Rekonstrukce a následný provoz kavárny

Rekonstrukce a následný provoz kavárny Diplomová práce

Bc. Monika Němečková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA Datum odevzdání diplomové práce: 2013-‐06-‐20 Datum obhajoby diplomové práce: E-‐mail: [email protected]

Praha 2013

Master's Dissertation Reconstruction and subsequent operation of coffee house Bc. Monika Němečková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hospitality and Spa Management Thesis Advisor: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA Date of Submission: 2013-‐06-‐20 Date of Thesis Defense: E-‐mail: [email protected] Prague 2013

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Rekonstrukce a následný provoz kavárny zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použi-‐ la, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba je shodná. V souladu s § 47b zákona č 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…………………………………………………………

Bc. Monika Němečková

V Praze dne 20. 6. 2013

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu své diplomové práce, panu PhDr. Marku Merhau-‐ tovi, Ph.D., MBA, za spolupráci.

Abstrakt NĚMEČKOVÁ, M. Rekonstrukce a následný provoz kavárny. (Diplomová práce) Praha : Vy-‐ soká škola hotelová, 2013. 100 stran. Tato diplomová práce pojednává o rekonstrukci a následném provozu kavárny ve vybra-‐ ném historickém objektu. Má za úkol seznámit čtenáře s teoretickými znalostmi potřeb-‐ nými pro založení podniku, které následně uvede do praxe. Na základě analýzy podnikatelského prostředí (použili jsme SWOT analýzu a PEST analýzu) můžeme usoudit, že tento projekt má svůj potenciál. Výsledkem této diplomové práce je sestavení podnikatelského plánu na vznik kavárny. Dále obsahuje doporučení marketingové strategie a opatření na eliminaci případných ri-‐ zik.

Klíčová slova: Rekonstrukce, kavárna, organizační struktura, podnikatelský plán, živnost, SWOT analýza, marketingová strategie, možnosti financování, rizika.

Abstract The thesis deals with the reconstruction, development and consecutive managing of a coffee house in the selected historical building. Its task is to familiarize the reader with the theoretical background required for setting up this business, which is planned to put into practice in the future. Based on the analysis of the business environment (we used SWOT and PEST analysis), we may conclude that this project has its potential. The result of this thesis is to create a business plan for starting a coffee house business. The thesis also presents key recommendations for marketing strategy and proper actions to eliminate major business threats.

Keywords: Reconstruction, Coffee House, Organizational Structure, Business Plan, Trade, SWOT Analysis, Marketing Strategy, Funding Opportunities, Risks.

Obsah Úvod ............................................................................................................................ 10 I TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................... 12 1 Podnikatelský plán ................................................................................................. 12 1.1 Účel podnikatelského plánu .................................................................................. 12 1.2 Hlavní přínosy podnikatelského plánu .................................................................. 13 1.3 Zásady pro zpracování podnikatelského plánu ..................................................... 13 1.4 Příprava podnikatelského plánu ............................................................................ 14 1.5 Obsah podnikatelského plánu ............................................................................... 14 1.5.1 Identifikace podnikatelské příležitosti ............................................................ 15 1.5.2 Cíle firmy ........................................................................................................ 15 1.5.3 Analýza trhu a konkurence ............................................................................. 15 1.5.4 Marketingová a obchodní strategie ............................................................... 16 1.5.5 Finanční plán .................................................................................................. 21 1.5.6 Stanovení kritických míst a problémů ............................................................ 23 1.6 Firemní strategie a strategické řízení .................................................................... 25 1.6.1 Strategie ......................................................................................................... 26 1.6.2 Strategické řízení ............................................................................................ 27 2 Podnikání ............................................................................................................... 28 2.1 Typy podnikání ...................................................................................................... 30 2.1.1 Životní styl ...................................................................................................... 30 2.1.2 Zdrženlivé podnikání ...................................................................................... 30 2.1.3 Nadějné podnikání ......................................................................................... 31 2.1.4 Potencionální růst podnikání .......................................................................... 31 2.1.5 Revoluční podnikání ....................................................................................... 31 2.2 Cíle podnikání ........................................................................................................ 31 2.2.1 Zisk .................................................................................................................. 31 2.2.2 Tržní hodnota podniku ................................................................................... 32 2.2.3 Maximalizace hodnoty podniku a respektování zájmů stakeholderů ............ 32

2.3 Vymezení pojmů – podnikatel, podnik .................................................................. 33 2.3.1 Podnikatel ....................................................................................................... 33 2.3.2 Podnik ............................................................................................................. 37 2.4 Právní formy podnikání ......................................................................................... 37 2.5 Základní rozdělení ................................................................................................. 38 2.6 Podnikání fyzických osob ....................................................................................... 38 2.6.1 Ohlašovací živnost .......................................................................................... 38 2.6.2 Koncesované živnosti ..................................................................................... 40 2.6.3 Výhody podnikání osob samostatně výdělečně činných ................................ 41 2.6.4 Nevýhody podnikání osob samostatně výdělečně činných ............................ 42 2.7 Podnikání právnických osob .................................................................................. 42 2.7.1 Osobní společnosti ......................................................................................... 43 2.7.2 Kapitálové společnosti .................................................................................... 45 2.7.3 Družstva .......................................................................................................... 47 II PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 49 3 Podnikatelský záměr kavárny Forbína .................................................................... 49 3.1 Podnikatelský subjekt ............................................................................................ 49 3.2 Předmět podnikání ................................................................................................ 50 3.3 Cíle podniku ........................................................................................................... 51 4 Analýza podnikatelského prostředí ......................................................................... 51 4.1 Podnikatelské prostředí – Kampa .......................................................................... 51 4.1.1 Historie ........................................................................................................... 52 4.1.2 Současnost ...................................................................................................... 53 4.2 Podnikatelské prostředí – Werichova vila ............................................................. 54 4.2.1 Historie ........................................................................................................... 54 4.2.2 Současnost ...................................................................................................... 57 4.3 SWOT analýza ........................................................................................................ 59 4.3.1 Vyhodnocení SWOT analýzy ........................................................................... 61 4.4 PEST analýza .......................................................................................................... 61

4.4.1 Politické faktory .............................................................................................. 62 4.4.2 Ekonomické faktory ........................................................................................ 62 4.4.3 Sociální faktory ............................................................................................... 63 4.4.4 Technologické faktory .................................................................................... 63 5 Vlastní návrh provozovny ....................................................................................... 63 5.1 Rekonstrukce přízemí Werichovy vily .................................................................... 64 5.2 Dispoziční řešení kavárny Forbína ......................................................................... 65 5.2.1 Dispoziční řešení odbytové části .................................................................... 65 5.2.2 Dispoziční řešení výrobního úseku ................................................................. 65 5.3 Vybavení provozovny ............................................................................................ 66 5.3.1 Výrobní část .................................................................................................... 67 5.3.2 Odbytová část ................................................................................................. 67 5.4 Personál ................................................................................................................. 73 5.4.1 Charakteristika zaměstnanců ......................................................................... 74 5.4.2 Vizáž personálu ............................................................................................... 75 5.4.3 Etický kodex .................................................................................................... 78 5.4.4 Budoucí vzdělávání ......................................................................................... 78 5.5 Nabízené služby ..................................................................................................... 79 5.5.1 Nápoje ............................................................................................................ 79 5.5.2 Pokrmy ........................................................................................................... 81 5.6 Dodavatelé ............................................................................................................ 83 5.6.1 Dodavatelé nápojů ......................................................................................... 83 5.6.2 Dodavatelé surovin ......................................................................................... 85 5.7 Obecné určení podniku ......................................................................................... 86 5.7.1 Organizační struktura ..................................................................................... 87 5.8 Marketingová strategie ......................................................................................... 88 5.8.1 Produkt ........................................................................................................... 88 5.8.2 Cena ................................................................................................................ 88 5.8.3 Místo .............................................................................................................. 89 5.8.4 Propagace ....................................................................................................... 89

5.8.5 Lidé ................................................................................................................. 89 5.8.6 Partnership ..................................................................................................... 89 5.8.7 Packaging ........................................................................................................ 89 5.8.8 Programming .................................................................................................. 90 5.9 Rizika projektu ....................................................................................................... 90 6 Zakladatelský rozpočet ........................................................................................... 90 6.1 Počáteční náklady .................................................................................................. 91 6.2 Kalkulace investičního záměru .............................................................................. 92 6.3 Předpokládané měsíční náklady ............................................................................ 94 6.4 Návratnost investic ................................................................................................ 94 6.5 Shrnutí ................................................................................................................... 94 Závěr ............................................................................................................................ 95 Literatura ..................................................................................................................... 97 Přílohy ......................................................................................................................... 99

Seznam obrázků Obrázek 1 – Werichova vila ................................................................................................ 58 Obrázek 2 – Půdorys kavárny Forbína ................................................................................ 66 Obrázek 3 – Kávovar Astoria Perla AEP3 ............................................................................ 68 Obrázek 4 – Chladicí vitríny Juka – Tiramissu ..................................................................... 69 Obrázek 5 – Chladicí skříň Nordline RD-‐215LG ................................................................... 69 Obrázek 6 – Vzor software FINTA ....................................................................................... 71 Obrázek 7 – Vzor software FINTA ....................................................................................... 72 Obrázek 8 – Dámská uniforma do odbytové části kavárny ................................................ 76 Obrázek 9 – Pánská uniforma do odbytové části kavárny .................................................. 77 Obrázek 10 – Organizační struktura kavárny Forbína ........................................................ 87 Obrázek 11 – Úvěrová kalkulačka ....................................................................................... 92

Úvod Jídlo a pití patří od počátku lidstva k nejzákladnějším potřebám a požitkům. V průběhu staletí se ze základní potřeby stalo umění připravit pokrmy a nápoje souhrnně se nazývají-‐ cí gastronomie a pohostinství. Tento obor, stejně jako další obory lidského vědění, se také v průběhu staletí mění, stejně tak jako se mění priority jednotlivých generací. Gastrono-‐ mie a pohostinství již není jen o tom zahnat žízeň a nasytit hladový žaludek, ale stala se z ní potřeba zažít něco nového, kvalitního a dosud nepoznaného. Kavárenská gastronomie je ovlivněna do jisté míry společensko-‐kulturními aspekty lidského života a zároveň je s nimi i propojena. Téma Rekonstrukce a následný provoz kavárny jsem si zvolila z toho důvodu, že je to téma velice zajímavé a nesmírně obsáhlé. Mě samotnou nápad mít svoji vlastní kavárnu fasci-‐ nuje a s touto myšlenkou se zaobírám již několik let. Hlavním cílem mojí diplomové práce je představit projekt na rekonstrukci a vznik kavárny ve Werichově vile a nabídnout širší veřejnosti netradiční pojetí tohoto historického objek-‐ tu. A také díky tomu podpořit místní ekonomiku a menší podnikatele z řad našich dodava-‐ telů. V diplomové práci je pracováno s hypotézami uvedenými níže. Hypotéza č. 1. Spotřebitel hledá kvalitní gastronomický zážitek za rozumnou cenu na výjimečném histo-‐ rickém místě. Hypotéza č. 2. Spotřebitele zajímá život Jana Wericha a budoucí osud vily. Hypotéza č. 3. Spotřebitelův vztah ke gastronomii se odvíjí od kvality poskytovaných služeb. 10

Hypotéza č. 4. Spotřebitel navštíví gastronomický provoz opakovaně, bude-‐li spokojen s mírou a kvalitou poskytovaných služeb. Diplomová práce je rozdělená do dvou základních částí. V první, teoretické části si jasně definujeme pojmy nutné k založení podnikání. Rozebereme marketingový mix ve službách známý též jako 8P. Detailně vysvětlíme podnikatelský plán, především jeho účel a hlavní přínosy pro podnikatele. Definujeme pojmy firemní strategie a strategické řízení. V druhé, praktické části, která je rozdělena na dvě významnější podkategorie a to na ana-‐ lytickou a návrhovou část, rozebereme vizi budoucího fungování gastronomické provo-‐ zovny. V analytické části se zaměříme na historii budovy, ve které bude umístěna kavárna, a též se zaměříme na podnikatelské prostředí a definujeme silné a slabé stránky. V návrhové části se budeme věnovat rozpočtu celého projektu, zaměříme se na návrh organizační struktury a řízení podniku. Neopomeneme ani návrh na vybavení provozovny a budeme klást důraz na charakteristiku personálu, který bude utvářet obraz našeho pod-‐ niku.

11

I

TEORETICKÁ ČÁST

Jedná se o teorii, kterou je potřebné znát pro založení kteréhokoliv podniku, v mém pří-‐ padě pro vybudování kavárny Forbína, která bude fungovat ve Werichově vile.

1

Podnikatelský plán

Podnikatelský plán je dokument, který si vytvoří podnikatel ještě před samotným zaháje-‐ ním podnikání. Obsahem je stanovení a definice veškerých cílů a strategií zvolených k je-‐ jich dosažení. Dokument může velmi dobře posloužit podnikateli během budování firmy jako návod, neboť v něm počítá jak s použitými finančními prostředky, tak riziky, které si vyhodnotil pomocí analýzy.

1.1

Účel podnikatelského plánu

Slouží k informování interních i externích subjektů. Ovšem nejvíce je žádán externími sub-‐ jekty. Interní podnikatelský plán je brán jako nezbytný nástroj pro řízení podniku, který nám určuje a řídí jednotlivé aktivity. V rámci podniku lze plán využít také jako nástroj pro vnitř-‐ ní kontrolu. Nakonec se porovnávají plánované cíle s těmi dosaženými. Externí podnikatelský plán je využíván pro komunikaci kavárny například s bankou, kdy kavárna žádá peněžní institut o poskytnutí úvěru. Dobře vypracovaný podnikatelský plán je řídicí pomůckou pro podnikatele, neboť je to právě on, který se vystavuje hlavnímu riziku. Proto je nutné zjistit, zda realizace podnika-‐ telského záměru je opravdu možná, jaká je odhadovaná doba návratu veškerých investic a dosažení prvních výnosů a úroveň zisků. Pokud podnikatel plánuje využít dokument k zís-‐ kání úvěru, musí obsahovat informace, které jsou nedílnou součástí pro zhodnocení oče-‐ kávání projektu investorem.1

1

BERÁNEK, J.; KOTEK, P. 2007. Řízení hotelového provozu. 4. vyd. Praha : MAG Consulting s.r.o, 2007. S. 105.

12

1.2

Hlavní přínosy podnikatelského plánu

Těmi hlavními přínosy pro podnikatele je získání přehledu o plánovaných krocích, zjištění poznatků z analýz a případných problémů, stanovení rizik, které se mohou objevit během realizace projektu. Dále zajištění finančních prostředků a zjištění možností financování. Veškeré tyto poznatky nám mají pomoci ke zjištění, zda je podnikatelský nápad reálný a životaschopný. Proces vytváření podnikatelského plánu je pro podnikatele velkým příno-‐ sem, protože si tak ujasní, jaké kroky musí udělat v jednotlivých fázích, jak se zaměří na klientelu, které trhy chce obsadit, jak silnou konkurenci má před sebou a jak se od ní mů-‐ že odlišit, kolik musí zaměstnat lidí atd.2

1.3

Zásady pro zpracování podnikatelského plánu

Dodržení několika zásad je prvním krokem k vytvoření kvalitního podnikatelského plánu. Nejedná se o zásady, jež by měly za úkol jakkoliv omezovat podnikatele. Především jde o to, že externí subjekt nebude mít ke zvážení pouze náš podnikatelský záměr, ale budou chtít na něj zapůsobit i jiní podnikatelé. Proto je vhodné, aby podnikatelský plán odpoví-‐ dal svojí strukturou i těm nejvyšším nárokům a obsahoval následujících několik zásad. •

Srozumitelnost – jednoduché věty, nemotat do jedné věty různé myšlenky, ku pro-‐ spěchu věci tvorba tabulek a doplnění o finanční podklady.

•

Logika – jednotlivé kroky podnikatelského plánu na sebe musí navazovat, skuteč-‐ nosti podložené fakty a dobré grafické zpracování.

•

Stručnost – nesmí být zestručněn natolik, aby právní zásady byly nejasné, a také, aby neutrpěla fakta.

•

Skutečnost a reálnost – pokud dokument neobsahuje tyto dvě zásady, tak je pro zahájení podnikání zbytečný a tím pádem je nutné přepracování plánu.

•

Uvědomění si rizika – připuštění si rizik a kroky k jejich možné eliminaci zvyšují dů-‐ věryhodnost podnikatelského plánu.3

2

SRPOVÁ, J.; SVOBODOVÁ, I. a kol. 2011. Podnikatelský plán a strategie. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. S. 14. ISBN 978-‐80-‐247-‐4103-‐1.

3

VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. 2012. Podnikání malé a střední firmy. 3. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2012. S. 96–97. ISBN 978-‐80-‐247-‐4520-‐6.

13

1.4

Příprava podnikatelského plánu

Obsah a detailnost podnikatelského nápadu závisí na velikosti podniku a účelu, ke které-‐ mu je určen. Podnik zabývající se velkovýrobou, například sklářská výroba, bude mít ob-‐ sáhlejší podnikatelský plán než vybudování menší kavárny. Je tedy zřejmé, že se liší také podnikatelské záměry obsahově i tehdy, když se podnikatel chce zaobírat výrobou nebo poskytováním služeb. Na rozsah plánu má také podíl i velikost trhu a konkurence. Před přípravou plánu se podnikatel musí věnovat ještě sběru informací. S tímto krokem mají problém některé menší a začínající podniky. Ty stálejší firmy mají přeci jen zmapova-‐ ný trh, znají řadu informací o zákaznicích, dodavatelích a konkurenci. Důležité je také setkání s dodavateli, zákazníky a dalšími odborníky z profesionálních or-‐ ganizací nebo i setkání s konkurencí nám může dost pomoci pro vyhodnocení naší úspěš-‐ nosti na trhu.4

1.5

Obsah podnikatelského plánu

Protože jako podnikatel chceme na trhu uspět, je dobré si podnikatelský záměr ochránit jednoduchou větou: „Veškeré údaje uvedené v tomto dokumentu jsou důvěrné.“ Každý seriózní dokument, kterým je rovněž podnikatelský plán, by měl mít danou strukturu. Titulní stranu, která umožní okamžitý přehled, o čem následující strany pojednávají. První strana představuje firmu, případně logo, jmenovitě majitele a jejich kontakty, sídlo podni-‐ ku, iniciály s adresou nejvyššího výkonného úředníka a v neposlední řadě datum zhotove-‐ ní podnikatelského záměru. Pro snazší orientaci je vhodné sestavit obsah, dále vytvořit krátké shrnutí a v něm vy-‐ zdvihnout nejdůležitější body podnikatelského plánu. Dalším krokem je všeobecné před-‐ stavení organizace a jejich klíčových osobností, tedy představení organizační struktury a personálního složení.

4

VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. 2012. Podnikání malé a střední firmy. 3. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2012. S. 97. ISBN 978-‐80-‐247-‐4520-‐6.

14

1.5.1

Identifikace podnikatelské příležitosti

Po takovémto krátkém, leč důležitém úvodu bychom měli přejít k prezentaci výrobků a nabízených služeb. Nejedná se však jen o seznámení s názvy výrobků a služeb, ale o de-‐ tailní popis toho, co podnik plánuje poskytovat. Je třeba si ujasnit, v čem spočívá naše podnikatelská příležitost, jestli se jedná o vyplnění mezery na trhu nebo objevení nějaké-‐ ho nového technologického postupu. Podnikateli se jedná hlavně o to, přesvědčit čtenáře, že on je právě ten, který dokáže danou mezeru na trhu vyplnit. Velmi dobrým krokem je v závěru tohoto bodu nezapomenout nastínit možný budoucí vývoj služeb v delším časo-‐ vém období. 1.5.2

Cíle firmy

Tato kapitola by měla být zaměřena především na čtenáře a možné investory. Snažíme se ukázat, že právě náš záměr je vhodný k realizaci a má samozřejmě předpoklad úspěchu. Zkušení investoři vědí, že úspěch nezávisí na kvalitně zpracovaném podnikatelském plánu, ale především na vedení a schopném managementu. Proto si velmi důkladně prověří ma-‐ jitele a zaměstnance firmy. K úspěšné realizaci je nutné mít lidi, kteří své práci rozumí a jsou tak schopní realizovat podnikatelský plán. 1.5.3

Analýza trhu a konkurence

Nedílnou součástí každého podnikatelského plánu je analýza trhu a konkurence, kde chce podnik působit a uspět. Stav trhu nám umožní poskytnout představu o velikosti a typu trhu a správně odhadnout velikost potencionální poptávky. Zjištěná míra konkurence nám naopak pomůže stanovit další předpoklad a tím je odbyt. Rozumí se tím, jak zákazníkům co nejvhodnějším způsobem poskytnout tyto služby či vý-‐ robky. Měl by to být plán obratu prodeje a prodej odběrateli, účast ne veletrzích za úče-‐ lem zvýšení prodeje, reklama a informování zákazníků o nových službách. Odbyt má vět-‐ šinou několik podkapitol, např. odbytová a cenová strategie, možnosti na podporu prodeje, odbytové náklady a budoucí činnosti. 5

5

SRPOVÁ, J.; SVOBODOVÁ, I. a kol. 2011. Podnikatelský plán a strategie. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. S. 16–22. ISBN 978-‐80-‐247-‐4103-‐1.

15

1.5.4

Marketingová a obchodní strategie

Důležitou součástí podnikatelského plánu je marketing a následný prodej, který má velký vliv na úspěch firmy. Proto se snaží přesvědčit své čtenáře o velmi dobré marketingové a obchodní strategii. V zásadě řeší tři okruhy problémů: •

Selekce cílového trhu,

•

přiřazení tržní pozice produktu,

•

usnesení o marketingovém mixu.6

Při selekci cílového trhu lze uspět jen tehdy, když bude existovat trh, který má zájem o naše výrobky. Zavedení produktů, tedy v tom kladném slova smyslu, předpokládá ex-‐ pansivní trh. Investoři se zajímají o vybraný trh a určení možností uplatnění na něm. Pod-‐ nikatelský plán musí obsahovat informace o tom, co je celkový trh a co je cílový trh. Cel-‐ kový trh zahrnuje veškeré možnosti využití produktu nebo služby, což v plánu nepopisujeme. Snažíme se vymezit cílový trh, a tedy také skupiny zákazníků, a to za po-‐ mocí několika ukazatelů: •

Výrobek či služba poskytují dostatečný užitek.

•

Mají zajištěn bezproblémový přístup k produktu či službě.

•

Jsou schopni nám zaplatit za poskytnuté služby.

