REGULAČNÍ PLÁN CENTRA MĚSTA

HODONÍN REGULAČNÍ PLÁN CENTRA MĚSTA

B. TEXTOVÁ ČÁST ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, SPOL. S R.O.

Akce .

HODONÍN – regulační plán centra města – právní stav

Zakázkové číslo :

214-001-599

Pořizovatel :

Městský úřad Hodonín

Jednatelé společnosti :

Ing. arch. Vanda Ciznerová Ing. arch. Miloš Schneider

Projektanti : urbanismus, architektura:

Ing. arch. P. Mackerle Ing. arch. M. Vávra Ing. arch. V. Ciznerová

dopravní řešení:

Ing. B. Ježková Ing. J. Hrnčíř

vodní hospodářství:

Ing. P. Veselý

energetika, spoje:

Ing. P. Veselý

ekologie, životní prostředí:

Mgr. M. Novotný

zemědělství, ochrana ZPF, PUPFL:

Mgr. M. Novotný

Brno, červenec 2014 Tel. :

5 4517 5791 – 5799 5 4517 5890 – 5896

2

SEZNAM DOKUMENTACE :

A).

Grafická část : Hlavní výkres : 1. Regulativy plošného a prostorového uspořádání území

1 : 1000

Ostatní výkresy 2. Doprava a dopravní zařízení

1 : 1000

3. Zásobování vodou, odkanalizování

1 : 1000

4. Zásobování plynem, teplem

1 : 1000

5. Telekomunikace

1 : 1000

6. Zásobování el.energií

1 : 1000

7. Vyhodnocení dopadů navrženého řešení na ZPF

1 : 1000

8. Vymezení pozemků pro veřejně prospěšné stavby a nutné asanační úpravy

1 : 1000

9. Doložka CO

B).

1 : 1000

Textová část 1. Průvodní zpráva 2. Doložka CO

C).

Závazná část ve formě regulativů

3

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI :

1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA ......................................................................................................................... 6 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .............................................................................................................................. 7 1.1. Hlavní cíle a důvody pro zpracování regulačního plánu ............................................................... 7 1.2. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a návrhu řešení regulačního plánu ............................................................................................................................... 7 1.3. Vyhodnocení splnění zadání s prvky souborného stanoviska , projednání návrhu ...................... 7 1.4. Podklady ...................................................................................................................................... 8 1.5. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování ......................................................................... 9 1.5. Pojmy ........................................................................................................................................... 9 II. ŘEŠENÍ REGULAČNÍHO PLÁNU .................................................................................................... 12 1. Vymezení řešeného území ........................................................................................................... 12 2. Specifické charakteristiky řešeného území části města vyplývající z její polohy a funkcí, včetně základních podmínek ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území .......................... 12 2.2.1. Specifická charakteristika řešeného území části města ...................................................... 12 2.2.2. Ochrana civilizačních a kulturních hodnot území ................................................................ 13 2.2.3. Ochrana přírodních hodnot:................................................................................................. 14 2.2.4. Ochrana přírodních zdrojů: .................................................................................................. 14 2.2.5.. Ochrana civilizačních hodnot území ................................................................................... 14 3. Vazby řešeného území na širší okolí a ostatní části města .......................................................... 14 Vazby řešeného území na organismu města ................................................................................ 14 4. Návrh urbanistické koncepce ........................................................................................................ 15 5. Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení a další podmínky pro umístění staveb .......................................................................................................... 15 5.1. Regulační prvky prostorového uspořádání : ........................................................................... 15 5.2. Regulační prvky plošného uspořádání : ................................................................................. 16 5.2.1. Smíšená funkce centra – BO............................................................................................... 16 5.2.3. Občanské vybavení – O ...................................................................................................... 18 5.2.4. Výrobní aktivity – V.............................................................................................................. 19 5.2.5. Obsluha území a technické vybavení - D,T ......................................................................... 20 5.2.6. Veřejná zeleň - Z ................................................................................................................. 21 5.2.7. Veřejná prostranství - U ...................................................................................................... 21 5.3. Další podmínky pro umístění staveb ...................................................................................... 22 6. Limity využití území, včetně stanovených záplavových území ......................................................... 35 7. Návrh řešení dopravy, občanského a technické vybavenosti a nakládání s odpady ........................ 35 7.1. Dopravní řešení ......................................................................................................................... 35 7.1.1. Městská dopravní politika .................................................................................................... 35 7.1.2. Železniční doprava .............................................................................................................. 35

4

7.1.3. Individuální automobilová doprava ...................................................................................... 36 7.1.4. Veřejná doprava .................................................................................................................. 37 7.1.5. Nemotorová doprava ........................................................................................................... 37 7.1.6. Statická doprava.................................................................................................................. 38 7.1.7. Ochranná pásma ................................................................................................................. 40 7.2. Vodní hospodářství .................................................................................................................... 43 7.2.1. Zásobování vodou ............................................................................................................... 43 7.2.2. Odkanalizování.................................................................................................................... 45 7.3. Energetika .................................................................................................................................. 46 7.3.1.Zásobování plynem .............................................................................................................. 46 7.3.2. Zásobování elektrickou energií............................................................................................ 48 7.3.3. Zásobování teplem .............................................................................................................. 50 7.4. Spoje, telekomunikace, informatika ........................................................................................... 51 7.4.1. Telekomunikace .................................................................................................................. 51 7.4.2. Dálkové telekomunikační kabely ......................................................................................... 52 7.4.3. Kabelová televize ................................................................................................................ 52 7.4.4. Pošta ................................................................................................................................... 52 7.4.5. Radiokomunikace ................................................................................................................ 52 7.5. Nakládání s odpady ................................................................................................................... 53 8. Vymezení pozemků přípustných pro dobývání ložisek, nerostů a ploch pro jejich technické zajištění ............................................................................................................................................................. 53 9. Vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav .............................. 53 10. Návrh řešení požadavků civilní ochrany ......................................................................................... 55 11. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na životní prostředí ......................... 55 11.1. Celková hygienická situace ......................................................................................................... 55 11.2. Ovzduší ................................................................................................................................ 55 11.3. Ochrana vodních zdrojů a toků............................................................................................. 56 11.4. Ochrana veřejného zdraví .................................................................................................... 56 12. Vyhodnocení dopadů navrženého řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................................................................................................................................ 58 13. Urbanistická ekonomie, etapizace .................................................................................................. 63 13.1. Rozvojové pozemky v řešeném území: ................................................................................... 63 13.2. Etapizace ................................................................................................................................. 64 14. Návrh lhůt aktualizace .................................................................................................................... 64 2. DOLOŽKA CO .................................................................................................................................. 65

5

1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA

6

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1. Hlavní cíle a důvody pro zpracování regulačního plánu Zpracování regulačního plánu centra města Hodonína bylo zadáno Městským úřadem Hodonín smlouvou o dílo ze dne 17.12.1997. 1.etapou byla urbanistická studie centra města Hodonína, dokončená v červenci 1998. Urbanistická studie byla projednána jako koncept regulačního plánu dne 29.3.1999. Regulační plán je zpracován na základě schváleného „Zadání pro zpracování regulačního plánu centra Hodonína“(schváleno dne 22.03.2005) a projednání návrhu (schválen 27.11.2006). Město Hodonín má schválený územní plán. Pro centrální zónu s koncentrací celoměstské a nadměstské vybavenosti je třeba dořešit koncepci rozvoje a regenerace centrální zóny, zkoordinovat dílčí studie zpracované pro jednotlivé lokality centra, dořešit dopravní problematiku včetně dopadů navrženého dopravního řešení na území centra a stanovit podrobnější regulativy.

1.2. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a návrhu řešení regulačního plánu Schválený územní plán velkého územního celku okresu Hodonín neklade na řešení centra města žádné požadavky. Řešení regulačního plánu vychází ze zásad schváleného plánu sídelního útvaru Hodonín schváleného v r.1997, Obecně závazná vyhláška o závazných částech územního plánu nabyla platnosti dne 24.04.1997. V ÚPN SÚ města je vymezeno území jako plocha smíšené centrální funkce s dořešením návaznosti nadměstského dopravního skeletu, který počítá s odvedením tranzitní dopravy mimo centrální část. V rámci řešení regulačního plánu bylo plošné funkční členění zpřesněno s ohledem na podíl jednotlivých funkcí smíšené centrální funkce na pozemcích (bydlení, občanského vybavení, zeleň) ve smíšené centrální zóně. V ÚPN SÚ je v regulativech pro centrální zónu požadavek na ochranu přírody - v maximální míře respektovat vzrostlou zeleň, z tohoto důvodu je v regulačním plánu vymezena veřejná zeleň i v lokalitě mezi Dvořákovou ulicí a železnicí a současně zastavěnou plochou.

1.3. Vyhodnocení splnění zadání s prvky souborného stanoviska , projednání návrhu Urbanistická studie centrální zóny byla projednána jako koncept regulačního plánu. Na základě projednání s dotčenými orgány státní správy a občany zpracoval pořizovatel (Městský úřad Hodonín, odbor rozvoje města) „Návrh zadání pro zpracování regulačního plánu centra města Hodonína“. Toto zadání bylo podkladem pro zpracování regulačního plánu. Oprávněné připomínky DOSS a občanů byly do regulačního plánu zapracovány (viz kap. IV. Doklady). Regulační plán respektuje schválené „Zadání“ včetně připomínek, které byly vzneseny. Oproti US došlo ke změnám : 

byla upřesněna hranice řešeného území (na západní straně s ohledem na řešené území RP Hodonín-cukrovar, na východní straně bylo rozšířeno)



úprava hranic řešeného území vyvolala vypuštění bloku označeného 31 a naopak přírůstek bloku č.42



dle podkladů byla upřesněna trasa navržené komunikace včetně okružní křižovatky Velkomoravská - Dvořákova -Pančava



dle podkladů bylo upřesněno řešení přednádražního prostoru a parku u bývalého cukrovarského rybníčku (vypuštěna plocha pro občanské vybavení)



dle podkladů byla upřesněno řešení na Národní třídě v prostoru knihovna - pojišťovna

7



dle podkladů byla upřesněna křižovatka Štefánkova - Příční



byla rozšířena zastavitelná plocha na stávající tenisové kurty vedle zimního stadionu



byly vypuštěny halové garáže na stávajícím parkovišti na Velkomoravské ulici



bylo převzato řešení z Generelu cyklistické dopravy

Do regulačního plánu byly respektovány připomínky z projednání návrhu regulačního plánu : 

byly doplněny nemovité kulturní památky a to v grafické i textové části,



byl doplněn regulativ pro navržené obytné území mezi ul.Pančava a elektrárnou Hodonín v textové části



byly upřesněny inženýrské sítě dle připomínek správců;



byla respektována připomínka pořizovatele na úpravu stavební čáry v lokalitě i.č.38.1 a na odstranění nesouladu textové a grafické části ohledně indexu zastavění ploch (v grafické části byl přeřazen do směrné části).

1.4. Podklady Regulační plán zóny je zpracován v měřítku 1 : 1000 na digitalizovaných mapových podkladech. -

Hodonín – územní plán města (Urban. středisko Brno, Ing.arch. P.Mackerle, říjen 1997) schválený výchozí podklad, stanovující hlavní zásady využití zóny

-

Hodonín – centrum, územní plán zóny (Urb. středisko Brno, Ing.arch. P.Mackerle, září 1991) informativní podklad

-

Hodonín, studie pěší zóny (Stavoprojekt Brno, Ing. arch. M.Schneider, březen 1990) informativní podklad

-

Hodonín, pěší zóna, studie zeleně (Ing. Z.Sendler, prosinec 1992) informativní podklad

-

Hodonín, Dolní Valy – studie pěší zóny (Urb. středisko Brno, Ing.arch. N.Zounková, prosinec 1997) použitý podklad

-

Úprava Masarykova náměstí v Hodoníně (Ústav rekonstrukcí a ochrany památek, Boris Canov, 1997) použitý podklad

-

Všeobecná zdravotní pojišťovna Hodonín, Štefánikova, objemová studie ( S projekt plus Zlín, ing. arch. J. Soukal ) použitý podklad

-

Dostavba a rekonstrukce Městského úřadu Hodonín (Studenská práce – L. Obršál, 1997 ) použitý podklad

-

Úprava veřejného prostranství Hodonín, ul. Tyršova

8

(Ing. arch. L. Pecuchová, říjen 1997) použitý podklad Hodonín, silnice I/51, obchvat centra – II. stavba

-

(Projekt doprav. staveb, Ing. Matula, září 1997) použitý podklad Podchod pod nádražím ČD

-

použitý podklad Studie polyfunkčního domu Hodonín, Wilsonova

-

(Ing. arch. Horák, říjen 1997) použitý podklad Studie obchodního a administrativního objektu Hodonín, Národní tř.

-

(Ing. arch. A. Adamík, Zlín) použitý podklad Hodonín – cukrovar, regulační plán

-

(PSG Projekt Zlín, spol. s r.o., Ing. arch. J. Kotásek, Ing. arch. P. Kotásková, Ing. arch. R. Kubrická), březen 2000 použitý podklad řešení křižovatky Velkomoravská - Dvořákova - Pančava Generel cyklistické dopravy Silnice I/51 HODONÍN, MDO II, - zaměření skutečného provedení komunikace

-

(Roman Valenta, červenec 2009)

1.5. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Řešení regulačního plánu v závazné části koordinuje soulad požadavků na městské centrum při zachování jeho identity a zlepšení životního prostředí. Jsou respektovány kulturní, civilizační i přírodní hodnoty území, navržené řešení bude mít pozitivní vliv na kvalitu životního prostředí.

1.5. Pojmy Regulační plán rozlišuje: 

závaznou část, kterou může měnit jen po zpracování změn orgán, který schválil tuto dokumentaci



směrnou část, kterou upřesňuje v průběhu času pořizovatel

Závazná část je v regulačním plánu vyjádřena funkčním členěním (v grafické části barvou, popř. velkým písmenem). Závazné regulativy stanoví: 

zásady uspořádání území, kterými se stanoví regulativy funkčního a prostorového uspořádání (v grafické části vyznačeno barvou)



limity a ochranné režimy využití území, kterými se stanoví mezní hodnoty využití území.

Z hlediska koncepce rozvoje je řešené území děleno na: 

stabilizované území, t.j. území s dosavadním charakterem, které se nebude zásadně měnit (stavební práce se budou týkat převážně údržby)

9



transformační území, tj. území s předpokladem zásadních změn ve využití; rozsah prací obnovných či záchranných (adaptace či využití objektů pro jinou funkci) určí podrobnější dokumentace nebo územní rozhodnutí



rozvojové území, tj. území navržené pro založení nových funkčních a prostorových struktur

Nová výstavba je navržena na volných plochách, v současné době nezastavěných, nebo na přestavbových plochách, kde před zahájením nové výstavby je nutno asanovat stávající nevyhovující objekty. Podle funkčního členění jsou v řešeném území rozlišovány pozemky pro: 

smíšenou funkci centra



bydlení



občanské (veřejné ) vybavení



výrobní aktivity



obsluhu území a technické vybavení



veřejnou zeleň



veřejná prostranství

Podle formy zástavby je v řešeném území zástavba 

soliterní



uliční



bloková

Limitem se rozumí zákonem nebo jiným platným předpisem daná mezní hodnota pro ochranu zdravého životního prostředí. Ochranné režimy jsou dány zákony nebo obecně platnými předpisy, popř. vyhláškou města, k ochraně památek (včetně obrazu města), přírody (včetně ochrany krajinného rázu), přírodního bohatství, obrany státu. Podmínky využití území: upřesňující podmínky, které mohou sloužit pro další podrobnější územněplánovací činnost, popř. územní řízení. Přípustnost činností, dějů a zařízení: Přípustné jsou činností, děje a zařízení v území základní. Podmínečně přípustné jsou činnosti, zařízení a děje v území neobvyklé, ale v jednotlivých případech je možno je povolit. Nepřípustné jsou činnosti a zařízení, které nesplňují podmínky stanovené obecně platnými předpisy nebo jsou v rozporu s funkcí v území obvyklou nebo navrženou. Chráněný venkovní prostor je definován dle platných legislativních předpisů . Pro účely územního plánovaní se rozumí: 

drobnou chovatelskou činností: chov drobných hospodářských zvířat, neděje-li se tak podnikatelským způsobem



drobnou pěstitelskou činností: nepodnikatelské pěstování zemědělských produktů pro zásobování rodiny



drobnou výrobní činností: výroba a zařízení netovární povahy



nerušícími službami a výrobou: takové činnosti, jejichž účinky a vlivy neomezují, neobtěžují a neohrožují životní prostředí a obytnou pohodu nad míru obvyklou a přípustnou



v případě, že je udána výška objektů, je udána v počtu plných nadzemních podlaží – do plného nadzemního podlaží se započítává podkroví v případě, když více než 3/4 podkroví

10

(vztaženo na plochu pod ním ležícího podlaží) má výšku požadovanou pro obytné místnosti; do plného podlaží se započítává podlaží v případě, když vystupuje více než 1,4 m nad úroveň průměrné výšky terénu 0,00 m, výška podlaží cca 3 m 

koeficient zastavění (index zastavění) pozemku udává přípustný počet m2 zastavěné plochy na m2 pozemku



pod pojmem maloobchodní zařízení se rozumí prodejny s prodejní plochou do 1200 m2 prodejní plochy



komerční aktivity je souhrnný název pro území, které je součástí ploch občanského vybavení, podmíněně výrobních aktivit a je určené především k umisťování a uskutečňování dějů, činností a zařízení podnikatelských poskytujících služby obyvatelstvu většinou v otevřených areálech s vysokou frekvencí styku s veřejností; dominantní využití území zahrnuje provozovny fyzických a právnických osob - obchodní zařízení, ubytovací zařízení, nákupní centra, služby, administrativu, bankovnictví, popř. drobnou výrobní činnost.

Zvláštním případem komerčních aktivit je umístění velkoprodejen (od 1200 m2 prodejní plochy), které jsou v rámci řešeného území centra města nepřípustné. Pod pojmem velkosklady (kapacitní sklady) se rozumí sklady se skladovací plochou větší než 800 m2 . Nejsou uváděny podmínky a regulativy pro využívání jednotlivých ploch nebo jejich změn, které jsou uvedeny v obecně platných předpisech, především vyhl. č. 137/1998 Sb. Vymezenému funkčnímu využití polyfunkčních a monofunkčních ploch musí odpovídat způsob jejich využívání, zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb včetně jejich změn a změn v jejich využívání. Stavby a jiná zařízení, které funkčnímu vymezení území a ploch neodpovídají, nesmějí být na tomto území povoleny. Dosavadní způsob využití polyfunkčních a monofunkčních ploch, který neodpovídá vymezenému funkčnímu využití podle regulačního plánu je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy nad přípustnou míru a nejsou zde dány důvody pro opatření dle § 87 a § 102 odst. 3 stavebního zákona. Umisťování a povolování staveb a zařízení technického vybavení pro obsluhu jednotlivých polyfunkčních a monofunkčních ploch je přípustné jen tehdy, pokud nebudou mít negativní vliv na základní funkci nad přípustnou míru. Sporné případy: k posuzování sporných případů je určen pořizovatel regulačního plánu po dohodě se stavebním úřadem. Pro umisťování podmínečně přípustných staveb a činností je rozhodující stanovisko pořizovatele. Stavby v zastavitelných plochách mohou být v jednotlivých případech nepřípustné jestliže kapacitou, polohou nebo účelem odporují charakteru předmětné lokality (plochy) a nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. Navrhované využití území posuzuje a o jeho přípustnosti či nepřípustnosti rozhoduje stavební úřad v příslušném řízení podle zákona č.50/1976 Sb. v platném znění a dle příslušných vyhlášek.

