Research and Innovation performance in

Research Innovation performance and

in Czech Republic

Country Profile

2013

Research and Innovation

EUROPEAN COMMISSION Directorate–General for Research and Innovation Directorate C — Research and Innovation Unit C.6 — Economic analysis and indicators European Commission B-1049 Brussels E–mail : [email protected]

Europe Direct is a service to help you find answers to your questions about the European Union. Freephone number (*):

00 800 6 7 8 9 10 11 (*) The information given is free, as are most calls (though some operators, phone boxes or hotels may charge you).

LEGAL NOTICE Neither the European Commission nor any person acting on behalf of the Commission is responsible for the use which might be made of the following information. The views expressed in this publication are the sole responsibility of the author and do not necessarily reflect the views of the European Commission. More information on the European Union is available on the Internet (http://europa.eu). Cataloguing data can be found at the end of this publication. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2013 ISBN 978-92-79-30865-9 doi:10.2777/26025 © European Union, 2013 Reproduction is authorised provided the source is acknowledged. Cover Images: earth, © #2520287, 2011. Source: Shutterstock.com; bottom globe, © PaulPaladin #11389806, 2012. Source: Fotolia.com

1 Innovation Union progress at countr y level

CZECH REPUBLIC

Improving the output of the science base to foster business R&I investment Summary : Performance in research, innovation and competitiveness The indicators in the table below present the synthesis of research, innovation and competitiveness in the Czech Republic. They relate knowledge investment and input to performance or economic output throughout the innovation cycle. They show thematic strengths in key technologies and also the high–tech and medium–tech contribution to the trade balance. The table includes a new index on excellence in science and technology which takes into consideration the quality of scientific production as well as technological development. The indicator on knowledge–intensity of the economy is an index on structural change that focuses on the sectoral composition and specialisation of the economy and shows the evolution of the weight of knowledge–intensive sectors, products and services.

Investment and input Research

Performance/economic output Excellence in S&T

R&D intensity (EU: 2.03 %;

US: 2.75 %)

2010: 29.9

2000-2011: +4.23 % (EU: +0.8 %;

US: +0.2 %)

2005-2010: +4.58 % (EU: +3.09 %; US: +0.53 %)

2011: 1.84 %

(EU: 47.86;

Innovation and

Index of economic impact of innovation

Knowledge–intensity of the economy

structural change

2010-2011: 0.49

2010: 39.58

(EU: 0.61)

(EU: 48.75;

US: 56.68)

US: 56.25)

2000-2010: +2.91 % (EU: +0.93 %; US: +0.5 %) Competitiveness

Hot–spots in key technologies

HT + MT contribution to the trade balance

Automobiles, transport, construction, materials, energy and environment

2000-2011: +42.62 % (EU1: +4.99 %; US: -10.75 %)

Public funding of R&D and the available pool of S&E graduates are in line with the level of development of the Czech economy although the level of excellence in S&T is markedly lower than the EU average (with the exception of S&T in other transport and energy) and is catching up only very slowly, which impacts negatively on the ability of the Czech innovation base to expand to its full potential. As a result, business investment in R&D is relatively low in relation to the structure of the economy (size of the manufacturing sector in general and of HT and MT sectors in particular) and the innovation performance of the country is sub– optimal. The situation is, however, improving as evidenced by the structural change towards a more knowledge–intensive economy and the fast–rising contribution of HT and MT sectors to the trade balance. The latter has increased much faster than the EU average in spite of a sharp improvement in the total trade balance over the same period. Despite progress, the main challenge for the Czech research and innovation system remains therefore the insuffi cient quality of the scientifi c and technological

2011: 3.82 %

(EU1: 4.2 %;

US: 1.93 %)

output of the science base, which is notably linked to an inadequate system for evaluating research and allocating public R&D funding. Despite a public R&D intensity of 0.72 %, similar to the EU average, the level of S&T excellence and the amount of intellectual property assets produced remain, in relative terms, well below the EU average. Another persistent weakness of the Czech research and innovation system is the low extent of cooperation between the science base and the business sector originating from a combination of poor absorptive capacity of domestic firms, a lack of incentives to support collaboration between universities and firms and the shortage of scientifi c and engineering skills. This is evidenced notably by the extremely low shares of the R&D carried out by universities and by the government sector that are funded by business – 1 % and 3.4 %, respectively. According to innovation surveys, neither universities nor public research organisations are considered by firms as key partners for their innovation activities. These challenges are linked to the overdue reform of the higher

2 Research and Innovation per formance in EU Member States and A ssociated countries

education system and to the persistent weaknesses of the current system for evaluating research performance and allocating public R&D funding to higher education and research institutions. The Czech Republic

International Competitiveness strategy for 2012–2020 plans to address several of these issues, as described in the following parts of the present country profile.

Investing in knowledge Czech Republic — R&D intensity projections, 2000-2020 (1)

3.5

EU (2) — target

R&D intensity (%)

3.0

2.5 Czech Republic — trend EU — trend

2.0

1.5

1.0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Source: DG Research and Innovation — Economic Analysis Unit Data: DG Research and Innovation, Eurostat, Member State Notes: (1) The R&D intensity projections based on trends are derived from the average annual growth in R&D intensity for 2000-2011. (2) EU: This projection is based on the R&D intensity target of 3.0 % for 2020. (3) CZ: An R&D intensity target for 2020 is not available.

R&D intensity rose steadily from 1.17 % in 2000 to 1.49 % in 2006 at an average annual growth rate of 4.1 %, before falling to 1.41 % in 2008 and rising again to 1.84 % in 2011. In 2011, the Czech Republic set a target for public funding of R&D of 1 % of GDP by 2020. This indicator currently stands at 0.70 %, very close to the EU average and significantly higher than in most other EU–12 Member States. The government budget for R&D has so far been protected during the economic crisis (€ 1053 million in 2011) but there is currently no multiannual funding framework to ensure that it will continue to increase. The relatively good performance of the Czech research and innovation system in terms of business expenditure on R&D (BERD reached 1.11 % of GDP in 2011) is largely due to a strong manufacturing sector (24 % of total value added in 2009) with a marked industrial specialisation in innovative sectors (such as ‘motor vehicles’ and ‘electrical equipment’), combined with an

increasing level of R&D financed from abroad (0.28 % of GDP in 2010). However, BERD is highly concentrated in a few multinational corporations that accounted for 55 % of total BERD in 2009. Whereas BERD performed by domestic companies almost doubled from € 284 million in 1998 to € 4 87 million in 2009, inward BERD increased six fold during the same period. This reflects the country’s rising attractiveness for foreign R&D activities and highlights the growing role played by foreign firms in the Czech research and innovation system. Medium–high– tech (MHT) manufacturing and knowledge–intensive services account for the larger share of total inward BERD. The share of inward BERD in high–tech industries almost doubled from 2002 to 2009 (16 %) and the share of inward BERD in knowledge–intensive services almost tripled between 2002 and 2009 (22 %). During the same period, the share of inward BERD decreased in the MHT sectors, as exemplified by the motor vehicles sector where it went down from 65 % in 2002 to 37 % in 2009.

3 Innovation Union progress at countr y level: Czech Republic

About € 5.8 billion of Structural Funds are earmarked for research, innovation and entrepreneurship in the Czech Republic in the current programming period (2007–2013). This represents 22.1 % of total ERDF Structural Funds. Structural Funds are therefore one of the largest sources of public funding of R&D in the Czech Republic. Up to 2010, 34.3 % of these funds had

been absorbed. The success rate of Czech entities in FP7 (20 %) is only marginally lower than the EU average (22 %) but, if overall progress in quality was significant, their share of the total funding (0.72 %) – which corresponds to more than € 164 million – could still be improved when compared to the share of the Czech Republic in total EU investment in R&D (0.95 %).

An effective research and innovation system building on the European Research Area The graph below illustrates the strengths and weaknesses of the Czech R&I system. Reading clockwise, it provides information on human resources, scientific production, technology valorisation and innovation. Average annual growth rates from 2000 to the latest available year are given in brackets.

