STUDIE REKONSTRUKCE ČOV ZŇÁTKY

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky

STUDIE – REKONSTRUKCE ČOV ZŇÁTKY

INVESTOR:

Armádní Servisní, příspěvková organizace Podbabská 1589/1 160 00 Praha 6 Dobrovského 2549/27 612 00 Brno

ZHOTOVITEL DOK.:

AQUA-STYL spol. s.r.o. U Cihelny 438/6 796 07 Držovice

HLAVNÍ PROJEKTANT:

Ing. Michal Janeček

STUPEŇ PROJEKT. DOK.:

Studie proveditelnosti

DATUM:

02/2016

1


OBSAH 1. IDENTIFIKACE STAVBY.................................................................................................................................... 3 2. ÚVOD ............................................................................................................................................................. 4 3. STÁVAJÍCÍ STAV .............................................................................................................................................. 4

3.1 Přiváděné zatížení ...................................................................................................................... 4 4. ZHODNOCENÍ STAVU ČOV ............................................................................................................................. 5

4.1 Zhodnocení stavu technologie .................................................................................................. 5 4.2 Zhodnocení stavu stavebních objektů a kanalizace v objektu ČOV .......................................... 6 4.2.1 Provozní objekt ČOV .......................................................................................................... 6 4.2.2 Betonové části ČOV............................................................................................................ 6 4.3 Zhodnocení stavu rozvodů elektroinstalace ............................................................................... 9 4.3.1 Rozsah a účel .................................................................................................................... 9 4.3.2 Základní technické údaje .................................................................................................. 9 4.3.3 Technické řešení stávající elektroinstalace ..................................................................... 10 5. KONCEPCE REKONSTRUKCE ČISTÍRNY ........................................................................................................ 14 6. POPIS NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ.................................................................................................................. 15

6.1 Technologie .............................................................................................................................. 15 6.2 Stavební objekty a kanalizace uvnitř ČOV .............................................................................. 17 6.2.1 Provozní objekt ČOV ........................................................................................................ 17 6.2.2 Objekt dmychárny ............................................................................................................. 18 6.2.3 Betonové části ČOV.......................................................................................................... 19 6.3 Elektroinstalace a MaR ............................................................................................................ 20 6.3.1 Rozsah ............................................................................................................................. 20 6.3.2 Základní předpoklady pro rekonstrukci .......................................................................... 21 6.3.3 Technický popis ................................................................................................................ 23 7. ZÁVĚR........................................................................................................................................................... 30

2


1. IDENTIFIKACE STAVBY NÁZEV AKCE:

Studie – rekonstrukce ČOV Zňátky

MÍSTO STAVBY:

ČOV Zňátky

INVESTOR:

Armádní servisní, příspěvková organizace Podbabská 1589/1 160 00 Praha 6

KRAJ:

Kraj Vysočina

ZHOTOVITEL DOK.:

AQUA-STYL spol. s.r.o. U Cihelny 438/6 796 07 Držovice

HLAVNÍ PROJEKTANT:

Ing. Michal Janeček

STUPEŇ PROJEKT. DOK.:

Studie proveditelnosti

ČÍSLO ZAKÁZKY:

ZL-2015-1387-0215

DATUM:

02/2016

3


2. ÚVOD ČOV Zňátky byla postavena dle dokumentace z dubna 1977, kterou zpracoval VPÚ (Vojenský projektový ústav Praha). Provoz na ČOV Zňátky byl zahájen 12.7.1978 ČOV Zňátky je realizována jako čistírna monoblokové konstrukce a jedná se o provedení s 2ks samostatných linek. ČOV je napojena na sdruženou kanalizaci a také na splaškovou kanalizaci z vojenského areálu. Přijímacím vodním tokem je Zňátecký potok a dočišťovací rybník s plochou 0,35 ha a s objemem 10.000 m3

3. STÁVAJÍCÍ STAV V současné době stále platí pro vypouštění odpadních vod po jejich předčištění Rozhodnutí OVLHZ ONV Třebíč č.j. Vod 2569/1977-235/Ko. Přijímacím vodním tokem je Zňátecký potok, číslo hydrologického povodí 4-16-02-079, pro nějž platí rozhodnutí č.j.91/07/ŽP/Such ze dne 10.1.2007, které končí v roce 2017. Podle tohoto povolení je možno do potoka vypouštět: - množství Qmax = 26,4 l/s, Qmax 20.000 m3/měsíc, Qmax = 200.000 m3/rok v následující kvalitě Ukazatel

Rozměr

Hodnota „p“

Hodnota „m“

CHSK

mg/l

60

150

BSK5

mg/l

20

50

NL

mg/l

20

50

NH4-N

mg/l

10

20

Čistírna byla projektována na množství odpadních vod Qd = 656 m3/den při znečištění BSK5 = 131 kg, tj. 2400 ekvivalentních obyvatel při specifické hodnotě BSK5 54 g/1 EO/den.

3.1 Přiváděné zatížení Podle údajů provozních deníků za léta 2012 až 2015 činí průměrný přítok odpadních vod na čistírnu průměrně asi 109 m3/den s denními maximy 150 m3/den. Hodnoty vyšší než 150 m3/den jsou dány skutečností, že čistírna je postavena na jednotné stokové síti a přítok do ní je ovlivňován účinností předřazeného dešťového oddělovače. Tento byl nastaven tak, aby na čistírnu bylo po odlehčení přiváděno až zmíněných 26,4 l/s, což při trvalém silnějším dešti může představovat i množství 2.280 m3/den. Do odlehčovací komory ústí stoka o průměru 800 mm, do úseku kanalizace mezi odlehčovací komoru a mechanické předčištění byla dodatečně zaústěna stoka oddílné kanalizace, přivádějící samostatně splaškové vody z části vojenského areálu. I přes tyto skutečnosti byl nejvyšší průtok přes čistírnu zaznamenán v červenci 2014 a činil 386 m3/den. Lze jen konstatovat, že hodnoty překračující 150 m3/den jsou velmi sporadické. S kolísajícím množstvím přitékajících vod kolísá i koncentrace přiváděného znečištění. Tak přiváděná CHSK kolísá od 110 do 580 mg/l, BSK5 od 30 do 330 mg/l, NL od 30 do 230 mg/l a amoniakální dusík NH4-N od 35 do 47 mg/l. Analýzou naměřených hodnot lze předpokládat, že průměrná koncentrace přiváděné CHSK bude 410 mg/l, BSK5 210 mg/l, NL 115 mg/l a amoniakálního dusíku NH4-N 40 mg/l. 4

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Za těchto předpokladů lze očekávat, že na čistírnu bude přiváděno denně 45 kg CHSK, 23 kg BSK5, 13 kg NL a 4,5 kg NH4-N. Tak na čistírnu, která byla projektována pro 2.400 EO, je podle přivedeného znečištění dnes připojeno jen 300 až 400 EO, tj. maximálně 17%.

4. ZHODNOCENÍ STAVU ČOV Třicet sedm let provozu čistírny v drsnějších klimatických a technologických podmínkách se výrazně negativně projevilo nejen na betonových konstrukcích, ale i na strojním a elektro vybavení. U nádrží je na mnoha místech odloupána krycí vrstva až na výztužnou armaturu, provozní domek, který je příliš malý pro potřeby technologie, si také vyžaduje přinejmenším rekonstrukcí ploché střechy a vnitřní stavební elektroinstalace. Technologické vybavení je, jak bylo v době realizace běžné, provedeno z „černé“ oceli, chráněné v daném prostředí pouze opakujícími se nátěry. Navíc technologická koncepce byla postavena pouze na biologickém odstraňování přiváděného organického znečištění bez záměru postarat se i o odstraňování dusíkatých látek. Řízení provozu je minimální, zúžilo se jen na spínání čerpadel v kalové jímce podle stavu hladiny. Energeticky nejnáročnější prvek, turbíny BSK Gigant, jsou v trvalém provozu a protože plní mimo přísun kyslíku i funkci míchání nádrží, neměly by být odstavovány.

4.1 Zhodnocení stavu technologie Mechanicko-biologická čistírna byla ve své biologické části postavena jako dvouproudá, ke každé aktivační nádrži je přiřazena dvojice vertikálních dosazovacích nádrží s možností jejich přepojení. Společné mechanické předčištění sestává z ručně stíraných česlí a z vertikálního lapáku písku o průměru 1,2 m. I maximální naměřený přítok 55 m3/hod představuje velmi nízké povrchové zatížení lapače a proto těžený usazený materiál je bahnitá směs písku a organických zbytků. Každá aktivační nádrž má půdorys 10 x 10 m, což při hloubce vody 3,3 m činí 330 m3 užitného objemu. Vzhledem k dlouhodobému sníženému přívodu odpadní vody a tím i přiváděnému znečištění je provozován pouze jeden proud biologického stupně. Aktivační nádrže jsou aerovány a míchány pomocí povrchových aerátorů BSK Gigant s průměrem 1250 mm a příkonem 11 kW. Každé aktivační nádrži je přiřazena dvojice dosazovacích nádrží dortmundského typu s plochou 2 x 23 m2 a objemem 2 x 46 m3. Usazený kal je přepouštěn do společné čerpací jímky a odtud pomocí kalových ponorných čerpadel 80-GFMU vracen zpět do aktivační nádrže, jeho přebytečná část dle potřeby přepojením výtlaku je přesunuta do uskladňovací nádrže s kapacitou 58 m3 a potom dle potřeby v tekutém stavu vyvezena mimo areál ČOV. Odsazená, biologicky vyčištěná voda přepadá do sběrných žlabů a přes trojúhelníkový měrný přepad odtéká do dočišťovacího rybníku s plochou 0,35 ha a s objemem 10.000 m3. Je těžké odhadnout do jaké míry je zanesen splachy z polí přepadajících přes přepadovou hranu odlehčovací komory, v každém případě vlastní čistírna limity stanovené pro odtékající vody dlouhodobě nepřekračuje. Stísněný provozní domek mimo sociální zařízení a místnost obsluhy má jednu místnost vyhrazenou pro rozvaděče a v jedné malé místnosti je umístěn kompresor pro potřebu stlačeného vzduchu při provozu mamutky v lapači písku a je zde umístěn sklad obslužného nářadí. 5


