PROVOZ REVIZE A ÚDRŽBA

Autor knihy vycházel z vlastních osobních zkušeností a mnohaleté praxe revizního technika, a je si vědom toho, že jeho závěry a názory, se nemusejí jednoznačně shodovat s orgány státní správy. Právě tak, jako se ve svých názorech odlišují občané, tak i odborná veřejnost není zcela jednotná. Zkušenosti však nelze nahradit a podělit se o ně s ostatními, vnímá autor jako dobrou příležitost ke zlepšení pohledu na tuto problematiku. Z obsahu: • Rozdělení vyhrazených a nevyhrazených technických zařízení • Co je provozní dokumentace • Tvorba a aktualizace provozní dokumentace • Bezprostřední i  dlouhodobá rizika • Revize a kontroly svépomocí • Jak správně objednávat revize

• Odpovědnost revizního technika, provozovatele, majitele • Kdo je osoba zodpovědná za provoz a  jaké jsou její povinnosti • Co vyžadovat po revizním technikovi • Opravy závad nalezených při revizi

Grada Publishing, a. s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: [email protected], www.grada.cz

Martin Šturma

PROVOZ, REVIZE A ÚDRŽBA TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

Publikace si klade za cíl poskytnout srozumitelné a co nejobsáhlejší informace především vlastníkům a provozovatelům vyhrazených technických zařízení, kteří je používají pro své podnikání. Zároveň by měla sloužit odborníkům – revizním technikům, vedoucím technických oddělení, osobám zodpovědným, manažerům údržby či technikům BOZP, kteří v zájmu bezpečnosti, ochrany zdraví a majetku tato zařízení kontrolují a revidují. Získají zde návod, jak vzájemně spolupracovat, jaké podmínky a dokumenty je potřeba kontrolorům připravit.

PROVOZ REVIZE A ÚDRŽBA TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

Martin Šturma

VYHRAZENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ ELEKTRICKÁ • PLYNOVÁ • TLAKOVÁ • ZDVIHACÍ

PROVOZ REVIZE A ÚDRŽBA TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

VYHRAZENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ ELEKTRICKÁ • PLYNOVÁ • TLAKOVÁ • ZDVIHACÍ

Martin Šturma

Grada Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Ing. Martin Šturma

Provoz, revize a údržba technických zařízení Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 [email protected], www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 5904. publikaci Odpovědná redaktorka Věra Slavíková Sazba Šimon Jimel Počet stran 144 První vydání, Praha 2015 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2015 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-9829-5 (ePub) ISBN 978-80-247-9828-8 (pdf) ISBN 978-80-247-5121-4 (print)

Obsah

Obsah

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1 Základní rozdělení vyhrazených a nevyhrazených technických zařízení . . . . . 9 1.1 Vyhrazená technická zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1.2 Nevyhrazená technická zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 2 Technické bezpečnostní minimum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 3 Co je provozní dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 4 Tvorba a aktualizace provozní dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 5 Zařízení bez dokumentace a s dokumentací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 6 Další požadavky na provozování technických zařízení . . . . . . . . . . . . . . . 21 7 Bezprostřední i dlouhodobá rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 7.1 Bezprostřední rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 7.2 Dlouhodobá rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 8 Co je revize a co kontrola vyhrazeného technického zařízení . . . . . . . . . . .31 8.1 Revizní technik elektrických zařízení, strojů a hromosvodů . . . . . . . . .32 8.2 Revizní technik plynových zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33 8.3 Revizní technik tlakových zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 8.4 Revizní technik zdvihacích zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .35 8.5 Rozdělení typů revizí vyhrazených technických zařízení dle jejich druhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 8.6 Co kontrolovat při přebírání revizní zprávy . . . . . . . . . . . . . . . . . . .41 9 Revize a kontroly svépomocí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 10 Kdo je osoba zodpovědná za provoz a jaké jsou její povinnosti . . . . . . . . . 61 10.1 Právní předpis o osobě zodpovědné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .61 10.2 Kompetence a odpovědnost osob zodpovědných za jednotlivá vyhrazená technická zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 10.3 Shrnutí povinností osoby zodpovědné za provoz . . . . . . . . . . . . . . 66 10.4 Koho pověřit osobou zodpovědnou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 11 Odpovědnost revizního technika, provozovatele, majitele . . . . . . . . . . . . 73 12 Školení obsluh vyhrazených technických zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

5

6

Provoz, revize a údržba technických zařízení

13 Jak správně objednávat revize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 13.1 Elektrická zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .81 13.2 Zdvihací zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 13.3 Plynová zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 13.4 Tlaková zařízení a kotelny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 13.5 Další doporučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 14 Co vyžadovat po revizním technikovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 14.1 Revizní technik zaměstnanec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 14.2 Revizní technik externí (nakoupená služba) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 14.3 Úhrady za revize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93 15 Co potřebuje revizní technik pro správné provedení revize či kontroly . . . . 95 15.1 Podmínky pro vykonání revize, kontroly, zkoušky nebo inspekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 15.2 Technické vybavení revizních techniků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 16 Opravy závad nalezených při revizi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 16.1 Provozní závady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 16.2 Dokumentační závady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 16.3 Nebezpečné závady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 16.4 Oprávnění k odstranění závad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 17 Přenesení povinnosti revidovat zařízení pronajatá a pronajímaná . . . . . . . 104 17.1 Zařízení pronajatá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 17.2 Zařízení pronajímaná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 18 Zařízení stárnou stejně jako lidé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 18.1 Stará zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 18.2 Nová zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 19 Krátce o ostatních technických zařízeních a povinnostech . . . . . . . . . . . . 112 19.1 Ocelové konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 19.2 Komíny, kouřovody a spalinové cesty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 19.3 Žebříky, schůdky, lešení apod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 19.4 Paletové ručně vedené vozíky bez pohonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 19.5 Havarijní jímky, nadzemní nádrže, záchytné jímky . . . . . . . . . . . . . 117 19.6 Klimatizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 19.7 Kotle z pohledu měření jejich účinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 19.8 Hydraulická zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 19.9 Pneumatická zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 20 Kontrola orgánů státní správy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 21 Co nám chystá budoucnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Závěrečné slovo autora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Použitá legislativa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Odborná způsobilost autora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

Předmluva

Předmluva

Kniha o provozování a revidování vyhrazených technických zařízení je určena především těm vlastníkům, kteří taková zařízení sami provozují nebo je provozovat nechávají. Zároveň by měla sloužit odborníkům – revizním technikům, kteří v zájmu bezpečnosti, ochrany zdraví a majetku tato zařízení kontrolují a revidují. Cílem této publikace je poskytnutí srozumitelných a  co nejobsáhlejších informací o  povinnostech pro ty, kdo vyhrazená technická zařízení používají pro své podnikání, nechávají na nich pracovat své zaměstnance, pro vlastní klid platí pojišťovnám a v neposlední řadě tyto nástroje zisku revidují. Po jejím přečtení byste měli být o  krok dále ve svých úvahách, zda děláte pro bezpečnost svých zaměstnanců, svého majetku i svou vlastní dost a  zda jste připraveni na možné důsledky v  případě, že něco zanedbáváte. Chci vám nabídnout pohled na vaše zařízení z jiného úhlu pohledu a pokusit se vám vysvětlit, že revize nejsou jen drahý papír, jak si možná většina z vás myslí. Jsou především obrazem o vás samých, o vaší míře odpovědnosti a osobní statečnosti při nesení rizika, které v konečném důsledku může znamenat i ztrátu vaší svobody či doživotní výčitky za smrt druhého. Není však mým cílem vás strašit nebo vzbuzovat pocit neklidu. Naopak, pokusím se vysvětlit, jak na to, abyste v rámci svých možností dělali vše podle požadavků české i evropské legislativy a zároveň věděli, jak správně a u koho objednat revize svých zařízení. Stanete se rovnocenným partnerem revizním technikům. Oni zároveň budou vědět, co od jejich práce očekáváte, jaké podmínky jim pro práci připravíte a jaké provozní dokumenty předložíte. Klíčové je uvědomit si, že spolupráce majitele či provozovatele zařízení s revizním technikem je tím základním předpokladem pro dosažení kýženého výsledku, kterým je dobře zrevidované zařízení za rozumnou cenu. Věřím, že po dočtení poslední stránky knihy budete všichni – vlastníci, provozovatelé i revizní technici – vnímat své povinnosti a kvalitu své práce jako běžnou samozřejmost a nikoliv jako nutné zlo.

