Rekonstrukce autobusového nádraží ve městě Žďár nad Sázavou, studie a návrh žádosti

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Rekonstrukce autobusového nádraží ve městě Žďár nad Sázavou, studie a návrh žádosti Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Strejček, MBA

Lucie Čiháková

Brno 2011

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Mgr. Petru Strejčkovi, MBA, za cenné rady a připomínky při zpracovávání práce. Poděkování patří také paní Ing. Ireně Škodové, vedoucí úseku rozvoje a územního plánování a panu Ing. Jiřímu Matouškovi, za důleţité informace a podklady, bez nichţ by tato práce nevznikla.

Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracovala samostatně pouze s pouţitím zdrojů, uvedených v seznamu. V Brně dne 3. ledna 2012

__________________

Abstract This work deals with reconstruction of the bus station in Ţďár nad Sázavou. In the present study is performed financial analysis of the city and individual capacity to finance this project are analyzed here. Emphasis lays on the possibility of grants from the ROP Jihovýchod program and finding the right resources to cover the remaining cost of reconstruction. The most important part of this work is to fill the application of grant. Keywords Bus station, project, reconstruction, grant application, funding.

Abstrakt Tato práce se zabývá rekonstrukcí autobusového nádraţí ve městě Ţďár nad Sázavou. V předkládané práci je provedena finanční analýza města a jsou zde analyzovány jednotlivé moţnosti financování tohoto projektu. Důraz je kladen především na moţnost získání dotací z ROP Jihovýchod a nalezení vhodného zdroje pro krytí zbývajících nákladů rekonstrukce. Nejdůleţitější částí práce je vyplnění samotné ţádosti o dotace. Klíčová slova Autobusové nádraţí, projekt, rekonstrukce, ţádost o dotace, financování.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

10

1.1

Úvod .........................................................................................................10

1.2

Cíl práce ...................................................................................................10

2

Metodika

11

3

Město Žďár nad Sázavou

12

3.1

Organizační struktura města ................................................................... 12

3.2

Rozpočet města Ţďár nad Sázavou .......................................................... 13

3.2.1

Příjmy ............................................................................................... 13

3.2.2

Výdaje ............................................................................................... 13

3.2.3

Plánovaný rozpočet pro rok 2011..................................................... 14

3.2.4

Skutečný rozpočet pro rok 2010 ...................................................... 15

3.2.5

Skutečný rozpočet pro rok 2009 ..................................................... 16

3.2.6

Skutečný rozpočet pro rok 2008 ..................................................... 17

3.2.7

Skutečný rozpočet pro rok 2007 ......................................................18

3.3 4

5

Rozpočet – rekapitulace .......................................................................... 19

Legislativa a Regionální politika EU

21

4.1

Regionální politika Evropské unie .......................................................... 21

4.2

Strukturální fondy a fondy soudruţnosti ................................................ 21

4.3

Regiony soudruţnosti .............................................................................. 21

4.4

Cíle regionální politiky............................................................................ 22

4.5

Regionální operační program Jihovýchod ............................................. 24

Projekt 5.1

26

Projekt ..................................................................................................... 26

5.1.1

Definice pojmu ţadatel ................................................................... 26

5.1.2

Definice pojmu příjemce ................................................................. 26

5.1.3

Základní pravidla pro ROP JV ........................................................ 27

5.1.4

Výběrové řízení ............................................................................... 27

Obsah

6

5.1.5

Veřejná podpora.............................................................................. 27

5.1.6

Spolufinancování projektu.............................................................. 28

5.1.7

Projekt vytvářející příjmy ............................................................... 28

5.1.8

Udrţitelnost projektu ...................................................................... 28

5.1.9

Povinná publicita projektu ............................................................. 29

5.2

Zpracování ţádosti včetně příloh ............................................................ 29

5.2.1 5.3 6

Povinné přílohy ţádosti o dotace .................................................... 29

Proces hodnocení ţádosti ....................................................................... 30

Rekonstrukce autobusového nádraží – projekt

31

6.1

Historie .................................................................................................... 31

6.2

Současný stav a důvody rekonstrukce ..................................................... 31

6.3

Budoucí stav ............................................................................................ 32

7

Financování projektu

35

8

Rozpočet projektu

37

8.1

8.1.1

Způsobilé výdaje – hlavní: ...............................................................37

8.1.2

Způsobilé výdaje – doplňkové: ....................................................... 38

8.2 9

Způsobilé výdaje ......................................................................................37

Nezpůsobilé výdaje ................................................................................. 39

Žádost o dotace

40

9.1

Identifikace ţádosti ................................................................................. 40

9.2

Místo realizace ........................................................................................ 40

9.3

Ţadatel projektu ....................................................................................... 41

9.4

Zpracovatel projektu ................................................................................ 41

9.5

Popis projektu ......................................................................................... 42

9.6

Harmonogram projektu.......................................................................... 44

9.7

Přehled financování ................................................................................ 47

10 Diskuse

48

11

Závěr

50

12 Literatura

51

Obsah

7

A

Organizační struktura města

54

B

Tiskopis žádosti o dotace

57

C

Současná a budoucí podoba autobusového nádraží

93

D

Legislativa

96

Legislativa a dokumenty na evropské úrovni .................................................. 96 Legislativa a dokumenty na národní úrovni .................................................... 96 Dokumenty na regionální úrovni ..................................................................... 97 E

Čestné prohlášení

98

F

Povinná publicita

99

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1

Organizační schéma města

12

Obr. 2

Vývoj rozpočtu v letech 2007 – 2010 (v tis. Kč)

20

Obr. 3

Stávající podoba autobusového nádraží

94

Obr. 4

Orientační tabule

94

Obr. 5

Krytá nástupiště

95

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Plánovaný rozpočet pro rok 2011

14

Tab. 2

Rozpočet pro rok 2010

15

Tab. 3


16

Tab. 4


17

Tab. 5


18

Tab. 6

Přehled příjmů a výdajů v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)

19

Tab. 7

Podíl běžných a kapitálových výdajů v letech 2007 - 2010 20

Tab. 8

Místo realizace

40

Tab. 9

Údaje o žadateli

41

Tab. 10

Údaje o zpracovateli

41

Tab. 11

Harmonogram projektu

44

Tab. 12

Přehled financování projektu

47

Tab. 13

Tabulka limitů pro povinnou publicitu projektu

99

Úvod a cíl práce

10

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Téma rekonstrukce autobusového nádraţí jsem si vybrala, protoţe se v současné době jedná o velice diskutované téma. Ve městě Ţďár nad Sázavou ţiji od svého narození a autobusové nádraţí vţdy bylo ve stejně špatném stavu, jako je nyní. Kdyţ se obyvatel města zeptáte, co by ve svém bydlišti nejraději změnili, nebo co se jim zde nelíbí, velice často uslyšíte odpověď „autobusové nádraţí“. Současná podoba autobusové nádraţí opravdu nepřipomíná. Jedná se pouze o několik stojanů, které označují zastávky jednotlivých autobusových linek a jakási provizorní nástupiště. Město Ţďár nad Sázavou si je tohoto problému vědomo a je ochotno stávající podobu autobusového nádraţí změnit. Autobusové nádraţí ve městě přímo navazuje na nádraţí vlakové, které v současné době prošlo výraznou rekonstrukcí. Rekonstrukce autobusového nádraţí je tak posledním krokem, který by měl zpříjemnit cestujícím jejich cestu za prací, nebo rodinou.

1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je vytvořit studii a projektovou ţádost rekonstrukce autobusového nádraţí ve Ţďáře nad Sázavou, na jejímţ základě by město mohlo v budoucnu ţádat o dotace a napomoci tak rozvoji občanské vybavenosti města.

Metodika

11

2 Metodika Bakalářská práce se bude dělit do dvou částí. Rešerše a části praktické. V rešerši se budu zabývat organizační strukturou města, rozpočtem města z předešlých čtyř let a plánovaným rozpočtem na rok následující. Další náleţitostí rešerše bakalářské práce budou legislativní úpravy vztahující se k danému projektu a seznámení s regionální politikou EU. Podstatnou částí bude podrobný popis důleţitých pojmů, souvisejících s dotacemi, jejichţ znalost je zásadní při vyplňování ţádosti o dotace. V této části budou pouze nastíněny základní skutečnosti, spojené s jednotlivými body ţádosti, ovšem největší pozornost bude věnována konkrétnímu projektu. Jako zdroje budou pouţity podklady, získané od města a dokumenty, umístěné na internetových stránkách města a ROP Jihovýchod. V praktické části se budu zabývat historickým a aktuálním stavem autobusového nádraţí a bude zde zdůvodněna nutnost rekonstrukce. Dále se budu věnovat financování projektu. Zde provedu analýzu jednotlivých moţností města, jak financovat projekt rekonstrukce autobusového nádraţí. V oblasti financování projektu se zaměřím především na moţnost získání zdrojů z programu ROP JV – Prioritní osa 1 - Dostupnost dopravy, oblast podpory 1.2 – Rozvoj dopravní obsluţnosti a veřejné dopravy. Největší část bakalářské práce bude tvořit podrobný popis jednotlivých bodů ţádosti z hlediska konkrétního projektu rekonstrukce autobusového nádraţí. První část bude tvořit definice základních pojmů jako zadavatel, vyhotovitel a podobně. V druhé části bude vypracován harmonogram prací, který bude vycházet z poznatků, získaných v odborné literatuře. V třetí části budou vyčísleny náklady na projekt. Přílohou bakalářské práce bude vyplněný tiskopis ţádosti o dotace. Jako zdroje pro vypracování praktické části bakalářské práce mi budou slouţit podklady, získané od města a odborná literatura, vztahující se k danému tématu.

Město Ţďár nad Sázavou

12

3 Město Žďár nad Sázavou 3.1 Organizační struktura města O organizační struktuře městského úřadu rozhoduje rada města dle par. 102 odstavce 1, písmene f. Na základě posledních voleb se organizační struktura města po letech změnila. V čele města nyní stojí starostka paní Ing. Dagmar Zvěřinová. Prvním místostarostou města se stal bývalý starosta pan Mgr. Jaromír Brychta. Druhým místostarostou pak pan Bc. Ladislav Bárta. Tajemníkem města Ţďár nad Sázavou je pan Ing. Jan Havlík, MPA.

Obr. 1

Organizační schéma města

Zdroj: vlastní práce autora Tento „pavouk“ znázorňuje pouze zjednodušenou organizační strukturu města. Kompletní organizační struktura je součástí příloh bakalářské práce, stejně jako popis činností jednotlivých odborů města.1 1

Příloha A


13

3.2 Rozpočet města Žďár nad Sázavou Kaţdoročním zvykem města je, ţe rozpočet pro nadcházející rok je přijímán v prosinci, proto městu nehrozí rozpočtové provizorium.“ I přes ekonomickou recesi se finančním odborníkům města podařilo sestavit rozpočet relativně vyrovnaný, coţ je dle slov prvního místostarosty Jaromíra Brychty při minimální zadluţenosti města mírně přes 2 % skutečně úspěch.“ [7] Rozpočet města je tvořen příjmy a výdaji. Tyto dvě poloţky rozpočtu budou v následujícím textu dále vysvětleny. 3.2.1

Příjmy

Příjmy města tvoří příjmy daňové, příjmy nedaňové, příjmy kapitálové, přijaté dotace, ostatní příjmy, financování a popřípadě daň placená obci. Největší příjmovou poloţku rozpočtu tvoří příjmy daňové, proto bych nyní ráda zmínila základní rozdělení těchto příjmů. Daňové příjmy - dle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, se podíl příjmů, sdílených se státním rozpočtem, určuje z těchto daní: daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daň z příjmů fyzických osob ze samostatné činnosti, daň z příjmů fyzických osob, vybíraná sráţkou, daň z příjmů právnických osob a z daně z přidané hodnoty. Obcím je poté rozděleno 21,4% výnosů z uvedených daní. Tato výše platí od 1.1 2008, do té doby byl podíl obcí na celostátním hrubém výnosu sdílených daní 20,54 %. Do skupiny, tvořící daňové příjmy, se dále řadí daň z nemovitostí, správní poplatky, místní poplatky a další. Nejvyšší poloţkou daňových příjmů je DPH.[8] 3.2.2

Výdaje

Výdaje města můţeme rozdělit na běţné a kapitálové: Běţné výdaje jsou určeny na provoz města. Z těchto výdajů se hradí opravy místních komunikací, dále potom například veřejné osvětlení, patří sem i poskytnuté dotace, granty, náklady, spojené s činností městské policie, nebo dobrovolných hasičů. Kapitálové výdaje jsou určeny především na rekonstrukci, výstavbu, modernizaci, či nákup nového majetku. Mezi výdaje města můţeme zařadit výdaje na dopravu, kulturu, bezpečnost, lesní hospodářství, zdravotnictví. Přesný výčet výdajů je potom uveden v kaţdém rozpočtu. Největší výdajovou poloţkou jsou výdaje na sociální věci. Jelikoţ projekt rekonstrukce autobusového nádraţí patří do výdajové poloţky „doprava“, rozhodla jsem se zde přiblíţit, které výdaje tvoří tuto poloţku rozpočtu.