4.2 Zhodnocení stavu stavebních objektů a kanalizace v objektu ČOV 4.2.1 Provozní objekt ČOV Stávající provozní objekt nacházející se v areálu ČOV je půdorysných rozměrů 11,2 m x 3,6 m s výškou atiky 3,6 m nad stávajícím upraveným terénem. Objekt je umístěn v areálu ČOV naproti přístupové brány v severozápadním rohu oploceného areálu ČOV. Provozní objekt je jednopodlažní, nepodsklepený s plochou střechou, obsahuje sociální zařízení, místnost obsluhy, místnost vyhrazenou pro rozvaděče a v jedné malé místnosti je umístěn kompresor pro potřebu stlačeného vzduchu při provozu mamutky v lapači písku a sklad obslužného nářadí. Stav konstrukcí odpovídá stáří 35 – 40 let – viz fotodokumentace. Stavební řešení: Objekt zděný s ŽB montovaným stropem – stropní panely tl. 330 mm. Základy ŽB monolitické po obvodu objektu. Zdivo obvodové – pórobetonové tvárnice š. 300 mm na MVC, příčky z plných cihel. Překlady nad otvory typizované prefabrikované. Nad vchody do objektu je umístěna markýza, která je vytažena z obvodového monolitického ztužujícího věnce. Zastřešení stropními panely (viz. výše), krytina živičná. Tepelná izolace střešního pláště je dle dostupných informací z lignoporu. Odvodnění střešní plochy je realizováno vnitřním dešťovým svodem. Okna plastová zasklení izolačním dvojsklem, barva bílá. Dveře venkovní vstupní – plastové izolační 2ks, dřevěné – nepoužívané – 1ks. Dispoziční řešení: Objekt slouží jako provozní objekt ČOV se zázemím pro obsluhu. Vstup do objektu je řešen vstupními plastovými dveřmi do zádveří, ve kterém jsou umístěny rozvodné skříně. Na zádveří navazuje spojovací chodba, která končí v místnosti obsluhy. Ze spojovací chodby je dále přístup do umývárny se sprchou a WC a dále na WC. Ve spojovací chodbě jsou umístěny dřevěné vstupní dveře, které se nepoužívají. Součástí dispozičního řešení objektu je místnost skladu nářadí se samostatným přístupem z exteriéru. Zdravoinstalace: Provozní objekt je vybaven základním sociálním vybavením a zařízením: WC, sprcha, umývadlo. Odvod kanalizace je zaústěn do přívodu lapače písku před provozním objektem. Vnitřní kanalizace je odvětrána nad střechou objektu ventilačním potrubím. Rozvody vody v provozním objektu jsou provedeny z plastového potrubí. Studená voda je přiváděna k WC, umývadlu, do sprchy a k el. ohřívači teplé vody na 80 litrů, ve kterém je ohřívána voda pro umývadlo a sprchu. Venku na zdi objektu je umístěn výtok pro napojení hadice na umývání česlí a stěn lapače písku. 4.2.2 Betonové části ČOV Odlehčovací komora Stávající stav betonové konstrukce odlehčovací komory je dobrý. Do komory je zaústěna betonová trouba DN 800 jednotné kanalizace. Škrtící trať je zhotovena z kameniny a PP o DN 300. Odlehčení z komory do recipientu Zňátecký potok je zhotoveno z betonové trouby DN 800, která je zaústěna výpustním objektem.

6

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Primární stupeň čištění (mechanický) Primární stupeň čištění je tvořen ručně stíranými česly a vertikálním lapákem písku o průměru 1,20 m a hloubce 3,50 m. Betonová konstrukce primárního čištění vykazuje poškození mrazem (zhlaví objektu) a dochází k postupnému vyluhování pojiva a tím postupné ztrátě pevnosti. Výztuž není na viditelných místech odkryta. Druhý stupeň čištění (biologický) je tvořen kompaktním objektem (monoblokem) o půdorysných rozměrech 21,50 x 21,45 m, který tvoří dvě aktivační nádrže, čtyři dosazovací nádrže, jedna armaturní komora, jedna čerpací jímka a jedna kalová jímka. Monoblok tedy obsahuje biologickou dvoulinku. Aktivační nádrže Dvě aktivační nádrže jsou zhotoveny jako železobetonové otevřené nádrže o půdorysném rozměru 10,00 x 10,00 m s hloubkou 5,90 m. Stav konstrukce vykazuje poškození mrazem (zhlaví objektu) a dochází k postupnému vyluhování pojiva a tím postupné ztrátě pevnosti. V roce 2003 byla provedena stěrka na cementové bázi o průměrné tloušťce cca 0,02 m, která již na některých místech odpadla (zhlaví) a je cca z 50 % delaminována. Samotná stěrka je v dobrém stavu. Vzhledem k tomu, že obě aktivační nádrže byly zaplněné odpadní vodou, nebyl proveden průzkum betonových ploch pod hladinou vody. Na vnější straně levé aktivační nádrže (u schodů) je odhalena výztuž (hloubka poškození betonu je cca 0,04 m), která však nevykazuje pokročilou korozi. Dosazovací nádrže Čtyři dosazovací nádrže dortmundského typu jsou zhotoveny jako železobetonové otevřené nádrže o půdorysných rozměrech 4,80 x 4,80 m s hloubkou cca 5,10 m. Stav konstrukce je podobný aktivačním nádržím. Armaturní komora Armaturní komora je zhotovena jako železobetonová zastřešená nádrž o půdorysném rozměru 3,00 x 10,40 m se světlostí cca 3,60 m. Dno je spádováno do jednoho místa, odkud se ruční již nefunkční pumpou odčerpávaly průsaky. Jímka byla v době průzkumu zatopena vodou. Z těchto důvodů se předpokládají průsaky mezi nádržemi. Stav betonu bude s velkou pravděpodobností podobný jako u aktivační nádrže. Čerpací jímka Čerpací jímka je zhotovena jako železobetonová částečně otevřená jímka o půdorysném rozměru 2,00 x 10,40 m o hloubce 3,75 m. Dno je spádováno do jednoho místa, odkud se kal přečerpává zpět do aktivační nádrže nebo do jímky uskladnění kalu. Stav konstrukce je podobný aktivačním nádržím. Kalová jímka Kalová jímka je zhotovena jako železobetonová otevřená jímka o půdorysném rozměru 4,25 x 10,40 m o hloubce cca 5,10 m. Dno je spádováno do jednoho místa, odkud se kal odebírá. Stav konstrukce je podobný aktivačním nádržím. Všeobecně monoblok vykazuje destrukci železobetonové konstrukce mrazem a vyluhováním pojiva (viz. foto). Kvalita betonu byla s velkou pravděpodobností od prvopočátku horší. Stav železobetonové konstrukce odpovídá kvalitě betonu v době výstavby a působení vnějšího prostředí (odpadní vody, počasí).

7

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Měrný objekt Měrný objekt je zhotoven jako železobetonový otevřený objekt o půdorysných rozměrech 5,00 x 0,90 m. Jedna stěna objektu je deformovaná s prasklinou (poškození mrazem). Prostup na přítokovém potrubí není vodotěsný.

Propojovací potrubí Stoka

Horní šachta OK OK

Spodní šachta česle výusť

Profil (mm) 300 800

Materiál PP, KAM KAM

Délka (m) 8,40 9,90 ?

LP

AN1

200

OC

9,80

AN2 Š2 Š4 Š3 Š4 Š3

200 200 200

OC OC KAM

B

LP LP Š5 UN2 UN1 Š2

200

OC

8,20 4,40 ? 27,40 ? ? 5,10

B

Š3

Š4

200

KAM

4,40

OC KAM

1,90 2,70 ? 4,70 86,90

A A

B B

Š4 MO 200 MO rybník 200 UN2 Š2 UN1 Š3 200 Celková délka monitoringu

OC

Poškození 0 - 5,10 (PP), 5,10 – 8,40 (KAM) 9,90 - neprůjezdné 0,50 a 8,80 – koroze, 2,40 a 8,80 netěsnost 1,90 a 8,20 - koroze 3,80 – netěsnost, 4,40 - neprůjezdné 5,60 a 7,10 – netěsnost, 20,6 - trhlina zatopeno zatopeno 1,80 – netěsnost, 3,20 – zborcení, 4,20- trhlina 0,60 - trhlina zatopeno 1,90 a 4,70 - koroze

Oplocení areálu ČOV Areál ČOV je oplocen drátěným pletivem. Řešení oplocení a jeho stav odpovídá stáří konstrukcí 35 – 40 let a vykazuje značné opotřebení a destrukci celého systému oplocení. Stávající stav oplocení včetně bran si žádá opravu, vzhledem k jeho stavu výměnou celého systému oplocení včetně 2 ks bran a vstupní branky. Oplocení není osazeno ostnatým drátem, jelikož v současnosti byla 24hod denně přítomna obsluha objektu, která zároveň fungovala jako bezpečnostní pracovník. Po uvažované rekonstrukci bude situace zcela jiná.

8


4.3 Zhodnocení stavu rozvodů elektroinstalace 4.3.1 Rozsah a účel Jak již bylo v textu studie zmíněno, v areálu ČOV se nachází provozní objekt, sestávající z několika místností (rozvodny, kompresorovny spojené se skladovým prostorem, umývárny, sociální místnosti, chodby a místnosti pro obsluhu). Dále zde máme kanalizační systém (česle, lapák písku) a systém aktivačních, dosazovacích a kalových nádrží. Elektrická instalace v areálu ČOV je z větší části původní, a tedy provedena dle technických předpisů a norem platných v době instalace a zprovoznění (rok 1977-78). Autorem projektové dokumentace jak již bylo zmíněno v úvodu studie, je Vojenský projektový ústav Praha a dokumentace pochází z dubna roku 1977. Po vstupu do provozního objektu zjistíme na první pohled patrné změny, provedené s odstupem času. Na rozpory s dokumentací narazíme téměř na každém kroku. Příkladem můžou být světelné rozvody, kdy byly tyto průběžně upravovány a doplňovány o další zářivková či venkovní pomocná halogenová svítidla. 4.3.2 Základní technické údaje Napěťová soustava: 3+PEN~, 400/230 V stř., 50 Hz, TN-C Ochrana před úrazem elektrickým proudem: Je provedena dle normy ČSN 341010 a dle ČSN 375215  nulováním a v umývárně pospojováním Uzemnění: Připojeno na společnou uzemňovací soustavu objektu. Předpisy a normy: Dokumentace je zpracována v souladu s předpisy a normami ČSN platnými v době zpracování projektu. Jedná se o tyto (v současnosti již neplatné) normy : ČSN 34 10 10, ČSN 341030, ČSN 341040, ČSN 341050, ČSN 341070, ČSN 341390, ČSN 375215 a ČSN 736006. Prostředí - vnější vlivy: V době zpracování této studie není známa skutečnost existence protokolu o určení vnějších vlivů a vzhledem ke stáří instalace a dokumentace je existence tohoto dokumentu nepravděpodobná (pokud nebyl protokol sestaven investorem určenou komisí pro účely pravidelných revizí elektro či z jiných důvodů). Energetická bilance: Instalovaný výkon : Součinitel náročnosti : Výpočtové zatížení :

50 kW. 0,8. 40 kW 9

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky 4.3.3 Technické řešení stávající elektroinstalace Přípojka nn: Přípojka nn je stávající, zrealizovaná dle PD č. C2.4.1 - Kabelová přípojka nn. Realizace přípojky je provedena dvěma paralelními hliníkovými kabely AYKY 3x240+120mm 2 ze skříně RIS 8 (osazené ve zděném kiosku u trafostanice BTS22, trafo 22/0,4kV, 400kVA, u obce Vícenice) s ohledem na zpevněné plochy v areáluVícenic, do zapuštěné skříně RIS 2 na zadní stěně provozní budovy ČOV. Délka vedení je dle dokumentace 1650 m. Úbytek napětí stanoven výpočtem na 4,6% pro výpočtové zatížení cosφ = 0,8. Vedení přípojky je položeno v souběhu s kanalizačním potrubím a sdělovacím kabelem (telefonním) v pískovém loži a zacihlováno, dle původních norem ČSN 341050 a ČSN 736006. Vývody z provozní budovy: Vedle výše zmíněné skříně přípojky nn se na zadní stěně provozní budovy ČOV nachází také ostatní rozvodné skříně pro vývody z objektu. Jedná se o vývod pro venkovní osvětlení areálu ČOV dle PD č. C2.4.2 - Kabelové rozvody NN a VO, vývod pro technologická zařízení a vodovodní zdroj, vývod pro přípojku telefonu a je zde situována také ekvipotenciální svorkovnice pro vyrovnání potenciálů. Vývod pro VO je ukončen v rozvaděči značeném HDS 1, telefonní přípojka je ve skříni, značené jako KS. Situace je zachycena na Obr. č. E1.