7

Základní rozdělení vyhrazených a nevyhrazených technických zařízení

1

Základní rozdělení vyhrazených a nevyhrazených technických zařízení

Technická zařízení, se kterými se všichni potkáváme doma, na svých pracovištích, v restauracích nebo obchodech, se dle platné české i evropské legislativy dělí do dvou základních skupin. První skupinou jsou vyhrazená technická zařízení a tou druhou nevyhrazená technická zařízení, přičemž v každodenním používání dokáže tyto skupiny oddělit jen málokdo. Pojďme se podívat na každou ze skupin blíže.

1.1

Vyhrazená technická zařízení

Vyhrazenými technickými zařízeními jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb. Jsou to technická zařízení tlaková (dále popsaná ve vyhlášce č. 18/1979 Sb.), zdvihací (dále popsaná ve vyhlášce č. 19/1979 Sb.), elektrická (dále popsaná ve vyhlášce č. 73/2010 Sb.) a plynová (dále popsaná ve vyhlášce č. 21/1979 Sb.). Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin, a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a  fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních. Každé vyhrazené technické zařízení má vlastní definici, která slouží pro jasné pojmenování jeho funkce a zároveň pomáhá provozovatelům se zatříděním technických zařízení. Elektrická zařízení – zahrnují všechna elektrická zařízení, která jsou určena pro výrobu, přenos, přeměnu, rozvod a užití elektrické energie. Plynová zařízení – zahrnují všechna plynová zařízení, která jsou určena pro převoz, manipulaci, jako zdroj tepla či technické plyny používané při výrobě. Tlaková zařízení – zahrnují všechna tlaková zařízení, která jsou určena pro skladování či výrobu kapalných, plynných nebo prašných látek včetně vzduchu. Zdvihací zařízení – zahrnují všechna zdvihací zařízení, která jsou určena pro přemístění břemen z bodu A do bodu B, zdvihnutí břemene pomocí můstku, přepravu osob a materiálu. Zdvihací zařízení používají při svém provozu k přemisťování břemen vázací prostředky.

9

10

Provoz, revize a údržba technických zařízení

1.2

Nevyhrazená technická zařízení

Nevyhrazenými technickými zařízeními jsou míněna zařízení, která svým provozováním nevykazují zvýšenou míru ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, a která nepodléhají dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb. Nevyhrazená technická zařízení však podléhají nařízení vlády 378/2001 Sb., který stanovuje kontroly a základní požadavky pro tato zařízení. Mezi klasické zástupce nevyhrazených technických zařízení patří například žebříky, schůdky, lešení, ručně vedené paletové vozíky, vysokozdvižné vozíky, regálové systémy, klimatizace, ale také zdvihací zařízení s nosností do 5 tun nebo záchytná vana pod barely s chemikáliemi. Klasickým zařízením nevyhrazeným je komín či spalinová cesta nebo ocelová konstrukce. Možná se nyní zamýšlíte nad otázkou, proč jsou vlastně technická zařízení rozdělena do vyhrazených a nevyhrazených, když mezi nimi z praktického hlediska provozování není v podstatě žádný rozdíl. Vaše úvaha je správná a vězte, že z hlediska provozování ani není možné dělat mezi nimi rozdíly či přistupovat ke každé skupině odlišně. Jak již bylo popsáno výše, technická zařízení svým rozdělením spadají do jiných právních předpisů a to je ten základní rozdíl. Vyhrazená technická zařízení, definovaná v zákoně o státním odborném dozoru, podléhají pravidelným kontrolám a revizím odborně způsobilým v daném oboru, které mají vydáno osvědčení revizního technika právě státním odborným dozorem (TIČR). Naopak nevyhrazená technická zařízení, jejichž provoz se primárně řídí jiným právním předpisem, podléhají pravidelným ročním kontrolám, které nemusí dělat odborně způsobilá osoba (revizní technik), ale postačuje osoba poučená, která kontrolu provádí na základě provozní dokumentace technického zařízení. V  záplavě právních předpisů v  podobě evropských či harmonizovaných norem, vyhlášek, nařízení vlády či zákonů by se mohlo zdát, že vyhrazeným technickým zařízením je vlastně každé a některé společnosti, které zařízení prodávají, montují, servisují či revidují, se s tímto mylným tvrzením či představou ztotožňují a v podstatě tím vyvolávají u provozovatelů a majitelů zařízení mylný dojem o jejich povinnostech. Je na místě, zde uvést, že fakticky existují skutečně pouze čtyři skupiny vyhrazených technických zařízení, a těmi jsou elektrická, plynová, tlaková a zdvihací. V mnoha případech je samozřejmě velmi těžké určit rozhraní obou zařízení, složité je to především ve výrobních závodech. V další kapitolách byste měli naleznout ten správný klíč k jejich rozlišení.

Technické bezpečnostní minimum

2

Technické bezpečnostní minimum

Provozovatelé či majitelé technických zařízení nejsou leckdy fundovanými odborníky na provoz, údržbu, kontroly či revize těchto svých zařízení a v dobré víře dělat vše správně a zároveň hospodárně hledají pravidla na internetu nebo chodí na odborné přednášky či se ptají známých. Jednou ze základních podmínek pro řádné provozování zařízení je uvědomění si pojmů a nastavení technických bezpečnostních minim. V České republice panuje mezi laiky i některou odbornou veřejností mýtus, že norma, a to ať česká, či harmonizovaná, není vlastně závazný dokument, a tudíž není nutné se tímto předpisem zcela řídit či naplňovat jeho obsah v provozu samotném. Norma je to již zmíněné technické bezpečnostní minimum. Každá norma by se měla dle mého názoru stát závazným dokumentem (tak, jak tomu bývalo v minulosti), je-li v ní samotné odkaz na právní před­pis, který je schvalován ústavními činiteli ČR. Těmito právními dokumenty rozumíme na­řízení vlády (NV), vyhlášky a samozřejmě zákony. Hierarchie právních předpisů v oblasti technických zařízení je následující: •• zákon, •• nařízení vlády, •• vyhláška, •• norma. Ve většině právních předpisů nadřazených normám bývá také odkaz na příslušnou normu, která problematiku řeší podrobněji než například zákon samotný. Z praktického hlediska je norma, jakožto technické bezpečnostní minimum, pro každého provozovatele a majitele zařízení nejjednodušší a z pohledu nákladů nejoptimálnější. Pokud vlastník nedodržuje a nenaplňuje požadavky norem, je povinen dodržovat požadavky nadřazených předpisů, které jsou sice obecnější, ale v  konečném důsledku mnohem tvrdší, přísnější a jejich plnění výrazně dražší. PŘÍKLAD Požadavky na vyhrazená technická zařízení Vyhrazená technická zařízení určuje vyhláška č. 73/2010 Sb. a dále se na ni váže zákon č. 22/1997 Sb., o  technických požadavcích na výrobky a  o  změně a  doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí, nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení. Pokud byste jako provozovatelé technického zařízení měli naplnit všechny tyto právní předpisy

11

12

Provoz, revize a údržba technických zařízení dle jejich obsahu a podmínek, nebudete toho s největší pravděpodobností vůbec schopni, neboť celý proces začíná již u samotných výrobců zařízení. Naplníte-li však technické bezpečnostní minimum a budete o svá zařízení pečovat na základě norem, které jsou konkrétnější a více zohledňují provoz zařízení v praxi, máte téměř 100% šanci, že jejich požadavky splníte. Mohlo by se zdát, že normativních předpisů je mnohem více než zákonů a je to samozřejmě pravda, ale důvodem není klást na provozovatele zařízení více nároků a požadavků, ale naopak celý proces zjednodušit a popsat technické bezpečnostní minimum srozumitelněji než v zákoně samotném. Je však také třeba říci, že pro naplnění minima je třeba pracovat každodenně s provozními předpisy jednotlivých zařízení a určovat interní podmínky pro jejich provoz, údržbu či revize, protože zkušenosti s provozováním zařízení v daném prostředí a v daných podmínkách nemůže nahradit žádný právní předpis. Vy jste ti, kdo užívají svá zařízení, udržují je, starají se o ně, školí na ně své zaměstnance, a proto byste měli nejlépe vědět, jak pro ně v podobě provozních předpisů nastavit technické bezpečnostní minimum. Právní předpisy slouží jako obecný návod a příručka, ale nehledejte v nich postupy pro provoz vašich zařízení. Budete-li dodržovat základní požadavky norem, které řeší dané technické zařízení, naplňujete literu zákona ve smyslu technického bezpečnostního minima.

