REGIONÁLNÍ PRODUKTIVITA PRÁCE V ČESKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ

Sborník příspěvků

XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách

Čejkovice 15.–17. 6. 2016

DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8273-2016-80

REGIONÁLNÍ PRODUKTIVITA PRÁCE V ČESKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ REGIONAL LABOUR PRODUCTIVITY IN CZECH AGRICULTURE

JAN ŽENKA PETR ŽUFAN ONDŘEJ SLACH LUDĚK KRTIČKA ADAM PAVLÍK Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Dep. of Human Geography and Reg. Development Přírodovědecká fakulta Faculty of Natural Sciences Ostravská univerzita v Ostravě University of Ostrava in Ostrava  Chittussiho 10, 710 00 Ostrava, Czech Republic E-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]

Anotace Hlavním cílem článku je vysvětlit regionální rozdíly v produktivitě práce v zemědělství na území Česka. Analyzovali jsme vztah mezi regionální produktivitou práce v zemědělství a přírodními podmínkami, fragmentací zemědělské půdy, urbanizačními úsporami a velikostní strukturou farem jako ukazatelem vnitřních úspor z rozsahu. Lze rozlišit dvě základní dimenze fragmentace zemědělské půdy – fragmentaci využití půdy a fragmentaci vlastnictví. Fragmentace vlastnictví nemusí vždy negativně ovlivňovat produktivitu práce v zemědělství, neboť zemědělskou půdu je možné na základě pronájmu zcelit do větších parcel. Farmáři hospodařící na pronajaté půdě však v průměru dosahují nižší produktivity práce než farmáři obdělávající půdu ve svém vlastnictví. Zjišťujeme, zda se vyšší průměrná velikost a pravidelnější tvar parcel pojí s vyšší mikroregionální produktivitou práce v zemědělství navzdory negativnímu efektu pronájmu zemědělské půdy. Potvrdili jsme pozitivní statistický vztah mezi velikostí parcel a produktivitou zemědělství, přičemž efekty urbanizačních úspor a velikostní struktury farem se ukázaly jako nesignifikantní. Klíčová slova produktivita zemědělství, fragmentace zemědělské půdy, nemetropolitní regiony, Česko Annotation The main aim of this paper is to explain regional differences in agricultural labour productivity in Czechia. We asked if there is a relationship between regional agricultural labour productivity and natural conditions, farmland fragmentation, urbanization economies related to urban scale and farm size structure as a proxy for internal scale economies. Two basic dimensions of farmland fragmentation were distinguished - land-use fragmentation and ownership fragmentation. Ownership fragmentation does not necessarily lower agricultural productivity, because farmland land can be consolidated through lease agreements into larger plots. Farmers operating on rented land tend to be, however, less productive than farmers operating on their own land. We ask if larger size and more regular shape of plots is related to higher agricultural labour productivity at micro-regional level despite the negative effects of land tenure. Positive effects of plot size and natural conditions on microregional agricultural labour productivity were found, while the effects of urban scale and farm size structure were found statistically non-significant.

628



Čejkovice 15.–17. 6. 2016

Key words agricultural productivity, farmland fragmentation, non-metropolitan regions, Czechia JEL classification: Q15, R12, R14

