dostačující by měla být velikost jámy 0,6 x 0,6 x 0,4 m [6]. Důležité je oddělit spodinu od ornice a ve stejném pořadí ji nasypat zpět ke kořenům stromu. Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti únavy půdy dlouholetou stejnodruhovou výsadbou je vhodné k původní zemině (ornici) přimísit kompost či rašelinu (ideálně v poměru alespoň 1 díl kompostu ke 2 dílům původního substrátu). Opěrný kůl by měl být 6-8 cm široký a minimálně 1,5 až 2m vysoký (záleží na výšce kmene mladého stromku – horní okraj kůlu může sahat maximálně do výšky 10 cm pod rozvětvením koruny + je třeba počítat s min 50 cm pro osazení). Pro prodloužení trvanlivosti kůlu je vhodné jeho spodní část (cca 70 cm) opálit [6]. Před výsadbou stromkům zkrátíme nadměrně dlouhé kořeny. Stromek pak přiložíme co nejblíže k opěrnému kůlu, ne však natolik, aby kůl překážel kořenům v růstu. Správně zasazený stromek by měl mít kořenový krček 2-3 cm pod úrovní terénu. Kořenový bal zahrneme ornicí promíchanou s kompostem. Mírně zásyp stlačíme rukama a prolijeme vodou. Je důležité zajistit přiměřený přísun vzduchu ke kořenům – při nadměrném udusání hlíny mohou kořeny vlivem nedostatku vzduchu uhnívat, při malém udusání naopak nedostatečným kontaktem se zeminou zasychat. První zálivka by měla být alespoň 20-30l odstáté vody [6]. Je-li k dispozici dostatek kompostu, obsypeme jím nově vysazený stromek a vytvarujeme z něj „misku“ – podpoříme tak zásobování stromku srážkovou vodou i živinami z kompostu. Mechanickou ochranou stromků proti okusu zvěří mohou být buď plastové či drátěné kryty nebo vyvázání kmene jutou. V druhém případě je třeba kmen stromku příliš nestahovat, aby se mohl přirozeně rozšiřovat. I přesto je nutné omotání po několika letech převazovat. Plastové kryty se mohou aplikovat s větší vůlí a není tedy nutné je tak často upravovat. Důležité je kryt pečlivě instalovat od povrchu země nebo jej i mírně zapustit [6]. Ihned po vlastní výsadbě upravujeme korunku stromu řezem (dle obrázku). Ke kůlům stromky vyvazjeme později po sesednutí půdy [7]. Používáme plastové vyvazovací pásky nebo ploché jutové úvazky.

Zakrácení korunky stromku po výsadbě, vlevo řez jaro, vpravu řez podzim

V. 3

Ře z t ř e šní

V následujících 3 letech po výsadbě je třeba provádět tzv. výchovný řez. Jeho cílem je zapěstovat kvalitní korunu stromu. Třešně by měly mít vyvinuty 3 - 4 základní (postranní větve) a terminál. Jednotlivé větve resp. výhony v tomto případě by měly vyrůstat v určitém odstupu nad sebou a v úhlu alespoň 45° čímž se předejde nežádoucímu vylamování větví a také sníží nebezpečí klejotoku. Vedle zásahů, směřujícím k výše uvedeným charakteristikám koruny je třeba během výchovného řezu zkracovat jednoleté výhony cca o ½ (na vnější pupen) a odstraňovat výhony směřující dovnitř koruny a výhony konkurenční. Následující „udržovací“ řez se provádí jen jednou za cca 3 - 4 roky. Koruna se pouze prosvětluje, vyřezávají se nevhodné větve a výhony rostoucí dovnitř koruny, větve suché a poškozené. Jednoleté výhony ani terminál se již po ukončení výchovného řezu nezkracují, ale převádějí se na vhodněji rostoucí větve či výhony, pokud možno směřující ven z koruny. Třešně nesnášejí přísné tvarování ani řezné plochy velkého průměru. Zdravotní řez se u nich nedoporučuje vůbec. Pokud je třeba odstranit větší větev, používá se tzv. Zahnova metoda – tj. metoda postupného sesazování nevhodné větve [7]. Proces trvá několik let – větev se zcela odstraní až ve chvíli, kdy boční větev doroste do stejného nebo většího průměru než větev odstraňovaná. Období vhodné na provedení zásahů spadá buď do plného květu, nebo na dobu sklizně ovoce.

