Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem studie rekonstrukce a rozšíření
zadavatel:
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, příspěvková organizace Ústeckého kraje
zpracovatel:
Dott. Ing. arch. Petr Janoš,
[email protected], tel: +420 608 568 604
datum:
01 / 2011
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, příspěvková organizace Ústeckého kraje
Studie rekonstrukce a rozšíření Ideový rámec
Návrhy na řešení situace
Galerie moderního umění sídlí v budově bývalé lobkowiczké jízdárny, postavené v poslední čtvrtině 17. století italským architektem Antoniem Portou jako součást velkolepého raně barokního zámeckého areálu. Modernistickou rekonstrukci realizoval architekt Pavel Mošťák v intencích prvního ředitele galerie Miloše Saxla. Budova, v níž je umístěn výstavní sál s přilehlým zázemím, byla slavnostně otevřena v roce 1965. Do jejího vstupu byl symbolicky osazen barokní portál z bývalého domu Antonia Porty, který stával v rohu roudnického náměstí. Samotnou rekonstrukci a expoziční členění hlavního prostoru lze již dnes považovat za významnou kulturní hodnotu. Působivost prostředí vyplývá z dialogu mezi barokním zaklenutým prostorem s bočním osvětlením a originálním modernistickým jazykem konstrukce s výstavními panely, která díky překvapivým průhledům umožňuje divákovi vnímat vystavená díla v zajímavých souvislostech. Prostor jízdárny je zároveň lákavým a povznášejícím místem pro pořádání celého spektra kulturních aktivit z různých uměleckých oborů.
Přes všechny objektivní potíže se díky schopnosti improvizace daří naplňovat řadu funkcí a uspokojovat zájmy odborné i laické veřejnosti. Pro pořádání komorních a alternativních výstav se využívá foyer, kde se odehrávají také přednášky či filmové projekce. Přímo ve výstavním sále se konají koncerty, divadelní představení, literární programy a kulturně společenské akce sloužící roudnické veřejnosti. V galerii úspěšně funguje Dětský ateliér, přestože je situován do malé místnosti bez některého základního vybavení pro výtvarnou práci s malými dětmi. Všechny tyto činnosti vyžadují zlepšení podmínek v podobě prostorového komfortu a soudobého technického vybavení.
Všechny části galerijní budovy, včetně severního křídla bývalé kočárovny, jsou prohlášenou kulturní památkou. Nacházejí se navíc v památkové zóně. Interiér objektu prošel dílčími úpravami v osmdesátých letech, kdy se obměnilo zařízení vstupního předsálí a mobiliář v hlavním sále. V letech 2002 až 2003 bylo zabudováno topení pod novou keramickou dlažbu, pod níž zůstala skryta barevná mramorová „mozaika“ z poloviny šedesátých let. Pro depozitární účely se podařilo získat mladší panskou budovu, navazující na budovu jízdárny. Objekt přes všechny své kvality vyžaduje vzhledem k nárůstu sbírek a rozvoji galerijní činnosti, která musí dostát potřebám 21. století, postupné inovace a rozšíření. Idea dalšího růstu byla ostatně zakódována již do původního záměru rekonstrukce ze šedesátých let, kdy však narážela na přítomnost vojenské posádky v přilehlých prostorách.
Hlavní nedostatky současného stavu Současné prostorové a technické parametry galerie neodpovídají významu ani velikosti sbírek. Dokonce činnost galerie v některých oblastech limitují. Nejvážnější je situace v oblasti péče o sbírky. Kapacita depozitářů a jejich vybavení jsou nedostatečné. Velký problém představuje transport uměleckých předmětů do depozitáře přes venkovní prostory. Chybí zázemí pro odbornou práci se sbírkami. Galerie nemá badatelnu, konzervátorskou dílnu, paspartérnu a místnost pro fotografování sbírkových předmětů. S kapacitou zápasí knihovna, která tak jen obtížně může naplňovat službu veřejnosti. Výstavní prostory dovolují prezentovat jen malou část jádra sbírek, pocházejícího z daru mecenáše Augusta Švagrovského. Vedle obrazů Antonína Slavíčka a jeho generačních souputníků jsou však v kolekci zastoupena i díla z období od 17. do 19. století, jež musejí zůstat skryta v depozitáři. Galerie tím přichází o zájem nezanedbatelné části publika, která dává přednost umění historických epoch.
