RESPEKTOVÁNÍ INTIMITY U PACIENTŮ V BEZVĚDOMÍ

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Bc. Sylva Ondrášková

RESPEKTOVÁNÍ INTIMITY U PACIENTŮ V BEZVĚDOMÍ Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Soňa Vasmanská

Brno 2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne .……………..

……………………………. Bc. Sylva Ondrášková

Hlavní poděkování patří Mgr. Soni Vasmanské za odborné vedení, poskytnutí cenných rad, připomínek a konzultací při zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat hlavním a staničním sestrám, které mi pomohly při distribuci dotazníků a také samotným respondentům za jejich vyplnění.

OBSAH

ÚVOD................................................................................................................ 7 1

2

INTIMITA................................................................................................. 8 1.1

Důstojnost .......................................................................................... 9

1.2

Stud .................................................................................................. 10

1.3

Soukromí .......................................................................................... 10

1.4

Jak zachovat intimitu pacienta v bezvědomí ...................................... 11

POTŘEBY NEMOCNÝCH V BEZVĚDOMÍ ......................................... 13 2.1

Fyziologické potřeby ........................................................................ 14

2.1.1 Potřeba dýchání............................................................................. 14 2.1.2 Potřeba výživy .............................................................................. 15 2.1.3 Potřeba hygieny ............................................................................ 16 2.1.4 Potřeba vylučování ........................................................................ 17 2.1.5 Potřeba teplotního komfortu .......................................................... 18 2.1.6 Potřeba spánku .............................................................................. 18 2.1.7 Potřeba nepociťovat bolest ............................................................ 18 2.2

Psychické potřeby............................................................................. 19

2.2.1 Potřeba bezpečí a jistoty ................................................................ 19 2.2.2 Potřeba lásky a sounáležitosti ........................................................ 19 3

VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY ........................................ 20 3.1

Všeobecná deklarace lidských práv ................................................... 20

3.2

Listina základních práv a svobod ...................................................... 20

3.3

Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti ........... 21

3.4

Etický kodex sester ........................................................................... 21

3.5

Práva pacientů .................................................................................. 22

3.6

Práva pacientů v bezvědomí.............................................................. 23

PORUCHY VĚDOMÍ ............................................................................. 25

4

4.1

Vyšetření pacienta v bezvědomí........................................................ 26

4.2

Monitorování pacienta ...................................................................... 28

4.2.1 Monitorování oběhového systému ................................................. 28 4.2.2 Monitorace dýchacího systému ..................................................... 29 4.2.3 Monitorace nervového systému ..................................................... 29 4.2.4 Monitorace tělesné teploty ............................................................ 30 4.2.5 Monitorace intraabdominálního tlaku ............................................ 30 4.3

Nejčastější příčiny bezvědomí .......................................................... 31

VZDĚLÁVÁNÍ SESTER ........................................................................ 32

5

5.1

Získávání způsobilosti k výkonu práce .............................................. 32

5.2

Celoživotní vzdělávání ..................................................................... 33

5.3

Specializační vzdělávání ................................................................... 34

6

CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY ................................................................. 35

7

METODIKA VÝZKUMU ....................................................................... 37 7.1

Výzkumná metoda ............................................................................ 37

7.2

Kritéria pro výběr výzkumného vzorku ............................................. 38

7.3

Pilotní šetření.................................................................................... 38

7.4

Organizace výzkumu ........................................................................ 38

7.5

Metodika statistického zpracování dat ............................................... 39

ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ....................................... 40

8

8.1

Charakteristika respondentů .............................................................. 41

8.2

Zjišťující část dotazníku ................................................................... 46

8.3

Testování a ověřování hypotéz ve vztahu k jednotlivým cílům .......... 63

9

DISKUZE ................................................................................................ 85

10

DOPORUČENÍ PRO KLINICKOU PRAXI ............................................ 93

ZÁVĚR ............................................................................................................ 94 ANOTACE ...................................................................................................... 95 ANNOTATION ............................................................................................... 96 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................... 97 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................... 105 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................... 106 SEZNAM TABULEK .................................................................................... 107 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................... 109 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................ 110 PŘÍLOHY ...................................................................................................... 111

ÚVOD

V dnešní moderní době plné inovací a stále nové přístrojové techniky, která je složitější a náročnější na obsluhu a dovednosti sester, ve snaze zajistit tu nejlepší možnou terapii vedoucí ke zlepšení zdravotního stavu pacientů v bezvědomí, je opomíjena intimita pacientů. Vysoké nároky na práci sestry v intenzivní medicíně, které jsou kladeny zejména na precizně odvedené výkony, současně s nedostatkem potřebného času, vede k tomu, že intimita pacientů v bezvědomí je často zanedbávána a odsouvána do pozadí. Přitom respektování intimity u pacientů v bezvědomí je jednou z podstatných složek pro zajištění komplexní péče o ně. Nerespektování intimity pacientů patří nesporně mezi aktuální témata, a ačkoliv vnikly mnohé odborné práce, ať už se jedná o monografické publikace, výzkumy v jednotlivých nemocnicích, články a závěrečné práce ohledně nutnosti dodržování intimity pacientů, málo probádanou oblastí je respektování intimity u pacientů v bezvědomí v prostředí intenzivní medicíny. A právě pacienti v bezvědomí jsou jednou z nejzranitelnějších skupin pacientů, kteří nemohou hájit svá práva, podílet se na rozhodování a bránit se proti nepřiměřenému jednání ze stran personálu. Jsou plně odkázáni na sestry, které se během hospitalizace stávají jejich obhájci práv a chrání jejich autonomii. Osobně jsem se v rámci odborné praxe na vysoké škole setkala s nedodržováním intimity u pacientů v bezvědomí, a proto jsem se rozhodla svou diplomovou práci na toto téma zaměřit. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce pojednává o intimitě a způsobu jak ji zachovat v nemocničním prostředím. Je zde popsána kapitola s vybranými právními předpisy a normami, které úzce souvisí s intimitou. Následující kapitola popisuje jednotlivé potřeby pacientů v bezvědomí a další, navazující kapitolou je rozdělení poruch vědomí. Poslední kapitolou teoretické části je vzdělávání sester, možnosti celoživotního vzdělávání sester a zisk specializace. Empirickou část tvoří kvantitativní výzkum, který byl realizován pomocí dotazníků, jež byly rozdány všeobecným sestrám pracujících na anesteziologicko-resuscitačních odděleních. Cílem práce je zjistit znalost postupů a míru zachovávání intimity u pacientů. A zájem a motivaci sester o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. 7

1 INTIMITA

Intimita je pojem vzniklý z latinského slova intimus, což znamená vnitřní, popřípadě skrytý. Slovo intimita vystihuje soukromí, důstojnost, intimnost a stud. Dále se dá intimita vysvětlit jako sebeodhalení aneb vyjádření emocí a odtajnění osobních informací. 1 Intimita může být chápána nejen jako fyzického, ale i psychického rázu. Ve společnosti se za intimní považují takové věci, které by měly být před jinými skryty, nebo jsou velmi důvěrné. Pod pojmem intimita lze prezentovat mnoho definic, které nejsou zcela jednoznačné. Avšak ve zdravotnictví se dá pojem intimita pojmout jako stav jedinečné důvěry mezi sestrou a pacientem, kdy dochází k narušování jeho soukromí i osobního prostoru, aniž by to pacientovi nutně způsobovalo újmu.2 Respektováním intimity ve zdravotnickém zařízení rozumíme zajištění důstojnosti, ohled na soukromí a stud pacienta.3 V tomto případě se může jednat také o citlivá data, nahotu pacienta, ale také zasahování do jeho osobních věcí. Intimita je vnímána individuálně, proto je povinností sestry zjistit, jak ji vnímá daný pacient. Je důležité zjistit pacientovy hodnoty a postoje, pokud je to možné. Zajištění intimity je sice zařazeno do právních norem, kodexů, práv pacientů a dalších dokumentů, ale snahou sester by nemělo být respektovat intimitu z obav porušení těchto norem a pravidel, ale z důvodu pochopení pocitů pacienta jako jedinečné lidské bytosti, která se nachází v cizím prostředí, kde se často cítí v ohrožení. Navíc právní normy jsou natolik zobecněny, že nepopisují řešení jednotlivých problémů.4 V některých případech je respektování intimity obzvláště důležité, jedná se o pacienty, kteří nemohou hájit svá práva, vyslovit svá přání, požadavky a stížnosti. Pacienti, kteří jsou odkázáni pouze na ošetřující personál, pacienti v bezvědomí, je nezbytné se k nim chovat s úctou, respektovat jejich důstojnost a chovat se k nim ohleduplně.

Srov. VÝROST, J., Sociální psychologie, s. 243. Srov. HÁRTL, P., HÁRTLOVÁ, H., Psychologický slovník, s. 230. 3 Srov. VEGLÁŘOVÁ, M., a MAHROVÁ, G., Komunikace pro zdravotní sestry, s. 44 4 Srov. KOŘENEK, J., Lékařská etika, s. 107. 1 2

8

1.1 Důstojnost Není jednoduché jednoznačně popsat definici pojmu, jedná se o termín, který může být vyložen mnoha způsoby. Původ slova je z latiny – dignus, dignita, znamená to jistý respekt, slušnost, být hoden něčeho.5 Tento pojem se často používá intuitivně a je těžké ho vysvětlit, proto je mnohdy jednodušší vysvětlit to, co je pro člověk nedůstojné. Lidská důstojnost je spojená s respektováním úcty člověka a jeho autonomie. Úcta k lidské bytosti je projev, kterým dáváme najevo, že nám není lhostejná, že nám na ní záleží a respektujeme její hodnoty. Autonomie je jedním ze základních pojmů při poskytování zdravotní péče. A i přes rozsáhlou literaturu, která se problematice věnuje, nelze vyjádřit přesnou definici. Pojem autonomie má mnoho rozměrů. 6 Dá se však definovat jako lidská nezávislost a schopnost se svobodně rozhodovat.7 Lidská důstojnost náleží všem lidským bytostem a to bez rozdílů. Ať už se jedná o nenarozené dítě nebo duševně nemocného člověka. Respektování lidské důstojnosti je již zakomponováno do mnoha mezinárodních dokumentů, ale i norem a práv jednotlivých zemí (viz kap. 3, s. 20). Otázkou důstojnosti se zabýval i projekt Evropské komise „Důstojnost a starší Evropané“, který definoval čtyři typy důstojnosti. Důstojnost se dá rozdělit na důstojnost zásluh, mravní síly, osobní identity a důstojnost lidské bytosti. Oblastí důstojnosti lidské bytosti se zabývá koncept Menschenwürde. Koncept pojednává o ochraně lidské důstojnosti všech lidských bytostí a nezapomíná ani na ty nejzranitelnější, např. pacienty v bezvědomí nebo s těžkou demencí. 8 Mezi příklady chování ze strany zdravotnického personálu přispívající ke ztrátě důstojnosti pacientů patří: hrubost, přehlížení, lhostejnost k člověku, nerespektování soukromí při poskytování intimní péče, lhaní, nevhodné vyjadřování, neúcta, neklepání na dveře před příchodem do pokoje pacienta, neinformovanost pacienta co se s ním bude dít a další. Naopak mezi chování podporující respektování důstojnosti můžeme zařadit: projevování úcty, respektování zvyků, hodnot, soukromí, zdvořilé vyjadřování, milá gesta, informování pacienta, co se s ním bude dít a mnoho dalších. 9

Srov. HEŘMANOVÁ, J., Etika v ošetřovatelské praxi, s. 71. Srov. LEINO-KILPI, H., Patient’s Autonomy, Privacy and Informed Consent, s. 136. 7 Srov. KUTNOHORSKÁ, J., Multikulturní ošetřovatelství pro praxi, s. 57. 8 Srov. KALVACH, Z., Křehký pacient a primární péče, s. 53. 9 Srov. Respektování lidské důstojnosti. Příručka pro odbornou výuku, s. 56-57. 5 6

9

1.2 Stud Stud je spojován se ztrapněním, ztrátou důvěry, přistižením při něčem důvěrném, při lži. Pocit studu se s přibývajícím věkem postupně snižuje.10 Problematika studu je běžnou záležitostí hospitalizovaných pacientů. Pacienti jsou nuceni se dělit o intimní oblast s ostatními. A to nejen se zdravotnických personálem, ale i se studenty a ostatními pacienty. Jedná se převedším o svlékání, hygienu na lůžku, některá vyšetření, vyprazdňování na lůžku a hovoření o intimních problémech.11

1.3 Soukromí Při hospitalizaci vznikají situace, kdy dochází k narušení soukromí pacienta. Narušování soukromí je bráno pacienty velice negativně a ovlivňuje jejich psychický stav během hospitalizace. Snahou zdravotnického personálu by mělo být omezení narušování soukromí na co nejnižší možnou míru. Jednou z možností je se vyvarovat přítomnosti třetích osob při vyšetření pacienta, pokud k tomu předem nedal souhlas. 12 Neřešit zdravotní stav v přítomnosti ostatních pacientů. Nadbytečně pacienty nevystavovat nahotě. Zbytečně nezasahovat do osobních věcí pacienta, v případě, že se jedná o pacienta v bezvědomí, je zásah do jeho osobních věcí nezbytný (ať už jde o získání dokladů totožnosti nebo využití pomůcek k osobní hygieně).13 Prozatím nevznikl žádný právní předpis, který by definoval pojem soukromí a který by ujasnil, co je nezbytné v rámci poskytování péče a kdy se jedná o narušování soukromí. 14

Srov. NAKONEČNÝ, M., Lidské emoce, s. 269. Srov. PTÁČEK, R., a BARTŮNĚK, P., Etika a komunikace v medicíně, s. 56. 12 Srov. CANDIGLIOTA, Z., Jak být pacientem v České republice a zachovat si důstojnost, s. 60. 13 Srov. VONDRÁČEK, L., a WIRTHOVÁ, V., Právní minimum pro sestry, s. 45. 14 Srov. VONDRÁČEK, L., Právní předpisy, s. 13. 10 11

10

1.4 Jak zachovat intimitu pacienta v bezvědomí Intimita spadá jak do nižších, tak do vyšších potřeb pacienta. Při ošetřovatelských výkonech je důležité, aby ošetřující personál s maximálním úsilím dbal na respektování intimity pacienta. Sestra v intenzivní péči musí disponovat nejen výbornými teoretickými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi získanými praxí, aby se bezchybně mohla postarat o pacienta v bezvědomí, ale musí mít i jistou míru empatie a pochopení, pro zajištění kompletní péči o něj. 15 Základem a jednou z nejdůležitějších oblastí, je efektivní komunikace s pacientem. Komunikace s pacientem je v intenzivní péči často přehlížena, protože prvotním cílem u kriticky nemocného pacienta, je zajištění jeho přežití. Na první pohled se může zdát, že komunikace s pacientem je triviální záležitostí, avšak jedná se o jednu z nejobtížnějších dovedností pro sestry. I příbuzní pacienta se obrací na sestry s žádostí o radu, jak s příbuzným správně komunikovat. Přínosem komunikace s pacienty v bezvědomí se sestry začaly zabývat v 60. letech 20. století. 16 Mnoho zahraničních studií potvrdilo, že i pacienti v bezvědomí mají zachovaný určitý stupeň vnímání. Bylo vypozorováno, že při rozhovoru sester nebo rodiny s pacientem dochází ke stabilizaci vitálních funkcí a k uklidnění pacienta.17 Sluch je totiž posledním smyslem, který do jisté míry bývá u pacientů zachován i po upadnutí do bezvědomí. Jiná americká studie prokázala, že někteří pacienti po nabytí plného vědomí byli schopni popsat rozhovory a dění kolem nich, v době, kdy byli v bezvědomí.18 Proto je opodstatněné hovořit na pacienta tak, jako by byl schopen vnímat veškeré dění okolo sebe a popisovat jim veškeré plánové a prováděné intervence. A je velkým pochybením hovořit o pacientovi u jeho lůžka nebo si vykládat s ostatními sestrami o osobních věcech během péče o pacienta. Neméně závažnou chybou je hovořit o pacientovi přímo nebo v blízkosti ostatních pacientů, personálu nebo dalších lidí, kteří se přímo neúčastní péče o pacienta, tudíž o něm nemusí znát důvěrné informace. 19

Srov. HEŘMANOVÁ, J., Etika v ošetřovatelské praxi, s. 144. Srov. PLEVOVÁ, I., Ošetřovatelství II, s. 60. 17 Srov. JESUS, L., Verbal communication with unconscious patients. Acta Paulista de Enfermagem [online]. Available from: http://dx.doi.org/10.1590/S0103-21002013000500016 18 Srov. LEIGH, Karen. Commynicating with unconscious patients. Nursing Times [online]. Available from: http://www.nursingtimes.net/communicating-with-unconscious-patients/200542.article 19 Srov. ŠPATENKOVÁ, N., a KRÁLOVÁ, J., Základní otázky komunikace, s. 109. 15 16

11

Další oblastí, kdy často dochází k narušení intimity, patří hygienická péče. Celková koupel na lůžku je pro ošetřující personál náročná, především pokud se dodržuje pravidlo, že mytí provádí jen jedna sestra (viz kap. 2.1.3, s. 16). Při této činnosti je obzvláště důležité myslet na zachování intimity pacienta. Je vhodné si před mytím nachystat veškeré potřebné pomůcky na stolek, který bude mít sestra při ruce, aby sestra nemusela odbíhat od pacienta a tím pádem nevznikala zbytečná časová prodleva v době, kdy pacient bude odhalen. Dalším krokem je nachystání místnosti pro koupel, zavření oken a dveří je pro zajištění intimity samozřejmostí. Pokud uspořádání oddělení neumožňuje boxový systém, okolo lůžka se postaví zástěny, i tato metoda poskytuje pacientovi dostatek soukromí, odhalený pacient je chráněn před zraky ostatních pacientů a personálu, který se na péči přímo nepodílí. 20 Zástěny je vhodné využít i u jiných výkonů než hygienických, jde i o provádění lékařských a ošetřovatelských výkonů (např. nutnost odkrytí intimních partií při zavádění močové cévky). V takových případech je nezbytné zajistit soukromí pacienta s využitím zástěn. Časté chyby se dějí i při lékařské vizitě. Sestry odhalují pacienty s časovým předstihem, který není nezbytně nutný. V případě, že lékař odhaluje pacienta sám, problém nenastává. Dále je u lékařských vizit často přítomna řada personálu a studentů, kteří se přímo nepodílí na péči o pacienta.21 Každý pacient má, bez ohledu na svůj zdravotní stav a narušené vnímání, právo na ohleduplnou péči ze stran veškerého zdravotnického personálu. Všechna vyšetření, výkony a konzultace musí být realizovány diskrétně a pracovníci musí myslet na stud a zachování intimity pacienta.22

Srov. WORKMAN, B., a BENNETT, C., Klíčové dovednosti sester, s. 60. Srov. SIKOROVÁ, L., a FILOVÁ, A., Opomíjení dodržování intimity pacientů ve zdravotnických zařízeních. Dostupné z: http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/clanky/2~2011/682-opomijeni-dodrzovaniintimity-pacientu-ve-zdravotnickych-zarizenich 22 Srov. ZAJÍČKOVÁ, M., Ochrana soukromí a osobnosti v českém zdravotnictví, Florence, 2008, roč. 4, č. 10, s. 363-364. 20 21

12

2 POTŘEBY NEMOCNÝCH V BEZVĚDOMÍ

Potřeba je výchozí motivační stav charakterizovaný určitým deficitem, určitým nedostatkem, chyběním něčeho. Lidské potřeby vznikají vzájemným působením člověka a prostředí. Uspokojování potřeb je nezbytné pro život a vývoj jedince, naopak neuspokojováním potřeb dochází ke strádání člověka a ke změně jeho psychické činnosti, myšlení i emocí. Vědomosti o potřebách by sestra měla využít ne jen pro vlastní určení potřeb, ale především pro určení potřeb pacientů. Všichni lidé mají potřeby téměř stejné, jen je každý uspokojuje jiným způsobem. Potřeby se mohou rozdělit na nižší (fyziologické) a vyšší (psychické). Nejdříve musí dojít k uspokojení nižších potřeb a až poté může dojít k uspokojování potřeb vyšších, nikdy to nelze aplikovat naopak. Jedna z nejznámějších hierarchií lidských potřeb je od amerického psychologa Abrahama Harolda Maslowa. Ten popisuje dle svých vlastních zkušeností „pyramidu potřeb“, kde základem jsou fyziologické potřeby (ty jsou v lidské osobnosti již od začátku života), dále potřeba bezpečí a jistoty (může se jednat například o partnerský vztah, ale i neporušování zákona nebo předpisů), potřeba lásky a sounáležitosti (jde o potřebu někam a k někomu patřit), potřeba uznání, ocenění a sebeúcty (mít uznání, respekt, sebedůvěru) a na vrcholu je potřeba seberealizace (snaha vyjádřit své schopnosti, vědění).23 Pokud nejsou potřeby v jedné úrovni uspokojeny, nelze v „pyramidě potřeb“ stoupat výš. Potřeby jsou uspořádány vývojově a dle vnitřní naléhavosti. Ale i sám A. H. Maslow stanovil výjimky, u kterých tato posloupnost potřeb neplatí, jde například o lidi, kteří upřednostňují sebeúctu před láskou. Potřeby nemocných v intenzivní péči se významně liší podle osobnosti, charakteru, informovanosti o nemoci, předchozí zkušenosti, diagnózy a závažnosti zdravotního stavu pacienta. Hlavním rozdílem mezi potřebami v intenzivní péčí a standardním oddělením je ten, že pacienti mají často porušené vědomí. 24 Potřeby těchto pacientů se neustále vyvíjí a mění se jejich priorita. Takoví pacienti nejsou schopni vyjádřit své potřeby a úkolem sestry je jejich potřeby předvídat a plnit bez jejich spolupráce.25

Srov. MASTILIAKOVÁ, D., Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika, s. 18. Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 21. 25 Srov. ŠAMÁNKOVÁ, M., a kol. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci, s. 68. 23 24

13

2.1 Fyziologické potřeby Fyziologické potřeby patří k těm nejzákladnějším potřebám jedince, mají nejvyšší prioritu a nedá se bez nich přežít. Patří sem potřeba dýchání, výživy, hygieny, vylučování, teplotní komfort, spánek a nepociťování bolesti.

2.1.1 Potřeba dýchání Dýchání je nezbytné pro život a pro správné fungování ostatních vitálních funkcí. A právě nemocní v intenzivní péči mají často dýchání narušené. Ať už se jedná o mírnou poruchu nebo plné nahrazení činnosti plic, hrudní stěny a dýchacího svalstva. Úkolem sester v danou chvíli je využít své znalosti a dovednosti ke zmírnění obtíží nemocného. 26 Při poruchách vědomí je nezbytné zajistit dýchací cesty a podávat kyslík s využitím umělé plicní ventilace (UPV). Ke krátkodobému zajištění průchodnosti dýchacích cest se nejčastěji využívají ústní a nosní vzduchovody a laryngeální masky. Nejedná se však o běžně používané pomůcky na oddělení, takové zajištění dýchacích cest se nejčastěji využívá v odborné první pomoci. K zajištění dýchacích cest na oddělení se provádí endotracheální intubace, jedná se o vsunutí tracheální rourky nosem či ústy do průdušnice a zajištění jejich polohy nafouknutým balónkem. Jedná se o nejbezpečnější způsob zajištění dýchacích cest. U pacientů, kde se předpokládá dlouhodobá ventilační podpora, se provádějí tracheostomie. Jde o chirurgický výkon, kdy je otvorem na krku vyústěna průdušnice na povrch těla, do kterého se vloží tracheostomická kanyla. V tomto případě jsou vyřazeny z funkce horní dýchací cesty. Oba tyto způsoby zajištění dýchacích cest chrání pacienta před aspirací žaludečního obsahu, slin a krve.27 U zajištěných dýchacích cest se musí sestra postarat o jejich pravidelnou toaletu. Jedná se především o odsávání sekretu z horních a dolních dýchacích cest, tedy z úst nebo nosu a plic, otevřeným nebo uzavřeným systémem. Dále se provádí terapeutická laváž plic, která pomáhá odstranit zaschlé krusty a hustý sekret z plic. A také tzv.

