Report z Operace Zaragua II. Věc: Vnitřní hlášení pro vedení COPROX corp. Kódové označení: „Operace Zaragua 2“ Status zprávy: DŮVĚRNÉ
Blíží se konec prázdnin. Každý tráví dobu dovolených jinak. Někdo jede k moři, druhý šlape po horách a třetí se hrabe v záhonku za domem. Když ale někomu řeknu, že si beru volno kvůli tomu, abych tři dny běhal po lese, válel se v bahně a nechal do sebe střílet, málokdo mě pochopí. Vy ale víte, proč to dělám. Moc dobře víte, moji bratři ve zbrani.
Akce, která se již po prvním ročníku stala legendární – Operace Zaragua, byla pro mě i letos příjemnou povinností. Již při jejím plánování jsem byl požádán, zda bych do boje vedl jednu z herních stran. Důlní korporace COPROX se vloni stala mojí druhou rodinou. Nebylo tedy o čem přemýšlet – byla pro mě čest vést tuto stranu i letos.
Celá akce se oproti loňskému ročníku plánovala mnohem více dopředu. Poučili jsme se z nedostatků a pokusili se hru učinit ještě atraktivnější. Napomoci měla nová pravidla a nové určení herních cílů. Byly také vytvořeny zástavy jednotlivých stan. Znaku COPROXu jsem se s chutí ujmul já sám. Zda se práce zdařila,
musí usoudit každý z vás. Třešničkou na dortu byly nášivky vytvořené dle vzoru vlajek stran.
Den D přišel v pátek patnáctého srpna. Jako obvykle jsem nemohl dospat. S několika přáteli z AS Bystré jsem do Písku vyrazil už ráno. Cesta přes půl republiky ubíhala poměrně rychle. Naše nejhorší obavy se však naplnily hned po příjezdu do herní zóny. Začalo neskutečně pršet. Většina herních kulis byla naštěstí už připravena. Nezbývalo tedy nic jiného, než čekat, zda se počasí neumírní. Bohužel, s menšími přestávkami, pršelo až do večera. Pořád jsem myslel na to, kolik potencionálních hráčů to asi odradí od příjezdu. Moc dobře jsem ale věděl, že ti, koho jsem chtěl vidět, přijedou. SAOS, Big Small Boys, 3rd German Legion přijely už v pátek. Všichni jsme se sešli přesně tak, jak jsme se vloni rozloučili. Bojovou přípravu jsem zahájili takřka okamžitě. Ve stanu poblíž výčepu jsme založili generální štáb a VIP stůl COPROX CORPORATION. Naše zástava zde hrdě vlála až do nedělního odpoledne. I přes nepřízeň počasí se v pátek zvládlo vše, co se mělo. Herní pole bylo kompletní, stanové městečko stálo, registrace byla zahájena. Sobotní ráno nás přivítalo deštěm. Hráči však stále přijížděli. Houževnatost některých lidí mě až udivovala. Stát v dešti v plné výstroji před začátkem dvoudenního boje, to už chce silnou vůli. Myslím si, že nakonec nepřijeli všichni předem registrovaní. Zklamáním byla malá účast kluků (a holek samozřejmě) z Liberce. Spousta našich se na ten jejich autobus tolik těšila. Nakonec přijelo pár aut a to až po začátku akce. Škoda. Když už jsem u začátku hry – světe div se, přestalo pršet! Nejen to, začalo být i hezky. Vlastně úplně ideální softový počasí. Čekalo nás hodně práce, ale ještě více zábavy.