Ke zkvalitnění práce by měla vedle zázemí pro naplňování standardů péče o sbírky a nabídky odborných služeb přispět i celková kultivace prostředí. Předkládáme proto ucelenou představu, jejíž součástí jsou vedle řešení závažných problémů bezpečnosti, uložení a transportu uměleckých předmětů například i návrhy na oživení venkovního atria a bezprostředního okolí galerie. Spolu s parkovou úpravou s lavičkami, sochami a vodními prvky a kavárnou, zasazené do širšího kontextu památkově chráněného jádra města, by mělo sloužit k odpočinku a zároveň lákat k setkání s výtvarným uměním. Podmínkou dalšího rozvoje galerie je řešení majetkoprávních vztahů mezi zřizovatelem galerie a majitelem objektu. Galerie je připravena předložit k jednání svou vizi, zpracovanou Dott. Ing. arch. Petrem Janošem na základě požadavků formulovaných vedením a zaměstnanci instituce. Studie vychází vstříc jejím potřebám na rozšíření aktivit a zároveň kultivaci celkového prostředí s cílem zhodnotit cenné památkové jádro města ve prospěch veřejnosti.* Zadáním galerie bylo vyjádřit pomocí architektonického jazyka respekt k památkové hodnotě stavby i dynamickou proměnu instituce v živý organismus, který bude již svou vnější podobou lákat návštěvníky k aktivnímu využití volného času. Takovému ideovému rozpětí odpovídá dialog barokní podstaty památky se současným architektonickým výrazem, který přiznává funkčnost architektury a využití nových technologií a materiálů. Studie vyjadřuje poslání galerie jako centra výtvarného umění, poskytujícího celou škálu služeb včetně kulturních zážitků z jiných uměleckých oborů i edukačních programů pro rozmanité potřeby různých cílových skupin. To vše s ohledem na možnost odpočinku, zábavy, vzdělávání, estetických zážitků i etického povznesení.
*) Studie se soustřeďuje na využití bezprostředně přiléhajících budov a atria mezi nimi. V případě možnosti rozšířit zájem i na další okolí galerie, je instituce ve spolupráci s architektem připravena vytvořit nový projekt, který by se zabýval využitím budovy bývalého kapucínského kostela pro potřeby koncertního a výstavního sálu a samostatného sousedního křídla pro stálou expozici umění ze sbírky Augusta Švagrovského od baroka po devatenácté století. Rozšíření a oživení galerijního areálu by jistě podnítilo zájem turistické veřejnosti o zámek a jeho okolí a zapadlo by do celkové koncepce revitalizace městského památkového jádra.
Definice hlavních směrů potřebných inovací Naléhavá potřeba rozšířit a modernizovat depozitáře galerie tak, aby odpovídaly přírůstku sbírkových předmětů a standardům zabezpečení na úrovni 21. století. Vyřešení bezpečného a chráněného transportu uměleckých předmětů v areálu galerie. Zabránění nevyhovujícímu stavu, kdy jsou artefakty vystavovány během přenášení do a z depozitáře prudkým klimatickým změnám, popřípadě se v krajní situaci vůbec nemohou přenášet. Rozšíření prostor pro technické a personální zázemí galerie tak, aby mohla naplňovat standardy péče o sbírku a o umělecká díla, zapůjčená krátkodobě i dlouhodobě z veřejných i soukromých sbírek (konzervátorská dílna, badatelna, místnost pro fotografování uměleckých děl apod.). Proměna schodišťových komunikací s ohledem na současné standardy a jejich návaznost na nově vytvořené prostory v protilehlé kočárovně a v podkroví. Náhrada jediného, zcela nevyhovujícího schodiště. Bezbariérová komunikace do horních podlaží. Vybudování bezbariérové toalety pro veřejnost a v souladu s hygienickými předpisy také toalet a sprch v zázemí pro zaměstnance. Rozšíření prostor pro stálou expozici. Změna dnes již nevyhovujícího stavu, v němž stálá expozice nemůže vzhledem k chybějícímu prostoru dostatečně reflektovat pohyb ve vývoji umění 20. a 21. století. „Stálé“ expozici, která prochází pravidelnými obměnami, ponechat celou jízdárnu. Úvaha o návratu k mozaikové podlaze ze šedesátých let. Rozšíření prostor pro proměnné výstavy. Vytvoření nového výstavního sálu v kočárovně za