Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí
Retailové bankovnictví vybraných bank v České republice Bakalářská práce
Autor:
Soňa Kafková Bankovnictví, Bankovní management
Vedoucí práce:
Ing. Helena Cetlová
Praha
Duben, 2009
Prohlášení Prohlašuji, že tuto bakalářskou práci na téma „Retailové bankovnictví vybraných bank v České republice“ jsem vypracovala samostatně s použitím podkladů uvedených v seznamu použité literatury.
V Praze dne 14.4.2009 Soňa Kafková
Poděkování Děkuji Ing. Heleně Cetlové za odborné vedení a cenné rady při tvorbě této bakalářské práce.
Anotace Bakalářská práce analyzuje retailové bankovnictví České republiky z hlediska jeho dosavadního vývoje a současného stavu a pokouší se o prognózu jeho vývoje v budoucnosti. Detailněji analyzuje a porovnává dva vybrané retailové bankovní produkty
(běžný
účet
a
termínovaný
vklad)
dvou
bankovních
ústavů
(Československá obchodní banka, a.s. a Raiffeisenbank a.s.) z hlediska šíře produktové nabídky a podmínek poskytování.
Annotation This bachelor thesis analyzes retail banking in the Czech Republic focusing on its development and its current state. The thesis also contains an indicative forecast of the future development. It provides a comparative analysis of two selected retail banking products (current account and time deposit) of two banks (Československá obchodní banka, a.s. a Raiffeisenbank a.s.) considering the range of offered products and their conditions.
Obsah Úvod............................................................................................................................. 6 1 Dosavadní vývoj bankovního trhu v ČR................................................................... 8 1.1 Vývoj počtu bank a základní identifikace.......................................................... 9 1.2 Rozdělení bank podle majetkové účasti.......................................................... 14 1.3 Výkonnost bankovního sektoru a kapitálová síla ............................................ 17 2 Charakteristika vybraných retailových produktů .................................................... 19 2.1 Produkty bankovních institucí ......................................................................... 19 2.1.1 Běžný účet................................................................................................. 19 2.1.2 Termínovaný vklad ................................................................................... 22 2.2 Historie vybraných bank .................................................................................. 24 2.2.1 Československá obchodní banka, a.s. ....................................................... 24 2.2.2 Raiffeisenbank a.s. .................................................................................... 25 2.3 Nabídka produktů vybraných bank .................................................................. 26 2.3.1 Běžné účty................................................................................................. 27 2.3.2. Termínované vklady ................................................................................ 31 3 Analýza a porovnání vybraných retailových produktů ČSOB a RB ...................... 34 3.1 Běžné účty........................................................................................................ 34 3.2 Termínované vklady ........................................................................................ 37 3.2.l Porovnání výše poskytovaného úroku ....................................................... 37 3.2.2 Poplatky za předčasný výběr .................................................................... 39 4 Odhad budoucího vývoje ........................................................................................ 40 4.1 Vznik a průběh hospodářské krize ................................................................... 40 4.2 Krize v České republice ................................................................................... 43 4.3 Hledání řešení – Národní ekonomická rada vlády ........................................... 44 4.4 Odhad vývoje bankovního sektoru .................................................................. 45 Závěr .......................................................................................................................... 47 Seznam literatury ....................................................................................................... 49 Přílohy........................................................................................................................ 51
Úvod Bankovní sektor zaujímá v každé ekonomice významné místo, neboť finanční zdroje se dotýkají a ovlivňují existenci všech ekonomických subjektů. Je nedílnou součástí celkového ekonomického prostředí a vytváří ostatním ekonomickým subjektům stabilní rámec. Cílem mé bakalářské práce je zanalyzovat dosavadní vývoj a současný stav retailového bankovnictví a pokusit se o prognózu jeho budoucího vývoje. Dílčím cílem je porovnat dva vybrané produkty dvou úspěšných bankovních institucí Československá obchodní banka, a.s. (dále jen „ČSOB“) a Raiffeisenbank a.s. (dále jen „RB“). Téma práce je značně široké a proto detailní porovnání bankovních produktů bylo zúženo na dva vybrané bankovní produkty, a to běžný účet a termínovaný vklad. Tyto produkty jsou porovnávány a vyhodnocovány především z hlediska výhodnosti jejich využívání pro modelového klienta sledováním kritérií, jako např. šíře produktové nabídky, výše bankovních poplatků a úrokových sazeb. Oba tyto produkty jsou vybrány, protože představují tradiční bankovní produkt nabízený všemi bankami na trhu a bývají pro klienta jedním z důvodů k volbě banky. První kapitola analyzuje dosavadní vývoj bankovnictví v České republice od roku 1990. Dosavadní vývoj je analyzován z hlediska počtu bank na trhu, jejich vlastnické struktury a finanční a kapitálové síly. Druhá kapitola charakterizuje vybrané banky, tj. ČSOB jako reprezentanta skupiny největších bank na českém trhu s bilanční sumou nad 150 mld. Kč a RB jako reprezentanta skupiny bank střední velikosti s bilanční sumou mezi 50 – 150 mld. Kč. V této kapitole jsou zároveň detailně popsány oba vybrané produkty – běžný účet a termínovaný vklad – a to jak obecně, tak i konkrétní produkty ČSOB a RB. Třetí kapitola analyzuje a porovnává parametry obou vybraných produktů ČSOB a RB z hlediska jejich výhodnosti pro klienta.
Poslední kapitola se pokouší o prognózu budoucího vývoje bankovnictví v České republice s ohledem na současnou světovou finanční a ekonomickou krizi a její dopad na českou ekonomiku. Zároveň uvádí úvahu o možnostech zmírnění dopadů krize na českou ekonomiku i její bankovní sektor.
1 Dosavadní vývoj bankovního trhu v ČR „České bankovnictví má dlouhou tradici, první banky na českém území se začaly objevovat v polovině 19. století. Většinou šlo o pobočky rakousko-uherských bank. Rozvoj
bankovnictví
v období
první
republiky
odpovídal
úrovni
rozvoje
československé ekonomiky, která patřila k nejvyspělejším v Evropě. Další vývoj bankovnictví byl poznamenán německou okupací a po krátkém období mezi roky 1945 a 1948 došlo k přijetí sovětského modelu bankovnictví projevujícím se monopolem pro všechny hlavní bankovní aktivity.“1 K zásadní změně bankovnictví došlo k 1.1.1990 přijetím dvou nových zákonů – zákonu č. 130/1989 Sb., o Státní bance československé s účinnosti k 1. lednu 1990 a zákonu č. 158 / 1989 Sb. o bankách a spořitelnách. Tyto dvě základní legislativní normy představovaly transformaci bankovního systému na dvoustupňový, který funguje ve všech vyspělých tržních ekonomikách a transformovaly stávající monopolní bankovní ústavy v univerzální banky. Tyto zákony umožnily zakládání nových univerzálních i specializovaných bank. Pro rozvoj bankovnictví, vč. retailového, v podmínkách rozvíjející se tržní ekonomiky se v dalších letech staly významným legislativním rámcem zejména tyto zákony: •
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
•
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
•
Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech
•
Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech
•
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách
•
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance
•
Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon
•
Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření
1
PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice – viz. seznam literatury
8
•
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrových družstvech
•
Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
•
Zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru
•
Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (o platebním styku)
•
Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi
•
Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový
•
Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech
1.1 Vývoj počtu bank a základní identifikace Rozvoj bankovnictví se projevoval rozšiřováním spektra bankovních služeb, růstem počtu klientů, trvale zvětšujícím se objemem přijatých vkladů i růstem poskytovaných úvěrů. Jedním z významných kritérií hodnocení růstu bankovního sektoru je i počet bank na trhu. Po změně politického režimu na konci roku 1989 existovalo v ČSFR 7 bank – stávající Státní banka československá (dále jen „SBČS“); Česká státní spořitelna; Živnostenská banka, národní podnik; Investiční banka, státní peněžní ústav; Československá obchodní banka, akciová společnost; a nové dvě založené obchodní banky – Komerční banka, státní peněžní ústav a Všeobecná úverová banka, štátny peňažný ústav. Až na prvně zmiňovanou SBČS se jednalo o univerzální obchodní banky, tzn. mohly klientům nabízet základní bankovní služby, jako je poskytování úvěrů, přijímaní vkladů, platební a zúčtovací styk, směnárenskou činnost a ostatní služby v souladu se zákonem o bankách. Během roku 1991 se v ČSFR rapidně zvýšil počet bank, k čemuž přispělo i zřizování poboček zahraničních bank. Ke konci tohoto roku na našem území vyvíjelo činnost již 24 bank. Vývoj počtu bank se velmi rychle zvyšoval do konce roku 1993, kdy ke zpomalení jeho růstu přispěla především striktnější regulativní opatření centrální banky. Od roku 1993 se postupně jak požadavky na kapitál, tak ostatní požadavky k udělení
9
bankovní licence a zahájení činnosti banky, zpřísňovaly. Především však převládlo mínění, že v České republice je příliš mnoho bank a Česká národní banka (dále „ČNB“)2 přestávala udělovat licence i zahraničním bankám. „V roce 1994 bylo v České republice vydáno povolení k činnosti pouze 4 stavebním spořitelnám, v prvním čtvrtletí následujícího roku získala jediné povolení k činnosti Česká exportní banka, a.s.“ (dále jen „ČEB“).3 V České republice převládal názor, že v budoucnu musí dojít ke snížení počtu bank. Proto byla i zahraničním bankám doporučována fúze s již existujícími bankami. V České republice docházelo ke vstupu zahraničních investorů do bankovního sektoru až na přelomu tisíciletí. Představa, že nejlepší cestou jak se přitom vyhnout krachům bank je výrazná regulace bankovního sektoru, byla vyjádřena snahou ČNB velice striktně kontrolovat nejen existující bankovní subjekty, ale dokonce formovat velikost a strukturu bankovního sektoru jako takového. To znamená, že bylo zdůrazňováno, že „požadovanou“ strukturu bankovního sektoru je možno vytvořit regulativními opatřeními a moratoriem na vydávání licencí. Na této myšlence byl často založen i požadavek konsolidace bankovního sektoru. Prezentace tohoto názoru v České republice znamenala ve své podstatě posilování nedůvěřivého postoje veřejnosti vůči malým bankám a vytvářela pochybnosti o potřebě konkurence v bankovním sektoru nebo o tom, že by do bankovního sektoru mohly přinést konkurenci zahraniční banky a zahraniční kapitál. Podstata problému však nebyla pouze v počtu bank, neboť konkurenčnost prostředí v bankovnictví není pochopitelně dána možností vzniku velkého množství malých bank. V některých srovnatelně velkých ekonomikách často existuje a prosperuje podstatně více bank než v České republice. Podstata problému českého bankovního sektoru byla především v jeho pomalé privatizaci a ochraně domácích bank před zahraniční konkurencí. Tyto dva základní momenty se odrážely v oligopolní struktuře bankovního sektoru a nedostatečné konkurenci, ve vztahu akcionářů a bank, v kapitálové provázanosti bank a podnikatelského sektoru, v kapitálovém vybavení bank, v kvalitě a odpovědnosti managementu, v obchodní politice, 2
Po zániku České a Slovenské Federativní republiky 1. ledna 1993 se stala ústřední bankou ČR Česká národní banka – podle zákona č. 6/1993 Sb,, o České národní bance. 3 MERVART, Josef, České banky v kontextu světového vývoje – viz. seznam literatury
10
v přijímaných rizicích a jejich řízení i v realizaci dohledu a regulace nad bankovním sektorem. Zásadním problémem byla politika vstupu do bankovního sektoru a odlivu klientů do zahraničí. Politika omezování vstupu do bankovního sektoru byla ve své podstatě ochranou velkých domácích bank. Důvodem pro takový postup vlády a centrální banky měla být snaha zabránit odchodu nejlepších klientů od domácích bank k zahraničním. Pokud by k odlivu klientů došlo, domácí banky by nemusely být schopny unést vysoké úvěrové riziko transformace. Řešením problému konkurence v bankovním sektoru a snížení úrokové marže mohla být evidentně privatizace bank a otevření bankovního sektoru vůči zahraniční konkurenci. I když se podíl zahraničních bank na bilanční sumě bankovního sektoru ve všech transformujících se ekonomikách trvale zvyšoval, v České republice to bylo podstatně nižší, než v ostatních zemích. Tento podíl se také zvyšoval vzhledem k neustále odkládané privatizaci velkých bank velice mírně. Ke zlomu došlo až od poloviny roku 1998, kdy vstoupila finanční skupina Nomura do banky Investiční a poštovní banka, akciová společnost (dále jen „IPB“) a GE Capital Bank do Agrobanky. Do té doby byl nárůst především důsledkem navyšování základního jmění ve skupině zahraničních bank. Na druhou stranu byla výrazná obava, že v České republice by razantní vstup zahraničních bank a případné snížení úrokové marže vedlo ke snížení konkurenceschopnosti českých bank vůči zahraničním bankám. Vysoká úroková marže jim umožňovala krýt relativně vyšší náklady a vytvářet rezervy na úhradu ztrát z klasifikovaných úvěrů. I když výše úrokové marže negativně ovlivňovala i výši úrokových sazeb, oligopolní charakter českého bankovního sektoru potvrzovala skutečnost, že snižování úrokových sazeb bylo realizováno až koncem roku 1998 a úroková marže se v podstatě neměnila. A to ani přesto, že zahraniční banky a pobočky zahraničních bank byly stále dynamičtější částí bankovního sektoru. Zahraniční banky se staly v České republice druhou početně nejvýznamnější skupinou bank. Patřily k nim převážně dceřiné společnosti významných zahraničních bank, které se orientovaly především na velké průmyslové podniky se zahraniční majetkovou účastí ze země původu jednotlivých bank.