14

Poloţka „doprava“ je kaţdoročně tvořena výdaji na opravu a údrţbu městských komunikací, výdaji na letní úklid, které v sobě zahrnují výdaje na úklid, zametání a umývání místních komunikací. Nejvyšší poloţkou jsou kaţdoročně výdaje na zimní údrţbu. Mezi další výdajové poloţky v oblasti dopravy patří výdaje na dopravní značení, dotace MHD, které představují příspěvek na krytí ztráty z provozu MHD, dotace ZDAR, které slouţí ke krytí ztráty z provozu spojů příměstské dopravy, výdaje na opravy a značení čekáren MHD a výdaje na opravy mostů. Poslední poloţkou, opakující se v kaţdém rozpočtu, jsou výdaje na prevenci v oblasti BESIP2.[8] Na následujících stránkách můţete vidět rozpočet města Ţďár nad Sázavou za předešlé čtyři roky a plánovaný rozpočet na rok letošní. Od roku 2010 si můţete všimnout změny v názvech jednotlivých poloţek rozpočtů. K těmto změnám došlo na základě změny předpisu pro sestavování veřejných rozpočtů, a proto musí být poloţky řazeny do nových, předpisem stanovených názvů kapitol. 3.2.3 Tab. 1

Plánovaný rozpočet pro rok 20113 Plánovaný rozpočet pro rok 2011

Příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Ostatní příjmy Financování

v tis. Kč 253 660 56 432 6 000 150 259 15 300 3 846

Výdaje Zemědělství. Lesní hospodářství, rybářství Průmysl, stavebnictví, obchod a služby Doprava Vodní hospodářství Vzdělání a školské služby Kultura Tělovýchova a zájmová činnost Zdravotnictví Bydlení, komunální služby a územní rozvoj Ochrana životního prostředí Sociální věci Bezpečnost Všeobecná veřejná správa a služby Ostatní finanční operace

v tis. Kč 12 007 845 29 947 14 706 52 864 19 126 15 572 1 820 61 929 28 377 111 535 12 608 95 492 28 669

Příjmy celkem

485 497

Výdaje celkem

485 497

Zdroj: vlastní práce autora Rozpočet pro rok 2011 byl jednomyslně schválen dne 15. 12. 2010. Rozpočet je sestaven na základě výhledu investičních výdajů na roky 2011 – 2014. 2 3

Bezpečnost silničního provozu Data čerpána ze zdroje: [9]


3.2.4 Tab. 2

15

Skutečný rozpočet pro rok 20104 Rozpočet pro rok 2010


v tis. Kč 251 162 86 298 25 939 185 155 297 15 787

Výdaje Zemědělství. Lesní hospodářství, rybářství Průmysl, stavebnictví, obchod a služby Doprava Vodní hospodářství Vzdělání a školské služby Kultura Tělovýchova a zájmová činnost Zdravotnictví Bydlení, komunální služby a územní rozvoj Ochrana životního prostředí Sociální věci Bezpečnost Všeobecná veřejná správa a služby Ostatní finanční operace

v tis. Kč 5 423 2 335 47 828 3 910 50 323 34 001 30 735 1 766 62 353 27 151 122 237 13 687 86 850 18 403

Příjmy celkem

564 638

Výdaje celkem

507 002

Zdroj: vlastní práce autora Rozdíl: 57 636 tis. Kč – PŘEBYTEK Výdajovou poloţku v oblasti dopravy v roce 2010 dále ovlivnily například výdaje na výstavbu kruhové křiţovatky v ulici Nádraţní, nebo poskytnutí příspěvku Českým drahám na rekonstrukci výpravní budovy. V roce 2010 tvořily běţné výdaje 87%, kapitálové výdaje potom 13% z celkových výdajů.

4

Data čerpána ze zdroje: [8]


3.2.5 Tab. 3

16



v tis. Kč 242 144 68 675 14 654 185 165 18 947 59 651

Výdaje Lesní hospodářství Obchod, trhy, turismus Doprava Vodní hospodářství Školství Kultura Tělovýchova a zájmová činnost Zdravotnictví Bytové hospodářství Odpadové hospodářství Komunální služby Územní plánovací dokumentace, rozvoj Sociální věci Bezpečnost Veřejná správa Daň placená obcí DPH

v tis. Kč 7 659 3 343 45 889 7 206 69 872 18 193 12 138 3 050 35 643 21 288 31 698 66 686 126 698 13 720 90 750 27 594 - 1 411

Příjmy celkem

589 236

Výdaje celkem

580 016

Zdroj: vlastní práce autora Rozdíl: 9 220 tis. Kč - PŘEBYTEK V roce 2009 byla poloţka dopravy ovlivněna výstavbou cyklochodníků po městě, výstavbou parkovišť, nebo kruhového objezdu u Enpeky. Běţné výdaje v tomto roce činily 75 %, kapitálové 25 % z celkových výdajů.

5



3.2.6 Tab. 4

17


Příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Ostatní příjmy Financování Daň placená obcí

v tis. Kč 255 741 94 903 19 611 194 324 19 380 15 636 23 658

Výdaje Lesní hospodářství Obchod, trhy, turismus Doprava Vodní hospodářství Školství Kultura Tělovýchova a zájmová činnost Zdravotnictví Bytové hospodářství Odpadové hospodářství Komunální služby Územní plánovací dokumentace, rozvoj Sociální věci Bezpečnost Veřejná správa Daň placená obci

v tis. Kč 4 046 3 555 42 434 9 601 67 399 18 018 23 363 7 207 38 171 15 220 24 065 61 371 114 007 13 835 87 145 23 658

Příjmy celkem

623 253

Výdaje celkem

553 095

Zdroj: vlastní práce autora Rozdíl: 70 158 tis. Kč – PŘEBYTEK V roce 2008 směřovaly výdaje v dopravě především na opravu místních komunikací a chodníků, případně na rekonstrukce lesních cest. V roce 2008 činily běţné výdaje 77 % a kapitálové 23 % z celkových výdajů.

6



3.2.7 Tab. 5

18


Příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Ostatní příjmy Financování Daň placená obcí

v tis. Kč 234 694 88 768 34 899 155 997 100 124 12 550 20 357

Výdaje Lesní hospodářství Obchod, trhy, turismus Doprava Vodní hospodářství Školství Kultura Tělovýchova a zájmová činnost Zdravotnictví Bytové hospodářství Odpadové hospodářství Komunální služby Územní plánovací dokumentace, rozvoj Sociální věci Bezpečnost Veřejná správa Daň placená obci

v tis. Kč 2 333 2 483 57 859 59 313 61 708 19 590 29 551 5 816 40 633 13 045 22 025 65 113 105 337 17 744 89 164 20 357

Příjmy celkem

647 389

Výdaje celkem

612 071

Zdroj: vlastní práce autora Rozdíl: 35 318 tis. Kč – PŘEBYTEK Velikost poloţky „doprava“ ovlivnila v roce 2007 především výstavba chodníku pro pěší ze Ţďáru nad Sázavou do Radonína. Nemalá poloţka byla investována také k rozšíření parkoviště v centru města. Dále probíhala rekonstrukce ulic a městských komunikací. V roce 2007 činily běţné výdaje 70 % a kapitálové výdaje 30 % z celkových výdajů.

7



19

3.3 Rozpočet – rekapitulace Nyní si shrneme informace, získané v předešlé kapitole. Jak si můţete z jednotlivých rozpočtů všimnout, druhou největší příjmovou poloţkou rozpočtu jsou vţdy přijaté dotace. Z toho můţeme usoudit, ţe město vyuţívá moţnosti získávání finančních prostředků a to nejen z Evropské unie, ale vyuţívá také dotace z krajů. Další významnou poloţkou v příjmové části rozpočtu jsou ostatní příjmy města. Poloţku tvoří například převody z depozitního účtu, převod z grantového fondu, nebo výnosy ze správy aktiv. Tato poloţka v letech 2008 – 2010 i v plánovaném rozpočtu pro rok 2011 nepřesáhla hodnoty 20 mil. Kč. Pouze v roce 2007 můţeme zaznamenat vysoký nárůst této poloţky, který dosáhl hodnoty více jak 100 mil. Kč. Tato skutečnost je způsobena převodem z fondu privatizace, kde bylo získáno přibliţně 85 mil. Kč. Tato částka byla následně pouţita pro investice, schválené v rámci střednědobého investičního plánu města, které jsou zahrnuty i ve výdajové stránce rozpočtu v poloţce „doprava“. Mezi tyto investice tak můţeme zařadit například v kapitole 3.2.5 zmíněnou výstavbu cyklochodníků po městě. [12] Následující tabulka nám ukazuje srovnání výdajů a příjmů v letech 2007 aţ 2011. Tab. 6

Přehled příjmů a výdajů v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)

Příjmy

Výdaje

Přebytek x ztráta

2011

485 497

485 497

-

2010

564 638

507 002

57 636

2009

589 236

580 016

9 220

2008

623 253

553 095

70 158

2007

647 389

612 071

35 318

Rok

Zdroj: vlastní práce autora


20

Pro názornost si údaje z tabulky převedeme do grafu. Obr. 2

Vývoj rozpočtu v letech 2007 – 2010 (v tis. Kč)

Zdroj: vlastní práce autora Z grafu můţeme vyčíst, ţe město hospodaří v uplynulých čtyřech letech s přebytkem. Můţeme si zde všimnout, ţe podíl příjmů se v průběhu let sniţuje, stejně tak podíl výdajů, s výjimkou roku 2009, se v průběhu let sniţuje. Důleţitým ukazatelem, který vypovídá o hospodaření města, je podíl běţných a kapitálových výdajů na celkových výdajích rozpočtu. Tab. 7

Podíl běţných a kapitálových výdajů v letech 2007 - 2010

Běžné výdaje (v %)

Kapitálové výdaje (v %)

2007

70

30

2008

77

23

2009

75

25

2010

87

13

Rok


Podíl běţných výdajů na celkových je dle celorepublikového průměru 70 %, kapitálové výdaje potom zaujímají průměrně 30 % z celkových výdajů. Jak je patrné z tab. 7, v roce 2010 se struktura výdajů relativně odlišovala od celorepublikového průměru.


21

4 Legislativa a Regionální politika EU8 Při plánování a realizaci projektu se musíme řídit nařízeními, které vycházejí z legislativy daného státu, v našem případě České republiky. Se vstupem České republiky do eurozóny nám přibyla také povinnost, jakoţto členskému státu Evropské unie, řídit se nařízeními, které jsou obsaţeny v legislativě Evropské unie. V neposlední řadě se musíme řídit také dokumenty na regionální úrovni. Před zahájením práce na daném projektu je nezbytné se seznámit s touto důleţitou legislativou a dokumenty, které jsou uvedeny v příloze bakalářské práce.9

4.1 Regionální politika Evropské unie Evropská kohezní politika je politikou solidarity. Velká část rozpočtu je určena na redukci rozdílů blahobytu obyvatelstva jednotlivých regionů.