prosklenými „arkádami“. Proměna předsálí galerie v atraktivní vstupní prostor s potřebnými funkcemi (recepce, pokladna, základní informace o nabídce, historii a poslání galerie, prodej publikací a upomínkových předmětů, posezení s možností prohlížet si publikace na místě…) v návaznosti na šatnu a další zázemí. Úvaha o osazení původní vitraje ze šedesátých let a o vybavení replikami skořepinových křesel. Proměna nevyhovujícího stavu, kdy je foyer nouzově využíváno k menším výstavám alternativního charakteru a nemůže tak dostatečně plnit roli „recepce“ galerie. Přenesení alternativního výstavního prostoru do druhého podlaží kočárovny. Rozšíření dalších funkcí galerie jako klíčového centra kultivované zábavy a vzdělávání. Vytvoření nového, většího prostoru pro Dětský ateliér ve druhém podlaží kočárovny. Tamtéž nový prostor pro umělecké workshopy s patřičným zázemím inspekčních pokojů. Možnost nově rozvinout zavazující tradici galerie, která v roce 1970 uspořádala 1. mezinárodní malířské symposium v českých zemích. Obohatila tak spektrum galerijní práce o tvořivý rozměr, a zároveň umožnila získávat darem nová umělecká díla do sbírek dle svého výběru a v kontextu s aktuálními uměleckými proudy.
Přenesení knihovny do podkroví hlavního výstavního sálu, kde by mohla s vyspělým technickým vybavením lépe naplňovat funkce veřejné služby (galerijní knihovna obsahuje mimo jiné také důležitý fond knih a časopisů ke kulturním dějinám regionu), včetně čítárny a pořádání besed v malém klubovním prostoru. Tamtéž vytvoření malého sálu s průhledem do krovu pro přednášky a alternativní literární, divadelní, filmová a hudební představení zejména pro mladé publikum (filmový a hudební klub) s patřičným zázemím pro účinkující. Kultivace bezprostředního okolí tak, aby vytvořilo z galerijního areálu místo přitažlivé pro odpočinek, zábavu a kulturní vyžití veřejnosti z města i širšího regionu. Atraktivní zhodnocení městské památkové zóny a její oživení. Zviditelnění vstupního prostoru před galerií prostřednictvím poutačů a stožárů s vlajkami, nové dláždění. Propojení vstupního prostoru s galerijním atriem. V atriu parková úprava s vodními prvky a sochami. Respektování symetrie barokní budovy. Otevření vchodu z hlavního výstavního sálu do atria. Prostor pro zahradní vernisáže a další galerijní aktivity. Všude možnost posezení. Galerijní kavárna se stolky v zahradě. Prostor atria z obou stran v nočních hodinách uzavíratelný ozdobnými mřížemi.
Závěrem Věříme, že realizace záměrů v této či pozměněné podobě, která bude výsledkem diskusí, přinese dvě stěžejní hodnoty. V první řadě vyřeší palčivé problémy, spojené s podmínkami pro naplňování základních funkcí instituce. Zároveň výrazně obohatí město a region. Nový galerijní areál přispěje k možnostem kvalitně trávit volný čas a vzdělávat se v přitažlivém místě. Hodnotný a různorodý program a atraktivní prostředí se projeví na zájmu uměnímilovné i široké veřejnosti a turistů o návštěvu města Roudnice nebo o pobyt v něm, a to v průběhu celého roku. Obnovené „kulturní srdce města“ bude inspirovat k rozvoji celého památkového jádra s velkou historickou tradicí. Roudnice pak může následovat úspěšné příklady oživených městských center v Čechách i v zahraničí. Roudnice nad Labem je přitom ve výhodné pozici. V bezprostřední blízkosti se nalézá dominanta českého státu číslo jedna – památná hora Říp s románskou rotundou sv. Jiří. Město leží nedaleko metropole i centra Ústeckého kraje. Návštěvníci mají navíc z Prahy i z Ústí nad Labem do Roudnice skvělé spojení, ať už vlakem, autobusem či autem. Je velká škoda, že roudnická galerie, potažmo město Roudnice, z této výhody netěží více. Příklady měst jako Litomyšl, která prošla modelovou obnovou historického jádra, ukazují, že kulturní instituce v atraktivním prostředí rekonstruovaných historických budov jsou pro širokou veřejnost a turisty velkým lákadlem, a to i v případě vzdálenějších nebo hůře dostupných lokalit.