.

11

II. ŘEŠENÍ REGULAČNÍHO PLÁNU 1. Vymezení řešeného území Řešené území bylo oproti US upraveno a to na západní straně bylo zkoordinováno s řešeným územím RP Hodonín - cukrovar a na východním okraji bylo rozšířeno o blok u ul. Štefánkova. Řešené území je vymezeno : 

na severu: železniční tratí Přerov – Břeclav



na východě: ul. Havlíčkovou, Scota Viatora, Pravoslava Veselého, Štefánkovou, Příční, Dobrovolského, východní stranou Masarykova nám.



na jihu: Anenskou ulicí



na západě: hranicí pozemků Elektrárny Hodonín, řadových garáží a ulicí Dvořákova (hranicí bývalého cukrovaru)

2. Specifické charakteristiky řešeného území části města vyplývající z její polohy a funkcí, včetně základních podmínek ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území 2.2.1. Specifická charakteristika řešeného území části města Centrální zóna města Hodonína je jeho nejreprezentativnější částí. Podstatná část občanského vybavení městského i nadměstského významu je soustředěna kolem hlavní městské osy - Národní třídy a hlavního městského prostoru – Náměstí T.G.Masaryka. V centrální zóně je zachován podíl bydlení (dle ÚPZ z r. 1989 to bylo cca 4400 obyvatel v 1630 bytech ). Bydlení je soustředěno zčásti na východní straně řešeného území v blocích, tvořených řadovými rodinnými domky 1-2 podlažními a bytovými domy 4-13 podlažních a zčásti na jihozápadním okraji. Podíl bydlení je zachován i ve starší bytové zástavbě, kde je parter, příp. i 1 patro využito pro občanské vybavení. Město Hodonín vyrůstalo od svého založení jako obranný a strategický útvar na křižovatce významných obchodních cest (Via regni Bohemiae – směrem na Uhry a Jantarové stezky podél Moravy). Vzhledem ke své poloze trpělo město častými nájezdy a pleněním, takže se nezachovaly žádné významné historické památky. Dnešní Národní třída prochází v místech historické městské tepny, vedoucí přes náměstí na Zámecké náměstí a dále přes rameno řeky Moravy k tabákové továrně, vzniklé v místech bývalého hradu. Rozvoj města od druhé poloviny 19. století ovlivnil vzhled centrální zóny. K dřívějším památkám (kostel sv. Vavřince, fara) přibyla budova radnice z r. 1902, budova Domu umění, změnil se vzhled hlavní obchodní ulice. K další velké výstavbě v centrální zóně došlo v poválečných letech, kdy byl Hodonín preferován jako hornické a průmyslové město. Bohužel tato výstavba narušila tradiční strukturu města (solitérní budovy občanského vybavení na Národní třídě) a mnohdy se zcela vymyká měřítku města (13 podlažní obytné panelové domy ve vnitroblocích centra).

12

2.2.2. Ochrana civilizačních a kulturních hodnot území Ochranné pásmo památek na Masarykové náměstí: Masarykovo náměstí v Hodoníně je jedním z mála míst v tomto městě, kde se zachovaly historické stavební památky a jehož architektura je zatím relativně málo dotčena negativními stavebními zásahy posledních desetiletí. Dominantu tvoří farní kostel sv. Vavřince, prohlášenými památkami jsou také budovy fary (Masarykovo nám. č. 7) a rohový dům na Národní třídě č. 2. Nacházejí se zde též cenné sakrální plastiky – mariánský sloup, socha sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Šebestiána. V budově bývalé staré radnice je umístěna pamětní deska Palfiů, budovatelů této stavby, z roku 1609 a památkově chráněná je rovněž nová radnice z počátku 20. století. Zřízením ochranného pásma zahrnujícího tyto památky se sleduje zvýšená ochrana jejich prostředí před nepříznivými vlivy z nejbližšího okolí a nevhodnými stavebními zásahy v takto určeném území. Smyslem tohoto ochranného pásma je zachovat kulturně historické, urbanistické a architektonické hodnoty historického jádra města, které je součástí životního prostředí a kulturního dědictví. Ochranné pásmo památek na Masarykově náměstí vydané OkÚ Hodonín, referátem kultury čj. 0000869/RRR/94 ze dne 2.11.1994 je vymezeno vnějším obvodem k sobě přiléhajících parcel číslo: 158/1, 162, 163/3,167, 358, 361, 362, 375/1, 377, 3593, 382/1, zde hranice pokračuje od rohu parcely 382/1 do parku 2911/3 k bodu 3010, kde se hranice lomí a pokračuje skrz chodník, silnicí Zámeckou 2881/1 a chodník 2885/4 k jižnímu okraji parcely 355/1, pásmo pokračuje kolmo ulicí Anenskou 2883/5 k parcele 354/1 a dále po vnějším obvodu k sobě přiléhajících parcel 354/2, 358/2, 348/1, 343, 342/1, 341, 340/1, 338. Od severního roku parcely 338 hranice pokračuje kolmo skrze chodník 2883/3, silnic 2881/1 a chodník 2879/5 k severnímu rohu parcely 175 a dále pokračuje po vnějším obvodu přiléhajících parcel 174, 171/1, 171/3, 169, 168. Od jižního rohu parcely 168 jde hranice skrze chodníky a silnici ulice Dobrovolského (parc. č. 2879/23) k rohu parcely 158/1. Podmínky ochrany: 

při pořizování územně plánovací, přípravné a projektové dokumentace, při provádění staveb a stavebních úprav, zásazích do terénních útvarů a místní zeleně je nutno dbát, aby nebyla změnami půdorysné, hmotové a výškové konfigurace zástavby a přírodních prvků oslabena nebo porušena historicko-architektonická skladba ochranného pásma



v ochranném pásmu památky nelze umisťovat provozy, zařízení a stavby, které by důsledky své přítomnosti nebo činnosti narušovaly životní prostředí a stavební fondy památky; jde např. o stavby nadzemních vedení, provozy znečišťující ovzduší a vody, či provozy způsobující vibrace, hlučnost nebo hromadění materiálu



pro jakýkoli stavební zásah (demolici, obnovu, přestavbu – úpravu či novostavbu) v ochranném pásmu památky je nutno si vyžádat závazné stanovisko MÚ Hodonín; zvýšená památková ochrana bude zaměřena na výšku, tvar a volbu materiálů střech a vnější vzhled fasád, úpravu parteru (včetně reklam) a parkových úprav

Mimo výše uvedené podmínky nejsou vlastnická práva ani dosavadní obhospodařování pozemků a nemovitostí v ochranném pásmu dotčeny. Při změně vlastníků nebo uživatelů nemovitostí ležících v ochranném pásmu památky přechází podmínky ochrany na nové vlastníky a uživatele. Seznam nemovitých kulturních památek v řešeném území: Nemovité kulturní památky v ochranném pásmu: rejstř. č. 2218

farní kostel sv. Vavřince

rejstř. č. 2219

socha sv. Jana Nepomuského, parc.č.2879/1

rejstř. č. 2220

socha sv. Šebestiána (před kostelem), parc.č.2879/1

rejstř. č. 2223

Mariánský sloup

rejstř. č. 7209

dům č. 2

rejstř. č. 7210

fara

rejstř. č. 11143

radnice z r. 1902 (památkově chráněná od ledna 1998)

13

Ostatní nemovité kulturní památky v řešeném území: rejstř.číslo

bývalá hřbitovní kaple v parku u Tyršovy ul. – výstavní síň (parc. č. 1953)

rejstř.číslo

Dům umění – Úprkova 2 (parc. č. 232/3)

rejstř.číslo 2226

sousoší sv. Rocha (v zahradě galerie)


pomník generální stávky – Národní tř.

rejstř. číslo 101528

kaplička Alžběty, parc.č.2221


pomník T.G.Masaryka, parc.č.270/26

socha „Vraždící Odysseus“ (Jakub Obrovský – majetek Nár. galerie, v Hodoníně pouze model) Archeologické lokality: Masarykovo nám. – pohřebiště kultury mladohradištní. Při stavební činnosti lez předpokládat nutnost záchranného archeologického průzkumu. Území centrální zóny města považovat za území s archeologickými nálezy. V případě jakýkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu na katastrálním území obce je investor povinen již v období přípravy stavby uzavřít smlouvu na provedení záchranného archeologického průzkumu s institucí oprávněnou k provádění těchto průzkumů. 2.2.3. Ochrana přírodních hodnot: V řešeném území nejsou vyhlášena chráněná území přírody ani registrovány významné krajinné prvky. Je však třeba chránit veškerou kvalitní vzrostlou zeleň, která se v centrální zóně vyskytuje. 2.2.4. Ochrana přírodních zdrojů: V řešeném území nejsou vymezena ochranná pásma vodních zdrojů ani chráněná území nerostných surovin. 2.2.5.. Ochrana civilizačních hodnot území Stavby historicky a esteticky cenné, hodné ochrany (objekty určující identitu města): 

budova obchodní akademie



budova hlavní pošty a okresního soudu

3. Vazby řešeného území na širší okolí a ostatní části města Vazby řešeného území na organismu města Řešené území leží ve středu města. Obytné plochy navazují na centrální zónu na východě, jihu a za železniční tratí na severu; na západě navazuje na centrum města výrobní zóna, elektrárna a zóna se smíšenou funkcí s převahou obchodních zařízení (na území bývalého cukrovaru). Hlavní dopravní zátěž je vedena po sběrné komunikaci – silnici I/51 po západním okraji centrální zóny, což umožňuje řešení pěší zóny v centru města. Další dopravně zatížená městská komunikace (sil. II/432) prochází směrem západ – východ centrální zónou. Bezkolizní pěší napojení hlavních obytných částí města na centrum je již vyřešeno (pěší zónou Dolní Valy do sídliště „Jihovýchod“, podchodem pod tratí ČD do sídliště Bažantnice) a nebo bude nutno dořešit (pěší lávkou přes Starou Moravu do obytné zóny „Rybáře“…).

14

4. Návrh urbanistické koncepce Urbanistická koncepce vychází ze zásad trvale udržitelného prostředí a je především ovlivněna těmito podmínkami – polohou a významem ve struktuře města včetně stávajících barier, současným stavem rozvoje včetně přístupu k jednotlivým pozemkům. Navržená koncepce respektuje vymezení stávajících veřejných prostranství. Tato prostranství určují základní urbanistickou osnovu a ohraničují jednotlivé bloky s různým funkčním vymezením. Pro zachování a rozvoj vlastní identity území jsou stanoveny tyto závazné hlavní koncepční zásady : centrum – reprezentativní část města 

udržovat a rozvíjet identitu centrální městské zóny jako nejreprezentativnější části města s koncentrací městského a nadměstského občanského vybavení a zachováním podílu bydlení

centrum – místo nadměstských aktivit 

smíšenou centrální funkci rozvíjet především podél hlavní městské osy - Národní třídy, ulice Dolní Valy a Masarykova náměstí, zachovat podíl bydlení ve výši 30 % z celkové podlažní plochy v bloku



občanské vybavení - zachovat stávající, doplnit o nová zařízení na rozvojových plochách



výrobní zónu v centrálním prostoru nerozvíjet, u stávajících zařízení připustit pouze nezávadné provozy

centrum – místo pro pohodu a setkávání obyvatel 

obytnou zónu ponechat na stávajících pozemcích, novou obytnou lokalitu rodinných domků založit v jihozápadní části centrální zóny



je navrženo doplnění stávající pěší zóny na ul. Dolní Valy a to do prostoru Národní třídy - od křižovatky s Velkomoravskou ul. po Masarykovo náměstí a do prostoru Masarykova náměstí



zachovat stávající parky, provést transformaci území v prostoru bývalého cukrovarského rybníčku



zachovat obslužně-dopravní funkce městské třídy Štefánikova - Velkomoravská (silnice II/432)



obsluhu území řešit ze stávajících komunikací



kultivovat území vnitrobloků, (tvořených objekty s bydlením), rozšiřováním odpočinkových ploch

5. Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení a další podmínky pro umístění staveb 5.1. Regulační prvky prostorového uspořádání : Pro vytvoření identity lokality jsou významné prostorové regulativy, které vytváří vnímaný prostor. A) Vymezení závazné části : Stavební čáry: 

stavební čáry jsou vymezeny v grafické části, v převážné míře sledují stávající zástavbu – viz.výkres č.1



zástavba nesmí překročit stavební čáru směrem k uliční čáře, za umístění na stavební čáru se považuje pokud alespoň jeden bod půdorysu hlavního objektu leží na stavební čáře



podmínečně přípustný (t.zn. v ojedinělých případech) je posun objektu do 4 m od stavební čáry směrem do pozemku a to při dodržení zastavitelné plochy



v případě blokové a uliční formy zástavby a sousedství štítových zdí hlavních objektů, je nutno dodržet zásadu, že štítové zdi sousedících hlavních objektů musí mít minimálně dvě třetiny délky společný průběh

15

Výška zástavby: 

závazně je vymezena max.výška objektu, která je udána max. počtem nadzemních podlaží viz. výkres č.1 o průměrné výšce 3 m

Uspořádání uličního profilu 

je vymezena uliční čára

Závazně je vymezen územní rozsah Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území Závazně jsou vymezeny prostorové regulativy : 

na stávajících pozemcích při dostavbách a rekonstrukcích i nové výstavbě respektovat charakter okolní zástavby (hmotovou strukturu, výškovou hladinu) a sledovat půdorysnou osnovu - stavební čáru.



zachovat sevřenost urbanistické struktury, nedovolit její další narušování



při nové výstavbě respektovat měřítko města, tj. max 3-4 nadzemní podlaží



respektovat hlavní městskou osu – Národní třídu, a hlavní městský prostor – Náměstí T.G.M., rozvíjet jejich identitu



respektovat historické městské dominanty – kostel sv. Vavřince a budovu radnice; umocnit jejich působení úpravou náměstí



dotvořit bloky, narušené průtahem silnice I/51 v jižní části centra.

B) Vymezení směrné části : 

sklonitý tvar střech



umístění prostoru v uličním profilu pro komunikaci a chodníky, pro umístění zeleně



prostorové uložení inženýrských sítí

5.2. Regulační prvky plošného uspořádání : Zastavitelné území : 5.2.1. Smíšená funkce centra – BO A) Vymezení závazné části : Jako závazná část regulačního plánu jsou vymezeny pozemky pro smíšenou funkci centra Smíšená funkce je zvláštní případ obytného území s vysoce různorodou skladbou činností, dějů a zařízení místního, celoměstského a nadměstského dosahu v rovnováze činností, dějů a zařízení obytných, převážně ve víceúčelových nájemních domech a činností, dějů a zařízení občanského vybavení. Závazně je vymezeno funkční využití Přípustné děje, činnosti a zařízení : pozemky pro bydlení, občanské vybavení - městského i místního významu, maloobchodní zařízení (do 800 m2 prod.pl.), zařízení pro veřejné stravování, ubytování, zdravotnická, sociální, kulturní, školská, sportovní a církevní zařízení, administrativa, správa, bankovnictví, objekty nezbytného technického vybavení, zeleň soukromá, vyhražená, parkování vozidel. Rozvojové plochy vymezené v rámci RP v ploše Ochranného pásma památek na Masarykově náměstí (plochy označené i.č.16.4,19.1,19.2) musí dodržet podmínky stanovené v textové části v kapitole 2.2.2. pro toto ochranné pásmo. Podmínečně přípustné děje, činnosti a zařízení: pozemky pro výrobní služby výzkumné ústavy, maloobchodní zařízení do velikosti 1200 m2 prodejní plochy ve vícepodlažním objektu odpovídajícímu

16

charakteru území současně se zajištěním parkování v objektu a to za podmínky, že nedojde k narušení soužití funkcí (pohody bydlení). Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které narušují pohodu obytného prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které překračují buď jednotlivě nebo v souhrnu přípustné hodnoty pro obytné prostředí. Nepřípustná je výstavba jednopodlažních obchodních zařízení (nad 1200 m2 prod.pl.). Závazně je vymezen územní rozsah Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území stabilizované pozemky : transformační pozemky

zástavba podél Národní třídy a přilehlé části ulic Rodinova, Štefánikova, Velkomoravská a Dolní Valy, zástavba okolo náměstí T.G.M. podél pěší zóny možnost většího využití parteru obyt. domů pro občanské vybavení (Dolní Valy) změna obytné funkce na smíšenou funkci podél průtahu silnice I/51 (blok č. 22)

rozvojové pozemky

nároží Wilsonovy ul. a Národní třídy - i.č.38.1. proluka na Národní třídě - i.č.29.1 proluka na Národní třídě - u tržiště - i.č.16.2 nároží Anenské ul. a náměstí T.G.M. - i.č.19.1 na Zámeckém náměstí - i.č.18.1 na místě asanačních domků v ul. Příční - i.č.15.1 zadní trakty parcel ve vnitrobloku u obchodního domu IRO pro víceúčelové objekty - i.č.16.1, 16.3, 16.4 dostavba areálu Městského úřadu na západní straně Masarykova náměstí - i.č.19.2 dostavba nároží Dvořákova - Vrchlického - i.č.34.1 dostavba proluky na ul.Vrchlického - i.č.34.2

asanační úpravy

nejsou navrženy


pro občanské vybavení využít 1. a 2. nadzemní podlaží, pro bydlení 3. a další nadzemní podlaží



na plochách občanského vybavení a smíšené funkce centra není možné zřizování nových tržnic bez souladu s vyhláškou města o tržním řádu města



zachování způsobu zástavby dle nejbližšího okolí



koeficient zastavění

5.2.2. Pozemky pro bydlení - B A) Vymezení závazné části : Jako závazná část regulačního plánu jsou vymezeny pozemky pro BYDLENÍ Slouží pro obytnou funkci včetně základního občanského a technického vybavení a obytné zeleně (podíl podlažní plochy bydlení musí činit min. 75%). Závazně je vymezeno funkční využití

17

Přípustné děje, činnosti a zařízení : pozemky pro bydlení, soukromou a vnitroblokovou zeleň, zeleň v okolí soliterních objektů pro bydlení, parkovaní, technické vybavení a integrované zařízení – občanského vybavení a sídla firem, které nepřesahují rámec a význam daného území a neruší pohodu bydlení - u rodinných domků plocha max. jednoho podlaží současného stavu, u bytových domů max. 150 m2 už.pl. Podmínečně přípustné: činnosti, děje a zařízení : pozemky občanského vybavení, provozoven, výrobních služeb - řemeslné zařízení za podmínky, že nepřesahují rámec a význam daného území a neruší pohodu bydlení - u rodinných domků plocha max. jednoho podlaží současného stavu, u bytových domů max. 150 m2 už.pl. Nepřípustné: děje, činnosti a zařízení : které svou zátěží narušují pohodu bydlení nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro zónu bydlení. Nepřípustné je zmenšování ploch zeleně v návaznosti na objekty pro bydlení (uvnitř bloků nebo v okolí soliterních objektů pro bydlení). Závazně je vymezen územní rozsah Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území stabilizované pozemky :

bydlení je situováno především v jeho severovýchodní části- řadové rodinné domky v pravoúhlé blokové zástavbě o výšce 2 podlaží ve střední a západní části se uplatňuje bydlení v bytových domech

transformační pozemky

2bytové domy v ul. Nádražní řádek u železniční trati - změna funkce na občanské vybavení rodinné domy v ul. Pančava: - západní strana ulice - změna funkce na smíšenou funkci centra

rozvojové pozemky :

navržená lokalita: v ul. u řadových garáží v zahradách rod. domků při ul. Pančava – i.č.22.1

asanační úpravy

asanace na ulici Příční


tvar střechy: sklonitý



vymístění bydlení z bytových domů v bezprostřední blízkosti železniční trati v ul. Nádražní řádek




5.2.3. Občanské vybavení – O A) Vymezení závazné část Jako závazná část jsou vymezeny pozemky pro OBČANSKÉ VYBAVENÍ Slouží k umístění zařízení občanského vybavení městského a nadměstského významu a pro sportovní zařízení. Závazně je vymezeno funkční využití Přípustné děje, činnosti a zařízení : pozemky pro zdravotnické areály, vzdělávací areály, kulturní areály a areály pro sociální péči poskytující služby městského a nadměstského dosahu, maloobchodní a stravovací zařízení, zařízení veřejné správy, armády, hasičů, policie, církevní zařízení, sportovní a tělovýchovné zařízení pro shromažďování většího množství osob. Podmínečně přípustné děje, činnosti a zařízení: bydlení, popř. nezbytné technické vybavení, veřejné parkování v objektu a to za podmínky, že nedojde k narušení soužití funkcí.

