VODA PRO ŽIVOT REVITALIZACE RYBNÍČKA POD HOLÝM VRCHEM

VODA PRO ŽIVOT REVITALIZACE RYBNÍČKA POD HOLÝM VRCHEM

Manuál dobré praxe Shrnutí praktických zkušeností z realizace projektu Proběhlo v období 12/2012 – 11/2013

Projekt Voda pro život se uskutečnil díky laskavé finanční podpoře Nadace VIA a ČSOB (program ČSOB a Era pro podporu regionů) a za finančního přispění Obce Krásensko.

Voda pro život – Revitalizace rybníčka pod Holým vrchem Manuál dobré praxe, 2013

PROJEKT VODA PRO ŽIVOT – REVITALIZACE RYBNÍČKA POD HOLÝM VRCHEM Záměr revitalizovat rybníček pod Holým vrchem se v plánech Obce Krásensko objevoval již řadu let. Šlo však o nemalou investici (rozpočet dosahoval částky bez mála milionové), rozhodla se obec žádat nejprve o podporu v rámci Operačního programu životního prostředí. Projekt nebyl k podpoře vybrán a proto jsme hledali alternativní zdroje. Ty jsme našly v Nadaci VIA a jejím programu Podpory regionů – Velké komunitní granty ČSOB. Splňovali jsme všechny hlavní požadavky, včetně podmínky zapojení místních obyvatel do přípravy a realizace projektu. Navíc jsme měli v této oblasti bohaté předchozí zkušenosti.

O CO NÁM ŠLO Hlavním cílem projektu bylo ukázat, že lze úspěšně skloubit ochranu přírody, šetrnou rekreaci, místní rozvoj a to vše za široké účasti a spolupráce veřejnosti. Mnoho lidí vnímá ochranu přírody jako něco, co člověku jen komplikuje život. Mnohdy však opak může být pravdou. Ekologicky laděné projekty mohou regionu přinést řadu sociálních šancí (v případě Krásenska např. prostor pro ekologickou výuku a vzdělávání, na širší rovině příležitost posilovat a rozvíjení vztahu občanů k danému místu) a ekonomických příležitostí (rozvoj ekologického turismu, např. v podobě zvýšeného zájmu o obec, která realizuje zajímavé projekty, vyšší šance uspět s dalšími projektovými žádostmi, nové pracovní příležitosti, zvyšování atraktivity obce pro potenciální nové přistěhovavší se obyvatele). Na konkrétní rovině jsme si vytyčili čtyři základní cíle: Revitalizovat vodní nádrž pod Holým vrchem Stěžejním cílem projektu byla samotná revitalizace rybníčka. Jelikož se jednalo o biologicky hodnotné území (výskyt chráněných druhů živočichů i rostlin), byl kladen důraz na zachování přirozeného prostředí pro tyto organismy. Ovšem důvodů, proč jsme se rozhodli jít cestou šetrné a přírodě blízké revitalizace, bylo více. Obnova rybníčku (zachování a rozšíření mokřadních ploch a tůní) přispěje k obohacení krajiny o chybějící vodní plochy a posílení její krajinotvorné a ekostabilizační funkce, zvýší schopnost krajiny pojímat vodu. Vytvořit přírodního koupaliště Již mnoho let obyvatelé Krásenska volají po vytvoření přírodního koupání. Toto téma se objevovalo na každém komunitním plánování, zmiňováno bylo v rámci řady průzkumů. Proto jsme tento aspekt nechali prověřit odborníky v rámci zpracovávání projektové dokumentace. Verdikt byl pozitivní: skloubení zachování přírodní hodnoty rybníčku a nekomerční rekreace je možné.

2


Vytvořit ukázkový výukový prostor V lokalitě pravidelně probíhají výukové programy ekologického střediska Lipka – Rychta Krásensko. Projekt jsme proto připravili tak, aby tyto aktivity nebyly ohroženy, naopak jim projekt měl poskytnout nové zázemí v podobě informačního panelu o významu vody v krajině a drobného mobiliáře (lavičky). Zprostředkovat zkušenosti dál Díky projektům, které Obec Krásensko v minulosti realizovala, se na nás obrací celá řada institucí, obcí i jednotlivců s přáním zprostředkovat zkušenosti či konzultovat vlastní projekty či problémy. Proto jsme se rozhodli sestavit tento sborník shrnující nejdůležitější praktické zkušenosti v oblasti komunitní spolupráce.