Úvod Cílem článku je vysvětlit rozdíly v produktivitě práce zemědělství v Česku na mikro-regionální úrovni – správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Testujeme vlivy čtyř geografických proměnných – přírodních podmínek, fragmentace zemědělské půdy, urbanizačních úspor plynoucích z blízkosti velkých měst a velikostní struktury farem, která kromě vnitřních úspor z rozsahu může odrážet též případné lokalizační úspory v regionech s vysokou koncentrací malých farem (Henderson, 2003). Omezená datová základna nám umožnila analyzovat regionální rozdíly v produktivitě práce zemědělství pouze pro rok 2009. K dispozici byla data pokrývající zaměstnanost a produkci obchodních společností a družstev, zatímco údaje za soukromě hospodařící rolníky nebyly dostupné. Předchozí výzkum (Ženka a kol., 2015) potvrdil přetrvávající význam přírodních podmínek (měřených nominální cenou zemědělské půdy) pro produktivitu práce zemědělské výroby, avšak efekty vnitřních, lokalizačních a urbanizačních úspor byly slabé. V této studii se snažíme ověřit platnost výsledků a rozšířit analýzu o testování vlivu fragmentace zemědělské půdy. Fragmentace zemědělské půdy může významně negativně ovlivnit produktivitu práce v zemědělství (Bentley, 1987). Lze ji definovat jako situaci, kdy jedna farma hospodaří na větším počtu fyzicky oddělených parcel (Kawasaki, 2010). Nižší produktivita zemědělské výroby může být výsledkem např. menší velikosti parcel, které neumožňují dosažení úspor z rozsahu (King, Burton, 1982), dopravních nákladů a nákladů na další zemědělské vybavení spojených s přejížděním mezi parcelami (Latruffe, Piet, 2014), nepravidelného tvaru parcel, který znemožňuje využití mechanizace (del Corral a kol., 2011) nebo špatné dopravní dostupnosti odlehlých parcel (Sklenicka a kol., 2014). Lze rozlišit dva typy fragmentace – fragmentaci využití půdy a vlastnickou fragmentaci. První typ lze definovat jako fyzické rozdělení zemědělské půdy parcel, které jsou odděleny např. komunikacemi, zdmi nebo ploty (Sklenicka, Salek, 2008). Druhý typ se vztahuje k situaci, kdy je zemědělská půda rozdělena mezi velký počet vlastníků, kteří mohou, ale nemusejí na půdě hospodařit. Tyto dva typy fragmentace se nemusí vyskytovat zároveň. Česko je příkladem země s extrémně vysokou mírou vlastnické fragmentace zemědělské půdy, avšak nízkou mírou fragmentace využití půdy – tedy velkou průměrnou rozlohou parcel. Vlastnicky roztříštěné pozemky jsou totiž spojeny na základě pronájmu do větších půdních bloků (Sklenicka a kol., 2014). Produktivita práce zemědělství je v tomto případě ovlivněna dvěma protichůdnými faktory. Na jedné straně by farmy hospodařící na velkých půdních blocích měly dosahovat úspor z rozsahu a být tak produktivnější. Na druhou stranu dosahují farmy na pronajaté půdě v průměru nižších produktivity než na půdě vlastní v důsledku nižších investic (Van Dijk, 2003). Pro posouzení vlivu těchto faktorů stanovujeme pracovní hypotézu: H1: Fragmentace zemědělské půdy snižuje produktivitu práce zemědělství na úrovni SO ORP. Fragmentace využití půdy by měla být vyšší v zázemí metropolitních regionů, kde je krajina roztříštěna v důsledku existence husté sídelní sítě, průmyslových zón nebo silniční sítě. V metropolitních regionech však působí i další mechanismy, které mohou ovlivňovat produktivitu práce zemědělství. Asi nejdůležitějším mechanismem je tlak na vyšší produktivitu nebo výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou v důsledku vysokých rent v blízkosti velkých měst (Sokolow, 2003). Farmy mají též možnost využít urbanizačních úspor v podobě blízkosti velkého a diverzifikovaného trhu a možnosti prodávat přímo koncovým zákazníkům (např. restauracím) a tím se vyhnout transakčním nákladům (Homiliích, Barnard 1992). Vyšší míra konkurence na trhu práce může vést také k vyšší produktivitě farem, které musí nabídnout dostačující mzdy, aby mohly konkurovat sektoru průmyslu a služeb. Předpokládáme tedy, že: H2:Urbanizační úspory zvyšují produktivitu práce zemědělství v SO ORP.

