PÁR SLOV ÚVODEM. Praha: Pod Křížkem 4, Praha 4, Česká republika Tel.: , Fax:

Praha:

Pod Křížkem 4, 120 00 Praha 4, Česká republika Tel.: +420 273 136 130, Fax: +420 273 136 138 e-mail: [email protected], www.tschopl.cz

Brno:

Výstaviště 1, 647 00 Brno, Česká republika Tel.: +420 542 215 356, Fax: +420 542 215 358 e-mail: [email protected], www.tschopl.cz

Zlín:

Štefánikova 167, 760 01 Zlín, Česká republika Tel./fax: +420 576 011 385 e-mail: [email protected], www.tschopl.cz

PÁR SLOV ÚVODEM… Vážení čtenáři, do rukou se Vám dostává nové číslo newslettru naší advokátní kanceláře. V těchto jarních dnech, které nás všechny naplňují optimismem, jistě oceníte newsletter nabitý informacemi, který jsme pro Vás připravili. Tentokrát to budou novinky z pracovního práva týkající se povinnosti zaměstnavatele zajistit pro zaměstnance vstupní lékařské prohlídky – začtěte se sami do článku a zjistěte, kdy zaměstnavatelům tato povinnost vzniká! – a informace o plánovaných změnách úpravy pracovních poměrů na dobu určitou. Pracovního práva se tentokrát týkají i aktuality z judikatury – upozorníme Vás na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR k výpovědi pro nadbytečnost v důsledku organizační změny a zásadní nález Ústavního soudu k okamžitému zrušení pracovního poměru. Několik upozornění na novinky účinné od 1. 1. 2013 naleznete v tomto newslettru z oblasti exekucí a občanského soudního řádu. Věděli jste, že v případě, že věřitel nezašle dlužníkovi nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k dobrovolnému splnění dluhu, nemá právo na přiznání náhrady nákladů řízení? Nenechte si ujít náš článek! Vzhledem k tomu, že se kvapem blíží i datum účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ), tedy 1. 1. 2014, budeme Vás na stránkách našeho newslettru postupně seznamovat i s vybranými novinkami, které toto obrovské rekodifikační dílo přináší. Tentokrát začneme s dědickým právem. Vlastníte tedy například majetek v evropském zahraničí a plánujete sepsat závěť? V tom případě si určitě přečtěte náš článek k této problematice! Konečně podnikáte-li v zahraničí, zvláště v Německu, zajímavá pro Vás jistě může být naše zpráva o pódiové diskusi na Velvyslanectví SRN, kde byl mimo jiné představen projekt s nápaditým názvem „Law – Made in Germany“. Přesvědčte se sami, že Vám máme co nabídnout! Příjemné jarní dny přeje Tým advokátní kanceláře Tschöpl & Partner

NOVINKY V NAŠÍ KANCELÁŘI... S radostí Vám oznamujeme, že náš tým v brněnské pobočce rozšířila od 1. 2. 2013 nová kolegyně, advokátka Mgr. et Mgr. Eva Florianová, specialistka na odpovědností, rodinné, občanské a obchodní právo. Kolegyně Florianová je rovněž soudní tlumočnicí pro anglický jazyk. Kolegyni vítáme a přejeme jí řadu (nejen) pracovních úspěchů! Do kruhu externích spolupracovníků rovněž vítáme odborníka na pracovní právo, pana JUDr. Jaroslava Stránského z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Velkou gratulaci rovněž zasíláme našim kolegům, Mgr. Markétě Slavičínské, BA a Mgr. Janu Vrabcovi, k úspěšnému složení advokátní zkoušky a do budoucna přejeme řadu úspěchů a mnoho spokojených klientů! - ms -

ných ustanovení se ovšem až do konce března 2013 uplatniloroční přechodné období, v jehož rámci ještě nemusely být uplatňovány všechny povinnosti týkající se pracovnělékařských služeb, které musí zaměstnavatel pro své zaměstnance zajistit prostřednictvím smluvního poskytovatele (lékaře). S přijetím zákona o specifických zdravotních službách byla spojena značná nejasnost týkající se šíře povinnosti zaměstnavatele zajišťovat vůči uchazečům o zaměstnání vstupní lékařské prohlídky. Tuto nejasnost odstraňuje novela zákona o specifických zdravotních službách provedená zákonem č. 47/2013, který vstoupí v účinnost 1. 4. 2013. V jejím důsledku bude platit, že zaměstnavatel musí zajistit provedení vstupní lékařské prohlídky v případě založení: • pracovního poměru, nebo • vztahu založeného některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, má-li na jeho základě zaměstnanec vykonávat rizikové práce.