Co je provozní dokumentace

3

Co je provozní dokumentace

Na úvod této kapitoly bych rád uvedl, že oblast provozní dokumentace je tak obsáhlá a důležitá, že by si zasloužila samostatnou publikaci, věnovanou pouze provozním dokumentacím, jejich vzorům a podrobným návodům. Většina majitelů či provozovatelů technických zařízení má za to, že pokud dostali od výrobce příslušného zařízení návod k obsluze, záruční list a třeba návod na opravu či údržbu, mají provozní dokumentaci, ale bohužel tomu tak není. Zmíněné dokumenty jsou samozřejmě součástí provozní dokumentace, avšak nejsou dostatečné. Neexistuje přesný právní překlad pojmu provozní dokumentace, ale ke každému zařízení je v příslušné normě, vyhlášce, nařízení vlády či zákoně předepsaná dokumentace, která se považuje za provozní a tato musí být udržována v aktualizované podobě po celou dobu životnosti zařízení. Provozní dokumentaci je možné rozdělit do několika skupin, podle důležitosti, obecnosti či naopak zcela jasné konkretizace. V první řadě je třeba si uvědomit, jak vlastně zařízení, které má mít provozní dokumentaci, funguje, zda je to například samostatně stojící stroj, nebo soubor několika zařízení na jednom místě tvořící celek (například kotelna). Stupně provozní dokumentace je možné v obecné rovině shrnout takto: Řád preventivní údržby dle NV 101/2005 Sb. – je základní dokument určující výskyt zařízení v provozech majitele či provozovatele a popis, jak a kdo se o ně stará, kdo je reviduje, jak často apod. Protokol o určení vnějších vlivů dle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 a ČSN 33 2000-3 – dokument, který obsahuje základní požadavky na návrh elektrického zařízení včetně vyhotovování základních podkladů a určuje druh prostředí, ve kterém jsou instalace a technická zařízení provozovány. Bez tohoto dokumentu není možné řádně určit termíny elektrických revizí a stanovit podmínky pro provozování elektrozařízení. Místně provozní bezpečnostní předpis – dokument obsahuje základní požadavky na návrh technického zařízení včetně vyhotovování základních podkladů. Zpracovává se například pro rozvodny vysokého i nízkého napětí, kotelny, kompresorové stanice, plynové regulační stanice apod. MPBP může v některých případech nahradit návod k obsluze. Výchozí a periodické revizní zprávy dle zákona č. 174/1968 Sb. a příslušných právních předpisů – revizní zprávy k vyhrazeným technickým zařízením jsou jedny ze stěžejních dokumentů hodnotících bezpečnost zařízení. Výchozí revizní zprávu byste měli mít archivovánu po celou dobu životnosti zařízení a zároveň ji vždy a bez vyzvání předkládat

13

14

Provoz, revize a údržba technických zařízení reviznímu technikovi, který bude dělat pravidelnou, nebo chcete-li periodickou revizi. Pokud výchozí revizní zprávu k zařízení, které je staré desítky let, nemáte, není to v pořádku, ale revizní technik to nebude považovat za závadu. Avšak chybí-li k novému zařízení, je to pro revizního technika důvod pochybovat o bezpečnosti samotného zařízení a do revizní zprávy to zapíše jako závadu. Zpětně však po uvedení do provozu výchozí revize provést nelze. Pravidelné revizní zprávy by měly být uloženy pouze a jen v poslední platné podobě, nic vás nezavazuje k tomu mít schovány všechny provozní revize a případný inspektor je nemůže chtít. Chcete-li si je archivovat například z důvodu evidence závad či protokolů o odstranění závad, dělejte to, ale mimo provozní dokumentaci. Zásadním požadavkem pak je, aby u revizní zprávy, ve které byly konstatovány závady, byl protokol o jejich odstranění. Chybí-li tento protokol nebo není-li přímo v revizi zapsáno odstranění závady, vystavujete se postihu ze strany inspektorů, protože nejste schopni doložit, že jste splnili svou zákonnou povinnost a závady skutečně odstranili. Návod k obsluze a údržbě dle zákona č. 634/1992 Sb. – návod výrobce pro používání technického zařízení musí obsahovat návod pro montáž, uvedení do provozu, užití, údržbu a způsob likvidace zařízení a další informace, které jsou důležité pro užívání zařízení. Dále by měl obsahovat popis rizik spojených s používáním zařízení a kategorie uživatelů, kteří mohou být ohroženi při užívání zařízení. Prohlášení o shodě (CE) dle zákona č. 22/1997 Sb. – dokument popisující shodu výrobku s platnými nařízeními České republiky i Evropské unie pro uvedení zařízení do provozu. CE by mělo obsahovat obecný popis výrobku, výkresy, schémata, popisy a komentáře nutné ke srozumitelnosti výkresů, seznam technických norem, které byly použity, záznamy o provedených zkouškách, výsledky konstrukčních výpočtů a provedených zkoušek, popřípadě zkušební protokoly a certifikáty vydané autorizovanou osobou, návod k použití. Některé protokoly o  shodě si může uživatel vydat sám, avšak za předem daných podmínek a za součinnosti s odborníky na dané technické zařízení. Dokumentace skutečného provedení dle vyhlášky č. 62/2013 Sb. – nová vyhláška o dokumentaci staveb nařizuje majitelům a provozovatelům uchovávat veškerou dokumentaci od technických zařízení po celou dobu jejich životnosti. Zároveň požaduje mít zpracovanou dokumentaci skutečného provedení, která musí být průběžně aktualizována v návaznosti na změny, které se na zařízení provádějí. Většinu této dokumentace zpracovává statik či projektant daného technického zařízení. Systém bezpečné práce na zdvihacích zařízeních dle ČSN ISO 12 480-1 – provozní dokument zabývající se bezpečnou prací na zdvihacích zařízeních všech typů včetně výtahů. Obsahem musí být především zhodnocení rizik ze samotné činnosti, určení systému práce, návod na školení obsluhy atd. Dokumentace o ochraně před výbuchem dle vyhlášky č. 406/2004 Sb. – tato vyhláška hovoří o požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Jak již obsah samotné vyhlášky napovídá, zpracovaný provozní dokument by měl popisovat místa kvalifikovaná jako prostředí nebezpečí výbuchu. Je nutné si přitom uvědomit, že nejde například jen o výbušné látky typu technických plynů či mouky, ale také o zcela běžná zařízení, jakými jsou rozvody zemního plynu či propan

Co je provozní dokumentace butanu, který se jakkoliv upravuje na tlaku (plynové regulační stanice) či se skladuje v zásobnících. Plán preventivní údržby strojů a zařízení dle NV 378/2001 Sb. – jak již název napovídá, měl by tento dokument obsahovat plán preventivní (pravidelné, více str. 28) a popřípadě prediktivní (znalostní, více str. 28) údržby na všechna vlastněná či provozovaná technická zařízení. Prioritně je třeba se věnovat strojům a zařízením, se kterými se každodenně pracuje, neboť právě ty se opotřebovávají nejvíce. Nesmí se však zapomínat na údržbu objektů, rozvodů plynu či kotelen. Výchozím dokumentem pro tvorbu plánů údržby by měl být vždy návod od výrobce. V případě, že není k dispozici, doporučuje se přistoupit ke kombinaci preventivní a prediktivní údržby, protože pouhý odhad toho, jak, co a kdy preventivně udržovat, opravdu nestačí. Velmi důležitou součástí plánu preventivní údržby je seznam nejpoužívanějších náhradních dílů a seznam osob, které smějí údržbu provádět. Pamatujte, že pravidelně prováděnou údržbou docílíte výrazných úspor nákladů na údržbu reaktivní (viz str. 28) a zabráníte ztrátám na výrobě například z důvodu nefunkčnosti strojů. Školení obsluhy technických zařízení – prezenční listina či osvědčení odborné způsobilosti obsluhy především vyhrazených technických zařízení je jednou z  naprosto nejdůležitějších provozních dokumentací, neboť jednoznačně prokazuje způsobilost osob k  používání či obsluze. Neméně důležité je vědět, kdo je vlastně tím, kdo může školit obsluhu vyhrazených technických zařízení, neboť pokud necháte proškolit obsluhu osobou k tomu nezpůsobilou, jako byste to vůbec neudělali. Všeobecně nejlepší je zvolit pro školení obsluhy revizního technika daného zařízení, protože pak máte záruku, že obsluha bude řádně proškolena odborně způsobilou osobou. Jsou samozřejmě zařízení, na která školí především výrobce, na některá jste schopni si osoby proškolit sami, na základě místně provozních předpisů. Provozní deníky technických zařízení – součástí technických zařízení by měly být provozní deníky, do kterých obsluha zapisuje pravidelné kontroly a činnosti, které se na zařízení dělají, zároveň slouží jako záznamník mimořádných událostí či údržby zařízení. Deníky musí být místěny u zařízení pro okamžitou kontrolu. Veškerá provozní dokumentace, která se samozřejmě liší provoz od provozu, by měla být vždy přístupná obsluze, provozovateli i  inspektorům. Řádně vedená dokumentace může být klíčová v případě nehody či havárie. Velmi důležité konstatování pro majitele či provozovatele je, že v drtivé většině technických zařízení je nejdůležitější návod od výrobce či zhotovitele zařízení, a to především proto, že ten, kdo zařízení vyrobí, musí pro jeho uvedení do provozu podstoupit řadu zkoušek a  testů, které ukazují na slabá i silná místa zařízení. Výrobce je tedy ten, kdo by měl znát veškerá rizika svého výrobku, a také by měl doporučit optimální podmínky používání a údržby pro zajištění maximální životnosti a bezpečnosti.

