REGIONÁLNÍ STRUKTURA STAVEBNÍCH PRACÍ PODLE MÍSTA STAVBY ZA ROK 2007

ÚRS PRAHA, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10

REGIONÁLNÍ STRUKTURA STAVEBNÍCH PRACÍ PODLE MÍSTA STAVBY ZA ROK 2007 (stavební podniky s 20 a více zaměstnanci)

Výsledky resortního statistického zjišťování MPO „Roční výkaz o regionální struktuře stavebních prací“ Stav (MPO) 1-01 za rok 2007

Úsek 3

Říjen 2008

OBSAH

ÚVODNÍ POZNÁMKY K VÝSLEDKŮM STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ I. ROZSAH SOUBORU II. STRUČNÉ METODICKÉ VYSVĚTLIVKY

STRUČNÝ KOMENTÁŘ K JEDNOTLIVÝM TABULKÁM TABULKA Č. 1/1 – „S“ V TUZEMSKU V ROCE 2007 PODLE MÍSTA STAVBY A SÍDLA PODNIKU V MIL. KČ, BĚŽNÉ CENY

TABULKA Č. 1/2 – „S“ V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V MIL. KČ STÁLÝCH CEN ZA ROK 2007 A 2006 TABULKA Č. 1/3 – „S“ V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V MIL. KČ BĚŽNÝCH CEN ZA ROK 2007 A 2006 TABULKA Č.2 – PŘEHLED “S“ CELKEM V MIL. KČ A POČTU PODNIKŮ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (KRAJSKÁ METODA) TABULKA Č. 3 - PŘEHLED POČTU PODNIKŮ A „S“ CELKEM PODLE MÍSTA STAVBY A SÍDLA PODNIKU TABULKA Č. 4 - „S“ V TUZEMSKU PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ V MIL. KČ BĚŽNÝCH CEN V LETECH 2007 A 2006 TABULKA Č. 5 PODÍL „S“ V TUZEMSKU REALIZOVANÉ V MÍSTĚ SÍDLA PODNIKŮ NA CELKOVÉ HODNOTĚ „S“ PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ V ROCE 2007 TABULKY Č. 6 „S“ V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V ČLENĚNÍ PODLE KRAJŮ A SDRUŽENÝCH KRAJŮ ZA ROK 2007 A 2006 TABULKA Č. 7 – PŘEHLED PODNIKŮ PODLE POČTU OKRESŮ, VE KTERÝCH „STAVÍ“ A PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ ZA ROK 2007 TABULKA Č. 8 – „S“ V TUZEMSKU A PODDODÁVKY PODLE MÍSTA STAVBY V ČLENĚNÍ PODLE KRAJŮ ZA ROK 2007 A 2006

SHRNUTÍ

PŘÍLOHOVÉ TABULKY Č. 1/1 AŽ 8

PŘÍLOHA – FORMULÁŘ VÝKAZU STAV (MPO) 1-01

1

Úvodní poznámky k výsledkům statistického zjišťování I.

ROZSAH SOUBORU

Statistická informace je sestavena na základě výsledků zpracování resortního výkazu Stav (MPO) 1-01 „Roční výkaz o regionální struktuře stavebních prací za rok 2007“. Okruh zpravodajských jednotek tvoří podniky s 20 a více zaměstnanci a převažující stavební činností, zařazené do oddílu 45 – Stavebnictví v Odvětvové klasifikaci stavebních činností (OKEČ). Použitá metoda zjišťování – vyčerpávající zjišťování; v prosinci 2007 byly rozeslány výkazy Stav (MPO) 1-01 na 2500 stavebních podniků, které byly vedeny v registru ekonomických subjektů jako aktivní s počtem 20 a více zaměstnanců. Urgence (dopisy, faxy, telefonické urgence, elektronická pošta) podniků, které nedodaly výkaz v řádném termínu, provádělo oddělení resortní statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu. Sebrané výkazy byly předány zpracovateli dne 20. 8. 2008.

Sebraná data

Počet podniků

Došlé výkazy nenulové

„S“ v tuzemsku v tis. Kč

1971

318 082 919

Došlé výkazy nulové (pouze poddodávky)

143

0

Podniky zrušené, v likvidaci, v konkurzu

10

0

Podniky s počtem zaměstnanců < 20

9

0

Podniky, které odmítly výkaz vyplnit

18

0

Vráceno poštou jako nedoručitelné

8

Celkem Podniky, které nereagovaly

2159

318 082 919

341

0

Sebrané údaje byly doplněny daty z ročního statistického výkazu Stav 5-01 za rok 2007 – bylo vybráno 170 podniků s nulovým nadregionálním potenciálem, které nedodaly regionální výkaz a vykázaly „S“ v tuzemsku ve výši 4 322 972 tis. Kč. Dopočtená data zahrnují údaje o stavebních pracích v tuzemsku podle dodavatelských smluv za 2139 podniků s celkovým objemem 322 405 891 tis.Kč. Hodnota stavebních prací podle dodavatelských smluv a hodnota poddodávek realizovaných stavebními podniky s 20 a více zaměstnanci se vykazuje v měsíčních 2

výkazech Stav 1-12, v ročních výkazech Stav 1-05 a v regionálních výkazech Stav (MPO) 1-01. Následující tabulka srovnává hodnoty vykázané za rok 2007:

Stav 1-12

Stav 1-05

Počet respondentů

2 799

2 706

2 114

z toho „S“ v tuzemsku nenulové

2 600

2 170

1 971

199

200

143

338 522

310 709

318 083

83 750

82 297

99 907

jen poddodávky „S“ v tuzemsku v mil. Kč Poddodávky v mil. Kč

Stav (MPO) 1-01

Přehled počtu podniků a "S" celkem v mil. Kč b.c. podle sídla podniků z výkazu Stav (MPO) 1-01 za rok 2007