11
Vzhledem k regulativním opatřením a omezenému vstupu nových subjektů do bankovního podnikání se od roku 1995 v České republice výrazně zpomalil růst bilanční sumy bankovního sektoru. Snížila se rovněž dynamika nárůstu vkladů, příliv zahraničního kapitálu a v neposlední řadě se výrazným způsobem zvýšila obezřetnost bank, jak při poskytování úvěrů, tak při vlastním rozvoji dalších činností. Rozšiřování aktivit bank, při v podstatě neměnném počtu bank, se odrazilo v růstu bilanční sumy i kapitálového vybavení bank. Bankovní sektor prodělával v České republice výrazný ozdravný proces. K tomu byly vytvořeny dostatečné legislativní podmínky. Kromě odpovídajících zákonů byla vydána i celá řada opatření centrální banky, která konkretizovala požadavky na obezřetné podnikání bank, což jsou mimo jiné požadavky na kapitálovou přiměřenost, pravidla likvidity bank, pravidla pro úvěrovou angažovanost bank, omezení a podmínky pro nezajištěné devizové pozice, zásady vytváření portfolií a krytí rizika, pravidla pro klasifikaci pohledávek z úvěrů, mimorozpočtových závazků bank a tvorbu opravných položek, stejně jako požadavky na zprávu o hospodaření banky a zveřejňování informací bankami. Na počátku roku 1999 tvořilo bankovní soustavu České republiky 45 aktivních bank, včetně zahraničních bank a poboček zahraničních bank. Bankovnictví v České republice se na přelomu 20. a 21. století potýkalo především s klasifikovanými úvěry, které představovaly jeden z jeho nejzávažnějších a nejdiskutovanějších problémů. Klasifikované úvěry vyžadovaly vysokou tvorbu opravných položek a rezerv na krytí ztrát z úvěrového portfolia, které byly podstatně vyšší než v ostatních ekonomicky srovnatelných státech.
12
Vývoj počtu bank za období od roku 1993 k 31.12.2007 dokumentuje tabulka č. 1 a graf č. 1.
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Tabulka č. 1 – Počty tuzemských bank v období mezi 1.1.1993 a 31.12.2008
Státní peněžní ústavy
1
1
1
1
1
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
Banky se státní účastí
4
4
6
6
6
5
4
4
3
2
2
2
2
2
2
2
Banky s rozhodující českou účastí
28 28 25 18 15 14 10
8
8
9
7
7
7
7
6
5
Banky v nucené správě
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
Celkem
34 34 32 30 26 20 15 14 12 11
9
9
9
9
8
7
Banky s rozhodující zahraniční účastí
12 13 13 14 15 15 17 16 16 17 17 17 15 15 15 14
Pobočky zahraničních bank
6
Celkem
18 21 23 23 24 25 27 26 26 26 26 26 27 28 29 30
Banky celkem
1
8
0
10
5
9
4
0
9
0
10 10 10 10
9
9
9
12 13 14 16
52 55 55 53 50 45 42 40 38 37 35 35 36 37 37 37
Zdroj:http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ind ex.html , staženo 30.3.2009
Graf č. 1 - Vývoj počtu bank v ČR (1993-2008) 60
50
40 české 30
zahraniční celkem
20
10
20 08
20 07
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
19 99
19 98
19 97
19 96
19 95
19 94
19 93
0
http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele _metodika.html; staženo 3.2.2009
13
1.2 Rozdělení bank podle majetkové účasti Český bankovní sektor byl tvořen kromě centrální banky jedním státním peněžním ústavem, což byla Konsolidační banka (dle zákona o bankách došlo k 31.8.2001 k ukončení činnosti jako banky; od 1.9.2001 dle zákona 239/2001 Sb., byla pak nástupcem Česká konsolidační agentura, která rovněž svou činnost již ukončila). Všechny další finanční instituce, které měly nebo mají povolení k činnosti podle zákona 21/1992 Sb., o bankách, jsou akciovými společnostmi. Děleny jsou obvykle podle majetkové účasti na ústavy s převážně (více než 50%) českou majetkovou účastí, převážně zahraniční majetkovou účastí, dceřiné společnosti zahraničních bank (100% zahraniční majetková účast) a pobočky zahraničních bank. Bankovní systém v České republice je dvoustupňový. Tvoří ho centrální banka – Česká národní banka a ostatních 37 bank. Tyto se dělí na: •
univerzální banky (14)
•
specializované banky – ČEB, Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (dále jen „ČMZRB“), 5 stavebních spořitelen a 2 hypotéční banky
•
pobočky zahraniční bank (16).
Investiční banky, které se ve vyspělých ekonomikách zejména v anglosaských zemích vyskytují, v České republice nejsou a nemají právní základ pro své podnikání. Z hlediska vlastnické struktury se banky v České republice dělí na : •
banky s rozhodující majetkovou účastí státu
•
banky s částečnou zahraniční majetkovou účastí či bez zahraniční majetkové účasti
•
banky s majoritní zahraniční majetkovou účastí
•
banky se zvláštním režimem
•
specializované banky
14
Banky s rozhodující majetkovou účastí státu V roce 1990 tvořily banky s rozhodující majetkovou účastí státu jádro bankovního systému. Procesem deetatizace jejich počet postupně klesl na dvě - ČEB a ČMZRB. Klíčovou bankovní institucí s majetkovou účastí státu byla ve vývoji českého bankovnictví Konsolidační banka Praha, s.p.ú. (dále jen „Konsolidační banka“), která vznikla v roce 1991, přičemž měla omezenou bankovní licenci a působila bez pobočkové sítě. „Vznikla s cílem obhospodařit úvěry firem na trvale se obracející zásoby v celkové výši 110 mld. Kčs, které jim byly poskytnuty před rokem 1990. Jednalo se z rozhodující části o nedobytné úvěry.“4 Od roku 1992 odkupovala Konsolidační banka další špatné či nedobytné pohledávky. „Od poloviny roku 1995 probíhaly v celkovém zaměření aktivit této banky určité změny, jejichž cílem bylo přiblížit ji v některých oblastech tradičním aktivitám bank. Konsolidační banka považovala na přelomu tisíciletí za nejdůležitější aktivní přístup ke správě pohledávek převzatých od komerčních bank, k realizaci projektů a akcí z pověření vlády, správu státních majetkových podílů ve velkých společnostech a financování dlouhodobých projektů, zejména v oblasti infrastruktury. Byly na ni přeneseny i další aktivity spojené s konsolidací bankovního sektoru. Z IPB a Česká spořitelna, a.s. (dále jen „Česká spořitelna“) byly na Konsolidační banku převedeny půjčky, které tyto banky poskytly před rokem 1989 na individuální bytovou výstavbu, novomanželské půjčky a jiné sociální půjčky. Česká exportní banka byla zřízena se základním jměním 1,5 mld. Kč v roce 1995 a svými aktivitami se řadila spíše k menším bankám. Jejím úkolem bylo shromažďovat zdroje výpůjčkami na finančních trzích a refinancovat bankám exportní úvěry, hlavně úvěry na vývoz investičních celků. Neoddělitelným partnerem ČEB byla a je Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (dále jen „EGAP“), která pojišťuje především střednědobé a dlouhodobé exportní úvěry společností do politicky nestabilních
teritorií.
EGAP
dále
pojišťuje
tuzemské
úvěry
poskytované
subdodavateli finálním vývozcům. Přímé investice českých firem v zahraničí podporuje EGAP pojištěním zahraničních investic proti rizikům vyvlastnění, konfiskace nebo omezování investic. 4
PALOUČEK, Stanislav, České bankovnictví na přelomu tisíciletí - viz seznam literatury
15
„Další institucí této oblasti je ČMZRB, která byla založena v roce 1992 s cílem podporovat rozvoj malého a středního podnikání záruční činností a odstraňovat tak některé nedokonalosti trhu.“5 Banky s částečnou zahraniční majetkovou účastí či bez zahraniční majetkové účasti Bank s částečnou či nulovou zahraniční majetkovou účastí působilo např. ještě v roce 1999 celkem 11 (tehdy se jednalo o následující bankovní instituce – Česká spořitelna, ČSOB, IPB, Komerční banka, Banka Haná, Expandia banka, Foresbank, Moravia Banka, Plzeňská banka, První městská banka a Union banka). V průběhu jejich vývoje byly větší banky z této skupiny ozdraveny různými formami státní pomoci a následně prodány zahraničnímu investorovi, zatímco menší banky většinou skončily v konkursu. Banky s majoritní zahraniční majetkovou účastí Bank s majoritní zahraniční majetkovou účastí působilo na přelomu tisíciletí na území České republiky celkem 23. V průběhu dalších let tento počet dále narůstal. Z tehdejšího počtu 23 bank bylo 6 bank s převážně zahraniční majetkovou účastí (GE Capital Bank, IC Banka, Interbanka, RB, Živnostenská banka a J&T Banka), 7 bylo dceřinných společností zahraničních bank se 100% zahraniční majetkovou účastí (Bank Austria Creditanstalt Czech Republic, BNP-Dresdner Bank, Citibank, Credit Lyonnais Bank Praha, Erste Bank Sparkassen, HypoVereinsbank6 a Volksbank). Tato skupina se v 90. letech výrazněji neorientovala na drobnou klientelu, naopak se většina z nich zaměřovala na spolupráci se společnostmi se zahraniční majetkovou účastí, pocházejícími ze země původu banky. Vývoj posledních deseti let však ukázal zvýšenou aktivitu některých těchto bank v retailovém segmentu (zejména GE Capital Bank, Živnostenská banka, Citibank, HypoVereinsbank a Volksbank).
5
PALOUČEK, Stanislav, České bankovnictví na přelomu tisíciletí - viz seznam literatury K 31.12.1998 došlo k fůzi dceřiných společností Hypo-Bank CZ a Vereinsabank (CZ) v HypoVereinsbank CZ. HypoVereinsbank CZ nabízela univerzální služby v ČR a zaměřuje se na financování nemovitostí, strukturované financování a později se přeměnila ještě fúzí s další bankou na Unicredit. 6
16
Banky se zvláštním režimem Další skupinou jsou banky se zvláštním režimem – banky v nucené správě, banky bez licence, banky v likvidaci, banky v konkurzním řízení (např. Agrobanka Praha nebo Union banka). Specializované banky Jedná se o specifickou skupinu finančních institucí, kterou tvoří především stavební spořitelny nebo banky specializované na hypotéční obchody.