Obr. E1

Uzemnění a hromosvod: Objekt provozní budovy je opatřen hromosvodnou jímací soustavou v mřížovém provedení. Střecha je v plochém provedení s oplechovanou atikou. Jímací soustava je svorkami přichycena po obvodu střechy právě přímo k plechům atiky. Střecha obsahuje pouze jeden jímač, uchycený ke komínu objektu. Jímací soustava je opatřena dvěma uzemněnými svody v protilehlých rozích objektu. Svody jsou opatřeny zkušebními svorkami a ochrannými úhelníky. Bohužel v současnosti je jímač na střeše objektu ohnutý do strany téměř pod úhlem 45° a problémem je instalace ocelového nosného sloupku na boku komína poblíž jímače, který tento jímač svoji délkou několikanásobně převyšuje a tudíž znemožňuje správnou funkci jímače a celé soustavy. Viz. Obr. č. E2. Na sloupku je instalována parabola pro satelitní příjem, kdy z konvertoru je zrealizován přenos signálu koaxiálním kabelem v souběhu s jímací soustavou a následným křížením atiky, dále oknem do provozní místnosti. Tato instalace byla očividně provedena stálou obsluhou areálu, neodpovídá současným normám a předpisům a je naprosto nepřípustná. Navíc jsou k atice přichyceny i jiné nosné systémy, nesoucí kabely. Jeden z kabelů je opět zatažen oknem do provozní místnosti, zřejmě od zvonku u brány !!!

Obr. E2

10

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Kabelové rozvody: Venkovní rozvody kabelů jsou uloženy z větší části ve společném výkopu hloubky 80 cm. V prostoru aktivačních nádrží jsou umístěny dva plechové rozvaděče, značené R1 a R2, sloužící pro připojení a řízení pohonů aerátorů M1 a M2. Dále jsou z těchto rozvodů napojena kalová čerpadla M3 a M4. Veškeré kabely by měly být v provedení AYKY a AYKYL (hliníkové). Dále je z budovy vyveden kabel pro napojení vodního zdroje, situovaného zhruba 100 m mimo areálu ČOV, ve směru přípojky nn a kanalizačního potrubí. Vodní zdroj má svůj vlastní litinový rozvaděč značený RS, výrobce ETZ Teplice a obsahuje napájecí a spínací část pro čerpadlo Nautila 2,5kW. Řízení spínání je provedeno elektrodami ve vrtu a vyhodnocovacím relé v rozvaděči RS. Kabelové rozvody uvnitř budovy jsou realizovány nosnými kabelovými rošty s keramickými či bakelitovými příchytkami, které odpovídají vzhledem a technickým provedením době realizace ČOV. Průchody mezi místnostmi jsou realizovány průrazy ve stěnách v rohu místnosti. Takto provedené rozvody již nevyhovují současným platným normám (včetně jištění, materiálu a provedení jednotlivých kabelů a vodičů). Venkovní osvětlení VO: Osvětlení areálu je provedeno dle projektu C2.4.2 Kabelové rozvody NN a VO třemi sloupy VO. Venkovní osvětlení je řešeno třemi výbojkovými svítidly, osazenými na ocelových osvětlovacích stožárech (výšky 6-8m). Vývod pro osvětlení je vyveden ze zapuštěného rozvaděče HDS1 na zadní stěně provozního objektu. Výkonnost a provedení jednotlivých svítidel není známa a není o tom informace ani v projektové dokumentaci. Časem došlo ke změnám, provedenými zřejmě místní údržbou, kdy byly do areálu navíc instalovány další halogenové výbojkové svítidla, která jsou také instalována na sloupy VO. Zřejmě jde o reflektory s výkony 150÷300W. Toto nelze přesně specifikovat. Spínání světel VO a pomocných reflektorů je prováděno ručně vypínači na objektu provozní budovy (u vchodu). Sloupy jsou rozmístěny na nevhodných pozicích a osvětlení areálu není dostatečné. Toto ostatně potvrdila i sama obsluha ČOV. Uzemnění sloupů bylo provedeno dle původních norem ČSN 341390 a ČSN 341010. Rozvod provozního vzduchu: Rozvody provozního vzduchu zajišťuje kompresor (původní typ kompresoru Orlík 1 JSK-75-S ze 70tých let byl zřejmě nahrazen novým kompresorem, jehož typ a doba výměny nejsou známy), značený M6 (400VAC, 4kW), dispozičně umístěný v samostatné místnosti (kompresorovně), která ale slouží oproti projektové dokumentaci také jako skladiště a úložný prostor pro různé nářadí, viz. Obr. č. E3. Kompresor je jištěný a napájený z rozvaděče R1.2 v rozvodně. Pracuje autonomně – má vlastní tlakovou nádrž. V autonomním provozu je kompresor spuštěn v případě snížení tlaku v tlakové nádobě. Chod kompresoru není signalizovaný na panelu rozvaděče R1.2, ani nikde jinde. Kompresor je elektricky připojen přes nástěnný vypínač a nástěnnou zásuvku. Současná dispozice kompresoru není správně řešená a co se týká otázky bezpečnosti a přívodu pro kompresor, je toto řešení s ohledem na aktuálně platné normy nevyhovující.

Obr. E3

11

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Elektroinstalace v provozním objektu: Po vstupu do provozní budovy se ocitneme v místnosti, sloužící jako rozvodna a současně aktuálně také jako šatna. Osazení rozvaděče včetně typů elektrické výzbroje i rozvody TN-C je zrealizováno dle zvyklostí a ČSN, platných v době stavby ČOV. Nalevo při vstupních dveřích je umístěn hlavní rozvaděč ČOV (zřejmě výrobek ETZ Teplice), značený R1, dělící se na dvě pole (R1.1 a R1.2). V poli R1.1 je zaústěn přívodní kabel z přípojkové skříně RIS2 a pole slouží jako vstupní s hlavním jističem, vyrážecím tlačítkem, měřením napětí sítě (voltmetrem) a jištěnými vývody pro venkovní rozvaděče R1 a R2 a kompresor M6. Pole R1.2 slouží pro ostatní rozvody elektro a obsahuje patřičné jistící prvky, složené převážně ze starých keramických závitových pojistkových spodků velikosti E27 (do 25A), případně E33 (do 63A), keramických hlavic s válcovými pojistkami. Jsou zde např. vývody pro čerpadlo Nautila, pro světelné rozvody, zásuvkové okruhy, infrazářič, boiler,… Přívody a vývody rozvaděče jsou řešeny stropní částí rozvaděče a ostatní rozvody jsou převážně typu AYKY či AYKYL na povrchu nebo pod omítkou (dle charakteru prostředí a provozu v jednotlivých místnostech). Uzemnění rozvaděče R1 a pospojování kabelových žebříků je realizováno hromosvodným laněným drátem (zřejmě FeZn). Osvětlení v jednotlivých místnostech je navrženo dle normy ČSN 360046 zářivkovými či žárovkovými svítidly. Použitá svítidla včetně jejich rozmístění nevyhovují danému prostoru. Také stav svítidel je diskutabilní. Očividně byla svítidla dodatečně zapojena a byl navýšen jejich počet. Nelze tedy přihlížet k hodnotám osvětlení, uvedeným ve výkresech projektové dokumentace. Navíc tyto hodnoty nevyhovují dnešním požadavkům na osvětlení místností. Pro tyto účely by měl být zpracován výpočet osvětlení s doporučením a vytipováním patřičného nového osvětlení. Také stávající elektroinstalace v prostorech umývárny neodpovídá aktuálním platným normám, konkrétně pak normě ČSN 33 2000-7-701, ed. 2. Níže na jednotlivých obrázcích Obr. č. E4 je jasně vidět současný stav a nevyhovující vzdálenosti (nedodržení zón) mezi sprchovým koutem a elektrickými spotřebiči (boiler 80l, darling a pračka). Nad dveřmi do sociální místnosti (WC) je situován infrazářič ETA Salor 0,6kW / 230VAC pro vytápění prostor umývárny.

Obr. E4

Rozvody v provozní místnosti jsou zastaralé a nevyhovující. Navíc z větší části nejsou zaneseny ani v dokumentaci, která je aktuálně k dispozici. Na tuto skutečnost již bylo v předchozích částech poukazováno. Není znám stav izolace kabeláže, muselo by se provést měření. Ale vzhledem k pravidelným revizím zřejmě ještě stále vyhovují požadavkům pro bezpečný provoz zařízení. Elektroinstalace v prostorech nádrží: Venkovní rozvody a provedení instalačních krabic a rozvaděčů odpovídají době, která uběhla od zprovoznění. Tyto rozvody jsou ve značně špatném stavu včetně stavu venkovních plechových rozvaděčů R1 a R2 (typu BSK 15/RT, r.v. 1980, IP43/20, 400VAC, 50A), situovaných u aktivačních nádrží a sloužících pro napájení aerátorů M1 a M2 (14kW / 400VAC). Stejně tak i náplň těchto skříní, kde je provedena silová část pro rozběh pohonů aerátorů M1 a M2 systémem hvězda – trojúhelník a jsou vyvedeny jištěné vývody na zásuvky 230VAC a 400VAC. Obsažená náplň 12

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky rozvaděče je provedena zastaralými bakelitovými stykači typu V13D na 40A, keramickými závitovými pojistkami E33 a E27 a časovými relé RTs-61. Navíc zde někdo docela amatérským způsobem zapojil proudový chránič pro zásuvkový vývod 400VAC. V rozvaděči je zrealizováno dělení soustavy TN-C na TN-S (i když dost nešikovně), ale na chránič je naveden PE vodič. Zásuvka je již zapojena na konstrukci skříně, místo na svorku chrániče. Toto je dle aktuálních norem nepřípustné. Tyto rozvaděče pochází z roku 1980. Bude zcela jednoznačně doporučeno provedení kompletní rekonstrukce těchto venkovních rozvodů v celém areálu ČOV. Systém řízení ASŘTP, okruhy MaR : Nedostatkem zůstává absence zpracování a přenosu dat z ČOV na dispečink provozovatele. V areálu ČOV není instalována žádná řídící technika či technologie přenosu dat. Jediný prvek části MaR je ultrazvukové měření průtoku na odtoku z ČOV s místním vyhodnocením (jednotka sice umožňuje přenos dat analogovou proudovou smyčkou 4-20mA či binárními signály (hlášky, pulsy,..), ale toto zřejmě není využíváno. Měrný objekt na odtoku z ČOV : Na odtoku z dosazovacích nádrží je realizován měrný objekt (tzv. Thompsonův měrný přeliv) s kontinuálním měřením odtoku pomocí ultrazvukové sondy a vyhodnocovací jednotky fy. ELA Brno. Tato jednotka je v externím kompaktním provedení a je instalována vedle měrného objektu na provizorní ocelové nosné konstrukci, umístěné na betonové skruže. Data jsou zobrazována místně na displeji jednotky. Přenos dat není realizován. Jednotka je překryta a chráněna proti dešti jakousi provizorní stříškou, vyrobenou ze staré kovové bečky. Obr. č. E5. Způsoby a provedení vedení kabelu od měrné sondy UV skrze vyvrtanou díru v betonové stěně měrného kanálu bez ochrany kabelu vhodnou chráničkou, stejně tak i přívod napájecího kabelu do vyhodnocovací jednotky odporují platným normám.

Obr. E5

Předběžné zhodnocení situace : Stávající stav elektroinstalačních rozvodů odpovídá době realizace ČOV a platným technickým normám této doby. Což ovšem v dnešní době neodpovídá současným požadavkům technických norem na provedení instalací a uzemnění a doporučení bude jednoznačně směřováno směrem k rekonstrukci rozvodů a výměně či inovaci použité technologie a stavební elektroinstalace v objektu.