Okres

Počet podniků

"S" celkem

Okres

Počet podniků

"S" celkem

Hradec Králové

43

1 103 866

Jičín Náchod

14 16

27

2 650

Rychnov nad Kněžnou

11

21

7 672

Trutnov

24

3 451 953 722 457 3 525

8

512

108

9 108

Mělník Mladá Boleslav

16 19

944 1 538

Chrudim Pardubice

25 32

Nymburk

14

1 157

Svitavy

19

Praha - východ

11

1 147

Ústí nad Orlicí

30

1 049 3 597 1 240 2 039

Praha - západ

21

1 504

Pardubický kraj

106

7 925

Příbram

21

1 183

Havlíčkův Brod

18

7

274

Jihlava

30

1 128 5 172

Středočeský kraj

190

20 550

Pelhřimov

11

České Budějovice

63

7 616

Třebíč

25

Český Krumlov

12

596

Žďár nad Sázavou

19

1 282 3 085 1 832

Jindřichův Hradec

15

986

Vysočina

103

12 499

Písek

12

748

Blansko

21

Prachatice

12

691

Brno - město

124

Strakonice

13

1 511

Brno - venkov

28

Tábor

20

1 747

Břeclav

22

878 47 767 1 843 1 604

147

13 894

Hodonín

39

3 103

Hl.m. Praha

278

108 858

Benešov Beroun

17 8

Kladno Kolín Kutná Hora

Rakovník

Jihočeský kraj

Královéhradecký kraj

3

Okres

Počet podniků

"S" celkem

Okres

Počet podniků

"S" celkem

Domažlice

16

700

Vyškov

15

Klatovy

13

816

Znojmo

17

1 053 1 147

Plzeň - město

66

5 984

266

57 396

Plzeň - jih

13

980

Jeseník

9

Plzeň - sever

10

596

Olomouc

54

Rokycany

3

160

Prostějov

20

Tachov

5

236

Přerov

25

182 6 792 1 881 1 435

126

9 473

Šumperk

21

1 286

Cheb

14

1 176

Olomoucký kraj

129

11 576

Karlovy Vary

21

1 437

Kroměříž

22

Sokolov

14

769

Uherské Hradiště

34

2 423 1 703

Karlovarský kraj

49

3 382

Vsetín

28

2 892

Děčín

24

1 369

Zlín

53

6 032

Chomutov

30

2 672

Zlínský kraj

137

13 051

Litoměřice

24

2 167

Bruntál

17

Louny

12

1 289

Frýdek - Místek

39

Most

34

4 099

Karviná

37

Teplice

31

5 062

Nový Jičín

23

Ústí nad Labem

34

6 333

Opava

42

2 163 2 333 2 595 1 213 2 340

189

22 992

Ostrava - město

89

14 366

Česká Lípa

17

1 513

247

25 009

Jablonec nad Nisou

11

349

2 139

322 406

Liberec

26

4 492

Semily

10

337

Liberecký kraj

64

6 692

Plzeňský kraj

Ústecký kraj

Jihomoravský kraj

Moravskoslezský kraj

Celkem

II. STRUČNÉ METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Stavební práce „S“ v tuzemsku (podle dodavatelských smluv) celkem: Je to celková hodnota vlastních výkonů ze stavební činnosti zpravodajské jednotky (vč. zabudovaných materiálů) a přijatých poddodávek stavebních prací od jiných podniků (cizích výkonů); nepatří sem poddodávky pro jiné stavební dodavatele (právní subjekty) stavebních prací ani dodávky stavebních prací realizované mezi závodovými jednotkami vlastního podniku. Jedná se o součet všech výkonů (stavebních prací provedených na základě smlouvy o dodávce pro konečného uživatele) vlastních a cizích (od poddodavatelů) zúčtovatelných zpravodajskou jednotkou konečnému uživateli (stavebníkovi) provedených pouze v tuzemsku. Objem skutečně provedených prací se uvádí ve fakturovatelných hodnotách (tj. bez ohledu na realizaci finanční úhrady), přičemž ty stavební výkony, které ještě nebyly 4

zúčtovány, je nutno ohodnotit pomocí věrohodných odhadů. Znamená to, že se vykat¨zují provedené stavební práce, nikoli až práce vyfakturované; odhad objemu provedených, ale dosud nezaúčtovaných prací lze provést např. podle počtu odpracovaných hodin nebo podle spotřeby materiálu. Vykazuje se bez daně z přidané hodnoty.

„S“ v tuzemsku podle místa stavby: Představuje hodnotu „S“, kterou zpravodajská jednotka realizovala v obci místa stavby. Hodnota „S“ v tuzemsku, kterou zpravodajská jednotka realizovala v dané obci, je rozdělena na: a) Stavební práce na nové výstavbě a na rekonstrukcích a modernizacích. - stavební práce na nové výstavbě, na rekonstrukcích a modernizacích se člení do těchto směrů: bytové budovy – patří sem bytové domy (domy převážně určené k bydlení); odpovídá klasifikaci CZ-CC 1110, 1121, 1122 a 1130, nebytové budovy nevýrobní – patří sem všechny nebytové nevýrobní budovy, tj. budovy léčebné, školské, administrativní (vč. administrativních budov pro výrobní, zemědělské, obchodní a jiné podniky) aj.; odpovídá klasifikaci CZ-CC 1211, 1212, 1220, 1261, 1262, 1263, 1264, 1265, 1272, 1273, 1274, nebytové budovy výrobní – patří sem všechny nebytové výrobní budovy (pro průmysl, zemědělství, obchod, dopravu a spoje apod.); odpovídá klasifikaci CZ-CC 1230, 1241, 1242, 1251, 1252, 1271, inženýrské stavby – odpovídá klasifikaci CZ-CC sekci 2 kromě 2151, 2152, 2153, vodohospodářské stavby – klasifikaci CZ-CC 2151, 2152, 2153.

b) Stavební práce na opravách a údržbě – patří sem stavební práce na stavebních dílech, které odstraňují jejich běžné opotřebení a dílčí závady, obnovují původní užitné vlastnosti a zpravidla neprodlužují jejich životnost; nepatří sem práce na vlastním dlouhodobém hmotném majetku zpravodajské jednotky.

5

c) Ostatní stavební práce – zahrnují veškeré stavební práce, které nelze zahrnout do prací na nové výstavbě, na rekonstrukcích a modernizacích a na opravách a údržbě; jsou to např. stavební práce pro geologický průzkum, skrývkové práce prováděné dodavatelsky a financované z provozních prostředků, demolice (na místě, kde se návazně nebude stavět jiná stavba), přirážka za inženýrskou činnost (pokud je součástí smlouvy o dodávce) aj.

„Stavební práce provedené v poddodávce pro jiné dodavatele Představuje objem poddodávek stavebních prací realizovaných v tuzemsku pro jiné dodavatele v členění do krajů místa realizace poddodávek. Uváděný objem poddodávek nepatří do stavebních prací "S" uvedených v 1. oddíle. Pozn.: Formulář výkazu Stav (MPO) 1-01 je uveden v příloze.