15

16

Provoz, revize a údržba technických zařízení

4

Tvorba a aktualizace provozní dokumentace

Z předešlé kapitoly plyne faktická povinnost mít zpracovánu provozní dokumentaci, udržovat ji v aktuální podobě a především mít technickou erudici k jejímu vytvoření. Přibližme si detailněji proces tvorby a aktualizace provozních dokumentů. Drtivou většinu výrobních podniků, obchodních center či komerčních objektů, ale i rodinných domů vlastní či provozují lidé, kteří nemají prostor ke studiu právních předpisů a zároveň nemají technickou kvalifikaci k tvorbě provozní dokumentace. Tak jako dobrý manažer musí umět řídit lidi, tak jako dobrý lékař musí umět pomoci pacientovi, tak musí být dobrý technik v daném oboru technických zařízení schopen vytvořit a následně aktualizovat provozní dokumentaci. Praxe ukazuje, že tvorbou provozní dokumentace na nejvyšší úrovni se zabývá jen velmi málo odborníků a důvodem je bohužel i malá poptávka právě ze strany majitelů či provozovatelů technických zařízení. Již zmíněné základní provozní dokumenty by měli skutečně tvořit lidé, kteří k tomu mají nejen patřičné vzdělání, ale také zkušenosti. V další části knihy si popíšeme výkon osoby zodpovědné za vyhrazená technická zařízení, zde si uvedeme návod, jak a  od koho si nechat zpracovat či aktualizovat provozní dokumentaci. První kroky by měly vést buď do archivu, či ke kompetentním lidem v provozu a společně s nimi bychom se měli pokusit vytvořit seznam stávající provozní dokumentace, uvědomit si změny, které se odehrály od jejího vzniku či poslední aktualizace a následně jednat. Je možné, že zjistíte naprosto uspokojivý stav a budete si moci říci: jsem dobrý provozovatel technických zařízení, ale spíše naleznete spoustu nedostatků k dořešení. V  zásadě jsou dvě možnosti, jak dál postupovat. Tou první je vyhledat a  zaměstnat odborníka v  dané problematice, následně ho nechat vytvořit či aktualizovat provozní dokumentaci. Druhou možností je najmout si odborníků několik, na každý jednotlivý obor jednoho. Vězte, že na území ČR není mnoho lidí, kteří by byli schopni zpracovat provozní dokumentaci v plném rozsahu a požadované kvalitě. Před zadáním takové práce (ať již zaměstnanci, či externímu subjektu) by mělo být prioritní posoudit znalost problematiky dodavatele a vyžádat si vzorek již dříve jím zpracované dokumentace. Nepochybně budou nejkvalifikovanější osoby vycházet z řad revizních techniků či projektantů daných zařízení. Provozní dokumentaci samozřejmě nelze tvořit bez znalosti provozů, a proto buďte připraveni na velmi úzkou součinnost při tvorbě dokumentací. Například ani ten nejlepší revizní elektrotechnik neurčí správně vnější vlivy bez toho, že byste mu řekli, jaké látky skladujete a jak s nimi zacházíte. Právě tak ani projektant profesionál nebude schopen

Tvorba a aktualizace provozní dokumentace vytvořit projekt skutečného provedení plynových rozvodů, když nedostane jasné podklady. V případě nových staveb by samozřejmě měla být dodána co nejaktuálnější provozní dokumentace zhotovitelem, ale zkušenosti opět ukazují, že tomu tak mnohdy nebývá a majitelé objektů následně platí statisíce korun za vytvoření provozní dokumentace nové. Už při výstavbě či rekonstrukci je vhodné přizvat jako dohled investora odborníka v dané problematice, který posoudí rozsah předávané dokumentace a upozorní zhotovitele na její nedostatky či neúplnost. Aktualizace provozní dokumentace je neméně důležitá, možná je ještě důležitější než dokumentace prvotní, a majitel či provozovatel je povinen ji provést při každé změně, která by mohla ovlivnit například rozsah či způsob užívání technických zařízení. PŘÍKLAD Změna užívání objektu Pokud je objekt využíván jako kancelářské prostory a majitel se rozhodne, že některou z kanceláří pronajme jako ordinaci praktického lékaře, je to přesně ten okamžik, kdy ještě před podpisem nájemní smlouvy musí zaktualizovat provozní dokumentaci a zeptat se příslušných odborníků, zda je tato změna vůbec možná. Pokud to totiž neudělá a nesplní tak podmínky k užívání, a to nejen dle stavebního zákona, ale především dle technických norem platných pro zdravotnictví, vystavuje se obrovskému riziku v případě úrazu pacienta například elektrickým proudem. Dojde-li k takovéto události, je téměř jisté, že majitel objektu či provozovatel bude za tuto událost trestněprávně stíhán. Při jakékoliv kontrole ze strany orgánů státní správy bude provozní dokumentace vyžadována jako první, a  proto je nutné dbát na její kvalitu a  odbornost, kterou zajistíte pouze tím, že dokumentaci vytvoří a zaktualizují lidé, kteří tomu rozumí a jsou si vědomi vlastní odpovědnosti za takto zpracovanou dokumentaci.

17

18

Provoz, revize a údržba technických zařízení *

5

Zařízení bez dokumentace a s dokumentací

Jak sami vidíte, problematika provozní dokumentace není vůbec jednoduchá, ale o to je důležitější. Za svou dvacetiletou praxi jsem byl osobně účasten desítek kontrol různých orgánů státní správy, desítek kolaudací a uvádění zařízení do provozu, ale i přes to, co jsem viděl a zažil, nedokážu předvídat všechny nástrahy, které na vás mohou čekat při kontrolách či uvádění do provozu. Pokusím se popsat možnosti provozování technických zařízení, a to především v návaznosti na kapitoly předešlé a na fakt, že většina zařízení není nová a předepsaná dokumentace chybí. Ještě než se blíže podíváme na možnosti provozovat zařízení tzv. na základě náhradní dokumentace, rád bych připomněl, že většina státních kontrolních orgánů nemá žádný zájem vás pokutovat či jinak sankcionovat, dělají prostě jen svou práci a  snaží se svými kontrolami poukazovat na možné nedostatky. Zákon o  inspekci práce č. 251/2005 Sb. jasně definuje, co inspektoři smějí a co nikoliv, zároveň pak říká, jak smí potrestat a zač. Uvědomte si, že více než polovina všech kontrol začíná u vašich zaměstnanců. Někteří s vírou, že vám ublíží, odešlou na oblastní inspektorát práce třeba i nepravdivou informaci o tom, že něco zanedbáváte. Inspektoři pak mají povinnost tuto informaci prověřit, a pokud budete mít svá zařízení vybavena provozní dokumentací či náhradními doklady k jejímu provozování, dá se říci, že máte vyhráno. Zde je na místě jednoznačně uvést, že kontrolovat technická zařízení a sankcionovat vás za případné nedostatky má na úrovni bezpečnosti práce pouze a jen Oblastní inspektorát práce (OIP). Mezi veřejností panuje totiž mylná obava, že tuto pravomoc má také Technická inspekce České republiky (TIČR), ale skutečně tomu tak není. TIČR je organizací soukromou, jejímž zřizovatelem je stát, ale působí primárně jako státní odborný dozor, který vydává odborné posudky či stanoviska, za která jako provozovatelé vždy zaplatíte. Ohlásí-li se vám inspektorát práce, česká obchodní inspekce nebo hasičský záchranný sbor na pravidelnou kontrolu či kontrolu mimořádnou, měli byste shromáždit veškerou provozní i jinou dokumentaci k zařízení na jedno místo a pověřit svého pracovníka nebo externí společnost zastupováním při této kontrole. Lidé z provozu daleko lépe odpovědí na otázky inspektorů či jiných kontrolních orgánů než vy, jakožto majitelé či provozovatelé technických zařízení. Mějte však na paměti, že nemá smysl dohánět před kontrolou nedostatky, protože práce kvapná bývá velmi často málo platná. Je mnohem lepší s úřa-