18

Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které nadměrně narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro tuto zónu. Nepřípustná je výstavba jednopodlažních obchodních zařízení (nad 1200 m2 prod.pl.). Závazně je vymezen územní rozsah Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území stabilizované pozemky

kolem hlavní městské osy a v západní části řešeného území - prostor Národní třídy, Masarykova náměstí, zimní stadion

transformační pozemky

změna obytné funkce na občanské vybavení u 2 bytových domů v ul. Nádraží řádek využití objektu bývalého paprikového mlýna pro občanské vybavení přeměna nevyhovujících výrobních zařízení ve vnitroblocích na občanské vybavení

 –



rozvojové pozemky

dostavba u ubytovacích zařízení při ul. Pančava - i.č.22.2, 22.3 dostavba areálu bývalého paprikového mlýna - i.č.39.1 dostavba menších zařízení u podniku PVT - i.č.36.1 proluka na Velkomoravské třídě - i.č.27.1 pozemky severně od zimního stadionu (tenisové kurty) - i.č.33.1 nároží ul.Velkomoravská a Pančava - i.č.24.1 nároží na ul.Velkomoravská - i.č.25.1

asanační úpravy

nejsou navrženy


sklonitý tvar střechy, pokud je navržen (viz grafická část)



na plochách občanského vybavení a smíšené funkce centra není možné zřizování nových tržnic bez souladu s vyhláškou města o tržním řádu města




5.2.4. Výrobní aktivity – V A) Vymezení závazné část Jako závazná část jsou vymezeny pozemky pro VÝROBNÍ AKTIVITY Území výrobních aktivit je určeno především k umisťování a uskutečňování výrobních činností průmyslových, zemědělských, výrobních služeb a ostatních služeb včetně administrativy a provozoven, a to především v uzavřených areálech s minimální frekvencí styku s veřejností. Závazně je vymezeno funkční využití Přípustné děje, činnosti a zařízení : pozemky pro zařízení výroby a výrobních služeb průmyslových, popřípadě zemědělských, sklady a zařízení velkoobchodu, obvykle v uzavřených areálech, kde nedochází k časté frekvenci styku se zákazníky. Podmínečně přípustné děje, činnosti a zařízení : pozemky pro komerční aktivity, výzkumné ústavy, zábavní zařízení za podmínky že nepřesáhnou 40% celkové podlažní plochy a byty za podmínky, že se jedná o byty pro ostrahu nebo majitele zařízení. Nepřípustné využití území zahrnuje bydlení a obslužné činnosti, děje a zařízení s bydlením bezprostředně související. Závazně je vymezen územní rozsah

19

Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území stabilizované pozemky .

areál na Anenské ulici

transformační pozemky :

provozovny a dílny ve vnitroblocích centra, pokud narušují životní prostředí


nejsou navrženy

asanační úpravy :

nejsou navrženy


ve vnitroblocích připustit pouze hygienicky nezávadné provozy (vhodná je jejich postupná transformace na občanské vybavení) , nesmí to být na úkor vnitroblokové zeleně



na stávajících pozemcích respektovat výškovou hladinu a tvary střech okolní zástavby, nevytvářet nové dominanty




5.2.5. Obsluha území a technické vybavení - D,T A) Vymezení závazné část Jako závazná část jsou vymezeny pozemky pro obsluhu území a technické vybavení Jsou určeny k umístění staveb a zařízení, které slouží pro zařízení dopravního a technického vybavení. Stavby a zařízení pro obsluhu území lze umístit ve všech plochách, ve kterých se stavby tohoto druhu připouští nebo výjimečně připouští nebo slouží pro bezprostřední zásobování daného území. Při umisťování nových zařízení a ploch je třeba posoudit vhodnost z hlediska dopadů na okolí. Závazně je vymezeno funkční využití Přípustné činnosti, děje a zařízení : pozemky pro technické vybavení a dopravu. Nepřípustné činnosti, děje a zařízení v obytných zónách a smíšené funkci centra je nepřípustné zřizování dopravních služeb, v ostatních případech je nutno posoudit vhodnost zařízení z hlediska dopadů na životní prostředí. Závazně je vymezen územní rozsah Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území stabilizované pozemky :

řešené území je na severu ohraničeno železniční tratí Břeclav – Přerov s železničním nádražím Hodonín při ul. Wilsonově, rozsáhlou dopravní plochou je autobusové nádraží, odstavné plochy plochy výměníkových stanic, trafostanic apod., nutných pro obsluhu území.


jsou navrženy pozemky pro výstavbu vícepodlažních garáží naproti autobusovému nádraží - i.č.36.2


výstavba parkovacích garáží, spojených s objektem občanského vybavení u obchvatu silnice I/51 (přízemí – parkování, další patra občanské vybavení)



výstavba parkovacích garáží pod dvorní částí budovy MěÚ na náměstí T.G.M. v rámci plánované přestavby



uzavření objektů technického vybavení u zimního stadionu do technicko-obslužného dvora s vyloučením veřejného průchodu nebo průjezdu

20

5.2.6. Veřejná zeleň - Z Jako závazná část jsou vymezeny pozemky pro VEŘEJNOU ZELEŇ jsou území z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit, které musí být přístupny veřejnosti bez omezení, jsou tvořeny plochami veřejné zeleně, které plní funkci ekologické stability, rekreační ale popřípadě i kultovní (hřbitovy). Závazně je vymezeno funkční využití Přípustné děje, činnosti a zařízení: pozemky veřejné zeleně pro rekreaci obyvatel popř.kultovní funkci. Podmínečně přípustné děje, činnosti a zařízení : pozemky pro nezbytné technické vybavení, drobné stavby, vodní prvky, zpevněné plochy pro nemotorovou dopravu za podmínky, že nedojde ke zmenšení vegetační plochy o více než je 10%. Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně a rovněž jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů. Závazně je vymezen územní rozsah Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území stabilizované pozemky :

je zastoupena v řešeném území dvěmi hlavními plochami: -

park u zimního stadiónu

-

park za střední ekonomickou školou

transformační pozemky :

založení nových ploch veřejné zeleně u bývalého cukrovarského rybníčku


doplnění soliterní zeleně v prostoru navržené pěší zóny (ul. Nádražní, Dolní Valy, nám. T.G.M.)



redukce přerostlé zeleně a travnatých ploch na náměstí T.G.M.



u vnitroblokové zeleně obytných souborů zachovat stávající plochy



posílit zastoupení vzrostlé zeleně s izolační funkcí podél frekventovaných komunikací

5.2.7. Veřejná prostranství - U Jako závazná část jsou vymezeny pozemky pro VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Jsou území zásadní pro život města, umožňující pohyb a sociální kontakty ve městě, z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit a které musí být přístupny veřejnosti bez omezení. Jsou tvořeny plochami ulic, náměstí. Závazně je vymezeno funkční využití Přípustné děje, činnosti a zařízení: pozemky veřejného prostranství pro vytváření sociálních kontaktů, pohyb lidí, v případě příznivých podmínek i pro určitý druh odpočinku, pro uložení inženýrských sítí a dopravu. Podmínečně přípustné děje, činnosti a zařízení : pozemky pro nezbytné technické vybavení, drobné stavby, vodní prvky, zpevněné plochy pro dopravu v klidu, plochy zeleně převážně s izolační funkcí za podmínky, že nedojde k narušení plynulosti dopravy. Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které narušují plynulost pěšího provozu nebo prostorovou kvalitu prostředí, nepřípustná je rovněž jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů. Závazně je vymezen územní rozsah

21

Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území stabilizované pozemky :

všechny ulice a náměstí v řešeném území


0

asanační úpravy:

0

Závazně jsou vymezeny prostorové regulativy: 

respektovat stavební čáry dle grafické přílohy č. 1



zachovat sevřenost urbanistické struktury nejvýznamnější prostor : Národní třídy, náměstí u Domu umění, prostoru křižovatky Národní třídy s ul. Štefánikovou a Velkomoravskou, náměstí T.G. Masaryka


pozemky zeleně tvořené drobnými parkovými plochami a zelenými pásy podél komunikací



realizovat pěší zónu v jižní polovině Národní třídy



severní částí Národní třídy bude procházet obslužná komunikace se zklidněným (časově omezeným) provozem) s postupným začleněním do pěší zóny



respektovat studii na úpravu pozemků na Národní třídě u pojišťovny

5.3. Další podmínky pro umístění staveb V regulačním plánu jsou vymezeny podmínky pro zařízení, děje a činnosti v jednotlivých blocích (označení dle grafické dokumentace, v případě více uvedených hodnot je nutno se řídit dle hlavního výkresu) : Blok č. 1: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace Prostorové regulace:

Forma zástavby: Využití pozemků: Transformační plochy: Rozvojové pozemky: Asanační úpravy:

Nádražní řádek, Mrštíkova, Brandlova, Palackého. stabilizovaný bydlení občanské vybavení (administrativa, obchod) uliční čáry: zachovat stávající výška: max. 2 nadzemní podlaží u bydlení max. 4 nadzemní podlaží u obč. vybavení (max. výška dle budovy Kancelářských strojů) bloková, soliterní (vila v zahradě) Index zastavění pozemku bydlení: IZP = 0,5 obč. vybavení IZP = 0,6 0 0 0

Blok č. 2: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace: Forma zástavby: Využití pozemků: Transformační plochy:

Nádražní řádek, Havlíčkova, Brandlova, Mrštíkova stabilizovaný bydlení občanské vybavení uliční čáry: zachovat stávající výška: max. 2 nadzemní podlaží bloková Index zastavění pozemku bydlení: IZP = 0,5 obč. vybavení IZP = 0,6 regulace provozu autoservisu - jsou možné pouze hygienicky nezávadné činnosti

22

Rozvojové pozemky: Asanační úpravy:

0 0

Blok č. 3: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace:

Brandlova, Havlíčkova, Merhautova, Palackého stabilizovaný bydlení

Prostorové regulace: Forma zástavby : Ochranné režimy: Využití pozemků Transformační plochy: Rozvojové pozemky: Asanační úpravy:

uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: 2 nadzemní podlaží bloková 0 Index zastavění pozemku bydlení: 0 0 0

IZP = 0,5


Merhautova, Havlíčkova, Bartošova, Palackého stabilizovaný bydlení

Prostorové regulace: Forma zástavby: Využití pozemků: Transformační plochy:

uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: 2 nadzemní podlaží bloková Index zastavění pozemku bydlení: 0


0 0

Blok č. 5: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace: Forma zástavby : Využití pozemků: Transformační plochy: Rozvojové pozemky: Asanační úpravy: Blok č. 6: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace:

IZP = 0,3

Bartošova, Havlíčkova, Dukelských hrdinů, Palackého stabilizovaný bydlení uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: 2 nadzemní podlaží bloková Index zastavění pozemku 0 0 0

bydlení:

IZP = 0,5

Forma zástavby : Využití pozemků: Transformační plochy: Rozvojové pozemky:

Dukelských hrdinů, Havlíčkova, Sušilova, Palackého stabilizovaný bydlení uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: 2 nadzemní podlaží bloková Index zastavění pozemku bydlení: IZP = 0,5 0 0

Asanační úpravy:

0

Blok č. 7:

23

Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace: Forma zástavby : Využití pozemků Transformační plochy: Rozvojové pozemky: Asanační úpravy: Blok č. 8: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace: Forma zástavby : Využití pozemků: Transformační plochy: Rozvojové pozemky: Asanační úpravy: Blok č. 9: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace: Forma zástavby : Využití pozemků: Transformační plochy: Rozvojové pozemky: Asanační úpravy:

Sušilova, Havlíčkova, Scota Viatora, Palackého stabilizovaný bydlení uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: 2 nadzemní podlaží bloková Index zastavění pozemku bydlení: IZP = 0,5 0 0 0 Scota Viatora, Havlíčkova, Rodinova, Palackého stabilizovaný bydlení uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: 2 nadzemní podlaží bloková Index zastavění pozemku 0 0 0

bydlení:

IZP = 0,4, IZP = 0,7

železniční trať Břeclav - Přerov, Úprkova, Nádražní řádek, Národní třída transformační občanské vybavení uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: 3 nadzemní podlaží uliční Index zastavění pozemku obč. vybavení IZP = 0,6 železniční ochranné pásmo, železniční PHO hlukové celá plocha bloku určena k transformaci - vymístění bydlení, využití pro občanské vybavení (služby, administrativu, obchod) 0 závisí na výsledcích stavebního průzkumu


Nádražní řádek, Úprkova, Národní třída stabilizovaný bydlení

Prostorové regulace:

Transformační plochy: Rozvojové pozemky:

uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: 3 nadzemní podlaží (zachovat stávající) bloková Index zastavění pozemku bydlení: IZP = 0,7 riziko nadměrného hluku (nutná individuální protihluková opatření) 0 0

Asanační úpravy:

0

Forma zástavby : Využití pozemků:

Blok č. 11:

24

Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace: Forma zástavby : Využití pozemků:

Transformační plochy: Rozvojové pozemky: Asanační úpravy: Blok č. 12: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace

Úprkova, Palackého, Blažkova stabilizovaný bydlení, občanské vybavení uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: bydlení 2 nadzemní podlaží občanské vybavení 4 nadzemní podlaží bloková, část- soliterní (Dům umění, administr. budova MND) Index zastavění pozemku bydlení: IZP = 0,5 obč. vybavení IZP = 0,3 ochrana památek (památkově chráněný Dům umění, sochy v zahradě DU) 0 0 0

Forma zástavby :

Blažkova, Palackého, Dukelských hrdinů, Národní třída stabilizovaný bydlení, občanské vybavení uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: 3 nadzemní podlaží u obytných domů v uliční čáře do ul. Blažkova -Palackého 13 nadzemních podlaží u panelových byt. domů ve vnitrobloku, 5 nadzem. podlaží u objektů obč. vybavení bloková, soliterní, uliční

Využití pozemků:

Index zastavění pozemku

Transformační plochy:

Rozvojové pozemky: Asanační úpravy: Blok č. 13: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace Prostorové regulace:

Forma zástavby : Ochranné režimy: Využití pozemků: Transformační plochy: Rozvojové pozemky: Asanační úpravy: Blok č. 14: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku:

bydlení: IZP = 0,4 obč. vybavení IZP = 0,6 vhodná úprava objektu zdravotnictví v sousedství spořitelny. funkce může zůstat zachována, jde o lepší začlenění do významného uličního prostoru 0 0 Dukelských hrdinů, Palackého, Rodinova, Národní třída stabilizovaný bydlení, občanské vybavení uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: 2 nadzemní podlaží - bydlení 13 nadzemních podlaží - panel. bytové domy, 3 nadzemní podlaží obč. vybaven uliční, soliterní 0 Index zastavění pozemku IZP : bydlení IZP =0,5, 0,3 obč. vybavení IZP = 0,6 úprava ploch okolo soliterních objektů dle studie 0 0 Rodinova, Havlíčkova, Štefánikova, Národní třída transformační - možnost přestavby, event. nadstavby starších jednopodlažních objektů v ul. Štefánikově a Nár. třídě, možnost

25

Funkční regulace: Prostorové regulace:

Forma zástavby : Využití pozemků: Transformační plochy:

Rozvojové pozemky: Asanační úpravy: Blok č. 15: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace:

Forma zástavby : Využití pozemků: Transformační plochy: Rozvojové pozemky: Asanační úpravy:

přestavby, event. změny funkčního využití objektů ve vnitrobloku (změna hygienicky závadných provozů na občanské vybavení) smíšená centrální funkce, bydlení uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: 3 nadz. podlaží u smíšené centrální funkce 2 nadzemní podlaží u bydlení bloková Index zastavění pozemku bydlení: IZP = 0,5 smíšená funkce: IZP = 0,6 vnitroblok - hygienicky závadné provozy nahradit obč. vybavením event. nezávadnými provozovnami. možnost intenzivnějšího využití plochy bloku (přestavba a nadstavba starší přízemní zástavby do výše max. 3 nadzemní podlaží) 0 k asanacím může dojít na základě výsledků stavebního průzkumu. Štefánikova, Příční, Dolní Valy, Národní třída rozvojový smíšená centrální funkce uliční čáry: v ulici Příční, kde je navrženo parkoviště, dojde k odsunutí uliční čáry maximální výška: 3 nadzemní podlaží bloková Index zastavění pozemku smíšená funkce:: IZP = 0,6;0,8 větší využití parteru obyt. domů pro občanské vybavení v pěší ulici Dolní Valy i.č. 15.1. - výstavba objektů smíšené funkce centra na místě asanované staré zástavby v ul. Příční 5 obyt. domů v ul. Příční (parkoviště, obchodní zařízení 1 obytný dům na nároží Příční a Štefánikovy ulice

Blok č. 16: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku:




Dolní Valy, Dobrovolského, Masarykovo náměstí, Národní třída rozvojový - jeden z nejvýznamnějších bloků centrální zóny, intenzivně využívaný pro centrotvorné občanské vybavení; možnost dostavby ve vnitrobloku a v proluce na Národní třídě; vnitroblok je využit pro obsluhu a parkování. smíšená centrální funkce, občanské vybavení uliční čáry: zachování stávajících, návrh nové uliční čáry ve vnitrobloku maximální výška: 3 nadzemní podlaží (úroveň obchodního domu IRO),. vnitroblok 1 podlaží bloková Index zastavění pozemku smíšená funkce: IZP = 0,6 obč. vybavení IZP = 1,0 památkově chráněný dům č. 2 - stará radnice; venkovní vzhled porušen - vhodné uvedení do původního stavu část bloku u náměstí T.G.M. je v ochranném pásmu památkových objektů na náměstí 0 i.č. 16.2 centra)

dostavba proluky na Národní třídě (smíšená funkce

26

Asanační úpravy:

Blok č. 17: Vymezení ulicemi:

i.č. 16.1, 16.4 dostavba ve vnitrobloku: smíšená centrální funkce (v přízemí obchodní zařízení, ve střešním prostoru bydlení - zachovat možnost dopravní obsluhy objektů na náměstí na Národní třídě z vnitrobloku) i.č. 16.3. dostavba u vjezdu do vnitrobloku (obč. vybavení) v případě potřeby možné asanační úpravy nevyhovujících hospodářských objektů ve vnitrobloku


Dobrovolského, Legionářů, Kolískova, Jánošíkova, Náměstí T.G.M. (celý blok není v řešeném území) transformační smíšená centrální funkce (u Masarykova náměstí a ul. Legionářů) bydlení u Kolískovy a Jánošíkovy ulice výroba (výrobna ve vnitrobloku, částečně zasahující do řešeného území) uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: 3 nadzemní podlaží bloková památková ochrana (část bloku je v ochranném pásmu památek na Masarykově náměstí) Index zastavění pozemku bydlení: IZP = 0,4 smíšená funkce: IZP = 0,8 0 0