629



Čejkovice 15.–17. 6. 2016

Kromě již zmíněných přírodních podmínek testujeme efekt velikostní struktury farem, která může produktivitu práce v zemědělství ovlivňovat různými způsoby. Mechanismus vnitřních úspor z rozsahu (Karagiannis, Sarris, 2005) by měl zajistit vyšší produktivitu práce u regionů s převahou velkých farem. Na druhou stranu mohou regiony s hustou sítí malých farem těžit z případných lokalizačních úspor v podobě sdílení kvalifikované pracovní síly, sítě dodavatelů a šíření znalostí (Henderson, 2003). V naší předchozí studii (Ženka a kol., 2015) jsme však nenašli empirický základ pro tvrzení, že lokalizační úspory statisticky významně ovlivňují produktivitu práce zemědělství českých mikroregionů. Naší třetí hypotézou je tedy tvrzení, že: H3: SO ORP s převahou velkých farem dosahují v průměru vyšší produktivity práce než SO ORP s fragmentovanou velikostní strukturou a převahou malých a středních farem.

1. Materiál a metody Z metodologického hlediska lze článek označit za interpretativní případovou studii (Hoch a Rudincová, 2014; Kofroň 2012), která aplikuje teorie či koncepty za účelem vysvětlení konkrétního případu bez snahy o zobecnění. Vzhledem k dostupnosti dat pouze k roku 2009 jsme použili produktivitu práce místo celkové produktivity faktorů, která je vhodnější pro měření dlouhodobého vývoje produktivity (Ezcurra a kol., 2011). Výpočty byly založeny na databázi Českého statistického úřadu (ČSÚ, 2009b), která obsahuje ukazatele zaměstnanosti a finanční ukazatele (výkony, přidanou hodnotu aj.), agregované z firemních mikrodat na úroveň správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Produktivita práce v zemědělství byla definována a vypočtena jako výkony na zaměstnance v roce 2009. Data byla dostupná pouze pro zemědělská družstva a obchodní společnosti, nikoli pro soukromě hospodařící rolníky. Pro analýzu fragmentace zemědělské půdy v jednotlivých SO ORP jsme využili data z portálu LPIS za rok 2012. Měření bylo založeno na dvou metrikách – „median patch size“ a „mean shape index (Tomášek, 2003). Velikostní struktura farem byla vyjádřena pomocí Herfindahl-Hirschmannova indexu (HHI): 𝐻𝐻𝐼 = ∑ 𝑒𝑎2 𝑎

kde ea je podíl farem v mikroregionu a na celkové zaměstnanosti a vysoké hodnoty HHI označují koncentrovanou velikostní strukturu s převahou velkých farem. Urbanizační úspory byly měřeny pomocí tzv. potenciálu zaměstnanosti, který kromě samotné populační velikosti mikroregionu zohledňuje též populační velikost ostatních mikroregionů v Česku a modeluje intenzitu dojížďkových toků mezi nimi (pro detailní popis metody viz Ženka a kol., 2016). Tab. 1 Proměnné použité ve statistické analýze – popisná statistika (N=102 SO ORP) Proměnná Produktivita práce v zemědělství Potenciál zaměstnanosti Velikostní struktura farem Cena půdy

Fragmentace zemědělské půdy

Ukazatel, rok Výkony na zaměstnance tis. Kč (2009) Potenciál zaměstnanosti (2009) Velikostní struktura farem dle zaměstnanosti (2009) Nominální cena zemědělské půdy v Kč na m2 (2014) ‘Median patch size’ ‘Mean shape index’

Průměr 958

Smodch 265

POTZAM

146.6

291.785

VELFARM

10.36

6.612

CENA

7.43

3.321

VUMOP 2014

20814 11065

10301 4434

LPIS 2012 LPIS 2012

Zkratka PROD

MPS MSI

Zdroj dat CSO 2009b CSO 2009a CSO 2009c

Pozn.: Smodch – směrodatná odchylka

Zdroj: ČSÚ 2013; vlastní zpracování

Vliv přírodních podmínek byl zohledněn díky použití ukazatele nominální ceny zemědělské půdy dle bonitovaných půdně ekologických jednotek (VUMOP, 2009). Nominální průměrná cena odráží kvalitu/úrodnost půdy, její využitelnost pro intenzivní zemědělství (Ženka