4.2 Strukturální fondy a fondy soudružnosti Strukturální fondy jsou nástroje regionální politiky Evropské unie. Existují dva strukturální fondy a to Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF). Evropský fond pro regionální rozvoj je největším fondem Evropské unie, z nějţ je moţno čerpat dotace. Je to základní a nejvýznamnější nástroj pro financování pomoci jednotlivým regionům. Dotace z tohoto fondu směřují do infrastruktury, podpory místního rozvoje, vytváření nových pracovních míst a dalších oblastí. Evropský sociální fond je nejstarším strukturálním fondem. Je zaměřen na podporu projektů, které se týkají nezaměstnanosti a lidských zdrojů. Formou dotací jsou podporovány projekty, zabývající se pomocí sociálně slabšímu obyvatelstvu, projekty, které se snaţí odstranit nerovnosti na trhu práce a začlenit znevýhodněné skupiny obyvatelstva do pracovního procesu. [5]

4.3 Regiony soudružnosti Evropská kohezní politika poskytuje dotace pouze oblastem, jejichţ počet obyvatelstva se pohybuje v rozmezí 800 000 aţ 3 miliony. Jednotlivé kraje České republiky tohoto počtu nedosahují a neměly by nárok na získání dotací. Z tohoto důvodu vzniklo 8 regionů soudruţnosti, z nichţ některé se skládají ze dvou a více vzájemně sousedících krajů: Severovýchod – vznikl sloučením krajů Liberecký, Královéhradecký a Pardubický Jihovýchod – vznikl sloučením kraje Jihomoravský a kraje Vysočina 8 9

Kapitola čerpá ze zdroje: [13] Příloha D


22

Severozápad – tvoří kraj Ústecký a Karlovarský Jihozápad – vznikl sloučením Plzeňského a Jihočeského kraje Střední Čechy – tvoří Středočeský kraj Střední Morava – vznikl sloučením kraje Olomouckého a Zlínského Moravskoslezsko – tvoří Moravskoslezský kraj Praha – Praha Pro tyto regiony soudruţnosti vzniklo jednotné označení jako NUTSS II. Novinkou v programovém období 2007-2013 je fakt, ţe kaţdý region soudruţnosti na úrovni NUTSS II má svůj vlastní operační program, který je úzce zaměřen na podporu aktivit, které jsou pro danou oblast důleţité. Pro úplnost bych zde dále uvedla, ţe pod označením NUTSS I stojí stát Česká republika, NUTSS III potom označuje jednotlivé kraje České republiky.

4.4 Cíle regionální politiky10 V programovém období 2007 – 2013 byly stanoveny tři základní cíle: 1.

Cíl Konvergence - základním cílem je podporovat rozvoj méně vyspělých členských států Evropské unie a jejich regionů. Tento cíl je realizován pomocí sedmi regionálních operačních programů a osmi tematických operačních programů. Regionální operační programy odpovídají jednotlivým regionům soudruţnosti, které jsou vypsány v kapitole 4.3. Mezi tematické operační programy můţeme zařadit: OP Doprava OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Technická pomoc OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Podnikání a inovace OP Ţivotní prostředí OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Integrovaný operační program

Podmínkou pro získání podpory je, aby HDP na jednoho obyvatele bylo niţší neţ 75% průměru HDP na celou EU. Tuto podmínku musejí splňovat regiony na úrovni NUTS II. Státy, které chtějí čerpat dotace z tohoto cíle, musí splnit podmínku, ţe HND na obyvatele musí být niţší, neţ 90% průměru tohoto ukazatele na celou EU. Podmínku pro čerpání dotací z cílu konvergence plní v České republice všechny regiony soudruţnosti, kromě hlavního města Prahy, jehoţ HDP na jednu osobu převyšuje 75% průměru HDP na celou EU.

10

Kapitola čerpá ze zdroje: [14]


2.

23

Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – z tohoto cíle můţou obecně čerpat prostředky regiony soudruţnosti na úrovni NUTSS II, které nesplňují podmínky pro zařazení do cíle konvergence a také regiony NUTSS I. Tento cíl je realizován pomocí dvou operačních programů: OP Praha Adaptabilita OP Praha Konkurenceschopnost

V České republice můţe z cíle Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti čerpat prostředky pouze hlavní město Praha. 3.

Cíl Evropská územní spolupráce – jedná se o podporu regionů NUTSS III, určenou na přeshraniční spolupráci. Tento cíl je realizován pomocí devíti operačních programů: OP Přeshraniční spolupráce ČR a Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR a Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR a Slovensko OP Přeshraniční spolupráce ČR a Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR a Rakousko OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce Síťový operační program ESPON 2013 Síťový operační program INTERACT II

Z tohoto cíle mohou čerpat všechny regiony na území České republiky. Cíl Konvergence a cíl regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti je financován z ERFF, z ESF jsou financovány všechny tři cíle regionální politiky. Na základě tohoto rozdělení jsem projekt rekonstrukce autobusového nádraţí zařadila do regionálního operačního programu Jihovýchod.


24

4.5 Regionální operační program Jihovýchod11 Oproti předešlému programovému období 2001 – 2007 došlo ke změnám v organizaci přidělování dotací. Společný regionální operační program, který platil pro celou Českou republiku, byl nahrazen sedmi regionálními operačními programy. Jednotlivé oblasti byly stanoveny podle daných regionů soudruţnosti, které jsou popsány v kapitole 4.3. ROP Jihovýchod má v tomto programovém období 2007 – 2013 k dispozici 704 mil. Eur. Dle publikace Petra Bajera (2009) je globální cíl ROP Jihovýchod definován takto: „Globálním cílem Regionálního operačního programu Jihovýchod je posilování konkurenceschopnosti regionu, vytváření podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu na území regionu soudružnosti Jihovýchod, prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojením rozvojových pólů regionu, vedoucí především k využívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Dále zkvalitňování podmínek pro život obyvatel ve městech a na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje.“[1] Mezi hlavní cíle regionálního operačního programu Jihovýchod dále patří: posílit dopravní dostupnost a dopravní obsluţnost regionu v souladu s udrţitelným rozvojem; zkvalitnit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu podporou infrastruktury, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů; systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním rozvojového potenciálu měst a stabilizací osídlení ve venkovském prostoru Operační program se dále dělí na tři prioritní osy, které vymezují oblast podpory, kterou mohou ţadatelé o dotaci vyuţít: Prioritní osa 1 – dostupnost dopravy Prioritní osa 2 – rozvoj udrţitelného cestovního ruchu Prioritní osa 3 – udrţitelný rozvoj měst a venkovských sídel Kaţdá z těchto prioritních os se dále dělí a přivádí ţadatele ke konkrétnímu účelu, na které jsou dotace určeny. V rámci mé bakalářské práce spadá rekonstrukce autobusového nádraţí do prioritní osy 1 – dostupnost dopravy, proto se budu nadále věnovat pouze této ose.

11



25

Hlavním cílem prioritní osy 1 je posílit dopravní dostupnost a obsluţnost daného regionu soudruţnosti v souladu s udrţitelným rozvojem. Tato prioritní osa se dále dělí na jednotlivé oblasti podpory následovně: oblast podpory 1.1 rozvoj dopravní infrastruktury v regionu oblast podpory 1.2 rozvoj dopravní obsluţnosti a veřejné dopravy oblast podpory 1.3 obnova vozového parku dráţních vozidel hromadné přepravy osob oblast podpory 1.4 rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu Na základě zde zmíněného rozdělení jsem projekt rekonstrukce autobusového nádraţí zařadila do prioritní osy 1 oblast podpory 1.2 .

Projekt

26

5 Projekt12 V publikacích, zabývajících se projekty, můţeme najít mnohé definice tohoto pojmu. Petr Fiala (2004) uvádí ve své knize „Projektové řízení“ více definic projektu, jako například: Projekt je výsledek materiální, nebo nemateriální povahy, založený na strategickém plánu, navržený, organizovaný a realizovaný pod řízením někoho v zájmu vlastníka nebo zadavatele. Nebo: Projekt je prostorově a časově ohraničený soubor technologicky a organizačně souvisejících činností, jehož účelem je dosažení stanoveného cíle při zadaném čase, zdrojích, nákladech a kvalitě. [3] V souvislosti s fondy Evropské unie se projektem rozumí konkrétní ucelený podrobně rozpracovaný projektový záměr, který je součástí projektové ţádosti. Projekt je omezen časově a také z hlediska rozpočtu a zahrnuje v sobě činnosti, směřující k dosaţení předem známého a jasně definovaného cíle. [16] Projekty jako takové můţeme rozlišit podle účelu výdajů na dva základní druhy. Prvním z nich jsou investiční projekty (tvrdé projekty), které jsou vyuţívány k získávání dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Druhým typem jsou pak neinvestiční projekty (měkké projekty). Tento druh projektů je pak zaměřen především na podporu zaměstnanosti, vzdělávání, sociální integraci, či rovné příleţitosti. [6] Projekt rekonstrukce autobusového nádraţí se dle výše uvedeného tedy řadí do skupiny investičních (tvrdých) projektů.

5.1

Projekt

V této kapitole bych ráda ve stručnosti nastínila základní informace o ţádosti, jejichţ znalost následně vyuţiji v kapitole, která se bude zabývat jiţ vypracováním konkrétní projektové ţádosti. 5.1.1

Definice pojmu žadatel

O podporu v rámci programu ROP JV se mohou ucházet například kraje, obce, neziskové organizace, malí a střední podnikatelé a další. Přesný výčet moţných příjemců dotace je vymezen v příručkách ţadatele jednotlivých operačních programů. 5.1.2

Definice pojmu příjemce

Kaţdý příjemce dotace musí splňovat základní podmínky, aby mohl případné dotace získat. Tyto podmínky musí být vţdy splněny. Příjemce dotace musí být zaregistrován na finančním úřadě, musí předloţit čestné prohlášení, ţe nemá nedoplatky vůči finančním institucím, či poskytovatelům podpory z projektů, 12


Projekt

27

spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. V tomto případě si příjemce musí dát velký pozor, protoţe i například dohoda o pozdějším vypořádání nedoplatku je povaţována za nedoplatek. Příjemce musí dále dokázat, ţe nemá nedoplatky vůči zaměstnancům. Příjemce dotace musí být oprávněn k provozování činnosti či k podnikání, které odpovídají podporované aktivitě, v jejíţ prospěch je projekt realizován. Výčet obecných podmínek je určen příručkou pro ţadatele o podporu v programu ROP JV. Dále je příjemce povinen splňovat specifické podmínky, na základě jednotlivých podporovaných programů. Tyto specifické podmínky nalezne ţadatel v příslušném prováděcím dokumentu. 5.1.3

Základní pravidla pro ROP JV

Důleţitou podmínkou pro získání dotací z jednotlivých regionálních oblastí podpory je splnění podmínky, ţe projekt bude realizován na území daného regionu soudrţnosti. V našem projektu se tedy jedná o kraje Vysočina a Jihomoravský kraj. Rozhodujícím kritériem je pak velikost pozitivního vlivu na dané regiony. Nejvyšší pozitivní vliv musí mít projekt na region soudrţnosti, ve kterém bylo o podporu ţádáno. Další podmínkou je dodrţení skladby financování a minimální výše celkových způsobilých výdajů, které jsou stanoveny příslušným prováděcím dokumentem. Tomuto tématu se podrobně věnuji v kapitole 8. Ţadatel je oprávněn podat i ţádost, týkající se více projektů. Podmínkou je, ţe tyto projekty musí spadat pod různé operační programy. Ţadatel můţe podat i více ţádostí o dotace do jednoho projektu. Důleţité je vědět, ţe pokud ţadatel podá více ţádostí o dotace, na kaţdý způsobilý výdaj můţe získat pouze jednu podporu. Oproti tomu můţe být projekt podán pouze v jedné oblasti podpory. 5.1.4

Výběrové řízení

Jedním z velice důleţitých bodů kaţdé ţádosti o dotace je výběrové řízení. Kaţdý příjemce je povinen zajistit hladký průběh realizace projektu. Dodavatel je potom vybrán na základě zákonem stanovených podmínek. Existují také výjimky, kdy příjemce dotace nemá povinnost postupovat na základě postupu pro zadávání zakázek. 5.1.5

Veřejná podpora

Tento termín označuje veřejnou podporu podnikání. Pro příjemce dotace je důleţité si v souvislosti s tímto pojmem odpovědět na několik základních otázek. Tyto otázky nám pomohou jednoznačně určit, zda daný projekt zakládá či nezakládá nárok na veřejnou podporu. Případný nárok pak ovlivňuje výši získané dotace. Za veřejnou podporu můţeme povaţovat situace, kdy jsou dále uvedené podmínky splněny současně: Podpora je poskytnuta z veřejných prostředků Pro podnik je poskytnutí podpory výhodou