Asanační úpravy:

v případě potřeby nevyhovující výrobní objekty ve vnitrobloku

Charakteristika bloku: Funkční regulace:

Prostorové regulace: Forma zástavby : Využití pozemků: -

Blok č. 18: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace:



Asanační úpravy: Blok č. 19: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace:

Anenská, Národní třída (Bratislavská), Zámecká, průtah silnice I/51 rozvojový smíšená centrální funkce výroba uliční čáry: zachování stávajících do ul. Anenské a Bratislavské, dotvoření bloku na exponovaném pohledu při příjezdu od jihu (Zámecká) maximální výška: 3 nadzemní podlaží, výrobní aktivity 1.nadz.podl. bloková ochrana památek (do bloku zasahuje ochranné pásmo památkových objektů na náměstí T.G.M.) Index zastavění pozemku smíšená funkce: IZP = 0,6 výroba: IZP = 0,6 0 i.č. 18.1. - dostavba bloku k obnaženému štítu do Zámeckého nám. na úkor veřejné zeleně; navržen víceúčelový objekt; fasáda bude značně pohledově exponovaná při příjezdu od jihu - je proto nutno velkou pozornost věnovat architektonickému řešení 0 Velkomoravská, Národní třída, Masarykovo náměstí, Anenská, vnitřní obslužná komunikace transformační, rozvojový smíšená funkce centra, bydlení

27


Forma zástavby : Využití pozemků: -


Asanační úpravy: Blok č. 20: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace:

Forma zástavby Využití pozemků: Transformační plochy: Rozvojové pozemky: Asanační úpravy: Blok č. 21: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace:

Forma zástavby : Využití pozemků: -

Transformační plochy: Rozvojové pozemky: Asanační úpravy:

uliční čáry:

do ul. Velkomoravské, Národní třídy a Masarykova náměstí zachovat stávající, úprava uliční čáry do ul. Anenské (dostavba nároží) maximální výška: 8 nadzemních podlaží (soliterní výstavba) 4 nadzemní podlaží (bloková zástavba) i. č. 19.1 - 3 nadzemní podlaží + využité podkroví bloková, soliterní ochrana památek památkově chráněný objekt fary, část bloku je v ochranném pásmu památek na náměstí T.G.M.) Index zastavění pozemku : bydlení: IZP = 0,3 smíšená funkce: IZP = 0,6 0 i.č.19.2. - rozvojové pozemky pro smíšenou funkci centra (rozšíření do vnitrobloku); možnost situování podzemních garáží pod dvorní částí i.č. 19.1 - dostavba nároží náměstí T.G.M. - Anenská ul. - víceúčelová budova 0 vnitřní obslužná komunikace, Sadová ul. stabilizovaný bydlení občanské vybavení uliční čáry: stávající do ul. Sadové zachovat, ostatní jsou narušeny soliterní výstavbou bytových domů maximální výška: 8 nadzemních podlaží - panelové bytové domy 3 nadzemní podlaží ostatní soliterní, uliční (ul. Sadová) Index zastavění pozemku bydlení: : IZP = 0,4, 0,6 obč. vybavení IZP = 0,6 0 0 0 Boženy Němcové, Sadová, průtah silnice I/51 stabilizovaný bydlení občanské vybavení uliční čáry: do ul. Sadové zachovat stávající uliční čáry podél komunikace I/51 maximální výška: 2 nadzemní podlaží uliční riziko nadměrného hluku – je zrealizována protihluková ochrana Index zastavění pozemku bydlení: IZP = 0,4 obč. vybavení IZP = 0,4 0 0 0


obslužná komunikace, Pančava, příjezd do elektrárny, areál garáží rozvojový bydlení

28


občanské vybavení smíšená funkce uliční čáry: maximální výška:


do ul. Pančava zachovat stávající nová do komunikace podél garáží pozemky pro smíšenou funkci centra - 3 nadzemní podlaží, výška římsy u zástavby přilehlé k ulici Pančava 10 m občanské vybavení - 3 nadzemní podlaží, výška římsy u zástavby přilehlé k ulici Pančava 10 m stávající ubytovací zařízení - 8 nadzemních podlaží

uliční, soliterní riziko nadměrného hluku – je zrealizována protihluková ochrana Při umísťování nových objektů, popř. úpravách stávajících, kdy budou ve 3. nadzemním podlaží, popř. v podkroví nad 3. nadzemním podlaží umísťovány chráněné prostory specifikované právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví resp. v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, musí být nejpozději v rámci stavebního řízení prokázán soulad hlukové zátěže se stanovenými limity. Index zastavění pozemku


Asanační úpravy:

bydlení: IZP = 0,4 smíšená funkce: IZP = 0,6 obč. vybavení IZP = 0,3;1,0 návrh přeměny obytné plochy při ul. Pančava na plochu smíšené funkce (občanské vybavení - obchod, služby + bydlení) i.č. 22.2 - dostavba občanské vybavenosti u ubytovacích zařízení (obchody, veřejné stravování, sportovně-rekreační plochy ...). i.č. 22.1 - navržená lokalita rodinných domků na místě stávajících zahrad i.č.22.3. - navržená lokalita občanského vybavení 0

Blok č. 23: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace:


Plucárna, Pančava, obslužná komunikace stabilizovaný občanské vybavení uliční čáry: u obslužných komunikací tvořeny oplocením pozemku; stavební čára nesleduje uliční čáru maximální výška: 6 nadzemní podlaží soliterní Index zastavění pozemku obč. vybavení IZP = 0,3 0


0 0

Blok č. 24: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace: Forma zástavby :

Velkomoravská, průtah silnice I/51, Pančava rozvojový - plocha mezi ul. Pančava a průtahem komunikace občanské vybavení uliční čáry: stávající při ul. Pančava zachovat Maximální výška: 3 nadzem. podlaží od ul. Velkomoravské, (4. n.p. od Pančavy) soliterní

29

Využití pozemků: Transformační plochy: Rozvojové pozemky:

Asanační úpravy: Blok č. 25: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace:

riziko nadměrného hluku – je zrealizována protihluková opatření Index zastavění pozemku obč. vybavení IZP = 0,8 0 i.č. 24.1 - na ploše, uvolněné asanací rodinných domků, je navržen objekt občanského vybavení s doporučeným využitím přízemí jako parkovací plochy. Možnost využití terénního rozdílu mezi ul. Velkomoravskou a Pančavou (část střechy parkovací plochy může sloužit jako terasa úrovňově přístupná od Velkomoravské ul.). 6 rod. domků

Asanační úpravy:

Velkomoravská, Sadová, Boženy Němcové, průtah silnice I/51 transformační, rozvojový. bydlení občanské vybavení uliční čáry: stávající při ul. Velkomoravské a Sadové zachovat podél průtahu I/51 dotvořit uliční čáru izolační zelení maximální výška: 2 nadzem. podlaží, 4 nadzem. podlaží bytový dům uliční Index zastavění pozemku bydlení: IZP = 0,4 obč. vybavení IZP = 0,6;1,0 smíšenou funkci obč. vybavení + bydlení změnit na obč. vybavení z důvodu hlukové zátěže, způsobené dopravou (bytový dům při ul. B. Němcové ponechat) i.č. 25.1 - dostavba objektu obč. vybavení na pohledově exponovaném místě při ul. Velkomoravské v případě potřeby vnitroblokové hospodářské objekty

Blok č. 26: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku:

Velkomoravská, Sadová, park stabilizovaný


občanské vybavení uliční čáry:



Rozvojové pozemky:

zachovat stávající (tvořené zčásti oplocením pozemku) zachovat stávající 4 nadzemní podlaží


maximální výška: soliterní individuální protihluková ochrana Index zastavění pozemku obč. vybavení 0


0 0


Blok č. 27: Vymezení ulicemi: Charakteristika bloku: Funkční regulace: Prostorové regulace: Forma zástavby :

IZP = 0,4

park, Tyršova, Velkomoravská, Sv. Čecha rozvojový, transformační smíšená centrální funkce občanské vybavení uliční čáry: stávající zachovat maximální výška: 6 nadzem. podlaží - smíšená funkce centra 4 nadzem. podlaží obč. vybavení bloková

30

Využití pozemků:


smíšená funkce: obč. vybavení

Transformační plochy: Rozvojové pozemky: Asanační úpravy:

0 i.č. 27.1 - výstavba 4 podlažního objektu občanského vybavení 0

IZP = 0,6 IZP = 0,7;1,0


Národní třída, Velkomoravská, Tyršova, park, pěší průchod do parku

Charakteristika bloku:

stabilizovaný

Funkční regulace:

občanské vybavení smíšená centrální funkce


uliční čáry: maximální výška:

Forma zástavby :

uliční

Využití pozemků:



0

Rozvojové pozemky:

0

Asanační úpravy:

0

zachovat stávající 4 nadzemní podlaží smíšená funkce:

IZP = 0,6

obč. vybavení

IZP = 0,6


Dukelských hrdinů, Národní třída, pěší průchod do parku, park


rozvojový

Funkční regulace:

smíšená centrální funkce


uliční čáry: maximální výška:

Forma zástavby :

uliční

Využití pozemků:



0

Rozvojové pozemky:

i.č. 29.1 - možná dostavba proluky - navržen víceúčelový objekt

Asanační úpravy:

0

zachovat stávající 4 nadzemní podlaží smíšená funkce:

IZP = 0,6;0,8


Svatopluka Čecha, Velkomoravská, průtah I/51, obslužná komunikace


stabilizovaný


bydlení, občanské vybavení uliční čáry: nejsou tvořeny zástavbou, nutno dotvořit zelení maximální výška: bydlení 13 nadzemní podlaží, občanské vybavení 3 nadzemní podlaží

Forma zástavby. Využití pozemků:

soliterní Index zastavění pozemku

31

bydlení: obč. vybavení

IZP = 1,0 IZP = 0,5


0

Rozvojové pozemky:

0

Asanační úpravy:

0

Blok č.31 byl v rámci projednávání vypuštěn Blok č. 32: Vymezení ulicemi:

Dukelských hrdinů, Svatopluka Čecha, obslužná komunikace, průtah I/51


stabilizovaný


bydlení, občanské vybavení uliční čáry: zachování stávajících maximální výška: 4 nadzemní podlaží


solitérní Index zastavění pozemku


0

Rozvojové pozemky:

0

Asanační úpravy:

0

bydlení: občanské vybavení

IZP = 0,3 IZP = 0,5


Dukelských hrdinů, park, Svatopluka Čecha


transformační


občanské vybavení uliční čáry: zachovat stávající (zčásti tvořeny oplocením), uzavřít objekty technické infrastruktury do technického dvora, veřejně nepřístupného maximální výška: - 4 nadzemní podlaží

Forma zástavby :

soliterní

Využití pozemků:



0

Rozvojové pozemky:

i.č.33.1 - možnost výstavby občanského vybavení na pozemcích tenisových kurtů

Asanační úpravy:

0

občanské vybavení

IZP = 0,5;0,8


Dvořákova, Národní třída, Dukelských hrdinů, Vrchlického


transformační, rozvojový.


občanské vybavení, smíšená funkce centra uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: 4 nadzemní podlaží


bloková Index zastavění pozemku


v ul. Vrchlického možná změna skladových objektů na komerční zařízení

32

smíšená funkce: obč. vybavení

IZP = 0,6;1,0 IZP = 0,6

možné využití parteru rod. domků pro občanské vybavení (obchod, služby ....) Rozvojové pozemky:

i.č. 34.2 - dostavba proluky v ul. Vrchlického i.č. 34.1 - dostavba proluky na rohu ulic Dvořákovy a Vrchlického.

Asanační úpravy:

0


Dvořákova, Vrchlického, Dukelských hrdinů, Svatopluka Čecha


stabilizovaný


bydlení, obč. vybavení uliční čáry: zachovat stávající maximální výška: - 3 nadzemní podlaží, obč.vybavení 1.nadz.podl.


bloková Index zastavění pozemku


0

Rozvojové pozemky:

0

Asanační úpravy:

0

bydlení: občanské vybavení

IZP = 0,4 IZP = 0,2


vjezd do autobusového nádraží, Svatopluka Čecha, obslužná komunikace, silnice I/51


rozvojový


občanské vybavení uliční čáry: dojde k posunu uliční čáry směrem ke komunikaci do autobusového nádraží maximální výška: 7 nadzemní podlaží, i.č. 36.1 - 2 nadzemní podlaží i.č. 36.2 - 4 nadzemní podlaží


bloková, soliterní (parkovací garáže) Index zastavění pozemku obč. vybavení i.č. 36.2


0

Rozvojové pozemky:

i.č. 36.1 - možnost dostavby ulice směrem k autobusovému nádraží 1 - 2 podlažním zařízením občanského vybavení

IZP = 0,6 IZP = 1,0

i.č.36.2 - občanské vybavení Asanační úpravy:

provizorní objekt u parkoviště


I/51, Svatopluka Čecha, vjezd do autobusového nádraží


stabilní

Funkční regulace:

dopravní zařízení


uliční čáry:

- zachovat stávající

maximální výška:

- 2 nadzem. podlaží (autobus. nádraží)

Forma zástavby :

soliterní

33

Využití pozemků:

0


0

Rozvojové pozemky:

0

Asanační úpravy:

0


Wilsonova, Národní třída, Nám. 17. listopadu, Dvořákova, Sv. Čecha


rozvojový

Funkční regulace:

občanské vybavení, smíšená centrální funkce


uliční čáry:

- zachovat stávající, doplnit dostavbou nároží

maximální výška:

- 4 nadzem. podlaží


bloková Index zastavění pozemku (IZP smíšená funkce: IZP = 0,6;1,0 obč. vybavení IZP = 0,4 riziko nadměrného hluku od železnice - nutná individuální protihluková opatření


0

Rozvojové pozemky:

i.č.38.1 - dostavba nároží ulic Wilsonova - Národní třída víceúčelovým objektem

Asanační úpravy:

0


pěší cesta podél železnice, Sv. Čecha, silnice I/51


transformační


občanské vybavení uliční čáry: Maximální výška:

Forma zástavby :

bloková

Využití pozemků:

Index zastavění pozemku (IZP


bývalé výrobní plochy (paprikový mlýn) občanského vybavení

Rozvojové pozemky:

i.č.39.1 - rozvojová ploch pro občanské vybavení

Asanační úpravy:

0

zachovat stávající 3 nadzemní podlaží obč. vybavení IZP = 0,4;0,8 změněny na

plochy

Bloky č.40,41 byly v rámci projednávání vypuštěny. Blok č. 42 Vymezení ulicemi:

Havlíčkova, Scota Viatora, Štefánkova, P.Veselého

Charakteristika bloku

stabilizovaný


smíšená funkce centra, bydlení uliční čáry zachovat stávající maximální výška 3 nadzemní podlaží (ul.Štefánikova) 2 nadzemní podlaží index zastavění pozemku smíš.funkce centra IZP = 0,6 bydlení IZP = 0,4, IZP = 0,7

Využití pozemků: Transformační plochy:

0

34

Rozvojové pozemky:

0

Asanační úpravy:

0

6. Limity využití území, včetně stanovených záplavových území a) vstupní limity - vyplývající z platných právních předpisů a správních rozhodnutí Respektovat podmínky ochranného pásma kolem památek na Masarykově náměstí. Respektovat podmínky ochranných pásem vodohospodářských a energetických zařízení. Respektovat podmínky ochranného pásma železnice. Území centra města je považováno za území s archeologickými nálezy, proto je nutno při jakýkoliv zemních pracích zajistit záchranný archeologický průzkum. b) výstupní limity – limity využití území navržené a schválené při pořizování regulačního plánu Pro ochranu proti nadměrnému hluku respektovat odstupy od přeložky silnice I/51 včetně protihlukových opatření v území Pančavy. Pro realizaci pěší zóny je nutné u rozvojových pozemků i.č.16.4 zachovat možnost zásobování stávajících objektů na Národní třídě a Masarykova nám. ze zadní strany. Respektovat podmínky ochranných pásem kolem navržených vodohospodářských a energetických zařízení.

7. Návrh řešení dopravy, občanského a technické vybavenosti a nakládání s odpady 7.1. Dopravní řešení 7.1.1. Městská dopravní politika Zásady komunální dopravní politiky jsou součástí návrhu dopravního řešení územního plánu města. Nutným předpokladem je tzv. "SOFT" neboli šetrný přístup při řešení urbanizovaného území. Všechny činnosti se do jisté míry ovlivňují a nelze tedy řešit jednu aktivitu na úkor další, a to jak mezi sektory, tak i uvnitř dopravního systému. Vzhledem k poznaným skutečnostem je pak nutno vhodnými opatřeními postupně vytvářet rovnovážný stav v dělbě přepravní práce, a tak více zohledňovat vlastní externí náklady. Obecně je tedy nutné preferovat zejména v rámci centra města původní aktivity nemotorové dopravy v kombinaci s dopravou veřejnou a naopak individuální automobilovou dopravu znevýhodňovat. To by mělo zabránit tomu, aby se ve zrychlené podobě neopakoval scénář západoevropských měst, kde byla infrastruktura postupně upravována v důsledku tlaku osobní automobilizace a snahy přizpůsobit této okolnosti městské prostředí. V současné době je však tento pohled v řadě měst již překonán a hledají se pracně cesty k nápravě. Je tedy nezbytné stanovit takový rozsah opatření, která budou únosná pro městské prostředí v dlouhodobé perspektivě bez ohledu na možný rozpor v nejbližší době. 7.1.2. Železniční doprava Těleso železničních tratí je severní hranicí řešeného území. Ze železniční stanice vychází východním směrem trať 255, západním směrem trať 336 a průběžně je vedena trať 330. Situování nivelety kolejí a rozsah železniční stanice vedou k nutnosti mimoúrovňového křížení. Trať 330 je součástí II. hlavního koridoru Českých drah. Trať je rekonstruována na traťovou rychlost do 160 km/hod. Součástí je i rekonstrukce železniční stanice s peronizací, podchodem na nástupiště a přestavbou budov v areálu stanice. Podchod na nástupiště bude prodloužen až na severní stranu stanice. Výhodnější by však bylo vybudovat nový podchod v prodloužení Národní tř., což je v regulačním plánu uvažováno. Tyto úpravy nepřesáhnou ochranné pásmo dráhy.

