Regionální lahůdky jsou v kurzu 1

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 22.6.2015 - 1.7.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2 Regionální lahůdky jsou v kurzu 26.6.2015

5plus2 str. 15

1 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

EVA VLASTNÍKOVÁ

agris.cz Sedláci letos dostanou 15 miliard. Už tu jsou spory 24.6.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství

Denik.cz Klobásy obsahují dost masa a jsou bez éček. Některé klamou na obale 30.6.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství

2 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 3 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

iDNES.cz

ahaonline.cz Salámy za komunistů? O 34 % VÍCE masa, O 10 »éček« MÉNĚ! 24.6.2015

ahaonline.cz str. 0 Musíte vědět!


Automa Spolupráce robotů a lidí v potravinářské výrobě 22.6.2015

Automa str. 51 Integrované výrobní systémy


(B&R)

Blesk Nejde o cenu, ale o složení 30.6.2015

Blesk str. 8 Servis


Blesk Hobby Jak grilují šéfkuchaři 1.7.2015

Blesk Hobby str. 32 Letní anketa


Olga Trešlová

blesk.cz Srovnání let 1977 vs. 2015: Kdy bylo v salámech více masa? 25.6.2015

blesk.cz str. 0 Události


budejckadrbna.cz Masné krámy FEST přinese do centra Budějc živou hudbu, soutěže a další zábavu 9 Český svaz zpracovatelů 26.6.2015 budejckadrbna.cz str. 0 Českobudějovicko masa - TOP

businessinfo.cz Regulace, nebo samoregulace obchodu s potravinami? 29.6.2015

businessinfo.cz str. 0 Zemědělství a potravinářství


BusinessInfo.cz

ČRo Radiožurnál Kvalita potravin v supermarketech ČRo Radiožurnál str. 4 18:10 Ozvěny dne 25.6.2015 publicistika


echo24.cz Až 40 let staré maso. Čína polapila pašeráky potravin 26.6.2015

echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy


Echo24, kn

ekonomika.iDNES.cz Pod tlakem řetězců šidíme potraviny, připouští výrobci v anonymní anketě 13 Český svaz zpracovatelů 25.6.2015 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika masa - TOP iDNES.cz, Filip Horáček, iDNES.cz, Anna Barochová

chytrazena.cz Jak sestavit vyvážený jídelníček, výživová pyramida a zákeřná kostka 25.6.2015

chytrazena.cz str. 0


Litoměřický deník Růžena Schweizerová: „Jsem sice bába, ale proč být smutná, když mi ještě chutná“ aneb 15 proč kupuji „zobákové párky.“ Český svaz zpracovatelů 25.6.2015 Litoměřický deník str. 6 U nás doma masa - TOP Růžena Schweizerová

Madam business Hubnutí pro gurmány s kuřecím na talíři 24.6.2015

Madam business str. 15 Ochutnávka


(red)

Mladá fronta DNES Jíst Brno! Rychle a kvalitně 25.6.2015

Mladá fronta DNES str. 4 Brno a jižní Morava

Jan Šmikmátor Kuchyně restaurací ukrývaly nepořádek, myší trus i jed 29.6.2015 Mladá fronta DNES str. 1 Střední Čechy

17 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 18 Český svaz zpracovatelů

masa - TOP Pavel Svačina Dodávka polského masa obsahovala bakterie salmonely 30.6.2015

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Zlínský

(ppr) Levnější a kvalitnější. Zn. v Německu 1.7.2015

Mladá fronta DNES str. 3 Z domova


Jan Brož, Jitka Vlková

Moje rodina Letní GRILOVÁNÍ 27.6.2015

Moje rodina str. 18 V kuchyni


Moravskoslezský deník Sázka na kvalitu: začíná ekologickým chovem a končí okamžikem, kdy je maso na pultu 22 Český svaz zpracovatelů 26.6.2015 Moravskoslezský deník str. 10 Region masa - TOP BŘETISLAV LAPISZ

novinky.cz Další skandál s čínskými potravinami: Celníci zabavili maso z dob Mao Ce-tunga 23 Český svaz zpracovatelů 24.6.2015 novinky.cz str. 0 Ekonomika masa - TOP

parlamentnilisty.cz Kalousek u ohníčku otevřel flašku a přinesli mu párek od Babiše... Experti ale nad 24 nejnovějším výkřikem marketingu TOP 09 kroutí hlavou Český svaz zpracovatelů 24.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Zprávy masa - TOP Olga Böhmová Jan Ziegler: Jatka za komunistů, špína, hnus a zlodějny 25 Český svaz zpracovatelů 30.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice masa - TOP PV

Plzeňský deník Lidé u nás už se při nakupování začínají více zajímat o příběh potraviny 26 Plzeňský deník str. 52 Příloha - regionální potravina Český svaz zpracovatelů 30.6.2015 aneb potraviny z našeho kraje masa - TOP Regionální potravina: soutěž, kde vyhrává vždy jen ten nejlepší Plzeňský deník str. 58 Příloha - regionální potravina 30.6.2015 aneb potraviny z našeho kraje


Právo Nálepku Regionální potravina pro klobásu i borůvkový lopaťák 25.6.2015

Právo str. 12 Severní Morava a Slezsko (plk)


Prosperita AČTO se rozrůstá o nové členy 24.6.2015

Prosperita str. 1 Titulní strana


(tz) Novela zákona o významné tržní síle může zdražit potraviny a narušit tržní prostředí 30 Český svaz zpracovatelů 24.6.2015 Prosperita str. 9 Jasné argumenty masa - TOP (tz) Česká chuťovka vstoupila do 7. ročníku, Dětská chuťovka slaví 5. výročí 31 Český svaz zpracovatelů 24.6.2015 Prosperita str. 14 Potraviny jako téma masa - TOP (tz)

Test DNES Překvapení: velké množství masa a málo éček 30.6.2015

Test DNES str. 2 Grilovací klobásy

HANA VEČERKOVÁ Chuťově dobré, občas příliš kořeněné 30.6.2015



tn.cz Kalouskovo video válcuje internet! Šklebí se nad párky od Babiše 24.6.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

TEST ŠPEKÁČKŮ: Které jsou skvělé a které jen zabalená paštika? 25.6.2015


Výrobci přiznávají: Šidíme potraviny kvůli řetězcům! 25.6.2015


34 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 35 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 36 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

tyden.cz Kvůli tlaku řetězců šidíme potraviny, přiznali výrobci 25.6.2015

tyden.cz str. 0 Česko


- red -, ČTK

ZBOŽÍ & PRODEJ AMBICE THAJSKÝCH POTRAVIN ROSTOU 26.6.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 25 Informace

Petr Hříbal SPORT, OCENĚNÍ, JEDNÁNÍ A NOVÁ AKCE 26.6.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 32 Obchod a zákazníci Petr Hříbal


Zdraví Letní grilování ve zdravém kabátu 26.6.2015

Zdraví str. 52 Výživa


Ivana Ašenbrenerová

Zemědělec Obchod má řádově vyšší přirážky 29.6.2015

Zemědělec str. 7 Publicistika

Oldřich Přibík Zákon pomůže trhu s vejci 29.6.2015

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace

Ing. Jan Doležal První série seminářů skončila 29.6.2015

Zemědělec str. 28 Živočišná výroba

41 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 42 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 43 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

MVDr. Soňa Šlosárková, Ph. D.

zena-in.cz Jak jsme si užili redakční grilovací akci? Všichni byli nadšení! 26.6.2015

zena-in.cz str. 0 Gastronomie


(red)

Zlínský deník Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi 2015 startují v Hostětíně! 26.6.2015

Zlínský deník str. 9 Zlínský kraj


zpravy.iDNES.cz Čína má další skandál s jídlem. Kontroloři našli maso z dob Mao Ce-tunga 46 Český svaz zpracovatelů 24.6.2015 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční masa - TOP iDNES.cz, Barbora Sedlářová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Rusko zvažuje další odvetu, chce omezit dovoz cukrovinek i květin 24.6.2015


E15 on line Ceny kvalitního italského olivového oleje prý prudce rostou 25.6.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství

FinančníNoviny.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 25. 6. 2015 26.6.2015

agris.cz str. 0 Souhrny

Agris Rok 2015 nebude pro zemědělce tak úspěšný, jako roky minulé

47 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 48 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 49 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 50

29.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Zemědělský svaz ČR

Aha! SMS 25.6.2015

Aha! str. 16

51 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Blesk Velký test ZMRZLIN 26.6.2015

Blesk str. 8 Čechy/Morava

Velký test ZMRZLIN 27.6.2015



Blesk str. 5 Servis

52 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 53 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 54 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Barbora Kabátová

Blesk Hobby Sušíme na zimu 1.7.2015

Blesk Hobby str. 57 Testujeme sušičky


Olga Trešlová

blesk.cz Dovolenkové prohřešky Čechů. Smažené řízky a přejídání na all inclusive 56 Český svaz zpracovatelů 25.6.2015 blesk.cz str. 0 Cestování masa - Ostatní Nechutnají buřtíky tak, jak si pamatujete z dětství? Jak poznat kvalitu špekáčků a masa na 57 gril? Český svaz zpracovatelů 25.6.2015 blesk.cz str. 0 Chat masa - Ostatní Už ve středu! Velký test zmrzlin 27.6.2015


12 zásad, jak předcházet vzniku rakoviny 30.6.2015

blesk.cz str. 0 Zdraví a životní styl

58 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 59 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

bydleni.cz Grilovat lze zdravě i chutně 24.6.2015

bydleni.cz str. 0 PR


bydlet.cz Výrobci potravin: potraviny šidíme kvůli obchodním řetězcům 26.6.2015

bydlet.cz str. 0 Tipy a triky


ct24.cz Rusko prodloužilo sankce a zvažuje jejich rozšíření 24.6.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika


mor

ČRo České Budějovice Vladimir Putin dnes o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin 24.6.2015

ČRo České Budějovice str. 4 17:00 Události regionu


ČRo Plus Putin prodloužil zákaz dovozu západních potravin 24.6.2015

ČRo Plus str. 5 18:00 Zprávy


ČT 1 Rusko zakázalo dovoz západních potravin na celý další rok 24.6.2015

ČT 1 str. 9 19:00 Události


denik.cz Kalousek podpořil živnostníky. Jedl párky od Lojzy, ne od Babiše 24.6.2015

denik.cz str. 0 Z domova

Třetina obyvatel Hradce bojuje se zvýšeným cholesterolem 29.6.2015

denik.cz str. 0 Královéhradecký kraj


denikreferendum.cz Výzkum mezi dodavateli: Řetězce se řídí heslem vysát, ale nezabít 25.6.2015

denikreferendum.cz str. 0 Domov


Jaroslav Bican

Domažlický deník V Rybníku si hosté pochutnávají na šnecích 29.6.2015

Domažlický deník str. 2 Domažlicko


JOSEF BABOR

Dotyk Událost Dotyku – Stát jako pasáček vepřů 26.6.2015

Dotyk str. 0 Enter


Martin Mařík

Dotyk BYZNYS Brífink 29.6.2015

Dotyk BYZNYS str. 0 Brífink


Dům a bydlení Vybíráme VENKOVNÍ GRIL 1.7.2015

Dům a bydlení str. 4 Exteriér


KAROLINA ČERNÁ

e15.cz Stát kvůli mléčné krizi zvýší chovatelům dojnic dotace. O více než miliardu 73 Český svaz zpracovatelů 24.6.2015 e15.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní Dušan Kütner Podepsáno. Ruské embargo na dovoz potravin z EU platí dál 74 Český svaz zpracovatelů 25.6.2015 e15.cz str. 0 Zahraniční politika masa - Ostatní

echo24.cz Putin o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin 24.6.2015

echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy

Echo24, čtk Další superkampaň. To českým potravinám nepomůže 26.6.2015

echo24.cz str. 0 Politická aréna

Herbert Pavera VIDEO: Mirek se směje nad poctivými párky 26.6.2015

echo24.cz str. 0 Homepage, Domov, Krátké zprávy

75 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 76 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 77 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

GhostBuster

Euro Rusko prodlužuje odvetné sankce 29.6.2015

Euro str. 7 monitor


(dan)

genusplus.cz KRAJ: Nejlepším výrobkem jsou sterilované patizony 28.6.2015

genusplus.cz str. 0 Zpravodajství

čtk ZDRAVÍ: Třetina Liberečanů nemá v normě cholesterol 28.6.2015

genusplus.cz str. 0 Servis TZ

Haló noviny


ZÁKAZ DOVOZU PRODLOUŽEN 25.6.2015

Haló noviny str. 7 Ze zahraničí


Hospodářské noviny S PENĚŽENKOU PLNOU EUR 1.7.2015

Hospodářské noviny str. 2 Řecká krize


Adéla Skoupá a Kristýna Zemanová

idnes.cz - blog Kalousek dal řezníkům polibek smrti (lubomirkvapil) 27.6.2015

idnes.cz - blog str. 0


Lubomír Kvapil

imaterialy.cz Supermarket s mimořádnou ?ekologickou bilancí 29.6.2015

imaterialy.cz str. 0


Kiss Morava - Ostrava Test MF DNES: grilovací klobásky 30.6.2015

Kiss Morava - Ostrava str. 3 16:45 Zprávy


lidovky.cz Putin vrací úder Západu. O rok prodloužil embargo na dovoz potravin 24.6.2015

lidovky.cz str. 0 Lidovky / Státní pokladna

ČTK Zájem o jehněčí maso se zvyšuje. Ve Zlínském kraji tak přibývá ovcí 28.6.2015

lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť


MARKETING SALES MEDIA Schneider uzeniny mají novou značku 29.6.2015

MARKETING SALES MEDIA str. 8 News

Potravináři to letos vidí optimisticky 29.6.2015



Mladá fronta DNES Chov ovcí je na vzestupu, roste obliba jehněčího masa 29.6.2015


Viktor Chrást Česko: zmrzlina 130, tuňák 120 Německo: zmrzlina 80, tuňák 70

90 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 91

1.7.2015

Mladá fronta DNES str. 1 Titulní strana


Hana Večerková

Moravskoslezský deník Ocenění Regionální potravina získalo v kraji osm výrobků 26.6.2015

Moravskoslezský deník str. 5 Zpravodajství


(lap)

my89.cz Touha po čokoládě, pečivu nebo smažených jídlech? Signál, že vám něco chybí 93 Český svaz zpracovatelů 25.6.2015 my89.cz str. 0 masa - Ostatní Ivana Ašenbrenerová

novinky.cz Výrobci tácků dostali od Evropské komise za kartel pokutu tři miliardy 24.6.2015

novinky.cz str. 0 Ekonomika


tov

parlamentnilisty.cz Kalousku, to je pitomé a trapné, na úrovni Grosse. První reakce na video exministra financí, 95 které se rychle šíří Český svaz zpracovatelů 24.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor masa - Ostatní luš Miloš Zeman podpořil smlouvu TTIP a těší se na geneticky modifikované potraviny: 96 Američané je jedí už dlouho a nevypadají degenerovaně Český svaz zpracovatelů 26.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor masa - Ostatní Daniela Černá Vaše věc: Moc obchodních řetězců drtí dodavatele i spotřebitele 97 Český svaz zpracovatelů 28.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice masa - Ostatní PV Antonín Ticháček: Miliardu na mléko vláda a ministerstvo „profláknou“, nebo ji zužitkují ve 98 prospěch zemědělců Český svaz zpracovatelů 29.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice masa - Ostatní PV

Practicus IX. JARNÍ INTERAKTIVNÍ KONFERENCE 25.6.2015

Practicus str. 6 Zprávy z konference


doc. Ing. Jiří Brát, CSc.

Právo Putin o rok prodloužil potravinové embargo 25.6.2015

Právo str. 15 Ze zahraničí

(brw, ČTK, BBC) Titul Regionální potravina získalo devět výrobků

100 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 101

27.6.2015

Právo str. 12 Jižní morava a vysočina


(tr)

Pražský deník Překážky nikoho nezajímají. Zboží musí dorazit včas 29.6.2015

Pražský deník str. 19 Zpravodajství, Zážitky


PAVLA JANOUŠKOVÁ

Prosperita Obchodní řetězce vyzývají k smysluplnému a rozumnému jednání 24.6.2015

Prosperita str. 9 Jasné argumenty


(tz)

Rokycanský deník Pravidelné okénko Deníku pro diabetiky 26.6.2015

Rokycanský deník str. 7 Servis


FRANTIŠEK PONCAR

sport.ihned.cz Rusko chce rozšířit protievropské sankce. Nebude možné dovážet sladkosti nebo květiny 105 Český svaz zpracovatelů 25.6.2015 sport.ihned.cz str. 0 zahranicni.ihned.cz masa - Ostatní Ondřej Soukup

STYL Hana Michopulu: Jsem lokomotiva rozjíždějící vlaky 30.6.2015

STYL str. 10 Osobnost


KLÁRA ŘÍHOVÁ

Svět motorů Nejsme ze železa 29.6.2015

Svět motorů str. 32 Lékařka radí


Matouš Jelínek

Šumperský a jesenický deník Letní soutěž: Poznejte, jak chutná Šumpersko a Jesenicko 1.7.2015

Šumperský a jesenický deník str. 1 Titulní strana


(r)

technet.cz Vězeňský jídelníček: Jak předejít smrti hladem a jak chutná octová polévka 109 Český svaz zpracovatelů 29.6.2015 technet.cz str. 0 Technet.cz / Vojenství masa - Ostatní PhDr. Ondřej Hladík, Kabinet dokumentace a historie VS ČR

Tina Co prozradí krev o vaší váze 24.6.2015

Tina str. 18 Medicína


tn.cz Hororové video: Maso skákalo po stole, udělá z vás vegetariány 29.6.2015


Sušené maso do zdravého životního stylu patří 29.6.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/TN2014/PR/PR1


tyden.cz VIDEO: Kalousek se šklebí nad párky od Babiše 25.6.2015

tyden.cz str. 0 Politika


- red -

vitalia.cz České pivo a české pivo – víte, jaký je v tom rozdíl? 26.6.2015

vitalia.cz str. 0


Petr Havel

ZBOŽÍ & PRODEJ BOJ O NOVELU 26.6.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 8 Hlavní téma - Férový obchod


Andrea Votrubová AGENDA 26.6.2015


VÝZNAM OZNAČENÍ JE ZÁSADNÍ 26.6.2015


TĚSTOVINY, RÝŽE A LUŠTĚNINY JSO IN 26.6.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 38 Produkty

Pavel Neumann DOZRÁL ČAS PRO NEKONEČNOU ETIKETU 26.6.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 54 Vybavení obchodu

116 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 117 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 118 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 119 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Pavel Neumann

Zdraví LETNÍ STŘEVNÍ PROBLÉMY: poradíme, jak se jim vyhnout 26.6.2015

Zdraví str. 10 Aktuálně


Kristina Procházková

Zemědělec Chtějí změnu podmínek

121

29.6.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana

Oldřich Přibík Tratí i zákazník 29.6.2015

Zemědělec str. 3 Zpravodajství

Zuzana Fialová Vyšší podpora chovatelů 29.6.2015

Zemědělec str. 3 Zpravodajství

Oldřich Přibík Potravináři čekají lepší situaci 29.6.2015


(fia, čtk) Sankce proti Rusku budou pokračovat 29.6.2015

Zemědělec str. 6 Evropská unie

Oldřich Přibík Otevření rafinerie jedlých olejů 29.6.2015


Zuzana Fialová Návrhy na zjednodušení politiky 29.6.2015


Ing. Jaroslav Humpál Regulovat by měl Brusel 29.6.2015

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 122 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 123 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 124 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 125 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 126 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 127 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 128 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Jan Doležal Kalendář akcí 29.6.2015

Zemědělec str. 40 Zemědělská technika

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 29.6.2015



zpravy.rozhlas.cz Potraviny v ruských obchodech i přes prodloužení embarga nechybí, jsou ale dražší 131 Český svaz zpracovatelů 25.6.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropa masa - Ostatní Martin Dorazín

zpravy.tiscali.cz Potraviny z EU se na ruské pulty zatím nevrátí. Zvykněte si na krizi, říká Medveděv 132 Český svaz zpracovatelů 24.6.2015 zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Aktuality masa - Ostatní art

Plné znění zpráv 22.6.2015 - 1.7.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2 Regionální lahůdky jsou v kurzu 26.6.2015 5plus2 str. 15 EVA VLASTNÍKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět O zisk titulu Regionální potravina nebo Výrobek roku Libereckého kraje usilují desítky místních výrobců. LIBERECKÝ KRAJ / Zatímco první soutěž Regionální potravina 2015 už zná svých šest oceněných, v soutěži o titul Výrobek roku Libereckého kraje si na rozhodnutí poroty ještě počkáme. V obou případech však výrobci projevují stále větší zájem získat ocenění, které jim dodává punc kvality, výborné chuti a záruku místního původu. Regionální potravinou 2015 se stalo šest produktů. Soutěžní vzorky hodnotila sedmičlenná odborná komise. O logo soutěžily výrobky v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly masné výrobky tepelně opracované. Z oceněných výrobků by se dala sestavit dobrá večeře. Ke chlebu s názvem Mikulův pecen (výrobce Mikula Turnov) se jistě hodí Ruprechtická bylinková klobása (Maso Rydval), namazat si na krajíc můžeme Tvaroh s česnekem a pažitkou (od Jiřího Vrkoslava), zapíjet vše můžeme Vratislavickým ALE (Pivovar Vratislavice), jako zeleninu si dát BIO sterilovaný patizon (Jana Vericha) a místo zákusku pak Jeřmanický smetanový zákys (Zemědělská farma K. E. K.). Nejlepší výrobky každoročně vyhodnocuje také Liberecký kraj. „Letos probíhá již 12. ročník soutěže Výrobek roku Libereckého kraje z odvětví potravinářství zemědělství. Přijali jsme rekordní počet přihlášek za celou dobu konání soutěže. Hodnotící komise vybírá z 61 výrobků od 24 výrobců, výsledky vyhlásíme během Krajských dožínek,“ uvedl náměstek hejtmana odpovědný za životní prostředí a zemědělství Josef Jadrný. Loni zvítězila Svačinka jako od babičky z Farmy Dolenec. Foto popis| Letošním hitem mezi masnými výrobky a uzeninami se staly bylinkové klobásy od řezníka od Jaroslava Rydvala. Foto autor| FOTO / OTA BARTOVSKÝ

agris.cz Sedláci letos dostanou 15 miliard. Už tu jsou spory agris.cz str. 0 Zemědělství Denik.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP

24.6.2015

zpět Nikdo je nechce, ale bez nich to nejde. Tak by se daly v kostce označit dotace, které každoročně plynou do českého zemědělství. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že letos by sedláci měli dostat zhruba patnáct miliard korun. Značná část přitom půjde z evropských zdrojů. Nikdo je nechce, ale bez nich to nejde. Tak by se daly v kostce označit dotace, které každoročně plynou do českého zemědělství. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že letos by sedláci měli dostat zhruba patnáct miliard korun. Značná část přitom půjde ?z evropských zdrojů. České zemědělství dostane z Programu rozvoje

venkova pro období let 2014 až 2020 celkem 84 miliard korun, přičemž většina z této částky půjde z unijního rozpočtu, konkrétně 63 miliard korun. Zbylých 21 miliard pak bude financovat česká státní pokladna. Už teď ovšem nastavení podmínek vyvolává kritiku zejména malých sedláků. ?V prvním kole žádostí, kdy se budou rozdělovat 3,2 miliardy korun, však bude na projekty do jednoho milionu korun vyčleněna jen desetina z tohoto balíku. Dalších 30 procent půjde na projekty do pěti milionů korun a zbytek na projekty do 150 milionů. „Na základě lobbistických tlaků je protlačován neadekvátní prostor pro gigantické projekty, které ?v budoucnu často vytvoří jen další zátěž pro daná území, tj. obec i krajinu a nemohou nijak pozitivně pomoci ke zlepšení současných problémů, které ve zprůmyslněném zemědělství a na vylidněném venkově dlouhodobě panují," uvedlo ve svém prohlášení dvanáct nevládních zemědělských organizací. Cílení pomoci Podle malých statkářů se tak zcela vytrácí smysl podpor. „Obzvláště na venkově je třeba cílit veškerá opatření na rozvoj malého a středního podnikání, a to tak, aby finanční prostředky byly použity v konkrétních regionech ?a násobily svůj efekt využitím mezi co nejvíce subjektů. A to podpora obřích projektů nesplňuje," míní předseda asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík. Jenomže nastavení programu se příliš nelíbí ani velkým hospodářům. Ti by ovšem peníze pro miniprojekty ještě snížili. „Nastavení, které předložilo ministerstvo, není pro zemědělské podniky příliš výhodné, ale akceptovali jsme to jako jakýsi kompromisní návrh," řekl ČTK předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podobně to vidí ?i Agrární komora ČR. Kromě peněz z Programu rozvoje venkova, který je ?z větší části financován z evropského rozpočtu, dostanou letos čeští zemědělci i 2,1 miliardy korun, které půjdou z národních zdrojů. Výrazná většina peněz z těchto národních dotačních programů jde do živočišné výroby, kam je směřováno 67 procent prostředků. „Důvodem je snaha bránit nepříznivému vývoji některých odvětví živočišné výroby, jež je nezbytná pro zachování zaměstnanosti na venkově ?a která v současnosti ztrácí pozice, přestože předpoklady pro konkurenceschopnou produkci v podmínkách České republiky existují," uvedl šéf tiskového oddělení ministerstva zemědělství Radek Melichar. Jde o chovy prasat a drůbeže. NKÚ na návštěvě Na hospodaření s penězi určenými pro rozvoj venkova se nedávno zaměřil i Nejvyšší kontrolní úřad, když prověřil dotace z let 2010 až 2013. Ze závěru kontroly vyplynulo, že třeba z peněz, které byly určeny na naučné stezky, se stavěly i další stavby, například rozhledny nebo altány. Přitom stavba jedné takové rozhledny spolkla 87 procent proplacených peněz. Kontroloři také narazili na případ, kdy byl z dotací na stavby a technologie živočišné výroby postaven silážní žlab, který živočišné výrobě nikdy nesloužil ani sloužit neměl. Nutno dodat, že ministerstvo se závěry kontrolorů nesouhlasilo. Třeba v případě naučných stezek byla podle něho podporována i výstavba rozhleden, vyhlídek a altánů, protože tyto záchytné body přispívají k rozvoji kulturní venkovské krajiny a lákají turisty k návštěvě. Senátor a bývalý šéf Agrární komory ČR Jan Veleba řekl regionálnímu Deníku: Kdyby nebyly dotace, naši zemědělci by konkurenci válcovali České zemědělství ročně inkasuje miliardy korun, aby obstálo v konkurenci. Bývalý prezident Agrární komory ČR a senátor za SPO Jan Veleba je přesvědčen, že pokud by v Evropě dotace zcela zanikly, našim sedlákům by se dařilo velmi dobře. To se však podle něho nikdy nestane. Co by se stalo, kdyby se dotace do zemědělství úplně odbouraly? Pro české zemědělce by se stala vynikající věc. Jsem si jist, že by byli vysoce konkurenceschopní a válcovali by ty, kteří mají menší plochy, jako jsou Poláci, Rakušané ?a podobně. Kdyby tedy někdo mávl kouzelným proutkem ?a dotace se zastavily, českému zemědělství by to pomohlo.

Existuje nějaký takový kouzelný proutek? Ta představa je nereálná. Společná zemědělská politika je bohužel na dotacích založená a takové státy, jako jsou Německo a Francie nikdy nepřipustí, aby se šlo tímto směrem. Tak to zkrátka nebude. To jsou reálie Evropské unie. Mohly by se dotace alespoň zredukovat, nebo se budou postupně snižovat? Bude to tak. Ten proces už nastal a dotace se mírně snižují. Bude to ale proces velmi dlouhodobý a nedovedu si tipnout na kolik let. Veřejné mínění většiny obyvatel Evropské unie je takové, že dotace jsou příliš vysoké a že by se měly snižovat. Souhlasím s tím, ale za podmínky, že bude postupováno ke všem stejně, že podmínky budou férové. Takže nedokážete odhadnout, kdy by se zemědělství v Evropě mohlo dotací úplně zbavit? To nebude nikdy. I nejliberálnější země na světě, jako jsou Spojené státy, mají v zemědělství také dotace, i když jinou formou. Čeští zemědělci a potravináři již delší dobu prosazují zákon o významné tržní síle. Antimonopolní úřad nyní prověřuje jednání čtyř obchodních řetězců, které se měly dopustit zneužívání tržní síly. Myslíte si, že zákon opravdu toto zneužívání odbourá? Každý zákon, který se snaží přitáhnout šrouby praktikám obchodních řetězců, ať je více či méně důrazný, je pozitivní. Obchodní řetězce dlouhá léta využívají své obrovské síly a jednají špatně. Jsem tedy velmi rád, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se konečně po těch letech rozhýbal a zahájil řízení. Je navrhovaná novela tohoto zákona podle vašeho gusta? Osobně bych ještě přitvrdil. Když si vezmete potravinovou vertikálu, tak na prvním stupni jsou zemědělci, prvovýrobci. Těch jsou tisíce. Nad tím jsou zpracovatelé, tedy potravináři. Těch je do tisíce. A nad tím je několik obchodních řetězců. Z toho je jasné, že jejich obchodní síla je obrovská. Potřebujeme vůbec ten zákon, když tu máme antimonopolní úřad? Nebude český právní systém zase o něco složitější? Potřebujeme ho. Šetření, které antimonopolní úřad provádí, je první. Píše se rok 2015 a obchodní řetězce začaly vznikat v polovině 90. let. Doteď antimonopolní úřad nic neudělal. Nehledě na to, že podobné zákony mají i jiné země – Slovensko, Maďarsko nebo Francie. Ale když navážu na tu potravinovou vertikálu. Situace se v České republice vyvinula do polohy, kdy obchodní řetězce kontrolují 80 procent maloobchodního trhu potravin, což znamená, že čeští potravináři, chtějí-li vyrábět, neobejdou se bez obchodních řetězců. Ty svoji obchodní politiku vyvinuly tak, že potravinářům nadiktují, za jakou cenu od nich výrobek koupí bez ohledu na náklady. Buď to výrobce bude dělat, jak mu velí jeho čest, ale velkou část neprodá, protože to od něj řetězec nekoupí, nebo se podrobí. Výsledek je, že významná část potravin v obchodním řetězci je samozřejmě zdravotně nezávadná, ale do výborné kvality má zkrátka daleko. Autor: Vilém Janouš

URL| http://www.agris.cz/clanek/188601

Klobásy obsahují dost masa a jsou bez éček. Některé klamou na obale 30.6.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství iDNES.cz

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Grilovacích klobásek se bát nemusíte. Na rozdíl od špekáčků totiž obsahují dost masa a jejich výrobci si nevypomáhají náhražkami a éčky. Většinou také dobře chutnají, zjistil test MF DNES. V některých případech se však stalo, že na obale uváděly víc masa, než v nich skutečně bylo. Grilovacích klobásek se bát nemusíte. Na rozdíl od špekáčků totiž obsahují dost masa a jejich výrobci si nevypomáhají náhražkami a éčky. Většinou také dobře chutnají, zjistil test MF DNES. V některých případech se však stalo, že na obale uváděly víc masa, než v nich skutečně bylo. Pouze čtyři z jedenácti testovaných klobás, zakoupených v tuzemských řetězcích s potravinami, obsahovaly méně než 85 procent masa. Vítěz testu, Párty klobása z Globusu, měla dokonce 98 procent masa, patřila přitom k nejlevnějším. Pro srovnání: v zatím posledním testu špekáčků byl průměr masa 60 procent. Test hodnotil klobásy třech druhů - bílé, bavorské a špekáčkové. U klobás není nijak definováno v normách, co mají obsahovat. Každý výrobce tam tedy může dát s nadsázkou řečeno, co chce. Přesto se výrobci většinou vyhýbají glutamátům, éčkům nebo pomocným látkám, jako je třeba sója. Také degustátorům většinou klobásy chutnaly, ale výhrady přesto někteří z nich měli. Většinou jim vytýkali tučnost a příliš koření. „U klobás bavorského typu nebo norimberského typu, tam je vždy hodně cítit koření a je tam spousta polyfosfátů nebo věcí, které tam z mého pohledu nepatří,“ shrnul své dojmy Pavel Maurer, pořadatel Prague Food Festivalu. Vítězem testu se stala Párty klobása z Globusu, na opačné straně žebříčku byla klobása s česnekem Múúú taktéž z Globusu. Kromě toho, že byla na kilogram o padesát korun dražší, obsahovala nejméně masa za všech: 72 procent. Přitom však na obale deklarovala obsah masa 88 procent. „Kvůli pochybení lidského faktoru bylo k názvu Klobása s česnekem zkopírováno složení výrobku Pikant klobása. Chybu jsme sami v rámci vlastní kontroly našli a ihned opravili,“ vysvětlil Radek Šůs z firmy Maso Uzeniny Písek. Podobně našla laboratorní kontrola nedostatek masa oproti informacím na obale u bavorské klobásy Ponnath. Podobné praktiky mohou být vyhodnoceny jako klamání spotřebitele, za které hrozí pokuta až jeden milion korun.Autoři: iDNES.cz, Hana Večerková


ahaonline.cz Salámy za komunistů? O 34 % VÍCE masa, O 10 »éček« MÉNĚ! 24.6.2015

ahaonline.cz str. 0 Musíte vědět!

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět »Na dovolenou jsme si s rodinou koupili šišku gothaje. Když jsme ji rozdělali, zjistili jsme, že to není salám, ale jakási nechutná mazlavá hmota. Vše putovalo do koše! Přitom gothaj si pamatuju z dětství jako dobrý salám, i jako dospělý jsem si ho rád dával v hospodě s cibulí,« napsal nám čtenář Honza. Máte podobnou zkušenost? Byly salámy za komunistů lepší? Také se vám zdá, že šunkový salám byl dřív lahodný a dnes velmi průměrný? A že gothaj už pomalu nechce jíst ani váš pes? Vlastně máte pravdu! A tušíte, čím to je? „V dnešní době už neexistují klasické normy pro konkrétní potraviny, jako tomu bylo dříve. Daná jsou jen minimální kritéria, která musí produkt splnit, aby dosáhl na konkrétní označení,“ říku Karolína

Hlavatá., odbornice na výživu. Podle vyhlášky musí gothaj obsahovat nejméně 40 procent masa strojově neodděleného, šunkový salám pak 55 procent. Asi je vám jasné, že výrobci se snaží držet na nejnižší možné hranici a vydělat tak co nejvíc. V rámci retro týdne se v jednom řetězci působícím v Česku prodávaly uzeniny podle norem z roku 1977. A tak spotřebitel mohl srovnávat – a nestačil zírat. Rozdíl s výrobky, které máme v obchodech běžně dnes, je totiž propastný. Jen se podívejte… Gothaj (1977) 73 % masa, 1 »éčko« Složení: vepřové maso 52 %, vepřové sádlo, hovězí maso 21 %... Konzervant E250 Gothaj (2015) 44 % masa, 6 »éček« Složení: vepřové maso 25 %, hovězí maso 19 %... Konzervant: E250, stabilizátory: E451, E450, látka zvýrazňující chuť a vůni: E621, antioxidant: E316, barvivo: E120 Šunkový salám (1977) 89 % masa, jedno »éčko« Složení: vepřové maso 82 %, hovězí maso 7 %... Konzervant: E250 Šunkový salám (2015) 55 % masa, 11 »éček« Složení: vepřové maso 49 %, hovězí maso 6 %... Konzervant E250, zahušťovadla: E1420, E407a, E415, E410, stabilizátory: EE451, E450, antioxidant: E301, látky zvýrazňující chuť a vůni: E621, E635, barvivo: E120, antioxidant E316

URL| http://www.ahaonline.cz/clanek/109333/...komunistu-o-34-vice-masa-o-10-ecek-mene

Automa Spolupráce robotů a lidí v potravinářské výrobě Automa str. 51 Integrované výrobní systémy (B&R) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

22.6.2015

zpět Potravinářské firmy, které si chtějí zajistit budoucnost, musí uvést do rovnováhy dva faktory: na jedné straně udržování a zvyšování podílu na trhu a na druhé straně zajištění udržitelné výroby. Ve světle rostoucí populace čelí potravináři nedostatku vstupních surovin, musí snižovat spotřebu energie a omezovat tvorbu odpadů. Cílem potravinářské výroby je zákazníkům nabídnout nejen cenově dostupné produkty, ale i produkty, které budou s oblibou kupovat. Cestou k inovacím v tomto oboru je integrovaná automatizace: umožňuje optimalizovat provoz strojů a linek, zvyšovat jejich flexibilitu, zkracovat dobu potřebnou ke spuštění výroby a modifikovat ji, rozšiřovat možnost připojení ke komunikačním sítím, zavádět prediktivní údržbu a zvyšovat celkovou efektivitu výrobního závodu. Společnost B&R k dosažení těchto cílů nabízí rozsáhlý sortiment koordinovaných nástrojů. Bližší informace zájemci najdou na webovém portálu na adrese http://www.br-automation. com/enus/industries/food-and-beverage/: jsou zde informace o celkových řešeních pro potravinářský průmysl, ať je to vlastní výroba, nebo balení; propagační a obchodně-technické články, rozhovory, videoukázky nebo pozvánky na odborné veletrhy. Společnost B&R představila na specializovaném veletrhu Anuga FoodTec (24. až 27. března 2015, Kolín nad Rýnem, Německo) nejnovější řešení pro balicí linky v potravinářském průmyslu. Díky

funkcím SafeRobotics už není třeba zavírat roboty do bezpečnostních klecí, naopak je možná jejich přímá spolupráce s lidmi. Kromě funkcí pro kontrolu rychlosti jednotlivých os a pracovního nástroje robotu nabízí SafeRobotics nové funkce pro kontrolu hranice pracovního prostoru a kontrolu orientace pracovního nástroje. Tyto funkce umožňují dosáhnout vyšší flexibility a integrace robotů do řídicího systému celé linky. Společnost B&R poskytuje výrobcům strojů a zařízení pro potravinářství pohony a řídicí systémy integrované do kompletních řešení automatizace podle zásad „smart manufacturing“ – v souladu s německým konceptem Industrie 4.0. O přínosech změn tohoto konceptu potravinářskému průmyslu hovoří Enrico Paolucci, global account manager pro potravinářský průmysl v B&R, v rozhovoru publikovaném v bulletinu firmy B&R Packaging Solutions 01/2015: „V budoucnu budou roboty s lidmi velmi intenzivně spolupracovat. Zvyšováním efektivity a vývojem nových přístupů ve výrobě potravin poroste celková produktivita potravinářských závodů. Výrobní stroje, zařízení a linky budou muset nejen optimálně pracovat, ale také být schopné flexibilně se přizpůsobit novým potřebám. Cílem je vyšší efektivita celého výrobního systému, která přináší nejen vyšší zisk, ale také zkrácení doby uvedení nových výrobků na trh a snížení celkových nákladů. Naše koncepce Scalability+ a ucelená řešení pro sledování spotřeby energie, diagnostiku stavu stroje a sběr provozních dat tvoří paletu nástrojů, jež umožňují výrobcům strojů splnit nejen současné, ale i budoucí požadavky svých zákazníků. Například naše koncepce Scalability+ jim umožňuje implementovat nové přístupy, které přispívají k dosažení velké flexibility a modularity, jež jsou potřebné v moderní potravinářské výrobě.“ Foto popis| Obr. 1. Paletizér vybavený pohony a řídicím systémem od B&R dokáže pružně reagovat na změny výroby (foto: Krones AG)

Blesk Nejde o cenu, ale o složení 30.6.2015

Blesk str. 8 Servis

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Řeznice Ivana Matková na chatu radí: Čas opékání špekáčků je zase tady a s ním i dilema, které špekáčky si dát v obchodě do košíku. Jak je možné, že špekáčky dřív chutnaly jinak než nyní? Nejen na to se čtenáři včera ptali odbornice z řeznictví a uzenářství Matek Ivany Matkové, dodavatelky farmářských prodejen Náš grunt. Ta mimo jiné i prozradila tip na přípravu… Jak nelépe špekáčky připravit? Je nějaký způsob, jak je připravovat, aby byly zdravější. Děti je pořád chtějí… (Mark) Poradím vám náš rodinný recept. Špekáček naříznete stejně jako byste ho dával na oheň, dejte ho na pánev, lehce z obou stran opečte (dvě minutky z každé strany). Pak špekáček zakápněte trochou vody a hned na pánev přiklopte pokličku. Špekáček nechte v páře prohřát a pak dopečte bez pokličky. Kolik procent masa má být ve správném špekáčku? Jsou řezníci povinni mi to říct? (Alenka) Nejméně smí obsahovat 40 % masa a maximálně 45 % tuku. Balené produkty musí mít složení uvedené na obale, u nebalených by vám to měla na požádání obsluha prodejny či řeznictví sdělit. Skutečně věříte tomu, že v těch dražších uzeninách je jiná a výrazně lepší směs, než v těch levných? (sněhulák) Nejde o cenu ale o složení, pokud je ve výrobku více masa, je jeho výroba dražší, a tedy je i cena logicky vyšší. Změnila se nějak technologie výroby špekáčků? Proč jsou teď jiné, než si

je pamatujeme? (Martina) Co se změnilo, jsou normy, které upravovaly, co jaký produkt smí obsahovat. umožnily změnit postupy i suroviny. Nyní se řada z řezníků zpět k těmto normám vrací. U nás používáme kombinaci vlastních receptur a spotřební normy pro masné výrobky. Je nějaký rozdíl ve špekáčcích, které mají mezi sebou kovové sponky, a těmi, které jsou vázané provázkem? (Iveta, Chrudim) Chuťově ani jinak mezi produkty rozdíl není. Sponkování je méně pracná metoda. Foto popis|

Blesk Hobby Jak grilují šéfkuchaři Blesk Hobby str. 32 Letní anketa Olga Trešlová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

1.7.2015

zpět Víte, na kolik stupňů rozpálit gril, která marináda je nejlepší a kdy solit maso? Nejznámější čeští šéfkuchaři - nám to prozradili. Filip Sajler, spolumajitel firmy Perfect Catering a Perfect Canteen „Řídím se pravidlem: čím jemnější zelenina nebo maso, tím jemnější bylinky na dochucení.“ * Jaká je ideální teplota na grilování masa a zeleniny? Záleží na tom, co přesně grilujete. Teplota na grilu je ideálně od 175 °C do 210 °C, rozhodně nesmíte grilovat na studeném nebo vlažném grilu. * Je třeba maso před grilováním solit? Pokud grilujeme maso v celku od váhy 400 g a více, tak se nemusíme bát nasolit, menší kusy (hlavně hovězí a ryby) bych raději solil až po upečení. * Které ryby jsou na gril ideální? Ideální jsou tučnější ryby, například kapr, losos, halibut, a pak ryby celé, jako jsou mořský vlk nebo pražma. Grilujte spíš ryby v celku nebo jako steaky a moc jimi během grilování nehýbejte. Třeba filé s kůží je potřeba péct v zásadě jen na jedno otočení. * Jaké bylinky používat? K rybám přidejte tymián, petržel, citronovou kůru nebo šalvěj, tedy spíš jemnější bylinky. K telecímu, kuřecímu nebo krůtímu zkuste směs citronu nebo citronové trávy s rozmarýnem, tymiánem, estragonem nebo šalvějí. Na tmavší červená masa se hodí tvrdší koření, jako jsou rozmarýn, vavřín a jalovec. A vepřové? To je univerzální pro skoro všechny druhy bylinek. * Jak upravit zeleninu před grilováním? Ideální je promíchat ji s kapkou přepuštěného másla nebo olivového oleje a grilovat spíš větší kusy. Grilovat se v zásadě dá jakákoli zelenina od jemné, jako je chřest, až po tužší, jako jsou třeba zelí nebo mrkev. Antonín Bradáč, šéfkuchař a technolog společnosti Electrolux „Kukuřici, mrkev, fenykl nebo brambory před grilováním uvařte do poloměkka.“ * Jak připravit maso na grilování?

Kvalitní maso není potřeba nakládat, solit, marinovat, jen se tím ztrácí chuť. Jen ho potřete kvalitním olejem a opepřete, kvalitní mořskou solí ho osolte až po grilování. Kuře a vepřové samozřejmě solit, nakládat a marinovat můžete už před. Také tužší maso je lepší marinovat, aby se narušila vlákna, a tak změklo. * Které maso je dobré tepelně upravit? Doporučuji to u tužších mas, jako jsou bůček nebo vepřové kolínko. Tepelně je opracujte při nízké teplotě (můžete je vařit, péct nebo vařit ve vakuu), pak už se na grilu udělá jen kůrčička. * Která zelenina chutná na grilu nejlíp? Ideální jsou lilek, cuketa, paprika, rajče, cibule, pórek, česnek, chřest, ten je potřeba před grilováním spařit 2 až 5 minut v horké vodě. Fenykl, klas kukuřice, artyčok, mrkev a brambory byste měli povařit dopoloměkka před grilováním. Grilovat můžete i saláty, třeba ledový, hlávkový nebo římský, ale samozřejmě jen krátce. Jan Souček, šéfkuchař pražského podniku La Strada Ristorante „Když je málo času, sotva dvě hodiny, udělejte si marinádu opravdu hodně pikantní.“ * Jaké marinády radíte ochutnat? Mou oblíbenou je ta na kuřecí křídla. Smíchejte 200 g hořčice, 5 stroužků česneku, 5 lžic kečupu, 4 lžíce bílého balzamikového krému Kalamáta Papadimitriou, 2 lžíce nasekané petržele, 4 lžíce olivového oleje a sůl. Křídla naložte a marinujte dvě hodiny, ideálně přes noc. Marinovaná křídla grilujte na středně rozpáleném grilu. * Které druhy koření se hodí na hovězí, vepřové, kuřecí maso a ryby? Jsem zastáncem kvalitního masa ve spojení s menším množstvím koření, třeba čerstvě drceného pepře, chilli, zázvoru, česneku, a také samozřejmě čerstvých bylinek a marinád, které podpoří chuť masa. * Sáhnete někdy po grilovacích směsích? Pokud máte na marinování třeba jen dvě hodiny, je vhodné marinádu naopak přechutit. Přiznám se, že nejsem fanouškem hotových směsí, ale jsou situace, kdy po nich sáhnu i já. Zejména tehdy, když si vyrazím odpočinout k rybníku na ryby. Pokud tedy nemáte jinou možnost, nebránil bych se. Jiří Babica, známý český kuchař, dnes vaří o víkendu na Frekvenci 1 „Hned po grilování gril očistěte kartáčkem, jde to nejrychleji a příště ho máte čistý.“ * Jak se správně na grilování připravit? Začněte raději dřív, dřevěné uhlí potřebuje 30 až 40 minut na provozní stav. * A co potřebuje maso? Pokojovou teplotu, aby bylo stejnoměrně udělané, proto ho z lednice vyndejte včas. Nikdy ho nekrájejte na moc tenké plátky, bylo by pak vysušené a tvrdé, a při marinování ho nesolte. Sůl vysušuje šťávu masa. Sůl použijte až těsně před grilováním. * Připravuje se speciálně i mřížka grilu? Určitě ji potřete olejem nebo špekem, aby se maso nepřichytilo. Kousky stále neotáčejte, ale počkejte, až půjdou otočit skoro samy. Maso po vyndání z grilu přiklopte a nechte 5 minut odpočinout, bude pak šťavnaté. A ještě jedna důležitá věc -po grilování gril ihned očistěte kartáčkem, jde to nejrychleji a příště máte gril čistý a připravený.

Roman Paulus, šéfkuchař restaurantu Alcron v pražském hotelu Radisson SAS a kuchynelidlu.cz „Skvělé jsou ananas nebo banán, stačí je obalit ve třtinovém cukru a hodit na gril.“ * Na kolik stupňů zahřát gril? Dobré je vytvořit si na grilu dvě zóny - jednu rozpálenou (asi na 230 0C), na které se opéká maso zprudka, a vytváří se tak na něm takzvaná mřížka, a pak druhou, chladnější, která zabrání připálení masa a je k masu celkově šetrnější. Důležité je, aby měl gril poklop. Vyplatí se také teploměr s jehlou, který je běžně k dostání. Třeba kuřecí a vepřové maso je hotové při teplotě 60 °C. * Jaký byste doporučil olej? Olej vybírejte podle toho, co budete grilovat. Na ryby dejte olivový olej, na vepřovou krkovičku postačí třeba slunečnicový nebo řepkový. * Které ovoce se hodí na grilování? Nejlepší jsou ananas nebo banán, stačí je obalit ve třtinovém cukru a ogrilovat. Skvěle chutnají s vanilkovou zmrzlinou. Foto autor| foto: archiv redakce

blesk.cz Srovnání let 1977 vs. 2015: Kdy bylo v salámech více masa? 25.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Gothaj a šunkový salám v kvalitě jako před 38 lety versus jejich dnešní »ošizené« verze. To mohli porovnat Češi v rámci akce obchodního řetězce. A rozdíl? I 34 procent masa a 10 »éček«! „V dnešní době už neexistují klasické normy pro konkrétní potraviny, jako tomu bylo dříve. Daná jsou jen minimální kritéria, která musí produkt splnit, aby dosáhl na konkrétní označení,“ vysvětluje odbornice na výživu Karolína Hlavatá. Podle vyhlášky musí gothaj obsahovat nejméně 40 procent masa strojově neodděleného, šunkový salám pak 55 procent. A výrobci se v honbě za cenou drží na nejnižší možné hranici. Uzeniny podle norem z roku 1977 se vrátily do regálů v rámci retrotýdne, který pořádal obchodní řetězec Lidl. A Češi vzali prodejny útokem, opozdilci tak zažili skutečné »retro«, když na ně čekaly už jen prázdné regály. „Šlo o velmi úspěšnou akci. Nevylučujeme, že ji opět zopakujeme,“ uvedla mluvčí řetězce Jitka Vrbová. Akce ukázala, že pokud by byla nabídka kvalitních potravin, lidé by je kupovali. Proč ale výrobci začali dodávat šizené potraviny? Češi chtějí nakupovat podle obchodních řetězců za co nejnižší ceny... A tak nutí dodavatele snižovat kvalitu na úkor kvantity a ceny. „Před revolucí nebylo moc za co utrácet, a tak dávali Češi půlku platu za jídlo. Pak se objevila nová lákadla a na potravinách se začalo šetřit. Obchodníci se přizpůsobili zákazníkovi, ne naopak. V současnosti se ale trend trochu obrací. I díky osvětě se lidé zajímají o to, co jedí,“ věří ve změnu uzenář Ladislav Steinhauser. Šunkový salám ČSN 1977

89 % masa, jedno »éčko« Složení: vepřové maso 82 % hm.; hovězí maso 7 % hm.; dusitanová solicí směs: jedlá sůl, konzervant: E250; bramborový škrob; cukr; koření: bílý pepř, muškátový ořech; sušená zelenina: česnek. Šunkový salám 2015 55 % masa, 11 »éček« Složení: vepřové maso 49 % hm.; pitná voda; hovězí maso 6 % hm.; bramborový škrob; dusitanová solicí směs: jedlá sůl, konzervant: E250; zahušťovadla: modifikovaný bramborový škrob E1420, E407a, E415, E410; živočišná bílkovina (vepřová); cukr; stabilizátory: E451, E450; antioxidant: E301; látka zvýrazňující chuť a vůni: E621, E635; barvivo: E120; dextróza; antioxidant: E316; sušená zelenina: česnek; extrakty koření: pepř, muškátový ořech. Gothaj ČSN 1977 73 % masa, 1 »éčko« Složení: vepřové maso 52 % hm.; vepřové sádlo; hovězí maso 21 % hm.; dusitanová solicí směs: jedlá sůl, konzervant: E250; koření: sladká paprika, černý pepř, bílý pepř, muškátový ořech, muškátový květ; sušená zelenina: česnek. Gothaj 2015 44 % masa, 6 »éček« Složení: vepřové maso 25 % hm.; hovězí maso 19 % hm.; pitná voda; bramborový škrob; dusitanová solicí směs: jedlá sůl, konzervant: E250; koření; stabilizátory: E451, E450; látka zvýrazňující chuť a vůni: E621; antioxidant: E316; extrakt koření; barvivo: E120. Výzva Máte k dispozici normy, podle kterých se v tehdejším Československu vyráběly potraviny? Pošlete je na: mailto:[email protected]. Pokusíme se porovnat se současným složením. A vyzvat výrobce, obchodníky a ministerstvo zemědělství: Češi chtějí kvalitní potraviny!