26 27

Srov. TRACHTOVÁ, E., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 110. Srov. HAHN, A., Otorinolaryngologie a foniatrie v současné praxi, s. 249.

14

„ambuing“, kterým se předchází atelektázám (nevzdušnost plic). Dále je nutné zajistit zvlhčování vdechované směsi a aerosolovou terapii. 28 Přívod kyslíku je zajištěn pomocí plicního ventilátoru, který umožňuje nastavení různých ventilačních režimů. Režimy se rozdělují podle stupně podpory, některé částečně nahrazují dechovou aktivitu pacienta a jiné ji nahrazují v plném rozsahu. Samozřejmě, tento způsob ventilační podpory má své komplikace a nežádoucí účinky, a proto je cílem zdravotnického personálu dělat vše proto, aby pacient byl od přístroje co nejdříve odpojen a byla obnovena jeho spontánní dechová aktivita. 29

2.1.2 Potřeba výživy Potřeba výživy je základním předpokladem k přežití. Nejedná se jen o uspokojení biologických potřeb, ale i psychosociálních. Pacienti, kteří jsou hospitalizovaní na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a jsou v bezvědomí, nejsou schopni sami přijímat stravu ústy. Způsob nutriční podpory je buď parenterální, nebo enterální. Parenterální cesta obchází trávicí trakt a výživa je podávána do centrální nebo periferní žíly. Tento způsob výživy je ovšem nefyziologický, živiny obchází trávicí trakt, dochází k atrofii (degeneraci) sliznice střeva, je rizikovější z důvodu vzniku infekce při kanylaci žil a je finančně nákladnější. Nejčastěji se k parenterální výživě podávají „all-in-one“ vaky, které obsahují veškeré potřebné živiny v jednom vaku, buď jsou firemně předpřipravené, nebo se mohou nechat speciálně vyrobit podle potřeb pacienta.30 Při enterálním způsobu výživy strava prochází trávicím traktem, tento způsob výživy je fyziologický, jednodušší a levnější. Metodou nutriční podpory je nazogastrická, nasojejunální sonda nebo perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG). Nazogastrická sonda se zavádí skrze nosní průduch (pokud to není možné, cestou zavedení mohou být i ústa) až do žaludku. Její podmínkou pro zavedení je zaintubovaný pacient, v opačném případě by hrozilo riziko aspirace (zatečení žaludečního obsahu do plic). Sondy jsou v různých velikostních provedeních a jsou vyráběny ze silikonu nebo polyuretanu. Před kontrolou správného zavedení sondy, se do ní nesmí nic aplikovat.

Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 226-227. Tamtéž, s. 211-225. 30 Srov. GROFOVÁ, Z., Nutriční podpora, s. 62. 28 29

15

Jednou z nejpoužívanějších metod je vpravení vzduchu do sondy a následný poslech v oblasti žaludku fonendoskopem. Nazojejunální sonda vlastnostmi připomíná sondu nazogastrickou, jen je tenčí, delší a zavádí se až do jejuna (lačníku). Správné zavedení této sondy lze přesně určit pomocí rentgenu. PEG je metoda, při které je otvorem v břiše zavedena do žaludku tenká sonda, jež ústí na povrch těla. Zavádí se pouze při předpokladu dlouhodobé výživy (delší než 6 týdnů). Smyslem enterální výživy v akutní fázi pacienta není plně hradit potřeby výživy, ale podporovat správnou funkci žaludku, sliznici a motilitu střeva a jeho bariéru. 31 Strava se sondou podává buď kontinuálně, kdy je neustálé přivádění malých dávek výživy do trávicího traktu s možnou noční přestávkou. Nebo intermitentně, což znamená, že se jedna dávka aplikuje několik hodin a pak nastává pauza. Poslední možností je bolusové podáví výživy, kdy se co 3-4 hodiny podá do sondy dávka výživy. 32

2.1.3 Potřeba hygieny Hygienická péče u pacientů s poruchou vědomí je prakticky vždy prováděna na lůžku nemocného a to bez svépomoci pacienta. Frekvence koupele by měla být minimálně jednou denně, podle potřeby případně častěji. Při provádění hygieny je nezbytně nutné dbát na zajištění soukromí a vytvoření optimálních podmínek pro její provedení. Pokoj, ve které hygiena probíhá, by měl mít alespoň 20°C a uzavřená okna. Dostatečná hygiena je potřebná nejen pro pocit čistoty, ale zabraňuje komplikacím, jako jsou dekubity, proleženiny a zároveň má preventivní funkci proti nozokomiálním nákazám. Samozřejmě pokud aktuální stav pacienta hygienu neumožňuje, tak se její provedení odloží. Proto by sestra před hygienou měla zhodnotit zdravotní stav pacienta a reagovat na jeho změny. 33 Prováděním hygieny se zabývá i koncept Bazální stimulace, který se v dnešní době využívá na mnoha odděleních. Celková koupel provedená dle konceptu Bazální stimulace pozitivně ovlivňuje vědomí pacienta, pomáhá jej zklidnit, potlačuje případnou agresivitu a pomáhá jim si uvědomovat hranici svého těla. Běžně se hygiena provádí

Srov. ZADÁK, Z., Výživa v intenzivní péči, s. 297. Srov. VYTEJČKOVÁ, R., Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II, s. 200. 33 Srov. VYTEJČKOVÁ, R., Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I, s. 142. 31 32

16

alespoň ve dvou sestrách, avšak podle konceptu Bazální stimulace provádí hygienu jen jedna sestra. Podle potřeby sestra může provádět koupel zklidňující (hygiena se provádí po růstu chlupů a u pacientů navozuje klid), koupel osvěžující (jedná se o přesný opak zklidňující koupele, hygiena se provádí proti růstu chlupů a za pomocí vlažné vody) a neurofyziologická (aplikuje se u pacientů při vědomí, stimuluje se postižená část těla nemocného).34 Po mytí sestra nesmí zapomenout na péči o pokožku pacienta, provede hygienu očí, úst a dle potřeby zařadí oholení vousů, mytí vlasů a péči o nehty. Pochopitelně se při hygieně pacienta provádí úprava lůžka a výměna ložního prádla. Vše záleží na zvyklostech pracoviště a zdravotním stavu pacienta.

2.1.4 Potřeba vylučování Vylučování v intenzivní péči u pacientů v bezvědomí je zajišťováno na lůžku pacienta. Proto se k odvádění moče používá permanentní močový katétr, kdy je cévka vsunuta do močového měchýře a zajištěna pomocí nafouknutého balónku. Na cévku je napojen uzavřený sběrný systém umožňující měření hodinové diurézy (množství moči vyloučené za hodinu). Cévky se vyrábí v různých velikost a z různých materiálů, pro dlouhodobé využití se nejčastěji používají cévky ze silikonu. Pro muže jsou určeny cévky se zahnutou špičkou, které kopírují anatomické zakřivení močové trubice. Pro ženy jsou vhodné cévky rovné.35 Jedná se o invazivní výkon, který obnáší jisté komplikace. V případě úniku stolice mají pacienti pod sebou vsunutou savou podložku. Při vodnatém průjmu je pacientům indikován Flexi Seal®, jde o silikonový katétr zavedený do rekta držící pomocí nafouknutého balónku a stolice odchází do sběrného sáčku. Tím pádem je pacient chráněn před zbytečnou iritací pokožky stolicí, brání šíření infekčních nemocí a zvyšuje pohodlí pacienta. Samozřejmě má i tato metoda své kontraindikace a nelze ji využít u všech pacientů. 36

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 77-83. Srov. VYTEJČKOVÁ, R., Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II, s. 125. 36 Tamtéž, s. 113-114. 34 35

17

2.1.5 Potřeba teplotního komfortu Na anesteziologicko-resuscitačních odděleních jsou klimatizace, tím pádem je snadno regulovatelná teplota prostředí. Avšak mnohdy zdravotní stav pacienta vyžaduje léčebné chlazení nebo ohřívání. Fyzikální chlazení se podle cílové teploty může rozdělit na mírné (36,5-34,0 °C), střední (33,5-28,0 °C) a hluboké (27,5-17,0 °C). Řízená hypotermie okolo 32-33 °C se například využívá při poranění mozku. Samozřejmostí je využití chlazení při snižování horečky u pacientů. Mezi pomůcky k chlazení patří chladící podložky, gelové polštářky, studené zábaly a ochlazené roztoky podávané do periferní žíly. Ohřev pacienta se provádí metodou vodou naplněných podložek a vzduchových přikrývek. 37

2.1.6 Potřeba spánku Kvalitní spánek je nutností pro udržení psychické i fyzické pohody. Vždy při hospitalizaci je spánek svým způsobem narušen. Toto obzvláště platí v intenzivní péči, kde je více rušivých stimulů než na standardním oddělení.

Jedná se především

o provozní hluk a nepřetržité kontrolování sestrou. Dalšími zdroji hluku mohou být přístroje, jako jsou monitory, injektomaty aj. Zajímavostí je, že i nemocní v dlouhodobém umělém spánku jsou po probuzení unavení. 38

2.1.7 Potřeba nepociťovat bolest Bolest je subjektivní pocit, který informuje o probíhajícím nebo potencionálním poškození tkání. Vnímání bolesti závisí na pohlaví, rase a věku. Bolest se rozděluje podle délky trvání na akutní a chronickou. Akutní bolest trvá hodiny až dny, je snadno lokalizovatelná, má výstražnou funkci pro tělo a dobře odpovídá na léčbu. Chronická bolest trvá měsíce až roky (nejméně 3-6 měsíců), je hůře lokalizovatelná a není pro člověka užitečná.39 I nemocní s porušeným vědomím pociťují bolest, proto se na odděleních ARO s bolestí u nemocných počítá a adekvátně tlumí. Srov. VOKURKA, M., Patofyziologie pro nelékařské směry, s. 36. Srov. ŠAMÁNKOVÁ, M., a kol. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci, s. 91-92. 39 Srov. ROKYTA, R., Bolest a jak s ní zacházet, s. 32. 37 38

18

2.2 Psychické potřeby Po uspokojení fyziologických potřeb, začnou narůstat požadavky na psychické potřeby. Do této kategorie spadá potřeba bezpečí a jistoty a dále potřeba lásky a sounáležitosti.

2.2.1 Potřeba bezpečí a jistoty Při hospitalizaci pojem potřeba bezpečí a jistoty získávají zcela jiný rozměr, než v běžném životě. I když jsou pacienti v bezvědomí, musíme k nim přistupovat tak, jako kdyby při vědomí byli. Je nutnost nemocné informovat o tom, kde se nachází, mluvit na ně při manipulaci a upozornit na veškeré plánované ošetřovatelské a lékařské výkony. 40

2.2.2 Potřeba lásky a sounáležitosti Pacienti bez ohledu na stav vědomí mají potřebu pociťovat lásku a sounáležitost. Není tím myšlena pouze láska a sounáležitost ze strany rodiny, ale i ze strany personálu. Pacienti s mírnou poruchou vědomí (somnolencí) jsou schopní do jisté míry komunikovat, jen je nutné rodinu poučit o správném způsobu komunikace s nemocným. Je třeba na pacienty mluvit hlasitě, ideální je kombinace zvýšeného hlasu a dotyku, v takovém případě je pacient dostatečně stimulován a je schopen s ponecháním delšího času slovně reagovat. Pacienti se střední nebo těžko poruchou vědomí (sopor až kóma) již nejsou schopni verbální odpovědi, jedinou možnou odpovědí je změna fyziologických funkcí. V dnešní době se již na mnoha oddělení praktikuje metoda iniciálního doteku v rámci Bazální stimulace. Dotek se provádí vždy na stejném místě a je doplněný stejným oslovením. Takový postup dává pacientům pocit bezpečí a pomáhá jim se orientovat.41

40 41

Srov. ŠAMÁNKOVÁ, M., a kol. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci, s. 97. Tamtéž, s. 101.

19

3 VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY

Jakákoliv činnost v České republice je ošetřena právními předpisy a ani poskytování zdravotní péče tomu není výjimkou. Neustále v této oblasti vznikají nové předpisy, které je nutno dodržovat pro udržení systému a spokojenost pacientů. Nedodržování těchto právních předpisů je sankcionováno.

42

Nejzranitelnější v tomto

směru jsou pacienti, kteří se svého práva nemohou dovolat, a to především pacienti v bezvědomí.

3.1 Všeobecná deklarace lidských práv Deklarace byla přijata Valným shromážděním OSN dne 10. prosince 1948 v Paříži. Jednalo se o první nezávazný dokument o ochraně obyvatelstva s mezinárodním uznáním, který inspiroval k pozdějšímu vytvoření mezinárodních závazných práv, a stal se vzorem jednotlivým státům pro vznik zákonů. 43 Cílem tohoto dokumentu je ochrana obyvatelstva, jejich svoboda, spravedlnost a mír. Deklarace se skládá z preambule a třiceti článků, avšak jen malá část se týká práv pacientů v bezvědomí. V preambuli se zmiňuje uznání přirozené lidské důstojnosti a rovnosti v lidské rodině jako základu svobody, spravedlnosti a míru. S nadhledem se dá říci, že na rovnosti a důstojnosti staví veškerá lidská práva. 44

3.2 Listina základních práv a svobod Listina byla inspirována především z Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 a v roce 1992 byla vyhlášena jako součást ústavy České republiky. Obsah listiny vychází ze svrchovanosti práva a z možnosti zásahů státní moci do svobod jednotlivých

Srov. VONDRÁČEK, L., Právní předpisy, s. 9. Srov. ŠTĚTINA, J., Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém, s. 31. 44 Srov. KOLDINSKÁ, K., Gender a sociální právo, s. 33. 42 43

20

občanů. Listina je členěna do šesti hlav a 44 článků a již v první hlavě je opět poukazováno na nezbytnost dodržovat rovnost a důstojnosti lidu v právech. Druhá hlava se zabývá základními lidskými právy, hlava třetí se stará o práva národnostních menšin, hlava čtvrtá hospodářským, sociálním a kulturním právem. Pátá hlava se zaobírá soudním právem a poslední, šestá hlava, řeší společenská ustanovení. V tomto právním předpise nevnikají rozdíly mezi pracovníky ve zdravotnictví a pacienty, všichni mají stejná práva, ale i povinnosti. 45

3.3 Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti Úmluva byla přijata v roce 1997 v souvislosti s pokrokem v oblasti biologie a medicíny a tím pádem ze strachu z ohrožení jedince vývojem v této sféře. Pokrok má být využíván k užitku jedinců jak ze strany jednotlivců a společnosti, tak i celkového lidstva. Úmluva má sloužit jako doplněk mezinárodních dokumentů. Například se jedná o Všeobecnou deklaraci lidských práv, Úmluvu na ochranu lidských práv, Úmluva o právech dítěte aj.46 Významná část úmluvy se zabývá autonomií jedince, respektováním jeho svobody, a především, ochranou těch, kteří nemají možnost autonomního rozhodování. Důstojnost zde není myšlena jen jako autonomie jedince, ale jako základ všeho ostatního, již na začátku úmluvy se odkazuje na Deklaraci lidských práv z roku 1948.47

3.4 Etický kodex sester Etický kodex sester byl vypracován Mezinárodní radou sester (International Council of Nurses - ICN) se sídlem pro Evropu v Ženevě v roce 1953. Od jeho vzniku byl několikrát kontrolován a schvalován, k významné revizi došlo v roce 1973

Srov. VONDRÁČEK, L., Právní předpisy, s. 11. Srov. KUTNOHORSKÁ, J., Etika v ošetřovatelství, s. 52. 47 Srov. PTÁČEK, R., Etika a komunikace v medicíně, s. 54. 45 46

21

a k poslední úpravě v roce 2000. V České republice byl uznán Českou asociací sester (ČAS) v roce 2003. Etický kodex ICN se stal vzorem pro vypracování dalších kodexů.48 Etický kodex vymezuje základní etická pravidla platná pro sestry po celém světě. Jedná se o všeobecný standard pro jednání sester s pacienty, jejich rodinou, komunitou a společností. Zdravotní péči je nutné poskytovat bez ohledu na národnost, rasu, víru, věk, politické přesvědčení a společenské postavení. Povinnosti sester se rozdělují na čtyři základní složky, a to na péči o zdraví, předcházení nemocem, zlepšování dosavadního zdraví a tišení bolesti. Součástí těchto základních prvků je i respektování lidského života, důstojnosti, práv a zacházení s úctou. Sestra poskytuje zdravotní péči jednotlivcům, rodinám, společnosti a spolupracuje s dalšími obory. 49 Kodex sester je rozčleněn do pěti oddílů, sestra a spoluobčan, sestra a péče v praxi, sestra a společnost, sestra a spoluzaměstnanci a sestra a povolání. Z pohledu pacientů, obzvláště těch v bezvědomí, je nejpodstatnější kapitola „sestra a spoluobčan“. Zdravotní sestra zodpovídá za občany, kteří potřebují zdravotní péči. Při jejím poskytování sestra respektuje individualitu, uznává rozdílnou víru jedince, jeho hodnoty a zvyky. Snaží se o vytvoření ideálních podmínek pro jejich splnění. Dále chrání důvěrné informace o pacientovi, které považuje za osobní a posuzuje, které informace a komu je může sdělit. 50

3.5 Práva pacientů Historie práv pacientů začíná v sedmdesátých letech 20. století ve Virginii, kde jej lékárník David Anderson poprvé definoval. Česká verze práv pacientů vznikla podle předlohy standardů Amerického svazu občanských svobod z roku 1985. Česká práva pacientů byla definována a vyhlášena Centrální etickou komisí Ministerstva zdravotnictví České republiky dne 25. února 1992. Podle obecné verze práv pacientů vznikly práva specializované, jedná se o práva hospitalizovaných dětí, práva kriticky nemocných, onkologických pacientů, etické problémy týkající se pacientů s duševními chorobami a další. 51 Srov. KUTNOHORSKÁ, J., Etika v ošetřovatelství, s. 111. Srov. KELNAROVÁ, J., Psychologie 2. díl, s. 110. 50 Srov. KUTNOHORSKÁ, J., Etika v ošetřovatelství, s. 111. 51 Srov. České ošetřovatelství 2, s. 44. 48 49

22

Práva pacientů se člení do jedenácti bodů, které utvrzují důležitost prosazování lidských práv ve zdravotnictví, zejména respektování lidské důstojnosti, integrity a vyjádření úcty k pacientovi. Každý pacient je individuální, má jiné potřeby, přání a hodnotový systém, proto nelze předpokládat jejich požadavky a je třeba pacienty brát jako jedinečné bytosti a rovnocenné partnery při poskytování péče. Obzvláště ve zdravotnictví se apeluje na dodržování etických norem mnohem více, než v jiných pracovních odvětvích. Důvodem je, že sestra je jedním z nejdůležitějších článků při poskytování zdravotní péče a je s pacientem v neustálém kontaktu. Pro sestry by plnění práv pacientů mělo vést ke zlepšení morálky na pracovišti, k naplnění profesních představ a především ke spokojenosti pacienta. 52

3.6 Práva pacientů v bezvědomí V České republice doposud nevzniklo právo, které by se týkalo pouze pacientů v bezvědomí. Přičemž tito pacienti jsou jedni z nejzranitelnějších, nemohou se svého práva dovolat a nemohou projevit svou právní vůli. Jednou z možností je využití práv pro kriticky nemocné pacienty, kde jsou z části zahrnuty práva pacientů v bezvědomí. Kriticky nemocný pacient, i přes nepříznivý zdravotní stav, má svá práva a povinnosti. Pacient tedy nemá omezená práva a povinnosti a nezáleží na tom, v jakém zdravotním stavu se momentálně nachází. Problém nastává, když by pacient chtěl svá práva ovlivnit či změnit. Jedině soudní rozhodnutí může pacient zbavit způsobilosti nebo ji částečně omezit. 53 Nejkomplikovanější skupinou z kriticky nemocných jsou pacienti v bezvědomí či v kómatu. Možnost právních úkonů není u těchto pacientů možná. Jedinou výjimkou je projevení přání či nesouhlasu se zdravotnickým výkonem v době plného zdraví. U pacientů v bezvědomí zajistí soud ochranu jejich práv. Řízení, které má za úkol ochránit svobodu pacienta, se nazývá detenční. V souvislosti s tímto řízením, je povinností lékaře (případně jiné oprávněné osoby) nahlásit soudu pacienta, který do 24h od přijetí nepodepsal informovaný souhlas. A to za podmínek, kdy musel být proveden

Srov. ŠAMÁNKOVÁ, M., a kol. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci, s. 123. Srov. ŠPECIÁNOVÁ, Š., a ŠPECIÁN, M., Kriticky nemocný pacient z pohledu právníka. Intervenční a akutní kardiologie, 2011, Suppl. B, s. 18-21. 52 53

23

neodkladný zákrok, který pacienta ohrožoval na životě, zdravotní stav pacienta neumožnil získání informovaného souhlasu nebo pacient nepodepsal souhlas během prvních 24h hospitalizace. Soud v tomto případě nerozhoduje o právech pacienta, cílem detenčního řízení je zjistit, zda bylo přijetí pacienta a jeho pobyt nutný a ze zákona správný. Další řízení se nazývá opatrovnické. Jak již je psáno výše, pacienti v bezvědomí nejsou schopni hájit svá práva a rozhodovat se. Proto je nutné stanovit třetí osobu jako opatrovníka, který bude schopen za pacienta právně rozhodovat. Opatrovníkem je nejčastěji stanoven rodič nebo jiná osoba blízká. Samozřejmostí je při stanovení opatrovníka uvést i jeho rozsah práv a povinností. 54 Jednou z dalších otázek je, komu může lékař poskytnout informace o zdravotním stavu pacienta v bezvědomí. Běžně si pacienti zvolí, kterým osobám v jeho okolí může lékař zdravotní stav sdělit. Pokud to pacientovi jeho zdravotní stav nedovolí, automaticky na tyto informace mají právo osoby blízké. Mezi osoby blízké dle zákoníku patří přímí příbuzní (rodiče a děti pacienta), sourozenci, manžel, partner a další osoby v rodinném nebo obdobném vztahu. Jelikož si mnohdy lékař nemůže ověřit příbuzenský vztah k nemocnému, měl by se lékař vyvarovat podáváním informací osobám v rodinném a obdobném vztahu. 55

Srov. Zákon č. 98/2012 Sb., Občanský zákoník. Srov. ŠPECIÁNOVÁ, Š., a ŠPECIÁN, M., Kriticky nemocný pacient z pohledu právníka. Intervenční a akutní kardiologie, 2011, Suppl. B, s. 18-21. 54 55

24

4 PORUCHY VĚDOMÍ

Vědomí se označuje jako stav, kdy je člověk schopen vnímat sám sebe i okolní svět a přiměřeně reagovat na veškeré podněty přicházející z vnitřního i vnějšího prostředí. Vědomí se dá rozdělit na dva druhy. Vigilita je druh vědomí, při kterém je člověk ve stavu bdělosti a ta v průběhu dne kolísá. Lucidita je označení jasnosti vědomí a je závislá na bdělosti, bez které by nebyla možná.56 Zjednodušeně je bezvědomí porucha cévní mozkové soustavy (CNS) a spadá do kvantitativních poruch vědomí. Kvantitativní poruchy se dělí na tři stupně: 

Somnolenci - pacient je neustále v mělkém „spánku“, je lehce probuditelný na oslovení či dotek, vyhoví slovním i motorickým požadavkům, nemocný má zachované polykání, udrží moč a stolici.