35

7.1.3. Individuální automobilová doprava Území centra města je v současné době křižovatkou tří silnic I. a II. třídy I/51 Hodonín - st. hranice II/431 Vyškov - Ždánice - Mistřín - Hodonín II/432 Holešov - Kroměříž - Kyjov - Hodonín Postupná výstavba obchvatu okolo Hodonína přinesla odklon tranzitní dopravy ve směru západvýchod, vedené přes centrum města. Původní silnice je využita pro rozvedení cílové a zdrojové dopravy a řešeným územím probíhá tato komunikace ve stávající trase v ulicích Velkomoravská Štefánikova a je zařazena na západě jako silnice I/51 a na východě jako silnice II/432, jež jsou obě propojeny s obchvatem silnice I/55 Olomouc - Uherské Hradiště – Břeclav - státní hranice. Po vytvoření státní hranice se Slovenskou republikou a zřízením hraničního přechodu vzrostl význam spojení silnicí I/51 na jih. Východní část původního okruhu v ulicích Havlíčkova - Dobrovského, jež byla již v územním plánu města Hodonína navržena pouze jako obslužná komunikace, je posunuta východním směrem s jednosměrným využitím stávající uliční sítě. Tím dopravní skelet centra města dostává jednoznačně podobu křižovatky průtahu sběrné komunikace s městskou třídou, jež rozvádí radiální dopravu a v případě silnice I/51 převádí i dopravu tranzitní na hranici obytné a průmyslové zóny. Ostatní uliční siť má charakter obslužných komunikací. Jsou navrženy jednosměrné komunikace, které umožní podélné parkování v uličním profilu, případně návrh cyklistického pruhu, což přispívá k bezpečnosti chodců a cyklistů a dalšímu zklidnění dopravy v tomto území. Tento fakt je v území severně Štefánikovy ulice zdůrazněn vymezením zklidněných komunikací. Národní třída je navržena jako zklidněná komunikace s omezeným přístupem jako logická návaznost na pěší zónu, jednosměrná ulice Dukelských hrdinů ji bude křížit, další komunikace jsou rovněž převážně uvažovány jednosměrné s parkovacími pruhy. Pro zásobování jsou využity obousměrně ulice Příční a jednosměrně ulice Rodinova, ve vymezené době pak komunikace v pěší zóně. Členění komunikační sítě v řešeném území vychází z funkce komunikace a její polohy v území 1/ Komunikace sběrné s funkcí - dopravní Ulice Dvořákova - Pančava - Anenská je navržena ve funkční skupině B v kategorii MS2p 17/12/50. 2/ Komunikace obslužné s funkcí - obslužně - dopravní Ulice Velkomoravská a Štefánikova jsou navrženy ve funkční skupině C a kategorii MO2 16,5/8/50. - obslužnou Funkce většiny ostatních komunikací je obslužná. V části ulic je již v současné době nebo je navržen jednosměrný provoz. Komunikace slouží k podélnému i příčnému parkování vozidel. To umožňuje poměrně komfortní příčné uspořádání ulic, a umožňuje řešení problematické situace statické dopravy. Obslužné komunikace jsou uvažovány buď jednosměrné s parkováním MO 1p/10,25/6,75/30 nebo obousměrné MO2 10/6,5/30. 3/ Komunikace funkční skupiny D1 s funkcí - pěší zóny Jako pěší zónu je navrhováno vymezit plochu Masarykova náměstí bez průjezdu do ulice Měšťanská a navazující úsek Národní tř. po křižovatku s ul. Štefánikovou. V tomto prostoru je rozšířena pěší zóna do ulice Dolní Valy až po křižovatku s ulicí Měšťanská. Režim provozu v pěší zóně bude organizačně upraven. - zklidněné komunikace

36

Severní úsek Národní tř. od křižovatky s ul. Štefánikovou až po křižovatku s nám. 17.listopadu je navrhován jako zklidněná komunikace s regulovaným průjezdem osobní automobilové dopravy, v hlavním dopravním prostoru jsou navrženy dva cyklistické pruhy 7.1.4. Veřejná doprava Veřejná doprava je zajišťována v řešeném území závislou trakcí - vlakovou dopravou a nezávislou trakcí – autobusy, i v návrhu je potřeba s těmito formami počítat. Vlaková doprava je směrována do železniční stanice. V rámci rekonstrukce bude provedena úprava prostoru nádraží a peronizace s mimoúrovňovými přechody a prodloužením podchodu na severní stranu železniční stanice. V předprostoru nádražní budovy je zastávka autobusové dopravy. V návaznosti na ulici Dvořákova s přímým napojením na městskou sběrnou komunikaci je situováno autobusové nádraží. Na nádraží zajíždějí linky příjezdné, výchozí i tranzitní a je zajištěna vazba na městskou dopravu i na železnici. Návrh městské hromadné dopravy vychází ze stávajících podmínek, kdy veřejná doprava se v našich podmínkách podílí velkou měrou v dělbě přepravní práce i malých a středních měst. Tento stav je však třeba podporovat, neboť jinak bude docházet k postupnému odlivu k jiným formám dopravy a tím dalším nárokům především na statickou dopravu. Stávající síť městské dopravy je zjednodušena do 3 linek, na nichž je možné vést spoje i po části trasy. Zastávky v centru jsou situovány před železniční stanicí, na ulici Dvořákové, Anenské, Masarykově náměstí, Měšťanské a Národní tř. Izochrona dostupnosti 500 m pokrývá celé řešené území. 7.1.5. Nemotorová doprava V rámci přeložení silnice I/51 je navrženo zřídit pěší zónu od radnice po okresní úřad s napojením ulice Dolní Valy. Pokračování směrem k nádraží je navrženo ve formě zklidněné komunikace s omezeným přístupem nákladních vozidel na zásobování ve vymezené době, rychlostí do 30 km/hod a zajištěním četnějších přechodů. Tato trasa bude směrována do podchodu pod železničním tělesem. Na tuto pěší osu navazuje pěší trasa na spojnici železniční stanice - autobusové nádraží a napojení sídliště Hodonín - jihovýchod v prodloužení ulic Horní Valy. Křížení hlavní pěší osy se silnicí I/51 u galerie bude opticky zdůrazněno a případně vybaveno světelně signalizačním zařízením a rovněž křížení Národní třída - Štefánikova je upraveno pro snazší orientaci chodců se světelně signalizačním zařízením. Tyto prostředky by měly být automaticky vybaveny akustickým signálem pro nevidomé a bezbarierovou úpravou. Řešení cyklistické dopravy je upraveno z Generelu cyklistické dopravy a bezbarierových tras v Hodoníně a dokumentace „Hodonín – Generel městských cyklotras“, zpracované X.2002. Systém je založen na obousměrném cyklistickém pásu ve zklidněném hlavním dopravním prostoru Národní třídy od železniční stanice po ul. 17.listopadu, dále pak po okresní úřad jsou navrženy dva jízdní cyklistické pruhy v uličním prostoru. Zde se napojuje cyklistická stezka vedená podél ulice Velkomoravská, jež obchází areál čerpací stanice. V jižní části je navrhováno využití pěší zóny bez vymezení prostoru pro pěší a cyklisty s vzájemným přizpůsobením podle intenzity provozu. Napojení zástavby v sídlišti je propojením ulicí Horní Valy a Radniční a dále podél vodoteče. V severní části je napojena trasa v jednosměrné ulici směřující k sídlišti R. Filipa a dále po cyklistické a pěší stezce ke hřbitovu. Ve východní části území je cyklistická doprava vedena v jednosměrných ulicích po zklidněných komunikacích, což jízdní kolo více přibližuje ostatním účastníkům silniční dopravy. Na jihu je pak napojena obousměrná cyklistická stezka v ulici Zámecká. V jednosměrné ulici Dukelských hrdinů je veden vždy v protisměru jeden cyklistický pruh. Cyklistická doprava nemá vyhrazen v pěší zóně žádný koridor, ale současně sem nemá zakázaný přístup. Obě formy dopravy by se měly sobě přizpůsobit a volit takový způsob jízdy, aby nedocházelo k vzájemným kolizím. Tento přístup je v zemích s rozvinutým využitím jízdního kola zcela běžný a i v našich podmínkách bychom se tomuto trendu měli postupně přizpůsobovat, případně lze řešit vyhláškou a dopravními značkami omezujícími jízdu cyklistů přes pěší zónu v určitou dobu apod..

37

7.1.6. Statická doprava S rozvojem soukromého sektoru a omezováním veřejné dopravy dochází zejména v zastavěném území k vyššímu využívání vozidel. Hybnost vozidel sloužících pro podnikatelské aktivity je vyšší, než je celoměstský průměr a rovněž celkový proběh výrazně převyšuje celostátní průměr. Důsledkem jsou když ne přímo vyšší intenzity na komunikacích v celodenním průměru, tak rovnoměrnější rozložení intenzity v průběhu dne na rozdíl od špičkových období v minulých letech. Tento jev nese s sebou vyšší nároky na parkování vozidel v místech komerčních aktivit. Následujícím stupněm pak budou i vyšší nároky na odstavování vozidel v obytných územích. Ta byla budována bez krytých odstavných ploch a s rostoucím stupněm automobilizace nebudou stávající plochy dostatečné, nehledě k tomu, že proběh soukromých vozidel neporoste tak rychle. Problematika statické dopravy je součástí komplexního řešení, jak se bude žít ve městě. V oblasti parkování jsou k dispozici 3 základní nástroje hledání rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou - zvyšování kapacity ploch pro statickou dopravu - snižování poptávky - cenová regulace Kombinace těchto opatření je součástí tzv. managementu parkovacích ploch, jenž by měl být součástí městské dopravní politiky a městské vyhlášky o parkování. Management parkování znamená systém, kde vlastníci automobilů platí za parkování na veřejném prostranství ve vymezeném území (v hranicích řešeného území zóny centra města). Management je kombinován s časovým omezením. Pokud je odpovídajícím způsobem aplikován je dobrým opatřením dopravní politiky, které může být zavedeno rychle a je efektivní. Poplatek pro rezidenty je snížen. O tuto výjimku je však nutno žádat a cena poplatku je v relaci k úrovni jízdného veřejné dopravy nebo násobku sazby za hodinu parkování (např. 500 Kč/rok pro bydlící při 5 Kč/hod krátkodobého parkování pro dojíždějící). Jak je evidentní z popsaných opatření, management parkování způsobuje, že se dlouhodobě parkující (s výjimkou bydlících) vyhýbají městskému centru. Celý systém je úspěšný jen tehdy, jestliže je zajištěna důsledná kontrola. Jak ukazují zkušenosti ve městech po zavedení progresivních sazeb, toto opatření funguje. Požadavek na stavbu garáží pro dojíždějící přímo v městském centru je jistým anachronismem. Ve městě musí být tyto lokality určeny z hlediska komunikační sítě a provozu na ní a ne z pohledu investorů. Přednostně je potřeba uspokojovat potřeby rezidentů. Stanovit skutečnou potřebu parkovacích stání pro celé historické jádro je velmi problematické. K dispozici je celá řada modelů, které dávají odlišné výsledky. Důležitým faktorem je četnost využití parkovacích ploch během dne. Zatímco u komerčních zařízení je obměna vozidel na 1 stání až 6 pohybů/24 hodin, u dlouhodobého odstavení v obytné zástavbě je průměrná obměna pouze 1 pohyb/24 hodin. Jednoznačně lze tedy doporučit pouze limity pro jednotlivé případy, kde by, jak už bylo uváděno u odstavení vozidel, neměla být realizována bytová jednotka bez odstavného stání. Návrh odstavných a parkovacích stání vychází z ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací a řeší potřebu odstavných ploch na stupeň automobilizace 1 : 3,5 s přepočtem na stupeň 1 : 3. Přitom se vychází ze zjištění, že již ani při stupni automobilizace 1 : 5 nelze všechna odstavná a parkovací stání zajistit v docházkové vzdálenosti v jedné úrovni. Budování obytných souborů v dřívější době bez ohledu na potřeby statické dopravy způsobují nyní v centrální zóně města velkou disproporci. Parkování je stanoveno na základě ukazatelů. V návrhu se počítá s odstavením motorových vozidel obyvatel centra, s krátkodobým parkováním v obytných okrscích a s parkovacími nároky občanské vybavenosti. Pro tyto účely se uvažuje využívat stávající řadové garáže "U elektrárny" a na "Plucárně", nebo odpovídající počet v jiných lokalitách o kapacitě zhruba 410 stání, garáže v několika drobných lokalitách o počtu 70 stání a cca 60 individuálních garáží ve stávající obytné řadové zástavbě – cca tedy 540 možných odstavení ve stávajících objektech. Stávající plochy pro parkování činí zhruba 665 stání - obchodní domy 110 stání - Zámecká 70 stání

38

- Sv. Čecha-AN 40 stání - železniční st. 40 stání - Blažkova 15 stání - Sadová 65 stání - BD Sv. Čecha 40 stání - BD 110 stání - Velkomoravská 35 stání - Tyršova 31 stání - Vrchlického 10 stání - Brendlova 8 stání - Pančava 86 stání - sever 5 st. Je navržen jeden objekt pro hromadné garáže - na ploše stávajícího parkoviště u autobusového nádraží s kapacitou 280. V rámci výstavby komunikace na Pančavě je zde navrhováno v přízemí bloku po přestavbě cca 30 stání v podzemních garážích. Parkování na terénu je navrhováno na parkovištích a podél komunikací, kde nebude veden cyklistický pruh a činí cca 595 stání - ve vnitrobloku 66 stání - úprava parkoviště na Anenské 35 stání - Měšťanská 35 stání - Pančava 22 stání - Příční 41 stání - Sv. Čecha 18 stání - jižně autobusového nádraží 27 stání - Nádražní řádek 19 - Národní 18 - Havlíčkova 68 – Palackého 68 - Dukelských hrdinů 66 - Rodinova 46 - Sadová 51 - malá po obvodě území 15 Bilance parkovacích nároků a možností : Druh objektů

Administrativa

Parkovací nároky

Do 18 hod.

Po 18 hod

celkem K

D

K

D

K

D

228

171

57

171

-

-

57

39

Obchod a sl.

393

275

118

275

118

-

-

Ubyt. a strav.

109

19

90

19

90

19

90

Zdravotnictví

7

4

3

4

3

-

-

Kultura a sport

437

437

-

-

-

437

-

Školství

57

-

57

-

57

-

-

Bytová výst.

1385

100

1285

-

1285

100

1285

Celkem

2616

892

1724

355

1724

556

1375

K - krátkodobé parkování, D - dlouhodobé parkování Z přehledu je patrné, že rozhodující pro dimenzování je denní doba do 18 hodin, kdy celková potřeba činí 2080 stání, z toho 62% slouží pro odstavení vozidel v bytové zástavbě a zhruba 770 stání pro parkování občanské vybavenosti. Při vzájemné zastupitelnosti lze reálně uvažovat se snížením nároků Pro tento počet je k dispozici - 540 stání ve stávajících objektech - 665 stání na stávajících parkovištích - 310 stání v navržených objektech - 595 stání na navržených parkovištích a podél komunikací Celkem 2110 stání V 1. etapě se počítá s realizací navržených parkovišť bez vícepodlažních objektů. To znamená, že vzniká deficit 180 stání. Tento počet je nahrazen využíváním stávajících parkovišť vedle sokolovny a u autobusového nádraží s kapacitou zhruba 170 stání. Tím je zajištěna celkem vyrovnaná bilance. Ve 2. etapě by měly být vybudovány objekty pro hromadné garáže i v přestavbovém území na Pančavě. Po jejich realizaci bude skutečná kapacita parkovacích ploch odpovídat potřebě. Bude pouze o 1,5%, t.j. 30 stání vyšší. 7.1.7. Ochranná pásma Ochranné pásmo silnice mimo zastavěné území je podle platné legislativy o pozemních komunikacích dle zákona 13/1997, v platném znění: - I. třídy - 50 m od osy komunikace - II. třídy - 15 m od osy komunikace Ochranné pásmo dráhy je podle platné legislativy 60 m od osy krajní koleje nebo 30 m od hranice pozemku při rychlosti do 160 km/hod. V zastavěném území jsou ve výkrese dopravy na průjezdních úsecích silnic podle § 8 zákona 13/1997 Sb. posuzovány hladiny hluku. 7.1.8. Hluk ve vnějším prostředí Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., jež nahrazuje Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. s platností od 1.června 2006. Hodnota hluku ve venkovním prostoru se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB od silniční resp.50 dB od železniční dopravy, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době v OPŽ a v případě hlavních komunikací (sil. I. a II.tř.) představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době.

40

Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění bylo novelizováno. Hluk ze železniční dopravy Zdrojem hluku je železniční trať 330 Břeclav - Přerov. Denní doba a) osobní vlaky m = 2,875 vl/hod t = elektrická

F4 = 0,65

vN = 100 km/hod

F5 = 2,66

p = 4 vag.

F6 = 0,65

X = 140 .F4 .F5 .F6 .m = 452 Li = 66,6 dB b) rychlíky m = 0,94 vl/hod t = elektrická

F4 = 0,65

vN = 160 km/hod

F5 = 11,2

p = 10 vag.

F6 = 0,875

X = 140 .F4 .F5 .F6 .m = 838 Li = 69,2 dB c) nákladní vlaky m = 2,87 vl/hod t = elektrická

F4 = 0,65

vN = 100 km/hod

F5 = 2,66

p = 40 vag.

F6 = 2,0

X = 140 .F4 .F5 .F6 .m = 1389 Li = 71,4 dB Výsledná ekvivalentní hladina hluku je L Aeg = 74,3 dB Izofona 60dB bude ve vzdálenosti 56,9 m Izofona 55 dB bude ve vzdálenosti 110 m Noční doba a) osobní vlaky m = 0,625 vl/hod t = elektrická

F4 = 0,65

vN = 100 km/hod

F5 = 2,66

p = 4 vag.

F6 = 0,65

X = 140 .F4 .F5 .F6 .m = 98 Li = 59,9 dB

41

b) rychlíky m = 0,5 vl/hod t = elektrická

F4 = 0,65

vN = 160 km/hod

F5 = 11,2

p = 10 vag.

F6 = 0,875

X = 140 .F4 .F5 .F6 .m = 446 Li = 66,5 dB c) nákladní vlaky m = 2,87 vl/hod t = elektrická

F4 = 0,65

vN = 100 km/hod

F5 = 2,66

p = 40 vag.

F6 = 2,0

X = 140 .F4 .F5 .F6 .m = 1389 Li = 71,4 dB Výsledná ekvivalentní hladina hluku je LAeg = 72.8 dB zofona 55 dB bude ve vzdálenosti 90,2 m Izofona 50 dB bude ve vzdálenosti 173,8 m – rozhodující posouzení pro návrhy Hluk ze silniční dopravy Posouzení a výhledové zátěže vychází ze zpracované hlukové studie „Přeložka silnice I/51 Hodonín – Pančava“ zpracované V.2005. Denní doba 1.- Velkomoravská (jih) –

S = 15 101 voz/24 hod

T = 530 voz/24 hod, O = 14 571 voz/24 hod v = 50 km/hod

den: F1 = 24406614

F2 = 1.13 p = živice

F3 = 1.0

X = 27579474 Laeq = 64.9 dB Izofona hluku 60 dB ve vzdálenosti 14,7 m – rozhodující posouzení (v noci 50 dB cca v téže vzdálenosti) 2.- Štefánikova a Velkomoravská (sever) -

T = 9 916 voz/24 hod

T =356 voz/24 hod, O = 9 560 voz/24 hod v = 50 km/hod

den: F1 = 16129284


F3 = 1.0

X = 18226091 Laeq = 62.5 dB Izofona hluku 60 dB ve vzdálenosti 11.3 m

42

3.- Dvořákova - Anenská , návrh I/51

S =11 107 voz/24 hod


den: F1 = 18958728


F3 = 1.0

X =21423363 Laeq = 63.2 dB Izofona hluku 60 dB ve vzdálenosti 12.5 m 4.- Dvořákova -

S = 8 148 voz/24 hod


den: F1 = 13478622


F3 = 1.0

X = 15230843 Laeq = 61.8 dB Izofona hluku 60 dB ve vzdálenosti 10.2 m 5.- okruh -

S = 8 000 voz/24 hod


den: F1 = 13177500


F3 = 1.0

X = 14890575 Laeq = 61.7 dB Izofona hluku 60 dB ve vzdálenosti 10.0 m Izofony pro noční dobu nejsou rozhodující neboť útlumu v noci na 50 dB bude dosaženo ve stejné vzdálenosti jako útlumu na 60 dB ve dne.