Projekt

28

Získání podpory zvýhodňuje určité podniky Získaná podpora ovlivní obchod mezi zeměmi EU První tři podmínky ze zde uvedených jsou splněny vţdy a je přezkoumávána pouze podmínka čtvrtá. Základním ukazatelem, ţe se jedná o veřejnou podporu, je kladná odpověď na otázku, zda je v oblasti jeho činnosti konkurence a zda projekt zasahuje do činnosti jiných podnikatelských subjektů. Existují také výjimky, které se týkají sluţeb veřejného zájmu. Pokud projekt patří do kategorie zakládající veřejnou podporu, je důleţité, aby před datem registrace projektu nebyly zahájeny práce na projektu, zejména pak práce stavebního charakteru. Projekt rekonstrukce autobusového nádraţí nezakládá veřejnou podporu. Budované autobusové nádraţí bude slouţit všem poskytovatelům dopravy. Jedinou oblastí, která by mohla spadat do oblasti veřejné podpory, jsou parkoviště. V případě, ţe by se jednalo o parkoviště, které bude zpoplatněné, bude ve vlastnictví soukromého subjektu a bude zde pravděpodobnost, ţe by mohlo dojít k ohroţení konkurentů v dané oblasti, můţe být projekt povaţován za projekt zakládající veřejnou podporu. 5.1.6

Spolufinancování projektu

Spolufinancování projektu je důleţitou zásadou politiky HSS. Spolufinancováním projektu je zajištěna spoluúčast ze strany ţadatele o dotace. Základem principu spolufinancování je zvýšit odpovědnost příjemce dotace za celkový výsledek daného projektu. 100 % financování ze strany Evropské unie se neposkytuje také z důvodu, ţe by mohlo ohrozit pravidla o veřejné podpoře, zmíněné v kapitole 5.1.5 a narušit tak fungování společného trţního prostoru. [2] 5.1.7

Projekt vytvářející příjmy

Za projekt, vytvářející příjmy, můţeme povaţovat kaţdý projekt, jehoţ výdaje přesahují 1 000 000 EUR, zahrnuje investici do infrastruktury a poplatky za uţívání jsou hrazeny přímo uţivateli. 5.1.8

Udržitelnost projektu

Udrţitelnost projektu představuje podmínku zachování výstupů projektu i po skončení finanční podpory. Udrţitelnost projektu je dána časovým horizontem pěti let. Podmínka udrţitelnosti projektu je problematická zejména u měkkých projektů. [2]

Projekt

5.1.9

29

Povinná publicita projektu

Povinná publicita projektu souvisí s povinností příjemce dotace informovat o tom, ţe projekt je spolufinancován ze zdrojů Evropské unie. Tato povinnost je součástí Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006. Publicitu projektu je moţno zajistit pomocí billboardu, informačních letáků, pamětní desky, článků v tisku či pomocí www stránek. Tyto výdaje musí být přiměřené celkovým nákladům projektu. Obvykle se pohybují v rozmezí 2 % z celkových způsobilých nákladů projektu. Projekty můţeme dle výše celkových nákladů rozlišit do dvou skupin: Projekty pod 500 000 tis. Eur – obecný reţim publicity Projekty nad 500 000 tis. Eur – zvláštní reţim publicity U projektů, spadajících do kategorie se zvláštním reţimem publicity, má příjemce dotace povinnost umístit na místo realizace projektu velkoplošný reklamní panel, který bude nejdéle do 6 měsíců po dokončení projektu nahrazen stálou, dobře viditelnou vysvětlující tabulí. Reklamní panel i vysvětlující tabule budou obsahovat především název celého projektu a výši finanční spoluúčasti Evropské unie na celém projektu. [2]

5.2 Zpracování žádosti včetně příloh Ţádost o poskytnutí dotace v rámci ROP JV se podává ve formě elektronické ţádosti v systému BENEFIT7. Ţádost je předkládána ve dvou vyhotoveních. Předkládaná ţádost dále obsahuje povinné a nepovinné přílohy ţádosti o dotace a další náleţitosti, které jsou stanoveny výzvou. 5.2.1

Povinné přílohy žádosti o dotace

Povinné i nepovinné přílohy slouţí jako podklad pro následné hodnocení projektu. Jedná se o výchozí dokumenty a jejich nedoloţení ve stanoveném počtu, nevyhotovení dle předepsaných norem nebo předloţení s viditelnými vadami můţe být důvodem pro vyřazení projektu z dalšího hodnocení. Mezi povinné přílohy ţádosti o dotace můţeme zařadit studii proveditelnosti, doklad o zajištění zdrojů spolufinancování projektu, doklad o majetkoprávních vztazích k místu realizace projektu, prokázání právní formy ţadatele (v dále zpracovávané ţádosti je ţadatelem obec, proto není nutné dokazovat právní formu ţadatele), podrobný rozpočet projektu, projektová dokumentace, územní rozhodnutí nebo územní souhlas, stavební povolení, doklady, prokazující finanční zdraví ţadatele (jelikoţ ţadatelem je obec, opět není třeba tento doklad předkládat), prohlášení objektu za nemovitou kulturní památku, fotodokumentace, znalecký posudek, smlouvu o závazku veřejné sluţby.

Projekt

30

5.3 Proces hodnocení žádosti Příjem ţádostí je organizován prostřednictvím kolových výzev, pokud není výzvou stanoveno jinak. Ţádosti, které byly včas a správně doručeny, v souladu se zněním výzvy, následně projdou několikafázovou kontrolou. První fází je kontrola formálních náleţitostí. V této fázi kontroly se zjišťují formální nedostatky ţádosti o dotace, zda jsou dodány všechny povinné přílohy a zda jsou tyto přílohy ve dvou vyhotoveních a současně v souladu s metodikou. Dále je kontrolováno, zda je tištěná ţádost identická s ţádostí elektronickou, zpracovávanou v programu BENEFIT7 a zda je podepsána oprávněným zástupcem ţadatele, či jeho statutárním zástupcem. Pokud je v průběhu kontroly zjištěn formální nedostatek ţádosti, či závaţná chyba, ţádost je odeslána zpět ţadateli a ten je povinen ji do 7 kalendářních dní doplnit. Pokud ţadatel v dané lhůtě chybu neopraví, je jeho projekt vyřazen z procesu administrace. Druhou fází je kontrola přijatelnosti. Přesný výčet kritérií, která ovlivňují přijatelnost projektu, je opět uveden v konkrétní příručce ţadatele. Na ukázku zde uvedu alespoň některá kritéria: Ţadatel splňuje podmínky příjemce dotace Ţádost je v souladu s cíli a oblastmi podpory Projekt musí být realizován v regionu soudruţnosti Jihovýchod Projekt musí mít dopad území regionu soudruţnosti Jihovýchod Způsobilé výdaje ţádosti jsou optimální a nezahrnují v nadmíře výdaje nezpůsobilé A další Třetí fází je hodnocení ţádostí splňujících předešlé dvě kritéria. Toto hodnocení je prováděno minimálně dvěma hodnotiteli. Maximální počet dosaţených bodů je 100, minimum je potom 50 bodů. Projekty jsou poté rozděleny do tří kategorií: Projekty doporučené k financování Projekty označené jako náhradní Projekty nedoporučené k financování

Rekonstrukce autobusového nádraţí – projekt

31

6 Rekonstrukce autobusového nádraží – projekt 6.1 Historie13 První zmínky o veřejné dopravě v okolí Ţďáru nad Sázavou spadají podle dostupné literatury do období roku 1949. V této době se o „autobusovém nádraţí“ ještě nedá hovořit. Jednalo se pouze o stanoviště v provizorních podmínkách náměstí. Celkově bylo v roce 1949 k dispozici 8 autobusových linek a zajišťovaly spojení do všech hlavních směrů v okolí. V průběhu let počet stálých linek rostl a v roce 1951 dosáhl počtu 19. Funkci autobusového nádraţí i nadále plnilo náměstí. V druhém čtvrtletí roku 1958 byla ve městě zavedena městská hromadná doprava. První linka městské dopravy projíţděla trasou od nového nádraţí ČSD, přes sídliště Stalingrad na náměstí a dále přes Bouchalky k místnímu závodu Tokoz. Jízdné bylo odstupňováno na 30 a 60 haléřů. Za budovou ČSD vznikl prostor pro stanoviště linek ČSAD, které v této době odbavovalo celkem 12 linek. Městem Ţďár nad Sázavou vedla také rychlíková autobusová linka Praha – Brno, jejíţ stanoviště se stále nacházelo v prostoru Havlíčkova náměstí. Od poloviny 60. let, přesněji v roce 1966, se začalo budovat nové nádraţí ČSAD v prostorách, kde se nachází i nyní. V tomto místě vzniklo i nové vlakové nádraţí. ČSAD zajišťovala jiţ celkem 127 stálých linek a její vozový park činil 32 strojů. Stále jediná linka městské hromadné dopravy denně přepravovala aţ 700 cestujících. V průběhu roku 1971 byla zavedena jiţ druhá linka městské hromadné dopravy. Linky byly označeny jako „A“ a „B“. V průběhu let se počet linek městské hromadné autobusové dopravy dále rozrůstal.

6.2 Současný stav a důvody rekonstrukce Městská hromadná doprava ve městě Ţďár nad Sázavou je zajišťována společností ZDAR, a.s. V provozu je nyní 14 autobusových linek, z toho 6 přepravuje cestující i o víkendech. Všechny tyto linky obsluhují zastávku autobusové nádraţí. Kromě městské hromadné dopravy jsou v prostorách autobusového nádraţí také zastávky meziměstské autobusové dopravy, která rozváţí cestující do měst v blízkosti Ţďáru nad Sázavou, ale i do dalších regionů. Přímé spojení autobusovými linkami je zajištěno například do Brna, Jihlavy či Pardubic. Zde se jedná především o přepravu do měst, které představují velké dopravní uzly, umoţňující cestujícím dostat se tam, kam potřebují. Měsíčně se v průměru přepraví přes 100 tis. osob. I meziměstská doprava v okrese Ţďár nad Sázavou je zajišťována společností ZDAR, a.s. V prostorách autobusového nádraţí zastávky vyuţívají 13



32

i dopravci z jiných regionů České republiky. Mezi tyto dopravce můţeme zařadit například jihlavskou společnost ICOM transport, a.s. Autobusové nádraţí v současné době nesplňuje základní poţadavky města. V jeho prostorách není výrazně oddělena jízdní plocha. Cestující v současné době vyuţívají k pohybu celou plochu autobusového nádraţí a tím je ohroţena jejich bezpečnost. Autobusové nádraţí také v současné době nevyhovuje podmínkám pro přepravu zdravotně znevýhodněných osob. Jednotlivá nástupiště nemají bezbariérový přístup, coţ znesnadňuje pohyb cestujících na vozíčku. V areálu autobusového nádraţí také chybí lavičky pro cestující, či odpadkové koše. Zastřešeno je pouze jedno z nástupišť. Velkým problémem je také propadající se jízdní plocha a nedostatečné moţnosti stání pro autobusy. Všechny tyto problémy by vyřešila případná rekonstrukce. Současná podoba autobusového nádraţí je vyobrazena na fotografiích v příloze C.