Czech Republic, 2011 (1) In brackets: average annual growth for Czech Republic, 2000-2011 (2)

Business R&D intensity (BERD as % of GDP) (4.3 %)

New graduates (ISCED 5) in science and engineering per thousand population aged 25-34 (8.8 %) New doctoral graduates (ISCED 6) per thousand population aged 25-34 (8.4 %)

SMEs introducing marketing or organisational innovations as % of total SMEs (0.9 %)

Business enterprise researchers (FTE) per thousand labour force (8.4 %)

SMEs introducing product or process innovations as % of total SMEs (-1.2 %)

Employment in knowledge-intensive activities (manufacturing and business services) as % of total employment aged 15-64 (3.3 %)

Public expenditure on R&D (GOVERD plus HERD) financed by business enterprise as % of GDP (-6.1 %)

Scientific publications within the 10 % most cited scientific publications worldwide as % of total scientific publications of the country (3) (3.1 %) EC Framework Programme funding per thousand GERD (EUR) (-4.0 %)

Public-private scientific co-publications per million population (7.0 %)

Foreign doctoral students BERD financed from abroad as % (ISCED 6) as % of all doctoral of total BERD students (4) PCT patent applications per billion (10.7 %) (3.3 %) GDP in current €PPS (3.8 %) Czech Republic

Reference Group (CZ+IT+HU+SI+SK)

EU

Source: DG Research and Innovation — Economic Analysis Unit Data: DG Research and Innovation, Eurostat, OECD, Science Metrix / Scopus (Elsevier), Innovation Union Scoreboard Notes: (1) The values refer to 2011 or to the latest available year. (2) Growth rates which do not refer to 2000-2011 refer to growth between the earliest available year and the latest available year for which comparable data are available over the period 2000-2011. (3) Fractional counting method. (4) EU does not include DE, IE, EL, LU, NL.

The Czech innovation system displays a complex pattern of relative strengths and weaknesses affecting both its input and output. While it currently scores lower than the EU average on most S&T indicators, it has been catching up with the group of innovation followers1 and outperforms its reference group in terms of new graduates in science and engineering, business R&D intensity, researchers employed by the business sector and innovation in SMEs. The region of Prague is amongst the EU 1 IU scoreboard 2011 : http://www.proinno–europe.eu/inno–m etrics/ page/country–profiles–c zech–repucblic

regions with the highest share of researchers (full–time equivalent) in total employment (superior to 1.8 %) and is the EU leader in terms of the share of the labour force employed in a S&T occupation (more than 50 %). Other relative strengths include international co–publications, non– R &D business expenditure and HT and MT exports. The number of international scientific co–publications has surged over the last decade, in particular in partnerships with Germany, the United Kingdom, France, Italy and Slovakia, which is evidence of increased scientific networking within the ERA.


The S&T output of the Czech innovation system is critically weak in terms of high impact scientific publications, PCT patents and attractiveness to foreign doctoral students (other than Slovaks). Other marked weaknesses highlighted in the IU scoreboard include public R&D

expenditure, access to venture capital and license and patent revenues from abroad. There are also relatively few co–inventions of patents, which may hint at potential weaknesses in the capacity to engage in international technological networks.

The Czech Republic’s scientific and technological strengths The maps below illustrate six key science and technology areas where the Czech Republic has real strengths in a European context. The maps are based on the number of scientific publications and patents produced by authors and inventors based in the regions.

Strengths in science and technology at European level Automobiles Number of publications by NUTS2 regions of ERA countries Scientifi c production

Technological production

Automobiles, 2000-2011

French Guiana

Publications (Fractional Counting) 0.0 - 13.9 13.9 - 39.4 39.4 - 97.1

Martinique & Guadeloupe

97.1 - 197.1 197.1 - 321.2

Réunion

Canary Islands

Azores

Madeira

Source: Compiled by Science-Metrix using data from Scopus (Elsevier)

0

250

500

1,000

1,500

Kilometers 2,000

Other transport technologies Scientifi c production Number of publications by NUTS2 regions of ERA countries


Other Transport Technologies, 2000-2011

French Guiana



587.7 - 1037.5 1037.5 - 3014.2

Réunion

Canary Islands

Azores

Madeira


0

250

500

1,000

1,500

Kilometers 2,000

Construction and construction technologies Scientifi c production Number of publications by NUTS2 regions of ERA countries


Construction and Construction Technologies, 2000-2011

French Guiana



291.8 - 568.7 568.7 - 1361.4

Réunion

Canary Islands

Azores

Madeira


0

250

500

1,000

1,500

Kilometers 2,000


Materials Scientifi c production Number of publications by NUTS2 regions of ERA countries


Materials (exluding Nanotechnologies), 2000-2011

French Guiana



1213.7 - 2415.2 2415.2 - 4203.5

Réunion

Canary Islands

Azores

Madeira


0

250

500

1,000

Kilometers 2,000

1,500

Energy Scientifi c production Number of publications by NUTS2 regions of ERA countries


Energy, 2000-2011

French Guiana



751.7 - 1461.5 1461.5 - 3619.3

Réunion

Canary Islands

Azores

Madeira


0

250

500

1,000

Kilometers 2,000

1,500

Environment Scientifi c production Number of publications by NUTS2 regions of ERA countries


Environment (including Climate Change & Earth Sciences), 2000-2011

French Guiana



2296.5 - 4841.3 4841.3 - 7842.7

Réunion

Canary Islands

Azores

Madeira


0

250

500

1,000

1,500

Kilometers 2,000

Source : DG Research and Innovation – Economic Analysis Unit Data : Science– Metrix using Scopus (Elsevier), 2010 ; European Patent Offi ce, patent applications, 2001–2010

There is a considerable diversity in the Czech Republic amongst regional innovation performances, ranging from low to medium– high. 2 Overall, other transport, construction, materials, energy, and environment are the fi ve areas where the Czech Republic combines a strong scientifi c output in terms of the number of scientifi c 2 Corresponding resp. to Severozapad and Prague

publications and a strong technological output in terms of the number of patent applications. In the case of other transport and energy this combination is further reinforced by the quality of the scientific output. While the automobiles sector also features a strong technological output, the corresponding scientific field displays weak outputs. Food, agriculture and fisheries stands out as an


area of strong scientific specialisation with many publications but has poor scientific impact and little technological output. In terms of EPO patent applications the Czech Republic and all regions lag significantly behind the European average – in particular in ICT and biotech applications – and on average only 4.9 % of Czech scientific publications are amongst the 10 % most cited worldwide.

Energy, aeronautics and space and transport stand out as scientific fields where the Czech Republic displays a high degree of scientific excellence and of international collaboration. This is also true to a lesser degree for research on biotech, materials and new production technologies. However, with the exception of materials science, these are not areas of high specialisation in the Czech science base.

Policies and reforms for research and innovation Recent reforms are intended to put the Czech innovation system on path to converge with the EU innovation followers by 2020. The Czech Republic International Competitiveness Strategy for 2012–2020, which includes the new National Innovation Strategy (NIS), aims to strengthen the importance of innovation as a source of competitiveness for the Czech Republic. It builds on the ambitious reform programme presented in the 2011 and 2012 NRPs to increase the effectiveness of the national research and innovation system, including the quality of its output and the links between the science base and the business sector. This includes amending the Investment Incentives Act to offer investors (as of July 2012) tax incentives for creating or upgrading manufacturing facilities, R&D centres and business support centres ; amending the Income Tax Act so that private firms can (as of January 2014) deduct from their taxable income the cost of R&D activities contracted out ; launching new programmes to stimulate cooperation between R&D institutions and industry in sectors such as transport, energy and environment through the ALFA Programme of the Technology Agency (which also supports the development of competence centres) ; developing a new evaluation methodology to ensure that long–term R&D financing is based on excellence/quality and that support is focused on the best research teams ; creating a fund to improve access to venture capital for financing innovation ; reforming the tertiary education system and improving researchers’ career prospects, especially for top scientists, in order to prevent brain drain. The implementation of the International Competitiveness Strategy is coordinated by an intergovernmental steering committee which is also responsible for the National Innovation Strategy. However, the governance of the national research and innovation system would benefit

from a clarification of the respective roles of this Steering Committee and of the Council for R&D and Innovation which advises the Prime Minister on related matters. The national R&D target currently only covers public funding of R&D. The lack of commitment to an overall R&D target, encompassing both public and private R&D intensity, could jeopardise the adoption (and/or endanger the rigorous implementation) of important policies and measures to incentivise private R&D investment. There are also important delays in implementing the planned reforms which may lead to a loss of attractiveness for domestic and foreign R&I investors. This is particularly the case for the overdue modernisation of the higher education system which is a prerequisite to a change of attitude of academia towards the business sector with whom it should start developing stronger collaborations. 3 A broad set of priorities for applied research, development and innovation had been defined for the period 2009–2011 by the Council for R&D and innovation, covering in particular biological and ecological aspects of sustainable development ; molecular biology and biotechnologies ; sources of energy ; smart materials ; competitive engineering ; information society ; security and defence. As part of the revision of the National R&D&I policy 2009–2015, the Government adopted in July 2012 a new set of better targeted priorities focusing on six major societal challenges (competitive knowledge economy, sustainable energy and material resources, environment for quality life, social and cultural challenges, healthy people and secure society). The priorities were identified on the basis of the work of expert panels and cover the period up until 2030. A detailed plan of implementation (starting in 2014) will be submitted to the Government by July 2013.