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem má za sebou – jako třetí nejstarší veřejná galerie v českých zemích – úctyhodnou stoletou historii. Spravuje jedinečnou sbírku výtvarného umění, zahrnující kolekci šedesáti obrazů Antonína Slavíčka a další skvosty českého i evropského umění, jejichž hodnota stále stoupá. Připravuje kvalitní výstavní a různorodý doprovodný program. To, že se nachází v mnoha ohledech v nevyhovujících podmínkách, ale tyto dispozice v očích odborné i laické veřejnosti poněkud snižuje. Pro mezinárodní spolupráci i zájem zahraničních turistů pak vytváří bariéry. Věříme, že odstranění některých palčivých problémů galerijní budovy a jejího provozu, společně s promyšlenou koncepcí celého záměru, bude velkým přínosem jak pro roudnickou galerii, tak i pro město Roudnici a celý Ústecký kraj.
PhDr. Alena Potůčková ve spolupráci s Dott. Ing. arch. Petrem Janošem Roudnice nad Labem, prosinec 2010
Text je svázán s architektonickou Studií rekonstrukce a rozšíření Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, vypracovanou v lednu 2011 Dott. Ing. arch. Petrem Janošem.
Principy architektonického řešení
Obsah studie:
Respekt k památkovým architektonickým hodnotám. Co možná nejmenší zásahy do stávajících objektů. Jejich citlivá rekonstrukce a adaptace pro nové účely tak, aby stavební substance historických budov zůstala zachována.
Situace širších vztahů fotografie současného stavu
Možnost rozfázování projektu a výstavby tak, aby provoz galerie nebyl přerušen. Maximální využití v současnosti nevyužívaných prostor areálu galerie (křídlo kočárovny, přízemí depozitáře, půda nad hlavním sálem). Doplnění galerijního areálu o provozně a funkčně nezbytné novostavby (schodišťové věže v rozích atria, objekt kavárny). Zřetelné a na první pohled viditelné odlišení nových prvků - jejich architektonický výraz i detail bude odpovídat současné době, jejich měřítko a celkové uspořádání (symetrické umístění věží, tvarová návaznost kavárny na křídlo kočárovny) by však mělo podpořit dojem jednoty a celistvosti galerijního areálu. Úprava galerijního atria tak, aby vznikl zajímavý a pro Roudnici jedinečný veřejný prostor, který umožní příjemný pobyt, odpočinek i nový pěší průchod. Zřetelně podpořit příslušnost atria ke galerii.* Úprava předprostoru galerie (před vstupem vydlážděn, dále podél budovy depozitáře trávník se stromy, který vytváří bezpečnostní odstup). Usnadnění provozu galerie (nakládání a vykládání uměleckých děl) z prostoru atria i z předprostoru. Zapojení galerijního areálu do města v prostorově širších souvislostech - propojení předprostoru s atriem - úprava klášterního exteriéru. Propojení atria směrem na jih do města, vytvoření parkovacích míst pro potřeby galerie i města. Dott. Ing. arch. Petr Janoš, leden 2011
*) Atrium je sice otevřené každému, zároveň je však jasně ohraničeno budovami galerie a opukovými zdmi. Zdi před objektem depozitáře také vymezují veřejnosti nepřístupný bezpečnostní prostor. Motiv opukových zídek se objevuje i v nízkých horizontálách, které člení prostor atria a slouží k sezení. Kompozice atria odpovídá symetrii hlavní budovy galerie. Dále od jízdárny se symetrie postupně změkčuje, až končí v zatravněné části se stromy. Na průchodu atriem je v dlažbě umístěn rastr trysek vodní fontány. Atrium tak spojuje svět kultury (dílo člověka - architektura, umění) a přírody (vodní živel, půda, stromy).