Sopor - pacient je v hlubokém spánku, nereaguje na slovní podměty, pouze na výrazný dotek nebo bolestivý podmět. Reakce nemocného může být neartikulovaná slovní nebo motorická, poté opět upadá do bezvědomí.



Kóma - pacient je v hlubokém bezvědomí, nereaguje na vnější podněty, kóma se dá rozdělit na tři druhy: 57 o povrchové – jsou utlumeny obranné reflexy, o hluboké – chybí reakce na veškeré podněty, o vigilní – pacient působí dojmem, že je při vědomí, má otevřené oči, ale není schopen mluvit, očima nefixuje, jeho reakce jsou pouze reflexní. K tomuto stavu dochází při poškození mozkové tkáně.58

Srov. AMBLER, Z., Základy neurologie, s. 64. Srov. DOBIÁŠ, V., Klinická propedeutika v urgentní medicíně, s. 137. 58 Srov. KELNAROVÁ, J., První pomoc I, s. 55. 56 57

25

4.1 Vyšetření pacienta v bezvědomí V nemocničním prostředí vyšetření pacienta v bezvědomí primárně začíná vyhodnocením jeho vitálních funkcí, zhodnocením průchodnosti dýchacích cest, zajištěním dýchání a cirkulace krve. Poté se zhodnotí a zapíší použitá farmaka, následuje zhodnocení vědomí a přesné stanovení jeho hloubky.59 U pacientů s poruchou vědomí se stanovuje škála Glasgow coma scale (GCS), která pomáhá určit hloubku bezvědomí, hodnotí se nejlepší slovní a motorická odpověď a otevření očí (viz obr. 1). Počet bodů se pohybuje od 3 do 15. Čím je dosažený počet bodů nižší, tím je větší rozsah postižení. Za lehkou nebo žádnou poruchu vědomí se považuje dosažené skóre nad 13 bodů, za střední 12-9 bodů, dosažením 8 a méně bodů svědčí pro kóma.60 Obrázek 1 - Glasgow Coma Scale61

Z neurologických vyšetření se jedná především o laboratorní a toxikologické vyšetření, počítačová tomografii (CT), rentgen, magnetickou resonanci (MR), sonografii, lumbální punkci, elektroencefalografické vyšetření (EEG) a další. 62 Lékař

Srov. MUMENTHALER, M., Neurologická diferenciální diagnostika, s. 72. Srov. JABOR, A., Vnitřní prostředí, s. 463. 61 Tamtéž. 62 Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 198. 59 60

26

v rámci dalšího posuzování poruch vědomí vyšetřuje kmenové funkce pacienta, mezi testované reflexy spadá: 

Reakce zornic – zjišťuje se pohledem, sleduje se jejich velikost, tvar a reakce na osvit (fotoreakce). Za normální okolností by měly být zornice stejně velké (izokorické), pokud jsou zornice rozdílné, tento stav se popisuje jako anizokorie. Možnou příčnou rozdílně velkých zornic může být např. epidurální hematom. K posuzování fotoreakce zornic se používá baterka, po osvitu baterkou by mělo dojít k zúžení (mióze) zornice a po náhlém vypnutím světla by mělo dojít ke zpětnému rozšíření zornice (mydriáze). Reakce zornic je ovlivnitelná i léky, např. atropin způsobuje mydriázu, opiáty miózu. 63



Rohovkový reflex – ověřuje se dotekem sterilního smotku (štětičkou) na rohovku. Fyziologickou reakcí je sevření víčka, pokud je pacient v hlubokém bezvědomí, může být reflex snížen. 64



Okulocefalický reflex – provádí se rychlým otáčením hlavy pacienta na obě strany, fyziologickou reakcí po otočení hlavy je stočení očí na opačnou stranu.65



Okulovestibulární reflex – realizuje se pomalým stříknutím (během 10-15 s) ledového fyziologického roztoku v množství 20 ml do zevního zvukovodu, fyziologickou reakcí je kmitavý pohyb očí ke stimulované straně zvukovodu. Na opačné straně může být test uskutečněn nejdříve za 5 minut.66



Spontánní pohyby očí a poloha očních bulbů – specifickým znakem u komatózních pacientů jsou bloudivé pohyby očních bulbů.67



Dýchání – u pacientů se zachovalých spontánním dýcháním je důležité sledovat frekvenci, dechovou amplitudu a rytmus dýchání. Typické pro bezvědomí jsou bradypnoe (snížení dechové činnosti pod fyziologický limit 12/min) 68



Postavení končetin a svalový tonus – hodnotíme svalový tonus a jeho symetrii po celém těle. Typickým znakem u pacientů v bezvědomí je dekortikační a decerebrační postavení těla (viz obr. 2, 3).69

Srov. BREBERA, J., Vyšetření zornic, Anesteziologie a urgentní medicína [online], Dostupné z: http://ans.arim.cz/multimedia/vysetreni-zornic/ 64 Srov. NEJEDLÁ, M., Fyzikální vyšetření pro sestry, s. 99. 65 Srov. FULLER, G., Neurologické vyšetření snadno a rychle, s. 230. 66 Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 181. 67 Srov. NEJEDLÁ, M., Fyzikální vyšetření pro sestry, s. 99. 68 Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 221. 69 Tamtéž. 63

27

Obrázek 2 - Dekortikační postavení70

Obrázek 3 - Decerebrační postavení71

4.2 Monitorování pacienta Monitorování pacienta je nedílnou součástí hospitalizovaných pacientů v intenzivní péči. Monitorováním je myšleno opakované nebo trvalé sledování vitálních funkcí nemocného, které umožní včasný záchyt abnormalit, tím pádem včasné zahájení léčby a také sledování účinnosti terapie. Monitorování může probíhat u lůžka nemocného (bedside monitoring), na centrálním monitoru nebo kombinací obou způsobů. Monitorace může probíhat bez nebo s využitím pomůcek a přístrojů a také se může dělit na neinvazivní (bez porušení kožního krytu) a invazivní (s narušením kožního krytu).72

4.2.1 Monitorování oběhového systému Mezi nejběžnější a nejdostupnější vyšetření patří snímání křivky EKG (elektrokardiografie). Křivka nám umožní sledovat srdeční frekvenci, případné arytmie, Decerebrate posture. Drugs and diseases reference Index [online]. http://dxline.info/diseases/decerebrate-posture#prettyPhoto 71 Tamtéž. 72 Srov. MINAŘÍKOVÁ, P., Monitorace pacienta. Sestra [online]. http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/monitorace-pacienta-374788. 70

28

Dostupné

z:

Dostupné

z:

účinek léků a kardiostimulaci. Jednorázové natočení EKG se provádí pomocí dvanáctisvodového EKG. Trvalé sledování EKG se uskutečňuje prostřednictvím tří, nebo pětisvodového EKG. Pro kvalitní křivku EKG je nezbytné správné nalepení elektrod. Další z metod monitorování oběhového systému je měření krevního tlaku. To může být dvojí, neinvazivní, pomocí tlakové manžety umístěné na paži, nebo invazivní, které je častěji využívané u nestabilních pacientů. Invazivní měření tlaku se neobejde bez kanylace cév. Předpokladem pro měření arteriálního tlaku je zavedení katétru do arterie. Pomocí tlakového převodníku snímá tlak a katétr umožňuje častější odběry. Pro měření centrálního žilního tlaku je nezbytné zavést katétr do jedné z centrálních žil. Mimo měření tlaku poskytuje informace o intravaskulární náplni řečiště. Speciálním výkonem je pravostranná srdeční katetrizace, zavádí se stejně jako centrální žilní katétr, ale na konci katétru má několik vstupů pro měření hodnot hemodynamiky. 73

4.2.2 Monitorace dýchacího systému Z dýchacího systému se hodnotí pulzní oxymetrie (SpO2), tedy saturace hemoglobinu kyslíkem. Jedná se o neinvazivní metodu, čidlo se přikládá na akrální část těla (např. na prst nebo ušní lalůček). 74 U pacientů na UPV se hodnotí jednotlivé parametry – dechový objem, frekvence dechů, minutová ventilace, inspirační tlak, poměr nádechu a výdechu, frakce kyslíku, monitorování plynů ve vdechované a vydechované směsi a hodnota oxidu uhličitého ve vydechované směsi. U pacientů bez přístrojové podpory se sleduje dechová frekvence prostřednictvím EKG nebo vizuální kontrolou pohybů hrudníku.75

4.2.3 Monitorace nervového systému První z možností je monitorace ICP (intrakraniálního tlaku). Čidlo je umístěno přes navrtaný otvor v lebce přímo do poškozeného parenchymu mozku. Měřené

Srov. MINAŘÍKOVÁ, P., Monitorace pacienta. Sestra [online]. Dostupné http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/monitorace-pacienta-374788. 74 Srov. HANDL, Z., Monitorování pacientů v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči, s. 82. 75 Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 35. 73

29

z:

výsledky se zobrazují na monitoru. Pomocí zjištěných hodnot ICP a arteriálního tlaku, lze vypočítat mozkový perfuzní tlak, který je ukazatelem průtoku krve mozkem. Jako jugulární oxymetrie se označuje metoda, která hodnotí dodávku a spotřebu kyslíku v úrovni mozku. Katétr by měl zasahovat pod bazi lební. Další metodou volby při monitoraci nervového systému je EEG (elektrokardiograf), ten s použitím minimálně dvaceti elektrod rozmístěných po povrchu hlavy stanovuje bioelektrické potenciály mozku. Tato metoda je hojně využívána u pacientů se záchvatovitým onemocněním. 76

4.2.4 Monitorace tělesné teploty I monitorace tělesné teploty se rozděluje na invazivní a neinvazivní. Mezi neinvazivní patří známé digitální a rtuťové teploměry, s kterými se v intenzivní péči příliš nesetkáme. A dále čidla, která detekují tělesnou teplotu z povrchu pokožky. K invazivním metodám patří jícnový snímač, ten je vhodný pouze u pacientů na umělé plicní ventilaci, bez zachovalých reflexů. Další snímač teploty může být v rámci permanentního močového katétru, který snímá teplotu z močového měchýře.77

4.2.5 Monitorace intraabdominálního tlaku Monitorace intraabdominálního tlaku neboli hodnocení tlaku v dutině břišní, je přínosným údajem u kriticky nemocných pacientů. Zvýšením tlaku nad normální hodnoty dochází k selhávání orgánů v dutině břišní. Dále zjištění hodnot intraabdominálního slouží k výpočtu abdominálního perfuzního tlaku (APP – průtok krve břišní dutinou). Mezi nejrozšířenější způsob měření patří z močového měchýře, kdy se speciální spojka napojí na permanentní močový katétr. Jinou možností je zavedení měřícího systému do žaludku nebo přímo do dutiny břišní. 78

Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 35. Tamtéž, s. 39. 78 Srov. SZTURZ, Pavel. Intraabdominální hypertenze v intenzivní péči. Vnitřní lékařství [online]. Dostupné z: http://www.prolekare.cz/pdf?ida=vl_07_09_17.pdf 76 77

30

4.3 Nejčastější příčiny bezvědomí Pořadí jednotlivých příčin poruch vědomí se značně liší podle věku, pohlaví, základního onemocnění a dalších faktorech. 

Strukturální příčiny: o cévní mozková příhoda; o infekce – meningitida, encefalitida, absces; o nádory mozku – krvácení, zvýšený intrakraniální tlak, útlak mozku.



Poškození mozku: o kontuze, komoce; o krvácení způsobené úrazem – epidurální, subdurální, intrakraniální, edém mozku.



Metabolické příčiny: o komplikace spojené s diabetes mellitus – hypoglykémie, hyperglykémie; o hormonální poruchy – hypofunkce a hyperfunkce štítné žlázy; o poruchy termoregulace – hypotermie a hypertermie; o mozková hypoxie; o porucha acidobazické rovnováhy a vodního hospodářství a minerálů.



Oběhové příčiny: o poruchy srdečního rytmu – bradykardie, tachykardie, fibrilace komor; o onemocnění srdce – vrozené a získané vady; o šokové stavy.



Intoxikace: o náhodné nebo záměrné, profesionální intoxikace; o mezi nejčastější látky patří alkohol, rozpouštědla, houby, drogy, oxid uhelnatý, sedativa, neuroleptika a hypnotika.



Křečové stavy: o termické křeče; o epilepsie – vrozená nebo získaná v průběhu života.79

79

Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 197.

31

5 VZDĚLÁVÁNÍ SESTER

K průlomu ve vzdělávání všeobecných sester došlo v roce 2004 vydáním zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, který vyhovoval aktuálním potřebám a normám EU. Od roku 2004/2005 se uskutečňuje kvalifikační vzdělávání sester na vyšších odborných a na vysokých školách nebo univerzitách. Vzdělávání se dá rozdělit na dvě skupiny. Pregraduálním studiem je myšleno vzdělávání na vyšších odborných a vysokých školách v bakalářském programu. Postgraduální studium je vzdělávání v magisterském a dále doktorském studiu na vysoké škole, specializační studium a celoživotní vzdělávání. 80

5.1 Získávání způsobilosti k výkonu práce Dle zákona č. 105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 o nelékařských zdravotnických povoláních, je možností k získání způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry zapotřebí absolvovat vyšší odbornou nebo vysokou školu. Vyšší zdravotnické studium v oboru diplomovaná všeobecná sestra. Studium je tříleté a je určeno pro absolventy středních škol s maturitou. Příliš se neliší od vysokoškolského studia. Škola je ukončena absolutoriem, tzn. zkouškou z odborných předmětů, cizího jazyka a obhajobou závěrečné práce. Absolvováním získávají studenti titul diplomovaný specialista (DiS). 81 Vysokoškolské studium je umožněno absolventům středních škol s maturitou. Jedná se o tříletý obor zakončený závěrečnou zkouškou z odborných předmětů a obhajobou bakalářské práce. Absolventům je udělen titul bakalář (Bc.). Tito absolventi mohou pokračovat v navazujícím magisterském studiu, které trvá dva roky. Studium je opět ukončeno závěrečnou zkouškou z odborných předmětů a obhajobou diplomové práce. Absolventi získávají titul magistr (Mgr.). Po magisterském studiu je možnost navázání na doktorské studium, to je také dvouleté. Ukončuje se závěrečnou zkouškou

80 81

Srov. PLEVOVÁ, I., Ošetřovatelství I, s. 51-52. Srov. KUTNOHORSKÁ, J. Historie ošetřovatelství, s. 120.

32

z odborných předmětů a obhajobou disertační práce. Absolventi získají titul doktor (PhD.).82 Mezi výjimky patří všeobecné sestry, který zahájily studium ve školením roce 2003/2004. Jedná se o vysokoškolské studium v oboru psychologie - péče o nemocné, pedagogika - ošetřovatelství, pedagogika - péče o nemocné, péče o nemocné nebo učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy. Dále všeobecné sestry, které zahájily studium na vyšší odborné škole v oboru dětská sestra a sestra pro psychiatrii. Rovněž všeobecné sestry, které zahájily studium nejpozději v tomto roce na střední zdravotnické škole. Od roku 2004 se po absolvování střední zdravotnické školy stávají zdravotnickými asistenty. 83A mezi poslední výjimky patří sestry, které zahájily studium nejpozději ve školním roce 1996/1997 na střední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dětská sestra, sestra pro psychiatrii, sestra pro intenzivní péči, ženská sestra nebo porodní asistentka.

5.2 Celoživotní vzdělávání Celoživotní vzdělávání navazuje na získanou způsobilost k výkonu povolání, a je u sester i u ostatního zdravotnického personálu a jiné odborné pracovníky povinností ze zákona. „Celoživotním vzděláváním se rozumí průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky.“84 Celoživotní vzdělávání reguluje zákon č. 96/2004 o nelékařských zdravotnických povoláních, který stanovuje jeho podmínky a formy. Cílem celoživotního vzdělávání sester je zvyšování kvality poskytované péče, a to získáváním nových vědomostí a prohlubováním těch stávajících. Odvětví ošetřovatelství se neustále posouvá dopředu a celoživotní vzdělávání umožňuje sestrám držet krok s rozvojem v tomto oboru. Práce sestry zahrnuje riziko jak pro ni samotnou, tak i pro pacienty. Jedná se o vysoce zodpovědnou práci, která si žádá průběžné obnovování vědomostí.85 Srov. PLEVOVÁ, I., Ošetřovatelství I, s. 51-52. Zákon č. 96/2004 o nelékařských zdravotnických povoláních 84 Tamtéž. 85 Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 26. 82 83

33

Dle § 54 existují různé formy celoživotního vzdělávání, jde například o účast na certifikovaných kurzech, specializačních vzděláváních, odborných stážích, školících akcích, kongresech, konferencích, sympoziích, samostudiích odborné literatury, publikačních, pedagogických a vědecko-výzkumných činnostech a dalších.86 Celoživotní vzdělávání nabízí pestrou škálu témat a metod, ve kterých se lze účastnit, proto si sestry mohou najít vyhovující formu vzdělávání s tématikou, která je opravdu zajímá. Absolvováním těchto forem celoživotního vzdělávání sestry dostávají záznam do průkazu odbornosti nebo potvrzení o účasti. Uskutečnění těchto povinností zaručuje kreditní systém.

5.3 Specializační vzdělávání Specializační studium je zaměřeno na různé klinické obory. Studium probíhá buď v akreditovaných institucích, nebo zdravotnických zařízeních, záleží na daném specializačním programu. Dle druhu specializačního programu, se stanoví jeho délka, obsah, rozsah, počet hodin výuky a pracoviště, na kterém bude výuka probíhat. Program se ukončuje akreditační zkouškou, a sestra získává specializovanou způsobilost.87 Dle nařízení vlády č. 31/2010 Sb. o oborech specializačního vzdělávání si mohou všeobecné sestry doplnit specializační odbornost a to v oborech: 

„intenzivní péče,



perioperační péče,



ošetřovatelská péče v pediatrii,



intenzivní péče v pediatrii,



komunitní ošetřovatelská péče,



ošetřovatelská péče v interních oborech,



ošetřovatelská péče v chirurgických oborech,



ošetřovatelská péče v psychiatrii,



perfuziologie.“88

Srov. VÉVODA, J., Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví, s. 117. Srov. PLEVOVÁ, I., Ošetřovatelství I, s. 52-53. 88 Zákon č. 31/2010 Sb. Nařízení vlády o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 86 87

34

6 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY

V této kapitole je popsána výzkumná otázka, hlavní a vedlejší cíle a nulové a alternativní hypotézy. Výzkumná otázka: 

Jaká je úroveň znalostí postupů míry zachovávání intimity a zájem/motivace o další vzdělávání v oblasti péče u pacienty v bezvědomí?

Hlavní cíl: 

Zmapovat úroveň znalostí postupů míry zachovávání intimity a zájem/motivaci o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí.

Vedlejší cíl 1: 

Zjistit úroveň znalostí postupů všeobecných sester pro zachování intimity u pacientů v bezvědomí.

1 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a úrovní znalostí postupů pro zachování intimity u pacientů v bezvědomí. 1 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a úrovní znalostí postupů pro zachování intimity u pacientů v bezvědomí. Vedlejší cíl 2: 

Zjistit, do jaké míry je zachovávána intimita u pacientů v bezvědomí z pohledu všeobecných sester na vybraných pracovištích.

2 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a mírou zachovávání intimity u pacientů v bezvědomí.

35

2 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a mírou zachovávání intimity u pacientů v bezvědomí. Vedlejší cíl 3: 

Zjistit zájem/motivaci všeobecných sester o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí.

3 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů, zájmem a motivací o vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. 3 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů, zájmem a motivací o vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí.

36

7 METODIKA VÝZKUMU

V následující kapitole je popsána zvolená výzkumná metoda, kritéria pro výběr výzkumného vzorku populace, průběh pilotního šetření, organizace výzkumu a metoda statistického zpracování dat.

7.1 Výzkumná metoda Pro získání údajů k empirické části diplomové práce byla zvolena kvantitativní metoda šetření pomocí nestandardizovaného dotazníku. Mezi výhody této metody šetření patří anonymita respondentů a zisk velkého množství údajů v krátkém časovém období. Nevýhodou je možné zkreslení informací nebo dohledání odpovědí u vědomostních otázek. Pro účely šetření byl vypracován dotazník (viz příloha č. 1), který obsahoval 26 položek. V dotazníku bylo 22 položek uzavřených, 3 polouzavřené a 1 otevřená. V úvodu dotazníku byli respondenti informováni o jeho účelu a o možnosti označení jen jedné odpovědi u každé z otázek, výjimkou byla otázka č. 3, u té bylo možné označit buď jednu, nebo dvě odpovědi. Prvních 6 položek na začátku dotazníku charakterizoval vzorek respondentů. Byly zjišťovány demografické údaje jako pohlaví, věk, vzdělání a pracovní údaje jako druh pracoviště a délka praxe ve zdravotnictví. Položka č. 7 byla selektivní a zjišťovala, zda respondenti v rámci praxe pečovali o pacienta v bezvědomí. Položky 8, 15, 24, 25 mapovaly znalost respondentů v oblasti zachování intimity. Vědomostní otázky vznikly na základě odborné literatury. Položky č. 9, 10, 11, 12, 13, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22 se zaměřovaly na problematiku respektování intimity. Dále položky č. 14 a 23 nabízely pětibodovou škálu k vyjádření postoje. Poslední 26. položka v dotazníku dávala respondentům prostor pro komentář k dané problematice.

37

7.2 Kritéria pro výběr výzkumného vzorku Vzorek

respondentů

tvořily

všeobecné

sestry

pracující

na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Podmínkou pro zařazení do průzkumného vzorku byla zkušenost s péčí o pacienty v bezvědomí.

7.3 Pilotní šetření Za účelem zjištění srozumitelnosti jsme provedli pilotní šetření, kdy bylo rozdáno 10 dotazníků všeobecným sestrám pracujících na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Po anonymním vyplnění a konzultaci byl upraven vzhled dotazníku a u položky č. 8 a 19 byly přidány další možnosti odpovědi.