3 Corresponding resp. to Severozapad and Prague


Economic impact of innovation The index below is a summary index of the economic impact of innovation composed of five of the Innovation Union Scoreboard’s indicators.4

Czech Republic — Index of economic impact of innovation (1) 0.700 0.612 0.600

0.543 0.497

0.500

0.400

0.300

0.200

0.100

0.000 Czech Republic

EU


Source: DG Research and Innovation — Economic Analysis Unit (2013) Data: Innovation Union Scoreboard 2013, Eurostat Note: (1) Based on underlying data for 2009, 2010 and 2011.

According to this index, the Czech Republic underperforms its reference group and is clearly below the EU average. The country ranks 17th due in particular to its poor performance in ‘patent applications per GDP’ and ‘share of knowledge intensive services in total export of services’. These marked weaknesses reflect the still insufficient innovation orientation of the national economy and are only partly compensated by a strong performance in terms of the ‘contribution of medium and high–tech product exports to the trade balance’ and the ‘sales of new to market and new to firm innovations as a percentage of turnover of firms’. Recent policies and reforms – including the extension of the R&D tax incentives, the setting up of a seed fund

4 See methodological notes for the composition of this index.

and the Government’s recent approval of a joint stock company to support the creation of SMEs and the development of innovative and technologically oriented enterprises – can contribute to establishing a more stable and predictable legal framework for developing innovation activities. At present the main instruments available for supporting the growth of innovative SMEs are two loan guarantee schemes (one of them is funded through OP Enterprise and innovation) and the more recent pre–seed fund. The capacity to transform the Czech Republic into a strong innovation–oriented economy by 2020 will ultimately depend on the capacity to implement the recent and planned reforms quickly and effectively.


Upgrading the manufacturing sector through research and technologies The graph below illustrates the upgrading of knowledge in diﬀerent manufacturing industries. The position on the horizontal axis illustrates the changing weight of each industry sector in value added over the period. The general trend to the leﬅ–hand side reﬂects the decrease in manufacturing in the overall economy. The sectors above the x–axis are sectors whose research intensity has increased over time. The size of the bubble represents the share of the sector (in value added) in manufacturing (for all sectors presented in the graph). The red– coloured sectors are high–tech or medium–high–tech sectors.

Czech Republic — Share of value added versus BERD intensity — average annual growth, 1995-2009 30

Medical, precision & optical instruments

Construction

BERD intensity – average annual growth (%), 1995-2009 (2)

25

Electricity, gas & water

20 Food products, beverages & tobacco 15

Textiles

Wood & cork (except furniture)

10

Other non-metallic mineral products

5

Chemicals & chemical products

Coke, refined petroleum, nuclear fuel

Electrical machinery & apparatus Motor vehicles

Basic metals

Machinery & equipment

-10

Recycling Other transport equipment

Pulp, paper & paper products

-15 -20

Office, accounting & computing machinery

Leather products

0 -5

Fabricated metal products

Other manufacturing -20

-15

-10

-5

Publishing & printing 0

Rubber & plastics

Radio, TV & communication equipment

5

10

15

Share of value added in total value added – average annual growth (%), 1995-2009 (2)

Source: DG Research and Innovation — Economic Analysis Unit Data: OECD Notes: (1) High-tech and medium-high-tech sectors are shown in red. 'Other transport equipment' includes high-tech, medium-high-tech and medium-low-tech. (2) 'Publishing and printing': 1996-2009; 'Recycling': 2000-2009.

The graph above shows that the weights in the economy (horizontal axis) and/or the BERD intensities (vertical axis) of almost all manufacturing sectors in the Czech Republic have increased substantially since 1995. This trend concerns all the HT and MHT manufacturing sectors (coloured in red) – in particular motor vehicles, electrical machinery and apparatus and machinery and equipment – which are all contributing to the overall increase of total BERD in the Czech Republic. This reflects to a large extent the attractiveness of the country for foreign investors, with 55 % of BERD performed by foreign– owned affiliates. The share of inward BERD doubled over the period 1999–2009. Around 80 % of this inward BERD comes from EU– owned firms out of which half comes from German– owned

firms. With shares of inward BERD in total BERD of more than 85 %, pharmaceuticals and motor vehicles are the manufacturing sectors that show the highest degree of internationalisation. The dominance of foreign affiliates in HT and MHT sectors is refl ected by the absence of Czech firms amongst the EU top 1000 R&D investing firms. 5 In the manufacturing sector, the share of inward BERD in total BERD (about two thirds) is slightly higher than the share of the value added created by foreign affi liates, indicating that foreign– owned affi liates investing in the Czech Republic also invest in R&D and that their R&D intensity is equal or above that of domestic firms. In other words, inward BERD follows FDI.

5 EU Industrial R&D Scoreboard


Competitiveness in global demand and markets Investment in knowledge, technology–intensive clusters, innovation and the upgrading of the manufacturing sector are determinants of a country’s competitiveness in global export markets. A positive contribution of high–tech and medium–tech products to the trade balance is an indication of specialisation and competitiveness in these products.

Evolution of the contribution of high-tech and medium-tech products to the trade balance for Czech Republic between 2000 and 2011 Telecommunication, sound-recording & reproducing equipment Office machines & automatic data-processing machines General industrial machinery & equipment; machine parts Road vehicles Professional, scientific & controlling instruments & apparatus Other transport equipment Machinery specialised for particular industries Plastics in non-primary forms Chemical materials & products Pigments, paints, varnishes & related materials Photographic equipment & supplies; optical goods, watches and clocks Fabrics (not narrow or special fabrics) Electrical machinery, apparatus & appliances Textile fibres & their wastes Metalworking machinery Sanitary, plumbing, heating fixtures & fittings Essential oils & resinoids; perfume materials Medicinal & pharmaceutical products Articles of rubber Fertilisers Radioactive & associated materials Power-generating machinery & equipment Iron & steel Organic chemicals Arms & ammunition Plastics in primary forms 1.30

0.98 0.94 0.49 0.27 0.26 0.20 0.16 0.12 0.06 0.03 0.03 0.02 0.02 0.00 -0.01 -0.02 -0.02 -0.02 -0.05 -0.05 -0.08 -0.11 -0.14 -0.14 -0.15 -0.2

0

0.2

0.4

0.6

0.8

1.0

1.2

1.4

Change in the contribution to trade balance (in % points)

Source: DG Research and Innovation — Economic Analysis Unit Data: COMTRADE Notes: ‘Textile fibres & their wastes’ refers only to the following 3-digit subdivisions: 266 and 267. ‘Organic chemicals’ refers only to the following 3-digit subdivisions: 512 and 513. ‘Essential oils & resinoids; perfume materials’ refers only to the following 3-digit subdivisions: 553 and 554. ‘Chemical materials & products’ refers only to the following 3-digit subdivisions: 591, 593, 597 and 598. ‘Iron & steel’ refers only to the following 3-digit subdivisions: 671, 672 and 679. ‘Metalworking machinery’ refers only to the following 3-digit subdivisions: 731, 733 and 737.

The trade balance in high–tech (HT) and medium–tech (MT) products of the Czech economy improved considerably between 2000 and 2010. At the beginning of the period the country was running a mild trade deficit to which HT/MT products were contributing. Starting in 2004, HT/MT sectors literally pulled the trade balance out of the red, more than offsetting trade losses in other sectors. Since 2007 the HT/MT trade surplus has been maintained at a very high level and helped the country weather out the economic crisis. HT and MT products have therefore played a critical role in redressing the trade balance of the Czech economy and now constitute the backbone of its trade surplus, indicating a relative HT/MT trade specialisation. The graph above shows the increase of this positive contribution for the majority of HT and MT products. The largest increases are for telecommunications and sound–recording and reproducing apparatus ; office

machines and automatic data– processing machines ; general industrial machinery and equipment ; and road vehicles. This shows that the trade balance situation of these products has improved even faster than the overall trade balance of the Czech Republic, indicating an increasing trade specialisation of the country in these products. This is also true to a lesser extent for professional, scientific and controlling instruments ; other transport equipment ; machinery specialised for particular industries ; plastics in non–primary form ; and chemical materials and products. The industries corresponding to these products have largely upgraded their R&D intensities and, with the exception of chemicals, they have been growing faster than the Czech economy on average (see graph in previous section), highlighting a mutually supporting pattern of trade and value added specialisation. In contrast, the trade balance in electrical


machinery, apparatus and appliances has stagnated despite an increasing research intensity effort and share in the economy. After an initial sharp increase by 20 % from 2000 to 2006, total factor productivity has remained stable in the Czech Republic (table below) which is the 4 th best

performance in the EU. Regarding the Europe 2020 targets, the country’s best ranking is attained for the risk of poverty (1st) and the worst for the level of tertiary education among the 30–34 years old. The employment rate is high, greenhouse gas emissions have been decreasing, backed up by clear growth in renewable energy and environmental technologies.