13


5. KONCEPCE REKONSTRUKCE ČISTÍRNY Specifičnost čistírny spočívá v tom, že nemůže být zrekonstruována pouze na stav posledních let, ale že musí v případě potřeby být připravena na přijmutí násobně zvýšeného znečištění a že předepsané limity musí plnit jak v době minimálních, tak i maximálních přítoků. Konkrétně to znamená, že nelze rekonstruovat pouze jeden proud biologického čištění, ale že čistírna musí být rekonstruována jako celek. Od doby jejího uvedení do provozu doznala změny jak technologie mechanického předčištění, tak i koncepce biologického čištění odpadních vod. Žádné čistírně neprospívá, kolísá-li zásadně jak přitékající množství, tak s tím spojené i přiváděné znečištění. Je téměř nemožné zabránit rekonstrukcí dlouhé přepadové hrany v dešťovém oddělovači stavu, kdy za deště bude do čistírny přiváděno jen limitní kapacitní množství a že nedojde při zvýšeném průtoku k výplachu biologického kalu do recipientu. Limitní množství je dáno spolehlivou funkcí dosazovacích nádrží a je tedy omezeno hodnotami jejich povrchového a látkového zatížení v hladině a dobou zdržení. Aby bylo zamezeno nežádoucím přítokům dešťových vod do biologického stupně je nejspolehlivější přitékající množství omezit zařazením vstupní čerpací stanice, kdy propustnost přítoku je dána kapacitou instalovaných čerpadel. Vyšší přítoky pak jsou oddělovány jak v oddělovací komoře, tak na bezpečnostním přepadu v čerpací stanici a jsou odváděny do stávajícího obtoku. Zvednutím přitékajících vod nad úroveň terénu bude možno do předčisticího procesu zařadit moderní automatické zařízení, sestávající ze stíraného žlabu s milimetrovými průlinami a ze strojně vyklízeného lapače písku. Shrabky i písek nebude již nutno nakládat ručně, budou padat do podstavených kontejnerů a tyto budou periodicky dle potřeby odváženy na skládku. Žlab česlí bude využit pro přívodní potrubí, nepotřebný vertikální lapač písku bude po instalaci vstupních čerpadel sloužit jako jímka čerpací stanice. Vzhledem k místním klimatickým podmínkám bude tento soubor umístěn v samostatné místnosti, vlastní zařízení bude temperováno. Z aktivačních nádrží budou odstraněny povrchové aerátory a pro jejich aeraci budou instalovány jemnobublinné elementy. Vzhledem k nedostatečnému prostoru ve stávající místnosti kompresorovny v provozní budově, budou dmychadla umístěna v nové samostatné místnosti v budově vedle zařízení mechanického předčištění. V aktivačních nádržích mimo odstraňování uhlíkatého znečištění bude vedle sebe souběžně probíhat i nitrifikace a denitrifikace přiváděného dusíku. Mimo aerační elementy proto zde budou instalována i hyperboloidní míchadla. Proces aerace, kdy dochází k přeměně amoniakálního dusíku na dusičnany v oxickém prostředí, bude střídán intenzivním mícháním tak, aby po spotřebování rozpuštěného kyslíku a při dosažení anoxického prostředí byly vytvořeny podmínky pro biologickou denitrifikaci, tj. redukci přítomných dusičnanů na plynný dusík, unikající do ovzduší. Střídání aerace a míchání bude řízeno v závislosti na koncentraci rozpuštěného kyslíku kyslíkovou sondou. Současný ponořený odtok z aktivačních do dosazovacích nádrží bude vytažen k hladině a bude opatřen přelivným kusem. Za současné aerace turbínami se na hladině pěna netvořila, přechodem na jemnou bublinu se navozuje flotační efekt, kdy mikrobubliny vzduchu vynášejí kalové vločky na hladinu. Krusta sice mizí v průběhu míchání, je však lépe mít odtok z aktivace pod vizuální kontrolou.

14

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Odtok z dosazovacích nádrží bude řešen ponořeným děrovaným potrubím přes stabilizační objekt se stavitelnou přelivnou hranou. Pro odtah plovoucích látek z hladiny budou využita hydropneumatická čerpadla (mamutky) a jejich výtlaky budou zaústěny přímo do aktivační nádrže. Dosazovací nádrž je dále vybavena systémem sfoukávání hladiny k plovoucím skimmerům. Vzduch do nich bude dodávat samostatné dmychadlo. Kal z dosazovacích nádrží bude natékat do kalové jímky tak, jak je tomu dnes a odtud bude vracen do aktivačních nádrží. Chod ponorného kalového čerpadla je řízen stavem hladiny v jímce nebo časově, odběr přebytečného kalu si bude kontrolovat obsluha podle aktuální koncentrace kalu v aktivaci. Pro odběr kalu do stabilizační nádrže kalu bude sloužit samostatné čerpadlo. Pro dostabilizaci a pro zahuštění přebytečného kalu bude využita stávající armaturní komora, v níž budou na dně instalovány elementy středobublinné aerace. Tato aerace je napojena na stejné dmychadlo, na něž jsou napojeny mamutky v dosazovacích nádržích a systém ofuku hladiny. Přívod vzduchu do elementů a mamutek se bude vzájemně střídat v nastaveném intervalu. Pro zahuštění kalu v dostabilizační nádrži bude instalováno čerpadlo odtahu kalové vody, díky němu bude možno oddělenou kalovou vodu při odstavené aeraci přepustit do sousední kalové čerpací stanice a vrátit ji do čistícího procesu. Zahuštěný přebytečný kal bude ze stabilizační nádrže přečerpán mamutkou do stávající uskladňovací nádrže a tak jako dosud cisternou v tekutém stavu transportován mimo areál čistírny. Tyto úkony bude obsluha provádět ručně dle potřeby. Pro měření průtoku čistírnou bude využit stávající žlab s měrným trojúhelníkovým přepadem. Pouze dojde k zastřešení stávajícího objektu, aby nedocházelo k ovlivnění průtokových hodnot při výraznějším dešti.

6. POPIS NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ 6.1 Technologie Jak bylo zmíněno, kapacitu čistírny za daných podmínek limitují spíše dosazovací nádrže než vlastní aktivační nádrže. Rozborem podkladů, kdy dnešní specifická spotřeba vody na jednu připojenou osobu činí (včetně eventuelních vod balastních) 250 l/os.den jsme dospěli k doporučení, že ve vstupní čerpací stanici budou osazena 2 ponorná kalová čerpadla, každé o výkonu 5 l/sec. Za daných podmínek jedno čerpadlo v současnosti zvládne přitékající vody za 6-8 hodin, při čtrnáctihodinovém provozu je pak schopno zvládnou průměrný přítok až od 1.000 připojených osob. Druhé čerpadlo by spínalo pouze při nenadálých špičkách, obě čerpadla by se ve svém zařazení střídala. Z této úvahy vyplývá, že mechanické předčištění bude dimenzováno na průtok 10 l/sec a na tuto hodnotu budou posouzeny i dosazovací nádrže při zprovoznění pouze jednoho proudu. Technologické parametry biologického stupně : - přivedená BSK5 za současného stavu - užitečný objem aktivační nádrže - látkové objemové zatížení přivedenou BSK5 - doba zdržení vody v aktivační nádrži

15

23 kg/den 330 m3 0,07 kg/m3.den 3 dny

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Z uvedeného vyplývá, že se bude jednat o proces velmi, velmi nízko zatěžované aktivace. Pro spolehlivost čištění však bude rozhodující látkové zatížení přítomného kalu a jeho stáří. Proces nitrifikace přítomného amoniaku začíná při hodnotě zatížení kalu kolem 0,08 kg BSK5/kg kalu.den, neměl by klesat pod 0,04 kg BSK5/kg NL/den, neboť to už kal „hladoví“ a začíná se rozpadat. -

udržovaná koncentrace kalu v aktivační nádrži zásoba kalu v aktivační nádrži cca zatížení kalu přivedenou BSK5 očekávaná produkce přebytečného kalu stáří kalu potřebná kapacita aeračního zařízení potřebný výkon dmychadla při jemnobublinné aeraci

1,5 kg NL/m3 500 kg 0,046 kg/kg 15 kg/den 33 dní 3,3 kg O2/hod 1,6 m3/min

Jak bylo uvedeno, pro účinnost biologických procesů je rozhodující látkové zatížení kalu přivedenou BSK5. Pokud by nastala situace, že v areálu by bylo přítomno např. 1.000 osob, pak by přivedená BSK5 narostla na 60 kg/den a bylo by nutno zvýšit koncentraci kalu v aktivaci tím, že by po určité období nebyl ze systému odebírán přebytečný kal. Při zdvojnásobení koncentrace kalu v nádrži na 3,0 kg/NL/m3 by jeho zásoba narostla na cca 1.000 kg a jeho zatížení by se zvýšilo na 0,06 kg BSK5/kg.den. Při tom by teoreticky stačilo neodebírat kal ze systému po dobu jednoho měsíce, stáří kalu by pokleslo na cca 25 dní a dosáhlo by své optimální hodnoty. I proces nitrifikace a denitrifikace by probíhal normálně. -

účinná plocha dosazovacích nádrží 2 x 23 m2 užitečný objem dosazovacích nádrží maximální přítok na nádrže při chodu 2 čerpadel maximální hydraulické povrchové zatížení maximální látkové zatížení nádrží minimální doba zdržení při účinnosti 0,6 potřeba vzduchu pro chod 2 ks mamutek a areace výkon kalového čerpadla při recyklu 100% Q24

46 m3 92 m3 36 m3/hod 0,78 m3/m2.hod 2,4 kg NL/m2.hod 1,5 hod 1,0 m3/min 18 m3/hod

V současné době předpokládáme, že čerpadla vratného kalu v jímce vratného kalu budou v provozu následovně 0,5 hod chod a 0,5 hod pauza. Po spuštění čerpadel vratného kalu a tím způsobeném poklesu hladiny v jímce vratného kalu dojde k hydraulickému odtahu hustého kalu ze dna dosazovací nádrže do jímky vratného kalu. Plovoucí nečistoty z hladiny dosazovací nádrže budou odtahovány pomocí mamutek a jejich chod bude řízen časově v automatickém režimu po otevření el. ovládaných uzávěrů na přívodním potrubí vzduchu. Vzhledem k ponořenému systému odvodu vyčištěné vody z dosazovacích nádrží krátkodobé pokrytí jejich hladiny plovoucími nečistotami nemá vliv na koncentraci nerozpuštěných látek v odtoku. Rovněž časově bude řízen chod stabilizační nádrže kalu. Vzduch do elementů středobublinné aerace do stabilizační a zahušťovací nádrže také ovládán pomocí el. ovládaných uzávěrů. Při shora popsaném provozu biologického stupně nelze v kalu odebíraném z kalových prohlubní dosazovacích nádrží očekávat jeho vyšší koncentraci jak 3 kgNL/m3. Denní produkci jeho přebytečného množství lze odhadnout na 5 m3. Doporučujeme, aby k jeho přesunu docházelo obden tak, že vždy na dobu asi 0,5 hodiny bude spuštěno čerpadlo přebytečného kalu do dostabilizační a zahušťovací nádrže. V ten den, kdy nebude přebytečný kal odebírán, bude vhodné si v dostabilizační nádrži vytvořit prostor asi 10 m3 tím, že při vypnuté aeraci zahušťovací nádrže bude pomocí čerpadla odtahu kalové vody, přepuštěna kalová voda zpět do čerpací kalové jímky. Objemu deseti kubíků odpovídá snížení hladiny o cca 0,5m. 16

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Po dostabilizování kalu a oddělení kalové vody bude možno část kalu ze dna nádrže bez vypnuté aerace přesunout do akumulační nádrže kalu. Při zahuštění kalu na 2% by denní produkce v zahuštěné formě mohla činit 0,75 m3, akumulační nádrž pak postačuje na více než 2 měsíce. K přesunu kalu slouží samostatná mamutka. Seznam strojů a zařízení: č.

ozn.

název

ks

parametry

1 2 3 4 5 6 7

1.01 2.01 3.02 3.06 4.02 4.03 4.04

Čerpadlo v ČS Integrované hrubé předčištění Hyperboloidní míchadlo Dmychadlo Čerpadlo vratného kalu Čerpadlo přebytečného kalu Čerpadlo kalové vody