Sortiment

Jako sadovnický materiál budou použity generativní vysokokmenné podnože třešně ptačí (Cerasus avium), které se buď již před výsadbou, nebo těsně po ní (s ohledem na vhodnost ročního období) naroubují rouby starých odrůd třešní. Za nejvhodnější odrůdy jsou považovány Žalanka, Klecanská černá či Srdcovka přeúrodná – tj. odrůdy, které pochází přímo z okolí Prahy a byly zde tedy s jistotou v minulosti pěstovány. Přijatelným sortimentem jsou odrůdy Kordia, Kaštánka, Karešova či Těchlovická, které pochází z ČR [6]. Jejich význam však není tak vysoký, jelikož se jedná o běžně dostupné odrůdy, které se v ČR stále množí v dostatečném množství. Z dalších vhodných odrůd lze jmenovat třešeň Anonayskou, Velkou černou chrupku, třešeň Dönissenovu, Tygrovanou, Jánovku mšenskou, Chlumeckou ranou, Vítovku molitorovskou či Holovouskou chrupku. Konkrétní sortiment nelze navrhovat, jelikož se

Správně vysazený strom [6]

Řez stromů Zahnovou metodou [9]

V. 4

Ochr a na prot i chorob á m a škůdcům

V konvenčním zemědělství se ochrana rostlin zajišťuje především chemickými látkami.

Jejich aktuální nabídku a popis aplikace lze dohledat v odborné literatuře (např. Katalog přípravků na ochranu sadů a vinic od vydavatelství Agromanuál). Chceme-li postupovat šetrněji, je vhodné zaměřit se na alternativnější formy ochrany. Zde je jejich přehled ve vztahu k nejčastějším chorobám třešní: Vrtule třešňová způsobuje červivost třešní zrajících v červenci a v srpnu. Množství nalétajících much vrtule třešňové se dá snížit pomocí speciálních žlutých lepových desek vyvěšených do korun stromů. Bývá to obyčejně v době, kdy v přírodě kvete bez černý (po 10. červnu). [8] Lepové pásky se také používají proti píďalkám (říjen); v období květu lze proti píďalkám aplikovat také přípravky na bázi Bacillus thuringiensis – Jedná se o typ přípravků Biobit. Možno aplikovat při teplotě nad 15°C [6]

k hledání potravy. I pro prořezání a obnově sadu se zde najde pro obě tyto skupiny místo. Torza kmenů starých třešní jsou ideálním biotopem pro velké množství bezobratlých (tzv. broukaliště). Záměrně ponechané hromady větví a kompostu zase umožní zazimovat ježkům či drobným hlodavcům. Ptačí budky přilákají drobné ptactvo, které je potřebné pro redukci různých druhů bezobratlých škůdců v sadu. Na tvůrčím sympoziu, které se bude konat na jaře 2015, se pokácené dřevo využije na výrobu originálních laviček, prolézaček a dalších hravých prvků, které zpříjemní pobyt v sadu lidem ze sousedství. Není však žádoucí, aby se ze sadu stal „zábavní park“ zahlcený atrakcemi. Množství i charakter vyrobených prvků bude citlivě respektovat prostředí sadu, jeho vzdušnost, subtilnost a pohledovou otevřenost.

VI. 1

O by tné prv k y

Miniliniová hniloba se redukuje mechanickým odstraněním napadených větví v době vegetačního klidu[6]

 lavičky – volně roztroušené v prostoru sadu; situované čelem ze svahu a kopírující vrstevnici

Mšice, housenky – Biool (přípravek na bázi řepkového oleje), [6]

 posezení pro hromadnější setkávání (kulturní akce školky, divadlo) – využít stupňovitosti svahu, nejlépe v západní části sadu

Mšice třešňová – při výskytu 7mi jedinců na 100listových růžicích je vhodné použít přípravky na bázi draselného mýdla (Neudosan) či na bázi azadirachtinu (NeemAzal) [6] Důležitá je také podpora přirozených nepřátel, např. mykofágních hub nebo druhů, které obsazením niky fytopatogena znemožní jeho další rozvoj. Housenky pomohou likvidovat ptáci žijící v sadu. Ty můžeme přilákat umístěním ptačích budek či ponecháním větví z pokácených v stromů na hromadách v sadu a umožňujících zahnízdění.