Key indicators CZECH REPUBLIC

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Average annual growth (1) (%)

EU average (2)

Rank within EU

ENABLERS Investment in knowledge New doctoral graduates (ISCED 6) per thousand population aged 25-34

0.59

0.68

0.84

0.95

1.03

1.12

1.17

1.31

1.37

1.38

1.32

:

:

8.4

1.69

16

Business enterprise expenditure on R&D (BERD) as % of GDP

0.70

0.70

0.70

0.73

0.75

0.86

0.97

0.92

0.87

0.88

0.96

1.11

:

4.3

1.26

11

Public expenditure on R&D (GOVERD + HERD) as % of GDP

0.46

0.46

0.44

0.46

0.45

0.49

0.51

0.56

0.53

0.58

0.58

0.72

:

4.1

0.74

9

Venture capital (3) as % of GDP

0.19

0.04

0.03

0.00

0.01

0.01

0.00

0.05

0.02

0.04

0.03

0.12

:

-3.9

0.35 (4)

13 (4)

:

:

:

:

:

23.9

:

:

:

:

29.9

:

:

4.6

47.9

15

4.3

3.9

4.1

4.4

4.7

5.0

5.4

4.8

5.5

:

:

:

:

3.1

10.9

21

190

178

193

273

311

344

390

423

442

466

509

529

:

9.8

300

18

:

:

:

:

:

:

:

26

28

31

33

34

:

7.0

53

13

S&T excellence and cooperation Composite indicator of research excellence Scientific publications within the 10 % most cited scientific publications worldwide as % of total scientific publications of the country International scientific co–publications per million population Public–private scientific co–publications per million population

FIRM ACTIVITIES AND IMPACT Innovation contributing to international competitiveness PCT patent applications per billion GDP in current €PPS

0.6

0.6

0.6

0.7

0.7

0.7

0.8

1.0

1.0

0.9

:

:

:

3.8

3.9

18

Licence and patent revenues from abroad as % of GDP

:

:

:

:

0.03

0.03

0.02

0.02

0.03

0.05

0.05

0.05

:

5.9

0.58

20

Sales of new–to–market and new–to–firm innovations as % of turnover

:

:

:

:

15.5

:

14.6

:

18.7

:

15.3

:

:

-0.3

14.4

6

Knowledge–intensive service exports as % total service exports

:

:

:

:

20.8

31.6

29.7

29.3

30.1

29.3

27.3

:

:

4.6

45.1

15

Contribution of high–tech and medium–tech products to the trade balance as % of total exports plus imports of products

-0.26

0.11

3.05

0.71

1.74

3.02

3.74

3.52

3.77

3.53

3.42

3.82

:

-

4.20 (5)

7

Growth of total factor productivity (total economy) – 2000 = 100

100

102

103

106

110

115

120

124

124

119

121

122

120

20 (6)

103

4

Factors for structural change and addressing societal challenges Composite indicator of structural change

29.7

:

:

:

:

35.0

:

:

:

:

39.6

:

:

2.9

48.7

18

Employment in knowledge–intensive activities (manufacturing and business services) as % of total employment aged 15-64

:

:

:

:

:

:

:

:

11.2

11.3

11.8

12.3

:

3.3

13.6

17

SMEs introducing product or process innovations as % of SMEs

:

:

:

:

35.5

:

32.0

:

34.9

:

33.0

:

:

-1.2

38.4

15

Environment–related technologies – patent applications to the EPO per billion GDP in current €PPS

0.02

0.03

0.02

0.06

0.06

0.06

0.06

0.10

0.09

:

:

:

:

23.1

0.39

17

Health–related technologies – patent applications to the EPO per billion GDP in current €PPS

0.08

0.11

0.10

0.10

0.10

0.11

0.13

0.13

0.11

:

:

:

:

4.3

0.52

17

Europe 2020 OBJECTIVES FOR GROWTH, JOBS AND SOCIETAL CHALLENGES Employment rate of the population aged 20-64 (%)

71.0

71.2

71.6

70.7

70.1

70.7

71.2

72.0

72.4

70.9

70.4

70.9

:

-0.0

68.6

9

R&D intensity (GERD as % of GDP)

1.17

1.16

1.15

1.20

1.20

1.35

1.49

1.48

1.41

1.47

1.55

1.84

:

4.2

2.03

11

74

74

72

74

75

75

76

76

73

69

71

:

:

-3 (7)

85

8 (8)

:

:

:

:

6.1

6.1

6.5

7.4

7.6

8.5

9.2

:

:

7.1

12.5

18

13.7

13.3

12.6

12.6

12.7

13.0

13.1

13.3

15.4

17.5

20.4

23.8

:

5.1

34.6

22

:

:

:

:

:

19.6

18.0

15.8

15.3

14.0

14.4

15.3

:

-4.0

24.2

1 (8)

Greenhouse gas emissions – 1990 = 100 Share of renewable energy in gross final energy consumption (%) Share of population aged 30-34 who have successfully completed tertiary education (%) Share of population at risk of poverty or social exclusion (%)

Source : DG Research and Innovation — Economic Analysis Unit Data : Eurostat, DG JRC — ISPRA, DG ECFIN, OECD, Science Metrix / Scopus (Elsevier), Innovation Union Scoreboard Notes : (1) Average annual growth refers to growth between the earliest available year and the latest available year for which compatible data are available over the period 2000-2012. (2) EU average for the latest available year. (3) Venture Capital includes early stage, expansion and replacement for the period 2000-2006 and includes seed, start–up, later stage, growth, replacement and buyout for the period 2007-2011. (4) Venture Capital : EU does not include EE, CY, LV, LT, MT, SI, SK. These Member States were not included in the EU ranking. 5 ( ) EU is the weighted average of the values for the Member States. (6) The value is the difference between 2012 and 2000. (7) The value is the difference between 2010 and 2000. A negative value means lower emissions. Country–specific recommendation in R&I adopted by (8) The values for this indicator were ranked from lowest to highest. the Council in July 2012 : (9) Values in italics are estimated or provisional.

‘Adopt the necessary legislation to establish a transparent and clearly defined system for quality evaluation of higher education and research institutions. Ensure that the funding is sustainable and linked to the outcome of the quality assessment.’

Česká republika Zlepšení výstupů vědecké základny k posílení podnikových investic do výzkumu a inovací Shrnutí: Výkonnost v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti Ukazatele v níže uvedené tabulce představují shrnutí výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti v České republice. Ukazatele spojují investice do znalostí a znalostní vstupy na jedné straně s výkonností nebo hospodářskou produkcí na druhé straně v celém inovačním cyklu. Tyto ukazatele ukazují tematické silné stránky v oblasti klíčových technologií a rovněž přispění vysoce technicky vyspělé a středně technologicky vyspělé výroby k obchodní bilanci. Tabulka obsahuje nový index týkající se excelence ve vědě a technice, který bere v úvahu kvalitu vědecké produkce a rovněž technologický rozvoj. Ukazatelem náročnosti hospodářství na znalosti je index strukturálních změn, který se zaměřuje na odvětvové složení a specializaci hospodářství a ukazuje vývoj významu odvětví a výrobků a služeb založených na znalostech. Výzkum Inovace a strukturální změny Konkurenceschop nost

Investice a vstupy

Výkonnost / hospodářská produkce

Intenzita VaV 2011: 1,84 % (EU: 2,03 %; USA: 2,75 %) 2000–2011: +4,23 % (EU: +0,8 %; USA: +0,2 %) Index hospodářského dopadu inovací 2010–2011: 0,497 (EU: 0,612)

Excelence ve vědě a technice 2010: 29,9 (EU: 47,86; USA: 56,68) 2005–2010: +4,58 % (EU: +3,09 %; USA: +0,53) Náročnost hospodářství na znalosti 2010: 39,58 (EU: 48,75; USA: 56,25) 2000–2010: +2,91 % (EU: +0,93 %; USA: +0,5 %)

Silné stránky v oblasti klíčových technologií Automobily, doprava, stavebnictví, materiály, energetika a životní prostředí

Přispění vysoce technicky vyspělé a středně technologicky vyspělé výroby k obchodní bilanci 2011: 3,82 % (EU1: 4,2 %; USA: 1,93 %) 2000–2011: +42,62 % (EU1: +4,99 %; USA: – 10,75 %)