KROK ZA KROKEM ANEB NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PROJEKTOVÉ AKTIVITY Komunitní plánování Protože připravovaná revitalizace rybníčka od začátku vzbuzovala (zejména u ekologicky smýšlejících lidí a organizací) obavy ze znehodnocení lokality, rozhodli jsme se pro otevřenou veřejnou diskusi před zahájením všech prací. Akci vedla externí facilitátorka Dana Nováková, přizván byl odborný garant šetrné revitalizace ing. Tomáš Havlíček, zástupci neziskových organizací (Lipka, hasiči aj.) a samozřejmě občané Krásenska. V úvodní části jsme

3


prezentovali projekt po odborné stránce (včetně odůvodnění navrhovaných řešení). Druhá část byla věnovaná diskusi Jak bychom chtěli, aby rybníček a prostranství kolem něj vypadalo. Rozebírali jsme možnosti osazení okolí rybníka mobiliářem, témata provozu a fungování prostranství po revitalizaci a další, pro občany důležitá témata. Zároveň jsme sestavili orientační časový harmonogram prací včetně rozlišení, na jakých aktivitám budou moci participovat občané Krásenska. Akce se zúčastnilo 25 lidí. Brigády Abychom snížili rozpočtové náklady a zároveň vytvořili prostor k ovlivňování a utváření veřejného prostoru, uspořádali jsme tři pracovní brigády (kácení náletových dřevin na hrázi, osev a finální úprava prostranství v okolí rybníčku). Řadu prací jsme provedli svépomocí za přispění jednotlivých partnerů projektu (Zemědělské družstvo Kojál, Lipka, hasiči). Svépomocí byl odvezen vytěžený sediment (Zemědělské družstvo zapůjčilo těžkou techniku), vyhotoven informační panel a mobiliář (lavičky). Do projektu se aktivně zapojilo přes 100 lidí. Samotná revitalizace V rámci revitalizace bylo potřeba vykácet a zpřístupnit prostor hráze, který byl zarostlý náletovými dřevinami. Odtěžit usazené sedimenty, opravit technické objekty (požerák, bezpečnostní přeliv) a zrekonstruovat těleso hráze (hráz prosakovala a byla ve špatném technickém stavu). Odborným garantem a dohlížitelem byl ing. Tomáš Havlíček z Atelieru FONTES, který se tímto tématem zabývá. Samotnou práci prováděla firma EKOSTAV. Medializace Projekt Voda pro život se těšil velké pozornosti médií. Domníváme se, že důvodem byla jedinečnost projektu (za přispění veřejnosti a s maximální svépomocným nasazením), ale i realizace obdobně laděných projektů v minulosti (sad starých ekologických odrůd, historická naučná stezka apod.). O projektu jsme pravidelně informovali v obecním zpravodaji, vydána byla celá řada článků v elektronických i tištěných médiích. Zde přikládáme nezajímavější odkazy:.

 

Vyškovský deník (7. 3. 2013) Krásenští budou řešit budoucnost rybníčku (http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/krasensti-budou-resit-budoucnost-rybnicku-20130307.html)

Vyškovský deník (19. 7. 2013) Bagry začaly hloubit přírodní koupaliště (http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/bagry-zacaly-hloubit-koupaliste-v-krasensku-20130719.html)

 

Vyškov 5plus2.cz (2. 8. 2013) Rybník se mění v přírodní koupaliště (http://vyskov.5plus2.cz/25296/rybnik-meni-na-prirodni-koupaliste)

Vyškovský deník (10. 10. 2013) V Krásensku oslaví podzim. Ochutnají brouky a dokončí rybník (http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/v-krasensku-oslavi-podzim-i-pojidanim-brouku-20131010.html)



Vyškov 5plus2.cz (14. 10. 2013) Krásenští dokončili rybníček (http://vyskov.5plus2.cz/41684/obrazem-krasensti-dokoncili-rybnicek)

4


KDO ZA PROJEKTEM STÁL Myšlenka na revitalizaci rybníčka a jeho využití pro extenzivní rekreaci vyšla z přání krásenských obyvatel. Obec byla v roli hlavního realizátora (finanční zajištění, administrace, dohled nad stavebními pracemi, organizační koordinace doprovodných aktivit a zapojení veřejnosti). Nejužší projektový organizační tým tvořili: ▪ Hana Šíblová, starostka ▪ Jaromír Surák, místostarosta Na dílčích aktivitách jsme úzce spolupracovali s:  Ing. Tomášem Havlíčkem, Ateliér FONTES (odborný dozor nad revializací)  Ekologickým střediskem Lipka, pracoviště Rychta (odborné konzultace a podpora při jednání s realizátorem stavby, zpracování informačního panelu o vodě v krajině, články do zpravodaje)  Sborem dobrovolných hasičů Krásensko (pomoc s odtěžením sedimentů a technickými pracemi)  Zemědělským družstvem Kojál (zapůjčení těžké techniky a odvoz sedimentů)  Futsalovým klubem Krásensko 04 (pomoc na brigádách)  Danou Novákovou (facilitace komunitního plánování, sestavení manuálu, pomoc při administraci projektu)