2 1 2 3 2 1 1

Q=5l/s, H=5m, P=1,5kW Q=10l/s, P=3,5kW Průměr=2m, P=1,5kW Q=124m3/hod, P=4kW Q=5l/s, H5m, P=0,75kW Q=3l/s, H=5m, P=0,75kW Q= 2l/s, H=2m, P=0,55kW

6.2 Stavební objekty a kanalizace uvnitř ČOV 6.2.1 Provozní objekt ČOV Na základě informací provozovatele a majitele areálu ČOV ve věci budoucího využívání provozního objektu a celého areálu jako areálu bez trvalé obsluhy byl posouzen stav objektu a v návaznosti na tento výhled byl navržen postup a rozsah plánovaných úprav stávajícího provozního jednopodlažního, nepodsklepeného objektu s plochou střechou, který obsahuje sociální zařízení, místnost obsluhy, místnost vyhrazenou pro rozvaděče a v jedné malé místnosti je umístěn kompresor pro potřebu stlačeného vzduchu při provozu mamutky v lapači písku a sklad obslužného nářadí. Stavební řešení: Nosné konstrukce a dělící příčky jsou v dobrém stavu bez potřeby zásadních stavebních úprav a potřebné rekonstrukce. Po opravě střešní konstrukce by bylo vhodné venkovní stěny provozního objektu sjednotit zapravením (zadní stěna není stejnorodá) a opatřit ochranným fasádním nátěrem. V návaznosti na výhled bezobslužného provozu ČOV není nutný předpoklad zateplování objektu. Objekt by si měl zachovat stávající přirozené větrání konstrukce. Přístupový chodník k objektu a okapový chodník kolem provozního objektu bude rozebrán a do nového lože přeložen. Poškozené prvky budou vyměněny. 17

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Zastřešení objektu: Stav živičné krytiny v době návštěvy nebylo možno vzhledem k povětrnostním podmínkám prohlédnout. Dle stavu oplechování horní hrany atiky a zavlhlých míst na jejím povrchu, se dá s určitostí předpokládat narušení krytiny včetně oplechování. Živičná krytina bude odstraněna a stav konstrukce pod krytinou bude odborně prohlédnut a následně navržen přesný postup opravy. Předpokládá se kompletní výměna střešní krytiny, oplechování atiky a vpusti vnitřního dešťového svodu. V případě potvrzení zatékání dešťové vody i do vrstvy tepelná izolace střešního pláště (dle dostupných informací z lignoporu) bude nutno i tuto vrstvu vyměnit, včetně zapravení horní vrstvy stropní konstrukce tj. horní plochy stropních panelů. Výměna vrstvy tepelné izolace bude provedena vyskládáním PE izolačních klínů. Výplně otvorů: Výplně dveřních a okenních otvorů jsou zachovalé v provedení plast. Jedny vchodové dveře do objektu jsou původní – z doby před provedením výměny oken a dveří za plastové provedení. Předmětné dveře jsou dřevěné, tenkostěnné v současnosti nepoužívané. Bylo by vhodné tento stav řešit výměnou dveří za dveře stejného typu a provedení jako dveře ostatní, nebo otvor zazdít. Vnitřní dveře jsou zachovalé a vzhledem k výhledu bezobslužného provozu i vhodné pro další užívání. Dispoziční řešení: Stávající dispoziční řešení, počet místností a jejich využití bude zachováno. Objekt bude nadále sloužit jako provozní objekt ČOV se zázemím pro občasnou obsluhu. Zdravoinstalace: Vybavení provozního objektu základním sociálním vybavením a zařízením: WC, sprcha, umývadlo může být vzhledem ke svému stavu a délce používání vyměněno. Vnitřní baterie a armatury včetně výtoku pro napojení hadice umístěný venku na zdi objektu budou vyměněny. 6.2.2 Objekt dmychárny V návaznosti na návrh technologické řešení a přestavbu stávajícího lapáku písku na vstupní čerpací stanici a osazení integrovaného hrubého předčištění (samočistící česle s lisem na shrabky a separátor písku) za současné instalaci tří dmychadel v prostoru stávajícího objektu česlí, bude nad tímto stávajícím objektem česlí vybudován jednopodlažní nepodsklepený objekt o dvou místnostech se zastřešením sedlovou střechou. Stavební řešení: Stávající konstrukce objektu česlí bude přizpůsobena požadavkům nově osazované technologie. Předpokládá se, se zasypáním stávající otevřené podzemní části návaznosti na návrh technologické řešení a přestavbu stávajícího lapáku písku na vstupní čerpací stanici a osazení integrovaného hrubého předčištění (samočistící česle s lisem na shrabky a separátor písku) za současné instalace tří dmychadel v prostoru stávajícího objektu česlí, bude nad tímto stávajícím objektem česlí vybudován jednopodlažní nepodsklepený objekt o dvou místnostech se zastřešením sedlovou střechou. Nosné konstrukce a dělící příčky budou vybudována z keramických tvarovek a opatřeny VC omítkou. Obvodová stěna bude natřena ochranným fasádním nátěrem a barevně sjednocena s barevným řešením nátěru provozního objekt – barva světle šedá – dle upřesnění investora. Tepelná izolace: zateplení objektu opláštěním obvodových stěn nebude realizováno. Bude zateplen pouze prostor nad SDK podhledem vrstvou tepelné izolace – minerální vata tl. 200 mm. Objekt si tímto řešením zachová stále přirozené větrání konstrukce. 18

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Zastřešení objektu: bude řešeno sedlovou střechou tvořenou sbíjeným vazníkem osazeným na ztužujícím věnci. Krytina konstrukce bude plechová v barvě šedá. Součástí konstrukce budou střešní žlaby a dešťové svody ve shodném materiálovém a barevném provedením s odvodem dešťových vod na terén. Výplně otvorů: Výplně dveřních a okenních otvorů budou provedeny výrobky v provedení plast – barva bílá ve shodném provedení se stávajícími prvky výplní otvorů osazenými v provozním objektu. Předpokládá se osazení 2ks vstupních dveří š 1200, 4 ks oken a 1 ks vnitřních dveří osazených v dělící příčce. Součástí dodávky oken bude venkovní oplechování, vnitřní parapetní deska a proti dešťové žaluzie. Součástí dodávky dveří budou odnímatelné prahy. Zdravoinstalace: Objekt nebude vybaven sociálním vybavením a zařízením. Případné požadované vybavení je umístěno v provozní objektu, který se nachází v obslužné vzdálenosti. 6.2.3 Betonové části ČOV Odlehčovací komora V odlehčovací komoře bude instalována norná stěna s česlemi. Primární stupeň čištění (mechanický) Nad stávajícím objektem česlí bude vystavěn „domeček“ o dvou místnostech pro osazení integrovaného hrubého předčištění (samočistící česle s lisem na shrabky a separátor písku) a instalaci tří dmychadel. Vertikální lapák písku bude přestavěn na vstupní čerpací stanici, v které budou osazeny dvě ponorná kalová čerpadla o výkonu 5 l/s. Čerpací stanice bude kryta poklopem. Aktivační nádrže Pro upřesnění rozsahu rekonstrukce nutné k obnovení funkčnosti železobetonové konstrukce aktivačních nádrží je nutné provést jádrové odvrty a odtrhové zkoušky. Vzhledem k provedenému povrchovému průzkumu lze předpokládat, že bude nutné odstranění zhlaví a stěrky v celé ploše nádrží, očištění stěn tlakovou vodou s dohledáním dutých ozvěn v celé ploše stěn a dna s jejich následnou dobetonávkou do původního stavu. Sanovaný beton bude mít pevnost v tlaku min. 20 MPa a min. 1,5 MPa v odtrhu. Stávající zábradlí bude nahrazeno nerezovým zábradlím. Dosazovací nádrže Dosazovací nádrže budou sanovány stejně jako aktivační nádrže včetně spádových vrstev. Armaturní komora Armaturní komora bude sanována stejně jako aktivační nádrže s tím, že bude přebudována na nádrž pro stabilizaci a zahuštění přebytečného kalu. Čerpací jímka v monobloku Čerpací jímka bude sanována stejně jako aktivační nádrže včetně spádových vrstev. Její funkce zůstane stávající. Kalová jímka Kalová jímka bude sanována stejně jako aktivační nádrže včetně spádových vrstev. Její funkce zůstane stávající. Měrný objekt Měrný objekt bude opraven a zakryt stříškou. Jeho funkce zůstane zachována. 19

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Propojovací potrubí Stoka

A A

B B B B

Horní Spodní Profil Materiál šachta šachta (mm) OK česle 300 PP, KAM OK výusť 800 KAM LP AN1 200 OC LP AN2 200 OC LP Š2 200 OC Š5 Š4 200 KAM UN2 Š3 UN1 Š4 Š2 Š3 200 OC Š3 Š4 200 KAM Š4 MO 200 OC MO rybník 200 KAM UN2 Š2 UN1 Š3 200 OC Celková délka monitoringu

Délka (m) 8,40 9,90 ? 9,80 8,20 4,40 ? 27,40 ? ? 5,10 4,40 1,90 2,70 ? 4,70 86,90

Návrh rekonstrukce nahrazení PVC-U, SN16, DN/OD 300 nahrazení PVC-U, SN16, DN/OD 800 nový nátok – nerez DN80 nový nátok – nerez DN80 nahrazení PVC-U, SN16, DN/OD 200 nahrazení PVC-U, SN16, DN/OD 200 nahrazení PVC-U, SN16, DN/OD 200 nahrazení PVC-U, SN16, DN/OD 200 nahrazení PVC-U, SN16, DN/OD 200 nahrazení PVC-U, SN16, DN/OD 200 nahrazení PVC-U, SN16, DN/OD 200 nahrazení PVC-U, SN16, DN/OD 200 nahrazení PVC-U, SN16, DN/OD 200 nahrazení PVC-U, SN16, DN/OD 200

Oplocení areálu ČOV Je nutné zkvalitnit mechanické zabezpečení objektu, vzhledem k umístění objektu a také z důvodu, že bude obsluha přítomna pouze 3-4hod denně. V souladu se stavem stávajícího oplocení je navržena oprava oplocení v trase původního oplocení v rozsahu : - plotový systém výšky 200 cm s podhrabovými deskami (celkem tedy cca 210cm) - čtyřhranné pletivo s PVC úpravou (drát ø 2,6 mm, oka 50/50 mm) výšky 2000 mm - sloupky ocelové pozinkované poplastované ø 48 mm a délky 2600 mm s bavolety osazeny do betonových patek 250/250/800 mm z betonu C12/15 osově po 2500 mm. Mezi sloupky osazeny podhrabové desky 2450/200/50 mm - po celé délce opatřen rameny na uchycení třech řad ostnatého drátu, pod úhlem 40-45" (tzv. bavolet) - brány: - A (hlavní) i B (přístup k spodní části) – ručně otvírací, plechové ve shodném provedení (bez elektrického pohonu) - branka přístup obsluhy umístěná vedle hlavní brány - shodně provedení s hlavní bránou - brány i branky budou uzamykatelné bezpečnostním zámkem a opatřeny shodným systémem úchytu ostnatého drátu ve třech řadách (shodně s oplocením)

6.3 Elektroinstalace a MaR 6.3.1 Rozsah S přihlédnutím ke stávajícímu stavu rozvodů elektroinstalací v areálu ČOV a stavu technologických zařízení je jasné, že bude nutná kompletní rekonstrukce těchto rozvodů. I s přihlédnutím ke skutečnosti, že návrh části technologie počítá s dodávkou nového technologického zařízení a část stavby se stavebními úpravami střechy stávající provozní budovy a dostavění nového objektu v místě stávajících česlí a lapáku písku. 20