6.3 Budoucí stav V rámci projektu rekonstrukce autobusového nádraţí zvaţovalo město tři moţné alternativy případné rekonstrukce. První moţností bylo zachovat stávající podobu autobusového nádraţí a vzhledem k současné hospodářské krizi odloţit rekonstrukci na další roky. Druhá alternativa zahrnovala finančně velmi náročnou rekonstrukci autobusového nádraţí a přilehlých prostor. Město mělo pro budoucí podobu autobusového nádraţí dva základní poţadavky. Prvním poţadavkem bylo vytvoření dojmu náměstí, vstupní brány do města Ţďár nad Sázavou, s dominantní úlohou pěších. Před průčelím vstupu do nádraţní budovy měla proto vzniknout rozptylová plocha, se zřetelným zdůrazněním směru pohybu chodců a to směrem do centra města Ţďár nad Sázavou, dále potom pěší trasa k jiţ vybudovanému obchodnímu centru a v neposlední řadě přístup k nástupišti autobusové dopravy. Zde budou na nejbliţším nástupišti řazeny stanoviště městské hromadné dopravy, ve vzdálenější, avšak stále dobře dostupné pozici, stanoviště meziměstské a dálkové autobusové dopravy. Druhým poţadavkem města bylo vytvoření plnohodnotného dopravního terminálu, odpovídajícího významu města Ţďár nad Sázavou. Zde město poţadovalo co nejuţší a nejkratší přestupní vazbu mezi dopravou ţelezniční a autobusovou, ať uţ se jedná o dopravu městskou nebo meziměstskou, ve vazbě na individuální automobilovou dopravu. Dále snadnou orientaci podle informačního systému, vymezující funkce nejbliţší k budově ČD, od funkcí potencionálně vzdálenějších. Při rekonstrukci bylo nutné počítat také s vytvořením většího mnoţství parkovacích míst v těsné blízkosti autobusového nádraţí. Parkovací plochy pro osobní dopravu měly být rozděleny do tří kategorií, které budou v prostoru rekonstruovaného nádraţí umístěny v závislosti na době stání:


33

Parkoviště pro pohotovostní, okamţité zastavení individuální automobilové dopravy a krátké zastavení KISS AND RIDE, mělo být situováno na hlavní ose pěšího prostoru před budovou ČD v návaznosti na Chelčického ulici. V projektu bylo počítáno s 2x2 místy pro kaţdý směr pohybu vozidel v Chelčického ulici. Parkoviště TAXI a další krátkodobá parkovací stání individuální automobilové dopravy mělo vzniknout podél ulice Chelčického ve směru do centra města. Pro stanoviště TAXI bylo počítáno se 4 místy a 16 místy pro krátkodobé parkování individuální automobilové dopravy. Parkoviště pro střednědobé a dlouhodobé parkování PARK AND RIDE mělo být situováno nikoli v bezprostředním kontaktu s průčelím budovy ČD, ale ve vzdálenosti běţně dosaţitelné pro pěší od budovy ČD. Parkoviště bylo připojeno do křiţovatky ulic Haškovy a Chelčického, čímţ vznikla dopravně přehledná čtyřramenná křiţovatka. V prostoru bylo počítáno s 98 parkovacími místy. Tento prostor mohl po zváţení města Ţďár nad Sázavou plnit funkci parkoviště bez placení nebo placeného a hlídaného stání, s moţností oplocení celého areálu parkoviště. Do celého výčtu moţností parkovacích stání v nově vzniklém areálu autobusového nádraţí je moţno počítat také parkoviště u přilehlého obchodního centra (167 stání), která jsou primárně určena pro zákazníky nákupního centra, avšak potencionálně slouţí i pro uţivatele ţelezničního a autobusového nádraţí. Důleţité bylo také vyřešit prostor parkoviště pro stání autobusů, které mělo být umístěno v bezprostřední návaznosti na samostatný provozní odvod autobusů regionální, meziměstské a dálkové dopravy. Toto parkoviště by umoţnilo bezkolizní najíţdění k odjezdovým stáním, avšak bez nutnosti minimálního kontaktu s průčelím ČD. Výjezd a vjezd autobusů (kromě městské hromadné dopravy) bude organizován přes vjezdové a výjezdové hrdlo, přičemţ výjezdový směr představuje záměrně jedinou moţnost výjezdu autobusů z areálu autobusového nádraţí, coţ umoţňuje snadnější identifikaci všech autobusů v případě placeného reţimu za vyuţití areálu autobusového nádraţí jak pro staničení, tak pro odstav autobusů. Je počítáno s 15 odstavnými místy, navrţenými pro pouţití standardních autobusů o délce 12m, s moţností případného odstavení i autobusů s délkou 15m, či kloubových autobusů s délkou aţ 18m. [21] Třetí variantou je částečná rekonstrukce stávajícího autobusového nádraţí. V průběhu rekonstrukce by došlo k předláţdění jízdních povrchů autobusového nádraţí, kdy budou ţulové kostky, pokrývající povrch autobusového nádraţí odstraněny a ke zpevnění propadlých vrstev komunikace. Původní ţulové kostky budou poté vráceny a budou pouţity jako krycí vrstva jízdních ploch. Současně má dojít k předláţdění ploch pro cestující a vybudování nových nástupních ostrůvků. Současný počet nástupních ostrůvků činí 17 a rekonstrukcí bude tento počet zachován. Nově vzniklé nástupní ostrůvky budou zastřešeny a budou tak slouţit cestujícím jako ochrana před vlivy počasí. Dojde také k výměně stávajících stojanů, které označují zastávky autobusových linek. I v této variantě pro-


34

jektu se počítá s nutností řešit otázku odstavných parkovišť pro autobusy. V areálu nádraţí tak vznikne 12 parkovacích míst pro autobusy o klasické délce 12 metrů. Z důvodu zvýšení ochrany cestujících budou v prostorách autobusového nádraţí realizovány dva zpomalovací pruhy, které budou mít za úkol vymezit plochu určenou pro pěší. Tato rekonstrukce si klade za cíl především zvýšit bezpečnost cestujících tím, ţe bude jednoznačně vyznačen směr pohybu pěších a bude oddělen od jízdní plochy autobusů. [22] Po důkladném zváţení finanční situace města bylo rozhodnuto, ţe vítězným projektem bude vybudování třetí navrhované varianty autobusového nádraţí. Areál autobusového nádraţí tedy projde v rámci úspor pouze částečnou rekonstrukcí, která bude řešit především hlavní problémy, kterými jsou z hlediska města především oddělení pohybu pěších od prostoru určeného pro autobusy, vybudování nástupních ostrůvků a jejich následné zastřešení. Na celkovou rekonstrukci autobusového nádraţí, která je důkladněji popisována jako druhá alternativa v této kapitole, nenašlo město dostatečné finanční zdroje. První varianta byla zastupitelstvem města zamítnuta z důvodu, ţe Ţďár nad Sázavou plní funkci důleţitého dopravního uzlu na Vysočině a je zapotřebí zatraktivnit a hlavně zlepšit moţnosti dopravní obsluţnosti města. Budoucí podobu autobusového nádraţí můţete nalézt v přílohách bakalářské práce pod označením písmene C.


35

7 Financování projektu Město má následující moţnosti financování: celkové náklady uhradit z vlastních zdrojů celkové náklady uhradit dotací zcela celkové náklady uhradit dotací pouze částečně a zbytek z vlastních zdrojů celkové náklady uhradit dotací pouze částečně a zbytek hradit pomocí úvěru celkové náklady uhradit pomocí úvěru Jednotlivé moţnosti financování projektu tedy vyţadují pouţití vlastního, ale i cizího kapitálu. Nyní budu analyzovat jednotlivé moţnosti financování a vyberu vhodnou variantu. Rekonstrukce autobusového nádraţí vyţaduje vynaloţení velkého mnoţství finančního kapitálu. Město můţe získat na rekonstrukci část peněz z fondů Evropské unie, ale dotace nepokryjí náklady na rekonstrukci zcela. Moţnost uhradit celkové náklady rekonstrukce pouze dotací je nereálná, protoţe přidělování dotací vychází z pravidla spoluúčasti. Město proto můţe získat pouze 85 % způsobilých výdajů projektu. Tato problematika byla důkladněji popsána v kapitole 5.1.6. Jak si můţete všimnout v kapitole, zabývající se rozpočtem, Ţďár nad Sázavou dlouhodobě hospodaří s přebytkem. Město je proto schopno pokrýt zbývající část rekonstrukce autobusového nádraţí z vlastních zdrojů. Jelikoţ s rekonstrukcí město počítalo jiţ dlouhodobě, bylo dne 16. listopadu 2009 schváleno předfinancování. V jeho rámci město vyjádřilo souhlas s podáním ţádosti o dotace z ROP Jihovýchod na tuto akci a souhlasilo se zajištěním zdrojů financování na krytí nákladů s rekonstrukcí spojených, v odhadované výši 20 mil. Kč. S moţností uhradit celkové náklady rekonstrukce z vlastních zdrojů je počítáno jako s alternativou, pokud město neobdrţí finanční prostředky z fondu Evropské unie. Pokud projekt nedostane dotace, bude město zvaţovat, zda projekt rekonstrukce zruší, či budou celou rekonstrukci hradit z rozpočtu města. Po zváţení všech moţností se město rozhodlo zbývající část nákladů uhradit z vlastních zdrojů. Při rozhodování zvaţovalo i moţnost hradit zbývající část nákladů prostřednictvím cizích zdrojů, například úvěru. Moţnosti financování projektů pomocí úvěrů město hojně vyuţívá. V roce 2011 přijalo město dva úvěry. První z nich byl přijat v červnu 2011 v celkové výši 30 mil. Kč při úrokové sazbě 2,88% p.a. a byl určen na opravu komunikací. Doba splatnosti tohoto úvěru činila 5 let, doba čerpání byla prodlouţena do 31. 03. 2012. Druhý úvěr byl určen na výstavbu Relax centra a v celkové výši 45 mil. Kč byl přijat v srpnu 2011 s dobou čerpání do 31. 01. 2012 a dobou splácení 10 let. Úroková sazba je fixní a to 2,87% p. a.. Financování pomocí úvěrů je pro město Ţďár nad Sázavou výhodné. Jak si můţete všimnout v předešlém textu, půjčky, které město získalo, mají velice výhodné úrokové sazby. Tato skutečnost je způsobena především výborným ratin-


36

gem. Město Ţďár nad Sázavou se dle společnosti Moody’s můţe pyšnit ratingem Aa1.cz, coţ jej řadí na přední příčku z hlediska ratingu v celé České republice. Rating pak následně ovlivňuje i velikost úroků.

Rozpočet projektu

37

8 Rozpočet projektu14 Rozpočet projektu je tvořen způsobilými a nezpůsobilými výdaji. Obecně platí pravidlo, ţe nezpůsobilé výdaje jsou všechny kromě způsobilých výdajů. Problematika členění výdajů projektu na způsobilé a nezpůsobilé je zásadní pří vypracovávání kaţdé ţádosti o dotace a proto jí musí být věnována dostatečná pozornost.

8.1 Způsobilé výdaje15 Obecně musí způsobilé výdaje splňovat tyto základní pravidla: Musí splňovat podmínky evropské a české legislativy Musí být prokazatelné, doloţitelné a musí souviset s daným projektem Musí být přiměřené z hlediska místa a času jejich pořízení Musí vzniknout aţ po datu odevzdání projektové ţádosti Mezi způsobilé výdaje můţeme zařadit výdaje, které splňují tyto stanovená pravidla. Tyto výdaje je moţno hradit ze strukturálních fondů EU a rozpočtů ČR. Způsobilé výdaje projektu můţeme dále dělit na výdaje hlavní a doplňkové. Základním pravidlem je, ţe podíl doplňkových výdajů na celkových způsobilých výdajích projektu můţe tvořit maximálně 10%. 8.1.1

Způsobilé výdaje – hlavní:

Výdaje na povinnou publicitu – tyto výdaje jsou určeny tabulkou, která je součástí příručky Pravidel pro povinnou publicitu. Maximální moţná hranice těchto výdajů je 100 000 Kč. Tato problematika je důkladněji rozebírána v kapitole 5.1.7. Tabulku, udávající jednotlivé maximální přípustné výdaje na jednotlivé sloţky povinné publicity, naleznete v přílohách bakalářské práce pod označením F. Výdaje na výkup pozemků a nákup nemovitostí – tyto výdaje mohou být zařazeny za předpokladu, pokud jejich pořízení přímo souvisí s daným projektem. Pozemek, nebo nemovitost, musí mít vypracován znalecký posudek, který bude dokazovat jejich skutečnou cenu. Tento posudek nesmí být u projektů, spadajících do oblasti podpory 1.2 starší neţ 6 měsíců před termínem registrace projektu. Do částky způsobilých výdajů pak bude započtena cena, jejíţ hodnota nesmí přesáhnout částku, která byla stanovena na základě tohoto znaleckého posudku. Výdaje na projektovou dokumentaci – do této poloţky můţeme zařadit výdaje na stavební dokumentaci, dokumentaci k projektu. Dále můţeme do