URL| http://www.blesk.cz/clanek/326882/srov...7-vs-2015-kdy-bylo-v-salamech-vice-masa

budejckadrbna.cz Masné krámy FEST přinese do centra Budějc živou hudbu, soutěže a další zábavu 26.6.2015

budejckadrbna.cz str. 0 Českobudějovicko

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Českobudějovická restaurace Masné krámy připravuje první ročník akce nazvané „Masné krámy FEST“. Z toho důvodu budou od pátku 26. června do neděle 28. června v blízkosti restaurace uzavřeny části ulic Krajinská a Hroznová. Na ulicích bude připraveno asi 300 míst k sezení, velký pivní stan, venkovní bar a také pódium pro vystoupení živé hudby. K jídlu budou připraveny grilované maso, klobásky a od sobotního poledne i

pečený vůl. “Lákadlem sobotního programu určitě bude Show kolem masa. Šéfkuchař Masných krámů Luděk Hauser bude spolu s řeznickým mistrem Mírou Smíškem ze společnosti MASO UZENINY PÍSEK, a.s. před očima hostů připravovat čerstvé klobásky, které po nabití do střívek ihned ugriluje a nabídne hostům. Další zajímavostí bude Pivo štamgastů, které začneme čepovat již v pátek. Jedná se o speciální várku kroužkovaného ležáku, kterou 11. února 2015 ve varně pivovaru Budějovický Budvar společně založili štamgasti Masných krámů,“ říká Tomáš Olejník, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Vstup na akci je zdarma. V Masných krámech se můžete letos na podzim těšit i na Zvěřinové hody, Svatomartinské posvícení nebo Nahlédnutí do kuchyně našich sousedů. Restaurace nabízí hostům nejen dobrou kuchyni, ale především dokonale ošetřené čepované pivo, zejména kroužkovaný ležák Budweiser Budvar. Masné krámy jsou jedinou restaurací na světě, ve které se kroužkovaný ležák Budweiser Budvar čepuje z pivních tanků. Kapacita restaurace je 200 míst. Podrobné informace o Masných krámech najdete na http://www.masne-kramy.cz Masné krámy FEST 26. 6. - 28. 6. 2015 Pátek 26.6. 19:00 zahájení - Ing. Adam Brož, Ph.D., MBA, sládek pivovaru Budějovický Budvar, n. p. 19:30 živá hudba QUEENIE mimořádná nabídka: grilované vepřové, klobásky, kroužek z tanku (“Pivo štamgastů“) Sobota 27.6. 12:00 - 14:00 živá hudba Lazareth 14:00 - 15:00 DJ, pivní soutěže pro hosty 15:00 - 16:30 Show kolem masa s Luďkem Hauserem a Mírou Smíškem 17:30 - 18:30 DJ, pivní soutěže pro hosty 19:30 - 22:00 živá hudba Poutníci mimořádná nabídka: pečený vůl, odpolední grilovačka, čerstvé klobásky, kroužek z tanku (“Pivo štamgastů“) Neděle 28.6. 11:00 - 15:00 živá hudba Lazareth mimořádná nabídka: kroužek z tanku (“Pivo štamgastů“) Foto: archiv Budvaru Napsal Petr Samec

URL| http://www.budejckadrbna.cz/z-kraje/ce...ejc-zivou-hudbu-souteze-a-tak-dale.html

businessinfo.cz

Regulace, nebo samoregulace obchodu s potravinami? 29.6.2015

businessinfo.cz str. 0 Zemědělství a potravinářství BusinessInfo.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Měla by být v ČR zintenzivněna regulace obchodu s potravinami, či ne? Jaké jsou zkušenosti z uplatňování zákona o významné tržní síle? O tomto a o řadě dalších důležitých témat budou diskutovat účastníci konference, která se bude konat 7. července v Praze. Prostřednictvím nepolitické komunikační platformy Leading Minds Forum budou účastníci diskuzního setkání s názvem „Regulace, nebo samoregulace obchodu s potravinami?“ debatovat o tom, proč vláda schválila novelu zákona o významné tržní síle. Aktuálně o jejím smyslu debatuje sněmovna. Cílem akce je popsat očekávaný vývoj vztahů v oblasti obchodu s potravinami. Vedle České republiky chce více chránit dodavatele před obchodními řetězci hned sedm států Evropské unie. Vše by měla vyřešit Evropská komise, která má připravit společný legislativní rámec. Obchodní řetězce se mezitím dohodly s některými dodavateli na zásadách správné obchodní práce. Vytvořili Iniciativu pro férový obchod, která je národní platformou evropské Supply Chain Initiative. Co to všechno znamená pro tuzemské spotřebitele, dodavatele a odběratele? Setkání zahájí prezentace Hynka Broma, 1. místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který představí důvody pro novelizaci zákona o významné tržní síle. Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, vysvětlí důvody odmítavého postoje obchodních řetězců k dalšímu zesílení regulace obchodu s potravinami v ČR, a Martina Waltera, místopředsedy Iniciativy pro férový obchod. V rámci diskuze o vztazích v tuzemském obchodu vystoupí Margita Balaštíková, místopředsedkyně Poslaneckého klubu ANO a členka Zemědělského výboru, František Laudát, místopředseda Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory České republiky, a Igor Kremla, vedoucí oblasti Právo & Compliance, Kaufland Česká republika. Diskutovat budeme o otázkách: Jaké jsou zkušenosti z uplatňování zákona o významné tržní síle? Hrozí kvůli připravované novele zvýšení cen potravin a snížení nabídky českých dodavatelů v nabídce obchodních řetězců? Jaké mají dodavatelé zkušenosti s obchodními řetězci s významnou tržní silou a naopak obchodní řetězce s dodavateli s významnou tržní silou? Má smysl novelizovat ZoVTS v době, kdy se jedná o urychleném vytvoření společného legislativního rámce v celé EU? Jak může změnit vztahy mezi obchodními řetězci a dodavateli Iniciativa pro férový obchod? Jakou cestou by se měla vydat Česká republika a který přístup ke vztahům v oblasti obchodu s potravinami je ten správný? Termín: 7. července 2015 od 9 hodin Místo: Hotel Ambassador - Zlatá Husa, Václavské náměstí 5, Praha 1 Moderátor: Daniela Písařovicová Registrovat se můžete na http://zaregistrujtese.cz/regulace1507/ Počet účastníků je omezen. Registrace je možná do 2. 7. 2015. Pořadatelem konference je deník E15 z vydavatelství Mladá fronta

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/r...gulace-obchodu-s-potravinami-66292.html

ČRo Radiožurnál Kvalita potravin v supermarketech 25.6.2015

ČRo Radiožurnál str. 4 18:10 Ozvěny dne - publicistika Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Vladimír KROC, moderátor -------------------Velká většina Čechů nakupuje potraviny v obchodních řetězcích. Výrobci a dodavatelé pak dělají takřka všechno pro to, aby se v regálech udrželi. Někteří uzavírají nevýhodné smlouvy nebo prodávají jen s minimálním ziskem. V nejnovějším průzkumu navíc připouštějí, že tlak na nízkou cenu je přiměl k hledání méně kvalitních surovin. Po telefonu zdravím ředitele pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslava Kobernu. Dobrý den. Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR -------------------Dobrý den. Vladimír KROC, moderátor -------------------A ve studiu je viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavel Mikoška. Dobrý den. Pavel MIKOŠKA, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu -------------------Dobrý den. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pane Koberno, můžete potvrdit zjištění zmíněného průzkumu a měl byste třeba jeden, dva příklady, kde je ten tlak řetězců nejmarkantnější, ve kterých oblastech nebo přímo u jakých produktů se projevuje vynucený pokles kvality potravin? Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR -------------------No, tak co se týče výsledku průzkumu, jsme rádi, že jsme ho nedělali my, protože v podstatě jenom potvrzuje naše dlouholetá zjišťování, která opakovaně publikujeme. A co se týče kvality, to je otázka vlastně plošného zhoršování kvality výrobků s ohledem na tlak na cenu. A když bychom se podívali na nějaké konkrétní případy, takový nejmarkantnější třeba příklad, který mě teď napadá, podívejme se na špekáček, je to výrobek, který všichni známe, podívejme se, jak vypadá složení tohoto výrobku, který má chráněné evropské označení, zaručená tradiční specialita, je tím pádem vyráběn podle receptury staré, řekněme, kolem 30 let. Podívejme se na to, jak je promítnut do vyhlášky číslo 326 o masných výrobcích a teď se pojďme podívat do obchodů, co tam najdeme. Najdeme tam výrobky, které obsahují drůbeží separát, který obsahují rostlinné bílkoviny, a to jsou prostě ty náhražky, které zlevňují ten výrobek a dělají z něj něco, řekněme, nekvalitního. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pane Mikoško, uznáváte, že tlak supermarketů nutí dodavatele, aby v některých případech šli dolů s kvalitou potravin? Pavel MIKOŠKA, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu -------------------No, já bych neřekl, že to je ten správný rozměr toho, k čemu supermarkety nebo obchodníci nutí dodavatele, oni je nutí k tomu, aby ekonomicky a efektivně mohly fungovat obě strany. Je to něco jako kdybyste chtěl po, já nevím, zásobovačích nebo nákupčích ve Škodě Mladá Boleslav, aby prostě

nevyvíjeli žádný tlak na své výrobce, v tom případě byste se, bychom se asi společně dopracovali toho, že nová Škoda Octavia by nestála 500 tisíc, ale 700 tisíc korun. Já k tomu ještě můžu říct, že takovýto způsob nakupování, ke kterému směřuje prostě už to, o čem chceme mluvit, o té novele zákona, o výrazné tržní síle, takovýto způsob nakupování například funguje, když stát nakupuje od dodavatelů, stavitelů cest, nakupuje stavby dálnic. My víme, že dálnice v České republice jsou ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Nechme dálnice stranou, pojďme teď prosím, ... Pavel MIKOŠKA, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu -------------------... prostě jednou z nejdražších a ... Vladimír KROC, moderátor -------------------... k řetězcům. Pavel MIKOŠKA, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu -------------------... a nestojí, ale to je ten princip. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dobře, takže máte pocit, že je to podobné. Pane Koberno, podle citovaného průzkumu je český maloobchodní trh nepřátelský vůči malým a středním dodavatelům. Můžete říci, jak se to podle vás projevuje? Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR -------------------No, tak je to vcelku logické, protože ta suma těch poplatků, které musejí platit a současně cena, která je po nich požadována, jim to v podstatě znemožňuje, protože je určitá novelizace cen, to znamená, že já souhlasím, že tlak na ceny a efektivitu být musí, ale jestliže mě třeba základní surovina stojí 90 korun na kilo výrobku, tak je logické, že ten výrobek nemohu prodávat za 60 korun kilo do řetězce. A když ho prodávám za 60 korun, a takové případy známe a můžeme je dokladovat, tak buď teda vytvářím v podniku ztrátu, což může krátkodobě unést velký dodavatel, který si chce to místo udržet, anebo prostě odtud musím pryč. A to je problém ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Dobře. A máte pocit, že pomůže projednávaná novela zákona o významné tržní síle, jaký je váš názor? Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR -------------------No, zákon o významné tržní síle toto vůbec neřeší, ta ceny neřeší, neřeší prostě tyto záležitosti, neřeší kvalitu, řeší pouze kvalitu smluv a kvalitu vzájemných prostě podmínek jako, takže ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Ale z toho to vychází, třeba ty smlouvy? Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR -------------------Ta se nám do ceny nějak nepromítne. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pane Mikoško, vy se na ten návrh tedy díváte, vy už jste o tom začal mluvit, jak, máte k tomu

výhrady? Pavel MIKOŠKA, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu -------------------No, my k tomu máme velké výhrady, a to proto, že neřeší to, co si dal do vínku, že jednoznačný výklad toho zákona o významné tržní síle a že umožní jeho aplikovatelnost. Naopak nám se zdá, že prostě tu záležitost dál zamlžuje, vytváří nějakou atmosféru strachu nad obchodníky a z toho pramenící teda nejistotu, jak se v tom obchodní jednání mají chovat. Takže my, my s tím samozřejmě nesouhlasíme. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pane Koberno, pomohla by regulace tedy na evropské úrovni, nebo kde vy vidíte řešení? Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR -------------------Já ještě, když se vrátím k tomu zákonu o významné tržní síle, kdybychom se podívali na jednotlivé tiskové zprávy Svazu obchodu za posledních 8 let, tak zjistíme, že ta novela vlastně reaguje na všechny tyto podněty a vlastně všechny je řeší, to znamená, já tam tomu úplně nerozumím, kde je ten problém ... Vladimír KROC, moderátor -------------------A pojďme, prosím, já myslím, že naše posluchače nejvíc zajímá ta kvalita potravin, co tedy udělat pro to, abychom se k ní mohli vrátit? Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR -------------------Prosím vás, co se, ještě, co se týče Evropy, tak tam ta řešení jsou v podstatě v kompetenci národních zemí a Evropa ani neuvažuje o tom, že by ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Čili odpovídáte, tady řešení není, já se ptám na to řešení z vašeho pohledu, jak ho vidíte vy? Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR -------------------Co se týče kvality? Vladimír KROC, moderátor -------------------Hm. Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR -------------------No, tak to je o spotřebiteli, čili my musíme přesvědčit spotřebitele společnými silami, aby prostě bojkotoval prostě některé typy výrobků, protože skutečně se u nás prodává kategorie výrobků, kterou na Západ od našich hranic nenajdeme, tak, aby tyto výrobky nekupoval. A spolu prostě se státní správou musíme tlačit na to, abychom trošku umírnili ty obchodní přirážky, které v Čechách na ty výrobky jsou a /souzvuk hlasů/. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dobře. Rozumím. Pane Mikoško, není to v konečném důsledku ze strany řetězců neprozíravé, ten tlak na nízké ceny, nakonec se může stát, že přežije jenom pár největších dodavatelů a ceny půjdou nahoru? Pavel MIKOŠKA, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu --------------------

Já bych ještě zareagoval ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Jenom stručně, prosím. Pavel MIKOŠKA, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu -------------------Zareagoval na pana Kobernu. Já nevím, o kterých srovnávání kvality výrobků hovoří, poslední, co vím, se dělo někdy před třemi lety, a tam dělala Mendlova zemědělská univerzita v Brně a tam došlo k tomu, že zhodnocených výrobků byla polovina stejná úroveň kvality a další čtvrtina byla lepší v zahraničí a druhá čtvrtina lepší v Čechách. Vladimír KROC, moderátor -------------------Čili, vy nepřipouštíte ten tlak na, na ceny ze strany řetězců? Pavel MIKOŠKA, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu -------------------Tlak na ceny samozřejmě ... Vladimír KROC, moderátor -------------------A není příliš silný? Pavel MIKOŠKA, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu -------------------Já bych řekl, že je adekvátní a dá se to dokumentovat na tom, že například já pracuji pro společnost Ahold, tam na spolupráci s Aholdem spousta dodavatelů vyrostlo do prostě národních hráčů na vysokou úroveň produkce, takže ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Takže se neobáváte o kvalitu potravin v řetězcích? Pavel MIKOŠKA, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu -------------------Já se neobávám a kvalita potravina vždycky souvisí s cenou a ta nabídka je podle toho, co ti zákazníci preferují, takže jestliže v naší, v našich prodejnách potravin i u konkurence je víc šunky, více špekáčků než šunky prosciutto, tak to souvisí s kupní sílou naši společnosti a nesouvisí to s tím, že by řetězce nenabízely nebo nechtěly nabízet kvalitní výrobky. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pavel Mikoška, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. A Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory. Pánové, díky, na shledanou. Pavel MIKOŠKA, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu -------------------Na shledanou. Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR -------------------Na shledanou. Vladimír KROC, moderátor -------------------To byla publicistika hlavních zpráv.

echo24.cz Až 40 let staré maso. Čína polapila pašeráky potravin echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy Echo24, kn Český svaz zpracovatelů masa - TOP

26.6.2015

zpět Přes 100 tisíc tun masa zadrželi čínští celníci napříč celou zemí během rozsáhlého zátahu proti pašerákům. Některé bylo podle celníků až 40 let staré. Informoval o tom server China Daily. Přes 100 tisíc tun masa zadrželi čínští celníci napříč celou zemí během rozsáhlého zátahu proti pašerákům. Některé bylo podle celníků až 40 let staré. Informoval o tom server China Daily. „Byl to takový pach. Málem jsem se pozvracel, když jsme otevřeli dveře. Maso vyplňovalo celý prostor,“ řekl China Daily jeden z celníků. Maso, které prošlo před 40 lety, úředníci našli v čínské autonomní oblasti Kuang-si, která leží u hranic s Vietnamem. Čínská celní správa zabavila obrovské množství kuřecího, hovězího i vepřového masa v hodnotě v přepočtu 11,4 miliard korun 14 různým gangům. Pašeráci maso povětšinou nakoupili za nízkou cenu v zahraničí, nelegálně ho převezli na území Číny a chtěli ho draze prodat na místním trhu. Nelegální převoz masa přes hranice bez jakýchkoli regulí nebo kontroly přitom znamená, že pašeráci během cesty nemusí řešit vhodnou teplotu, v níž maso uchovávají. „Pašeráci chtějí hlavně ušetřit, takže často místo náklaďáků s chladícími boxy využívají ty klasické,“ uvedl Jang Po z čínské celní správy s tím, že když jim maso za špatných převozních podmínek rozmrzne, jednoduše ho zamrazí znovu. Čtěte také: Čína si staví ‚velkou písečnou zeď‘ Pro spotřebitele to pak znamená vážné zdravotní riziko, pokud takto uchované maso zkonzumují. Podle Janga se maso nejčastěji pašuje přes Hongkong nebo hranici s Vietnamem. Pašerákům s masem prý také napomáhá rozmach internetového prodeje potravin, který zákazníkům čerstvost masa nezaručuje. Jedná se tak o další z řady skandálů v Číně ohledně potravin. V roce 2008 například tamní nemocnice hospitalizovaly na 54 tisíc dětí, které požily kojenecké mléko s příměsí chemikálie melamin, který se používá při výrobně plastů a průmyslových hnojiv. Nedávno také čínské úřady odhalily, že firma Shanghai Husi Food prodává do japonských poboček mezinárodních řetězců, jako je Starbucks, Burger King nebo McDonalds, prošlé maso. Čtěte také: Řecko? Zapomeňte. Větší obavy budí Čína Goodbye dollar! Rusko a Čína obchodují v rublech a jüanech

URL| http://echo24.cz/a/wbEea

ekonomika.iDNES.cz Pod tlakem řetězců šidíme potraviny, připouští výrobci v anonymní anketě 25.6.2015 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika iDNES.cz, Filip Horáček, iDNES.cz, Anna Barochová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Drtivá většina Čechů nakupuje potraviny v obchodních řetězcích a výrobci tak často uzavírají nevýhodné smlouvy nebo prodávají jen s minimálním ziskem. V nejnovějším průzkumu také

připouštějí, že tlak na nízkou cenu je přiměl k hledání méně kvalitních surovin. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu je průzkum nedůvěryhodný. Podle průzkumu neziskové organizace Ekumenická akademie je mezi zhruba třiceti dodavatelskými firmami český maloobchodní trh nepřátelský vůči malým a středním dodavatelům. Dodavatelé podepisují jednostranně výhodné smlouvy, aby přežili. Firmy jsou na řetězcích silně závislé, jsou totiž hlavním místem nákupů pro 85 procent Čechů. Z odpovědí dodavatelů, kteří se vyjádřili pod podmínkou zaručení anonymity, vyplývá, že tlak obchodníků roste. Požadují například čím dál vyšší bonusy. A jak někteří výrobci přiznávají, tlak na nižší ceny vede k tomu, že výrobci své potraviny určené pro privátní značky obchodních řetězců někdy šidí. „Podle některých výrobců je kvůli tlaku firem nutné sahat i po méně kvalitních surovinách, především v oblasti nebalených a pultových potravin. Na maloobchodním trhu je také stále méně firem, přežijí totiž jen ty velké. V konečném důsledku se tak můžeme kvůli praktikám obchodníků dočkat vyšších cen a mnohem menší rozmanitosti produktů,“ uvedla Barbora Mrázková z Ekumenické akademie. Řetězce podle průzkumu přenášejí na dodavatelské firmy svá obchodní rizika, například špatné naplánování objemu potravin pro promo akci. Na výrobce přenášejí také další náklady jako je marketingový vývoj nových obalů pro privátní značku, nákup strojů na výrobu obalů, nebo i rozpočet propagace výrobků. Hádky o regulaci tržní síly „Velkým problémem jsou i vysoké marže obchodních řetězců, které zkreslují představu zákazníků o reálné ceně zboží,“ uvádí nezisková organizace. Podle ní není mnoho firem schopno kvůli nízkým výkupním cenám, ztrátám při neodebrání zboží, bonusům, zpětným platbám nebo pokutám generovat zisk a někdy své zboží dokonce dotují. „Je potřeba, aby situaci dodavatelů řešila celoevropská pravidla, výrobci potravin by měli mít možnost anonymně si stěžovat a najít zastání. Regulace by se také měla týkat nejen evropských farmářů, ale například i pěstitelů kakaa, kávy nebo exotického ovoce z tzv. rozvojových zemí,“ říká Barbora Mrázková. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) se však proti závěrům Ekumenické akademie ohradil. Výsledky jsou podle něj nedůvěryhodné a účelově zveřejněné v souvislosti s projednávanou novelou zákona o významné tržní síle. „Průzkum jasně neuvádí ani zadavatele, ani zvolenou metodiku, a bez těchto faktických údajů se výsledky celého šetření jeví pro Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR velmi pochybné,“ komentovala čtvrteční zprávu prezidentka SOCR Marta Nováková. O novelizaci zákona o významné tržní síle se mezi obchodníky a řetězci vede v posledních měsících ostrý boj. Novelizace má více regulovat smluvní vztahy mezi řetězci a dodavateli a umožnit větší penalizace při porušení zákona. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu je však zákon napsán špatně, protože je vágní. Svaz také tvrdí, že novela může vést k šikaně řetězců. Ekumenická akademie je nevládní nezisková organizace, která se zabývá vzděláváním dospělých a mládeže, organizováním kampaní a podporou fair trade.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/vyrobci-sidi...ika.aspx?c=A150625_115754_ekonomika_fih

chytrazena.cz Jak sestavit vyvážený jídelníček, výživová pyramida a zákeřná kostka 25.6.2015

chytrazena.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

25. 06. 2015 / Diety Jak se stravovat? Základem jsou správně zvolené potraviny Více než polovinu Čechů trápí nadváha nebo obezita. Tento trend je způsoben konzumací energeticky bohatých potravin a nedostatkem přirozeného pohybu. K vysokému podílu populace v pásmu nadváhy a obezity přispívají více muži, ohroženi jsou také starší lidé. Stav se čím dál více dotýká dětí, zejména chlapců. Jak zhubnout a nepřibírat? Anebo jak se jednoduše stravovat zdravěji? Základem jsou dobře zvolené potraviny a správně sestavený jídelníček. Jenže které jsou důležité a které už méně? Nejčastější chyby v jídelníčku Nadměrný příjem nasycených tuků Nadměrný příjem soli Nadměrný příjem jednoduchých sacharidů Malá pestrost a nepravidelný jídelní režim Nízký příjem vlákniny Vysoký příjem alkoholu a sladkých nápojů Nízký příjem vápníku a vitaminu D Jídelníček by měl vycházet z pestré stravy Jak tedy na zdravý jídelníček? Strava by měla být dostatečně pestrá a přiměřená věku, pohlaví, pohybové aktivitě a zdravotnímu stavu. Co to ale znamená v praxi? „Pestrá strava zahrnuje co nejširší spektrum různých druhů potravin. Nevylučuje žádnou ze základních druhů potravin, jako jsou mléčné výrobky, obiloviny, maso, ryby, vejce, zelenina, ovoce a i v rámci těchto skupin se střídá co nejvíce jejich zástupců,“ vysvětluje princip pestré stravy Karolína Hlavatá. Pestrá strava by měla co nejvíce vycházet ze základních potravin. Měla by vždy preferovat libové maso a šunku před uzeninami, tvaroh před mléčnými pochoutkami, domácí koláč před oplatkami. „Důležité je rozprostřít jídlo do celého dne, snažit se vařit si doma. Jíst 5 jídel denně, nevynechávat snídani ani svačinu,“ radí Karolína Hlavatá. Jak na zdravé domácí stravování Pravidelně vařit Používat kvalitní, čerstvé potraviny Nenakupovat zbytečně do zásoby Využívat sezónní potraviny Šetřit s tukem, vybírat vhodnou tepelnou úpravu Potraviny vybírat co nejméně zpracované Nutričně vyvážený talíř „Správně sestavený talíř jednoduše ukazuje, jak si poskládat jednotlivé potraviny, aby poměr hlavních živin v rámci hlavního jídla byl optimální. Třetinu talíře by měla zaujímat zelenina, třetinu sacharidy jako jsou přílohy nebo pečivo, třetinu bílkoviny. V pomyslném středu talíře je tuk, zpravidla se počítá 5 - 10 g na porci,” říká Karolína Hlavatá. Pomocníkem pro laiky je také Výživová pyramida, která se skládá z pěti pater. Základnu tvoří nápoje, ve druhém patře jsou sacharidy, následuje ovoce a zelenina. Čtvrté patro náleží bílkovinným zdrojům, na vrcholu jsou cukry a tuky. “U každého patra je uveden počet doporučených porcí, které bychom měli v průběhu dne sníst. Je patrné, že směrem k vrcholu se počet porcí snižuje, což koresponduje s doporučeními pro zastoupení hlavních živin v denní stravě,” vysvětluje Karolína Hlavatá. Velikost porce není přesně stanovena, protože vychází z orientačních rozměrů rozevřené dlaně a pěsti – tak například jablko by mělo být velké jako naše pěst, krajíc chleba jako rozevřená dlaň.

Doporučená porce se tak liší podle toho, zda se jedná o muže, ženu nebo dítě. “Dítě má logicky menší ruku, tedy i menší porci, v porovnání s dospělou ženou nebo mužem,” přibližuje Karolína Hlavatá. Zákeřná kostka Součástí je tzv. Zákeřná kostka, která v sobě zahrnuje všechny potraviny a nápoje, jež by měli být v jídelníčku zastoupeny příležitostně - například sladké nápoje, alkohol, sladkosti, fast food. I na první pohled nevhodné potraviny mohou do jídelníčku v omezené míře patřit. „Je lepší, když sladkostem vyhneme. Pokud ale bude jídelníček vyvážený, člověk by na sladkosti ani neměl mít moc chuť,“ říká Karolína Hlavatá. Pokud se bez sladkého neobejdete, volte vždy zdravější variantu. „Když už čokoláda, tak s vyšším procentem kakaa. Když už zmrzlina, tak z kvalitních surovin, nikoliv levná, která může obsahovat kokosový tuk. Levným oplatkám, keksům a různým sušenkám s čokoládovými náplněmi a polevami se vyhněte úplně a raději si něco upečte,“ radí dietoložka. Jednotlivé části Výživové pyramidy Obiloviny a brambory 5–6 porcí denně Vybírejte si celozrnné druhy obilovin a výrobky z nich, jako jsou celozrnné pečivo, ovesné vločky, rýže natural (hnědá). Výrobky z bílé mouky, mezi které patří bílý rohlík, běžný konzumní chléb, knedlíky, sladkosti či pufované obilniny (např. cornflakes či obilné kuličky), co nejvíce omezte. Brambory sice patří mezi kořenovou zeleninu, ale pro vysoký obsah škrobů jsou na talíři ve skupině s obilovinami. Jedna porce = krajíc chleba (60 g), jeden rohlík či houska, miska ovesných vloček, kopeček vařené rýže, či vařených těstovin. Zelenina 3–5 porcí denně Jednotlivé druhy zeleniny kombinujte a střídejte, protože působení prospěšných látek se posiluje, jsou-li přijímány spolu. Lepší než jednodruhový salát je tedy salát míchaný. Dávejte přednost syrové zelenině nebo dušené před vařenou. Dlouhým vařením se vitaminy ztrácí. Brambory ani hranolky se k zelenině nepočítají. Jedna porce = 1 velká paprika, 2 střední mrkve, 1 velké rajče, miska čínského zelí nebo salátu, 1 hrnek brokolice nebo hrášku, 1 hrnek vařeného špenátu, sklenice neředěné zeleninové šťávy. Ovoce 2–3 porce denně Jezte ovoce všech druhů a barev. Dávejte přednost čerstvému ovoci před ovocnými šťávami, které mohou narušit zubní sklovinu. Marmeláda, džem, kompoty nebo jinak na sladko upravené ovoce do této skupiny kvůli vysokému obsahu přidaného cukru nepatří. Jedna porce = střední jablko, pomeranč nebo banán (100 g), miska jahod, rybízu či borůvek, sklenice neředěné čerstvé ovocné šťávy Mléko a mléčné výrobky 2–3 porce denně Jedna porce = sklenice mléka (250 ml), kelímek jogurtu (200 ml), sýr (55 g) Maso, ryby, luštěniny a vejce 1–3 porce denně Jsou zdrojem bílkovin. Nebojte se ryb, měly by se objevovat na vašem talíři 2x týdně. Jejich pravidelná konzumace chrání před vznikem aterosklerózy. Dávejte přednost libovým masům před tučnějšími. Množství tuku lze snížit při přípravě tím, že odříznete tučné části. Jedna porce = 125 g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vařená vejce nebo miska sójových bobů, porce sójového masa. Zdroj, foto: Vím, co jím

URL| http://www.chytrazena.cz/zdravi/diety/...va-pyramida-a-zakerna-kostka-31619.html

Litoměřický deník Růžena Schweizerová: „Jsem sice bába, ale proč být smutná, když mi ještě chutná“ aneb proč kupuji „zobákové párky.“ Litoměřický deník str. 6 U nás doma Růžena Schweizerová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

25.6.2015

zpět Ten slogan o bábě, které chutná, je z pera moudré paní Haliny Pawlovské. Ono ale s tím pochutnáváním ve vyšším věku to zase není tak jednoduché. Ponechme stranou různé diety i pravidla správné výživy. Zaměřme se na starodůchodce. A na ty „zobákové“ párky. Je všeobecně známé z médií vše o kuřecím mase a výrobcích z něho. Z takového kuřete se prý zužitkuje vše. Kosti se pěkně rozemelou a už si pochutnáváme. Atak jsme si jednou s vnoučkem řekli, že to asi melou i se zobákama. To je ale nadsázka, protože z kuřete se zužitkuje vše – kromě hlav a pařátů. Ale pojem „zobákové“ se u nás už zabydlil i mezi přáteli. No – prostě co není absolutně dokonalé – tak takové potravině říkáme zobáková. Jde hlavně o kuřecí párky balené po 1 kg. Cena bývá v rozpětí 50 – 74 Kč. Ale i okolo 40 Kč. Právě nyní dal jeden market všem ostatním fleka. Měli zobáky za 39,90 Kč. No – nekupte to za tu cenu – když jste starodůchodce. Stejné je to i se šištičkou levného kuřecího salámu, která se prodává v cenovém rozpětí 15 až 24 Kč. Jako starodůchodkyně bych se neměla po kvalitě potravin moc pídit. Ale média útočí. A tak jsem se dozvěděla, že mé oblíbené filety z pangasia také nejsou to pravé ořechové. Chudinky rybky prý žijí ve strašně znečištěných vodách – ale – co oči nevidí – to srdce nebolí. No – co tak budu jíst zeleninu. Ale – ouha! I krásná, pěkně pevná rajčata, která obdivuji – mají za sebou temnou minulost. Ještě zelená jsou omývána nějakou chemikálií, pak prý jsou dobarvována, leštěna do krásy. Už vycházejí i knížky a brožůrky o výrobě a kvalitě potravin. Ale – co – já mám na potraviny peněženkové měřítko. A abych se vrátila k úvodu proč kupuji zobákové párky. No – proto, že jsou vždy v regálech, jsou často ve slevových akcích, nezatíží starodůchodcovskou peněženku a chutnají mi. Nakonec shrnuto – to, co my starodůchodci jíme, jsou většinou zobákové potraviny. Já už nepátrám po „rodných listech“ potravin, které nakupuji. Pokud se někdo mladý usmívá, že jsou to všechno srandičky, ať se zeptá nějaké jiné staré babičky, která zrovna nemá děti milionáře. Dozví se, že mnoho a mnoho stařenek se stravuje zrovna tak. Samozřejmě máme k dispozici obědy pro důchodce – to je velká pomoc – tam je snad vš v pořádku. Nakonec náš starý organismus si umí se vším poradit. Tak dobrou chuť! Čtenáře zdraví stařenka, která musí s chutí baštit zobákové potraviny, Růžena Schweizerová. PS: No – co – bude lépe. Dostaneme jednorázově 600 Kč. Tak to si koupím filety z aljašské tresky a poprvé v životě schwarzwaldskou šunku. Mňam! Region| Severní Čechy

Madam business Hubnutí pro gurmány s kuřecím na talíři Madam business str. 15 Ochutnávka (red) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

24.6.2015

zpět Úkoly se na vás před létem a dovolenou jen valí? Jedna porada za druhou, další projekty, neodkladné záležitosti, na nichž leží osud vaší firmy? Máte pocit, že nic nestíháte? Útěcha, že na to nejste samy, nic neřeší. Zkuste si odpočinout při vaření, které nezabere příliš času. Můžete vyzkoušet originální a jednoduché pokrmy z kuřecího masa. Kuřecí maso je populární především proto, že je libové, s relativně nízkým obsahem tuku. Navíc z něj lze připravit nespočet

dobrot, které uspokojí každého gurmána. Návodů pro přípravu kuřecích specialit je mnoho, jistě jich také hodně znáte. Drůbežářský závod Klatovy, druhý největší český zpracovatel kuřecího masa, proto vybral vlastní, nápadité recepty, díky kterým připravíte kuře, které jste možná ještě nejedli. Drůbežářský závod Klatovy a.s. je druhým největším zpracovatelem kuřecího masa a výrobcem uzenin z kuřecího masa v České republice. Měsíční produkce je v objemu 2000 tun kuřecího masa a 750 tun masných výrobků. Společnost obchoduje s více než 3000 odběrateli z tuzemska i zahraničí s výrobky vlastní produkce. Nabízený sortiment je částečně obohacen také přikoupeným zbožím (slepice, kachny, husy aj.). Drůbežářský závod Klatovy a.s. provozuje jídelnu Slávie na klatovském náměstí, kde si zákazníci mohou pochutnat na cenově dostupných pokrmech, především z kuřecího masa vlastní produkce. Drůbežářský závod Klatovy a.s. zaměstnává 600 lidí. Blanšírovaná zelenina s pikantními kuřecími kousky Ingredience: 2 klatovské kuřecí řízky prsní 200 g fazolových lusků 1 brokolice 1 čerstvá chilli paprička typu jalapeňo sůl, pepř Postup přípravy: Kuřecí prsa nakrájíme na kostičky, osolíme a opepříme. Chilli papričku omyjeme a nakrájíme na kolečka. Kuřecí kostky posypeme nakrájenou chilli papričkou, včetně zrníček. Maso vložíme do mísy a necháme na jednu hodinu uležet. Mezitím omyjeme fazolové lusky a nakrájíme je na pěticentimetrové dílky. Brokolici opláchneme, odřízneme tvrdý košťál a hlavu rozdělíme na malé růžičky. Velký hrnec naplníme vodou, kterou vydatně osolíme. Vodu přivedeme k varu a přidáme zeleninu. Vaříme chvíli na prudkém ohni, dokud zelenina trochu nezměkne. Poté hrnec odstavíme, zeleninu vyjmeme z vařící vody a rychle zchladíme. Odstátá kuřecí prsa jemně osmahneme na oleji. Olej by nikdy neměl příliš prskat. Když se tak stane, zmírníme plamen. Podáváme společně s blanšírovanou zeleninou. Grilované kuřecí řízky v marinádě z bílého vína Ingredience: 4 klatovské kuřecí řízky prsní 2 lžičky tymiánu 2 lžičky majoránky 3 polévkové lžíce bílého vína rozmarýn mletá paprika (sladká nebo pálivá, dle uvážení) sůl, pepř Postup přípravy: Do mísy nalijeme asi tři polévkové lžíce bílého vína. Přidáme shodně dvě lžičky majoránky a tymiánu. Do výsledné lázně naložíme kuřecí řízky přes noc. Když řízky z lázně vyjmeme, opepříme je, osolíme a bohatě posypeme mletou paprikou. Rozpálíme gril a na roštu maso opečeme z obou stran. Podáváme s grilovanou zeleninou nebo pečenými bramborami. Kuřecí kousky pečené na medu Ingredience: 4 kuřecí stehna DZ Klatovy 8 kuřecích křídel DZ Klatovy 1 stroužek česneku 2 polévkové lžíce sójové omáčky 1 polévková lžíce olivového oleje 3 polévkové lžíce medu tmavého lesního citron zázvor rozmarýn, sůl, pepř Postup přípravy: Stehna a křídla omyjeme, opepříme a osolíme. Do mísy z varného skla vlijeme med, olivový olej a sójovou omáčku. Vymačkáme šťávu z jednoho citronu, prolisujeme stroužek česneku, nastrouháme asi jeden centimetr zázvoru a vše přidáme do mísy. Mísu s marinádou ohřejeme, aby se ingredience dobře propojily s medem. Poté marinádou potřeme stehna a křídla. Zbytek marinády si ponecháme stranou pro průběžné potírání kuřete při pečení. Křídla a stehna umístíme na pekáč, vložíme do předehřáté trouby a pečeme asi 1 hodinu na 180 °C. Nezapomínáme pravidelně potírat marinádou. Podáváme s vařeným bramborem nebo bramborovou kaší. Foto popis|

Mladá fronta DNES Jíst Brno! Rychle a kvalitně

Mladá fronta DNES str. 4 Brno a jižní Morava Jan Šmikmátor Český svaz zpracovatelů masa - TOP

25.6.2015

zpět Kvalitní fast food. Tohle pětislabičné sousloví může samo o sobě působit jako vtip nebo minimálně protimluv. Jak může být kvalitní něco, co je rychle připravené a ještě rychleji (a většinou v poklusu) zkonzumované? A dá se něco takového najít i v centru Brna? BRNO Brno jako by chtělo dokázat, že se probudilo z gastronomického útlumu diktovaného heslem „plný talíř za málo peněz“, a to i na poli rychlého občerstvení. Bok po boku restaurací, do kterých jezdí nadšeně hýkat fanoušci do jídla až z daleké Prahy, zde vznikají i možnosti, jak kvalitně zahnat hlad kosmickou rychlostí. Do rychlé doby rychlé jídlo Fast foody (neboli česky rychlá občerstvení) začaly v Brně růst od začátku 90. let, některé si popularitu drží dodnes. Za všechny matadory je to okénko s typickým slaným koláčem posypaným cibulí, neidentifikovatelnou uzeninou a eidamem, kterému se z nedostatku zkušeností s originálem začalo říkat „pizza na České“. Kolik vtipů už Brňané museli za tuto pochoutku vyslechnout od každého, kdo byť jednou projížděl Itálií, asi nelze spočítat. Nicméně podniku, na který je dobře vidět přímo z redakce MF DNES, se daří a na koláč, který si zákazníci mohou pocákat jemným, ostrým nebo česnekovým kečupem, se stojí fronty i v roce 2015. Klíč, podle kterého jsme kvalitní fastfoodové podniky hledali, je jednoduchý: není to řetězcová prodejna lokálně „smontovaných“ globálních prefabrikátů, které najdete po celém světě. Nezabýváme se hamburgery, které se nekazí ani po letech, kuřecími křidýlky v papírovém kyblíku velkém jako klobouk kouzelníka Pokustóna ani bagetami z metra. Nezajímali jsme se ani o tradiční fast food, jakých je v různých modifikacích po Brně dvacet. Chceme ukázat nové podniky, které začaly teprve nedávno a které se k rychlému občerstvení snaží přistoupit jinak – jako k poctivému, chutnému jídlu z nešizených a nápaditě zkombinovaných surovin. Americké okénko Začneme u tradičního amerického fast foodu, který otevřel v dubnu v Josefské ulici. Jmenuje se StrEat (kombinace anglických slov ulice a jíst) a nabízí pár osvědčených trháků amerického rychlého, ale kvalitního občerstvení. Za jeho vlajkovou loď se dá považovat Philly Cheese Steak, což je bageta plněná plátky grilovaného hovězího, karamelizovanou cibulkou a sýrem Philadelphia. Kdo nesní celou velkou bagetu, může si říct o polovinu. A během přípravy je možné poklábosit s příjemnou obsluhou nebo si přečíst příběh tohoto jídla, který je vylepený hned vedle okénka – jídlo s příběhem přece chutná lépe. Kromě tohoto vlajkového jídla okénko nabízí bulky s trhaným vepřovým – pulled pork – ve sladkokyselé a pikantní variantě, několik druhů burgerů i kuřecí křídla. Nově má v repertoáru místo fádních prefabrikovaných bulek, což byla jedna z posledních vad na kráse, máslové briošky. Ideální zastávka nejen na cestu mezi barem a rozjezdem. Italský fast food, jak ho neznáte Na rychlý oběd nebo svačinku s italskou duší je ideální také relativně čerstvě otevřené bistro Castellana v Kobližné ulici, kde kromě posezení nabízejí také jídla s sebou. Když se řekne italský fast food, naskočí snad každému pizza a panini. Pizzu v Castellaně připravují na vyšším, jemnějším těstě, takže se úplně rozplývá. Panini je možné dostat v závislosti na aktuální nabídce se sušenou šunkou prosciutto, lososem nebo italskou slaninou pancetta. Všechny tradiční suroviny si přitom majitel bistra Sergio Bellini vozí přímo z Itálie, a to od menších, řemeslných producentů. Největším hitem Castellany je ale jednoznačně salsiccia burger. Je to burger, který by poskládal hodně osvícený Američan, kdyby se octl v Itálii a měl po ruce výhradně místní zdroje. Místo bulky focaccia, místo karbanátku italská klobáska salsiccia, salát, rajče, oliva a troška olivového oleje. Kdyby se k této pochoutce vymyslel podobný příběh jako ke špagetám carbonara (prý je Italové „vynalezli“ díky jednotvárným přídělům potravinové pomoci po druhé světové válce sestávajícím ze slaniny a vajec), mohl by se z ní stát oblíbený artikl nejen v Brně v Kobližné. Tam ostatně focacciu neplní jen italskou klobáskou, ale taky mortadelou, parmskou šunkou, špekem nebo grilovanou zeleninou. Všechno pečivo si prý navíc pečou sami. Z Itálie do Rakouska Svoje rychlé občerstvení si v centru Brna najdou i příznivci rakouské kuchyně, a sice v Radnické ulici v prodejně J. Gruber Delikatessen, která otvírala na konci roku 2013, a je tak ze zastoupených fast foodů nejstarší. Vedle nákupu lahůdek z germanofonních zemí si mohou přímo na místě vychutnat bavorskou sekanou leberkäse (ale vyráběnou v Rakousku) v neméně tradičním kousku pečiva, který evokuje staré dobré doby rakousko-uherského mocnářství – v kaiserce. Pravda, není to příliš rafinované, ale v

jednoduchosti je přece krása. V nabídce jsou i další pochoutky rakouské provenience – vídeňský bramborový salát, krajíc chleba s tyrolskou šunkou nebo špekem, louhované preclíky nebo třeba houska se salámem. Steak jako fast food? Proč ne Nově otevřená pobočka prodejny Mikrofarma na Moravském náměstí je vybavena minibistrem DeguŠtace. To je pokusem, jak udělat fast food podle naprosto opačného principu – tedy Slow Food, který klade důraz na lokálnost surovin, transparentnost jednání s dodavateli a podporu místních zemědělců a farmářů. I DeguŠtace naskočila na aktuální burgerovou vlnu, a tak nabízí svůj mikroburger. Karbanátek propečený dle přání hosta, s karamelizovanou cibulkou a salátem a v domácí briošce. Vládne v něm chuť masa a tak to má být. Kromě burgeru na příznivce fast foodu čeká například grilovaná klobása (aktuálně daňčí nebo šunková), párky bez éček nebo ochutnávkový talíř, kterému zde laškovně říkají Deguštácek. Ale největší zbraní DeguŠtace je umění připravit steak z masa, které si zákazník sám vybere z aktuální nabídky. V té je obvykle svíčková, roštěnec i další, méně tradiční řezy. Za přípravu zaplatí přirážku třicet procent oproti pultové ceně masa. Mikrofarma navíc ochotně poskytuje informace a má přehled o tom, z jakého zvířete ten který kousek masa pochází. Zákazníkům a hostům tak může říct, kde zvíře žilo, co jedlo, kdy a kde bylo poraženo, jak dlouho bylo maso vyvěšené nebo kdy bylo zpracováno. A opět je třeba zopakovat, že příběh prodává. Fast food v centru Brna už naštěstí není jen pizza, burek, langoš nebo bramborák. A pro každého milovníka dobrého jídla je radost se dívat, že lidé mají stále chuť rozjíždět nejistý gastronomický provoz a snaží se uspět poctivým přístupem. Znáte podnik, kde připravují z kvalitních surovin netradiční fast food? Napište nám na mailto:[email protected] Foto popis| Burger po italsku Sergio Bellini představuje „fastfoodovou“ specialitu bistra Castellana – salsiccia burger. Ten se skládá z italského chleba focaccia a klobásy salsiccia. Základ je doplněný rajčaty, olivami a olivovým olejem. Foto popis| V jednoduchosti je síla V J. Gruber Delikatessen nabízejí jednoduchou, ale vynikající sekanou v housce na rakouský způsob. Foto popis| Neobyčejný hot dog DeguŠtace na Moravském náměstí své menu obměňuje. Včera nabízela třeba hot dog s jehněčí klobásou. Foto popis| Nejen hamburgery Nové okénko v Josefské ulici se zaměřuje na americkou kuchyni. Nabízí i speciality, které si v Brně jen tak nedáte. Foto autor| 4x foto: Anna Vavríková, MAFRA O autorovi| Jan Šmikmátor, spolupracovník MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Kuchyně restaurací ukrývaly nepořádek, myší trus i jed Mladá fronta DNES str. 1 Střední Čechy Pavel Svačina Český svaz zpracovatelů masa - TOP

29.6.2015

zpět Desítky restaurací ve středních Čechách připravují jídlo ve špatných hygienických podmínkách. Ani přes četnost kontrol a udělených pokut se situace nezlepšuje. STŘEDNÍ ČECHY Tak si nechte chutnat! Gulášek má říz, knedlíčky jako od maminky a navrch pivko? Na oběd do restaurace míří denně desítky tisíc Středočechů. Proč ne, ale lepší je nevědět, jak se „chutný“ pokrm připravoval. Řada středočeských restaurací, hlavně těch nižší cenové kategorie, má totiž zásadní potíže s hygienou, a příprava jídel tak probíhá ve skutečně tristních podmínkách. Sami kontroloři z krajské hygienické stanice a také z veterinární správy se někdy nestačí divit, čeho jsou provozovatelé některých podniků schopni. Jen v posledním půlroce odhalili desítky závad. „Bohužel je to setrvalý stav, množství odhalených pochybení neklesá, ale na druhou stranu ani nestoupá,“ řekl MF DNES vedoucí oddělení výživy Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Michal Novotný. Hygienici se zaměřují na způsob přípravy jídel, čistotu, dodržování zákonných postupů, označování potravin či nakládání s odpady. Od letošního roku ovšem mají na starosti kontrolu stravovacích zařízení v kraji také veterináři. Ti se

zaměřují na původ, přípravu a skladování potravin živočišného původu, tedy hlavně masa, vajec či mléka. „Veterinární lékaři Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj od začátku letošního roku provedli celkem 560 kontrol restaurací, jídelen a dalších zařízení stravovacích služeb,“ řekl MF DNES Petr Majer ze Státní veterinární správy. Z tohoto počtu zkontrolovaných restaurací byla za necelý půlrok zjištěna závada ve 48 podnicích. Potíže tedy byly nalezeny téměř v 9 procentech kontrolovaných zařízení. V některých bylo zjištěno více pochybení najednou. „Celkem tak bylo odhaleno 111 závad,“ říká Majer. Příliš mírné pokuty Zákazníci se tomu ani nediví. „Raději si ani nepředstavuji, jak se ta jídla vyrábí, to bych si pak nemohl dát nikde nic a ani si nic koupit,“ říká Jiří Miller z Kladenska. Pracuje ve stavební firmě a na oběd do restaurace chodí pravidelně. „Nejbezpečnější jídlo je asi smažený sýr, na tom se nedá nic zkazit. Zase se to ale nedá jíst pořád,“ usmívá se. Někdy za moc nestojí ani jídlo samotné. „Nedávno jsem vracel v restauraci v Mladé Boleslavi svíčkovou. Omáčka byla dobrá, ale maso neskutečně tuhé, nedalo se to rozžvýkat,“ říká podnikatel Jan Laštovička a podotýká, že šlo o kvalitnější restauraci známého řetězce. „Šéfkuchař to uznal a nabídli mi jiné jídlo,“ říká Laštovička. Do hospod horší cenové kategorie by se podle svých slov neodvážil vůbec. „Dokud budou dostávat pokuty v řádech pár tisícovek, tak se nic nezmění,“ dodává mladý podnikatel. Veterinární správa podle Majera udělila od začátku roku 44 zařízením pokuty za celkem 200 tisíc korun. Výše pokuty se pochopitelně liší podle závažnosti a množství pochybení. V průměru však výše pokuty vychází na pouhých 4 500 korun na pokutovanou restauraci. V případě vážných nedostatků může špína v restauraci vést až k jejímu zavření. To však veterináři ani hygienici nemohou udělat přímo. „V několika případech předala veterinární správa na základě zjištění při kontrole podnět orgánu ochrany veřejného zdraví nebo Státní zemědělské a potravinářské inspekci k okamžitému uzavření provozovny. To se také v několika případech stalo, naposledy například v Kutné Hoře,“ říká Majer. Restauraci Skalka odborníci zkontrolovali teprve před pár dny. 19. června ji navrhli zavřít. „Objevili jsme kromě myšího trusu a zbytků jídel i zdraví nebezpečný přípravek na hubení plevele na polici vedle balení s tatarskou omáčkou,“ říká mluvčí veterinární správy Petr Pejchal. V kuchyni byl těžko představitelný nepořádek, všude se válela rozsypaná rýže, špinavé nádobí a zbytky jídel. Zbytek kuchyně pak dotvářelo válející se nářadí či hračky. „V mrazáku byl při kontrole nalezen balíček bez označení. Nešlo tak zjistit, o jaký druh masa se jedná, identifikovat jeho původ, ani zjistit datum spotřeby,“ říká Pejchal. V pořádku však provozovatel neměl ani potřebné doklady. Na kontrolované adrese působil teprve zhruba měsíc, přesto není registrován ani u krajské hygienické stanice, ani u Státní zemědělské a potravinářské inspekce. V předloženém živnostenském listě navíc nebyla kutnohorská provozovna zapsaná. *** Fakta Kde veterináři a hygienici našli letos nedostatky? * Česká hospoda v Domašíně u Vlašimi Zjištěny stopy výskytu hlodavců ve skladu potravin a v kuchyni, dále špína, plíseň, prošlé produkty a vejce neznámého původu. Provozovateli podniku byla udělena sankce. * Hostinec u České koruny v Kutné Hoře. V kuchyni byl výskyt myšího trusu. Veterinární inspektoři v provozovně rovněž odhalili neoznačená vejce bez dokladu původu, 20 kg mrazeného masa bez povinného označení a prošlé potraviny. * Restaurace U Čiháků v Ledečku Nedostatky již byly odstraněny. Původně odhaleny nedostatky týkající se provozní hygieny, skladování polotovarů vyrobených v restauraci bez označení datem výroby a spotřeby, skladování potravin neznámého původu a neposkytování informace o alergenech. * Restaurace Na Záchytce Benešov Nedostatky byly již odstraněny. Ačkoliv kontrolovaná osoba zahájila činnost v provozovně teprve v dubnu, na místě byly v červnu zjištěny závažné nedostatky týkající se hygieny a odstraňování odpadů. Jde pouze o výběr. O autorovi| Pavel Svačina, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