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Předpokládaný rozsah rekonstrukce elektro a MaR : - Rekonstrukce uzemnění provozní budovy - Nové uzemnění přístavku česlí a ČS - Komplexní řešení ochrany před bleskem (rekonstruovaný objekt i nový přístavek) dle platných norem ČSN - Demontáž stávajících elektrorozvodů (vnitřní i venkovní) - Nové rozvody stavební i technologické elektroinstalace v objektech ČOV i pro venkovní zařízení technologie - Řešení VO (demontáž stávajících sloupů a rozvodů, dodávku nových sloupů a výbojkových svítidel VO, montáž) - Nouzové osvětlení v objektu ČOV - Dodávku nového rozvaděče stavební elektroinstalace (RS) - Dodávku nových skříňových rozvaděčů technologické elektroinstalace (RM1) a okruhů ASŘTP, MaR (DT1) - Dodávku nových místních, rozvodných a deblokačních skříněk (MS, MX), zapojení podružných rozvaděčů technologických. zařízení (česle,…) - Dodávku a montáž nových prvků MaR (měření koncentrace kyslíku a teploty v aktivačních nádržích, měření hladiny v ČS, měření průtoku na odtoku, plovákové spínače,…) - Řešení zautomatizování provozu ČOV a přenosu dat na dispečink provozovatele - Zabezpečení objektu systémem EZS (samostatná centrála, pohybové detektory, venkovní zálohovaná siréna, klávesnice s bezkontaktní čtečkou,…) - Záložní zdroj UPS pro zálohu ŘS v rozvaděči DT1 - Zemní práce pro uzemnění, rozvody elektro a základy pilířů pro sloupy VO 6.3.2 Základní předpoklady pro rekonstrukci Napěťová soustava: 3+PEN~, 400/230 Vstř., 50 Hz, TN-C 3+N+PE~, 400/230 Vstř., 50 Hz, TN-C-S 1+N+PE~, 230 Vstř., 50 Hz, TN-S 12VDC, 24VDC, PELV Uzemnění: Rozvaděče včetně všech nových kovových technologických potrubí přivedených do provozního objektu budou připojeny na svorku hlavního pospojování osazenou v objektu. U všech nových elektrických zařízení a kovových potrubí, konstrukcí a předmětů bude provedeno ochranné pospojování na zemnící síť ČOV. Ochrana silových vedení proti přepětí: Bude provedena třístupňová ochrana s použitím přepěťových ochran. První dva stupně ochrany zajistí kombinovaný svodič bleskových proudů typu B+C, umístěný v rozvaděči RS. V rozvaděči RM1 bude umístěn svodič typu C. Třetí stupeň ochrany, tj. svodič přepětí typu D s vf filtrem pro ochranu prvků MaR, včetně rázových oddělovacích tlumivek pro zajištění koordinace ochran, bude osazen v rozvaděči DT1. Na vývodech k jednotlivým citlivým chráněným zařízením, převážně pak prvkům MaR, budou osazeny linkové svodiče přepětí (oboustranně). Pro správné dimenzování a koordinaci svodičů přepětí je doporučeno použití svodičů od jednoho výrobce. 21

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Přípojnice hlavního ochranného pospojování HOP: Norma ČSN 33 2000-4-41, ed.2 ukládá povinnost zřizovat v nových a rekonstruovaných stavbách přípojnici hlavního pospojování objektu. Na tuto přípojnici se spojují kovová potrubí plynu, vody, ústředního topení a kanalizace, velké kovové předměty, kovové konstrukce budovy, místo rozdělení vodiče PEN na PE a N, uzemnění hromosvodu a svodičů přepětí apod. Vlastní přípojnice je předmětem řešení projektové dokumentace stavebních elektrických rozvodů, přesto se doporučuje umístit ji do skříňky osazené vždy na obvodové stěně objektu, v němž je hlavní pospojování zřizováno tak, aby byla v optimální vzdálenosti ke všem jmenovaným místům určeným k pospojování a aby vodivé části přiváděné do objektu zvenku byly pospojovány co nejblíže jejich vstupu do budovy. Velikost průřezu vodičů hlavního pospojování se řídí ustanoveními normy ČSN 33 2000-5-54, ed. 2, nejmenší dovolený průřez je 6 mm2 jsou-li vodiče z mědi. Vodiče ochranného pospojování musí být snadno rozlišitelné. Pokud k jejich identifikaci bude použita barva, musí být použita kombinace barev zelená/žlutá. Prostředí - vnější vlivy: Prostory pro umístění technologického zařízení čistírny odpadních vod a působení vnějších vlivů budou zatříděny pro potřeby posouzení velikosti nebezpečí úrazu elektrickým proudem a pro posouzení vlivu na technologické zařízení. Pro účely rekonstrukce a tvorby PD bude nutné sestavit odbornou komisi a vytvořit protokol určení vnějších vlivů dle norem ČSN 33 2000-1, ed.2 a ČSN 33 2000-5-51, ed.3+Z1. Protokol bude dále součástí PD. V tomto protokolu budou klasifikovány jednotlivé prostory ČOV. Energetická bilance: Předpokládaný instalovaný výkon technologických zařízení vč. elektroinstalace : Pi = 43 kW Koeficient soudobosti ks = 0,97, silnoproudé rozvody ks = 0,6 Soudobý výkon : Ps = 34,8 kW Instalovaný výkon části technologie a stavební elektroinstalace bude doložen v PD tabulkami jednotlivých zařízení. Bilance bude upřesněna v PD. Stupeň důležitosti dodávky el. energie: Dle ČSN 341610 (Elektrotechnické předpisy ČSN. Elektrický silnoproudý rozvod stupeň č.1 pro prvky ASŘTP a nouzové osvětlení, stupeň č.3 obecně.

v průmyslových provozovnách)

Kompenzace účiníku: Není požadována, nebude řešena. Zkratové poměry: Zkratová odolnost prvků v dodávaných rozvaděčích RH, RM1, DT1….Iks=10kA. Dokumentace: Pro účely rekonstrukce ČOV bude nutné zpracovat dokumentaci pro stavební povolení (DSP) a následně vypracovat realizační projektovou dokumentaci (DPS) částí elektro a MaR. Zhotovitel těchto 22

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky částí zajistí a předá po ukončení díla projektovou dokumentaci odpovídající skutečnému provedení (zejména el. obvodová schémata silových i ovládacích obvodů rozváděčů) na nosiči dat CD (DVD). 6.3.3 Technický popis Všeobecně: Předpokládá se rekonstrukce a rozšíření stávající ČOV, což bude znamenat provedení patřičných úkonů také v části elektro, ASŘTP a MaR. Především bude nutné zajistit demontáž stávajících elektrorozvodů a elektro vybavení, včetně demontáže stavební elektroinstalace a demontáže rozvaděčů. V případě potřeby během doby rekonstrukce bude zajištěno provizorní napájení staveništním rozvaděčem. Provizorní opatření při rekonstrukci ČOV bude upřesněno zhotovitelem v rámci upřesnění postupu výstavby. Konkrétní schéma připojení technologie provizoria (obvodová a ovládací schémata) zpracuje zhotovitel v rámci dílenské dokumentace. Bude nutné rovněž demontovat prvky VO (svítidla, sloupy, pilíře,…), protože je zde předpoklad jiného umístění a navýšení počtu sloupů a svítidel při realizaci. Toto bude upřesněno patřičnou dokumentací. Pro přesné stanovení a rozložení svítidel bude nutné zpracovat výpočet osvětlení, určit vhodné typy svítidel a svítivost dle normy řady ČSN EN 13201 (Osvětlení pozemních komunikací). Rozvaděče a podružné skříně: Rozvaděče RS, RM1 a DT1 budou umístěny ve stejné místnosti (rozvodně), jako je umístěn stávající rozvaděč R1. Tento se demontuje a na jeho místo po drobných stavebních úpravách a ošetření plochy budou umístěny rozvaděče nové. Předpokládá se, že vlevo od dveří po vstupu do místnosti bude osazen stavební rozvaděč RS, následovaly by dále rozvaděč technologické elektroinstalace RM1 a rozvaděč ASŘTP a MaR DT1. Pro udržování klimatizovaného vnitřního prostředí v rozvaděčích budou skříně rozvaděčů RM1 a DT1 vybaveny regulátory teploty a vlhkosti, jejichž prostřednictvím budou podle okamžité situace uváděny v činnost ventilační jednotky umístěné na dveřích skříní. Nový rozvaděč RS bude sloužit jako hlavní rozvaděč pro ČOV a připojen bude z přípojkové skříně RIS2 novým kabelem 1-CYKYJ 4x25. Tento je dimenzován na proudové zatížení na vzduchu do 101A, což plně vyhoví potřebám ČOV. Rozvaděče budou ocelové plechové nástěnné (RS) a ocelové plechové skříňové (RM1 a DT1) v patřičném krytí IP 55/20, IK10. Předpokládané rozměry budou pro RM1 2000x800x400 mm (výška x šířka x hloubka) + 100mm sokl a pro DT1 2000x600x400mm + 100mm sokl. Nástěnný rozvaděč RS se předpokládá s rozměry 800x600x250mm (případně může být použitý taktéž skříňový rozvaděč šířky pole 400 či 600mm). Přívod el. energie bude spínán hlavním jističem s vyvedeným táhlem a uzamykatelným žluto-červeným mechanismem na dveřích skříně. Součástí hlavního jističe bude podpěťová spoušť zahrnuta do bezpečnostního okruhu s vyrážecími tlačítky jak na dveřích skříně RM1, tak v externím nástěnném provedení umístěném na vhodných místech v prostoru areálu ČOV. Přívody a vývody z rozvaděčů budou vedeny vrchem do nosných drátěných kabelových kanálů. Kabelové rozvody a elektroinstalace v objektech: Součástí rekonstrukce technologie ČOV bude i výměna všech kabelových rozvodů. Veškerá nová vedení budou v provedení s měděnými jádry, typu CYKY pro silové rozvody uložené pevně nebo do výkopu, typu H07RN-F pro pohyblivé přívody a šňůry podle místa a účelu použití v těžkém nebo středním provedení s pláštěm z gumy. Silové vývody od případných frekvenčních 23