6

Stručný komentář k jednotlivým tabulkám Hodnoty uvedené v jednotlivých tabulkách jsou zpracovány za celkem 2139 podniků za rok 2007 a 2083 podniků za rok 2006. Tabulkové přehledy, které jsou uvedeny v příloze poskytují základní informace o teritoriálním rozložení stavebních prací. Jedná se o následující informační okruhy: • Stavební práce podle místa stavby a sídla podniků v členění do směrů výstavby Tabulky č. 1/1 , 1/2 , 1/3 • Regionální rozsah působnosti stavebních firem podle krajů a okresů Tabulky č. 2/1 , 2/2 , 3 • Regionální charakteristiky stavebních podniků podle jejich velikosti (počtu zaměstnanců) Tabulky č. 4 , 5 , 7 • Struktura stavebních prací (v členění do směrů výstavby) podle krajů a oblastí Tabulky č. 6/1 , 6/2 • Územní členění poddodávek stavebních podniků Tabulka č. 8

7

TABULKA Č. 1/1 – „S“ V TUZEMSKU V ROCE 2007 PODLE MÍSTA STAVBY A SÍDLA PODNIKU V MIL. KČ, BĚŽNÉ CENY Tabulky 1/1 obsahují základní informaci o objemech „S“ v tuzemsku v členění do směrů výstavby v jednotlivých krajích, okresech a oblastech. Ukazatel „S“ dává informaci o reálném objemu, struktuře stavebních prací realizovaných za rok 2007. Rozdíly mezi hodnotami „S“ podle místa stavby a hodnotami „S“ podle sídla podniku signalizují rozdíl mezi objemem stavebních prací firem se sídlem v příslušném regionu a uskutečněným objemem stavebních prací v příslušném regionu. Z tohoto pohledu jsou zřejmé výrazné odchylky obou hodnot nejen v úrovni okresů, ale i u vyšších celků (kraje, oblasti). Vzhledem ke značné koncentraci sídel velkých firem na území Prahy byl nejvyšší rozdíl zaznamenán právě na území hlavního města (přebytek kapacit 33,3 mld. Kč). Kromě hl. m. Prahy jsou kapacitně přebytkové i kraj Jihomoravský (26,27 mld. Kč, přebytek kapacit v Brně – město činí 30 mld. Kč), mírně přebytkový je kraj Zlínský (1,1 mld. Kč, samotný okres Zlín 0,7 mld. Kč a okres Kroměříž rovněž 0,7 mld. Kč). Významnější přebytky kapacit jsou také okrese Kolín (Středočeský kraj), České Budějovice (Jihočeský kraj), Teplice (Ústecký kraj), Trutnov (Královéhradecký kraj), Jihlava (Vysočina) a Bruntál (Moravskoslezský kraj), ale v rámci krajů se tento přebytek neprojevuje. V ostatních krajích bylo realizováno podstatně více stavebních prací, než je kapacita podniků sídlících v těchto krajích. Z pohledu směrové struktury stavebních prací jsou nejvýraznější rozdíly u nebytových budov výrobních a u inženýrských staveb, což vyplývá z „nadregionálního významu“ velkých inženýrských a průmyslových staveb. Z následující tabulky vyplývá poměr stavebních „kapacit“ podle sídla podniku a realizovaných stavebních prací v krajích a směrech výstavby. Hodnoty nižší než 100% ukazují na přebytek kapacit, hodnoty vyšší něž 100 % vypovídají o výši realizovaných stavebních prací nad kapacity kraje.

"S"

Kraj

v tom

tuzemsku celkem

nová výstavba, rekonstrukce a modernizace bytové budovy

nebytové budovy nevýrobní

výrobní

opravy

ostatní práce

inženýrské

vodohospo-

a

stavby

dářské stavby

údržba

Hl.m. Praha

69%

123%

91%

63%

45%

27%

51%

75%

Středočeský

158%

128%

126%

150%

252%

248%

129%

88%

Jihočeský

153%

71%

107%

135%

306%

107%

174%

96%

8

"S"

Kraj

v tom

tuzemsku celkem

nová výstavba, rekonstrukce a modernizace bytové budovy

nebytové budovy nevýrobní

výrobní

opravy

ostatní práce

inženýrské

vodohospo-

a

stavby

dářské stavby

údržba

Plzeňský

190%

102%

237%

414%

212%

685%

139%

142%

Karlovarský

286%

118%

176%

147%

1115%

6081%

198%

380%

Ústecký

113%

63%

74%

163%

148%

93%

94%

86%

Liberecký Královéhradecký

124%

90%

137%

71%

200%

122%

141%

145%

145%

105%

128%

81%

497%

112%

123%

83%

Pardubický

121%

106%

166%

125%

113%

249%

93%

124%

Vysočina Jihomoravský

102%

74%

63%

95%

223%

77%

164%

174%

54%

84%

70%

59%

30%

57%

108%

138%

Olomoucký

165%

92%

155%

92%

494%

196%

141%

128%

Zlínský Moravskoslezský

91%

72%

80%

81%

121%

66%

107%

444%

134%

91%

136%

141%

176%

84%

117%

93%

9

"S" v tuzemsku podle místa stavby a sídla podniku v mld. Kč b.c. v roce 2007

120,0

mld. Kč b.c.

100,0 80,0 60,0 40,0 20,0

M S

sídlo podniku

ZL

JM

V Y

PU

H K

LB

U L

místo stavby

O C

Kraj

K V

PL

JČ

St č

Pr ah a

0,0

"S" v tuzemsku podle místa stavby v mld. Kč s.c. v roce 2007 a 2006

70,0

50,0 40,0 30,0 20,0 10,0

M S

r. 2006

O C

JM

V Y

PU

H K

LB

U L

r. 2007

ZL

Kraj

K V

PL

JČ

St č

0,0 Pr ah a

mld. Kč s.c.

60,0

Struktura směrů výstavby (nová výstavba, rekonstrukce a modernizace) v krajích podle místa stavby v roce 2007

25,0

mld. Kč b.c.

20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Praha Stč Inž.stavby

JČ PL KV

Nebyt.výr. UL LB Byt.b.