V. 5

údr žb a podros t u

Podrost je vhodné kosit 1 – 2x ročně. Pro zajištění druhové diverzity podrostu měníme každoročně termín kosení nebo kosíme lokalitu po úsecích na několik etap a po roce měníme pořadí kosení těchto úseků. V prvních letech obnovy sadu bude pravděpodobně nutné průběžně odstraňovat křovinořezem výmladky pokácených dřevin. Také zaschlé pahýly pokácených stromů bude nutné seříznout na úroveň terénu, aby nedocházelo k úrazům při pohybu v sadu. Vhodné jsou k tomu pákové zahradnické nůžky nebo křovinořez.

VI. Oby tné prvk y v sadu Sad by měl poskytovat dostatečné zázemí jak pro lidi, žijící v okolí sadu, tak i obyvatele zvířecí, využívající dříve zarostlého sadu jako svého útočiště a prostoru

 informační a vzdělávací prvky – výtvarně kvalitní a originální forma -

pokud možno interaktivní

-

námět bude zadán na základě odborného výzkumu v lokalitě

-

srozumitelné širší veřejnosti

 hravé prvky – výtvarně kvalitní a originální forma

náletové stromy, pařezy, hlína, kameny,…)  integrace prvků – hravé, stejně jako environmentální prvky mohou mít současně vzdělávací funkci a naopak  bezpečnost – objekty nesmí ohrožovat na zdraví uživatele sadu  prvky nevytvářejí ekologickou zátěž pro místní krajinu, okolní stromy ani volně žijící zvířata v sadu  konstrukční i výtvarná kvalita objektů  prevence krádeže či demolice objektů – vhodné umístění, ukotvení prvků

VII. P oužité zdroje citací [1] ČÚZK, „Národní geoportál INSPIRE,“ ČÚZK, 17 únor 2014. [Online]. Available: geoportal. gov.cz. [2] S. kraj, „Střední Čechy - příroda, člověk, krajina,“ Středočeský kraj, 2003. [Online]. Available: priroda.kr-stredocesky.cz/article.asp?id=34. [Přístup získán 18 únor 2014]. [3] AOPK, „MapoMat,“ AOPK, 2012. [Online]. Available: mapy.nature.cz. [Přístup získán 18 únor 2014]. [4]o. Ekodomov, „Obnova starých ovocných sadů - Metodická příručka k projektu „Záchrana starého sadu v Šárynce“,“ Ekodomov, o.s., Praha, 2012.

ideálně soustředěné blízko sebe – sociálně atraktivnější; snadnější kontrola (u větší skupiny dětí)

[5] FiBL, „Ekologické ovocnářství na vyšších kmenných tvarech,“ Bioinstitut, Olomouc, 2009.

 environmentální prvky – ptačí budky, broukaliště, včelí úly, přístřešek pro ovce (za předpokladu trvalé pastvy)

[6] M. Lípa, „Analýza vhodnosti archivních odrůd třešní pro výsadby na území hlavního města Prahy,“ EC Meluzína - Regionální centrum Asociace Brontosaurus, Ostrov, 2013.

VI. 2

[7] P. a. k. Klevcov, „Ošetřování starých a výsadba nových dřevin,“ ČSOP, Veselí nad Moravou, 1999.

-

For m a

Prvky musí být citlivě zasazeny do prostředí sadu. Je proto zásadní, aby byly při jejich realizaci a instalaci dodrženy tyto zásady:  decentní rozměry – prvky by neměly poutat pozornost na úkor přírodního prostředí sadu  prvky se hmotově i kompozičně respektují  prvky v prostoru nevytvářejí bariery (pohybové ani pohledové)  maximální využití místních materiálů (pokácené dřevo, větve, uschlé třešně,

[8]o. Český zahrádkářský svaz, „Aktuální informace o opatřeních v ochraně rostlin,“ Český zahrádkářský svaz, o.s., březen 2013. [Online]. Available: http://www.zahradkari.cz/ odborne/aktualni_rady/rada_6.php. [Přístup získán 18 únor 2014].