1.3 Výkonnost bankovního sektoru a kapitálová síla „Český bankovní systém zaujímal až do roku 1993 výsadní místo ve zprostředkování pohybu finančních zdrojů, protože kapitálový trh a jeho aktéři v prvních letech transformace ještě nefungovaly. O celkovém objemu finančního zprostředkování a tím také o výkonnosti bankovního sektoru vypovídá výše jeho bilanční sumy, tedy obratu všech uskutečněných bankovních obchodů. Jeden typ těchto obchodů se zaměřuje na získávání zdrojů, druhý usiluje o jejich co nejvýhodnější umístění v bilančně vyrovnané výši k pasivům.“7 „V roce 1990 stanovila centrální banka počáteční minimální limit základního kapitálu na 50 mil.Kčs, ale již v dubnu 1991 ji zvýšila na 300 mil.Kčs a následně rozhodnutím ČNB z listopadu 1993 na 500 mil.Kč. Důvodem tohoto postupného zpřísňování bylo nebezpečí rozšiřování počtu podkapitalizovaných bank, které na českém kapitálovém trhu obtížně získávaly pasiva, neměly potřebné jištění vkladů a při nedostatečné tvorbě rezerv mohly snadno podlehnout nebezpečí růstu nebonitních aktiv, především klasifikovaných úvěrů.“8
7 8
MERVART, Josef, České banky v kontextu světového vývoje – viz. seznam literatury MERVART, Josef, České banky v kontextu světového vývoje – viz. seznam literatury
17
„Zvyšování minimálního základního kapitálu vedlo již od roku 1994 k tomu, že český bankovní sektor vykazoval vyšší poměr základního kapitálu na bilanční sumě než ve srovnatelných zemích EU.“9 „V roce 1994 ČNB přistoupila k řešení problému krytí nebonitních aktiv pomocí závazného opatření o způsobu klasifikace pohledávek, tvorbě rezerv a opravných položek. Následovala novela zákona o rezervách v roce 1995, upravující tvorbu opravných položek a rezerv. Jejím záměrem bylo provázat opravné položky a rezervy s různými typy a objemem nebonitních aktiv a vymezit možnosti využití opravných položek k odpisu ztrát. V roce 1997 se připravovala další novela zákona o rezervách s uvažovanou platností od 1.ledna 1998, jejímž účelem bylo upravit způsob tvorby daňově uznatelných rezerv a opravných položek. “10 V letech 1998 - 2003 došlo k procesu standardizace bankovní regulace a dohledu a souběžné harmonizaci bankovních pravidel se zeměmi EU v souvislosti s přípravou vstupu ČR do evropského společenství. Došlo k privatizaci velkých obchodních bank a bylo dosaženo další stabilizace a konsolidace bankovního sektoru. V květnu 2004 Česká republika vstoupila do Evropské unie a pokračoval proces stabilizace a zlepšování finančních výsledků. Po vstupu ČR do EU začíná i u nás platit směrnice EU týkající se „jednotné bankovní licence“, což znamená vytvoření mechanismů jak pro uznávání bankovních licencí vydaných ve státech EU a Evropského hospodářského prostoru na našem území, tak pro uznávání našich licencí v zahraničí.
9
MERVART, Josef, České banky v kontextu světového vývoje – viz. seznam literatury MERVART, Josef, České banky v kontextu světového vývoje – viz. seznam literatury
10
18
2 Charakteristika vybraných retailových produktů Tato kapitola se zaměřuje na vybrané retailové produkty a vzhledem k velké šíři a značné obsáhlosti se koncentruje na dva druhy produktů obecně, což jsou běžné účty a termínované vklady a dále tentuje porovnáván tento druh produktů u vybraných dvou bank. K základnímu popisu retailových produktů a k jejich porovnání se tato kapitola zaměřuje na produkty dvou bank – jedné větší a druhé střední banky, tj. ČSOB a RB. Zároveň stručně popisuje historii vybraných bank.
2.1 Produkty bankovních institucí Vzhledem k velkému počtu a různorodosti bankovních produktů není jejich systematizace jednoduchá a můžeme se setkat s celou řadou přístupů k členění těchto produktů. Klasickým dělením produktů obchodních bank je dělení podle kritéria vztahu k bilanci banky na pasivní (vkladové), aktivní (úvěrové) a neutrální (mimobilanční). Tato práce je zaměřená na popis pouze dvou produktů, a to běžného účtu a termínovaného vkladu.
2.1.1 Běžný účet Běžný účet je jeden z mnoha typů bankovních účtů, kromě něj existují i kontokorentní účty, úvěrové účty, vkladové účty a depozitní účty. Můžeme říci, že v případě běžného účtu se jedná o základní bankovní produkt, protože stojí obvykle na počátku vztahu mezi klientem a bankou a je předpokladem pro využívání řady dalších bankovních produktů. Tento typ účtu slouží především k likvidnímu uložení dočasně volných prostředků a provádění bezhotovostního platebního styku.Ve vyspělých zemí se běžný účet dnes již stává jednou ze služeb každodenní potřeby.
19
Právní úprava Základní právní úprava běžných účtů je obsažena v obchodním zákoníku, § 708 715. Vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. absolutní bankovní obchod, řídí se ustanovením obchodního zákoníku bez ohledu na povahu účastníků i účel využití účtu. Zásady vedení bankovních účtů jsou dále upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami, které vydala Česká národní banka. Banka zřizuje běžný účet na základě žádosti klienta. Ke vzniku běžného účtu je zapotřebí písemné smlouvy mezi bankou a klientem. Při zřízení účtu sděluje banka písemně majiteli účtu bankovní spojení. Běžný účet může být zřízen i pro několik osob, potom má každá z nich postavení majitele účtu. Při založení účtu předkládá klient bance i podpisový vzor, který je nedílnou součástí smlouvy o účtu a majitel účtu v něm uvádí svůj vzorový podpis. Dále zde mohou být uvedeny i podpisy dalších osob, které budou účet využívat na základě zmocnění majitele k disponování s účtem. Z uzavřené smlouvy o běžném účtu vyplývají bance ve vztahu k majiteli účtu následující povinnosti: •
je povinna přijímat na účet peněžité vklady a bezhotovostní platby v měně, na kterou účet zní, není však automaticky povinna provádět konverzi do jiné měny;
•
na základě písemného příkazu majitele účtu nebo jím zplnomocněných osob při splnění podmínek daných smlouvou vyplatit požadovanou částku nebo provést požadované platby, nevyplývá-li z příkazu doba, kdy má být proveden, je tak banka povinna učinit v den následující po doručení příkazu; k tíži účtu jsou tyto prostředky účtovány dnem, kdy platby banka provedla;
•
ve lhůtách stanovených ve smlouvě je povinna informovat majitele účtu o přijatých a provedených platbách.
Výnosy a náklady spojené s běžným účtem Ze zůstatku běžného účtu platí banka klientovi úrok. Výše úrokové sazby, resp. způsob jejího určení, včetně případných změn, by měl být přesně vymezen ve
20
smlouvě. Úroky jsou splatné – pokud smlouva neupravuje jinak – koncem kalendářního čtvrtletí a připisují se ve prospěch běžného účtu. Vzhledem k časové hodnotě peněz platí, že čím častěji jsou úroky připisovány, tím výhodnější je to pro klienta a naopak nevýhodnější pro banku. Vzhledem k možnosti kdykoliv disponovat s vkladem bývá úroková sazba zpravidla velmi nízká. Vlivem nízkého úročení je zůstatek na těchto účtech udržován pouze ve výši potřebné pro platební styk. Banky často samy nabízejí klientům, jejichž běžný účet dlouhodoběji vykazuje vyšší zůstatek, výhodnější formy uložení, případně je zvýhodňují dodatečnými prémiemi ve formě určité úrokové přirážky. Úroky samozřejmě podléhají dani z příjmů. U úroků z běžných účtů fyzických osob se jedná o srážkovou daň ve výši 15%, z běžných účtů právnických osob a fyzických osob – podnikatelů – vstupují úroky do daňového základu a jsou zdaněny společně s dalšími příjmy. Při pohybu prostředků na účtu vychází úročení z valutování, tj. časových okamžiků připsání, resp. odepsání prostředků z účtu. Z uvedeného vyplývá, že pro úročení a tedy i výši úroků připisovaných bankou klientovi je rozhodující způsob valutování.
Zrušení běžného účtu Uzavřenou smlouvu o běžném účtu může majitel kdykoliv s okamžitou platností vypovědět. Naopak pokud vypoví smlouvu banka, může tak učinit s účinností nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď majiteli účtu doručena. Před zrušením účtu je banka oprávněna započíst na vrub účtu veškeré své pohledávky za majitelem účtu vyplývající ze smlouvy o běžném účtu. Hlavním motivem – z hlediska klientů – vytváření vkladů na běžných účtech je provádění platebního styku. Vzhledem k relativně nízkému úročení je stav vkladů na viděnou udržován ve výši potřebné k zajištění platebního styku. Z hlediska bank představují vklady na běžných účtech důležitý zdroj refinancování.
21
Banky si účtují různé poplatky a provize za vedení účtu a provádění platebních operací podle svého sazebníku, který jsou povinny stanoveným způsobem zveřejnit.
2.1.2 Termínovaný vklad Termínovaný vklad řadíme mezi depozitní bankovní produkty. Z hlediska banky představují depozitní produkty formy získávání cizího kapitálu. Termínovaný vklad je vklad na pevnou a zpravidla větší částku, kterou klient ukládá u banky za účelem vyššího úrokového výnosu s tím, že se po sjednanou dobu dobrovolně vzdává možnosti disponovat s vkladem. Termínovaný vklad představuje pro banku důležitou obchodní aktivitu. Zároveň je též středně či dlouhodobějším zdrojem pro financování aktivních bankovních obchodů. Z hlediska likvidity banky představují relativně bezpečnou kalkulační základnu. Pro banku znamenají termínované vklady důležitý zdroj. Ve srovnání s vklady na viděnou jsou termínované vklady spojené s nižšími personálními a věcnými náklady. Povinné minimální rezervy z termínovaných vkladů bývají nižší než u vkladů na viděnou, u nás jsou v současné době shodné jako u vkladů na viděnou. I když jsou termínované vklady spíše krátkodobé povahy a může se v čase jejich celková výše měnit, opět zůstává bance jejich určitá část trvale k dispozici.
Právní úprava Základní právní úprava termínovaných vkladů je obsažena v obchodním zákoníku, § 716 - 719. Z hlediska způsobu časového omezení dispozice s vkladem rozeznáváme dva druhy termínovaných vkladů. Prvním z nich je vklad na pevnou lhůtu. Jsou to termínované vklady deponované v bance na předem pevně sjednanou lhůtu. Zpravidla se jedná o lhůty od jednoho týdne do několika měsíců. Termín splatnosti může být sjednán i na přesně vymezený den. Druhý je pak vklad s výpovědní lhůtou. Ten představuje termínovaný vklad, u něhož je dispozice omezena předem sjednanou výpovědní lhůtou. Pro každý vklad otevírá banka zvláštní účet a sjednává s klientem výši termínovaného vkladu, dobu splatnosti a úrokovou sazbu.
22
Revolvingové termínované vklady se automaticky obnovují po určeném datu splatnosti vkladu. Pokud klient bance nesdělí, že tento termínovaný vklad ruší a jak chce naložit s prostředky, které si na něm uložil, tak v úvahu připadá jejich převedení na jiný účet nebo výplatu v hotovosti.
Výše a způsob úročení Pro úrokové sazby z termínovaných vkladů jsou charakteristické zpravidla následující vlastnosti, •
jsou tím vyšší, čím větší je výše vkladu, a čím delší je doba splatnosti (resp. výpovědní lhůta);
•
rychleji a těsněji se přizpůsobují vývoji tržní úrokové míry, nežli je tomu u úsporných vkladů;
•
úroková sazba je u vkladů na pevnou lhůtu většinou stanovena fixně pro celou dobu splatnosti; u vkladů s výpovědní lhůtou se většinou mění během trvání vkladu;
•
úroky jsou splatné po uplynutí lhůty nebo výpovědi; je-li doba trvání vkladu delší než jeden rok, jsou úroky splatné nejpozději koncem každého kalendářního roku.
Způsob úročení vkladů může být stanoven některou z následujících možností, popř. jejich kombinací: •
úročení fixní – úroková sazba je fixní, pevná po celou dobu trvání vkladu;
•
úročení pohyblivé – úroková sazba vkladu je vázána na určitou sazbu (základní sazba banky, diskontní sazba centrální banky) a mění se podle změn sazby, na kterou je vázána; pohyblivé úročení může být koncipováno i volněji, kdy je sjednaná určitá úroveň úrokové sazby a k jejím změnám dochází v závislosti na změnách hladiny úrokových sazeb;
•
úročení progresivní - úroková sazba z vkladu se postupně zvyšuje podle předem pevně sjednaného schématu.
23
2.2 Historie vybraných bank
2.2.1 Československá obchodní banka, a.s.11 ČSOB byla založena v roce 1964 majoritním akcionářem SBČS a dalšími státem kontrolovanými subjekty. ČSOB byla v Československu jedinou bankou, která poskytovala služby v oblasti zahraničního obchodu (financování podniků zahraničního obchodu, volnoměnové služby). Po roce 1990 banka diverzifikovala činnost a rozšířila klientskou základnu zejména o nové podnikatelské subjekty a také o fyzické osoby. Významným bodem v historii ČSOB je rok 1999, kdy došlo k privatizaci belgickou společností KBC Bank, která se stala majoritním vlastníkem. KBC Bank je součástí skupiny KBC Banking and Insurance Group, která je přítomna jak na evropském, tak asijském a americkém trhu prostřednictvím svých poboček a dceřiných společností. Dalšími významnými akcionáři ČSOB jsou Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Mezinárodní finanční korporace (IFC) ze skupiny Světové banky . Dne 19. června 2000 ČSOB na základě smlouvy o prodeji podniku převzala aktiva a pasiva Investiční a Poštovní banky. Tímto strategickým spojením z ní vznikla největší banka v ČR. Obchodní profil ČSOB zahrnuje následující segmenty: fyzické osoby (retailová klientela), malé a středně velké podniky, korporátní klienty a nebankovní finanční instituce, finanční trhy a privátní bankovnictví. V retailovém bankovnictví v ČR společnost působí pod dvěma obchodními značkami – ČSOB a Poštovní spořitelna, která využívá pro svou činnost rozsáhlé sítě České pošty. Klienti ČSOB jsou obsluhováni na 222 pobočkách, klienti Poštovní spořitelny jsou obsluhováni prostřednictvím 29 finančních center Poštovní spořitelny a zhruba na 3 330 obchodních místech České pošty.