Veřejné financování výzkumu a vývoje (VaV) a dostupná rezerva absolventů přírodovědných a inženýrských oborů jsou v souladu s úrovní rozvoje českého hospodářství, ačkoli úroveň excelence ve vědě a technice je výrazně nižší než průměr EU (s výjimkou vědy a techniky v oblasti ostatní dopravy a energetiky) a zaostávání dohání jen velmi pomalu, což má negativní dopad na schopnost české inovační základny plně se rozvinout. V důsledku toho jsou podnikové investice do VaV relativně nízké v poměru ke struktuře hospodářství (velikost výrobního odvětví obecně, a zejména vysoce technicky vyspělých a středně technologicky vyspělých odvětví) a inovační výkonnost země není optimální. Situace se však zlepšuje, jak dokládají strukturální změny směrem k hospodářství více založenému na znalostech a rychle se zvyšující příspěvek vysoce technicky vyspělých a středně technologicky vyspělých odvětví k obchodní bilanci. Příspěvek těchto odvětví k obchodní bilanci se zvyšoval mnohem rychleji než průměr EU, a to navzdory výraznému zlepšení celkové obchodní bilance v témže období. I přes dosažený pokrok proto hlavní výzvou pro český výzkumný a inovační systém zůstává nedostatečná kvalita vědeckých a technických výstupů vědecké základny, což je spojeno zejména s nevyhovujícím systémem hodnocení výzkumu a přidělování veřejných finančních prostředků na VaV. Navzdory intenzitě veřejného VaV ve výši 0,72 %, což odpovídá průměru EU, zaostává úroveň excelence ve vědě a technice a objem vytvořených aktiv duševního vlastnictví v relativním vyjádření značně za průměrem EU. Dalším přetrvávajícím nedostatkem českého výzkumného a inovačního systému je malý rozsah spolupráce mezi vědeckou základnou a podnikovou sférou vyplývající z kombinace nedostatečné absorpční kapacity tuzemských podniků, nedostatečných pobídek k podpoře spolupráce mezi univerzitami a podniky a nedostatku vědeckých a technických dovedností. To dokládají zejména mimořádně nízké podíly VaV prováděného univerzitami (1 %) a vládními institucemi (3,4 %), který je financován podniky. Podle průzkumů týkajících se inovací podniky nepovažují univerzity ani veřejné výzkumné organizace za hlavní partnery při svých inovačních činnostech. Tyto problémy souvisejí s opožděnou reformou systému vysokoškolského vzdělávání a přetrvávajícími nedostatky stávajícího

systému hodnocení výkonnosti výzkumu a přidělování veřejných finančních prostředků na VaV vysokoškolským a výzkumným institucím. Řadu těchto problémů má vyřešit strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020, jak je popsáno v následujících částech tohoto profilu země. Investice do znalostí Czech Republic - R&D intensity projections, 2000-2020

(1)

3.5

EU

(2)

- target

R&D intensity (%)

3.0

2.5 Czech Republic - trend EU - trend

2.0

1.5

1.0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Source: DG Research and Innovation - Economic Analysis Unit Data: DG Research and Innovation, Eurostat Notes: (1) The R&D intensity projections based on trends are derived from the average annual growth in R&D intensity for 2000-2011. (2) EU: This projection is based on the R&D intens ity target of 3.0% for 2020. (3) CZ: An R&D intens ity target for 2020 is not available.

Intenzita VaV se trvale zvyšovala z 1,17 % v roce 2000 na 1,49 % v roce 2006 s průměrným ročním tempem růstu ve výši 4,1 %, načež se v roce 2008 snížila na 1,41 % a v roce 2011 opět vzrostla na 1,84 %. V roce 2011 si Česká republika stanovila za cíl dosažení veřejného financování VaV do roku 2020 ve výši 1 % HDP. V současnosti tento ukazatel činí 0,70 %, takže se velmi blíží průměru EU a je podstatně vyšší než ve většině ostatních členských států EU-12. Státní rozpočet na VaV byl během hospodářské krize dosud chráněn (1053 milionů EUR v roce 2011), v současnosti však neexistuje víceletý finanční rámec, aby bylo zajištěno, že se bude i nadále zvyšovat. Poměrně dobrá výkonnost českého výzkumného a inovačního systému, pokud jde o podnikové výdaje na VaV (v roce 2011 dosáhly podnikové výdaje na VaV výše 1,11 % HDP), je do značné míry zapříčiněna silným výrobním odvětvím (24 % celkové přidané hodnoty v roce 2009) s výraznou specializací průmyslu na inovativní odvětví (jako jsou „motorová vozidla“ a „elektrická zařízení“) ve spojení s rostoucí úrovní VaV financovaného ze zahraničí (0,28 % HDP v roce 2010). Podnikové výdaje na VaV jsou však vysoce koncentrovány v několika málo nadnárodních společnostech, na něž v roce 2009 připadalo 55 % celkových podnikových výdajů na VaV. Zatímco se podnikové výdaje na VaV vynaložené tuzemskými společnostmi téměř zdvojnásobily z částky ve výši 284 milionů EUR v roce 1998 na 487 milionů EUR v roce 2009, zahraniční podnikové výdaje na VaV se během téhož období zvýšily šestinásobně. To odráží rostoucí přitažlivost země pro zahraniční činnosti v oblasti VaV a vyzdvihuje rostoucí úlohu zahraničních podniků v českém výzkumném a inovačním systému. Na středně technologicky vyspělou výrobu a služby založené na znalostech připadá větší část celkových zahraničních podnikových výdajů na VaV. Podíl zahraničních podnikových výdajů na VaV ve vysoce technicky vyspělých odvětvích se v období od roku 2002 do roku 2009 téměř zdvojnásobil (16 %) a podíl zahraničních podnikových výdajů na VaV ve službách založených na znalostech se mezi rokem 2002 a 2009 téměř ztrojnásobil (22 %). V témže období se podíl zahraničních podnikových výdajů na VaV ve středně technologicky vyspělých odvětvích snížil, jak dokládá odvětví motorových vozidel, v němž se tyto výdaje snížily z 65 % v roce 2002 na 37 % v roce 2009. 2

Ve stávajícím programovém období (2007–2013) je ze strukturálních fondů na výzkum, inovace a podnikavost v České republice vyhrazena částka ve výši přibližně 5,8 miliardy EUR. To představuje 22,1 % celkových finančních prostředků ze strukturálního fondu EFRR. Strukturální fondy jsou proto jedním z největších zdrojů veřejného financování VaV v České republice. Do roku 2010 bylo absorbováno 34,3 % těchto finančních prostředků. Míra úspěšnosti českých subjektů v 7. RP (20 %) je pouze nepatrně nižší než průměr EU (22 %), a i když obecný pokrok v oblasti kvality byl významný, bylo by možné jejich podíl na celkovém financování (0,72 %, což odpovídá více než 164 milionům EUR) při porovnání s podílem České republiky na celkových investicích EU do VaV (0,95 %) ještě zvýšit. Účinný výzkumný a inovační systém založený na Evropském výzkumném prostoru Níže uvedený graf znázorňuje silné a slabé stránky českého výzkumného a inovačního systému. Při postupu ve směru hodinových ručiček poskytuje informace o lidských zdrojích, vědecké produkci, zhodnocení technologií a inovacích. V závorkách jsou uvedena průměrná roční tempa růstu od roku 2000 po poslední dostupný rok. Czech Republic, 2011 (1) In brackets: average annual growth for Czech Republic, 2000-2011 (2) New graduates (ISCED 5) in science and engineering per thousand population aged 25-34 (8,8%) Business R&D Intensity (BERD as New doctoral graduates (ISCED 6) % of GDP) per thousand population aged 25-34 (4,3%) (8,4%) SMEs introducing marketing or organisational innovations as % of total SMEs (0,9%)

Business enterprise researchers (FTE) per thousand labour force (8,4%)

SMEs introducing product or process innovations as % of total SMEs (-1,2%)

Employment in knowledge-intensive activities (manufacuring and business services) as % of total employment aged 15-64 (3,3%)

Public expenditure on R&D (GOVERD plus HERD) financed by business enterprise as % of GDP (-6,1%)

Scientific publications within the 10% most cited scientific publications worldwide as % of total scientific publications of the country (3) (3,1%)

Pulic-private scientific copublications per million population (7,0%)

EC Framework Programme funding per thousand GERD (euro) (-4,0%)

Foreign doctoral students BERD financed from abroad as % of (ISCED 6) as % of all doctoral total BERD students (4) (10,7%) (3,3%) PCT patent applications per billion GDP in current PPS€ (3,8%)

Czech Republic


EU

Source: DG Research and Innovation - Econom ic Analysis Unit Data: DG Research and Innovation, Eurostat, OECD, Science Metrix / Scopus (Elsevier), Innovation Union Scoreboard Notes: (1) The values refer to 2011 or to the latest available year. (2) Growth rates which do not refer to 2000-2011 refer to growth between the earliest available year and the lates t available year for which comparable data are available over the period 2000-2011. (3) Fractional counting method. (4) EU does not include DE, IE, EL, LU, NL.