7.4 Organizace výzkumu Dotazníkové šetření probíhalo od října do prosince 2014. Průzkum byl proveden ve Fakultní nemocnici Brno, ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, v Úrazové nemocnici v Brně, v Nemocnici Vyškov a v Nemocnici Ivančice. Před samotnou distribucí dotazníků jsem získala povolení od náměstkyní pro nelékařské zdravotnické pracovníky jednotlivých nemocnic. Fakultní nemocnice v Brně, Fakultní nemocnice u sv. Anny a Úrazová nemocnice v Brně vyžadovaly písemné schválení sběru dat (viz příloha č. 2, 3, 4). Nemocnice Vyškov a Nemocnice Ivančice písemnou žádost nevyžadovaly, postačovala pouze osobní domluva. Celkem bylo rozdáno 145 dotazníků, z toho 50 dotazníků ve Fakultní nemocnici Brno na klinice Anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Dále bylo rozdáno 20 dotazníků do Fakultní nemocnice u sv. Anny na oddělení Anesteziologicko resuscitační kliniky. V Úrazové nemocnici v Brně bylo distribuováno 25 dotazníků na oddělení Anesteziologie a resuscitace. V nemocnici Vyškov bylo rozdáno 28 dotazníků na Anesteziologicko-resuscitační oddělení. A v Nemocnici Ivančice na Jednotku intenzivní a resuscitační péče bylo schváleno distribuovat 22 dotazníků. 38

7.5 Metodika statistického zpracování dat Ke zpracování výsledků z dotazníků, byly využity programy Microsoft Office Word 2013, Microsoft Office Excel 2013 a ke statistickému testování byl použit program STATISTICA 12. Testování hypotéz probíhalo pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu a Fischerova faktoriálního (exaktního) testu. Pearsonův chí-kvadrát test zjišťuje vztah mezi dvěma proměnnými. Fischerův faktoriální test je vhodný na testování čtyřpolních tabulek. Výsledkem testování je hodnota p, kterou porovnáváme s hladinou významnosti α=0,05. Pokud je výsledek větší než hladina významnosti, hypotézu nulovou (H0) nezamítáme. Pokud je hodnota p menší než hladina významnost, nulovou hypotézy zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní (H A). Před samotným použitím testu ověřujeme podmínky dobré aproximace, kdy v 80 % případů musí být teoretické četnosti větší než 5, zbylých 20 % nemá klesnout pod 2. V případech kdy nebyly splněny podmínky dobré aproximace, nebyl dostatečně velký testovaný soubor, došlo ke spojení některých kategorií.

39

8 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

V této kapitole jsou prezentovány výsledky dotazníkového šetření. Celkově bylo distribuováno 145 dotazníků do pěti nemocnic v Jihomoravském kraji. Ve Fakultní nemocnici Brno bylo distribuováno 50 dotazníků, návratnost byla 46 dotazníků, tedy 92% návratnost. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny bylo distribuováno 20 dotazníků, návratnost byla 10 dotazníků, tedy 50%. V Úrazové nemocnici v Brně bylo distribuováno 25 dotazníků, navráceno bylo 17 vyplněných dotazníků, úspěšnost byla 68%. V Nemocnici Vyškov bylo distribuováno 28 dotazníků, navráceno bylo 27 vyplněných dotazníků, úspěšnost 96%. A v Nemocnici Ivančice bylo schváleno distribuovat 22 dotazníků, návratnost byla 21 dotazníků, tedy 95% úspěšnost. Celkově bylo vysbíráno 121 vyplněných dotazníků, čili 83 % ze všech rozdaných dotazníků, 5 dotazníků bylo vyřazeno pro jejich nesprávné vyplnění. K finálnímu zpracování bylo tedy použito 116 dotazníků, tedy 80 % z celkového počtu distribuovaných dotazníků. Při porovnávání věku, délky praxe ve zdravotnictví a nejvyššího dosaženého vzdělání respondentů vyplynulo, že se mezi respondenty nachází jeden zdravotnický asistent, zbylí respondenti se řadí mezi všeobecné sestry. Z toho důvodu došlo ke sjednocení oslovení respondentů na „všeobecné sestry“, jež bude dále používáno v práci. Výsledky z dotazníků jsou zaznamenány do tabulek a grafů s využitím Microsoft Office Excel 2013. Hodnoty jsou rozděleny do absolutních a relativních četností. Absolutní četnost byla vypočítána z celkového množství 116 respondentů (100 %). Relativní četnosti jsou znázorněny v procentuálních hodnotách a jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa.

40

8.1 Charakteristika respondentů Pořadí jednotlivých položek odpovídá pořadí z dotazníku. Položka č. 1 – Pohlaví Tabulka 1 - Pohlaví

Pohlaví

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Žena

111

95,69

Muž

5

4,31

Celkem

116

100,00

100%

95,69 %

90%

80% 70% 60%

50% 40% 30%

20% 4,31 %

10% 0% Žena

Muž

Graf 1 – Pohlaví

Tabulka č. 1 a graf č. 1 představují pohlaví respondentů. Z celkového množství 116 respondentů (100 %) bylo 111 žen (95,69 %) a 5 mužů (4,31 %).

41

Položka č. 2 – Věk Tabulka 2 - Věk

Věk



18-25

16

14,79

26-35

45

39,79

36-45

40

34,48

46-55

13

11,21

56 a více

2

2,72

Celkem

116

100,00

45% 39,79 %

40%

34,48 %

35% 30%

25% 20% 15%

14,79 % 11,21 %

10% 5%

2,72 %

0% 18-25

26-35

36-45

46-55

56 a více

Graf 2 – Věk

Tabulka č. 2 a graf č. 2 popisují věkovou kategorii respondentů. Z celkového počtu 116 respondentů (100 %) se stalo nejpočetnější skupinou věkové rozmezí 26-35 let a to v počtu 45 respondentů (39,79 %). Druhou nejpočetnější skupinou se stala věková kategorie 36-45 let a to v zastoupení 40 respondentů (34,48 %). Další věkové rozmezí v 18-25 let bylo v počtu 16 respondentů (14,79 %). Předposlední skupina ve věkovém rozmezí 46-55 let byla zastoupena v počtu 13 respondentů (11,21 %). Poslední, nejméně početná, skupina ve věkovém rozmezí 56 a více let byla v počtu 2 respondentů (2,72 %).

42

Položka č. 3 – Nejvyšší dokončené vzdělání Tabulka 3 - Vzdělání

Vzdělání



SZŠ

18

15,52

VOŠ

14

12,07

VŠ Bc.

13

11,21

VŠ Mgr.

11

9,48

SZŠ + specializace

43

37,07

VOŠ + specializace

6

5,17

VŠ Bc. + specializace

10

8,62

VŠ Mgr. + specializace

1

0,86

Celkem

116

100,00

40%

37,07 %

35% 30%

25% 20%

15,52 %

15% 10%

12,07 %

11,21 %

9,48 %

8,62 % 5,17 %

5%

0,86 %

0%

Graf 3 - Vzdělání

43

Tabulka č. 3 a graf č. 3 představují nejvyšší dosažené vzdělání respondentů. Nejvíce respondentů označilo možnost střední škola se specializací a to v počtu 43 (37,07 %) respondentů, druhou nejčetnější skupinou se stala odpověď střední škola se zastoupením 18 (15,52 %) respondentů. Dále 14 (12,07 %) respondentů označilo možnost vyšší odborná škola, 13 (11,21 %) respondentů zvolilo možnost vysoká škola s obdržením titulu Bc., 11 (9,48 %) respondentů zvolilo odpověď vysoká škola s obdržením titulu Mgr. 10 (8,62 %) respondentů vybralo možnost vysoká škola s titulem Bc. včetně specializace. 6 (5,17 %) respondentů odpovědělo vyšší odborná škola se specializací a poslední možnost vysoká škola s obdrženým titulem Mgr. včetně specializace označil pouze 1 (0,86 %) respondent. U této otázky byla možnost zvolit více odpovědí. Jako specializační vzdělání téměř všichni respondenti uvedli ARIP, v jednom případě byla uvedena specializace v chirurgii, a ta byla započtena k předchozí zmíněné specializaci. Položka č. 4 – Typ pracoviště Tabulka 4 - Typ pracoviště

Typ pracoviště



ARO

116

100,00

Celkem

116

100,00

Tabulka č. 4 prezentuje typ pracoviště respondentů. Z celkového počtu 116 (100 %) respondentů všichni pracují na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení.

44

Položka č. 5 – Délka praxe ve zdravotnictví Tabulka 5 - Praxe ve zdravotnictví

Praxe ve zdravotnictví



do 1 roku

4

3,45

1-5

18

15,52

6-10

32

27,59

11-15

12

10,34

16-20

22

18,97

21 a více

28

24,14

Celkem

116

100,00

30%

27, 59 % 24,14 %

25% 18,97 %

20% 15,52 %

15% 10,34 %

10% 5%

3,45 %

0% do 1 roku

1-5

6-10

11-15

16-20

21 a více

Graf 4 - Praxe ve zdravotnictví

Tabulka č. 5 a graf č. 4 znázorňují celkovou délku praxe respondentů ve zdravotnictví. Z celkového počtu 116 (100 %) respondentů, byli v nejpočetnější skupině respondenti s délkou praxe 6-10 let v počtu 32 (27,59 %). Druhou nejpočetnější kategorií byla délka praxe 21 a více let a to v zastoupení 28 (24,14 %) respondentů, 22 (18, 97 %) respondentů označilo délku praxe 16-20 let. Dalších 18 (15,52 %) respondentů zvolilo délku praxe 1-5 let. Předposlední skupina byla v počtu 12 (10,34 %) s délkou praxe 11-15 let. Délka praxe do 1 roku byla v zastoupení 4 (3,45 %) respondentů.

45

Položka č. 6 – Délka praxe na současném pracovišti Tabulka 6 - Praxe na současném pracovišti

Praxe na současném pracovišti



do 1 roku

8

6,90

1-5

37

31,90

6-10

28

24,14

11-15

18

15,52

16-20

13

11,21

21 a více

12

10,34

Celkem

116

100,00

Tabulka č. 6 popisuje délku praxe respondentů na současném pracovišti. Z celkového počtu 116 (100 %) respondentů, 37 (31,90 %) pracovalo na současném pracovišti v rozmezí 1-5 let. Dalších 28 (24,14 %) respondentů udalo délku praxe v rozmezí 6-10 let. Následujících 18 (15,52 %) respondentů spadalo do rozmezí 11-15 let. V rozmezí 16-20 let pracovalo 13 (11,21 %) respondentů, dalších 12 (10,34 %) respondentů v rozmezí 21 a více let. A nejméně početnou skupinou 8 (6,90 %) respondentů udalo délku praxe na současném pracovišti do 1 roku.

8.2 Zjišťující část dotazníku V následující kapitole jsou rozpracovány veškeré zjišťující položky z dotazníku.

46

Položka č. 7 – péče o pacienty v bezvědomí Tabulka 7 - Péče o pacienty v bezvědomí

Péče o pacienty v bezvědomí



Ano

116

100,00

Ne

0

0,00

Celkem

116

100,00

Tabulka č. 7 byla selektivní a zjišťovala, zda se respondenti setkali s péčí o pacienty v bezvědomí. 116 (100 %) respondentů udalo, že se setkali s péčí o pacienty v bezvědomí. Položka č. 8 – Vysvětlení pojmu intimita Tabulka 8 - Pojem intimita

Pojem intimita



Správně

107

92,24

Špatně

9

7,76

Celkem

116

100,00

100%

92,24 %

90% 80% 70% 60%

50% 40% 30% 20% 7,76 %

10% 0% Správně

Špatně

Graf 5 - Pojem intimita

47

Tabulka č. 8 a graf č. 5 znázorňují odpovědi respondentů na otázku: „Které z následujících tvrzení, dle vašeho názoru, nejvíce odpovídá pojmu intimita ve zdravotnictví?“ Respondentům byly nabídnuty čtyři možnosti odpovědí. Správnou odpovědí byla možnost c) dá se chápat jako zachování soukromí, důvěrnost, respektování studu, je vždy individuální. Nesprávné odpovědi byly možnosti a) míníme tím překročení privátních zón, schopnost vytvářet blízké vztahy s okolím a vytvoření blízkého vztahu sestra-pacient, b) pojmu intimita ve zdravotnictví můžeme rozumět tak, že k informacím o pacientovi mají přístup pouze oprávněné osoby, je potřeba naslouchat přáním rodiny ve vztahu k péči o pacienta a d) nevím. Správně odpovědělo 107 (92, 24 %) respondentů, špatnou odpověď zvolilo 9 (7,76 %) respondentů.

Položka č. 9 - Dodržování intimity Tabulka 9 - Dodržování intimity

Dodržování intimity



Ano

52

44,83

Spíše ano

59

50,86

Spíše ne

4

3,45

Ne

1

0,86

Celkem

116

100,00

60% 50,86 %

50%

44,83 %

40% 30% 20% 10%

3,45 %

0,86 %

0%

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Graf 6 - Dodržování intimity

48

Ne

Tabulka č. 9 a graf č. 6 představují odpovědi na otázku, zda sami respondenti dodržují intimitu pacientů v bezvědomí. Z celkového počtu 116 (100,00 %) odpovědí, 59 (50,86 %) z nich neslo odpověď spíše ano. Odpověď ano zvolilo 52 (44,83 %) respondentů. 4 (3,45 %) respondenti odpověděli spíše ne a 1 (0, 86 %) respondent označil odpověď ne.

Položka č. 10 – Prostředí pro zajištění intimity Tabulka 10 - Prostředí pro zajištění intimity

Prostředí pro zajištění intimity



Ano

53

45,69

Spíše ano

52

44,83

Spíše ne

9

7,76

Ne

2

1,72

Celkem

116

100,00

50%

45,69 %

45%

44, 83 %

40% 35% 30% 25% 20% 15% 7,76 %

10% 5%

1,72 %

0% Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Graf 7 - Prostředí pro zajištění intimity

Tabulka č. 10 a graf č. 7 popisují odpovědi na otázku, zda respondenti mají na oddělení vhodné prostředí pro zajištění intimity, např. vhodné strukturální uspořádání, žaluzie apod. Nejčetnější byla odpověď ano, s počtem 53 (45,69 %) respondentů. 52

49

(44,83 %) respondentů odpovědělo spíše ano. Možnosti spíše ne zvolilo 9 (7,76 %) respondentů a pouze 2 (1,72 %) respondenti označili odpověď ne.

Položka č. 11 – Pomůcky pro zajištění intimity Tabulka 11 - Pomůcky pro zajištění intimity

Pomůcky pro zajištění intimity



Ano

67

57,76

Spíše ano

37

31,90

Spíše ne

7

6,03

Ne

5

4,31

Celkem

116

100,00

70% 60%

57,76 %

50% 40% 31,90 %

30%

20% 10%

6,03 %

4,31 %

Spíše ne

Ne

0% Ano

Spíše ano

Graf 8 - Pomůcky pro zajištění intimity

Tabulka č. 11 a graf č. 8 zobrazují výsledky na otázku, jestli mají respondenti v rámci svého oddělení dostatek pomůcek pro zajištění intimity, např. zástěny. Nejvíce respondentů vybralo odpověď ano a to v počtu 67 (57,76 %) respondentů. Druhou nejčetnější odpovědí se stala možnost spíše ano a to v zastoupení 37 (31,90 %) respondentů. Dále 7 (6,03 %) respondentů označilo možnost spíše ne a poslední možnost ne byla zvolena počtem 5 (4,31 %) respondentů. 50

Položka č. 12 – Setkání s nedodržováním intimity Tabulka 12 - Setkání s nedodržováním intimity

Setkání s nedodržováním intimity



Ano

52

44,83

Spíše ano

12

10,34

Spíše ne

44

37,93

Ne

8

6,90

Celkem

116

100,00

50% 45%

44,83 %

37,96 %

40% 35% 30%

25% 20% 15%

10,34 %

10%

6,90 %

5% 0% Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Graf 9 - Setkání s nedodržováním intimity

Tabulka č. 12 a graf č. 9 prezentují četnosti odpovědí na otázku, zda se respondenti setkali s nedodržováním intimity na jejich pracovišti. Nejvíce respondentů, tedy 52 (44,89 %), zvolilo odpověď ano. Druhou nejpočetnější odpovědí se stala možnost spíše ne a to v počtu 44 (37,96 %) respondentů. Třetí možnost spíše ano byla v zastoupení 12 (10,34 %) respondentů. Možnost ne označilo 8 (6,90 %) respondentů.

51

Položka č. 13 – Příprava studiem na péči Tabulka 13 - Příprava studiem na péči

Příprava studiem na péči



Ano

31

26,72

Spíše ano

27

23,28

Spíše ne

28

24,14

Ne

30

25,86

Celkem

116

100,00

Tabulka č. 13 znázorňuje odpovědi na dotaz, zda se respondenti domnívají, že je studium dostatečně připravilo na péči o pacienty v bezvědomí. Možnost ano zvolilo 31 (26,72 %) respondentů, možnost spíše ano 27 (23,28 %). 28 (24,14 %) respondentů označilo možnost spíše ne a možnost ne 30 (25,86 %) respondentů. Položka č. 14 – Hovoření na pacienty v bezvědomí Tabulka 14 - Hovoření na pacienty v bezvědomí

Hovoření na pacienty



1

8

6,90

2

4

3,45

3

8

6,90

4

36

31,03

5

60

51,72

Celkem

116

100,00

52

60% 51,72 % 50% 40% 31,03 % 30% 20% 10%

6,90 %

6,90 % 3,45 %

0% 1

2

3

4

5

Graf 10 - Hovoření na pacienty v bezvědomí

Tabulka č. 14 a graf č. 10 popisují označení odpovědí na otázku, zda respondenti hovoří na pacienty v bezvědomí během péče o ně. Hodnotící škála nabízela možnosti od 1 do 5, kdy 1 znamená, že na pacienty nehovoří nikdy a hodnota 5 znamená, že na pacienty hovoří vždy. Položku 5 si na škále vybralo 60 (51, 72%) respondentů, položku 4 zvolilo 36 (31,03 %) respondentů. Dále položku 3 označilo 8 (6,90 %) respondentů, položku 2 pouze 4 (3,45 %) respondenti a nejnižší položku 1 vybralo 8 (6,90 %) respondentů.

53

Položka č. 15 – Jak chránit intimitu Tabulka 15 - Jak chránit intimitu

Pojem intimita



Správně

110

94,83

Špatně

6

5,17

Celkem

116

100,00

100%

94,83 %

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

5,17 %

10% 0% Správně

Špatně

Graf 11 - Jak zachovat intimitu

Tabulka č. 15 a graf č. 11 zobrazují odpovědi respondentů na otázku „Jakým způsobem je, dle vašeho názoru, možné chránit intimitu pacientů v bezvědomí?“ Respondenti měli na výběr ze tří možných odpovědí. Správnou odpovědí byla možnost a) zbytečně pacienty neodhalovat, zajistit soukromí na pokoji s použitím pomůcek, respektovat práva pacientů. Nesprávné odpovědi byly možnosti b) zajistit soukromí na celém oddělení, vstupovat pacientovi do pokoje jen v nejnutnějších případech (např. lék. zákrok, vizita aj.) a c) používání zástěn, možnost ponechat pacientům vlastní pyžama a ložní prádlo. Správně odpovědělo 110 (94, 83 %) respondentů, špatnou odpověď zvolilo 6 (5,17 %) respondentů.

54

Položka č. 16 – Motivace nadřízeným personálem Tabulka 16 - Motivace nadřízeným personálem

Motivace nadřízeným personálem



Ano

31

26,72

Spíše ano

25

21,55

Spíše ne

24

20,69

Ne

36

31,03

Celkem

116

100,00

Tabulka č. 16 ukazuje, zda jsou respondenti motivováni k dodržování intimity pacientů nadřízeným personálem. Nejvíce respondentů uvedlo, přesněji 36 (31,03 %) z nich, odpověď ne. 31 (26,72 %) respondentů vybralo možnost ano, dalších 25 (21,55 %) respondentů vybralo odpověď spíše ano. A 25 (20,69 %) respondentů zvolilo možnost spíše ne. Respondenti měli možnost doplnit, jak jsou nadřízeným personálem motivování. Mezi nejčastější odpovědi patřila možnost napomínání od vedoucích pracovníků a kontroly při ošetřovatelských vizitách. Položka č. 17 – Nabídka vzdělávacích akcí Tabulka 17 - Nabídka vzdělávacích akcí

Nabídka vzdělávacích akcí



Ano

23

19,83

Spíše ano

43

37,07

Spíše ne

34

29,31

Ne

2

1,72

Nevím

14

12,07

Celkem

116

100,00

Tabulka č. 17 popisuje názor respondentů na otázku, zda je podle nich dostatečná nabídka vzdělávacích akcí zaměřených na péči o pacienty v bezvědomí. Nejpočetnější

55

odpovědí se stala možnost spíše ano se zastoupením 43 (37,07 %) respondentů, poté možnost spíše ne v počtu 34 (29,31 %). 23 (19,83 %) respondentů zvolilo možnost ano. Dalších 14 (12,07 %) respondentů označilo možnost nevím a 2 (1,72 %) respondenti možnost ne. Položka č. 18 – Zájem o další vzdělávání Tabulka 18 - Zájem o další vzdělávání

Pojem intimita



Ano

103

88,79

Ne

13

11,21

Celkem

116

100,00

100% 90%

88,79 %

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

11,21 %

10% 0% Ano

Ne

Graf 12 - Zájem o další vzdělávání

Tabulka č. 18 a graf č. 12 zobrazují odpovědi respondentů na otázku, zda mají zájem o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. 103 (88,79 %) respondentů vybralo možnost ano a 13 (11,21 %) respondentů vybralo odpověď ne. Respondenti s odpovědí ne, nepokračovali v otázce č. 19 a odpovídali až na otázku č. 20. Respondenti, kteří v této otázce odpověděli ne, měli možnost vyjádřit důvod své odpovědi. Mezi nejčastější důvody patřily možnosti nezájem nebo pocit dostatečného vzdělání v této problematice. 56

Položka č. 19 – Motivace k dalšímu vzdělávání Tabulka 19 - Motivace k dalšímu vzdělávání

Motivace ke vzdělávání



47

45,63

56

54,37

Zisk kreditů

0

0,00

Platový růst

0

0,00

Jiné

0

0,00

Celkem

103

100,00

Vlastní zájem v oblasti péče o pacienty v bezvědomí Rozšíření vědomostí v péči o kritického pacienta

60%

50%

54,37 %

45,63 %

40% 30% 20%

10% 0,00 %

0,00 %

0,00 %

Zisk kreditů

Platový růst

Jiné

0% Vlastní zájem

Rozšíření vědomostí

Graf 13- Motivace k dalšímu vzdělávání

Tabulka č. 19 a graf č. 13 znázorňují výsledné odpovědi na dotaz, co respondenty nejvíce motivuje k dalšímu vzdělávání. Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v předešlé položce č. 18 odpověděli ano. Jedná se o 103 (88,79 %) respondentů z původního počtu 116 (100 %). Z celkového počtu 103 (100,00 %) respondentů, 56 (54,37 %) označilo možnost, že je k dalšímu vzdělávání motivuje zájem o všeobecné rozšíření vědomostí v oblasti péče o kritického pacienta. Dalších 47 (45,63 %) respondentů zvolilo možnost, že je k dalšímu vzdělávání motivuje vlastní zájem 57

o rozšíření vědomostí v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Zbylé možnosti nebyly vybrány žádným respondentem. Položka č. 20 – Účast na vzdělávací akci Tabulka 20 - Účast na vzdělávací akci

Účast na vzdělávací akci



Ano

89

76,72

Ne

27

23,28

Celkem

116

100

Tabulka č. 20 popisuje účast respondentů na vzdělávací akci pojednávající o péči o pacienty v bezvědomí. Z celkového počtu 116 respondentů, 89 (76,72 %) z nich udalo, že se vzdělávací akce účastnili. Zbylých 27 (23,28 %) respondentů odpovědělo, že se vzdělávací akce na toto téma neúčastnili. Položka č. 21 – Přínos ze vzdělávací akce Tabulka 21- Přínos ze vzdělávací akce

Přínos ze vzdělávací akce



Ano

48

53,93

Spíše ano

36

40,45

Spíše ne

5

5,62

Ne

0

0,00

Celkem

89

100,00

Tabulka č. 21 znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, zda jim účast na vzdělávací akci na téma péče o pacienty v bezvědomí přinesla informace využitelné v praxi. Na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří v předešlé položce č. 20 odpověděli, že se vzdělávací akce účastnili. Jednalo se o 89 (76,72 %) respondentů ze 116 (100 %). Z počtu 89 (100 %), 48 (53,93 %) zvolilo možnost ano, dalších 36 (40,5 %)

58

odpovědělo spíše ano a 5 (5,62 %) označilo odpověď spíše ne. Poslední možnost ne neoznačil žádný respondent. Položka č. 22 – Pozornost věnovaná problematice v praxi Tabulka 22 - Pozornost věnovaná problematice v praxi

Pozornost věnovaná problematice v praxi



Ano

31

26,72

Spíše ano

50

43,10

Spíše ne

23

19,83

Ne

12

10,34

Celkem

116

100,00

Tabulka č. 22 zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda se domnívají, že je v ošetřovatelské praxi věnována dostatečná pozornost problematice péče o pacienty v bezvědomí. Nejvíce respondentů, tedy 50 (43,10 %), zvolilo možnost spíše ano, dalších 31 (26,72 %) respondentů odpovědělo ano. 23 (19,89 %) označilo možnost spíše ne a 12 (10,34 %) respondentů možnost ne. Položka č. 23 – Důležitost dodržování intimity Tabulka 23 - Důležitost dodržování intimity

Důležitost dodržování intimity



1

2

1,72

2

4

3,45

3

12

10,34

4

40

34,48

5

58

50,00

Celkem

116

100,00

59

60% 50,00 %

50% 40%

34,48 %

30% 20% 10,34 %

10% 1,72 %

3,45 %

1

2

0% 3

4

5

Graf 14 - Důležitost dodržování intimity

Tabulka č. 23 a graf číslo 14 znázorňují odpovědi na otázku, jak je pro respondenty důležité dodržovat intimitu pacientů v každodenní praxi. Hodnotící škála nabízí možnosti od 1 do 5, kdy 1 znamená nejméně a hodnota 5 znamená nejvíce. Hodnotu 5 označila polovina respondentů, přesně 58 (50,00 %) respondentů, hodnotu 4 40 (34,48%) respondentů, hodnotu 3 12 (10,34 %) respondentů. Dále hodnotu 2 4 (3,45 %) respondenti a poslední hodnotu 1 zvolili pouze 2 (1,72 %) respondenti.