Dodávka polského masa obsahovala bakterie salmonely 30.6.2015


(ppr) Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ Do deseti prodejen mířila zásilka kuřecího masa z Polska, které obsahovalo bakterie salmonely a distribuovala ho valašskomeziříčská firma MP Krásno. V době, kdy na patogenní mikroorganismy upozornila Státní veterinární správa, však už bylo rozprodané. „Pokud zákazník přijde a maso přinese zpátky, vrátíme mu peníze. Nikdo takový se zatím neobjevil,“ uvedl obchodní ředitel MP Krásno Mojmír Zaydlar. S dodavatelem, který maso do Česka přivezl, pozastavila firma spolupráci, pravděpodobně jen dočasně. Jde o společnost Gastroma z Kroměřížska, která se do podobné situace dostala poprvé. „Nejde o problémový podnik,“ potvrdil mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Maso prodával také řetězec Coop, obslužné pulty Přerovských jatek v Tesku a drobní prodejci. Celkem šlo o tři tuny chlazeného masa, označeného jako Kuře bez drobů, sk. A, čerstvá drůbež (PN-A-86520). Jako výrobce je uveden TWIST Sp. z o. o. Datum spotřeby bylo 7. června. Nákazu odhalila běžná kontrola. Do země se maso dostalo 3. června a jeho vzorky ještě týž den putovaly do laboratoří. Přítomnost salmonely je však možné prokázat až po několikadenní kultivaci. Výsledky tak byly známy o týden později a v systému rychlého varování pro potraviny a krmiva se informace objevila teprve 13. června. V té době už mělo být maso spotřebované. „Důvod, proč jsme se rozhodli varovat spotřebitele, je ten, že mohou mít maso doma v mrazácích,“ řekl Pejchal. Salmonela vyvolává silné průjmy, o tom, že by někdo v souvislosti s touto zásilkou onemocněl, informace nejsou. Pravděpodobnost ostatně není příliš vysoká. Bakterie se ničí tepelnou úpravou, pokud je tedy maso správně uvařené či upečené, riziko nehrozí. Nejčastěji dochází k nákaze už během chovu, nedá se však vyloučit ani zavlečení bakterií při přepravě nebo dalším zacházení s masem. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Levnější a kvalitnější. Zn. v Německu Mladá fronta DNES str. 3 Z domova Jan Brož, Jitka Vlková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

1.7.2015

zpět Za nižší ceny a vyšší kvalitu potravin v Německu mohou nižší daně i fakt, že na rozdíl od Čechů si Němci nenechají vše líbit. PRAHA Jaroslava Kunešová provozuje s manželem portál Nákupzněmecka. cz, kde nabízí zboží pořízené za západní hranicí. Většinu sortimentu tvoří drogerie, poptávka je však i po potravinách. Ty jsou podle ní nejen kvalitnější, ale i levnější než v Česku. „Prodáváme samozřejmě s marží, a i přesto můžeme nabídnout zboží levněji. Teď třeba máme rybí filety za 99 korun, ty samé v českém řetězci přitom stojí 150 korun,“ říká. Její slova potvrzují i výsledky testu MF DNES, podle kterého nákup třinácti z dvaceti stejných položek vyšel v Drážďanech levněji než v Praze. Německé potraviny přitom obsahovaly více masa nebo čokolády než jejich tuzemské ekvivalenty. Jak je to možné? Za nižší ceny v Německu mohou částečně nižší daně. Sazba DPH na potraviny je tam sedmiprocentní, zatímco v Česku 15%. Rozdíly v DPH se hájí i výrobci. „Jestliže odečteme DPH, která ceny zkresluje, tak srovnáváme 56,43 koruny v Česku za jednu pizzu s 69,01 korunami v Německu. Cena v Německu je tedy o 12,58 korun nebo o 22 procent vyšší,“ říká Zdeněk Kvinta ze společnosti Dr. Oetker. Právě mražená pizza této firmy byla v nákupu MF DNES v Česku dražší než v Německu a měla i o polovinu méně salámu. Roli hraje i fakt, že výrobci a obchodníci mohou ve větší zemi lépe rozložit náklady na dopravu, distribuci a provoz sítě do koncové ceny jednotlivých produktů. O tom, že naopak čeští obchodníci profitují na úkor zákazníků, vypovídají vyšší personální náklady. Průměrná mzda v Německu loni činila 3 527 eur, tedy přes 96 tisíc korun oproti 25 306 korun v Česku. To je podstatný rozdíl, který spotřebitelskou cenu v Německu navyšuje. Veškeré potraviny však v Německu nejsou levnější . Existují velké regionální rozdíly, na sociálně

slabém východě, kam patří i Drážďany a další oblíbené nákupní cíle Čechů, jsou ceny obecně nižší než na bohatém jihu země. Zástupci velkých řetězců dlouhodobě argumentují čísly Eurostatu, podle kterých se Česko dostalo na šesté místo v žebříčku nejlevnějších potravin v EU. To však platí jen částečně. Podle Evropského statistického úřadu jsou ceny některých produktů v Německu nižší, i když se zprůměrují za všechny spolkové republiky. Jde hlavně o mléčné výrobky, například sýry. Třeba za kilo sýra gouda zaplatí Němci o 61 korun méně než Češi. Více stojí naopak vepřové. Poněkud překvapivě oba národy platí stejně za pivo. Kromě ceny bývají německé potraviny i kvalitnější. „To je dáno větší poučeností tamních spotřebitelů, protože oni nekvalitu prostě nekupují,“ míní agrární analytik Petr Havel. Češi si toho prý nechají více líbit. Výrobci říkají, že se přizpůsobují lokální chuti. Ve skutečnosti však zkoušejí, kam až mohou zajít. „Každý chce ušetřit, dá se tam o procento méně másla, na chuti se to skoro nepozná a na nákladech to dělá strašně moc,“ říká pan D., bývalý zaměstnanec agentury, která dělá výzkum trhu. Skupině lidí se dá výrobek a oni mají oznámkovat, jak jim chutná. Druhé skupině se dá jiný výrobek s upravenou recepturou, a pokud vyjde, že oběma skupinám to chutná zhruba stejně, výrobce může jásat a pustit do výroby levnější, třeba trochu ošizené varianty. „To je legální praxe. Pokud je složení řádně uvedeno na obalu potraviny, je vše v pořádku,“ krčí rameny Jindřich Pokora, ředitel laboratoří Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Foto popis| O autorovi| Jan Brož, Jitka Vlková, redaktoři MF DNES

Moje rodina Letní GRILOVÁNÍ 27.6.2015

Moje rodina str. 18 V kuchyni

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Rostbíf na tymiánu 1 kg nízkého roštěnce, 1 lžíce olivového oleje, sůl, pepř, 30 g tymiánu, 1 lžíce medu, 1 lžíce sójové omáčky, špetka mletých sušených chilli papriček POSTUP: Smícháme olivový olej se solí, pepřem a tymiánem, směsí potřeme maso ze všech stran a zabalíme do fólie. Necháme marinovat v ledničce nejméně 12 hodin. Asi hodinu před grilováním vyndáme maso z lednice, aby dosáhlo pokojové teploty. Mezitím smícháme med se sójovou omáčkou a chilli, tak aby vznikla jemná pasta. Gril rozehřejeme na střední teplotu. Ve chvíli, kdy je gril dostatečně rozpálený, můžeme vložit maso. Opékáme je na nepřímém žáru asi 70 minut, ideální teplota grilu je 180 °C. Chvíli před koncem opékání potřeme maso pastou. Sundáme z grilu a přikryté necháme ještě zhruba 10 minut odpočívat. Těsně před porcováním by měl teploměr ukazovat vnitřní teplotu masa 55 °C. Brambory ve slanině 2 větší brambory, 1 lžíce másla, sůl, pepř, 1 lžička sušených bylinek podle chuti, 12 plátků anglické slaniny nebo sušené šunky, 12 malých lístků šalvěje, 60 g hoblinek parmezánu POSTUP: Očištěné brambory potřeme máslem, osolíme, opepříme a posypeme sušenými bylinkami, každý zvlášť zabalíme do alobalu. Necháme chvíli rozležet. Pak je položíme na rozehřátý gril a opékáme pod zavřeným poklopem asi 50 minut. Fólii otevřeme a brambory necháme trochu vychladnout. Rozkrájíme je na šest měsíčků. Na plátky slaniny dáme hoblinky sýra a lístky šalvěje, a do takto připravených kabátků pevně zabalíme kousky brambor. Grilujeme ještě asi 6 minut. FAJN TIP: Vyzkoušejte na brambory domácí koření. Smíchejte 1 lžičku sladké a 1 lžičku pálivé papriky, 1 lžičku bazalky, 1 lžičku majoránky, 1 lžičku saturejky, 1 lžičku drceného kmínu a 1 lžičku tymiánu. Použijte místo sušených bylinek. 5 TIPŮ

PRO ZDRAVÉ GRILOVÁNÍ • Gril před používáním vždy důkladně očistěte od všech zbytků z předchozího grilování. • Zásadní je, aby odkapávající šťávy nehořely. Toho docílíte díky technologicky modernímu grilu na plyn či dřevěné uhlí, případně grilovacími deskami či tácy, které odkapávající šťávy zachycují. Pokud ovšem budou příliš blízko zdroji žáru, může vzplanout i tuk či marinády v nich zachycené. • Je dobré vědět, že v přímém žáru (přímo nad žhavými uhlíky) lze grilovat pouze některé druhy masa, například steaky. Pro přímé grilování jsou nevhodná masa, ze kterých se vypéká hodně tuku (typicky krkovice), stejně jako marinovaná masa. • Zásadní je práce s teplotou. Každé maso vyžaduje trochu jiný přístup, ale obecně se dá říct, že zpočátku je důležité mít dostatečně vysokou teplotu, při níž je možné maso zprudka opéct a zachovat tak jeho maximální šťavnatost. Je však důležité v následující fázi propékání žár snížit, aby na povrchu nevznikala spálená místa. Ta mají negativní vliv na výslednou chuť ina zdravost pokrmu. • Grilujte čerstvé maso místo uzenin, karcinogenní látky se totiž tvoří obzvlášť snadno v uzeném mase v kombinaci s vysokou tep Foto popis|

Moravskoslezský deník Sázka na kvalitu: začíná ekologickým chovem a končí okamžikem, kdy je maso na pultu Moravskoslezský deník str. 10 Region BŘETISLAV LAPISZ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

26.6.2015

zpět Ostrava - „Snažíme se hospodařit jako naši prapředci, poctivě a ohleduplně k přírodě i našim zvířatům,“ uvedl v minulém článku Lukáš Mališka, spolumajitel Vítkovské zemědělské s.r.o. Objasnil také, jaktakovýekologickýchov vypadá. Farmáři z této zemědělské společnosti ale dobře vědí, že pokud nebudou sledovat a rozhodovat o dalším „osudu“ dobytka, který pokračuje porážkou na jatkách a končí prodejem vyzrálého masa zákazníkovi, jejich snaha žádný efekt nepřinese. A konečný zákazník ani nepozná, že jde o maso z jejich jalovic, volků a býčků, kteří byli chováni na ekologických loukách v Oderských vrších. Co následuje po porážce? Po porážce se dostavuje posmrtná ztuhlost, která pomíjí jen pomalu, u každého druhu masa je tato doba různá. „Maso dosahuje optimální kvality pro kulinární a technologické využití v různých časech post mortem, a to v závislosti na druhu masa a teplotě. V základní modelové situaci, kdy je jatečné zvíře správně zpracováno, rychle a správně zchlazeno a správně chladírensky skladováno (v teplotách od 0 do 2 stuoňů Celsia), hovězí maso ve čtvrtkách optimálně vyzraje za 10 až 14 dní. Roli hraje i kategorie skotu, tedy vliv věku a pohlaví, vysvětlil v příspěvku pro web Svazu zpracovatelů masa Ivo Ingr z brněnské Mendelovy univerzity. Vsadili na kvalitu Například ve Francii je nepsané pravidlo, že se hovězí neobjeví na pultech dříve než osm dní po porážce. České hovězí ale míří na pulty většinou už dříve. „Z ekonomických důvodů. Už tak je výroba hovězího pro producenty vlastně špatný kšeft. Dlouho trvá, než býček nebo jalovice vyrostou na jateční váhu. A aby se zpracovatelé zabývali tím, že nechají maso pořádně vyzrát, na to zapomeňte. Jsou to pro ně další ztráty, nemluvě o tom, že maso ztratí zráním minimálně deset až dvacet procent váhy. Takže v praxi máte maso v krámě třeba za pět dní,“ vysvětlil vyhlášený pražský řezník František Kšána. Lukáš Mališka z Vítkovské zemědělské říká, že popsaný postup v případě farmy Klokočov neplatí. „Jsme si vědomi, že pečlivým dodržováním pravidel pro suché zrání ztrácí vždy maso na váze a pro

nás jako farmáře to znamená obrovské ztráty. Na naší farmě v Klokočově a také v naší farmářské prodejně U Stračeny ve Svinově ve speciálních chladicích boxech za přísné kontroly chlazení a vlhkosti naše maso zraje a ztrácí na váze, ročně jde o tuny masa. Přesto jsme se touto cestou vydali, protože upřednostňujeme kvalitu. Chceme, aby si lidé už konečně uvědomili, jak chutná vyzrálé maso a že z čerstvého hovězího masa dobrý steak neudělá ani ten nejlepší kuchař,“ vysvětluje spolumajitel společnosti Lukáš Mališka. Maso z farmy Klokočov: prokazatelný původ a kvalita V Klokočově chovají specializovaná francouzská masná plemena na produkci masa (Limousine a Charolais). Jejich maso vykazuje velmi intenzivní masovou chuť a vyniká silným mramorováním, které je tak nezbytné pro chuť hovězího masa. Zvířata se od jara do podzimu pasou na ekologických pastvinách, v zimních měsících jsou na biofarmě krmena jen senem a senáží bez antibiotik, hormonů a pesticidů. „Maso pochází z mladých, dvou až tříletých jalovic, volků a býčků. Na ekologických jatkách je pak zajištěna bezstresová porážka. Z jatek je maso přepraveno naším chladírenským vozem,“ vysvětlil Lukáš Mališka. A protože ne každý zákazník je v této oblasti odborník, přidává i zajímavý příklad: „Často u řezníka můžete zaslechnout: Dejte mi tamten kousek, je pěkně červený, chci čerstvé maso. Mohu zákazníkům, kteří přijdou nakupovat do naší prodejny U Stračeny ve Svinově, doporučit: nebojte se tmavého masa. Tato barva je typická pro maso stařené, tedy vyzrálé,“ přidává radu na závěr Lukáš Mališka. Čtyři rady, jak si udělat doma dobrý steak 1. Na mase se nevyplatí šetřit Je důležité zvolit to správné maso: svíčkovou, roštěnec, pupek, lopatku, malý ořech... 2. Maso se také musí správně ukrojit „Většina se krájí přes vlákno,“ vysvětluje Vlastimil Lacina Jiroš z restaurace Čestr v Praze, která se snad jako jediná specializuje na pokrmy z českého uleželého hovězího masa. Steak má mít šířku dvou tří palců. „Pak je dobré nechat maso hodinu,odstát', aby se zahřálo. Na pánvičku či gril by se nemělo dávat přímo z lednice. Dostane šok,“ upozorňuje Vlastimil Lacina Jiroš. Maso je podle něj vhodné solit až těsně před tím, než ho dáte na stůl. 3. Rozehřejte gril Maso z každé strany zprudka minutu až minutu a půl opečte. Plamen můžete zmírnit, když jde steak sám odlepit z grilu. Dále maso pečte na nižší teplotě 15 až 20 minut. Pokud chcete dělat steak na pánvi, je nutné si pořídit kvalitní ocelovou nebo litinovou se silným dnem. Pánev s tenkým dnem rychle zchladne, maso se začne dusit a pouštět šťávu. Než se pustíte do jídla a maso rozkrojíte, počkejte ještě pět minut. 4. Jak je maso propečené Čím je maso,gumovější', tím méně je propečené. Umět steak propéct „na přání“ je součást umění, kterému se i zkušení kuchaři učí měsíce. Až budete dělat ten svůj první, zkoušejte jeho pružnost. Jakmile pruží jako bláto, je ještě moc brzy. Až začne být vůči stisku trochu odolnější, mohlo by to být ono. Ale to si každý musí vyzkoušet sám. Farma Klokočov, to je i sýrárna Na začátku roku 2013 otevřela Vítkovská zemědělská i svou sýrárnu. V ní nabízí pro milovníky bioproduktů domácí kravské, kozí a ovčí sýry, máslo, tvarohy a další výrobky z mléka. „V novém zpracovatelském provozu jsou s velkým podílem ruční práce vyráběny sýry a řada dalších mléčných výrobků. Zpracovává se čerstvě nadojené mléko od našich dojných ovcí, koz a krav chovaných v režimu ekologického hospodářství. Sýry i další výrobky jsou zpracovávány tradičními ručními postupy. Od roku 2014 je srdcem provozu nový pastér na zpracování čerstvého mléka pro výrobu sýrů a dalších mléčných výrobků,“ uvedl Lukáš Mališka. Foto popis| HOVĚZÍMASOve čtvrtkách optimálně vyzraje za 10 až 14 dní. Roli hraje i kategorie skotu, tedy vliv věku a pohlaví. Foto autor| Snímky: Deník/Pavel Sonnek Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Region; 10 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Region; 10 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Region; 10 Publikováno| Havířovský deník; Region; 10 Publikováno| Karvinský deník; Region; 10 Publikováno| Novojičínský deník; Region; 10 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Region; 10 ID| 1c19a26d-f713-47f7-8842-d7ba32450c26

novinky.cz Další skandál s čínskými potravinami: Celníci zabavili maso z dob Mao Cetunga 24.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Čínští celníci při poslední razii proti pašerákům mraženého masa zabavili více než 100 tisíc tun produktů v ceně tří miliard jüanů (asi 12 miliard korun). Mezi mraženými kuřecími křídly, hovězím a vepřovým se nacházely kusy staré více než 40 let, zpracovány byly tedy v době, kdy Číně vládl Mao Ce-tung. O kontrolách potravin informoval čínský státní deník China Daily. Během červnového celostátního zátahu bylo odhaleno 14 skupin pašeráků, kteří obchodovali s masem, jehož konzumace představuje velké zdravotní riziko, uvedla celní správa. V provincii Chu-nan byly zadrženy dva gangy a zabaveno 800 tun mražených masných produktů. „Maso páchlo, když jsem otevřel dveře, málem jsem se pozvracel,“ uvedl Čang Tchao, jeden z úředníků, který se kontroly v provincii zúčastnil. Podle úřadů neprošlo pašované maso veterinárními kontrolami, není proto možné zaručit, že neobsahuje životu nebezpečnou nákazu například v podobě viru ptačí chřipky. Čínský vůdce Mao Ce-tung zemřel v roce 1976. FOTO: Aly Song, ReutersVyrobeno před 40 lety Další problém představuje expirace. Doba spotřeby u některých produktů zabavených v oblasti Kuang-si Čuang vypršela už před 40 lety, tedy v době, kdy v Číně neohroženě vládl vůdce Mao Cetung. Právě stáří výrobků podle expertů představuje značné nebezpečí, protože běžný zákazník prakticky nerozezná čerstvě zmražený výrobek od zboží během let několikrát rozmrazeného. S masem totiž překupníci nezacházejí v rukavičkách, při převozu používají běžné automobily, nikoli mrazicí vozy, aby ušetřili. Čerstvé maso většinou nakupují za nízké ceny v zahraničí a převážejí je do Hongkongu, odkud putuje s pomocí najatých pašeráků do Číny přes Vietnam. Tak obrovské množství nezkontrolovaného masa je dalším vroubkem, či spíše zářezem v řadě skandálů na čínském trhu s potravinami v posledních letech. Před sedmi lety se například provalila aféra s mlékem kontaminovaným melaminem, po jehož požití se otrávilo téměř 300 tisíc dětí. Loni se zase zjistilo, že čínská firma dodávala do amerického řetězce McDonald’s prošlé maso.

URL| http://www.novinky.cz/ekonomika/373235...i-zabavili-maso-z-dob-mao-ce-tunga.html

parlamentnilisty.cz Kalousek u ohníčku otevřel flašku a přinesli mu párek od Babiše... Experti ale nad nejnovějším výkřikem marketingu TOP 09 kroutí hlavou parlamentnilisty.cz str. 0 Zprávy Olga Böhmová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

24.6.2015

zpět Kostelecké uzeniny s největší pravděpodobností nebudou místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska žalovat kvůli klipu „Hnutí za poctivé párky vám přeje poctivé uzenáře“. Kalousek totiž video s tímto názvem dnes zveřejnil na svém facebookovém profilu, ale kámen úrazu je v tom, že dílko dehonestuje zcela zjevně výrobky Kosteleckých uzenin. „Komentáře lidí na internetu hovoří za vše,“

uvedl k tomu pro ParlamentníListy.cz tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Videoklip po něm posoudili ještě mediální odborníci a také právnička. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek si sice nejnovějším klipem, který má zostudit Kostelecké uzeniny a jeho majitele Andreje Babiše, zřejmě nevykoleduje žalobu, ale i tak si zadělal spíše nežli na slávu na mediální ostudu. Dá se tak totiž usuzovat z reakcí lidí. “Herec Kalousek byl odjakživa šprýmař, ale v tomto klipu je za ještě většího kokota, než za jakého ho lidé považují!“... “No jo, Kalousek! Škoda že za svého tureckého hospodaření jako ministr financí nenatočil klip o poctivém ministru financí... Taky nám to rozkrádání republiky hodně smrdělo, žel, párky to už nespraví!“... “Trapák! Tohoto pošuka ještě nikdo nezavřel do blázince? Vždyť je to sám zloděj a zdemoloval naši zem s ostatníma kecálistama demokratickýma!“ To je totiž kratičký výběr z komentářů čtenářů, kteří nejnovější videoklip pocházející z dílny strany TOP 09 dnes ráno zhlédli jako doprovod článku ParlamentníchListů.cz. V klipu přitom vystupují pouze dvě postavy - Miroslav Kalousek a řezník, který má být “poctivým“, a prim pak hrají párky. O co jde? Zhruba minutové video diváky zavádí do hospodářského stavení kdesi na Bechyňsku. Je večer, na obloze svítí hvězdičky, v dáli slyšíme houkání sovy, cvrčci cvrlikají, štěká pes. V krbu praská oheň a Miroslav Kalousek sedí v houpacím křesle a čte si knihu. Kostelecké? Fůj! Tu náhle do místnosti vstupuje uzenář, který Kalouskovi nejprve podává pivo, ale následně servíruje politikovi párky s rohlíkem. Kalousek si nejprve přivoní a vzápětí - když se dozví, že to jsou Babišovy Kostelecké - se se znechucením odvrátí. Uzenář hned nato ale sáhne do udírny a vytáhne nožičku jiných párků. A k tomu říká: “Mirku, vem si od Lojzy. Ten nekrade!“ Kalousek se na to pobaveně rozesměje. “Hnutí za poctivé párky vám přeje poctivé uzenáře,“ uzavírá videoklip. KALOUSKOVO VIDEO S PÁRKEM ZDE Kalousek se tímto dílkem, které lze najít i na YouTube.com, prý chce angažovat v boji na podporu živnostníků proti údajné šikaně ze strany Ministerstva financí, vedené předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. “Kalousek býval kdysi poměrně mocný a dosti vtipný. Ty doby jsou - jak známo - dávno pryč. Politický i duchovní úpadek zmíněného muže je však zjevně mnohem rychlejší, než jsem se domníval,“ reagoval na klip pro ParlamentníListy.cz poslanec hnutí ANO Martin Komárek. Mluvčí: Je to pod úroveň lidské důstojnosti! Tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka, který mediálně zastupuje taktéž i Kostelecké uzeniny, pak k tomu jen suše uvedl: “Je politováníhodné, že pan Kalousek bezprecedentně veřejně zostuzuje poctivou práci patnácti stovek zaměstnanců Kosteleckých uzenin, ale zmíněné video je natolik pod úroveň základní lidské důstojnosti, že nemá smysl jej více komentovat. Komentáře lidí na internetu hovoří za vše.“ O případné žalobě ale ve vyjádření Hanzelky nepadlo ani slovo, přestože se jej i na to ParlamentníListy.cz tázaly. “Já se domnívám, že to je na žalobu slabé,“ uvedla namísto něj pro ParlamentníListy.cz někdejší politička a advokátka Hana Marvanová. “Osobně dělám žaloby na ochranu osobnosti, ale v tomto případě bych klientovi k tomu určitě řekla pokud by o nějaké žalobě uvažoval -, že to nemá smysl. Není to totiž adresné a není tady ani jasné, kdo vlastně ‚krade‘. Když se totiž v onom klipu řekne pouze, že ‚někdo nekrade‘ a domyslíte si k tomu, že někdo jiný krade, a není přitom ani vůbec jmenováno, kdo krade, tak to je velmi nezřetelné. Je to jen taková komplikovaná narážka, ale podle mě v rovině humoru. Takže já osobně to na žalobu nevidím, neboť taková žaloba by neuspěla,“ uvedla dále

Marvanová. Musí unést kritiku... “Když si odmyslíte rovnici politického konfliktu, který se kolem Babiše a Kalouska ve sněmovně dost často vede, tak to je celé takové legrační. Je to humor, i když ne zrovna moc povedený. Jakmile je ale někdo veřejně činný a nemusí to být zrovna politik, může to být i osoba veřejného zájmu anebo i firma, která figuruje v nějakých souvislostech na veřejnosti, tak musí unést nějakou formu kritiky anebo humoru či satiry,“ sdělila Marvanová ke klipu. Zda ale tímto počinem TOP 09 získá nové voliče, to se podle ní nedá jednoznačně odhadnout. “Je to takový tip virálů, který si lidé sice rádi na webu pouštějí, a to se buď mezi nimi uchytí a pak to mezi sebou citují, ale jestli tím získá strana, co takový tip virálů používá, tak to je hodně sporné. Může to ale trochu uškodit straně, která je terčem podobné satiry. Nemyslím si však, že to je to hlavní, podle čeho se lidé u voleb rozhodují. Politické satiry je spousta a ani se to nijak ve výsledcích voleb neodráží. Rozhoduje spíše to, co dělá konkrétně subjekt nebo politik, a ne to, jak ho očerní oponenti. Ale to je můj odhad jako někoho, kdo se v politice pohyboval,“ dodala Marvanová. Mikeš: Ano, narušil tím image Kosteleckých uzenin “Hnutí za poctivé párky je podle mého názoru pitomost, neboť párky se vyrábějí ve velkém,“ zostudil pak klip z dílny TOP 09 mediální expert Jiří Mikeš. Na rozdíl od Marvanové ovšem soudí, že je docela závažné, pokud ve videu Kalousek naznačil, že Babiš krade. “To je na tom klipu moc špatné. Je to zvláštní druh politické reklamy, která zasahuje do komerční reklamy, a já bych se vůbec nedivil, kdyby pan Babiš, nebo nejspíše Kostelecké uzeniny, pana Kalouska zažalovali. On jim totiž tímto klipem poškodil dobré jméno. Když totiž veřejně řeknu, že Kostelecké uzeniny ‚fuj‘ a pak naznačím, že kradou, tak to znamená, že on tím narušil image Kosteleckých uzenin jako dobrého výrobce. To je ale špatné. To Kalouskovi zrovna dobře nevyšlo,“ zdůraznil pro ParlamentníListy.cz Mikeš. Je si ale dobře vědom faktu, že Kalousek a Babiš si vzájemně zrovna servítky neberou. “Mně to připomíná letitou rivalitu mezi Coca-Colou a Pepsi Colou. Tam už se dnes nikdo nesoudí, tam už si jdou jen po krku a perou mezi sebou špinavé prádlo zcela veřejně a ještě do toho házejí další lejna,“ poznamenal. Přitakal ale na to, že podobná videa jako politická kampaň, která je zaměřená na určitou voličskou skupinu, mohou lidi přilákat. “Ono ale TOP 09 už nezbývá nic jiného, nežli jít do tvrdé konfrontační kampaně, protože jako strana nejde zrovna s preferencemi nahoru. No a když topce nevyšel antikomunismus - to ostatně dnes ani nikoho nezajímá - teď jdou vyloženě tvrdě do proklamací, že Babiš je představitelem oligarchů, kteří nás okrádali, okrádají a budou okrádat, a tak je nutné pryč s nimi. Všeobecně očekávám, že příští politické kampaně budou opravdu dělané ve velice tvrdém duchu,“ dodal Jiří Mikeš s tím, že ale možná TOP 09 také sází na fakt, že se o videu bude v médiích hovořit - ať již v dobrém nebo zlém duchu - a tak to také bude pro TOP 09 určitá publicita zadarmo. Zavádí do žumpy čtvrté cenové skupiny! Mediální expert Petr Žantovský pro ParlamentníListy.cz zdůraznil, že klip je výsledkem profesionální firmy, která dělala již v minulosti pro TOP 09 různé propagační kampaně, a z klipu je prý nadto ještě zřejmé, že nadcházející kampaň strany bude stejně jako dřív sázet na mladé voliče, kteří mají zároveň kladný vztah k novým technologiím, k sociálním sítím a k YouTube. “To ale určitě není z hlavy pana Kalouska, je to jistě z hlavy nějaké agentury, která je za to dobře zaplacena,“ zmínil k tomu. Podle něj je pak klip “Hnutí za poctivé párky vám přeje poctivé uzenáře“ v mezích politické reklamy relativně povedený a relativně dokonce i vtipný. “Trošku mám ale problém se slovem ‚Lojza nekrade‘, protože ta slova zavádějí z

určitého obrazného, intelektuálního zázemí do žumpy čtvrté cenové skupiny. To je ale úplně jiný žánr, a to se topce nepovedlo. Mistr se poněkud uťal. Zda je to na žalobu, to nevím, to ať posoudí právníci pana Babiše. Když tak pozoruji různá veřejná sdělení pana Kalouska a přidám si k tomu jeho působení na různých úřadech a ministerstvech a postech, tak mi to trošku zavání kozlem, který je zahradníkem. Kritizovat totiž někoho za něco, co on jiným stylem a v jiném provedení sám provozoval - tedy špatnou fiskální politiku, špatnou rozpočtovou politiku - tak to je na pováženou. Rozpočtová politika pana Kalouska totiž nebyla pravicová, ale byla v mnoha ohledech levicovější nežli Babišova,“ poznamenal Žantovský. Neví ale, zda tento klip anebo soubor podobných klipů zrovna TOP 09 přivábí další voliče. “Je ale zřejmé, že topkaři budou stavět všechny své budoucí politické kampaně na Andreji Babišovi, protože právě Miroslav Kalousek má ve svém hledáčku pana Babiše neustále. Navíc zřejmě pan Kalousek se ještě stále nesmířil s tím, že on již není tím, kdo rozhoduje o státní kase. Asi ho tento fakt hodně bolí, a proto je tak agresivní na Andreje Babiše. Klip mi přijde předzvěstí nějaké další kampaně, určitě tedy není poslední, neboť tým Karla Schwarzenberga nikdy nedělal ojedinělé kroky. Že si ale o to vše pan Babiš svým způsobem říká, tedy svými podnikatelskými aktivitami, to je pravda. Musí se proto smířit s tím, že podobných útoků na jeho osobu bude přibývat,“ uzavřel Petr Žantovský.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1387&clanek=381146

Jan Ziegler: Jatka za komunistů, špína, hnus a zlodějny parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice PV Český svaz zpracovatelů masa - TOP

30.6.2015

zpět Lži o údajných kvalitních potravinách za komunistů rozbíjí napadrť svědectví bývalého pracovníka zlínských jatek Jaromíra Merhauta. Kulinářské speciality v nich nevznikaly a pracovníci museli krást, aby uživili své rodiny. Jaromír pracoval v mrazírnách a zlínských jatkách v letech 1979 - 1986 a to, co popisuje, se dá nazvat jedním slovem hrůza, přesněji dvěma slovy příšerná hrůza. Tak strategické zásoby zamraženého masa se po několika letech, v některých případech dokonce až po šesti, odesílaly do Vitany, kde se z nich vyráběla hotová jídla. Jenom ze Zlína tam posílali desítky tun masa ročně. Hovězí svíčková bývala za bolševika úzký profil a v masnách většinou nebyla k dostání. Není divu, když 90% produkce se vyváželo do SRN, za rok jen ze Zlína to bylo cca. 60-80 tun. Vepřová svíčková se v podstatě na pulty našich obchodů skoro vůbec nedostávala. Největší část se vyvezla, zbytek zůstal na místě, a skončil u kotlety s kostí jako přívěsek, u nasekaných kotlet coby medailonek. Otřesná byla také výroba uzenin. K tomu Jaromír Merhaut vysvětluje. “Jeden zaměstnanec byl vyhrazen na zpracování tzv. vratek (= vrácené zplesnivělé uzeniny). To nejhorší se oškrabalo, ořízlo, a většina se vracela zpět k pomletí a přidání do uzenin. Měkké uzeniny se vařily a v pecích víceméně jen očoudily dýmem z pilin. O žádné uzení nešlo. Od potkanů ohryzaný kousky se jednoduše odřízly. Všechno se nacpávalo solí a dusičnany (sanitr) a dolívalo kýbly vody - do každého metráku suroviny na šunku nejmíň jeden. Pod černou vrstvou moravskýho uzenýho se ukryla kdejaká prošlá lhůta. Stačilo na nějaký ten den zaházet dusičnanem draselným, propíchat česnekovým extraktem, víc proudit, napatlat “asfaltem“. Trvanlivé salámy (selský, vysočina, poličan) se expedovaly jedenkrát týdně v pátek, čabajky a uherák pak čtyřikrát do roka, cca. 300 + 300 kilo na celý okres čtvrtletně.“ Povídačky o kvalitních potravinách za komunistů jsou pouhou lží Na jatkách to také vypadalo dost hrozně. “Kvičící vyděšená zvířata se mačkala v klecích, opožděným kusům se zapíchnul hák do řiti, přizvedl zadek a ubožák byl takhle dotlačen k ostatním. Prasata před

omráčením viděla své podříznuté druhy, mrskající se na hácích, protažených po omráčení za šlachami. V místě, kde se strhávala kůže z ještě teplého hovězího, bylo slizu po kotníky a smradu až na půdu, občas pod nohama křuplo nějaký to oko. Když se přivezla kvalitní prasata od malých soukromníků, byla označena a jejich maso rozhodně neskončilo v běžné distribuci, ale u velmi pravděpodobně u komunistických papalášů. Samozřejmě, i zaměstnanci si přišli na své. Všichni jsme kradli, od ředitele po poslední uklízečku. Sem tam se někdo naoko chytnul, aby jako byla ostražitost. Výše platů s tím tak nějak počítala, kdo by taky za 1400 stovek měsíčně tahal coby závozník denně na hřbetu desítky metráků masa, že... Denně se na zlínských jatkách prý tzv. vypařily 7 prasat a 1 kráva,“ tvrdí Merhaut. Čili osobní svědectví bývalého pracovníka socialistického masného průmyslu dokazuje, že povídačky o kvalitních potravinách za komunistů jsou pouhou lží a chemii se na nich také nešetřilo. To, že komunisté de facto nutili lidi ke zlodějnám, není žádnou novinkou. Tak tomu bylo třeba na hospodách, kde platy výčepních a číšníků činily cca 1400 až 1600 Kč měsíčně s tím, že oni si dokáží přilepšit. Normálně se s takovými výdělky nedala uživit rodina. Výsledkem pak byly podměrečná piva a malé porce, po kterých měly hlad i děti. A podobně tomu bylo u lékařů (on si pomůže úplatky) a také na jatkách, kde se na nějaké ztráty také nehledělo. Tento systém byl soudruhy více méně tolerován, pouze sem tam byl někdo odsouzen, to, aby se neřeklo. Většinou šlo o toho, který začal zlobit nebo z nějakého důvodu začal být soudruhům nepříjemný. Chápu, že stoupencům rudé totality se můj příspěvek nebude líbit, ale to je tak jediné, co s tím mohou dělat.


Plzeňský deník Lidé u nás už se při nakupování začínají více zajímat o příběh potraviny 30.6.2015

Plzeňský deník str. 52 Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Ministerstvo zemědělství připravuje dvě nová oficiální označení pro výrobky tuzemského původu, a to „Česká potravina“ a „Vyrobeno v České republice“. Doplní tak již zavedené značky Klasa a Regionální potravina. Má význam podporovat české potraviny? Myslím si, že to má význam. Zákazník dříve řešil jenom cenu, ale před několika lety se ukázalo, že začíná dávat důraz na kvalitu. A z různých průzkumů v posledním roce a půl vyplývá, že se začíná zajímat také o příběh konkrétní potraviny, tedy například o to, kde a kým byla vyrobena a z jakých surovin. Od výrobců navíc vím, že když získají označení Regionální potravina, roste jim prodej těchto produktů o pět až dvacet procent. Jaké záruky má zákazník u výrobků s logem Klasa nebo Regionální potravina? O značku Klasa žádá výrobce. Když splní vyšší kvalitativní požadavky na konkrétní produkty, udělí mu Ministerstvo certifikát. Pokud by ale poté kontroly našich dozorových orgánů, tedy Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy, zjistily, že výrobek neodpovídá kvalitě, kterou má mít, může Ministerstvo výrobci značku odejmout. Například letos v květnu přišla o značku Klasa společnost Promega spol. s r.o., a to u ovocné šťávy Hruška, a dva měsíce předtím společnost Včelpo spol. s r.o. u Medu květového lesního a Medu květového. Od roku 2003, kdy se značka Klasa uděluje, o ni přišlo deset výrobků. Přičemž v současnosti má certifikát Klasa více než 1100 produktů. Ministerstvo zemědělství připravuje dvě nová označení. Jsou to „Česká potravina“ a „Vyrobeno v

České republice“. Jak budou fungovat? Na úvod bych rád uvedl, že jde o nastavení pravidel pro dobrovolné označování původu, případně místa výroby. Prakticky, pokud půjde o jednosložkový výrobek, například ovoce, zeleninu nebo mléko, bude označení Česká potravina definovat, že sto procent suroviny pochází přímo z území ČR. V případě vícesložkových výrobků, například uzenářských, do kterých se přidává koření, které u nás neroste, chceme umožnit výrobci uplatnit nejméně 75 procent suroviny na začátku výrobního procesu z komodit pocházejících z České republiky. Pokud výrobce toto označení dobrovolně použije, zákazník hned uvidí, odkud nabízený produkt pochází. A u potravin, které nemůžeme vyrobit z domácích surovin, třeba čokoládové výrobky, může výrobce použít označení Vyrobeno v České republice. Tedy informovat spotřebitele, že výrobní proces proběhl tady. Nakupovat regionální potraviny nebo výrobky můžeme i na farmářských trzích. Chodíte na ně vy nebo vaše žena? My to máme poměrně jednoduché, protože pečivo nakupujeme od naší regionální pekárny a například masné výrobky od dvou firem, také v našem okrese. Mléčné výrobky nám vozí rovněž z jedné místní farmy, takže většinu výrobků máme poměrně jednoduše z blízkého okolí. Ale pokud jde o farmářské trhy, vnímám je jako fenomén posledních let. A vnímám je tak, že díky nim se o regionálních potravinách daleko více hovoří. Vznikají též kamenné farmářské prodejny a reagují i obchodní řetězce, které se snaží přilákat také regionální výrobce a nabízet jejich výrobky na svých pultech. Z toho je zřejmé, že lidé mají o kvalitní potraviny od menších farmářů zájem. Ale i na farmářských trzích se člověk občas zklame… Ano, to je pravda, farmářský trh není zárukou toho, že tam bude vždy jen kvalitní, regionální zboží. Viděl jsem, že na farmářském trhu prodával překupník například uzeniny ze zahraničí nebo možná nakoupené při nějaké akci v supermarketu. Ale jsem přesvědčen, že rozumný zákazník to umí odlišit. Vím to z vlastní zkušenosti, kdy jsem jako středoškolák prodával na tržišti v Přerově naše produkty z farmy. Zákazníci prodejce většinou znají, takže vědí, od koho nakupují. A pokud tam chodí pravidelně, je dobré tomu, u koho nakupují, říct své připomínky. Když je to férový výrobce, akceptuje je a bude rád, že má zpětnou vazbu. Aspoň já bych to tak vnímal. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 52 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 52 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 52 Publikováno| Chebský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 52 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 52 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 52 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 52 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 52 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 52 ID| 202ef9ae-53d6-4d80-a422-d41daae3e9f8

Regionální potravina: soutěž, kde vyhrává vždy jen ten nejlepší 30.6.2015

Plzeňský deník str. 58 Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Brodská klobása, lahodný křimický salát s koprem či jahodová zmrzlina. To jsou jen některé z vítězných produktů letošního šestého ročníku soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje. O

průběhu soutěže a dalších zajímavostech jsme hovořili s Ing. Ivo Šaškem, CSc., manažerem Místní akční skupiny Pošumaví, zástupcem spolukoordinátora soutěže v Plzeňském kraji. Přešínská játrová paštika zauzená (HEREJK s.r.o.) – kategorie Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas Brodská klobása (MASO WEST s.r.o.) – kategorie Masné výrobky trvanlivé Přírodní sýr (Soukromá farma Holštýn – Minimlékárna JOMA) – kategorie Sýry včetně tvarohu Kváskový chléb pšeničnožitný (Pekařství U Seberů) – kategorie Pekařské výrobky včetně těstovin Klatovské duo řezy (Střední škola zemědělská a potravinářská Klatovy) – kategorie Cukrářské výrobky včetně cukrovinek Nebílovský mošt – příchuť jablko hruška (LUKRENA a.s.) – kategorie Alkoholické a nealkoholické nápoje Lahodný křimický zelný salát s koprem (Ing. Jaroslav Labokowicz) – kategorie Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě Jahodová zmrzlina (Pavel Štáhlich) – kategorie Ostatní Cena nebyla udělena v kategorii Mléčné výrobky ostatní * Jaký byl letošní zájem ze strany regionálních výrobců? Do letošního šestého ročníku se přihlásilo jednatřicet výrobců se sedmdesáti osmi různými výrobky. * Komu je soutěž Regionální potravina určena? Soutěž má svá pravidla. Je určena malým firmám s počtem do 250 zaměstnanců či rodinným firmám. Soutěží se celkem v devíti kategoriích. Letos byli vyhlášeni vítězové v osmi kategoriích, protože u jedné porota usoudila, že soutěžící výrobek nemá charakter regionální potraviny a není až tak nadprůměrný, aby byl být oceněn. Z toho také vyplývá, že ne za každou cenu musí být v každé kategorii vyhlášen vítěz. * Do soutěže Regionální potravina se aktivně zapojuje také Plzeňský kraj. Jakou roli hraje? V úvodu je třeba říct, že soutěž Regionální potravina je organizována Ministerstvem zemědělství České republiky, koná se ve všech krajích a každý kraj si může upravit metodiku podle svých specifik. V Plzeňském kraji máme za sebou v pořadí již šestý ročník a v posledních pěti letech se stal velmi významnou soutěží díky spolupráci s Plzeňským krajem. Kraj podporuje jednotlivé regionální výrobce nejen mediálně a formálně, ale také tím, že výrobky, které v minulých ročnících zvítězily, od výrobců odebírá a dává z nich dohromady dárkové koše pro různé kulturní, společenské či sportovní akce nebo události. * Jak dlouhé období uplyne od vyhlášení soutěže po vyhlášení vítězů? Na začátku jsou vždy vybráni administrátoři a koordinátoři soutěže. Administrátorem soutěže ministerstvo pověřilo Státní zemědělský a intervenční fond, který ve spolupráci s Potravinářskou komorou České republiky spolupracuje s administrátory v jednotlivých krajích. Koordinátorem v Plzeňském kraji je Krajská agrární komora v Plzni, spolukoordinátory jsou Místní akční skupina Pošumaví, zapsaný spolek, a Úhlava, o.p.s. Tito tři partneři mají nejprve za úkol vyhlásit daný ročník soutěže Regionální potravina, většinou prostřednictvím médií. Jednotliví regionální výrobci pak mají určitou dobu na přihlášení do soutěže. Musí samozřejmě splnit určité podmínky – poslat popis výrobku, jeho fotografii a jeho označení. Pak zasedne hodnotitelská komise, která provede sumarizaci dat a vyhodnocení. Komise vybere vítězné výrobky z jednotlivých kategorií a výsledky zašle ministrovi zemědělství, který následně vydá certifikát o udělení značky Regionální potravina, jenž je navíc podepsaný hejtmanem příslušného kraje. Tento certifikát opravňuje výrobce využívat načku Regionální potravina po dobu čtyř let. Po všech formálních a administrativních úkonech následuje oficiální vyhlášení výsledků soutěže. To je v každém kraji jiné, v Plzeňském je zvykem, že bývá hned po ukončení formalit, zhruba do měsíce po rozhodnutí komise. Již pátým rokem probíhá toto vyhlášení právě ve spolupráci s Plzeňským krajem na Festivalu regionálních potravin. Letos se poprvé konal na nádvoří Plzeňského Prazdroje. * Jak postupuje porota při hodnocení? Porota nehodnotí pouze senzorické vlastnosti, protože například při posuzování chuťových vlastností, když se sejdou dva lidé, může každému chutnat něco jiného. Porota tedy nejprve ohodnotí každý výrobek bodově a pak přistoupí k formálnímu hodnocení, což je hodnocení obalu výrobku a také hodnocení označení výrobku. I tyto faktory hrají stejně důležitou roli jako chuťové vlastnosti.