630



Čejkovice 15.–17. 6. 2016

a kol., 2015; podrobněji Novotný a kol., 2013) a nepřímo též převažující charakter zemědělské činnosti – intenzivní rostlinná výroba v nížinných oblastech s vysokou nominální cenou a úrodností půd versus extenzivní živočišná výroba v (pod)horských oblastech s nízkou úrodností půd. Pro analýzu vlivu fragmentace krajiny a dalších faktorů na mikroregionální produktivitu zemědělství (závisle proměnná) jsme vytvořili dva regresní modely. První testoval vliv dvou zvolených metrik fragmentace krajiny – „median patch size“ a „mean shape index“ a velikostní struktury farem. Druhý model testoval vliv fragmentace zemědělské půdy, urbanizačních úspor a nominální ceny zemědělské půdy.

2. Výsledky Podle očekávání byla nejvyšší produktivita práce nalezena v mikroregionech s nejvyšší nominální cenou zemědělské půdy – tedy v SO ORP lokalizovaných v úrodných nížinných oblastech se zaměřením na intenzivní zemědělskou výrobu (Obr. 1). Tyto mikroregiony jsou zároveň charakteristické nejnižší mírou fragmentace zemědělské půdy a nejpravidelnějšími tvary parcel. Regresní modely (Tab. 2) ukázaly nejednoznačné výsledky. První model vysvětlil 26.6 % variability závisle proměnné. Prokázal statisticky signifikantní (pozitivní) efekt mediánové velikosti parcel, zatímco negativní efekty indexu průměrného tvaru parcel (mean shape index) a velikostní struktury farem nebyly statistické významné. Model 2 testoval efekty fragmentace zemědělské půdy, urbanizačních úspor a přírodních podmínek, přičemž zahrnutí posledních dvou faktorů zvýšilo podíl vysvětlené variability závisle proměnné na 34 %. Obr. 1 Produktivita práce v zemědělství na mikroregionální úrovni v tis. Kč (2009)


Nominální cena zemědělské půdy vykázala signifikantní pozitivní vliv na zemědělskou produktivitu, zatímco efekt urbanizačních úspor byl slabý a nesignifikantní. Obtížně vysvětlitelný je negativní vliv fragmentace zemědělské půdy, který je patrně důsledkem zahrnutí kontrolní proměnné nominální ceny zemědělské půdy.