60

Položka č. 24 – Ranní hygiena Tabulka 24 - Ranní hygiena

Ranní hygiena



Správně

103

88,79

Špatně

13

11,21

Celkem

116

100,00

100% 90%

88,79 %

80% 70%

60% 50% 40% 30% 20%

11,21 %

10% 0% Správně

Špatně

Graf 15 - Ranní hygiena

Tabulka č. 24 a graf č. 15 popisují odpovědi respondentů na dotaz, který postup nejvíce odpovídá jejich zvyklostem při ranní hygieně pacientů v bezvědomí. Respondenti měli na výběr ze čtyř možných odpovědí. Správnou odpovědí byla možnost c) zajistím vhodnou teplotu v pokoji, nachystám pomůcky potřebné k provádění hygieny, zajistím soukromí, oznámím pacientovi, co se s ním bude dít, upravím polohu pacienta a nachystám lůžko k provádění hygieny. Nesprávné odpovědi byly možnosti a) z lůžka odeberu ložní prádlo, upravím polohu pacienta, nachystám pomůcky potřebné k provádění hygieny, svléknu pacienta, dále b) z lůžka odeberu ložní prádlo, svléknu pacienta, nachystám pomůcky potřebné k provádění hygieny, zajistím soukromí v pokoji za použití žaluzií, zavřením dveří či použitím zástěn a d) svléknu pacienta, upravím polohu pacienta, nachystám pomůcky potřebné k provádění hygieny, v pokoji zavřu okna a dveře k zajištění optimální teploty, dále použiji zástěnu či žaluzie k dodržení intimity 61

pacienta. Správnou odpověď zvolilo 103 (88,79 %) respondentů, špatnou odpověď vybralo 13 (11,21 %) respondentů.

Položka 25 – Lékařská vizita Tabulka 25 - Lékařská vizita

Lékařská vizita



Správně

100

86,21

Špatně

16

13,79

Celkem

116

100,00

100% 90%

86,21 %

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

13,79 %

10% 0% Správně

Špatně

Graf 16 - Lékařská vizita

Tabulka č. 25 a graf č. 16 ukazují odpovědi respondentů na dotaz, který postup nejvíce odpovídá jejich zvyklostem při lékařské vizitě u pacientů v bezvědomí. Respondenti měli možnost zvolit mezi čtyřmi možnostmi. Správnou odpovědí byla možnost b) odhalím nezbytně nutnou část těla pacienta těsně před vizitou, zajistím soukromí. Nesprávné odpovědi byly možnosti a) odhalím celého pacienta s časovým předstihem, zajistím soukromí, c) odhalím nezbytně nutnou část těla pacienta s časovým předstihem, zajistím soukromí a d) odhalím celého pacienta těsně před vizitou, zajistím soukromí. Správnou odpověď zvolilo 100 (86,21 %) respondentů, špatnou odpověď vybralo 16 (13,79 %) respondentů. 62

Položka 26 – Komentáře

Položka 26 dávala respondentům prostor k vyjádření komentářů k dotazníkům a k problematice respektování intimity u pacientů v bezvědomí. Mezi nejčastější komentáře respondentů patřily poznámky, že jsou často svědky nedodržování intimity ze stran lékařského personálu. Údajně lékaři častěji opomíjejí dodržování intimity, nevhodně odhalující pacienty, neberou ohledy na to, zda je mohou ostatní pacienti vidět nebo slyšet rozhovory týkající se osobních údajů a dat. Jsou však toho názoru, že je nevhodné, aby je samy sestry napomínaly. Více by na to měly dbát vrchní a staniční sestry. Mezi další časté komentáře patřil názor, že sestry vnímají respektování intimity jako samozřejmost. A to z toho důvodu, že kdyby se ony samy nebo jejich blízcí ocitli v roli pacienta, tak by si přály stejně ohleduplnou péči, jako dávají ostatním pacientům.

8.3 Testování a ověřování hypotéz ve vztahu k jednotlivým cílům Následující kapitola je zaměřena na testování a ověřování hypotéz ve vztahu k jednotlivým cílům práce, a dále na analýzu a interpretaci výsledků. Cíl 1: Zjistit úroveň znalostí postupů všeobecných sester pro zachování intimity u pacientů v bezvědomí.

Testování první hypotézy 1 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a úrovní znalostí postupů pro zachování intimity u pacientů v bezvědomí. 1 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a úrovní znalostí postupů pro zachování intimity u pacientů v bezvědomí.

63

Pro testování hypotézy byly využity demografické položky 2, 3, 5 a vědomostní otázky 8, 15, 24, 25. Vědomostní otázky byly ohodnoceny tak, že za správnou odpověď respondenti dostali 1 bod, za nesprávnou odpověď 0 bodů. Po sečtení bodů ze všech 4 otázek byly vytvořeny 3 skupiny: 4 body – vysoká znalost, 3-2 body – střední znalost, 1-0 bodů – nízká znalost. Z důvodu zachování podmínek dobré aproximace, došlo u všech proměnných ke sloučení kategorií střední a nízká znalost. Při testování věku a úrovně znalostí došlo ke sloučení věkové kategorie 46-55 a 56 a více na kategorii 46+. Při testování vzdělání a úrovně znalostí došlo ke sloučení kategorií vyšší odborná škola a vysoká škola (Bc. i Mgr.) a dále ke sloučení vyšší odborná škola se specializací a vysoké školy (Bc. i Mgr.) se specializací. V případě testování délky praxe a úrovně znalostí došlo ke sloučení délky praxe do 1 roku a kategorie 1-5 na kategorii do 5 let praxe.

Graf 17 - Histogram - znalost postupů

Graf č. 17 popisuje získané body z vědomostních otázek. Horizontální škála popisuje počet získaných bodů. Vertikální škála znázorňuje počet respondentů. 4 body získalo 82 (70, 69 %) respondentů. 3 bodů dosáhlo 27 (23,28 %) respondentů, 2 body

64

získalo 5 (4,31 %) respondentů, pouze 1 (0,86 %) respondent obdržel 1 bod a stejně tak 1 (0,86 %) respondent dosáhl 0 bodů. Tabulka 26 - Závislost mezi věkem a znalostmi Vysoká AČ (n) RČ (%)

Věk

Střední + nízká AČ (n) RČ (%)

Řádk. součty AČ (n) RČ (%)

18-25

11

9,48

5

4,31

16

13,79

26-35

35

30,17

10

8,62

45

38,79

36-45

25

21,55

15

12,93

40

34,48

46+

11

9,48

4

3,45

15

12,93

Všechny skupiny

82

70,69

34

29,31

116

100,00

35% 30,17 %

30% 25%

21,55 %

20%

Vysoká

15%

10% 5%

12,96 % 9,48 %

Střední + nízká 9,48 %

8,62 %

4,31 %

3,45 %

0% 18-25

26-35

36-45

46+

Graf 18 - Závislost mezi věkem a znalostmi

Tabulka č. 26 a graf č. 18 charakterizují vztah mezi věkem a úrovní znalostí postupů pro zachování intimity u pacientů v bezvědomí. Vysoká úroveň znalostí byla ve větším zastoupení oproti střední a nízké úrovni. Vysoké úrovně znalostí dosáhli respondenti ve věkové kategorii 18-25 v počtu 11 (9,48 %) respondentů, ve věkové kategorii 26-35 v počtu 35 (30,17 %), v kategorii 36-45 v zastoupení 25 (21,55 %) respondentů a v poslední kategorii 46+ bylo 11 (9,48 %) respondentů. Střední a nízké úrovně znalostí dosáhlo 5 (4,31 %) respondentů ve věkové kategorii 18-25, v kategorii 26-35 dalších 10 (8,62 %) respondentů, 15 (12,96 %) respondentů ve věkové kategorii 36-45 a poslední kategorie 46+ byla v počtu 4 (3,45 %) respondentů. 65

Tabulka 27- Statistické testování - věk a úroveň znalostí

Statistické testování

Chí-kvadrát

Hodnota p

Pearsonův chí-kvadrát test

2,46567

0,48153

Tabulka č. 27 shrnuje výsledky statistického testování věku a úrovně znalostí respondentů pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Byla zjištěna hodnota p = 0,48153 na hladině významnosti α = 0,05, proto nezamítáme nulovou hypotézu. Komentář: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a úrovní znalostí postupů pro zachování intimity u pacientů v bezvědomí. Tabulka 28 - Závislost mezi vzděláním a znalostmi Vzdělání

Vysoká AČ (n) RČ (%)

Střední + nízká AČ (n) RČ (%)


SZŠ

13

11,21

5

4,31

18

15,52

VOŠ+VŠ

30

25,86

8

6,90

38

32,76

SZŠ+ spec.

25

21,55

18

15,52

43

37,07

14

12,07

3

2,59

17

14,66

82

70,69

34

29,31

116

100,00

VOŠ+VŠ+ spec. Všechny skupiny

30% 25,86 %

25%

21,55 %

20% 15,52 %

15% 10% 5%

Vysoká

12,07

11,21 %

Střední + nízká

6,90 %

4,31 %

2,59 %

0% SZŠ

VOŠ+VŠ

SZŠ+ spec.

Graf 19 - Závislost mezi vzděláním a znalostmi

66

VOŠ+VŠ+ spec.

Tabulka č. 28 a graf č. 19 prezentují vztah mezi vzděláním a úrovní znalostí postupů pro zachování intimity u pacientů v bezvědomí. Vysoké úrovně znalostí se středoškolským vzděláním dosáhlo 13 (11, 21 %) respondentů, s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním 30 (25,86 %), se středoškolským včetně specializace 25 (21,55 %) a s vyšším odborným se specializací a vysokoškolským se specializací 14 (12,07 %) respondentů. Střední a nízké úrovně znalostí se středoškolským vzděláním dosáhlo 5 (4,31 %) respondentů, s vyšším odborným a vysokoškolským 8 (6,90 %), se středoškolským včetně specializace 18 (15,52 %) a s vyšším odborným se specializací a vysokoškolským se specializací 3 (2,59 %) respondenti. Tabulka 29 - Statistické testování - vzdělání a úroveň znalostí


Chí-kvadrát

Hodnota p


5,655949

0,1296

Tabulka č. 29 popisuje výsledky statistického testování vzdělání a úrovně znalostí respondentů pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Byla zjištěna hodnota p = 0,1296 na hladině významnosti α = 0,05, proto nezamítáme nulovou hypotézu. Komentář: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním respondentů a úrovní znalostí postupů pro zachování intimity u pacientů v bezvědomí. Tabulka 30 - Závislost mezi praxí a znalostmi Vysoká Praxe

Střední + nízká

Řádk. součty

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

do 5

16

13,79

6

5,17

22

18,97

6-10

24

20,69

8

6,90

32

27,59

11-15

11

9,48

1

0,86

12

10,34

16-20

12

10,34

10

8,62

22

18,97

21 a více

19

16,38

9

7,76

28

24,14

Všechny skupiny

82

70,69

34

29,31

116

100,00

67

25% 20,69 %

20% 16,38 %

15%

13,79 % 10,34 % 8,62 %

9,48 %

10%

6,90 %

Vysoká 7,76 %

Střední + nízká

5,17 %

5% 0,86 %

0%

do 5

6-10

11-15

16-20

21 a více

Graf 20 - Závislost mezi praxí a znalostmi

Tabulka č. 30 a graf č. 20 představují vztah mezi délkou praxe ve zdravotnictví a úrovní znalostí postupů pro zachování intimity u pacientů v bezvědomí. Vysoké úrovně znalostí v délce praxe do 5 let dosáhlo 16 (13,79 %) respondentů, v délce praxe 6-10 dalších 24 (20,69 %) respondentů, dále 11 (9,48 %) respondentů v délce praxe 11-15 let, 12 (10,34 %) v rozmezí 16-20 let a 19 (16,38 %) v délce praxe 21 a více let. Střední a nízké úrovně znalostí dosáhlo 6 (5,17 %) respondentů v délce praxe do 5 let, 8 (6,90 %) v délce praxe 6-10 let, 1 (0,86 %) respondent v délce praxe 11-15 let, 10 (8,62 %) v délce praxe 16-20 let a do poslední kategorie délky praxe 21 a více let patřilo dalších 9 (7,76 %) respondentů. Tabulka 31 - Statistické testování - praxe a úroveň znalostí


Chí-kvadrát

Hodnota p


5,755439

0,21817

Tabulka č. 31 znázorňuje výsledky statistického testování délky praxe ve zdravotnictví a úrovně znalostí respondentů pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Byla zjištěna hodnota p = 0,21817 na hladině významnosti α = 0,05, proto nezamítáme nulovou hypotézu.

68

Komentář: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe respondentů a úrovní znalostí postupů pro zachování intimity u pacientů v bezvědomí. Závěr k první hypotéze: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a úrovní znalostí postupů pro zachování intimity u pacientů v bezvědomí. Cíl 2: Zjistit, do jaké míry je zachovávána intimita u pacientů v bezvědomí z pohledu všeobecných sester na vybraných pracovištích.

Testování druhé hypotézy: 2 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a mírou zachovávání intimity u pacientů v bezvědomí. 2 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a mírou zachovávání intimity u pacientů v bezvědomí. Pro testování hypotézy byly využity demografické položky 2, 3, 5 a položky 9, 10, 11, 12, 14, 23. Položky 9, 10, 11, 12 byly obodovány v závislosti na odpovědích respondentů. Možnost ano byla ohodnocena 3 body, možnost spíše ano 2 body, možnost spíše ne 1 bodem a odpověď ne nebyla ohodnocena žádným bodem. Výjimkou byla otázka č. 12, u té byly body přiděleny naopak z důvodu položení záporné otázky. Odpovědi na položky 14 a 23 byly znázorněny na hodnotící škále od 1 do 5, s tím že body byly přiděleny k jednotlivým odpovědím vzestupně také od 1 do 5. Body se za jednotlivé otázky sčítaly, respondenti mohli získat maximálně 22 bodů a minimálně 2 body. Na základě získaných bodů, se respondenti rozdělili do tří skupiny – do vysoké míry zachování intimity 22-19 bodů, střední míry zachování intimity 18-14 a nízké míry zachování intimity 13 a méně získaných bodů. Při statistickém testování závislosti mezi věkem a mírou zachování intimity u pacientů v bezvědomí, muselo dojít k několika sloučení hodnot a to z důvodu zachování podmínek dobré aproximace. Při testování věku a míry zachování intimity 69

došlo ke sloučení věkové kategorie 46-55 a 56 a více na kategorii 46+. Rovněž došlo ke sloučení střední a nízké míry zachování intimity. Při statistickém testování vzdělání a míry zachování intimity došlo ke sloučení vyšších a vysokých škol a to se specializací i bez. Při testování délky praxe ve zdravotnictví a míry zachování intimity došlo ke sloučení délky praxe do 1 roku, 1-5 a 6-10 a to do jedné skupinu do 10 let praxe. A dále došlo ke sloučení 11-15 let a 16-20 let na kategorii 11-20 let. Vznikly 3 kategorie – do 10 let, 11-20 a 21 a více.

Graf 21 - Histogram – intimita

Graf č. 21 popisuje histogram znázorňující četnost získaných bodů. Horizontální číselná škála od 5 do 22 značí počet získaných bodů. Vertikální číselná škála od 0 do 24 zobrazuje četnosti získaných bodů. Vertikální škála začíná od hodnoty 5 z toho důvodu, že žádný respondent nezískal nižší počet bodů.

70

Tabulka 32 - Závislost mezi věkem a zachováním intimity Vysoká

Věk

Střední + nízká

Řádk. součty

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

18-25

7

6,03

9

7,76

16

13,79

26-35

20

17,24

25

21,55

45

38,79

36-45

11

9,48

29

25,00

40

34,48

46+

4

3,45

11

9,48

15

12,93

Všechny skupiny

42

36,21

74

63,79

116

100,00

30% 25,00 %

25% 21,55 %

20%

17,24 %

Vysoká

15% 9,48 %

10%

9,48 %

Střední + nízká

7,76 % 6,03 %

3,45 %

5% 0% 18-25

26-35

36-45

46+

Graf 22 - Závislost mezi věkem a zachování intimity

Tabulka č. 32 a graf č. 22 charakterizují vztah mezi věkem a mírou zachování intimity u pacientů v bezvědomí. Vysoká úroveň znalostí byla v nižším zastoupení oproti střední a nízké úrovni. Vysoké míry zachování intimity dosáhli respondenti ve věkové kategorii 18-25 v počtu 7 (6,03 %) respondentů, ve věkové kategorii 26-35 v počtu 20 (17,24 %), v kategorii 36-45 v zastoupení 11 (9,48 %) a v poslední kategorii 46+ byli 4 (3,45 %) respondenti. Střední a nízké míry zachování intimity dosáhlo 9 (7,76 %) respondentů ve věkové kategorii 18-25, v kategorii 26-35 dalších 25 (21,55 %) respondentů, 29 (25,00 % %) respondentů ve věkové kategorii 36-45 a poslední kategorie 46+ byla v počtu 11 (9,48 %) respondentů.

71

Tabulka 33 - Statistické testování - věk a míra zachování intimity


Chí-kvadrát

Hodnota p


3,62

0,30552877

Tabulka č. 33 zobrazuje výsledky statistického testování věku respondentů a míru zachování intimity u pacientů v bezvědomí pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Byla zjištěna hodnota p = 0,30552877 na hladině významnosti α = 0,05, proto nezamítáme nulovou hypotézu. Komentář: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a mírou zachovávání intimity u pacientů v bezvědomí. Tabulka 34 - Závislost mezi vzděláním a mírou zachování intimity Vzdělání

Vysoká AČ (n) RČ (%)

Střední AČ (n) RČ (%)

Nízká AČ (n) RČ (%)


SZŠ

5

4,31

8

6,90

5

4,31

18

15,52

VOŠ + VŠ

14

12,07

16

13,79

8

6,90

38

32,76

15

12,93

20

17,24

8

6,90

43

37,07

8

6,90

7

6,03

2

1,72

17

14,66

42

36,21

51

43,97

23

19,83

116

100,00

SZŠ + spec. VOŠ + VŠ + spec. Všechny skupiny

72

20% 17,24 % 18% 16% 13,79 % 12,96 % 14% 12,07 % 12% 10% 6,90 % 6,90 % 6,90 % 6,90 % 8% 6,03 % 6% 4,31 % 4,31 % 4% 1,72 % 2% 0%

Vysoká Střední

Nízká

Graf 23 - Závislost mezi vzděláním a mírou zachování intimity

Tabulka č. 34 a graf č. 23 shrnují vztah mezi vzděláním respondentů a mírou zachování intimity u pacientů v bezvědomí. Vysoké míry zachování intimity dosáhlo se středoškolským vzděláním 5 (4,31 %) respondentů, s vyšším a vysokoškolským 14 (12,07 %) respondentů, se středoškolským včetně specializace 15 (12,96 %) respondentů a s vyšším a vysokoškolským včetně specializace 8 (6,90 %) respondentů. Střední míry zachování intimity dosáhlo se středoškolským vzděláním 8 (6,90 %) respondentů, s vyšším a vysokoškolským 16 (13,79 %) respondentů, se středoškolským včetně specializace 20 (17,24 %) respondentů a s vyšším a vysokoškolským včetně specializace 7 (6,03 %) respondentů. Nízké míry zachování intimity dosáhlo se středoškolským vzděláním 5 (4,31 %) respondentů, s vyšším a vysokoškolským 8 (6,90 %) respondentů, se středoškolským včetně specializace 8 (6,90 %) respondentů a s vyšším a vysokoškolským včetně specializace 2 (1,72 %) respondenti. Tabulka 35 - Statistické testování - vzdělání a míra zachování intimity


Chí-kvadrát

Hodnota p


2,247893

0,89555

Tabulka č. 35 popisuje výsledky statistického testování vzdělání respondentů a míru zachování intimity u pacientů v bezvědomí pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. 73

Byla zjištěna hodnota p = 0,89555 na hladině významnosti α = 0,05, proto nezamítáme nulovou hypotézu. Komentář: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním respondentů a mírou zachovávání intimity u pacientů v bezvědomí. Tabulka 36 - Závislost mezi praxí a zachováním intimity Vysoká

Praxe

Střední

Nízká

AČ (n)

RČ (%)

Do 10

26

22,41

21

18,10

7

6,03

54

46,55

11-20

10

8,62

17

14,66

7

6,03

34

29,31

21 a více

6

5,17

13

11,21

9

7,76

28

24,14

Všechny skupiny

42

36,21

51

43,97

23

19,83

116

100,00

25% 20%

AČ (n) RČ (%) AČ (n)

Řádk. součty

RČ (%) AČ (n) RČ (%)

22,41 % 18,10 % 14,66 %

15%

Vysoká 11,21 %

10%

8,62 %

7,76 %

6,03 %

6,03 %

Střední Nízká

5,17 %

5% 0% do 10

21 a více

11-20

Graf 24 - Závislost mezi praxí a zachováním intimity

Tabulka č. 36 a graf č. 24 charakterizují vztah mezi délkou praxe ve zdravotnictví a mírou zachování intimity u pacientů v bezvědomí. Vysoké míry zachování intimity bylo dosaženo v kategorii do 10 let praxe v počtu 26 (22,41 %) respondentů, s délkou praxe 11-20 let 10 (8,62 %) respondentů a s délkou praxe 21 a více let dosáhlo vysoké úrovně 6 (5,17 %) respondentů. Střední míry zachování intimity dosáhlo 21 (18,10 %)

74

respondentů s délkou praxe do 10 let, s délkou praxe 11-20 let 17 (14,66 %) respondentů a s délkou praxe 21 a více let 13 (11,21 %) respondentů. Nízké míry zachování intimity dosáhlo 7 (6,03 %) respondentů s délkou praxe do 10 let, s délkou praxe 11-20 let také 7 (6,03 %) respondentů a s délkou praxe 21 a více let 9 (7,76 %) respondentů. Tabulka 37 - Statistické testování - praxe a míra zachování intimity


Chí-kvadrát

Hodnota p


8,321

0,08050254

Tabulka č. 37 znázorňuje výsledky statistického testování délky praxe ve zdravotnictví respondentů a míry zachování intimity u pacientů v bezvědomí pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Byla zjištěna hodnota p = 0,08050254 na hladině významnosti α = 0,05, proto nezamítáme nulovou hypotézu. Komentář: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe respondentů a mírou zachovávání intimity u pacientů v bezvědomí. Závěr k druhé hypotéze: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a mírou zachovávání intimity u pacientů v bezvědomí. Cíl 3: Zjistit zájem/motivaci respondentů o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí.