* Jaké výhody vyplývají pro vítěze jednotlivých kategorií? Výherci mají právo zúčastnit se se svou vítěznou potravinou patnácti ochutnávek na propagaci regionálních potravin v regionu. Tyto akce jsou rozvrženy na celý rok. Mohou se zúčastnit buď samotní výrobci, nebo koordinátoři zajistí, aby se jejich výrobky nabízely, vystavovaly, ochutnávaly a v průběhu jednotlivých akcí prodávaly. Jak už jsem řekl, výherce obdrží certifikát a právo označit výrobek značkou Regionální potravina po dobu čtyř let. Dostane také sadu tří tisíc letáků s popisem svého výrobku, dále katalog vítězných soutěžních výrobků z Plzeňského kraje za celou dobu konání soutěže. * Těší vás každoroční zájem firem z Plzeňského kraje? Je zajímavé, že v Plzeňském kraji je zájem o soutěž regionálně rozmístěn. Největší zájem je mají firmy z oblasti na jih a západ od Plzně, to znamená okresy Tachov, Domažlice, Klatovy, Plzeň–jih. Naopak méně jich je z oblastí Plzeň–sever a Rokycany. Může to být tím, že si výrobci předávají informace mezi sebou, a mohou tak mít i obavu z toho, že přihlášením do soutěže na sebe upozorní nejrůznější kontrolní orgány. Což je nakonec pravda, protože v komisi zasedá i zástupce veterinární správy či Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Zajímavým postřehem je i to, že masné výrobky mají větší zastoupení než výrobky z ovoce a zeleniny či cukrářské výrobky. Hodně jsou zastoupeny také výrobky pekařské. Například letos vyhrálo malé Pekařství U Seberů, které se zúčastnilo soutěže poprvé. Z toho vyplývá, že soutěž není vůbec o tom, že porota už jednotlivé výrobce zná a oni se účastní každoročně, ale skutečně o velké konkurenci výrobků a skutečnosti, že nakonec vyhraje ten nejlepší. * Stalo se, že jste museli některého z přihlášených odmítnout, například proto, že nesplnil některý z požadavků? Co se týká administrativních záležitostí, vše proběhlo vždy v pořádku. Problémy pak někdy nastanou v okamžiku, kdy komise začne hodnotit jednotlivé výrobky – například chybí doba trvanlivosti, datum minimální spotřeby. Možná to vypadá jako drobnosti, ale z pohledu spotřebitele jsou to věci důležité. * Můžete naše čtenáře seznámit s letošními vítězi soutěže a akcemi, kde jejich výrobky mohou ochutnat, případně koupit? Samozřejmě, velmi rád, a zároveň jim doporučím návštěvu lokálních farmářských trhů nebo farmářských prodejen, mnohé z nich tyto výrobky do své nabídky zařazují. Pro spotřebitele je také dobrým informačním zdrojem webová stránka http://www.regionalnipotraviny.cz na portálu ministerstva zemědělství, kde najdou veškeré aktuální informace o regionálních potravinách, včetně potřebných kontaktů. *** Přehled akcí, kde se představí letošní vítězové Regionální potraviny Plzeňského kraje 25.července – Farmářské trhy Sušice 31.července – Železnorudské slavnosti 1.srpna – Krašovský jarmark 22.srpna – Liblínské slavnosti 2015 aneb Liblín opět městysem 5.září – Dožínky s Plzeňským krajem a pivní slavnosti v Přešticích 12.září – Poznej svého farmáře – Ekofarma Šumava 13.září – Dny Evropského kulturního dědictví ve Spáleném Poříčí 19.září – Dny Evropského kulturního dědictví v Klatovech 24.září – Slavnosti jablek Nebílovy 24.září – Veletrh cestovního ruchu ITEP Plzeň 3.října – Slavnosti jablek Krasíkov 9.října – Výstava českých a bavorských zahrádkářů, včelařů a chovatelů Plzeň

17.října – Zabijačkové hody Klatovy Vítězové jednotlivých kategorií 6. ročníku soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 58 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 58 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 58 Publikováno| Chebský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 58 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 58 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 58 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 58 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 58 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - regionální potravina aneb potraviny z našeho kraje; 58 ID| ecc72b6c-4475-47c1-8485-9ee7e198cf56

Právo Nálepku Regionální potravina pro klobásu i borůvkový lopaťák Právo str. 12 Severní Morava a Slezsko (plk) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

25.6.2015

zpět O osm nových položek z Moravskoslezského kraje by se mohl rozrůst seznam výrobků pyšnících se titulem Regionální potravina. Nyní může tuto značku užívat 39 potravinových výrobků. Soutěž je určena malým a středním potravinářským a zemědělským výrobcům. Letos přihlásili výrobci z kraje do soutěže zhruba stovku výrobků, ty včera v Ostravě posuzovaly hned dvě hodnotitelské komise. „Výrobce musí splnit obecné, speciální a regionální podmínky, tou nejzákladnější je, že daný výrobek musí být vyroben v regionu a z regionálních surovin, a to alespoň ze 70 procent, a základní surovina musí být stoprocentně regionálního původu,“ popsala mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková, které základní podmínky musí výrobce, usilující o značku, splnit. Komise včera hodnotily výrobky v devíti kategoriích, ocenění Regionální potravina na čtyři roky mohl získat pouze jeden výrobek z každé kategorie. Na certifikát nakonec komisaři nominovali Warischovu pečenou klobásu z výrobny Maso V + W, copánek solený hlavnický vyráběný Zemědělským a obchodním družstvem Hlavnice, bílý jogurt od Vojtěcha Menšíka, Hukvaldský lopaťák borůvkový z Hukvaldské pekárny, Labužníkův mls z firmy belva, Aroniovo-be-s zový sirup vyráběný Lubomírem Janhubou, Meruňkový extra džem od Moniky Suškové a Libavský med květový, jehož výrobcem je Dalibor Vraník. Podle Novákové značka Regionální potravina výrobcům pomáhá. „Máme od nich zpětnou vazbu a 82 procent výrobců uvádí, že značka zvýšila poptávku a prodej potraviny, a pokud jde o zvýšení obratu, tak ten se pohybuje mezi dvěma až 30 procenty,“ nastínila s tím, že řezníci, pekaři i jiní výrobci regionálních potravin si značku pochvalují. „Řada z nich uvažuje o tom, že se po čtyřech letech o ni přihlásí znovu,“ dodala. Foto popis| Nejen vzhled, vůni i chuť hodnotili včera komisaři při udělování titulu Regionální potravina. Důkladně se ale například zajímali i o složení jednotlivých výrobků. Foto autor| Foto PRÁVO – Pavel Karban Regionální mutace| Právo - severní Morava a Slezsko

Prosperita

AČTO se rozrůstá o nové členy Prosperita str. 1 Titulní strana (tz) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

24.6.2015

zpět Asociace českého tradičního obchodu, která zastupuje na 7000 českých prodejen potravin, za krátkou dobu své existence zaznamenala značný ohlas a na českém trhu si dokázala vybudovat poměrně silné postavení. To dokládá nejen skutečnost, že je významným partnerem při utváření nové legislativy, ale také stále rostoucí počet členů Asociace z řad kvalitních českých výrobců potravin. Na svém posledním představenstvu se AČTO opět rozrostlo o nové členy, kteří patří mezi renomované a velmi úspěšné výrobce potravin. Do řad Asociace nově vstoupil Plzeňský Prazdroj, jenž je synonymem pro špičkové pivo s tradicí, a česká čokoládovna Carla, která kvalitou svých produktů úspěšně konkuruje nadnárodním společnostem, a dokonce je dodavatelem pralinek prvotřídní kvality pro belgický trh. „Velmi si vážíme zájmu o spolupráci s AČTO. Jako obchodníci jsme připraveni podpořit české výrobce kvalitních potravin a zároveň cítíme velkou podporu ze strany potravinářů,“ řekl po jednání představenstva s členy AČTO Zdeněk Juračka, předseda Asociace. „Za zásadní považujeme spolupráci na společných marketingových projektech, na podporu českých nezávislých obchodníků a výrobců potravin,“ deklaroval Jiří Štorch, člen představenstva AČTO, a dodal: „Vznikla tu jedinečná platforma pro spolupráci na dobré věci.“ Na tom se ostatně shodli všichni přítomní zástupci obchodníků i výrobců potravin. Asociace českého tradičního obchodu vznikla v červenci 2014 jako historicky první a největší konsolidovaný subjekt, který sdružuje maloobchodníky z oblasti malého a středního podnikání. Zakládajícími členy byla Skupina COOP, Brněnka, ESO Market, ČEPOS, ENAPO a CBA. V současnosti AČTO představuje přibližně 25% podíl na trhu s potravinami.

Novela zákona o významné tržní síle může zdražit potraviny a narušit tržní prostředí Prosperita str. 9 Jasné argumenty (tz) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

24.6.2015

zpět Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky, jehož členy jsou i největší obchodní řetězce působící u nás, nesouhlasí s návrhem vládní novely zákona o významné tržní síle a jejím zneužitím. Další zpřísnění regulace v maloobchodu jde proti trendu samoregulace v zemích Evropské unie a může mít výrazně negativní dopad na tuzemskou ekonomiku. Zástupci největších obchodních řetězců na trhu proto připravili společné prohlášení, které bude věcně argumentovat ve prospěch korektního obchodování. „Novela zákona povede v obchodních řetězcích ke standardizaci podmínek a de facto k vyloučení svobodné soutěže. Brání obchodnímu vyjednávání a za vše hrozí doslova likvidačními sankcemi. Výsledkem bude zvýšení cen zboží,“ upozornila Marta Nováková, prezidentka SOCR ČR, a dodala: „ZoVTS má diskriminační charakter, protože se vztahuje pouze na obchodníky. Je ale zřejmé, že také mnozí dodavatelé mají významnou tržní sílu. Vyzýváme proto politickou reprezentaci, aby novelu ZoVTS nedoporučila ke schválení. Samotný zákon považujeme za nekoncepční a navrhujeme jeho zrušení bez náhrady.“ Z důvodové zprávy předložené do vlády v polovině roku 2013 vyplývá, že novela tak, jak je nyní projednávána, znevýhodňuje zákazníky, odběratele i stát. Negativní důsledky regulace se mohou promítnout například do nárůstu cen potravin v obchodech. Riziko výrazných sankcí za individuální jednání s tuzemským dodavatelem může vést k upřednostnění zahraničního zboží a v konečném důsledku postihne zákazníky, ať v podobě vyšších cen, nebo menšího výběru. ZoVTS nabyl účinnosti 1. února 2010 a od počátku se setkává s negativní odezvou. Cílem zákona je ochrana dodavatelů potravin před praktikami obchodních řetězců. Samotná novela má odstranit nejasnosti vyplývající z jeho současného znění. „Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské

soutěže je zcela zavádějící a zmatečná. Neexistují žádná pravidla, vydávaná rozhodnutí jsou obsahově neudržitelná. Novela v tomto směru nic nemění,“ uvedl Igor Kremla, vedoucí oblasti Právo & Compliance ve společnosti Kaufland Česká republika. Riziko sankcí za individuální jednání s tuzemským dodavatelem může dále způsobit, že obchodník od něj raději nenakoupí zboží pro své prodejny, které jsou často i v zahraničí. To by znamenalo propad exportu potravin a zboží českých výrobců, snížení konkurenceschopnosti českých potravin a potažmo i další důsledky, jako jsou nižší daňové odvody pro stát nebo zvýšení nezaměstnanosti v maloobchodu, službách či stavebnictví. „Podíl potravin od českých výrobců a dodavatelů se u velkých řetězců pohybuje mezi 70 až 80 procenty a export českých výrobků prostřednictvím obchodních řetězců je v objemu desítek miliard korun,“ shrnul Pavel Mikoška, Quality Director ze společnosti AHOLD Czech Republic, provozující prodejny Albert. Novela dopadá na odběratele s ročním obratem přesahujícím pět miliard korun, což se v podstatě týká jen řetězců se sídlem mateřské společnosti v jiném členském státě Evropské unie, tedy zahraničních investorů. V souvislosti s výší obratu mohou být nastavené sankce likvidační i za ojedinělá pochybení, která by neměla dopad ani na maloobchodní trh, ani na spotřebitele. Šlo by třeba jen o jednodenní zpoždění úhrady faktury. Obchodník s obratem nad 5 miliard korun za rok má navíc podle návrhu novely významnou tržní sílu vůči všem, monopolní dodavatele či oligopoly nevyjímaje. Tato skutečnost může být v rozporu s právem EU. Zástupci SOCR ČR i jednotlivých řetězců se shodují v tom, že ZoVTS žádný zásadní pozitivní efekt za pět let trvání nepřinesl. Navíc tvrdá regulace a snahy o její zpřísnění neodpovídají trendu EU, která vyjadřuje podporu dobrovolné regulaci. Je třeba také vzít v potaz, že investice do rozvoje obchodní sítě v českém maloobchodě i velkoobchodě dosáhly od 90. let 20. století přes 600 miliard korun. Největšími investory jsou velké nadnárodní řetězce. Z uvedených 600 miliard představovaly investice deseti největších maloobchodních společností 60 procent, tedy přes 350 miliard korun. To se promítlo do zkvalitnění maloobchodu u nás, kultivaci prodeje i nakupování a výhod jak pro státní kasu, tak pro koncové spotřebitele. V diskuzi o uvedeném zákoně zazněla také myšlenka, že není zcela korektní nechat investory v ČR utrácet peníze a poté jim znesnadnit regulacemi jejich business. Největší obchodní řetězce zde investovaly stovky miliard korun a mají nárok na předvídatelné podnikatelské prostředí. *** Novela ZoVTS: * brání běžnému obchodnímu vyjednávání; * umožňuje dodavatelům šikanovat odběratele; * může způsobit nárůst cen potravin v obchodech; * představuje hrozbu snížení podílu českých potravin v obchodech; * může omezit vývoz tuzemských produktů; * znevýhodňuje spotřebitele, odběratele i stát; * jde proti trendu EU, která vyjadřuje podporu dobrovolné regulaci Pro investice potřebujeme předvídatelné podnikatelské prostředí Na dvě otázky ke žhavému tématu odpověděli zástupci významných obchodních řetězců: 1. Co by pomohlo k dalšímu rozvoji vaší společnosti na českém trhu? 2. Jak hodnotíte nastavenou regulaci ve vztazích mezi odběratelem a dodavatelem? Jan Žák ředitel nákupu MAKRO ČR 1. Makro jako velkoobchod je specifické tím, že i naši zákazníci jsou podnikatelé. Našemu rozvoji by tedy pomohly stejné věci jako více než milionu malých a středních podniků, na které cílíme. Prioritou je zejména stabilita právního prostředí, protože pouze zákony, které se nemění každý rok či dva jsou schopny vytvořit předvídatelné prostředí, v němž se bude podnikatelům dařit. 2. V první řadě si myslím, že speciální regulace vztahů mezi odběrateli a dodavateli není potřeba. Naše vztahy jsou vždy ukotveny smluvně a po vzájemné domluvě a zohledňují požadavky obou stran. Stávající regulace je příliš jednostranná. Pokud my jako velkoobchod chceme nakoupit třeba cukr, jsou na nás aplikována mnohem přísnější pravidla, než když ten samý cukr nakupuje výrobce, který jej dále zpracovává. Vztah mezi dodavatelem cukru a odběratelem je přitom v obou případech stejný a výrobce může mít na trhu i větší podíl než my. Michael Šperl vedoucí oblasti Mediální marketing/Distribuce Kaufland Česká republika

1. Domníváme se, že dalšímu rozvoji naší společnosti by pomohla nižší nebo nízká legislativní regulace, stejně jako zjednodušení právních a daňových předpisů. 2. Z našeho pohledu jde o zbytečný zásah státních autorit do vztahů, které se na liberalizovaném trhu vytvářejí lépe a stabilně na základě vlastní motivace. Máme navíc pocit, že regulace ve vztahu mezi odběratelem a dodavatelem je bohužel diskriminační a selektivní vůči obchodu s potravinami. Pavel Mikoška Quality Director AHOLD Czech Republic 1. Dalšímu rozvoji naší společnosti na českém trhu by pomohlo odstranění zbytečných regulací, které deformují tržní prostředí, chrání ekonomicky neefektivní dodavatele a zvyšují byrokratickou a ekonomickou zátěž odběratelů. 2. Nastavená regulace postrádá jakékoli ekonomické odůvodnění a v konečném důsledku poškozuje zákazníky. Jako taková je v rozporu s ústavními principy rovnosti a měla by být, podle mého názoru, zrušena. Foto popis| Na snímku uprostřed Pavel Mikoška, ředitel pro kvalitu, AHOLD, a viceprezident SOCR ČR pro obchod, a Marta Nováková, prezidentka SOCR ČR, společně s dalšími zástupci obchodních řetězců při jednání o budoucnosti českého obchodního podnikání

Česká chuťovka vstoupila do 7. ročníku, Dětská chuťovka slaví 5. výročí Prosperita str. 14 Potraviny jako téma (tz) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

24.6.2015

zpět Stalo se již módním trendem upřednostňovat nákup českých potravin, což je z různých důvodů, nejen ekonomických, ale třeba i ekologických, určitě dobře. Označovat potravinu za českou se tak stává konkurenční výhodou, proto se již vedou dokonce spory o to, co je a co není česká potravina, kolik procent složek z tuzemských zdrojů musí taková potravina obsahovat apod. Na první pohled to může vypadat sofistikovaně, na druhou stranu se však jako vždy ďábel skrývá v detailu. Jak se bude například prokazovat a kontrolovat, kolik procent suroviny skutečně pochází z domácích zdrojů? Je 75 % tak akorát a 73 % už málo? Nevyvolá to další byrokratickou zátěž, která i bez toho dusí české výrobce zpravidla mnohem víc než jejich zahraniční konkurenci, což má samozřejmě dopady i na nákladovou stránku výroby a nemůže se nepromítnout i do spotřebitelských cen? Značky Česká chuťovka a Dětská chuťovka se jakékoliv zbytečné byrokracii snaží vyhnout, a proto jednoduchým a průhledným způsobem deklarují zákazníkovi jen to, co je obsaženo už v jejich názvu: oceněná potravina byla vyrobena českým výrobcem a na území ČR a především -spotřebiteli bude chutnat! Důraz na chuť je pak tím stěžejním, protože co jiného než právě chuť korunuje každou potravinu? Tím se také obě značky odlišují od všech dalších ocenění, která mohou čeští potravináři u nás získat. Po šesti úspěšných ročnících se budou letos výrobci kvalitních českých potravin tedy znovu ucházet o značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka 2015. Odborným garantem soutěže je tradičně Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i., v jehož sídle projdou počátkem října přihlášené dobroty anonymním senzorickým hodnocením renomovanými odborníky. Značka Dětská chuťovka 2015, která nemá u nás a zřejmě ani jinde obdoby, oslaví letos malé jubileum - pět let od svého vzniku. Bude ji opět udělovat dětská porota složená z členů Dětské tiskové agentury, žáků ZŠ Londýnská a studentů SPŠ potravinářských technologií v Podskalské v Praze, za jejíž významné podpory se také soutěž koná. Jen výrobky označené touto značkou jsou senzoricky hodnoceny skutečně dětmi, a odrážejí tak věrně jejich chuťové preference, což je důležité nejen pro spotřebitele, ale i pro samotné výrobce. Kromě toho by organizátoři rádi propagací této značky podpořili zájem mladé generace o uplatnění v potravinářském průmyslu, který řadu let setrvale klesá a reálně tak hrozí, že v brzké době budou u nás chybět například kvalifikovaní řezníci a další potravináři. Co to může v budoucnosti znamenat pro kvalitu tradičních českých potravin, je nasnadě. Za šest let existence se značkou Česká chuťovka může pyšnit již celkem 282 potravin, Dětských chuťovek bylo dosud uděleno 65, přičemž zájem výrobců o jejich získání se rok od roku zvyšuje. Letošní 7. ročník soutěže se opět koná pod záštitou pana Milana Štěcha, předsedy Senátu Parlamentu ČR. Předávání ocenění se tak uskuteční 22. října znovu v nezapomenutelné atmosféře historických prostor Valdštejnského paláce, sídle Senátu. Přítomní novináři tam i letos na základě

vlastní ochutnávky předají třem z oceněných plaketu Cena novinářů - Česká chuťovka 2015 a již potřetí bude také slavnostně dekorován Rytíř české chuti, kterým je každý rok poctěna jedna výrazná osobnost českého potravinářství. Přihlášku i pravidla soutěže, jakož i seznam historicky všech úspěšných výrobců a oceněných potravin, lze nalézt na http://www.ceskachutovka. cz. Českou chuťovku je možné také sledovat na facebooku, kde jsou uveřejňovány aktuální informace a novinky od držitelů ocenění. Generálním partnerem České chuťovky je již tradičně skupina COOP a skupina Ahold. I letos je partnerem také spořitelní družstvo Artesa, které podnikatelům a firmám poskytuje úvěry s individuálními podmínkami formou provozního i investičního financování a pro účastníky soutěže opět připravilo zvýhodněnou nabídku úvěrů. Mediálním partnerem celé soutěže je vydavatelství AGRAL s tituly Potravinářská revue, Potravinářský zpravodaj a Řeznicko-uzenářské noviny, časopis Prosperita a společnost Falcon Media Broadcast, partnerem Dětské chuťovky pak je tradičně i Dětská tisková agentura. Foto popis|

Test DNES Překvapení: velké množství masa a málo éček Test DNES str. 2 Grilovací klobásy HANA VEČERKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

30.6.2015

zpět Chutnají dobře Pozitiva: Grilovací klobásy mají mnohem více masa a méně aditiv než špekáčky. A většinou i dobře chutnají. Negativa: Některé klobásy slibují víc masa, než v nich ve skutečnosti je. Masovou chuť někdy přebíjí koření. P o mnoha minulých testech špekáčků, v nichž jsme potkávali výrobky s minimem masa, zato s velkým množstvím náhražek, byl test grilovacích klobás příjemným překvapením. Zjistili jsme, že klobásy jsou plné masa a náhražkové suroviny v nich nejsou téměř žádné. Zdá se, že výrobci grilovacích klobás se přizpůsobili tomu, co dnes požadují zákazníci. „A to je víc masa, méně soli, vyřazovat éčka, glutamáty a všechny pomocné látky, jako je třeba sója,“ uvádí výrobní ředitel společnosti Maso uzeniny Písek Josef Grůbr. Jen čtyři vzorky z jedenácti testovaných měly obsah masa pod 85 procent, čtyři měly nad 90 procent. Nejmasitější Párty klobása z Globusu, která v testu zvítězila, obsahovala 98 procent! Jen pro srovnání: v posledním testu špekáčků byl průměrný obsah masa 60 procent. Výrobci někdy obsah masa nadsazují Přestože byl zjištěný obsah masa obecně vysoký, jen málokdy se číslo na obale shodovalo s hodnotou v laboratorním protokolu Státního veterinárního ústavu v Praze, kde klobásy analyzovali. Někdy byl obsah vyšší, někdy nižší, ale po započtení nejistoty měření ještě vyhovující. Ve dvou případech však nestačila ani tolerance deseti procent. Klobása s česnekem Múúú obsahovala 72 procent masa (nejméně ze všech), obal přitom sliboval 88 procent. Podle výrobce to ovšem byla chyba, mělo tam být uvedeno 75 %. „Kvůli pochybení lidského faktoru bylo k názvu Klobása s česnekem zkopírováno složení výrobku Pikant klobása. Chybu jsme sami v rámci vlastní kontroly našli a ihned opravili,“ uvedl Radek Šůs z firmy Maso Uzeniny Písek. Bavorská klobása Ponnath deklaruje na obale 95 procent masa, laboratoř však zjistila jen 84 procent. Sušická firma na žádost redakce o vyjádření nereagovala. Pokud výrobce nedodrží údaj o složení, uvedený na obale, jde o klamání spotřebitele, za které mu hrozí až milionová pokuta. Červené, nebo bílé? Na rozdíl od špekáčků u grilovacích klobás neexistuje žádný předpis, který by říkal, jak mají vypadat a chutnat, co v nich smí a co nesmí být. I proto se výrobky, které jsme zahrnuli do testu, mezi sebou

lišily. Byly mezi nimi jak klasické červené silnější klobásy, které připomínají špekáčky, tak bílé klobásy s bylinkami v tenkém střívku, které se více či méně podobají hubeným norimberským klobásám. Světlé jsou proto, že se do nich nepřidávají solicí směsi s dusitanem sodným (E250), který dodává masným výrobkům růžovou barvu. I když se velká část toxických dusitanů ve výrobku rozloží, jsou grilovací klobásy bez přídavku dusitanů považovány za zdravější. Nehledě na to však mezi produkty na grilování u zákazníků vede špekáček. „Hned za ním je obyčejná česká řeznická klobása, ani ne příliš papriková, ani příliš kořeněná,“ říká předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud. Teprve pak přicházejí na řadu bílé klobásy. Červené klobásy chutnaly více Většina degustátorů, kterým jsme předložili grilované klobásy k hodnocení, dávala přednost červeným klasickým klobásám před bílými bavorskými. Nejvíc jim chutnala Klobáska od Mistra z Kosteleckých uzenin, polovina hodnotitelů ji dala na první místo. Ale i s ostatními byli vesměs spokojeni. Pochvalovali si chuť i dobrou skladbu surovin, výtky směřovali spíš k technologickému provedení. Některé vzorky byly drobivé, někdy se z nich uvolňovalo velké množství tuku… „Nenašel jsem tu jedinou vadu spočívající v použití špatného masa, například zapařeného nebo narušeného. V několika vzorcích se projevilo množství kolagenních částí a chrupavek, v jedné byly dokonce patrné kostní úlomky,“ vypočetl vady klobás další z porotců, Miloš Kavka ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Hodně bakterií, ale žádné nebezpečí V několika klobásách našli v laboratoři větší množství mikroorganismů, které nejsou nebezpečné pro zdraví, ale signalizují nastartovaný proces kažení. Ukazují tedy, že se s klobáskami vždy nezacházelo tak, jak to vyžaduje správná hygienická praxe. Na vině přitom nemusí být výrobce, chyba se mohla stát v kterémkoliv článku řetězce od výroby, přes dopravu, skladování a prodej. Každé porušení teplotního řetězce může vést k pomnožení bakterií. „Grilovací klobása Vocílka není určena k přímé spotřebě za syrova. O nutnosti důkladně ji tepelně upravit zákazníky na etiketě zřetelně informujeme,“ uvedl shodně výrobce klobásy Vocílka (Kostelecké uzeniny) i prodejce, pro něhož je vyrobena (Billa). Klobása je totiž na rozdíl od ostatních označena jako polotovar, což je vlastně syrový výrobek. Vysoká teplota při grilování bakteriální mikroflóru zničí. Určité množství střevních bakterií jsme našli i v originální norimberské klobáse Schlütter’s Echte! Německý výrobce tvrdí, že výrobní procesy má nastaveny tak, aby všechny případné bakterie byly spolehlivě zlikvidovány. Nechal si sám provést kontrolní analýzy stejné šarže. „Ty prokázaly, že testovaný výrobek je zdravotně naprosto nezávadný,“ uvedl právní zástupce německého výrobce David Štros. V dalších vzorcích, které zkontrolovala česká veterinární správa, se už žádné nežádoucí bakterie neprokázaly. Bez lepku, bez sóji, bez glutamanu Vítězná klobása z Globusu byla označena „bez lepku“, ale lepek nebyl obsažen ani v žádném jiném vzorku. Znamená to, že výrobci nenastavují maso moukou nebo pšeničným škrobem. Další pozitivní zprávou je, že klobásy neobsahovaly sójovou bílkovinu ani glutaman sodný. Deklarován byl v jednom výrobku, ale ani v něm nebylo kyseliny glutamové, aminokyseliny přirozeně se vyskytující v mase, víc než v ostatních vzorcích. Výsledky testu na straně 4 a 5 *** Vítěz testu Párty klobáska Globus Jak vám chutnaly testované klobásy? Sám bych si na gril vybral některou z těch výrazně masových klobás, třeba tu s česnekem. Naopak mi nechutnaly paprikové klobásy – byly hodně ostré a hlavně hodně mastné. Miloš Kavka, metodik pro kontrolu masných výrobků SZPI

Jsem příjemně překvapen. Myslím, že úroveň je velmi dobrá. Ani jeden vzorek nebyl vyslovený propadák. Každý, kdo má zájem o grilovací klobásy, si může vybrat – ať už tenčí bílou, nebo nějakou pikantnější, či obyčejnou. Protože já jsem jako pravý český konzument spíš na buřty, tak mi víc chutnaly silnější a šťavnatější klobásy než ty bílé bavorské. Jiří Drobný, odborník na masnou výrobu Ústav pro vyšetřování potravin S kvalitou jsem maximálně spokojen, nenašel jsem tady výrazné chyby či nesrovnalosti, ať se týká výběru masa, nebo koření, všechno bylo velice přijatelné. Snad bych jen víc upřednostnil vyváženou chuť masa a koření. Pokud je v klobáse víc papriky, tak to přebije ostatní chutě a zážitek už není takový. Každý si může přece chuťově klobásu doladit podle svého nějakou omáčkou. Pavel Doležal, manažer kvality Kostelecké uzeniny Foto autor| Foto: Lukáš Procházka, Mafra Foto autor| Foto: Profimedia.cz O autorovi| HANA VEČERKOVÁ, REDAKTORKA TESTU DNES

Chuťově dobré, občas příliš kořeněné 30.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Výsledky testu Pro grilovací klobásu je nejpodstatnější dostatek masa. Většina vzorků ho měla hodně. Párty klobáska Globus 1,7 cena (1 kg) 129 Kč výrobce Globus, hyper. Černý Most koupeno Globus složení: vepř. maso 90 %, voda, přír. střívko, sůl s jodem, směs koření, antiox. E300, gluk. sirup, stabil. E450, dextróza, bylinky, extrakty koření, aroma Co zjistil test Bílá klobása bez dusitanů s vysokým podílem kvalitního masa. Středně hrubá konzistence, chuť dobrá, ale méně šťavnatá a výrazná, patrné kolagenní části. Méně kořeněná masitá klobása norimberského typu. smyslové hodnocení ..... 2,1 obsah tuku ...... 23 % obsah masa ...... 98,3 % Láďa Grileman Klobáska od Mistra 1,9 cena (1 kg) 155 Kč (69,90 Kč/450 g) výrobce Kostelec. uzeniny Kostelec koupeno Globus složení: vepř. maso 90 %, voda, sůl, bramb. škrob, stabilizátory E250, E450, E451, antioxidant E316, barvivo E120, sušená zelenina (česnek), koření Co zjistil test Po započtení 10% nejistoty měření obsah masa vyhovuje uvedené hodnotě. Velmi dobrá hodně masová klobása vyvážené chuti, středně hrubá, střívko tužší, šťavnatá, po grilování trochu sušší. Chuťově nejlepší. smyslové hodnocení....... 1,7 obsah tuku ....... 24 % obsah masa ..... 88,5 % Schneider Grill klobása papriková 1,9 cena (1 kg) 150 Kč (59,90 Kč/400 g) výrobce Masokombinát Plzeň koupeno Albert složení: vepř. maso 85 %, voda, sůl s jodem, směs koření a extraktů koření, paprika, dextróza, glukóz. sirup, stabil.

E451, zahušť. E407a, modif. škrob, česnek, antioxidant E316, konzervant E250, vepř. střívko Co zjistil test Vysoký obsah masa, ale i tuku. Výrazně papriková klobása středně hrubé konzistence. Vady ve vypracování – pórovitost, vzduchové bubliny. Hodně ostrá! smyslové hodnocení ........... 2,4 obsah tuku ......... 30 % obsah masa ......... 95,2 % Šanda Grilovací klobása na váhu 2,0 cena (1 kg) 219 Kč výrobce Petr Šanda Golčův Jeníkov koupeno Lahůdky Sváček složení: vepř. maso 60 %, hov. maso 20 %, vepř. sádlo, vepř. kůže, směs koření, kukuřičný škrob, kyselina askorbová, E450, E300, olej Co zjistil test Bílá klobása z malého řeznictví s vysokým obsahem masa i tuku, bez dusitanů. Příjemná vůně, konzistence dobrá, soudržná, na skusu kolagenní části. Vyrovnaná chuť a vůně, po grilování sušší. Lépe vypadá než chutná. smyslové hodnocení ..... 2,3 obsah tuku ......... 33 % obsah masa ........ 90,9 % Dr. Natur Grilovací klobása Pikant 2,1 cena (1 kg) 166 Kč (49,90 Kč/300 g) výrobce Zeman maso-uzeniny Plzeň koupeno Globus složení: vepř. maso 85 %, voda, sůl s jodem, směs koření a extrakty koření, stabilizátor E451, gluk. sirup, zahušť. E407a, dextróza, vepř. bílkovina, česnek, antiox. E316, konzervant E250 Co zjistil test Pikantní klobása s vysokým obsahem masa. Vyšší počet mikroorganismů a bakterií mléčného kvašení. Hodně kolagenních částic, po opečení vytéká tuk. Dobrá, ale paprika přebíjí chuť masa. smyslové hodnocení ........... 1,8 obsah tuku ....... 28 % obsah masa ....... 92,7 % Schlütter Echte Original Nürnb. Rostbratwürste 2,1 cena (1 kg) 283 Kč (84,90 Kč/300 g) distributor Ponnath Řez. mistři Sušice koupeno Globus složení: vepř. maso 95 %, vepř. sádlo, sůl s jodem, koření, dextróza, kyselina citronová, extrakty koření, skop. střevo Co zjistil test Nejdražší ze všech. Obsah masa vyhovuje deklaraci po započtení 10% nejistoty měření. Bez dusitanů. Zjištěno malé množství nežádoucích bakterií, v dalších kontrolovaných vzorcích se nenašly. Konzistence středně hrubá, střívko měkké, chuť velmi dobrá, po grilování sušší. smyslové hodnocení ....... 1,9 obsah tuku ....... 26 % obsah masa ....... 90 % Purland Bavorská masová klobása 2,3 cena (1 kg) 113 Kč (49,90 Kč/440 g) výrobce Kaufland (Modletice) koupeno Kaufland složení: vepř. maso 84 %, vepř. sádlo, jodid. sůl, koření, dextróza, regul. kyselosti E331 a E330, antioxidanty E300 a E301, extrakty koření, přír. vepř. střevo Co zjistil test Nejlevnější ze všech. Není tepelně opracovaná (masný polotovar). Vysoký obsah masa. Bez dusitanů. Konzistence nesoudržná, chrupavky, střívko měkké. Chuť nevýrazná, málo koření. Dost mastná. smyslové hodnocení ....... 2,7 obsah tuku ....... 27 % obsah masa ...... 88,5 % Ponnath Bavorská gril. klobása 2,4 cena (1 kg) 235 Kč (46,90 Kč/200 g) výrobce Ponnath Řez. mistři Sušice koupeno Globus složení:

vepř. maso 95 %, vepř. sádlo, sůl s jodem, koření, dextróza, kys. citronová, extrakty koření, skopové střevo Co zjistil test Bílá klobása bez dusitanů patří k nejdražším. Obsah masa nižší než deklarovaný. Konzistence středně hrubá, za syrova pevná, po grilování sušší, střívko měkké. Voní po bylinkách, chutná velmi dobře, ale je hodně tučná. Mastnější „norimberská“ klobása ze Sušice. smyslové hodnocení ..... 1,8 obsah tuku ..... 33 % obsah masa ...... 83,4 % Grill & Fun Klobásky 2,6 cena (1 kg) 175 Kč (69,90 Kč/400 g) vyrobeno v Polsku koupeno Lidl složení: vepř. maso 85 %, sůl, mléčnan sodný, difosforečnany, síran vápenatý, octany sodné, mléčnan vápenatý, alginan sodný, koření a extrakty koření, glukóza, glutaman sodný, kys. askorbová Co zjistil test Bílá klobása bez dusitanů, ale s deklarovaným glutamanem. Nižší obsah masa. Vypracování méně kvalitní (na řezu chrupavky). Chuť nevýrazná, málo šťavnatá, po grilování sušší. Chutná po koření, ne po mase. Přebylinkovaná. smyslové hodnocení ...... 3,1 obsah tuku ....... 30 % obsah masa ..... 85,2 % Vocílka Grilovací klobása 2,6 cena (1 kg) 160 Kč (48,60 Kč/304 g) výrobce Kost. uzeniny Planá n. L. koupeno Billa složení: vepř. maso 88 %, vepř. sádlo, voda, skop. střívko, sůl, octan sodný, citrát sodný, kyselina askorbová, askorbát sodný, extrakt z červ. řepy, koření Co zjistil test Červená klobása bez dusitanů. Obsah masa po započtení 10 % nejistoty měření vyhovuje deklaraci. Zjištěn vysoký počet mikroorganismů a bakterií mléčného kvašení. Hrubé kolagenní částice, klobása se rozpadá za syrova i po upečení. Koření přebíjí chuť masa. smyslové hodnocení ...... 2,9 obsah tuku .........19 % obsah masa .... 80,7 % Múúú Klobása s česnekem 2,7 cena (1 kg) 180 Kč (64,90 Kč/360 g) výrobce Maso uzeniny Písek koupeno Globus složení: vepř. maso 80 %, hov. maso 8%, voda, sůl s jodem, směs koření, česnekové floky, difosforečnany, trifosforečnany, kys. erythorbová, erythorban sodný, konzervant E250, kouř. aroma Co zjistil test Červená česneková klobása. Nejnižší obsah masa, ani s 10% nejistotou měření neodpovídá deklaraci. Málo tuku. Střívko tužší, chuť dobrá, horší zpracování – na řezu patrné hrubé částice, chrupavky a úlomky kostí. Pivo nutné! smyslové hodnocení ....... 1,9 obsah tuku ...... 17 % obsah masa ..... 71,7 % ROZDÍLY Co je co • Tepelně opracovaný masný výrobek Většina klobás je takto označena, znamená to, že se dají jíst i zastudena (podobně jako třeba špekáček). • Masný polotovar Tak byly označeny dva výrobky – Vocílka a Purland. Klobása je syrová a musí být před konzumací tepelně upravena. Porota • Pavel Doležal, manažer kvality Kostelecké uzeniny • Jana Dostálová, Vysoká škola chemickotechnologická v Praze • Jiří Drobný, Ústav pro vyšetřování potravin • Josef Grůbr, výrobní ředitel Maso Uzeniny Písek • Vojtech Ilko, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze • Miloš Kavka,

metodik pro kontrolu masných výrobků SZPI • Jaromír Kloud, předseda Českého svazu zpracovatelů masa • Pavel Maurer, gastronomický publicista • Lukáš Tetřev, provozní vedoucí restaurace Kastrol • Jan Wiesner, vedoucí oddělení kvality Lidl O testu Klobásy jsme prověřili v laboratoři i na grilu • Do testu jsme vybrali 11 klobás, které na obale zdůrazňují, že jsou určeny ke grilování. Většina vzorků pocházela z hypermarketů od velkých výrobců nebo z vlastní výroby řetězců. Jeden vzorek byl od „malého“ uzenáře a koupili jsme ho v lahůdkářství. Nezařadili jsme ani jednu klobásu vyrobenou ze „separátů“, tedy strojně odděleného drůbežího masa. • Ceny klobás se pohybovaly od 113 do 283 korun za kilo. • V Česku nejsou grilovací klobásy na rozdíl od Německa nijak definovány, proto se v testu ocitly poměrně nesourodé vzorky. Na jedné straně to byly „bílé“ klobásy, vyrobené bez použití dusitanových solí (E 250), které se chutí podobají bavorským klobáskám s bylinkami (zařadili jsme i jednu originální norimberskou klobásu). Na druhé straně klasické „červené“ klobásy (barvu jim dávají dusitany, ale třeba i paprika), které mají v Česku delší tradici. • Ve Státním veterinárním ústavu v Praze zjišťovali obsah masa, čistých svalových bílkovin, obsah tuku a soli. Prověřovali přítomnost lepku a kyseliny glutamové a provedli mikrobiologické rozbory. • K posouzení chuti jsme pozvali výrobce i odborníky na masnou výrobu. Vzorky při degustaci nám připravovali na plynovém grilu v pražské restauraci Kastrol. Porota hodnotila školními známkami od jedničky (velmi dobrý) do pětky (zcela nevyhovující) konzistenci, vůni a chuť opečených. Posuzovala také vzhled a konzistenci klobás za syrova. Známku testu tvoří: 40 % smyslové hodnocení porotou 35 % obsah masa 10 % informace pro spotřebitele (čitelnost, srozumitelnost, rozdíl oproti deklaraci) 5 % mikrobiologický obraz 5 % složení 5 % obsah tuku Známka se vztahuje k testovaným vzorkům. Společný test deníku MF DNES a časopisu Svět potravin ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR Foto popis|

tn.cz Kalouskovo video válcuje internet! Šklebí se nad párky od Babiše 24.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Sociálními sítěmi na internetu se bleskovou rychlostí šíří videoklip "na podporu živnostníků", který natočil a zveřejnil Miroslav Kalousek. Nepokrytě v něm útočí na svého politického rivala, ministra financí Andreje Babiše. Skrze jeho párky... Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09, zveřejnění klipu avizoval už včera, když si na svůj profil na Facebooku zavěsil fotku českého řezníka a dodatkem "Hnutí za poctivé párky uvádí Poctivé uzenáře". O žádný velkofilm ale nejde. Klip trvá zhruba minutu a vystupuje v něm kromě řezníka/uzenáře jen Miroslav Kalousek. Ten je v roli hosta, sedí před krbem a hledí do plamenů, když mu uzenář nejprve donese pivo. Kalousek se optá, zda je ze sedmého schodu a když se mu dostane kladné odpovědi, labužnicky se napije. To už mu ale uzenář nese také párky s rohlíkem. Kalousek je už málem ochutná, když mu však řezník řekne, že jsou Kostelecké (tedy Babišovy), poslanec je s odporem vrátí na talíř a odsune. Jako před revolucí? Babiš si na mě vede spis, tvrdí poslanec ČSSD

Na to uzenář vytáhne z udírny jiné párky a podává je Kalouskovi se slovy: "Mirku, vem si od Lojzy. Ten nekrade." Sklidí za to pobavený smích místopředsedy TOP 09. Klip končí slovy "Hnutí za poctivé párky vám přeje poctivé uzenáře". Videoklip už komentují první politici. Rovněž na Facebooku ho ohodnotil europoslanec Tomáš Zdechovský těmito slovy: "Miroslav Kalousek je trapný a ubohý. V té trapnosti dotahuje jednu z nejpitomnějších kampaní Stanislava Grosse Myslím to upřímně. Jinak skvělý způsob, jak naštvat lidi z Vysočiny, kteří pracují v kosteleckých uzeninách." ČTĚTE TAKÉ: Dánsko má brutálně sexy budoucí političku: Podívejte se na její NEJ fotky Prezident Liberlandu zatčen! Proč? Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jun2015/1763489.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/videoklip-kal...toci-na-babise-pres-nechutne-parky.html

TEST ŠPEKÁČKŮ: Které jsou skvělé a které jen zabalená paštika? 25.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Léto je tu a to znamená, že přišel čas tradičního opékání špekáčků. Výrobku, který prošel v posledních letech dosti divokým vývojem. Od doby, kdy nám výrobci jako špekáček nabízeli kdovíco, je snad už definitivně pryč, ale i tak jsou mezi uzeninami (často s velmi podobnou cenou) velké rozdíly. Poradíme, na kterých buřtech si pochutnáte a kterým byste se měli raději vyhnout. Podívejte se na hodnocení špekáčků: A kdo oblíbenou českou pochoutku hodnotil? Oslovili jsme odborníky na slovo vzaté, profesionální gastrokonzultanty z albertovské restaurace Potrefená husa, kteří vuřty naslepo otestovali tak, aby vzorky zůstaly anonymní a hodnocení nestranilo žádnému výrobci. SUPER RECEPT: Udělejte si lahodné a rychlé buřty na pivu! Testované špekáčky jsme podrobili hned několika senzorickým testům. Hodnotila se vůně buřtů, jejich vzhled a samozřejmě chuť. A to nejen za tepla, ale i za studena. Co se týče vzhledu, rozkrojený špekáček by měl mít kostky špeku v sobě pevně ohraničené a tužší. Kořeněný by být správný špekáček jen solí, pepřem a trochou muškátového květu, nic víc. Podívejte se, jak dopadl test zastudena: Ačkoli výrobky si byly za studena vzhledově i chuťově hodně podobné, na opravdové lámání chleba (nebo spíše uzeniny) došlo až po jejich opečení. Právě tepelná úprava totiž mezi uzeninami odhalila doslova propastné rozdíly. Zatímco některé chutnaly jako ohřátá paštika ve střívku, v jiných mohl člověk odlišit chuť skutečného masa a poctivého špeku. Podívejte se, jak dopadl test po opečení: 1. K Classic - špekáčky Cena: 68,90 Kč

Homotnost: 640 g Cena za 100g: 10,77 Kč Výrobce: PRANTL Masný průmysl s.r.o., Žirovnice Složení: Hovězí maso 38,5 %, vepřové maso 17,5 %, vepřové sádlo, pitná voda, bramborový škrob, dusitanová solící směs, kořenicí přípravek, tuk max. 45 % Hodnocení: Vypadá dobře, hezky zauzený, dobře voní. Je provázkovaný, vypadá sympaticky. Špek je nakrájený, ne namletý, možná je špek trochu nesourodých velikostí. Chuťově za studena je to dobrý průměr. Za tepla je to vuřt, který si pamatuji z dětství, velmi dobrý. 2. Karlova koruna - špekáčky Cena: 69,90 Kč Homotnost: 640 g Cena za 100g: 10,92 Kč Výrobce: Masokombinát Plzeň s.r.o., Plzeň, ČR Složení: Hovězí maso 39 %, vepřová slanina, pitná voda, vepřové maso 18 %, bramborový škrob, jedlá sůl s jodem, směs koření, stabilizátory (difosforečnany, trifosforečnany), česnek, antioxidant (kyselina L-askorbová), konzervant (dusitan sodný), tuk max. 45% Hodnocení: Vzhledově hezký, provázkovaný, malý buřtík. Maso je trochu horší, je vidět chrupavka, která by tam neměla být. Malý podíl špeku, špatné krájení, chrupavky. Za studena chutná jako paštika ve střívku. Opečený je dost slaný a má tuhou slupku, ale není to tak zlé. 3. - 4. Vocílka - špekáčky Cena: 39,90 Kč Hmotnost: 400 g Cena za 100g: 10 Kč Výrobce: Vocílka, ČR Složení: Vepřové maso 40 %, vepřové sádlo 25 %, hovězí maso 10 %, pitná voda, vepřové kůže 5 %, bramborový škrob, jedlá sůl, stabilizátory, rýžová vláknina, směs koření, extrakty koření, dextróza, antioxidant E300, zvýrazňovač chuti a vůně E621 Hodnocení: Šňůrkovaný, na pohled sympatický. Struktura vypadá dobře, ale kousek chrupavky se také najde. Na špekáček hodně jemný. Za studena hodně mdlý. Opečený lepší průměr, jemný, dobré maso. Slupka je trochu tužší, ale nechutná špatně. 3. - 4. Prantl - špekáčky Cena: 129 Kč Homotnost: 1280 g Cena za 100g: 10 Kč Výrobce: PRANTL Masný průmysl s.r.o., Žirovnice

Složení: hovězí maso 38,5 %, vepřové maso 17,5 %, vepřové sádlo, pitná voda, škrob, dusitanová solicí směs, kořenící přípravek, česnek, stabilizátory: difosforečnou, trifosforečnany, antioxidant: kyselina askorbová, jedlé vepřové střevo, tuk max. 45 %. Hodnocení: Pěkná barva, vyuzený, struktura není úplně špatná. Při testu za studena jsme narazili na chrupavku, kůže je tužší. Po opečený hodně jemný, špek se nevypeče, chuťově nic moc. 5. - 6. Pikok - tradiční špekáčky Cena: 64,90 Kč Homotnost: 600 g Cena za 100g: 10,81 Kč Výrobce: Steinhauser s.r.o., Tišnov Složení: Vepřové maso 54 %, vepřové sádlo, pitná voda, hovězí maso 26 %, dusitanová solicí směs, koření, sušená zelenina, tuk max 45 % Hodnocení: Je to takové rozpité, struktura masa je ale lepší. Za studena není chuťově špatný, jemný, ne tak slaný. Chutná líp než vypadá. Po opečení se trochu svraštil, chybí tam jemný špek, chuť není moc dobrá. 5. - 6. MÚÚÚ - farmářské špekáčky Cena: 94,90 Kč Homotnost: 600 g Cena za 100g: 15,81 Kč Výrobce: Maso uzeniny Písek, a.s. Složení: vepřové maso 41 %, hovězí maso 13 %, vepřové syrové sádlo 33 %, voda, jedlá sůl s jodem, směs koření, extrakty koření, stabilizátor: trifosforečnany, antioxidant: crythorban sodný, cukernaté látky, konzervant: E250, barvivo: paprikový extrakt, kouřové aroma, tuk max 45 % Hodnocení: Hodně velký, struktura zajímavá, špek tam je, bez chrupavek. Moc nevoní. Má hodně umělou slupku, chuťově za studena to není úplně zlé. Špek se vypekl, ale jinak je to hodně nevýrazný, nenadchne ani neurazí. 7. Váhala - špekáčky extra Cena: 74,90 Kč Homotnost: 680 g Cena za 100g: 11 Kč Výrobce: Váhala a spol. s.r.o., Hustopeče nad Bečvou Složení: Vepřové a hovězí maso min 70 %, syrové sádlo, voda, vepřové kůže, bramborový škrob, bílkovina živočišného původu, jedlá sůl, stabilizátor E250, E451, látka zvýrazňující chuť a vůni E621, dextróza, aroma, antioxidant E315, koření, extrakty koření, česnek, zahušťovadlo E415, tuk max. 30 % Hodnocení: Není skoro uzený, špek má ostré hrany, je hodně světlý. Skoro bez vůně, paštika ve střívku. Za studena nevýrazný. Opečený je hodně svraštělý, strukturou připomíná sekanou, hodně

slaný. 8. - 9. Clever - špekáčky Cena: 63,90 Kč Homotnost: 640 g Cena za 100g: 10 Kč Výrobce: Kostelecké uzeniny a.s., Kostelec Složení: Vepřové maso 40%, vepřové sádlo 25%, hovězí maso 10%, pitná voda, vepřové kůže 5%, bramborový škrob, jedlá sůl, stabilizátory, potravinářská vláknina, směs koření, extrakty koření, dextróza, antioxidant E300, zvýrazňovač chuti a vůně E621 Hodnocení: Sponkovaný, trochu světlejší, špek je krájený. Chuťově není špatný, dobře slaný, možná příliš jemný. Pořádně se vypekl, ztratil hodně na váze. Chuť ale dobrá není. Jak maso, tak slupka. Nemá konzistenci špekáčku. 8. - 9. Kostelecké uzeniny - špekáčky Cena: 44,90 Kč Homotnost: 400 g Cena za 100g: 11,23 Kč Výrobce: Kostelecké uzeniny a.s., Kostelec Složení: Vepřové maso 40%, vepřové sádlo, pitná voda, hovězí maso 10%, vepřové kůže, bramborový škrob, jedlá sůl, stabilizátory E450, E451, látka zvýrazňující chuť a vůni E621, antioxidant E300, rýžová vláknina, směs koření a extraktů koření, tuk max. 40% Hodnocení: Opět provázkový, trochu bledší. Na pohled je tam méně špeku. Za studena není špatný, na skus je tam cítit maso. Hezky vypečený, je tam cítit nějaké umělé látky, hodně slaný. 10. Globus - špekáčky Cena: 37,60 Kč Homotnost: 380 g Cena za 100g: 10 Kč Výrobce: Steinhauser s.r.o., Tišnov Složení: Vepřové maso 43%, vepřové sádlo 30 %, hovězí maso 17%, pitná voda, přírodní střívko, solící směs, směs koření, dextroza, glukózový sirup, antioxidant E300, stabilizátor E450, extrakty koření, tuk max 45 % Hodnocení: Byl sice sponkovaný a hodně pomačkaný z balení, ale struktura je velmi pěkná. Paprika, která je ve složení by tam správně být neměla. Je pěkně mastný, špek je tam cítit. Vadí nám tuhá slupka. Opečený vypadá dobře, je trochu do červena, ale chuťově mdlý. ČTĚTE TAKÉ: 12 receptů na přípravu vajíček. A snídaně už nebude nikdy nuda!