1. Novela zákona o specifických zdravotních službách

Z uvedeného vyplývá, že bude-li zaměstnanec přijímán do vztahu založeného některou z dohod k výkonu nerizikových prací, nebude muset zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajišťovat, pokud tato povinnost nebude založena jiným právním předpisem.

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, vstoupil v účinnost již 1. dubna 2012. Vzhledem k výkladu jeho přecho-

Dalším bodem novely je výslovné zakotvení možnosti zaměstnavatele, který získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb

PRACOVNĚPRÁVNÍ AKTUALITY

Praha:


Brno:


v oboru pracovní lékařství nebo všeobecné praktické lékařství, zajišťovat pro své zaměstnance na svých pracovištích pracovnělékařské služby prostřednictvím lékaře, který je jeho vlastním zaměstnancem. Všichni ostatní zaměstnavatelé budou muset zajišťovat pracovnělékařské služby prostřednictvím poskytovatele, s nímž uzavřou písemnou smlouvu o pracovnělékařských službách. Další podrobnosti týkající se organizace a obsahu pracovnělékařských služeb má stanovit provádění vyhláška k zákonu o specifických zdravotních službách, jejíž vydání je očekáváno do konce března 2013.

2. Novela zákoníku týkající se pracovních poměrů na dobu určitou Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR projednává návrh novely zákoníku práce, jeho obsahem je umožnit, aby zaměstnavatel za určitých okolností nemusel při sjednávání a opakování pracovních poměrů na dobu určitou postupovat podle jinak platných pravidel. Podle nich platí, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou může činit až tři roky a po svém uzavření může být mezi smluvními stranami až třikrát opakována (pravidla „třikrát tři“). Jedná se o sněmovní tisk č. 876.

Zlín:


Jiný postup zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovních poměrů na dobu určitou bude použitelný tehdy, pokud na zaměstnavateli s ohledem na vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce nelze spravedlivě požadovat, aby se zaměstnancem založil pracovní poměr na dobu neurčitou. Podmínkou uplatnění jiného postupu zaměstnavatele bude uzavření dohody s odborovou organizací, případně, pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, úprava ve vnitřním předpisu. Obsahem dohody nebo vnitřního předpisu bude muset být: • bližší vymezení vážných důvodů nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce, • pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou, která musí být přiměřená důvodům pro tento postup, • okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se bude jiný postup týkat, • dobu, na kterou se uzavírá dohoda nebo vydává vnitřní předpis. V případě schválení bude nová právní úprava využitelná například pro zaměstnavatele, jejichž provoz je vázán vždy jen na určitou roční sezónu nebo u nichž specifický režim financování jejich činnosti neumožňuje zaměstnance zaměstnávat po jinou než přesně vymezenou dobu a nedovoluje ani vytvářet zdroje pro výplatu odstupného.

- js -

Praha:


ZMĚNY V DĚDICKÉM PRÁVU S MEZINÁRODNÍM PRVKEM SE ZAMĚŘENÍM NA DĚDICTVÍ ZE ZÁVĚTI Víte, jak pořídit závěť v případě, že máte majetek v zahraničí? V tomto článku Vám stručně popíšeme současnou právní úpravu dědických vztahů s mezinárodním prvkem se zaměřením na dědictví ze závěti a změny, k nimž má v této oblasti dojít v důsledku přijetí nového občanského zákoníku a nového zákona o mezinárodním právu soukromém.

Současná právní úprava Hmotněprávní základ dědické problematiky je dlouhodobě zakotven v občanském zákoníku, zákoně č. 40/1964 Sb., v platném znění. Dědické právo s mezinárodním prvkem pak čerpá částečně, i když ve skutečně zanedbatelném rozsahu, z dvoustranných či vícestranných mezinárodních smluv. K mezinárodním smlouvám v této oblasti nutno podotknout, že valná většina těch, kterými je Česká republika vázána, byla uzavřena mezi ČSSR a socialistickými státy a upravuje tuto problematiku poměrně kuse. Řadu významných mezinárodních smluv naopak Česká republika neratifikovala a na úrovni EU pravděpodobně ani ratifikovat nebude, a to vzhledem k pozbytí potřebnosti tak učinit s ohledem na novou právní úpravu v rámci Evropské unie, které se budu podrobněji věnovat níže. Nutno však