Cílový trh má několik charakteristických znaků, čím lépe je podnikatel dokáže určit, tím snáz je výrobek nebo služba schopna uzpůsobit se požadavkům zákazníků, a tím pádem podnik má možnost dosáhnout vyššího úspěchu. Úspěchu dosáhneme jen tehdy, pokud dokážeme uspokojit konkrétní potřeby zákazníka, ale není možné ušít produkt nebo službu na míru každému konkrétnímu zákazníkovi. Aby-‐ chom se vyvarovali této situaci, je nutné si rozdělit zákazníky do jednotlivých segmentů trhu. Jednotlivých kritérií může být mnoho, například se jedná o region, z kterého zákaz-‐ ník pochází, jeho věk, nákupní motivace, cena a další. Jelikož chce podnikatel mít ziskové podnikání, neměl by opomenout také kritéria, jako je modifikace produktu, tvorba cen a

6


16

prodejní možnosti. Z těchto určených segmentů si podnikatel vybere jeden nebo více, které jsou pro něj zajímavější a hlavně mají budoucí perspektivní nejvyšší zisk.7 Po procesu určení cílového trhu má podnikatel další úkol, a to přiřazení tržní pozice pro-‐ duktu. Určení pozice produktu je určením pozice jednoho konkrétního produktu mezi dal-‐ šími konkurenčními produkty na vybraném trhu. Cílem je dostat výrobek nebo službu do podvědomí zákazníka a ukázat odlišnost od konkurence na trhu. K tomu nám pomohou následující kroky: •

Určení konkurenčních výhod našeho produktu, na kterých můžeme začít budovat pozici.

•

Vybereme výhodu, která je důležitá pro zákazníka, shoduje se s marketingovým posláním podniku a je odlišná od konkurence.

•

Zvolíme vhodný způsob její propagace a zviditelnění pro zákazníka, ale také pro konkurenci.

Konečným krokem marketingové a obchodní strategie je rozhodnutí o marketingovém mixu, který pracuje s cílovým trhem a určenou pozicí produktu na něm. Základní marke-‐ tingový mix tvoří takzvané „4P“, ale ve službách je čtyřka rozšířena o další „4P“, tedy cel-‐ kově jich je osm.8 Produkt – product Nejvíce pozornosti v marketingovém mixu je věnována produktu, který tvoří střed naší nabídky a od něj se odvíjí další kroky. Podnikatel musí řešit několik problémů produktové politiky: •

Jaké produkty nabídneme zákazníkům, co provedeme s těmi, které nejsou již tolik žádané?

•

Jaký bude mít produkt design, balení, doplňkové služby?

•

Kolik vyrobíme konkrétního produktu?

7


8


17

•

Jaký bude vývoj produktu, životnost na trhu od uvedení na trh až po jeho utlume-‐ ní?

•

Možnosti inovace nebo záměna za novou generaci produktů na trhu.

Investoři se velmi zajímají zejména u nových produktů o dokumenty potvrzující jejich ne-‐ závadnost a schválení veřejnými institucemi. Proto je vhodné podnikatelský plán doplnit o iniciály člověka s jeho kontaktními údaji, který je zodpovědný za zajištění příslušných dokumentů. Cena – price Stabilita a optimální velikost ceny tvoří aktiva firmy a mnohdy má vliv na její existenci a expanzi. Stanovením ceny si podnikatel určuje pozici u konečných zákazníků, má vliv na jejich nákupní rozhodnutí, a co je velmi důležité, určuje svoji pozici v konkurenčním boji. Cenu ovlivňuje několik faktorů: •

Podnikové cíle a cíle cenové politiky,

•

režie, výdaje,

•

poptávka,

•

konkurenční podniky,

•

jednotlivá stádia životních etap produktu,

•

smluvní opatření.

Tvorbu samotné ceny určuje cenová politika podniku, která vychází z cílů tak, jak si je sta-‐ novil podnikatel. Cíle cenové politiky mohou být různě orientované: •

Snaha o přežití – jde o politiku, při které se podnik musí vypořádat s vysokou kon-‐ kurencí, náhlou změnou preferencí zákazníků nebo má k dispozici velké množství zásob. Při tomto kroku se stanoví cena, která nezahrnuje případný zisk, ale pokryje podnikateli z části vzniklé náklady. Jedná se o krátkodobý stav, jeho přetrvávání vede k finančním problémům a možnému odchodu z trhu.

•

Maximalizace zisku – určení ceny vychází z předpokládané poptávky a má podnika-‐ teli přinést maximalizaci zisku.

•

Vysoký podíl na trhu – cenová politika vychází z odhadu, že podnik s vysokým po-‐ dílem na trhu dosáhne nejnižších možných nákladů a dlouhodobé maximalizace 18

zisku. Takto se cena tvoří po analýze konkurenčních cen, přičemž oproti konkuren-‐ ci je podnik na středních nebo dokonce podprůměrných hodnotách. Distribuce – place Každý podnikatel zná výrobek nebo službu, kterou nabízí, také jeho hodnotu a konku-‐ renční výhodu. Co nezná, je distribuční politika. Podnikatelský plán musí obsahovat stra-‐ tegie prodeje a popis jednotlivých distribučních cest. Jedná se hlavně o odpovědi na otáz-‐ ky: •

Zajistíme všechny prodejní aktivity sami? Budeme prodávat konečným zákazní-‐ kům? Tyhle otázky si většinou pokládají podnikatelé, kteří nabízí luxusnější výrob-‐ ky nebo velké kvantum zboží.

•

Pokud nechce podnik zajišťovat prodej konečným zákazníkům, pokládáme si otáz-‐ ku: Jaký má být prostředník, firma nebo organizace, která zajistí konečný prodej?

•

Nakonec je nutné se rozhodnout, zda podnik bude dodavatelem pro maloobcho-‐ dy, velkoobchody nebo pouze dodávky na sklad.

Pro zvýšení hodnoty podnikatelského plánu popíšeme organizační strukturu podniku, ko-‐ lik lidí podnik zaměstnává a uvedeme jejich kvalifikaci. Propagace – promotion Nejviditelnější složkou marketingového mixu je pravděpodobně komunikace. Podle vy-‐ brané komunikační politiky se podnik snaží plnit své ekonomické cíle. Zákazník se může seznámit s výrobkem nebo službou pomocí složek komunikačního mixu, které jsou: •

Reklama,

•

marketingová podpora prodeje,

•

vztahy s veřejností,

•

direct marketing,

•

osobní prodej.

Neosobní formou komunikace se zákazníkem je reklama, ke které podnik využívá různá média. Ta mu pomáhají zapůsobit na spotřebitele tak, aby chtěl výrobek nebo službu mít.

19

Nevýhodou tohoto způsobu zviditelnění je jednostranná komunikace, tím pádem klesá její věrohodnost. Aby majitelé zvýšili obrat své firmy a dosáhli požadovaného zisku, používají k tomu mar-‐ ketingovou podporu prodeje. Jde o to, že prodejci se snaží nabídnout zákazníkům něco navíc. Poskytují různé cenové zvýhodnění, nabízejí k zakoupeným výrobkům vzorky zdar-‐ ma jiných produktů a poměrně nejrozšířenějším jsou nabídky vstupu do věrnostních pro-‐ gramů, zákaznických klubů a účast na různých soutěžích. Kvalitní image a vylepšení obrazu firmy před veřejností, tedy před zákazníky, ale také před konkurencí, má podnikateli pomoct vztahy s veřejností neboli public relations. Jak dobré má podnik vztahy s veřejností, se pozná třeba na přílivu nových zákazníků. Taková forma propagace může být někdy finančně náročná, například sponzorské dary, příspěvky na charitu, vydávání kvartálních zpráv a firemního časopisu. Direct marketing používá k propagaci telefony, emaily, poštovních zásilek a jiné komuni-‐ kační možnosti, díky kterým získává zpětnou vazbu od zákazníků. Osobní prodej je nejúčinnějším nástrojem, jak získat zákazníka. Prodejce má možnost na základě dialogu přesvědčit dotyčného o výhodách produktu nebo služby, tím ho získat a prodat sortiment. Co je velmi důležité, že podnikatel získává reakce zákazníka z první ruky a má tak možnost operativně reagovat na další vývoj. Nejčastějšími místy pro osobní pro-‐ dej jsou obchodní jednání, výstavy, veletrhy a poradenství na prodejně.9 Lidé – people Nejdůležitější roly v gastronomických službách hraje lidský faktor. Tuto roli lze brát ze dvou úhlů pohledu. Za prvé se na lidi díváme jako na zaměstnance, kteří tvoří tvář firmy a působí na zákazníky přímo. Na základě tohoto poznatku je důležité vybírat zaměstnance na základě jejich komunikačních a prezentačních dovedností. Za druhé bere lidi jako po-‐ tencionální zákazníky, kteří čerpají nabízené služby. 9


20

Spolupráce – partnership V odvětví gastronomie má obrovský význam spolupráce více firem podnikajících v daném oboru. To nemluvíme pouze o snižování nákladů vlivem vzájemné spolupráce, ale i napří-‐ klad o urychlení finanční návratnosti investovaných prostředků. Sestavování balíčků služeb – packaging Jedná se o nabídkovou kombinaci výrobků a služeb připravenou tak, aby přesně odpovída-‐ la zákazníkovým přáním a požadavkům, za souhrnnou cenu. Programová specifikace – programming Úzce souvisí se sestavováním balíčků služeb. Pomáhá k vyplnění takzvaných hluchých míst, například mimo sezónu nebo určité slabší dny. Má dopomoci ke zvýšení konzumace a prodejů služeb danému zákazníkovi.10 1.5.5

Finanční plán

Velmi důležitou součástí podnikatelského nápadu je právě tento bod, který má za úkol seznámit podnikatele a možné investory s analýzou současné a plánované finanční situa-‐ ce. Měl by brát v potaz očekávané náklady, celkový finanční záměr, kterého chce podnik dosáhnout, výši celkového kapitálu, které jsou nutné pro dosažení již předem stanove-‐ ných cílů. Finanční plán není možné stanovit na desítky let dopředu, jelikož neznáme bu-‐ doucnost, vývoj ekonomiky ve státě, v Evropské unii ani vývoj inflace, proto je optimální časový horizont plánování tři až pět let dopředu.11 Plánovaní výnosů a příjmů Peněžním výsledkem podnikaní za určité období, například měsíc, kvartál nebo rok, jsou výnosy. Pokud podnik vede podvojné účetnictví, musí rozlišovat výnosy a příjmy. Skutečné peníze, které firma získá za nabízené produkty a služby, jsou příjmem. Výnosy a příjmy mají své souvislosti a může se stát, že se díky tomu dostanou do rozporu. Pro vysvětlení, když firma například prodá své výrobky nebo služby na fakturu a vykáže účetní výnosy, 10

BERÁNEK, J.; KOTEK, P. 2007. Řízení hotelového provozu. 4. vyd. Praha : MAG Consulting s.r.o, 2007. S. 149–150. ISBN 978-‐80-‐86724-‐30-‐0.

11


21

protože výdělek zvyšuje výnosy. Souběžně s tímto musí podnik uhradit výdaje jako mzdu, náklady na energii a spotřebu materiálu, aby byl vidět výsledek hospodaření. To vše přes-‐ to, že zákazník doposud neuhradil fakturu. Ten má podle zákona stanovenou dobu splat-‐ nosti, ale podnik nemůže čekat s platbou svých výdajů. Podnikatel musí sledovat pohyby a změny výdajů a příjmů v podniku, aby se nestalo, že nebude schopen plnit své pohledáv-‐ ky. Plánování nákladů a výdajů Použité výrobní prostředky v penězích reprezentují náklady podniku a jsou shodné s výdaji. Snížením peněžních výdajů podniku se okamžitě netvoří hodnoty, aby byl nákla-‐ dem, musí se účastnit vzniku produktu nebo služby. Ke správnému řízení podniku pomůže sledování struktury nákladů. Lze sledovat jejich druh, který je možné využít při srovnání s konkurencí, účel se dá použít k zjištění kalkulací a ještě činnost, proměnlivost a stálost. Kontrolou podnikatel zjistí mnoho důležitých informací pro vedení podniku. Cennými in-‐ formacemi jsou náklady proměnlivé a stálé neboli variabilní a fixní. Variabilní náklady se snižují nebo zvyšují v závislosti na velikosti výroby a fixní náklady, už z toho názvu je jasné, že se dle velikosti výroby až tolik nemění. Díky znalostem těchto nákladů, které nám před-‐ stavuje manažerské účetnictví, je možné stanovit bod zvratu. Finanční výkazy Investoři a případné bankovní instituty potřebují najít v podnikatelském záměru zpraco-‐ vanou finanční analýzu. Chtějí u daného podniku znát peněžní toky, výkazy a rozvahu. Zpracování peněžních toků představuje budoucí příjmy a výdaje, které vznikají s činností podniku. Podnikatel tak umožní představu čtenářům, jak na tom bude v následujících jed-‐ notlivých obdobích s uskutečněním záměrů. Výkaz zisků a ztrát je dobré zpracovat na první rok podnikání velmi podrobně, protože pravděpodobní investoři se budou chtít seznámit s plánovanými výdaji, výnosy a hospo-‐ dářským výsledkem v každém roku. Právě tohle jim pomůže se ujistit, zda bude podnik schopen plnit své závazky vůči nim, tedy schopnost uhradit úrok a splácet úvěr. 22

Rozvaha seznamuje čtenáře, jaký je plán vývoje majetku podniku, jeho skladba a možná obměna. Dále jej seznámí s možnostmi financování počátečního zahájení podnikání, o možnostech splátek investorům a bance. Kladný vývoj finančního stavu podniku pomůžou ukázat poměrové ukazatele finanční ana-‐ lýzy: •

Ukazatele rentability – informují, že firma dokáže tvořit zisk a je schopna zhodnotit vlastní kapitál.

•

Ukazatele likvidity – ukazují, že je podnik schopen plnit krátkodobé závazky.

•

Ukazatele aktivity – představují využití každé jedné složky majetku.

•

Ukazatele zadluženosti – potvrzuje čtenáři dlouhodobou stabilitu podniku.

•

Bod zvratu – poslouží ke zjištění velikosti produkce tak, aby podnik nebyl ve ztrátě, a také využití výrobní kapacity.

Pokud tvoříte podnikatelský plán, jehož náplní je investiční projekt, měl by obsahovat zhodnocení investic, k čemuž pomůže výpočet doby návratnosti, čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta. Finanční plán by měl obsahovat i návrh zdrojů, které budou financovat projekt. Tedy jejich celkovou výši, splatnost a smluvní podmínky, aby byly podnikateli poskytnuty. Pokud bu-‐ de poskytovatelem věřitel, toho zajímá schopnost firmy splácet úvěr, naopak když nám finanční zdroje poskytne investor, tak ten se bude strat o celkovou hodnotu podniku. Podnikatelský záměr by měl obsahovat minimálně dva finanční plány.12 1.5.6

Stanovení kritických míst a problémů

Závěrečným bodem, který mnohdy podnikatelé opomínají, je stanovení kritických míst a problémů. Jejich sepsáním a uvědoměním si reprezentují své řídicí schopnosti a dokazují potencionálnímu investorovi, že si je podnikatel rizika vědom a připraven na veškeré eventuality možného vývoje v podnikání. Ale samotné uvědomění nestačí, měl by se po-‐ kusit určit dopad jednotlivých rizik a problémů na celkový chod společnosti. 12


23

SWOT analýza Nejčastější metodou stanovení kritických bodů a problémů v podnikání je SWOT analýza. Tedy obeznámení se v rámci podnikatelského plánu se silnými a slabými stránkami podni-‐ kání a stanovení příležitostí a hrozeb. Zatímco silné a slabé stránky se především soustředí na samotnou firmu, příležitosti a hrozby se soustředí na okolí podniku. Každý investor se bojí o své finance, které podnikateli poskytne, proto hledá veškerá možná úskalí podnika-‐ telského nápadu. Proto je nezbytné, netajit skutečnosti, které považujete jako podnikatel za nepříznivé. Postupem času by byly stejně objeveny investory a podnikatel by měl více škody než užitku. Analýza rizik Analýzou rizik získá podnikatel dva pohledy, jednak uvědomění si pravděpodobnosti obje-‐ vení rizik a možnosti opatření, která z toho vyplývají. Rizika můžeme rozdělit do několika bodů, rizika ovlivnitelná a neovlivnitelná (například přírodní katastrofy), vnitřní a vnější. Podle rámce obsahu na rizika technická, výrobní, ekonomická, tržní, finanční a politická. Analýzu rizik je možné provést dvěma způsoby. Tím prvním je expertní hodnocení – odha-‐ duje význam vlivu rizik ovlivňující plánované cíle firmy. Touto metodou porovnáváme pravděpodobnost objevení a míru dopadu rizik. Druhým způsobem je analýza citlivosti, zjišťuje ve většině případů senzitivitu hospodář-‐ ského výsledku na faktory, které jej mohou pozitivně či negativně ovlivnit. Nejčastější fak-‐ tory, které mají vliv na hospodářský výsledek, jsou výše poptávky a prodejní cena produk-‐ tů s ohledem na fixní a variabilní náklady. Možnosti snížení rizika Když jsou rizika již stanovená, navrhneme možnosti opatření vedoucí k snížení u jednotli-‐ vých rizik. Jedním krokem ke snížení rizika je diverzifikace. To je expanze výrobního programu, zahr-‐ nutí nových produktů do nabídky, které umožní kompenzaci nebo srovnání poptávky. 24

Dalším krokem je dělení rizika, bohužel to nelze provést, pokud je podnikatel jediný tvůr-‐ ce podnikatelského plánu a majitel firmy. Tato možnost spočívá v tom, že si riziko rozdělí více účastníků, kteří se podílejí na společné realizaci plánu. Často užívaným krokem je transfer rizika na dodavatele, odběratele a jiné subjekty. Trans-‐ fer je umožněn uzavřením smluv o dlouhodobé spolupráce. Novějším krokem snížení rizika je uzavření pojištění s pojišťovnou, která kryje ztráty a škody podle smluvních podmínek stanovené pojistnou smlouvou.13 Dokument je vhodné doplnit o přílohy, které mohou být podrobnější a mají nám pomoci pochopit celkovou podstatu podnikatelského plánu a také doložení právních dokumentů, jako je zakladatelská smlouva, výpis z obchodního rejstříku, profesní licence, roční přehled hospodářského výsledku, katalog výrobků s cenami, účetní rozvaha z předchozích let, po-‐ kud se nejedná o zcela nový podnik, a různá potvrzení garantů, peněžního institutu, ana-‐ lýza trhu.14

1.6

Firemní strategie a strategické řízení

Kromě kvalitně zpracovaného podnikatelského plánu musí mít podnikatel určenou firemní strategii, která pomůže zajistit budoucí postavení podniku na trhu. Podniková strategie tvoří základ pro následující rozhodování, plánování dalšího vývoje firmy a dosáhnutí ope-‐ rativních cílů. Ze stanovené firemní strategie a strategických cílů vychází všechna podni-‐ ková oddělení, jejich úkolem je přizpůsobovat krátkodobé cíle těm strategickým. Častým problémem je, že podnikatel, který plánuje založit malý nebo střední podnik, ne-‐ sepíše dokument, jenž bude obsahovat strategii jeho firmy, ale pouze ji nosí v hlavě. Ten-‐ to krok je nedomyšlený, protože nastává problém, že zaměstnanci neznají podnikovou strategii, a tak ani nejsou schopni plnit cíle, k nimž má právě strategie pomoci.

13


14

VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. 2012. Podnikání malé a střední firmy. 3. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2012. S. 98–104 s. ISBN 978-‐80-‐247-‐4520-‐6.

25

1.6.1

Strategie

V tradičním pojetí lze pohlížet na strategii jako na dokument, v němž jsou zformulovány dlouhodobé cíle podniku a průběžné kroky k jejich dosažení. Naopak v dnešní pokrokové době je strategie chápaná jako připravenost na budoucnost. Obsah obou definic je v podstatě stejný, jedná se o určení dlouhodobých cílů, strategií k jejich dosažení, využití firemních zdrojů optimálně a na vhodném místě a být přípraven na případné změny, které mohou nastat během podnikání. Strategie nelze popsat do nejmenšího detailu, protože vždy nastane nějaká neočekávaná situace, kterou podnikatel není schopen ovlivnit. Firemní strategie vlastně poslouží podni-‐ kateli, aby mohl realizovat misi a vizi podniku.15 Mise Mise určuje poslání firmy. Obsahem tohoto poslání mohou být nejen etické, ale i společenské hodnoty. Lze použít i filozofické prvky, jejímž prostřednictvím firma svému okolí ukazuje, že neusiluje pouze o vysoké zisky, ale i například o společenský přínos. Pro pochopení a přijetí mise je důležitá její správná formulace. Tato definice by měla být jed-‐ noduchá pro psané i mluvené použití a měla by být zřejmá i osobám neorientujícím se v oboru. Nemusí být vždy zcela konkrétní, jelikož se nejedná o cíl. Vize Vizí firmy rozumíme dlouhodobé určení směru, kterým by se měla firma v budoucnu řídit. Pro angažované osoby podniku by mělo jít o konkrétní vyjádření budoucnosti firemní po-‐ zice na trhu. Vize definuje, čím chce firma být. Mise sděluje, proč firma existuje (Dedouchová, 2001).16

15


16


26

1.6.2

Strategické řízení

Součástí manažerských rozhodnutí, která ovlivňují dlouhodobou výkonnost podniku, je právě strategické řízení. Firmy musí být v neustálém střehu, aby byly schopny vstřebat a využít možnost nových trendů, k tomu by jim měla dopomoct vhodná strategie řízení. Upřesnění strategického řízení: •

Přítomnost neočekávaných situací, které lze jen velmi těžce předvídat.

•

Problémy, jež lze řešit pouze podle intuice.

•

Převážná většina informací je získávána z externích zdrojů.

•

Strategické řízení se stává důvěrnou znalostí podnikatele a mnohdy je považováno za know-‐how manažera.

•

Stanovuje nové cíle a kroky k jejich dosažení.

•

Firma musí fungovat jako celek a tak je důležité, aby tak brala i cíle, tedy musí pla-‐ tit a mít význam pro celý podnik.

•

Management má mít přehled o chodu firmy a o obrazu, který vysílá do svého oko-‐ lí.

•

Úspěšnost dosažených cílů lze zjistit až s delším časovým odstupem při pohledu zpět.

Strategické řízení je prováděno vznikem a následnou realizací jednotlivých strategii, které na sebe navazují: •

Podnikatel si musí uvědomit, že k úspěšnému získání vedoucí pozice na trhu je nutné si vytvořit správnou strategii.