11
V textu vycházím z výroční zprávy ČSOB za rok 2007, neboť v době tvorby této práce nebyla výroční zpráva za rok 2008 ještě k dispozici.
24
V roce 2007 schválila ČNB odkup podílů od minoritních akcionářů, který byl v témže roce schválen i Valnou hromadou ČSOB. V červnu 2007 se tak KBC Bank NV stala jediným akcionářem ČSOB. Zároveň v tomto roce došlo k oddělení slovenské pobočky ČSOB. Do této doby působila ČSOB na českém, tak i na slovenském trhu. I v roce 2007 si Skupina ČSOB udržela pozici největšího poskytovatele úvěrů na financování potřeb fyzických osob v ČR. Celkový objem úvěrů vzrostl meziročně o 38 % a ke konci roku 2007 přesáhl 160 mld. Kč. Dnes je ČSOB univerzální bankou, která nabízí své produkty a služby všem klientům od studentů po seniory, od drobných živnostníků po nadnárodní korporace. Prioritou ČSOB přitom zůstává absolutní bezpečnost pro klienta garantovaná tradicí banky, firemní kulturou a průhlednými vlastnickými vztahy.
2.2.2 Raiffeisenbank a.s.12 RB působí na českém trhu od září 1993 a od této doby poskytuje široké spektrum bankovních služeb soukromé a podnikové klientele. Banka je součástí rakouské finanční skupiny Raiffeisen, která v České republice nabízí mj. rovněž produkty a služby v oblasti stavebního spoření (Raiffeisen stavební spořitelna a.s.), pojištění (UNIQA pojišťovna, a.s.) a leasingu (Raiffeisen-Leasing, s.r.o., Raiffeisen-Leasing Real Estate, s.r.o.). Historickým mezníkem vývoje RB byla akvizice jiné středně velké banky – eBanka, a.s., která působila na českém trhu od roku 1998 a zaměřovala se zejména na progresivní bankovní služby s využitím přímého bankovnictví. V roce 2006 RB zahájila integrační proces, který byl dokončen v roce 2008. Na základě tohoto spojení RB převzala některé produkty eBanky, jako například běžný účet eKonto, o kterém je dále zmínka. RB obsluhuje klienty v síti více než 100 poboček a klientských center, poskytuje rovněž služby specializovaných hypotečních center, osobních a firemních poradců. 12
V textu vycházím z výroční zprávy RB za rok 2007, neboť v době tvorby této práce nebyla výroční zpráva za rok 2008 ještě k dispozici.
25
Celková aktiva obou bank přesáhly 164 mld. Kč v roce 2006, přičemž počet zaměstnanců převyšuje dva a půl tisíce. Společný zisk obou bank loni do konce září dosáhl 1,1 miliardy korun, což představuje meziroční růst o více než 40%. Majoritním akcionářem obou bank držícím 51% je rakouská finanční instituce Raiffeisen International Bank Holding AG, jejíž mateřskou společností je Raiffeisen Zentralbank. Dalšími akcionáři banky jsou Raiffeisenlandesbank Niederösterreich – Wien AGT s 24% a RB Prag-Beteiligungs GmbH, která drží 25%. Na 17 trzích střední a východní Evropy obsluhuje Raiffeisen International více než 14,6 milionů klientů na 3100 obchodních místech. Od roku 2005 jsou akcie skupiny kótovány na vídeňské burze. Majoritním vlastníkem Raiffeisen International je se dvěma třetinami RZB Group, zbývající část se volně obchoduje. Úspěšnou integraci a pokračující dynamický růst banky potvrdila celá řada ocenění. V domácí nejvíce prestižní anketě MasterCard Banka roku byla RB v roce 2008 vyhlášena nejlepší bankou v České republice. Účet eKonto získal cenu Účet roku 2008. Pro úplnost majoritní akcionář - Raiffeisen International obdržela v červenci 2008 od časopisu Euromoney počtvrté v řadě cenu „Nejlepší banka ve Střední a Východní Evropě“. Síťové banky navíc získaly ocenění pro nejlepší banky v šesti zemích regionu. Stejně tak získala cenu pro „Nejlepší banku ve Střední a Východní Evropě“ od časopisu Global Finance i magazínu The Banker.
2.3 Nabídka produktů vybraných bank Následující podkapitola se věnuje vybraným produktům dvou výše uvedených bank, které budou v další části podrobeny komparativní analýze. Na začátku části 2 byly v obecné poloze popsány produkty běžný účet a termínovaný vklad, zatímco předmětem této podkapitoly budou konkrétní podmínky těchto produktů v podání výše zmiňovaných bankovních institucí.
26
2.3.1 Běžné účty 2.3.1.1 Běžné účty ČSOB Banka nabízí širokou škálu běžných účtů. Nyní se tato subkapitola zabývá jejich stručnou charakteristikou: Konto Tento typ běžného účtu, který nabízí ČSOB je určen klientům, kteří využívají bankovní služby spíše méně, např. nenechávají si na účet posílat výplatu, uskuteční dva výběry z bankomatu. V ceně Konta získá zákazník elektronickou kartu pro sebe a pro partnera.. Navíc získá neomezený přístup k účtu pomocí elektronického bankovnictví a povolené přečerpání účtu s automatickým limitem 10 000 Kč. Aktivní konto Konto je určené klientům, kteří využívají bankovní služby aktivně, případně chtějí využívat jeden účet pro celou rodinu. V ceně konta klienti získají pojištěnou embosovanou platební kartu, kreditní kartu s automatickým limitem 15 000 Kč (limit je možné postupně navýšit), embosovanou platební kartu pro partnera, elektronické bankovnictví, dostatek výběrů z bankomatů, příchozích i odchozích transakcí. Exkluzivní konto Toto konto obsahuje široké spektrum bankovních služeb, od využití elektronického bankovnictví s možností platit kreditní či platební kartou VISA Gold; dostatečné množství odchozích a příchozích transakcí a výběrů z bankomatů zdarma až po zřízení běžného účtu v eurech. Jako bonus banka nabízí vedení tohoto konta zdarma v případě, že zákazník zhodnocuje více než 1 milion Kč.
Dětské konto Slůně Tento typ konta je určen dětem již od narození až po dovršení 15 let věku. Děti si díky němu mohou uskutečňovat výběry z bankomatů ČSOB již od 8 let.
27
Studentské konto plus Je určeno mladým lidem ve věku od 15 do 28 let. Oproti běžným účtům nabízí nulové poplatky za výběry platební kartou z bankomatu, za příchozí či odeslané platby, stejně jako za vybrané služby spojené s vedením účtu.
Běžný devizový účet Konto je určené občanům, podnikatelům i firmám. Umožňuje rychlý a spolehlivý platební styk se zahraničím.
2.3.1.2 Běžné účty u RB V současné době banka nabízí 3 typy účtů, a to účty s cenovými programy, dále balíčky služeb a samostatné účty. Postupně budu popisovat tyto tři typy účtů v následující části práce.
2.3.1.2.1 Účty s cenovými programy Jedná se o běžné účty vedené ve více měnách a související služby, za které je při splnění daných podmínek možnost neplatit poplatek za správu účtu a přímé bankovnictví a možnost využít zvýhodněného poplatku za výběry z bankomatu. Účty s cenovými programy (Základ, Základ-zdarma, Plus, Plus-zdarma, Student, Transparentní účet) se liší výší měsíčního poplatku za služby přímého bankovnictví a výší poplatků za nejčastější transakce. Do této skupiny banka řadí následující účty – eKonto, Základ a Základ zdarma, Plus a Plus zdarma a účet Student. Dále je uvedena charakteristika jednotlivých účtů:
eKonto eKonto je běžný účet s cenovým programem, který při splnění podmínek pro uplatnění Věrnostních výhod umožňuje za běžný účet a další sjednané služby platit nižší nebo žádné poplatky (jedná se hlavně o poplatek za správu účtu, přímé
28
bankovnictví, platební kartu). Současně dává možnost zvýhodněného poplatku za výběry z bankomatu. Pro porozumění tomuto účtu je třeba uvést popis související s Věrnostními výhodami. Tyto výhody jsou děleny do tří skupin: •
základní výhody – ty jsou určeny klientům, kteří využívají alespoň tři produkty, mezi ně patří běžný účet, debetní elektronická nebo embosovaná platební karta a přímé bankovnictví;
•
extra výhody – ty jsou určeny klientům, kteří splňují podmínky pro získání Extra výhod (z toho plyne i podmínky pro získání Základních výhod). Podmínka pro jejich získání je buď měsíční kreditní obrat minimálně 40 tis. Kč nebo měsíční kreditní obrat minimálně 20 tis. Kč a výše deposit + investic k předposlednímu dni v měsíci minimálně 200 tis. Kč;
•
prémiové výhody – klient, který splní podmínky pro získání Prémiových výhod a zároveň splňuje podmínky pro získání Základních výhod, má vybrané položky svého eKonta zlevněné nebo zcela zdarma. Podmínka pro tyto Prémiové výhody je měsíční kreditní obrat minimálně 50 tis. Kč nebo výše deposit + investic k předposlednímu dni v měsíci minimálně 500 tis. Kč.
Při splnění některé z podmínek výše popsaných Věrnostních výhod Extra nebo Prémium zaplatí zákazník banky oproti ceníkovým cenám zvýhodněný poplatek - viz příloha č.2. Zároveň má možnost využít zvýhodněného poplatku 9,90 Kč za každý výběr provedený z kteréhokoli bankomatu v měsíci následujícím po tom, kdy byly splněny podmínky Věrnostních výhod.
Základ a Základ-zdarma Základ je účet s cenovým programem s nižším měsíčním poplatkem za služby přímého bankovnictví. Je výhodnější pro provádění malého množství operací. Základ-zdarma je určen pro fyzické osoby – podnikatele, jejichž příjmové transakce na tomto účtu dosáhnou minimálně 45 tis. Kč ve sledovaném období.
29
Plus a Plus-zdarma Plus je účet s cenovým programem s vyšším měsíčním poplatkem za služby přímého bankovnictví. Je finančně výhodnější při větším množství prováděných operací.Pluszdarma je určen pro fyzické osoby - podnikatele, jejichž příjmové transakce na tomto běžném účtu ve sledovaném období dosáhnou minimálně 150 tis. Kč. Pro účet Základ-zdarma a Plus-zdarma platí, že při splnění výše uvedených podmínek, klient neplatí žádné poplatky za vedení účtu a přímé bankovnictví.Rovněž má možnost využít zvýhodněného poplatku 9,90 Kč za každý provedený výběr z kteréhokoli tuzemského bankomatu v měsíci následujícím po tom, kdy byly splněny podmínky výše uvedeného limitu příjmových transakcí na účtu. V opačném případě se mu poplatky za zmíněné služby účtují.
Student Tento účet je zvýhodněným cenovým programem. Je učen mladým lidem, kteří při studiu podnikají. Tento program v sobě zahrnuje veškerý rozsah bankovních služeb za zvýhodněné ceny přímého bankovnictví a běžných operací. Podmínkou získání programu je soukromý účet, řádné studium na SOU, SŠ, VOŠ nebo VŠ s 1x ročně dodaným potvrzením o studiu a věk do 26 let.
2.3.1.2.2 Balíčky služeb Ty naopak od účtů s cenovými programy umožňují platit výhodný poplatek za správu balíčku předem definovaných produktů i bez plnění jakýchkoliv podmínek. Běžné účty v rámci balíčků jsou poskytovány pouze v tuzemské měně, tedy v Kč. K těmto balíčkům banka poskytuje následující doplňkové služby se slevou jimiž jsou: elektronické bankovnictví Gemini/Multi-Cash, majetkové pojištění UNIQA, Raiffeisen-Leasing
–
ten
nelze
zkombinovat,
resp.
slevu
s balíčkem
Dualkonto,platební kartu VISA Business/MC Bussines – slevu lze využít pouze na balíček Pluskonto.