3 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a zájmem a motivací o vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. 3 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a zájmem a motivací o vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí.

75

Pro testování hypotézy byly využity demografické položky 2, 3, 5 a položky 18,

19. Položka 18 byla ohodnocena dle odpovědí respondentů. V případě, že

respondent uvedl, že má o další vzdělávání zájem, byl ohodnocen 1 bodem, pokud nikoliv, bylo mu přiděleno 0 bodů. Položka 19 nebyla bodově ohodnocena a testovala závislost mezi proměnnými a výskytem jednotlivých motivací k dalšímu vzdělávání. Při testování motivace bylo do výzkumného vzorku zahrnuto 103 (88,79 %) respondentů, jednalo se o respondenty, kteří se účastnili vzdělávací akce. Tím pádem mohli okomentovat, co je k tomu motivovalo. Z důvodu zachování podmínek dobré aproximace, došlo při testování závislosti mezi věkem a zájmem o další vzdělávání ke sloučení věkových kategorií 36-45, 46-55 a 56 a více let, do kategorie 36+. Při testování vzdělání a zájmu, došlo k rozdělení vzdělání na 2 kategorie - středoškolské a vyšší + vysokoškolské. Středoškolské zahrnovalo střední školy i se specializací v oboru. Vyšší + vysokoškolské vzdělání zahrnovalo vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské (Bc. i Mgr.) a to se specializací i bez. Při testování délky praxe a zájmu došlo ke sloučení kategorií do 1 roku, 1-5 let a 6-10 do jedné kategorie do 10 let praxe. K dalšímu slučování muselo dojít při testování věku a motivace k dalšímu vzdělávání, došlo ke sloučení věkové kategorie 46-55 a 56 a více na kategorii 46+. Tabulka 38 - Závislost mezi věkem a zájmem Věk

Ano

Ne


AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

18-25

15

12,93

1

0,86

16

13,79

26-35

39

33,62

6

5,17

45

38,79

36+

50

43,10

5

4,31

55

47,41

Všechny skupiny

104

89,66

12

10,34

116

100,00

76

50% 43,10 %

45% 40% 33,62 %

35%

30% 25%

Ano

20%

Ne

15%

12,93 %

10% 5%

5,17 %

4,31 %

0,86 %

0% 18-25

26-35

36+

Graf 25 - Závislost mezi věkem a zájem

Tabulka č. 38 a graf č. 25 shrnují výsledky vztahu mezi věkem a zájmem o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Zájem projevilo ve věkové skupině 18-25 let 15 (12,93 %) respondentů, ve věkové skupině 26-35 let 39 (33,62 %) respondentů a ve věkové kategorii 36+ zbylých 50 (43,10 %) respondentů. Nezájem o další vzdělávání vyjádřil 1 (0,86 %) respondent ve věkové kategorii 18-25, 6 (5,17 %) respondentů ve věkové kategorii 26-35 a 5 (4,31 %) respondentů v kategorii 36+. Tabulka 39 - Statistické testování - věk a zájem


Chí-kvadrát

Hodnota p


0,8158363

0,66503

Tabulka č. 39 popisuje výsledky statistického testování věku a zájmu o další vzdělávání respondentů pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Byla zjištěna hodnota p = 0,66503 na hladině významnosti α = 0,05, proto nezamítáme nulovou hypotézu. Komentář: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a zájmem o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí.

77

Tabulka 40 - Závislost mezi vzděláním a zájmem Ano

Vzdělání

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

73

62,93

9

7,76

82

70,69

31

26,72

3

2,59

34

29,31

104

89,66

12

10,34

116

100,00

Středoškolské Vyšší +vysokoškolské Všechny skupiny

70%

Řádk. součty

Ne

62,93 %

60% 50%

40%

Středoškolské 26,72 %

30%

Vyšší + vysokoškolské

20% 7,76 %

10%

2,59 %

0% Ano

Ne

Graf 26 - Závislost mezi vzděláním a zájmem

Tabulka č. 40 a graf č. 26 popisují výsledky vztahu mezi vzděláním a zájmem o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Zájem projevilo 73 (62,93 %) respondentů se středoškolským vzděláním a 31 (26,72 %) respondentů s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Naopak zájem neprojevilo 9 (7,76 %) respondentů se středoškolským vzděláním a 3 (2,59 %) respondenti s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Tabulka 41 - Statistické testování - vzdělání a zájem Fischerův exaktní test

InOR

Horní mez

Dolní mez

1

0,24214005

0,70981343

2,28652506

78

Tabulka č. 41 zobrazuje výsledky statistického testování vzdělání a zájmu o další vzdělávání respondentů pomocí Fischerova exaktního testu. Hodnota 1 je zahrnutá v intervalu spolehlivosti, proto nulovou hypotézu nezamítáme. Komentář: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním respondentů a zájmem o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Tabulka 42 - Závislost mezi praxí a zájmem Praxe

Ano

Ne


AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

do 10

48

41,38

6

5,17

54

46,55

11-20

30

25,86

4

3,45

34

29,31

21+

26

22,41

2

1,72

28

24,14

Všechny skupiny

104

89,66

12

10,34

116

100,00

45%

41,38 %

40% 35% 30%

25,86 %

25%

22,41 %

20%

Ano Ne

15% 10%

5,17 %

5%

3,45 %

1,72 %

0% do 10

11-20

21+

Graf 27 - Závislost mezi praxí a zájmem

Tabulka č. 42 a graf č. 27 charakterizující vztah mezi délkou praxe ve zdravotnictví a zájmem o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Zájem projevilo 48 (41,38 %) respondentů s délkou praxe do 10 let, 30 (25,86 %) respondentů s délkou praxe 11-20 let a 26 (22,41 %) respondentů s délkou praxe 21 a více let.

79

Tabulka 43 - Statistické testování - praxe a zájem


Chí-kvadrát

Hodnota p


0,4176183

0,81155

Tabulka č. 43 shrnuje výsledky statistického testování vzdělání a zájmu o další vzdělávání respondentů pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Byla zjištěna hodnota p = 0,81155 na hladině významnosti α = 0,05, proto nezamítáme nulovou hypotézu. Komentář: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe respondentů a zájmem o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Tabulka 44 - Závislost mezi věkem a motivací Možnost a AČ (n) RČ (%)

Věk

Možnost b AČ (n) RČ (%)


18-25

8

7,77

6

5,83

14

13,59

26-35

19

18,45

20

19,42

39

37,86

36-45

16

15,53

21

20,39

37

35,92

46+

4

3,88

9

8,74

13

12,62

Všechny skupiny

47

45,63

56

54,37

103

100,00

25% 18,45 %

20%

19,42 %

20,39 %

15,53 %

15% Možnost a

10%

8,74 %

7,77 % 5,83 %

3,88 %

5% 0% 18-25

26-35

36-45

Graf 28 - Závislost mezi věkem a motivací

80

46+

Možnost b

Tabulka č. 44 a graf č. 28 znázorňují vztah mezi věkem a motivací k dalšímu vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Možnost a (vlastní zájem o rozšíření vědomostí v oblasti péče o pacienty v bezvědomí) zvolilo 8 (7,77 %) respondentů ve věkové kategorii 18-25 let, v kategorii 26-35 19 (18,45 %) respondentů, v kategorii 36-45 16 (15,53 %) respondentů a v kategorii 46+ 4 (3,88 %) respondenti. Možnost b (všeobecné rozšíření vědomostí v oblasti péče o kritického pacienta) zvolilo 6 (5,83 %) respondentů ve věkové kategorii 18-25 let, v kategorii 26-35 20 (19,42 %) respondentů, v kategorii 36-45 21 (20,39 %) respondentů a v kategorii 46+ 9 (8,74 %) respondentů. Tabulka 45 - Statistické testování - věk a motivace


Chí-kvadrát

Hodnota p


2,14

0,54386297

Tabulka č. 45 zahrnuje výsledky statistického testování věku a motivace k dalšímu vzdělávání respondentů pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Byla zjištěna hodnota p = 0,54386297 na hladině významnosti α = 0,05, proto nezamítáme nulovou hypotézu. Komentář: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a motivací k dalšímu vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Tabulka 46 - Závislost mezi vzděláním a motivací Vzdělání

Možnost a

Střední + nízká

Řádk. součty

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

SZŠ

6

5,83

8

7,77

14

13,59

VOŠ

7

6,80

6

5,83

13

12,62

VŠ

10

9,71

11

10,68

21

20,39

SZŠ + spec.

15

14,56

24

23,30

39

37,86

VOŠ + spec.

4

3,88

1

0,97

5

4,85

VŠ + spec.

5

4,85

6

5,83

11

10,68

Všechny skupiny

47

45,63

56

54,37

103

100,00

81

25%

23,30 %

20% 14,56 %

15%

10,68 %

Možnost a

9,71 %

10%

7,77 % 6,80 % 5,83 % 5,83 % 5%

5,83 % 3,88 %

Možnost b

4,85 %

0,97 %

0% SZŠ

VOŠ

VŠ

SZŠ + spec.

VOŠ + VŠ + spec. spec.

Graf 29 - Závislost mezi vzděláním a motivací

Tabulka č. 46 a graf č. 29 zobrazují vztah mezi vzděláním respondentů a motivací k dalšímu vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Možnost a (vlastní zájem o rozšíření vědomostí v oblasti péče o pacienty v bezvědomí) zvolilo 6 (5,83 %) respondentů se středoškolským vzděláním, s vyšším odborným vzděláním 7 (6,80 %) respondentů, s vysokoškolským vzděláním (Bc. i Mgr.) 10 (9,71 %) respondentů, se středoškolským vzděláním se specializací 10 (14,56 %) respondentů, s vyšším odborným vzděláním a specializací 4 (3,88 %) respondenti a s vysokoškolským vzděláním (Bc. i Mgr.) a specializací 5 (4,85 %) respondentů. Možnost b (všeobecné rozšíření vědomostí v oblasti péče o kritického pacienta) zvolilo 8 (7,77 %) respondentů se středoškolským vzděláním, s vyšším odborným vzděláním 6 (5,83 %) respondentů, s vysokoškolským vzděláním (Bc. i Mgr.) 11 (10,68 %) respondentů, se středoškolským vzděláním se specializací 24 (23,30 %) respondentů, s vyšším odborným vzděláním a specializací 1 (0,97 %) respondent a s vysokoškolským vzděláním (Bc. i Mgr.) a specializací 6 (5,83 %) respondentů. Tabulka 47 - Statistické testování - vzdělání a motivace


Chí-kvadrát

Hodnota p


3,619

0,6054628

82

Tabulka č. 47 popisuje výsledky statistického testování vzdělání a motivace k dalšímu vzdělávání respondentů pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Byla zjištěna hodnota p = 0,6054628 na hladině významnosti α = 0,05, proto nezamítáme nulovou hypotézu. Komentář: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním respondentů a motivací k dalšímu vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Tabulka 48 - Závislost mezi praxí a motivací Možnost a AČ (n) RČ (%)

Praxe

Možnost b AČ (n) RČ (%)


do 5 let

14

13,59

6

5,83

20

19,42

6-10

14

13,59

13

12,62

27

26,21

11-15

5

4,85

6

5,83

11

10,68

16-20

5

4,85

14

13,59

19

18,45

21+

9

8,74

17

16,50

26

25,24

Všechny skupiny

47

45,63

56

54,37

103

100,00

18%

16,50 %

16% 14%

13,59 %

13,59 %

13,59 % 12,62 %

12% 10%

8%

8,74 % 5,83 %

Možnost b

5,83 % 4,85 % 4,85 %

6%

4% 2% 0% do 5 let

6-10

11-15

16-20

Graf 30 - Závislost mezi praxí a motivací

83

Možnost a

21+

Tabulka č. 48 a graf č. 30 charakterizují vztah mezi délkou praxe ve zdravotnictví a motivací k dalšímu vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Možnost a (vlastní zájem o rozšíření vědomostí v oblasti péče o pacienty v bezvědomí) vybralo 14 (13,59%) respondentů s délkou praxe do 5 let, dalších 14 (13,59 %) respondentů s délkou praxe 6-10 let, 5 (4,85 %) respondentů s délkou praxe 11-15 let, opět 5 (4,85 %) respondentů s délkou praxe 16-20 let a s praxí 21 a více let 9 (8,74 %) respondentů. Možnost b (všeobecné rozšíření vědomostí v oblasti péče o kritického pacienta) zvolilo 6 (5,83 %) respondentů s délkou praxe do 5 let, 13 (12,62 %) respondentů s délkou praxe 6-10 let, 6 (5,83 %) respondentů s délkou praxe 11-15 let, 14 (13,59 %) respondentů s délkou praxe 16-20 let a s praxí 21 a více let 17 (16,50 %) respondentů. Tabulka 49 - Statistické testování - praxe a motivace


Chí-kvadrát

Hodnota p


9,337527

0,05319

Tabulka č. 49 shrnuje výsledky statistického testování délky praxe ve zdravotnictví a motivace k dalšímu vzdělávání pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Byla zjištěna hodnota p = 0,05319 na hladině významnosti α = 0,05, proto nezamítáme nulovou hypotézu. Závěr k třetí hypotéze: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a zájmem a motivací o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí.

84

9 DISKUZE

Diplomová práce se zabývala respektováním intimity u pacientů v bezvědomí. Dnešní medicína a ošetřovatelství je na vysoké úrovni, avšak mnohdy je opomíjena intimita pacientů v bezvědomí a z toho důvodu jsme se rozhodli na dané téma zaměřit. Cílem práce bylo zjistit úroveň znalostí postupů, míru zachování intimity pacientů v bezvědomí a zájem včetně motivace o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Vzhledem k nedostatku literatury zabývající se pouze intimitou pacientů v bezvědomí, bude práce pouze okrajově diskutována s bakalářskou prací Švagrové na téma Zajištění intimity na standardním oddělení, ARO, JIP. Dále s diplomovou prací Markové na téma Patologické formy chování u zdravotnických pracovníků na pracovištích intenzivní péče. Poté s českými a zahraničními výzkumy a s odbornou literaturou zabývající se obdobnou problematikou. K zjištění vytyčených cílů a k nim odpovídajícím hypotézám byl vytvořen dotazník, který obsahoval 26 položek. Dotazník byl distribuován na anesteziologickoresuscitační oddělení do Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Úrazové nemocnice v Brně, Nemocnice Ivančice a Nemocnice Vyškov. Zpracováno bylo 116 dotazníků. Podmínka pro zařazení respondentů do dotazníkového šetření byla zkušenost s péčí o pacienty v bezvědomí a ochota spolupráce. Položky v dotazníku 1-6 zjišťovaly demografické a pracovní údaje respondentů. Z celkového počtu 116 respondentů bylo 111 (95,69 %) žen, zbylých 5 (4,31 %) byli muži. Tento výsledek vypovídá o převaze žen pracujících na anesteziologickoresuscitačních odděleních, ačkoliv se jedná o větší převahu mužů, oproti obecnému zastoupení mužů na pozici všeobecných sester. Pokud tato data porovnáme s Analýzou zdravotnických pracovníků ve zdravotnictví České republiky z roku 2010, zjistíme, že zastoupení žen na pozici všeobecných sester je 98,3%.89 Věková struktura respondentů byla poměrně rovnoměrná, v největším zastoupení se na oddělení ARO vyskytovaly sestry ve věku 26-35, a to v počtu 45 (37, 79 %). Nejméně respondentů bylo ve věkovém rozmezí 56 a více let, do této kategorie spadali pouze 2 (2,72 %) respondenti. Podobných Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Analýza pracovníků ve zdravotnictví České republiky v roce 2010. Praha, 2011. Dostupné z:www.uzis.cz/systém/files/52_11.pdf. 89

85

výsledků ve své diplomové práci dospěla Marková, kdy nejčetnější věkové zastoupení na oddělení ARO a JIP bylo mezi 26-30 lety.90 U vzdělání respondentů si můžeme povšimnout nesmírné převahy středoškolského vzdělání se specializací, jde o 43 (37,07 %) respondentů z 8 kategorií vzdělání. Zřetelnou převahu můžeme připisovat požadavkům na sestry na zisk specializace v intenzivní péči na anesteziologickoresuscitačním oddělení. Mezi další proměnné patřila délka praxe ve zdravotnictví. Nejčastější udávanou délkou praxe byla doba mezi 6-10 lety, do tohoto rozmezí spadalo 32 (27,59 %) respondentů. Délka praxe odpovídá věkové struktuře respondentů. První cíl diplomové práce zjišťoval úroveň znalostí postupů pro zachování intimity. K tomuto cíli se vztahovaly vědomostní otázky č. 8, 15, 24, 25. Za každou správnou odpověď dostali respondenti 1 bod, bodová škála se tedy pohybovala od 0 do 4 bodů. Podle získaných bodů byli respondenti rozděleni do vysoké, střední a nízké úrovně znalostí. Otázka č. 8 se zaměřovala na správnou definici pojmu intimita. Respondenti měli na výběr několik možností k odpovědi, jen jedna byla však správná. Správná odpověď byla definovaná podle Sociální psychologie od Výrosta, kdy intimitu popisuje jako soukromí, důvěrnost, respektování studu a poukazuje na individualitu tohoto pojmu.91 Tuto odpověď zvolilo 107 (92,24 %) respondentů. Vysoká četnost správných odpovědí značí o dostatečných znalostech respondentů při definování pojmu. Výsledek lze porovnat s bakalářskou prací Švagrové, která ve svém výzkumu zjistila, že 86,49 % respondentů správně definovalo intimitu také jako soukromí a důvěrnost.92 15. otázka se zaměřovala na znalost respondentů v oblasti, jak nejlépe zachovat intimitu pacientů. Správná odpověď zněla: „Zbytečně pacienty neodhalovat, zajistit soukromí s využitím pomůcek, respektovat práva pacientů.“ Odpověď vznikla na základě literatury Zacharové. 93 Na danou otázku správně odpovědělo 110 (94,83 %) respondentů. I tento výsledek vypovídá o vysokých znalostech respondentů v oblasti, jak zachovat intimitu pacientů. Otázka č. 24 se zabývala postupem při ranní hygieně pacienta. Správnou odpovědí bylo: „Před ranní hygienou zajistím vhodnou teplotu v pokoji, nachystám si pomůcky, zajistím soukromí, oznámím pacientovi, co se s ním

Srov. MARKOVÁ, J. Patologické formy chování u zdravotnických pracovníků na pracovištích intenzivní péče. [online]. 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/326394/lf_m/MARKOVA_JANA_-_DIPLOMOVA_PRACE.pdf. 91 Srov. VÝROST, J., Sociální psychologie, s. 243 92 Srov. ŠVAGROVÁ, S. Zajištění intimity na standardním oddělení, ARO, JIP. [online]. 2007. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Dostupné z: http://theses.cz/id/zzgif0/downloadPraceContent_adipIdno_7413. 93 Srov. ZACHAROVÁ, E., Zdravotnická psychologie, s. 25. 90

86

bude dít, upravím jeho polohu a nachystám lůžko k provádění hygieny.“ I Vytejčková ve své knize popisuje tyto kroky před hygienou pacienta s důrazem na zajištění soukromí s využitím zástěn. 94 Správnou odpověď označilo 103 (88, 79 %) respondentů. Na 25. otázku, která se týkala postupu před lékařskou vizitou, odpovědělo 100 (86, 21 %) respondentů správně, že odhalují jen nezbytně nutnou část těla těsně před vizitou. Tento výsledek lze porovnat s prací Švagrové, která ve svém výzkumu dosáhla poněkud horších výsledků. Udává, že pouze 59,46 % sester na oddělení ARO neodhaluje pacienty se zbytečným předstihem. 95 Po sečtení bodů ze všech čtyř otázek, 82 (70,69 %) respondentů spadalo do vysoké úrovně znalostí, 32 (27,59 %) do střední úrovně znalostí a do nízké úrovně 2 (1,72 %) respondenti. K prvnímu cíli byla stanovena hypotéza, která předpokládala neexistenci statisticky významné závislosti mezi věkem, vzděláním, délkou praxe a úrovní znalostí postupů pro zachování intimity. Na základě statistického testování věku a úrovně znalostí byla zjištěna hodnota p = 0,48153. Pro vzdělání a úroveň znalostí byla zjištěna hodnota p = 0,1296, a nakonec, pro délku praxe a úroveň znalostí byla zjištěna hodnota p = 0,21817. Hodnota p při testování všech tří determinantů byla vyšší než 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Druhý cíl zjišťoval, do jaké míry je zachovávána intimita u pacientů v bezvědomí. V této položce byly hodnoceny otázky č. 9, 10, 11, 12, 14, 23. Otázky č. 9, 10, 11, 12 nabízely možnosti odpovědí - ano, spíše ano, spíše ne, ne, a byly ohodnoceny od 0 do 3 bodů. Otázky č. 14 a 23 umožňovaly respondentům vyjádřit svůj postoj na hodnotící škále od 1-5, kdy 1 znamenala nejméně a 5 nejvíce. Proto také byly odpovědi hodnoceny od 1 do 5 bodů. Nejméně mohli respondenti získat 2 body, nejvíce 22 bodů. Podle získaných bodů byli respondenti rozděleni do vysoké, střední a nízké míry zachování intimity. Otázka č. 9 zkoumala, zda sami respondenti dodržují intimitu u pacientů v bezvědomí. Překvapujícím výsledkem bylo, že více než polovina respondentů, 59 (50,86 %), zvolila možnost spíše ano. Tento výsledek je zarážející a vypovídá o tom, že sestry zachovávání intimity neberou jako samozřejmost. O něco méně, 52 (44,83 %), respondentů označilo možnost ano. V nízkém počtu se vyskytla odpověď spíše ne, jednalo se o 4 (3,45 %) respondenty a možnost ne byla vybrána jen jedním (0,86 %) Srov. VYTEJČKOVÁ, R., Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I, s. 142. Srov. ŠVAGROVÁ, S. Zajištění intimity na standardním oddělení, ARO, JIP. [online]. 2007. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Dostupné z: http://theses.cz/id/zzgif0/downloadPraceContent_adipIdno_7413. 94 95