•

Určení mise a vize podniku.

•

Strategická situační analýza.

•

Identifikace strategie.

•

Zavedení strategie do praxe a následné zhodnocení.

Pokud chce podnikatel řídit firmu strategicky, měl by postupovat podle uvedených fází.17

17


27

2

Podnikání

Základem rozvoje lidské kultury a civilizace je právě podnikání, přestože nebylo dlouho předmětem společenského zájmu. V 18. století Irsko-‐francouzský ekonom a autor několi-‐ ka knih ekonomického zaměření Richard Cantillon byl první, který zformuloval nově vzniklou pracovní pozici podnikatel. Obsahem této pozice bylo převzetí odpovědnosti, rizika a realizace projektu a to platí dodnes. Mnoho lidí považuje historii podnikání za nepodstatnou a poměrně obecnou, tvrdí, že nemá význam pro současnost a chybí ji praktická hodnota. Je několik podnikatelů, kteří tvrdí, že v životě nečetli žádnou odbornou literaturu na toto téma a přesto se jim daří. Šťastní to lidé. Mnohem více je těch, kteří přiznávají, že k jejich úspěšnému podnikání jim dopomohla studia, stáže a především znalost teorie. Přesto všechny tyto vědomosti neza-‐ ručují úspěch v oblasti podnikání. Ale pomáhají nalézt nejvhodnější cestu k úspěchu, vy-‐ rovnat se se vzniklými problémy, a to nejdůležitější, vyhnout se neúspěchu. Podnikání je rozdělené podle tří stupňů: •

Ekonomický přístup – soustředí se na roli podnikatele v ekonomice. Podle našeho nejznámějšího ekonoma a politologa Josefa Aloise Schumpetera je podnikatel ino-‐ vátor, který zavádí změnu v produktu, jejím technologickém postupu a tvoří tak novou vyšší hodnotu.

•

Psychologický přístup – je koncentrován především na vyhledávání typických vlastností podnikatele. Jejich nalezení mělo předurčit úspěšné podnikatele, avšak výskyt specifických vlastností nikdy nebyl potvrzen. Následně byl tento přístup zkritizován i přes významné přispění poznávání vlastností podnikatele.

•

Sociálně-‐ekonomický přístup – se soustředí na potencionální vliv sociálně-‐ -‐ekonomického prostředí ve vztahu k trhu.

Ve 20. století nejeden ekonom se snažil koncipovat teorii podnikání. Neustále se objevo-‐ valy nový obsah a definice pojmu podnikání a podnikatel. Doposud neexistuje jednotná definice a pravděpodobně se jí nikdy nedočkáme. Přesto, každý obsah pojmu, vyslovený ekonomy, kteří se v oboru orientují, má do jisté míry pravdu. Bohužel, ale bez jakýchkoliv 28

vymezení nelze rozvíjet soustavu poznatků. Proto vznikla podle několika bodů tři základní vysvětlení pojmu podnikání, ke kterým se hlásí stále více autorů: •

Podnikání jako činnost – cílem je vytvořit něco nového, není nutné, aby dotyčná činnost spěla k finanční hodnotě. V tomto vysvětlení existuje šest rolí podnikatele: vlastník, ekonom, manažer, vůdce, výrobce a nákupce nebo prodejce. Jednotlivé role mají požadovanou funkci a podle nich je možné stanovit klasifikační požadav-‐ ky na její výkon.

•

Podnikání jako metoda – je charakteristická svojí kompetentností a má určité zna-‐ ky: o

Snaha o vytvoření něčeho nového a přidat tomu tak hodnotu,

o

najití možností k uskutečnění tohoto cíle,

o

vložení a užitečné využití vlastních zdrojů, času a jména podnikatele,

o

svobodné převzetí odpovědnosti a přijmutí nutného rizika,

o

jako poslední přijmout pozitivní výsledky ze všech zúčastněných.

Podnikatel využívající tuto metodu se může pyšnit, neboť je považován za podni-‐ kavého. Podnikavost určuje směr ekonomického a sociálního rozvoje. •

Hodnotová orientace podnikání – nositel této role může být označován za držitele podnikatelského ducha.

Tato vysvětlení obsahu pojmu podnikání jsou brána v potaz širokou veřejností.18 Přesnou definici podnikání uvádí živnostenský i obchodní zákoník. Živnostenský zákoník uvádí: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto záko-‐ nem.“19 Obchodní zákoník uvádí: „Podnikání se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“20 18

SRPOVÁ, J.; ŘEHOŘ, V. a kol. 2010. Základy podnikání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. S. 18–20. ISBN 978-‐80-‐247-‐3339-‐5.

19

§ 2, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (Živnostenský zákon). Ostrava : Sagit, a.s., 2008. S. 7. ISBN 978-‐80-‐7208-‐681-‐8.

20

§ 2, zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník. Ostrava : Sagit, a.s., 2008. S. 7. ISBN 978-‐80-‐7208-‐684-‐9.

29

Pro úplné pochopení, vysvětlení použitých pojmů v obou zákonech: •

Soustavná – znamená, že činnost je prováděna opakovaně a pravidelně.

•

Samostatně – určuje, zda je činnost prováděná osobně, to je v případě, že dotyč-‐ ným je fyzická osoba nebo činnost provádí statutární orgán, nastává v případě právnické osoby.

•

Vlastním jménem – jednotlivé právní úkony jsou vykonávány fyzickou osobou pod svým celým jménem nebo právnickou osobou pod názvem společnosti, kterou za-‐ stupuje.

•

Vlastní odpovědnost – veškeré riziko nese podnikatel.

•

Dosažení zisku – podnikání je nutné dělat za účelem zisku, nikde ovšem není na-‐ psáno, že tohoto zisku musí být dosaženo.21

2.1

Typy podnikání

Neexistuje podnikatel, který by měl nějakou vizi nebo představu, jak a kam to chce do-‐ sáhnout. Právě od toho se pak odvíjí typy podnikání. 2.1.1

Životní styl

Většina drobných podnikatelů podniká, protože nechtějí být zaměstnáni. Naopak touží být svým vlastním pánem, a to i přesto, že nemají velkou naději na to stát se středními nebo velikými podnikateli. Svoji činnost provozují na místním trhu svého sídla firmy. Nesnaží se svoji firmu rozvíjet a vydělat tak více peněz. Jejich rozhodnutí nezmění ani fakt, že by si jinde, ovšem jako zaměstnanec mohli vydělat více peněz. Proto je tento typ podnikání pouze životní styl. 2.1.2

Zdrženlivé podnikání

Typ podnikání, při kterém podnikatel se svojí firmou nepřekročí region. Podnikatelé jsou úspěšnější než předchozí typ, finančně jsou na tom lépe a svoji činnost provozují na větší části trhu, přesto se drží pravidla vyhýbání se konkurenci. Důvodem, proč podnikatel není schopen nebo nechce překročit hranice, je například nedostatečná znalost teorie podni-‐ kání nebo nulová motivace expanze na další trhy. 21

SRPOVÁ, J.; ŘEHOŘ, V. a kol. 2010. Základy podnikání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. S. 20. ISBN 978-‐80-‐247-‐3339-‐5.

30

2.1.3

Nadějné podnikání

Podnikatelé mají jasnou vizi a touhu stát se těmi nejlepšími na trhu místním i regionálním. Jejich firemní strategie na získání a udržení pozice na trhu a zajištění dostatečného množ-‐ ství zákazníků je agresivnější. Přesto všechno nezačínají konkurenční boj s velkými podni-‐ ky a pohybují se pouze na trzích, kde hrozí minimální finanční riziko. 2.1.4

Potencionální růst podnikání

Jen málo podnikatelů se s podnikem pouští do tohoto typu podnikání, protože je nutné určit příležitost, jak toho dosáhnout, nebo vyvinout nový produkt, službu nebo technolo-‐ gii. Právě tito podnikatelé provádí podrobné analýzy trhu, stanovení rizik, aby byli schopni určit příležitost, která jim zajistí vedoucí pozici na trhu. K zvládnutí takového podnikání je zapotřebí zkušeného majitele se znalostmi, které jsou důležité pro úspěšné podnikání a výhodou je mít také praktické znalosti. To protože se bude na trhu setkávat s firmami, které se zde pohybují již několik let a mají funkční profesionální management. Tento typ podnikatelů se soustředí na vybudování úplně nového trhu, který okamžitě ovládnou. 2.1.5

Revoluční podnikání

Tento typ podnikatelů se objevuje jednou za deset let, někdy dvakrát. Neuspokojí se s vytvořením něčeho nového, co jim umožní ovládnout nový trh. Vytváří novou koncepci, s kterou přichází na trh a díky které stávající firmy nejsou schopny udržet krok a odpadá-‐ vají z konkurenčního boje.

2.2

Cíle podnikání

Zahájení podnikání může mít různé cíle, třeba snaha o seberealizaci podnikatele, vidina nezávislosti nebo zavedení vědeckého pokroku. 2.2.1

Zisk

Jedním z cílů podnikání je právě zisk, což také plyne ze znění obchodního zákoníku, který jsem citovala v předchozích bodech. Dosažení zisku odráží veškeré snažení podnikatele. Zisk patří podnikateli, respektive majiteli. Ten není jediný, na kterém dosažení zisku závisí, jedná se také o zaměstnance a kroky, které vynaložili na jeho získání. Ti požadují odpoví-‐ dající odměny za vykonanou námahu a práci, což je častokrát příčinou snížení zisku. 31

V každém případě je zisk ovlivněn mírou uspokojení našich zákazníků splněním jejich po-‐ třeb. Ti požadují poskytování kvalitních služeb a produktů, že se nevyplácí podceňovat kvalitu, se přesvědčil nejeden podnikatel. Pokud si stanoví podnikatel zisk jako jediný cíl podnikání, bývá mnohdy za to kritizován. Dosáhnutím zisku není zaručeno pokračování podnikání, stejně tak nebere ohledy na míru rizika, díky které je zisk dosahován. Proto je dobré mít stanoveno několik cílů, mezi nimiž bude zahrnut i zisk jako ekonomický cíl pod-‐ nikání. 2.2.2

Tržní hodnota podniku

Dosažení výsledků podnikání a riziko podnikání se promítnou do tržní hodnoty podniku, která se stává dlouhodobým cílem podnikání. Určuje cenu, za kterou je možné firmu pro-‐ dat. Stanovená případná tržní hodnota podniku nemusí vždy odpovídat skutečné hodnotě podniku. 2.2.3

Maximalizace hodnoty podniku a respektování zájmů stakeholderů

Podnik funguje jako celek, který tvoří činnosti a znalosti zaměstnanců firmy a dokáže tak přinést dlouhodobý užitek majitelům firmy. Pro stanovení hodnoty podniku vycházíme ze vzniklého užitku. Podnik přináší užitek všem, kteří se účastní procesu podnikání. Každý z nich má jiná očekávání: •

Zaměstnanci – očekávají jistotu stálé práce, vysoké platy a platby sociálního a zdravotního pojištění.

•

Zákazníci – požadují kvalitní služby nebo produkty za co nejnižší ceny anebo splát-‐ ky s neurčenou dobou splatnosti.

•

Dodavatelé – chtějí nabízet podnikatelům své služby za nejvyšší možné ceny a s krátkou dobou splatnosti anebo raději hotovostní platby.

•

Věřitelé – poskytují finanční pomoc podnikateli za nejvyšší ceny a za podmínek, že budou mít stoprocentní jistotu vrácení zpět, firma omezí riziko investic.

•

Stát – chce si zajistit co nejvyšší výběry daní od podnikatelů.

•

Vlastníci – vyžadují co nejvyšší možný růst hodnoty podniku, aby měli z případné-‐ ho prodeje vysoký výnos.

32

V dnešní době platí názor, maximalizace hodnoty podniku pro majitele ano, ale musí být respektovány zájmy všech subjektů podílejících se na podnikání.22

2.3

Vymezení pojmů – podnikatel, podnik

Obsah těchto dvou pojmů by měl znát každý začínající podnikatel před započetím budo-‐ vání podniku. 2.3.1

Podnikatel

Nejznámější definice a veřejností přijímána bez ohledu na obor je popsána v obchodním zákoníku: „Podnikatelem podle tohoto zákona je: •

osoba zapsána v obchodním rejstříku,

•

osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,

•

osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,

•

osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvlášt-‐ ního předpisu.“23

Historický vývoj pojmu podnikatel Je pravdou, že obchodní zákoník vymezuje pojem podnikatel, ale pouze z pohledu státu a zákona. Samotný obsah, který je brán širokou veřejností, jednotný není, neboť se historic-‐ ky vyvíjel a stále se objevují nové názory. V historii se slovo podnikatel objevuje především ve středověku ve Francii ve smyslu jako zprostředkovatel, prostředník nebo osoba odpovědná za důležité projekty. V 17. století se rozšiřuje o pojem riziko. V polovině století lidé začínají rozlišovat pojem podnikatel, tj. osobu, která nese veškerá rizika spojená s podnikáním, a pojem rentiér, což je osoba poskytující určitý kapitál. Následujícím krokem bylo uvědomění, že podnikatel je

22


23

§ 2, odstavec 2, zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník. Ostrava : Sagit, a.s., 2008. S. 7–8. ISBN 978-‐80-‐7208-‐684-‐9.

33

osoba nesoucí veškerá rizika související s podnikáním, osoba, jež plánuje, organizuje, rea-‐ lizuje a kontroluje. V roce 1803 francouzský ekonom, novinář, podnikatel a nejvýznamnější představitel kla-‐ sické politické ekonomie Jean-‐Baptiste Say završil tuto etapu vývoje oddělením zisku pod-‐ nikatele od zisku z kapitálu. Naopak nejvýznamnější český ekonom Josef Alois Shumpeter přidal roku 1934 podnikateli další vlastnost, a to inovátorství – podstatou bylo experimentování s nevyzkoušenými technologiemi. Pojem intrapodnikatel posouvá pohled na podnikatele na vyšší úroveň. Jedná se o podnikatele působícího v již existující společnosti. Tento pojem sedí na podnikatele To-‐ máše Bati, který ji sám prakticky naznačil. Závěrem je možné říct, že podnikatel je nejdůležitějším článkem podnikání a nositelem podnikavosti.24 Profil podnikatele Jak již mnohokrát bylo napsáno, činnost podnikatele je spojena s inovací, aktivitou podni-‐ katele, která se neobejde bez rizika a snahy o dosažení určitého záměru. Už těchto pár řádků určuje profil podnikatele, nicméně těmi obecnými rysy podnikatele jsou: •

Dlouhodobé zaměření – pokud podnikatel oplývá nějakými zkušenostmi, lze pod-‐ nikaní považovat za dlouhodobé. Neznamená to ovšem, že podnikatel nemůže za-‐ ložit firmu s krátkodobým cílem, v tom mu nebrání žádné zákony, ale tento způsob není velmi typický. Mnohem častěji je podnikání budováno za účelem budoucího rozvoje, budováním a upevněním pozice na trhu.

24


34

•

Podnikavost – úspěch podnikatele je založen na podnikatelském plánu a jeho vyu-‐ žití v praxi. Takže důležitou vlastností je právě podnikavost, která se dělí na: o

Dispozice – tak je označován podnikatelův potencionál, jeho znalosti, kom-‐ petence a know-‐how. Takže schopnosti jsou dlouhodobého rázu a často vrozené. Vědomosti získané studiem a odbornými znalostmi. Dovednosti dosáhnuté léty praxe a praktickými zkušenostmi.

o

Osobní vlastnosti – charakterizují podnikatele a jeho osobnost. Jsou buď specifické, vlastnosti popisující jeho citlivou stránku, a nespecifické, vlast-‐ nosti určující kladné veřejné vlastnosti podnikatele. Vedoucí pracovník, kterým je podnikatel, by měl mít víše uvedenou charak-‐ teristickou osobnost.

•

Motivace – právě ta je velmi důležitým charakteristickým rysem podnikatele. Do-‐ dává energii jak fyzickou, tak psychickou k dosažení požadovaného úspěchu. Váže se na vnitřní pocity jako touhu, zájem a nutnost uspokojit svoje potřeby. Motivace se dělí na tlak a tah. V případě tlaku jsou důvody k úspěchu silnější, ale rychle vy-‐ prchají. Kdežto v případě tahu jsou důvody trvalejší a jen tak rychle nemizí.

•

Iniciativa, aktivita – pokud chce být podnikatel úspěšný, nesmí být pasivní. Musí vytvářet nutnou dávku aktivity na dosažení požadovaných cílů a zvýšení tržní hod-‐ noty podniku. V dnešní době mají vidinu velkého úspěchu především nové služby a produkty, proto by měl být podnikatel dynamický, energický, kreativní, iniciativní, vynalézavý a spoustu dalších typických vlastností pro podnikatele.

•

Podstupování rizika – převážná část kroků podnikatele ve spojení s podnikáním nese s sebou jistou míru rizika. Veškerá rozhodnutí, která učiní, si s sebou nesou nejistotu nebo riziko. Člověk, který se chce věnovat podnikání, by si měl uvědomit, jaký je. Zda je schopen konat rychlá rozhodnutí a následně se za ně postavit, pře-‐ vzít odpovědnost a postavit se čelem případným rizikům.

•

Dobrý zdravotní stav – je nejdůležitější obecný rys podnikatele, a to jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Jelikož tito lidé nemají pravidelnou pracovní dobu a jsou vystaveni neustálému stresu a tlaku, je důležité, aby byli v dobré kondici.

35

Při čtení odborné literatury se čtenář může dostat až ke kapitole, v níž je popsáno desate-‐ ro úspěšného podnikatele. Následující rysy by měl využívat každý podnikatel při vykoná-‐ vání své činnosti: •

Vytrvalost – podnikatelská činnost je běh na dlouhou trať. Jelikož patří do sociálně-‐ ekonomické sféry, reakce na zásahy se neprojeví okamžitě.

•

Sebedůvěra – podnikatel musí důvěřovat v sebe samého. Měl by být schopen rele-‐ vantně zhodnotit rizika a neustupovat před překážkami.

•

Odpovědnost – podnikání rovná se odpovědnost. Nejedná se pouze o tu právní, ale také o morální odpovědnost, vůči zaměstnancům, dodavatelům, odběratelům, zákazníkům. Má odpovědnost za dodržování termínů dodávek, splatnosti faktur, vyplácení výplat zaměstnancům.

•

Informovanost – pravdou je, že podnikatel musí mít část vlastností vrozených a část získá vzděláním, praxí a praktickými zkušenostmi, na tom se shoduje většina autorů.

•

Iniciativní chování – podnikatel by neměl sedět v koutku, jak se říká, a čekat, až on uzná, že by se měl zapojit, nebo bude někým pobídnut řešit jistou situaci. Sice je pohodlné vyčkávat nebo se nechávat pobízet někým, ale stoprocentně to nepro-‐ spěje podnikání.

•

Monitoring, využití příležitostí a silných stránek osobnosti – podnikatel by měl vě-‐ dět, v čem je dobrý, a patřičně to využít ve svůj prospěch. Měl by sledovat své oko-‐ lí a jejich vývoj vpřed a zjistit, zda by mu mohlo nějak pomoci v jeho plánech.

•

Koncepce cena, kvalita a čas – tři slova, která by měl mít každý podnikatel vždy na paměti. Není možné nabízet služby a produkty za nižší ceny, když nebudou mít po-‐ žadovanou kvalitu a jejich lhůta pro dodání bude poměrně zdlouhavá.

•

Úsilí a úspěch – jsou chápány dvěma způsoby. Jedním je objektivní úspěch, který je dán hospodářským výsledkem, a ten druhý je subjektivní úspěch, vnímání výsledků jedinci nebo skupinou osob. Tyto dvě stránky nemusí nikdy přejít do souladu.

•

Racionální chování – podnikatel musí uvažovat různými směry, mít záložní plány, vytvářet nové příležitosti, bojovat s problémy, stanovit možnosti řízení, rozvíjet podnikatelské aktivity.

36

•

Respektování okolní reality – není možné, aby si podnikatel jel podle svého scéná-‐ ře, který nerespektuje zákony, demografickou strukturu, neřešil infrastrukturu. Musí tyto body dodržovat a případně své podnikání jim podřídit. Podnikatel není schopen vyloženě zničit svého konkurenta, ani by to neměl mít jako jeden z cílů. Utkává se s nimi formou hospodářské soutěže, snaží se je předběhnout se svými nápady, případně se od nich něco naučit nebo se s nimi dokonce spojit v partner-‐ ské podnikání.25

2.3.2

Podnik

Podnikání, podnikatel a podnik, všechny tyto pojmy spolu úzce souvisí a jsou provázány. Stejně tak, jako předchozí pojmy má i podnik několik možných interpretací: •

Obecně je podnik chápán za subjekt, který má své vstupy, a proto musí mít ná-‐ sledné výstupy.

•

Hlouběji je podnik definován jako ekonomicky a právně samostatná jednotka, jež funguje za účelem podnikání. Majitelé mají sice svobodu v podnikání, ale jsou od-‐ povědni za dosáhnutí určitých výsledků podnikání. Právní stránka podnikateli umožňuje svobodně vstupovat do vztahů s jinými subjekty a uzavírat s nimi smlouvy, za podmínek splnění práv a povinností obsažených v podepsaném do-‐ kumentu.

•

Z pohledu práva je podnik chápán jako soubor hmotných a nehmotných složek podnikání. Společnosti náleží věci a majetek, který má sloužit ke zřízení a násled-‐ ném provozování podnikání.26

2.4

Právní formy podnikání

Se zahájením podnikání musí podnikatel udělat další důležité rozhodnutí, a to zvolit vhod-‐ nou formu podnikání. Podrobné informace nabízí obchodní zákoník, kde jsou definovány právní formy podnikání a nutné náležitosti. Volba typu podnikání z pravidla souvisí s financemi. Mělo by se jednat o dlouhodobé rozhodnutí, které má ekonomické, daňové a právní důsledky. Zvolený typ je možné změnit, ale znamená to pro majitele zbytečně 25


26


37

komplikace, proto není-‐li změna nutná, nedoporučuje se. Je velmi důležité vybrat správ-‐ nou formu podnikání.

2.5

Základní rozdělení

Formy podnikání se děli na dva základní typy, které jsou následně rozděleny na dané právní formy podnikání a z nich si podnikatel volí vhodnou formu pro své podnikání. •

Podnikání fyzických osob,

•

podnikání právnických osob.