30
Profikonto Jedná se o univerzální balíček služeb. V balíčku služeb, za který klient platí jeden zvýhodněný poplatek za správu balíčku. V rámci jedné ceny jsou produkty uvedené v tabulce Srovnání balíčků služeb - viz příloha č.4.
Pluskonto Je balíček služeb určený pro svobodná povolání. V balíčku služeb, za který klient platí jeden zvýhodněný poplatek za správu balíčku. V rámci jedné ceny jsou produkty uvedené v tabulce - viz příloha č.4.
Dualkonto Tento účet je balíček služeb určený pro společenství vlastníků a bytová družstva.
2.3.1.2.3 Samostatné běžné účty Jedná se pouze o běžné účty, nikoliv účty s programy. Jsou poskytovány v Kč nebo v cizí měně. Banka nabízí jednak běžný korunový účet, tak iběžný účet v cizí měně. V obou případech se jedná o samostatný účet, ke kterému lze dokoupit související produkty za ceny uvedené v ceníku viz příloha č.3.
2.3.2. Termínované vklady 2.3.2.1 Termínované vklady u ČSOB ČSOB nabízí termínovaný vklad v CZK, USD, EUR, GBP, CHF a SKK. Dobu trvání vkladu si může klient zvolit. V nabídce banky jsou vklady s dobou trvání 1 týden, 2 týdny, 1 měsíc, 3, 6, 9, 12, 24 a 36 měsíců. Podmínky související s termínovaným vkladem jsou následující : •
k podpisu smlouvy o založení účtu postačí občanům ČR pouze občanský průkaz, minimální vklad činí 5 000 Kč; podmínkou založení není běžný účet
31
vedený u ČSOB; pro klienty s běžným účtem u ČSOB však banka nabízí výhodu v podobě dvou automatických funkcí účtu; •
v souvislosti s automatickými funkcemi účtu se jedná o možnost volby částky, kterou klient požaduje udržovat na svém běžném účtu; při splatnosti termínovaného vkladu pak dojde k automatickému převodu peněz mezi účty tak, aby na běžném účtu byl udržen stanovený limit; termínovaný vklad se pak automaticky obnoví v nově nastavené výši; dále má klient možnost volby částky, která bude v den splatnosti termínovaného vkladu převedena z běžného účtu ve prospěch vkladu nebo naopak; vklad je pak opět automaticky obnoven v požadované výši;
•
vedení účtu včetně zasílání výpisů je zdarma, úroky z vkladu je možné převádět na běžný účet v ČSOB nebo ponechat na termínovaném vkladu, kde zvyšují jeho úročenou částku;
•
úročení vkladů je u ČSOB nezávislé na výběru měny, pouze na výši uložené částky; pro úročení banka nabízí 4 pásma: do 150 000 Kč, do 500 000 Kč, do 1 000 000 Kč a nad 1 000 000 Kč.
2.3.2.2 Termínované vklady u RB RB v současné době nabízí dva typy termínovaných vkladů – termínovaný vklad na samostatném vkladovém účtu a termínovaný vklad navázaný na běžný účet. V obou případech rozlišujeme jednorázový termínovaný vklad, tj. vklad na pevně stanovenou dobu a termínovaný vklad s obnovováním, tj. vklad, který se automaticky obnovuje v den splatnosti vkladu o předem dohodnuté období. Termínovaný vklad banka nabízí v CZK, USD, EUR, GBP, CHF, SKK a dalších měnách na základě individuální dohody. Dobu trvání vkladu si může klient zvolit. V nabídce banky jsou vklady s dobou trvání 1 týden, 2 týdny, 1 měsíc, 2, 3, 6, 9, 12, 18 a 24 měsíců. Podmínky u prvního typu, tedy termínovaného vkladu na samostatném vkladovém účtu, kdy RB poskytuje vklad na pevně stanovenou dobu jsou následující: •
úročení až 3,5% p.a., úroková sazba závisí na výši vkladu a době splatnosti; v průběhu trvání vkladu zůstává úrok bez změn – k aktualizaci sazby dochází
32
v závislosti na vývoji situace na mezibankovním trhu, a to pouze v den splatnosti; u vyšších částek je možné se dohodnout na individuální úrokové sazbě; úrok se připisuje vždy v den splatnosti vkladu; podle přání klienta je úrok připočten buď k již uložené částce – tím pádem se navýší celkový vklad na další období nebo je možné úrok připsat ve prospěch osobního účtu vedeného u této banky; v případě termínovaných vkladů se splatností nad 6 měsíců lze zvolit i čtvrtletní připisování úroků; úročení vkladů je závislé na výši uložené částky i na volbě měny; nejvyšší zúročení nabízí vklad v CZK.; •
pro zřízení není nutné vedení běžného účtu - uzavření smlouvy o termínovaném účtu je v RB možné i bez současného aktivního běžného účtu; je nutné složit minimální vklad ve výši 10 000 Kč nebo ekvivalent v cizí měně;
•
vklady je možné provádět v hotovosti, jednorázovým bezhotovostním převodem nebo formou trvalých příkazů, přičemž vkládat je možno nejdříve 5 dnů před obnovením vkladu; vybírat je možné jistinu i úroky, a to v hotovosti nebo převodem na účet;
•
v případě předčasného výběru a zrušení účtu jsou u vkladů v Kč vybírány 2% z předčasně vybrané částky, minimálně 1 000 Kč a u vkladů v cizích měnách 1,5 % z předčasně vybrané částky, minimálně 1 000 Kč;
•
nejsou vyžadovány žádné poplatky za zřízení a vedení účtu a existují zdarma veškeré hotovostní a bezhotovostní vklady i výběry; jsou k dispozici různé varianty výpovědních lhůt;
•
je zabezpečeno pojištění vkladů vyplývající z poslední novely zákona o bankách č. 126/2002 Sb.;
•
od 16.2.2009 zavedla RB novinku v podobě tzv. Bonusového vkladu, kde je podmínkou minimální délka uložení 12 měsíců; v tomto případě je částka v prvním měsíci úročena dvojnásobnou sazbou.
Navíc banka poskytuje výpisy k účtu zdarma, ovládání účtu internetem a po telefonu, možnost navyšovat vklad bez návštěvy banky, možnost disponovat vkladem i pro jinou pověřenou osobu a možnost sjednání individuální sazby pro vyšší objemy depozit (od 5 mil. Kč nebo ekvivalentu v cizí měně).
33
3 Analýza a porovnání vybraných retailových produktů ČSOB a RB Tato kapitola se zaměřuje na srovnání již zmíněných produktů ČSOB a RB. Nejdříve porovnává běžné účty a následně podmínky termínovaných vkladů.
3.1 Běžné účty
Vzhledem k tomu, že každá banka nabízí širokou škálu běžných účtů, je pro porovnání zaměřena pozornost se ve své práci zaměřím na porovnání e-Konto nabízené RB a Aktivní konto poskytované ČSOB. Tyto konta jsou určená stejnému segmentu klientů, kteří aktivně využívají bankovních služeb, tj. platebních karet, elektronického bankovnictví, častých výběrů z bankomatů a větším množstvím příchozích a odchozích plateb. Při porovnání je uváděna k účtu eKonto jeho modifikaci s tzv. Extra věrnostními výhodami, které spočívají ve využívání služeb běžného účtu, platebních karet a přímého bankovnictví s podmínkou minimálního měsíčního kreditního obratu nad 20.000,-Kč. Další variantou je, že zákazník má obrat 15.000,-Kč + hypotéka minimálně 400 000,- Kč nebo obrat 15.000,- Kč + spotřební úvěr minimálně 50.000,-Kč nebo obrat 15.000,- Kč + vklad minimálně 100.000,-Kč. V modelovém srovnání jsou tyto podmínky považovány za splněné a porovnání eKonta Extra s Aktivním kontem za relevantní. V následujících odstavcích jsou porovnávány jednotlivé parametry: •
založení a zrušení u konkrétních typů účtů poskytují obě zmiňované banky zdarma, liší se však u výše minimálního vkladu, kdy RB požaduje 500,-Kč, ČSOB pouze 200,-Kč;
•
značný rozdíl v poplatcích můžeme vidět u správy běžného účtu, kdy ČSOB účtuje 90,-Kč s elektronickým výpisem z účtu, zatímco RB poskytuje tuto službu u eKonta Extra zdarma; elektronické výpisy nejsou rovněž účtovány;
34
•
přímé bankovnictví poskytují obě dvě banky zdarma;
•
obě banky též nabízejí možnost zřízení vedlejšího běžného účtu v cizí měně;
•
co se týče výběru z bankomatů nabízí ČSOB vyšší počet nezpoplatněných výběrů z vlastních bankomatů; na druhou stranu má oproti RB vyšší účtování za výběry z ostatních bankomatů; pro představu ČSOB má v České republice přesně 888 bankomatů, RB jich má pouze cca 120; i tento fakt může být brán v potaz při výběru banky.
Tabulka č. 2 - Srovnání vybraných účtů Název položky
Aktivní konto
eKonto
eKonto Extra
Založení/zrušení běžného účtu
zdarma
zdarma
zdarma
Minimální vklad při založení
200 Kč
500 Kč
500 Kč
100 Kč (90 Kč s el. výpisem)
50 Kč měsíčně
0 Kč
NELZE
15 Kč měsíčně
15 Kč měsíčně
Přímé bankovnictví
0 Kč
70 Kč měsíčně
0 Kč
Správa debetní elektronické platební karty
17 Kč
25 Kč
0 Kč
Správa debetní embosované platební karty
42 Kč měsíčně
45 Kč měsíčně
40 Kč měsíčně
Sestavení mimořádného výpisu z účtu
85 Kč/185 Kč (týdenní/po pohybu)
10 Kč
0 Kč
Výběry platební kartou z bankomatů vlastní banky
6 Kč (5 x zdarma) za položku
9,90 Kč (2 x zdarma) za položku
9,90 Kč (2 x zdarma) za položku
30 Kč
39,90 Kč
9,90 Kč
6 Kč (5 zdarma) za transakci
zdarma
zdarma
Odchozí transakce zadané telefonicky
9 Kč
13 Kč
13 Kč
Odchozí transakce zadané elektronicky
3 Kč (10 zdarma)
3 Kč
3 Kč
Informační SMS
1 Kč (5 zdarma)
3,90 Kč
3,90 Kč
Správa běžného účtu v hlavní měně Správa běžného účtu v vedlejší měně
Výběry platební kartou z bankomatů ostatních bank Příchozí transakce
Zdroj:www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/Sazebniky/Sazebnik-pro-fyzicke-osoby-obcany.htm#oskonta; www.rb.cz/attachements/Ceniky/Ostatni/cenik-produktu-a-sluzeb-soukrome-osoby-unor.pdf; staženo: 20.3.2009
35
Pro názorné srovnání lze uvést příklad modelového klienta a porovnat jeho výši nákladů na služby u obou bank.
Tabulka č. 3 - Modelový klient (obrat 21.000 Kč) Název položky
Vedení účtu
Aktivní konto
eKonto
eKonto Extra
90,00 Kč
50,00 Kč
- Kč
2 příchozí platby
- Kč
- Kč
- Kč
4 x odchozí elektronicky
- Kč
12,00 Kč
12,00 Kč
9,00 Kč
13,00 Kč
13,00 Kč
6 x platba kartou
- Kč
- Kč
- Kč
3 x výběr z bankomatu vl. banky
- Kč
9,90 Kč
9,90 Kč
60,00 Kč
79,80 Kč
19,80 Kč
3,00 Kč
31,20 Kč
31,20 Kč
17,00 Kč
25,00 Kč
- Kč
1 x odchozí telefonicky
2 x výběr z bankomatu cizí banky 8 x SMS info Debetní el.platební karta
Celkové náklady 179,00 Kč 220,90 Kč 85,90 Kč Zdroj:www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/Sazebniky/Sazebnik-pro-fyzicke-osoby-obcany.htm#oskonta; www.rb.cz/attachements/Ceniky/Ostatni/cenik-produktu-a-sluzeb-soukrome-osoby-unor.pdf; staženo: 20.3.2009
Z uvedeného příkladu je zřejmé, že pro tohoto modelového klienta je z pohledu poplatků výhodnější variantou eKonto Extra, která je v tomto případě o cca polovinu levnější. Samozřejmě tento poměr nebude platit pro každého zákazníka, ale dá se předpokládat, že u většiny zákazníků budou poplatky u eKonta Extra nižší. Důležitým aspektem výhodnosti RB je ovšem již výše zmíněná podmínka splnění věrnostních výhod. V opačném případě lze totiž předpokládat, že náklady běžného uživatele by byly vyšší než u srovnávaného Aktivního konta.