2. Textové přílohy Inventariz ační tabulk a Označení večetačního prvku

Vegetační prvek

1 2 3 4 5 6 7 8

Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75

Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium

Sadovnické hodnocení dle Machovce (1982) - klasifikační třídy V IV III II I původní ovocné dřeviny x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

Věková kategorie / obvod kmene (cm)

3 3 3 3 3/98cm 3/103cm 3/95cm 3/92cm 3/110cm 3 3 3 3 3 3 3 3/82cm 3/85cm 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3/95cm 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3/104cm 3/87cm 3 3/93cm 3/85vm 3/102cm 3/91cm 3/110cm 3 3/105cm 3/85cm 3/96cm 3/103cm 3/95cm 3/98cm 3/103cm 3/76cm 3/134cm 3/216cm 3/80cm

Poznámka

sadová sadová, torzo sadová, torzo,vidlice sadová sadová, výrazné zbytnění kmene

sadová, torzo sadová

torzo zplanělá sadová torzo

torzo torzo

torzo torzo

torzo

torzo sadová sadová sadová sadová sadová sadová sadová sadová sadová sadová, torzo sadová, torzo sadová sadová zplanělá sadová prorůstá dub zplanělá, vidlice sadová, vidlice sadová, torzo

55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 souhrn

Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium

107 108 109 110 111 112 113 114 115

Quercus robur, Cerasus avium Cerasus avium Quercus robur Crataegus laevigata Crataegus laevigata Cerasus avium Acer platanoides Junglans regia Crataegus laevigata Pyrus communis, Cerasus avium, Quercus robur Betula pendula Betula pendula Quercus robur Cerasus avium Cerasus avium Quercus robur Crataegus laevigata Cerasus avium Cerasus avium Quercus petraea Acer platanoides Quercus petraea Crataegus laevigata Quercus robur Quercus robur Crataegus laevigata Quercus robur Quercus robur Acer platanoides Quercus robur

x

x x

x x x

x x x

x x x

x x

x

x x x

x

x

x x x x

x x

x

x

x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x

3 3/104cm 3/87cm 3 3/93cm 3/85vm 3/102cm 3/91cm 3/110cm 3 3/105cm 3/85cm 3/96cm 3/103cm 3/95cm 3/98cm 3/103cm 3/76cm 3/134cm 3/216cm 3/80cm 3/82cm 3/75cm 3/90cm 3/85cm 3/96cm 3/106cm 3/104cm 3/120cm 3/89cm 3/114cm 3/89cm 3/124cm 3/117+98 3/115cm 3/96cm 3/92cm 3/90cm 3/86cm 3/205cm 3/82cm 3/110cm 3/96cm 3/106cm 3/100 3/98cm 3/89cm 3/101cm 3/90cm 3/98cm 3/76cm 3/94cm

sadová sadová sadová sadová sadová sadová sadová sadová sadová sadová, torzo sadová, torzo sadová sadová zplanělá sadová prorůstá dub zplanělá, vidlice sadová, vidlice sadová, torzo sadová, torzo sadová, torzo sadová, torzo sadová sadová sadová, prožraná sadová sadová, vidlice sadová sadová ve shluku zplanělá dvojkmen sadová sadová sadová, torzo sadová, torzo sadová sadová sadová, torzo-kmen sadová sadová sadová sadová sadová sadová sadová sadová, torzo-kmen sadová sadová, torzo sadová, vidlice

souhrn

116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136

140 141 142

Quercus robur, Betula pendula Betula pendula Junglans regia Cerasus avium, Crataegus laevigata, Acer platanoides Quercus robur Cerasus avium

143 144 145 146 147 148

Quercus robur Quercus robur Quercus robur Pyrus communis Cerasus avium Crataegus laevigata

137 138 139

x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

2 2 1 1 2 2 2 1 1

skupina

1 2 3/92cm 1 2 1 1 1 1 1 2/85cm 2/87cm 3/108cm 1 1 2 2 2 2 2 2

skupina

skupina

prorůstá třešeň

skupina

skupina

nakloněný

2 2 1

skupina

skupina

x

2 3/214cm 1

skupina

x x x

1 1 1 1 1 1

x x x

x x x

131 132 133 134 135 136

Quercus robur Crataegus laevigata Quercus robur Quercus robur Acer platanoides Quercus robur

137 138 139 140 141 142

Quercus robur, Betula pendula Betula pendula Junglans regia Cerasus avium, Crataegus laevigata, Acer platanoides Quercus robur Cerasus avium