7.2. Vodní hospodářství 7.2.1. Zásobování vodou Širší vztahy: Město Hodonín je zásobováno vodou ze skupinového vodovodu Bzenec - Kyjov - Hodonín a z prameniště Moravská Nové Ves (kapacita 75 l/s), a to z vodojemu Ratíškovice. Celkové kapacita zdrojů je dostatečná. Dočasně jsou odstavena prameniště Beghard + Zásada, Rohatec - Kout a Sobotky. Surová voda z prameniště obsahuje zvýšené množství Fe, Mn a proto je upravována ve stávající úpravně vody východně od města. V úpravně je akumulace 2 x 650 m3 + 1100 m3. Odsud je voda čerpána do zásobovací sítě města Hodonína, do zásobovací sítě Rohatce do vodojemů Pánov (9200m3). Zásobovací systém: Voda z prameniště je čerpána do ÚV. Výtlačným řadem je dopravována do vodojemu Pánov. Na výtlačném potrubí je provedena odbočka pro přímé zásobení města. Do ÚV je zaústěn přívodní řad z

43

vodojemu Ratíškovice. Přívodní řad z prameniště v Rohatci, po dočasném odstavení prameniště, slouží i se stávajícím zásobovacím řadem k přívodu vody do Rohatce. Tlakové poměry Optimální rozsah zásobení z vodojemu Pánov je v rozmezí nadmořských výšek 142 - 182 m n.m. Odběry, umístěné nad touto kótou by měly být zásobené přes AT stanici pro zajištění dostatečného přetlaku dle ČSN 75 5401. V nedávné době byla rekonstruovaná AT stanice na Dukelské ulici. Centrální zóna města Hodonína Zásobovací systém Vodovod v Hodoníně byl budován od roku 1948. Vodovodní řady jsou vedeny jednak jednostranně v ulici, jednak oboustranně. Profil potrubí rozvodných řadů se pohybuje v rozmezí DN 60 až DN 250, řešeným územím prochází napříč hlavní zásobovací řad DN 500, resp. DN 400. Stávající rozvodná síť odpovídá svému stáří a vyžaduje postupnou rekonstrukci. Výškové domy umístěné v řešeném území mají dvojí rozvod vody:  dolní patra jsou zásobována z rozvodů veřejného vodovodu  horní patra jsou zásobována z AT stanic umístěných v komplexu výměníkových stanic Návrh Pro zajištění požárních předpisů a ČSN je třeba provést rekonstrukci stávajících řadů dimenze DN 65. Dále je navržena rekonstrukce řadů profilu DN 125, které jsou problémové z provozního hlediska. Jedná se především o ulice Havlíčkova (úsek Scota Viatora - Nádrážní járek), Merhautova, Muchova, Scota Viatora, Palackého (úsek Rodinova - Dukelských hrdinů), Národní třída (úsek Rodinova - Dolní Valy), Velkomoravská (úsek B.Němcové - Sadová - Sv.Čecha), Svatopluka Čecha. Výhledově je třeba počítat s postupnou rekonstrukcí stávajících vodovodních řadů vzhledem ke stáří a technickému stavu, a to v návaznosti na případné úpravy či rekonstrukce povrchů vozovek a pěších komunikací. Zde je důležitá koordinace všech správců sítí. Zásobování navržených rozvojových ploch: Rozvojové lokality nacházející se v současně zastavěném území budou zásobovány pitnou vodou ze stávajícího veřejného vodovodu. V severozápadní části řešeného území je navržen vodovodní řad DN 100, který bude propojovat vodovod v ulici Wilsonova s řadem DN 400 u čerpací stanice pohonných hmot na ulici Velkomoravské a na který budou napojeny navržené rozvojové pozemky. Dále je navržena úprava trasy vodovodu DN 150 v ulici Velkomoravské.

Ochranná pásma vodních zdrojů V řešeném území se nenacházejí. Potřeba vody Vzhledem k tomu, že hodnoty specifické potřeby vody uváděné ve Sm.č.9, tak i hodnoty používané v t.zv."trendové metodě" se v praxi ukazují jako značně nadhodnocené a vzhledem ke stoupající ceně vody má skutečná spotřeba klesající tendenci. Z tohoto důvodu se pro výpočet používají hodnoty blížící se skutečné spotřebě vysledované z praxe. Současná specifická spotřeba vody pro obyvatele v Hodoníně činí 125 l/os den. Pro výhled budeme uvažovat nárůst na hodnotu - 160 l/ob.den, s vybaveností - 230 l/ob.den (dle podkladů ÚPNSÚ Hodonín). počet obyvatel

4500

Qp = 4500 x 230 l/ob den = 1035m3/den =

12 l/s

3

Qm = 1035 x 1,25 = 1293.25 m /den =

15 l/s

Qh = 15 x 2 =

30 l/s

44

Potřeba vody pro průmysl, zemědělství - v řešeném území se nenacházejí. Ochranná pásma Podle zákona č. 274/2001Sb., v platném znění, jsou stanoveny ochranná pásma vodovodů takto: 

ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru 500 mm líce potrubí

1,5 m na každou stranu od vnějšího



ochranné pásmo vodovodních nad průměr 500 mm líce potrubí


Závazná a směrná část návrhu: Závazné v řešení regulačního plánu jsou navržené trasy nových vodovodů. Návrh tras vodovodních řadů situovat na veřejné pozemky (do zeleného pásu, chodníku). Směrné jsou veškeré navržené číselné údaje, tj. dimenze potrubí, parametry objektů apod. 7.2.2. Odkanalizování Širší vztahy: Stoková síť ve městě se postupně vyvíjí od konce minulého století, kdy byla položena tzv. Kasárenská stoka, vedoucí od kasáren, pod tratí, dnešní Národní třídou a zaústěna do Staré Moravy. Stoková síť se postupně vyvíjela do současné podoby, kdy je odkanalizováno celé město Hodonín a odpadní vody jsou čištěny v městské čistírně odpadních vod. Vývoj stokové sítě v Hodoníně, tzn. navržené rekonstrukce a doplnění sítě novými stokami v současné době postupuje podle zpracované studie HDP Ostrava. Město je odkanalizováno jednotnou stokovou sítí. Kostru sítě tvoří hlavní sběrače I. až V. na něž navazují ostatní stoky nižších řádů. Hodonín lze považovat za město téměř 100 % odkanalizované. Základní údaje Počet napojených obyvatel

27 552

Celkové množství odpadních vod

3 091 915 m3/rok



z toho splaškových

1 451 123 m3/rok



průmyslových a ostatních

1 640 792 m3/rok

Centrální zóna města Hodonína Řešeným územím procházejí z hlediska odkanalizování města významné kanalizační sběrače:  Sběrač II DN 400 až DN 1500 vede Velkomoravskou ulicí a přes EHO do ČOV. Sběrač je po rekonstrukci a je ve vyhovujícím stavu.  Sběrač III DN 1600 přichází do centra ulicí Měšťanskou a Dobrovského na Masarykovo náměstí a pokračuje ulicí Zámecká (DN 2880/2400) dále na ČOV. Do tohoto sběrače ústí převážná část stok z města. Sběrač byl rekonstruován a je ve vyhovujícím stavu.  Sběrač VI DN 700/1050 patří k nejstarším stokám ve městě. Tzv. „Kasárenská stoka“ je vedená od kasáren, pod žel. tratí, Národní tř. na Masarykovo náměstí, kde ústí do sběrače III. Zejména v dolní části se projevuje nedostatečná kapacita, převážná část by měla být rekonstruována.  Sběrač VII DN 500/750 je veden ulicí Pravoslava Veselého do ulice Štefánikova a je zaústěn do „Kasárenské stoky“ na Národní třídě. Nevyhovující je zaústění do „Kasárenské stoky“ neboť je v koncové části (cca 10 m) snížen profil DN 1500 na DN 800, respektive DN 600. Rovněž část sběrače vedeného ulicí Pravoslava Veselého je v nevyhovujícím stavu. Odpadní vody z ubytovacích zařízení (hotelů) včetně administrativní budovy v ulici Na Plucárně jsou odvedeny kanalizačním sběračem DN 300 a DN 400, který je zaústěný na čerpací stanici, která odpadní vody přečerpává do sběrače II. Dílčí problémy na kanalizaci v centrální zóně:

45

 Kanalizace v ulici Svatopluka Čecha - špatný technický stav v úseku ekonomická škola - ulice Dukelských hrdinů. Návrh Navržené rekonstrukce v řešeném území:  nutná rekonstrukce kanalizace DN 800, respektive DN 600 v ulici Štefánikova při zaústění do „Kasárenské stoky“  rekonstrukce kanalizace v úseku křižovatky ulic Národní třída – Štefánikova a křižovatky ulic Anenská - Jánošíkova Výhledově je třeba počítat s postupnou rekonstrukcí stávající kanalizace v řešeném území vzhledem ke stáří a technickému stavu, a to v návaznosti na případné úpravy či rekonstrukce povrchů vozovek a pěších komunikací. Zde je důležitá koordinace všech správců sítí. Odkanalizování navržených rozvojových ploch: Součástí malého obchvatu jsou i úpravy kanalizace. Ve vozovce je navržena dešťová kanalizace DN 300, respektive DN 800, která bude rovněž sloužit v dolní části pro odvádění splaškových odpadních vod. Dále je navržen kanalizační sběrač DN 400 v severozápadní části řešeného území před stávající nevyužívanou cukrovarskou nádrží. Na tuto kanalizaci jednotného systému budou napojeny rozvojové pozemky. Odpadní vody z ostatních rozvojových ploch budou napojeny do stávající kanalizační sítě. Množství odpadních vod Předpokládané množství odpadních vod: Uvažujeme vývoj, korespondující s vývojem potřeby vody. Ochranná pásma Podle zákona č. 274/2001Sb., v platném znění, jsou stanoveny ochranná pásma kanalizací takto: 

ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm líce potrubí




ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm líce potrubí


Závazná a směrná část návrhu: Závazné v řešení regulačního plánu jsou navržené trasy nových kanalizačních sběračů. Při návrhu kanalizační sběrače situovat na veřejné pozemky (do zeleného pásu, chodníku, komunikace). Směrné jsou veškeré navržené číselné údaje, tj. dimenze potrubí, parametry objektů apod.

7.3. Energetika 7.3.1.Zásobování plynem Širší vztahy: Město Hodonín je zásobováno plynem z vysokotlakého plynovodu 300(200)/40, procházejícího severně nad městem. Na tento plynovod jsou napojeny VTL regulační stanice třemi VTL přípojkami. Z předregulační stanice Pánov 220 000 m3/h je VTL plynovody do hodonínské větve dodáváno cca 80 000 m3/h (podle údajů JmP Hodonín). Z VTL regulačních stanic vychází síť středotlakých plynovodů jednak pro přímé zásobení MO s odběrem větším než 50 m3/h, ( 60 000 m3/rok) a jednak pro napájení regulačních stanic STL - NTL. Středotlaký plynovod tvoří v podstatě okruhovou síť, který je provozován pod tlakem 0.1 Mpa, v souladu s ČSN 38 6413 může být provozován do max. tlaku 0.3 MPa, v čemž je ve STL síti rezerva pro zabezpečení zvýšené dodávky plynu. Ze STL regulačních stanic je proveden uliční rozvod nízkotlakého plynu pro zásobení obyvatel a maloodběratelů se

46

spotřebou do 50 m3/h. Centrální zóna města Hodonína Do řešeného území je zemní plyn přiveden VTL plynovodem, který je ukončen VTL regulační stanicí o výkonu 35 000 m3/h, která je situována u areálu bývalého cukrovaru. Z VTL regulační stanice je vyveden STL, respektive NTL plynovod. STL plynovod z této regulační stanice prochází, v řešeném území, ulicemi Velkomoravská, Pančava, Anenská a Jánošíkova. Další STL plynovod prochází ulicemi Kolískova a Legionářů. Ze severu je pak přiveden STL plynovod do prostoru ulic Nádražní járek, Úprkova a Wilsonova. Ostatní část řešeného území je zásobována z NTL plynovodu. Řešené území je z hlediska dodávky plynu zabezpečeno. Větší část centrální zóny je zásobována zemním plynem z nízkotlakého rozvodu. Přímo na STL plynovod jsou napojeni pouze odběratelé MND, ZŠ, MŠ a bytové domy ČD. Další významnější odběratelé jsou napojeni z NTL plynovodu, a proto dochází k přetěžování rozvodné sítě. Stl regulační stanice: 11 RS

Legionářská

21 RS

Radniční

1 200

Návrh Je navrženo protažení STL plynovodu od Moravských naftových dolů v ulici Úprkova, napojení do stávajícího NTL plynovodu, který bude zrekonstruován na STL (trasa vede ulicí Úprkova a Národní třídou) až po knihovnu, kde je navržen podzemní doregulátor plynu. Doregulátor plynu posílí dodávku zemního plynu v centrální zóně. V Národní třídě je navržena rekonstrukce NTL plynovodu - úsek mezi ulicemi Dukelských hrdinů - Štefánikova. Rovněž je navržena rekonstrukce NTL plynovodu na STL v ulici Zámecká - stávající doregulátor bude zrušen. Zásobování navržených rozvojových ploch: Dodávka plynu do rozvojových ploch je navržena převážně ze stávajícího respektive z navrženého STL plynovodu. Pouze v případech, kdy není STL plynovod v přiměřené vzdálenosti jsou rozvojové pozemky napojeny na NTL plynovod. Jedná se však o plochy určené převážně k bydlení nebo k menším komerčním aktivitám. U části těchto ploch rovněž předpokládáme, že zemní plyn bude využit pouze pro vaření - plochy budou napojeny do systému zásobování teplem (lokalita bývalý „Paprikový mlýn“, komerční aktivity v severní části řešeného území, dostavba PVT, pojišťovna na Štefánikově, administrativní budova Pančava, dostavba městského úřadu). Uvedené lokality lze napojit na stávající i navrženou plynovodní síť. Dále je navržen STL plynovod pro lokalitu rodinných domů za ulicí Pančava.

Bilance potřeb plynu v návrhovém období Potřeba plynu pro obyvatele: Všechny navrhované lokality pro bytovou zástavbu je možno zásobovat plynem. Pro stanovení potřeby plynu je uvažována hodnota specifické spotřeby 1,6 m3/h (2500 m3/rok), což odpovídá vyhl.č.3. počet b.j.

1650

potřeba plynu

2640 m3/h,

4125 tis.m3/rok

Ochranná a bezpečnostní pásma Podle zákona č.458/2000 v platném znění je nutno dodržovat ochranná pásma k zajištění spolehlivého provozu plynárenského zařízení a bezpečnostní pásma k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií. Pásmy se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném

47

pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. OCHRANNÁ PÁSMA V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ druh plynového zařízení NTL a STL plynovody a přípojky v zastavěném území obce (na obě strany od půdorysu) ostatní plynovody a přípojky (na obě strany od půdorysu) technologické objekty (na všechny strany od půdorysu)

ochranné pásmo [m] 1 4 4

Závazná a směrná část návrhu: Závazné v řešení regulačního plánu jsou navržené trasy nových plynovodů. Návrh tras plynovodních řadů situovat na veřejné pozemky (do zeleného pásu, chodníku). Směrné jsou veškeré navržené číselné údaje, tj. dimenze potrubí, parametry objektů apod. 7.3.2. Zásobování elektrickou energií Zhodnocení současného stavu: Centrum města Hodonína je zásobováno el. energií z rozvodny 110/22 kV Hodonín z kabelových vedení vn č. 803, vn 128 a vn 280. Rozvody k jednotlivým trafostanicím jsou výhradně kabelové. Dodávka elektrické energie je zajišťována z transformoven 22/0.4 kV. Provedení je zděné (kiosek, vestavěné apod.). Síť nízkého napětí je v řešeném území provozována částečně jako kabelová (střed), částečně jako nadzemní na betonových sloupech a konzolách. Výhledová bilance el. příkonu pro návrhové období: Rozvodný distribuční systém je třeba dimenzovat tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti a kvalitě napětí. Zpracovaná výhledová bilance el. příkonu vychází ze stanovení podílových maxim jednotlivých základních odběratelských sfér, t.j. bytového fondu nevýrobní a výrobní sféry. Je zřejmé, že výše el. příkonu je úměrná růstu počtu obyvatel, stupni životní úrovně a modernizaci a budování nového průmyslu. Z energetického hlediska se v centru uvažuje u větších odběrů s trojcestným zásobováním nových objektů energií (t.j. objektovým rozvodem elektřiny, páry a plynu). Jedná se vyšší občanskou vybavenost, kde by bylo výhodné využívat stávající parovodní síť a její kapacitu. Podle ČSN 341060 se zde bude jednat o stupeň elektrizace „A“, kde se el. energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. Urbanistický návrh předpokládá realizaci cca 40 nových bytových jednotek, z toho 15 v rodinných domech. Přírůstek na novou bytovou výstavbu bude 70 kW. Nárůst el. příkonu pro nově navrhovanou . výstavbu občanského vybavení je možno jen odhadnout, a to podle m3 užitné plochy. Zde pak vychází přibližně potřeba 1000 kW. V řešeném území se nenachází žádný průmyslový podnik a ani v návrhu není uvažováno s budováním žádného výrobního podniku. Celkový soudobý nárůst odběru el. energie pak bude cca 1000 kW. Návrh řešení zásobování el energií V rozvodech předpokládáme, že sítě v zemi budou dominantními rozvody tohoto typu. Dnešní části nadzemních vedení nn, a to hlavně v centru řešeného, území budou zrušeny a nahrazeny kabelem. Jihomoravská energetika zatím nepočítá s kabelizací venkovních rozvodů v lokalitě ulic kolem Mírového náměstí, i když je předpoklad, že i zde ke kabelizaci postupně dojde. Síť nízkého napětí bude též zahuštěna a posílena novými vývody. Dnes ovšem nelze stanovit pro které nové odběry bude třeba položit nový kabel nn a které je možno připojit na stávající síť. Toto bude možno učinit až

48

při konkrétním výpočtu odběru jednotlivých objektů a projednání na JME POS Hodonín. Dle vyjádření JME (dnešní E.ON) bude možno nové odběry zajistit většinou ze stávajících trafostanic, a to v některých případech zvýšením jejich instalovaného výkonu. Je navržena výstavba jen jedné zděné trafostanice, a to v prostoru přeložky I/51 a ulice Anenské. Již dnes je zde položena kabelová smyčka vn, na kterou se trafostanice napojí. Pro zajištění požadované výše el. příkonu nebude třeba budovat žádné nové vedení vn. Stávající síť je schopna nárůst odběrů pokrýt. Ochranná pásma: Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní a podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a další zařízení. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:

Ochranné pásmo [m] pro vedení realizovaná: *do **od ***od 31.12.1994 1.1.1995 1.1.2001

Druh zařízení

Nadzemní vedení napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně: 

bez izolace

 

10

7

7

s izolací základní

-

-

2

závěsná kabelová vedení

-

-

1

napětí nad 35 kV a do 110 kV včetně

15

12

12


20

15

15


25

20

20

30

30

napětí nad 400 kV Podzemní vedení napětí do 110 kV včetně

1

1

1

napětí nad 110 kV

-

1

3

Elektrické stanice s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí stožárové

10

7

7

kompaktní a zděné

30

20

2

vestavěné * podle vládního nařízení č. 80/1957 ** podle zákona 222/1994 Sb. v platném znění *** podle zákona 458/2000 Sb. v platném znění

30

20

1

V ochranném pásmu je zakázáno:  zřizovat bez souhlasu vlastníka stavby, umisťovat konstrukce, uskladňovat hořlavé a výbušné látky  provádět bez souhlasu vlastníka zemní práce  provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost těchto zařízení  provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením Závazná a směrná část návrhu:

49

Závazné v řešení regulačního plánu jsou navržené trasy nových kabelů. Návrh tras kabelů situovat na veřejné pozemky (do zeleného pásu, chodníku). Směrné jsou veškeré navržené číselné údaje, tj. dimenze potrubí, parametry objektů apod. 7.3.3. Zásobování teplem Širší vztahy: Ve městě je vytvořena soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT), do které jako zdroj tepelné energie pracuje Elektrárna Hodonín (EHO), organizační jednotka energetické společnosti ČEZ,a.s. Převážnou část SCZT tvoří parní tepelné napaječe s parametry teplonosného média – pára: tlak na prahu zdroje 1,8 Mpa, teplota 270°C. Parametry teplonosného média jsou klouzavé dle venkovní teploty. V roce 2003 byl uveden do provozu horkovod 0221 EHO – Hodonín sever 2 x DN 300, 2 x DN 175 o klouzavých parametrech teplonosného média – zimní období 130/60 °C, letní období konstantní 80/40 °C. Horkovod dodává tepelnou energii do lokality bývalého cukrovaru resp. až do lokality ul. Lesní v Bažantnici. Zdroj tepelné energie EHO má vyčištěny spaliny v souladu se zákonem č. 86/2002Sb., v platném znění, o ochraně ovzduší i s dalšími zákony. V současné době se do SCZT dodává cca 40% tepelné energie pro účely průmyslu, 60% pro domácnosti a občanskou vybavenost. Teplo z EHO je dále dodáváno horkovodem 2x300 pro město Holič. V objektech jsou dále provozovány domovní kotelny především na zemní plyn a pevná paliva. Zbývající objekty jsou vytápěny lokálními topidly většinou na pevná paliva. Centrální zóna města Hodonína Do řešeného území je tepelná energie přivedena tepelným napaječem 0213 EHO – JMA – město, 400/150, na který jsou napojeny: 

tepelný napaječ Hodonín – Národní – západ – Hodonín střed – OS JV, DN 200/100



tepelný napaječ Hodonín - Národní východ (ulice Duikelských hrdinů), DN 200/100



tepelný napaječ 0215 EHO – DVS – nám. Osvobození s propojem do tepelného napaječe Hodonín západ přes ulici Sadová.