Brno:


upozornit, že přestože Česká republika některé smlouvy neratifikovala, může dojít na jejich aplikaci z důvodu, že některé mezinárodní smlouvy působí tzv. erga omnes, tedy vůči všem ostatním státům bez ohledu na to, zda je dané státy ratifikovaly či nikoli. Jedná se například o Haagskou úmluvu o právu použitelném pro formu závěti, kterou ratifikovalo Německo, Polsko, Velká Británie či další evropské státy. Pokud na dané dědické poměry nedopadá žádná použitelná mezinárodní smlouva, je nutné vycházet z kolizních norem, které v České republice obsahuje v současnosti účinný zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále jen „ZMPS“). S účinnosti od 1. 1.2014 bude pak nahrazen zákonem č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „NZMPS“). Podle současné úpravy (ZMPS) se dědické právní poměry řídí právním řádem státu, jehož je zůstavitel příslušníkem v době smrti. Stejným právním řádem se řídí způsobilost pořídit či zrušit závěť, účinky vad vůle a projevu vůle a forma závěti. Co se týká formy závěti a formy zrušení závěti, postačuje, když zůstavitel vyhoví právu státu, na jehož území závěť pořídil, jinak platí, že i požadavky na formu vyplývají z práva státu, jehož je příslušníkem.

Novinky od 1. 1. 2014 Dle nové úpravy (NZMPS) bude naopak hraničním určovatelem pro dědické poměry obvyklý pobyt zůstavitele v době smrti.

Zlín:


Způsobilost pořídit a zrušit závěť, účinky vad vůle a jejího projevu se řídí právním řádem státu, jehož občanem je zůstavitel v době jejího sepsání, nebo ve kterém má v té době obvyklý pobyt. Závěť je platná co do formy, jestliže mimo jiné alternativy vyhovuje právnímu řádu státu, na jehož území byla pořízena, případně kde měl zůstavitel v době pořízení obvyklý pobyt. V případě, že by mělo dojít k aplikaci jiného rozhodného práva, může zůstavitel v závěti stanovit, že se místo jinak rozhodného práva budou dědické právní poměry řídit právním řádem státu, v němž měl v době pořízení závěti obvyklý pobyt, nebo může stanovit, že právní poměry dědické, a to i pro nemovité dědictví, se budou řídit právním řádem státu, jehož občanem je v době pořízení závěti. Podle nové úpravy je dána pravomoc českých soudů k projednání dědictví, pokud měl zůstavitel v době smrti v ČR obvyklý pobyt. Pokud jde o majetek, který je v cizině, projedná český soud dědictví jen tehdy, pokud cizí stát takový majetek vydává k projednání českým soudům, nebo přiznává právní účinky rozhodnutí českých soudů v těchto věcech. NZMPS výslovně nedefinuje pojem „obvyklý pobyt“, podpůrnou interpretací však lze dospět k následujícím kritériím: rodinná situace; důvody přestěhování; délka a kontinuita pobytu; stabilita zaměstnání.

Praha:


Nové evropské nařízení o dědictví Velmi zásadní změnu rovněž přináší unijní právní úprava, která doposud chyběla. Jedná se o dlouho očekávané nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 (dále jen „Nařízení“), zkráceně zvané i nařízení o dědictví. Nařízení má velmi zásadní význam, neboť bude mít aplikační přednost před kolizní úpravou jednotlivých členských států, která mohla být až do této chvíle značně roztříštěná a různorodá. Je použitelné na dědické poměru osob, které zemřou po 17. 8. 2015 (včetně). Co se týká závěti, je závěť pořízená před 17. 8. 2015 přípustná a platná co do obsahu a formy, pokud vyhovuje podmínkám stanoveným v Nařízení, nebo je-li přípustná či platná co do obsahu a formy podle pravidel mezinárodního práva soukromého, platných v době pořízení ve státě obvyklého pobytu zůstavitele, nebo ve státě, jehož byl státním příslušníkem, nebo ve státě, v němž sídlí orgán, který se dědictvím zabývá. Dědický statut se dle Nařízení (tedy shodně jako dle NZMPS) řídí právem státu obvyklého pobytu v době smrti, případně právem státu, s nímž měl zůstavitel v době smrti zjevně užší spojení než se státem ovyklého pobytu, případně si může zůstavitel zvolit právo státu, jehož je v době volby či smrti příslušníkem. Stejným právním řádem se řídí přípustnost a věcná platnost závěti. Formální platnost závěti by se posuzovala podle práva státu,