5


TAJEMSTVÍ ÚSPĚCHU – PRAKTICKÁ DOPORUČENÍ DOBRÝ PROJEKT BY MĚL VYCHÁZET ZDOLA Má-li být projekt úspěšný, neobejde se bez podpory místních lidí. Zapojením veřejnosti zajistíme, že neděláme věci, které lidé nechtějí a předejdeme velké části problémů. Je to sice cesta namáhavější, je na ní potřeba trpělivosti, ale v konečném výsledku se vyplatí. Revitalizace rybníčka již zkraje vzbuzovala u obyvatel vášně. Zejména ekologicky smýšlející lidé a organizace se obávali znehodnocení lokality. Díky otevřené diskusi v začátku projektu se podařilo obavám nejen předejít, ale zároveň jsme měli příležitost probrat možné kritické body (např. vysazení ryb, zajištění okolí rybníčka bez odpadků, zachování části přírodního přirozeného prostředí v podobě zachování části křovin a rákosí) a připravit preventivní plán, jak tato rizika eliminovat. Díky tomu vzalo mnoho lidí projekt za svůj, což se projevilo i v široké účasti na pracovních brigádách. Za úspěch považujeme i to, že se do přípravných prací zapojila i jinak obtížně postihnutelná skupina krásenských chalupářů. V tomto ohledu také pozitivně hodnotíme široké zapojení různých subjektů a organizací. Vyzdvihnout bychom chtěli hlavně spolupráci s Lipkou, Zemědělských družstvem Kojál a ing. Tomášem Havlíčkem. 1) Zemědělské družstvo Kojál V prvopočátku jsme měli obavy z možných konfliktů (v minulých letech došlo vinou nešetrného hospodaření na okolních polích k zanesení rybníčka), po překonání počátečních předsudků a díky vstřícnosti obou stran se však podařilo vybudovat velice zajímavé a silné partnerství– zemědělské družstvo pouze za provozní náklady (nafta) odvezlo vytěžené sedimenty, zapůjčilo potřebnou techniku i řidiče. Navíc se ochotně zapojili do poprojektové péče v okolí rybníčku (kosení přilehlých luk). 2) Lipka, pracoviště Rychta Lipka nám byla velkou oporou při odborných konzultacích s realizátorem stavebních prací, který nebyl ztotožněn s principy k přírodě šetrných revitalizací. Zároveň si vzali na starosti prakticky celou výrobu informační tabule, která byla u rybníčku instalována. 3) Ing. Tomáš Havlíček Protože nikdo z nás nebyl odborníkem v oblasti vodohospodářství, obrátili jsme se s prosbou o spolupráci na ing. Tomáše Havlíčka, který se dlouhodobě věnuje šetrným vodohospodářským projektům z pozice architekta. Pan Havlíček se stal odborným garantem a dohlížitelem celé akce, stál za zpracováním návrhu revitalizace rybníčka pod Holým vrchem a také průběžně dohlížel a kontroloval prováděné stavební práce.

6


PENÍZE PŘEDEVŠÍM Pokud do projektu zapojíte místní, můžete výrazně snížit rozpočtové náklady. V našem případě se jednalo o výraznou úsporu při odvozu vytěžených sedimentů, výrobě mobiliáře (lavičky, informační tabule) a při přípravných prácích (kácení náletových dřevin a jejich odtěžení). V neposlední řadě bychom také rádi zmínili zkušenost, kterou nám realizace projektu potvrdila, a sice, že pro dobrý nápad není vždy třeba hledat podporu u administračně náročných operačních fondů. Mnohdy je totiž daleko efektivnější vydat se cestou pozvolných a dlouhodobých řešení (zapojení místní komunity a stlačení rozpočtu svépomocnými pracemi, diskuse s lidmi nad různými možnostmi řešení apod.). Zvlášť u středně finančně náročných projektů.

PROJEKTEM SE ČLOVĚK UČÍ Obrovským přínosem byla samotná, šetrně provedená revitalizace . Díky projektu (a diskusím, které během realizace vznikaly) jsme se dozvěděli mnohé o přírodních ekosystémech (obec i občané, kteří se na nás obraceli se svými dotazy), díky spolupráci s Lipkou jsme měli možnost vyvrátit četné mýty, např. že žabinec ve stojatých vodách tůně bude představovat hrozbu pro kvalitu vody samotného rybníčka apod. Domníváme se, že jsme si všichni také více uvědomili, jaká krásná místa v okolí naší obce máme a věříme, že projekt přispěje i k jejich budoucí ochraně (prohlubování vztahu místních lidí ke krajině a veřejným prostranstvím).