2.6

Podnikání fyzických osob

Ve znění českých zákonů se nejčastěji užívá termín „osoba samostatně výdělečně činná“, a to v souvislosti se zákony o daních z příjmu, sociálním zabezpečením a zdravotním pojiš-‐ tění pro fyzickou osobu, které vznikají příjmy z podnikání nebo další samostatně výděleč-‐ né činnosti. Pro tuto formu podnikání je nutné získat živnostenský list nebo jiné oprávně-‐ ní, které umožňuje podnikatelskou činnost. Podnikání osob samostatně výdělečně činných se dělí podle požadavků na odbornou způ-‐ sobilost. 2.6.1

Ohlašovací živnost

Podnikatel je oprávněn zřídit si a provozovat živnost na základě ohlášení. Důkazem, že může provozovat činnost, je výpis ze živnostenského rejstříku. Práva a povinnosti souvise-‐ jící se zvolenou živností podnikateli ukládá živnostenský zákon. Zákony České republiky umožňují zvolit jednu ze tří možných forem ohlašovacích živností. Řemeslné živnosti Osoba, která chce provozovat tuto činnost, musí splnit jednu z následujících podmínek. Buď získá studiem na odborné škole výuční list nebo maturitu či diplom v oboru, anebo šestiletou praxí v oboru.27 27


38

Za stejných podmínek, ale odborněji je řemeslná činnost definována v živnostenském zá-‐ koníku. Zde je také uvedeno, že dokumenty prokazující odbornou způsobilost, je možné nahradit: •

Výučním listem v příbuzném oboru a současně doložit absolvování praxe v délce jednoho roku v oboru,

•

maturitním vysvědčením v příbuzném oboru a absolvováním jednoleté praxe v oboru,

•

dokladem o ukončení vyššího odborného vzdělání v podobném oboru a získání po-‐ tvrzení o jednoleté praxi v oboru,

•

získáním vysokoškolského diplomu v příbuzné oblasti studijních programů a oborů,

•

dokladem potvrzujícím úspěšné absolvování rekvalifikačního kurzu pro danou čin-‐ nost, vydaným akreditovaným institutem.28

Příkladem této živnosti jsou zedníci, karosáři, klempíři, hostinská činnost a mnoho dalších. Vázané živnosti Živnost smí podnikatel provozovat na základě doložení potvrzení o odborné způsobilosti. Podrobně se těmto živnostem věnuje opět živnostenský zákoník, který uvádí předmět podnikání a požadovanou odbornou způsobilost. Možností vázaných živností uvedených v živnostenském zákoníku je opravdu hodně, proto uvedu jen ty, které souvisí s provozem kavárny a jako majitel se s nimi mohu setkat: •

Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně a ošetřování rostlin,

•

projektová činnost,

•

provádění staveb, jejich přestavba a demolice,

•

vedení účetnictví,

•

restaurátorská činnost,

•

činnost spojená s deratizací, dezinfekcí a dezinsekcí,

•

technicko-‐organizační činnosti spojené s požární ochranou,

•

poskytování služeb v oblasti ochrany a bezpečnosti při práci.29

28

§ 22, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (Živnostenský zákon). Ostrava : Sagit, a.s., 2008. S. 17. ISBN 978-‐80-‐7208-‐681-‐8.

39

Volná živnost Pokud si zvolí podnikatel tuto formu podnikání, není povinen dokládat žádný dokument o odborné způsobilosti. Dotyční si šíři svého podnikání určí tím, že si v živnostenském zá-‐ koníku vybere v příloze čtyři činnosti, které bude provozovat.30 Příklady volných živností, opět ty, s kterými je možné se setkat při provozu kavárny: •

Výroba textilních výrobků, oděvů a doplňků – například zakázka na ušití ubrusů, pracovního oblečení,

•

umělecko-‐řemeslné zpracování kovů – využití na zhotovení dekorace, kovového zábradlí,

•

výroba strojů a zařízení – stroje na využití ve výrobní části provozovny,

•

výroba a oprava čalouněných výrobků – zhotovení nábytku,

•

výroba kancelářských potřeb a upomínkových předmětů,

•

sklenářské práce, rámování a paspartování – zhotovení dekorativních oken,

•

ubytovací služby – v kontaktu za účelem možné spolupráce, dodání občerstvení,

•

projektování pozemkových úprav – venkovní přestavba,

•

fotografické služby – za účelem získání reklamy, zhotovení profesionálních foto-‐ grafií interiéru či exteriéru.31

2.6.2

Koncesované živnosti

Jedná se o živnosti, které smí podnikatel provozovat na základě vydaného správního rozhodnutí a osvědčeného výpisu ze živnostenského rejstříku. Podnikatel nejen, že musí mít doklady potvrzující odbornou způsobilost, ale také potřebuje získat kladné rozhodnutí příslušného orgánu státní správy, takzvanou koncesi. Nejznámější koncesova-‐ nou živností je provozování cestovní kanceláře, silniční motorová doprava, taxislužba a mnoho dalších. 29

§ 23, příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (Živnostenský zákon). Ostrava : Sagit, a.s., 2008. S. 41–50. ISBN 978-‐80-‐7208-‐681-‐8.

30


31

§ 25, příloha č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (Živnostenský zákon). Ostrava : Sagit, a.s., 2008. S. 75–76. ISBN 978-‐80-‐7208-‐681-‐8.

40

Fyzická osoba smí podnikat, pokud získá živnostenské oprávnění, to mu je uděleno na základě splnění podmínek určených živnostenským zákonem, které se dělí na všeobecné a zvláštní podmínky: •

Všeobecné – osoba musí dovršit plnoletosti, tedy 18 let, musí být způsobilá k právním úkonům a jakýmkoliv statutárním orgánem nestíhána, takže splnit bez-‐ úhonnost.

•

Zvláštní – doložit doklady potvrzující odbornou nebo jinou způsobilost, pokud je tak uvedeno v živnosti.32

Podnikání na základě živnostenského nebo jiného oprávnění patří mezi nejčastější volby začínajících podnikatelů. Kterýkoliv z výše uvedených typů umožňuje poměrně rychlé a jednoduché zahájení činnosti. 2.6.3

Výhody podnikání osob samostatně výdělečně činných

K výhodám tohoto podnikání patří následující: •

Skoro žádné vyřizování formálně-‐právních záležitostí, pokud ovšem podnikatel ne-‐ ní zapsán v obchodním rejstříku,

•

oproti podnikání právnických osob velmi nízké finanční výdaje spojené se zaháje-‐ ním podnikání,

•

pokud podnikatel nezvolil koncesovanou živnost nebo nepotřebuje zvláštní povo-‐ lení, lze začít s činností hned po ohlášení,

•

zavádění změn probíhá obvykle velmi rychle,

•

nezávislost v rozhodování,

•

bez problémů lze pozastavit nebo celkově ukončit činnost,

•

svoboda při volbě buď daňové evidence, nebo účetnictví, ovšem nesmí být podni-‐ katel veden v obchodním rejstříku,

•

podnikatel platí daň z příjmů fyzické osoby, lze ale využít nezdanitelné částky, jako jsou sponzorské dary nebo penzijní a životní pojištění,

32


41

•

možnost využití daňové úspory tak, že podnikatel zaměstná osobu, s kterou žije ve společné domácnosti a rozdělí si mezi sebe mimo jiné pracovní povinnosti, příjmy a výdaje z provozování podnikatelské činnosti.

2.6.4

Nevýhody podnikání osob samostatně výdělečně činných

Kromě výhod tohoto podnikání by se měl podnikatel obeznámit také s nevýhodami: •

Podnikatel neomezeně ručí svým majetkem, což pro něj znamená značné riziko, pokud se nerozhodne v manželském vztahu změnit jejich podíl na podnikání.

•

Pokud nastanou finanční problémy pro podnikatele, je tím ovlivněna celková fi-‐ nanční situace jeho rodinných příslušníků.

•

Podnikatel musí mít značné odborné a ekonomické znalosti.

•

Podnikatel je zodpovědný za celý podnik a nese veškeré riziko, má na starost pod-‐ nikatelskou a administrativní činnost.

•

Omezené možnosti pro získání bankovních úvěrů a půjček.

•

Při spolupráci s jinými podniky mu hrozí, že bude brát za méně cenného obchod-‐ ního partnera.

•

Vysoká sazba daně z příjmu.

•

Vysoký zisk znamená pro podnikatele vysoké odvody, a to kvůli platbě sociálního a zdravotního pojištění.

•

2.7

Podnikání může ohrozit dlouhodobá indispozice samotného podnikatele.33

Podnikání právnických osob

Pokud chce podnikatel zahájit podnikání jako právnická osoba, musí se připravit na ná-‐ ročnější a obsáhlejší administrativu, která se pojí se záložním podniku a v mnoha přípa-‐ dech musí disponovat s finančními prostředky, jež použije jako základní kapitál. Podnikání právnických osob musí být zapsáno v obchodním rejstříku.34

33


34


42

2.7.1

Osobní společnosti

Při volbě této formy podnikání si musí být podnikatel vědom povinnosti své osobní účasti na řízení firmy a spolu se společníky zpravidla neomezeně ručí za závazky společnosti. Existují dva druhy osobní společnosti. Veřejná obchodní společnost Jedná se o podnikání, jehož účastníky jsou alespoň dvě osoby, které provádí činnost v za-‐ stoupení jedné firmy. Za plnění svých závazků ručí bez rozdílu celým svým majetkem. Podnikání formou veřejné obchodní společnosti může zahájit jak fyzická, tak i právnická osoba. Ve chvíli rozhodování vzniku obchodní společnosti je právě tento typ volen nejčas-‐ těji po společnosti s ručením omezeným. Všichni společníci daného podniku jsou statu-‐ tárním orgánem a dosáhnutý zisk si rozdělují rovným dílem mezi sebe nebo za podmínek stanovených v společenské smlouvě. Podnikatel, který se rozhodne zahájit činnost jako veřejná obchodní společnost, získá ně-‐ kolik výhod: •

Pro zahájení podnikání není potřeba skládat počáteční kapitál.

•

Tím, že všichni společníci ručí za splnění závazků firmy, si vytváří velmi dobrou image na trhu.

•

Změna nebo odchod společníka s firmy není až takový problém.

•

Společníci mají poměrně kladný přístup k cizímu vloženému kapitálu.

•

Velkou výhodou pro společníky je, že zisk dosáhnutý právnickou osobou není krá-‐ cen o daň z příjmu a u fyzických osob podléhá odvodům na sociální a zdravotní po-‐ jištění.

Nevýhody: •

Neboť společníci ručí neomezeně svým majetkem, vystavují se tak osobnímu riziku a případné vzniklé problémy mají dopad na jejich rodinný rozpočet.

•

Každý člověk má jistý pud sebezáchovy, proto hrozba osobního rizika dá mnohdy za vznik konfliktům při řízení podniku.

•

Firma smí vzniknout pouze za jediným účelem, tím je podnikání.

43

•

Minimálně dva společníci musí být při zahájení podnikatelské činnosti a mají zákaz konkurence.

•

Mohou se objevit problémy spojené s odchodem společníka.

•

Pokud firma dosáhne vysokého zisku, musí počítat s vyššími odvody na sociálním pojištění a dani z příjmů fyzické osoby.

Komanditní společnost Zakladateli této společnosti je jeden a více společníků, kteří ručí za plnění vzniklých závaz-‐ ků firmy do výše svého nesplaceného vkladu a ještě jeden nebo více společníků celým svým majetkem. Společníci, kteří ručí do výše nesplaceného vkladu, jsou komanditisté, a ti, kteří ručí celým svým majetkem, jsou komplementáři. Komplementářem smí být osoba, která splňuje všechny stanovené podmínky v obchodním zákoníků a ujímá se funkce být statutárním orgánem podniku. V České republice není tato forma podnikání až tak ob-‐ vyklou, je vhodná pro kapitálově slabšího podnikatele s ojedinělým know-‐how a investora objevujícího nové možnosti určené k investování. Opět je výhodou, že: •

Nemusí být vysoký počáteční kapitál, ale komanditista musí vložit minimální část-‐ ku pět tisíc korun.

•

Komanditisté mohou vstupovat do konkurenčního boje, mají právo se kdykoliv podívat do účetních knih a mohou pověřit auditora kontrolou účetních závěrek.

•

Zisk je rozdělen podle podmínek určených v kolektivní smlouvě firmy, ale zisk komplementářů fyzických osob je zdaněn a odvádí se z něj sociální pojištění, po-‐ dobné je to i u komanditistů právnických osob, jejich zisk je zdaněn také a ještě srážkovou daní snížen, ale již se nestrhává sociální a zdravotní pojištění.

•

Za předpokladu splnění určitých podmínek je možné, aby se komanditní společ-‐ nost přeměnila na veřejnou obchodní společnost.

Nevýhody zahájení podnikání jako komanditní společnost: •

Její vznik je administrativně náročnější, musí se sepsat kolektivní smlouva, která by měla obsahovat podrobné informace a jasně řečená práva a povinnosti všech spo-‐ lečníků. 44

•

Velkou nevýhodou je, že komplementáři ručí neomezeně.

•

Základním rozdílem mezi komplementářem a komanditistou je ten, že každý nese jinou míru rizika, což může způsobit rozpory při rozhodování.

•

Provádění jakýchkoliv změn ve společenské smlouvě musí odsouhlasit jak koman-‐ ditisté, tak i komplementáři.

2.7.2

Kapitálové společnosti

Podnikatelé, kteří se rozhodli pro tyto formy podnikání, jsou jak zakladateli, tak současně společníci, jejich jedinou povinností je do firmy vložit peněžní vklad. Výhodu pro ně sa-‐ motné je, že za splnění závazků ručí omezeně nebo neručí vůbec. Společnost s ručením omezeným Právě tento typ podnikání – právnických osob je nejčastěji se vyskytující na trhu. Ke vzniku je nutné dodat základní kapitál, ten zajišťují společníci. Ti také ručí za plnění vzniklých zá-‐ vazků do výše nesplaceného vkladu, a to do té doby, dokud není vše vyrovnáno a zapsáno v obchodním rejstříku. Pokud nejsou schopni dostát svých závazků, ručí za ně celým svým majetkem. Společnost s ručením omezeným může založit jedna osoba a maximální počet společníků je padesát. Společníkem může být fyzická osoba až ve třech společnostech. Nejnižší mož-‐ ná hranice vloženého kapitálu je 200 tisíc korun, tato částka je složená z vkladů společní-‐ ků, přičemž jejich minimální vklad musí být 20 tisíc korun. Proto, aby společnost mohla existovat, musí být vytvořen rezervní fond a sepsána společenská smlouva, ve které jsou nejen popsány práva a povinnosti, ale také určeni jednotliví členové dozorčí rady. Statu-‐ tárním orgánem společností s ručením omezeným jsou jednatelé, které volí valná hroma-‐ da, což je nejvyšší orgán společností. Výhody podnikání jako s. r. o.: •

Společníci ručí omezeně svým majetkem.

•

Existuje zákaz konkurence pro jednatele a společníkům je možné ji určit společen-‐ skou smlouvou.

•

K uskutečnění rozhodnutí stačí souhlas většiny společníků, nikoliv všech. 45

•

Vložený kapitál nemusí mít podobu jen peněžního vkladu, lze jej zaplatit do pěti let, ale před zápisem do obchodního rejstříku musí být již splacen.

•

Společenská smlouva může určit dozorčí radu, která bude fungovat jako kontrolní orgán.

•

Podíly na zisku jsou u fyzických osob zdaněny, ale neplatí se z nich sociální a zdra-‐ votní pojištění.

Nevýhody s. r. o.: •

Nutností je vložit základní kapitál.

•

Náročná administrativa a chod společnosti, mimo nutného svolávání valné hroma-‐ dy se musí vytvářet zápisy z jejich zasedání.

•

Image a důvěryhodnost před obchodními partnery trpí, z ohledu na omezené ru-‐ čení za závazky.

•

Zisk je zdaněn daní z příjmu a také zdaněn srážkovou daní.

Akciová společnost Jedna z nejstarších forem podnikání právnických subjektů je právě akciová společnost, bohužel malé a střední podniky tento typ nevolí, a to pro její administrativní a kapitálovou náročnost. Základní kapitál se skládá z určitého počtu akcií o určité hodnotě. Akciová spo-‐ lečnost odpovídá za neplnění vzniklých závazků, celým svým majetkem, ale akcionář firmy za ně neručí. Základní kámen akciové společnosti smí dát jediná právnická osoba nebo dva či více zakladatelů. Bez veřejné nabídky akcií musí mít základní kapitál minimálně 2 milió-‐ ny korun. Pokud se zakladatel rozhodne učinit veřejnou nabídku, tak je tato částka 20 miliónů korun. Nejdůležitějším dokumentem společnosti již není společenská smlouva, ale naopak jsou to stanovy. Statutárním orgánem je představenstvo, které má nejméně tři členy, ti jsou vo-‐ leni a odvoláni valnou hromadou, která je nejvyšším orgánem akciové společnosti. Kon-‐ trolním orgánem je opět nejméně tříčlenná dozorčí rada, která dohlíží na výkon působ-‐ nosti představenstva a provádění podnikatelské činnosti. 46

Bohužel akciová společnost má méně výhod: •

Být akcionářem společnosti znamená, že neručí za závazky.

•

V očích obchodních partnerů jsou vnímaní jako solidní a stabilní podnik.

•

Rozvážné rozhodování, co s kapitálem.

•

Dividendy nejsou kráceny o platby sociálního a zdravotného pojištění.

Nevýhody a. s.: •

Výše částky vloženého kapitálu, který je nutný pro vznik společnosti.

•

Podnikání je omezeno právní úpravou.

•

Vznik a řízení akciové společnosti je administrativně velmi náročné.

•

Není možné, aby zakladatelem byla jedna fyzická osoba.

•

Pravidelné ověřování účetní uzávěrky, které smí provádět jen auditor.

•

Úplný zákaz pro členy představenstva účastnit se konkurenčního boje.

•

Společnost musí z ověřené účetní závěrky zveřejnit její údaje.

•

Obchodní zákoník uděluje akciovým společnostem povinnost sestavit výroční zprávu a vložit ji do obchodního rejstříku.

•

Zisk je zdaněn daní z příjmů právnické osoby a dividendy jsou zdaněny srážkou da-‐ ně.

• 2.7.3

Převedení akcií je komplikovanější kvůli daňové úpravě příjmů. Družstva

Mezi méně časté formy podnikání právnických osob patří právě družstvo, jedná se o spo-‐ lek neuzavřeného počtu osob a vzniká za účelem provozování podnikatelské činnosti nebo zabezpečování hospodářských a sociálních potřeb svých společníků. Podle obchodním zákoníku musí mít minimálně pět členů, nicméně tento zákon je možné nedodržet, pokud jsou členy alespoň dvě právnické osoby. Pokud je určitá osoba členem družstva, neručí za splnění závazků, ale samotné družstvo ano, a to až do výše svého celkového majetku. Pro vznik družstva je nutné složit základní kapitál ve výši 50 tisíc korun a polovina z tohoto kapitálu musí být zaplacena ještě před zapsáním do obchodního rejstříku. Družstvo má tři

47

orgány, členskou schůzi, představenstvo a kontrolní komisi. Tím nejdůležitějším dokumen-‐ tem v družstvu jsou stanovy. Ačkoliv se v České republice tato právní forma velmi nevyužívá a slouží spíše pro vyvíjení zájmových aktivit členských sdružení v družstvu, má poměrně dost výhod: •

Za plnění závazků neručí členové.

•

Vstup nového člena není nijak administrativně náročný, stačí mu podat jen při-‐ hlášku a nemění se ani stanovy.

•

Stejné je to i s odchodem člena z družstva.

•

Ze všech společností, které musí skládat základní kapitál, má družstvo nejnižší možnou hranici.

•

Všichni členové jsou si rovni, takže mají také stejná hlasovací a rozhodovací práva.

•

Při rozdělování podílů ze zisku již nedochází k úhradě sociálního pojištění.

Nevýhody podnikání právnických osob jako družstva: •

Členové představenstva a kontrolní komise mají zakázanou účast v konkurenčním boji.

•

Družstvo musí vytvořit fond, který se nedělí.

•

Zisk je snížen srážkou daně a zdaněn z příjmů právnické osoby.35

Všichni společníci nesou větší či menší míru rizika. Přesto je to krok, který jim umožňuje prokázat své vědomosti, zkušenosti, získat nezávislost a mnohým se tak podaří si splnit i sen.

35


48

II

PRAKTICKÁ ČÁST

V této části se budu věnovat zpracování veškerých informací, nutných pro založení kavár-‐ ny.

3

Podnikatelský záměr kavárny Forbína

Cílem podnikatele by měl být především zisk, ovšem ruku v ruce se spokojeností zákazní-‐ ka. Záměrem podnikatele by mělo být vytvoření útulného gastronomického provozu, kam se zákazníci budou rádi vracet a za poskytnuté služby zaplatí adekvátní cenu.

3.1

Podnikatelský subjekt

Podnikatelský plán má posloužit jako dobrý rádce se založením a následným provozem kavárny Forbína, kterou vybuduji po částečné rekonstrukci ve Werichově vile na Praze 1. Kavárnu budou řídit dva společníci. Lukáš Opalecký, zkušený a vzdělaný člověk s podnikatelským duchem. Působil v několika gastronomických provozech po Praze, má zkušenosti s vedením obchodu a cateringovou společností. Jeho náplní práce bude vyhledávání podnikatelských příležitostí a zajištění gastronomického provozu kavárny. Druhý společník budu já, Monika Němečková. Zapálená a vzdělaná baristka, s přiměřenou praxí v gastronomii, cukrářské výrobě a v kavárenském provozu. Působila jsem v kavár-‐ nách a gastronomických provozech nejen v Praze, ale i Brně nebo Slavkově u Brna. Mám zkušenosti s vedením lidí, především z pozice zástupkyně majitelky rodinné firmy a papí-‐ rovým vedením podniku. Náplní mojí práce bude zajistit chod odbytové části kavárny a částečná výroba. Společně budeme rozhodovat o budoucím možném vývoji kavárny (například výběr per-‐ sonálu a dodavatelů), o technickém vybavení a možnostech inovací jak výrobní, tak pro-‐ vozní části kavárny Forbína. 49

3.2

Předmět podnikání

Předmětem podnikání kavárny Forbína bude především hostinská činnost. Svým zákazní-‐ kům chceme nabízet především kvalitní kávu, doplněnou o nabídku cukrářské výrobky, různé druhy dortů, domácích koláčů, mini zákusků, které nám bude dodávat menší rodin-‐ ná firma z Jihomoravského kraje. Mimo cukrářské výrobky budeme nabízet lehké jarní ovocné a zeleninové saláty nebo bagetky a pannini. Zde bude výroba probíhat přímo v kavárně, začneme již výrobou peči-‐ va. Další suroviny potřebné pro výrobu pokrmů, jako jsou ovoce a zeleninu, máme v plánu odebírat od prodejců z farmářských tržišť. S mým společníkem jsme již v minulosti měli tu čest prodávat cukrářské výrobky dotyčné rodinné firmy, a to právě na farmářských tržištích v Praze. Díky setkáním s prodejci a pře-‐ devším s jejich nabízeným sortimentem jsme se přesvědčili, že budeme rádi investovat do kvalitních surovin a navíc tak podpoříme zemědělství České republiky. Zákazníkům budeme moci nabídnout kávu z české pražírny výběrové kávy, ale také různé druhy sypaných čajů, svěží letní limonády, zeleninové a ovocné koktejly. V zimě naopak nápoje pro zahřátí jako čaje z máty, zázvoru a sušených bylinek nebo pár druhů českých kvalitních pálenek. V kavárně Forbína nabídneme zákazníkům kvalitní česká vína právě od již zmiňovaného prodejce. Kromě tohoto veškerého sortimentu chceme zákazníkům nabídnout ty nejlepší služby od jejich příchodu až po samotný odchod. K tomuto cíli nám má právě pomoci výběr těch nejkvalitnějších českých surovin. Veškerý jejich strávený čas v kavárně Forbína jim zpříjemní místní atmosféra a interiér, který bude zákazníky oslovovat například moudry pana Wericha a jeho humornými obra-‐ zy.