Brno:


kde byla pořízena, nebo práva státu, jehož je zůstavitel příslušníkem, nebo práva státu, kde měl v době sepsání nebo smrti pobyt. Jedná se tedy o velmi pozitivní legislativní posun, v němž náš i unijní zákonodárce zohledňuje, že vazba cizího státního příslušníka k státu, na jehož území dlouhodobě pobývá, bude s největší pravděpodobností užší než vazba k státu, jehož je sice příslušníkem, ale na jehož území fakticky nežije. To také odpovídá skutečnosti, že především v rámci Evropské unie dochází k usazování cizích státních příslušníků na území jiných členských států, a z pohledu cizinců dlouhodobě žijících v zahraničí je rozhodně příjemné mít možnost uspořádat si své věci v souladu s právem státu, na jehož území dlouhodobě žijí, pracují a nejspíš i zemřou.

Závěrem Pokud tedy shrneme obsah tohoto článku, tak počínaje 1. 1. 2014 se budou dědické poměry s mezinárodním prvkem řídit právem státu obvyklého pobytu zůstavitele v době jeho smrti, nebude-li mezinárodní smlouvou stanoveno jinak (čl. 75 Nařízení). Obecně platí, že pokud jde o mezinárodní smlouvu mezi dvěma či více členskými státy, která upravuje stejnou oblast jako Nařízení, má Nařízení aplikační přednost. Nový občanský zákoník přinese od 1. 1. 2014 i řadu dalších hmotněprávních změn v oblasti dědictví, o těch však až někdy jindy. - ef -

Zlín:


NOVINKY V EXEKUCÍCH Od nového roku nabyly účinnosti změny v právní úpravě exekucí, které přinesla novela exekučního řádu zákon č. 396/2012 Sb.. Jde o několik zásadních změn v úpravě výkonu rozhodnutí a exekucí. Některé z nich Vám představíme.

exekutorem vyrozuměn o zahájení exekučního řízení. S tímto krokem je již spojena blokace majetku, dlužník zároveň zpravidla obdrží i exekuční příkaz postihující konkrétní majetkové hodnoty. Lhůta k dobrovolnému plnění se však prodlužuje z 15 na 30 dnů .

Zřejmě nejzásadnější změnou je zrušení dvoukolejnosti mezi výkonem rozhodnutí (prováděným soudem) a exekucí (prováděnou prostřednictvím exekutora). Soudy již mohou provádět výkon rozhodnutí pouze v případech uvedených v ust. § 251 odst. 2 občanského soudního řádu, dále o.s.ř., (tj. rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, nejde-li o exekuční titul, který lze vykonat podle správního řádu nebo daňového řádu, je-li podán návrh na vyklizení bytu nebo místnosti se zajištěním bytové náhrady, rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným, rozhodnutí orgánů Evropských společenství, cizí rozhodnutí. Oprávněný se jinak musí obracet pouze na soudního exekutora. Převažující většinu nuceného splnění povinností tak budou řešit exekutoři, včetně klasického vymáhání peněžitých plnění z obchodních vztahů.

Významná změna se objevila také mimo exekuce – v ust. § 142 a o.s.ř. je upravena tzv. předžalobní výzva k plnění. V případě, že věřitel nezašle dlužníkovi nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k dobrovolnému splnění dluhu, nemá právo na přiznání náhrady nákladů řízení.

Pokud jde o postup při nařizování exekuce, soud již dle nové úpravy nenařizuje exekuci svým rozhodnutím (proti kterému bylo možné odvolání), ale pouze pověřuje exekutora provedením exekuce (bez možnosti podat odvolání). Dlužník bude následně

Praha:


Další změnou je povinnost oprávněného vždy přikládat v exekučním návrhu (jehož náležitosti jsou upraveny v § 38 exekučního řádu, dále EŘ) originál či úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Exekuční titul se tedy nově musí dokládat i v případě, že ho vydal exekuční soud. V případě, že se v exekučním návrhu budou vyskytovat chyby, vyzve exekutor oprávněného nejpozději do 15 dnů k opravě návrhu a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud ve stanovené lhůtě oprávněný exekuční návrh řádně neopraví nebo nedoplní, a v řízení proto nebude možné pokračovat, nebo pokud nebude přiložen exekuční titul nebo osvědčení o vykonatelnosti exekučního titulu, exekuční návrh bude usnesením exekutora odmítnut.