Jaké jídlo škodí vašim mazlíčkům? Tady jsou 3 jedy Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jun2015/1760020.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/test-spekacku...tstvi-a-ktere-jen-zabalena-pastika.html

Výrobci přiznávají: Šidíme potraviny kvůli řetězcům! 25.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Mají tak neotřesitelné postavení, že dodavatelům diktují téměř nesplnitelné podmínky. Řeč je o obchodních řetězcích. Výrobci se v anonymním průzkumu teď přiznali, že právě kvůli silnému tlaku řetězců šidí výrobu potravin! Je to alarmující, ale zase tolik lidí to nepřekvapí. Výrobci se přiznali k tomu, že šidí potraviny. Proč? Protože se musí podřídit diktátu obchodních řetězců, které jim diktují "vražedné" podmínky. "Řetězce mají na některých produktech i více jak stoprocentní marži, přitom na tom samém výrobku má dodavatel marži 2 procenta," uvádí výzkum nevládní nezisková organizace Ekumenické akademie Praha. Ta prováděla průzkum mezi českými výrobci a dodavateli pro obchodní řetězce. Vyplývá z něj, že mnoho dodavatelů je na řetězcích silně závislých a prodej přes ně je pro ně zásadní, aby vůbec přežily, proto jsou ochotni na nevýhodné podmínky přistoupit. Podle výzkumu totiž až pro 85 procent českých domácností jsou supermarkety hlavním místem nákupu. "Smlouvu nevidíte do té doby, než si vás tam pozvou. Nesmíte si ji vzít s sebou. Nesmíte opustit jejich místnosti, ve kterých sedíte a buď to podepíšete nebo ne. V momentě, kdy nesouhlasíte s jejich smlouvou, tak nedodáváte," popisuje anonymně jeden z dodavatelů. Řetězce pak při jednání s dodavateli tlačí především na cenu, ale také i na bezpečnost i hygienu potravin. "Podle některých výrobců je kvůli tlaku firem nutné sahat i po méně kvalitních surovinách, především v oblasti nebalených a pultových potravin. Na maloobchodním trhu je také stále méně firem, přežijí jen ty velké. V konečném důsledku se tak můžeme kvůli praktikám obchodníků dočkat vyšších cen a mnohem menší rozmanitosti produktů," komentuje výzkum Barbora Mrázková z Ekumenické akademie. Podle Ekumenické akademie je český maloobchodní trh velmi nepřátelský vůči malým a středním firmám a stále více se koncentruje okolo velkých hráčů. "Kvůli nízkým výkupním cenám, ztrátám při neodebrání zboží, bonusům, zpětným platbám či pokutám není mnoho firem schopno generovat žádný zisk, popřípadě svoje zboží dotují," píše studie. ČTĚTE TAKÉ. Staré jídlo nevyhazujte. Vykouzlíte z něj bezva pochoutky! Tipy na ovocnou snídani. Bude lahodit vašemu oku i žaludku! Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jun2015/1763746.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/vyrobci-prizn...potraviny-je-to-ale-kvuli-retezcum.html

tyden.cz Kvůli tlaku řetězců šidíme potraviny, přiznali výrobci

tyden.cz str. 0 Česko - red -, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - TOP 25.6.2015

zpět Obchodní řetězce mají na českém maloobchodním trhu tak významné postavení, že mohou diktovat svým dodavatelům téměř jakékoli podmínky. Dodavatelé se jim převážně vždy podřídí, někdy i za cenu toho, že své zboží prodávají s minimálním nebo nulovým ziskem či ho dotují. Obchodní řetězce mají na českém maloobchodním trhu tak významné postavení, že mohou diktovat svým dodavatelům téměř jakékoli podmínky. Dodavatelé se jim převážně vždy podřídí, někdy i za cenu toho, že své zboží prodávají s minimálním nebo nulovým ziskem či ho dotují. Pro mnohé potravinářské firmy neexistuje jiná alternativa, než dodávat zboží velkým obchodníkům, pokud chtějí udržet objem výroby a zůstat součástí trhu. Vyplývá to z anonymního průzkumu nevládní organizace Ekumenická akademie mezi 30 dodavateli potravin. Svaz obchodu a cestovního ruchu k tomu uvedl, že průzkum jasně neuvádí ani zadavatele, ani zvolenou metodiku, a bez těchto faktických údajů se jeho výsledky jeví jako "velmi pochybné". Prezidentka svazu Marta Nováková uvedla, že svaz se chtěl zúčastnit tiskové konference, kde byl průzkum zveřejněn. "Byl však odmítnut s tím, že prezentace je vytvořena pouze pro speciálně vybraný okruh osobností a zástupců," dodala. Většina maloobchodních řetězců podle ní působí na českém trhu dlouhodobě a "po celou dobu spolupracuje s českými dodavateli". Zároveň prý velký počet dodavatelů přináší "velmi konkurenční prostředí, které dává velkou možnost volby zákazníkům". Eventuální spory mezi obchodníky a dodavateli lze podle Novákové řešit v rámci Iniciativy pro férový obchod, do které jsou zapojeni obchodníci, výrobci i zemědělci. Podle výzkumu Ekumenické akademie se zneužívání nerovného postavení vůči svým dodavatelům projevuje na způsobu vyjednávání smluv, vynucování poplatků nebo tlakem na nižší ceny. Dodavatelé jsou například postaveni před hotovou smlouvu, do které nesmí nijak zasahovat a musí se jí podřídit, tvrdí průzkum. Smlouvy jsou jednostranně výhodné pouze pro řetězce, stejně tak sankce jsou uplatňovány jednostranně - na dodavatele. Mezi obchodní kulturou řetězců jsou ale velké rozdíly, nejhorší situace je u diskontních prodejen. Řetězce podle studie přenášejí na dodavatelské firmy svá obchodní rizika, např. špatné naplánování objemu potravin pro propagační akci, a své náklady. Dodavatelé nemají nad platbami kontrolu, řetězce jim je strhávají automaticky zápočtem z vystavených faktur, uvádí materiál. Například dodavatelům účtují vývoj obalů pro svou privátní značku, nákup strojů na výrobu obalů či na propagaci výrobků. Podle průzkumu řetězce vydělávají především na široké škále bonusů a pokut. V mnoha případech nemají dodavatelské firmy s obchodníky uzavřené písemné smlouvy. Dodavatelé se tak nemohou bránit případným sporům. Dřívější pojmy jako regálovné a zalistovací poplatky dnes nahradily právě různé bonusy. "Podle některých výrobců je kvůli tlaku firem nutné sahat i po méně kvalitních surovinách, především v oblasti nebalených a pultových potravin. Na maloobchodním trhu je také stále méně firem, přežijí jen ty velké. V konečném důsledku se tak můžeme kvůli praktikám obchodníků dočkat vyšších cen a mnohem menší rozmanitosti produktů," uvedla Barbora Mrázková z Ekumenické akademie. Z výsledků průzkumu vyplývá, že tuzemští obchodníci tlačí dodavatele do velmi nevýhodných cenových podmínek a tento tlak na cenu se dále přenáší dodavatelským řetězcem. Aby přežili omezují výrobci potravin investice a inovace, šetří v oblasti mezd, pracovních podmínek a surovin, přidávají na efektivitě a intenzitě výroby či pěstování. Dodavatelsko-odběratelské vztahy v ČR reguluje zákon o významné tržní síle. Jeho novelu, proti které obchodníci protestují, nyní projednává sněmovna. Řetězcům nyní hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Vztahy mezi dodavateli a

obchodníky má také zlepšit nově založená Iniciativa pro férový obchod (IPFO), která prosazuje zásady správné obchodní praxe.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...-potraviny-priznali-vyrobci_347279.html

ZBOŽÍ & PRODEJ AMBICE THAJSKÝCH POTRAVIN ROSTOU ZBOŽÍ & PRODEJ str. 25 Informace Petr Hříbal Český svaz zpracovatelů masa - TOP

26.6.2015

zpět VELETRH Uklidněná politická situace přidává thajským výrobcům a dodavatelům potravin na jistotě a odhodlání ujmout se globální role a splnit stanovený cíl: vytvořit z Thajska kuchyni světa. Květnový veletrh Thaifex – World of Food Asia 2015 toho byl dalším důkazem. Potravinářský sektor je pro růst ekonomiky Thajska skutečně zásadní. Náměstkyně ministra obchodu Apiradi Tantraporn specifikuje: „V roce 2014 potravinářství přispělo do příjmů země 24 mi liardami dolarů. Thajské produkty, jako je například rýže, zpracované kuřecí maso, konzervované a zpracované mořské plody, zmrazené a zpracované krevety a potravinářské přídatné látky patří mezi prvních pět na světě, pokud jde o hodnotu vývozu.“ Thajsko má skutečně obrovský potenciál k tomu, aby se stalo kuchyní světa, dostatečně zásobovanou výjimečnými surovinami společně s odbornými výrobními znalostmi a schopností využívat pokročilé technologie. Navíc nejenom na veletrhu, ale i ve výrobní sféře je na první pohled patrné chápání nezbytnosti hygienických a bezpečnostních standardů, které vedou k vytvoření vysoce kvalitních produktů s plně dohledatelnými a transparentními postupy v celém dodavatelském řetězci. VŠECHNO OD A DO Z I proto, aby si návštěvník vytvořil ucelenou představu o výše uvedeném, je veletrh rozdělen pro různé kategorie produktů a služeb do celé řady zón. Například zóna potravin a nápojů nabízí ovoce a zeleninu (přesvědčující čerstvostí a kvalitou), ekologické zemědělství s biopotravinami (připravené uspokojit stále rostoucí trend zdravého a k přírodě šetrného životního stylu), halal produkty, instantní a ready-to-eat výrobky (jak velí moderní doba), mořské plody (s jinde nevídanou variací chutí), mražené výrobky, produkty z masa, zdravé potraviny, potravinářské přídatné látky, rýži a rýžové výrobky (například Thai Hom Mali Rice), alkoholické a nealkoholické nápoje, kávu a čaj, snacky a cukrovinky. To vše s příslovečnou pestrostí, pokud jde o nabídku produktů, a hravostí – především ve zpracování obalů. Stejně jako v předchozích letech nabídl Thaifex – World of Food Asia 2015 také spe -ciální zóny pro některé kategorie produktů a služeb, například Svět mořských plodů, Svět kávy a čaje nebo Svět služeb v potravinářství. Zkrátka každý návštěvník se mohl seznámit podle svého oboru a zájmu se vším, co je nějakým způsobem spojeno s thajskou kuchyní, která neskrývá ctižádost stát se kuchyní světovou. A proč ne? Podle všeho jde správnou cestou. ** KDY? 20.–24. května 2015 Thaifex – World of Food Asia 2015 * Místo konání: Impact Exhibition Center, Bangkok, Thajsko * Organizátor: Odbor podpory mezinárodního obchodu (DITP), ministerstvo obchodu, Thajská

obchodní komora (TCC), Koelnmesse * 1675 vystavovatelů z 34 zemí, přes 4000 stánků na 70 000 m2 * více než 35 000 odborných návštěvníků * http://www.thaitradefair.com OBROVSKÝ POTENCIÁL PRO KAŽDÉHO NĚCO Foto popis| FOTOGALERIE - Slavnostního zahájení veletrhu se ujali významní hosté, zástupci thajské vlády (zleva): ministr obchodu gen. Chatchai Sarikulya, předseda vlády gen. Prayuth ChanOcha a náměstkyně ministra obchodu Apiradi Tantraporn. Foto popis| Pakinee Jiwattanapaiboon, marketing executive společnosti Xongdur Thai Organic Food, prokazuje certifikáty potvrzenou vysokou kvalitu bioproduktů tohoto výrobce zdravé výživy. Foto popis| Především na dlouholetou tradici a inovativní přístup sází společnost Globo Foods, která už přes 40 let vyrábí a do celého světa dodává potravinářské produkty pod značkou Lobo. O autorovi| Petr Hříbal, REAGUJTE NA mailto:[email protected]

SPORT, OCENĚNÍ, JEDNÁNÍ A NOVÁ AKCE 26.6.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 32 Obchod a zákazníci Petr Hříbal Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

NA SKOK NA TRADIČNÍM TRHU 1 Jako každý rok se i letos v tomto období konal již 14. ročník populárního Bala Cupu, společenskosportovního dne pro členy Maloobchodní sítě Bala za účasti významných dodavatelů. Letošní akce připadla na 9. června. Během celého dne byl dostatečně zabezpečen pitný režim, přísun ovoce, zmrzliny, a samozřejmě i grilovaných kuřat, masa a klobás. Sportovní program zpestřila yoyo exhibice Václava Kroutila, mistra Evropy 2010 a čtyřnásobného českého šampiona. Po ukončení sportovní části a vyhlášení výsledků následovala volná zábava, ať již venku ve formě tradičního opékání špekáčků nebo ve vnitřním sále, kde probíhala diskotéka. 2 Radek Froulík, marketingový ředitel Jednoty, spotřebního družstva České Budějovice, získal ocenění za významný počin v podpoře regionálních potravin a inovace značky v rámci jubilejního, 10. ročníku soutěže Marketér roku, kterou každoročně pořádá Česká marketingová společnost. Radek Froulík navrhl a společně se svým týmem realizoval soubor inovací marketingové strategie v oblasti nabídky regionálních potravin, která je jednou z klíčových konkurenčních výhod supermarketů Terno a Trefa. Mezi hlavní inovace patří vytvoření nové značky Z našeho regionu, označení všech výrobků od místních výrobců v supermarketech novými regálovými poutači a vytvoření nových vizuálních prvků pro propagaci v médiích, venkovní reklamě a instore komunikaci. Inovace značky Jednota, za kterou byl Radek Froulík rovněž oceněn, je součástí komplexního projektu modernizace vizuální komunikace spotřebního družstva. Hlavním cílem nové značky je posílení pozice Jednoty jako jednoho z největších spotřebních družstev v České republice a zároveň úspěšné firmy s dlouholetou tradicí v oblasti obchodu, služeb a výroby potravin. 3 Na svém posledním představenstvu se Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) opět rozrostla o nové členy, společnosti Plzeňský Prazdroj a Carla. „Velmi si vážíme zájmu o spolupráci s AČTO. Jako obchodníci jsme připraveni podpořit české výrobce kvalitních potravin a zároveň cítíme velkou podporu ze strany potravinářů,“ říká její předseda Zdeněk Juračka. „Za zásadní považujeme spolupráci na společných marketingových projektech na podporu českých nezávislých obchodníků a výrobců potravin,“ deklaruje Jiří Štorch, člen představenstva AČTO. Zástupci AČTO se také sešli se zástupci odborů, aby hledali cestu schůdnou pro obě strany v otázce navyšování minimální mzdy. Odbory požadují navýšení minimální mzdy o 1000 Kč po dobu tří let; toto opatření však nevyznívá příliš pozitivně pro malé a střední obchodníky. „České mzdy jsou pod

úrovní všech sousedních zemí. Navýšení minimální mzdy proto vnímáme jako správné,“ uvádí Josef Středula, předseda ČMKOS. I když zástupci AČTO tomuto argumentu velmi dobře rozumějí, problém pro český tradiční obchod vidí v něčem jiném: „Návrh navyšování mzdy o tisíc korun třikrát po sobě s sebou nese neúměrné zatížení zaměstnanců i zaměstnavatelů v obchodě, a to mimo jiné i na odvodech na zdravotní a sociální pojištění,“ upozorňuje Vladimír Stehno ze skupiny Coop. Skokovým zvýšením odvodů by se obchodníci kromě jiného dostali i do konkurenční nevýhody. Zdeněk Juračka zdůrazňuje: „Problémem je trvalá a rostoucí disproporce mezi odvody zaměstnance, jeho zaměstnavatele a OSVČ. Situaci by jistě napomohla větší shoda a ochota na straně zaměstnavatelů, ale i vlády tento problém řešit.“ 4 Během června a července najdou zákazníci v nové akci Coop Mobilu na volné minuty za nákupy celkem 18 výrobků značek Opavia, Mattoni, Magnesia, Pepsi, RockStar, Birell a také specialitu. Tou je pivo Velkopopovický Kozel Florián, uvařené pouze pro prodejny Coop a věnované dobrovolným hasičům v České republice. Jde o historicky první podobnou spolupráci s Pivovarem Velké Popovice, který vytvořil limitovanou edici určenou k prodeji jen v prodejnách Coop a do vyprodání zásob. Zákazníci, kteří v produktové akci koupí tři kusy některého z výrobků, získají 10 minut na volání do všech sítí. „Pomocí tohoto odměňovacího programu mohou všichni výrazně omezit své výdaje za telefon a sníží se jim tak i cena jejich nákupů. Pro aktivaci stačí zakoupit startovací balíček Coop Mobilu v některé z prodejen Coop a lze využít i přenesení svého čísla ke Coop Mobilu od stávajícího operátora zdarma,“ říká Lukáš Němčík, projektový manažer skupiny Coop. *** 1 BALA CUP 2015 2 OCENĚNÁ PODPORA 3 NOVÍ ČLENOVÉ A MINIMÁLNÍ MZDA 4 PIV O NEJEN PRO HASIČE Foto popis| O autorovi| Petr Hříbal, REAGUJTE NA mailto:[email protected]

Zdraví Letní grilování ve zdravém kabátu 26.6.2015 Zdraví str. 52 Výživa Ivana Ašenbrenerová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět NEMŮŽETE ODOLAT KRÁSNĚ VOŇAVÉ KRKOVIČCE NEBO PĚKNĚ PROPEČENÉ KLOBÁSE NA GRILU? NENÍ DIVU, JENŽE NE VŽDY JE TAKOVÁ DOBROTA NEJZDRAVĚJŠÍ. JAK TEDY GRILOVAT ZDRAVĚ A CHUTNĚ? Grilování bývá pro spoustu lidí především společenská událost, při které se schází celé rodiny, přátelé, a třeba i obchodní partneři. Není se čemu divit, většinou se griluje venku na zahradě, je tam pohoda, a ještě se užije spousta legrace. No a samozřejmě jde také o velký gastronomický zážitek, který si jen málokdo nechá zejména v létě ujít. Jenže… když budete grilovat špatně, tedy nevhodným způsobem, budete se vystavovat zbytečnému riziku. Podle odborníků totiž konzumace přepálených uzenin s černými konci zvyšuje riziko vzniku rakoviny slinivky, a to až o 60 %! A v případě konzumace potravin s vysokým obsahem HA (heterocyklické aminy, což jsou sloučeniny, které vznikají v potravinách živočišného původu z bílkovin a sacharidů při zpracování za vysokých teplot) zase roste riziko vzniku rakoviny prsu, tlustého střeva, jater, plic a prostaty. K tomu si připočtěte trávicí obtíže a je jasné, co bychom asi měli udělat. Jak říká nutriční specialistka Lada Nosková z Diet Planu, mezi nejzásadnější porušování zásad zdravé výživy v souvislosti s grilováním patří především špatné tepelné zpracování. „Buď je maso syrové, kdy nám hrozí riziko

nákazy bakteriemi, jako je například Salmonella či Campyllobacter, což vede k průjmům, zvracení a horečkám, nebo naopak spálené, což škodí kvůli karcinogenním látkám.“ Jak to ale udělat, aby bylo tak moc oblíbené a populární grilování zdravější? JAKÉ MASO ZVOLIT? Grilování by mělo začít především vhodným výběrem surovin, které by měly být čerstvé a po koupi byste je měli uchovávat v chladu (zejména maso, které rychle podléhá zkáze). Kvalitní suroviny jsou tedy základ. „Důležité také je, aby maso bylo vyzrálé. Zralost masa si mohou zákazníci sami ověřit – vše by mělo být uvedeno na etiketě. Pokud kupujete maso u řezníka, měli byste se zaměřit hlavně na jeho barvu. Mladší kousky jsou světlejší, starší naopak tmavší. A není na škodu maso osahat. Na vyzrálém a kvalitním mase totiž zůstanou otisky prstů,“ říká Blanka Buchelová, nákupčí sortimentu masa, ryb a drůbeže Tesco. Grilovat se dá v podstatě cokoliv – od ryb po jehněčí. Pokud jde ale o to, abyste jedli méně kaloricky a zdravěji, pak prorostlá krkovička není to pravé ořechové. „Při grilování (tím spíše pro děti) se určitě vyhneme tučným masům a uzeninám, jako jsou špekáčky, klobásy, párky. Mají vysoké množství tuku, a to v nasycené formě, cholesterolu, soli a konzervačních látek, což není pro naše zdraví ideální,“ doporučuje Lada Nosková. Podle ní bychom měli častěji vybírat ke grilování ryby, které jsou pro svůj obsah esenciálních složek velmi zdravé, a jsou také výborným zdrojem plnohodnotných bílkovin. Jejich tuk obsahuje polynenasycené mastné kyseliny (DHA, EPA), které hrají důležitou roli při prevenci před kardiovaskulárními onemocněni, obsahují také řadu vitaminů (D, A, B) a minerálních látek (jod, fluor, zinek, železo, vápník aj). Navíc k jejich tepelné úpravě stačí opravdu chvilka a jsou lehce stravitelné,“ radí nutriční specialistka. Jako další vhodné maso by Lada Nosková doporučila drůbeží. „Lepší je, pokud ho budeme servírovat bez kůže, čímž se stane lehčí a stravitelnější. U drůbeže bychom si měli dát pozor na řádnou tepelnou úpravu, například kuřecí stehýnka mohou být při nedostatečné úpravě u kosti syrová,“ varuje. Lze také grilovat mleté hovězí maso – jako variantu zdravých hamburgerů –, zvláště když si ho sami namelete. Pokud nemůžete, nechte si ho umlít u řezníka. „Vyberte si maso, které splňuje vaše požadavky, tedy je čerstvé, libové, a nechte si ho před svýma očima pomlít. Máte pak jistotu, co jíte. Vyhněte se ale hotovým masovým směsím – u nich nikdy nevíte,“ říká Lada Nosková. JAK MASO PŘIPRAVIT A JAK SPRÁVNĚ GRILOVAT? Jestli chcete, aby byla vaše grilovačka skutečně chuťově úchvatná, je potřeba maso nejprve dobře připravit. Před grilováním je vhodné maso nejprve naložit, ideálně do předem připravené směsi, nejméně ale na tři hodiny. Jako zdravá a svěží marináda postačí olivový olej s čerstvými bylinkami a lžičkou citronové šťávy. „Chcete-li zvolit ještě dietnější variantu, i marináda z vaječných bílků poslouží podobně jako olej. Maso v ní zkřehne a bude méně tučné,“ radí Lada Nosková. „Maso by mělo obsahovat málo tuku a směs na potírání také, aby neodkapával do ohně. Pokud tuk a šťáva do ohně odkapávají, škvaří se a vznikají škodliviny, které se teplým vzduchem vracejí na potravinu. Při grilování by měl být tedy pokrm nad ohněm dostatečně vysoko a mimo dosah kouře. V neposlední řadě před grilováním je potřeba gril důkladně vyčistit,“ upozorňuje nutriční specialistka. Blanka Buchelová ještě nedoporučuje maso před grilováním naklepávat, nebo dokonce rozmrazovat vmikrovlnce. Mělo by rozmrznout pomalu při pokojové teplotě, aby neztratilo chuť. „Častá chyba také je, že lidé maso před grilováním solí. Takový způsob rozhodně nedoporučuji, protože sůl maso vysušuje. Maso solíme případně až po tepelné úpravě, ale skvěle ho dochutí například čerstvé bylinky.“ Pokud jde o vyčištění grilu, ten bychom měli čistit bez použití saponátů, jen drátěnkou. Doba grilování je různá podle druhu masa. Nejdéle trvá příprava kuřecího steaku, zhruba 45 minut. Nejméně naopak příprava ryb, které zvládnete ugrilovat do 15 minut. „Maso byste měli na grilu otočit jen jednou, zajistí se tím stejnoměrná šťavnatost a propečení. Během grilování ho moc nepropichujte, s každým propíchnutím zbytečně vytéká šťáva, která masu dodává správnou chuť,“ říká Blanka Buchelová. NEZAPOMÍNEJTE NA ZELENINU! Nemusíte být zrovna vegetariáni, ale zapomenout při grilování na zeleninu by byl téměř hřích. Ta by měla být nepostradatelnou součástí, a to buď v podobě salátu jako přílohy, nebo samostatného pokrmu. I zelenina se dá totiž krásně grilovat, případně skvěle kombinovat s masem ve formě špízů a podobně. Zeleninu připravenou na gril můžete libovolně dochutit; Stanislava Mele, manažerka

nákupu kategorie ovoce a zelenina Tesco, doporučuje například plátky cukety či lilku pokapat olivovým olejem, zelenina má pak výraznější chuť. Zeleninu můžete různě okořenit, jen pozor na velké množství soli (ta vysušuje). „Pokud chcete zeleninu naložit do marinády, je nutné, aby byla ve směsi alespoň 24 hodin. Sama doba grilování se může u různých grilů lišit, v zásadě ale platí, že grilování by mělo být rychlé, aby zelenina nepřišla o důležité minerály a stopové prvky. Obecně platí, že třeba lilek a cuketu grilujeme 7–12 minut,“ vysvětluje Stanislava Mele. Ná› tip: Chcete vědět, jak správně připravit cuketu a lilek na grilování? Nejprve je nakrájíme na kolečka o průměru zhruba 1 cm, ta pak potřeme přiměřeným množstvím soli z obou stran. Takto připravenou zeleninu necháme asi 30 minut „vypotit“. Zelenina nejen pustí přebytečnou vodu, ale i hořkost. Je proto nezbytné ji po vypocení osušit ubrouskem. Grilovat se dá zdravě, záleží na výběru potravin a na přípravě. Vhodné jsou ryby, kuřecí maso a zelenina. TIPY PRO SPRÁVNÉ GRILOVÁNÍ * Používejte kvalitní dřevěné uhlí. * Aby tuk nestékal do ohně, podložte maso alobalem nebo táckem určeným na grilování. * Zdravější variantou je grilování na grilovací ploše (lávový gril), kdy potravina není v přímém kontaktu s ohněm a kouřem. * Grilujte co nejkratší dobu, aby nevznikaly karcinogenní látky. Proto jsou vhodné ryby a kuřecí maso. Používejte proto tenčí plátky masa – čím tenčí, tím méně tuku bude kapat na gril a tím méně vznikne HA látek. *Marinování hovězího masa v červeném víně aspoň šest hodin před grilováním snižuje množství karcinogenů o 40 %. Britská studie zjistila podobné účinky při použití piva. *Místo vidličky používejte na obracení kleště nebo lopatku, píchnutí do masa uvolňuje šťávu, která kape na uhlí. * Zkrátit dobu přípravy můžete tím, že budete grilovat menší kousky masa v podobě špízu (na špejli můžete napíchnout cokoli, dokonce i mořské plody, jako jsou krevety apod.). Mgr. LADA NOSKOVÁ, nutriční specialistka, Diet plan, nutriční terapeutka, http://www.dietplan.cz ZEPTALI JSME SE ZA VÁS Jsou při grilování vhodné různé majonézy a zálivky? Majonézy bych moc nedoporučovala, protože hrozí bakteriální infekce. K tomu si připočtěte vysoký obsah nevhodných tuků, dochucovadel, aditiv a konzervantů, a rázem vám bude jasné, že pokud kvalitní maso polijete takovou majonézou, sen o zdravé večeři se rozplyne. Taktéž steakové omáčky, které jsou bohaté na soli a dochucovadla, bych nedoporučila. Jako zdravou variantu marinády doporučuji směs bílého jogurtu nebo zakysané smetany s česnekem a bylinkami. Grilovat se dá opravdu zdravě, záleží na použitých surovinách a dodržování jednoduchých zásad. Maso je vhodné před grilováním naložit do marinády. Lépe pak chutná a snižuje se tvorba karcinogenních látek. CO SI PAMATOVAT V České republice se dle údajů OSN vyhodí orientačně 729 tun potravin za rok. Pokuste se s námi zamezit zbytečnému mrhání jídla a zapojte se do projektu Národní potravinová sbírka. Národní potravinová sbírka (NPS) je součástí projektu Potraviny pomáhají – společného projektu platformy Byznys pro společnost a spolupracující České federace potravinových bank. NPS samotná navazuje na tradici obdobných potravinových sbírek probíhajících v mnoha státech Evropy a jejím cílem je pomoci lidem, kteří trpí hladem či nedostatkem potravin. Bohužel, v České republice se na hranici chudoby nebo sociálního vyloučení pohybuje téměř jeden a půl milionu lidí. Letošní, již 3. ročník NPS se uskuteční v sobotu 21. listopadu. Během tohoto dne budou mít lidé z celé České republiky možnost zakoupit trvanlivé potraviny a darovat je těm, kteří jsou na pokraji hmotné nouze. Darované potraviny převezmou přímo v obchodech dobrovolníci, kteří je shromáždí, a večer budou potraviny převezeny do potravinových skladů České federace potravinových bank. Odtud již potraviny poputují k jednotlivým charitativním organizacím a následně pak přímo k potřebným. Loni, v roce 2014, se podařilo vybrat již úctyhodných 173 tun potravin, což je množství odpovídající přibližně 350 tisícům porcí jídla, a do akce se zapojilo více než 380 obchodů a 2000 dobrovolníků.

Foto autor| foto: Shutterstock a archiv redakce

Zemědělec Obchod má řádově vyšší přirážky Zemědělec str. 7 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

29.6.2015

zpět Zpracovatelské podniky mají obchodní přirážku od jednoho do pěti procent u základních potravin, u specialit mohou být přirážky vyšší, ale stále jde o jednotky procent. Obchodní řetězce proti tomu mají přirážky řádově jinde. Řekl to minulý týden prezident Agrární a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Obchodníci se naopak hájí, že u základních potravin již nemají prostor pro absorbování ceny a mají u nich pouze několik procent zisku. Debatu o tom, kdo určuje ceny, v poslední době rozvířila novela zákona o významné tržní síle. Podle obchodníků jejím schválením dojde ke zdražení potravin. Podle Tomana řetězce mají rozhodující vliv na celkovou cenu potravin, přirážky mají vyšší, jak dokazuje na příkladu salámů nebo cereálních tyčinek. „Když si porovnám, za kolik se prodávají výrobky z fabrik do obchodních řetězců, tak se určitě nepohybujeme na 24 procentech, jak říká statistika, ale o desítky procent výš. Takže si myslím, že největší problém je v obchodní politice řetězců,“ uvedl Toman. Podle Českého statistického úřadu totiž činily za rok 2014 maloobchodní marže bez segmentu motorových vozidel 23,2 procenta, za poslední čtvrtletí loňského roku pak 24 procent. S tím však nesouhlasí vedoucího právního oddělení Kauflandu Igor Kremla. Podle něho je průměrný zisk v maloobchodu 1,5 až dvě procenta a průměrné zisky výrobců násobně vyšší. Podle Potravinářské komory naopak dosahují obchodní přirážky obchodníků i více než sta procent nákupní ceny. Obchody také avizují, že pokud se znemožní obchodní jednání mezi řetězci a zemědělci se zpracovateli, mohou se zvýšit nákupní ceny, které se následně promítnou do cen pro zákazníka. „To se bude patrně týkat hlavně základních artiklů. U nich je totiž prostor pro absorpci zvýšení cen minimální,“ uvedl Kremla pro Deník.cz. Vládní novelu zákona o významné tržní síle projednávají v prvním čtení zákonodárci dolní komory Parlamentu, od opozice se objevil i návrh na zrušení celého zákona. Vládní předloha mimo jiné zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití nebo zavádí i pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má za zneužití tržní síly hrozit postih. Premiér Bohuslav Sobotka již dříve přislíbil zástupcům řetězců, že s nimi o novele bude na začátku července jednat. „Jednání obchodních řetězců vykazuje znaky zneužití jejich postavení,“ řekl premiér Sobotka. V Česku podle něj ale žádný z největších obchodních řetězců nedisponuje výrazně větším tržním podílem, nelze tedy prokázat dominantní postavení. Není tedy možné posuzovat takové jednání podle zákona o ochraně hospodářské soutěže, upozornil premiér. Dosavadní zkušenosti podle Sobotky ukazují na to, že řetězce žádají po dodavatelích platby bez protihodnoty. Zmínil například Kaufland, který chtěl od všech dodavatelů po 100 tisících korun, když otevíral tisící prodejnu. ?

Zákon pomůže trhu s vejci Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Ing. Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - TOP

29.6.2015

zpět Dne 18. června 2015 proběhlo v Přibyslavicích v okrese Třebíč zasedání Komoditní rady pro vejce a

drůbež při Agrární komoře ČR. Hovořilo se mimo jiné o současné situaci producentů vajec. Zhruba od Velikonoc totiž tlačí obchodní řetězce na snížení cen a producenti jsou tak nuceni vejce prodávat pod výrobní cenou, tedy ve ztrátě. Řetězce měly ještě donedávna v rukou poměrně významný trumf, kterým byly dodávky ze sousedního Polska. Tamní producenti jsou totiž poměrně štědře dotováni národními podporami a jsou tak schopni vejce dodávat za nižší cenu i po započtení nákladů na přepravu. Tuzemští producenti si naopak dodávky pod výrobními náklady dlouhodobě dovolit nemohou, a tak byli nuceni snížit stavy nosnic. Mezitím ve Spojených státech vypukla epidemie ptačí chřipky, která vyústila v hromadné vybíjení nosnic a poklesu produkce vajec. Otevřené mezery na americkém trhu se budou snažit využít polští producenti, kteří budou za oceán dodávat sušená vejce z vlastní produkce. Místní obchodní řetězce se tak ocitly v ožehavé situaci. Buď musí polským producentům nabídnout lukrativnější cenu než Američané, nebo se musí obrátit na místní producenty, kteří ale mezitím snížili svoje stavy a nejsou schopni z objektivních příčin obratem reagovat. Pomyslnou červenou linií, která se táhla jednáním v Přibyslavicích, byl zákon o významné tržní síle. O smysluplnosti zákona hovořili zástupci oddělení komodit ministerstva zemědělství a se stejným očekáváním jej vnímají jak producenti vajec, tak producenti drůbežího masa. Těm situaci komplikují dovozy mraženého masa za ceny pod 20 korun za kilogram a dlouhodobé tlaky na snížení cen chlazeného masa o 10–15 %, což opět znamená hrozbu pro českou produkci, protože v dlouhodobé ztrátě hospodařit nelze. Proto od zákona očekávají narovnání pokřivených vztahů mezi dodavateli a odběrateli v maloobchodě. Dodavatelé požadují pouze spravedlivou návratnost vlastních nákladů a férové jednání ze strany řetězců bez různých mimosmluvních bonusů, jednostranného vypovídání smluv a podobně. Ke zdražení potravin dochází především proto, že řetězce trvají na svých přemrštěných obchodních přirážkách a částečně proto, že se k dodavatelům chovají neférovým způsobem. Pokud by se řetězce k tuzemským producentům vajec od začátku chovaly jako spolehlivý obchodní partner, nemuselo dojít k nucenému poklesu tuzemské produkce a řetězce by dnes nebyly ve vyjednávání o ceně v nevýhodné situaci. V podnikatelském vztahu dvou rovnocenných stran se totiž dva dělí o zisky, ale v případě komplikací také společně řeší ztráty s tím, že primární je tyto záporné výkyvy přežít s minimalizací újmy. Představa řetězců o obchodu ale dnes stále spočívá v přesunutí ztrát na své dodavatele a shrábnutí zisků pro sebe. Takový obchodní vztah je nerovný a je nutný zásah regulátora, v tomto případě prosazovaného prostřednictvím legislativních ustanovení a jejich kontrol ze strany státu. Situace bývá často přirovnávána k telekomunikačnímu trhu anebo k trhu bankovnímu. Bez regulace v oborech s nedokonalou konkurencí totiž dochází ke zvýhodňování úzké skupiny jedinců a poškozování široké skupiny spotřebitelů. Teprve zásah státu pak přinese snížení cen doprovázené „paradoxním“ zlepšením služeb vycházející ze zvýšené konkurence a boje o koncového zákazníka. Agrární komora ČR proto jednoznačně podporuje novelu zákona o významné tržní síle a vyzývá svoji členskou základnu, aby v rámci svých možností apelovala na volené zástupce, aby i po jejich vlastní linii tento zákon podpořili. O autorovi| Ing. Jan Doležal, Agrární komora ČR

První série seminářů skončila 29.6.2015 Zemědělec str. 28 Živočišná výroba MVDr. Soňa Šlosárková, Ph. D. Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., v Brně pořádal od října 2014 do dubna 2015 sérii seminářů s názvem VÚVeL Fest, určenou pro širokou obec odborníků z oblasti zemědělské výroby, veterinárního lékařství, potravinářství, rybářství, včelařství apod. Cílem uvedeného cyklu bylo zejména urychlit přenos nových poznatků výzkumu do chovatelské a veterinární praxe. Nezávislý projekt reagoval v první řadě na potřebu chovatelů a dalších pracovníků rezortu zemědělství rychleji získávat nové vědecké poznatky s možností jejich bezprostředního uplatnění v praxi. Témata jednotlivých seminářů se přizpůsobovala potřebám chovatelů na základě diskusí konaných v předchozích seminářích. Na každém z nich vystoupili vybraní odborníci, ale zároveň i

pozvaný zástupce praxe (chovatel), který sdělil své zkušenosti a potřeby, součástí setkání byla i neformální diskuse účastníků. Celý program uzavíraly konkrétní návrhy k řešení nastolené problematiky. Výzkumní pracovníci potom společně s účastníky seminářů nacházeli i možnosti spolupráce a nové náměty pro výzkum. O zdraví přežvýkavců První seminář, konaný 5. listopadu 2014, se zabýval paratuberkulózou skotu. O legislativních aspektech a komplexním řešení paratuberkulózy přednášel MVDr. Kamil Kovařčík, Ph. D., o možnostech diagnostiky hovořila Mgr. Iva Slaná, Ph. D. Z řad chovatelů vystoupil MVDr. Václav Osička. Pro chovatele je nejdůležitějším výstupem z daného semináře fakt, že i když se jedná o velmi problematickou nákazu, je možné její ozdravování, přičemž délka a způsob ozdravování jsou závislé na stupni promoření stáda. Zásadní je aktivní přístup chovatele, včasná diagnostika a prověření nákazové situace stáda. O čtrnáct dnů později byl program věnován chovatelům masného skotu. MVDr. Lukáš Hlubek přednášel o programu managementu zdraví stád masného skotu, dále byla pozornost věnována parazitárním infekcím (prof. MVDr. Vlasta Svobodová, CSc.) a rizikům výskytu respiratorních infekcí (MVDr. Kamil Kovařčík, Ph. D.) u masného skotu, zejména u telat. Třetí seminář byl začátkem prosince zaměřen na zdravotní problematiku malých přežvýkavců. Předneseny byly zásady cílené terapie endoparazitóz a její alternativa pomocí biologických forem kontroly parazitárních infekcí (prof. MVDr. Vlasta Svobodová, CSc., a doc. Ing. Jaroslav Vadlejch, Ph. D.). Klíšťové encefalitidě se věnoval RNDr. Daniel Růžek, Ph. D. Hlavní cesta nákazy sice spočívá v přenosu viru do krve přímo přisátím infikovaného klíštěte, v jednom procentu případů ale dojde k nákaze i pozřením viru pitím nepasterizovaného mléka či konzumací mléčných výrobků z tepelně neošetřeného mléka zvířat, u nichž probíhá viremická fáze onemocnění. Virus je v mléku a potravinách z něj stabilní i více než dva týdny. Jedinou spolehlivou ochranu představuje očkování lidí nebo hospodářských zvířat. VÚVeL ve spolupráci se společností Bioveta, a. s., vyvinul a připravuje k výrobě veterinární vakcínu pro hospodářská zvířata i psy. Nemoci prasat Začátkem letošního ledna se konal čtvrtý seminář věnovaný onemocnění dýchacího systému prasat. MVDr. Martin Faldyna, Ph. D., komplexně rozebral cesty imunitní odpovědi na infekci patogeny respiračního traktu. Závěrem jeho přednášky zazněla zásadní informace, že zvířata jsou schopna plnohodnotné imunitní odpovědi již ve druhém týdnu života a lze je tedy už od tohoto věku vakcinovat. Možnosti diagnostiky hlavních původců respiračního komplexu prasat nastínil prof. MVDr. Miroslav Toman, CSc., spoluautor Metodiky komplexní diagnostiky patogenů respiračního traktu prasat. MVDr. Kateřina Nedbalcová, Ph. D., přednesla trendy v antibiotické rezistenci patogenů respiračního traktu prasat a problematiku PRRS prezentoval prof. MVDr. Vladimír Celer, Ph. D. Péče o mléčná telata Tématem dalšího semináře bylo zdraví telat v období mléčné výživy. Úvodní přednáška byla zaměřena na management kolostrální výživy telat (MVDr. Soňa Šlosárková, Ph. D), posluchači se dozvěděli od MVDr. Martina Faldyny, Ph. D., o vývoji a činnosti imunitního systému telat a o možnostech ovlivňování jejich imunity. O aktuální problematice klostridiových infekcí v chovech telat informoval posluchače MVDr. Josef Krejčí, CSc., a zajímavé byly postřehy odchovu telat od MVDr. Evžena Krále, praktického veterinárního lékaře, který zdůraznil význam welfare vysokobřezích zvířat ve vztahu ke zdraví novorozených telat. Z jeho pohledu je naplnění všech potřeb pohody zvířat zásadní pro nekomplikovaný průběh porodu a plnohodnotnou kolostrální imunitu telete. O úhynech včel V pořadí šestý seminář byl zaměřen na zdraví včelstev v ČR. Prof. MVDr. Stanislav Navrátil, CSc., představil současné nejzávažnější choroby včel, virovým chorobám podrobněji se věnovala RNDr. Jana Prodělalová, Ph. D. Své dlouholeté praktické zkušenosti s tlumením nebezpečných nákaz včel v Jihomoravském kraji přednesl MVDr. Bohumil Pantůček. MVDr. Pavel Texl informoval účastníky semináře o příčinách hromadných úhynů včelstev v roce 2014 na základě dat SVS ČR a seznámil

přítomné s aktuální legislativou. Posledním přednášejícím byl Ing. Dalibor Titěra, CSc., který chovatele poučil o aktuálních postupech prevence proti varroóze včel a moru včelího plodu. Stafylokokové mastitidy V polovině února byl v pořadí již sedmý seminář seriálu určen hlavně chovatelům dojeného skotu, protože se týkal zdraví mléčné žlázy. Pozornost byla zaměřena zejména na stafylokokové infekce, o kterých přednášel MVDr. Zoran Jaglič, Ph. D., a MVDr. Jaroslav Bzdil, Ph. D. Z vědeckých sledování bylo zjištěno, že prevalence S. aureus je ovlivněná pořadím laktace, tj. že vyšší záchyt původců lze očekávat u krav na vyšších (páté a vyšší) laktacích. Pro přesné zmapování výskytu původců mastitid ve stádu je nutné provádět odběry vzorků opakovaně, jeden odběr není dostatečnou zárukou záchytu patogenu, zejména pokud máte podezření právě na S. aureus. Předneseny byly také zásady odběru vzorků mléka pro bakteriologické vyšetření, které významnou měrou rozhodují o elegantnosti výsledku (MVDr. Jaroslav Bzdil, Ph. D.). Účastníci byli také informováni od MVDr. Miroslava Nováka o možnostech faremní bakteriologické kultivace vzorků mléka pro zjištění výskytu skupin G+ či G- původců mastitid a o strategii jejich léčby na základě této kultivace. Nemoci drůbeže i ryb Problematikou onemocnění trávicího traktu drůbeže ve velkochovech a možnostmi jejího řešení se zabýval osmý seminář. Doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph. D., představil vakcíny proti salmonelóze drůbeže vyvinuté na VÚVeL. Dále vysvětlil nejnovější výsledek své vědecké činnosti, díky kterému má v současné době nástroj, resp. metodu použitelnou pro porovnávání účinnosti provádění jednotlivých vakcinačních schémat, testování imunologické paměti a účinnosti jednotlivých vakcín. Kokcidiózou a nekrotickou enteritidou kuřat se zabýval MVDr. Ladislav Taras, Ph. D. Aktuální problematiku klostridiových infekcí kuřat a krůt a praktické zkušenosti s léčbou, resp. prevencí představil MVDr. Ladislav Lojda. Zájem vyvolala i přednáška MVDr. Aleny Návarové o nejčastěji se vyskytujících nemocech trávicího traktu výkrmových kuřat. V polovině března se předposlední, devátý seminář věnoval zdraví sladkovodních ryb. Doc. MVDr. Miroslava Palíková, Ph. D., charakterizovala nejčastější bakteriální a parazitární infekce v chovech lososovitých ryb. Posluchači byli následně prof. MVDr. Stanislavem Navrátilem, CSc., informováni o nejzávažnějších bakteriálních, plísňových a parazitárních nemocech kaprovitých ryb. Ing. Tomáš Veselý, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro virové choroby ryb, shrnul nejčastější virové infekce zachycené v ČR z posledních let. Těmi jsou virová hemoragická septikemie a infek ční hematopoetická nekróza, obě patří do seznamu nebezpečných nákaz. Dále informoval posluchače o výskytu v Evropě nového onemocnění, spavé nemoci koi kaprů, u které lze také předpokládat zařazení do seznamu nákaz. K virovým chorobám ryb je nutné souhrnně říci, že ryby jsou k virovým patogenům vnímavé a efektivní terapie není většinou dostupná. Možnosti vakcinace jsou velmi omezené a pro potvrzení diagnózy je nutná laboratorní analýza, resp. průkaz původce. MVDr. Marie Wágnerová za SVS ČR se zabývala systémem veterinárního dozoru v produkčních podnicích akvakultury a MVDr. Veronika Piačková, Ph. D., představila podrobně koi herpesvirózu. Závěrečný seminář o potravinách Prvního dubna byl cyklus seminářů uzavřen posledním workshopem s tematikou mikrobiologické kvality potravin. Posluchači byli obeznámeni MVDr. Ivanou Koláčkovou, Ph. D., o počtech záchytů termotolerantních kampylobakterů u drůbeže v tržní síti. Důležitá informace pro spotřebitele je neumývat drůbež před kulinární úpravou, protože vznikající aerosol zvyšuje riziko možné infekce spotřebitele a kontaminace prostředí kuchyně. Mgr. Petra Myšková se zaměřila na výskyt salmonel. (Pokračování na str. 29) (Dokončení ze str. 28) Vysoká pozitivita byla zjištěna na rozdíl od drůbežího u slepičího masa (41,6 %), což je zřejmě dáno rozdílnou technologií jatečného zpracování na porážkách. U vajec byla v rámci vědecké studie zjištěna pozitivita pouze 0,18 %, což je pravděpodobně výsledek uplatnění Národních ozdravných programů v chovech nosnic ke snížení kontaminace vajec salmonelou. O výskytu a významu MRSA (meticilin rezistentních bakterií Staphylococcus aureus) hovořila doc. MVDr. Renáta Karpíšková, Ph. D. Význam tohoto zoonotického původce a role potravin v jeho šíření nejsou zatím jednoznačně zmapovány, jeho výskyt v potravinách je však nežádoucí. Dalším tématem byla mikro biologická kvalita kravského mléka a mléčné automaty. V mikrobiologické

kvalitě syrového mléka z automatů byly zaznamenány velké rozdíly v závislosti na farmě, ze které mléko pocházelo. Přestože je spotřebitelům doporučeno mléko před konzumací tepelně ošetřit, měli by provozovatelé mlékomatů splňovat přísnější kritéria bezpečnosti potravin. Dalšími přednášejícími byli Ing. Hana Vojkovská, RNDr. Michal Slaný, Ph. D., a Mgr. Petra Vašíčková, Ph. D., kteří se věnovali potravinám rostlinného původu, riziku infekce T. gondii a virovým původcům alimentárních onemocnění. Chystá se druhý ročník Představené semináře byly hojně navštěvovány zejména chovateli a veterinárními lékaři, účastnili se jich dále představitelé zemědělských podniků, zástupci chovatelských svazů, pracovníci státní veterinární správy i další odborníci z celého resortu zemědělství. V průběhu seminářů byly poskytnuty výtisky prezentací přednášejících. Lze doufat, že jak obnovené, tak nově navázané kontakty pracovníků výzkumu se zástupci praxe budou oběma stranami maximálně využívány. Výzkumnému ústavu veterinárního lékařství, v. v. i., potom musíme poděkovat za celkové uspořádání ojedinělé série přednášek pro zemědělskou veřejnost a popřát mu, aby našel dostatek sil a odborných témat k uspořádání druhého ročníku VÚVeL Festu. Aktuální informace o dění ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství jsou uvedeny na webových stránkách ústavu http://www.vri.cz. *** Klíčové informace ? Semináře seriálu VÚVel Fest byly věnovány většinou jednomu určitému druhu zvířat se zaměřením na jeho aktuální, ekonomicky závažná onemocnění, námětem seminářů byly i otázky antimikrobiální rezistence či zdravotní nezávadnosti potravin. V prvním ročníku proběhlo celkem deset seminářů. ? Projekt byl podporován Ministerstvem zemědělství, Zemědělským svazem ČR, Agrární komorou ČR, chovatelskými i dalšími odbornými profesními organizacemi. ? Partnerem projektu byla společnost Farmtec, a. s., mediální spolupráci zajišťovalo vydavatelství Profi Press, s. r. o. Foto popis| Plný sál posluchačů při semináři o paratuberkulóze Foto autor| Foto Jiří Chaloupka Foto popis| Seminář o paratuberkulóze, úvodní slovo si vzal ředitel ústavu MVDr. Miloslav Skřivánek, CSc. Foto autor| Foto Jiří Chaloupka Foto popis| Doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph. D., představuje metodiku pokusu ověření účinnosti vakcinace Foto autor| Foto Jiří Chaloupka Foto popis| MVDr. Jaroslav Bzdil, Ph. D., ze Státního veterinárního ústavu v Olomouci, přednášel na semináři o stafylokokových mastitidách Foto autor| Foto Alena Ježková Foto popis| Aktivní diskuse o parazitárních infekcích ovcí a koz Foto autor| Foto Jiří Chaloupka Foto popis| Semináře projektu VÚVeL Fest probíhaly v hlavní budově Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i., v BrněMedlánkách Foto autor| Foto Alena Ježková O autorovi| MVDr. Soňa Šlosárková, Ph. D. garant projektu VÚVeL, v. v. i.

zena-in.cz Jak jsme si užili redakční grilovací akci? Všichni byli nadšení!