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky měničů k regulovaným pohonům budou stíněné, typu 2YSLCY-J. Hlavní kabelové trasy budou ukládány do výkopu, odbočky k jednotlivým elektrickým zařízením ve venkovním prostředí budou vedeny v nerezových děrovaných kabelových žlabech, případně v kovových děrovaných žlabech s povrchovou úpravou žárovým zinkováním. Používat drátěné kabelové žlaby není doporučeno. Případně budou kabely zatažené do kovových trubek a hadic nebo do trubek a hadic odolných UV záření připevněných ke stavebním nebo technologickým konstrukcím vhodnými úchytkami. U kabelových žlabů ve vodorovných instalacích bude nutné odvodnit. Ve venkovním prostředí je nutné minimalizovat kabelové trasy vedené na povrchu stavebních a technologických konstrukcí. Uvnitř objektu budou kabelové rozvody podle místních dispozic uloženy v drátěných žlabech s povrchovou úpravou galvanickým či žárovým zinkováním, případně v kovových žlabech s povrchovou úpravou žárovým zinkováním nebo v nerezových kabelových žlabech v prostorách se zvýšenou korozívní agresivitou. Vedlejší kabelové trasy budou vedeny po stěnách a konstrukcích provozních objektů. Při odbočení mimo hlavní kabelové trasy budou kabely vedeny v elektroinstalačních trubkách a hadicích z PVC. Při návrhu i realizaci kabelových tras bude postupováno v souladu s normami ČSN 332000-552, ed.2+Z1-Z4 (Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení - Elektrická vedení) a ČSN 73 6005+Z1-Z4 (Prostorové uspořádání sítí technického vybavení). Bude nutno dodržet minimální vzdálenosti souběhů a křížení silových a signálových vedení. Vedení pro měření, signalizaci a regulaci budou uložena odděleně od kabelů silových. Ve starém objektu provozní budovy bude provedena demontáž stávající elektroinstalace a tato bude provedena nová včetně nových světelných a zásuvkových rozvodů dle platných norem a na základě realizační PD. Tyto budou napájeny a odjištěny v novém rozvaděči RS. Pro potřeby osvětlení bude zpracován výpočet osvětlení jak pro stávající objekt, tak pro nový přístavek česlí. Umělé osvětlení bude provedeno dle ČSN EN 12464-1 (Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory). Budou použita zářivková svítidla s elektronickými předřadníky a svítidla s úspornými zdroji. Umělé osvětlení bude spínáno spínači umístěnými u vstupu do místnosti. Osvětlení vstupní rampy bude spínáno spínačem u dveří do objektu. Svítidla musí mít patřičné provedení a krytí i v případě jejich umístění ve venkovním prostoru. Pro provoz osvětlovací soustavy je třeba počítat s prováděním pravidelné údržby osvětlovacích těles a výměnou světelných zdrojů. V objektu stávající budovy i nového přístavku budou instalovány infrazářiče (sálavé topné panel) a odsávací ventilátory s prostorovým termostatem pro temperaci a odvětrání provozních místností (upřesní PD). Tyto jsou součástí dodávky stavební elektro. Hromosvod a uzemnění: Projektem bude řešena nová vnější ochrana před bleskem na stávajícím objektu provozní budovy, kde dojde k rekonstrukci střechy, tak také na přistavovaném objektu česlí a dmýchárny, dále vnitřní ochrana před bleskem a systém uzemnění. Bude provedena analýza rizik. Dle výsledků této analýzy rizik bude stávající i nový objekt zatříděn do třídy ochrany před bleskem LPS. Z analýzy rizik bude stanoveno opatření na snížení rizika na přípustnou mez. Vnější ochrana před bleskem (dále vnější LPS) slouží k jímání přímých úderů blesků do stavby včetně úderů do boku stavby a svedení bleskového proudu od bodu úderu do země. Vnější LPS bude proveden jako neizolovaný vnější LPS. Vnější LPS je tvořen jímací soustavou, svody a uzemňovací soustavou. 24

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Jímací soustava na objektu budou tvořeny na každém objektu dvěma jímači a vodiči FeZn. Pro stanovení umístění jímací soustavy bude použita metoda valící se koule. Hromosvod bude proveden dle souboru ČSN 62305. Svody budou provedeny jako neizolované, pomocí vodiče FeZn pr. 8mm, umístěné na fasádě objektu na patřičných příchytkách. Ochrana před úrazem elektrickým proudem od dotykového napětí je zabezpečena výstražnými cedulkami, které budou umístěné u každého svodu. Ochrana před úrazem elektrickým proudem od krokových napětí bude zabezpečena instalacemi výstražných cedulek. Budou instalovány celkem 2 svody u každého objektu. Umístění a provedení jímací soustavy bude předmětem následné PD. Při instalaci svodů je nutno dodržet co možná nejkratší délku svodu. Vzdálenost mezi svody je dle ČSN EN 62305-3, ed. 2, 15m. Svody jsou na jímací soustavu připojeny přes zkušební svorku. Každý svod bude označen číslem svodu. Vnitřní systém ochrany LPS bude tvořen ekvipotenciálním pospojováním proti blesku. Vzájemné spojení bude provedeno vodiči pospojování nebo přes SPD. Systém ochranných opatření před LEMP (LPMS) bude proveden dle ČSN EN 62305-4 (Ochrana před bleskem - Část 4: Elektrické a elektronické systémy ve stavbách). Provede se uzemnění, pospojování a koordinovaná SPD ochrana. Ochrana vnitřních systémů proti rázovým vlnám je zajištěna svodičem přepětí typ B+C, v části MaR svodičem s vf filtrací a rázovými tlumivkami typu D. Uzemnění objektu bude provedeno zemnící páskou FeZn 30/4 mm. Uzemnění musí být provedeno v souladu s ČSN 33 2000-5-54, ed.3 (Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení - Uzemnění a ochranné vodiče). Uložení kabelů se provede v souladu s ČSN 33 2000-5-52, ed. 2 (Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení - Elektrická vedení). Při křížení a souběhu s ostatními inženýrskými sítěmi je nutno dodržet ČSN 73 6005 (Prostorové uspořádání sítí technického vybavení). Zemnící pásek bude uložen ve výkopu před položením hydroizolace. Armování se připojí na zemnící síť. Na svody bude uzemnění napojeno přes zkušební svorky. Od zemnícího pásku bude vývod proveden drátem FeZn, pr. 10mm ke zkušební svorce. Na pásek bude drát připojen dvěma svorkami. Na určených místech se provede napojení kovových konstrukcí na uzemňovací soustavu. Na vybraném místě bude na uzemnění napojena ekvipotenciální přípojnice vnitřní ochrany před bleskem. Spoje se ošetří izolačním nástřikem nebo izolací. Dráty vycházející z půdy budou v bodě výstupu na vzduch chráněny smršťovací objímkou nebo antikorozní objímkou délky 0,3m. Celkový odpor uzemnění nesmí být větší než 10Ω. Provedení uzemňovací soustavy bude řešeno následně v PD. Zhotovitel uzemnění provede před zásypem výkopu s uzemňovacím páskem protokolární předání zástupci investora. Zástupce investora provede kontrolu souladu provedení uzemnění s projektovou dokumentací. Až poté je možné provést zásyp uzemnění a finální úpravu terénu. Všude kde to bude možné, se při realizaci nového uzemnění provede napojení nového uzemnění na stávající uzemnění. Stávající uzemnění se ponechá a bude využito pro zlepšení zemního odporu. Při realizaci bude realizační firma všechny nejasnosti konzultovat s projektantem ochrany před bleskem. Účinnost jakéhokoliv LPS závisí na jeho instalaci, údržbě a použitých zkušebních metodách. Revize, zkoušení a údržba nesmějí být prováděny, jestliže hrozí bouře. Revize by měla být provedena během instalace LPS ( během stavby bude průběžně pořizována fotodokumentace, která bude součástí průvodní dokumentace, předána investorovi), po dokončení LPS a v pravidelných termínech dle tabulky E.2 ČSN EN 62305-3, ed. 2. Dle třídy LPS se určí interval provádění vizuální kontroly, úplná revize bude provedena jednou za dva roky. Vnitřní systém ochrany LPS bude tvořen ekvipotenciálním pospojováním proti blesku.

25

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Automatizace provozu: Celý systém řízení ČOV bude rekonstruován a maximálně automatizován. Součástí úprav bude vytvoření automatických provozních smyček, svedení provozních informací do centrální jednotky (řídícího systému) a vytvoření programu řízení provozu ČOV. Instalováno bude zařízení pro snímání následujících hodnot: hladiny, průtoky, koncentrace kyslíku a teploty, prostorové a venkovní teploty a tlak. Veškeré provozní stavy a hodnoty budou archivovány v řídícím systému. Hlavní provozní údaje a případné poruchy provozu ČOV budou přenášeny na dispečink (v prostoru letiště v Náměšti). Provoz technologie čistírny odpadních vod bude prakticky nepřetržitý. Rekonstrukcí a rozšířením ČOV se nezvýší nárok na počet pracovních sil, spíše opačně vzhledem k automatizaci procesu nebude nutná trvalá přítomnost pracovníka v areálu ČOV a provoz bude kontrolován z dispečinku. Akční členy a výkonové prvky budou k výstupům z řídicího systému připojeny přes oddělovací relé (24VDC, případně 230VAC) umístěnými v rozvaděči DT1. Beznapěťové kontakty zavedené od technologických zařízení do silových rozvaděčů budou napájené z rozvaděče RM1 zdrojem 230VAC, půjde-li pouze o signalizaci přímo do rozvaděče DT1, kdy signál nebude používán silovým rozvaděčem, může se beznapěťový kontakt napájet z rozvaděče DT1 napětím 24VDC. Napájení pak bude vedeno odděleným kabelem. Pohony, klapky, šoupátka či ventily, apod. bude možné elektricky ovládat automaticky z řídicího systému či ručně z dotykového panelu podle vloženého algoritmu, nebo ručně z místní skříně se signalizací stavů na operátorskou stanici (při tomto ovládání je blokovaný automatický chod z řídicího systému). Ruční místní ovládání je považováno za ovládání nouzové. Bude zapojeno mimo řídící systém a bude využíváno pouze při oživování, seřizování nebo v případě poruchy řídícího systému. Autonomní ochrany akčních členů (teploty vinutí, průsak, vibrace) budou zapojeny v silovém ovládacím okruhu a jejich působení bude signalizováno v sumární poruše akčního členu. ASŘTP : Tato provozní část bude obsahovat dodávku kompletně vystrojeného rozvaděče DT1 pro řídící systém, převodníky a vyhodnocovací jednotky, zdroje pro napájení čidel měření neelektrických veličin včetně jištění, dodávku a kompletaci měřících okruhů tj. čidel a jejich převodníků včetně přepěťových ochran, napájení, jištění a kabeláže (u přístrojů, které jsou dodávkou strojní části, jejich připojení včetně kabeláže). Dále kabelové trasy od rozvaděče DT1 k čidlům, převodníkům a vyhodnocovacím jednotkám, signálovou kabeláž (provedenou stíněnými kabely JYTY, SYKFY, apod.), přepěťové ochrany 3. stupně s vf filtrem a záložní zdroje UPS pro zajištění napájení řídícího systému. Jako ŘS bude použit modulárně řešený systém s výkonným procesorem využívající moduly digitálních a analogových vstupů a výstupů. Jednotka CPU bude obsahovat integrovaný Ethernet port TCP/IP s integrovaným WEB serverem pro diagnostiku. Pro komunikaci se silovými akčními prvky (frekvenční měniče, apod.) bude osazena komunikační síťové rozhraní ModBus TCP/IP. I/O karty budou na napěťové úrovni 24VDC s konektory pro připojení modulů inteligentních svorkovnic s převodem na další napěťové úrovně, případně relé. Řídící systém v DT1 (PLC) bude propojen rozhraním ModBus TCP/IP s vybranými technologickými zařízeními, která budou osazena samostatným PLC nutným pro jejich funkci. Tato zařízení budou součástí příslušných PS. Řídící systém musí zajistit automatické spuštění ČOV po obnovení přerušené dodávky elektrické energie. Řídící systém bude navržen s prostorovou rezervou min. 15-25%, vstupně/výstupní signály budou navrženy s rezervou min 10%. Obvody ŘS a vybrané měřící přístroje (bude upřesněno před realizací s provozovatelem) budou napájeny ze zálohového nouzového zdroje el. energie UPS 26