50

3.3

Cíle podniku

Pro mě i mého společníka je právě nejdůležitějším cílem mít spokojené zákazníky, kteří se k nám budou rádi vracet, případně na druhou návštěvu přivedou někoho nového a rádi se o nás zmíní svým přátelům, neboť se v naší kavárně cítili příjemně a byly jim poskytnuty služby, nápoje a jídla nejvyšší možné kvality. Jak jsem se již zmínila, můj společník Lukáš Opalecký pracoval v několika gastronomických zařízeních v Praze, a tak dokáže odhadnout, co místní obyvatelé a turisti očekávají. Nao-‐ pak já jsem schopna zajistit právě tu požadovanou kvalitu servisu, pokrmů a nápojů.

4

Analýza podnikatelského prostředí

Před samotným navržením jednotlivých kroků podnikatelského plánu a představením samotné kavárny Forbína je nutné provést podrobnou analýzu prostředí a místa, ve kte-‐ rém bude situována. Jak jsem již na několika stranách diplomové práce zmínila, jedná se o prostředí Kampy a samotné Werichovy vily, v níž by se měla nacházet právě tato kavárna. Na následujících několika stránkách se budu věnovat, jak možným podnikatelským příleži-‐ tostem, tak také poměrně reálným hrozbám. To vše vyplívá z daného prostředí a také vysoké míry konkurence v Praze. Nicméně vás chci také seznámit s historií Kampy a s osobou, jejíž jméno nese vila, která zde stojí. To i proto, abyste pochopili, proč jsem se rozhodla pro toto místo, a hlavně vám tak přiblížila dobu třicátých let, kterou chci zakomponovat do kavárny Forbína.

4.1

Podnikatelské prostředí – Kampa

Existuje mnoho názorů, výkladů a samotných důkazů jak a kdy vlastně vznikl ostrov Kam-‐ pa. Samozřejmě, že ostrov je dílem matky přírody, ale jeho pojmenování je výsledek tra-‐ dování předků.

51

4.1.1

Historie

Ostrov Kampa je obklopen z jedné strany řekou Vltavou a ze strany druhé dřívější praž-‐ skou stokou Čertovka. Tato stoka vznikla díky budování mlýnů, levobočkem krále Jana Lucemburského, jmenovcem Janem a postavením mlýnů Elišky Přemyslovny. Právě proto mají mnozí za to, že ostrov Kampa vznikl spíše umělým náhonem mlýnským, který se po-‐ stupem času a vlivem přírody změnil v říční rameno. Dalším názorem na vznik ostrova je, že Kampa povstala z říčních náplavů pod jezem. Obě tyto možnosti jsou velmi pravděpo-‐ dobné a mají stejnou váhu. Velmi podobné je to i se vznikem jména ostrova. V historických pramenech je možné se dočíst, že Kampě se dříve říkalo Dolejší ostrov. Těch názorů na vznik jména je opravdu hodně. Například tehdejší topograf Schaller nazval Kampu jako „ostrov Kampovský“. Ovšem jeho pojmenování je považováno za pochybné. Naopak jistý autor tvrdil, že název pochází z polštiny, a to od slova „Kempa“, což je to sa-‐ mé jako v češtině ostrov. Tento názor lze brát také málo pravděpodobným, přestože slovo „Kampa“ může být definován jako „pozemek příkopem obehnaný, vyvýšenina země, os-‐ trov“. Daleko zajímavějším je výklad, že ostrov byl pojmenován po starodávném tržišti, německy „Kaufplatz“. Díky českému lidu a tradování se toto slovo změnilo až v nynější název „Kam-‐ pa“. Ale také velmi pravděpodobný výklad názvu je z latinského slova „campus“ nebo z italského slova „campo“, obě mají stejný význam, a to „pole“. V dávnějších dobách, přesněji ve 13. století ostrov patřil biskupství a poté arcibiskupství pražskému. Již tehdy se na náměstíčku poblíž Karlova mostu objevily dvě řady domů a Sovovy mlýny, které svým vznikem sahají do minulosti a stojí zde dodnes. Počátkem 15. století celý ostrov Kampa s mlýny, pilami a také domy připadl staroslavné-‐ mu kamennému mostu Karlovu, tak tomu bylo až do roku 1784.36

36

HAVRÁNEK, E. 1948. Kampa pražské Benátky. Praha : Naňka, 1948. S. 9–14.

52

Nejen z pohledu historie je ostrov Kampa kouzelný. Mnoho památek je zde k vidění, ale také poměrně dost zajímavostí. Například takzvaná Lennonova zeď, která je vlastně zdí Velkopřevorské zahrady a tak trochu uctívá památku zpěváka Johna Lennona ze skupi-‐ ny Beatles. Další zajímavostí jsou tři plastiky obřích batolat, která jsou výtvorem umělce Davida Černého. Tato miminka se nachází také na Žižkovské věži.37 4.1.2

Současnost

Dnes již romantický ostrov Kampa nabízí prohlídku s kouzelnými domky a dávnou historií. V posledních letech je ostrov využíván převážně jako park. Konají se zde různé kulturní a společenské akce, menší charitativní koncerty, také exteriérové výstavy. Například se zde konaly kulturní akce Česko a pivo, Dobrý voják Švejk zase v Praze nebo Pravá staropražská zabíjačka. Mnoho umělců si vybírá Kampu pro tvorbu písní. Ostrov je vyhledáván pro svoji historic-‐ kou a romantickou atmosféru nejen českými, ale také zahraničními filmaři. V horkých letních dnech Pražané volí právě prostředí Kampy pro svůj odpočinek, posezení s přáteli, pro hrátky se svými čtyřnohými mazlíčky nebo jen tak pro načerpání nových sil. Přeci jen ostrov Kampa nabízí nejen pro obyvatele hlavního města, ale i turisty možnost utéci z rušných ulic velkoměsta a vychutnat si tak kousek přírody. Během celého roku se zde na Kampě konají různé trhy. V leté jsou to převážně farmáři, kteří nabízejí plody své práce. Zato v zimních měsících, hlavně v předvánočním čase se zde konají vánoční trhy a začátkem následujícího roku masopustní trhy. Neznám člověka, jenž se objeví v Praze, aby nezašel navštívit Kampu a chvíli zde nepobyl. Již jsem se zmínila, že je to mé oblíbené místo v metropoli, proto si naprosto přesně umím představit vybudovat kavárnu právě na ostrově Kampa a ve Werichově vile.

37

http://www.praguecityline.cz/prazske-‐pamatky/kampa-‐prazske-‐benatky, 9. 2. 2013

53

4.2

Podnikatelské prostředí – Werichova vila

Nabízí se zde otázka, zda je Werichova vila vhodná pro vybudování kavárny Forbína. Když jsem s tímto návrhem přišla za správkyní vily, paní Medou Mládkovou, trpělivě nasloucha-‐ la. Během rozhovoru s ním jsem se dozvěděla, že nejsem jediný člověk, který přišel s tímto nápadem. Potěšující zprávou bylo, že jsem jediná osoba, která za ní nepřišla s plány na razantní přestavbu a chce využít vše, co vila umožňuje a nabízí. Také jsme se shodly, že ne všichni lidé mohou být pro tento projekt tak nadšeni jako my dvě. Uvědomuji si, že největší problém by mně a mému společníkovi mohli způsobit lidé z památkového úřadu, ale věřím, že naše plány budou vlídné k historické hodnotě budovy a vila tím pádem bude vzkvétat a ne chátrat, jak je tomu v posledních několika letech. 4.2.1

Historie

Samotná vila nepatřila od pradávna panu Janu Werichovi, jak by si mnozí mysleli. Budova je mnohem starší a pan Werich nebyl jedinou významnou osobností, která toto honosné sídlo obývala. V 16. století v místních zahradách na ostrově Kampa byla postavena barokní budova, kte-‐ rá sloužila majiteli Serváci Englovi z Engelflusu jako zázemí jeho firmě na výrobu a zpraco-‐ vání kůže. Od 18. století se stal majitelem sídla rod Nosticů, jelikož měli čtyři děti, rozhodli se na-‐ jmout vychovatele, kterým byl Josef Dobrovský. V roce 1798 Dobrovský vážně onemocněl a neboť svoji práci vykonával dobře a hrabě si jej vážil, nabídl mu pro jeho léčbu onu vilu. Následně Josef Dobrovský, významný český historik a spisovatel, obýval tento dům až do roku 1803. Dnes ostrov Kampa zdobí jeho pomník. Mezi významné obyvatele dále patří český historik a vědec Zdeněk Wirth, který zde žil pouhých deset let. Budova má dvě patra a je velmi prostorná – nic nebránilo tomu, aby Jan Werich žil spolu se svojí rodinou v horním patře a spodní patro obýval například bás-‐ 54

ník Vladimír Holan. Werichovi žili ve vile až do smrti Jana. O pár let později se do domu nastěhovala příbuzná českého malíře Antonína Slavíčka.38 Jan Werich Přesto, že je dům na ostrově Kampa nazýván někdy Dům Josefa Dobrovského, jeho nejvý-‐ znamnějším obyvatel byl právě Jan Werich. Z dostupné literatury jsem dospěla k závěru, že Jan během svého života pobýval v domech skoro po celé tehdejší Praze. Jan Werich je představitelem meziválečné avantgardy a poválečné české divadelní tvorby. Během svého života působil jako filmový a divadelní herec, dramatik a scénárista. Narodil se 6. února 1905 na Smíchově, bohužel ulici neuvádí žádné spisy. Povinnou školní docházku zahájil v dnešní Základní škole Letohradská na Praze 7, kde žil s rodiči v domě v Kostelní ulici. Jan byl velmi pilným studentem, domů nosíval samé jedničky. Možná to bylo způsobeno přísnou katolickou výchovou a pedantstvím jeho otce Vratislava Wericha. Jako dítě prodělal tři dětské nemoci, které bohužel způsobily oslabení organismu na zby-‐ tek jeho života. Po odchodu otce do rakousko-‐uherské války se malý Jan s matkou nastěhovali k babičce do přízemního bytu na Prahu 4. Aby se dostal do školy, musel dvakrát denně přes celou Letenskou pláň. Během dospívání se musel vyrovnat s odloučením svých rodičů, tato situ-‐ ace ho změnila, již nebyl tím hodným malým chlapcem, co nosíval samé jedničky. Již v devatenácti letech vlastnil novinářskou legitimaci a pracoval pro časopis Český filmo-‐ vý svět. Nebylo tedy nic zvláštní na tom, že znal všechny filmy, které k nám dorazily. Nácti-‐ letý Jan velice rád jejich obsah vyprávěl na záchodcích gymnázia, kde kouřil se svými spo-‐ lužáky. Werich chtěl mít ve svém životě partnera, který mu bude rozumět jak po přátelské strán-‐ ce, tak kolegiální. Tím celoživotním partnerem se mu stal Jiří Voskovec. Muž, kterého znal od svých dětských let, vzájemně se mohli svěřit jeden druhému se svými starostmi, plány a touhami. Nikdy na tom nic nezměnily ani vzdálené kilometry mezi nimi, železné opony 38

http://www.praguecityline.cz/prazske-‐pamatky/werichova-‐vila-‐na-‐kampe, 9. 2. 2013

55

nebo oceán. Partnerem pro Wericha takříkajíc z rozumu byl Miroslav Horníček, mladší a méně zkušený komik. Toto jejich partnerství vydrželo jen několik let, poté se přátelsky rozešli.39 Spojení jmen Voskovec a Werich je věčné, je až s podivem, co tihle pánové spolu dokázali vytvořit. Ještě než byli, vzhledem k okolnostem tehdejší doby, přinuceni k emigraci, nato-‐ čili spolu čtyři filmy: Pudr a benzín, Peníze nebo život, Hej rup! a Svět patří nám. Werich má na svém uměleckém kontě ještě roli ve filmu U nás v Kocourkově. Jejich prvním hereckým výkonem se stala role dvou klaunů ve hře Vest pocket revue, kte-‐ rá byla uvedena v roce 1927 na malostranském jevišti Umělecké besedy. Hra sklízela dlouhé týdny velké pochvaly. Autoři si postupem času začali uvědomovat, že sláva této hry není věčná a lidem se brzy omrzí. Proto se vrhli na napsání nového díla Smoking re-‐ vue, ta ovšem neměla takový úspěch. Voskovec s Werichem hru pojali velmi teoreticky, což vedlo k poklesu návštěvnosti a Osvobozené divadlo se tak dostalo do finanční tísně. Nepomohlo ani přepracování několika her od režiséra Jindřicha Honzla, který zrežíroval všech dvacet her Voskovce a Wericha. Prvním divadelním představením, které bylo uvedeno v Osvobozeném divadle, byla hra Král Ubu. Avšak ani ta nepomohla vylepšit finanční situaci divadla. Mezi nejlepší hry Jana a Jiřího, které uvedla divadelní scéna Osvobozeného divadla, patří: Balada z hadrů, Rub a líc, Těžká Barbora, Osel a stín nebo Kat a blázen. Roku 1938 divadlo z nařízení vlády bylo uzavřeno, tento krok odůvodnili tím, že prý jeho činnost narušuje dobré vztahy s Německem. To vše mělo za následek, že Jiří Voskovec a Jan Werich o čtyři roky později emigrovali do Spojených států amerických. Ani zde jeden z autorů nezahálel a věnovali se plně svojí tvorbě. Spolu přeložili několik her, které se jim povedly dostat na takzvaná prk-‐ na, co znamenají svět. Samotný Jan se věnoval přípravě protinacistických pořadů pro Hlas Amerika.40

39

CINGER, F. 2005. Dvanáct podob Jana Wericha. Praha : SinCon, 2005. S. 14–27. ISBN 80-‐86718-‐49-‐2.

40

SCHONBERG, M. 1992. Osvobozené. Praha : Odeon, 1992. S. 47–63. ISBN 80-‐207-‐0415-‐9.

56

Po válce se umělci vrátili zpět do vlasti, usadili se v jedné vile na ostrově Kampa i se svými rodinami. Snažili se obnovit slávu Osvobozeného divadla hrou Divotvorný hrnec. Bohužel tehdy nebyla země nakloněná politické satiře a dílo se nesetkalo s dobrými ohlasy. Jiří Voskovec zklamán jejich neúspěchy a situací, která panovala ve státě, nadobro odchází do Spojených států amerických. Jan Werich zůstává věrný své zemi a nadále se věnuje tvorbě – jak divadelní, knižní, tak televizní. Hraní se věnoval v divadle ABC, kde působil po několik let také jako ředitel.41

Werich zůstal se svým jediným opravdovým přítelem v kontaktu i nadále, pokud to jen trochu doba umožnila, tak se navštěvovali. Zatímco Voskovec nadále působil v Americe, Jan si podmanil publikum u nás. Hrál ve výpravné filmové veselohře Císařův pekař a Peka-‐ řův císař nebo v pohádce Byl jednou jeden král. Werich od svého návratu až do skonání 31. října 1980 zůstal s ženou v dnešní Werichově vile na Kampě. V domě bydleli v prvním patře, přízemní část, kde žil Voskovec do svého odchodu ze země, obýval český básník Vladimír Holan. Taktéž do své smrti, která jej potkala jen sedm měsíců před Janem Weri-‐ chem.42

Jan Werich nebyl jen významný český umělec, byl také obyčejným člověkem, který měl rád dobré jídlo a pití. Jak to bohužel bývá, holdoval alkoholu a především pivu. Za tímto, pro něj lahodným mokem se vydával do hospůdek Starého Města a Malé Strany. Lidé měli tak možnost náhodně Wericha potkat v malostranské hospůdce U Glaubiců, kde byl brán za štamgasta nebo v restauraci U Pinkasů či plzeňské pivnici U Zlatého tygra. Možná právě v některé z hospůdek pronesl památnou větu: „Hospoda je místo, kde se řeší zásadní vě-‐ ci“.43 Výroky Jana Wericha jsou nadčasové a většinu z nich je možné zasadit do dnešní moderní doby. 4.2.2

Současnost

V současné době potřebuje Werichova vila kompletní rekonstrukci. Objekt je nešťastně situován na místě extrémně ohroženém záplavami. Například v roce 2002 bylo celé pří-‐ zemí kompletně pod vodou, jak částečně ilustruje Obrázek 1. I v letošním roce byla vila 41

http://www.kultura21.cz/divadlo/96-‐osvobozene-‐divadlo-‐voskovce-‐a-‐wericha, 12. 2. 2013

42

http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/werichovu-‐vilu-‐obyvali-‐slavni-‐20120611.html, 12. 2. 2013

43

http://www.kampanula.cz/pokracovani-‐ucene-‐toulky-‐27-‐3-‐2012/, 13. 2. 2013

57

ohrožena velkou vodou a jen díky investicím do protipovodňových zábran nebyla tato památka nikterak poškozena. Bohužel se Werichova vila stala předmětem sporu mezi vlastníkem Magistrátem hlavního města Prahy a jejím správcem Nadace Jana a Medy Mládkových o budoucím využití a tváři vily. Meda Mládková si přála využívat část vrchního podlaží k soukromím účelům, tj. vy-‐ budovat zde byt. Tato skutečnost se magistrátu nezamlouvala, a proto návrh zamítla. Obrázek 1 – Werichova vila

Zdroj: http://www.portalymest.cz/obrazky/dum-‐josefa-‐dobrovskeho-‐-‐werichova-‐vila.jpg, 14. 6. 2013. Poslední návrh, který nadace předložila, je kompromisem mezi přáními o využití vily z obou stran. V prvním patře se bude nacházet galerie a knihovna. V přízemí bude vybu-‐ dována kavárna odkazující se na dobu, ve které Jan Werich žil. Smlouva, kterou podepsali obě stany, obsahuje dohodu o rekonstrukci, kterou zafinancuje Magistrát hlavního města Prahy. Odhadovaná částka na její rekonstrukci je 25 miliónů korun. Platnost této smlouvy je dvacet let s tím, že nadace po celou dobu bude platit nájem za vilu.44 44

http://euro.e15.cz/archiv/werichova-‐vila-‐nespadne-‐955843, 13. 3. 2013

58

Během rozhovoru s paní Medou jsem se dozvěděla, že na vile proběhla částečná rekon-‐ strukce, a to pouze exteriérových částí domu. Škody způsobené katastrofální povodní z roku 2002 nebyly doposud odstraněny.

4.3

SWOT analýza

SWOT analýza reflektuje situaci na nejbližším okolním trhu, ukazuje nám jaké příležitosti a hrozby nás mohou potkat. Díky tomu se na ně můžeme připravit a využít je ve svůj pro-‐ spěch. Tvůrcem a prvním člověkem, který tuto analýzu aplikoval, byl americký poradce a konzultant v oblasti obchodu a managementu Albert Humphrey. Účelem SWOT analýzy není sepsat si dlouhý seznam možných silných, slabých stránek ani příležitostí a hrozeb. Odborná literatura doporučuje vybrat pro každý bod pouze pět ob-‐ lastí.45 SWOT analýza se skládá z interní a externí části. Interní část obsahuje dva body, které ur-‐ čují silné a slabé stránky. Tato část se týká přímo nás, zjednodušeně popíšeme klady a zápory podniku. Externí část se věnuje příležitostem a hrozbám neboli okolním vlivům. Týká se našeho okolí, jež velmi těžko můžeme ovlivnit, ale ono výrazně ovlivňuje nás. Tabulka 1 obsahuje hodnocení silných stránek a příležitostí na kladné stupnici od 1 do 5. Přičemž jednička představuje nejnižší spokojenost a pětka nejvyšší spokojenost. Naopak slabé stránky a hrozby jsou hodnoceny zápornou stupnicí od –1 do –5. V tomto případě mínus jedna je nejnižší nespokojenost a mínus pět je nejvyšší nespokojenost. K hodnoticímu sloupci připojuji sloupec váha. Součet těchto hodnot v jednotlivých částech SWOT analýzy musí být roven 1. Na jeho základě vypočítáme číselnou hodnotu, která nám udá bilanční číslo analýzy. Hodnotu bilančního čísla získáme vynásobením hodnot „váha“ krát hodnocení.46 45


46

http://excel-‐navod.fotopulos.net/swot-‐analyza.html, 13. 3. 2013

59

Tabulka 1 – SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

Váha

Hodnocení

Bilanční číslo

kvalita výrobků

0,30

5

1,50

sortiment

0,20

3

0,60

kvalita služeb

0,25

4

1,00

prostředí

0,06

4

0,24

nekuřácký gastro provoz

0,04

3

0,12

originalita

0,15

3

0,45

Součet

1,00

22

3,91

SLABÉ STRÁNKY

management

0,50

–3

–1,50

nezažitost

0,20

–4

–0,80

vysoká náročnost na údržbu a energie

0,30

–5

–1,50

Součet

1,00

–12

–3,80

vyplnění mezery na trhu

0,50

4

2,00

slavnostní příležitosti – prostředí

0,20

4

0,80

společenské akce v místě

0,30

3

0,90

Součet

1,00

11

3,70

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

přírodní živly

0,20

–5

–1,00

zdražování

0,30

–3

–0,90

zvýšení daní

0,25

–4

–1,00

konkurence

0,15

–3

–0,45

závislost pouze na CR

0,10

–4

–0,40

Součet

1,00

–19

–3,75

Interní

0,11

Externí

–0,05

Celkem

0,06

Zdroj: Vlastní zpracování. 60

4.3.1

Vyhodnocení SWOT analýzy

V silných stránkách je pro mě nejvyšší prioritou kvalita výrobků, ta dosáhla i nejvyššího hodnocení. Naopak nejnižší ohodnocení jsem dala originalitě, nekuřáckému prostoru a sortimentu. Zde jsem si vědoma, že ne každý zákazník může tyto stránky vnímat stejně pozitivně, tak jako my. Nejvyšší prioritu a zároveň nejhorší známku jsem dala managementu. I přes veškeré vzdě-‐ lání managementu mu chybí praktické znalosti, které jsou pro tuto funkci klíčové. Na sla-‐ bých stránkách lze do budoucna pracovat a je možné tak z nich vytvořit stránky silné. Nejdůležitější příležitostí je pro mě vyplnění mezery na trhu. Snaha o výjimečnost v daném lokálním trhu je pro kavárnu příležitostí, jak se ukázat a odlišit se od konkurence. Největší hrozbou, nejen pro můj podnik, je stoupající tendence zvyšování cen energií, vo-‐ dy a surovin. Stejně tak se obáváme zvyšování daní. To vše má za následek zvýšení cen služeb a produktů kavárny. V konečném důsledku to může vést k odlivu zákazníků. Výsledek SWOT analýzy vyšel v číselném hodnocení 0,06, viz Tabulka 1. Tato hodnota, ač je kladná, není příliš uspokojující. Stále je co zlepšovat, především v interních částech ana-‐ lýzy. Na externí vlivy nemá naše snažení skoro žádný vliv. Lze se jen snažit o co největší eliminaci hrozeb.