V roce 2002 byl tepelný napaječ 0213 v prostoru čerpací stanice ARAL OD LIDL propojen s tepelným napaječem 0216 EHO – Cukrovar, DN 500/150. V tepelných napaječích SCZT je dostatečná výkonová rezerva pro pokrytí potřeb případných odběratelů. Návrh Navržená úprava trasy parovodu DN 450/150 kolem čerpací stanice pohonných hmot byla provedena, je navrženo uložení parovodního potrubí do země. Dále jsou navrženy rozvody pro rozvojové pozemky. Pro napojení na systém CZT jsou navrženy lokality:  bývalý „Paprikový mlýn“  dostavba PVT  pojišťovna na Štefánikové  administrativní budova Pančava  Dům dětí a mládeže  dostavba městského úřadu

50

Uvedené lokality lze však napojit i na stávající i navrženou plynovodní síť tak, jak bylo uvedeno v kapitole „Zásobování plynem“. Zhodnocení návrhu energetického systému: Při srovnávání využití dvou uvažovaných systémů (plynové kotelny, systém CZT) pro vytápění rozvojových ploch lze dojít k závěrům:  z hlediska vývoje cen V současné době lze konstatovat, že vývoj cen energie je nejasný. Výhled je závislý na řadě okolností, jejichž vývoj nelze přesně odhadnout. Významnou roli hrají politická rozhodnutí o deregulaci, která mohou ceny zcela změnit. Zavedením ekologických daní nebo ekologických dotací na teplo lze snížit nárůst cen tepla z CZT. Při porovnání cen při kombinované výrobě ve větších tepelných zdrojích a v domovních plynových kotelnách vychází cena podstatně nižší (až o 2/3 - jedná se o primární cenu výrobce, koncová cena je odvislá od distribuční společnosti) u systému CZT, a to i po přičtení nákladů na dopravu tepla.  z hlediska technické realizace Technicky lze zajistit v podstatě jakýkoli způsob dodávky tepelné energie. Zde je nutno se zaměřit na potřebné investiční náklady, které bývají nejvýznamnějším hlediskem. Rozhodujícím prvkem však mohou být provozní a výrobní náklady.  z ekologického hlediska Při realizaci plynových kotelen dochází ke vzniku malých a středních zdrojů znečišťování ovzduší, u kterých dochází k těmto negativním vlivům: plošné působení, nízké komíny, nižší účinnost, ekonomicky náročná zařízení k čištění spalin. Uvedené negativní vlivy u velkých centralizovaných zdrojů odpadají. Závěr: V řešeném území doporučujeme při volbě způsobu vytápění systém CZT, a to u ploch, kde jsou vytvořeny podmínky (vzdálenost napojení, vhodnost druhu média, funkční využití, velikost případného objektu...). U ostatních bude realizována plynofikace (případně sdružené plynové kotelny). Ochranná pásma: Podle zákona č.458/2000 v platném znění je nutno dodržovat ochranná pásma k zajištění spolehlivého provozu: šířka ochranného pásma je vymezena svislými rovinami po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m Závazná a směrná část návrhu: Závazné v řešení územního plánu jsou navržené trasy nových tepelných rozvodů. Návrh tras tepelných rozvodů situovat na veřejné pozemky (do zeleného pásu, chodníku, komunikace). Směrné jsou veškeré navržené číselné údaje, tj. dimenze potrubí, parametry objektů apod.

7.4. Spoje, telekomunikace, informatika Centrální zóna města Hodonína 7.4.1. Telekomunikace V telekomunikační budově, která se nachází v řešeném území, je dnes v provozu digitální ústředna. Centrální zóna, tak jak je vymezena, byla řešena v letech 1996 - 97. V současnosti byla pokládka nových kabelů dokončena (nadále jsou využívány i starší položené kabely) a celá telekomunikační síť je ve vyhovujícím stavu. Z hlediska metalických i optických kabelů se nepředpokládá vstup do řešeného území v horizontu 15ti let (důležité lokality mají vytvořeny rezervy pro optické sítě). Rovněž z

51

hlediska pokrytí telefonními automaty je území dostatečně pokryto. Návrh V územním plánu nejsou navrženy žádné významné zásahy do stávající kabelové sítě. V grafické části je pouze naznačena možnost napojení některých rozvojových ploch. Všechny rozvojové pozemky lze bezproblémově napojit na stávající síť. Pouze v případě požadavku většího počtu připojení nebo připojení datových systému bude nutno provést zásah do komunikační sítě, který bude spočívat ve vybudování nové trasy kabelu v úseku rozvojová plocha - vytvořená rezerva. Poznámka: V každém konkrétním projektu musí být řešeno napojení na telekomunikační sítě. 7.4.2. Dálkové telekomunikační kabely Řešeným územím prochází dva dálkové kabely jejichž trasa je zakreslena v grafické příloze. Trasa dálkového respektive dálkového optického je respektována a nebude navrženými rozvojovými plochami dotčena. Trasy dálkových kabelů včetně jejich ochranných pásem musejí být respektovány dle zákona č.110/64 Sb. a veškeré záměry projednány se správou dálkových kabelů. 7.4.3. Kabelová televize Provozovatelem kabelové televize v Hodoníně je firma CABLE PLUS, která provedla položení kabelu v okrajových částech města (převážně sídliště). Do centrální zóny však kabelová televize nevstoupila a prozatím se s realizací v řešeném území neuvažuje. Možnosti napojení centrální zóny na stávající rozvod:  roh ulic Janáčkova - Brandlova  roh ulic Janáčkova - Dukelských hrdinů  z hlavní stanice na ulici Lipová alej - kolem závodu Sigma - ulice Sv.Čecha 7.4.4. Pošta V řešeném území se nachází pošta Hodonín 1, která je situována na rohu ulice Velkomoravská (hlavní vchod) a ulice Sv.Čecha (manipulační prostor). V současností slouží jako dodací a podací s přepravní funkcí (pro cca 15 měst v okrese Hodonín) a doručováním pro město Hodonín. Dřívější funkce pošty 1 - okresní přepravní uzel, expedice tisku - byla převedena do Břeclavi. Vzhledem k přesunutí funkcí do Břeclavi a trendem využívání služeb pošty je stávající poštovní systém vyhovující a Česká pošta neuvažuje s rekonstrukcí. V případě požadavku na rozšíření případně zvýšení kapacity lze vytvořit dostatečné rezervy v rámci stávající budovy pošty Hodonín 1. 7.4.5. Radiokomunikace Katastrálním územím města Hodonína procházejí následující RR trasy v úseku: 

RS Děvín – Hodonín, Národní třída 34



Hodonín, Národní třída 34 – Hodonín, Luční 11



Kaufland Hodonín – Hodonín, Luční 11



JME Hodonín – Hodonín, Národní třída 34



ČSOB Hodonín, Národní třída – Hodonín, Národní třída 34



Hodonín, Národní třída 34 – Živnobanka Hodonín, Velkomoravská 3



RS Děvín – ČEZ Hodonín

52

Ochranná pásma K ochraně telekomunikačních zařízení se na základě zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno:  provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce  zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu  vysazovat trvalé porosty Závazná a směrná část návrhu: Závazné v řešení územního plánu jsou navržené trasy nových kabelů. Návrh tras kabelů situovat na veřejné pozemky (do zeleného pásu, chodníku). Směrné jsou veškeré navržené číselné údaje, tj. dimenze potrubí, parametry objektů apod.

7.5. Nakládání s odpady Komunální odpady jsou odváženy na skládku do Mutěnic. Nebezpečný odpad je likvidován mimo řešené území.

8. Vymezení pozemků přípustných pro dobývání ložisek, nerostů a ploch pro jejich technické zajištění V řešeném území nejsou žádné plochy vymezené pro těžbu ložisek nerostných surovin a ani plochy pro jejich technické zajištění.

9. Vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav Označení: D = doprava V = vodovod K = kanalizace P = plynovod SK = telekomunikace T = rozvody tepla E = elektrorozvody

Popis veřejně stavby

D2

rozšíření Masarykovo n.

2879/1

D3

rozšíření Příční

195/3, 195/10, 195/4, 195/5, 195/6, 195/7, 195/8, 159/9, 159/1

D5

parkoviště Anenská

378/1, 3464, 348/3

D7

parkoviště Plucárna

3534/4

D8

parkoviště Policie ČR

2054/22, 2500/1

D9

parkoviště PVT

2054/52, 2054/15

D12

HG PVT

2054/4

D13

parkoviště Barum

305/5, 941, 2500/1

D16

podchod žst.

2864/1 mimo řešené území

D18

cyklistická stezka Velkomoravská

2882/2, 2058/9, 2058/22

prospěšné Dotčené parcely

53

Označení: D = doprava V = vodovod K = kanalizace P = plynovod SK = telekomunikace T = rozvody tepla E = elektrorozvody



D21

příjezd ní komunikace do garáží MěÚ

351, 352, 387/1, 344/1

D23

rozšíření Rodinova

4771, 2880/3

D24

rozšíření Sadová

374/1, 364/1

D25

rozšíření Svat. Čecha

2500/1

V1

propojení Wilsonova Velkomoravská

V6

napojení dostavby PVT

2054/65, 270/28

V8

napojení lokality RD

3534/4, 351/4, 2905

V9

napojení dostavby MěstÚ

2883/5, 378/1, 352, 351

V10

napojení vnitrobloku Dolní 1077, 214/2, 214/3 Valy

K3

odkanalizování železnice

K4

odkanalizování PVT

K5

odlehčovací komora napojení do kanalizace

K7

odkanalizování MěstÚ

K8

odkanalizování vnitrobloku 1077, 214/2, 214/3 Dolní Valy

P2

STL Úprkova

P4*

napojení STL dostavby PVT 2054/52, 2054/4, 2054/20, 2903/3

P5

podzemní třída

P7


3534/4, 351/4, 2905, 2883/5

P8


2883/5, 352, 351, 387/1

P9


P10

napojení výstavby na Příční 195/3, 195/10, 195/4, 195/5, 195/6, 195/7, 195/8, 2879/7

SK1


3534/4, 351/4, 2905, 2883/5, 2883/8

SK2


375/3, 344/1

SK3


DRS

a 2881/7, 3179/2, 3179/5, 3179/6, 2903/2, 2058/79, 2903/3, 2097/1

plochy

3179/4,

u 3179/2, 3179/3, 3179/6

dostavby 2054/65 + 2881/1, 2901/2

dostavby 2883/5, 352, 378/1, 351

2881/2

Národní 4771

54

Označení: D = doprava V = vodovod K = kanalizace P = plynovod SK = telekomunikace T = rozvody tepla E = elektrorozvody


T1

napojení plochy u železnice 2881/7, 3179/5, 3179/4, 1713/2

T2

napojení dostavby PVT

2054/52, 270/28, 2054/15

T4

parovod Štefánikova

2872, 2879/8, 3482

E1

kabelizace NN Vrchlického

270/3

E2

kabelizace Viatora

E3

kabelizace NN Štefánikova

2879/8

E4

kabelizace NN Dolní Valy

2879/6, 2879/9

E5

trafostanice Anenská


NN

22/0.4

Scota 2880/4, 1195/14

kV 355/7

Pozn. číselná identifikace je ponechána z urbanistické studie, proto číselná řada není souvislá (změny na základě projednání). * znamená úprava rozsahu VPS z urbanistické studie Řešením dojde k asanaci obytných budov, pro veřejně prospěšné stavby je nutno asanovat objekty na ul. Pančava a Příční.

10. Návrh řešení požadavků civilní ochrany Je řešeno v samostatné doložce.

11. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na životní prostředí 11.1. Celková hygienická situace V řešeném území závisí na hygienické situaci města. Ta není příliš příznivá, obzvláště v zimních měsících, kdy dochází ke značnému zhoršení čistoty ovzduší. Z tohoto důvodu má město zpracován „Smogový a varovný regulační systém“, který je napojen na monitorovací zařízení města. Značně negativní vliv má průjezdná doprava městem, což se ještě zhoršilo vytvořením hraničního přechodu na okraji Hodonína. Zlepšení situace nastalo po rekonstrukci elektrárny na fluidní spalování a vybudováním obchvatu silnice I/51. 11.2. Ovzduší Nejproblematičtější složkou životního prostředí ve městě je ovzduší. Dosavadní trendy rozvoje: Do nedávné doby bylo ovzduší města značně zatíženo a to především z velkého zdroje – Elektrárny Hodonín, která se v r. 1993 řadila v emisích SO2 na 13. místo v republice. Negativní dopad na kvalitu ovzduší měly i některé technologické procesy (kuplovna šedé litiny, dřevařský a tabákový průmysl) a značné množství středních a malých zdrojů znečištění ovzduší). Město patřilo koncem osmdesátých let mezi nejvíce postižené oblasti životního prostředí v bývalém Jihomoravském kraji. Po r. 1989 zvýšený zájem občanů o kvalitu životního prostředí a nová legislativní opatření k zajištění kvality nutí znečišťovatele ovzduší provádět opatření ke snížení emisí. Dochází ke

55

zlepšení situace u stacionárních zdrojů a technologických procesů, naopak rostoucí intenzita mobilních zdrojů (dopravy) způsobuje značnou zátěž na životní prostředí města. Rostoucí intenzita automobilové dopravy patří k hlavním problémům centrální zóny. Navržená opatření ke zlepšení čistoty ovzduší: Konkrétní záměry, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, musí být předem projednány s věcně a místně příslušným orgánem ochrany životního prostředí.

Mobilní zdroje: -

po dokončení průtahu silnice I/51 po západním okraji centra bude možno realizovat pěší zónu v jižní části Národní třídy a zklidnit obslužný provoz v severní části Národní třídy. Dopravní zátěž v centru bude potom soustředěna na průtahu silnice I/51 a na kolmé k němu silnici II/432 (Štefánikova – Velkomoravská).

-

nově vybudovaný obchvat silnice I/51 odvádí tranzitní dopravu k hraničnímu přechodu mimo městské území a tím výrazně snižuje exhalace z automobilové dopravy ve městě.

-

zaváděním katalyzátorů a dodržováním emisních limitů u motorových vozidel snížit imisní zátěž, i když počet vozidel bude dále narůstat.

Stacionární zdroje: -

největší znečišťovatel – EHO – přešel na fluidní spalování, čímž došlo ke značnému snížení emisí

-

územní plán navrhuje postupné dokončení zásobování teplem z centrálního zdroje pro vhodné lokality a dokončení plynofikace u lokálních topenišť, čímž dojde ke snížení středních a malých znečišťovatelů

Technologické procesy: -

některé hlavní závady byly již odstraněny nebo výrazně omezeny (spalovna nemocnice, kuplovna šedé litiny …)

-

ostatní musí splnit požadované limity

V navrhovaných plochách nelze připustit žádný nový zdroj znečištění ovzduší. 11.3. Ochrana vodních zdrojů a toků V řešeném území není vyhlášeno ochranné pásmo vodního zdroje. Nejbližší vodní tok – rameno řeky Moravy, tzv. „Stará Morava“ prochází jižně od centra mimo hranici řešeného území. 11.4. Ochrana veřejného zdraví Hluk V řešeném území je způsobován převážně lineárními zdroji, kterými jsou dopravně zatížené komunikace. Hlukové poměry závisejí na intenzitě provozu, stavu komunikací a vozidel (viz. kapitola .7.1.7.) Záměry na umístění zdrojů hluku příp. vibrací v blízkosti chráněných venkovních prostorů nebo chráněných venkovních prostorů staveb charakterizovaných právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví a naopak, je nutno posoudit na základě hlukové studie a následně projednat s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb charakterizované dle platných právních předpisů jsou navrženy mimo izofony specifikující maximální hlukovou zátěž. Na komunikaci I/51 již je zrealizována patřičná protihluková ochrana.