14 15

Kapitola čerpá ze zdroje: [17] Kapitola čerpá ze zdroje: [2]

Rozpočet projektu

38

této poloţky zahrnout náklady, vynaloţené na zpracování ţádosti o dotace, spolu s povinnými přílohami v maximální výši 160 000 Kč. Výdaje na inţenýrskou činnost – inţenýrskou činnost je třeba pro potřeby rozpočtu rozdělit na stavební a autorský dozor, který můţeme zařadit mezi způsobilé výdaje hlavní. Ostatní inţenýring a výběrové řízení je řazeno mezi výdaje doplňkové. Výdaje na stavební a technologické činnosti – tyto výdaje je potřeba rozdělit na výdaje investičního a neinvestičního charakteru. Výdaje investičního charakteru spadají mezi výdaje hlavní, výdaje neinvestičního charakteru mezi výdaje doplňkové. Výdaje na stroje a zařízení, DHM a DNM, včetně drobného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Finanční leasing – finanční leasing můţeme zahrnout mezi způsobilé výdaje pouze tehdy, pokud je předmět leasingu také sám o sobě způsobilý pro financování z fondů Evropské unie. Pro uznání finančního leasingu mezi způsobilé výdaje musí být splněny i následující poţadavky. Začátek leasingu musí spadat do období po registraci projektu. Předmět leasingu musí ţadatel udrţet po dobu 5 let, která odpovídá době udrţitelnosti projektu. 8.1.2

Způsobilé výdaje – doplňkové:

Lidské zdroje – Tyto výdaje můţeme rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří mzdové výdaje zaměstnanců a další platby za odvedenou práci. Do druhé skupiny je zahrnuto pojistné. Pro zahrnutí mzdových výdajů mezi výdaje způsobilé je důleţité zdůvodnění. Výdaje materiální povahy a sluţby – mezi tyto výdaje můţeme zahrnout například právní poradenství, kde maximální povolená výše způsobilých výdajů nesmí přesáhnout hranici 100 000 Kč. Dále do této poloţky můţeme zahrnout výdaje spojené s konáním výběrového řízení a to maximálně do výše 60 000 Kč. Dále sem patří tisk potřebných materiálů nebo nájemné za movité a nemovité věci. Přesný výčet poloţek nalezne ţadatel v příslušném Prováděcím dokumentu. Daně

Rozpočet projektu

39

8.2 Nezpůsobilé výdaje Nezpůsobilé výdaje nemohou být financovány z operačního programu. Pokud se v projektu tyto výdaje vyskytují, jsou z rozpočtu vyřazeny a financovány z vlastních zdrojů ţadatele o dotaci. Mezi nezpůsobilé výdaje můţeme zařadit: DPH se řadí mezi nezpůsobilé výdaje za předpokladu, ţe příjemce dotace je plátcem DPH a tím pádem můţe poţádat o odpočet daně a to i v případě, ţe příjemce dotace o odpočet daně nepoţádá. Daně Cla Vícenáklady Výdaje na soudní spory Penále, pokuty Úroky z úvěrů, půjček Splátky úvěrů a půjček Výdaje partnerů

Ţádost o dotace

40

9 Žádost o dotace Na základě informací, zjištěných v předchozích kapitolách, kde byla detailně popsána finanční situace města, byla jako nejvhodnější forma financování projektu rekonstrukce autobusového nádraţí zvolena ţádost o dotaci z prostředků Evropské unie. Zbývající část výdajů pak bude hrazena z vlastních zdrojů města. Originální formulář ţádosti o dotace je vyplněn v příloze bakalářské práce.16 Nyní se budu podrobně zabývat jednotlivými body dotace.

9.1 Identifikace žádosti Název projektu: Rekonstrukce autobusového nádraţí Opatření: ROP JV, oblast podpory 1.2 Rozvoj dopravní obsluţnosti a veřejné dopravy – terminály veřejné hromadné dopravy a návazné systémy P+R

9.2 Místo realizace Tab. 8

Místo realizace

Region (NUTS II): Kraj (NUTS III):

Vysočina

Okres (NUTS IV):

Ţďár nad Sázavou

ORP:


Obec:


PSČ:

591 01

Místo realizace: Zdroj: vlastní práce autora

16

Jihovýchod

Příloha B

Autobusové nádraţí Ţďár nad Sázavou

Ţádost o dotace

41

9.3 Žadatel projektu Tab. 9

Údaje o ţadateli

Název ţadatele: Adresa a sídlo ţadatele: Kontaktní údaje: Osoba oprávněná jednat jménem ţadatele: DIČ: IČ: Počet obyvatel:

Město Ţďár nad Sázavou Ţiţkova 227/1, 591 01 Ţďár nad Sázavou Tel.: 566 688 111 e-mail: [email protected] Lucie Čiháková CZ00295841 00295841 22 344 (stav k 1. 1. 2011)


9.4 Zpracovatel projektu Tab. 10 Údaje o zpracovateli

Název zpracovatele:


Kontaktní osoba:

Lucie Čiháková

Bydliště kontaktní osoby:

Zelenohorská 24, 591 02, Ţďár nad Sázavou 2

Telefonní číslo kontaktní oso- 605 158 265 by: E-mail kontaktní osoby: Zdroj: vlastní práce autora

[email protected]

Ţádost o dotace

42

9.5 Popis projektu Zdůvodnění potřebnosti projektu a popis stávajícího stavu – autobusové nádraţí je v současnosti ve velice špatném stavu. Od svého vzniku v roce 1966 neprošel areál autobusového nádraţí ţádnou významnou rekonstrukcí. Jízdní plocha pro autobusy se na řadě míst jiţ propadá a znemoţňuje tak plynulou jízdu autobusům. Problematické je i řešení pohybu cestujících, kteří musejí při příchodu k nástupišti projít přes jízdní plochu, kde jezdí autobusy. Jednotlivá nástupiště jsou označena pouze provizorními stojany, která označují číslo nástupiště. Jsou zde vylepeny jízdní řády, které však na většině míst vlivem počasí nebo cizím zaviněním chybí. U jednotlivých nástupišť chybí lavičky, kde si mohou cestující sednout, či odpadkové koše. Zastřešeno je pouze jedno nástupiště, ostatní jsou nezastřešená. Velkým problémem je, ţe areál nádraţí nesplňuje poţadavky pro bezbariérový přístup cestujících na vozíku. Cíle projektu – cílem projektu je zrekonstruovat současné autobusové nádraţí. V průběhu rekonstrukce budou odstraněny veškeré nedostatky a bude tak umoţněn bezpečný pohyb cestujících. Soulad s cíli programu, prioritní osy a oblasti podpory – Projekt rekonstrukce autobusového nádraţí je v souladu s cíli programu, prioritní osy a oblasti podpory. Přesné vymezení cílů je dostupné v kapitole 4.5. Popis aktivit v přípravné fázi projektu – Přípravná fáze projektu byla započata v polovině roku 2009 a ukončena bude v dubnu 2012. V této fázi projektu budou uskutečněny všechny aktivity, které souvisejí s přípravou projektu pro jeho budoucí realizaci. Bude zpracována projektová ţádost, vydáno územní rozhodnutí, stavební povolení a bude vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele stavby a výběrové řízení na dodavatele sluţeb (stavební dozor plus BOZP). Dále proběhne sestavení projektového týmu. Popis aktivit v realizační fázi projektu - Realizační fáze projektu bude zahájena v květnu 2012 a její předpokládané ukončení je plánováno na prosinec 2012. V této fázi proběhnou veškeré stavební a rekonstrukční práce. Popis aktivit v provozní fázi projektu – Tato fáze se zabývá obdobím od zahájení provozu autobusového nádraţí. Výsledkem celého projektu bude zrekonstruované autobusové nádraţí, které bude odpovídat poţadavkům města z hlediska jeho funkčnosti i estetičnosti. V provozní fázi budou i nadále vynakládány náklady na údrţbu veškerých prostor nově vzniklého autobusového nádraţí. Tyto náklady budou i nadále hrazeny z rozpočtu města. Způsob udrţení výsledků projektu – schopnost udrţení výsledků projektu se ukáţe v průběhu provozní fáze. Jelikoţ se projekt snaţí o získání dotací na rekonstrukci stávajícího autobusového nádraţí, je otázka na udrţitelnost projektu jednoznačná. Připravenost projektu k realizaci – v současnosti projekt ještě není k realizaci zcela připraven. Doposud proběhlo pouze dokončení zpracování

Ţádost o dotace

43

projektového záměru, byla zpracována projektová dokumentace a došlo k ustanovení projekčního týmu. K tomu, aby byl projekt schopen realizace, musí město zorganizovat výběrové řízení na dodavatele stavby. Projekt je připraven do fáze veřejnoprávní smlouvy. Tato smlouva v sobě zahrnuje stavební povolení, spolu s územním rozhodnutím, čímţ se podstatněji urychlí celý proces povolování stavby. Tuto smlouvu je moţné uzavřít pouze u některých projektů, pokud to povolí stavební úřad. Projekt má připraven zkušený realizační tým, který má zkušenosti s plánováním a vedením obdobných projektů. Projekt má dále jiţ zajištěno financování. Zastupitelstvo města schválilo dne 16. 11. 2009 předfinancování v odhadované výši 20 mil. Kč. Vazba na jiné aktivity a projekty – projekt rekonstrukce autobusového nádraţí navazuje na snahu zatraktivnit a zmodernizovat starší části města. V souvislosti s rekonstrukcí autobusového nádraţí v letošním roce jiţ proběhla částečná rekonstrukce vlakového nádraţí, která s autobusovým nádraţím sousedí. V první části rekonstrukce vlakového nádraţí byla zmodernizována budova a interiér nádraţní haly. Druhá část rekonstrukce vlakového nádraţí, která bude zaměřena na inovaci nástupišť, proběhne v roce 2012. Město na opravu vlakového nádraţí také přispělo částkou 5 mil. Kč ze svého rozpočtu.

Ţádost o dotace

44

9.6 Harmonogram projektu Harmonogram projektu je nezbytnou součástí kaţdé ţádosti o dotace. Jak jiţ bylo řečeno v předchozím textu, projekt rekonstrukce autobusového nádraţí svojí povahou spadá mezi projekty investiční – tvrdé. Tyto typy projektů bývají rozděleny do tří fází. Fáze přípravné, fáze realizační a fáze provozní. Ani tento projekt nebude výjimkou. V současné době je projekt ve fázi přípravné. Bylo dokončeno zpracování projektového záměru, projektové dokumentace a byl ustanoven projekční tým. Předpokládaný harmonogram prací si můţete prohlédnout v následující tabulce. Tab. 11 Harmonogram projektu

Činnost

2009

Zpracování projektové žádosti Sestavení projektového týmu Zpracování žádosti o dotace + přílohy Výběr dodavatele 1 Výběr dodavatele 2 Rekonstrukce autobusového nádraží Zpracování závěrečné monitorovací zprávy Zpracování žádosti o platbu Zahájení provozu Zdroj: vlastní práce autora