4.4

PEST analýza

Stejně jako předchozí analýza patří i PEST analýzy mezi důležité nástroje strategického řízení. Jedná se o zmapování politických, ekonomických, sociálních a technologických fak-‐ torů. Tato analýza se nerealizuje tak často jako SWOT analýza. Zpravidla je využívána tehdy, když společnost rozhoduje o svém dlouhodobém strategickém záměru nebo má v plánu uskutečnit nějaký velký projekt, buď na území svého státu nebo v zahraničí.

61

K samotnému provedení analýzy je potřeba mít dostatečné množství nezávislých faktů. Tyto fakta nám poskytne vláda, zákonodárné orgány, centrální banka, statistické úřady a mezinárodní organizace.47 4.4.1

Politické faktory

Důležitým faktorem, který nám může výrazně ovlivnit podnikatelské výsledky, je opětovné zvýšení daní. Tento nárůst je sice procentní, ale i přesto víme, že se nám to promítne v našem podnikání. Velmi podobně jsme na tom i s růstem cen energií. Jednotlivé energe-‐ tické společnosti zvýšily cenu elektřiny řádově o stokoruny, v některých případech dokon-‐ ce o tisíce.48 Přesto, že bychom byli rádi za zákazníky i z řad starších osob, důchodového věku, nepřed-‐ pokládáme, že tento cíl bude nějak výrazný. Vzhledem ke změnám v důchodové reformě. Neboť lidé, kteří s těží vyjdou s penězi, nebudou chtít utrácet za návštěvu jakéhokoliv gastronomického zařízení, pokud je k tomu nepřiměje nějaká slavnostní příležitost. Po-‐ dobná situace může také nastat u žen na mateřské dovolené a matek samoživitelek. Protože kavárna Forbína bude ve Werichově vile pouze v nájmu, je nutné, abychom po-‐ depsáním nájemní smlouvy předcházeli možným problémům, například zvyšování nájem-‐ ného a kladením různých podmínek a podobně. Nepříjemné pro nás mohou být také do-‐ posud nevyřešené spory mezi Magistrátem hlavního města Prahy a paní Medou Mládkovou. 4.4.2

Ekonomické faktory

Jedním z ekonomických faktorů, pro nás velmi důležitým, je míra inflace. Pokud dojde ke zvýšení inflace, sníží se tím pádem hodnota peněz. Tento proces způsobí, že kavárna ne-‐ bude schopna za stejné peníze nakoupit takové množství surovin jako doposud a naopak naši zákazníci si nebudou moci dovolit utratit tolik peněz za naše služby. Rádi bychom podnikání financovali pouze vlastními zdroji, což nás ubrání od závazků vůči peněžním

47

http://www.businessvize.cz/planovani/kde-‐se-‐vzala-‐a-‐k-‐cemu-‐je-‐pest-‐analyza, 11. 3. 2013

48

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=766799, 13. 3. 2013

62

ústavům. Ovšem pokud budeme nuceni využít možnosti financování cizími zdroji, způsobí to závazky z naší strany vůči bankám. 4.4.3

Sociální faktory

Nejen pro nás je nejdůležitějším sociálním faktorem míra nezaměstnanosti. Musíme se na ní podívat ze dvou pohledů. V prvním případě se jedná o nezaměstnanost, kdy budeme hledat zaměstnance. V tomto případě je pro nás vyšší míra nezaměstnanosti přijatelnější, neboť máme možnost si vybí-‐ rat z více žadatelů o zaměstnání. V druhém případě jde o nezaměstnanost z pozice zákazníka, kdy je pro nás podnikatele vhodná nejnižší míra zaměstnanosti. A to z jediného prostého důvodu, ti kteří pracují, mají tak větší možnost utrácet své peníze než ti, kteří jsou bez práce. 4.4.4

Technologické faktory

Jako každý podnikatel, tak i my chceme dosáhnout toho, že kavárna bude mít k dispozici nejmodernější technologie, což ji pomůže obstát v konkurenčním boji na trhu a zajistí po-‐ skytnutí kvalitních služeb zákazníkům. Kavárna Forbína bude také výrobní podnik a to znamená, že náklady na zajištění techniky dosáhnou vysokých částek. Právě i zde se nám projeví zvýšení cen energií. Jelikož jsou nároky na snížení spotřeby energie, budeme nuceni měnit spotřebiče, a to především bílou techniku.

5

Vlastní návrh provozovny

V této části práce mám v plánu se věnovat vybudování kavárny Forbína ve Werichově vile, kde proběhne částečná rekonstrukce tak, aby prostor bylo možné využít za tímto účelem. Dále se zaměřím na podobu interiéru, vybavení, charakteristiku personálu, specifikuji na-‐ bízený sortiment, představím plány vedoucí ke zvýšení tržeb a možné kroky do budoucna.

63

5.1

Rekonstrukce přízemí Werichovy vily

Rekonstrukce přízemí proběhne souběžně s celkovou rekonstrukcí Werichovy vily, aby bylo docíleno co nejnižších nákladů při těchto pracích – jejich rozpis uvádí Tabulka 2. Jeli-‐ kož byla vila těžce poškozena při povodních roku 2002, je nutná kompletní výměna rozvo-‐ dů vody, elektřiny a ostatních energií. Samozřejmostí bude přebudování kanalizačního systému. Při rekonstrukci budeme chtít zajistit objekt před možným opakováním živelné pohromy, a to naskladněním pytlů s pískem, zajištění voděodolných a hermeticky uzavíra-‐ telných oken a dveří. Nesmíme opomenout renovaci historických obloukových oken, při které se bude dbát pokynů národního památkového ústavu, neboť se jedná o historickou památku. Těchto pokynů je nutné se držet při každém kroku rekonstrukce. I proto se budeme snažit dělat co nejmenší zásahy ve výrobní části, abychom nenarušili historický ráz budovy. Moderní technologie zabudujeme pouze ve skladovacích prostorech, kde instalujeme velkou chla-‐ dicí místnost, která bude rozdělena na dvě části. Tabulka 2 – Finanční návrh na rekonstrukci (Kč) Náklady na rekonstrukci Stavební práce

2 414 000 930 000

Výměna rozvodů vody a energií

180 000

Vzduchotechnika

155 000

Přebudování kanalizačního systému

230 000

Podlahové práce

180 000

Výměna a restaurování oken

520 000

Vybudování chladicí místnosti

98 000

Sociální zařízení Veškeré obklady

68 000

Vybavení

53 000


Abychom připomněli oblíbené podniky pana Wericha, nepoužijeme okázalé materiály, jako je například mramor, ale v hojné míře bude využito dřevo. V třicátých letech byl dře-‐ věný nábytek a obklady dominantou gastronomických podniků nižších kategorií, které postupem času zlidověly a nyní se stávají vyhledávanou atrakcí účastníků cestovního ru-‐ chu. Při rekonstrukci plánujeme využít v co největší míře služby menších podnikatelských sub-‐ jektů a řemeslníků, abychom oživili lokální ekonomiku. Jedná se především o truhlářské a obkladačské firmy.

5.2

Dispoziční řešení kavárny Forbína

Dispoziční řešení se budeme snažit co nejvíce přizpůsobit pohodlí hostů a zároveň zkrátit délku dodavatelsko-‐odběratelských cest. Nákres dispozičního řešení kavárny ukazuje Ob-‐ rázek 2, který je uveden v závěru této podkapitoly. 5.2.1

Dispoziční řešení odbytové části

Dominantní částí kavárny bude největší a nejslunnější místnost v přízemí, která bude ur-‐ čena pro hosty. Zde se bude nacházet bar, který bude sloužit jako zázemí pro obsluhující personál a zároveň se odtud budou distribuovat horké i chlazené nápoje a veškeré pokr-‐ my připravené ve výrobním úseku provozovny. V této místnosti se bude nacházet jede-‐ náct stolů s celkovým počtem čtyřiceti míst k sezení, určených pro hosty. K dispozici bu-‐ dou hostům oddělené toalety splňující nejpřísnější hygienické normy. 5.2.2

Dispoziční řešení výrobního úseku

Do výrobního úseku je možné se dostat dvěma cestami. První z nich vede přes odbytovou část a bar, odkud se dostaneme přímo do kuchyně, a po pravé ruce budeme mít šatnu a toalety určené pro personál. Samotná kuchyně bude rozdělena na přípravnu teplých a studených pokrmů, dále zde bude oddělené pracoviště specializující se na přípravu dezer-‐ tů a cukrářských výrobků. Opomenut nebude ani prostor pro myčku, která bude umístěna v mycím koutě, ten bude také součásti kuchyně.

65

Druhá cesta vedoucí do výrobní části bude určena především pro dodavatele. Vchod ústí z ulice U Sovových mlýnů, kde lze pohodlně zaparkovat i s menším nákladním automobi-‐ lem, a to přímo u zadní branky objektu. Po průchodu zmíněnou brankou nás chodník po-‐ dél domu zavede až k zadnímu vchodu do vily. Tímto vchodem se dostaneme do výrobní chodby, kde po pravé ruce bude kancelář manažerů, která bude zároveň sloužit jako sklad provozních potřeb, například hygienických a čisticích prostředků, náhradního skla a po-‐ dobně. Přímo proti zadnímu vchodu se bude nacházet suchý sklad. Vedle této místnosti se bude nacházet velká chladicí místnost. Tyto dvě místnosti jsou navrženy tak, aby se co nejvíce snížil čas předání dodávky. Obrázek 2 – Půdorys kavárny Forbína

Zdroj: Vlastní zpracování.

5.3

Vybavení provozovny

Při zařizování jak odbytové, tak výrobní části budeme dbát na kvalitu techniky a technolo-‐ gií, proto máme v plánu do toho investovat nemalou částku. Věříme, že se to vyplatí a jejich životností se nám investice navrátí.

66

5.3.1

Výrobní část

Plánujeme vybavit výrobní část tak, aby splnila veškeré hygienické a gastronomické nor-‐ my. Abychom docílili co největší bezpečnosti, bude většina vybavení kuchyně z nerezové-‐ ho materiálu, což také usnadní jejich čištění. Základním vybavením výrobní části budou tři nerezové gastronomické chladicí stoly GN 2100 TN od firmy Nordline. Jedná se o renomovanou značku, jejichž produkty jsou použí-‐ vány ve většině gastronomických zařízení. Výhradním dovozcem pro Českou republiku je firma Nosreti a.s. Tyto stoly tvoří nejen základ, ale jejich vrchní část poslouží jako pracovní deska. Výhodou těchto stolů je velmi účinný chladicí systém při teplotě okolí až +43 °C. Stoly jsou kompletně nerezové, mají zaoblené vnitřní hrany, takže jsou bezpečné a kromě mnohých funkcí mají také automatické odtávání elektrickým topením.49 Velmi důležitým vybavením pro nás bude i kompaktní čtyřhlavý sporák s troubou. Přístroj nám poslouží pro přípravu teplých pokrmů a trouba pro výrobu dezertů nebo slaných ko-‐ láčů a pečiva. Nedílnou součástí výrobního prostředí bude mikrovlnná trouba a kuchyňský robot značky KitchenAid. Tento přístroj jsme si vybrali pro jeho kvalitu, příslušenství a především díky osobní zkušenosti. Pomocníkem v kuchyni nám bude také kontaktní gril značky Catler. Díky němu můžeme našim zákazníkům nabídnout křupavé a lahodné zape-‐ čené pannini nebo masa do baget a zeleninových salátu, a to vše bez použití tuku.50 Jednou z částí výrobního střediska bude také mycí prostor. Ten vybavíme nejen klasickým nerezovým dřezem, ale také profesionální myčkou na nádobí. I po zařízení prostoru budeme sledovat nejmodernější trendy v gastronomii a nadále bu-‐ deme výrobní sektor dovybavovat. 5.3.2

Odbytová část

Podobně jako v kuchyni, i zde plánujeme zajistit kvalitní technologie, jež splní přísné hygi-‐ enické a gastronomické normy. V odbytové části bude použit jak nerez, tak i dřevo. 49

http://www.nordline.cz/userfiles/file/str-‐38-‐48.pdf, 18. 3. 2013

50

http://catler.cz/produkty/grilovani/gr-‐8012, 18. 3. 2013

67

Vybavení baru Dominantou barového prostoru bude kávovar Astoria Perla AEP 3, který je velmi dobře vybaven, například třemi pákami. A svým střízlivým designem, viz Obrázek 3, zapadá do námi zvoleného konceptu. Značka Astoria, pocházející z Itálie, je známá především mimo-‐ řádnou kvalitou zpracování.51 Nutností pro přípravu lahodné kávy je mít kvalitní kávový mlýnek, ten jsme zvolili značky Graef.52 Obrázek 3 – Kávovar Astoria Perla AEP3

Zdroj: http://www.kavovary-‐obchod.cz/kavovary-‐detail.asp?kid=178, 18. 3. 2013. Nedílnou součástí baru bude i myčka na sklo a šálky, která bude zabudovaná do zadní čás-‐ ti baru. Vybrali jsme myčku od italského výrobce Hemerson P43A. Výhodou této myčky je především její rychlost. Jeden mycí cyklus trvá 120 sekund.53 Nejen v letních měsících využijeme služeb výrobníku kloboučkového ledu. Vybrali jsme výrobník značky Icematic E35S s kapacitou dvanácti kilogramů ledu v zásobníku. U tohoto modelu není nutná instalace změkčovače vody.54 Součástí baru budou dvě chladicí cukrářské vitríny značky Juka. Tuto značku jsme vybrali, protože nabízí za rozumnou cenu vysokou kvalitu. Navíc mají v nabídce širokou škálu dře-‐ věného opláštění, což je pro nás důležité. Tyto chladicí vitríny jsou ve tvaru trojúhelníku bez špičky, viz Obrázek 4. Pro úplnost barového prostoru je nutností pořídit chladicí skříň 51

http://www.kavovary-‐obchod.cz/kavovary-‐detail.asp?kid=178, 18. 3. 2013

52

http://www.mall.cz/mlynky-‐kava/graef-‐cm-‐95, 18. 3. 2013

53

http://www.hemersonsrl.com/eng/lavastoviglie_cesto_fisso.asp, 18. 3. 2013

54

http://mastercatering.hr/standardni-‐ledomat-‐icematic-‐e35s/, 18. 3. 2013

68

s prosklenými dveřmi, zde jsme se rozhodli opět pro značku Nordline, model RD-‐215LG. Opět jsme vybrali chladničku, která za rozumnou cenu splňuje naše požadavky, například má zabudovaný zámek či polohovatelné nožky, viz Obrázek 5.55 Obrázek 4 – Chladicí vitríny Juka – Tiramissu

Zdroj: http://www.juka.cz/userfiles/file/str-‐15.pdf, 18. 3. 2013. Obrázek 5 – Chladicí skříň Nordline RD-‐215LG

Zdroj: http://www.nordline.cz/userfiles/file/str-‐29-‐31.pdf, 18. 3. 2013

55

http://www.nordline.cz/userfiles/file/str-‐29-‐31.pdf, 18. 3. 2013

69

Pokladní systém Při výběru podkladního systému, který budeme využívat v naší kavárně Forbína, jsme se nemuseli dlouho rozhodovat. Se svým společníkem jsme dali na vlastní zkušenosti a poté se rozhodli pro software Finta. Jedná se o pokladní systém naprogramovaný jako softwarová kasa. Program lze využít nejen v restauracích jako restaurační systém, ale i v maloobchodech jako pokladní systém. Nicméně také pro své speciální funkce si jej podnikatelé často vybírají například do specia-‐ lizovaných prodejen, fitness clubů nebo na hrady a zámky. Základní funkcí softwarové pokladny Finta nejen pro naši kavárnu, ale všechny gastrono-‐ mické zařízení je poskytnutí: •

Účtenky jako dokladu o provedení platby,

•

uzávěrky,

•

slev pro zákazníky a zaměstnaneckých výhod,

•

možnosti nastavení, jak na základní měnu, tak i euro,

•

uskutečnění provádění inventury zásob podniku,

•

multijazyčnost.

Při zakoupení komunikačních můstků na další skladové softwary lze pokladní systém Finta propojit například se softwarem Pohoda nebo Finance. Software Finta umožní našemu personálu mít jednotlivé otevřené účty na stoly a židle, které jsou automaticky přeposlány i do kuchyně. Zaměstnanci si vytvoří lehce náhled situ-‐ ační mapy provozovny, dále mu program umožní se seznámit s rozdělením a slučováním stolů, sledování případných akcí, věrnostních systémů nebo zasílání zpráv mezi personá-‐ lem.56 Ukázky z programu Finta ilustruje Obrázek 6 a Obrázek 7. Software Finta je velmi lehce ovladatelný a navržený tak, aby splnil očekávání těch nejná-‐ ročnějších. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že systém je lehce pochopitelný, snadno ovla-‐ 56

http://www.finta.cz/pokladni-‐systemy/, 21. 3. 2013

70

datelný a plně vyhovující pro provoz kavárny. Tento pokladní systém je dokonale přehled-‐ ný a zjednodušený. Jsme stoprocentně přesvědčení, že usnadní práci nejen manage-‐ mentu, ale především zaměstnancům a oni budou mít o to větší možnost věnovat se na-‐ šim zákazníkům. Obrázek 6 – Vzor software FINTA

Zdroj: http://www.finta.cz/restauracni-‐system/, 21. 3. 2013. Vybavení kavárenské části Již na předchozích stránkách jsem se zmínila, že se svým společníkem chceme vybudovat kavárnu podobou oblíbeným gastronomickým zařízením Jana Wericha. Ovšem s jistou dávkou noblesy a elegance. Protože bychom rádi, aby vše ladilo, naplánovali jsme, že zeď za barem a zeď naproti, kde jsou velká oblouková okna, vymalujeme modrou barvou jemného odstínu. To z toho dů-‐ vodu, že oblečení personálu se skládá z jemně modré košile, ale o tom více kapitola 5.4.2, str. 75. Jedním z našich cílů je nejen udržet historický ráz budovy, ale oživit Jana Wericha. 71

Krokem k dosáhnutí tohoto cíle by měla být dekorace interiéru jeho fotografiemi, jež za-‐ chycují dobu Werichova bytí, spolupráci s mnoha dalšími českými významnými osobnost-‐ mi té doby, a stěny kavárny plánujeme vyzdobit ještě o Werichovy vyřčené verše, které jsou mnohdy použitelné i v dnešní době. Obrázek 7 – Vzor software FINTA

Zdroj: http://www.finta.cz/restauracni-‐system/, 21. 3. 2013. Důraz budeme klást na použití výhradně přírodního materiálu. Když jsem rozebírala dis-‐ poziční řešení, vyjádřila jsem se, že v prostoru bude jedenáct stolů a 40 míst k sezení. Sto-‐ ly bychom chtěli pořídit přírodní, dřevěné, ale především kulaté, o takové velikosti, aby se ke každému z nich vlezly čtyři židle, opět dřevěné.

72

Při samotném nastěhování plánujeme někam do prostoru umístit jednu chladicí skříň se čtyřmi prosklenými stěnami značky Nordline RT235.57 Místo budeme vybírat pečlivě, ne-‐ boť úkolem této chladicí skříně bude získat okamžitou pozornost zákazníka. Výhodou této vitríny je pojízdné provedení a LED osvětlení, které dokonale nasvítí dorty, které budou uvnitř. Na samý konec baru, čelem do prostoru postavíme vinotéku. Bohužel jsme museli zvolit jinou značku než u většiny chladicích skříní, a to z důvodů omezené nabídky a pro naše využití nevyhovující. Proto jsme se rozhodli pro značku Vestfrost, model VKG570. Tato vinotéka pojme až 106 lahví vína o 0,7 litru. Jde o dvoudvéřový model, díky tomu lze nastavit v obou částech odlišnou teplotu.58 Další vybavení plánujeme pořídit postupem času a především podle nutnosti, například v rámci inovačních procesů nebo kvůli vypršení doby životnosti přístroje.

5.4

Personál

Se společníkem máme již nějakou představu o lidech, které bychom rádi zaměstnali. Naše požadavky na zaměstnance jsou ovlivněny našimi doposud získanými životními zkuše-‐ nostmi v oblasti gastronomického provozu, a to z pozice personálu. Ovšem také jsme ovlivněni z naší pozice zákazníků, požadavky a jistou představou, jak by měl daný zaměst-‐ nanec působit na hosty. Jelikož v tento projekt opravdu věříme a je to naším velkým snem, hodláme se věnovat provozu kavárny Forbína naplno. Tím chceme říci, že nehodláme být zaměstnavateli, co vysedávají jen v kanceláři nebo pracují pouze z domova. Se společníkem plánujeme aktiv-‐ ně se účastnit každodenního provozu v podniku. Já osobně budu fungovat na odbytové části a můj společník ve výrobní části. Oba si uvědomujeme, že kancelářská práce je také velmi důležitá, proto se budeme neméně věnovat i této práci, kterou si mezi sebou rozdě-‐ líme. Tedy i my se řadíme mezi zaměstnance kavárny Forbína.