87

respondentem. I přes nízký počet je znepokojující, že 5 (4,31 %) respondentů téměř nebo vůbec nedodržuje intimitu pacientů. Pokud k výsledkům přičteme skutečnost, kterou ve své práci interpretují Filová a Sikorová, že zdravotníci hodnotí vnímání a dodržování intimity pozitivněji než samotní pacienti, je tento výsledek alarmující. 96 I bývalá ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová upozornila na problém nedostatečného soukromí pacientů v českých nemocnicích.97 Nedostatečné zajištění soukromí ze stran zdravotnického personálu má negativní dopad na zachování jejich intimity. Její argument vznikl na základě průzkumu ministerstva zdravotnictví „Kvalita očima pacientů“ z roku 2009, do kterého bylo zapojeno 27 zdravotnických zařízení, s účastí 23 tisíc pacientů.98 10. otázka zjišťovala, zda mají respondenti vhodné pracovní prostředí pro zajištění intimity pacientů, čímž bylo myšleno např. strukturální uspořádání, žaluzie apod. Nejčastější odpovědí byla možnost ano se zastoupením 53 (45,69 %) respondentů, pouze o respondenta méně, tedy 52 (44,83 %), udalo možnost spíše ano. Zbylé možnosti spíše ne a ne byly zastoupeny ve velmi nízkém počtu. Otázka č. 11 se zaměřovala na dostatek pomůcek k zachování intimity pacientů, přičemž se jednalo například o zástěny. Více než polovina respondentů, 67 (57,76 %), odpověděla, že mají dostatek zástěn pro zachování intimity pacientů, zatímco Švagrová ve svém výzkumu udává, že pouze 35,14 % sester pracujících na oddělení ARO, má dostatečné množství zástěn.99 Rozdílnost výsledků bude pravděpodobně způsobena odlišným vybavením v jiných nemocnicích. Otázka č. 12 zkoumala, zda se respondenti setkali s nedodržováním intimity na jejich pracovišti. Nečekaným výsledkem bylo, že možnost ano se stala nejčetnější odpovědí v zastoupení 52 (44,83 %) respondentů. Možnost spíše ano zvolilo 12 (10,34 %) respondentů, možnost spíše ne 44 (37,93 %) respondentů a nejočekávanější odpověď ne označilo pouze 8 (6,90 %) respondentů. Vysoká převaha kladných odpovědí v otázce nedodržování intimity nasvědčuje o jejím nedodržování na oddělení ARO a koreluje s 9. otázkou, zda sami respondenti dodržují intimitu. 14. otázka, která nabízela možnost odpovědi pomocí hodnotící škály, zjišťovala, zda respondenti hovoří na pacienty pří Srov. SIKOROVÁ, L., a FILOVÁ, A., Opomíjení dodržování intimity pacientů ve zdravotnických zařízeních. Dostupné z: http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/clanky/2~2011/682-opomijeni-dodrzovaniintimity-pacientu-ve-zdravotnickych-zarizenich 97 Srov. PERGL, V., Pacienti jsou v nemocnicích nespokojeni se soukromím a čistotou. Právo [online]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/166109-pacienti-jsou-vnemocnicich-nespokojeni-sesoukromim-a-cistotou.html. 98 Srov. RAITER, T. Kvalita očima pacientů. Hodnocení kvality nemocnic [online]. Dostupné z: http://www.hodnoceni-nemocnic.cz/Pacient.html 99 Srov. ŠVAGROVÁ, S. Zajištění intimity na standardním oddělení, ARO, JIP [online]. 2007. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Dostupné z: http://theses.cz/id/zzgif0/downloadPraceContent_adipIdno_7413. 96

88

manipulaci s nimi. Nejvíce odpovědí bylo v číselné hodnotě 5 (tzn. nejvyšší důležitost pro respondenty), jednalo se o 60 (51,72 %) respondentů, dále četnost odpovědí u ostatních číselných hodnot rovnoměrně klesala. Přestože více než polovina respondentů tvrdí, že na pacienty při manipulaci hovoří, zbylé výsledky vypovídají o tom, že hovoření na pacienty v bezvědomí se stále nestalo rutinní záležitostí při péči o ně. I Plevová ve své knize udává, že verbální komunikace s pacientem v bezvědomí má nesporný význam. Své tvrzení opírá o kvalitativní i kvantitativní studie zabývající se komunikací s pacienty v bezvědomí, především poukazuje na významnou studii od Elliotta a Wrighta z roku 1999.100 U otázky č. 23 respondenti opět značili své odpovědi na hodnotící škále od 1 do 5. Jednalo se o dotaz, jak je pro respondenty důležité dodržovat intimitu u pacientů v bezvědomí. Přesná polovina respondentů, 58 (50,00 %), zvolila hodnotu 5, tedy přikládá dodržování intimity nejvyšší důležitost. Směrem k hodnotě 1 došlo rovnoměrně k sestupnému zastoupení jednotlivých hodnot. I v tomto případě výsledek vypovídá o tom, že dodržování intimity není běžnou součástí péče. Po sečtení získaných bodů spadalo 42 (36,21 %) respondentů do vysoké míry zachování intimity, 51 (43,97 %) respondentů do střední míry a 23 (19,83 %) respondentů do míry nízké. Tento nepříznivý výsledek nemusí nutně znamenat jen nedůslednost dodržování intimity respondentů, ale jistý podíl může nést nemožnost plně zachovávat intimitu z důvodu strukturálního nebo materiálního nedostatku na oddělení. I mnohé zahraniční studie se zabývaly otázkou dodržování důstojnosti a soukromí pacientů v intenzivní medicíně. Mezi evropskými státy mohou být příkladem studie z Itálie a Španělska, ve kterých také nebylo dosaženo uspokojivých výsledků. Paola Ferri z italské nemocnice došel k závěru, že v oblasti důstojnosti, soukromí a ochraně osobních dat je míra zachování průměru 65%.101 Studie Mazota Duarte provedená ve španělských nemocnicích přinesla podobné výsledky. Hodnoceno bylo „zvukové soukromí“, „vizuální soukromí“ a ochrana osobních údajů. Výsledky z jednotlivých nemocnic se značně lišily, procento zachování soukromí u jednotlivých položek se pohybovalo od 64 po 92 %.102

Srov. PLEVOVÁ, I., Ošetřovatelství II, s. 60. Srov. FERII, Paola. Patient’s perception of dignity in an Italian general Hospitals: a cross-sectional analysis. Available from: http://www.biomedcentral.com/1472-6963/15/41 102 Srov. DUARTE, M., Patients perception of privacy during emergency department care in hospital in Aragón, Spain. Available from:https://www.google.cz/search?q=Patients+perception+of+privacy+during+emergency+department+ca re+in+hospital+in+Arag%C3%B3n,+Spain.&ie=utf-8&oe=utf8&gws_rd=cr&ei=aoAqVdjiHYGE7gaChoGwDA. 100 101

89

K druhému cíli se vztahovala hypotéza, která předpokládala neexistenci statistické závislosti mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů a mírou zachovávání intimity u pacientů v bezvědomí. Na základě statistického testování věku a míry zachování intimity byla zjištěna hodnota p = 0,30552877. Pro vzdělání a míru zachování intimity byla zjištěna hodnota p = 0,89555, a nakonec, pro délku praxe a míru zachování byla zjištěna hodnota p = 0,08050254. Hodnota p při testování všech tří determinantů byla vyšší než 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Třetí cíl zkoumal zájem a motivaci respondentů o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. K tomuto cíli se vztahovaly dvě otázky. Otázka č. 18 zjišťovala, zda respondenti mají zájem o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. 103 (88,89 %) respondentů uvedlo, že má zájem o další vzdělávání. Konkrétní zájem o vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí nelze přímo porovnat s žádnými výsledky z dostupných studií. Proto se zaměřujeme na srovnání se všeobecným zájmem o další vzdělávání sester, který vznikl na základě výzkumu Kochanové a Michálkové. Ty zjistily, že zájem o další vzdělávání má 98 % všeobecných sester.103 Vyšší výsledek se dá přičítat skutečnosti, že otázka byla kladena všeobecně bez zaměření na konkrétní problematiku. 19. otázka se zaměřovala na to, co respondenty nejvíce motivuje k dalšímu vzdělávání. 56 (54,37 %) respondentů uvedlo, že je nejvíce motivuje ke vzdělávání zájem o všeobecné rozšíření vědomostí v oblasti péče o kritického pacienta. O něco méně respondentů, 47 (45,63 %), uvedlo vlastní zájem o rozšíření vědomostí v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. I přes více nabízených možností odpovědí a možnosti vyjádřit vlastní důvod, si nikdo kromě prvních dvou zmíněných možností jinou odpověď nevybral. Obzvláště pak překvapujícím výsledkem je, že žádný respondent není motivován ziskem kreditů nutných pro celoživotní vzdělávání. Stejného výsledku bylo dosaženo ve výzkumu Kochanové a Michálkové. 104 Naopak rozdílných výsledků docílily Bubníková a Zrubecká, kde polovina respondentů uvedla jako motivaci zisk kreditů.105 Kladnému výsledku oproti poslednímu zmíněnému výzkumu, který se uskutečnil v roce 2007, můžeme přičítat novele, která vstoupila v platnost v prosinci 2011 a prodloužila dobu registrace o čtyři roky, tedy na 10 let, při stejném

Srov. KOCHANOVÁ, M., a MICHÁLKOVÁ, H. Význam registrace pro sestry. Dostupné z: http://www.florence.cz/odborne-clanky/archiv-florence/2013/1/vyznam-registrace-pro-sestry/. 104 Tamtéž. 105 Srov. BUBNÍKOVÁ, H., ZDRUBECKÁ, P. Názor sester na registraci. Sestra, 2007, roč. 17, č. 10, s. 19-20. 103

90

počtu kreditů, které je nutno získat pro prodloužení registračního období. 106 Pro sestry je nyní jednodušší získat potřebné kredity v prodlouženém časovém úseku, a proto si mohou vybírat témata, která je opravdu zajímají. I ke třetímu cíli se vztahovala hypotéza, která předpokládala neexistující statisticky významnou závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe respondentů, zájmem a motivací o vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Na základě statistického testování věku a zájmu byla zjištěna hodnota p = 0,66503. Pro vzdělání a zájem byla zjištěna hodnota p = 1, a nakonec, pro délku praxe a zájem byla zjištěna hodnota p = 0,81155. Na základě statistického testování věku a motivace byla zjištěna hodnota p = 0,54386297. Pro vzdělání a motivaci byla zjištěna hodnota p = 0,6054628, a nakonec, pro délku praxe a motivaci byla zjištěna hodnota p = 0,05319. Na základě statistického testování, kdy hodnota p u všech proměnných byla vyšší než 0,05, se nulová hypotéza nezamítla. Mimo otázky, které se vztahovaly k jednotlivým cílům, se v dotazníku nacházely položky, jež dokreslovaly celkový náhled na problematiku a přinesly zajímavé výsledky. Mezi takové otázky patří položka č. 13, zjišťující, zda studium respondenty dostatečně připravilo na péči o pacienty v bezvědomí. Nejvíce respondentů, 31 (26,72 %), označilo možnost ne a téměř totožný výsledek byl u možnosti ano, jednalo se o 30 (25,86 %) respondentů. Taktéž možnost spíše ano a spíše ne byla v téměř vyrovnaném počtu; možnost spíše ne byla zastoupena v počtu 28 (24,14 %) respondentů a u možnosti spíše ano bylo zastoupení o jednoho respondenta nižší, tedy 27 (23,28 %) respondentů. Téměř rovnoměrné rozložení odpovědí, které vypovídá o nejednotnosti názoru na přípravu studiem, může být způsobeno různým typem dosaženého vzdělání a

odlišností

jednotlivých škol v organizaci výuky. Otázka č. 16 se zaměřovala na skutečnost, zda jsou sestry motivovány k dodržování intimity u pacientů v bezvědomí nadřízeným personálem. Nejčetnější odpovědí se stala možnost ne se zastoupením 36 (31,03 %) respondentů, dále možnost ano byla zastoupena 31 (26,72 %) respondenty. Možnosti spíše ano (25 respondentů, 21,55 %) a možnost spíše ne (24 respondentů, 20,69 %) byly téměř totožně zastoupeny. Pro lepší porovnání můžeme sloučit skupiny ano, spíše ano (56 respondentů, 48,27 %) a možnost spíše ne a ne (60 respondentů, 51,73 %). Opět můžeme pozorovat nejednotnost názorů, neboť obě skupiny jsou téměř ve stejném

106

Srov. Zákon č. 105/2011 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních

91

zastoupení. Rozdílnost může být dána tím, že respondenti jsou z pěti různých pracovišť a nadřízený personál může mít jiný postoj k motivaci sester. Na závěr celého dotazníku, poslední, 26. položka dávala respondentům prostor na vyjádření připomínek a komentářů k dané problematice. Mezi nejčastěji uváděné komentáře patřil názor, že nejvíce nedodržují intimitu pacientů lékaři. Tento argument mohu porovnat s výzkumem Sikorové a Filové, který probíhal v nemocnicích v Ostravě. Jejich průzkum byl prováděn mezi zdravotníky a zjišťoval, který ze zdravotnických pracovníků nejvíce nedbá na dodržování intimity pacientů. Dle názoru respondentů, ze 49 % jsou to lékaři, kteří nedodržují intimitu, zbylé odpovědi jako sestry, sanitáři, studenti a ošetřovatelky byly zastoupeny pouze v nízkých četnostech.107 I výzkum od Švagrové přinesl podobné výsledky, 56,76 % sester pracujících na oddělení ARO si myslí, že jsou to opět lékaři, kteří nedodržují intimitu.108 Tento problém by ovšem sestry neměly přehlížet, ale aktivně se podílet na jeho řešení. Vždyť to jsou sestry, které mají zastupovat roli obhájce pacienta.

Srov. SIKOROVÁ, L., a FILOVÁ, A., Opomíjení dodržování intimity pacientů ve zdravotnických zařízeních. Dostupné z: http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/clanky/2~2011/682-opomijeni-dodrzovaniintimity-pacientu-ve-zdravotnickych-zarizenich. 108 Srov. ŠVAGROVÁ, S. Zajištění intimity na standardním oddělení, ARO, JIP. [online]. 2007. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Dostupné z: http://theses.cz/id/zzgif0/downloadPraceContent_adipIdno_7413. 107

92

10 DOPORUČENÍ PRO KLINICKOU PRAXI

Na základě provedeného dotazníkového šetření bylo zjištěno několik zásadních nedostatků. Přestože respondenti mají dostatečné znalosti, jak zachovávat intimitu pacientů, téměř polovina ze všech respondentů zachovává intimitu jen ve střední míře. Mezi nejkritičtější oblasti při zachovávání intimity patřila stěžejní otázka, zda sami respondenti dodržují intimitu pacientů, kdy pouze polovině případů padla jednoznačná odpověď „ano“. Stejně nepříznivý výsledek byl zjištěn při dotazu, zda se respondenti setkali s nedodržováním intimity na svém pracovišti. A ani otázka zabývající se důležitostí zachovávání intimity pacientů v každodenní praxi nedopadla kladně ve prospěch respondentů. Dále samy sestry v komentáři uvedly zajímavý poznatek. Dle jejich názoru, nejvíce nedbají na dodržování intimity lékaři. A ačkoliv jsou si vědomy jejich nesprávného chování, nepodstupují proti tomu žádné kroky. Přitom povinností sester je hájit práva pacientů a při zpozorování nerespektování intimity jinými zdravotnickými pracovníky by měly zakročit. Mezi opatření, která by mohla zabránit nedodržování intimity ze strany sester, jistě patří podpora ze strany nadřízeného personálu, která se dle dotazníkového šetření respondentům nedostává. Kontrola v oblasti zachovávání intimity ze stran staničních, vrchních sester a managementu nemocnice by se jistě pozitivně podepsala na práci sester. Další zásadní opatření, které by mohlo příznivě ovlivnit dodržování intimity, je vypracování dokumentu, standardu či jiných pokynů, které by obsahovaly zásady, jak zabránit narušování intimity u pacientů v bezvědomí. Kladným příkladem může být Nemocnice Na Homolce, kde vytvořili „Desatero pro soukromí pacientů“, obsahující nejen položky pro zajištění soukromí, ale i položky související s intimitou pacientů. V podmínkách českého zdravotnictví prozatím nevznikl dokument, který by jasně vymezoval, kdy se jedná o nedodržování intimity a co je přípustné při poskytování zdravotní péče. Proto záleží především na individuálnímu přístupu jednotlivých zdravotníků při poskytování péče.

93

ZÁVĚR

Diplomová práce se zabývala respektováním intimity pacientů v bezvědomí. Jak již bylo mnohokrát v této práci řečeno, dodržování intimity je velmi podstatnou složkou, bez které nemůže dojít ke kompletní péči o pacienta. A právě pacienti v bezvědomí jsou nejvíce ohroženi, nemohou se bránit, dovolávat se svých práv a jsou plně odkázáni na sesterskou péči. Práce byla rozdělena na dvě části, na teoretickou a empirickou. V teoretické části se pojednává o samotném pojmu intimita, potřebách nemocných v bezvědomí, o vybraných právních předpisech a normách, o poruchách vědomí a na závěr teoretické části práce obsahuje kapitolu zaměřenou na vzdělávání sester. V empirické části byly stanoveny tři cíle a ke každému cíli jedna hypotéza, která zkoumala, zda věk, vzdělání a délka praxe ovlivňuje úroveň znalostí, míru zachovávání intimity, zájem a motivaci o další vzdělávání. Šetření bylo realizováno pomocí dotazníků, které byly rozdány sestrám pracujících na oddělení ARO v pěti nemocnicích v Jihomoravském kraji. První cíl zjišťoval úroveň znalostí postupů pro zachování intimity pacientů v bezvědomí. Pomocí dotazníkové šetření bylo zjištěno, že sestry pracující na oddělení ARO mají ve většině případů vysoké znalosti postupů. Neprokázala se statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe a úrovní znalostí. Druhý cíl zjišťoval, do jaké míry je zachovávána intimita pacientů v bezvědomí. Ze získaných výsledků bylo patrné, že nejvíce sester zachovává intimitu pacientů do střední míry, poté do vysoké a nejméně sester spadá do nízké míry zachování intimity. I v tomto případě se neprokázala statisticky významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe a mírou zachovávání intimity u pacientů v bezvědomí. Třetí cíl zjišťoval zájem a motivaci sester o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí. Dle výsledků mají sestry vysoký zájem o další vzdělávání a nejvíce je motivuje rozšíření vědomostí v péči o kritického pacienta. Opět se neprokázala statistický významná závislost mezi věkem, vzděláním, délkou praxe a zájmem, motivací o další vzdělávání.

94

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:


Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Respektování intimity u pacientů v bezvědomí

Vedoucí práce:

Mgr. Soňa Vasmanská

Počet stran:

119

Počet příloh:

4

Rok obhajoby:

2015

Klíčová slova:

Intimita, důstojnost, bezvědomí, ARO/JIP

Souhrn: Diplomová práce je zaměřena na respektování intimity u pacientů v bezvědomí. V teoretické části práce se pojednává o pojmu intimita, o poruchách vědomí a potřebách těchto pacientů, o vybraných právních normách vztahujících se k dané problematice, a o možnostech vzdělávání sester. V empirické části jsou předkládány a analyzovány výsledky z kvantitativní metody šetření pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník byl určen všeobecným sestrám pracujícím na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, které měly zkušenost s péčí o pacienty v bezvědomí. Zabýval se zjištěním úrovně znalostí postupů pro zachovávání intimity u pacientů v bezvědomí, míru zachovávání intimity, zájem a motivaci o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí.

95

ANNOTATION

Name and surname:


Institution:

Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Nursing

Title of the work:

Respecting privacy of unconscious patients

Supervisior of the work:

Mgr. Soňa Vasmanská

Number of pages:

119

Number of attachments:

4

Year of thesis defense:

2015

Keywords:

Privacy,

Dignity,

Department

of

Unconscious,

anesthesiology

and

intensive care Summary:

The thesis is focused on respect privacy of unconscious patients. Theoretical part deals with the notion of privacy, disorders of consciousness and needs of patients with such disorders, the selected legal standards relating to the issue, and the possibilities for nursing education. Results of a quantitative survey methods using non-standardized questionnaire are analyzed and presented in the empirical part. The questionnaire was designed for general nurses working at a department of anesthesiology and intensive care that had experience in caring for unconscious patients. It dealt with the detection of level of knowledge of procedures for maintaining intimacy in unconscious patients, maintaining level of intimacy, interest and motivation for further training in the area of taking care of unconscious patients.

96

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Monografické publikace 1. AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 7.vyd. Praha: Galén, 2011, 350 s. ISBN 978-80-7262-707-3. 2. CANDIGLIOTA, Zuzana a kol. Jak být pacientem v České republice a zachovat si důstojnost. 1. vyd. Brno: Liga lidských práv, 2009, 189 s. ISBN 978-80903473-7-3. 3. České ošetřovatelství 2. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1998, 47 s. ISBN 8070132639. 4. DOBIÁŠ, Viliam. Klinická propedeutika v urgentní medicíně. Praha: Grada, 2013, 208 s. ISBN 978-80-247-4571-8. 5. FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada Publishing, 2007, 168 s. ISBN 978-80-247-1314-4. 6. FULLER, Geraint. Neurologické vyšetření snadno a rychle. Praha: Grada Publishing, 2008, 256 s. ISBN 80-247-1914-2. 7. GROFOVÁ, Zuzana. Nutriční podpora – praktický rádce pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2007, 237 s. ISBN 978-80-247-1868-2. 8. HAHN, Aleš. Otorinolaryngologie a foniatrie v současné praxi. Praha: Grada Publishing, 2006, 392 s. ISBN 978-80-247-0529-3. 9. HANDL, Zdeněk. Monitorování pacientů v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči - vybrané kapitoly. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 1999, 139 s. ISBN 8070132914. 97

10. HÁRTL, Pavel, a HÁRTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 2. vyd. Praha: PORTÁL, 2010, 774 s. ISBN 978-80-7367-569-1. 11. HEŘMANOVÁ, Jana. Etika v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012, 200 s. ISBN 9788024734699. 12. IVANOVÁ, Kateřina, a JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. 99 s. ISBN 978-80-244-1832-2. 13. JABOR, Antonín. Vnitřní prostředí. Praha: Grada Publishing, 2008, 530 s. ISBN 978-80-247-1221-5. 14. KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 350 s. ISBN 9788024718309. 15. KALVACH, Zdeněk. Křehký pacient a primární péče. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 399 s. ISBN 9788024740263. 16. KELNAROVÁ, Jarmila. Psychologie 2. díl: Pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada Publishing, 2014, 148 s. ISBN 978-80-247-3600-6. 17. KELNAROVÁ, Jarmila. První pomoc I: pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada Publishing, 2012, 104 s. ISBN 978-80-247-4199-4. 18. KUTNOHORSKÁ, Jana. Multikulturní ošetřovatelství pro praxi. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2013, 160 s. ISBN 9788024744131. 19. KUTNOHORSKÁ, Jana. Historie ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 206 s. ISBN 9788024732244. 20. KUTNOHORSKÁ, Jana. Etika v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 163 s. ISBN 9788024720692. 98

21. KOLDINSKÁ, Kristina. Gender a sociální právo: rovnost mezi muži a ženami v sociálněprávních souvislostech. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, xv, 240 s. Beckova edice právní instituty. ISBN 9788074003431. 22. KOŘENEK, Josef. Lékařská etika. 1. vyd. Praha: Triton, 2002, 276 s. ISBN 8072542354. 23. LEINO-KILPI, Helena. Patient’s Autonomy, Privacy and Informed Consent. US: IOS Press, 2000, 166 p. ISBN 978-1586030396. 24. MASTILIAKOVÁ, Dagmar. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika. Distanční studijní podpora a e-learningový kurz. In MASTILIAKOVÁ, D., ŠPIRUDOVÁ, L., ADAMCZYK, R. Modulární struktura ve studiu ošetřovatelství. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2013. ISBN 978-80-7248883-4. 25. MUMENTHALER, Marco. Neurologická diferenciální diagnostika. 5. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, 376 s. ISBN 978-80-247-2298-6. 26. NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 8020007636. 27. NEJEDLÁ, Marie. Fyzikální vyšetření pro sestry. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2015, 304 s. ISBN 978-80-247-4449-0. 28. PLEVOVÁ, Ilona. Ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 285 s. ISBN 9788024735573. 29. PLEVOVÁ, Ilona. Ošetřovatelství II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 223 s. ISBN 978-80-247-3558-0.