HK PU VY

Kraj

Nebyt.nevýr. JM OC

Vodohosp.st. ZL MS

TABULKA Č. 1/2 – „S“ V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V MIL. KČ STÁLÝCH CEN ZA ROK 2007 A 2006 Hodnoty v tabulce č. 1/2 poskytují přehled o dynamice stavebních prací v krajích, okresech a oblastech v roce 2007 v porovnání s rokem 2006. Údaje jsou přepočteny na stálé ceny (průměr roku 2000 =100). Největší objem stavebních prací byl realizován v hl. m. Praze (60,5 mld. Kč v roce 2007). Největší podíl na stavebních pracích v Praze mají bytové budovy – 17,8 mld. Kč, inženýrské stavby – 13,3 mld. Kč a nebytové nevýrobní budovy – 15,0 mld. Kč ve stálých cenách. K nárůstu stavebních prací v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 došlo u 7 ze 14 krajů. Největší nárůst byl v Jihočeském kraji – o 18,5 %, dále pak v kraji Moravskoslezském – o 18,4 %, v Olomouckém kraji o 14,1 % a v kraji Ústeckém o 11,9 %. K největšímu poklesu ve srovnání s minulým rokem došlo v kraji Pardubickém (o 22,6 %), v kraji Jihomoravském (o 10,7 %) a v kraji Libereckém (o 5,2 %). Z pohledu směrů výstavby k nejvýraznějšímu nárůstu stavebních prací v tuzemsku celkem došlo u nebytových budov výrobních o 23,3 %, u bytových budov o 16,7 % a u ostatních prací o 12,5 %. K poklesu objemů došlo u nebytových budov nevýrobních (o 7,2 %), u prací pro veřejné zadavatele (5,1 %) a u inženýrských staveb (o 5,2 %). Z krajského pohledu došlo k výraznému nárůstu nebytových budov výrobních v Ústeckém kraji (173,9 %), v Praze (164,9 %), v Moravskoslezském kraji (159,4 %) a v Královéhradeckém kraji (143,3 %). Bytová výstavba vzrostla výrazně v Libereckém kraji (175,1 %), v Olomouckém (165,7 %), Moravskoslezském (144,1 %) a Královéhradeckém kraji (140,5 %). Inženýrské stavby vzrostly nejvíce v Jihočeském kraji (147,5 %), v Praze (113,2 %) a ve Středočeském kraji (112,5 %). Nárůstu oprav a údržby byl zaznamenán u osmi krajů, nejvyšší byl v Praze (132,7 %), v Karlovarském kraji (124,9 %) a na Vysočině (122,7 %). Vývoj objemu „S“ celkem v jednotlivých okresech tabulky:

charakterizují následující

Okresy s nárůstem stavební produkce v roce 2007 oproti 2006 (mil. Kč, stálé ceny)

Okres

„S“ rok 2007

Strakonice

3066,1

Mělník

2208,7

„S“ rok 2006

Index 07/09

1015,9 1143,5

13

301,83 193,15

Okres

„S“ rok 2007

„S“ rok 2006

Index 07/09

Tábor

4117,3

2438,1

168,87

Cheb

1838,8

1118,3

164,44

Beroun

1472,4

922,5

159,61

Kladno

3268,3

2103,4

155,38

Louny

1538,2

996,2

154,41

Praha - východ

3654,6

2609,4

140,05

Nový Jičín

4012,0

2903,8

138,16

Mladá Boleslav

3878,8

2910,5

133,27

Most

3486,2

2626,5

132,73

Brno - venkov

2284,6

1753,4

130,30

Olomouc

7902,2

6065,1

130,29

Ostrava - město

11661,7

9099,4

128,16

Frýdek - Místek

4519,5

3693,6

122,36

Litoměřice

1876,1

1555,6

120,60

Plzeň - sever

682,5

574,1

118,90

Jeseník

737,7

623,1

118,39

Sokolov

1003,4

855,1

117,34

Teplice

2766,9

2358,2

117,33

Trutnov

2132,1

1864,0

114,38

Ústí nad Orlicí

1918,9

1685,3

113,86

Děčín

1252,8

1101,9

113,70

Zlín

4258,8

3781,7

112,62

Náchod

1012,4

899,9

112,50

Chomutov

3181,8

2880,6

110,45

Klatovy

1447,6

1317,9

109,85

Jablonec nad Nisou

878,5

800,7

109,72

Jihlava

2994,0

2748,0

108,95

Třebíč

2402,4

2219,4

108,24

Příbram

1504,7

1416,9

106,20

Praha

60519,9

57091,7

106,00

Opava

1799,1

1699,6

105,86

Benešov

1498,0

1420,2

105,47

14

Okres

„S“ rok 2007

„S“ rok 2006

Index 07/09

Přerov

3632,7

3454,8

105,15

Svitavy

1180,0

1137,8

103,71

Šumperk

1399,2

1359,8

102,90

Kroměříž

1371,4

1353,6

101,32

Domažlice

550,5

543,5

101,29

Česká Lípa

861,1

855,5

100,66

Liberec

4341,8

4313,7

100,65

Okresy s poklesem stavební produkce (v mil. Kč stálých cen)

Okres

„S“ rok 2007

„S“ rok 2006

Index 07/06

Praha - západ

3184,0

3196,5

99,61

Český Krumlov

1131,7

1136,8

99,55

Plzeň - město

10112,6

10192,9

99,21

Písek

1498,5

1532,8

97,76

Pelhřimov

1572,2

1615,4

97,33

Bruntál

980,6

1009,5

97,14

Kutná Hora

1462,6

1521,1

96,15

Karlovy Vary

4872,9

5114,3

95,28

Ústí nad Labem

6656,3

7026,3

94,73

Jičín

1557,4

1653,0

94,22

České Budějovice

5222,1

5597,9

93,29

Hodonín

1969,3

2141,2

91,97

Brno - město

14213,7

15754,4

90,22

Karviná

3735,1

4151,3

89,98

Hradec Králové

5183,0

5855,7

88,51


1934,3

2197,2

88,04

Havlíčkův Brod

1298,6

1479,1

87,80

Vsetín

2382,3

2750,1

86,63

Prostějov

1593,2

1880,4

84,73

Jindřichův Hradec

1261,6

1510,1

83,54

15

Okres

„S“ rok 2007

„S“ rok 2006

Index 07/06

Vyškov

1342,3

1677,0

80,04

Chrudim

992,3

1241,1

79,95

Rychnov nad Kněžnou

691,2

865,3

79,88

Rokycany

573,1

724,1

79,15

Břeclav

2494,7

3169,0

78,72

Rakovník

580,2

737,6

78,66

Tachov

597,6

762,1

78,42

Znojmo

1523,1

1945,3

78,30

Blansko

1198,0

1583,3

75,67

Uherské Hradiště

1520,7

2014,5

75,49

Prachatice

676,4

1086,4

62,26

Pardubice

3614,0

5890,7

61,35

Nymburk

1410,9

2426,8

58,14

Semily

551,6

1028,6

53,62

Kolín

1796,6

3584,1

50,13

Plzeň - jih

455,0

1027,8

44,27

16

TABULKA Č. 1/3 – „S“ V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V MIL. KČ BĚŽNÝCH CEN ZA ROK 2007 A 2006 Z přehledu stavebních prací podle dodavatelských smluv v tuzemsku v běžných cenách v členění do okresů a krajů a podle směrů výstavby v letech 2007 a 2006 lze konstatovat, že obdobně jako u stálých cen byl největší objem stavebních prací realizován v hl. m. Praze (75,5 mld. Kč), největší nárůst oproti roku 2006 byl zaznamenán v Jihočeském kraji (126,6 %), Moravskoslezském (123,5 %), v Olomouckém kraji (118,9 %) a v kraji Ústeckém (116,6 %). Okresy s největším nárůstem stavební produkce (mil. Kč b.c.)