57

http://www.gastrovesely.cz/gastronomicke-‐vybaveni-‐detail/id-‐4691/chladici-‐a-‐mrazici-‐zarizeni/akce-‐ chladici-‐vitrina-‐save-‐cdb-‐240l-‐(rt-‐235)-‐doprava-‐zdarma.html, 18. 3. 2013

58

http://vestfrostsolutions.com/en-‐gb/wine_-‐_food/group/product/food_-‐_wine-‐wine_cabinets.aspx? myProdId=PROD36&url=/en-‐gb/wine_-‐_food/group/food_-‐_wine-‐wine_cabinets.aspx, 18. 3. 2013

73

Do výrobní části plánujeme přijmout dvě osoby – jeden bude na hlavní pracovní poměr a druhý jako brigádník. Vzhledem k tomu, že v kuchyni bude pracovat i můj společník, mys-‐ líme si, že tato sestava tří lidí bude prozatím dostačující, přinejmenším do doby, než se kavárna dostane do povědomí našim zákazníkům. Do odbytové části bychom přijali také tři osoby, ale jen jedna by měla smlouvu na hlavní pracovní poměr a s druhou osobou bychom podepsali smlouvu na zkrácený úvazek. Tímto krokem bychom rádi pomohli například studentům středních a vysokých škol nebo mat-‐ kám samoživitelkám či ženám na mateřské dovolené. Především proto, že si ze svých stu-‐ dentských let velmi dobře pamatujeme, jaký to byl problém skloubit práci se školou. Na-‐ víc, jak jsem se již zmínila, budu pracovat v odbytové části také já, a to především za barem, kde se budu věnovat přípravě nápojů, objednávání pokrmů do kuchyně a násled-‐ nému předání obsluhujícímu personálu. Pro hladký průběh daných procesu budu mít k dispozici jednoho ze zaměstnanců, to i proto, abych si mohla dovolit vyrazit mezi zákaz-‐ níky a věnovat se jim tak osobně. Na závěr bych jen dodala, že přijatý personál na odbytovou část by se měl dokázat orien-‐ tovat také v kuchyni a naopak, zaměstnanci z výrobní části by se měli orientovat za barem a na place. 5.4.1

Charakteristika zaměstnanců

Abychom mohli se společníkem přijmout potencionální zaměstnance do kavárny Forbína, musí tito žadatelé splňovat jistá kritéria vzdělání a mít požadované povahové vlastnosti. U adeptů žádajících o práci v našem kavárenském provozu požadujeme splnění následují-‐ cích bodů vztahujících se ke vzdělání: •

Vzdělání v gastronomickém provozu,

•

praxe v oboru bude výhodou, ale ne podmínkou,

•

zkušenosti ve výrobní i odbytové části gastronomického podniku,

•

zkušenosti s přípravou nápojů,

•

zkušenosti s cukrářskou výrobou,

•

zkušenosti s přípravou pokrmů, 74

•

zkušenosti se servisem,

•

znalost anglického jazyka na komunikativní úrovni je podmínkou,

•

další jazykové znalosti vítány.

Dále musí splňovat jisté povahové vlastnosti: •

Komunikační dovednosti,

•

přátelská povaha,

•

vůle učit se novým věcem,

•

pozitivní a usměvavá osobnost,

•

nápaditost,

•

obětavost,

•

flexibilita,

•

loajálnost.

Samozřejmě, když se nám přihlásí člověk na práci v obsluze, nemusí splňovat například praxi v přípravě pokrmů a naopak osoba hlásící se na místo do kuchyně nemusí být doko-‐ nale zkušená v přípravě kávy. Ovšem povahové vlastnosti jsou určeny pro oba typy žada-‐ telů o zaměstnání. Nicméně pokud se objeví člověk, který ne zcela splňuje podmínky vzdělání, přesto během pohovoru a následného zkušebního týdne se nám tato osoba bude jevit jako velmi talen-‐ tovaná a splní určené povahové vlastnosti, rádi mu nabídneme možnost práce s podmínkou získání potřebného vzdělání, prostřednictvím různých školení a kurzů. Pro danou osobu budeme se společníkem fungovat jako jeho mentor. Pokud se vyskytne tato možnost v naší kavárně Forbína, věříme, že to není ztráta času a podniku se to odstupem času vrátí. 5.4.2

Vizáž personálu

Žijeme v 21. století, v době nekonvenčnosti a extravagance. Já i můj společník jsme po-‐ měrně mladí lidé, kteří se snaží nesoudit člověka podle toho, co nosí a jak vypadá, ale hlavně podle jeho povahy. Podmínkou pro všechny zaměstnance bude splnit a dodržovat pravidla hygienického úřadu pro práci ve výrobní i odbytové části podniku. 75

Pro své zaměstnance plánujeme nechat ušít na míru pracovní oděv, který jim bude po-‐ skytnut cela zdarma, na personálu bude pouze záviset údržba a čistota oděvu. Personál ve výrobní části bude mít klasické bílé pracovní uniformy. Tyto oděvy se budou skládat z kalhot, košile s krátkým rukávem a bílých zdravotnických bot. Jelikož jsou kuchy-‐ ně rizikovějším prostředím pro zašpinění oděvu, doplníme uniformu bílou zástěrou. Dále pak necháme ušít těmto zaměstnancům celkem dvě bílé pracovní košile. Zaměstnanci v odbytové části naopak budou mít barevné uniformy. Již jsem naznačila barvu košile, která bude jemně modrá. Košile necháme ušít jak pro personál ženského, tak i mužského pohlaví. Celý mundůr se bude tedy skládat z košile v odstínu jemně modré, kterou doplní hnědo-‐modro-‐károvaná kravata, ta bude pro obě pohlaví stejná. Pro ženy bude uniforma odlišná v tom, že ji nebudou tvořit kalhoty, ale šaty, co vypadají jako vesta se sukní. Horní díl šatů bude opět hnědo-‐modro-‐károvaná vestička a spodní díl kompletu bude hnědé barvy a doplněný o dvě prostorné kapsy, viz Obrázek 8. Obrázek 8 – Dámská uniforma do odbytové části kavárny

Zdroj: http://berza.it/prodotto/grembiule-‐tonic/, 12. 5. 2013. 76

Pro mužský personál jsme vybrali klasické černé oblekové kalhoty, doplněné již zmíněnou košilí a kravatou. Pánové nebudou mít vestu, ale pouze hnědou elegantní barmanskou zástěru. Celkový komplet uniformy doplní pohodlná, uzavřená obuv. Návrh ilustruje Obrá-‐ zek 9. Každý obdrží tři jemně modré košile, opět celou tuto uniformu zajistíme personálu na vlastní náklady kavárny Forbína a na nich bude udržovat uniformu v čistotě. Obrázek 9 – Pánská uniforma do odbytové části kavárny

Zdroj: http://berza.it/prodotto/camicia-‐flash/, 12. 5. 2013. Tento styl jsme vybrali, protože se podle nás do zamýšleného konceptu hodí, navíc to per-‐ sonál sjednotí, odliší od zákazníků a dodá jím to jistou eleganci a kompletnost s prosto-‐ rem. Pro oba typy uniforem zvolíme materiál, který nebude náročný na údržbu, bude pružný a prodyšný.

77

5.4.3

Etický kodex

Jak již bylo uvedeno v charakteristice personálu, měl by zaměstnanec splňovat jisté pova-‐ hové vlastnosti. Tyto kladné charakteristické rysy by měly vést k vylepšení profilu kavárny Forbína. Aby nedošlo k poškození pověsti a dobrého jména provozovny, rozhodli jsme se se společníkem pro sepsání etického kodexu naší kavárny. Etický kodex kavárny Forbína bude obsahovat náležitosti týkající se: •

Všeobecných zásad,

•

vztahu zaměstnanec k zaměstnavateli a naopak,

•

práv a povinnosti zaměstnance,

•

obchodních principů,

•

důvěry,

•

odpovědnosti

•

vztahu zaměstnanec k zákazníkovi,

•

loajálnosti k zaměstnavateli a k celému podniku.

Tento dokument budou zaměstnanci povinni podepsat při nástupu do zaměstnání v kavárně. Jedná se pro mě a mého společníka o jistou formu záruky, že se po našem podniku nebude pohybovat člověk, který by nás úmyslně chtěl poškodit. Ovšem, že mu-‐ síme počítat také s možností, že zaměstnanec poruší kodex a zklame tak naši důvěru v něj. Pokud tato situace nastane, víme stoprocentně, že ji razantně vyřešíme, neboť za žádnou cenu nepřipustíme poškozování dobrého jména podniku. 5.4.4

Budoucí vzdělávání

Vývoj technologií a služeb spojených s gastronomickými provozy v dnešní již tak rychlé době jde neustále rychle kupředu. Aby se naši zaměstnanci dokázali orientovat v těchto novinkách, plánujeme pro ně zajistit různá školení a kurzy. Především u těch nejzkušeněj-‐ ších lektorů z gastronomických zařízení, ale také u výrobců a dovozců kávy a čajů. Dále pak pro zaměstnance ve výrobní části školení s novými technikami a technologiemi, které budou moci poté vyzkoušet v praxi v kavárně Forbína.

78

Cílem absolvování všech možných a zajímavých vzdělávacích školení a kurzů určených pro kavárenský provoz je dosažení nejvyšší možné kvality poskytování služeb, vylepšení jména podniku, získání a následné upevnění vyšší pozice na trhu mezi konkurencí.

5.5

Nabízené služby

Sortiment pokrmů a nápojů, který plánujeme nabízet v kavárně Forbína, chceme mít jed-‐ noduchý, ale přitom zajímavý pro naše zákazníky. Při nabízení pokrmů se budeme řídit podle sezónních surovin a možností našich dodavatelů z řad českých farmářů. Dále se mu-‐ síme řídit podle dodavatelů i v případě některých nápojů. V kavárně budeme mít stálou nabídku zákusků a dortů, která se bude měnit dle aktuálních možností našich dodavatelů. Denně bude obměňována nabídka polévek, salátů, baget, zapečených pannini a koláčů, viz ukázka v Příloze č. 1. 5.5.1

Nápoje

V naší kavárně nabídneme hostům výtečnou kávu z české pražírny, sypané čaje různých chutí a vůní, osvěžující domácí limonády, vitamíny nadupané ovocné a zeleninové koktej-‐ ly, lahodné moravské víno a pro ty náročnější zákazníky, například vynikající ovocné pá-‐ lenky. Káva Naším dvorním dodavatelem kávy bude česká pražírna výběrové kávy Doubleshot. Toto rozhodnutí je opět ovlivněno kladnými zkušenostmi, dále její vynikající chutí a omamnou vůní. Neboť chceme pro naše zákazníky to nejlepší a nabídnout jim tuto kvalitní kávu, ne-‐ šlo se rozhodnou jinak než právě pro českou pražírnu výběrové kávy. V naší kavárně hos-‐ tům rádi připravíme z těchto lahodných druhů káv klasické espresso nápoje, a to espres-‐ so, macchiato, cappuccino, café latte, amerikáno i filtrovanou jednodruhovou kávu stylem french press. V naší nabídce kávových specialit nebude chybět ani Decaf káva, také od firmy Doubleshot.

79

Díky obchodnímu partnerství s českou pražírnou je nejen pro nás majitele, ale také baristy možnost stáže. Ta začne na samotném počátku růstu zrna na kávových plantážích, přes sklizeň, uchování a skladování kávy až po samotné pražení. Věříme, že právě díky naší nabídce kávy a možných kávových nápojů si zákazníci najdou cestu k nám a velmi rádi se budou i vracet. Čaj V naší kavárně Forbína budeme nabízet sypané čaje značky Harney & Sons v hedvábných sáčcích. Nabídku doplní ještě čerstvý mátový a zázvorový čaj nebo také čaj z kustovnice čínské. Zákazníci budou mít výběr z několika druhů sypaných čajů firmy Harney & Sons: •

Černé,

•

zelené,

•

ochucené,

•

oolongy, jasmínové a bílé,

•

bylinné,

•

ledové,

•

čaje bez kofeinu.

Stejně jako u kávy je nutné i u čajů dodržet jistá pravidla při jejich přípravě. Těmi nejdůle-‐ žitějšími je správná teplota a délka louhování samotného čaje. Proto i v tomto případě máme v plánu své zaměstnance patřičně vzdělat. Studené nápoje Jsme přesvědčeni, že zákazníci ocení nejen v horkých letních měsících naši širokou nabíd-‐ ku studených nápojů. Převládat bude sortiment nealkoholických nápojů. Z tohoto druhu pití plánujeme zařadit do nápojového lístku osvěžující zázvorovou a citro-‐ novou limonádu nebo ledový čaj a samozřejmě také vodu. Na ochranu a posílení imunity či doplnění vitamínů si hosté mohou vybrat z ovocných a zeleninových koktejlů. 80

Z alkoholických nápojů nabídneme pouze ovocné pálenky, a to od osvědčených výrobců známých z farmářských trhů. Po nedávné metanolové kauze nejen na území České repub-‐ liky bude kladen důraz na jasný původ lihu obsaženého v těchto pálenkách. Díky našim kontaktům z farmářských trhů jsme dostali příslib exkluzivních dodávek vín od vinařství rodiny Machových. V Praze je možné vína z tohoto vinařství ochutnat pouze prá-‐ vě na farmářských tržištích. Nicméně tato skutečnost by se změnila, protože naše kavárna Forbína by prodávala vína jako jediný kamenný prodejce. 5.5.2

Pokrmy

Ke všem předchozím jmenovaným nápojům plánujeme navíc ještě široký sortiment pokr-‐ mů. Denně čerstvá slaná jídla přímo ve výrobní části kavárny a také zde vyrobíme většinu dezertů. Cukrářské výrobky s delší dobou trvanlivosti než je čtyřicet osm hodin, nám bude dovážet rodinná firma z Jihomoravského kraje. Ani zde nezůstáváme pozadu a uvádíme příklady sezonních jídelních lístků, viz Příloha č. 1. – Denní nabídka. Vize Naším posláním a celkově myšlenkou kompletního personálu kavárny Forbína je zajištění kvalitních služeb, surovin a výrobků pro naše potencionální zákazníky. Abychom byli schopni dodržet stanovené hodnoty a uskutečnit naplánovanou výrobu pokrmů, máme v plánu se zaměřit na suroviny nabízené na farmářských tržištích. Důraz budeme klást také na lokální suroviny a především jejich sezonnost. Dalším bodem naší vize je, aby si každý zákazník, který navštíví kavárnu, našel v nabídce jídel to své oblíbené jídlo. Jelikož plánujeme vyrábět většinu pokrmů z čerstvých surovin, jsme rozhodnuti pro vytvoření dvousezonního jídelního lístku. Již máme se společníkem jistou vizi složení sezonních jídelních lístků. Rádi bychom, aby byl vyvážený z pohledu slaného a sladkého sortimentu. Jedním z velmi důležitých cílů naší vize je snaha o zaplnění mezery na trhu v nabídce sortimentu, který podléhá přísnějším pravidlům výroby, jako jsou potraviny pro diabetiky a bezlepkovou dietu.

81

Sortiment V kavárně Forbína máme v plánu nabízet omezené množství sortimentu než většina gastronomických zařízení. Je to především z výrobních důvodů, ale také to vyplívá z naší vize, která není zařadit se mezi klasické gastronomické podniky, kde mají v nabídce kom-‐ pletní menu, od předkrmu po dezert. Pro naše budoucí hosty jsme připravili na každý den otevření kavárny poctivou domácí polévku. Dále budeme mít v nabídce několik druhů baget, pannini, slaných koláčů a lehké ovocné či zeleninové saláty. Právě již zde bychom chtěli zařadit mezi stálou nabídku i ně-‐ kolik druhů baget, pannini a slaných koláčů pro hosty trpící alergií na laktózu a lepek. Co se týká sortimentu sladkých jídel, připravili jsme pro zákazníky nabídku různých dezer-‐ tů, dortů, koláčů, závinů, mini zákusků a hitem posledních pár let makronek. Tento sladký sortiment zajistíme pravidelnými dovážkami z cukrářské výrobny z jižní Moravy, ale také samovýrobou v kavárně Forbína. Nápodobně i zde bychom rádi zařadili do stálé nabídky minimálně dva druhy: bezlepkové produkty a neobsahující laktózu. Navíc ještě dezerty se sníženým obsahem cukru tak, aby byly vhodné pro diabetiky. Myslíme, že naše nabídka slaných i sladkých pokrmů je poměrně rozsáhlá, a tak by si sko-‐ ro každý návštěvník měl přijít na své a uspokojit tím pádem své chuťové pohárky. Celiakie Bohužel alergie na lepek se stále častěji objevuje u většího množství lidí. Proto jsme se rozhodli v nabídce sortimentu myslet také na ně. Tato nemoc se nazývá různými lékař-‐ skými názvy, možná tím nejzažitějším je celiakie. Celiakie je chronické onemocnění střeva autoimunitního charakteru, které se přenáší ge-‐ ny. Touto nemocí trpí častěji ženy než muži. Příznaky tohoto onemocnění lze jen velmi těžko rozpoznat, protože se projevuje různými způsoby nebo se neprojeví vůbec. Pokud se celiakie rozhodne projevit, je to formou anémie, nevysvětlitelné neurologické obtíže, dlouhodobé zažívací problémy, kožní potíže a krvácivé projevy. Nemoc je diagnostikována jak u dětí, tak u dospělých, a to nejčastěji v jejich třicátém až čtyřicátém roce. Diagnóza, 82

zda člověk trpí či nikoliv celiakiím, je stanovena na základě klinických příznaků, vyšetření krve a eterobiopsie. Je nutné, aby člověk trpící touto nemocí okamžitě vyřadil ze svého jídelníčku potraviny obsahující lepek. To znamená potraviny, které obsahují pšenici, žito, ječmen a oves. Pro celiaka je důležité znát složení výrobku. Pro usnadnění výběru potravin slouží potravinář-‐ ská značka „přeškrtnutý klas“.59 Diabetes Nemoc cukrovka se projevuje výskytem nadměrného množství cukru v krvi. Jde o poruchu metabolismu sacharidů. Obecně lze říci, že tato nemoc se projevuje u obou pohlaví a v každém věku. Tito lidé jsou doživotně odkázání na omezení množství cukru.60

5.6

Dodavatelé

Pro dodávku surovin pro naši kavárnu Forbína na přípravu nápojů a pokrmů jsme se roz-‐ hodli vybrat menší rodinné podniky, čímž bychom rádi pomohli v podnikání malým fir-‐ mám, neboť se mezi ně řadíme také. 5.6.1

Dodavatelé nápojů

Naším jediným dodavatelem nejdůležitější suroviny pro kavárnu, kávy, je firma Double-‐ shot. Hlavním cílem společnosti je seznámit zákazníka s kávou jako kulinárním produktem s přesně určeným původem. V roce 2007 stál podnik u počátků obchodu s výběrovou ká-‐ vou v České republice. Za účelem dostat se do povědomí a rozšířit tak koncept výběrové kávy začala firma pořádat různé akce, degustace a školení. Firma Doubleshot je českou lokální pražírnou výběrové kávy a vznikla roku 2010. Cílem pražírny je poskytnout kávu nejvyšší možné kvality, zároveň vážit si přírody a mít úctu k práci farmářů. Aby zakladatelé mohli proniknout k samé podstatě kávy, rozhodla se část

59

http://www.zivotsdietou.cz/informace-‐a-‐nemoci/celiakie?gclid=CJGp6Lbk37cCFZLKtAodbhAArQ , 19. 3. 2013

60

http://nemoci.vitalion.cz/cukrovka/, 19. 3. 2013

83

týmu přestěhovat na farmu do Panamy a druhá část navštívila kanadskou pražírnu za je-‐ diným účelem – zapojit se do procesů a učit se od nejpovolanějších z oboru.61 Nejdůležitějším konceptem české pražírny je představit kávu českému lidu jako výsledek nekonečné dřiny obyčejných farmářů, kteří jsou za tuto činnost bídně finančně ohodno-‐ ceni. Proto je firma zastáncem prodeje kávy vždy pod jménem farmáře společně s dosta-‐ tečným množstvím informací o samotném původu kávových zrn. Doubleshot nabízí různé odrůdy, zpracování a chuťové profily. Samozřejmě na obalu nechybí uveden datum skliz-‐ ně. Jelikož je pro tuto firmu káva jakýmsi životním posláním, pravidelně informují své zákazní-‐ ky o aktualitách z farem a samotné pražírny, a to fotografiemi, krátkými dokumenty, blo-‐ gy, degustacemi, semináři a i debaty se samotnými producenty kávy. Samotné pražení kávy je výhradně ekologickou záležitostí. Podnik svoji pražičku dovybavil elektrostatickými filtry. Ty zajišťují díky vysokému napětí odcházející čistší vzduch z bubnu pražičky od částic vzniklých spalováním s účinností vyšší než 90 %. Celá tato konstrukce je doplněná o ozonový generátor, který zajišťuje šíření ozonu ve vzduchových trubkách a tím se tak eliminuje specifické aroma pražené kávy. Právě tento přístroj může za to, že pražír-‐ na nevypouští do vzduchu nepříjemný odér, kouř z komína a snižuje spotřebu plynu a emisí.62 Tím největším obchodním partnerem kavárny pro dodávku sypaných čajů bude společ-‐ nost Harney & Sons, která byla založena roku 1983 Johnem Harneym, který posléze měnil celý čajový průmysl. Své zkušenosti získal od čajového mistra Stanleyho Masona, který jej naučil, že nejlepší čaj je právě ze sypaných lístků a pokud bude chtít nabízet čaje sáčkové, musí obsahovat bohaté a velké čajové listy. V roce 2005 obdržel John Harney cenu časopi-‐ su Bon Appetit nejlepší umělec v oboru potravin. Časopis tak ocenil, že podnik nabízí čaje ve vysoké kvalitě a za rozumnou cenu.63 61

http://www.doubleshot.cz/o-‐nas/, 4. 4. 2013

62

http://www.doubleshot.cz/nas-‐koncept/, 4. 4. 2013

63

http://www.harneytea.cz/harney_history_cz.php, 3. 4. 2013

84

Jediným dodavatelem vín pro nás bude vinařství rodiny Machových. Vinice tohoto vinař-‐ ství se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Břeclav. Jde o mikrorodinné vinařství a sadařství hospodařící na vlastních vinicích. Viniční tratě jsou situovány na jih, jihozápad a pro vybrané odrůdy na jihovýchod v podoblasti Mikulovska a Velkopavlovicka. Veškeré práce jsou vykonávány ručně a tradičními způsoby. Vinařství pěstuje převážně bílé odrůdy révy vinné. Z cibéb určitých bílých hroznů vyrábí malé množství takzvaného bobuláče, což jsou ojedinělá botrytická a cibébová vína. Z modrých odrůd vyrábí nejen červená vína, ale i růžová vína.64 5.6.2

Dodavatelé surovin

Našimi předními dodavateli surovin nutných pro výrobu slaných i sladkých pokrmů budou regionální farmáři, se kterými jsem se setkala během našeho předchozího podnikání na farmářských trzích. Rozhodli jsme se tak hlavně kvůli našemu cíli, využívat co nejvíce čers-‐ tvých surovin a poskytovat zákazníkům kvalitní služby. Postupně jsme vyzkoušeli jednotli-‐ vou nabídku farmářů a na vlastní kůži jsme se přesvědčili o kvalitě surovin a naprosto od-‐ lišné chuti čerstvých potravin oproti produktům nabízených v hypermarketech. Aby pořadatelé farmářských trhů předešli nedávným incidentům, kdy se novináři deníku Me-‐ tro vžili do role farmářů a produkty nakoupené v supermarketu zde prodávali, provádí pravidelné podrobné kontroly všech potřebných dokumentů a povolení jak na samém místě prodeje, tak především v zázemí farmářů, tedy na jejich farmách. Také tyto opatření a možnost vydat se k samotnému farmáři, vybrat si z jeho produktů mě a mého společní-‐ ka přesvědčili o plánovaném pravidelném odběru. Již nyní máme uzavřené obchodní partnerství s malou rodinnou cukrářskou výrobnou se sídlem na jižní Moravě, v okrese Vyškov. Jedná se o firmu Mopeka, která se zabývá výro-‐ bou cukrovinek s použitím tradičních receptur.65 Do kavárny Forbína tento podnik bude dodávat moravské koláčky, dort Ořechový sen originální receptury a opatřen ochrannou známkou, veškeré mini zákusky ze své nabídky, medové pláty na výrobu medovníku, más-‐ lové linecké těsto, například na výrobu jablečných závinů, bezlepkový sortiment a dia pro-‐ dukty. Dále zajistí dodávku makronek, na tuto cukrovinku se velmi těšíme a očekáváme, 64

http://www.wine.cz/katalog.php?cmd=detail&kategorie=3&subj=3071, 10. 5. 2013

65

http://www.mopeka.cz/, 4. 5. 2013

85

že se stane velmi oblíbeným sortimentem naší kavárny. Posledním produktem, který má-‐ me v plánu odebírat od rodinného podniku, jsou ručně zdobené perníčky a různé tyčinky, včetně těch bezlepkových.