Český inovační systém vykazuje složitou strukturu relativně silných a slabých stránek, které ovlivňují jeho vstupy i výstupy. Ačkoli v současnosti dosahuje u většiny ukazatelů týkajících se vědy a techniky nižšího bodového ohodnocení, než je průměr EU, dohání skupinu inovačních následovníků1 a svou referenční skupinu předstihuje, pokud jde o počet nových absolventů přírodovědných a inženýrských oborů, intenzitu podnikového VaV, počet výzkumných pracovníků zaměstnávaných podnikovou sférou a inovace v malých a středních podnicích. Oblast Prahy patří k regionům EU s nejvyšším 1

Srovnávací přehled výzkumu a inovací Unie za rok 2011: http://www.proinno-europe.eu/inno-metrics/page/countryprofiles-czech-repucblic

3

podílem výzkumných pracovníků (ekvivalenty plného pracovního úvazku) na celkové zaměstnanosti (více než 1,8 %) a zaujímá v EU přední místo, pokud jde o podíl pracovních sil zaměstnaných ve vědeckých a technických povoláních (více než 50 %). K dalším relativně silným stránkám patří společné mezinárodní publikace, podnikové výdaje jiné než na výzkum a vývoj a vývoz vysoce a středně technologicky vyspělé výroby. Počet společných mezinárodních publikací v minulém desetiletí prudce vzrostl, zejména v partnerství s Německem, Spojeným královstvím, Francií, Itálií a Slovenskem, což dokládá rozšiřování vědeckých sítí v Evropského výzkumného prostoru (EVP). Vědecké a technické výstupy českého inovačního systému jsou naprosto nedostatečné, pokud jde o nejvíce citované vědecké publikace, patenty v rámci Smlouvy o patentové spolupráci a přitažlivost pro zahraniční studenty – doktorandy (kromě Slováků). K dalším významným nedostatkům vyzdviženým ve srovnávacím přehledu výzkumu a inovací Unie patří veřejné výdaje na VaV, přístup k rizikovému kapitálu a příjmy z licencí a patentů ze zahraničí. Existuje rovněž poměrně málo společných vynálezů patentů, což může naznačovat možné nedostatky ve schopnosti zapojit se do mezinárodních technologických sítí. Silné stránky České republiky v oblasti vědy a techniky Níže uvedené mapy znázorňují šest klíčových oblastí vědy a techniky, v nichž Česká republika vykazuje v evropském kontextu skutečné silné stránky. Mapy vycházejí z počtu vědeckých publikací a patentů vytvořených autory a vynálezci usazenými v jednotlivých regionech. Silné stránky v oblasti vědy a techniky na evropské úrovni Vědecká produkce

Automobily

Technická produkce

Vědecká produkce

Ostatní doprava

Technická produkce

Vědecká produkce

Stavebnictví

Technická produkce

4

Zdroj: GŘ pro výzkum a inovace – oddělení ekonomických analýz. Údaje: Science Metrix s využitím databáze Scopus (Elsevier), 2010; Evropský patentový úřad, žádosti o patenty, 2001–2010.

Vědecká produkce

Materiály

Technická produkce

Vědecká produkce

Energetika

Technická produkce

Vědecká produkce

Životní prostředí

Technická produkce

5

Mezi inovační výkonností jednotlivých regionů existují v České republice značné rozdíly, a to od nízké po středně vysokou2. Ostatní doprava, stavebnictví, materiály, energetika a životní prostředí představují pět oblastí, v nichž Česká republika vykazuje dobré vědecké výstupy, pokud jde o počet vědeckých publikací, i dobré technické výstupy s ohledem na počet žádostí o patenty. V případě ostatní dopravy a energetiky je tato kombinace dále posílena kvalitou vědeckých výstupů. Zatímco automobilové odvětví se rovněž vyznačuje dobrými technickými výstupy, odpovídající vědecká oblast vykazuje nedostatečné výstupy. Potravinářství, zemědělství a rybolov vynikají jako oblast silné vědecké specializace s mnoha publikacemi, avšak s nedostatečným vědeckým dopadem a malými technickými výstupy. Pokud jde o počet žádostí o patenty podaných Evropskému patentovému úřadu, Česká republika i všechny regiony značně zaostávají za evropským průměrem, zejména pokud jde o žádosti o patenty týkající se IKT a biotechnologií, a v průměru patří pouze 4,9 % českých vědeckých publikací k 10 % nejvíce citovaných publikací na světě. Energetika, letectví a vesmír a doprava vynikají jako vědecké oblasti, v nichž Česká republika vykazuje vysokou míru vědecké excelence a mezinárodní spolupráce. V menší míře to platí rovněž pro výzkum v oblasti biotechnologií, materiálů a nových výrobních technologií. S výjimkou vědy o materiálech se však nejedná o oblasti vysoké specializace v české vědecké základně.

Politiky a reformy týkající se výzkumu a inovací Nejnovější reformy mají zajistit přiblížení českého inovačního systému inovačním následovníkům v EU do roku 2020. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020, která obsahuje novou národní inovační strategii, má posílit význam inovací jako zdroje konkurenceschopnosti České republiky. Strategie navazuje na ambiciózní program reforem předložený v národních programech reforem pro rok 2011 a 2012 s cílem zvýšit účinnost vnitrostátního výzkumného a inovačního systému, včetně kvality jeho výstupů a vztahů mezi vědeckou základnou a podnikovou sférou. To zahrnuje novelu zákona o investičních pobídkách, jejímž cílem je poskytnout investorům (od července 2012) daňové pobídky k zavedení nebo rozšíření výroby a vybudování nebo rozšíření technologických center a center pro podporu podnikání; novelu zákona o dani z příjmu, která soukromým podnikům umožňuje odečítat (od ledna 2014) od zdanitelného příjmu náklady na smluvně zadávané činnosti v oblasti VaV; zahájení nových programů k podněcování spolupráce mezi institucemi výzkumu a vývoje a průmyslem v odvětvích, jako je doprava, energetika a životní prostředí, a to prostřednictvím programu ALFA Technologické agentury (který podporuje rovněž rozvoj center kompetence); vývoj nové metodiky hodnocení s cílem zajistit, aby bylo dlouhodobé financování VaV založeno na excelenci/kvalitě a aby byla podpora zaměřena na nejlepší výzkumné týmy; zřízení fondu k zlepšení přístupu k rizikovému kapitálu pro financování inovací; reformu systému terciárního vzdělávání a zlepšení profesních vyhlídek výzkumných pracovníků, zejména u špičkových vědců, s cílem zamezit úniku mozků. Provádění strategie mezinárodní konkurenceschopnosti koordinuje mezivládní řídící výbor, který odpovídá rovněž za národní inovační strategii. Pro řízení vnitrostátního výzkumného a inovačního systému by však bylo užitečné objasnit příslušné role tohoto řídícího výboru a Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která předsedovi vlády radí ohledně souvisejících záležitostí. Vnitrostátní cíl v oblasti VaV v současnosti zahrnuje pouze veřejné financování VaV. Neexistence závazku týkajícího se celkového cíle v oblasti VaV, který zahrnuje intenzitu veřejného i soukromého VaV, by mohla ohrozit přijetí (a/nebo důsledné provádění) důležitých politik a opatření k podněcování soukromých investic do VaV. Při provádění plánovaných reforem dochází rovněž k značným prodlevám, které mohou vést k nižší přitažlivosti pro domácí a zahraniční investory investující do výzkumu a inovací. Tak je tomu zejména u dlouho očekávané modernizace systému vysokoškolského vzdělávání, která je předpokladem pro změnu postoje akademické obce k podnikové sféře, s níž by měla začít rozvíjet větší spolupráci3. Rada pro výzkum, vývoj a inovace stanovila pro období 2009–2011 široký soubor priorit týkajících se aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, který zahrnuje zejména biologické a ekologické aspekty 2

3

Nízká inovační výkonnost – severozápad, středně vysoká výkonnost – Praha. Navrhovaný zákon o vysokých školách byl v červnu 2012 zamítnut.

6

udržitelného rozvoje; molekulární biologii a biotechnologie; energetické zdroje; materiálový výzkum; konkurenceschopné strojírenství; informační společnost; bezpečnost a obranu. V rámci revize národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2009–2015 přijala vláda v červenci 2012 nový soubor lépe zacílených priorit zaměřující se na šest hlavních společenských výzev (konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech, udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů, prostředí pro kvalitní život, sociální a kulturní výzvy, zdravá populace a bezpečná společnost). Priority byly stanoveny na základě práce expertních panelů a zahrnují období do roku 2030. Podrobný plán provádění (od roku 2014) bude vládě předložen do července 2013. Hospodářský dopad inovací Níže uvedený index je souhrnným indexem hospodářského dopadu inovací, který se skládá z pěti ukazatelů ze srovnávacího přehledu výzkumu a inovací Unie4. Czech Republic - Index of economic impact of innovation (1) 0.700 0.612 0.600 0.543 0.497 0.500

0.400

0.300

0.200

0.100

0.000 Czech Republic

EU


Source: DG Research and Innovation - Economic Analysis Unit (2013) Data: Innovation Union Scoreboard 2013, Eurostat Note: (1) Based on underlying data for 2009, 2010 and 2011.