26.6.2015

zena-in.cz str. 0 Gastronomie (red) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět V úterý 23. 6. 2015 jsme zrealizovali krásnou akci. Formou soutěže jsme vybrali 15 čtenářek, které získaly účast na grilovací párty u nás v redakci na naší zahrádce. Grilování bylo spojeno s testováním masa a uzenin od hypermarketu Globus, takže jsme se mohli těšit na samé dobroty! V úterý 23. 6. 2015 jsme zrealizovali krásnou akci. Formou soutěže jsme vybrali 15 čtenářek, které získaly účast na grilovací párty u nás v redakci na naší zahrádce. Grilování bylo spojeno s testováním masa a uzenin od hypermarketu Globus, takže jsme se mohli těšit na samé dobroty! V pět odpoledne všechno propuklo. Sešly se výherkyně – naše čtenářky, redakce, fotograf a kameraman, aby vše bylo náležitě zdokumentováno. Počasí nám sice zpočátku moc nepřálo, ale když se přehnala malá dešťová přeháňka, mraky ustoupily sluníčku, a pak už bylo jen hezky. Nepršelo, vonělo roztopené uhlí a zahradou se šířila neodolatelná vůně grilovaného masa a klobás. Grilovací párty měla na povel naše redaktorka vaření a foodblogerka známého blogu Bohyně kuchyně, Elly Kolaříková. K masu a uzeninám připravila tři skvělé saláty, které spolu s výborným pečivem z Globusu tvořily přílohu ke grilovaným pochoutkám. Rozpálila dva krásné grily a grilování začalo. Podívejte se na naše krátké video, jak se párty vydařila. Co jsme grilovali a testovali? O chutná masíčka a klobásy se postaral partner naší akce – řeznictví Globus. Ochutnali jsme tři druhy klobás pro grilování, byly to: párty klobásy, telecí klobásy a hovězí klobásy. Pak následovaly steaky – krůtí prsa v pomerančové marinádě a vepřové krkovičky v máslové marinádě. Každá z účastnic párty ochutnala všechny druhy z grilovaných pochoutek. Jak nám všem tyto produkty určené pro grilování chutnaly? Elly Kolaříková, redaktorka Vaření a foodblogerka: Když kupuju sama pro sebe klobásy či špekáčky pro grilování, zajímám se o kvalitu a o složení a vybírám si kvalitní výrobky. Klobásy, které jsme grilovali, byly plné masa, chuťově super – všechny tři. Masa – obecně mám obavy z již připravených marinád, ve kterých je maso již namarinované. Tyto ale oceňuji. Pomerančová – opravdu pomeranče byly v chuti cítit a s krůtím to byla dobře zvolená kombinace, byla dobrá. Máslová marináda byla jemně pikantní, dodala šťavnaté krkovičce výtečnou chuť. Jediné, co bych udělala jinak – zvolila bych stejnoměrně nakrájené plátky masa. Čtenářky byly všechny velmi spokojené. Každá ochutnala jak klobásy, tak steaky. Úspěch slavily všechny produkty. Po klobásách se jen zaprášilo, a pak se všichni těšili na steaky! Jak krůtí maso, tak krkovičky byly výtečné, krásně křupavé a propečené přímo z grilu. Všechny účastnice byly spokojené a nešetřily chválu na řeznictví z Globusu. Prohlédněte si naši fotogalerii [***1558ac211b4c9c2.35206126;;thumb_;;left;default;;1***] Partnerem grilovací akce je hypermarket Globus, který ve svých řeznictvích nabízí vždy čerstvé a kvalitní maso a uzeniny. Proč jít nakoupit maso a uzeniny pro grilování do hypermarketů Globus? Opravdové řeznictví mají v každém hypermarketu, výrobky nepřeváží z místa na místo, proto jsou vždy opravdu čerstvé Ve svých řeznictvích zpracovávají maso té nejvyšší kvality od ověřených dodavatelů Nabízí široký výběr již připraveného masa na gril a to bez zbytečné chemie

Masa na gril připravují každý den z čerstvého masa přímo v zázemí hypermarketu. Díky již naloženým steakům, hotovým špízům či samotným kostkám na špízy ušetříte svůj čas při přípravě grilování Všechny jejich uzeniny na grilování jsou vyráběné z čerstvého masa a plněné do přírodních střívek. I při výrobě uzenin vychází z tradice českého uzenářství a pracují bez zbytečné chemie V sortimentu pravidelně naleznete i méně tradiční masa, jako telecí a jehněčí, která se výborně hodí na grilování. Školený personál svému řemeslu rozumí a poradí vám s výběrem. Maso a uzeniny z řeznictví Globus – Vždy kvalitní a čerstvé V zázemí každého hypermarketu Globus je řeznická a uzenářská dílna. Proto vám každý den nabízíme maso nejvyšší kvality i čerstvosti a zásadně v kuchyňské úpravě. Při výrobě uzenin vycházíme z úspěšné tradice českého uzenářství, takže neobsahují žádné náhražky ani zbytečné chemické přísady. Na většině z nich si mohou pochutnat například i ti, co musí dodržovat bezlepkovou dietu. Více na http://www.globus.cz

URL| http://zena-in.cz/clanek/jak-jsme-si-u...chni-byli-nadseni/kategorie/gastronomie

Zlínský deník Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi 2015 startují v Hostětíně! 26.6.2015

Zlínský deník str. 9 Zlínský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Hostětín (okres Uherské Hradiště) – Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá koza! I letos připravilo Ministerstvo zemědělství další ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. Odstartují v srdci Bílých Karpat již tuto sobotu. Jako první z letošního cyklu Farmářských slavností otevře své brány Moštárna Hostětín na Uherskohradišťsku. Návštěvníci se budou moci podívat, jak se vyrábí známý Hostětínský mošt, který získal prestižní cenu „Česká biopotravina roku 2002“, nosí i značku „Regionální potravina“ a který v moštárně ochutnal i princ Charles. Na programu budou prohlídky výrobního závodu moštárny a sadů, spousty her a kvízů, tradiční farmářský trh s lokálními potravinami, kuchařská show s potravinami, které se pyšní známkou kvality KLASA, a mnoho dalšího. Bude možnost ochutnat dobroty z produkce moštárny i dalších farmářů z okolí nebo si vyzkoušet svou šikovnost na simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. O pestrý hudební program se postará country kapela Lofoši. Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov, jako určitě zajímavější alternativu k trávení volného času v obchodních centrech nebo u počítačů. „Chci všechny pozvat na akce Farmářských slavností, aby hlavně rodiče s dětmi viděli, jak vlastně dneska podnikání v zemědělství a život sedláků vypadá. Stále více lidí totiž chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit,“ zve na slavnosti ministr zemědělství Marian Jurečka. Zavítejte i vy do Moštárny Hostětín. Akce začíná v sobotu od 10 hodin, vstup zdarma. http://www.farmarskeslavnosti.cz *** Hlavní program: 10:00 Slavnostní zahájení 10:30 Letem světem s malým ptačím kabaretem 11:30 Country kapela LOFOŠI 12:00 Zdravě a hravě 13:30 Country kapela LOFOŠI 14:00 Ze života hmyzu 15:00 Country kapela LOFOŠI 15:30 Dobré jídlo – jak jíst chutně a zdravě Doprovodný program: • Prohlídka přírodní zahrady Ekocentra Veronica Hostětín • Ukázka výroby moštů • Farmářský trh s

možností nákupu kvalitních domácích produktů z místních farem • Kuchařská show • Ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou KLASA • Hravý program – hry, soutěže, kvízy, dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytli, sázení bylinek, simulátor dojení krávy a jízdy na býkovi a mnoho dalšího • Malování na obličej • Hrací koutek pro děti • Možnost výletů – vyhlídková stezka „Naokolo Hostětína“ (6 km), naučná ekostezka Po zelené Hostětínem (1,5 km) Region| Střední Morava Publikováno| Zlínský deník; Zlínský kraj; 09 Publikováno| Valašský deník; Zlínský kraj; 09 Publikováno| Slovácký deník; Zlínský kraj; 09 Publikováno| Kroměřížský deník; Zlínský kraj; 09 ID| 7934214e-e24e-496d-b030-fdbed0a8ec7a

zpravy.iDNES.cz Čína má další skandál s jídlem. Kontroloři našli maso z dob Mao Ce-tunga zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční iDNES.cz, Barbora Sedlářová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

24.6.2015

zpět Kontroloři v Číně zabavili více než sto tisíc tun nevyhovujícího mraženého masa. Při některých zátazích zadržené maso bylo více jak čtyřicet let staré. Při celostátním zátahu proti pašerákům masa úřady zajistily více než sto tisíc tun kuřecích křídel, vepřového a hovězího masa v celkové hodnotě až tři miliardy jüanů, tedy přes 11 miliard korun. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na čínské státní noviny China Daily. „Smrdělo to, málem jsem se pozvracel, když jsem otevřel dveře,“ citovala agentura AFP úředníka z provincie Chu-nan, kde při razii našli 800 tun masa. Podle tamní webové stránky maso, které objevili kontroloři v tamní provincii pocházelo z hraniční oblasti s Vietnamem, kde je „těžké kontrolovat tok masa“. Úředníci z jižní provincie Kuang-si, která leží u hranic s Vietnamem, uvedli, že některé maso bylo starší než čtyřicet let, což znamená, že zvířata byla poražena a maso naporcováno a zabaleno v době, kdy komunistické Číně vládl její zakladatel Mao Ce-tung, který zemřel v roce 1976. China Daily neinformuje odkud přesně mražené maso pocházelo. Tvrdí však, že pašeráci maso levně nakoupili v zahraničí, odkud ho lodí dopravili do Hong Kongu a Vietnamu, odkud ho teprve transportovali do Číny. Maso je několikrát rozmražené, než dorazí k zákazníkům Zástupce ředitele protipašeráckého úřadu v hlavním městě provincie Chu-na-ne-se Jang Po tvrdí, že pašeráci, aby ušetřili, častěji své zboží převážejí spíš v obyčejných autech než v mrazících. „Takže maso je často několikrát rozmražené, než dorazí k zákazníkům,“ vysvětlil. Oficiální stránky Čínské generální správy cel nepíšou o zabavení sto tisíc tun masa. Zadržené tuny masa jsou zatím poslední kauzou v řetězci skandálů dotýkajících se bezpečnosti potravin v Číně. Na začátku roku kontroloři hongkongské společnosti AsiaInspection uvedli, že polovina kontrolovaných čínských výrobců a zpracovatelů nesplňuje požadavky, které jsou kladeny na potravinářské firmy například v Evropě či v USA ( více zde ). V loňském roce byly do skandálu s prodejem prošlého masa zataženy i americké společnosti jako McDonald’s, Starbucks, KFC, Pizza Hut a Burger King ( více se dočtete zde ). Nejznámější případ kontaminovaných či jinak zdravotně závadných potravin se týká kojeneckého mléka, do něhož výrobci přidávali melamin, aby se zdálo, že je bohaté na proteiny. Chemikálie

způsobila v roce 2008 smrt šesti dětí a onemocnění dalších 300 tisíc ( více zde ).

URL| http://zpravy.idnes.cz/cina-40-let-sta...ni.aspx?c=A150624_075752_zahranicni_bse

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Rusko zvažuje další odvetu, chce omezit dovoz cukrovinek i květin agris.cz str. 0 Zemědělství E15 on line Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 24.6.2015

zpět Moskva uvažuje o dalším omezení dovozu západního zboží. Televizi Rossija 24 to sdělil ruský ministr zemědělství Alexandr Tkačov. Nové restrikce, které vznikají jako odpověď na protiruské sankce EU kvůli Ukrajině, by podle něj mohly zahrnovat dovoz cukrovinek, konzervovaných rybích produktů a květin. Moskva uvažuje o dalším omezení dovozu západního zboží. Televizi Rossija 24 to sdělil ruský ministr zemědělství Alexandr Tkačov. Nové restrikce, které vznikají jako odpověď na protiruské sankce EU kvůli Ukrajině, by podle něj mohly zahrnovat dovoz cukrovinek, konzervovaných rybích produktů a květin. Podle předsedkyně horní komory ruského parlamentu Moskva při přípravě odvetných sankcí musí přihlížet ke stanovisku Maďarska, Řecka a Kypru. „Skutečně uvažujeme o dalších návrzích ohledně sankčního seznamu,“ sdělil podle agentury Reuters Tkačov. Evropská unie v pondělí prodloužila své hospodářské sankce proti Rusku do konce ledna 2016. Premiér Dmitrij Medveděv již oznámil, že připravuje žádost adresovanou prezidentu Vladimiru Putinovi o analogické šestiměsíční prodloužení ruského embarga na dovoz západního zboží. V přípravě je rovněž podle premiéra usnesení vlády s výčtem komodit, které budou ruským sankcím podléhat. Moskva ocení postoj Maďarska i Řecka Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková dnes agentuře TASS řekla, že při přípravě odvetných sankcí musí Rusko přihlížet ke stanovisku Maďarska, Řecka a Kypru. Podle šéfky Rady federace jde o státy, „s nimiž Rusko udržuje dobré hospodářské a politické styky“. Matvijenková soudí, že Moskva by měla ocenit dlouhodobě odmítavé stanovisko těchto tří evropských států k protiruským sankcím vyhlášeným EU. Sankce trvají od léta Sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě. Jejich případné uvolňování je navázáno na plnění minských dohod o příměří na východě Ukrajiny, které však ani jedna ze stran konfliktu na Ukrajině nedodržuje. Nynější ruské embargo, zavedené loni jako odpověď na západní sankce, zakazuje dovoz vybraných potravin ze Spojených států, Evropské unie, Austrálie, Kanady a Norska. V současnosti na ruském sankčním seznamu figurují ovoce, zelenina, maso, drůbež, ryby, mléko a mléčné výrobky.


Ceny kvalitního italského olivového oleje prý prudce rostou agris.cz str. 0 Potravinářství FinančníNoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 25.6.2015

zpět Ceny vysoce kvalitního olivového oleje produkovaného v Itálii prudce rostou. Může za to bakteriální onemocnění, které poškodilo nejméně milion olivovníků v jižní části země, píše Financial Times. Epicentrem onemocnění bylo Bari v regionu Apulie, kde se produkuje odrůda coratina, speciální druh známý svojí silnou chutí. Ceny vysoce kvalitního olivového oleje produkovaného v Itálii prudce rostou. Může za to bakteriální onemocnění, které poškodilo nejméně milion olivovníků v jižní části země, píše Financial Times. Epicentrem onemocnění bylo Bari v regionu Apulie, kde se produkuje odrůda coratina, speciální druh známý svojí silnou chutí. Tento olej se používá pro míchání s dalšími extra panenskými olivovými oleji, aby zlepšil jejich konzistenci a chuť. Podle údajů společnosti Mintec jsou ceny extra panenského olivového oleje z Itálie nyní zhruba o 65 procent vyšší, než ceny extra panenského olivového oleje ze Španělska. Běžně je přitom cena tohoto nejkvalitnějšího olivového oleje z Bari vyšší zhruba jen o 25 procent než cena španělského oleje z Jaén, největší pěstitelské oblasti v Andalusii, řekl FT analytik Rabobank Vito Martielli. Rozkolísanost cen extra panenského olivového oleje přichází v době, kdy celý trh s olivovým olejem zasáhla loňská neúroda ve Španělsku a v Itálii, což jsou dva přední světoví producenti. Zatímco ceny ostatních potravin, včetně obilovin, a dalších rostlinných olejů, jako sojového, jsou pod tlakem kvůli nadprodukci a vysokým zásobám z posledních let, zařadil se olivový olej v první polovině roku mezi komodity s nejvyšším růstem cen. Referenční cena španělského olivového oleje stoupla na devítileté maximum 3,5 eura (95 Kč) za kilogram, přitom v roce 2012 byla na desetiletém minimu. Produkce ve Španělsku, které je největším producentem olivového oleje, se snížila na polovinu kvůli mimořádně suchému a horkému počasí. V Itálii naopak úrodu poškodily nadměrné deště a škůdci. Výsledkem je, že produkce v pěstitelském roce 2014/2015 má podle Mezinárodního sdružení pěstitelů oliv klesnout o 27 procent na 2,4 milionu tun. Pokles dodávek oliv prohlubuje deficit obchodu s olivovým olejem Itálie. Země je druhým největším vývozcem a největším světovým konzumentem olivového oleje. Historicky je čistým dovozcem olivového oleje, kupuje tuto komoditu od jiných výrobců ve Středomoří pro domácí trh i vývoz. Olivový olej se značkou "baleno v Itálii" se hojně prodává do severní Evropy či Spojených států. Špatná úroda způsobila, že obchodní deficit u panenského olivového oleje z Itálie je nyní nejvyšší od roku 2008, protože dovoz prudce vzrostl. Odborníci také varují, že růst cen by mohl zvýšit podvody. Spolu s rybami a biopotravinami patří olivový olej k potravinám, u kterých nejvíce hrozí falšování, upozorňuje právnička specializující se na potraviny Maree Gallagherová. Italský inspekční úřad pro podvody s potravinami ICQRF se loni zabýval 72 trestními případy souvisejícími s olivovým olejem, v roce 2013 to bylo jen 50 případů. Mimo jiné zabavil v italských přístavech olivový olej špatné kvality a zatkl členy gangu, který dovážel ze Španělska do Itálie olej se značkou 100procentní italský extra panenský bioolej.Autor: ČTKwww.ctk.cz


Souhrn událostí uplynulého dne – 25. 6. 2015 26.6.2015

agris.cz str. 0 Souhrny

Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Slovenské předsednictví V4 končí, posledního setkání ministrů ŽP se účastnily i USA. Kvůli tlaku řetězců šidíme potraviny, přiznali výrobci. Ministr zemědělství Jurečka připomněl loňský růst živočišné výroby o 10 procent na 51,6 miliardy korun. Čína při zátahu proti pašerákům zabavila 100.000 tun masa. Slovenské předsednictví V4 končí, posledního setkání ministrů ŽP se účastnily i USA Česká republika se už příští týden na rok ujme předsednictví ve Visegrádské skupině. Česko tak od 1. července 2015 převezme pomyslnou štafetu po Slovensku. Ta byla oficiálně přebrána u příležitosti setkání ministrů životního prostředí zemí V4 a zástupců vlády USA, které slovenské předsednictví uspořádalo 17.–18. června 2015 v Tatranské Lomnici.Kvůli tlaku řetězců šidíme potraviny, přiznali výrobci Obchodní řetězce mají na českém maloobchodním trhu tak významné postavení, že mohou diktovat svým dodavatelům téměř jakékoli podmínky. Dodavatelé se jim převážně vždy podřídí, někdy i za cenu toho, že své zboží prodávají s minimálním nebo nulovým ziskem či ho dotují.Ministr zemědělství Jurečka připomněl loňský růst živočišné výroby o 10 procent na 51,6 miliardy korun Chovatelské technologie, veterinární a reprodukční techniku, krmiva a zemědělské stroje představuje ode dneška na Národní výstavě hospodářských zvířat a zemědělské techniky a Národní výstavě Myslivosti v Brně na 200 českých a zahraničních vystavovatelů.Čína při zátahu proti pašerákům zabavila 100.000 tun masa Maso v hodnotě téměř půl miliardy dolarů, které do země přepravili pašeráci, zabavily čínské úřady při celonárodním zátahu. Část zabaveného masa už byla zkažená a našly se i zmrazené balíčky masa staré více než 40 let, informoval místní tisk. Při zátahu skončilo v rukou zdravotních inspektorů více než 100.000 tun kuřecích křídel a hovězího či vepřového masa. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Rok 2015 nebude pro zemědělce tak úspěšný, jako roky minulé 29.6.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství Zemědělský svaz ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ve středu 24. 6. proběhlo zasedání výboru Zemědělského svazu, které se zabývalo aktuálními otázkami českého zemědělství. S ohledem na pokles cen hlavních zemědělských komodit je zřejmé, že co se týče finanční stránky věci, rok 2015 nebude tak úspěšný, jako byl rok 2014. Ve středu 24. 6. proběhlo zasedání výboru Zemědělského svazu, které se zabývalo aktuálními otázkami českého zemědělství. S ohledem na pokles cen hlavních zemědělských komodit je zřejmé, že co se týče finanční stránky věci, rok 2015 nebude tak úspěšný, jako byl rok 2014. Tržby zemědělců za rozhodující agrární komodity v r. 2014 i 2013 překonaly rekordní hranicí 90 mld. Kč; Ovšem v r. 2015 se tyto výsledky dle svazových odhadů dosáhnout nepodaří. Pokud se situace radikálně nezmění, mohly by tržby za rozhodující komodity dosáhnout na cca 85 mld. Kč. Z rozhodujících komodit lze očekávat nejvyšší meziroční poklesy tržeb u mléka, jatečných prasat a rostlinných komodit u obilí a zvláště brambor z důvodu drastického poklesu cen u nás i v EU.

Nejvíce kritická je situace zvláštně u živočišných komodit, především u mléka a vepřového masa. Dle ČSÚ ceny zemědělských výrobců meziročně poklesly opět cca o 10%, z toho ceny živočišných výrobků o 8% a ceny rostlinných výrobků o 11%. Přitom inflace se nesnížila a zachovala si svůj velmi slabý nárůst. Ceny potravinářů a spotřebitelské ceny potravin nekopírují vývoj cen zemědělců. Např. naše průměrná cena jatečných prasat za leden až duben 2014 (28,54 Kč/kg živé hmotnosti) se nedostala ani na průměr roku 1994, kdy cena byla 31,75 Kč. Navíc dovozy vepřového masa především z Německa, Belgie atd. jsou realizovány za ceny, které zdaleka nepokrývají výrobní náklady. Naši chovatelé tak mají problém uplatnit svoji produkci i na domácím trhu. Zvláštní kapitolou je mléko: Kombinace rostoucí produkce v celé EU, spolu se zákazem vývozu do Ruska a nízkou konkurenceschopností našich mlékáren se propadá realizační cena mléka. Cena v ČR je jednou z nejnižších v EU. Přesto však naše mlékárny mají problém uplatnit svoji produkci i na domácím trhu a přenáší tlak na zemědělce. Cena mléka za leden-duben 2015 klesla na 8,34 Kč/l a v za květen očekáváme cenu na úrovni 7,70 Kč/l (tj. pokles cca o 43 hal/l) a to i přestože jsme dokázali zvýšit tučnost a zejména obsah bílkovin ve zpeněžovaném mléce. Zemědělský svaz tak varuje, že další pokles ceny bude znamenat v budoucnosti zvýšený vývoz mléka do zahraničí, především do německých mlékáren. Vedle cenového vývoje se svaz zabýval také časnými legislativními návrhy. Výbor svazu jednoznačně podpořil vládní návrh na zachování podpory biopaliv a vládní novelu zákona o významné tržní síle. Pro více informací, prosím, kontaktujte: Martin Pýcha, tel.: 602 790 273, mailto:[email protected]


Aha! SMS 25.6.2015

Aha! str. 16

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zahnal je lux Prodavačka z jedné berlínské večerky vyhnala dvojici maskovaných ozbrojených lupičů tím, že proti nim vytasila hadici s násadou od vysavače, jímž zrovna v obchodě luxovala. Lupiči se dali i bez kořisti na útěk. Odveta Putina Ruský prezident Vladimir Putin (62, na snímku) včera o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin. Moskva tak zareagovala na prodloužení sankcí EU, uvalených na Rusko kvůli anexi Krymu a kvůli ruské roli v ukrajinském konfliktu. 40leté maso Maso za skoro půl miliardy dolarů, které do země přepravili pašeráci, zabavily čínské úřady při celonárodním zátahu. Část masa už byla zkažená a našly se i zmrazené balíčky staré více než 40 let! Foto autor| Foto Reuters

Blesk



Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Už ve středu! Až uslyšíte sirény! Na začátek prázdnin meteorologové slibují opravdové léto! Můžeme se těšit na pořádné vedro. A jak jinak se v takovém parném dni nejlépe zchladit než chutnou zmrzlinou? Víte ale, které nanuky jsou poctivé a u kterých výrobce nahradil mléko levným rostlinným tukem? A které polevy jsou skutečně z čokolády? To vám prozradí Potravinový Sherlock už ve středu! Kdo je Potravinový Sherlock? Vydává se po stopách nepravostí a prohřešků výrobců potravin, hlídá za vás kvalitu surovin, a navíc vás naučí, jak netrávit nakupováním potravin celou věčnost a do košíku si dávat jen ty nejlepší. KDY VYCHÁZÍ VELKÝ TEST? Testy potravin najdete v Blesku každou první středu v měsíci, síci, což vám spolehlivě připomene pravidelná zkouška sirén. Vybrané apotraviny pro Potravinového Sherlocka testuje renomovaná - laboratoř Eurofi ns a nebudou vždy chybět ani rady a doporučení odborníků z řad výživových specialistů nebo kuchařů. Až uslyšíte sirény, si é honem do trafiky! Testy potravin pravidelně vychází každou první středu v měsíci. Bojíte se, že na to zapomenete? Zkouška sirén vám to spolehlivě připomene! Foto popis| Regionální mutace| Blesk - Čechy



Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Už ve středu! Až uslyšíte sirény! Na začátek prázdnin meteorologové slibují opravdové léto! Můžeme se těšit na pořádné vedro. A jak jinak se v takovém parném dni nejlépe zchladit než chutnou zmrzlinou? Víte ale, které nanuky jsou poctivé a u kterých výrobce nahradil mléko levným rostlinným tukem? A které polevy jsou skutečně z čokolády? To vám prozradí Potravinový Sherlock už ve středu! Kdo je Potravinový Sherlock? Vydává se po stopách nepravostí a prohřešků výrobců potravin, hlídá za vás kvalitu surovin, a navíc vás naučí, jak netrávit nakupováním potravin celou věčnost a do košíku si dávat jen ty nejlepší. KDY VYCHÁZÍ VELKÝ TEST? Testy potravin najdete v Blesku každou první středu v měsíci, což vám spolehlivě připomene pravidelná zkouška sirén. Vybrané potraviny pro Potravinového Sherlocka testuje renomovaná laboratoř Eurofi ns a nebudou nikdy chybět ani rady a doporučení odborníků z řad výživových specialistů nebo kuchařů. Až uslyšíte sirény, honem do trafi ky!

Testy potravin pravidelně vychází každou první středu v měsíci. Bojíte se, že na to zapomenete? Zkouška sirén vám to spolehlivě připomene! První zmrzlina byl jen ochucený sníh Víte, kolik zmrzliny sníme za rok? Až tři litry! To je pro představu 60 nanuků*. Zdá se vám to hodně? Oproti Američanům je to ale málo, ti dokážou za rok spořádat i 22 litrů zmrzliny na hlavu. I když s velkovýrobou této pochoutky začali oni, na mléčné zmrzlině si poprvé pochutnali Mongolové. Už ve starověku si Řekové a Římané pochutnávali na sněhu z hor ochuceném ovocem, medem či sirupem. První zmrzlinu, která nebyla z vody, ale z mléka, vyrobili pravděpodobně Mongolové. Vyráběli totiž mléčné nápoje, které díky chladnému horskému klimatu často zmrzly. Z Číny do Evropy Odtud se mražená pochoutka z mléka dostala do Číny, kde do ní začali přidávat různé příchutě. Do Evropy se pak k dostala ve 13. století, a to díky proslulému cestovateli Marco Polovi, který ji dovezl do Benátek z Číny. Recept pak cukráři zdokonalovali, až vznikla proslulá italská zmrzlina. První zmrzlinářský stroj Do Ameriky, kde začala průmyslová výroba zmrzliny, Ameriky přivezli zmrzlinu evropští kolonisté v průběhu liny, přivezl 18. století. První zmrzlinářský stroj vyrobila Američanka P Nancy Johnsonová, jenže ji nenapadlo Na nechat si vynález patentovat, takže v roce 1848 v požádal o patentovou ochranu zmrzlinářského stroje Mr. Young. Byl ale férový a dal jméno Johnsonové Y vepsat do názvu patentu. Výroba ve velkém Výr V polovině 19. století rozjel zmrzlinovou výrobu ve velkém sto Američan Jacob Fussell. Údajně prý proto, že měl kém Ja nízký odbyt smetany. Ve Velké Británii zase díky Thomasi sme Wallovi vznikla balená podoba mražené pochoutky. masi vzn Od 19. století se prodávala kopečková zmrzlina. V ky. roce 1903 pak vynalezl Američan italského původu Italo vyn Marcioni kornout a od roku 1921 se k držení používá dřívko. ko. Od té doby tedy existuje nanuk. Foto popis| Marco Polo

Velký test ZMRZLIN 29.6.2015 Blesk str. 5 Servis Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Už ve středu! Až uslyšíte sirény! Na začátek prázdnin meteorologové slibují opravdové léto! Můžeme se těšit na pořádné vedro. A jak jinak se v takovém parném dni nejlépe zchladit než chutnou zmrzlinou? Víte ale, které nanuky jsou poctivé a u kterých výrobce nahradil mléko levným rostlinným tukem? A které polevy jsou skutečně z čokolády? To vám prozradí Potravinový Sherlock už ve středu! Kdo je Potravinový Sherlock? Vydává se po stopách nepravostí a prohřešků výrobců potravin, hlídá za vás kvalitu surovin, a navíc vás naučí, jak netrávit nakupováním potravin celou věčnost a do košíku si dávat jen ty nejlepší. KDY VYCHÁZÍ VELKÝ TEST? Testy potravin najdete v Blesku každou první středu v měsíci, síci, což vám spolehlivě připomene pravidelná zkouška sirén. Vybrané potraviny pro Potravinového Sherlocka testuje renomovaná laboratoř Eurofins a nebudou nikdy chybět ani rady a doporučení odborníků z řad výživových specialistů nebo kuchařů.

Až uslyšíte sirény, honem do trafiky! Testy potravin pravidelně vychází každou první středu v měsíci. Bojíte se, že na to zapomenete? Zkouška sirén vám to spolehlivě připomene! *** Zmrzliny: Jsou ještě poctivé, nebo jen »náhražky«? Ročně si koupíme 34 milionů litrů balené zmrzliny, z toho třetinu tvoří nanuky. Druhů a příchutí jsou desítky, přitom se zmrzliny podle vyhlášky dělí do šesti skupin a každá z nich má dané, co smí a nesmí obsahovat… Zmrzliny se podle složení dělí na: Mléčné Obsahují pouze mléčnou složku, nesmí obsahovat rostlinný tuk. Výraz »mléčný« může nahradit například jogurtový nebo tvarohový, pokud z těchto výrobků byla zmrzlina vyrobená. min. 2,5 % tuku Smetanové Obsahují pouze mléčnou složku, nesmí obsahovat rostlinný tuk. min. 8 % tuku Sorbet Min. 25 % ovocné složky (u citrusů a exotického ovoce je min. 15 %), nesmějí obsahovat tuk. Ovocné Min. 15 % ovocné složky (u citrusů a exotického ovoce je min. 10 %), vyrábí se z vody, nesmějí obsahovat tuk. S rostlinným tukem Obsahují rostlinný tuk, mohou obsahovat i mléčnou složku. min. 5 % tuku Vodové Nesmějí obsahovat tuk, podíl ovoce ale není stanoven, takže v praxi se stává, že jsou plné cukru a aromat. Ovocná chuť, nebo jen aroma? Pokud chuť zmrzliny pochází »pouze« od aromatizující přísady (a ne například z čerstvého ovoce nebo šťávy), musí být označená jako »s příchutí«. Takže chuť »jahodové zmrzliny« pochází opravdu z jahod, zatímco chuť zmrzliny »s jahodovou příchutí« dodává jahodové aroma. Výjimkou je jen vanilková příchuť, u níž je lhostejné, jestli pochází jen z aroma. Nízká cena = samé »náhražky« Doba, kdy byly nejčastější mléčné nebo smetanové zmrzliny, je ta tam. Mléčný tuk nahrazuje levnější (ne zdravější) rostlinný tuk a smetanu zase voda a odtučněné mléko. Ani hnědá poleva na nanucích není mnohdy z čokolády. Tuk z kakaových bobů je totiž nahrazován opět rostlinnými tuky, které se

smíchají s kakaem, a kakaová poleva je na světě. Ovoce, nebo pasta? Jako ovocná složka se používá ovoce, ovocná dřeň, ovocná šťáva nebo jiný ovocný výrobek, a to jak čerstvé nebo konzervované. Zmrzlináři ale běžně používají ovocné pasty, kterými plody nahrazují, nebo sází na mražené ovoce. Foto popis|

Blesk Hobby Sušíme na zimu Blesk Hobby str. 57 Testujeme sušičky Olga Trešlová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

1.7.2015

zpět Ovoce, zelenina, bylinky, houby - to všechno se dá dobře usušit, abyste se zásobili zdravým jídlem i na zimní sezonu. Speciální elektrické sušičky se ovšem vyplatí jen těm, kteří mají vlastní zahrádku nebo chodí často na houby, jinak je lepší využít k sušení teplou troubu nebo rozložit kousky na sušení na síta a vystavit na slunce. Sušičky pracují za pomoci cirkulujícího teplého vzduchu a liší se počtem sušicích plátů a příkonem, přitom obojí má vliv na výkon, kvalitu a délku sušení. Pokud budete během sezony zpracovávat větší množství potravin, pořiďte si přístroj s osmi a více pláty a příkonem 500 W až 1000 W, který zvládne velké množství najednou a také silnější plátky potravin. Pro příležitostné uživatele se hodí sušičky s příkonem 250 W a čtyřmi pláty, k některým typům sušiček si můžete dokoupit další pláty, a zvětšit tak kapacitu přístroje. *** OČIMA ODBORNÍKA Tomáš Zezula, Euronics * Jak správně čistit elektrickou sušičku? „Jednotlivé pláty je nutno mezi sušicími cykly dostatečně čistit, hlavně v případě sušení aromatických potravin, například hub nebo bylinek. Při nákupu si tedy raději vybírejte přístroje s odnímatelnými částmi, které se dají vkládat do myčky. Další součásti přístroje umyjte vlažnou vodou s přídavkem neagresivního přípravku, případně do vody přidejte kapku octa.“ VÍTĚZ ETA Karina 0301 90000 0000 Počet sušicích plátů: 9 Automatické otáčení plátů: ne Regulace teploty: ano Příkon: 400 W Cena: 1499 Kč Prodejce: euronics.cz + 3 volitelné stupně teploty a proudění vzduchu, snadno omyvatelný povrch, pojistka proti přehřátí, velká sušicí plocha, nižší hlučnost Gallet DES 118 Saint-Tropez

Počet sušicích plátů: 5 Automatické otáčení plátů: : ne Regulace teploty: ano Příkon: 250 W Cena: 899 Kč Prodejce: obchodni-dum.cz z + nízká spotřeba energie, snadné ovládání - plata do sebe dobře nezapadají, vyšší hlučnost **** Gorenje FDK 24 DW Počet sušicích plátů: 5 Automatické otáčení plátů: ne Regulace teploty: ano Příkon: 240 W Cena: 1499 Kč Prodejce: eproton.cz + časovač zapnutí a vypnutí, výškově nastavitelné pláty, tichý provoz - slabý výkon, propadávání sítem *** Zelmer FD 1002 Počet sušicích plátů: 4 Automatické otáčení plátů: ne Regulace teploty: ano Příkon: 520 W Cena: 1099 Kč Prodejce: kasa.cz + ovládací panel s displejem, funkce balení pro uložení kce sít, pěkný design, funkce časovače - jen 2 teploty sušení **** Concept SO-1015 6 plus Počet sušicích plátů: 6 Automatické otáčení plátů: ne Regulace teploty: ano Příkon: 245 W Cena: 999 Kč Prodejce: euronics.cz + možnost rozšíření sít až na 10 sušicích plátů, plynulá regulace teploty, pláty lze mýt v myčce - nerovnoměrné sušení **** Zelmer 36Z011 Počet sušicích plátů: 4 Automatické otáčení plátů: ne

Regulace teploty: ne Příkon: 300 W Cena: 949 Kč Prodejce: kasa.cz + optimální výška sušicích plátů, jednoduché ovládání - delší doba sušení, 2 stupně teploty, nemá časovač *** Foto autor| zdroj a foto: Profimedia.cz a Euronics

blesk.cz Dovolenkové prohřešky Čechů. Smažené řízky a přejídání na all inclusive 25.6.2015

blesk.cz str. 0 Cestování

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Největších chyb při konzumaci jídla se Češi podle odborníků dopouštějí během léta a prázdnin. Zatím v práci se stravují často ve spěchu, o dovolených to chtějí dohnat. A přejídají se. Navíc jim hrozí rizika otravy kvůli špatnému uskladnění nebo přípravě jídla. Blesk.cz nabízí tipy, jak se v létě správně najíst. Bez žaludečních obtíží a kil navíc. „Pokud člověk vypadne o dovolené z pracovního rytmu, tak by neměl radikálně měnit svoje stravovací návyky,“ říká lékař Pavel Kohout, odborník na výživu a metabolismus. Typická česká dovolená? Sníst, co se dá „Bohužel spousta lidí má pocit, že když vyráží na dovolenou, kde má stravovací program all inclusive, že musí sníst a vypít vše, co je, a pak si lehnout na pláž,“ popisuje Kohout typickou českou dovolenou. „Dopřejte si pohyb, zkuste využít čas na dovolené tak, abyste jedli zdravěji,“ dodává. Pokud už máte program all inclusive, nekombinujte, jako přílohu si dávejte spíše zeleninu, žádné smažené pokrmy. Pozor na grilovačku i na zmrzlinu „V létě je mnohem větší riziko mikrobiální kontaminace z potravin,“ upozorňuje Kohout. „Největší pozor si musíte dát na potraviny, kde jsou syrová vejce, zda jsou dobře tepelně upravená,“ zmiňuje Kohout a radí: „Pozor hlavně na zmrzliny, které vejce obsahují, vzniká zde riziko salmonelózy.“ Lékař varuje i před stále oblíbenějším grilováním. Kromě toho, že byste si měli dávat pozor, jaké maso kupujete, je lepší grilovat na elektrickém grilu nebo na takovém, kdy olej z masa nekape do ohně. „Do masa se pak dostávají karcinogenní látky, které jsou pro organismus nebezpečné,“ říká Kohout. Navíc je třeba hlídat, zda je maso skutečně dobře tepelně zpracované, do grilování by se neměli pouštět úplní začátečníci. Dvě deci červeného neuškodí Pokud Češi vyráží na dovolenou s vlastními zásobami, většinou mezi nimi bývají trvanlivé salámy, konzervované jídlo, paštiky nebo řízky. Na dovolené byste měli jíst ovoce a zeleninu nebo ryby. Nejlepší je podle odborníků středomořská kuchyně, a čím „barevnější“, tím lepší. „Je lepší využít rozšířené letní nabídky ovoce a zeleniny,“ dodává Kohout. Nezapomeňte ovoce i zeleninu řádně omýt. V létě ještě více, než kdy jindy, by měl člověk dodržovat pitný režim. Denní příjem tekutin kolísá dle teplot nebo fyzické námahy. Čím vyšší teplota a více pohybu, tím větší riziko dehydratace. Kromě

bolestí hlavy a malátnosti nebo i kolapsu vám při dlouhodobé dehydrataci hrozí i vznik ledvinných či žlučových kamenů. Nejlepší je pít čistou vodu, zelený, černý nebo ovocný čaj a neslazené ovocné šťávy. Pokud podléháte sladkým limonádám, dostáváte do sebe až 20 kostek cukru. A jak je to s alkoholem? Méně je někdy více. „Dvě deci červeného neuškodí, víno obsahuje antioxidanty,“ uvádí Kohout. Jak se stravovat v létě? Buďte střídmí i na dovolené, zkuste jíst ovoce a zeleninu a příliš se nepřecpávat Dopřejte si pohyb, choďte na procházky, plavejte Přidejte pití tekutin, zvláště během veder Nyní máte čas, zkuste se nasnídat Denně byste měli sníst 5 porcí zeleniny a 2 porce ovoce Pozor na potraviny, kde hrozí riziko salmonelózy, např. v létě oblíbená zmrzlina

URL| http://www.blesk.cz/clanek/326999/dovo...zene-rizky-a-prejidani-na-all-inclusive

Nechutnají buřtíky tak, jak si pamatujete z dětství? Jak poznat kvalitu špekáčků a masa na gril? 25.6.2015

blesk.cz str. 0 Chat

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zezelená vám šunka po pěti minutách od rozbalení a salám vůbec nechutná jako maso? Na kvalitu masných výrobků a především hitu léta – špekáčků se můžete ptát odbornice z řeznictví a uzenářství Matek, která má tradici už od roku 1548. Ivana Matková, dodavatel farmářských prodejen Náš Grunt, bude na vaše dotazy odpovídat v pondělí 29. 6. od 13 hodin. Své dotazy pokládejte už teď.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/327265/nech...-poznat-kvalitu-spekacku-a-masa-na-gril

Už ve středu! Velký test zmrzlin 27.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na začátek prázdnin meteorologové slibují opravdové léto! Můžeme se těšit na pořádné vedro. A jak jinak se v takovém parném dni nejlépe zchladit než chutnou zmrzlinou? Víte ale, které nanuky jsou poctivé a u kterých výrobce nahradil mléko levným rostlinným tukem? A které polevy jsou skutečně z čokolády? To vám prozradí Potravinový Sherlock už ve středu! Víte, kolik zmrzliny sníme za rok? Až tři litry! To je pro představu 60 nanuků*. Zdá se vám to hodně? Oproti Američanům je to ale málo, ti dokážou za rok spořádat i 22 litrů zmrzliny na hlavu. I když s velkovýrobou této pochoutky začali oni, na mléčné zmrzlině si poprvé pochutnali Mongolové. Už ve starověku si Řekové a Římané pochutnávali na sněhu z hor ochuceném ovocem, medem či sirupem. První zmrzlinu, která nebyla z vody, ale z mléka, vyrobili pravděpodobně Mongolové. Vyráběli totiž mléčné nápoje, které díky chladnému horskému klimatu často zmrzly. Odtud se mražená pochoutka z mléka dostala do Číny, kde do ní začali přidávat různé příchutě. Do

Evropy se pak dostala ve 13. století, a to díky proslulému cestovateli Marco Polovi, který ji dovezl do Benátek z Číny. Recept pak cukráři zdokonalovali, až vznikla proslulá italská zmrzlina. Do Ameriky, kde začala průmyslová výroba zmrzliny, přivezli zmrzlinu evropští kolonisté v průběhu 18. století. První zmrzlinářský stroj vyrobila Američanka Nancy Johnsonová, jenže ji nenapadlo nechat si vynález patentovat, takže v roce 1848 požádal o patentovou ochranu zmrzlinářského stroje Mr. Young. Byl ale férový a dal jméno Johnsonové vepsat do názvu patentu. V polovině 19. století rozjel zmrzlinovou výrobu ve velkém Američan Jacob Fussell. Údajně prý proto, že měl nízký odbyt smetany. Ve Velké Británii zase díky Thomasi Wallovi vznikla balená podoba mražené pochoutky. Od 19. století se prodávala kopečková zmrzlina. V roce 1903 pak vynalezl Američan italského původu Italo Marcioni kornout a od roku 1921 se k držení používá dřívko. Od té doby tedy existuje nanuk. Kdo je Potravinový Sherlock? Vydává se po stopách nepravostí a prohřešků výrobců potravin, hlídá za vás kvalitu surovin, a navíc vás naučí, jak netrávit nakupováním potravin celou věčnost a do košíku si dávat jen ty nejlepší. Kdy vychází velký test zmrzlin? Testy potravin najdete v Blesku každou první středu v měsíci, což vám spolehlivě připomene pravidelná zkouška sirén. Vybrané potraviny pro Potravinového Sherlocka testuje renomovaná laboratoř Eurofins a nebudou nikdy chybět ani rady a doporučení odborníků z řad výživových specialistů nebo kuchařů.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/327580/uz-ve-stredu-velky-test-zmrzlin

12 zásad, jak předcházet vzniku rakoviny 30.6.2015

blesk.cz str. 0 Zdraví a životní styl

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nikdo přesně neví, jak rakovině spolehlivě předcházet. Odborníci dokážou poskytnout pouze doporučení. Zde je aktuální Evropský kodex proti rakovině. Odhady odborníků jsou takové, že bude-li se jím Evropa řídit, úmrtí způsobené rakovinou by mohla klesnout na polovinu! 1. Nekuřte. Vyhněte se jakékoliv formě tabáku. 2. Mějte svůj domov nekuřácký. Podpořte tento přístup i ve svém pracovním prostředí. 3. Snažte si udržet zdravou tělesnou hmotnost. 4. Denně vykonávejte nějakou tělesnou činnost. Omezte čas strávený sezením. 5. Jezte zdravě: •Jezte hodně celozrnných výrobků, luštěniny, zeleniny a ovoce. •Omezte vysoce kalorické potraviny (potraviny s vysokým obsahem cukru nebo tuku) a vyhněte se sladkým nápojům. •Vyhněte se průmyslově upravenému masu, omezte červené maso a potraviny s vysokým obsahem soli. 6. Pokud pijete alkohol jakéhokoliv typu, omezte jeho příjem. Nejlepší je alkoholu se vyhnout úplně.

7. Předcházejte přílišnému vystavování se slunečnímu záření, zvláště u dětí. Při pobytu na slunci používejte ochranné prostředky. Vyhněte se soláriím. 8. Při svém povolání se chraňte před rakovinotvornými látkami a postupujte dle zdravotních a bezpečnostních pokynů. 9. Zjistěte si, zda nejste doma vystaveni záření radonu. Přijměte opatření ke snížení jeho vysoké koncentrace. 10. Pro ženy: •Kojení snižuje u matek riziko vzniku rakoviny. Pokud můžete, své dítě kojte. •Hormonální substituční léčba zvyšuje riziko vzniku mnoha typů rakoviny. Omezte ji. 11. Zajistěte svým dětem očkování: •Proti hepatitidě B (u novorozenců). •Proti lidským papilomavirům (HPV) (u dívek). 12. Účastněte se organizovaných screeningových programů: •Rakoviny tlustého střeva (muži i ženy). •Rakoviny prsu (ženy). •Rakoviny děložního čípku (ženy.) Zdroj: Národní onkologický program ČR, http://www.onconet.cz EVROPSKÝ KODEX PROTI RAKOVINĚ Již 4. verze Evropského kodexu proti rakovině platná od podzimu 2014 byla vypracována na základě nejnovějších vědeckých poznatků a obsahuje 12 doporučení pro zdravější životní styl, která by měla podpořit prevenci nádorových onemocnění napříč Evropou. Je výsledkem dvouleté intenzivní spolupráce mezi renomovanými onkology, výzkumníky a dalšími experty z celé Evropské unie.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/327913/12-zasad-jak-predchazet-vzniku-rakoviny

bydleni.cz Grilovat lze zdravě i chutně 24.6.2015

bydleni.cz str. 0 PR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Grilovací sezona právě začíná. Pokud už váš starý gril v loňské sezoně dosloužil a uvažujete o jeho výměně, nastal pravý čas na jeho nákup. Existuje několik základních druhů grilů – plynové, elektrické a na dřevěné uhlí. Který si vybrat, aby grilování splnilo veškeré vaše očekávání? Plynové a elektrické grily jsou sice jednoduché na obsluhu, ale mnozí se shodnou na tom, že grilovanému pokrmu nedají tu správnou chuť tak jako ty na dřevěné uhlí. U grilu na dřevěné uhlí zase vzniká problém, že se maso může snadno připálit a odkapáváním šťáv z masa a jiných potravin vzniká štiplavý zápach a karcinogenní látky. Je tu však ještě jedna možnost.

Šťávy nemusí kapat do rozpálených uhlíků Právě kapání šťáv z masa a dalších grilovaných pokrmů je při grilování na dřevěném uhlí asi největším problémem. Když totiž šťávy kapou na rozpálené uhlíky, okamžitě podporují vznik plamene a pokrm snadno spálíme. Navíc spalováním směsi šťáv s olejem vznikají karcinogenní látky, které nám velmi škodí. Naštěstí ale existuje gril, u kterého šťávy nekapou přímo do uhlíků. Odkapávají například do vodní lázně. Jeden takový gril si nyní představíme. Pochází z dílny společnosti Limes Litomyšl s.r.o. a nese název zahradní gril VOGR . VOGR je gril s vodní lázní Vodní gril je rozšířeným označením, které sice zná široká veřejnost, ale představuje si grilování v páře. Jedná se o gril se zabudovanou vodní lázní pro odkapávání šťáv. Ty se tak nedostávají zpět do ohně a na pokrm. Gril je konstruován na suché, nejlépe listnaté dřevo. Díky skutečnému ohni vzniká v grilu žár, který se zchladí o nádobu s vodou, a horký vzduch nasycený vodní parou pokrmy nevysušuje. Naopak umožňuje lahodné a šťavnaté grilování všech druhů mas a dokonce i celých kuřat včetně zlaté kůrčičky. O ovoci a zelenině nemluvě. Výška grilu je 84 cm. Grilovací rošt o průměru 39 cm je umístěn ve výšce 66 cm. Objednávat si můžete také Limes VOGR celý komplet , kde dostanete za zvýhodněnou cenu ještě druhý grilovací rošt a odkládací mřížky. Výška tohoto kompletu je 99 cm a rošt je usazen ve výšce 82 cm. Detailní informace o vodním grilu najdete na http://www.limes.cz . PR

URL| http://www.bydleni.cz/clanek/Grilovat-lze-zdrave-i-chutne

bydlet.cz Výrobci potravin: potraviny šidíme kvůli obchodním řetězcům 26.6.2015

bydlet.cz str. 0 Tipy a triky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Výrobci potravin: potraviny šidíme kvůli obchodním řetězcům! Je to alarmující, ale zase tolik lidí to nepřekvapí. Výrobci se přiznali k tomu, že šidí potraviny. Proč? Protože se musí podřídit diktátu obchodních řetězců, které..

URL| http://www.bydlet.cz/382302-vyrobci-po...raviny-sidime-kvuli-obchodnim-retezcum/

ct24.cz Rusko prodloužilo sankce a zvažuje jejich rozšíření 24.6.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika mor Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ruský prezident Vladimir Putin o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin. Moskva tak zareagovala na prodloužení sankcí Evropské unie, uvalených na Rusko kvůli anexi Krymu a kvůli ruské roli v ukrajinském konfliktu. Ruská protiopatření mají podle agentury TASS platit jeden rok

počínaje dnešním dnem. Televizní stanici Rossija 24 zároveň ruský ministr zemědělství Alexandr Tkačov sdělil, že se chystá další omezení dovozu západního zboží do země. Podle něj by mohlo zahrnovat cukrovinky, konzervované rybí produkty a květiny. "Vláda mě dopisem požádala o prodloužení opatření, která jsme přijali v odvetě za počínání našich partnerů z některých zemí. V souladu s touto žádostí, jsem podepsal výnos o prodloužení účinnosti jednotlivých zvláštních opatření s cílem zajistit bezpečnost Ruské federace," řekl Putin. Současně nařídil vládě, aby k výnosu vypracovala příslušné dokumenty. Premiér Dmitrij Medvěděv ujistil, že "vše bude vykonáno". Evropská unie v pondělí prodloužila své hospodářské sankce proti Rusku do konce ledna 2016. Premiér Dmitrij Medvěděv na základě toho oznámil, že připravuje žádost adresovanou prezidentu Vladimiru Putinovi o analogické šestiměsíční prodloužení ruského embarga na dovoz západního zboží. V přípravě je rovněž podle premiéra usnesení vlády s výčtem komodit, které budou ruským sankcím podléhat. "Skutečně uvažujeme o dalších návrzích ohledně sankčního seznamu," sdělil podle agentury Reuters Tkačov. "Pro naše potravináře a zemědělce to naštěstí zas tak tragická informace není. Náš export do Ruska už před těmi prvními sankcemi nebyl příliš velký. Co se týče nových položek – cukrovinek, ryb a květin – to také není něco, co bychom do Ruska ve velkém vyváželi," zhodnotil agrární analytik Petr Havel. Ze strany Ruska jde o logický krok, míní česká vláda Premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) prodloužení ruského embarga nepřekvapilo. "Já myslím, že to není překvapivý krok ze strany Ruska, protože navazuje na nedávné rozhodnutí diplomatů a Evropské unie o tom, že by i evropské sankce měly být prodlouženy. Prostě obě strany se sledují a hrají určitou taktickou hru kolem plnění minských dohod a každá ze stran si nechává v rukávu nějaké možnosti vyjednávání a taktizování." Vláda se bude podle svého předsedy dál snažit pomoci zemědělcům s diverzifikací exportu. "Já předpokládám, že pracovní skupina tu situaci bude sledovat a bude se snažit hledat možnosti v rámci ekonomické diplomacie. Nepočítám ale s tím, že bychom teď mimořádně na vládě měli k tomu projednávat nějaké materiály." K sankcím se vyjádřil i vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. "Je to logická odveta. Asi jsme nečekali, že Ruská federace, když se prodlouží sankce, nebude dělat nic. Ty dopady, kterými ze začátku mnozí strašili, že budou drtivé pro naše potravináře, se ukázaly, že tak zásadní nejsou." Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se dosavadní ruské embargo nepřímo dotklo prakticky všech českých zemědělců a potravinářů – například se snižuje výkupní cena mléka či vepřového masa. Smysl unijních sankcí ale chápe, protože postup Ruska vůči Ukrajině považuje za bezprecedentní a státy na něj musí reagovat. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková upozornila, že při přípravě odvetných sankcí musí Rusko přihlížet ke stanovisku Maďarska, Řecka a Kypru. Podle šéfky Rady federace jde o státy, "s nimiž Rusko udržuje dobré hospodářské a politické styky". Matvijenková soudí, že Moskva by měla ocenit dlouhodobě odmítavé stanovisko těchto tří evropských států k protiruským sankcím vyhlášeným EU. Západní sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě. Jejich případné uvolňování je navázáno na plnění minských dohod o příměří na východě Ukrajiny, které však ani jedna ze stran konfliktu na Ukrajině nedodržuje.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...zilo-sankce-a-zvazuje-jejich-rozsireni/

ČRo České Budějovice

Vladimir Putin dnes o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin 24.6.2015

ČRo České Budějovice str. 4 17:00 Události regionu Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pavlína FENDEKOVÁ, moderátorka -------------------Ruský prezident Vladimir Putin dnes o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin. Moskva tak zareagovala na prodloužení sankcí Evropské unie uvalených na Rusko kvůli anexi Krymu a kvůli ruské roli v ukrajinském konfliktu.

ČRo Plus Putin prodloužil zákaz dovozu západních potravin 24.6.2015

ČRo Plus str. 5 18:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Aleš KOUBA, moderátor -------------------Ruský prezident Vladimir Putin o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin. Reagoval tak na prodloužení protiruských sankcí Evropské unie. Ta je na Moskvu uvalila kvůli anexi Krymu a roli Ruska v ukrajinském konfliktu. Ruské antisankce mají podle agentury Tass platit rok počínaje dneškem.