Zařízení bez dokumentace a s dokumentací dy mluvit otevřeně. V  konečném důsledku budete muset v  náhradním termínu stejně veškeré zapsané závady v protokolu o kontrole odstranit, ale budete na to mít více času a nebude vás to stát ani tolik peněz. V  předchozích dvou kapitolách jsme si popsali základní dokumentaci k  technickým zařízením a velmi obecně její tvorbu i aktualizaci. Co ale dělat, když k zařízení vůbec žádná dokumentace není, výrobce již neexistuje a revizní technici stále zapisují do revizních zpráv ty samé dokumentační závady? Již víte, že musíte při provozování svých zařízení dodržovat technické bezpečnostní minimum (což jsou normy) a  musíte mít zpracované místně provozně bezpečnostní předpisy. Pokud budete kombinovat obě tyto podmínky, jste schopni bezpečně a bez sankcí i nadále provozovat svá zařízení, neboť plníte podmínky, které nařizuje zákon. Následující příklad názorně ukazuje, jak toto řešení využít. PŘÍKLAD Pasport tlakových nádob Jedním z  vyhrazených technických zařízení jsou tlakové nádoby. Podle normy ČSN 69 0012 jste povinni mít ke každé tlakové nádobě pasport (dokument popisující výrobu tlakové nádoby, jejího výrobce, výkres nádoby, pevnostní výpočty svarů i materiálu, tloušťku stěny nádoby a materiál, ze kterého je vyrobena, návod k údržbě nádoby, plán kontrol a revizí). Tento pasport je jakýmsi rodným listem zařízení a bez něj vlastně nevíte, co provozujete. Pokud bychom se měli držet předepsané provozní dokumentace, nezbylo by, než si nechat pasport dodělat, což by stálo pravděpodobně stejně jako nová nádoba. Jinak a stejně účinně můžete nahradit pasport vytvořením místně provozního bezpečnostního předpisu (MPBP), ve kterém popíšete: objem nádoby, její sériové číslo (pokud ho nemá, můžete jí přidělit číslo, jaké vás zrovna napadne, ale musí být jedinečné), maximální provozní tlak jaký budete používat, jak a kdo bude tlakovou nádobu udržovat a revidovat, jaké médium v nádobě při jejím provozu bude. Součástí tohoto MPBP by měla být i informace o současném stavu tlakové nádoby, který zjistí revizní technik při provádění vnitřní revize kamerou a ultrazvukem, změří tloušťku stěny na několika vytipovaných místech, tyto data pak zapíše do revizních zpráv a měl by umět posoudit, zda právě tyto naměřené hodnoty splňují požadavky pro vámi zvolený účel. Výše zmíněná norma stanoví termíny revizí, pokud tlaková nádoba nemá pasport, měly by být tyto termíny o polovinu kratší. Dodáte-li k nádobě ještě provozní deník, necháte vyzkoušet pojišťovací ventil a proškolíte obsluhu tlakových nádob, splňujete veškeré podmínky pro provoz tlakové nádoby jakožto vyhrazeného technického zařízení, a to i bez originální provozní dokumentace či dokumentace od výrobce. Nyní se asi ptáte, proč vlastně některé právní předpisy předepisují obsah provozní dokumentace a návody od výrobce, když si je vlastně mohu vyrobit sám a výrobce vůbec nepotřebuji? Odpověď na tuto otázku by zabrala velký prostor, ale pokusím se to krátce objasnit. Jak jsem již zmiňoval v předešlých kapitolách, mělo by být především ve vašem zájmu, aby technická zařízení byla po všech stránkách v pořádku (fyzicky i doku-

19

20

Provoz, revize a údržba technických zařízení mentačně) a k tomu byste měli znát požadavky Evropské unie či České republiky, stejně jako znáte dopravní vyhlášku pro řízení motorových vozidel a plán údržby svého vozu. Odpovědí vám tedy budiž konstatování, že nastavení pravidel, jak se budete chovat ke svým technickým zařízením, jakou dokumentaci k nim budete mít, kdo je bude obsluhovat a jak je budete provozovat, si určujete pouze vy sami! Ano, musíte dodržovat technické bezpečnostní minimum, ale je vám asi jasné, že žádný dokument, který vznikl tzv. u stolu, nemůže reflektovat podmínky, které panují v provozech. Nechtěl bych však vyvolat dojem, že pravidla si můžete určovat sami, například zda dělat či nedělat revize nebo zda provozovat technická zařízení s dokumentací či bez ní. Jednoznačně říkám, že pro udržení bezpečnosti a dobrého stavu technických zařízení se musí revidovat, musíte mít provozní dokumentaci alespoň na úrovni místně provozních bezpečnostních předpisů a musí být prováděna pravidelná údržba. Upozornění, které musí v této knize zaznít, je, že pokud nebudete dodržovat pravidla pro provoz technických zřízení, hrozí vám sankce od inspektorátu práce až do výše dvou milionů korun za každé vyhrazené technické zařízení. Navíc pokud budete provozovat zařízení bez revizí, a z tohoto důvodu dojde k úrazu, úmrtí či škodě na majetku, může to být kvalifikováno jako trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti dle § 272 trestního zákoníků (zákon č. 40/2009 Sb.). Můžete si být také stoprocentně jisti, že vaše pojišťovna nebude ochotna pojistnou událost uhradit, a pokud ano, tak jen částečně.

Další požadavky na provozování technických zařízení

6

Další požadavky na provozování technických zařízení

Pro provoz zařízení je kromě dodržování technického bezpečnostního minima a vedení provozní dokumentace nutné splňovat ještě další požadavky, a to bez ohledu na právní předpisy či provozní dokumentaci. Uvedeme zde některé z požadavků specifikované přímo v nařízení vlády č. 378/2001 Sb.: ••

••

••

••

••

••

••

••

••

••

••

Zařízení se musí používat k účelu a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací či MPBP. Majitel či provozovatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou (konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě). Provozovatelem musí být stanoven bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický proces a organizaci práce, umožňující bezpečné používání zařízení. Musí být provedeno přivádění a  odvádění všech forem energií a  látek, užívaných nebo vyráběných, bezpečným způsobem. Montáž a demontáž zařízení musí být prováděna za bezpečnostních podmínek v souladu s návodem dodaným výrobcem (není-li návod výrobce k dispozici, návodem stanoveným provozovatelem). Musí být zajištěna ochrana uživatele proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod napětím a před jevy vyvolanými účinky elektřiny. Musí být zajištěna ochrana zařízení, které může být vystaveno účinkům atmosférické elektřiny, zejména zasažení bleskem. Musí být zajištěno umístění ovládacích prvků ovlivňujících bezpečnost provozu zařízení mimo nebezpečné prostory, bezpečné ovládání, a to i v případě jejich poruchy nebo poškození, dobrá viditelnost, rozpoznatelnost a v určených případech příslušné označení. Nemohou-li být ovládací prvky z technických důvodů umístěny mimo nebezpečné prostory, nesmí být jejich ovládání zdrojem nebezpečí, a to ani v důsledku nahodilého úkonu. Spuštění zařízení musí být provedeno pouze záměrným úkonem obsluhy pomocí ovladače, který je k tomuto účelu určen. Zařízení musí být vybaveno ovladačem pro úplné bezpečné zastavení, aby v  době, kdy se nepoužívá, bylo možné zajistit jeho vypnutí a ve stanovených případech jeho odpojení od zdrojů energií a zabezpečení. Tam, kde je to nutné, musí být zařízení vybaveno ovladačem pro nouzové zastavení, který zablokuje spouštěcí ovladače. Současně se zastavením chodu zařízení nebo jeho nebezpečné části se musí vypnout přívody energií k jeho pohonům, s výjimkou případů, kdy by tím došlo k ohrožení života nebo zdraví uživatelů.

21

22

Provoz, revize a údržba technických zařízení ••

••

••

••

••

••

••

••

Zařízení musí být vybaveno zřetelně identifikovatelnými zařízeními pro jeho odpojení od všech zdrojů energií. Následné připojení zařízení ke zdrojům energie nesmí představovat pro obsluhu žádné riziko. Pracoviště s  umístěnými zařízeními musí být v  závislosti na druhu rizika vybavena ovladači k zastavení některého nebo všech zařízení. Musí být provedeno upevnění, ukotvení nebo zajištění zařízení nebo jeho částí vhodným způsobem, je-li to nutné pro bezpečný provoz a jeho používání. Uživatel nesmí být ohrožován rizikovými faktory, například hlukem, vibracemi nebo teplotami, které zařízení vyvíjí. V případě potřeby musí být zařízení označeno výstražnými nebo informačními tabulemi, sděleními, značeními nebo signalizací, které jsou srozumitelné, mají jednoznačný charakter a nesmí být poškozovány běžným provozem zařízení. Zařízení musí být vybaveno vhodným ochranným zařízením a  zabezpečením před ohrožením života a poškozením zdraví. Oprava, seřizování, úprava, údržba a čištění zařízení se provádějí jen pokud je zařízení odpojeno od přívodu energií. Není-li to technicky možné, učiní se vhodná ochranná opatření. Ochranným zařízením je mechanické, elektrické, elektronické nebo jiné obdobné zařízení sloužící k bezpečnosti a ochraně života a zdraví uživatelů. Musí mít pevnou konstrukci odolnou proti poškození, musí být umístěno v  bezpečné vzdálenosti od nebezpečného prostoru, nesmí bránit montáži, opravě, údržbě, seřizování, manipulaci a  čištění; nesmí být snadno odnímatelné nebo odpojitelné, musí splňovat další technické požadavky na blokování nebo jištění stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě normovou hodnotou.