Podle tohoto indexu zaostává Česká republika za svou referenční skupinou a je jednoznačně pod průměrem EU. Země zaujímá 17. místo zejména kvůli své nedostatečné výkonnosti, pokud jde o „žádosti o patenty na jednu miliardu HDP“ a „podíl služeb náročných na znalosti na veškerém vývozu služeb“. Tyto významné nedostatky odrážejí dosud nedostatečnou orientaci národního hospodářství na inovace a jsou pouze částečně vyrovnány dobrou výkonností, pokud jde o „přispění středně technologicky vyspělé výroby a vysoce technicky vyspělé výroby k obchodní bilanci“ a „prodej inovací nových na trhu a nových pro firmu vyjádřené jako % obratu“. Nejnovější politiky a reformy (včetně rozšíření daňových pobídek v oblasti VaV, zřízení tzv. seed fondu a akciové společnosti pro podporu zakládání malých a středních podniků a rozvoje inovativních a technologicky orientovaných podniků, která byla nedávno schválena vládou) mohou přispět k vytvoření stabilnějšího a předvídatelnějšího právního rámce pro rozvoj inovačních činností. V současnosti jsou hlavními nástroji, které jsou k dispozici pro podporu růstu inovativních malých a středních podniků, dva programy záruk za úvěry (jeden z nich je financován z OP Podnikání 4

Viz metodická poznámka ke složení tohoto indexu.

7

a inovace) a nověji tzv. pre-seed fond. Schopnost přeměnit Českou republiku do roku 2020 na hospodářství silně orientované na inovace bude záviset na schopnosti provést rychleji a účinněji nové a plánované reformy. Zlepšování výrobního odvětví prostřednictvím výzkumu a technologií Níže uvedený graf znázorňuje zlepšování znalostí v jednotlivých výrobních odvětvích. Umístění na vodorovné ose ukazuje měnící se podíl jednotlivých výrobních odvětví na přidané hodnotě v čase. Obecná tendence k posunu na levou stranu odráží pokles podílu výroby na celkovém hospodářství. Odvětví nad osou x patří k odvětvím, jejichž intenzita výzkumu se postupem času zvyšuje. Velikost bubliny znázorňuje podíl odvětví (na přidané hodnotě) ve výrobě (u všech odvětví uvedených v grafu). Odvětví označená červeně patří k vysoce technicky vyspělým nebo středně technologicky vyspělým odvětvím. Czech Republic - Share of value added versus BERD intensity - average annual growth, 1995-2009 30 Medical, precision & optical instruments

BERD intensity - average annual growth (%), 1995-2009 (2)

25

Construction Electricity, gas & w ater

20 Food products, beverages & tobacco

15

Textiles

Fabricated metal products

Wood & cork (except furniture)

10 Other non-metallic m ineral products

5

Office, accounting & com puting machinery

Chem icals & chemical products

Electrical m achinery & apparatus

Leather products

0 Coke, refined petroleum, nuclear fuel

-5

Motor vehicles Basic m etals

Machinery & equipment

-10

Recycling Other transport equipment

Pulp, paper & paper products

-15

Publishing & printing Other m anufacturing

-20 -20

-15

-10

-5

0

Rubber & plastics

Radio, TV & com munication equipment

5

10

15

Share of value added in total value added - average annual growth (%), 1995-2009 (2)

Source: DG Research and Innovation - Econom ic Analysis unit Data: OECD Notes: (1) High-Tech and Medium-High-Tech sectors are shown in red. 'Other transport equipment' includes High-Tech, Medium -High-Tech and Medium -Low-Tech. (2) 'Publishing and printing': 1996-2009; 'Recycling': 2000-2009.

Výše uvedený graf ukazuje, že téměř u všech výrobních odvětví v České republice od roku 1995 podstatně vzrostl význam v hospodářství (vodorovná osa) a/nebo intenzita podnikových výdajů na VaV (svislá osa). Tato tendence se týká všech vysoce technicky vyspělých a středně technologicky vyspělých výrobních odvětví (označených červeně), zejména motorových vozidel, elektrických strojů a zařízení a ostatních strojů a zařízení, která přispívají k obecnému zvyšování celkových podnikových výdajů na VaV v České republice. To do značné míry odráží přitažlivost země pro zahraniční investory, kdy 55 % podnikových výdajů na VaV uskuteční zahraniční afilace. Podíl zahraničních podnikových výdajů na VaV se v období 1999–2009 zdvojnásobil. Přibližně 80 % těchto zahraničních podnikových výdajů na VaV pochází z podniků ve vlastnictví subjektů z EU, přičemž polovina z nich pochází od německých podniků. S podíly zahraničních podnikových výdajů na VaV na celkových podnikových výdajích na VaV ve výši více než 85 % patří léčivé přípravky a motorová vozidla k výrobním odvětvím, která vykazují nejvyšší stupeň internacionalizace. Dominantní postavení zahraničních afilací ve vysoce 8

technicky vyspělých a středně technologicky vyspělých odvětvích se projevuje v absenci českých podniků mezi předními 1000 podniky v EU, které investují do VaV5. Ve výrobním odvětví je podíl zahraničních podnikových výdajů na VaV na celkových podnikových výdajích na VaV (přibližně dvě třetiny) poněkud vyšší než podíl přidané hodnoty vytvořené zahraničními afilacemi, což naznačuje, že zahraniční afilace investující v České republice investují rovněž do VaV a že intenzita jejich VaV je stejná jako intenzita VaV tuzemských podniků nebo vyšší. Jinými slovy, zahraniční podnikové výdaje na VaV sledují přímé zahraniční investice. Konkurenceschopnost v celosvětové poptávce a na světových trzích Investice do znalostí, technologicky náročných klastrů, inovací a zlepšování výrobního odvětví jsou určujícími faktory konkurenceschopnosti země na světových vývozních trzích. Kladný příspěvek vysoce technicky vyspělých a středně technologicky vyspělých výrobků k obchodní bilanci je důkazem specializace a konkurenceschopnosti těchto výrobků. Evolution of the contribution of high-tech and medium-tech products to the trade balance for Czech Republic between 2000 and 2011 Change in the contribution to trade balance (in % points)

1.4 1.2 1.0 0.8 0.6 0.4 0.2 0.0 -0.2 -0.4

Source: DG Research and Innovation - Economic Analysis unit Data: COMTRADE Notes: "Textile fibres & their wastes" refers only to the following 3-digits sub-divisions: 266 and 267. "Organic chemicals" refers only to the following 3-digits sub-divisions: 512 and 513. "Essential oils & resinoids; perfume materials" refers only to the following 3-digits sub-divisions: 553 and 554. "Chemical materials & products" refers only to the following 3-digits sub-divisions: 591, 593, 597 and 598. "Iron & steel" refers only to the following 3-digits sub-divisions: 671, 672 and 679. "Metalworking machinery" refers only to the following 3-digits sub-divisions: 731, 733 and 737.

Obchodní bilance českého hospodářství v oblasti vysoce technicky vyspělých a středně technologicky vyspělých výrobků se mezi rokem 2000 a 2010 značně zlepšila. Na počátku období vykazovala země mírný schodek obchodní bilance, k němuž přispívaly vysoce technicky vyspělé a středně technologicky vyspělé výrobky. Počínaje rokem 2004 však vysoce technicky vyspělá a středně technologicky vyspělá odvětví doslova vytáhla obchodní bilanci z červených čísel a více než vyrovnala obchodní ztráty v ostatních odvětvích. Od roku 2007 existuje u vysoce technicky vyspělých a středně technologicky vyspělých výrobků obchodní přebytek na velmi vysoké úrovni, který zemi pomohl přestát hospodářskou krizi. Vysoce technicky vyspělé a středně technologicky vyspělé výrobky proto hrály rozhodující úlohu při zlepšování obchodní bilance českého hospodářství a nyní představují základ obchodního přebytku, což naznačuje relativní specializaci obchodu na vysoce technicky vyspělé a středně technologicky vyspělé výrobky. Výše uvedený graf ukazuje zvyšování tohoto kladného příspěvku u většiny vysoce technicky vyspělých a středně technologicky vyspělých výrobků. Největší přírůstky jsou zaznamenány u telekomunikačních zařízení a přístrojů pro záznam a reprodukci zvuku; kancelářských strojů a zařízení pro automatické zpracování dat; obecných průmyslových strojů a zařízení a silničních vozidel. To prokazuje, že se stav obchodní bilance u těchto výrobků zlepšuje rychleji než celková obchodní bilance České republiky, což naznačuje rostoucí specializaci země na obchod s těmito výrobky. V menší míře to platí rovněž pro profesionální, vědecké a kontrolní přístroje; ostatní 5

Přehled investic do průmyslového VaV v EU (EU Industrial R&D Scoreboard).