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky zabezpečujícího provoz při výpadku sítě po dobu min. 15÷30 minut. Součástí rozvaděče DT1 bude operátorský dotykový panel 10“ s vizualizací technologických procesů. Panel bude s ŘS propojen ethernetovým rozhraním (přes 5-ti portový switch v průmyslovém na DIN liště v rozvaděči). Dále musí obsahovat hodiny reálného času, umožňující zaznamenávání trendů. Při zpracování realizační dokumentace bude nutné vyřešit také systém přenosu dat na dispečink stávajícího provozovatele, který se nachází v prostorech letiště v Náměšti. Bude nutné specifikovat parametry přenosu, vytipovat vhodnou přenosovou soustavu, která by zajistila bezpečný a spolehlivý obousměrný přenos dat, aniž by docházelo k jakýmkoliv rušivým signálům, majícím dopad na provoz místního letiště. Dále bude v této souvislosti nutné prověřit vhodnost navrženého řídícího systému a jeho vhodnost pro tuto aplikaci, aby byl zajištěn bezproblémový provoz v souladu se standardy provozovatele, s možností uživatelsky měnit všechny proměnné veličiny (parametry) aplikačních programů PLC. Toto bude při tvorbě PD nutno důkladně prověřit přímo na místě se zástupci provozovatele. Provozní soubor ASŘTP nebude zahrnovat tyto úkony a dodávky: - zemní a stavební práce včetně geodetického zaměření, dodávku a instalaci měrného žlabu (řeší se pouze samotné měření na odtoku, tzn. UV sonda a vyhodnocovací zařízení) - instalaci průtokoměrů do potrubí, zhotovení návarků a míst pro montáž zařízení ASŘTP na technologii (součást dodávek technologie) - kabelové rozvody mezi silovým rozvaděčem RM1 a rozvaděčem DT1 (součást technologické elektroinstalace) Vznik jakékoliv poruchy bude zobrazen na ovládacím panelu (terminálu) na rozvaděči DT1. Kvitaci poruch lze provést z ovládacího panelu DT1. Řídící systém by měl zvládat tvorbu automatických bilančních tabulek, a to jak z hodnot které sám sleduje, tak i po doplnění výsledků laboratorních rozborů a provozních zkoušek. Hodnocené období by mělo být minimálně denní a měsíční, nadstavbou je volný časový interval, bilance dekádní či týdenní. Zabezpečovací systém, ochrana areálu ČOV : K zajištění areálu ČOV před neoprávněným vniknutím nepovolaných osob je doporučena instalace samostatné centrály EZS s vlastním záložním zdrojem, včetně montáže pohybových infračervených snímačů pohybu PIR (na kloubových držácích), venkovní zálohované sirény, magnetických snímačů na poklopy a dveře a odolné kódové klávesnice v krytí IP s bezkontaktní čtečkou karet (čipů). V případě nepovoleného vstupu do objektu dojde k automatickému hlášení o narušení objektu, které bude přenášeno společně s ostatními hlášeními na dispečink. Před vlastní realizací je nutné rozmístění a typy zařízení EZS konzultovat s provozovatelem! Hrubé předčištění – česle, lapák písku, dmýchárna : V rámci rekonstrukce bude nad prostorem stávajících česlí vystavěn nový stavební objekt, ve kterém budou situovány prvky hrubého předčištění (strojně stírané česle, strojně vyklízený lapač písku) a dmychadla (3ks). Na tento objekt bude navazovat čerpací stanice, která bude zastřešená a umístěná v jímce současného lapáku písku. Čerpadla a dmychadla budou napájené a řízené z rozvaděče RM1 či z OP na DT1 v provozní budově. Stejně tak bude z RM1 zajištěno napájení pro rozvaděč strojních česlí a lapáku písku. Česle budou řízeny autonomně, do rozvaděče DT1 budou přenášeny pouze signály a stavy.

27

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Elektrický rozvaděč česlí je součást strojní dodávky. Způsob řízení chodu česlí bude kombinovaný: časový nebo od výšky hladiny před česlemi (sonda je součástí česlí), přičemž funkce hladiny je nadřazena. Hlavní jednotkou rozvaděče jsou časová relé. Časový režim je nastavitelný. Rozvaděč obsahuje signalizační a ovládací prvky, svorky pro připojení dálkové signalizace do řídícího systému (beznapěťové kontakty s max. zatížitelností 3,5A; 250 V~). Rozvaděč bude dále vybaven hlídáním přetížení zařízení, přepínačem pro automatický a ruční provoz se signalizací chodu a poruchy. Signalizace chodu a poruchy česlí bude přenášena do DT1. Umístění rozvaděče bude na nerezové konzole v blízkosti zařízení. Krytí rozvaděče IP54/20. Ovládání bude místně nebo automaticky. Čerpadla v ČS budou osazena dvě. Budou ovládána z místní ovládací skříně přepínačem Dálkově – 0 – Zapnout. Dálkově z řídícího systému ručně nebo automaticky. V automatickém provozu ovládáno v hladinové a časové automatice ŘS (střídání čerpadel, záskok v případě poruchy provozního čerpadla). Měření hladiny v ČS ultrazvukovým snímačem hladiny nebo hydrostatickou sondou (obojí s výstupem 4-20mA). V provozu budou obě čerpadla (1 provozní + 1 rezerva). Střídání čerpadel bude po nastavitelné době. V případě poruchy jednoho čerpadla slouží druhé jako automatický záskok. V zimním období bude nastavena kratší doba pro střídání čerpadel, aby nedocházelo k zamrznutí vody ve výtlačném potrubí. Automatika provozu čerpadel bude upřesněna v rámci zkušebního provozu dle provozních zkušeností technologem ČOV. Blokování chodu čerpadel bude od tepelné ochrany motoru (bimetal) a od sondy průsaku vlhkosti ucpávkou (vyhodnocovací relé průsaku a tepelné ochrany je součást dodávky elektro). Signalizace stavů dálkové ovládání, chod a porucha. Dmychadla (3ks) budou umístěna v novém objektu v samostatné místnosti. Vzhledem k doplnění těchto dmychadel bude stávající kompresor ze staré budovy v rámci rekonstrukce odstraněn. Pro každou linku bude samostatné dmychadlo. Každé dmychadlo bude mít vlastní frekvenční měnič. Měniče budou umístěny na stěně v prostoru dmýchárny. Budou tedy dodány měniče v patřičném krytí s grafickým ovládacím panelem a přídavným lakováním plošných spojů. Dmychadla budou z FM propojena stíněnými kabely. Výkon dmychadla bude řízen pomocí frekvenčního měniče. Signálem pro změnu výkonu, tj. změnu frekvence, bude změna obsahu kyslíku v aktivační nádrži měřená optickou kyslíkovou sondou, a dle výšky hladiny v kalojemu pro provozní dmychadlo kalojemu, případně dle pevně nastavené frekvence. Nastavení FM (rozsah frekvence) bude dle parametrů dodaných dmychadel. Provoz dmychadel automatický a ruční. Ovládána budou z místní ovládací skříně přepínačem Dálkově – 0 – Zapnout. V místním režimu budou otáčky nastavovány potenciometrem umístěným na OP měniče. Dálkově z řídícího systému automaticky od kyslíkové sondy v aktivační nádrži (pro provozní dmychadla) a v hladinové automatice dle hladiny v kalojemu (pro provozní dmychadlo kalojemu), v časové automatice nebo ručně s možností volby otáček a s blokováním od tlakových sond na výtlacích dmychadel. Dmychadla slouží jako automatický záskok při poruše jednoho z nich. V případě poruchy jednoho z dmychadel bude prioritně provzdušňována aktivační nádrž. V ŘS bude nastaveno automatické střídání dmychadel po nastavitelné době. Výkon dmychadel (horní frekvence FM) bude omezen, aby nedošlo k poškození aeračního systému. V automatickém provozu při provzdušnění kalojemu bude provozní dmychadlo pro kalojem blokováno/vypnuto při dosažení minimální provozní hladiny v kalojemu pro provzdušnění. Měření hladiny v kalojemu bude ultrazvukovým snímačem hladiny. Automatika provzdušnění AN bude upřesněna v rámci zkušebního provozu dle provozních zkušeností technologem ČOV. Blokování chodu bude od tepelné ochrany motoru (PTC termistory vyhodnocovací relé budou součástí dodávky elektro). Signalizováno bude dálkové ovládání, chod FM, okamžitá frekvence, porucha.

28

Studie rekonstrukce ČOV Zňátky Aktivační nádrže AN : Budou dodána dvě nová ponorná míchadla pro míchání aktivačních nádrží, jehož součástí budou tepelné ochrany motoru (termistory PTC) a vlhkostní sondy průsaku ucpávkou. Míchadla budou ovládána z místní ovládací skříně přepínačem Dálkově – 0 – Zapnout. Dálkově z řídícího systému ručně nebo automaticky. V automatickém provozu v časové automatice s možností chodu a prodlevy, vyjma situace kdy bude nádrž odstavena. Signalizace do DT1 - dálkové ovládání, chod, porucha. Dosazovací nádrže DN : Budou dodána nová ponorná kalová čerpadla pro čerpání kalu z DN. Součástí dodávky čerpadel bude tepelná ochrana motoru (bimetal) a vlhkostní sonda průsaku ucpávkou. Čerpadla budou ovládána z ovládací skříně přepínačem Dálkově – 0 – Zapnout. Dálkově z řídícího systému ručně nebo automaticky. V automatickém provozu v časové automatice ŘS s možností chodu a prodlevy (přerušovaný provoz). Časová automatika, nastavení period (časů) bude upřesněna v rámci provozních zkušeností technologem ČOV. Signalizace - dálkové ovládání, chod, porucha. Provizorní zařízení: Dle potřeby rekonstrukce bude třeba případně počítat se staveništním rozvaděčem pro připojení provizoria, včetně potřebné elektro výzbroje pro připojení potřebného stávajícího zařízení technologie a pro připojení provizorií (čerpání). Počty a typ elektro výzbroje bude blíže upřesněn v realizační dokumentaci. Měrný objekt na odtoku z ČOV : Na odtoku z dosazovacích nádrží bude demontována stávající UV sonda a vyhodnocovací jednotka. Vzhledem ke stavu sondy a stáří bude toto měření vyměněno za nové. Vyhodnocovací jednotka bude nově v provedení pro nástěnnou montáž a bude situována do rozvodny vedle rozváděče DT1. Z jednotky budou data přenášena a zobrazována na panelu skříně DT1 a přeposílána ŘS na dispečink.

29


7. ZÁVĚR V rámci posouzení technologické části, doporučujeme zpracování nového systému hrubého předčištění dle moderních možností, zároveň tím docílíme rovnoměrného nátoku do biologické části ČOV vzhledem k navrženému použití čerpadel v nově vybudované ČOV. Je nutné odbourávat dusíkaté látky pomocí aeračních zařízení v aktivačních nádržích. Z toho důvodu je nutné dovybavit technologii ČOV o dmychadlové agregáty, které budou osazeny v nové přístavbě sloužící rovněž pro schování zařízení hrubého předčištění. Dále je nutno rekonstruovat kompletní technologii v dosazovacích nádržích, kalových jímkách, včetně vybavení novými čerpadly. Je nutné rovněž rekonstruovat minimálně vrchní část betonových nádrží z důvodu značeného poškození mrazem a také bude nutné kompletně vyměnit kanalizační šachty a jejich potrubní propojení, jelikož jsou již dosti degradovány. Jak již bylo naznačeno v rozboru stávajícího stavu, bude nutné provést kompletní rekonstrukci elektro části instalace ČOV. Stávající stav elektroinstalačních rozvodů odpovídá době realizace ČOV a platným technickým normám této doby. Co se týká rozvodů elektroinstalací, doporučení jednoznačně směřuje k rekonstrukci rozvodů a výměně či inovaci použité technologie a stavební elektroinstalace v objektu. Po zhlédnutí doporučení části technologie na rekonstrukci a tabulky spotřebičů a s přihlédnutím k možnostem stavební elektroinstalace a připojení odloučené vodárny i rekonstrukci VO by měl stávající přívod do areálu a jeho dimenzace pro potřeby nových instalací vyhovovat.

SPOLUPRACOVALI: Ing. Michal Janeček, Ing. Miloň Fiala, Ing. Jiří Motal, Bc. Martin Vítek Přílohy:

Technologické schéma – rekonstrukce ČOV Zňátky Dispozice monitoringu kanalizační sítě v objektu ČOV Zňátky 30

STUDIE REKONSTRUKCE ČOV ZŇÁTKY

Recommend Documents