To jsou některé z  požadavků na provoz technických zařízení, určené převážně pro strojní zařízení. Myslím, že každý v nich nalezne něco, co využijete pro svá zařízení. Na mnohá zařízení se zapomíná, i přesto, že jsou stejně nebezpečná jako elektrická či plynová. Mám na mysli například zařízení hydraulická a pneumatická, jež jsou všude kolem nás, ale dokud neteče z hadic olej nebo neslyšíme unikající vzduch, neřešíme to. Existují přitom normy ČSN EN ISO 4413 a ČSN EN ISO 4414 z roku 2011 upravující podmínky používání a  kontrol těchto zařízení. Nejspíše si teď říkáte, že žádná taková zařízení ve svých prostorech nemáte a tudíž se vás to netýká. Nepředstavujte si, že hydraulickým zařízením je pouze lis nebo zvedák na automobily, a pneumatickým jen nějaký vzduch ve výrobním procesu. Není tomu tak. Náročné hydraulické zařízení máte v osobním automobilu, v nákladním automobilu, na nakládací rampě pro vykládání zboží, hydraulickým zařízením je také běžný zvedák na cokoliv, vazelínová maznice či podtlaková pumpa. Další ze zařízení, jež stojí za zmínku, je obyčejný regál, který máte jak v kanceláři, tak ve skladu či výrobních prostorách. Všichni víte, že na něm musí být napsána nosnost a někteří vědí, že se regály kontrolují každý rok. Málokdo však odpoví na otázku, co vlastně se na regálech kontroluje a kdo to smí dělat, protože nepovažujete tato zařízení za nikterak nebezpečná, ale i  zákon 309/2006 Sb. (zákon o  zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) na ně pamatuje v kontextu zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce). Regál samotný, stejně jako regálové systémy, smí kontrolovat proškolená osoba dle ČSN EN 15635 a výsledek kontroly musí zapsat do protokolu. Výrobci regálových systémů si velmi účelově vytvářejí jakýsi monopol na jejich kontroly a běžní

Další požadavky na provozování technických zařízení uživatelé za ně z neznalosti platí přemrštěné ceny. Máte-li k regálům zpracovaný provozní dokument (pokud jsou regály koupeny od výrobce, je jeho povinnost dodat provozní předpis společně s regály), můžete si jednoduše najmout na pár hodin statika, který proškolí vámi určenou osobu na kontroly a následně si je už budete dělat sami, ve své vlastní režii, bez dalších nákladů. Na regálech se kontroluje převážně jejich nosnost, deformační zóny a  spoje, s  tím, že bez výpočtu regálu (stejné jako u  ocelových konstrukcí) nejste de facto schopni posoudit, že zařízení je bezpečné, a to právě vzhledem k nosnosti. Je také možné, že jste si vyrobili regály přesně na míru sami. Bohužel ani toto není zcela bez pravidel, protože takový regál smí vyrobit pouze svářeč se státními zkouškami, z materiálu vhodného pro daný účel a nosnost, ale hlavně na základě statického výpočtu, který určí budoucí vlastnosti regálů a popíše jejich údržbu. Stejná situace jako u regálových systémů nastala v roce 2012 také u ocelových konstrukcí s  normami ČSN 73 2604, ČSN EN 1090-1 a  ČSN EN 1090-2+A1, které stanovily, jak a kdo může kontrolovat jejich rozdělení, ale hlavně určily, co je vlastně ocelová konstrukce. Dříve platilo obecné pravidlo, že ocelová konstrukce je nosná konstrukce, která drží například objekty či mosty, dnes je vše jinak. Za ocelovou konstrukci jsou považovány jakékoliv kovové části objektů či volně stojící objekty (např. kovová schodiště, pochozí lávky, nosné konstrukce strojů, přístřešky na kola či motocykly, stožáry na vlajky nebo kovová potrubí). Harmonizovaná evropská norma dále určila nutnost kontrol a údržby slitinových konstrukcí, kterými jsou například hliníkové profily malých výrobních strojů či nerezové konstrukce v potravinářství. Nemusíte se však obávat, kovové nohy židlí či stolů se za ocelové konstrukce nepovažují. V případě, že máte konstrukce novějšího data výroby, měl by výrobce dodat veškerou provozní dokumentaci včetně návodu k údržbě, zatřídění do příslušné kategorie a plánu kontrol. U ocelové konstrukce staršího data výroby či výroby vlastní byste měli požádat statika o  provedení tzv. výchozí prohlídky, která by měla stanovit vše, co stanovuje výrobce. Tato výchozí prohlídka je však podmíněna výkresovou dokumentací konstrukcí, pokud ji nemáte, jste povinni si ji zajistit dle vyhlášky č. 62/2013 Sb. o dokumentaci staveb. Výchozí prohlídku smí provádět pouze statik, který také společně s projektantem smí výkresovou dokumentaci včetně všech zkoušek dodat. Jestliže statik při provádění výchozí prohlídky nalezne neshody, následuje dle výše zmíněných právních norem prohlídka důkladná, při níž se již dělají statické a dynamické zkoušky, používá se ultrazvuk pro zjištění stavů ocelových konstrukcí a někdy je nutné provést zkoušku svarů rentgenem. Problematika ocelových konstrukcí je složitější, než by se mohlo zdát, a bylo by vhodné věnovat se jí podrobněji v samostatné publikaci.

23

24

Provoz, revize a údržba technických zařízení

7

Bezprostřední i dlouhodobá rizika

Když se řekne riziko, je každý z vás v osobním životě ochoten naslouchat a přijmout opatření, která by rizika pro něj či jeho blízké eliminovala či zcela potlačila. Je tomu tak i v případě, kdy si myslíte, že rizika spojená s  provozovaným nebo vlastněním zařízením vás bezprostředně neohrožují? Odpověď na tuto otázku, pevně doufám, naleznete v následujícím textu, kde se pokusím přiblížit rizika a situace, nad nimiž se zcela určitě zamyslíte. Řekne-li se riziko ve spojitosti s  technickým zařízením, každý si hned představí pracovní úraz nebo nehodu, ale málokdo si představí sankce orgánů státní správy a nemalou ztrátu na výrobě při jejím zastavení. Finanční ztráta ze zastavení výroby hrozí daleko reálněji než riziko zranění. Z pohledu zaměstnavatelů i soukromých osob je proto nezbytné uvědomit si všechna rizika, která s  podnikáním i  osobním životem souvisejí, a  následně si je rozdělit na ta bezprostřední a dlouhodobá. Otázek k této problematice si můžeme položit několik desítek, zde uvedu jen několik z nich: •• ••

•• •• •• ••

••

Provozuji zařízení, která mohou ublížit těm, kdo na nich pracují? Jsem smířen s  rizikem, že například díky špatně udělané revizi přijdu během chvíle o vše? Co řeknu rodině kolegy či podřízeného, až se jejich blízký nevrátí domů z práce? Riskuji, když stále jen vyrábím, ale pravidelně neudržuji? Jak vysvětlím pojišťovně, že jsem si nenechal zkontrolovat komín? Je pro mě akceptovatelné sdělit odběrateli, že mu nedodám výrobky z důvodu havárie či poruchy? Nahradím svým dětem matku, která se udusila zplodinami z karmy, když se koupala?

7.1

Bezprostřední rizika

Bezprostřední rizika na vás čekají vždy a všude, ale vy byste jim měli předcházet péčí o svá zařízení a měli byste mít stále na zřeteli, že z bezprostředních rizik, která nejsou řešena, se stávají ta dlouhodobá. V předchozích kapitolách již bylo uvedeno, jaké kontroly na svých zařízeních musíme provádět a jakou dokumentaci k nim mít. O to více si teď uvědomujete jejich rizika. Proto mezi bezprostřední v první řadě zařadíme ta, která si neuvědomujeme: V domácnosti máme pěkně teplo, ale nepřemýšlíme o tom, že vzniká spalováním plynu a že bez údržby či revizí kotle budeme mít doma zimu nebo o domov zcela přijdeme. Při koupi nové televize vás zajímá její rozlišení, velikost, barva, spotřeba a cena, ale rozhodně vás nenapadne se zeptat, zda má prohlášení o shodě nebo jak je bezpečná. V některých domácnostech visí hasicí přístroje, které mohou v případě požáru mnoho zachránit, ale jsou prověřené, skutečně fungují a mají platnou kontrolu?