9

dopravní prostředky; speciální stroje určené pro konkrétní výrobní odvětví; plasty v jiné než primární formě a chemické materiály a výrobky. Výrobní odvětví odpovídající těmto výrobkům značně zvýšila svou intenzitu VaV a s výjimkou odvětví chemických výrobků rostou rychleji než české hospodářství v průměru (viz graf v předchozím oddíle), což vyzdvihuje vzájemně se podporující charakter specializace obchodu a přidané hodnoty. Obchodní bilance v oblasti elektrických strojů, přístrojů a zařízení navzdory rostoucí intenzitě výzkumu a podílu na hospodářství naopak stagnuje. Po počátečním prudkém nárůstu o 20 % mezi rokem 2000 a 2006 byla souhrnná produktivita výrobních faktorů v České republice stálá (tabulka níže), což je čtvrtý nejlepší výkon v EU. Co se týká cílů strategie Evropa 2020, země dosahuje nejlepšího umístění u ukazatele ohrožení chudobou (první místo) a nejhoršího umístění u podílu osob ve věku 30 až 34 let, jež ukončily terciární vzdělání. Míra zaměstnanosti je vysoká, emise skleníkových plynů se snižují, čemuž napomáhá jednoznačný růst v oblasti obnovitelné energie a environmentálních technologií.

10

Klíčové ukazatele pro Českou republiku 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Average EU Rank annual average (2) within EU growth (1) (%)

CZECH REPUBLIC

ENABLERS Investment in knowledge New doctoral graduates (ISCED 6) per thousand population aged 25-34 Business enterprise expenditure on R&D (BERD) as % of GDP Public expenditure on R&D (GOVERD + HERD) as % of GDP Venture Capital (3) as % of GDP

0.59 0.68 0.84 0.95 1.03 1.12 1.17 1.31 1.37 1.38 1.32

:

8.4

1.69

16

0.70 0.70 0.70 0.73 0.75 0.86 0.97 0.92 0.87 0.88 0.96 1.11

:

4.3

1.26

11

0.46 0.46 0.44 0.46 0.45 0.49 0.51 0.56 0.53 0.58 0.58 0.72

:

4.1

0.74

9

0.19 0.04 0.03 0.00 0.01 0.01 0.00 0.05 0.02 0.04 0.03 0.12

:

-3.9

0,35 (4)

13 (4)

:

S&T excellence and cooperation Composite indicator of research excellence Scientific publications within the 10% most cited scientific publications worldwide as % of total scientific publications of the country International scientific co-publications per million population Public-private scientific co-publications per million population

:

:

:

:

:

23.9

:

:

:

:

29.9

:

:

4.6

47.9

15

4.3

3.9

4.1

4.4

4.7

5.0

5.4

4.8

5.5

:

:

:

:

3.1

10.9

21

190

178

193

273

311

344

390

423

442

466

509

529

:

9.8

300

18

:

:

:

:

:

:

:

26

28

31

33

34

:

7.0

53

13

0.7 0.7 0.8 1.0 1.0 0.9 : : 0.03 0.03 0.02 0.02 0.03 0.05 0.05 0.05

: :

3.8 5.9

3.9 0.58

18 20

15.5

FIRM ACTIVITIES AND IMPACT Innovation contributing to international competitiveness PCT patent applications per billion GDP in current PPS€ 0.6 0.6 0.6 0.7 License and patent revenues from abroad as % of GDP : : : : Sales of new to market and new to firm innovations as : : : : % of turnover Knowledge-intensive services exports as % total : : : : service exports Contribution of high-tech and medium-tech products to the trade balance as % of total exports plus imports of -0.26 0.11 3.05 0.71 products Growth of total factor productivity (total economy) 100 102 103 106 2000 = 100

15.3

:

:

-0.3

14.4

6

20.8 31.6 29.7 29.3 30.1 29.3 27.3

:

:

4.6

45.1

15

:

-

4,20 (5)

7

122

120

20 (6)

103

4

:

:

2.9

48.7

18

:

14.6

:

18.7

:

1.74 3.02 3.74 3.52 3.77 3.53 3.42 3.82 110

115

120

124

124

119

121

Factors for structural change and addressing societal challenges Composite indicator of structural change Employment in knowledge-intensive activities (manufacturing and business services) as % of total employment aged 15-64 SMEs introducing product or process innovations as % of SMEs Environment-related technologies - patent applications to the EPO per billion GDP in current PPS€ Health-related technologies - patent applications to the EPO per billion GDP in current PPS€

29.7

:

:

:

:

35.0

:

:

:

:

:

:

:

:

:

:

11.2 11.3 11.8 12.3

:

3.3

13.6

17

:

:

:

:

35.5

:

32.0

:

34.9

:

33.0

:

:

-1.2

38.4

15

0.02 0.03 0.02 0.06 0.06 0.06 0.06 0.10 0.09

:

:

:

:

23.1

0.39

17

0.08 0.11 0.10 0.10 0.10 0.11 0.13 0.13 0.11

:

:

:

:

4.3

0.52

17

0.0 4.2

68.6 2.03 85

9 11 8 (8)

:

:

39.6

EUROPE 2020 OBJECTIVES FOR GROWTH, JOBS AND SOCIETAL CHALLENGES Employment rate of the population aged 20-64 (%) R&D Intensity (GERD as % of GDP) Greenhouse gas emissions - 1990 = 100 Share of renewable energy in gross final energy consumption (%) Share of population aged 30-34 who have successfully completed tertiary education (%) Share of population at risk of poverty or social exclusion (%)

71.0 71.2 71.6 70.7 70.1 70.7 71.2 72.0 72.4 70.9 70.4 70.9 1.17 1.16 1.15 1.20 1.20 1.35 1.49 1.48 1.41 1.47 1.55 1.84 74 74 72 74 75 75 76 76 73 69 71 :

: : :

-3

:

7.1

12.5

18

13.7 13.3 12.6 12.6 12.7 13.0 13.1 13.3 15.4 17.5 20.4 23.8

:

5.1

34.6

22

19.6 18.0 15.8 15.3 14.0 14.4 15.3

:

-4.0

24.2

1 (8)

:

:

:

:

:

:

:

:

6.1

:

6.1

6.5

7.4

7.6

8.5

9.2

:

(7)

Source: DG Research and Innovation - Economic Analysis Unit Data: Eurostat, DG JRC - ISPRA, DG ECFIN, OECD, Science Metrix / Scopus (Elsevier), Innovation Union Scoreboard Notes: (1) Average annual growth refers to growth between the earliest available year and the latest available year for which compatible data are available over the period 2000-2012. (2) EU average for the latest available year. (3) Venture Capital includes early-stage, expansion and replacement for the period 2000-2006 and includes seed, start-up, later-stage, growth, replacement, rescue/turnaround and buyout for the period 2007-2011. (4) Venture Capital: EU does not include EE, CY, LV, LT, MT, SI, SK, These Member States were not included in the EU ranking. (5) EU is the weighted average of the values for the Member States. (6) The value is the difference between 2012 and 2000. (7) The value is the difference between 2010 and 2000. A negative value means lower emissions. (8) The values for this indicator were ranked from lowest to highest. (9) Values in italics are estimated or provisional.

Zvláštní doporučení pro danou zemi týkající se výzkumu a inovací, které Rada přijala v červenci 2012:

11

„Přijmout nezbytné právní předpisy k vytvoření transparentního a jasně vymezeného systému hodnocení kvality vysokých škol a výzkumných institucí. Zabezpečit, aby financování bylo udržitelné a vázané na výsledky hodnocení kvality.“

12

How to obtain eu publications Free publications : • via EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu) ; • at the European Commission's representations or delegations. You can obtain their contact details on the internet (http://ec.europa.eu) or by sending a fax to +352 2929–42758. Priced publications : • via eu bookshop (http://bookshop.europa.eu). Priced subscriptions (e.g. annual series of the Official Journal of the European Union and reports of cases before the Court of Justice of the European Union) : • v ia one of the sales agents of the Publications Office of the European Union (http://publications.europa.eu/others/agents/index_en.htm).

European Commission Research and Innovation performance in Czech Republic - Country profile Luxembourg: Publications Office of the European Union 2013 — 25 pp. — 21 × 29.7 cm ISBN 978-92-79-30865-9 doi:10.2777/26025

KI-30-13-364-24-N

Research and Innovation policy

doi:10.2777/26025

Research and Innovation performance in

Recommend Documents