36
3.2 Termínované vklady
3.2.l Porovnání výše poskytovaného úroku Pro srovnávání termínovaných účtů je z hlediska potenciálního klienta banky nejdůležitějším kritériem výše poskytovaného úroku. Následující tabulky názorně porovnávají úrokové sazby obou vybraných bank.
Tabulka č. 4 -Termínované vklady v Kč (Stav k 31.3.2009) 1 týden 2 týdny 1 měsíc 3 měsíce ČSOB RB ČSOB RB ČSOB RB ČSOB RB 5 000 - 9 999 0,5 x 0,55 X 0,6 x 1 x 10 000 - 99 999 0,5 x 0,55 X 0,6 1,1 1 1,4 100 000 - 149 999 0,5 x 0,55 X 0,6 1,1 1 1,5 150 000 - 199 999 0,55 x 0,6 X 0,65 1,1 1,1 1,5 200 000 - 499 999 0,55 0,8 0,6 0,9 0,65 1,2 1,1 1,5 500 000 - 999 999 0,65 1 0,7 1 0,75 1,3 1,3 1,5 1 000 000 - 4 999 999 0,8 1,3 0,85 1,3 1 1,3 1,5 1,6 5 000 000 a výše 0,8 X 0,85 X 1 x 1,5 X Výše vkladu (v Kč)
6 měsíců 9 měsíců 12 měsíců 24 měsíců ČSOB RB ČSOB RB ČSOB RB ČSOB RB 5 000 - 9 999 1,2 X 1,3 x 1,5 x 1,5 X 10 000 - 99 999 1,2 1,5 1,3 1,5 1,5 1,7 1,5 1,7 100 000 - 149 999 1,2 1,7 1,3 1,7 1,5 1,9 1,5 1,9 150 000 - 199 999 1,3 1,7 1,4 1,7 1,6 1,9 1,6 1,9 200 000 – 499 999 1,3 1,7 1,4 1,8 1,6 2 1,6 2 500 000 – 999 999 1,5 1,7 1,6 1,9 1,7 2 1,7 2,5 1 000 000 – 4 999 999 1,75 1,7 1,8 1,9 1,85 2 1,85 3 5 000 000 a výše 1,75 X 1,8 x 1,85 x 1,85 X Zdroj:www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/Sazebniky/Sazebnik-pro-fyzicke-osoby-obcany.htm#oskonta; Výše vkladu (v Kč)
www.rb.cz/attachements/Ceniky/Ostatni/cenik-produktu-a-sluzeb-soukrome-osoby-unor.pdf; staženo: 20.3.2009
Jak je vidět z výše vložených tabulek pro korunové vklady, úrokové sazby v RB jsou ve většině případu znatelně vyšší než u ČSOB. Nejvyšší procentuální rozdíl je možno sledovat u krátkodobějších vkladů, tj. do jednoho měsíce včetně, kde je úrok RB až o 83% vyšší (u vkladu do 150 tis. Kč na 1 měsíc).
37
S prodlužující se dobou uložení se procentuální rozdíl zmenšuje, dokonce u jednoho případu lze zaznamenat o 3% výhodnější sazbu u ČSOB (jedná se o vklad od 1 mil. Kč do 5 mil.Kč na 6 měsíců). Nejvyšší dosažitelná sazba je u RB 3% u vkladu nad 1 mil. Kč na dobu dvou let, což je o 62% více než u ČSOB, kde je za těchto podmínek sazba 1,85%. Škála možností doby uložení je u obou bank podobná, tj. 1 a 2 týdny, 1, 3, 6, 9, 12 a 24 měsíců. RB navíc nabízí možnost uložení na 2 měsíce, ČSOB na 36 měsíců, kde lze získat úrok až 2%. U RB není možné uložení nižší částky (tj. do 200 000) na dobu 1 nebo 2 týdnů).
Tabulka č.5 - Termínované vklady v EUR (Stav k 31.3.2009) Výše vkladu (v EUR) 500 - 999 1 000 - 2 999 3 000 - 5 999 6 000 - 9 999 10 000 - 14 999 15 000 - 29 999 30 000 - 49 999 50 000 - 149 999 150 000 a více
1 týden 2 týdny 1 měsíc 3 měsíce ČSOB RB ČSOB RB ČSOB RB ČSOB RB X x x x X 0,6 X 1 0,27 x 0,35 x 0,58 0,6 0,92 1 0,27 x 0,35 x 0,58 0,6 0,92 1 0,27 0,5 0,35 0,5 0,58 0,6 0,92 1 0,31 0,5 0,39 0,5 0,62 0,6 0,96 1 0,31 0,5 0,39 0,5 0,62 0,6 0,96 1,15 0,31 0,5 0,39 0,5 0,62 0,6 0,96 1,15 0,35 0,5 0,43 0,5 0,66 0,6 1 1,15 0,35 x 0,43 x 0,66 x 1 x
6 měsíců 9 měsíců 12 měsíců ČSOB RB ČSOB RB ČSOB RB 500 - 999 X 1 x 1 x 0,9 1 000 - 2 999 1,05 1 1,11 1 1,17 0,9 3 000 - 5 999 1,05 1 1,11 1,2 1,17 1,2 6 000 - 9 999 1,05 1 1,11 1,3 1,17 1,3 10 000 - 14 999 1,09 1 1,15 1,3 1,21 1,3 15 000 - 29 999 1,09 1,25 1,15 1,3 1,21 1,5 30 000 - 49 999 1,09 1,25 1,15 1,3 1,21 1,5 50 000 - 149 999 1,13 1,25 1,19 1,3 1,25 1,5 150 000 a více 1,13 x 1,19 x 1,25 x Zdroj:www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/Sazebniky/Sazebnik-pro-fyzicke-osoby-obcany.htm#oskonta; Výše vkladu (v EUR)
www.rb.cz/attachements/Ceniky/Ostatni/cenik-produktu-a-sluzeb-soukrome-osoby-unor.pdf; staženo: 20.3.2009
38
U vkladů v EUR je procentuální rozdíl úrokových sazeb opět nejvýraznější u krátkodobějších vkladů (zde u 1 a 2 týdnů). Nejvyšší rozdíl lze pozorovat u týdenního vkladu nad 6 000 EUR, kde je rozdíl 85% ve prospěch RB. U vkladů na dobu na jeden měsíc a delších jsou sazby obou bank poměrně vyrovnané, což dokumentují výše uvedené tabulky. Možnosti doby uložení jsou opět u obou bank podobné, tj. 1 a 2 týdny, 1, 3, 6, 9 a 12 měsíců. RB navíc nabízí možnost uložení na 2, 18 a 24 měsíců, u ČSOB je nejdelší dobou 12 měsíců. U RB ovšem opět není možné uložení nižší částky (tj. do 6 000 EUR) na dobu 1 nebo 2 týdnů.
3.2.2 Poplatky za předčasný výběr Dalším důležitým kritériem termínovaných účtů je poplatek za předčasný výběr. Zde jsou naopak výhodnější podmínky ČSOB, která účtuje u vkladů do 6 měsíců včetně poplatek 0,75% z předčasně vybrané částky a 1,5% u vkladů nad 6 měsíců. RB strhává u všech termínovaných účtů vedených v Kč 2% z předčasně vybrané částky, u účtů v EUR jde o poplatek 1,5%. Minimální částka poplatku je vždy 1 000 Kč.
39
4 Odhad budoucího vývoje Záměr této práce, popsat a zanalyzovat retailové bankovnictví v České republice byl do jisté míry narušen mimořádně bouřlivým vývojem světových finančních trhů v uplynulých měsících. Přestože se práce zaměřuje jen na vybraný výsek finančního trhu, nelze v současné finanční krizi opomenout úvahu o vývoji celé ekonomiky a zejména bankovního sektoru, který toto dění v ČR již tradičně velmi ovlivňuje. Následující část se věnuje i současném stavu české ekonomiky, kterou negativně ovlivňuje situace světové ekonomiky a situace na světových finančních trzích. Zhoršování výhledů české ekonomiky je zcela přímým odrazem zhoršování situace v eurozóně, na kterou je česká ekonomika navázána.
4.1 Vznik a průběh hospodářské krize Zjednodušeně řečeno, vznikl prvotní impuls této krize v ekonomice Spojených států amerických, kde se začaly již od poloviny března 2007 projevovat náznaky krize. V Evropě se krize začala projevovat až o několik měsíců později - v srpnu 2007. Kořeny má v americkém hypotečním trhu, který byl díky poskytování hypotéčních úvěrů i méně bonitním klientům, bez patřičného zajištění, vystaven vysoké míře rizika. Standardní hypotéční úvěr by měl zohledňovat dva parametry. Měl by zohledňovat jednak hodnotu zástavy - nemovitosti i bonitu klienta čili jeho schopnost dostát závazkům a řádně splácet. Hypotéky „subprime“, čili hypotéky s nižší úrovní pokrytí rizika (poskytované méně bonitním klientům) zohledňovaly pouze hodnotu nemovitosti s předpokladem, že v případě neschopnosti splácet se nemovitost v exekuci prodá za cenu, která pokryje výši hypotéky. Tato představa však fungovala pouze za předpokladu růstu cen nemovitostí nebo v případě jejich stagnace. V situaci hromadného defaultu a zaplavení trhu zástavními nemovitostmi byl však tento předpoklad neudržitelný.
40
Mezi bankami se v tom důsledku začala šířit nedůvěra v subprime úvěry, což negativně ovlivnilo poskytování hypoték a tím přiostřilo propad cen nemovitostí a schopnost méně bonitních klientů refinancovat své závazky. Nedůvěra se rozšířila i mezi bankami navzájem a zablokovala tak finanční toky, kterými banky obvykle udržovaly přiměřenou míru likvidity. Pro odvrácení hrozby kolapsu bankovního systému začaly centrální banky uvolňovat po celém světě stovky miliard USD. Po krizi transparentnosti a obezřetnosti došlo ke krizi důvěry a krizi likvidity, která sebou přinesla i velmi negativní důsledky na celou ekonomiku. Do té doby ryze finanční krize se přes tuto krizi důvěry a likvidity tzv. „credit crunch“ přenesla i do ostatních odvětví ekonomiky. Nedostatek prostředků pro plnění úvěrové funkce bankovního systému a přísnější posuzování míry rizika a jeho zohledňování v ceně úvěru tak velmi tvrdě zasáhl společnosti napříč všemi odvětvími. Riskantní chování bank bylo podporováno americkou vládou. Banky předpokládaly, že v případě krize jim vláda pomůže. Hlavní americké hypotéční agentury Fannie Mea a Freddie Mac byly založeny vládou za účelem podpory bydlení a vláda je i po jejich „privatizaci“ dále ovlivňovala a ručila za jejich závazky. Již na konci vlády prezidenta Billa Clintona se rozhodlo o snížení požadavků na příjemce hypoték a k dalšímu tlaku na hypoteční agentury došlo v roce 2004, kdy v čele Spojených států amerických stanul George Bush mladší. Důsledky politických tlaků na poskytování hypoték na sebe nenechaly dlouho čekat – nejprve extrémně zrychlil růst cen nemovitostí a nakonec se dostavil jejich kolaps. I přes všechny možné záchrany a výpomoci vlád a centrálních bank nebylo bohužel možné tuto krizi odvrátit – pouze minimalizovat ztráty. Za dlouhodobě závažný problém současné krize lze považovat nejrůznější nekoordinované záchranné operace vlád mnohých států, které se snaží čelit momentálním dopadům hospodářské krize. Rozdělování prostředků pro záchranu bank, pojišťoven, společností či celých odvětví průmyslu probíhá velmi netransparentně a mnohdy je výsledkem lobbyingu konkrétních zájmových skupin. Zda
tyto
záchranné
operace
jsou
efektivní,
je
velkým
otazníkem;
o
spravedlivém/transparentním systému rozdělování a narušování konkurenčního
41
prostředí ani nemluvě. Možným řešením se jeví částečné „zestátnění“ bank, kdy vláda za peníze vložené do záchrany dostane – mnohdy výrazně většinový - podíl. Tím se banka zachrání a stát může odstranit případné negativní vlivy na ekonomiku a úspory obyvatel, a zároveň se trestají akcionáři banky, kteří ztratí většinu hodnoty majetku. Tento přístup sebou přináší velký problém, který může třeba za deset či dvacet let odstartovat další podobnou a nákladnou krizi – a to problém „bankovního socialismu“. Zestátnění např. AIG, Fannie Mac, Fortis bank a dalších bank přináší politikům možnost rozdělovat funkce svým přátelům a dále také možnost ovlivňovat přidělování úvěrů či investic podle politických preferencí. Podobné efekty si např. české bankovnictví mělo příležitost prožít během 90. let. Vždy se najde mnoho lobbyistických skupin, které budou mít „veřejný zájem“ na poskytování špatných úvěrů, ať už bude příjemcem automobilový průmysl, zemědělství, stavebnictví nebo různé obory v úpadku jako např. textilní či sklářský průmysl. Peníze vložené do bank pro jejich záchranu nebudou pravděpodobně nikdy vykompenzovány budoucím prodejem státního podílu – to může být argumentem odpůrců jejich reprivatizace. Jiné přístupy (např. přímý odkup špatných pohledávek13) však mohou být ještě nákladnější a z definice prodělečné. Příčinou tržního selhání se „překvapivě“ jeví vládní zásahy do fungování úvěrového trhu a politický tlak na představitele bankovních institucí, ale v neposlední řadě liknavá funkce regulátora, který bankám umožnil, byť na základě politického tlaku a jakéhosi „všeobecného zájmu“, podstupovat přílišné riziko bez adekvátního krytí. Selhala krátkozraká politika vládních garnitur, kdy se žilo na dluh povzbuzovaný státními zárukami, což bylo pro politiky řešení, které jim přinášelo politické body. Nyní se bohužel ti samí politici, kteří krizi způsobili, předhánějí v tom, jak budou více regulovat „zlé“ finanční trhy.