143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220

Quercus robur Quercus robur Quercus robur Pyrus communis Cerasus avium Crataegus laevigata Betula pendula Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus petraea Betula pendula Quercus robur Cerasus avium Crataegus laevigata Robinia pseudoacacia Acer platanoides Robinia pseudoacacia Robinia pseudoacacia Cerasus avium Cerasus avium Quercus robur Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Junglans regia Cerasus avium Junglans regia Acer platanoides Quercus petraea Cerasus avium Betula pendula Betula pendula Prunus spinosa Betula pendula Tillia cordata Quercus petraea Crataegus laevigata Quercus petraea Quercus robur Cerasus avium Crataegus laevigata Quercus robur Quercus robur Quercus robur Carpinus betulus Quercus robur Quercus robur Carpinus betulus Quercus petraea Carpinus betulus Quercus petraea Robinia pseudoacacia Robinia pseudoacacia Robinia pseudoacacia Betula pendula Corylus avellana Prunus spinosa Corylus avellana Betula pendula Crataegus laevigata Quercus robur Quercus robur Quercus robur Crataegus laevigata Quercus robur Quercus robur Cerasus avium Cerasus avium Acer platanoides Pyrus communis Cerasus avium Cerasus avium Crataegus laevigata Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Crataegus laevigata

x x x x

2 2 2 2 2 2


x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

2 2 1

skupina

2 3/214cm 1

skupina

1 1 1 1 1 1 3/143cm 2/88cm 3/106cm 2/89cm 2/90cm 3/110cm 1 1 1 3/140cm 2/114cm 2/75cm 3/180+116 2/85cm 3/96+82 2/92cm 2/95cm 2/88cm 2/70+85+92 3/100cm 3/108cm 2/75cm 2/82cm 3/147cm 1 3/156cm 2/85cm 2/97cm 2/95cm 2/103cm 3/193cm 2 3/135cm 1 2/94cm 2/92cm 3/105cm 3/108cm 1 3/75+150+160 2/95cm 2/98cm 2/43+43+83+93 3/106cm 2/75cm 2/92cm 3/106cm 3/110cm 3/103cm 2/80+53+22 2/230cm 2/90cm 2/150cm 3/125 1 1 1 2 1 2 2 3/106cm 2/75cm 3/92cm 2 3/90cm 2/98+58 2 2/89cm 1 2/92cm 1

skupina

dvojkmen měřičský bod dvojkmen ve shluku dvojkmen

ve shluku trojkmen

skupina měřičský bod ve shluku měřičský bod

skupina

měřičský bod měřičský bod skupina trojkmen, dutiny

měřičský bod

nakloněný

skupina

skupina

nakloněný

skupina

skupina

207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235

Crataegus laevigata Quercus robur Quercus robur Cerasus avium Cerasus avium Acer platanoides Pyrus communis Cerasus avium Cerasus avium Crataegus laevigata Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Crataegus laevigata Quercus robur,Crataegus laevigata, Cerasus avium Cerasus avium Cerasus avium Crataegus laevigata Quercus robur Junglans regia Junglans regia Quercus petraea Sambucus nigra Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Cerasus avium


1 2 2 3/106cm 2/75cm 3/92cm 2 3/90cm 2/98+58 2 2/89cm 1 2/92cm 1

skupina

2 2/87cm 2/94cm 2 2/80cm 1 1 3/124+139 1 2 1 2 1 2/83cm 1-2

skupina

nakloněný

skupina

skupina

skupina

237

238 239

240

241

242

243 244

245 246

247

248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277

x Prunus spinosa 30%, Corylus colurna 30%, Crataegus laevigata 20%, Rosa canina 20% Symphoricarpos albus 70%, Ligustrum vulgare 5%, Sambucus nigra 5%, Mahonia auguifolium 5%, Rosa canina 10%, Acer platanoides 5%, Cerasus avium 10% Robinia pseudoacacia Cerasus avium 40%, Acer platanoides 40%, Carpinus betulus 10%, Junglans regia 5%, Sambucus nigra 5% Acer platanoides 50%, Cerasus avium 30%, Corylus colurna 10%, Betala pendula 10%