2011 VIIII X

XI

2012 XII I II

III

IV

V - XII

2013 I

Ţádost o dotace

45

Příprava realizace projektu byla zahájena dnem 1. 6. 2009, kdy bylo zadáno zpracovávání projektové ţádosti. Počátek samotné myšlenky rekonstrukce autobusového nádraţí však můţeme hledat jiţ dříve. 27.7 2009 byla městu odevzdána vypracovaná projektová ţádost. Příprava projektu byla pozastavena, neboť se čekalo na podání výzvy pro předkládání ţádostí o dotace z programu ROP Jihovýchod. V průběhu 1. 9. 2011 aţ 30. 12. 2011 došlo k sestavení projektového týmu a současně i k průzkumu zájmu obyvatelstva o rekonstrukci. Průzkum zájmu probíhal formou ankety na internetových stránkách města. Anketa se skládá ze dvou otázek: Uvítáte rekonstrukci autobusového nádraţí? Zvýší případná rekonstrukce z vaší strany zájem o vyuţívání autobusového nádraţí? V současné době má město zaznamenáno přibliţně 900 odpovědí. V případě první otázky jsou odpovědi ze 100 % kladné. U druhé otázky se jiţ odpovědi liší. 70 % respondentů v anketě uvedlo, ţe by se vyuţívání autobusového nádraţí po jeho rekonstrukci z jejich strany jednoznačně zvýšilo. Pokud vezmeme v úvahu počet obyvatel města Ţďár nad Sázavou, který činí 22 344, jednoduchým výpočtem zjistíme, ţe pokud v anketě odpoví 1000 respondentů a dosavadní poměr kladných a záporných odpovědí zůstane víceméně stejný, dojde přibliţně k 3 % nárůstu návštěvnosti autobusového nádraţí. Zvýšení návštěvnosti je i jedním z důleţitých bodů hodnotících kritérií projektu. Jelikoţ město plní funkci důleţitého dopravního uzle, kde denně projede na 10 000 cestujících, kteří nejsou pouze obyvatelé města Ţďár nad Sázavou, můţe být tento výpočet přizpůsoben i na celkový počet obyvatel v okrese Ţďár nad Sázavou. V tomto případě by se procentní nárůst sníţil. Vezmeme-li ale v potaz, ţe anketa je zveřejněna na internetových stránkách města Ţďár nad Sázavou, které navštěvují především její obyvatelé, větší vypovídající schopnost bude mít výpočet, který zahrnuje pouze počet obyvatel města. Po uveřejnění výzvy pro předkládání ţádostí z ROP Jihovýchod začalo město 14. 11. 2011 pracovat na ţádosti o dotace. Předběţné datum ukončení této činnosti je plánováno na 3. 2. 2012, s ohledem na datum ukončení příjmu ţádostí o dotace, které je určeno na 14. 2. 2012. V rámci uspíšení celé rekonstrukce autobusového nádraţí bude vyhlášeno výběrové řízení ještě před obdobím, kdy bude definitivně rozhodnuto o přidělení dotací. Tato skutečnost byla předem odsouhlasena ROP Jihovýchod. Od 15. 2. 2012 do 30. 4. 2012 proto dojde jiţ k výběru dodavatele. Tento termín je určen pro dodavatele billboardu, pamětní desky a veškerých způsobilých výdajů investičního charakteru. Toto výběrové řízení bude v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. O veřejných zakázkách. Druhé výběrové řízení proběhne v termínu 15. 3. 2012 aţ 30. 4. 2012 a bude se týkat výběru dodavatele na inţenýrskou činnost – stavební dozor a BOZP. Toto výběrové řízení spadá do druhé kategorie veřejných zakázek, dle pravidel ROP Jihovýchod, protoţe celková předpokládaná cena nepřesáhne 500 000 Kč.

Ţádost o dotace

46

ROP Jihovýchod má na rozhodnutí o přidělení dotací stanovenou lhůtu 60 dnů od ukončení výzvy. Začátek rekonstrukce je plánován na 2. 5. 2012 a konce rekonstrukce je v plánu 31. 12. 2012. Počátkem roku 2013 poté dojde ke zpracování závěrečné monitorovací zprávy a ţádosti o platbu. Spuštění provozu zrekonstruovaného autobusového nádraţí je naplánováno na leden 2013. Tento harmonogram byl nastaven také v souvislosti s předpokládanou zvýšenou návštěvností autobusového a přilehlého vlakového nádraţí z důvodu konání Mistrovství světa v lyţování v Novém Městě na Moravě, které se má uskutečnit v březnu 2013.

Ţádost o dotace

47

9.7 Přehled financování Při tvorbě rozpočtu je zapotřebí se řídit obecnými pravidly pro rozdělení výdajů na způsobilé a nezpůsobilé. Tato problematika byla podrobněji vysvětlena v kapitole 8.1 a v následujícím textu budou uvedeny jiţ konkrétní částky, které byly do způsobilých výdajů na rekonstrukci autobusového nádraţí zařazeny. Rekonstrukce autobusového nádraţí bude zahrnovat pouze způsobilé výdaje, z nichţ většinu budou tvořit výdaje investičního charakteru. Přehled financování projektu můţete vidět v tabulce č. 12. V případě výdajů na povinnou publicitu nebude vyuţita celá maximální povolená částka, ale pouze částka 60 000 Kč. Tato částka v sobě zahrnuje výdaje na informační billboard ve výši 30 000 Kč a pamětní desku ve stejné cenové relaci. Tyto výdaje budou jako jediné zahrnuty do způsobilých výdajů neinvestičního charakteru. Výdaje na nákup nemovitostí, či výkup pozemků, nebudou v daném projektu zahrnuty, neboť vlastníkem k rekonstrukci určených pozemků je město. Město taktéţ nebude ţádat o uhrazení výdajů, souvisejících s projektovou dokumentací. Projektovou dokumentaci si město nechalo zhotovit na své vlastní náklady. Samotná ţádost o dotaci je vyplňována pracovníky města, proto nebude ţádat ani o výdaje, související s vypracováním projektové ţádosti. Výdaje na inţenýrskou činnost budou zahrnuty mezi způsobilé výdaje v celkové částce 400 000 Kč. Výše ceny se odvíjí od finanční náročnosti celkové investice. Autorský dozor nad projektem bude vykonávat projektant a není zahrnut v celkové částce 400 000 Kč. Ostatní způsobilé investiční náklady budou vynaloţeny na stavební a technologické činnosti hlavního charakteru. Tab. 12 Přehled financování projektu

Celkové zdroje: Celkové způsobilé výdaje: Celkové způsobilé investiční výdaje: Celkové způsobilé neinvestiční výdaje: Celkové nezpůsobilé výdaje:

20 245 754,7 Kč 20 245 754,7 Kč 20 185 754,7 Kč 60 000 Kč 0 Kč


Jak si můţete všimnout v kapitole 7, zabývající se financováním projektu, celkové způsobilé výdaje převyšují schválené zdroje přibliţně o 200 000 Kč. Město počítá s moţností, ţe výběrovým řízením, které má proběhnout, bude odhadovaná výše způsobilých výdajů stlačena pod hranici městem schválených 20 mil. Kč.

Diskuse

48

10 Diskuse Jednotlivé předkládané projekty jsou hodnoceny z hlediska splnění hodnotících kritérií. Tyto kritéria jsou rozdělena do několika částí a následně bodována. V první části je hodnocen ţadatel. Město Ţďár nad Sázavou má sestaven zkušený projektový tým, který má zkušenosti s realizací obdobných projektů. Z toho můţeme usoudit, ţe v této části by město mělo získat většinu bodů. V druhé části je hodnocena potřebnost daného projektu. Současný stav autobusového nádraţí nesplňuje zejména základní poţadavky z hlediska bezpečnosti cestujících. V prostoru autobusového nádraţí chybí zřetelné vymezení pohybu pěších a jeho oddělení od prostorů pro jízdu autobusů. Případná rekonstrukce autobusového nádraţí bude významným zkvalitněním oproti předešlému stavu. Třetí část se zaměřuje na hodnocení kvality projektu. Dle mého názoru je jistě pozitivní snaha města poţadované náklady na rekonstrukci stlačit na úplné minimum. V celkových nákladech proto nenaleznete například náklady na vypracování projektové ţádosti, či náklady na projektovou dokumentaci. Tyto náklady si město hradilo z vlastních zdrojů a nejsou součástí ţádosti o dotace. Uvedené výdaje projektu jsou proto z mého hlediska zcela přiměřené. Důleţitým kritériem při hodnocení předloţených projektů je také zvýšení návštěvnosti zrekonstruovaného areálu. Na základě ankety, zveřejněné na stránkách města, je moţno usuzovat, ţe nárůst cestujících bude oproti dosavadnímu počtu aţ 3 %. Zrekonstruované autobusové nádraţí bude slouţit cestujícím několik desítek let, aniţ by do něj muselo město vkládat jiné finanční prostředky, neţ na jeho běţnou údrţbu. Provázanost s dalšími druhy dopravy je dalším bodovaným kritériem. Autobusové nádraţí ve městě Ţďár nad Sázavou přímo navazuje na nádraţí vlakové. Kromě zastávek meziměstské dopravy zde můţeme nalézt i zastávky městské hromadné dopravy. U areálu autobusového nádraţí začíná také stezka pro pěší. Provázanost autobusového nádraţí s ostatními druhy dopravy je tedy velice dobrá. Rekonstrukcí autobusového nádraţí dojde také ke vzniku prostor pro pohyb cestujících na vozíku, coţ je také jedním z hodnotících kritérií. Poslední dvě části hodnocení se zaměřují na udrţitelnost projektu a horizontální kritéria. Dle mého názoru by projekt měl být z hlediska udrţitelnosti hodnocen nejvyšším počtem bodů. Autobusové nádraţí je v současné době denně vyuţíváno několika tisíci cestujících a po rekonstrukci se očekává jejich nárůst. Autobusové nádraţí dobře plnilo svoji funkci před rekonstrukcí a případnou rekonstrukcí se zlepší pohodlí a bezpečnost cestujících. Město zvaţovala tři varianty rekonstrukce. První variantou bylo zachovat stávající podobu autobusového nádraţí a k rekonstrukci nepřistupovat. Druhou variantou byl finančně velmi náročný projekt rekonstrukce, zahrnující vybudování zcela nového areálu autobusového nádraţí, spolu s dostatkem parkovacích míst. Třetí, vítěznou variantou, byla pouze částečná rekonstrukce autobusového nádraţí. Nevýhodou této varianty se můţe jevit nedostatek parkovacích míst v prostorách autobusového nádraţí. Tento problém byl však jiţ řešen městem

Diskuse

49

při poţadavcích na kapacitu parkoviště u obchodního domu Kaufland, který s ním bezprostředně sousedí. Město Ţďár nad Sázavou má dle mého názoru velkou šanci s ţádostí o dotaci na rekonstrukci autobusového nádraţí uspět. Jak jiţ bylo zmíněno v předchozím textu, město splňuje většinu hodnotících kritérií. Město Ţďár nad Sázavou má velký zájem na zkvalitňování ţivotních podmínek obyvatel města. V posledních letech proběhla řada úprav a rekonstrukcí, které zajisté obyvatelé města uvítali. Rekonstrukce autobusového nádraţí však nebude mít význam pouze pro obyvatele města. Město plní funkci důleţitého dopravního uzle v kraji Vysočina a současná podoba autobusového nádraţí byla značným nedostatkem.

Závěr

50

11 Závěr Cílem práce bylo vytvořit studii a následně projektovou ţádost, s jejíţ pomocí by město mohlo ţádat o dotace z fondů Evropské unie na rekonstrukci autobusového nádraţí ve městě Ţďár nad Sázavou. Na začátku práce jsem vás seznámila s organizační strukturou města a především s jeho finanční situací. Znalost finanční situace města je důleţitým aspektem při tvorbě ţádosti o dotace. V případě, ţe dotace z programu získáme, náklady na rekonstrukci nebudou uhrazeny zcela. Zbytek nákladů musí město uhradit z vlastních, či cizích zdrojů. Po prostudování veškerých podkladů jsem došla k závěru, ţe město dlouhodobě hospodaří s přebytkem a proto je schopno hradit rekonstrukci autobusového nádraţí z vlastních zdrojů. Tuto skutečnost mi potvrdil i pan Ing. Jiří Matoušek, s kterým jsem práci konzultovala s tím, ţe město má jiţ schváleno předfinancování tohoto projektu a můţe s rekonstrukcí autobusového nádraţí začít i v případě, ţe nedostane přiděleny dotace. V práci jsou dále uvedeny i ostatní moţnosti financování projektu prostřednictvím vyuţití cizích zdrojů. Úspěch ţádosti o dotace je podmíněn znalostí řady důleţitých pojmů a souvislostí, které jsou v práci taktéţ vysvětleny. Je zde upozorněno na jaké skutečnosti by si ţadatel měl dát v průběhu zpracovávání ţádosti o dotace pozor. V další části práce se jiţ zabývám samotným projektem rekonstrukce. V první řadě je zde popsána historie autobusové dopravy ve městě a také vznik autobusového nádraţí. V další části se zabývám současným stavem autobusového nádraţí a je zde vysvětlena nutnost rekonstrukce. V poslední části jsou uvedeny tři alternativy budoucího stavu autobusového nádraţí, které město zvaţovalo a je vybrán vítězný projekt rekonstrukce. Součástí práce je také rozdělení výdajů projektu na způsobilé a nezpůsobilé. Pro bezproblémové zvládnutí této problematiky je nutné nastudování teoretických zásad a podmínek, které jsou v práci uvedeny. Nejdůleţitější součástí práce je pak samotná ţádost o dotace, kde jsou veškeré teoretické znalosti převedeny do praxe a aplikovány na konkrétní projekt rekonstrukce autobusového nádraţí. V průběhu realizace práce jsem se dozvěděla řadu důleţitých a pro můj budoucí profesní ţivot uţitečných znalostí. Zpracovávání ţádostí o dotace je velice zajímavá a časově náročná činnost, která vyţaduje spolupráci velké skupiny lidí a především nastudování potřebných teoretických zásad. Vypracování jedné ţádosti o dotace můţe předcházet i několik let příprav potřebných materiálů.