13
V ČR probíhal přes Konsolidační banku a později Českou konsolidační agenturu.
42
4.2 Krize v České republice Současná ekonomická krize země je s malým zpožděním srovnatelná s jinými zeměmi EU, nicméně je stejně silná. S ohledem na otevřenou, malou ekonomiku založenou na vývozu především do zemí EU je Česká republika zvláště zranitelnou právě v souvislosti s touto provázaností (velká část našich podniků již nyní cítí výrazně nižší poptávku od našich nejvýznamnějších obchodních partnerů, např. z Velké Británie či Německa). První výstraha přišla již v polovině roku 2008, před enormním vypuknutím finanční krize. Důvodem bylo pokračující zhodnocování Kč vůči EUR a USD. První vlivy silné koruny byly pocítěny v průmyslu, mj. sklářském. Od listopadu 2008 začal významně propad průmyslové produkce, kdy v prosinci 2008 došlo k meziročnímu snížení výroby o 15 %, nové zakázky se v tomto meziročním srovnání snížily o 25 % a zaměstnanost poklesla o 5%. Šok z globálního snížení poptávky prožíváme také proto, že máme jednostranně koncentrovanou ekonomiku na určitá odvětví zpracovatelského průmyslu, především na automobilový sektor. Prodeje všech produktů výroby českého automobilového průmyslu poklesly v prosinci 2008 meziročně o 22 % a jejich vývozy dokonce o 35 % za toto období. V České republice se odhaduje pokles HDP v roce 2009 až o 2%. Dále se očekává, že míra nezaměstnanosti vzroste na 12%. Současný stav se pohybuje okolo 7,4%. Jenom za jeden měsíc (leden – únor) vzrostla nezaměstnanost o 0,8 %. Kontinuální rychlý vzestup nezaměstnaných ukazuje na to, že česká ekonomika je v recesi. Zvyšující se nezaměstnanost má za následek, že se k slabé zahraniční poptávce přidává i oslabující domácí poptávka. Negativní dopad rostoucí nezaměstnanosti se projeví i na stavu státního rozpočtu. Existují různé predikce, v kterých se předpokládá, že by v druhé polovině roku 2010 mohl začít pozitivní trend. To bude ale do značné míry záviset na zvolení správného postupu při řešení hospodářské krize. Nepodloženým zvyšováním množství peněz v ekonomice a neadekvátními státními subvencemi do soukromého sektoru se krize může protáhnout i na několik let.
43
4.3 Hledání řešení – Národní ekonomická rada vlády Za výše uvedené nepříznivé situace česká vláda řešila problém finanční krize prostřednictvím konzultačního orgánu Národní ekonomické rady vlády (dále jen „NERV“).14 Tato rada byla ustanovena 8.ledna 2009 jako poradní orgán vlády České republiky pro oblast ekonomiky v návaznosti na Strategii připravenosti a akceleraci růstu. Primárním úkolem NERV bylo zanalyzovat možná rizika a potenciální dopady světové finanční krize na Českou republiku, a návrhy opatření a nástrojů, které budou potenciální dopady světové krize na Českou republiku eliminovat a zmírňovat a hledat cesty k udržení a akceleraci ekonomického růstu České republiky. Mezi návrhy na řešení situace patří následující: •
pro řešení omezení propouštění jsou navrhovány slevy na sociálním pojištění u nízkopříjmových skupin obyvatel; znamená to, že nejvíce se pomáhá podnikům, které mají hodně zaměstnanců, navíc s nízkými platy; společnosti, které se už dostávají do potíží, mohou navíc využít odklad platby sociálního pojistného až o tři roky;
•
přechodné zrychlení odpisů;
•
novela insolvenčního zákona, který by měl ulevit podnikům v problémech;
•
připravuje se vydání dluhopisů pro obyvatelstvo, které se zdá být pro stát levnějším řešením než při použití klasických finančních instrumentů;
•
dalším nástrojem je státem placené školení zaměstnanců z podniků, které přišly o zakázky; je tedy určeno jen firmám, které přijetím pomoci demonstrují, že jsou na tom opravdu špatně.
Návrhy na řešení situace jsou předmětem politických dohod, kde na výše uvedených se zdá být shoda napříč politickým spektrem. Nicméně je celá řada návrhů, které předkládá ČSSD (např. šrotovné, snížení dolní sazby daně z přidané hodnoty z devíti na šest procent apod.), které jsou v rámci politických diskusí otevřenou záležitostí.
14
Rada má 10 členů a její činnost řídí a koordinuje předseda vlády České republiky. Rada je apolitická a byly do ní přizvány výrazné osobnosti z ekonomického prostředí a institucí České republiky.
44
4.4 Odhad vývoje bankovního sektoru V roce 2009 by neměly být banky v České republice nijak dramaticky ohroženy finanční krizí. Nicméně se v ekonomice projevuje mnohem více jejich obezřetnost při úvěrování. Existují příklady zcela jistých předpokládaných transakcí s podporou financování z evropských zdrojů na jednotlivé projekty příjemců těchto prostředků, ve kterých bylo úvěrové financování bankou zamítnuto. V roce 2009 by Česká republika mohla mít určitou výhodu, vzhledem k dobré kondici bankovního sektoru v porovnání s jinými ekonomikami Evropy, zejména Střední a Východní Evropy. Stát by se tak mohl vyhnout nutnosti sanovat ohrožené banky. Banky by i nadále měly zůstat ziskové, i když u většiny z nich se zisk výrazně sníží. Důvodem bude především nižší objem poskytovaných úvěrů. Finanční krize se sice nedotkne zásadním způsobem bank v České republice, ale zprostředkovaně zcela jistě firem a občanů. Banky totiž nesnižují a v nejbližší době nebudou snižovat úrokové sazby, a to ani v reakci na pokles úrokových sazeb ČNB. Pokles ceny peněz pro banky je totiž kompenzován výrazným zvýšením rizikové prémie, kterou banky v konečné ceně úvěru započítávají. Zároveň bude pokračovat opatrná úvěrová politika, kdy banky budou půjčovat pouze po splnění přísnějších podmínek a kvalitnějšího zajištění úvěrů. Tato situace se dotkne i občanů především snížením objemu poskytovaných dlouhodobých hypotéčních úvěrů. Banky budou preferovat jistotu, která jim vydělá sice méně peněžních prostředků, ale vyhnou se rizikové úvěrové politice, a to i za cenu nižších zisků. Pravděpodobně se tento scénář změní po všeobecném zotavení důvěry ve světové ekonomice, které ovšem může nastat i za několik let. Pro ekonomiku České republiky však bude celkem „normální“ vývoj bankovního sektoru převážen negativním vývojem reálné ekonomiky České republiky. Horší přístup k úvěrům omezí ještě více investice podniků i občanů, což se projeví v konečném důsledku na zpomalení růstu ekonomiky. Již nyní lze tuto situaci pozorovat na výrazném poklesu hypotečních úvěrů. Tento pokles se v roce 2009 ještě prohloubí. Pokles hypotečního trhu se následně projeví do slabé poptávky po
45
pořízení bydlení, což povede k poklesu stavební výroby a na ni navazující průmyslové produkce apod. Toto všechno způsobuje, že se ocitáme v „ začarovaném kruhu“. Česká národní banka sice sáhla podle očekávání po dalším snížení úroků, ale mírné snížení v současné době příliš nefunguje. Hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, klesla o půl procentního bodu na 1,75%. Je tak nejníže od října 2005. Podle analytiků to ale není poslední krok bankéřů a sazby by mohly klesnout až na jedno procento. Většina bank v současné době sleduje, jak na změnu sazby zareagují finanční trhy, a podle toho zváží případné další kroky. Korporátní klientela bude určitě více zasažena z důvodu daleko vyšší flexibility na trhu zboží a služeb jako na trhu práce, který je v Evropě v porovnání s americkou ekonomikou velmi rigidní. V případě, že dojde k nárůstu nesplacených úvěrů, odrazí se to nejprve v korporátním segmentu a až pozvolna se to začne projevovat v segmentu retailovém. Zdá se, že je bankovní sektor v dobré kondici, za což vděčí tvrdému regulátorovi a tím riziko krachu bank je minimální. Větší problém by mohl způsobit krach zahraničních mateřských společností, které vlastní většinu bank v ČR (Erste, KBC aj.), který je ale též velmi málo pravděpodobný. Tyto velké banky už nejhorší dobu přežily a teď přijde jen zveřejňování ztrát, ať už z důvodu držení špatného portfolia z pohledu investování nebo zvýšené míry nesplacených úvěrů. Toto by banky položit nemělo, ale nad jejich ziskovostí v následujících letech visí velký otazník.
46
Závěr V porovnání přístupů dvou vybraných bank k produktům zaměřeným na retailový segment jsem zjistila, že podmínky, které poskytuje RB jsou výhodnější než podmínky ČSOB. Domnívám se, že toto může být způsobeno rozdílnou obchodní strategií a pozicí na trhu těchto bank. Skupina Raiffeisen patří v regionu Střední a Východní Evropy k nejsilnějším hráčům, např. na Slovensku vlastní jednu z tří nejvýznamnějších tamních bank Tatrabanka a.s., a její strategie v ČR tím může být ovlivněna. Na rozdíl od jiných zemí v regionu, měla RB v ČR doposud pozici středně velké banky. Akvizice eBanky, obchodní podmínky i masivní kampaň demonstrují snahu o expanzi a navýšení tržního podílu. Dalším důvodem rozdílné výhodnosti retailových produktů ČSOB a RB může být tradiční zaměření ČSOB na firemní klientelu či obecný trend výhodnějších podmínek u menších bank na trhu. K současnému ekonomickému vývoji v ČR již existují paralely. Už v letech 1991 a 2001 zasáhla krize naší ekonomiku především tím, že se velmi zhoršil přístup společností k financování. V letech 1992 a 2002 nedokázala splácet úvěry desetina společností. Projevem nynější světové krize a velmi opatrného přístupu bank jsou nyní úvěry dostupné hůře než v předchozích dvou krizích. Lze tedy velmi pravděpodobně očekávat, že české hospodářství zasáhne vlna konkursů společností, zejména v odvětvích nejvíce zasažených současnou ekonomickou krizí. Je třeba připomenout, že není úplně jasné, jak se světová hospodářská krize bude vyvíjet. Jeden z názorů je, že bude mít tvar „U“, tzn., že po poklesu nastane růst na předcházející úroveň nebo alespoň na úroveň s ní srovnatelnou. Mnohem častější je opačný názor, tedy, že bude mít tvar „L“. To znamená, že pokles hospodářství by nebyl následován rychlým vzestupem, ale jen velmi pomalým růstem. Každopádně v obou případech dopad nebo recese nebo i expanze nejdříve zaznamená korporátní sektor.