skupina

Robinia pseudoacacia 50%, Carpinus betulus 50% Quercus robur 60%, Betula pendula 40% Acer platanoides 90%, Sambucus nigra 5%, Carpinus betulus 5% Betula pendula Acer platanoides 60%, Quercus robur 20%, Cerasus avium 10%, Carpinus betulus 5%, Junglans regia 5% Junglans regia Cerasus avium 50%, Crataegus laevigata 30%, Pyrus communis 20% Pyrus communis 50%, Cerasus avium 25%, Carpinus betulus 25% Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Robinia pseudoacacia Salix caprea Salix caprea Robinia pseudoacacia Robinia pseudoacacia Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Quercus petraea Junglans regia Robinia pseudoacacia Robinia pseudoacacia Betula pendula Robinia pseudoacacia Quercus robur Betula pendula Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Aesculus hippocastanum Pyrus communis Cerasus avium

1-2

x

skupina

1 skupina

x

1-2 2

x

x

skupina skupina

1-2

x

skupina

2

x x

1

x

skupina

2 skupina skupina

2 1-2

skupina skupina

x

1 2

skupina skupina

x

2

skupina

x x


Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Acer platanoides Quercus petraea Junglans regia Robinia pseudoacacia Robinia pseudoacacia Betula pendula Robinia pseudoacacia Quercus robur Betula pendula Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer platanoides Aesculus hippocastanum Pyrus communis Cerasus avium Betula pendula

x

2/82cm 2/71cm 2/91cm 2/92cm 2/82cm 2/88cm 2/75cm 2/83cm 2/75cm 3/115+52 3/109+78+93+62 2/88cm 3/119cm 3/153cm 3/91+103 2/90cm 2/75+82+62+33 3/155cm 2/80cm 3/96+59 2/80cm 2/79+71

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

dvojkmen

dvojkmen nakloněný dvojkmen, budka

dvojkmen prorůstá třešeň

Cerasus avium 30%, Crataegus laevigata 20%, Rubus idaeus 30%, Sorbus aucuparia 5% 236

257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278

2/86cm 2/99cm 2/62cm 3/105cm 3/120cm 3/146cm 3/110cm 2/94cm 2/82cm 2/71cm 2/91cm 2/92cm 2/82cm 2/88cm 2/75cm 2/83cm 2/75cm 3/115+52 3/109+78+93+62 2/88cm 3/119cm 3/153cm 3/91+103 2/90cm 2/75+82+62+33 3/155cm 2/80cm 3/96+59 2/80cm

vidlice čtyřkmen

dvojkmen

dvojkmen nakloněný

Seznam dře vin určených k pok ácení Označení večetačního prvku 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 121 122 123 124 125 126 127 129 130 132 133 137 138 139 140 142 143 144 145 146 147 148 149 152 154 155 156 157 173 179 180 182 189 191 192 193 202 203

Vegetační prvek

Quercus robur, Cerasus avium Cerasus avium Quercus robur Crataegus laevigata Crataegus laevigata Cerasus avium Acer platanoides Junglans regia Crataegus laevigata Pyrus communis, Cerasus avium, Quercus robur Betula pendula Betula pendula Quercus robur Cerasus avium Quercus robur Crataegus laevigata Cerasus avium Cerasus avium Quercus petraea Acer platanoides Crataegus laevigata Quercus robur Crataegus laevigata Quercus robur Quercus robur, Betula pendula Betula pendula Junglans regia Cerasus avium, Crataegus laevigata, Acer platanoides Cerasus avium Quercus robur Quercus robur Quercus robur Pyrus communis Cerasus avium Crataegus laevigata Betula pendula Quercus robur Betula pendula Quercus robur Cerasus avium Crataegus laevigata Cerasus avium Quercus petraea Crataegus laevigata Quercus robur Quercus robur Carpinus betulus Quercus petraea Carpinus betulus Betula pendula Crataegus laevigata

Sadovnické hodnocení dle Machovce (1982) - klasifikační třídy V IV III II I x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

Věková kategorie / obvod kmene (cm) 2 2 1 1 2 2 2 1 1 1 2 3/92cm 1 1 1 1 1 1 2/85cm 2/87cm 1 1 2 2