Brno:


Novinkou inspirovanou slovenskou právní úpravou je další způsob exekuce, a sice exekuce pozastavením řidičského oprávnění (upravená v § 71a EŘ). Tento způsob exekuce přichází však v úvahu pouze v případě vymáhání nedoplatku na výživné na nezletilé dítě, nikoliv na běžné výživné. Zjistí-li soudní exekutor, že povinný vlastní řidičské oprávnění, doručí exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění orgánu, který vede registr řidičů, oprávněnému a povinnému. Po dobu trvání exekučního příkazu pak povinný nesmí řídit motorová vozidla. Tento způsob exekuce obsahuje výrazný motivační prvek pro většinu řidičů, ale nevztahuje se na dlužníky, kteří využívají řidičské oprávnění k uspokojování základních životních potřeb, tedy zejména pro výkon povolání. V rámci exekuce je také možno postihnout i majetek manžela povinného, pokud vymáhaný závazek bude patřit do společného jmění manželů, nově i formou srážek ze mzdy nebo přikázáním pohledávky z manželova účtu u peněžního ústavu. - am -

Zlín:


ZÚČASTNILI JSME SE ZA VÁS Podřídit svůj právní vztah německému právu? Jako kancelář nabízející svou právní pomoc české i mezinárodní – z ní především německy hovořící - klientele či klientům se zájmem o německé právo pro Vás sledujeme aktuální dění a kooperaci na poli česko-německé právní spolupráce. Zúčastnili jsme se proto v dubnu tohoto roku pódiové diskuse na Velvyslanectví SRN v Praze na téma Právo jako důležitý lokální faktor v systému národního hospodářství – význam v České republice a v Německu. Na programu byly příspěvky sedmi řečníků a následná diskuse.

Law made in Germany V příspěvku Prof. Dr. Salgera byl představen bezesporu zajímavý projekt „Law – Made in Germany“, který se snaží užitím slov „Made in Germany“ jako synonyma pro německou kvalitu poukázat na výhody a klady německého právního řádu a pomocí nástrojů marketingu tak získat (nejen) podnikatelské subjekty pro „zapojení“ německého právního řádu do svých právních vztahů. Propagátoři německého právního řádu argumentují zejména tím, že německé právo je pro podnikatele konkurenční výhodou, neboť je „předvídatelné, ufinanacovatelné a prosaditelné – němečtí zá-

Praha:


konodárci pečují o právní jistotu; ten, kdo prohraje soudní spor nese jeho náklady; rozsudky jsou rychle a efektivně prosaditelné“. Pěkně se to poslouchá. Z hlediska právní jistoty lze německému právu skutečně vytknout jen málo (německý občanský zákoník je platný od roku 1900 a rozhodně neprodělává rok co rok řadu novelizací). Z pohledu českého praktika k tomu však dodejme, že pro české účastníky řízení – malé a střední podniky – je zpravidla brzdou pro zapojení německého práva do svých právních vztahů jeho poměrně nákladná prosaditelnost. Ve srovnání s českými poměry jsou náklady na prosazení práva před německými soudu stále velmi vysoké, zvláště když jsou náklady právního zastoupení německými právními zástupci účtovány hodinovou sazbou. Vzhledem k tomu, že německý jazyk rovněž není jazykem světového významu jako například angličtina, může být nezanedbatelnou překážkou i jazyková bariéra, neboť úředním jazykem německých obecných soudů je samozřejmě němčina. Následoval příspěvek o rozhodčím řízení v Německu, které má v této zemi dlouhou tradici. Dle přednášejícího, advokáta Bredowa, má toto řízení oproti řízení před obecnými soudy velkou výhodu, neboť pro neznalé německého jazyka může odpadnout

Brno:


jazyková bariéra, dohodnou-li se tak účastníci - neboť již třetina rozhodčích řízení je v SRN vedena v angličtině.

Rekodifikace a česká realita Příspěvek prof. Gerlocha, děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy, se věnoval aktuální otázce rekodifikace práva v České republice. Poutavě se vyjádřil zejména k několika tezím o novém občanském zákoníku, který má nabýt účinnosti od 1. 1. 2014. Zejména k (dle něj pravdivé) tezi o diskontinuitě nového občanského zákoníku, dále k (dle něj pravdivé) tezi o návratu ke staré právní terminologii, která se v současné době již neužívá, do nového kodexu však byla zahrnuta úmyslně a následně i k (dle něj pravdivé) tezi o učinění významné části judikatury v důsledku nové úpravy irelevantní aj. Připomněl, že dosud nebyla schválena veškerá prováděcí judikatura k novému občanskému zákoníku, je tedy dle jeho názoru možné, že v podzimních měsících tohoto roku se opětovně dočkáme diskuze o odsunutí účinnosti tohoto velkolepého rekodifikačního díla. Ing. Lucie Vorlíčková pak ve svém přípěvku na téma právní jistota v ČR konstatovala, že ačkoliv je právní jistota vedoucím principem právního státu, není právní jistota v České republice vzhledem k častým změnám v žádném případě na úrovni