ČT 1 Rusko zakázalo dovoz západních potravin na celý další rok 24.6.2015

ČT 1 str. 9 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka -------------------Rusko na celý další rok zakázalo dovoz západních potravin. Odvetu za pondělní prodloužení evropských sankcí podepsal prezident Putin. Opatření osmadvacítky je reakcí na roli Moskvy v ukrajinské krizi. A zatím má platit do ledna.

denik.cz Kalousek podpořil živnostníky. Jedl párky od Lojzy, ne od Babiše 24.6.2015

denik.cz str. 0 Z domova

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha /VIDEO/ – Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se na svém facebookovém profilu rozhodl videem podpořit živnostníky. " Děj videoklipu, ve kterém sám Kalousek účinkuje, se odehrává v Bechyni. Kalousek sedí u

plápolajícího ohně, když mu hospodský přinese pivo. „Ze sedmýho?" ptá se exministr. „No jasně, ze sedmýho, Míro, ze sedmýho," zní odpověď. Následně mu hostinský přinese párky, „Kostelecký". „Kostelecký?" ofrňuje se Kalousek nad párky, jejichž výrobcem je Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO). Odstrčí je a hostinský přináší z udírny vlastní: „Mirku, vem si od Lojzy, ten nekrade," říká. Kalousek se usměje a videoklip se sloganem „Hnutí za poctivé párky vám přeje poctivé uzenáře" končí. "

URL| http://www.denik.cz/z_domova/kalousek-...rky-od-lojzy-ne-od-babise-20150624.html

Třetina obyvatel Hradce bojuje se zvýšeným cholesterolem 29.6.2015

denik.cz str. 0 Královéhradecký kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hradec Králové - Správná životospráva je trendem posledních let. I přesto má třetina Hradečanů problém s cholesterolem. Ze 182 lidí, kteří si nechali hladinu látky v těle zkontrolovat, zhruba šedesáti z nich odhalilo vyšetření zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi a třinácti lidem doporučil okamžitou návštěvu lékaře. "Nepodceňovat „K lékaři chodím pravidelně a cholesterol si hlídám. Měl jsem s ním problémy, ale už se vše ustálilo. Není radno nic podceňovat," svěřil se Hradeckému deníku Petr Malý z Hradce Králové. Speciálně proškolený tým doplněný o zdravotní sestry a nutriční konzultanty, zjišťoval v krajské metropoli zájemcům množství tuku v těle, výši krevního tlaku, analyzoval složení těla pomocí InBody a měřil hladinu cholesterolu v krvi. Zejména poslední hodnota je pro zdraví člověka velmi důležitá, jelikož vysoký cholesterol je jednou z nejčastějších příčin infarktu nebo mrtvice. Srdečně-cévní onemocnění stojí v Česku každoročně za zhruba polovinou všech úmrtí. Zájem lidé měli „Příjemně nás překvapilo, jak velký zájem o měření základních hodnot byl. Každý zájemce, který se nechal proměřit, měl zároveň možnost konzultovat naměřené hodnoty se zdravotní sestrou a nutričním konzultantem," říká Eva Kadlecová, zástupce organizátora road show. Na onemocnění srdce a cév, která začínají obvykle právě zvýšenou hladinou cholesterolu, umírají více ženy než muži. Lidé většinou přicházejí k lékaři až ve chvíli, kdy mají konkrétní problém. To už však nezbývá nic jiného než nasadit léky. Přitom na preventivní prohlídku má člověk nárok každý druhý rok a díky včasnému podchycení problému by mnohdy stačilo jen upravit jídelníček a životní styl. Nejčastěji lékaři doporučují omezit uzeniny a extrémně sladké potraviny, dále nahradit živočišné tuky rostlinnými a zařadit více ovoce a zeleniny. „Zvýšená hladina cholesterolu je způsobena zčásti vrozenými vlohami a zčásti vysokým příjmem cholesterolu stravou, který najdete hlavně v uzeninách a tučném mase, plnotučných mléčných výrobcích, másle, sladkém pečivu, dortech, sušenkách a pochutinách. V českém jídelníčku máme takových potravin nadbytek," upozorňuje kardioložka Martina Vaclová.

Zároveň dodává, že ke zlepšení poměru jednotlivých druhů cholesterolu přispívá pravidelný pohyb. Vybírejte si tuky Hladinu cholesterolu ovlivňuje také životní styl, a to právě především strava. Její změna přichází na řadu jako první, pokud vám lékař zjistí zvýšené hodnoty krevních tuků. A jak snížit cholesterol? Změna životosprávy začíná úpravou jídelníčku. Při snižování hladiny cholesterolu je důležité nejen omezit jeho celkový denní příjem ve stravě. Musíte také dbát na kvantitu i kvalitu přijímaných tuků a pečlivě rozlišovat mezi jednotlivými druhy tuků, které do jídelníčku zařazujete. Třináct rad pro boj s cholesterolem 1) Jezte pestrou a vyváženou stravu. 2) Dopřejte si více zeleniny a ovoce. Snažte se zařadit je ke každému jídlu během dne. 3) Vybírejte celozrnné výrobky, a to i chléb či těstoviny. Upřednostňujte rýži natural. 4) Volte dobré tuky – rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový či olivový) a kvalitní margaríny a roztíratelné tuky z nich vyrobené. 5) Jezte libové maso a masné výrobky, odstraňujte viditelný tuk. Mléčné výrobky pak vybírejte se sníženým obsahem tuku. 6) Jezte více luštěnin (fazole, hrách, čočka…). 7) Omezujte sůl, raději použijte bylinky či koření. 8) Pijte čistou vodu, neslazený čaj anebo nízkoenergetické nápoje. 9) Udržujte si správnou tělesnou hmotnost (BMI v rozmezí 18,6 až 25 kilogramu na metr čtverečný). 10) Pravidelně se hýbejte, alespoň 30 minut každý den. 11) Nekuřte. 12) Vyhýbejte se stresu. 13) Pravidelně si nechávejte kontrolovat hladinu cholesterolu v krvi vaším lékařem."

URL| http://www.denik.cz/kralovehradecky-kr...ysenym-cholesterolem-20150629-nacw.html

denikreferendum.cz Výzkum mezi dodavateli: Řetězce se řídí heslem vysát, ale nezabít 25.6.2015

denikreferendum.cz str. 0 Domov Jaroslav Bican Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ve čtvrtek byl představen výzkum mezi dodavateli obchodních řetězců, který provedla Ekumenická akademie. Výzkum přinesl celou řadu informací o tom, jaké praktiky řetězce při jednání s dodavateli uplatňují. Ekumenická akademie představila výsledky výzkumu, který provedla mezi dodavateli obchodních řetězců. Výzkum je unikátní tím, že je založený na rozhovorech se samotnými dodavateli, kteří byli ochotní mluvit o situaci, ve které se nachází. Celkem v rámci výzkumu proběhlo devětadvacet rozhovorů se zástupci subjektů ze všech hlavních oblastí a typů výroby. Rozhovory byly vedeny pod příslibem zachování anonymity. Právě strach dodavatelů byl důvodem, proč se většinu podobných výzkumů jinde v Evropě nepodařilo uskutečnit. Výstupy šetření tak poprvé komplexněji pojmenovávají širokou škálu problémů a témat, která se pojí s neférovými praktikami řetězců v této oblasti. „Hlavní zjištění je, že řetězce disponují velmi významnou vyjednávací silou, kterou uplatňují vůči svým dodavatelům. Dodavatelé ale nejsou dostatečně chráněni a pro mnohé neexistuje jiná alternativa než zboží dodávat i za cenu toho, že ho dodávají třeba s nulovou marží nebo dokonce toto zboží dotují z

vlastních peněz,“ popsal výsledky výzkumu Tomáš Uhnák, terénní pracovník, který pořizoval rozhovory s dodavateli. Řetězce se na českém trhu těší tak významnému postavení, že si mohou diktovat téměř jakékoli podmínky. Z výzkumu vyplývá, že mnohé dodavatelské firmy jsou na řetězcích silně závislé. Pro 85 % českých domácností jsou totiž supermarkety hlavním místem nákupu potravin. Mezi řetězci panuje velká konkurence, kdy se snaží odlišit nízkou cenou. „Bohužel doplácí na to výrobci a dodavatelé, kteří musí ty nízké ceny v podstatě zajistit,“ vysvětlil Uhnák. Český maloobchodní trh je tak podle výzkumu nepřátelský vůči malým a středním firmám a stále více se koncentruje okolo velkých hráčů. Kvůli nízkým výkupním cenám, ztrátám při neodebírání zboží, bonusům, zpětným platbám či pokutám není mnoho firem schopno generovat žádný zisk, popřípadě svoje zboží dotují. „Podle některých výrobců je kvůli tlaku firem nutné sahat i po méně kvalitních surovinách, především v oblasti nebalených nebo pultových potravin. Na maloobchodním trhu je také stále méně firem, přežijí jen ty velké. V konečném důsledku se tak můžeme kvůli praktikám obchodníků dočkat vyšších cen a mnohem menší rozmanitosti produktů,“ zdůraznila Barbora Mrázková z Ekumenické akademie. Přestože počet dodavatelů ubývá, řetězce si uvědomují, že pro ně jejich likvidace není výhodná. „Ono se o tom nesmí mluvit, ale řídí se tím ,vysát, ale nezabít?,“ popsal chování řetězců jeden z dotazovaných dodavatelů. Barbora Mrázková zmínila jedno z možných řešení této situace: „Je potřeba, aby situaci dodavatelů řešila celoevropská pravidla, výrobci potravin by měli mít možnost anonymně si stěžovat a najít zastání. Regulace by se také měla týkat nejen evropských farmářů, ale například i pěstitelů kakaa, kávy nebo exotického ovoce z tzv. rozvojových zemích.“

URL| http://denikreferendum.cz/clanek/20682...etezce-se-ridi-heslem-vysat-ale-nezabit

Domažlický deník V Rybníku si hosté pochutnávají na šnecích Domažlický deník str. 2 Domažlicko JOSEF BABOR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.6.2015

zpět Rybník – Novou surovinou, ze které připravují pokrmy svým hostům v Rekreačním středisku Rybník, jsou šneci. Zanedlouho bude tato novinka opravdovou lokální potravinou, majitel současné šnečí farmy v Žichlicích na Plzeňsku chystá její přesun právě do oblasti Rybníka. „Majitel šnečí farmy a firmy Snails Day Tomáš Pavíza pochází z Plzně a je bývalým úspěšným českým kulturistou v nejtěžší váhové kategorii. K tomu, že dnes buduje šnečí farmu zde u nás v Rybníku, pomohla vlastně veselá náhoda. Já i investor našeho střediska Martin Lyer jsme bývalými Tomášovými spolužáky ze Základní školy v Plzni na Borech,“ vypráví provozovatel Rekreačního střediska Rybník Jindřich Rejšek. „Tomáš Pavíza je jistě pro mnohé nejen zajímavým a v podstatě exotickým podnikatelem, ale i skvělým mistrem hry na foukací harmoniku. Při loňském svatomartinském posvícení jsme si přes jiného kamaráda z Plzně objednali na tuhle akci hudební těleso, jehož je Tomáš součástí. Při této příležitosti došlo vlastně po mnoha letech k setkání bývalých spolužáků, slovo dalo slovo a už se tady buduje,“ s úsměvem popisuje náhodu, která do Rybníka přivádí podnikatele s neobvyklým předmětem podnikání. „Myslím, že ke šnekům Tomáše v minulosti přivedl hlavně vlastní jídelníček, který mají kulturisté postavený hlavně na velkém přísunu bílkovin s omezeným množstvím tuků, což přesně šnečí maso na 100% splňuje,“ připomíná Rejšek. „Šneci jsou v menu naší restaurace jistě zajímavým zpestřením, ale šnečí farma jako taková bude

jistě ještě zajímavější atrakcí pro obec Rybník a její okolí. Do budoucna se počítá s možností exkurzí i ukázkami zpracovávání šnečího masa,“ nastiňuje plány Jindřich Rejšek. Rybničtí do budoucna chystají i speciální,,šnečí“ víkendové nabídky, a to přímo v osobní přítomnosti Tomáše Pavízy, který své produkty všem zájemcům osobně představí. Foto popis| ŠNECI PO BURGUNDSKU. Jedním z nových pokrmů v menu rybnické restaurace je právě jídlo ze šnečího masa. Foto autor| Foto: (rsr) Region| Západní Čechy

Dotyk Událost Dotyku – Stát jako pasáček vepřů 26.6.2015 Dotyk str. 0 Enter Martin Mařík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Do tendrů na mouku se mohou hlásit i zahraniční firmy, ale skladovat produkty musí jen na území Česka. Změna se chystá také u obilí, kde chce SSHR napříště držet více potravin a méně surovin. To například znamená mít v zásobách méně obilí, ale místo něj rovnou mouku. V krizových situacích by stát mohl poskytnout mouku pekárnám rovnou, bez předchozí cesty obilí do mlýnů. Zakázky na mouku budou podle předpokladů správy vypisovány v druhé půli tohoto roku, resp. začátkem příštího. Do tendrů se mohou hlásit i zahraniční firmy, ale skladovat produkty musí jen na území Česka. To i vzhledem k stále probíhající aféře s uskladněním části českých rezerv pohonných hmot v Německu (viz např. Dotyk 23/2015 a 45/2014). Nový přístup k potravinářských komoditám konzultuje správa intenzivně s ministerstvem zemědělství. Podle informací týdeníku Dotyk už šéf agrárního resortu Marian Jurečka určil tým svých lidí, kteří budou téma se SSHR projednávat. Co s neperspektivním kaučukem? Záměr mít ve správě více položek a být tak flexibilnější v případě krizových situací, se podle šéfa správy týká i průmyslových komodit. Stát musí zásoby inovovat, začne se proto už letos zbavovat zásob, které sice byly za strategické považovány v minulosti, ale technologický vývoj už jejich význam snížil. Týká se to například kaučuku nebo hliníku a dalších kovů. Prodej neperspektivních zásob by měl být ukončen do roku 2017. Na přípravě nového portfolia spolupracuje SSHR s ministerstvem průmyslu a obchodu. Seznam doporučených položek pro strategické zásoby připravuje také Brusel. Česko se chystá inovovat portfolio svých strategických zásob – stát chce přitom mít také více druhů průmyslových i potravinářských komodit než dosud. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) uvažuje dokonce o tom, že místo mraženého masa bude mít „na skladě“ rovnou živá zvířata. Stát by tak v rámci strategických zásob de facto choval třeba prasata či skot. Tento záměr, který týdeníku Dotyk potvrdil předseda SSHR Pavel Švagr, souvisí jednak se snahou správy o lepší ekonomiku hospodaření, jednak s plánem rozšířit dosavadní portfolio komodit, které má stát pro krizové situace. „Mohli bychom mít smlouvu s farmáři na ochraňování stáda včetně toho, jaké nám třeba musí zaručovat minimální přírůstky zvířat. Propočty ukazují, že náklady na zajištění strategických zásob masa by v tomto případě byly nižší, než kolik teď platíme za uskladnění masa mraženého,“ vysvětluje Pavel Švagr. Více potravin než surovin Správa chce mít krom toho více druhů potravin než dosud. Nezbaví se proto ani veškerého mraženého masa, bude dál skladovat i konzervy (nejnovější tendr na ně se týká objemu 180 tun). Dál bude držet zásoby másla a chce více sušeného mléka.

Dotyk BYZNYS Brífink 29.6.2015

Dotyk BYZNYS str. 0 Brífink

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět to nejdůležitější z uplynulého týdne Akvizice Ferrero Italský výrobce cukrovinek Ferrero předložil nabídku na převzetí britského konkurenta Thorntons za 112 milionů liber. Vedení společnosti Thorntons doporučilo akcionářům, aby nabídku přijali. Italská rodinná firma si už zajistila akvizici 34,5% podílu britské firmy, který vlastní její management, a nyní by chtěla koupit zbytek od ostatních akcionářů. Pro Ferrero půjde teprve o druhou akvizici v historii firmy. Bankrot Portorika Tento týden by mohlo dojít k velmi neobvyklé ekonomické události – hned dva suverénní státy by mohly vyhlásit bankrot. Prvním je Řecko a druhým Portoriko. Guvernér Portorika Alejandro García Padilla pro New York Times uvedl, že země zkrachuje, pokud nedokáže splatit dluh ve výši 72 miliard dolarů. Dopad ruských sankcí na Německo Pokles německého exportu do Ruska, který je důsledkem sankcí souvisejících s ukrajinskou krizí, ohrožuje v Německu až 150 000 pracovních míst. Uvedla to německá Komise pro hospodářské vztahy s východní Evropou, která zastupuje zájmy podniků v tomto regionu. Předpověděla rovněž, že německý vývoz do Ruska letos klesne o více než 25 % na 20 mld. eur. Oproti rekordnímu roku 2012 by tak prý byl poloviční. Ekonomika Jižní Koreje Jihokorejská vláda má v plánu vynaložit přes 15 bilionů wonů na opatření, která by podpořila tamní ekonomiku, zasaženou negativními dopady virového onemocnění MERS. Vláda nyní předpokládá, že hospodářský růst v letošním roce dosáhne pouze 3,1 %, zatímco dříve jej odhadovala na 3,8 %. Ekonomika USA Podle finálních dat klesl americký HDP v 1. kvartálu jen o 0,2 % anualizovaně proti předchozímu čtvrtletí. Dříve zveřejněný údaj počítal s 0,7% poklesem. Osobní spotřeba mezičtvrtletně vyskočila o 2,1 %. Soukromé investice jako takové rovněž rostly více, než naznačovaly odhady. Zvýšily se o 2,4 %. Google Play zdarma v USA Internetová společnost Google spustila pro americké uživatele bezplatnou verzi svého hudebního streamovacího servisu Google Play Music. Chce tím nalákat zákazníky předtím, než 30. června uvede na trh svůj hudební streaming další technologický gigant Apple. Podle údajů hudebních vydavatelství měl servis Google Play Music v prosinci 2014 v USA 815 tisíc platících uživatelů. Google testuje bezpilotní vozy Americká technologická společnost Google začala na veřejných silnicích v Kalifornii testovat vlastní malé automobily s plně automatizovaným řízením. Připojí se tak k vozům japonské značky Lexus, které už na silnicích se stejným programovým vybavením pro samočinné řízení jezdí několik let. Vlastní auta Googlu budou jezdit z bezpečnostních důvodů s řidičem, který v případě potíží do řízení zasáhne, sdělila firma. Jednání ČNB Bankovní rada ČNB na svém červnovém jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení

kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 EUR/CZK. Maloobchodní fúze Nizozemská maloobchodní společnost Ahold se dohodla na spojení s belgickým konkurentem Delhaize, oznámily firmy ve společném prohlášení. Sloučená skupina bude podle agentury DPA čtvrtým největším maloobchodním řetězcem v Evropě. Ahold působí i na českém trhu, kde provozuje obchody Albert. Delhaize z ČR již před lety odešel. Souhrnné roční tržby obou firem loni přesáhly 54 miliard eur. Martha Stewartová prodává svůj byznys Americká podnikatelka v oblasti životního stylu a proslulá televizní moderátorka Martha Stewartová prodala svůj podnik Martha Stewart Living Omnimedia společnosti Sequential Brands Group. Mediální a obchodní společnost Stewartové má podle agentury Reuters hodnotu zhruba 353 milionů USD. Maďarská ekonomika Maďarská centrální banka snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na nové rekordní minimum 1,5 %. Pokračovala tak v postupném uvolňování měnové politiky, které zahájila v březnu. PayPal se oddělí od eBay Internetová aukční síň eBay dokončí vyčlenění divize elektronických plateb PayPal do samostatné firmy 17. července. PayPal by pak měla vstoupit jako nezávislá společnost na burzu 20. července. Uvedl to zpravodajský server RTT News. Pivovary Lobkowicz na burze První rok na burze mají za sebou Pivovary Lobkowicz, jejich akcie od vstupu na pražský parket posílily o více než 15 %. Začátkem června generální ředitel firmy Zdeněk Radil oznámil, že koupí 79,4 % akcií firmy od Palace Capital a GO Solar za 1,9 miliardy korun, na což titul zareagoval prudkým posílením. Podpora podnikání v EU Evropský parlament (EP) schválil pravidla fungování Evropského fondu strategických investic (EFSI). Fond je základním pilířem tzv. Junckerova investičního plánu, který má v příštích třech letech získat ze soukromých a veřejných investic až 315 miliard eur (8,6 bilionu korun). Pojištění za státní zaměstnance Platby za státní pojištěnce se od ledna příštího roku zvednou o 1,8 miliardy korun. O navýšení plateb za téměř šest milionů státních pojištěnců, mezi nimiž jsou děti, důchodci či nezaměstnaní, rozhodla vláda. Pomoc Nepálu Světová banka slíbila, že poskytne až půl miliardy dolarů na pomoc Nepálu, který nedávno postihla dvě ničivá zemětřesení. V nepálské metropoli Káthmándú se konala mezinárodní dárcovská konference, na níž Nepál požádal svět o část z 6,7 mld. USD, které bude podle předpokladů vlády potřebovat na příštích pět let. Rating ČEZ Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila hlavní úvěrový rating největší české energetické společnosti ČEZ o jeden stupeň na A3 z dosavadní známky A2. Zdůvodnila to přetrvávajícími nízkými velkoobchodními cenami elektrické energie, které podkopávají ziskovost společnosti. Výhled ratingu je stabilní, uvedla agentura. Ruské antisankce Prezident Vladimir Putin o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin – počínaje 24. červnem. Moskva tak zareagovala na prodloužení sankcí EU, uvalených na Rusko kvůli anexi Krymu a kvůli ruské roli v ukrajinském konfliktu. Zároveň Rusko uvažuje o dalším omezení dovozu západního zboží do země. Podle ruské televizní stanice Rossija 24 by sankce mohly zahrnovat dovoz cukrovinek, konzervovaných rybích produktů a květin.

Sídlo AAA Auto bude v Česku Skupina autobazarů AAA Auto přesune po necelých 12 letech své sídlo z Nizozemska do České republiky. Přesun uskuteční formou mezinárodní fúze několika společností. Společnost AAA AUTO Group se sídlem v Nizozemsku, která byla původním emitentem akcií v roce 2007, v rámci fúze zanikne. Stejně tak zanikne dosavadní provozovatel hlavní činnosti AAA, akciová společnost AAA Auto. Obě společnosti se v rámci fúze spojí se společností Davena International. Ta se pak přejmenuje na AAA Auto International. ?? Ukrajinská ekonomika Centrální banka zhoršila výhled ukrajinské ekonomiky a čeká nyní pokles o 9,5 % proti dosavadnímu odhadu 7,5 %. V příštím roce by ale měla ekonomika oživit a HDP stoupne o tři procenta, sdělila banka podle agentury Reuters. Loni se HDP Ukrajiny propadl o 6,8 % pod tlakem politických otřesů, finančních potíží a povstání separatistů v průmyslových regionech na východě země. Změna v čele Boeing Novým výkonným ředitelem amerického výrobce letadel Boeing se stane k 1. červenci dosavadní provozní ředitel firmy Dennis Muilenburg. Dosavadní šéf společnosti James McNerney bude nadále zastávat funkci předsedy představenstva. Česká ekonomika Důvěra v českou ekonomiku se v červnu meziměsíčně zvýšila o 1,7 bodu na 12,1 bodu. Vyplývá to z výsledků konjunkturálního průzkumu, které zveřejnil ČSÚ. U podnikatelů důvěra stoupla o dva body, u spotřebitelů o 0,7 bodu. České zdravotnictví Zdravotní pojišťovny budou muset převést účty od komerčních bank do ČNB. Stanoví to novela zákona o rozpočtových pravidlech, kterou schválil kabinet. Zaměstnanecké pojišťovny už varovaly, že když přijdou o úroky z peněz na bankovních účtech, budou muset omezit preventivní programy, které hradily právě z úroků. Čínská ekonomika Čínská lidová banka snížila výpůjční sazbu o 25 bazických bodů na 4,85 %. Jde o čtvrté snížení základního úroku od loňského listopadu. Rovněž o čtvrt procentního bodu snižuje roční depozitní sazbu na rovná 2 %. Řecká krize Vklady v řeckých bankách klesly v květnu na 135,7 miliardy eur, a dostaly se tak na nejnižší úroveň za skoro 11 let. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnila Evropská centrální banka (ECB). Vkladatelé si v květnu vybrali skoro 3,7 miliardy eur. Škoda Transportation vydala dluhopisy Společnost Škoda Transportation vydala úspěšně svoji první emisi dluhopisů v objemu 2,31 miliardy korun s kupónem 3 %. Dluhopisy jsou splatné v červnu 2020. Celková kniha objednávek přesáhla 2,8 miliardy korun. O emisi projevili silný zájem především domácí institucionální investoři. Martha Stewartová Profil nedávno zesnulého krále čokolád Michele Ferrera jsme přinesli v Dotyku BYZNYS č. 8/2015. 54 mld. eur činily souhrnné roční tržby firem Ahold a Delhaize, které se spojí. cca 9 tisíc obětí si vyžádaly ničivé otřesy půdy v Nepálu letos v dubnu a v květnu.

Youtube Zdroj: YouTube.com, pro přehrání se připojte k internetu. 315 mld. eur by mohl v příštích třech letech získat Evropský fond strategických investic (EFSI). 72 mld. USD činí dluhy Portorika, které podle svého guvernéra Alejandra Padilly nezvládá splácet a hrozí mu proto bankrot, podobně jako Řecku.

Dům a bydlení Vybíráme VENKOVNÍ GRIL Dům a bydlení str. 4 Exteriér KAROLINA ČERNÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 1.7.2015

zpět Máte rádi lehce kouřovou chuť grilovaného masa? Pak dejte přednost grilu na dřevěné uhlí. Za zdravější variantu je ale považován gril plynový, který v mase udrží šťávu. Svět venkovních grilů je ovšem daleko pestřejší. Zahradní gril kupujeme s ohledem na velikost a typ prostoru, kde ho chceme používat. Možnosti terasy a malého balkonu jsou ve srovnání s velkou zahradou omezené, ale i tam si milovníci grilování díky moderním výrobkům přijdou na své. Sofistikovanější produkty umožňují připravit díky vysoké teplotě a přímému ohni steaky i barbecue, které vyžaduje pomalé opékání v kouři. Velikost grilovací plochy má odpovídat počtu lidí, pro které pokrmy chystáme. GRILY NA DŘEVĚNÉ UHLÍ Grilování na uhlí si často spojujeme s rituálem zapálení, někdy nechtěně opakovaným, s doprovodným kouřem a čekáním – uhlíky je třeba zažehnout půl hodiny předtím, než pokládáme maso na rošt. Dnes jsou grily na dřevěné uhlí pohodlnější. Mají systémy usnadňující zapálení a stejně tak i uhašení (např. QuickStart a QuickStop). Přesto pozor – při odkapávání tuku může dojít ke vzplanutí, buďme proto opatrní na intenzitu žáru a vítr. Gril umístíme do závětří také proto, aby se kousky popela nelepily na pokrmy. Grily na dřevěné uhlí patří mezi nejlevnější. Na trhu jsou k dostání jednoduché typy bez víka, kdy je pokrm vystaven přímému žáru. Kotlíkové typy mají víko, po jehož přiklopení maso doudíme. Výškově nastavitelný rošt můžeme sklápět, takže si usnadníme přikládání. Některé typy grilů na dřevěné uhlí jsou ve spodní části komínu opatřeny nádobkou. Voda v ní v případě převržení grilu uhlíky uhasí. Při výběru paliva – dřevěného uhlí, chipsů či briket – dbáme na to, aby neobsahovalo zbytečné umělé přísady a chemické látky. Brikety mívají větší podíl popela, kvalitu uhlí i briket určuje obsah aktivního uhlíku, který souvisí s délkou a intenzitou žáru. Cena grilovacího uhlí je zhruba 70 Kč/2,5 kg. Péče o gril na dřevo patří mezi nejnáročnější. Rošt zbavíme nečistot vypalováním, tj. grilováním naprázdno, dokud se z něho nepřestane kouřit. Po ochladnutí ho očistíme speciálním kartáčem, mastnotu odstraníme savým papírem nebo ekologickým čističem doporučeným výrobcem. PLYNOVÉ GRILY Zejména zastánci zdravé výživy upřednostňují plynové grily pro přípravu pokrmu bez kouře a přepáleného tuku. Plynový gril díky vysoké teplotě uzamkne šťávu pokrmu uvnitř, jeho chuť už však

nedotváří. Proto bývá doplněn miskami, které naplníme podle libosti např. vodou s kořením, česnekem, vínem, pivem. Aroma se pak uvolňuje přímo do masa či zeleniny. Výhodou je snadná regulace plamene a teploty. Můžeme ji hlídat digitálním teploměrem u hořáků či sondou v mase. Rovnoměrné cirkulaci vzduchu napomáhá kovový poklop, po přiklopení vzniká efekt horkovzdušné trouby. Tzv. piezo zapalováním zažehneme gril stisknutím tlačítka. Nejčastěji se používají propanbutanové láhve. Plynovou kartuši koupíme zhruba za 150 Kč/230 g. Oblíbené jsou speciální plynové grily s lávovými kameny, které ohřívá sada plynových hořáků. Kameny zajišťují rovnoměrný žár, jejich porézní povrch vsákne odkapávající tuk, takže nehrozí vzplanutí ani zplodiny z přepáleného tuku. Kameny lze použít opakovaně. Koupíme je za 300 Kč/3 kg, grilovací lávový plát stojí kolem 1850Kč. Dalším druhem plynového grilu je tzv. RBS se dvěma keramickými hořáky na okrajích grilovací vany nebo s ohřívaným kovovým profilem umístěným ve spodní části grilovací vany. Technologicky jde ještě dále např. systém TRU-Infrared, kdy sálavé teplo z plynového hořáku prostupuje patentovanou mřížkou amění se na infrazáření. Péče o plynový gril je snadná. Zavřeme víko a rošt po dobu deseti minut vypalujeme na nejvyšší nastavené teplotě. Ještě teplý gril drhneme grilovacím kartáčem, nejlépe trojúhelníkového tvaru, takže se dostane i do hůře přístupných míst. ELEKTRICKÉ GRILY Používáme je obvykle tam, kde je dostupný přívod elektřiny – na balkonu, na terase u domu, případně v interiéru. Elektrické grily se vyrábějí v zahradních a stolních variantách, jsou určeny k přípravě pokrmů pro komornější společnost. Mají příkon nejméně 2000 W a jsou opatřeny nepřilnavou, snadno udržovatelnou plochou. Péče o elektrický gril vyžaduje vypalování roštu a pečicí plochy, které pak očistíme houbou, kartáčem. Čistíme také misky na odkapávání tuku pod roštem. ZDRAVÉ GRILOVÁNÍ Gril vždy důkladně očistíme od všech zbytků z předchozího grilování. Odkapávající šťávy nesmí hořet! V přímém žáru grilujeme pouze steaky, pro tuto úpravu nejsou vhodná masa, z nichž se vypéká hodně tuku (krkovice) stejně jako marinovaná masa. Ta je potřeba grilovat nepřímo. Zpočátku udržujeme dostatečně vysokou teplotu, při níž lze maso zprudka opéct a zachovat tak jeho maximální šťavnatost. V další fázi propékání žár snížíme a dopékáme. Grilujeme raději čerstvé maso než uzeniny, v nichž se v kombinaci s vysokou teplotou tvoří karcinogenní látky. ALTERNATIVNÍ VAŘENÍ Přenosné ohniště je z litiny. Existují typy na ocelových nohách nebo otevřená ohniště v podobě košů. Na terasách se prosazuje multifunkční venkovní topeniště s grilem. Kromě grilovací mřížky na něm využijeme pánev na smažení nebo pánev wok, které lze umístit do dvou výškových úrovní. Ve venkovním topeništi topíme dřevem nebo dřevěným uhlím. Foto popis| Plynový gril Spirit E-320 Original GBS se třemi oddělitelnými plynule nastavitelnými hořákovými ventily využijeme i jako venkovní horkovzdušnou troubu. Středový díl lze vyměnit např. za pizza kámen, litinový rošt Sear Grate na steaky nebo pánev wok. Cena 21 890 Kč. WEBER Foto popis| Paris deluxe 570 G je typ dvouhořákového kotlového plynového grilu s technologií Easy Flip, kdy v kotlíku rovnoměrně rozvádí teplo speciální trychtýř. Postranní vařič slouží k přípravě omáček a příloh. Podvozek má čtyři odolná uzamykatelná kolečka. Cena 26 990 Kč. OUTDOORCHEF Foto popis| Zahradní gril na dřevěné uhlí řady Ceram s roštem nastavitelným až do 3 pozic a unikátním systémem QuickStart pro velmi rychlé rozpálení grilu. MOUNTFIELD Foto popis| Plynový gril Ascona 570 G se dvěma kruhovými hořáky, které lze ovládat samostatně. Gril využijeme pro steaky i barbecue. Cena 17 990 Kč. OUTDOORCHEF Foto popis| Malé rozměry plynového grilu 3200 s připevněnou pojízdnou konstrukcí ocení majitelé teras a předzahrádek bytů. Díky dvouhořákovému systému lze využít metodu přímého i nepřímého grilování. Cena 16 490 Kč. WEBER Foto popis| Praktický rošt s nepřilnavým teflonovým povrchem na 3 ryby. Do rozevřeného roštu snadno vložíme ryby a uzavřeme, maso se griluje z obou stran. Rošt nabízí dostatečný prostor i pro bylinky a zeleninu. MOUNTFIELD

Foto popis| Plynové grily GrillMe mají litinové grilovací rošty, piezo-elektrické zapalování každého hořáku zvlášť a také praktickou postranní ploténku pro přípravu omáček. Cena od 9990 Kč. MALL CZ Foto popis| Kartáč s dřevěnou rukojetí oceníme při čištění grilovacích roštů. MOUNTFIELD Foto popis| Plynový gril Imperial má rošty z litiny potažené porcelánovou vrstvou, 3 hořáky (každý s vlastním teploměrem) + boční hořák. TRU-Infrared systém, elektronické zapalování, ovládání výkonu pro každý hořák samostatně. Bezproblémová manipulace díky 4 kolečkům s brzdným systémem. MOUNTFIELD Foto popis| Pěnový čistič pro grily a trouby zbaví mřížky grilu i další pečicí zařízení nejen zbytků pokrmů, ale také nežádoucí mastnoty a sazí. Cena od 80 Kč. SOLO Foto popis| Přenosný elektrický gril pro příležitostné využití na terase. Cena 6490 Kč. OUTDOORCHEF Foto popis| Ohniště Modern využijeme k opékání špekáčků či šťavnatých klobásek. Cena kolem 2000 Kč. MOUNTFIELD Foto popis| Do multifunkčního topeniště s grilem vložíme grilovací mřížku, pánev na smažení nebo třeba pánev wok – a to ve dvou úrovních. Topíme nesmolnatým dřevem, grilovacím uhlím. Cena kolem 14 000 Kč. MOUNTFIELD Foto autor| FOTO ARCHIV FIREM

e15.cz Stát kvůli mléčné krizi zvýší chovatelům dojnic dotace. O více než miliardu e15.cz str. 0 Zemědělství Dušan Kütner Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 24.6.2015

zpět Stát vyslyšel nářky zemědělců a v době mléčné krize a propadu cen mléčných výrobků po celé Evropě přidá chovatelům dojnic více než miliardu korun. Avšak nikoli růstem intervenčních cen mléka, jak si farmáři přáli, ale zvýšením dotací pro chovatele dojnic. Ty vzrostou z loňských 930 milionů korun více než dvojnásobně na letošní 2,24 miliardy. „Chceme tak posílit oblasti, které v poslední době čelí nízkým výkupním cenám. Chov dojného skotu patří k prioritám, proto předpokládáme, že je podobně vysokou částkou podpoříme i v příštích letech,“ řekl deníku E15 ministr zemědělství Marian Jurečka. Dosavadní podpora dojnic, která plyne z evropských fondů, vzroste o 430 milionů korun na 1,36 miliardy. Kromě toho ministerstvo spustí i dva nové dotační programy. První je na vylepšování životních podmínek dojnic a ministerstvo v něm rozdělí 420 milionů korun. Druhý disponuje 456 miliony a je určen na podporu produkce krmiv. Agrární komora je spokojená. „Chystané podpory mají smysl jak pro udržení kvalitních chovů, tak pro jejich další rozvoj,“ uvedl člen vedení Agrární komory Jiří Felčárek. Podpora bílkovinných krmiv podle něho umožní nahradit dovozovou sóju domácí produkcí. „Západní státy, jako třeba Německo, Nizozemsko a Dánsko, tak poslední roky cíleně činily, rovněž za využití evropských i národních zdrojů,“ dodal. Producenti surového mléka v posledních měsících bojují s prudkým poklesem výkupních cen mléka. Například v dubnu se surové mléko vykupovalo podle Českého statistického úřadu po 8,15 koruny za litr, což je v meziročním srovnání pokles o 16 procent. Například v pobaltských zemích však propad dělal téměř třetinu. Důvodem podle expertů není ovšem dubnové zrušení dlouholetých kvót na výrobu mléka, nýbrž loňská nadprodukce a zejména zákaz dovozu mléčných a dalších výrobků do Ruska. Čtěte také: Marian Jurečka: Bez dotací by zemědělství zůstalo ve ztrátě Jurečka ustupuje velkým podnikům, tvrdí malí zemědělci

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...jnic-dotace-o-vice-nez-miliardu-1202733

Podepsáno. Ruské embargo na dovoz potravin z EU platí dál 25.6.2015

e15.cz str. 0 Zahraniční politika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ruský premiér Dmitrij Medveděv podepsal vládní rozhodnutí o prodloužení embarga na dovoz evropských potravin, které je reakcí Moskvy na západní sankce vyvolané ruskou anexí Krymu a proruským povstáním v Donbasu. Medveděv uvedl, že embargo prodloužené do 5. srpna 2016 zahrnuje zhruba stejný seznam komodit, jako dosud platné vládní nařízení. Podpis dekretu ruský premiér doprovodil komentářem, v němž obvinil západní státy z neochoty odstranit důvody, jež vzájemné sankční kroky vyvolaly. Zdůraznil nicméně, že „ruská protiopatření nejsou motivována politicky, ale ekonomicky“. Podle chování Evropské unie může Rusko seznam embargovaných produktů změnit, napsal Medveděv. Moskva dávala v minulých dnech najevo, že nevylučuje dílčí úpravu embarga ve vztahu k zemím EU, které zaujaly vůči Rusku vstřícnější stanovisko a nesouhlasí s protiruskými sankcemi. Podle moskevského tisku jde o Maďarsko, Řecko a Kypr. Čtěte také: Putin o rok prodloužil ruskou odvetu za západní sankce Na ruském sankčním seznamu figuruje podle dřívější informace ruské vlády hlavně ovoce, zelenina, maso, drůbež, ryby, mléko a mléčné výrobky. Kromě členských států EU se z evropských zemí vztahuje ještě na Norsko, které se k protiruským sankcím vyhlášeným loni připojilo. EU v pondělí prodloužila své hospodářské sankce proti Rusku do konce ledna 2016. Sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě. Čtěte také: Rusko možná zruší embargo firmám z Maďarska, Řecka a Kypru Prodloužení protiruských sankcí se týká i Krymu, dál platí zákaz investic Protiruské sankce v praxi? Dva koně bez dotací a zablokovaných 200 eur

URL| http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politi...a-dovoz-potravin-z-eu-plati-dal-1203284

echo24.cz Putin o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy Echo24, čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

24.6.2015

zpět Ruský prezident Vladimir Putin o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin. Moskva tak zareagovala na prodloužení sankcí Evropské unie, uvalených na Rusko kvůli anexi Krymu a kvůli

ruské roli v ukrajinském konfliktu. Ruská protiopatření mají podle agentury TASS platit jeden rok počínaje dnešním dnem. Ruský prezident Vladimir Putin o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin. Moskva tak zareagovala na prodloužení sankcí Evropské unie, uvalených na Rusko kvůli anexi Krymu a kvůli ruské roli v ukrajinském konfliktu. Ruská protiopatření mají podle agentury TASS platit jeden rok počínaje dnešním dnem. „Vláda mě dopisem požádala o prodloužení opatření, která jsme přijali v odvetě na počínání našich partnerů z některých zemí. Dnes, v souladu s touto žádostí, jsem podepsal výnos o prodloužení účinnosti jednotlivých zvláštních opatření s cílem zajistit bezpečnost Ruské federace,“ řekl Putin podle TASS. Současně nařídil vládě, aby k výnosu vypracovala příslušné dokumenty. Premiér Dmitrij Medveděv ujistil, že „vše bude vykonáno“ a že se tyto dokumenty již připravují. JUST IN: *Putin signs order to extend counter-*sanctions for another year http://t.co/hJMSmRF1RU *Russia pic.twitter.com/wURI8ynr6W — RT (@RT_com) 24. Červen 2015 Moskva od počátku dávala najevo, že na prodloužení sankcí EU odpoví. Dříve se objevily náznaky, že by odvetná opatření mohla být mírně upravena, a to i vůči Maďarsku, Řecku a Kypru. Podrobnosti o Putinově výnosu ale dosud nejsou známy. EU v pondělí 22. června prodloužila své hospodářské sankce proti Rusku do konce ledna 2016. Sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě. Jejich případné uvolňování je vázáno na plnění minských dohod o příměří na východě Ukrajiny, které však ani ukrajinské vládní jednotky ani povstalci podporovaní Moskvou nedodržují. Dosavadní ruské embargo, zavedené loni jako odpověď na západní sankce, zakazovalo dovoz vybraných potravin ze Spojených států, Evropské unie, Austrálie, Kanady a Norska. V současnosti na ruském sankčním seznamu figurují ovoce, zelenina, maso, drůbež, ryby, mléko a mléčné výrobky. Čtěte také: Protiruské sankce EU se prodlouží do konce ledna

URL| http://echo24.cz/a/wawfW

Další superkampaň. To českým potravinám nepomůže echo24.cz str. 0 Politická aréna Herbert Pavera Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

26.6.2015

zpět Z minulých let si jistě vzpomeneme na diskutabilní propagační akce v oblasti zemědělství, na které se vynaložily stovky milionů korun z veřejných peněz. A přínosy byly jen těžce postřehnutelné. Nyní se chystá nová kampaň na nové označení – „Česká potravina“. Na výrobcích se tak objeví další nové logo, které vše znepřehlední. Kampaní a log na podporu českých potravin už je příliš. Nepřekvapilo by mě, kdyby chtělo Ministerstvo zemědělství udělat „superkampaň“ na to, jak se má spotřebitel vyznat v houštině log a všech kampaní. Mělo by si uvědomit, že jeho dosavadní snažení vede k opačnému výsledku – spotřebitelé se v kvantech informací ztrácejí, místo, aby jim pomáhaly při rozhodování o nákupu. Jistě, spotřebitelé mají právo znát původ potravin a podporu českých výrobků vítám. Nicméně je potřeba si uvědomit, že již existuje celá řad log na podporu domácích, regionálních, ekologických a dalších potravin a kolem nich nepřeberné množství propagačních aktivit. Běžný pracující občan, který nemá čas vyhledávat podrobné informace a detailní rozdíly, musí bezradně tápat v houštině různých označení.

Podle mého názoru bude další logo spotřebitele mást ještě více, než je tomu doposud. Souhlasím s názorem Potravinářské komory, že by stačilo slovní označení spolu s českou vlajkou. Myslím si, že tento symbol by byl pro spotřebitele dostatečnou informací o tom, odkud potravina skutečně pochází. Nemusíme k tomu dělat další a další výběrová řízení a utrácet další peníze daňových poplatníků, které by více pomohly jinde.

URL| http://echo24.cz/a/wGEam

VIDEO: Mirek se směje nad poctivými párky 26.6.2015

echo24.cz str. 0 Homepage, Domov, Krátké zprávy GhostBuster Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Miroslav Kalousek stupňuje boj za poctivé živnostníky. Natočil krátkou skeč a jeho herecký výkon patrně může promluvit do Českých lvů za rok 2015. Miroslav Kalousek stupňuje boj za poctivé živnostníky. Natočil krátkou skeč a jeho herecký výkon patrně může promluvit do Českých lvů za rok 2015. Večer, ladovské kulisy. Kdesi na Bechyňsku… Střih. Hřejivé teplo plápolajícího ohně z krbu. Muž s přehozeným svetrem přes ramena se houpe v křesle a čte si. Láska, důvěra, spokojenost, hlásá výšivka na zdi. Tu se otevřou dveře a do místnosti vchází hostinský, opět jak z Lady. A nese… pivo. Konečně spatříme tvář houpajícího se. Je jím Miroslav Kalousek. A září spokojeností, důvěrou a láskou. (Pomiňme skutečnost, že má doma hostinského). „Ze sedmýho?“ optá se laskavě. „No jasně! Ze sedmýho, Míro, ze sedmýho“ odvětí stejně laskavě domácí hostinský. Ááááá… V Kalouskovi to jen spokojeně zasyčí. Pak se nesou dvě nožičky párečků. Již od pohledu nejsou hezké. Tady asi někdo šidil obsah. Hostinský ale evidentně paty odněkud z Bechyňska nevytáh minimálně dva roky. A tak, přesvědčen, že potěší svého pána, ohlásí s tou svou laskavostí a triumfálně: „Kostelecký!“ V tu chvíli Mirkovi zhořkne, zaskočí, ale naštěstí se ruka s nožičkou mířící k ústům zastaví včas. Ke kontaktu nedojde. „Kost…!“ zarazí se v mžiku Mirek. A dobrá nálada je pryč. I důvěra k hostinskému je rázem v tahu. Jenže nebyl by to pravý český šenkýř, aby nebyl připraven i na politickou krizi. Pohotově otevře dvířka ve zdi, kde už se mu protáčejí pravé a nešizené klobásky. Od Lojzy. „Mirku, vem si od Lojzy, ten nekrade“ prohlásí již znovu zorientovaný dobrý, taktéž poctivý muž. A Mirek, stále ještě zakaboněný, mu v tu ránu odpustí. Opět se mu rozjasní tvář. A začne se smát, poctivě, šťastně. Ladovská noc. Titulky. Hnutí za poctivé párky vám přeje poctivé uzenáře.

URL| http://echo24.cz/a/iRVrp

Euro Rusko prodlužuje odvetné sankce 29.6.2015

Euro str. 7 monitor

(dan) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Politika Zákaz dovozu většiny potravin z vybraných západních zemí do Ruska bude platit až do první poloviny roku 2016, oznámil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin. „Prodlužujeme platnost odvetných opatření o jeden rok s platností ode dneška,“ citoval jej server Russia Today. Zákaz, který je v platnosti od srpna loňského roku, se týká především hovězího a vepřového masa, syrových ryb, sýrů, zeleniny, ovoce, mléka a mléčných produktů z Evropské unie, Spojených států, Norska, Kanady a Austrálie. Ministr zemědělství Alexandr Tkačov dodal, že bude usilovat o rozšíření zákazu na cukrárenské výrobky, květiny a konzervované ryby, jichž se současná opatření netýkají. „Prodloužení je balzám na naši duši,“ prohlásil Tkačov v televizi a dodal, že zákaz dovozu potravin měl příznivý dopad na ruský potravinářský průmysl. O tom, že balzám na duši neznamená plný žaludek, však svědčí jiná vládní statistika, podle níž počet Rusů žijících pod hranicí chudoby stoupl za první čtvrtletí tohoto roku o 15,9 procenta na 22 milionů.

genusplus.cz KRAJ: Nejlepším výrobkem jsou sterilované patizony genusplus.cz str. 0 Zpravodajství čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

28.6.2015

zpět Nejlepším výrobkem Libereckého kraje jsou letos sterilované patizony od soukromého farmáře Jana Vericha z Českého ráje. Bioprodukt, který může chutí konkurovat oblíbeným kyselým okurkám, získal od poroty 1034 bodů. Patizony ve sladkokyselém nálevu tak v soutěži Výrobek roku Libereckého kraje 2015 porazily dalších 60 produktů, které přihlásilo 24 výrobců. Sedm z nich se soutěže zúčastnilo poprvé, řekl ČTK náměstek hejtmana Josef Jadrný (Změna pro Liberecký kraj). O výrobek roku se v Libereckém kraji soutěží už podvanácté. "Soutěž o titul Výrobek roku Libereckého kraje z odvětví potravinářství - zemědělství probíhá od roku 2004 a za dobu její existence o titul soupeřilo již 384 regionálních výrobků. Z nich 96 bylo oceněno titulem Výrobek roku a 11 získalo titul Nejlepší výrobek roku," uvedl Jadrný. Dalších deset produktů získá titul letos, výsledky budou oficiálně vyhlášeny na krajských dožínkách 5. září ve Frýdlantu na Liberecku. Zpracovatelé, farmáři i ekologičtí producenti měli možnost přihlásit svou produkci do 12 kategorií. Neobsazena ale zůstala kategorie mléko a mléčné výrobky a v kategorii zmrzliny a smetanové krémy se komise rozhodla cenu neudělit, protože tam byl jen jeden přihlášený. "Každý výrobek je v soutěži posuzován podle devíti kritérií, jakými jsou například inovativnost, design, použité materiály, suroviny a způsob výroby nebo vliv výrobku na zdraví zákazníka," popsal způsob hodnocení Jadrný. Nejobsazenější byly podle něj kategorie maso a masné výrobky, kde bylo 17 produktů, a biopotraviny, kde komise vybírala z osmi výrobků. Výrobek Libereckého kraje není jedinou soutěží v kraji, souběžně vyhlašuje ministerstvo soutěž Regionální potravina Libereckého kraje, do níž se však nemohou přihlásit velcí producenti. Sterilované patizony Jana Vericha jsou nejen absolutně nejlepším výrobkem v kraji, ale zvítězily i v kategorii zpracované ovoce a zelenina, novinka navíc získala označení Regionální potravina Libereckého kraje. Podobně letos dvojí ocenění Regionální potravina a Výrobek roku získal také tříkilogramový pecen z pekárny Jiřího Mikuly v Turnově. Označení Výrobek Libereckého kraje ale nově ponese také bio kozí tvaroh Jonáš z farmy Josefa Pulíčka v Pěnčíně, Káva Espresso America Blend z pražírny Karla Pejška v Liberci, alkoholický nápoj Bohemia 12 Višeň ze Style Bohemia nebo Šunka od kosti od firmy Podkrkonošská uzenina. Porota se rozhodla ocenit také Syrob mátový od jablonecké firmy Kitl, tmavý ležák Čerťák ze Sklárny a

minipivovaru v Harrachově, květový med Kataríny Štáglové a Jeřmanický tvaroh tučný ze Zemědělské farmy K.E.K. URL| http://www.genusplus.cz/zpravodajstvi/...psim-vyrobkem-jsou-sterilovane-patizony

ZDRAVÍ: Třetina Liberečanů nemá v normě cholesterol 28.6.2015

genusplus.cz str. 0 Servis TZ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Desátou zastávkou květnové putovní akce Flora pro.activ byl Liberec. Tým zde prověřoval zdraví celkem 180 lidem. U třetiny z nich odhalil zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi a patnácti lidem doporučil rychlou návštěvu lékaře. Ke snížení cholesterolu by těmto lidem pouze režimová opatření již nestačila. Polovina Čechů nad 40 let nezná hladinu cholesterolu ve své krvi. Ukázal to loňský průzkum agentury Ipsos. Přitom právě vysoká hladina cholesterolu je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik srdečně-cévních onemocnění , která jsou dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí v České republice.Speciální vyšetření na cholesterol provádí praktický lékař zdarma v rámci preventivních prohlídek v 18, 30, 40, 50 a 60 letech pacienta. „Příjemně nás překvapilo, jak velký zájem o měření základních hodnot byl. Každý zájemce, který se nechal proměřit, měl zároveň možnost konzultovat naměřené hodnoty se zdravotní sestrou a nutričním konzultantem,“ říká Eva Kadlecová, zástupce organizátora road show. Speciálně proškolený tým, na vybraných místech doplněný o zdravotní sestry a nutriční konzultanty, zjišťoval zájemcům množství tuku v těle, výši krevního tlaku, analyzoval složení těla pomocí InBody a měřil hladinu cholesterolu v krvi. Zejména poslední hodnota je pro zdraví člověka velmi důležitá, jelikož vysoký cholesterol je jednou z nejčastějších příčin infarktu nebo mrtvice. Srdečně -cévní onemocnění stojí v Česku každoročně za zhruba polovinou všech úmrtí. Častěji ohroženy ženy Na onemocnění srdce a cév, která začínají obvykle právě zvýšenou hladinou cholesterolu, umírají více ženy než muži. O možnost nechat si prověřit základní hodnoty týmem Flora pro.activ projevují však častěji zájem ženy, dosud tvoří 57 % všech zájemců. Výsledek měření ukázal zvýšenou hladinu cholesterolu 39 % z nich. Mezi muži se potýká se zvýšenou hladinou cholesterolu každý třetí (33 %). Vysoká hodnota cholesterolu se zatím vyskytovala u 9 % žen a 4 % mužů. Nasazení léků není vůbec třeba Lidé většinou přicházejí k lékaři až ve chvíli, kdy mají konkrétní problém. To už však nezbývá nic jiného než nasadit léky. Přitom na preventivní prohlídku má člověk nárok každý druhý rok a díky včasnému podchycení problému by mnohdy stačilo jen upravit jídelníček a životní styl. Nejčastěji lékaři doporučují omezit uzeniny a extrémně sladké potraviny, dále nahradit živočišné tuky rostlinnými a zařadit více ovoce a zeleniny. „Zvýšená hladina cholesterolu je způsobena zčásti vrozenými vlohami a zčásti vysokým příjmem cholesterolu stravou, který najdete hlavně v uzeninách a tučném mase, plnotučných mléčných výrobcích, másle, sladkém pečivu, dortech, sušenkách a pochutinách. V českém jídelníčku máme takových potravin nadbytek,“ upozorňuje MUDr. Martina Vaclová, PhD., z Centra preventivní kardiologie 3. IK VFN a 1. LF UK. Zároveň dodává, že ke zlepšení poměru jednotlivých druhů cholesterolu přispívá pravidelný pohyb. Desatero boje s cholesterolem

1) Jezte pestrou a vyváženou stravu. 2) Dopřejte si více zeleniny a ovoce. Snažte se zařadit je ke každému jídlu během dne. 3) Vybírejte celozrnné výrobky, a to i chléb či těstoviny. Upřednostňujte rýži natural. 4) Volte dobré tuky – rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový či olivový) a kvalitní margaríny a roztíratelné tuky z nich vyrobené. 5) Jezte libové maso a masné výrobky, odstraňujte viditelný tuk. Mléčné výrobky pak vybírejte se sníženým obsahem tuku. 6) Jezte více luštěnin (fazole, hrách, čočka…). 7) Omezujte sůl, raději použijte bylinky či koření. 8) Pijte čistou vodu, neslazený čaj anebo nízkoenergetické nápoje. 9) Udržujte si správnou tělesnou hmotnost (BMI v rozmezí 18,6-25 kg/m?). 10) Pravidelně se hýbejte, alespoň 30 minut každý den. Znáte svou hladinu cholesterolu? - v normě: do 5,2 mmol/l - zvýšená: 5,2 do 7,0 mmol/l - doporučení režimových opatření a kontrola u lékaře s přesným přeměřením v průběhu následujících 3 měsíců - vysoká: od 7,0 mmol/l výše - doporučena bezprostřední návštěva lékaře a start režimových opatření URL| http://www.genusplus.cz/servis/zdravi-...ina-liberecanu-nema-v-norme-cholesterol

Haló noviny ZÁKAZ DOVOZU PRODLOUŽEN 25.6.2015

Haló noviny str. 7 Ze zahraničí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ruský prezident Vladimir Putin včera o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin. Moskva tak zareagovala na prodloužení sankcí Evropské unie, uvalených na Rusko. Ruská protiopatření mají podle agentury TASS platit jeden rok počínaje včerejším dnem. EU v pondělí prodloužila své hospodářské sankce proti Rusku do konce ledna 2016. Dosavadní ruské embargo, zavedené loni jako odpověď na západní sankce, zakazovalo dovoz vybraných potravin ze Spojených států, Evropské unie, Austrálie, Kanady a Norska. V současnosti na ruském sankčním seznamu figurují ovoce, zelenina, maso, drůbež, ryby, mléko a mléčné výrobky.