Okres

„S“ rok 2007

„S“ rok 2006

Index 07/06

Strakonice

3 860,3

1 217,6

317,04

Mělník

2 755,1

1 370,1

201,08

Tábor

5 184,4

2 938,3

176,44

Cheb

2 288,4

1 338,7

170,94

Beroun

1 842,5

1 103,7

166,94

Kladno

4 092,7

2 523,2

162,20

Louny

1 932,0

1 197,0

161,40

Praha - východ

4 551,6

3 120,4

145,87

Nový Jičín

5 030,7

3 489,2

144,18

Okresy s největším poklesem stavební produkce (v mil. Kč b.c.)

Okres

„S“ rok 2007

„S“ rok 2006

Index 07/06

Znojmo

1 904,6

2 342,2

81,32

Uherské Hradiště

1 896,0

2 404,7

78,84

Blansko

1 492,9

1 895,9

78,74

Prachatice

846,9

1 304,1

64,94

Pardubice

4 510,5

7 081,7

63,69

Nymburk

1 762,9

2 911,1

60,56

Semily

688,0

1 232,7

55,81

Kolín

2 251,3

4 281,7

52,58

569,0

1 238,6

45,94

Plzeň - jih

18

TABULKA Č.2 – PŘEHLED “S“ CELKEM V MIL. KČ A POČTU PODNIKŮ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (KRAJSKÁ METODA) Tabulky č. 2/1 a 2/2 dávají základní informace o objemech „S“ a počtu podniků, které realizovaly stavební činnost v příslušném kraji (realizováno v kraji celkem). Poskytuje též porovnání mezi těmito ukazateli s přihlédnutím k sídlu podniku (se sídlem v kraji), tzn. uvádí, jakým podílem a kolik podniků z určitého kraje se podílelo na dané celkové hodnotě. V tabulce č. 2/1 jsou všechny podniky, podílející se na realizaci stavební činnosti. Tabulka č.2/2 zahrnuje pouze podniky s 1000 a více zaměstnanci. Z uvedených hodnot je patrné, že podíl stavebních prací, které realizovaly podniky mimo kraj svého sídla je v jednotlivých regionech (krajích) odlišný. Relativně nejvíce „uzavřeným“ krajem je kraj Jihomoravský, jehož „domácí“ podniky pokryly 77,9 % objemu „S“ Podniky z jiných krajů se zde podílejí na objemu „S“ cca 6,9 mld.Kč z 31,2 mld. Kč. Druhým nejvíce uzavřeným krajem je hl. m. Praha, kde „místní“ podniky realizovaly 70,9 % objemu „S“ (53,6 mld.Kč ze 75,5 mld.Kč). Přesto ale tento kraj poskytuje dost prostoru pro podniky z ostatních regionů, v Praze staví podniky ze všech krajů ČR. Dalším velmi uzavřeným krajem je Ústecký a Moravskoslezský kraj, kde 62,3 %, resp. 61,7 % stavebního trhu zajišťují domácí firmy. Krajem nejvíce otevřeným pro podniky se sídlem v jiných krajích je Karlovarský kraj. Zde „domácí“ podniky realizují pouze 28,7 % z objemu „S“, tj. 2,8 mld. Kč z 9,7 mld.Kč. Na stavebních pracích realizovaných v Karlovarském kraji se výrazně podílejí podniky se sídlem v Praze (40,5 %). Dalším velmi otevřeným krajem je Středočeský (domácí podniky realizují 30,4 % objemu stavebních prací) - i zde většinu „přespolních“ tvoří podniky se sídlem v Praze. Následuje kraj Olomoucký (35,1 %), ve kterém nejvíce staví podniky se sídlem v Jihomoravském kraji. Velké stavební podniky s více než 1000 zaměstnanci sídlí v Praze (7 podniků), v Jihomoravském kraji (2 podniky) a Jihočeském kraji (1 podnik). Tyto podniky mají největší podíl na výstavbě na území hl. m. Prahy - celkem 32,3 mld.Kč, z toho 29,3 mld. Kč podniky se sídlem v Praze. V Moravskoslezském kraji v roce 2007 stavělo 8 velkých podniků s 1000 a více zaměstnanci, z toho 5 podniků se sídlem v Praze, dva podniky se sídlem v Jihomoravském kraji a jeden podnik se sídlem v Jihočeském kraji.

20

TABULKA Č. 3 - PŘEHLED POČTU PODNIKŮ A „S“ CELKEM PODLE MÍSTA STAVBY A SÍDLA PODNIKU

Hodnoty uvedené v tabulce č.3 poskytují údaje o stavební produkci „S“ realizované v okrese místa stavby a dále o počtu podniků v členění: • podniky, které staví v okrese celkem, • podniky se sídlem v okrese místa stavby, • podniky se sídlem v jiných okresech. Z uvedených hodnot vyplývá, že na stavebních pracích realizovaných v jednotlivých okresech, se stavební podniky se sídlem v jiných okresech podílejí diferencovaně a to od 25,7 % (Brno - město) až po 96,7 % (Praha - západ). Rozmezí, ve kterém se hodnoty pohybují činí více než 70 %. Prvních deset okresů s nejnižším a nejvyšším podílem „kapacit“ na výstavbě v daném okrese uvádějí následující dvě tabulky. Území hl. m. Prahy s ohledem na atypičnost – koncentraci stavebních podniků, není v tabulkách zahrnuto.

Okresy s nejnižšími podíly „S“ celkem realizovaných v okrese podniky se sídlem mimo okres

PODÍLY V %

OKRES

Brno - město

25,66

Praha

29,06

Hodonín

32,28

Domažlice

37,08

Bruntál

37,20

Trutnov

38,70

Most

42,20

Děčín

42,56

Ostrava - město

43,48


45,70

21

Okresy s nejvyššími podíly „S“ celkem realizovaných v okrese podniky se sídlem mimo okres

PODÍLY V %

OKRES

Praha - západ

96,71

Praha - východ

95,95

Rokycany

89,35

Mělník

85,98

Plzeň - sever

85,31

Nymburk

84,11

Jablonec nad Nisou

83,48

Nový Jičín

83,02

Tábor

82,66

Brno - venkov

81,93

V roce 2007 realizovaly stavební podniky mimo okres svého sídla 55,25 % své produkce, v roce 2006 to bylo 55,49 %. Dochází tedy k nepatrnému poklesu migrace stavebních kapacit do ostatních regionů (tzn. mimo okres sídla firmy) o 0,24 %.