Poznámka

204 205 206 207 208 210 211 212 216 218 219 220 221 224 226 227 229 230 231 233 234 237

skupina

skupina


242

243 244

skupina

245

skupina

nakloněný

2 2 1

skupina

2 1 1 1 1 1 1 1 3/143cm 2/89cm 3/110cm 1 1 1 1 3/193cm 2 1 2/95cm 2/43+43+83+93 3/106cm 2/75cm 3/125 1

skupina skupina

skupina

skupina

skupina

247 265 266 267 268 269 277 278

Quercus robur Quercus robur Quercus robur Crataegus laevigata Quercus robur Cerasus avium Cerasus avium Acer platanoides Crataegus laevigata Cerasus avium Cerasus avium Crataegus laevigata Quercus robur,Crataegus laevigata, Cerasus avium Crataegus laevigata Junglans regia Junglans regia Sambucus nigra Quercus robur Quercus robur Quercus robur Cerasus avium Symphoricarpos albus 70%, Ligustrum vulgare 5%, Sambucus nigra 5%, Mahonia auguifolium 5%, Rosa canina 10%, Acer platanoides 5%, Cerasus avium 10% Quercus robur 60%, Betula pendula 40% Acer platanoides 90%, Sambucus nigra 5%, Carpinus betulus 5% Betula pendula Acer platanoides 60%, Quercus robur 20%, Cerasus avium 10%, Carpinus betulus 5%, Junglans regia 5% Cerasus avium 50%, Crataegus laevigata 30%, Pyrus communis 20% Junglans regia Robinia pseudoacacia Robinia pseudoacacia Betula pendula Robinia pseudoacacia Cerasus avium Betula pendula

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

1 1 2 1 2 3/106cm 2/75cm 3/92cm 2 1 2/92cm 1 2 2 1 1 1 2 1 1 2/83cm

skupina

nakloněný skupina

skupina skupina skupina


1 skupina

x x

1

x

x x

x x x x x x x

2 skupina skupina

2 1-2

skupina skupina

2

skupina

2/75cm 3/115+52 3/109+78+93+62 2/88cm 3/119cm 2/80cm nakloněný 2/79+71 dvojkmen, budka

harmonogr am pr ací

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

Období vegetačního klidu: odstranit plody a větve napadené moniliniovou hnilobou Od začátku rašení až po fázi zelené špičky: při výskytu živočišných škůdců (mčice, housenky) aplikovat Biool [6] Od květové fáze balonu po kvetení+odkvět: při počtu 7 housenek na 100 květenství aplikovat přípravky na bázi Bacillus thuringiensis (Biobit) - použít při teplotách nad 15 °C [6] Zrání plodů až vybarvování listů: Umístit žluté lepové desky proti vrtuli třešňové [6] Říjen: na kmeny instalovat lepové pásy proti píďalkám V prvních letech po výsadbě(cca 5) mladým stromkům přilepšit kompostem Po odkvětu až žloutnotí listů: řez stromů - první 3-4 roky výchovný; udržovací řez u vzrostlých třešní (1x za 3-4 roky) Období vegetačního klidu: kácení stromů, odstraňování výmladků (lze i průběžně během roku) Období rašení, event konec října: Výsadba třešní Pozdní jaro/léto: Sekání podrostu na několik etap nebo v různých termínech po letech

prosinec

3. Grafické přílohy

únor 2014 – stav po podzimním vykácení mladého náletu

podzim 2013 – počáteční situace

I.I. V Y VMymezení E Z E N Í Ú Z E území MÍ

vymezení ÚSES aÚSES vazba naa okolní zeleň vymezení vazba na okolní zeleň

lesy zvláštního určení hranice lokálního biokoridoru hranice řešeného území

hranice řešeného území území hranice řešeného

0

100 m

7

návrh výsadby I etapa

legenda 132

nové třešně (19) ostatní dřeviny

83

76

sadové třešně torzo skupina

0 5 10

20

50m

1:1000

revitalizace extenzivního třešňového sadu pod Jiráskovou čtvrtí, Praha 4 - Braník zpracovatel: Bc. Eliška Vaňková zadavatel: Ekocentrum podhoubí, o.s. IČ: 269 879 02

8

návrh výsadby II etapa

legenda 132

264

83

76

nové třešně (19) ostatní dřeviny sadové třešně torzo skupina

0 5 10

20

50m

1:1000


9

návrh výsadby III etapa

legenda 132

264

83

76

nové třešně (19) ostatní dřeviny sadové třešně torzo skupina

0 5 10

20

50m

1:1000


Revitalizace třešňového sadu pod Jiráskovou čtvrtí Praha 4 Braník

Recommend Documents