631



Čejkovice 15.–17. 6. 2016

Tab. 2 Výsledky regresních modelů OLS MODEL 1 B

Std. Error

Log_POTZAM Log_CENA

OLS MODEL 2 B

Std. Error

0,015

0,029

0,181***

0,055

MSI

-4,02e-6

2,58e-6

3,168e-6

2,550e-6

MPS

4,48e-6***

1,10e-6

-1,801e-6***

1,121e-6

-0,04

0,04

Log_VELFARM 2

R

0,266

0,340

Multicollinearity condition number

13,682

24,689

Akaike

-178 Pozn.: Smodch – směrodatná odchylka

-187


Závěr Silný a pozitivní statistický vztah mezi nominální cenou zemědělské půdy a produktivitou zemědělství potvrdil zásadní význam přírodních podmínek. K podobnému závěru došli i Adamišin a kol. (2015), kteří dokumentovali silný vliv klimatických podmínek na regionální diferenciaci (okresy) zemědělské produktivity na Slovensku. V našem předchozím výzkumu (Ženka a kol., 2015) jsme pomocí nominální ceny zemědělské půdy vysvětlili 28.1% variability mikroregionální produktivity práce v zemědělství v Česku a tento ukazatel přírodních podmínek byl významnější než ostatní testované proměnné (hustota zalidnění, velikostní struktura farem, vlastnický status, typ zemědělské výroby a lokalizační úspory). Byl nalezen také silný pozitivní vztah mezi nominální cenou a fragmentací zemědělské půdy, potvrzující předpoklad, že velké farmy převažují v úrodných oblastech s vysokou kvalitou zemědělské půdy (specificky pro ornou půdu toto zjistili i Sklenicka a Salek (2008). Obecně platí, že vyšší míra fragmentace zemědělské půdy je typická pro mikroregiony s méně příznivými přírodními podmínkami pro intenzivní zemědělskou výrobu. Nalezli jsme pouze slabé a nesignifikantní efekty urbanizačních úspor. Slabý vztah může být vysvětlen zjištěním Sklenicky a kol. (2013), kteří zjistili, že cena zemědělské půdy v Česku je významně ovlivněna geografickou blízkostí Prahy, ale nikoli geografickou blízkostí ostatních krajských měst. Dalším vysvětlením může být poměrně nevyužitý potenciál zemědělské půdy v zázemích českých metropolitních regionů (Bičík, Jančák, 2005). Nebyl potvrzen ani vliv interních úspor z rozsahu, měřených velikostní strukturou farem. To neznamená, že by úspory z rozsahu nehrály roli, ale mikroregiony s velkými firmami nejsou v průměru produktivnější než mikroregiony s hustou sítí malých farem.

Literatura [1] BENTLEY, J.W., (1987). Economic and ecological approaches to land fragmentation: in defense of a much-maligned phenomenon. Annual Review, vol. 16, pp. 31–67. ISSN 00846570. [2] BIČÍK, I., JANČÁK, V., (2005): Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990. Praha, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. ISBN 80-86561-19-4. [3] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, (2009 a). Obyvatelstvo. Veřejná databáze. [online]. [cit.

2014-04-09]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#. b). Registr ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví. Interní materiály ČSÚ.

[4] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, (2009

[5] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, (2009c). Organizační statistika. Veřejná databáze. [online]. [cit. 2016-0209]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz# [6] ČUZK, (2011). Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů Katastru nemovitostí České republiky. Praha. Český úřad zeměměřičský a katastrální.