22

TABULKA Č. 4 - „S“ V TUZEMSKU PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ V MIL. KČ BĚŽNÝCH CEN V LETECH 2007 A 2006 Tabulky dávají přehled o struktuře stavebních prací „S“ v tuzemsku v členění podle směrů výstavby a podle velikostních kategorií podniků s uvedením počtu podniků a objemu stavebních prací “S“ pro veřejné zadavatele • v absolutních hodnotách včetně indexu růstu hodnoty „S“ v tuzemsku celkem v roce 2007 oproti roku 2006, • v procentní struktuře, kde „S“ v tuzemsku celkem v jednotlivých velikostních kategoriích = 100 %, • v procentní struktuře, kde „S“ v tuzemsku v jednotlivých směrech výstavby = 100 %. Zpracovávaný statistický výkaz Stav (MPO) 1-01 je určen pro podniky, které měly na začátku roku 2007 20 a více zaměstnanců, a pouze takovým podnikům byl výkaz zaslán. V průběhu roku však u některých podniků došlo k poklesu počtu zaměstnanců, takže mezi respondenty je 88 firem u kterých průměrný počet zaměstnanců za rok 2007 poklesl pod 20 osob, v roce 2006 to bylo 21 firem. Z porovnání počtu podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá nárůst počtu podniků s 20 až 24 zaměstnanci o 35 podniků – 7,2 %, v kategorii 25 až 49 zaměstnanců pokles o 18 podniků – 2 %, v kategorii 50 až 99 zaměstnanců pokles o 46 podniků – 5,1 %, v kategorii 100 až 199 zaměstnanců se téměř nezměnil (snížení o 1 podnik), počet větších podniků zůstává ve srovnání s minulým rokem přibližně na stejné úrovni. Počet podniků a „S“ v tuzemsku celkem v roce 2007 a 2006 (v %) % POČTU PODNIKŮ 2007

% POČTU PODNIKŮ 2006

% „S“ 2007

% „S“ 2006

méně než 20 zaměstnanců

4,11

1,01

0,52

0,12

20 až 24 zaměstnanců

24,40

23,38

5,28

4,71


41,01

42,96

15,13

13,66


18,42

19,92

13,87

13,88


7,85

8,02

14,41

12,90


1,22

1,49

2,84

4,43


1,82

1,97

11,47

11,20


0,70

0,77

7,87

9,70

1000 a více zaměstnanců

0,47

0,48

28,61

29,40

100,00

100,00

100,00

100,00

VEKOSTNÍ KATEGORIE

CELKEM

23

Pokud jde o objemy stavebních prací realizovaných podniky s 20 a více zaměstnanci, nejvíce vzrostl v roce 2007 objem realizovaný firmami s 20 až 24 zaměstnanci (o 21,5 %), dále firmami se 100 až 199 více zaměstnanci (o 21 %) a v kategorii s 25 až 49 zaměstnanci (o 19,9 %). Počet firem s 200 až 249 zaměstnanci se oproti roku 2006 snížil o 5 firem (z 31 na 26), jejich objem stavebních prací v roce 2007 v absolutní hodnotě poklesl na 69,5 % hodnoty roku 2006.

Porovnání podílu prací „S“ pro veřejné zadavatele za roky 2007 a 2006

% V ROCE 2007

% V ROCE 2006


0,47

0,02


2,86

2,05


7,64

8,28


9,62

9,26


10,17

9,75


2,67

4,96


7,7

6,67


10,9

12,15


47,97

46,85

CELKEM

100,00

100,00

VEKOSTNÍ KATEGORIE

Z uvedené tabulky vyplývá výrazný podíl velkých stavebních podniků (1000 a více zaměstnanců) na pracích pro veřejné zadavatele. Firmy s 1000 a více zaměstnanci realizovaly v roce 2007 téměř 57 % stavebních prací na inženýrské výstavbě, 14,4 % na občanské výstavbě a 12,8 % na průmyslové výstavbě.

24

Struktura směrů výstavby (nová výstavba, rekonstrukce a modernizace) podle velikostních kategorií v roce 2007

60,0

mld. Kč b.c.

50,0 Byt.b.

40,0 30,0

Nebyt.výr.

20,0 10,0

Nebyt.nevýr.

0,0 <1000 500 až 999

Inž.stavby 250 až 499

200 až 249

100 až 199

50 až 99

Vodohosp.st. 25 až 49 20 až 24

Velikostní kategorie (počet zaměstnanců)

> 20

TABULKA Č. 5 PODÍL „S“ V TUZEMSKU REALIZOVANÉ V MÍSTĚ SÍDLA PODNIKŮ NA CELKOVÉ HODNOTĚ „S“ PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ V ROCE 2007 Tato tabulka dává přehled o podílu prací realizovaných v místě sídla firmy z celkového objemu stavebních prací daných podniků podle velikostních kategorií. Percentuální hodnoty v následující přehledné tabulce ukazují, že malé firmy s méně než 20 zaměstnanci realizují stavební práce převážně v kraji svého sídla (v roce 2006 84,4 %, v roce 2007 93,8 %). S rostoucí velikostí firmy se zvyšuje také rozsah nadregionální působnosti. V průměru za ČR celkem se podíl "S" v tuzemsku realizovaný v kraji sídla firem v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 nezměnil (oba roky 55,3 %), u firem s 250 až 499 zaměstnanci se podíl snížil o 15,1 %, u firem s 500 až 999 zaměstnanci se naopak zvýšil o 13,1 %. Pokud jde o realizaci staveních prací v okresu sídla, nedošlo u sledovaných podniků celkem ve srovnání s rokem 2006 k výrazné změně (nárůst o 0,3 procentních bodů). U jednotlivých velikostních kategorií je vývoj diferencovaný - velikostní kategorie s méně než 20 zaměstnanci nárůst o 26,1 %, u velikostní kategorie 20 - 24 zaměstnanců a se podíl realizace v okrese sídla zvýšil o 4,6 %, u velikostní kategorie 500 - 599 zaměstnanců nárůst o 8,1 %. Naopak u velikostní kategorie 250 - 499 zaměstnanců došlo ke snížení o 12,4 %. U ostatních velikostních kategorií nebyly změny výrazné. Podíly „S“ v tuzemsku celkem realizované v kraji sídla firmy

% V ROCE 2007

% V ROCE 2006


93,8%

84,4%


74,9%

71,4%


72,9%

73,1%


71,3%

73,1%


62,5%

63,9%


66,6%

65,0%


38,7%

53,8%


54,5%

41,4%


36,0%

35,8%

CELKEM

55,3%

55,3%

VEKOSTNÍ KATEGORIE

26

Podíly „S“ v tuzemsku celkem realizované v okrese sídla firmy

% V ROCE 2007

% V ROCE 2006


90,9%

64,8%


63,3%

58,8%


58,4%

57,8%


55,8%

57,6%


45,7%

47,6%


47,0%

45,9%


32,3%

44,6%


36,7%

28,6%


34,4%

33,4%

CELKEM

44,8%

44,5%

VEKOSTNÍ KATEGORIE

Souhrnně za ČR celkem lze konstatovat, že přesun kapacit mimo místo svého sídla, a to jak na úrovni okresů tak krajů, od roku 1998, ve kterém se začalo se sledováním regionální struktury stavebních prací, do roku 2002 rostl, od roku 2003 do roku 2006 klesal a v roce 2007 zůstal na úrovni roku 2006.