5.7

Obecné určení podniku

Název podniku:

Kavárna Forbína

Adresa provozovny:

U Sovových mlýnů 7,

11800 Praha 1 – Malá Strana

Předmět podnikání:

hostinská činnost,

pekařství, cukrářství,

obchodní činnost

Právní forma podnikání:

s. r. o.

Majitelé / společníci:

Monika Němečková

Lukáš Opalecký

Počet zaměstnanců:

1 barman

3 číšníci

2 kuchaři, cukráři

1 brigádník do kuchyně

86

5.7.1

Organizační struktura

Obrázek 10 – Organizační struktura kavárny Forbína Majitelé

Účetní

(2)

(1)

Hlavní barista

šéfkuchař, cukrář

(1)

(1)

Pomocný ku-‐ chař, cukrář

Brigádník

Číšník

(1)

(3)

(1)


Pro naši kavárnu předpokládáme 5 zaměstnanců, se mnou a mým společníkem nás bude 7. Poté se zaměstnanci rozdělí do dvou skupin a pracovat budou na směny podle stano-‐ veného dlouhého a krátkého týdne. Organizační strukturu dokládá Obrázek 10.

Na zabezpečení každodenního chodu kavárny bude potřeba 5 osob, z toho budu jedna osoba já fungující za barem a ve výrobní části to bude můj společník. Každý zaměstnanec bude mít jasně dané pracovní povinnosti. Příchod jednotlivých pracovníků se bude lišit dle profese. Předpokládáme tyto nástupy a odchody z práce: •

Hlavní barista 7:00 – 21:00

•

Číšník 8:00 – 16:00

•

Číšník (zkrácená pracovní doba) 16:00 – 21:00

•

Šéfkuchař, cukrář 6:00 – 15:00

•

Brigádník (kuchyně) 8:00 – 20:00 87

Pracovní doba zaměstnanců se také bude odlišovat podle otevírací doby kavárny, kterou uvádí Tabulka 3. Management bude vykonávat práci na baru dle potřeby. Této činnosti se bude věnovat minimálně dvě hodiny z navrhované pracovní doby. Protože se zaměstnanci budou řídit podle krátkého a dlouhého týdne, bude zde možnost provést operativní změ-‐ ny, například číšník si může prohodit ranní směnu s číšníkem se zkráceným úvazkem z odpolední směny. Tabulka 3 – Otevírací doba kavárny Pondělí

8:00 –

21:00

Úterý

8:00 –

21:00

Středa

8:00 –

21:00

Čtvrtek

8:00 –

21:00

Pátek

8:00 –

21:00

Sobota

9:00 –

22:00

Neděle

9:00 –

22:00


5.8

Marketingová strategie

Zde se budu věnovat 8P marketingového mixu, ve kterých máme poměrně silné postavení a jistou výhodu před konkurencí. 5.8.1

Produkt

Produktem je veškerý nabízený sortiment v kavárně. Dále následný servis přes zákazníka, komplexní dojem služeb a zboží. Nabídka kavárny Forbína není příliš rozsáhlá, přesto si myslíme, že je dostačující, vzhledem k naší vizi. V menu je možné si vybrat z pokrmů v dnešní moderní době dosti žádaných na trhu. Rádi bychom náš sortiment zákazníkům také nabízeli s sebou. 5.8.2

Cena

Vzhledem k místu, kde bude kavárna situována, můžeme si trochu dovolit nasadit vyšší hodnotu našim cenám. Pokud bychom chtěli srovnat naše ceny s konkurencí, nebudou se o tolik lišit. Ale vzhledem k tomu, že zde budeme noví a budeme chtít nalákat co největší 88

možné množství zákazníků, musíme ceny stanovit tak, aby neodrazovaly potencionální hosty. 5.8.3

Místo

Kavárna Forbína se bude nacházet v objektu, který kdysi obývali významné české osob-‐ nosti. Dům leží v historickém jádru hlavního města Prahy, obklopen dalšími historickými památkami a přírodou. Jedná se o poměrně frekventované místo, kde denně prochází mnoho místních obyvatel, ale především turistů. 5.8.4

Propagace

Jelikož v tomto domě nikdy nefungovalo žádné gastronomické zařízení a sloužilo pouze jako obytný dům, budeme muset podpořit propagaci kavárny Forbína různými letáčky, internetovou reklamou zaměřenou na sociální sítě (Facebook, Twitter, Instagram). Velmi důležitou možností propagace, díky spojení se slavným jménem a nadací Jana a Medy Mládkových, by mohla být mediální kampaň. 5.8.5

Lidé

Vliv personálu na vnímání podniku zákazníky byl v širším měřítku popsán v Kapitole 5.4 Personál, str. 73. 5.8.6

Partnership

Strategické spojenectví v oblasti marketingu je velice důležité. Jedním z nich je spolupráce s nadací Jana a Medy Mládkových, která je pod velkým mediálním dohledem. Další mož-‐ ností je spolupráce s farmářskými trhy a vzniklým spojením je možné získat šanci vzájem-‐ ně se podporovat. V neposlední řadě je zde možnost spolupracovat s kulturními akcemi konanými v místě podnikání, například s hudebním festivalem United Islands pořádaným nejen na Kampě. 5.8.7

Packaging

Abychom využili strategického umístění blízko vody, rozhodli jsme se našim zákazníkům nabídnout takzvané piknikové balíčky. Tento balíček bude obsahovat láhev vína, dvě por-‐ ce salátu dle vlastního výběru a dva kusy mini zákusků dle vlastního výběru. A to vše za zvýhodněnou cenu. 89

5.8.8

Programming

V rámci programmingu pro své zákazníky, jsme se rozhodli založit kávový klub Forbína. Registrovaný zákazník obdrží slevovou kartu, která mu umožní při každém dalším nákupu uplatnit 5% slevu a při koupi kávy s sebou bude mít každou desátou zdarma. Členství v kávovém clubu poskytneme pouze těm zákazníkům, kteří nám budou ochotni svěřit své jméno, adresu a email. My si na základě těchto informací vytvoříme databázi našich zá-‐ kazníků, abychom je mohli informovat o plánovaných akcích, slevách a aktualizované na-‐ bídce.

5.9

Rizika projektu

Jak jsem již psala v teoretické části, je nutné rizika analyzovat a předcházet jim. Rizikem tohoto projektu by mohla být nespolehlivost dodavatelů našich surovin, bez kterých nelze dlouhodobě fungovat a v konečném důsledku by nám to způsobilo ztrátu zákazníků. Dalším rizikem mohou být technické závady v provozovně, které bychom nebyli schopni vyřešit v krátkém časovém období. Tyto závady by nás tak mohly donutit k uzavření ka-‐ várny z technických důvodů. V tuto chvíli nejaktuálnějším rizikem je zpoždění při rekonstrukci a oddálení termínu do-‐ končení kavárny Forbína ve Werichově vile. Neustálou hrozbou neúspěchu projektu bude nedostatečná výše finančních prostředků. Na paměti musíme mít riziko živelné pohromy, které mohou ohrozit fungování kavárny.

6

Zakladatelský rozpočet

Vyjadřuje, kolik financí plyne do podniku, na jaké účely jsou použity, jakou hotovost má společnost k dispozici, a jaká je její finanční síla. Rozpočet by měl poskytnout představu, kdy firma dosáhne zisku.

90

6.1

Počáteční náklady

Tabulka 4 – Počáteční náklady (Kč) Počáteční náklady celkem

3 864 000

Rekonstrukce

2 414 000

Investice do vybavení kavárny

1 450 000

Pokrytí počátečních nákladů

Vlastní zdroje

1 000 000

Úvěr

2 864 000

Zdroj: Vlastní zpracování. Jelikož jsme se finančně podíleli na rekonstrukci kavárny, a to ve výši 100 % celkové ceny rekonstrukce, budeme po dobu platnosti smlouvy, to jest 20 let, platit symbolické nájem-‐ né 12 Kč ročně. Náklady na vybavení kavárny bychom eventuálně chtěli snížit dohodou s dodavateli surovin (káva, nápoje, atd.). S využitím pronájmu kávovarů, chladicí techniky, drobného inventáře, jako jsou hrníčky, konvice, sklenice, servírovací materiál, sušenky ke kávě bychom poměrně velkou část nákladů ušetřili, a ty bychom mohli využít pro budoucí rozšíření sortimentu a celkový rozvoj. Náklady budou z části zafinancovány z vlastních zdrojů a z části podnikatelským úvěrem. Hodnota vlastních prostředků činí 1 000 000 Kč, více uvádí Tabulka 4. Výše úvěru činí 2 864 000 Kč, tato hodnota je se 7% úrokovou sazbou s dobou splácení 20 let. Celková suma peněz na splácení úvěru je 5 329 095 Kč, tato částka se skládá ze sumy zaplacených úroků ve výši 2 465 095 korun a pravidelné měsíční splátky úvěru 22 205 Kč, jak dokládá Obrázek 11. Rádi bychom po zaběhnutí kavárny využili možnosti mimořádných splátek úvěru.

91

Obrázek 11 – Úvěrová kalkulačka

Zdroj: http://kalkulacky.idnes.cz/cr_uverova-‐kalkulacka.php ?suma=2+864+000,00&urok=7,00&rok=20&interval=12&typ=po, 20. 5. 2013.

6.2

Kalkulace investičního záměru

Tabulka 5 – Investiční záměr Měsíční obrat

450 000 Kč

Tržby denně

15 000 Kč

Útrata 1 hosta cca

150 Kč

Obrátka židle denně

2,5

Návštěvnost denně

100

Počet míst k sezení

40

Zdroj: Vlastní zpracování. Podle našich předpokladů bude průměrná útrata na jednoho hosta činit 150 Kč. V provo-‐ zovně bude 40 míst a denní obrátka židle bude 2,5, což odpovídá hodnotě 100 hostů den-‐ ně. Jednotlivé údaje shrnuje Tabulka 5. Pro výpočet měsíční tržby použijeme vzorec: průměrná tržba na hosta × počet míst × denní obrátka židle 92

Díky tomuto vzorci zjistíme předpokládanou denní tržbu. 150 × 40 × 2,5 = 15 000 Kč Pro výpočet měsíční tržby musíme vynásobit denní tržbu počtem otevřených dní v měsíci. 15000 × 30 = 450 000 Kč Měsíční obrat provozovny tedy činí 450 000 Kč. Dle optimální verze kalkulace cash flow, Tabulka 6, by náklady na nájem měly být kolem 8 %, což by odpovídalo hodnotě 36 000 Kč. Náklady na suroviny by měly být okolo 40 % měsíčních tržeb, což odpovídá hodnotě 180 000 Kč. Náklady na zaměstnance odpovídají 35 % měsíčních tržeb, což ve výsledku udává číslo 157 500 Kč. Po odečtení těchto hodnot od měsíčních tržeb nám vyjde měsíční zisk ve výši 76 500 Kč. Tabulka 6 – Cash flow – optimální verze Kalkulace cash flow – optimální verze

Výše (%)

Nájem

7–10

Suroviny

35–40

Zaměstnanci

35

Služby

5

Zisk před zdaněním

10–18

Zdroj: Vlastní zpracování. Tabulka 7 – Měsíční náklady (Kč) 373 545

Měsíční náklady celkem

Úvěr

22 250

Voda a energie

13 795

Suroviny

180 000

Zaměstnanci

157 500


6.3

Předpokládané měsíční náklady

Předpokládané měsíční náklady shrnuje následující Tabulka 7.

6.4

Návratnost investic

Návratnost investic vypočítáme, když počáteční investiční náklady 3 864 000 Kč vydělíme měsíčním ziskem 50 000 Kč (hodnota, které dosáhneme při spoření si 2/3 měsíčního zis-‐ ku). Výpočet: 3 864 000 / 50 000 = 77,28 Výsledkem je počet měsíců nutných k návratnosti vložených investic v celkové jejich výši. Výsledek 78 měsíců odpovídá hodnotě 6,5 roku. To je doba potřebná k návratnosti da-‐ ných investic.

6.5

Shrnutí

Při plánování rozpočtu jsem pracovala s hypotetickými čísly, které se mohou v průběhu rekonstrukce a následného provozu kavárny změnit. Kalkulace rozpočtu je počítána za ideálních podmínek.

94

Závěr Hlavním cílem diplomové práce bylo představit projekt rekonstrukce a následného provo-‐ zu kavárny. Bohužel toto téma je tak obsáhlé, že jsme se některým bodům tohoto projek-‐ tu nemohli věnovat naplno a zmínili jsme se o nich pouze okrajově. Nejdůležitějším bo-‐ dům v praktické i teoretické části jsme se věnovali do hloubky. Výsledkem tohoto projektu by měl být návod, jak začít s podnikáním v gastronomickém průmyslu. Za daných okolností by mohl být uplatněn v jakékoliv gastronomické provozov-‐ ně umístěné nejen v prostředí Werichovy vily. Jak jsme již zmínili, toto téma je velice obsáhlé a rozsah práce nedovoluje věnovat se mu do hloubky. To ovšem nebyl jediný problém, se kterým jsme se museli vypořádat během práce na tomto projektu. Absence stavebních plánů budovy a aktuální stav vily byl pro-‐ blémem, se kterým jsme se potýkali především při plánování rekonstrukce, vybavení pro-‐ vozovny a plánování rozpočtu. V úvodu jsme si stanovili čtyři hypotézy, se kterými jsme pracovali. Hypotéza č. 1. Spotřebitel hledá kvalitní gastronomický zážitek za rozumnou cenu na výjimečném histo-‐ rickém místě. Hypotéza č. 2. Spotřebitele zajímá život Jana Wericha a budoucí osud vily. Hypotéza č. 3. Spotřebitelův vztah ke gastronomii se odvíjí od kvality poskytovaných služeb. Hypotéza č. 4. Spotřebitel navštíví gastronomický provoz opakovaně, bude-‐li spokojen s mírou a kvalitou poskytovaných služeb. 95

V průběhu psaní diplomové práce nám byly tyto hypotézy nepřímo potvrzeny a proto se nyní, v závěru práce, ztotožňujeme. V tomto projektu by bylo zajímavé věnovat se do větší hloubky především kapitole o fi-‐ nanční návratnosti, poskytovaném sortimentu a služeb, a strategie zvýšení tržeb. Celkově byla práce na projektu rekonstrukce a následného provozu kavárny obrovským přínosem pro náš profesionální vývoj. Pevně věříme, že dokončením diplomové práce nebude tento projekt uzavřen, ale naopak rozšířen a uveden do reality.

96

Literatura [1]

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=766799, 13. 3. 2013

[2]

BERÁNEK, J.; KOTEK, P. 2007. Řízení hotelového provozu. 4. vyd. Praha : MAG Con-‐ sulting s.r.o, 2007. ISBN 978-‐80-‐86724-‐30-‐0

[3]

http://berza.it/, 12. 5. 2013.

[4]

http://www.businessvize.cz/planovani/kde-‐se-‐vzala-‐a-‐k-‐cemu-‐je-‐pest-‐analyza, 11. 3. 2013

[5]

http://catler.cz/produkty/grilovani/gr-‐8012, 18. 3. 2013

[6]

CINGER, F. 2005. Dvanáct podob Jana Wericha. Praha : SinCon, 2005. ISBN 80-‐86718-‐49-‐2.

[7]

http://www.doubleshot.cz/, 4. 4. 2013

[8]

http://euro.e15.cz/archiv/werichova-‐vila-‐nespadne-‐955843, 13. 3. 2013

[9]

http://excel-‐navod.fotopulos.net/swot-‐analyza.html, 13. 3. 2013

[10] http://www.finta.cz/, 21. 3. 2013 [11] http://www.gastrovesely.cz/gastronomicke-‐vybaveni-‐detail/id-‐4691/chladici-‐a-‐ mrazici-‐zarizeni/akce-‐chladici-‐vitrina-‐save-‐cdb-‐240l-‐(rt-‐235)-‐doprava-‐zdarma.html, 18. 3. 2013 [12] http://www.harneytea.cz/harney_history_cz.php, 3. 4. 2013 [13] HAVRÁNEK, E. 1948. Kampa pražské Benátky. Praha : Naňka, 1948. [14] http://www.hemersonsrl.com/eng/lavastoviglie_cesto_fisso.asp, 18. 3. 2013 [15] http://www.juka.cz/userfiles/file/str-‐15.pdf, 18. 3. 2013. [16] http://kalkulacky.idnes.cz/cr_uverova-‐kalkulacka.php? suma=2+864+000,00&urok=7,00&rok=20&interval=12&typ=po, 20. 5. 2013. [17] http://www.kampanula.cz/pokracovani-‐ucene-‐toulky-‐27-‐3-‐2012/, 13. 2. 2013 [18] http://www.kavovary-‐obchod.cz/kavovary-‐detail.asp?kid=178, 18. 3. 2013 [19] http://www.kultura21.cz/divadlo/96-‐osvobozene-‐divadlo-‐voskovce-‐a-‐wericha, 12. 2. 2013

97

[20] http://www.mall.cz/mlynky-‐kava/graef-‐cm-‐95, 18. 3. 2013 [21] http://mastercatering.hr/standardni-‐ledomat-‐icematic-‐e35s/, 18. 3. 2013 [22] http://www.mopeka.cz/, 4. 5. 2013 [23] http://nemoci.vitalion.cz/cukrovka/, 19. 3. 2013 [24] http://www.nordline.cz/userfiles/file/str-‐29-‐31.pdf, 18. 3. 2013 [25] http://www.nordline.cz/userfiles/file/str-‐38-‐48.pdf, 18. 3. 2013 [26] http://www.portalymest.cz/obrazky/dum-‐josefa-‐dobrovskeho-‐-‐werichova-‐vila.jpg, 14. 6. 2013. [27] http://www.praguecityline.cz/, 9. 2. 2013 [28] http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/werichovu-‐vilu-‐obyvali-‐slavni-‐ 20120611.html, 12. 2. 2013 [29] SCHONBERG, M. 1992. Osvobozené. Praha : Odeon, 1992. ISBN 80-‐207-‐0415-‐9. [30] SRPOVÁ, J.; ŘEHOŘ, V. a kol. 2010. Základy podnikání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-‐80-‐247-‐3339-‐5. [31] SRPOVÁ, J.; SVOBODOVÁ, I. a kol. 2011. Podnikatelský plán a strategie. Praha : Gra-‐ da Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-‐80-‐247-‐4103-‐1. [32] VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. 2012. Podnikání malé a střední firmy. 3. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-‐80-‐247-‐4520-‐6. [33] http://vestfrostsolutions.com/en-‐gb/wine_-‐_food/group/product/food_-‐_wine-‐ wine_cabinets.aspx?myProdId=PROD36&url=/en-‐gb/wine_-‐_food/group/food_-‐ _wine-‐wine_cabinets.aspx, 18. 3. 2013 [34] http://www.wine.cz/katalog.php?cmd=detail&kategorie=3&subj=3071, 10. 5. 2013 [35] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (Živnostenský zákon). Ostrava : Sagit, a.s., 2008. ISBN 978-‐80-‐7208-‐681-‐8. [36] Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník. Ostrava : Sagit, a.s., 2008. ISBN 978-‐80-‐7208-‐684-‐9. [37] http://www.zivotsdietou.cz/informace-‐a-‐ nemoci/celiakie?gclid=CJGp6Lbk37cCFZLKtAodbhAArQ , 19. 3. 2013

98

Přílohy

Seznam příloh Příloha č. 1: Denní nabídka

Příloha č. 1. – Denní nabídka Polévka Chřestový krém se slaninovými krutóny Saláty Ovocný salát Salát Caesar Salát s marinovaným lososem na ledovém salátu s jahodami a koprovým dresinkem Bagety Křupavá bagetka s červenou řepou a kozím sýrem Bageta s nakládanou hovězí roštěnou a chřestem Pannini 4 druhy sýrů Pannini s proscuitto a chilli papričkami Koláče Slaný cuketový Rebarborový Zdroj: Vlastní zpracování.

Rekonstrukce a následný provoz kavárny

Recommend Documents