PEČLIVÝ VÝBĚR DODAVATELE STAVBY Problematickým bodem bylo do určité míry jednání s odborným dodavatelem a realizátorem odborné stránky revitalizace, společností EKOSTAV. Přestože technicky jsme byli s jejich prací spokojeni, problémem bylo nepochopení podstaty projektu (ekologická revitalizace citlivá k životnímu prostředí). Docházelo k četným střetům s odborným garantem revitalizace, obcí i Lipkou. Přestože projekt byl nakonec realizován podle našich podmínek a představ, stála nás jednání s dodavatelem velké úsilí. Na vině je částečně systém výběrových řízení, který tlačí k výběru obvykle nejlevnějšího dodavatele. Bohužel (nejen) u takovýchto projektů nejlevnější neznamená vždy nejlepší. Jako výzvu bychom proto viděli (v příštích zadávacích řízení, ale i jako tip pro případné realizátory obdobných projektů) nastavení podmínek řízení tak, aby na prvním místě byla kvalita, souznění s myšlenkou přírodě blízké revitalizace a ochota ke spolupráci.

7


8


PROJEKTY NADACE VIA PROGRAM PODPORA MÍSTNÍCH INICIATIV Program podporujeme aktivity lidí, jež obohacují život míst, kde dotyční žijí. Ať už se jedná o budování dobrých vztahů, činnost místního spolku, obnovu zanedbané návsi nebo opravu místní památky. Jedno totiž mají tyto projekty společné – reagují na aktuální příležitosti a potřeby komunity a jsou postaveny na zájmu a zapojení neziskových organizací, obyvatel i místních samospráv. Aktivity, v nichž lidé přijímají odpovědnost za prostředí, v němž žijí. Více: www.nadacevia.cz/cz/granty-a-podpora/podpora-mistnich-iniciativ Podprogram Velké komunitní granty ČSOB Prostřednictvím programu podporuje Československá obchodní banka, a. s. projekty zaměřené na obnovu kulturní krajiny a přímou péči o životní prostředí v celé České republice. Cílem programu je podpořit projekty, které řeší problematiku obnovy krajiny a přímé péče o životní prostředí a které mají zároveň pozitivní komunitní dopad, protože do realizace aktivně zapojí místní obyvatele a zvýší jejich zájem o otázky životního prostředí. Aktivní zapojení veřejnosti do projektu je nezbytnou podmínkou získání podpory. Široká veřejnost není pouze příjemcem výsledků projektu, ale je přímo vtažena do příprav a realizace projektu. Projektové procesy (např. komunitní plánování konkrétní podoby projektu, spolupráce se samosprávou, školami, firmami, spolky a dalšími subjekty, dobrovolnické zapojení občanů do pracovních brigád a doprovodných akcí atd.) jsou tak stejně důležité jako výsledky projektu. Projekty mohou být zaměřené na témata, jako je např. obnova původních a zakládání nových krajinných prvků, zachování krajinného rázu a estetické funkce krajiny, podpora šetrné údržby a zlepšování prostupnosti krajiny, obnova cest a stezek, péče o drobné stavby a památky v krajině v rámci péče o rozsáhlejší krajinný celek, ochrana a obnova přirozených a cenných biotopů, péče o lokality důležité pro biologickou rozmanitost krajiny apod. Více: www.nadacevia.cz/cz/granty-a-podpora/podpora-mistnich-iniciativ/csob-a-era-pro-podporuregionu-velke-komunitni-granty-2013 Nadace VIA vyhlašuje celou řadu dalších zajímavých výzev. Pokud máte zajímavý nápad jak vylepšit místní komunitu, neváhejte prostudovat stránky www.nadacevia.cz.

9


Bližší informace o projektu Hana Šíblová Starostka obce a hlavní koordinátorka projektu Tel.: 517 385 463 E-mail: [email protected] www.krasensko.cz Dana Nováková Konzultantka v oblasti komunitní práce Zpracování informačního manuálu Tel.: 605 541 224 E-mail: [email protected]

Dana Nováková, Hana Šíblová: Text Foto archiv obce Krásensko Tento materiál byl vydán v listopadu 2013. 10

VODA PRO ŽIVOT REVITALIZACE RYBNÍČKA POD HOLÝM VRCHEM

Recommend Documents