632



Čejkovice 15.–17. 6. 2016

[7] DEL CORRAL, PEREZ, J.A., ROIBAS, D., (2011). The impact of land fragmentation on milk production. Journal of Dairy Science, vol. 94, no. 1, pp. 517-525. ISSN 0022-0302. DOI 10.3168/jds.2010-3377. [8] EZCURRA, R., IRÁIZOZ, B., PASCUAL, P., RAPÚN, M., (2011). Agricultural productivity in the European regions: Trends and explanatory factors. European Urban and Regional Studies, vol. 18, no. 2, pp. 113-135. ISSN 0969-7764. DOI 10.1177/0969776410381037. [9] HEIMLICH, R., BARNARD, C., (1992). Agricultural Adaptation to Urbanization: Farm Types in Northeast Metropolitan Areas. Northeastern Journal of Agricultural and Resource Economics, vol. 21, no. 1, pp. 50-60. ISSN 1068-2805. [10] HENDERSON, J.V., (2003). Marshall's scale economies. Journal of Urban Economics, vol. 53, no. 1, pp. 1-28. ISSN 0094-1190. DOI 10.1016/S0094-1190(02)00505-3. [11] HOCH, T., RUDINCOVÁ, K., (2015). Legitimization of Statehood in De Facto States: A Case Study of Somaliland. Geografie, vol. 50, č. 1, pp. 37-49. [12] KARAGIANNIS, G., SARRIS, A., (2005). Measuring and explaining scale efficiency with the parametric approach: the case of Greek tobacco growers. Agricultural Economics, vol. 33, pp. 441-451. ISSN 0139570X. DOI 10.1111/j.1574-0864.2005.00084. [13] KAWASAKI, K., (2010). The costs and benefits of land fragmentation of rice farms in Japan. The Australian Journal of Agricultural and Resource Economics, vol. 54, pp. 509-526. ISSN 1467-8489. DOI 10.1111/j.1467-8489.2010.00509.x. [14] KING, R., BURTON, S., (1982). Land fragmentation: notes on a fundamental rural spatial problem. Progress in Human Geography, vol. 6, no. 1, pp. 475-494. ISSN 1477-0288. DOI 10.1177/030913258200600401. [15] KOFROŇ, J., (2012). Kvalitativní metody jako nástroj nomotetického poznání, aneb má se česká geografie co učit? Geografie, vol. 117, no. 3, pp. 308-328. [16] LATRUFFE, L., PIET, L., (2014). Does land fragmentation affect farm performance? A case study from Brittany, France. Agricultural Systems, vol. 129, pp. 88-80. ISSN 0308-521X. DOI 10.1016/j.agsy.2014.05.005. (2014). Veřejný registr půdy. [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné [17] LPIS, z: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/ [18] NOVOTNÝ, I., VOPRAVIL, J., KOHOUTOVÁ, L. PORUBA, M., PAPAJ, V. KHEL, T., ŽIGMUND, I., VAŠKŮ, Z., TOMIŠKA, Z. KOUTNÁ, R., PACOLA, M., NOVOTNÝ, J., HAVELKOVÁ, L., BROUČEK, J. ŽÍŽALA, D., (2013). Metodika mapování a aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek. 4., přepr. a dopl. vyd. Praha: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. ISBN 978-80-87361-21-4. [19] REGISTR EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ, (2009). Registr ekonomických subjektů. Praha: Český statistický úřad. [20] SKLENICKA, P., SALEK, M., (2008). Ownership and soil quality as sources of agricultural land fragmentation in highly fragmented ownership patterns. Landscape Ecology, vol. 23, no. 3, pp. 299-311. ISSN 1572-9761. DOI 10.1007/s10980-007-9185-4. [21] SKLENICKA, P., JANOVSKA, V., SALEK, M., VLASAK, J., MOLNAROVA. K., (2014). The Farmland Rental Paradox: Extreme land ownership fragmentation as a new form of land degradation. Land Use Policy, vol. 38, no. 5, pp. 587-593. ISSN 0264-8377. DOI 10.1016/j.landusepol.2014.01.006. [22] SOKOLOW, A.D., (2003). "California's edge problem: Urban impacts on agriculture." In California Agriculture Dimensions and Issues. (eds). Siebert: University of California Giannini Foundation of Agricultural Economics, Division of Agriculture and Natural Resources. [23] TOMÁŠEK, P., (2003). Využití krajinných indexů pro hodnocení suburbanizované krajiny. Literra Scripta, vol. 6, no., pp. 183-197. ISSN 1805-9112. [24] VAN DIJK, T., (2003). Scenarios of Central European land fragmentation. Land Use Policy, vol. 20, no. 2, pp. 149-158. DOI 10.1016/S0264-8377(02)00082-0. [25] VÝZKUMNÝ ÚSTAV MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, (2014). Databáze bonitovaných půdně ekonlogických jednotek. Brno, VUMOP. [26] ŽENKA, J., NOVOTNÝ, J., SLACH, O., IVAN, I., (2016). Spatial Distribution of Knowledge-Intensive Business Services in a Small Post-Communist Economy. Journal of the Knowledge Economy [at print]. [27] ŽENKA, J., ŽUFAN, P., KRTIČKA, L., SLACH, O., (2015). Geography of Agricultural Labour Productivity in the Czechia. Moravian Geographical Reports, vol. 23, no. 4, pp. 14-25. ISSN 1210–8812.

Příspěvek byl zpracován v rámci grantu SGS09/PřF/2006 Adaptabilita průmyslových měst a regionů.

633

REGIONÁLNÍ PRODUKTIVITA PRÁCE V ČESKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ

Recommend Documents