Bezprostřední i dlouhodobá rizika Při provozování zařízení v podnikání, kdy již nejde jen o soukromý majetek, jsou bezprostřední rizika ještě patrnější, a  proto se u  nich zastavíme. Rozdělme si je do skupin na rizika zdravotní a provozní. Zdravotní rizika jsou ta, která při zanedbání některé z povinností způsobí úraz, trvalé následky či smrt, za což hrozí i vám trestní stíhání. Pro eliminaci těchto rizik je nutné dodržovat 10 základních pravidel: 1. Udržovat zařízení v dobré technické kondici. 2. Řádně a průběžně školit osoby, které na zařízení pracují. 3. Pevně nastavit pravidla používání zařízení. 4. Neumožnit neproškolenému zaměstnanci práci na zařízení. 5. Důsledně dohlížet na používání ochranných pracovních prostředků. 6. V pravidelných intervalech provádět kontroly a revize. 7. Pokud revizní technik odhalí závadu na zařízení, bezprostředně ji opravit. 8. Zachovávat především strojní zařízení čisté. 9. Aktualizovat bezpečnostní předpisy např. vzhledem ke změně výroby či přesunu stroje. 10. Apelovat na obsluhu zařízení, aby dodržovala bezpečnostní předpisy. Již zde bylo zmíněno, že jen málokdo je odborně způsobilý k zajišťování všech technických požadavků či k tvorbě provozní dokumentace. Proto je nutné, abyste část svých rizik přenesli na třetí osoby z  řad zaměstnanců či externích společností, a  to formou jmenování tzv. osoby zodpovědné za provoz VTZ. Osobě zodpovědné se budeme velmi podrobně věnovat v dalších kapitolách této knihy, proto se vraťme k rizikům. Pro lepší představu zdravotních rizik zde uvedu dva příklady z praxe, které jsem zažil. Jeden z prostředí výrobního a druhý z občanského života. PŘÍKLAD Práce na hydraulickém lisu V jednom nejmenovaném průmyslovém podniku na výrobu kovových součástek pracoval zaměstnanec na velkém hydraulickém lisu. Náplní jeho práce bylo zakládat do lisu kovové polotovary a lisovat hotové výrobky. Je samozřejmé, že takový lis má mnoho bezpečnostních prvků, mezi které patří spouštění samotného cyklu lisu po vložení polotovaru. Samočinné spuštění bylo zajištěno bezpečnostní infrazávorou a samotné spuštění cyklu pak ovládala dvě červená tlačítka podobná hřibu. Zaměstnanec musel stisknout obě tlačítka současně, aby se cyklus spustil, ale bohužel pro něj nedodržel základní bezpečnostní předpis stroje. Jedno tlačítko přelepil izolační páskou (čímž ho nastálo aktivoval) a mačkal pouze to druhé. Jednoho dne jsem byl zavolán jakožto revizní technik do tohoto závodu s tím, že se stal pracovní úraz a zaměstnanec přišel o čtyři prsty na levé ruce. V době, kdy jsem přijel na místo, tam již byla policie i inspektor oblastního inspektorátu práce, které zavolal sám dotčený zaměstnanec. Oba zmíněné orgány požadovaly tyto doklady od stroje: ověřovací zprávu elektro k danému stroji, návod k obsluze a údržbě stroje od výrobce, doklad o odstranění závad z ověření elektro, prohlášení o shodě, plán kontrol a ověřování stroje, plán údržby stroje, záznamy o pravidelné údržbě stroje, provozní předpis a doklad o proškolení obsluhy (proškolení o používání přímo daného stroje, nikoliv všeobecné školení BOZP). Veškeré tyto doklady jsme spolu

25

26

Provoz, revize a údržba technických zařízení s provozovatelem předložili. Zaměstnanec, který si pracovní úraz způsobil a ještě zavolal zmíněné orgány, nejen že přišel o vlastní prsty, ale po ukončení vyšetřování bylo konstatováno, že porušil své povinnosti, a tudíž nemá nárok na žádné odškodné ani plnění ze strany pojišťovny. Na tomto příkladu vidíte, že provozovatel se svým zodpovědným chováním snažil eliminovat rizika a vynakládal nemalé finanční prostředky na svá zařízení, což se mu vyplatilo v tom, že nebyl nijak sankcionován ani z ničeho obviněn. Bohužel ovlivnit chování zaměstnance, který bude mít do konce života trvalé následky, mohl pouze důslednými a časově velmi náročnými kontrolami a i to jen velmi obtížně. PŘÍKLAD Rekonstrukce elektroinstalace svépomocí Majitel rodinného domu, který se rozhodl pro rekonstrukci elektroinstalace, chtěl ušetřit nejen na projektové dokumentaci, ale také na řemeslnících, a tak bez jakékoliv znalosti začal sám. Neměl například ani představu o tom, jaké použít kabely, kde a jak je zapojit. Už při prvním seknutí do zdi, ve které ponechal stávající rozvody elektro pod napětím, byl zasažen elektrickým proudem, ale ani to ho neodradilo. Nenapadlo ho spočítat si například příkony spotřebičů, které bude používat a k tomu dimenzovat jisticí prvky, či si nechat v obchodě poradit, jaký jisticí prvek je pro daný účel vyhovující. Rozvedl kabely, pospojoval je v rozvodných krabicích, odjistil je dle jeho slov tak, jak viděl u kamaráda, zapojil zásuvky i vypínač a bez kontroly minimálně revizního technika dokončil i zednické práce. Po celou dobu rekonstrukce používal elektrickou energii od souseda, a tudíž nevěděl, že udělal několik zásadních chyb. V okamžiku, kdy zvedl spoušť hlavního jističe v rozváděči, došlo ke zkratu a přeskočení elektrického oblouku z rozváděče na majitele domu, on i rozvody ve stěnách začali hořet. Skončilo to doživotními následky pro majitele domu, kdy měl popáleniny na 90 % celého těla, a neobyvatelným domem. I přes to, že byl dům pojištěn, odmítla pojišťovna pojistné plnění, neboť rekonstrukce byla provedena neodborným způsobem a na elektroinstalaci neexistovala výchozí revizní zpráva. Z výše uvedených příkladů je patné, že bezprostřední rizika plynou především z lehkomyslnosti a pocitu, že se nemůže nic stát, opak je však pravdou. Existuje jedno moudré pořekadlo: „Ztratíte-li respekt k tomu, co děláte, jste na nejlepší cestě přijít k úhoně“. Provozní bezprostřední rizika jsou naopak spojena se zanedbáním toho, co doporučil výrobce daného zařízení nebo co vyplynulo z jeho každodenního používání. Opět pro lepší ilustraci uvedu praktický příklad, který se stal.

Bezprostřední i dlouhodobá rizika PŘÍKLAD Zdvihací zařízení Jeden z mých větších klientů, který se zabývá těžkou hutní výrobou a potřebuje k tomu velká zdvihací zařízení, zaměstnával vedoucího údržby, který neměl potřebné znalosti pro provozování a údržbu takto složitých a již velmi starých zařízení. Snažil jsem se ho upozorňovat na všechna možná rizika a nabádal jsem ho k tomu, aby si řádně prostudoval návody k obsluze, které byly k dispozici. Z důvodu jeho pracovní vytíženosti se však tak nestalo a on nezajistil pravidelnou a nesmírně důležitou údržbu, která svým rozsahem prodlužuje životnost zdvihacího zařízení (odborně se nazývá Zvláštní posouzení). Již na první pohled bylo zřejmé, že ten jeřáb není v pořádku, ale bohužel tlak na výrobu byl neúprosný. Zaměstnanec, který na tomto zařízení pracoval, byl řádně proškolen jako jeřábník i vazač a neměl ani tušení o tom, že zaměstnavatel neprovedl to, co měl, a tím do značné míry ohrozil jeho zdraví i život. Bezprostřední provozní riziko nastalo v okamžiku, kdy se jeřáb přestal pohybovat podle pokynů obsluhy, ale dělal si tzv. co chtěl. Nebylo možné ho ovládat ani řídit, jediný způsob, jak zabránit jistému neštěstí, bylo ho odpojit od elektrické energie. K porouchanému jeřábu byla zavolána odborná firma, která provedla zběžnou prohlídku a konstatovala, že oprava samotného zdvihacího zařízení by byla finančně náročnější než koupě nového. Majitel se proto rozhodl zakoupit nové zdvihadlo, ale do té doby nebyl schopen vyrábět a dodávat zákazníkům objednané výrobky. Závěrem nutno podotknout, že odborná firma, která rozbité zdvihadlo prohlížela, uvedla, že pokud by se provozovatel řídil návodem výrobce, je vyloučeno, aby k této havárii došlo.