47
Krize bude mít negativní vliv na poskytování úvěrů a způsobí obrovský rozdíl mezi úrokovou sazbou na depozitech a na úvěrech zapříčiněný vysokou likvidní a rizikovou přirážkou. Spotřební úvěry budou ovlivněné zpřísněním scoringových modelů - úvěr bude o hodně těžší získat pro více rizikovějšího zákazníka. Termínované vklady a běžné účty by neměly být příliš ovlivněné. Sice na jedné straně snížení úrokové míry může vést k zájmu investovat do cenných papírů, ale vzhledem k poklesu důvěry budou lidé mít strach z výrazného poklesu jejich hodnoty a budou tíhnout spíše ke konzervativním produktům, ke kterým termínované, do určité výše pojištěné, vklady patří. Segment hypotéčních úvěrů zaznamená propad především z důvodu aplikování obecných, zjednodušených pravidel a konzervativních přístupů v mezinárodních bankovních skupinách. Dá se říci, že v dnešní době se opatrnější přístup bank v ČR k hypotečnímu financování nezakládá na reálné míře rizika, ale reflektuje nařízení mateřských společností, které předpokládají, že doposud byla míra rizika podceněna. Po určité době – po vyhodnocení reálných statistik defaultu - se hypotéční trh pravděpodobně vrátí k původní dynamice, byť za použití mírně striktnějších kritérií typu vyššího krytí úvěru zástavou.
48
Seznam literatury Tištěné monografie 1. MERVART, Josef, České banky v kontextu světového vývoje, Nakladatelství Lidové noviny, ISBN 80-7106-236-7. 2. PALOUČEK, Stanislav, České bankovnictví na přelomu tisíciletí, Ostrava, vyd.ETHICS, ISBN 80-238-3982-9. 3. PAVELKA, František, Hypotéční úvěry, 1995 Hospodářská komora České republiky. 4. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 2007. ISBN 978-80-245-1180-1. 5. ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava a kol, Bankovnictví I Grada Publishing, ISBN 807169-464-9. 6. ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava a kol, Bankovnictví II Grada Publishing, ISBN 807169-663-3.
Elektronické monografie 1. www.bankovnictvi/ihned.cz 2. www.cnb.cz 3. www.csob.cz 4. www.czech-ba.cz/index.php?akce=kat&lang=cz&kat=29 5. www.finance.cz 6. www.idnes.cz 7. www.mesec.cz
49
8. www.mf.cz 9. www.rb.cz 10. www.vlada.cz
Příspěvky v tištěných monografiích 1. GROS, Daniel; MICOSI Stefano; European banking lives on borrowed time. Financial Times;, 2008.
Monografie z konferencí 1.Donath-Burson-Marsteller a Faktum Invenio, „Na shledanou v lepších časech“; 2009-04-13 2. Náměty řešení současné ekonomiské hospodářké situace zpracované Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR
50
Přílohy Příloha č.1
Základní poplatky spojené s účtem eKonto Název položky Založení běžného účtu Minimální vklad Správa běžného účtu v hlavní měně Správa běžného účtu v vedlejší měně Přímé bankovnictví
eKonto zdarma 500,00 Kč 50 kč měsíčně 15 Kč měsíčně 70 kč měsíčně
Změna cenového programu
zdarma
Zrušení běžného účtu
zdarma
Zdroj: www.rb.cz/attachements/Ceniky/Ostatni/cenik-produktu-a-sluzeb-soukrome-osoby-unor.pdf; staženo: 20.3.2009
51
Příloha č. 2
Přehled cen v rámci Věrnostních výhod u RB Ceny po splnění podmínek věrnostních Ceníková Název položky Účtováno výhod cena Základ Extra Prémium 1. Správa běžného účtu
měsíčně
50 Kč
35 Kč
0 Kč
0 Kč
2.1. – 1. měnová složka
měsíčně
15 Kč
15 Kč
15 Kč
0 Kč
2.2. – 2. měnová složka
měsíčně
15 Kč
15 Kč
15 Kč
0 Kč
2.3. – 3. měnová složka
měsíčně
15 Kč
15 Kč
15 Kč
0 Kč
měsíčně
15 Kč
15 Kč
15 Kč
0 Kč
50 Kč
50 Kč
0 Kč
0 Kč
25 Kč
23 Kč
0 Kč
0 Kč
45 Kč
40 Kč
40 Kč
0 Kč
za položku
10 Kč
6 Kč
0 Kč
0 Kč
7. Přímé bankovnictví
měsíčně
70 Kč
35 Kč
0 Kč
0 Kč
8. Výběry platební kartou z bankomatu ostatních bank
transakce 39,90 Kč
39,90 Kč
9,90 Kč
9,90 Kč
2. Správa běžného účtu ve vedlejší měně
2.4. – 4. a další měnová složka 3. Využití povoleného debetu 4. Správa debetní elektronické platební karty - Maestro, VISA Electron 5. Správa debetní embosované platební karty - MasterCard Standard, VISA Classic 6. Vyhotovení výpisu z účtu
Zdroj: www.rb.cz/attachements/Ceniky/Ostatni/cenik-produktu-a-sluzeb-soukrome-osoby-unor.pdf; staženo: 20.3.2009
52
Příloha č. 3
Samostatné běžné účty RB Běžný korunový účet
Běžný účet v cizí měně
1. Správa účtu
50 Kč
2 EUR, 3 USD, 1 GBP, ekvivalent 50 Kč nebo dle smlouvy
2. Zřízení účtu
zdarma
zdarma
3. Minimální počáteční vkad
500 Kč
ekvivalent 500 Kč
4. Minimáln í zůstatek
500 Kč
ekvivalent 500 Kč
Název položky
Zdroj: www.rb.cz/attachements/Ceniky/Ostatni/cenik-produktu-a-sluzeb-soukrome-osoby-unor.pdf; staženo: 20.3.2009
53
Příloha č. 4
Srovnání balíčků služeb u RB Profikonto
Pluskonto
Benefitkonto
Dualkonto
1. Měsíční poplatek za správu balíčku
179 Kč
179 Kč
119 Kč
149 Kč
2. Zřízení balíčku
zdarma
zdarma
zdarma
zdarma
3. Minimální počáteční vklad
1 000 Kč
1 000 Kč
1 000 Kč
1 000 Kč
4. Minimální zůstatek
1 000 Kč
1 000 Kč
1 000 Kč
1 000 Kč
5. Zrušení účtu
zdarma
zdarma
zdarma
zdarma
6. Výpisy z běžného účtu
ano, měsíčně
ano, měsíčně
ano, měsíčně
ano, měsíčně
7. Spořící účet
ne
ne
ne
ano
8. Výpisy ze spořícího účtu
ne
ne
ne
ne
9. Internetové bankovnictví
ano
ano
ano
ano
10. Telefonní bankovnictví
ano
ano
ano
ano
11. GSM bankovnictví
ne
ne
ne
ne
12. Vydání a správa jedné elektronické nebo embosované platební karty
ano
ano
ne
ne
Název položky
Zdroj: www.rb.cz/attachements/Ceniky/Ostatni/cenik-produktu-a-sluzeb-soukrome-osoby-unor.pdf; staženo: 20.3.2009
54
Příloha č. 5
Osobní konta ČSOB ČSOB Konto
ČSOB Aktivní konto
ČSOB Exkluzivní konto
ČSOB Běžný účet (CZK/cizí měna)
Cena konta s výpisy z účtu zasílanými měsíčně elektronickou formou
40 Kč
90 Kč
400 Kč/0 Kč
20 Kč
Cena konta s výpisy z účtu zasílanými měsíčně poštou
50 Kč
100 Kč
400 Kč/0 Kč
30 Kč
Tuzemské příchozí položky (měsíčně zdarma)
1
5
5
Ne
Výběry z bankomatu ČSOB v ČR (měsíčně zdarma)
2
5
5
Ne
Tuzemské odchozí transakce zadané elektronicky (měsíčně zdarma)
Ne
10
10
Ne
Mezinárodní platební karta pro majitele v ceně konta
Visa Electron
Visa Classic
Visa Gold
Ne
Mezinárodní platební karta pro partnera v ceně konta
Visa Electron
Visa Classic
Visa Classic
Ne
Pojištění ztráty, krádeže platební karty pro majitele v ceně konta
Ne
Basic
Extra
Ne
Kreditní karta v ceně konta
Ne
MasterCard embosovaná / neembosovaná
MasterCard embosovaná / neembosovaná
Ne
Povolené přečerpání účtu
Ano
Ano
Ano
Ne
Název položky
55
Poskytování služeb elektronického bankovnictví v ceně konta (ČSOB Linka 24, ČSOB InternetBanking 24, ČSOB Mobil 24, ČSOB Info 24), autorizace prostřednictvím SMS klíče
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Ano
Ano
Ne
Informační e-mailové zprávy
Ano
Ano
Ano
Ano
Transakční/karetní SMS ČSOB Info 24 zprávy (zdarma měsíčně)
Ne
5.V
10.X
Ne
Vedení běžného účtu v EUR
Ne
Ne
Ano
Ne
Příplatek za výpisy z účtu zasílané poštou (týdenní/po pohybu)
85 Kč/185 Kč
85 Kč/185 Kč
85 Kč/185 Kč
85 Kč/185 Kč
Standardní roční obnova bezpečnostního certifikátu
www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/Sazebniky/Sazebnik-pro-fyzicke-osoby-obcany.htm#oskonta; 20.3.2009
56
staženo
Příloha č.6
Termínované vklady RB – korunové částky Doba trvání vkladu (v měsících) Částka (v Kč) 1 týden 2 týdny 10 000 - 99 999 x x 100 000 - 199 999 x x 200 000 - 499 999 0,8 0,9 500 000 - 999 999 1,0 1,0 1 000 000 - 4 999 999 1,3 1,3
1 1,1 1,1 1,2 1,3 1,3
2 1,3 1,3 1,4 1,5 1,5
3 1,4 1,5 1,5 1,5 1,6
6 1,5 1,7 1,7 1,7 1,7
9 1,5 1,7 1,8 1,9 1,9
12 1,7 1,9 2,0 2,0 2,0
18 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
24 1,7 1,9 2,0 2,5 3,0
Zdroj: www.rb.cz/attachements/Ceniky/Ostatni/cenik-produktu-a-sluzeb-soukrome-osoby-unor.pdf; staženo: 20.3.2009
57
Příloha č. 7 Termínované vklady RB Doba trvání termínovaného vkladu (v měsících) 1 týden 2 týdny 1 2 3 6 9 12 18 24 500 - 2 999 Kč x x 0,9 0,9 1 1 1 0,9 0,9 1,05 3 000 - 5 999 Kč x x 0,95 0,95 1,2 1,2 1,2 1,5 1,5 1,5 6 000 - 14 999 Kč 1 1 1 1 1,3 1,3 1,3 1,6 1,6 1,6 15 000 29 999 Kč 1,05 1,05 1,05 1,05 1,5 1,5 1,5 1,7 1,7 1,7 30 000 149 999 Kč 1,05 1,05 1,15 1,15 1,5 1,6 1,7 1,7 1,7 2,2 Částka
Zdroj: www.rb.cz/attachements/Ceniky/Ostatni/cenik-produktu-a-sluzeb-soukrome-osoby-unor.pdf; staženo: 20.3.2009
58
Příloha č.8
Bolusový vklad u termínovaných účtů RB Úrokové sazby v % p. a. pro Bonusový vklad Doba trvání termínovaného vkladu: 12 měsíců Částka
1. měsíc
2. - 12. měsíc
10 000 - 99 999
3,40
1,70
100 000 - 199 999
3,80
1,90
200 000 - 499 999
4,00
2,00
500 000 - 999 999
4,00
2,00
1 000 000 - 4 999 999
4,00
2,00
Zdroj: www.rb.cz/attachements/Ceniky/Ostatni/cenik-produktu-a-sluzeb-soukrome-osoby-unor.pdf; staženo: 20.3.2009
59
Příloha č. 9
Termínované vklady ČSOB Doba trvání vkladu (v měsících) Částka ( v Kč) do 149 999 Kč 150 000 - 499 999 Kč 500 000 - 999 999 Kč od 1 000 000 Kč
1
3
6
9
12
24
36
0,5
14 dní 0,55
0,6
1
1,2
1,3
1,5
1,5
1,6
0,55
0,6
0,65
1,1
1,3
1,4
1,6
1,6
1,7
0,65
0,7
0,75
1,3
1,5
1,6
1,7
1,7
1,85
0,8
0,85
1
1,5
1,75
1,8
1,85
1,85
2
7 dní
Zdroj:www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/Sazebniky/Sazebnik-pro-fyzicke-osoby-obcany.htm#oskonta; staženo 20.3.2009
60
Příloha č. 10
Termínované vklady ČSOB – v EUR Doba trvání termínovaného vkladu (v měsících) Částka 1 000 - 9 999 10 000 - 49 999 50 000 a více
1 týden 2 týdny 0,27 0,31 0,35
0,35 0,39 0,43
1
3
6
9
12
0,58 0,62 0,66
0,92 0,96 1
1,05 1,09 1,13
1,11 1,15 1,19
1,17 1,21 1,25
Zdroj:www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/Sazebniky/Sazebnik-pro-fyzicke-osoby-obcany.htm#oskonta; staženo 20.3.2009
61