1. NP, stávající stav, 1: 200 2. NP, stávající stav, 1: 200 3. NP, stávající stav, 1: 200 Pohledy, stávající stav, 1: 200 Situace, návrh, 1: 500 Situace – axonometrie 1. NP, návrh, 1: 200 2. NP, návrh (var. A), 1: 200 2. NP, návrh (var. B), 1: 200 3. NP, návrh, 1: 200 1. PP, návrh, pohledy, 1: 200 Projektové reference Pohled severní, pohled jižní Atrium – axonometrie Atrium – perspektivy Atrium – perspektivy
situace širších vztahů
fotografie současného stavu
hlavní budova galerie - barokní jízdárna
výstavní sál
barokní vstupní portál
galerijní předprostor - návaznost na exteriér kláštera
fotografie současného stavu
nevyužité atrium galerie
atrium - křídlo kočárovny
půdní prostory nad výstavním sálem
zázemí (wc+kot.) 30 m2
graf. dílna 14 m2
dětský atelier 20 m2
nevyužité přízemí 140 m2
foyer 60 m2
1.NP - stávající stav 1:200
stálá expozice 245 m2
proměnné výstavy 140 m2
nevyužité křídlo 170 m2
knihovna sklad/ studovna/ pracovna /pracovna sekret. kuchyňka 20 m2 19 m2 3/12 m2 12/6 m2
ředitelna 55 m2
depozitář 155 m2 reálná využitelnost pro regály cca 90 -100 m2
nevyužité křídlo 170 m2
2.NP - stávající stav 1:200
administrativní část
3.NP - stávající stav 1:200
stálá expozice
nevyužitá půda 325 m2 (v>2,1m)
proměnné výstavy
nevyužité křídlo
pohled západní ze dvora
pohledy - stávající stav 1:200
depozitář
nevyužité přízemí
pohled severní ze dvora
stálá expozice
nevyužité křídlo
proměnné výstavy
pohled jižní ze dvora
zámecký park
spojení do parku
úprava klášterního exteriéru
galerijní atrium
parková úprava
vstupní předprostor - dlážděný, stožáry/ poutače
situace - návrh 1:500
spojení k náměstí
65 parkovacích míst
situace - axonometrie
zázemí (wc+kot.) 30 m2
graf. dílna 14 m2
depozit obrazy - 40 m2 (posuvné regály 32m2)
dílna údržby a instalace 20 m2
depozit plastiky 50 m2 (posuvné regály 40 m2)
katalogy 10 m2
foyer 60 m2
skl. údržby 20 m2
zásobování
1.NP - návrh 1:200
stálá expozice 400 m2 zpevněná plocha - dláždění venkovní akce, instalace, happeningy, koncerty ...
vodní prvky
café + zázemí 85 m2 - přístavba
koncerty
proměnné výstavy 135 m2
skl. skl.
zeleň
pracovna ekonom 19 m2
sekret. kuchyňka pracovna konzerv. /meeting dílna 8 m2 17 m2 15 m2 25 m2
foto / badatelna 18 m2
depozit - 80 m2 cca 70 m2 posuvné regály
ředitelna 55 m2
2.NP (var. A) - návrh 1:200
alternativní výstavy / workshop 85 m2
workshop / dětský ateliér 50 m2
skl.
3 pokoje - podkroví přístavby
pracovna ekonom 19 m2
sekret. 15 m2
meeting/ pracovna konzerv. kuchyňka dílna 12/6 m2 20 m2 25 m2
foto / badatelna 18 m2
depozit - 80 m2 cca 70 m2 posuvné regály
ředitelna 55 m2
2.NP (var. B) - návrh 1:200
alternativní výstavy / workshop 85 m2
workshop / dětský ateliér 50 m2
skl.
3 pokoje - podkroví přístavby
3.NP - návrh 1:200
propojovací podzemní chodba
knihovna / studovna 95 m2
zázemí - šatna účinkující sklad vstup do atria
multifunkční sál pro alternativní představení - cca 120 osob - 120 m2
vstupní foyer 65 m2
proměnné výstavy
pohled západní ze dvora
depozit v 1. a 2. NP
expozice v 1. NP
1.PP - návrh 1:200
propojovací podzemní chodba možnost rozšíření depozitáře pod atrium knihovna
depozitář
depozitář
stálá expozice víceúčelový sál
3 pokoje
řez / pohled severní ze dvora
workshop
řez / pohled jižní ze dvora café
proměnné výstavy
stálá expozice
projektové reference
půdní prostory - víceúčelový sál, knihovna
prosklená schodiště vložená v rozích atria
vodní fontány v dlažbě atria před kavárnou
opukové zdi rámující atrium
depozitární posuvné boxy - až 90% využitelnost porstoru
pohled severní
pohled jižní
atrium - axonometrie
atrium - perspektivy
atrium - perspektivy