27

Podíl "S" v tuzemsku realizované v kraji sídla a v ostatních krajích v roce 2007 100%

80%

60%

40%

20%

<1000

500 až 999

250 až 499

200 až 249

100 až 199

50 až 99

25 až 49

20 až 24

> 20

0%

Velikostní kategorie (počet zaměstnanců) v kraji sídla

v ost. krajích

Podíl "S" v tuzemsku realizované v okrese sídla a v ostatních okresech v roce 2007 100%

80%

60%

40%

20%

<1000

500 až 999

250 až 499

200 až 249

100 až 199

50 až 99

25 až 49

20 až 24

> 20

0%

Velikostní kategorie (počet zaměstnanců) v okrese sídla

v ost. okresech

TABULKY Č. 6 „S“ V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V ČLENĚNÍ PODLE KRAJŮ A OBLASTÍ ZA ROK 2007 A 2006 Tabulky dávají přehled o struktuře stavebních prací „S“ v tuzemsku v mil. Kč běžných cen v členění podle směrů výstavby a podle krajů s uvedením objemu stavebních prací “S“ pro veřejné zadavatele (tabulka 6/1) a v členění podle směrů výstavby a podle oblastí - NUTS2 (tabulka 6/2) • v absolutních hodnotách včetně indexu růstu hodnoty „S“ v tuzemsku celkem v roce 2007 oproti roku 2006, • v procentní struktuře, kde „S“ v tuzemsku celkem v jednotlivých krajích, resp. oblastech = 100 %, • v procentní struktuře, kde „S“ v tuzemsku v jednotlivých směrech výstavby = 100 %. Největší objem stavebních prací byl v roce 2007, obdobně jako v roce 2006, realizován na území hlavního města Prahy – 23,4 % celkového objemu stavebních prací v ČR. Nejvyšší zastoupení v Praze v roce 2007 mají inženýrské stavby s 25,7 %, bytová výstavba s 29,2 % a občanská výstavba (nebytové nevýrobní budovy) s 24,7 %. Praha má nejnižší podíl prací na opravách a údržbě ze všech krajů – opravy a údržba představují v Praze 7,1 % stavebních prací realizovaných v kraji, celostátní průměr je 10,2 %. Podíl prací pro veřejné zadavatele činil v roce 2007 34,5 %. Na druhém a třetím místě je Moravskoslezský a Středočeský kraj, kde bylo realizováno 10,4 %, resp. 10,1 % z celkového objemu stavebních prací v tuzemsku. Inženýrské stavby jsou v Moravskoslezském kraji zastoupeny 34,6 %, ve Středočeském kraji 32,3 %. Ve Středočeském kraji byl druhý nejvyšší objem prací realizován na výstavbě bytových budov (21,1 %), podíl prací pro veřejné zadavatele činil 32,6 % stavebních prací v kraji. Jihomoravský kraj je s 9,7 % celkového objemu stavebních prací v tuzemsku na čtvrtém místě. Nejvyšší podíl v kraji představují nebytové nevýrobní budovy (25,8 % stavebních prací v kraji) a inženýrské stavby (24,4 % stavebních prací v kraji). Podíl prací pro veřejné zadavatele dosáhl 41,8 %. Nejmenší objem stavebních prací byl realizován v Libereckém kraji – 2,6 %, v kraji Pardubickém a Karlovarském – oba kraje 3,0 %. Největší podíl prací pro veřejné zadavatele v roce 2007 byl realizován v Jihočeském kraji – 51,8 %, v Olomouckém kraji – 47,4 % a v Karlovarském kraji – 41,9 %. Oblast Jihozápad zahrnuje Jihočeský a Plzeňský kraj, oblast Severozápad sdružuje Karlovarský a Ústecký kraj, Severovýchod tvoří Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj, Jihovýchod tvoří kraj Vysočina a Jihomoravský kraj, Střední Morava je tvořena Olomouckým a Zlínským krajem. Ostatní oblast jsou totožné s kraji (hl. m. Praha, Střední Čechy a Moravskoslezsko).

29

Struktura směrů výstavby (nová výstavba, rekonstrukce a modernizace) v krajích podle sídla podniku v roce 2007

50,0

mld. Kč b.c.

40,0 30,0 20,0 Byt.b.

10,0 0,0

Nebyt.výr. Praha

Stč

Nebyt.nevýr.

JČ PL KV UL

Inž.stavby

LB HK

Kraj

PU VY JM

Vodohosp.st. OC ZL MS

Struktura prací pro veřejné a ostatní zadavatele podle místa stavby v roce 2007 (z běžných cen) 100%

80%

60%

40%

20%

0% Praha

Stč

JČ

PL

KV

UL

LB

HK

PU

veřejní zadavatelé

VY

JM

OC

ZL

MS

OC

ZL

MS

ostatní zadavatelé

Struktura prací pro veřejné a ostatní zadavatele podle místa stavby v roce 2007 (ze stálých cen) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Praha