56

Umisťování staveb a zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení, ústavů sociální péče, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a pro shromažďování většího počtu osob v blízkosti zdrojů znečišťování ovzduší (např. komunikace) musí být předem projednáno s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Před vydáním územního rozhodnutí na výše uvedené stavby musí být deklarováno, že vnitřní prostředí pobytových místností v těchto stavbách odpovídá hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů upravených prováděcími právními předpisy. Pro navrženou plochu pro bydlení (blok 22, lokalita i.č.22.1) mezi ulicí Pančava a areálem Elektrárny Hodonín platí : Před zahájením výstavby konkrétních obytných staveb v předmětné lokalitě bude provedeno měření aktuální hlukové zátěže za účelem ověření souladu reálného stavu hlukových parametrů s požadavky vyplývajícími z platné legislativy na úseku ochrany veřejného zdraví. 11.5. Podmínky pro ochranu kvality života a zachování pohody bydlení -

u hlavních dopravních tepen (silnice I.a II. třídy, železniční koridor) kromě protihlukových opatření preferovat umístění dějů, činností a zařízení nevyžadujících zvýšenou ochranu proti hluku

-

u zastavitelných ploch (nově navrhovaná zařízení, děje a činnosti) limity škodlivin dle platné legislativy nesmí překročit hranice areálu, ve kterém je zdroj škodlivin umístěn

-

u zastavěných ploch (stávající zařízení, děje a činnosti) nesmí emise, resp. imise škodlivin překračovat limity stanovené platnou legislativou, případně překračovat limity stanovené příslušným správním orgánem

-

nově vymezené chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, lze umístit pouze do lokality, v níž celková hluková zátěž nepřekračuje hodnoty stanovených hygienických limitů hluku pro tyto prostory; průkaz souladu hlukové zátěže se stanovenými limity musí být v odůvodněných případech doložen nejpozději v rámci územního řízení s tím, že musí být zohledněna i zátěž z povolených, doposud však nerealizovaných záměrů

-

při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

-

pro plochy s potenciálně rozdílným využitím s převažující funkcí bydlení bude s odkazem na platné právní předpisy respektována podmínka: nepřípustné jsou stavby, činnosti a zařízení, jejichž negativní účinky na životní prostředí a veřejné zdraví překračují nad přípustnou mez limity stanovené v souvisejících právních předpisech (vyloučení negativních účinků musí být prokázáno v rámci územního řízení)

-

pro plochy s potenciálně rozdílným využitím s převažující funkcí výrobní, občanského vybavení bude nutno splnit podmínku – na plochách pro výrobu, komerční aktivity a pod. lze umístit chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví po doložení splnění povinnosti stanovených právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví na úseku hluku, příp.vibrací (resp. chráněné prostory lze umístit pouze do lokalit, v nichž bude v rámci územního řízení prokázáno splnění hygienických limitů hluku stanovených platnými právními předpisy

-

konkrétní případy, které by mohly ovlivnit imisní zatížení dané lokality a případy, které mohou ovlivnit čistotu ovzduší, je potřeba projednat s příslušným orgánem ochrany ovzduší a respektovat to, že vnášení pachových látek ze stacionárních zdrojů do ovzduší nad přípustnou míru (obtěžování zápachem) není dovoleno; všechny možné záměry, které jsou potenciálním zdrojem zápachu, je nutné regulovat a také je nutné regulovat umístění obytné zástavby v blízkosti zdrojů zápachu

-

při posuzování umístění konkrétního záměru, který může znečišťovat ovzduší, se musí postupovat dle platné legislativy o posuzování vlivů na životní prostředí a o ochraně ovzduší; přihlíží se k

57

celkovému imisnímu zatížení lokality a také se postupuje v souladu s vypracovaným krajským programem snižování emisí -

při výstavbě nových a změně stávajících zvláště velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší nebo při jejich modernizaci, jsou osoby oprávněné k podnikání povinny volit nejlepší dostupné techniky v souladu s požadavky zákona o ochraně ovzduší. Osoby jsou povinny dle platné legislativy u nových staveb nebo při jejich změnách využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů (je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky proveditelné), proto se doporučuje maximálně využívat kapacitu stávajícího teplárenského zařízení

-

u zastavitelných ploch (navrhovaná zařízení, děje, činnosti) je nutno vždy řešit související vlivy s využitím území nejen v sousedních plochách, ale i nejbližším okolí (např. v sousedních polyfunkčních plochách přípustná je pouze taková polyfunkčnost využití území, při které se nebudou následným provozem jednotlivé funkce a pohoda bydlení navzájem obtěžovat nad přípustnou míru, přičemž pro posuzování je rozhodující stávající stav popř. již vydané územní rozhodnutí nebo stavební povolení)

-

ve stavbě, kde kromě dílny, výrobny, občanského vybavení je umístěn byt tzv. služební (majitele, popř. ostrahy), vztahují se hygienické limity pouze k chráněnému vnitřnímu prostoru daného bytu; hygienické limity hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor stavby se na takovou stavbu nevztahují; takové byty nelze pronajímat k bydlení dalším osobám

12. Vyhodnocení dopadů navrženého řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č.13 Ministerstva životního prostřední ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č.10/93Sb. a přílohy 3 této vyhlášky. Způsob identifikace lokalit záboru a rozvojových lokalit v grafické části dokumentace Vyhodnoceny jsou všechny rozvojové lokality. Označeny a vyhodnoceny jsou rozvojové lokality v zastavěném území na nezemědělské půdě, stavebním pozemku popř i lokality u nichž se jedná o změnu funkce. Bonitované půdně ekologické jednotky Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ) vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region 2.a 3. místo - Hlavní půdní jednotka - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě 4. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a expozice Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ stupeň třídy ochrany zemědělské půdy. I. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. II. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o

58

půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. III. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít event. výstavbu. IV. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfní, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Na základě kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona ČN č. 334/1992 Sb. (příloha A). Řešené území leží v klimatickém regionu velmi teplém, suchém označeném číslem 0. Z půdních jednotek jsou tu zastoupeny: HPJ 04 Černozemně nebo drnové půdy černozemní na píscích , mělké (do 30 cm) překryvy spraše na píscích, lehké velmi výsušné půdy HPJ 63 Lužní půdy glejové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, vysoká hladina podzemní vody, po odvodnění příznivější BPEJ

třída ochrany

0.04.01

IV

0.63.00

IV

59

Tabelární vyhodnocení jednotlivých lokalit Číslo

Navrhované funkční využití

Katastrální území

Úhrnná výměra lokality v ha

lokality

Výměra zemědělské půdy v lokalitě dle kultur v ha

Výměra nezem, ploch

Poznámka

BPEJ, třída ochrany ZPF, výměra dle jednotlivých BPEJ

Celkem

Zastavěné území v

Druh pozemku

Celkem

mimo

zastavěné území

v

mimo

15.1

smíšená centra

funkce

Hodonín

0,14

0,14

0,14

0.63.00

IV.

0,14

16.1

smíšená centra

funkce

Hodonín

0,03

0.03

0.03

0.63.00

IV.

0.03

16.2

smíšená centra

funkce

Hodonín

0,10

0,10

0,10

0.63.00

IV.

0,10

16.3

smíšená centra

funkce

Hodonín

0,02

0,02

0.02

0.63.00

IV.

0.02

16.4

smíšená centra

funkce

Hodonín

0,11

0,11

0,11

0.63.00

IV.

0,11

18.1

smíšená centra

funkce

Hodonín

0,10

0,10

0.10

0.63.00

IV.

0.10

19.1.

smíšená centra

funkce

Hodonín

0.05

0.05

0.05

0.63.00

IV.

0.05

19.2

smíšená

funkce

Hodonín

0.14

0.14

0.14

0.63.00

IV.

0.14

0.63.00

IV.

0.84

0.63.00

IV.

0.26

centra 22.1

bydlení

Hodonín

0.84

0.84

22.2.


Hodonín

0.26

0.26

zahrady

0.84

0.84 0.26

60

Číslo

Navrhované funkční využití lokality





Poznámka


Celkem


22.3


Hodonín

0.13

0.13

24.1


Hodonín

0.17

0.17

25.1


Hodonín

0.03

27.1


Hodonín

29.1

smíšená centra

33.1.

občanské

funkce

Druh pozemku

Celkem

mimo

zastavěné území

v zahrady

0,13

mimo

0,13

0.63.00

IV.

0.13

0.17

0.63.00

IV.

0.17

0.03

0.03

0.63.00

IV.

0.03

0.14

0.14

0.14

0.04..01

IV.

0.14

Hodonín

0.01

0.01

0.01

0.04.01

IV.

0.01

Hodonín

0.23

0.23

0,23

0.04.01

IV.

0,23

vybavení 34.1

smíšená centra

funkce

Hodonín

0.02

0.02

0.02

0.04.01

IV.

0.02

34.2.

smíšená centra

funkce

Hodonín

0.01

0.01

0.01

0.04.01

IV.

0.01

36.1

Smíšená funkce + doprava

Hodonín

0.15

0.15

0.15

0.63.00

IV.

0.15

36.2


Hodonín

0.24

0.24

0.24

0.04.01

IV.

0.24

61

Číslo

Navrhované funkční využití lokality





Poznámka


Celkem


Druh pozemku

Celkem

mimo

zastavěné území

v

mimo

38.1


Hodonín

0.02

0.02

0.02

0.04.01

IV.

0.02

39.1


Hodonín

0.16

0.16

0.16

0.04.01

IV.

0.16

veřejné prostranství

Hodonín

0,08

0.08

0.08

0.63.00

IV.

0.08

Příční

62

Zdůvodnění záboru : Kromě lokality i.č.22.1, 22.3 jsou všechny rozvojové pozemky na nezemědělské půdě. Lokalita i.č.22.1 a 22.3 je v části Pančava, pozemky jsou navrženy pro bydlení a občanské vybavení a to na zahradách stávajících objektů pro bydlení. Vyhodnocení záboru ploch určených k plnění funkcí lesa V návrhu regulačního plánu nejsou zabírány plochy určené k plnění funkcí lesa.

13. Urbanistická ekonomie, etapizace 13.1. Rozvojové pozemky v řešeném území: Plochy vhodné pro rozvoj centrotvorných funkcí a bydlení lze členit na:  volné, tj. v současné době nezastavěné  přestavbové, tj. plochy, na kterých pro realizaci nové výstavby je nutno asanovat stávající nevyhovující objekty (v grafické příloze jsou vyznačeny přestavbové plochy, na které již byla zpracována studie). Rozvoj centrální zóny je možný i na plochách transformačních, kde bude docházet k adaptacím, rekonstrukcím, případně nadstavbám stávajících objektů s eventuelní změnou funkce nebo upřesněním funkčního využití. Přehled rozvojových ploch volných a přestavbových, které jsou v regulačním plánu navrženy k využití, podává následující tabulka: identifikace

pozemek v m2

nutné asanační úpravy

IZP

9 obyt. domů

0,8

15.1

1356

16.1

326

1,0

16.2

1013

1,0

16.3.

155

1,0

16.4

1125

1,0

18.1

1073

0,6

19.2

1426

19.1

467

0,6

22.1

5789

0,4

22.2

2634

1,0

22.3

1301

0,3

24.1

1659

25.1

263

1,0

27.1

1449

1,0

29.1

137

0,8

33.1

2337

0,8

34.1

232

1,0

34.2

103

1,0

dvorní křídla budovy MěÚ

asanační úpravy rod. domků

63

0,6

0,8

provizorní likusový objekt

36.1

776

36.2

2446

1,0

38.1

240

1,0

39.1

1558

0,8

Celkem

27865

Je navrženo rozšíření veřejných prostranství a to celkem 844 m2.

13.2. Etapizace Není stanovena etapizace.

14. Návrh lhůt aktualizace Lhůta aktualizace je navržena po 4 letech.

64

0,6

2. DOLOŽKA CO

65

ÚVOD : V současné době se upřesňují požadavky a předpisy na zajištění možností úkrytu obyvatelstva v případě havárií nebo válečných konfliktů. Schválený územní plán obsahuje přílohu CO stanovující hlavní zásady dle dříve platných předpisů. ZÁKLADNÍ ÚDAJE : Územní rozsah platnosti: Řešené území bylo oproti US upraveno a to na západní straně bylo zkoordinováno s řešeným územím RP hodonín - cukrovar a na východním okraji bylo rozšířeno o blok u ul. Štefánkova : -

na severu: železniční tratí Přerov – Břeclav

-

na východě: ul. Havlíčkovou, Scota Viatora, Pravoslava Veselého, Štefánkovou, Příční, Dobrovolského, východní stranou Masarykova nám.

-

na jihu:

-

na západě: hranicí pozemků Elektrárny Hodonín, řadových garáží a ulicí Dvořákova (hranicí bývalého cukrovaru)

Anenskou ulicí

Zásady pro řešení regulačního plánu : centrum – reprezentativní část města udržovat a rozvíjet identitu centrální městské zóny jako nejreprezentativnější části města s koncentrací městské a nadměstské občanské vybavenosti a zachováním podílu bydlení centrum – místo nadměstských aktivit smíšenou centrální funkci rozvíjet především podél pěší zóny, tj. hlavní městské osy - Národní třídy, ulice Dolní Valy a Masarykova náměstí, zachovat podíl bydlení ve výši 30 % z celkové podlažní plochy v bloku občanské vybavení zachovat stávající, doplnit o nová zařízení na rozvojových plochách výrobní zónu v centrálním prostoru nerozvíjet, u stávajících zařízení připustit pouze nezávadné provozy centrum – místo pro pohodu a setkávání obyvatel obytnou zónu ponechat na stávajících pozemcích, novou obytnou lokalitu rodinných domků založit v jihozápadní části centrální zóny dokončení průtahu po západním okraji centra umožní zklidnění a snížení rizika střetu pěších s motorovou dopravou na veřejných prostranství v centru města - je navrženo doplnění stáváající pěší zóny na ul. Dolní Valy do prostoru Národní třída od křižovatky s Velkomoravskou ul. po Masarykovo náměstí aMasarykovo náměstí zachovat stávající parky , provést transformaci území v prostoru bývalého cukrovarského rybníčku zachovat obslužně-dopravní funkce městské třídy Štefánikova - Velkomoravská (silnice II/432) obsluhu území řešit ze stávajících komunikací RIZIKA OHROŽENÍ OBYVATEL CENTRA MĚSTA : Lokalita „centrum města“ není ohrožena žádnými přírodními riziky – záplavami, sesuvy apod. Největší riziko vzniká při nebezpečí havárie na železnici a silnici při úniku škodlivých látek. OPATŘENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z URČENÍ ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ A ZÓN HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ: Území není ohroženo záplavou a není zařazeno do zón havarijního plánování. UMÍSTĚNÍ STÁLÝCH A IMPROVIZOVANÝCH ÚKRYTŮ :

66

Převažující část území je již zastavěna, nových rozvojových pozemků není příliš mnoho. Ve východní části jsou ot převážně rodinné domy s možností zřízení improvizovaných úkrytů. Rozmístění objektů CO –PRÚ – BS : 

MŠ Dvořákova – kapacita 40



Gymnázium Legionářů – kapacita 460 + okolní RD



Obchodní akademie Velkomoravská – kapacita 540

Stálé tlakové odolné úkryty : 

Telecom – kapacita 50



MND – kapacita 50

Pro rozšíření ukrytí obyvatelstva jsou navrženy nové úkryty : 

na pozemcích na ul. Velkomoravská (i.č.27.1) - pozemky pro občanské vybavení



na pozemích na ul. Příční (i.č.15.1) - pozemky pro smíšenou funkci centra



na pozemcích u ul.Sadová (i.č.19.2) - pozemky pro smíšenou funkci centra

UBYTOVÁNÍ EVAKUOVANÉHO OBYVATELSTVA : V případě nutnosti evakuovat obyvatelstvo z řešeného území, bude ubytování zajištěno v rámci města a to v prostorách Obchodní akademie, Gymnázia a stávajících ubytovacích kapacit. Shromadiště pro hromadnou evakuaci obyvatel je navrženo na autobusovém nádraží, v parku na Mírovém náměstí a v parku za Obchodní akademií. SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU CIVILNÍ OCHRANY : Skladování materiálu civilní ochrany bude zajištěno pro bydlící obyvatelstvo v objektu Městského úřadu na křižovatce Národní třídy a Velkomoravské ul (bývalé ONV). ZŘÍZENÍ HUMANITÁRNÍ ZÁKLADNY : Pro případnou humanitární pomoc bude provizorně zřízena základna v objektu Městského úřadu na křižovatce Národní třídy a Velkomoravské ul (bývalé ONV). ZDRAVOTNICKÉ ZABEZPEČENÍ OBYVATELSTVA : Je zajištěno v poliklinice na Národní třídě a nebo v nemocnici mimo řešené území. OCHRANA PŘED VLIVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK SKLADOVANÝCH V ÚZEMÍ : V území se nepředpokládá skladování ani trvalé používání nebezpečných látek. UMÍSTĚNÍ NOVĚ NAVRHOVANÝCH OBJEKTŮ ZVLÁŠTNÍHO VÝZNAMU : V řešeném území nejsou navrženy pozemky pro umístění objektů zvláštního významu. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA VODOU : V případě jakékoliv havárie dodávky pitné vody, bude nouzové zásobování pitnou vodou zajištěno cisternami, které budou naplněny u nezávadných zdrojů v nejbližším okolí a umístěny na Masarykově náměstí a v blízkosti knihovny na Národní třídě. ZÁCHRANNÉ, LIKVIDAČNÍ A OBNOVOVACÍ PRÁCE PRO ODSTRANĚNÍ NEBO SNÍŽENÍ ŠKODLIVÝCH ÚČINKŮ KONTAMINACE VZNIKLÝCH PŘI MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI : Největší riziko mimořádné události je v případě havárie na železnici a hlavní komunikace. Pro odstranění kontaminace je možno využít plochu veřejné zeleně přiléhající k železnici u autobusového nádraží v severozápadním okraji centra. OCHRANA PROTI POŽÁRŮM: Z hlediska požárního je možno charakterizovat stavbu jako stavbu bez požárního rizika, neboť dominujícím stavebním materiálem jsou nehořlavé materiály. Jediným médiem, které vyžaduje zvláštní pozornost z hlediska požární ochrany je plynovodní potrubí, kterým je dopravován zemní plyn,

67

tedy hořlavina, která tvoří se vzduchem výbušnou směs. Při normální přepravě nehrozí nebezpečí výbuchu či požáru, neboť je plynovod hermeticky uzavřen proti vniknutí vzduchu a je pevnostně dimenzován na příslušný tlak. Operace na plynovodech provádí odborní pracovníci provozovatele za odpovídajících bezpečnostních opatření. Požární ochrana spočívá v preventivních a represivních opatřeních. Preventivní část PO se zajišťuje: 

dodržováním platných ČSN a ostatních bezpečnostních předpisů



po uvedení plynovodu do provozu provádí provozovatel zařízení periodickou údržbu a pohotovost jako součást protipožární prevence.

pochůzkovou službu,

Represivní část PO řeší 3 typy havárií: 

únik plynu s následným hořením



únik plynu s výbuchem



únik plynu bez výbuchu a hoření

Požární technické hodnoty zemního plynu :





hutnost (vzduch = 1)

0,717 - 0,870



bod vznícení

537 oC



dolní mez výbušnosti

4%



horní mez výbušnosti

14,8 %

výhřevnost

38,1 MJ.m3



voda, prášek

hasební látka

Regulační plán je zpracován dle příslušných ČSN, které svými požadavky na volbu trasy a technickými požadavky na materiály, jejich zkoušky a zkoušky smontovaného potrubí zaručují i protipožární bezpečnost projektovaného zařízení. V předložené dokumentaci jsou podmínky požární ochrany splněny a to i v těch případech, kdy nelze dodržet předepsané minimální vzdálenosti od ostatních zařízení a to navrženými technickými opatřeními (tloušťka stěny potrubí, zesílení izolace, krytí ap.). Ochranná pásma plynového zařízení jsou stanovena Zákonem č. 458/2000Sb. O podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci (Energetický zákon). Potřeba vody pro hasební účely bude zajištěna ze stávjaících vodovodních řadů, které budou osazeny požárními hydranty ve vzdálenosti cca 100 m.. Z hlediska CO nejsou kladeny na navržené řešení žádné zvláštní požadavky. Pro bilancování ploch potřebných pro ukrytí obyvatel je nutno počítat na jednu ukrývanou osobu u budování protiradiačních úkrytů svépomocí (tzv. úkryty PRÚ – BS) 1,5 m2 na jednu ukrývanou osobu. ZAJIŠTĚNÍ PŘÍSTUPU PRO INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM : Hlavní přístupové komunikace jsou ze stávajících komunikací zajišťujících dostatečný přístup ke všem objektům. Pro civilní ochranu obyvatelstva platí tyto podmínky : 

nové kryty budou budovány především v rámci nové výstavby



u občanské vybavenosti je nutno zajistit ukrytí obyvatel centra



u výrobních aktivit zajišťují možnosti úkrytu jednotlivé podniky v závislosti na počtu zaměstnanců

68



při navrhování zástavby na nových pozemcích při stávajících i nově navržených rychlostních a důležitých místních komunikacích je nutno zajistit jejich nezavalitelnost - zástavba hraničí s těmito komunikacemi, musí mít šířku uličního prostoru minimálně (V1 + V2):2 + 6 m, při jednostranné zástavbě V/2 + 3 m, přičemž V1, V2 a V jsou průměrné výšky budov po střešní římsu v m.



pro případ požáru je zajištěn dostatek vody a to ze stávající vodovodní sítě

69

REGULAČNÍ PLÁN CENTRA MĚSTA

Recommend Documents