Celá hra začala jako vloni. Čtyři herní stany, čtyři výchozí pozice (pokud nebudeme počítat El-Mosto (Liberec), který se přidal později. Největší inovace nás čekala hned na začátku. Nastalo to, v co jsem snad ani nevěřil. Rozběhlo se proti sobě 200 lidí a to pouze s pistolemi (nebo manuálními zbraněmi). Hráči si totiž museli na svoji elektriku/odstřelovačku vydělat. Do začátku boje jim byla přidělena pouze ona zmiňovaná pistole. To, co se odehrávalo prvních pár hodin boje, se jen těžce popisuje. Nekonečné přestřelky na patnáct metrů s vědomím, že nepřijdete o zuby, všechny velmi bavily. Z celého srdce přeji všem, aby to jednou zažili. Kolem sobotního poledne měly všechny herní strany tolik „peněz“, aby přezbrojily na dlouhé primární zbraně. Hra dostala okamžitě jiný náboj. Na bojišti se začaly ozývat libé zvuky elektrik a odstřelovaček. Co se týče úkolů herních stran, zůstalo se u osvědčených bojů o koková pole a diamantové doly. Oproti loňsku přibyly boje o zástavy jednotlivých stran a dílčí speciální úkoly typu: „Najdi a znič, hlídej a braň apod.“ Záměrem bylo udělat hru ještě dynamičtější a zajímavější. Co se týče scénáře, jen těžko na něm můžeme hledat chyby. Hra probíhala dle předpokladů – hodně se běhalo a střílelo. Neměli jste šanci se na moc dlouho někde zdržet. Herní prostor se rozšířil o další zajímavé lokace. Jediné, co bych s odstupem času hře vytknul, byla menší účast hráčů a s tím související menší počet bojových střetů. Ale to samozřejmě není na vině organizátorů nebo scénáře. Airsoftové akce jsou vždy hlavně o hráčích.
Herní strana COPROX se pro letošek stala nejpočetnější stranou (i když jen o fous). Dobře sehrané týmy, znalost terénu a výborná kooperace znamenaly poměrně snadné vítězství pro sobotní část hry. Občas mě až zaráželo, jak snadno jsme si brali vše, co jsme chtěli. Stejně jako vloni se objevilo několik heroických výkonů, ze kterých budou mít naši protihráči ještě dlouho noční můry. Třeba když Michal (SAOS) s pouhým nožem zneškodnil celou jednu vlnu soupeřů, kteří se probíjeli k naší základně. Jeho nemilosrdný řeznický přístup bude ještě dlouho ležet v žaludku mnohých hráčů. A to je dobře J Sobota byla doplněna o noční akci. Tato přestřela byla hodnocena samostatně a do konečného výsledku tedy nezasahovala. Nicméně bylo fajn vyběhnut s pár odvážlivci večer do lesa a zastřílet si. Ohňostroj (přesněji řečeno světlostroj) v podobě zeleného střeliva nám byl odměnou. Neb jak říká můj nejmenovaný kolega a soused: „Lítali zelení hadi.“ V rozumnou dobu jsme boje ukončili a šli jsme se připravovat na nedělní pokračování. Někdo volil variantu u výčepu, někdo šel rovnou spát. Ač jsem v to moc nevěřil, sobota se vydařila na výbornou.
Jak už to tak bývá, nedělní pokračování bývají z pohledu účasti slabší. Neděle se zúčastnili takřka všichni, kdo v sobotu přijeli. Bohužel nám opět odjela skupina z Liberce a tím pádem padla celá jedna herní strana. Zbytky El-Mosto se spojily s armádou a vznikla tím nová a silná strana. Boje začali tam, kde předešlý den ustaly. Rozběhla se těžba diamantů a produkce koky. Pro COPROX už nebyla neděle tak jednoznačná. Tři zbylé týmy byly velmi vyrovnané. Boje se nesly v duchu: „COPROX musí prohrát, neboť už je to trapné.“ A povedlo se. Nedělní klání vyhrál tým revolucionářů pod vedením zkušeného Alfréda. Herní konto týmu LOF (Lidově Osvobozenecká Fronta) bylo na konci neděle tučnější než konto COPROX CORPORATION. Za sebe Gratuluji.
Všichni ale víme co je podstatnější než konečný výsledek. Zážitky, adrenalin, hledání svých limitů, setkání s přáteli, legrace a konečně to, že se během víkendu nikomu nic nestalo. To je to pravé hodnocení akce Operace Zaragua 2. To je to, proč tento sport/koníček/životní styl uznáváme a tolik nás baví. Už teď se těším až se za rok opět všichni sejdeme, snad i ve větším počtu, a tu prokletou jihoafrickou zemičku jménem Zaragua zase trochu vypleníme. Závěrem považuji za nutnost omluvit se týmu LOF za svoje překročení velitelských pravomocí během nedělních bojů. Příští rok se to nestane. Věřím, že jsme se v dobré rozešli a za rok se opět shledáme.
Za COPROX CORPORATION Commanding Officer of COPROX Security department (Vedoucí bezpečnostního oddělení COPROX corp.) Krbec
Autor článku AirSoft.cz, článek byl napsán 30.9.2014 10:25. URL článku: http://airsoft.cz/airsoft-akce/report-z-operace-zaragua-ii.