Zlín:


té německé. Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK), členkou jejíhož představenstva Ing. Vorlíčková je, proto zařadila téma „posilování právní jistoty“ na hlavní agendu komory a připravila k této problematice souhrnné stanovisko a zaslala jej předsedovi vlády ČR, jakož i resortním ministrům průmyslu a obchodu, financí a spravedlnosti. Pracovní skupina, která toto stanovisko vypracovala, vidí problém zejména ve čtyřech konkrétními okruzích: frekvenci a krátkodobosti změn zákonů (naposledy novela DPH účinná od 1. 1. 2013 byla zveřejněna 21. 12. 2012!); délce soudních řízení; obtížné prosaditelnosti soudních rozhodnutí; přezkoumávání rozhodnutí v daňovém řízení. V následné podnětné diskusi následovaly i dotazy z pléna. Lze shrnout, že z přednesených příspěvků vyplynulo, že pro dobrý vývoj hospodářství je nutno stabilizovat právní řád s cílem dosáhnout právní jistoty jako základu právního státu a nutného předpokladu pro hospodářský růst a zaměstnanost. V České republice to bude při současné četnosti změn právního řádu znamenat ještě hodně práce. - ms -

Z JUDIKATURY Ve svém rozsudku ze dne 26. 9. 2012 sp. zn. je 21 Cdo 1520/2011 uvedl Nejvyšší soud, že zaměstnavatel může se zaměstnancem, jehož dosavadní pracovní místo bylo zrušeno, platně rozvázat pracovní poměr podle § 52 písm. c) zákoníku práce (výpověď pro nadbytečnost v důsledku organizační změny) i v případě, kdy má možnost zaměstnance dále zaměstnávat v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, a i kdyby mu mohl nadále přidělovat jinou práci, která by odpovídala sjednanému druhu práce a která by pro něho byla vhodná. Zaměstnavatel totiž v těchto případech není před rozvázáním pracovního poměru povinen nabídnout zaměstnanci jiné vhodné pracovní místo. V nálezu ze dne 13. 12. 2012, sp. zn. III. ÚS 198/12 zrušil Ústavní soud rozsudek Nejvyššího soudu, který potvrdil platnost okamžitého zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru, jehož se dva zaměstnanci měli dopustit tím, že odeslali státnímu orgánu dopis upozorňující na to, že jejich zaměstnavatel nedodržuje provozní předpisy a ohrožuje životní prostředí.

V odůvodnění uvedl, že soukromoprávní požadavek na dodržování smluv, princip pacta sunt servanda, resp. smluvní volnost a převzatý závazek zaměstnance být loajální ke svému zaměstnavateli nemůže apriorně vyloučit jiný významný veřejnoprávní zájem, a to zájem na tom, aby se též zaměstnanci mohli obracet na státní orgány v situacích, kdy ze strany zaměstnavatele hrozí ohrožení významných společenských zájmů, jako je ochrana zdraví občanů, ochrana životního prostředí, či ochrana čistoty vody nebo kdy dokonce dojde k porušení těchto veřejných statků. Dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nemůže zasahovat do veřejnoprávních vztahů, narušovat zájem společnosti na tom, aby každý občan v demokratickém právním státě mohl být nápomocen státu při odhalování nedostatků, a v případě potřeby na nedostatky upozornil.

- js -

Vydala advokátní kancelář Tschöpl & Partner v květnu 2013. Informace v našem občasníku obsažené nejsou právními radami v konkrétních případech. S případnými dotazy v konkrétních právních věcech se na nás, prosím, obraťte. Toto vydání newsletteru pro Vás připravili JUDr. Jaroslav Stránský, Mgr. et Mgr. Eva Florianová, Mgr. et Mgr. Michaela Semelová, LL.M., Adam Mikulčík

Praha:


Brno:


Zlín:


PÁR SLOV ÚVODEM. Praha: Pod Křížkem 4, Praha 4, Česká republika Tel.: , Fax:

Recommend Documents