Stč

JČ

PL

KV

UL

LB

HK

veřejní zadavatelé

PU

VY

JM

ostatní zadavatelé

TABULKA Č. 7 – PŘEHLED PODNIKŮ PODLE POČTU OKRESŮ, VE KTERÝCH „STAVÍ“ A PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ ZA ROK 2007 V přehledu jsou uvedeny počty firem a objem „S“ v tuzemsku v členění podle velikostních kategorií a podle počtu okresů, ve kterých byly stavební práce realizovány. Z celkového počtu 2 139 firem v roce 2007 realizovalo 518 firem (24,2 %) stavební činnost pouze v jednom okrese. Jedná se většinou o podniky do 100 zaměstnanců – 505 firem, z toho 75 firem s méně než 20 zaměstnanci, 156 firem s 20 – 24 zaměstnanci, 226 firem s 25 – 49 zaměstnanci a 48 firem s 50 – 99 zaměstnanci. Ze 121 firem realizujících stavební práce pouze ve dvou okresech je 47,9 % (58 firem) s 25 - 49 zaměstnanci. Ve třech až 10 okresech staví celkem 739 firem, z toho je 311 firem velikostní kategorie 25 – 49 zaměstnanců (tato kategorie je z českých stavebních firem nejpočetnější), 179 firem velikostní kategorie 20 – 24 zaměstnanců a 165 firem velikostní kategorie 50 – 99 zaměstnanců. V jedenácti až 20 okresech staví celkem 521 firem, z toho je 212 firem velikostní kategorie 25 – 49 zaměstnanců, 106 firem velikostní kategorie 50 – 99 zaměstnanců a 114 firem s 20 – 24 zaměstnanci. Počet firem, které realizují stavební práce ve větším počtu okresů (21 a více okresů) závisí spíše na jejich specializaci než na velikosti. Z celkového počtu 240 firem stavějících ve velkém počtu okresů je 38 firem o velikosti 20 – 24 zaměstnanců, 70 firem s 25 – 49 zaměstnanci, 55 firem s 50 – 99 zaměstnanci a 32 firem se 100 až 199 zaměstnanci. Ve více než 51 okresech působilo v roce 2007 51 firem ze všech sledovaných velikostních kategorií. Pokud jde o počet obcí, ve kterých podniky v roce 2007 stavěly, nejvyšší počet vykázaných obcí byl 1000 obcí (jeden podnik), 865 obcí (jeden podnik) a 615 obcí (rovněž jeden podnik).

32

"S" v tuzemsku podle počtu okresů, ve kterých podniky staví a podle velikostních kategorií v roce 2007

80000 70000

<1000

mil. Kč

60000

500 až 999

50000 250 až 499

40000

200 až 249

30000 20000 10000 0

100 až 199 50 až 99 25 až 49

1-5 6-10 11-15

20 až 24 16-20

Počet okresů

21-25

> 20 26-30 31 a více

Velikostní kategorie

TABULKA Č. 8 – „S“ V TUZEMSKU A PODDODÁVKY PODLE MÍSTA STAVBY V ČLENĚNÍ PODLE KRAJŮ ZA ROK 2007 A 2006

V roce 2004 byl regionální výkaz Stav (MPO) 1-01 rozšířen o oddíl, ve kterém se sledují poddodávky provedené pro jiné stavební organizace v členění do krajů podle místa stavby. Z následující tabulky vyplývá, že při nárůstu objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv mezi roky 2006 a 2007 – nárůst o 8,3 %, vzrostly poddodávky o 16,9 % s výraznými rozdíly v jednotlivých krajích. Údaje o provedených poddodávkách je však třeba stále považovat jen za orientační. Z porovnání s hodnotami vykázanými stavebními firmami v jiných statistických výkazech vyplývá, že řada zejména malých stavebních firem chybuje ve vykazování hodnoty stavebních prací podle dodavatelských smluv a stavebních prací provedených v poddodávce pro jiné poddodavatele.

"S" v tuzemsku celkem Index 07/06

Stavební práce provedené v poddodávce pro jiné dodavatele Index 07/06

Hl.m. Praha

110,81

116,31

Středočeský

93,02

145,02

Jihočeský

98,82

130,88

Plzeňský

103,59

119,10

Karlovarský

113,35

125,17

Ústecký

98,93

109,20

Liberecký

118,92

143,28

Královéhradecký

123,47

110,44

Pardubický

99,25

102,82

Vysočina

80,53

138,31

Jihomoravský

112,75

91,11

Olomoucký

116,60

85,53

Zlínský

100,43

123,05

Moravskoslezský

123,91

140,25

Celkem

108,33

116,91

Kraj

34

Shrnutí Nejdůležitější informace z výsledku zpracování Ročního výkazu o regionální struktuře stavebních prací za rok 2007 : • údaje o regionální struktuře stavebních prací byly získány od 2 139 firem, které odevzdaly výkaz Stav(MPO) 1-01, • celkový počet respondentů se zvýšil o 56 podniků, tj. o 2,7 %, k nárůstu počtu podniků došlo ve velikostní kategorii do 20 zaměstnanců (+67 podniků) a v kategorii 20 až 24 zaměstnanců (+35 podniků). V kategoriích 25 až 99 zaměstnanců došlo k poklesu počtu respondentů – ve velikostní kategorii 25 až 49 zaměstnanců o 18 podniků, v kategorii 50 až 99 zaměstnanců snížení o 21 podniků. Počet podniků s 1000 a více zaměstnanci se počet nezměnil (10 podniků), • největší objem stavebních prací v tuzemsku byl realizován na inženýrských stavbách (31,9 %), • největší nárůst stavebních prací v běžných cenách byl zaznamenán v Jihočeském kraji (123,9 %), Moravskoslezském (123,5 %) a v Olomouckém kraji (118,9 %), největší pokles v kraji Pardubickém (80,5 %), • 91 % prací na inženýrských stavbách a 98 % prací na vodohospodářských stavbách v Karlovarském kraji, 80 % prací na inženýrských stavbách v Královéhradeckém a v Olomouckém kraji je realizováno firmami sídlícími v jiných krajích, • největší přebytek stavebních kapacit v absolutní hodnotě je v hl. m. Praze, v kraji sídla je realizováno 69 % objemu „S“ v běžných cenách, 31 % se „vyváží“ do jiných krajů, v relativních hodnotách je největší přebytek stavebních kapacit v Jihomoravském kraji, v kraji sídla je realizováno jen 54 % objemu „S“, • nejvyšší „dovoz“ kapacit je do Karlovarského kraje, 65 % z objemu „S“ realizují firmy sídlící v jiných krajích, • z okresu Kolín se „vyváží“ 70,7 % kapacit, v okrese Jeseník pokryjí „domácí“ firmy pouze 19,6 % objemu stavebních prací, • téměř 59 % prací pro veřejné zadavatele vykonávají velké podniky (500 a více zaměstnanců), • velké stavební firmy (500 a více zaměstnanců) jsou zaměřeny zejména na inženýrskou výstavbu, 25 těchto firem realizuje 62,6 % inženýrské výstavby v ČR, • územní působnost firem (počet okresů, ve kterých realizují stavební práce) závisí více na jejich specializaci než na jejich velikosti, • asi 45 % objemu stavebních prací v ČR realizují firmy v okrese svého sídla a 55 % v kraji svého sídla.

35

REGIONÁLNÍ STRUKTURA STAVEBNÍCH PRACÍ PODLE MÍSTA STAVBY ZA ROK 2007

Recommend Documents