Literatura

51

12 Literatura Knižní zdroje: [1] BAJER, PETR; MATYÁŠ, JIŘÍ. Praktický průvodce dotacemi z fondů EU. Brno : EUROSPOLEČNOSTI a.s., 2009. 167 s. ISBN 978-80-254-4017-9. [2] DOČKAL, VÍT . Strukturální fondy EU - projektový cyklus a projektové řízení : Příručka projektového manažera. 1.vyd. Brno : DAPE Tiskárna Brno, 2007. 137 s. ISBN 978-80-210-4390-9. [3] FIALA, PETR. Projektové řízení : modely, metody, analýzy. 1.vyd. Praha: Professional Publishing, 2004.276 s. ISBN 80- 86419-24-X. [4] FILKA, IVO; ŠVOMA, JAROSLAV. Stručné dějiny města Ţďár nad Sázavou. 1.vyd. Ţďár nad Sázavou : Městský úřad ve Ţďáře nad Sázavou ve spolupráci s Domem kultury, Regionálním muzeem, 1998. 162 s. [5] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Průvodce fondy Evropské unie. [s.l.] : Interel EPA a CC, s.r.o., 2005. 237 s. [6] TAUER, Vladimír; ZEMÁNKOVÁ, Helena; ŠUBRTOVÁ, Jana. Získejte dotace z fondů EU : Tvorba ţádosti a realizace projektu krok za krokem. 1.vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2009. 160 s. ISBN 9780-80-251-2649-3. Novinové zdroje: [7] Rozpočet má i "zadní kolečka". Noviny ţďárské radnice. 2011, XVIII(1). Elektronické zdroje: [8] Ţďár nad Sázavou [online]. 2011 [cit. 2011-10-16]. Hospodaření města . Dostupné z WWW: . [9] Ţďár nad Sázavou [online]. 2011 [cit. 2011-10-16]. Hospodaření města . Dostupné z WWW: . [10] Ţďár nad Sázavou [online]. 2010 [cit. 2011-10-16]. Hospodaření města . Dostupné z WWW: . [11] Ţďár nad Sázavou [online]. 2009 [cit. 2011-10-16]. Hospodaření města . Dostupné z WWW: . [12] Ţďár nad Sázavou [online]. 2008 [cit. 2011-10-16]. Hospodaření města . Dostupné z WWW: . [13] Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod. Regionální politika EU [online]. 2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: . [14] Strukturální fondy EU. Programy 2007 - 2013 [online]. [cit. 2011-11-04]. Dostupné z: .

Literatura

52

[15] Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod. Regionální operační program Jihovýchod [online]. 2011 [cit. 2011-10-05]. Dostupné z: . [16] Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod. Aktuální výzvy [online]. 2011 [cit. 2011-12-04]. Dostupné z WWW: . [1 7] Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod. Aktuální výzvy [online]. 2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/download/dokumenty-ke-stazeni/provadecidokument-rop-jv-1-21.pdf [18] Ţďár nad Sázavou [online]. 2011 [cit. 2011-11-04]. Organizační schéma I Ţďár nad Sázavou. Dostupné z WWW: . [19] Eu-zadost.cz. Identifikace ţádosti [online]. 2011 [cit. 2011-12-25]. Dostupné z: https://eu-zadost.cz/zadost.aspx?Marker=ZAD [20] Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod. Jihovychod.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-25]. Aktuální výzvy. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/download/vyzva/11_20_12_2010/pravidla-propublicitu-1-5.pdf Zdroje poskytnuté městem: [21] KOTAS, PATRIK, Souhrnná technická zpráva, Praha, 2008 [22] ROUŠ, JAROSLAV, Souhrnná technická zpráva, Ţďár nad Sázavou, 2009. [23] Interní zdroje města poskytnuté paní Ing. Irenou Škodovou

Legislativní zdroje: [25] Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod. Aktuální výzvy [online]. 2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/download/rop/rop-jv.pdf

Přílohy

53

Přílohy


54

A Organizační struktura města17 Činnosti jednotlivých odborů a oddělení města. Odbor dopravy se stará o registr motorových vozidel, dopravně-správní činnost a o registr řidičů. V jeho čele stojí pan Ing. Jaroslav Miklík. Odbor finanční zajišťuje rozpočet, mzdy, místní poplatky, účetnictví, pojištění majetku a pokladnu. Za tento odbor zodpovídá paní Jitka Vácová. Odbor komunálních služeb se zabývá odpadovým hospodářstvím, veřejnou zelení, veřejným osvětlením, správou a údrţbou místních komunikací a pohřebnictvím. Mezi oblasti jeho činnosti patří téţ trţnice, parkoviště, trhy, pouti a veřejná WC. Vedoucím odboru je pan Ing. Jaroslav Kadlec. Odbor majetkoprávní má na starosti majetkoprávní záleţitosti a inventarizaci majetku města. Vedoucí odboru je paní JUDr. Stanislava Prokopová, Ph. D.. Odbor obecní živnostenský úřad se zabývá vydáváním ţivnostenských oprávnění jako vydávání výpisů, udělování koncesí, jejich změny, přerušení a zrušení. Vede ţivnostenský rejstřík, provádí ţivnostenskou kontrolu a zajišťuje ochranu spotřebitele. Provádí činnost Centrálního registračního místa a evidenci zemědělského podnikatele. V jeho čele stojí Ing. Bc. Roman Krčil. Odbor rozvoje a územního plánování se zabývá územním plánováním, investicemi, ochranou památek a regionálním rozvojem. V čele stojí paní Ing. Irena Škodová. Odbor sekretariát tajemníka a vnitřních věcí vede matriku, nachází se zde spisovna, podatelna, ověřovací kancelář, Czech POINT, ohlašovna evidence obyvatel, sekretariát starostky, místostarosty a tajemníka. Dále zajišťuje organizační činnost, správní činnost, personální agendu, vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů, vede evidenci obyvatel. V čele stojí Ing. Soňa Halámková. Odbor sociální zajišťuje výplatu dávek sociální péče do ţivotního minima, poskytování příspěvků a výhod zdravotně postiţeným a přestárlým občanům, sociálně-právní ochranu dětí a péči o nepřizpůsobivé občany. Vedoucím odboru je pan Ing. Petr Krábek. Odbor stavební se stará o výkon státní správy na úseku územního rozhodování a stavebního řádu a zajišťuje vyvlastňovací řízení. V jeho čele stojí paní Ing. Libuše Pitková. Odbor školství, kultury a sportu zodpovídá za školství, sport, kulturu, cestovní ruch a mezinárodní vztahy. V jeho čele stojí paní Mgr. Blanka Lučková. Odbor životního prostředí má na starosti ochranu přírody a krajiny, myslivost, státní správu lesů, ochranu ovzduší, vodní hospodářství, rybářské a lovecké lístky, ochranu zemědělského půdního fondu, odnětí ze zemědělského půdního fondu a odpady. Vedoucím odboru je pan Ing. Jaroslav Doubek. 17

Zdroj dat: [18]


55

Oddělení finanční kontroly a interního auditu se zabývá finanční kontrolou, provádí interní audit (dle zákona č. 320/2001 Sb.), následnou veřejnosprávní kontrolu (hospodaření příspěvkových organizací zřízených městem, vyuţívání dotací poskytnutých městem jiným subjektům), interní audit (kontrola hospodaření jednotlivých odborů s hmotnými prostředky města) a vyhodnocování účinnosti vnitřního kontrolního systému. V jeho čele stojí Ing. Vlasta Polová. Oddělení informatiky zajišťuje správu počítačových sítí MěÚ, internet, intranet, GIS, obsluţné činnosti a má na starosti správu budovy MěÚ. V čele oddělení stojí pan Ing. Libor Vostrejš. Organizační složka Technická správa budov má na starosti správu a údrţbu bytového fondu, energetiku a správu majetku města. V jeho čele stojí pan Ing. Jaroslav Kadlec. Dále sem patří projektový koordinátor pan Ing. Jiří Matoušek a oblast krizového řízení pod vedením pana Jaromíra Černého.


Zdroj dat: [23]

56

Tiskopis ţádosti o dotace

B Tiskopis žádosti o dotace18

18

Zdroj:[19]

57


58


59


60


61


62


63


64


65


66


67


68


69


70


71


72


73


74


75


76


77


78


79


80


81


82


83


84


85


86


87


88


89


90


91


92

Současná a budoucí podoba autobusového nádraţí

C Současná a budoucí podoba autobusového nádraží19

19

Zdroj dat: [22]

93

Současná a budoucí podoba autobusového nádraţí Obr. 3

Stávající podoba autobusového nádraţí

Zdroj: vlastní práce autora Obr. 4

Orientační tabule


94

Současná a budoucí podoba autobusového nádraţí Obr. 5

Krytá nástupiště


95

Legislativa

96

D Legislativa20 Legislativa a dokumenty na evropské úrovni Legislativa: Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. Července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudružnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 a o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 ze dne 31. Července 2006 Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterém se stanoví prováděcí pravidla k obecnému nařízení Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. Října 2006 o použití článku 87 a 88 Smlouvy ES na vnitrostátní regionální investiční podporu Dokumenty: Strategické obecné zásady Společenství 2006/702/ES, schválení 6. Října 2006 Čtvrtá zpráva o pokroku v oblasti soudružnosti Společně k růstu a zaměstnanosti Pokyny k regionální podpoře na období 2007-2013, OJ C 54, schválené 4. Března 2006 Pracovní dokument pro rozvoj měst

Legislativa a dokumenty na národní úrovni Legislativa: Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 490/2003 Sb., o vydání Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých souvisejících předpisů Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků

20

Zdroj dat: [24]

Legislativa

97

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 138/2006 Sb., změna zákonů v souvisloti s přijetím zákona o veřejných zakázkách Dokumenty: Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 Národní rozvojový plán Národní lisabonský program 2005-2008 Národní program reforem České republiky Strategie udržitelného rozvoje České republiky Strategie regionálního rozvoje České republiky Strategie hospodářského růstu České republiky 2005-2013 Politika územního rozvoje České republiky Závěrečná zpráva projektu 1/04 – Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace rizik poruch

Dokumenty na regionální úrovni Program rozvoje Jihomoravského kraje, květen 2006 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, duben 2006 Program rozvoje kraje Vysočina, zahrnující Profil kraje Vysočina, SWOT analýzu kraje Vysočina a Programovou část Programu rozvoje kraje Vysočina

Čestné prohlášení

E Čestné prohlášení

98

Povinná publicita

99

F Povinná publicita21 Tab. 13 Tabulka limitů pro povinnou publicitu projektu

Typ propagačního prostředku

Maximální částka dotace

Povinnost u projektu Povinnost u projektu nad 500 tis. E veřejného pod 500 tis. E veřejného příspěvku příspěvku

Velkoplošné reklamní panely - billboardy (cena za 1 ks)

30 000

ANO

NE

Stálé vysvětlující tabulky - pamětní desky (cena za 1 ks)

30 000

ANO

ANO

Plakáty s výjimkou publicity vozidel pořízených z dotace

8 000

NE

NE

Inzerce

5 000

NE

NE

Informační materiály (brožury, letáky)

12 000

NE

NE

Internetové stránky

6 000

NE

NE

Informační akce (konference, výstavy)

4 000

NE

NE

Tiskové zprávy

0

NE

NE

Propagační předměty

5 000

NE

NE

Celkem (při 1 ks billboardu a stálé vysvětlující tabule)

100 000

NE

NE


21

Zdroj dat: [20]

Rekonstrukce autobusového nádraží ve městě Žďár nad Sázavou, studie a návrh žádosti

Recommend Documents