99

30. PTÁČEK, Radek, a BARTŮNĚK, Petr. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada Publishing, 2011, 528 s. Edice celoživotního vzdělávání ČLK. ISBN 9788024739762. 31. Respektování lidské důstojnosti. Příručka pro odbornou výuku, výchovu a výcvik studentů lékařských, zdravotnických a zdravotně sociálních oborů. Praha: Cesta domů, 2004. 63 s. ISBN 80-239-4334-3. 32. ROKYTA, Richard. Bolest a jak s ní zacházet: Učebnice pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing, 2009, 184 s. ISBN 978-80-2473012-7. 33. SEIDL, Zdeněk. Neurologie: Pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing, 2008, 168 s. ISBN 978-80-247-2733-2. 34. ŠAMÁNKOVÁ, Marie. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci aplikované v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 134 s. ISBN 9788024732237. 35. ŠPATENKOVÁ, Naděžda, a KRÁLOVÁ, Jaroslava. Základní otázky komunikace: komunikace (nejen) pro sestry. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, 135 s. ISBN 9788072625994. 36. ŠTĚTINA, Jiří. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, 557 s. ISBN 9788024745787. 37. TRACHTOVÁ, E., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 110. nakl.: NCO NZO, 2. vyd., 2004 186 str., ISBN 80-7013-324-4. 38. VEGLÁŘOVÁ, Martina, a MAHROVÁ, Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 144 s. Sestra. ISBN 978-80-247-1262-8.

100

39. VÉVODA, Jiří. Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4732-3. 40. VOKURKA, Martin. Patofyziologie pro nelékařské směry. 3. vyd. Praha: Karlova Univerzita, 2012, 304 s. ISBN 978-80-246-2032-9. 41. VONDRÁČEK, Lubomír, a WIRTHOVÁ, Vlasta. Právní minimum pro sestry: příručka pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 95 s. ISBN 9788024731322. 42. VONDRÁČEK, Lubomír. Právní předpisy: nejen pro hlavní, vrchní, staniční sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005, 100 s. ISBN 8024711982. 43. VYTEJČKOVÁ, Renata. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: obecná část. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 228 s. ISBN 9788024734194. 44. VYTEJČKOVÁ, Renata. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II: speciální část. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, 272 s. ISBN 9788024734200. 45. VÝROST, Jozef. Sociální psychologie. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, 404 s. ISBN 9788024714288. 46. WORKMAN, Barbara, a BENNETT, Clare. Klíčové dovednosti sester. Vyd. 1. české. Překlad Marie Zvoníčková. Praha: Grada, 2006, 259 s. ISBN 802471714x. 47. ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, 552 s. ISBN 9788024728445. 48. ZACHAROVÁ, Eva. Zdravotnická psychologie: Teorie a praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 232 s. ISBN 978-80-247-2068-5.

101

Elektronické monografie 49. FERII, Paola. Patient’s perception of dignity in an Italian general Hospitals: a cross-sectional analysis. [online]. 2015. [cited 2015-04-10]. Available from: http://www.biomedcentral.com/1472-6963/15/41 50. DUARTE, Julian. Patient‘s perception of privacy during emergency department care in hospital in Aragón, Spain. [online]. 2013. [cited 2015-04-10]. Available from:https://www.google.cz/search?q=Patients+perception+of+privacy+during +emergency+department+care+in+hospital+in+Arag%C3%B3n,+Spain.&ie=ut f-8&oe=utf-8&gws_rd=cr&ei=aoAqVdjiHYGE7gaChoGwDA 51. ŠVAGROVÁ, Soňa. Zajištění intimity na standardním oddělení, ARO, JIP. [online]. 2007. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Dostupné z: http://theses.cz/id/zzgif0/downloadPraceContent_adipIdno_7413. 52. MARKOVÁ, Jana. Patologické formy chování u zdravotnických pracovníků na pracovištích intenzivní péče. [online]. 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita.

Dostupné

z:

https://is.muni.cz/th/326394/lf_m/MARKOVA_JANA__DIPLOMOVA_PRACE.pdf. Články v seriálových publikacích 53. ŠPECIÁNOVÁ, Šárka, a ŠPECIÁN, Miroslav. Kriticky nemocný pacient z pohledu právníka. Intervenční a akutní kardiologie. Olomouc: Solen. ISSN 1213-807X. 2011, roč. 10, Suppl. B, s. 18-21. 54. ZAJÍČKOVÁ, Markéta. Ochrana soukromí a osobnosti v českém zdravotnictví. Florence, 2008, roč. 4, č. 10, s. 363-364. ISSN 1801-464X. 55. BUBNÍKOVÁ, Helena, ZDRUBECKÁ, Petra, a VÍŠKOVÁ, Ivana. Názor sester na registraci. Sestra, 2007, roč. 17, č. 10, s. 19-20. ISSN 1210-0404.

102

Elektronické články v seriálových publikacích

56. LEIGH, Karen. Communicating with unconscious patients. Nursing Times [online]. 2001, vol. 97, no. 35 [cited 2015-01-10]. Available from: http://www.nursingtimes.net/communicating-with-unconsciouspatients/200542.article.

57. JESUS, Luis. Verbal communication with unconscious patients. Acta Paulista de Enfermagem [online]. 2013, vol. 26, no. 5 [cited 2015-01-10]. Available from: http://dx.doi.org/10.1590/S0103-21002013000500016. 58. SIKOROVÁ, Lucie, a FILOVÁ, Andrea. Opomíjení dodržování intimity pacientů ve zdravotnických zařízeních. Kontakt [online]. 2011, roč. 13, č. 2 [cit. 2015-02-14].

Dostupné

z:

http://casopis-

zsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/clanky/2~2011/682-opomijeni-dodrzovani-intimitypacientu-ve-zdravotnickych-zarizenich. 59. KOCHANOVÁ, Milada, a MICHÁLKOVÁ, Helena. Význam registrace pro sestry. Florence [online]. 2013, roč. 9, č. 1-2 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.florence.cz/odborne-clanky/archiv-florence/2013/1/vyznamregistrace-pro-sestry/. 60. SZTURZ, Pavel. Intraabdominální hypertenze v intenzivní péči. Vnitřní lékařství [online]. 2007, roč. 53, č. 9 [cit. 2015-02-14]. Dostupné z:http://www.prolekare.cz/pdf?ida=vl_07_09_17.pdf. Webové stránky 61. BREBERA, Jiří. Vyšetření zornic. Anesteziologie a urgentní medicína [online]. 2013 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://ans.arim.cz/multimedia/vysetrenizornic/.

103

62. Decerebrate posture. Drugs and diseases reference Index [online]. 2015 [cit. 2015-01-11].

Dostupné

z:

http://dxline.info/diseases/decerebrate-

posture#prettyPhoto. 63. MINAŘÍKOVÁ, Petra. Monitorace pacienta. Sestra [online]. 2008 [cit. 201502-12]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/monitorace-pacienta374788. 64. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Analýza pracovníků ve zdravotnictví České republiky v roce 2010 [online]. 2011 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:www.uzis.cz/systém/files/52_11.pdf. 65. PERGL, Václav. Pacienti jsou v nemocnicích nespokojeni se soukromím a čistotou. Právo

[online].

2009

[cit.

2015-04-01].

Dostupné

z:

http://www.novinky.cz/domaci/166109-pacienti-jsou-v-nemocnicichnespokojenise-soukromim-a-cistotou.html. 66. RAITER, Tomáš. Kvalita očima pacientů. Hodnocení kvality nemocnic [online]. 2010

[cit.

2015-04-10].

Dostupné

z:

http://www.hodnoceni-

nemocnic.cz/Pacient.html. Zákony 67. Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník 68. Zákon č. 96/2004 Sb. O nelékařských zdravotnických povoláních 69. Zákon č. 31/2010 Sb. Nařízení vlády o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 70. Zákon č. 105/2011 Sb. O nelékařských zdravotnických povoláních

104

SEZNAM ZKRATEK

APP

Břišní perfuzní tlak

ARIP

Anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče

ARO

Anesteziologicko-resuscitační oddělení

CNS

Centrální nervová soustava

CT

Počítačová tomografie

ČAS

Česká asociace sester

EEG

Elektroencefalografie

EKG

Elektrokardiografie

EU

Evropská Unie

GSC

Glasgow Coma Scale

ICN

International Council of Nurses

ICP

Intrakraniální tlak

JIP

Jednotka intenzivní péče

MRI

Magnetická resonance

OSN

Organizace spojených národů

PEG

Perkutánní endoskopická gastrostomie

SpO2

Saturace krve kyslíkem

SZŠ

Střední zdravotnická škola

UPV

Umělá plicní ventilace

VOŠ

Vyšší odborná škola

VŠ

Vysoká škola

105

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 - Glasgow Coma Scale .................................................................... 26 Obrázek 2 - Dekortikační postavení .................................................................. 28 Obrázek 3 - Decerebrační postavení ................................................................. 28

106

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1 - Pohlaví .......................................................................................... 41 Tabulka 2 - Věk................................................................................................ 42 Tabulka 3 - Vzdělání ........................................................................................ 43 Tabulka 4 - Typ pracoviště ............................................................................... 44 Tabulka 5 - Praxe ve zdravotnictví ................................................................... 45 Tabulka 6 - Praxe na současném pracovišti....................................................... 46 Tabulka 7 - Péče o pacienty v bezvědomí ......................................................... 47 Tabulka 8 - Pojem intimita ............................................................................... 47 Tabulka 9 - Dodržování intimity ....................................................................... 48 Tabulka 10 - Prostředí pro zajištění intimity ..................................................... 49 Tabulka 11 - Pomůcky pro zajištění intimity .................................................... 50 Tabulka 12 - Setkání s nedodržováním intimity ................................................ 51 Tabulka 13 - Příprava studiem na péči .............................................................. 52 Tabulka 14 - Hovoření na pacienty v bezvědomí .............................................. 52 Tabulka 15 - Jak chránit intimitu ...................................................................... 54 Tabulka 16 - Motivace nadřízeným personálem ................................................ 55 Tabulka 17 - Nabídka vzdělávacích akcí........................................................... 55 Tabulka 18 - Zájem o další vzdělávání ............................................................. 56 Tabulka 19 - Motivace k dalšímu vzdělávání .................................................... 57 Tabulka 20 - Účast na vzdělávací akci .............................................................. 58 Tabulka 21- Přínos ze vzdělávací akce ............................................................. 58 Tabulka 22 - Pozornost věnovaná problematice v praxi.................................. 59 Tabulka 23 - Důležitost dodržování intimity ..................................................... 59 Tabulka 24 - Ranní hygiena .............................................................................. 61 Tabulka 25 - Lékařská vizita ............................................................................ 62 Tabulka 26 - Závislost mezi věkem a znalostmi ................................................ 65 Tabulka 27- Statistické testování - věk a úroveň znalostí .................................. 66 Tabulka 28 - Závislost mezi vzděláním a znalostmi .......................................... 66 Tabulka 29 - Statistické testování - vzdělání a úroveň znalostí .......................... 67 Tabulka 30 - Závislost mezi praxí a znalostmi .................................................. 67 107

Tabulka 31 - Statistické testování - praxe a úroveň znalostí .............................. 68 Tabulka 32 - Závislost mezi věkem a zachováním intimity ............................... 71 Tabulka 33 - Statistické testování - věk a míra zachování intimity .................... 72 Tabulka 34 - Závislost mezi vzděláním a mírou zachování intimity .................. 72 Tabulka 35 - Statistické testování - vzdělání a míra zachování intimity............. 73 Tabulka 36 - Závislost mezi praxí a zachováním intimity ................................. 74 Tabulka 37 - Statistické testování - praxe a míra zachování intimity ................. 75 Tabulka 38 - Závislost mezi věkem a zájmem .................................................. 76 Tabulka 39 - Statistické testování - věk a zájem................................................ 77 Tabulka 40 - Závislost mezi vzděláním a zájmem ............................................. 78 Tabulka 41 - Statistické testování - vzdělání a zájem ........................................ 78 Tabulka 42 - Závislost mezi praxí a zájmem ..................................................... 79 Tabulka 43 - Statistické testování - praxe a zájem............................................. 80 Tabulka 44 - Závislost mezi věkem a motivací ................................................. 80 Tabulka 45 - Statistické testování - věk a motivace ........................................... 81 Tabulka 46 - Závislost mezi vzděláním a motivací ........................................... 81 Tabulka 47 - Statistické testování - vzdělání a motivace ................................... 82 Tabulka 48 - Závislost mezi praxí a motivací.................................................... 83 Tabulka 49 - Statistické testování - praxe a motivace ........................................ 84

108

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 – Pohlaví ............................................................................................... 41 Graf 2 – Věk .................................................................................................... 42 Graf 3 - Vzdělání.............................................................................................. 43 Graf 4 - Praxe ve zdravotnictví ......................................................................... 45 Graf 5 - Pojem intimita ..................................................................................... 47 Graf 6 - Dodržování intimity ............................................................................ 48 Graf 7 - Prostředí pro zajištění intimity ............................................................. 49 Graf 8 - Pomůcky pro zajištění intimity ............................................................ 50 Graf 9 - Setkání s nedodržováním intimity ....................................................... 51 Graf 10 - Hovoření na pacienty v bezvědomí .................................................... 53 Graf 11 - Jak zachovat intimitu ......................................................................... 54 Graf 12 - Zájem o další vzdělávání ................................................................... 56 Graf 13- Motivace k dalšímu vzdělávání .......................................................... 57 Graf 14 - Důležitost dodržování intimity .......................................................... 60 Graf 15 - Ranní hygiena ................................................................................... 61 Graf 16 - Lékařská vizita .................................................................................. 62 Graf 17 - Histogram - znalost postupů .............................................................. 64 Graf 18 - Závislost mezi věkem a znalostmi ..................................................... 65 Graf 19 - Závislost mezi vzděláním a znalostmi ............................................... 66 Graf 20 - Závislost mezi praxí a znalostmi........................................................ 68 Graf 21 - Histogram – intimita.......................................................................... 70 Graf 22 - Závislost mezi věkem a zachování intimity ....................................... 71 Graf 23 - Závislost mezi vzděláním a mírou zachování intimity........................ 73 Graf 24 - Závislost mezi praxí a zachováním intimity ....................................... 74 Graf 25 - Závislost mezi věkem a zájem ........................................................... 77 Graf 26 - Závislost mezi vzděláním a zájmem .................................................. 78 Graf 27 - Závislost mezi praxí a zájmem .......................................................... 79 Graf 28 - Závislost mezi věkem a motivací ....................................................... 80 Graf 29 - Závislost mezi vzděláním a motivací ................................................. 82 Graf 30 - Závislost mezi praxí a motivací ......................................................... 83 109

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – Dotazník ....................................................................................... 111 Příloha 2 - Schválená žádost - FN Brno .......................................................... 116 Příloha 3 - Schválená žádost - FN u sv. Anny v Brně ...................................... 118 Příloha 4 - Schválená žádost - Úrazová nemocnice v Brně .............................. 119

110

PŘÍLOHY

Příloha 1 – Dotazník

Dobrý den, jmenuji se Sylva Ondrášková a jsem studentkou 2. ročníku oboru Intenzivní péče na Masarykově univerzitě. Předkládám Vám dotazník, který bude součástí průzkumného šetření k mé diplomové práci na téma „Respektování intimity u pacientů v bezvědomí“. Prosím o jeho pravdivé vyplnění. Dotazník bude zpracován zcela anonymně a bude sloužit pouze k výše uvedeným účelům. Mimo otázku č. 3 označte pouze jednu odpověď. Děkuji Vám za ochotu a čas, který dotazníku věnujete. Sylva Ondrášková [email protected] 1. Vaše pohlaví: a) žena

b) muž

2. Jaký je váš věk: a) 18-25

b) 26-35

c) 36-45

d) 46-55

3. Jaké je vaše nejvyšší dokončené vzdělání: a) střední škola b) vyšší odborná škola c) VŠ I. stupně Bc. d) VŠ II. stupně Mgr. e) specializace - obor: …………………… 4. Na jakém oddělení pracujete: ……………………

111

e) 56 a více

5. Jaká je délka vaší praxi ve zdravotnictví: a) méně než 1 rok b) 1-5 let c) 6-10 let d) 11-15 let e) 16-20 let f) 21 a více let 6. Jaká je délka vaší praxe na současném pracovišti: a) Méně než 1 rok b) 1-5 let c) 6-10 let d) 11-15 let e) 16-20 let f) 21 a více let 7. Setkáváte se s péčí o pacienty v bezvědomí (pokud je vaše odpověď „ne“, dále v dotazníku nepokračujte): a) ano b) ne 8. Které z následujících tvrzení, dle vašeho názoru, nejvíce odpovídá pojmu „intimita“ ve zdravotnictví (ve vztahu sestra-pacient): a) pojmu intimita ve zdravotnictví můžeme rozumět tak, že k informacím o pacientovi mají přístup pouze oprávněné osoby, je potřeba naslouchat přáním rodiny ve vztahu k péči o pacienta b) míníme tím překročení privátních zón a schopnost vytvářet blízké vztahy s okolím, schopnost vytvoření blízkého vztahu sestra-pacient c) dá se chápat jako zachování soukromí, důvěrnost, respektování studu, je vždy individuální d) nevím 9. Dodržujete vy sám/sama intimitu pacientů v bezvědomí: a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne 112

10. Máte v rámci svého oddělení vhodné prostředí pro zajištění intimity pacientů v bezvědomí (strukturální uspořádání oddělení, žaluzie atd.): a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

11. Máte v rámci svého oddělení dostatek pomůcek pro zajištění intimity pacientů v bezvědomí (např. zástěny): a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

12. Setkal/a jste se s nedodržováním intimity pacientů na vašem pracovišti: a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

13. Domníváte se, že vás studium dostatečně připravilo na péči o pacienty v bezvědomí: a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

14. Hovoříte na pacienty, kteří jsou v bezvědomí (např. při manipulaci s pacientem): Zhodnoťte pomocí škály od 1 do 5, kdy „1“ znamená nikdy a „5“ vždy.  1

 2

 3

 4

 5

15. Jakým způsobem je, dle vašeho názoru, možné chránit intimitu pacientů v bezvědomí: a) zbytečně pacienty neodhalovat, zajistit soukromí na pokoji s použitím pomůcek, respektovat práva pacientů b) zajistit soukromí na celém oddělení, vstupovat pacientovi do pokoje jen v nejnutnějších případech (např. lék. zákrok, vizita aj.) c) používání zástěn, možnost ponechat pacientům vlastní pyžama a ložní prádlo 16. Jste motivován/a k respektování intimity pacientů nadřízeným personálem (mimo odpověď „ne“, napište, prosím, i jakým způsobem): a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

Jakým způsobem:………………………………………………………………………. 113

17. Je dle vašeho názoru dostatečná nabídka vzdělávacích akcí, které jsou zaměřeny na péči o pacienty v bezvědomí: a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

e) nevím 18. Máte zájem o další vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí (pokud „ne“, napište prosím důvod a přejděte na otázku č. 20): a) ano

b) ne, uveďte prosím důvod……………………

19. Co vás nejvíce motivuje k dalšímu vzdělávání v oblasti péče o pacienty v bezvědomí: a) vlastní zájem o rozšíření vědomostí v oblasti péče o pacienty v bezvědomí b) všeobecné rozšíření vědomostí v oblasti péče o kritického pacienta c) zisk kreditů d) možnost platového růstu e) jiné:……………………. 20. Zúčastnil/a jste se někdy vzdělávací akce na téma péče o pacienty v bezvědomí (pokud ne, přejděte prosím na otázku č. 22): a) ano

b) ne

21. Pokud jste se účastnil/a vzdělávací akce pojednávající o péči o pacienty v bezvědomí, přinesla vám informace využitelné v praxi: a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

22. Domníváte se, že je v ošetřovatelské praxi věnována dostatečná pozornost problematice péče o pacienty v bezvědomí: a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

114

23. Jak je pro vás důležité dodržovat intimitu pacientů v každodenní praxi: Zhodnoťte pomocí škály od 1 do 5, kdy „1“ znamená nejméně a „5“ nejvíce důležité.  1

 2

 3

 4

 5

V následujících dvou otázkách označte odpověď, která nejvíce odpovídá vašim postupům při péči o pacienta v bezvědomí. 24. Před ranní hygienou pacienta: a) z lůžka odeberu ložní prádlo, upravím polohu pacienta, nachystám pomůcky potřebné k provádění hygieny, svléknu pacienta b) z lůžka odeberu ložní prádlo, svléknu pacienta, nachystám pomůcky potřebné k provádění hygieny, zajistím soukromí v pokoji za použití žaluzií, zavřením dveří či použitím zástěn c) zajistím vhodnou teplotu v pokoji (např. zavřením oken aj.), nachystám pomůcky potřebné k provádění hygieny, zajistím soukromí, oznámím pacientovi, co se s ním bude dít, upravím polohu pacienta a nachystám lůžko k provádění hygieny d) svléknu pacienta, upravím polohu pacienta, nachystám pomůcky potřebné k provádění hygieny, v pokoji zavřu okna a dveře k zajištění optimální teploty, dále použiji zástěnu či žaluzie k dodržení intimity pacienta 25. Při lékařské vizitě: a) odhalím celého pacienta s časovým předstihem, zajistím soukromí b) odhalím nezbytně nutnou část těla pacienta těsně před vizitou, zajistím soukromí c) odhalím nezbytně nutnou část těla pacienta s časovým předstihem, zajistím soukromí d) odhalím celého pacienta těsně před vizitou, zajistím soukromí 26. Případné komentáře k dané problematice napište prosím níže. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… Ještě jednou Vám děkuji za ochotu a čas věnovaný dotazníku. Sylva Ondrášková

115

Příloha 2 - Schválená žádost - FN Brno

116

117

Příloha 3 - Schválená žádost - FN u sv. Anny v Brně

118

Příloha 4 - Schválená žádost - Úrazová nemocnice v Brně

119

RESPEKTOVÁNÍ INTIMITY U PACIENTŮ V BEZVĚDOMÍ

Recommend Documents