7.2

Dlouhodobá rizika

Druhou, ale z mého pohledu daleko důležitější skupinou rizik jsou ta dlouhodobá, neboť nejsou na první pohled viditelná. Pro to, abyste si připustili dlouhodobá rizika, která hrozí při provozu zařízení, se musíte nejdříve zamyslet nad tím, jak se o svá zařízení dlouhodobě staráte a starat hodláte. Zda máte jasnou a dlouhodobou představu tom, kolik finančních prostředků hodláte investovat do dlouhodobých potenciálních rizik, a tím jim předcházet. Zde je na místě zmínit pojem preventivní a prediktivní údržba a také to, jak oběma druhy uvedených údržeb zabráníte naprosté většině dlouhodobých zdravotních i provozních rizik.

27

28

Provoz, revize a údržba technických zařízení O údržbě obecně – údržba technických systémů, přístrojů a zařízení je soubor činností, které mají zajistit zachování jejich provozuschopného stavu nebo zajistit rychlou obnovu při poruše. Údržba slouží k  předcházení systémovým výpadkům. Dalšími očekávanými přínosy mohou být: •• Prodloužení a optimální využití doby života přístrojů a zařízení. •• Zlepšení provozní bezpečnosti. •• Zvýšení připravenosti zařízení plnit požadovanou funkci. •• Optimalizace provozních procesů. •• Snížení počtu poruch. •• Plánování nákladů na provoz zařízení. Údržba je zvláště důležitá tam, kde selhání technických systémů ohrožuje bezprostředně lidské životy. V těchto případech kontrolují provádění údržby státní orgány nebo jimi pověřené organizace. Preventivní údržba – při zavedení konceptu preventivní údržby máme na zřeteli následující cíle: •• Méně odstávek v provozu. •• Kratší časy vyhrazené pro údržbu na strojích. •• Menší vliv odstávkových časů na výrobní proces (možnost časově sladit potřeby výroby i údržby). Pro dosažení těchto cílů nestačí definovat a  prosadit průběžnou kontrolu. Je třeba také zajistit plynulé zásobování náhradními díly. Přitom se provozovatel musí vyhnout jejich velkým zásobám. Musí skladovat jen ty díly, které jsou pro udržení provozuschopnosti nezbytné. Prediktivní údržba – při zavedení prediktivní údržby se statisticky analyzují data, která mají vliv na provoz. Dle zjištěných korelací a  kauzalit mezi jednotlivými faktory se přistupuje k plánované údržbě a výměně dílů před ukončením jejich životnosti. Příkladem budiž zařízení, na kterém jeho obsluha vypozoruje změny během provozu, jež vedou k  poruchám. Na základě těchto informací je možné vyhodnotit například potřebu výměny některých součástek před skončením jejich životnosti (topné těleso ve stroji má vypozorovanou životnost při každodenním používání v třísměnném provozu 1000 hodin a poté přestane hřát. Abyste předešli výpadku výroby na dobu nezbytně nutnou, vyměníte těleso po 980 hodinách). Korektivní (reaktivní) údržba – oprava při poruše nebo po ní, kdy se neprovádí žádná preventivní údržba. Porucha se opravuje v okamžiku, kdy je objevena či se projeví. Typickým příkladem může být například výměna klínového řemenu na obráběcím stroji v okamžiku, kdy praskl. Praxe ukazuje, že díky tlaku odběratelů na výrobu se výrobci čím dál častěji uchylují pouze ke korektivní (reaktivní) údržbě a tu, která prokazatelně šetří prostředky ze ztracené výroby a zásadním způsobem ovlivňuje dlouhodobá rizika, zanedbávají nebo považují za zbytečnou.

Bezprostřední i dlouhodobá rizika Řečí čísel je možné vyjádřit rozdíl mezi preventivní či prediktivní a reaktivní údržbou takto: •• Snížení nákladů na celkovou údržbu o 25 až 30 %. •• Snížení celkového počtu poruch o 70 až 75 %. •• Snížení celkových prostojů o 35 až 45 %. •• Zvýšení efektivity výroby o 20 % až 25 %. Pojďme si společně popsat situaci, kdy neprovádíte běžnou, preventivní či prediktivní údržbu a na základě toho zvyšujete dlouhodobá provozní rizika, která mají za následek ztrátu finančních prostředků, nutnost častěji obnovovat strojový park, úraz nebo smrt obsluhy zařízení. Představte si, že jste vlastníky technologie, která vyrábí nezbytnou surovinu pro výrobu vašich produktů, a bez této technologie nejste schopni zajistit výrobu. Zařízení je velmi drahé, a proto nemáte náhradní díly, servisní organizace je jen jediná v zemi a vy využíváte zařízení na 100 % jeho výkonu. Na běžnou údržbu, kterou máte plánovanou například v rámci technologických odstávek výroby, používáte vlastní zaměstnance, kteří na to mají přesně daný časový fond. Díky velkým objednávkám není čas na preventivní či prediktivní údržbu a  vy si ani nepřipouštíte, že by se mohlo něco stát. Dlouhá léta tento model bez větších problémů funguje, a proto není důvod na tom cokoliv měnit a riskovat tak například zjištění neopravitelné závady či problém při znovuspuštění zařízení. Jednoho tropického dne, kdy zařízení trpí nejvíce vlivem tepla, však přestane technologie fungovat, motor se zastaví a výroba stojí. Vaši zaměstnanci konstatují poruchu, kterou nejsou schopni sami opravit, a finanční ztráty začínají růst. Musíte přistoupit na jakékoliv podmínky servisní firmy, která si je dobře vědoma toho, že bez nich výrobu neobnovíte a zároveň dobře ví, že jste ji nikdy na žádnou preventivní údržbu nepozvali. Výroba stojí, vy čekáte na verdikt servisní organizace a již nyní jste poměrem ztrát daleko přesáhli náklady na preventivní údržbu. Závěr prohlídky je drtivý, zařízení není možno opravit a vy budete muset koupit nové. Výrobců moc není, a tudíž nejste schopni ho poptat pro získání nejlepší ceny, notabene na to stejně nemáte čas. Objednáte tedy zařízení u prvního výrobce, který vám slíbí nejkratší termín dodání, a cenu neřešíte, protože vaše podnikání běží a padá s touto výrobou. Mezi tím, co čekáte na dodání nové technologie, oslovíte pojišťovnu, u které máte pojištěné technologie i ztrátu při výrobě, abyste získali náhradu, se kterou počítáte, ale ejhle. Pojišťovna vyžaduje pro posouzení pojistné události veškeré doklady od nefunkční technologie a mezi jinými také záznamy o pravidelné preventivní údržbě, kterou stanovil výrobce technologie, včetně jejich rozsahu. Máte pouze záznamy od svých vlastních zaměstnanců, ale doklad o provedení preventivní údržby, při které se například mění ložiska či opotřebované hřídele, nemáte žádný. Výrok pojišťovny je nelítostný a  zní: budeme vám krátit pojistné plnění (a  to ještě jen v tom lepším případě). Po nějaké době, kdy vám již výroba zase jede, a vy počítáte škody, dojdete sami k  závěru, že ztráty jsou mnohonásobně vyšší než pojistné plnění i  s  preventivní údržbou dohromady. Necháte si zpracovat plán preventivní údržby k novému zařízení, přesně podle návodu výrobce, a již vždy budete provádět předepsané zkoušky a údržbu bez ohledu na prostoje ve výrobním procesu, protože se vám to jednoduše vyplatí.

29

30

Provoz, revize a údržba technických zařízení Závěrem této nepříliš optimistické kapitoly o rizicích je třeba konstatovat, že ti z vás, kdo nepředcházíte bezprostředním i dlouhodobým rizikům, ať z důvodu nevědomosti, či úmyslně, ohrožujete nejen sami sebe a svůj majetek, ale také své zaměstnance, kteří vám svou činností pomáhají k úspěchu. Musíte si také uvědomit, že: Provozování technických zařízení, u kterých neprovádíte kontroly, zkoušky, revize či údržbu je v případě úrazu, úmrtí nebo škody v souvislosti s tímto zařízením klasifikováno jako trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti dle § 272 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). Při vzniku škodné události v souvislosti s tímto zařízením je kráceno nebo nevyplaceno plnění pojišťoven.