Hospodářské noviny S PENĚŽENKOU PLNOU EUR 1.7.2015 Hospodářské noviny str. 2 Řecká krize Adéla Skoupá a Kristýna Zemanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět TURISTÉ BY BĚHEM LETNÍ DOVOLENÉ V ŘECKU NEMĚLI SPOLÉHAT NA TAMNÍ BANKOMATY A RADŠI S SEBOU PŘIVÉZT EURA V HOTOVOSTI. PAK BY KOMPLIKACE SPOJENÉ S ŘECKOU KRIZÍ NEMĚLI TÉMĚŘ POCÍTIT. PENÍZE Platby kartou Platba kartou v obchodech by měla normálně fungovat, ale někteří obchodníci i tak mohou chtít hotovost. Řecké banky jsou totiž nyní zavřené a obchodníci se obávají, že své peníze z karetních transakcí v dohledné době nedostanou.

Výběry z bankomatů Řekové smějí vybírat maximálně 60 eur denně. Majitelů zahraničních karet se to ale netýká, mohou vybrat tolik, kolik je limit jejich karty. Může se ale stát, že některé bankomaty „vyschnou“, což se už přihodilo zkraje týdne. Ministerstvo zahraničí doporučuje vzít s sebou hotovost. 50 eur na den Alespoň tolik na den by si s sebou měli vzít turisté v hotovosti. Hrozí totiž, že z některých bankomatů ve velkých městech Řekové mohou vybrat všechny peníze. Na turisty oblíbených ostrovech sice tolik místních nežije, mohou ale nastat prodlevy v doplňování bankomatů. Radši menší bankovky Turisté by měli do země přijet maximálně se stoeurovými bankovkami. Podle Jana Papeže z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur hrozí, že v obchodech, hotelích a podnicích nemusí mít na větší bankovky -200 a 500 eur - nazpět. Euro bude platit dál I pokud by Řecko nakonec vystoupilo z eurozóny, trvalo by asi 18 měsíců, než by definitivně začala platit drachma. Turisté se tak nemusí bát, že by na místě eury nezaplatili. SLUŽBY Potraviny nedojdou Turisté by se neměli obávat ani toho, že na místě nebude k dostání běžné zboží. „Co se týká potravin, Řekové jsou hodně soběstační. Průmyslové zboží Češi v Řecku ani neočekávají, jedou spíš na dovolenou než za nákupy jako do New Yorku nebo do Dubaje,“ vysvětluje Jan Papež z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Pozor na nedostatek benzinu Kdo si na místě pronajme auto, může se setkat s tím, že benzin a nafta nebudou na některých místech dočasně k dostání. Podle Petra Šatného z cestovní kanceláře Alexandria už k tomu došlo v pondělí na některých čerpacích stanicích na Krétě a Rhodosu. Situaci způsobili místní lidé, kteří v současné nervózní atmosféře znejistěli a rozhodli se předzásobit. Podle Jana Papeže z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur by mohl problém s nedostatkem pohonných hmot nastat až v dlouhodobějším horizontu. Zlevní kvůli krizi dovolená? Podle údajů BBC jsou ceny v turistických resortech jako Kréta nebo Korfu oproti loňsku o 13 procent nižší. The Telegraph naopak tvrdí, že letošní sezony se pokles cen nedotkne. S tím souhlasí i Jan Papež z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur: „Nyní se neočekává, že by ceny za potraviny nebo za cokoliv jiného klesly. Letošní sezona vychází dobře, hotely jsou plné a Řekové nemají motivaci zlevňovat. I když se situace jeví jako dramatická, na ostrovech a v turistických místech se tolik neprojevuje.“ BEZPEČNOST Na ostrovech je klid Turisté v hotelových resortech se nemusí obávat ani demonstrací. Odehrávají se především ve velkých městech - například v pondělí demonstrovalo v Aténách a Soluni proti návrhu reforem zhruba 17 tisíc lidí. Co se týká případných stávek, Řekové žijící v turistických oblastech si uvědomují závislost na cestovním ruchu, a tak se snaží, aby návštěvníky neomezovaly.

Češi zájezdy neruší Češi se krize neobávají a zájezdy neruší. „Nemám žádné informace o tom, že by naši klienti měli zvýšený zájem o připojištění storna zájezdu,“ řekla mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová. Na rozdíl od Tuniska: až devět procent Čechů tam zrušilo dovolenou nebo změnilo destinaci v reakci na teroristický útok z minulého týdne. *** 332 tisíc lidí navštívilo loni Řecko s českými cestovními kancelářemi. Letos to má být podle Asociace českých cestovních kanceláří a agentur zhruba 350 tisíc. Na vlastní pěst, tedy bez cestovní kanceláře, se podle odhadů každoročně do Řecka vydává přibližně 10 tisíc lidí. Foto autor| Foto: Shutterstock

idnes.cz - blog Kalousek dal řezníkům polibek smrti (lubomirkvapil) 27.6.2015 idnes.cz - blog str. 0 Lubomír Kvapil Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V posledních dnech koluje internetem video s Miroslavem Kalouskem, v němž ohrnuje nos nad párky z Kosteleckých uzenin. Oprávněnost stížnosti řezníků, či kvalitu Kosteleckých uzenin zde hodnotit nehodlám, to nechám na jiných. Podstatou mé úvahy je, že byl přizván do této kampaně pan Kalousek. Tím se totiž tato snaha podnikatelů docela dehonestuje. Když totiž mnozí lidé vidí tvář pana Kalouska, tak je jedno, jak poctivou uzeninu konzumují, stejně se jim u toho jídla udělá špatně. To, že pan Kalousek v minulosti ohrnoval nos nad námi občany, to věc nová vskutku není. Ovšem tentokráte ve své samolibosti zachází ještě dál a již ohrnuje i nos nad jídlem. Celé video se snaží zobrazit bývalého ministra jako bodrého a moudrého venkovana, který si v klidu čte u krbu. Možná je to pokus o stylizaci do Karla Schwarzenberga, jehož hvězda uhasíná a Kalousek se pokouší o jistý druh reinkarnace do své osoby. Obávám se, že tohle mu nezbaští ani ten pes, co tam venku štěká, při nočním záběru na jeho usedlost v Bechyni. Stejně tak asi těžko někdo uvěří onomu heslu: Láska, důvěra, spokojenost, které nám zaostří jeden ze záběrů. Pokud ovšem skříň či komoda, na které je toto heslo namalováno, jest napěchována penězi, pak ty tři slova už začínají dávat nejednomu smysl. To samé bude platit i pro to jedno pivo, co mu hostinský donese. Mirek už je zřejmě tak indisponovaný z natáčení, že zapomněl, kolik toho vypil, tak vznáší dotaz, zda už pije ze „sedmýho“ lahváče. Klip se opravdu snaží tvářit profesionálně, ale doplácí na důležitou a hlavní věc. Tím jsou mizerní herci. Hrát poctivého je holt dřina a ta se nedá naučit během dne. Ani bych se nedivil, kdyby za natáčením stála firma ProMoPro, ta má s podobnými průšvihy dobrou zkušenost. Konec videa je pak tak absurdní, že věta: „Mirku, vem si od Lojzy, ten nekrade.“ musí v mnohých vyvolávat záchvat smíchu. Však nad vyřčenou větou se v záběru ironicky usměje i Kalousek. Ale jeho šibalský úsměv jako by říkal: „Já vím, že krade, sám jsem ho to naučil“. Ve své podstatě, tak pan Kalousek ve svém tažení proti Babišovi, dostal řezníky nechtěně do rolí vykutálených podnikavců typu Krkovičky, známého z večerníčku o Jájovi a Pájovi a jeho nepovedenou hrou na poctivost jim daroval polibek smrti.

Řezníci měli ve svém boji mnohem lepší možnosti než se spřáhnout s bývalým řezníkem státní kasy, který má ještě k tomu chování, jak řeznický pes. Že je řezník poctivé a tvrdé řemeslo o tom nikdo nepochybuje. Ale musíte uznat, že nad spojením poctivý řezník + Kalousek nejeden člověk ohrne nosem. Ono video zde : https://www.youtube.com/watch?v=XEyqRwbDNS4 Lubomír Kvapil

URL| http://lubomirkvapil.blog.idnes.cz/c/4...dal-reznikum-polibek-smrti.html?ref=rss

imaterialy.cz Supermarket s mimořádnou ?ekologickou bilancí 29.6.2015

imaterialy.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 29. 6. 2015 Supermarkety jsou obvykle považovány za nezbytné zlo, nevyhnutelný důsledek růstu měst a jeden z příznaků urbanizace předměstí. Z hlediska architektury a užitého designu obvykle demonstrují absolutní myšlenkovou mělkost svých tvůrců a s jejich provozem je často spojeno nejedno ekologické pochybení. Ne vždy tak tomu ale musí být, jak dokazuje případ nákupního centra M&S v britském Cheshire Oaks. -------------------------------------------------------------------------------Velká nákupní centra a supermarkety, které jako houby po dešti rostou v hustých prstencích okolo měst, se stávají smutným symptomem dnešní doby. Konzumní životní styl, dlouhodobě neudržitelné mrhání se zdroji. Obrovská ekologická stopa prodávaných výrobků, jako příslib daně z životního prostředí, kterou za dnes plné regály s přirážkou zaplatí zítra příští generace. Uniformní krabice nákupních supermarketů jsou navíc z architektonického hlediska funkčně podřízeny jednomu a jedinému účelu, komerci, a tomu odpovídá i jejich žalostná energetická bilance. Základní informace Název projektu: M&S Cheshire Oaks Umístění: Ellesmere Port, Cheshire Klasifikace: Nová komerční budova Typ: Obchodní centrum Rozloha: 17 10t0 m2 Architekt: Aukett Fitzroy Robinson Nemusí jen hyzdit Živelné prorůstání obrovských nákupních center do krajiny je navíc příznakem šíření sídelní kaše („urban sprawl“). Supermarkety tak, jak je známe z každodenní české reality, jsou prostě špatně. Příklad z Velké Británie ale ukazuje, že obrovské nákupní centrum nemusí být jen špinavou Popelkou na kraji města a synonymem ekologického/ekonomického úpadku. Velkokapacitní prodejna Marks a Spencer (M&S) v Cheshire Oaks je největším supermarketem v Anglii mimo centrum Londýna. Ať už nevšedním architektonickým zpracováním, detailně propracovanou strategií nákupu a prodeje, nebo efektivním nakládáním s energiemi se řadí k naprosté světové špičce (ve Velké Británii se řadí na třetí místo nejekologičtějších velkokapacitních obchodů). Svou existencí navíc staví celý problém s neekologickými supermarkety na jinou úroveň.

Vlastním příkladem totiž názorně demonstruje, že velká nákupní centra mohou být funkčním a současně udržitelným prvkem. Ukazuje, že i velký supermarket může být postaven dobře, z kvalitních materiálů, a nemusí být jen pravidelně hranatou jizvou na tváři krajiny. Při výstavbě M&S byl využit komplexní, holistický přístup. V průběhu přípravy projektu došlo k vyhodnocení všech klíčových oblastí, počínaje principy udržitelnosti, přes provozní emise oxidu uhličitého až po cílené snižování množství odpadů. Výsledkem je jedna z největších maloobchodních prodejen na světě, která současně obdržela prestižní certifikaci BREEAM, na úrovni „excelent“. Dřevo pevnější než ocel Jako vůbec první maloobchodní prodejna na světě sáhlo nákupní středisko M&S v Cheshire Oaks při stavbě po certifikovaném dřevě FSC, respektive po glulamu (lepené laminované dřevo), které bylo využito pro vybudování střešních krovů, podpůrné struktuře podél obvodu objektu a k zajištění konstrukce prvního patra. Užití glulamového trámoví spolu s kovovými nosníky při obvodu umožnilo rovněž rozbít dosavadní „krabicový“ design nákupního centra. Díky tomu mohou být obvodové stěny prosvětleny skleněnými okny, které umožňují přirozený přístup denního světla. Během konstrukce rámů, sloupů a střešní struktury se pracovalo pouze s certifikovaným FSC dřevem, jehož podíl na stavbě tvořil 99,5?%. V praxi se tedy jedná o největší samostatně stojící britskou stavbu s takovým podílem eko-dřeva. Sázka na dřevo, které nepatří mezi nejlevnější stavební materiály, se ale vyplácí. Jen pro srovnání, ekologická stopa FSC glulamu je pětinová, oproti standardně užívanému kovovému oplášťování, a desetinová, oproti srovnatelným konstrukcím z betonu. Recyklovaná střecha i konopná fasáda Už z dálky „září“ střecha celého objektu, se zahloubenými prosklenými vlnami. Prosklení střechy umocňuje prostupnost světla do celého objektu a snižuje náklady na vnitřní osvětlení. V tomto případě byl jako střešní krytina využit hliník (v bílém provedení). Důvodem bylo, aby budova odrážela přebytečné teplo a nevytvářela tak z hlediska infrastruktury další masivní tepelný ostrov. Hliník na celou střechu pochází z recyklovaných zdrojů, hliníkových nápojových plechovek. Izolaci střechy zajišťuje křemičitá vata (rovněž recyklát ze skleněných lahví) doplněná o těsnicí pěnu. Pokud bychom tuto střechu opět porovnali s tradiční střechou na jiných supermarketech, ta v Cheshire emituje do svého okolí o 80 % méně oxidu uhličitého, a je kompletně ze znovu využitých materiálů. Součástí střechy je i vodosběrný systém, který svádí dešťovou vodu do nádrže, zabudované v podzemí. Při objemu 80 000 litrů vody je schopna pokrýt běžnou denní spotřebu pro třetinu všech toalet a umyvadel uvnitř, a ještě zajistit závlahu pro veškerou přidruženou zeleň. Za zmínku rozhodně stojí i fasáda. Na ni byl využit inovativní směsný materiál Hemclad, který má svůj původ ve vápenci kombinovaném s konopnými vlákny. Jednotlivé prefabrikované desky, silné 400 milimetrů, nejenže dobře izolují budovu, ale zároveň „lapají“ vzdušné nečistoty, a tím zvyšují kvalitu okolního prostředí. Zastiňující portálové mřížoví podél exponovaných stěn zabraňuje přehřívání interiéru. Nakloněné roštové lamely pocházejí ze dřeva červeného cedru, z nedalekých lesů. Centrum nekončí parkovištěm Pro většinu nákupních center končí jejich zájem o okolní přírodu s hranou obrubníku jejich parkoviště. Ne tak v Cheshire Oaks. Kromě ochrany letitých dvou dubů, které byly zachovány v průběhu stavby, bylo do těsného okolí dovysázeno dalších 228 stromů. Součástí úpravy okolí bylo i „zahradnické“ osázení celkové plochy o výměře 12 000 metrů čtverečních. Sázené rostliny a traviny nepatří mezi žádné exoty a nepůvodní druhy. Jejich skladba odpovídá místním druhům, s důrazem na vyšší počet nektar produkujících květin, které mají přitáhnout včely. Až jednou vysázené stromy dorostou, budou schopny absorbovat až 800 tun CO2. Birdwatching je v Británii národní sport a M&S nestojí stranou. A protože kolmé stěny lákají rorýse, instalovali tu pro ně devět budek, včetně dalších šesti, pro běžné pěvce. Travnatý kopec, se kterým v rámci projektu obchod počítal, ale nikoliv kvůli výstavbě, byl doplněn o několik loggerů („broukovišť“) a čmelákovníků. Parkoviště, nezbytná to součást každého nákupního centra, je obkroužena systémem vertikálních ozeleněných stěn, takže z úrovně terénu je neviditelná. Tedy žádná asfaltová poušť.

Dobrý soused pro Cheshire Oaks M&S v Cheshire Oaks razí teorii „dobrého souseda“. Velká nákupní centra nemá nikdo rád, zvláště ne za svým domem. Ale M&S se skutečně snaží. Darovat dvacet ptačích budek místní školce, to je spíš úsměvné, ale kdo z českých provozovatelů supermarketů něco takového udělal? Jsou ale i jiné kroky M&S, které se počítají. Třeba zafinancování přeložky dálniční komunikace pěti miliony liber. Proč, když by přímé napojení dálnice ve své podstatě zvýšilo návštěvnost obchodu? Dálnice by totiž odřezala cestu do obchodu pěším a cyklistům a snížila kvalitu okolního prostředí. Když teď jedete autem do cheshirského M&S, cesta vám trvá jen o 30 vteřin déle, což ani nepoznáte. A přitom se podařilo ochránit a zpřístupnit celý obchod i obyčejným lidem, kteří kvůli každému nákupu nechtějí hned startovat auto. Zajímavosti M&S se může chlubit, že na skládku odpadů odeslal během výstavby 0?% stavebních odpadů. Jak je to možné? Kromě rozsáhlé recyklace stavební suti, která probíhala přímo na místě, byly veškeré nevyužité betonové bloky a zdivo zabudováno do základů obchodu. Co s 55 000 tunami zeminy – ať už kvalitní ornice ze svrchní skrývky, nebo jílovité půdy z podloží? M&S využil dobrou půdu při budování parků, a jílovitou zeminu navezl pro stavbu motokrosové dráhy ve městě. Budova M&S spotřebovává o 42 % méně energie a emituje o 40?% CO2, než jiná zařízení podobné velikosti. Je to především díky „chytrému“ provozu. Vytápění objektu zajišťuje velký kotle na biomasu (70?% celkového vytápění), a důmyslný systém tepelné rekuperace. Tím výrazně ořezává přidružené náklady na další provoz. Systém izolace a opatrné hospodaření s teplem ale u tak velkých budov obvykle nestačí. I proto je celý objekt M&S částečně zanořen do povrchu, přičemž zelené valy a terasy v těsném okolí slouží jako další bariéra proti nepřízni počasí. Voda je z parkoviště stažena pomocí terénních zahloubení (swale) do malého jezírka, které je osazeno rostlinami s bohatým kořenovým systémem. Ty zajišťují jakési prvotní přečištění vody z asfaltové plochy. Ani asfalt na parkovišti ale není jednolitý. Je proložen jednotlivými vsakovacími pruhy (na místech, kde přímo neparkují auta). Parkoviště je osvíceno externími LED zářivkami. Mimo jiné tu na parkovišti najdete informační cedule s turistickými informacemi, orientační mapou, stojany pro kola (100 míst) a dvě zastřešená dobíjecí zařízení pro elektromobily. Že nové supermarkety berou práci malým obchodům? V Cheshire Oaks zaměstnali na padesáti manažerských pozicích 49 bývalých majitelů místních maloobchodů, provoz obchodu vytvořil 400 nových pracovních míst, přičemž 70 z nich je určeno pro stáže absolventů, hledajících uplatnění. Navíc tu funguje jeden z nejpropracovanějších programů na zaměstnávání důchodců a hendikepovaných občanů. Jídlo, které tu kupujete, má své jméno. Současná legislativa a hygienická nařízení nám umožňuje dohledat, díky „rodnému listu“, původ každého kusu masa až ke konkrétnímu zvířeti. V M&S to funguje podobně, ale masné výrobky tu mají „jméno“, a dozvíte se i který farmář ho připravil. Pochopitelně, že nabízené masné výrobky s sebou nesou garanci humánního chovu a záruk wellfare. Samozřejmostí je, například v odděleních s kosmetikou, záruka netestování zkrášlovadel na zvířatech. Palmový olej nepochází ze zdrojů, kde se musí velkoplošně klučit deštné pralesy. V obchodu M&S nečekejte balení do igelitek nebo jednorázových papírových sáčků. V minimální míře se tu používá i sklo. M&S skutečně demonstruje komplexní přístup k udržitelnosti a garantuje ekologické přístupy nejen navenek, líbivými gesty vůči zákazníkům, ale prakticky, od každého výrobku v regálu. 5 Mgr. Radomír Dohnal S využitím: Cheshire Oaks Sustainable Store; Green as grass: M&S Cheshire Oaks by Aukett Fitzroy

Robinson; Case Study: M&S – Cheshire Oaks; M&S Eco Store, Cheshire Oaks; Hemp walls, bird boxes and a ceiling made from glass bottles: M&S opens huge store and says ‘it’ll be the greenest in the world’.

URL| http://imaterialy.dumabyt.cz/rubriky/z...moradnou-ekologickou-bilanci_42589.html

Kiss Morava - Ostrava Test MF DNES: grilovací klobásky 30.6.2015

Kiss Morava - Ostrava str. 3 16:45 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lukáš MÜLLER, moderátor -------------------Grilovacích klobásek se bát nemusíme. Na rozdíl od špekáčků totiž obsahují dost masa a jejich výrobci si nepomáhají náhražkami a éčky. Většinou také dobře chutnají. Zjistil test Mladé fronty DNES. V některých případech se ale stalo, že na obale uváděli víc masa, než v nich skutečně bylo.

lidovky.cz Putin vrací úder Západu. O rok prodloužil embargo na dovoz potravin lidovky.cz str. 0 Lidovky / Státní pokladna ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

24.6.2015

zpět Ruský prezident Vladimir Putin o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin. Moskva zareagovala na prodloužení sankcí Evropské unie, uvalených na Rusko kvůli anexi Krymu a roli Putinovy země v ukrajinském konfliktu. Rozhodnutí Kremlu má podle agentury TASS platit jeden rok počínaje středou. „Vláda mě dopisem požádala o prodloužení opatření, která jsme přijali v odvetě za počínání našich partnerů z některých zemí. Ve středu, v souladu s touto žádostí, jsem podepsal výnos o prodloužení účinnosti jednotlivých zvláštních opatření s cílem zajistit bezpečnost Ruské federace,“ řekl Putin podle TASS. Současně nařídil vládě, aby k výnosu vypracovala příslušné dokumenty. Premiér Dmitrij Medveděv ujistil, že „vše bude vykonáno“ a že tyto dokumenty se již připravují. Moskva od počátku dávala najevo, že na prodloužení sankcí EU odpoví. Dříve se objevily náznaky, že odvetná opatření by mohla být mírně upravena, a to i vůči Maďarsku, Řecku a Kypru. Avšak podrobnosti o Putinově výnosu dosud nejsou známy. EU v pondělí prodloužila své hospodářské sankce proti Rusku do konce ledna 2016. Sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě. Jejich případné uvolňování je vázáno na plnění minských dohod o příměří na východě Ukrajiny, které však ani ukrajinské vládní jednotky ani povstalci podporovaní Moskvou nedodržují. Dosavadní ruské embargo, zavedené loni jako odpověď na západní sankce, zakazovalo dovoz vybraných potravin ze Spojených států, Evropské unie, Austrálie, Kanady a Norska. V současnosti na ruském sankčním seznamu figurují ovoce, zelenina, maso, drůbež, ryby, mléko a mléčné výrobky. Rusko nově také zvažuje další omezení dovozu západního zboží.

Stanici Rossija 24 to ve středu sdělil ruský ministr zemědělství Alexandr Tkačov. Nové restrikce vznikají jako odpověď na protiruské sankce EU kvůli Ukrajině a mohly by zahrnovat dovoz cukrovinek, konzervovaných rybích produktů a květin. „Skutečně uvažujeme o dalších návrzích ohledně sankčního seznamu,“ sdělil podle agentury Reuters ministr Tkačov. Evropská unie v pondělí prodloužila své hospodářské sankce proti Rusku do konce ledna 2016. Premiér Dmitrij Medveděv již oznámil, že připravuje žádost adresovanou prezidentu Vladimiru Putinovi o analogické šestiměsíční prodloužení ruského embarga na dovoz západního zboží. V přípravě je rovněž podle premiéra usnesení vlády s výčtem komodit, které budou ruským sankcím podléhat. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková agentuře TASS řekla, že při přípravě odvetných sankcí musí Rusko přihlížet ke stanovisku Maďarska, Řecka a Kypru. Podle šéfky Rady federace jde o státy, „s nimiž Rusko udržuje dobré hospodářské a politické styky“. Matvijenková soudí, že Moskva by měla ocenit dlouhodobě odmítavé stanovisko těchto tří evropských států k protiruským sankcím vyhlášeným EU.

URL| http://byznys.lidovky.cz/putin-vraci-u...x?c=A150624_151452_statni-pokladna_pave

Zájem o jehněčí maso se zvyšuje. Ve Zlínském kraji tak přibývá ovcí 28.6.2015

lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ve Zlínském kraji přibývá ovcí, chovatelé zaznamenávají stále více zájemců o jehněčí maso. Meziročně se počet ovcí zvýšil na 22.694, tedy o 663, což je nárůst o tři procenta. Pozvolna se také zvyšuje počet domácích odběratelů, řekli chovatelé ovcí na dnešním Ovčáckém dni v Prlově na Vsetínsku. „Dá se říci, že i za pomoci propagačních akcí, jako je dnešní Ovčácký den, se podařilo stabilizovat chov ovcí na určité výši oproti předcházejícím pěti či deseti letům,“ řekl ČTK ředitel Agrární komory Valašska Josef Radílek. Zlínský kraj patří mezi jednu z bašt chovu ovcí v zemi. Podle Pavla Slováka, předsedy Svazu chovatelů ovcí a koz pro Zlínský kraj, je v kraji nyní chová 120 registrovaných chovatelů. Udržování krajiny „Tendence je celostátně vzrůstající. U nás v kraji se ovečky například vracejí do valašských kotárů, kde odjakživa byly. Probouzí se i zájem o jehněčí maso mezi lidmi,“ mínil Slovák. Ovce ale mají i výraznou úlohu při udržování krajiny. Naopak spíše okrajovou záležitostí zůstává zpracování vlny, podobně je tomu s mléčnou produkcí. Rudolf Bezděčík z Lukova na Zlínsku chová ovce od roku 1989. Jeho stádo má 110 chovných oveček a tři berany. „Loni jsme měli asi 130 jehňat. Část odebírají stálí klienti. Mám řezníka, který maso zpracuje a zákazník si ho už jen doma rozdělí na určité porce. Na jaře se také prodávají ovečky na vypasení pozemků a zahrad, na podzim si je potom zabijí,“ uvedl Bezděčík. Vhodné pro nemocné i pro děti Jehňata dodává například také do Vídně nebo do českých krajů. „Jehněčí maso je dietní, má málo tuku. Je vhodné pro nemocné i pro děti. Zájemců u nás přibývá. Lidé, kteří masu rozumí, si jehněčí kupují,“ mínil Bezděčík. Petr Teichman z Farmy pod Radhoštěm chová ovce šest let a nyní má asi stohlavé stádo. Specializuje se na odchov plemenných zvířat. Kromě toho prodává i maso, zpracovává vlnu a výrobky z ní také sám prodává. Podle něj jsou kusy

určené na chov rozebrané ještě před tím, než se narodí. Zájem je i o jehněčí maso. „Prodáme všechno na drobno. Nedodáváme do řetězců, i když se nám jatky hlásí,“ uvedl Teichman. Na uživení podle něj ale chov ovcí není. „Mám to jako relaxaci od práce,“ dodal. Počet ovcí se v tuzemsku začal prudce snižovat po pádu komunismu, souviselo to se změnami v zemědělství. V posledních letech jdou však čísla nahoru. Ve Zlínském kraji bylo letos k 1. dubnu 22.694 ovcí, před deseti lety jich chovatelé měli asi jen 14 tisíc. Více ovcí než ve Zlínském kraji v Česku je jen v Jihočeském kraji a v Praze a Středočeském kraji, které jsou hodnoceny společně. V ČR bylo k 1. dubnu 231.694 ovcí.

URL| http://www.lidovky.cz/ve-zlinskem-kraj...ut.aspx?c=A150627_190244_dobra-chut_ELE

MARKETING SALES MEDIA Schneider uzeniny mají novou značku 29.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ROZVOJ PORTFOLIA Uzeniny značky Schneider (výrobce Masokombinát Plzeň) uvádějí na trh novou řadu pro prémiový segment. Řada nese název Selection a má se vyznačovat vysokým obsahem masa. Značku podpoří nový web a facebookový profil s recepty od šéfkuchaře Petra Hajného, PR aktivity, ochutnávky v řetězcích Globus a Makro, na tradičním trhu pak podpora vedle ochutnávek zahrne přítomnost v letácích a na podzim pak motivační program na podporu distribuce Selection produktů.

Potravináři to letos vidí optimisticky 29.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět TREND Třetina potravinářských firem očekává v letošním roce zlepšení své ekonomické situace. Vyplývá to z výzkumu mezi více než 60 členy Potravinářské komory, který pro sdružení zpracovala agentura Ipsos. Skoro polovina dotazovaných (45 %) počítá letos s růstem exportu, především do sousedních zemí Slovenska, Polska a Maďarska. Potravináři se letos zaměří především na zvýšení aktivit v prodejní a marketingové oblasti a na větší kontrolu nákladů. Tři čtvrtiny dotázaných plánují letos nárůst investic především do rozšíření výroby, modernizace či inovací a zvyšování efektivity.

Mladá fronta DNES Chov ovcí je na vzestupu, roste obliba jehněčího masa Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Zlínský Viktor Chrást Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.6.2015

zpět V regionu přibývá ovcí a chovatelé zaznamenávají stále více zájemců o jehněčí maso. Trendu pomáhají osvětové akce, jakou byl například sobotní Ovčácký den v Prlově.

PRLOV Ovce chová Rudolf Bezděčík z Lukova už od roku 1989. A část svého stáda, které čítá 110 chovných oveček a tři berany, představil i na sobotním Ovčáckém dni v Prlově. „Loni jsme měli asi 130 jehňat. Část odebírají stálí klienti. Mám řezníka, který maso zpracuje, a zákazník si ho už jen doma rozdělí na určité porce. Na jaře se také prodávají ovečky na vypasení pozemků a zahrad, na podzim si je potom zabijí,“ přiblížil Bezděčík. Kromě tuzemska dodává jehňata i do Vídně. „Jehněčí maso je dietní, má málo tuku. Je vhodné pro nemocné i pro děti. Zájemců u nás přibývá. Lidé, kteří masu rozumí, si jehněčí kupují,“ mínil Bezděčík. Stejnou zkušenost má i Petr Teichman z Frenštátu pod Radhoštěm, který chová ovce šest let a má asi stohlavé stádo. Specializuje se na odchov plemenných zvířat. Prodává maso, zpracovává vlnu a výrobky z ní také sám prodává. Kusy určené na chov má rozebrané ještě před tím, než se narodí. Zájem je i o jehněčí maso. „Nedodáváme do řetězců, i když se nám jatka hlásí,“ sdělil Teichman. Na uživení prý ale chov ovcí není. „Mám to jako relaxaci od práce,“ přiznal. Vlna a mléko jsou jen okrajové Slova obou chovatelů, že zájem o jehněčí maso roste, potvrzuje i statistika. Meziročně se počet ovcí ve Zlínském kraji zvýšil na 22 694, tedy o 663, což je nárůst o tři procenta. Před deseti lety jich chovatelé v regionu měli asi jen 14 tisíc. Více ovcí než ve Zlínském kraji je v Česku pouze v Jihočeském kraji a v Praze a Středočeském kraji, které jsou hodnoceny společně. „Dá se říci, že i za pomoci propagačních akcí, jako je tento Ovčácký den, se podařilo stabilizovat chov ovcí na určité výši oproti předcházejícím pěti či deseti letům,“ informoval ředitel Agrární komory Valašska Josef Radílek. Zlínský kraj patří mezi jednu z bašt chovu ovcí v zemi. Podle Pavla Slováka, předsedy Svazu chovatelů ovcí a koz pro Zlínský kraj, je v kraji nyní chová 120 registrovaných chovatelů. „U nás v kraji se ovečky například vracejí do valašských kotárů, kde odjakživa byly,“ zmínil Slovák. Ovce ale mají i výraznou úlohu při udržování krajiny. Naopak spíše okrajovou záležitostí zůstává zpracování vlny, podobně je tomu s mléčnou produkcí. Foto popis| Ovčácký den Návštěvníci si mohli během akce pohladit ovce a program zpestřila soutěž ve zpracování vlny na kolovrátku. Foto autor| 2x foto: Dalibor Glück, ČTK O autorovi| Viktor Chrást, s přispěním ČTK Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Česko: zmrzlina 130, tuňák 120 Německo: zmrzlina 80, tuňák 70 Mladá fronta DNES str. 1 Titulní strana Hana Večerková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

1.7.2015

zpět PRAHA, DRÁŽĎANY Ten rozdíl bije do očí. Kinder mléčný řez za 11 korun v Česku, v Německu za polovic. Půlkilová krabice zmrzliny Carte d’Or: v Česku za 130, v Německu v přepočtu za 82. A zatímco tuňák Rio Mare je pro sousedy za 70 Kč plechovka olejovek, u nás je z toho za skoro 120 Kč luxus. Společný test MF DNES a Potravinářské komory ČR přesvědčivě potvrdil, že potraviny jsou v Německu výrazně levnější. A navíc ukázal, že potraviny stejné značky a názvu se liší nejen cenou, ale také chutí a složením. Autoři testu nakoupili v supermarketech v Praze a Drážďanech vždy 20 stejných položek (jednalo se o potraviny a nápoje). Zatímco v Německu stál nákup v přepočtu 854 korun, v Česku vyšel na 991 korun. Tedy o 14 procent dráže. Z celkových 20 bylo v Německu levnějších 13 výrobků. „Speciální edice“: méně salámu Rozdíly jsou patrné i ve složení potravin. Například Pizza Ristorante měla v Německu o polovinu

více salámu než ta prodávaná v Česku. V „české“ pizze vylepšené označením Edizione Speciale je salám částečně nahrazen kukuřicí. Ač byla v Praze jen o 10 procent levnější než v Sasku, podle společnosti Dr. Oetker by byla s německou cenou v Česku v podstatě neprodejná. A také v nápojích jsou rozdíly ve složení. Zatímco na německém trhu jsou Coca-Cola a Fanta pomeranč slazené cukrem, na českém jsou slazené levnějším, méně kvalitním fruktózo-glukózovým sirupem. Pokračování na str. A3 Pokračování ze str. 1 „Použité sladidlo se může v jednotlivých zemích lišit, stejně jako se používá lokální voda či CO2 k sycení nápoje. U nás, stejně jako například ve Španělsku nebo v USA, se používá fruktózo-glukózový sirup, v Německu klasický cukr. Rozhodnutí je na lokálním výrobci, který přihlíží i ke spotřebitelským chuťovým testům v dané zemi,“ říká manažerka komunikace společnosti Coca-Cola pro český trh Kateřina Eliášová. U zmrzliny Magnum se nepotvrdila fáma, že pochoutka prodávaná na západních trzích je vyráběná z poctivé smetany, zatímco čeští spotřebitelé se musí spokojit s náhražkovými rostlinnými tuky. Lišila se ale polevou – německé Magnum má tlustší vrstvu čokolády a intenzivnější čokoládovou chuť. Přesto byla česká o 48 procent dražší. Ale tím rozdíly mezi zbožím pro Němce a pro Čechy nekončí. Většina „německých“ potravin i lépe chutná. Prokázala to odborná senzorická analýza na Vysoké škole chemickotechnologické. Dvacet speciálně vyškolených degustátorů hodnotilo, zda jsou obě verze shodné, nebo se mezi sebou liší. Zkouška s jistotou prokázala odlišnou chuť u deseti výrobků. U šesti z nich se hodnotitelé přiklonili k chuti německé verze. Lépe jim „šmakovala“ například německá salámová pizza Ristorante, nápoj Granini pomeranč nebo tavený sýr Kiri. Naopak třeba u Coca Coly jim přišla lepší ta česká. Výrobci se brání. „V našich spotřebitelských průzkumech, kde jsme testovali pizzu vyrobenou v Německu a v Polsku, se vždy prokázalo, že s ohledem na chuť považují spotřebitelé oba výrobky za srovnatelné,“ uvedl Zdeněk Kvinta ze společnosti Dr. Oetker. Jak je možné, že v Česku s téměř čtyřnásobně menší kupní silou se prodává dráž než v Německu? Podle ekonoma Davida Marka z Delloite jsou čeští a němečtí spotřebitelé na cenu výrobků podobně citliví. „Vysvětlením tedy může být větší konkurence na německém trhu,“ míní. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská vysvětluje, že vliv má i nižší sazba DPH na potraviny v Německu: „Německo nabízí výrazně větší trh, na kterém se snáz rozpouštějí náklady na dopravu, distribuci a provoz prodejní sítě.“ O autorovi| Hana Večerková, redaktorka MF DNES Rozhodnutí je na lokálním výrobci, který přihlíží i ke spotřebitelským chuťovým testům v dané zemi.

Moravskoslezský deník Ocenění Regionální potravina získalo v kraji osm výrobků Moravskoslezský deník str. 5 Zpravodajství (lap) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

26.6.2015

zpět Ostrava - Celkem osm výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Moravskoslezského kraje ocenila odborná komise soutěže Regionální potravina 2015. O tuto značku, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 82 produktů od 34 výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly pekařské výrobky, včetně těstovin (20 výrobků). Informovala o tom Silvie Kořistková z Regionální agrární komory Ostravsko. V kategorii masné výrobky tepelně opracované byla oceněna Warischova pečená klobása ze společnosti Maso V+W, v kategorii sýry pak Copánek solený hlavnický ze Zemědělského a obchodního družstva Hlavnice a v kategorii pekařské výrobky Hukvaldský lopaťák borůvkový z Hukvaldské pekárny. Ocenění v kategorii cukrářské výrobky získal Labužníkův mls ze společnosti

Belva, v kategorii alkoholické a nealkoholické nápoje bezový sirup Aroniovo od Lubomíra Janhuby. Oceněn byl rovněž Libavský med květový od Dalibora Vraníka a Meruňkový džem extra od Moniky Suškové. V kategorii mléčné výrobky ostatní byl oceněn Bílý jogurt výrobce Vojtěcha Menšíka. Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Havířovský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Karvinský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Zpravodajství; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Zpravodajství; 05 ID| 111729f7-3716-4784-9476-e1a61f194e8f

my89.cz Touha po čokoládě, pečivu nebo smažených jídlech? Signál, že vám něco chybí 25.6.2015 my89.cz str. 0 Ivana Ašenbrenerová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Prahnete každý den po čokoládovém dortu se šlehačkou, velkém zmrzlinovém poháru nebo se vám zdá o čerstvě upečeném chlebu s máslem či hromadě smažených hranolků? Pak je jisté, že vaše tělo volá po lásce, uznání nebo třeba vápníku či železu. Jak říká dr. Dorren Virtue, chuť k jídlu je jako palubní deska, která nás má varovat, když nám začne docházet emoční palivo. Hlad je prostě červená kontrolka, která na nás neustále bliká: „Hej, musíš být víc v pohodě“! Není náhoda, že v určité chvíli bažíme po určitém jídle. A touha po něm vzniká proto, že buď se chceme cítit líp po emocionální stránce, nebo si chceme zvýšit hladinu energie. Ovšem extrémní chutě na konkrétní potravinu taky mohou signalizovat, že nám kromě psychické pohody chybí některé důležité látky v těle. No, a pokud žijeme splašeně a ani na chvilku se nezastavíme, pak není divu, že nám chybí všechno dohromady a měli bychom se nad tím zamyslet. Chuť na čokoládu Bažíte-li často po téhle tmavé dobrotě, pak vám může chybět nejen láska a kvalitní emoční vztah, ale příčinou mohou být taky hormonální výkyvy v průběhu menstruačního cyklu, deprese či přemíra povinností. Čokoláda představuje volání po lásce a je úžasným antidepresivem pro ty, kteří jí mají málo. Čokoláda vyvolává v mozku produkci serotoninu (hormonu štěstí), obsahuje difenylamin, který navozuje zklidnění a taky spoustu stimulantů, které fungují jako životabudiče. Ovšem obsahuje i hodně hořčíku, takže silná touha po čokoládě může znamenat, že vám chybí tento minerál. Chuť na mléčné výrobky Mléčné výrobky obsahují tyramin, který se nachází hlavně v sýrech, a působí jako stimulans. Kromě toho v nich najdete i cholin, který uklidňuje, L-tryptofan, který v kombinaci se sacharidy spouští produkci serotoninu, vytvářející pocit pohody. No a cukr nebo laktóza zase dočasně povzbuzují. Nejčastěji se touha po mléčných výrobcích projevuje bažením po zmrzlině, sýrech a krémových salátových dresincích a majonézách. Kromě toho vám však v těle může chybět vápník, který je jedním z nejdůležitějších minerálů v těle. Ten pomáhá udržovat kosti a zuby zdravé, ale důležitý je i pro naše nervy a svaly. Snažte se jíst nutričně vyváženou stravu s dostatkem kyseliny listové. Vědci z McGillovy University zjistili, že osoby, které trpěly smutkem či depresemi a dostávaly denně 200 mg kyseliny listové, měly méně depresivních stavů a polevilo u nich i extrémní bažení po sýrech a zmrzlině.

Chuť na sladkosti Bažení po sacharidech znamená, že toužíte po objetí, radosti a pocitech jistoty. Sacharidy navozují zklidnění a jejich měkká a žvýkací konzistence funguje jako objetí, které můžete sníst. Oblibu sladkostí si velmi často neseme z dětství, kdy jsme sladkosti dostávali za odměnu. K bažení po sušenkách jsou podle Dorren Virtue „náchylnější“ ti, kteří nemají rádi sami sebe. Je nutné vyhýbat se negativním úvahám, přiznávat si úspěchy, chválit se a jíst vyváženou stravu. Touha po sušenkách a dalších sladkostech však taky může znamenat, že vám chybí chrom, minerál, který pomáhá spolu s inzulinem „vychytávat“ glukózu z krve do buněk v těle. Jakmile obohatíte jídelníček potravinami, které chrom obsahují, chutě na sladké zmizí nebo se aspoň zmírní. Jezte například játra, ledviny, hovězí maso, mrkev, brokolice, chřest či vejce. Chuť na želatinové medvídky, tvrdé bonbony či lízátka Pravděpodobně se snažíte ovládnout velké množství povinností a děláte moc důležitých rozhodnutí rychle za sebou, což ve vás vyvolává strach. Tvrdé bonbony zase signalizují, že v sobě máte vnitřní stres a zlost, které chcete „rozdrtit“. Lízátka značí nudu nebo netrpělivost a pocit frustrace. Proto bažíte po něčem, co jde olizovat. Snažte se svoje skryté emoční problémy řešit a kupujte si sladkosti jen po jednom kuse. Chuť na slaná jídla Naše tělo udržuje homeostázu vnitřního prostředí za pomoci určitého množství soli. Když ji nemáme dostatek, tělo reaguje vylučováním vody, aby koncentrace soli zůstala stejná a nedošlo k dehydrataci. Bažení po slaných jídlech tedy může znamenat, že vnitřní hladina sodíku je moc nízká. A sodík je základním minerálem potřebným k udržení krevního tlaku a hydratace. Máte-li navíc chuť na křupavé slané věci, jako jsou brambůrky, křupky či pražená kukuřice, pak plní stejný účel jako boxovací pytel. Křupavá konzistence totiž působí jako očistný ventil napětí, které se hromadí v čelistech. A čím více koušeme a křupeme, tím víc se zbavujeme napětí a zloby. Zkuste vyměnit chipsy za křupavou zeleninu, kterou si budete namáčet do nízkotučného dresinku. Chuť na tučná jídla Toužíte často po mastném hamburgeru, hranolcích plných oleje a dalších tučných jídlech? Pravděpodobně vám chybí vápník. Jezte více mléčných výrobků, hladina vápníku by se měla upravit. Strava obsahující vysoké procento tuků ale ukazuje i na strach z pocitu prázdnoty a strachu převzít odpovědnost a udělat změnu. Tyto strachy se podle dr. Dorren Virtue snažíte potlačit neustále nacpaným žaludkem. Chuť na maso Možná vám chybí železo nebo zinek. Mírný nedostatek zinku je stále běžnější, protože lidé obecně jedí méně červeného masa. Zinek je ale velmi důležitý pro správnou imunitu, takže pokud ho máte v těle nedostatek, můžete být častěji nemocní. Kromě toho je životně důležitý pro buněčné dělení a zdravou pokožku, vlasy a nehty. Nejlepším zdrojem je červené maso, ale najdete ho také v čočce, špenátu či sýrech. Pokud jde o železo, pak toužíte asi nejvíc po hamburgerech nebo steacích. Jezte více potravin bohatých na železo, jako jsou fazole, luštěniny, sušené švestky, fíky a podobně. Nezapomeňte na to, že pro vstřebávání železa je nezbytný vitamin C, takže ho berte spolu s potravinami bohatými na železo. Nechcete-li užívat potravinové doplňky, jezte červené papriky, rajčata, citrusy nebo rybíz. Více informací najdete v knize Constant Craving (V zajetí jídla) nebo na http://www.womenshealthmag.com/nutrition/understand-food-cravings

URL| http://my89.cz/touha-po-cokolade-peciv...enych-jidlech-signal-ze-vam-neco-chybi/

novinky.cz Výrobci tácků dostali od Evropské komise za kartel pokutu tři miliardy 24.6.2015


tov Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Evropská komise (EK) vyměřila osmi výrobcům a dvěma distributorům tácků určených k balení potravin pokuty v celkové výši 116 miliónů eur (3,15 miliardy korun) kvůli kartelovým dohodám o cenové politice. EK o tom ve středu informovala v tiskové zprávě. Komise odhalila celkem pět kartelů, které fungovaly na různých trzích v různých obdobích mezi roky 2000 a 2008. Pokutovány byly firmy z Británie, Německa, Francie, Itálie, Finska a Portugalska. Každý z těchto kartelů fungoval v rámci kontaktů, které se obvykle udržovaly pod záminkou legitimních průmyslových setkání, jež doplňovaly četné e-maily a telefonáty. Účastníci některých z těchto kartelových dohod mluvili o svých nelegálních kontaktech jako o „klubu“ nebo „mafii“, uvedla EK.Zasaženy milióny spotřebitelů Jeden z odhalených kartelů, který fungoval od listopadu 2004 do září 2007, zahrnoval trhy ve střední a východní Evropě, včetně České republiky a Slovenska. Kartelové dohody se podle komise týkaly tácků z polystyrénové pěny používaných u potravin, jako jsou sýry, maso, ryby nebo zákusky. ”Těmito kartelovými dohodami byly potenciálně zasaženy milióny spotřebitelů, kteří kupují balené potraviny,“ uvedla evropská komisařka odpovědná za hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. „Dotčené společnosti si mezi sebou rozdělily trh s maloobchodním balením potravin a dohodly se na cenách, místo aby mezi sebou soutěžily. Kartely poškozují celé naše hospodářství, protože ceny nestanovuje trh, ale společnosti samy. Jelikož takové jednání brání inovacím, nebudeme ho nikdy tolerovat.“ Největší pokuty, přes 30 miliónů eur dostaly italské firmy Sirap-Gema a Coopbox. Německá Silver Plastics má zaplatit 21,2 milliónu eur a finská Huhtamaki 15,6 milliónu eur. Britská firma Linpac pokutě unikla díky tomu, že EK na existenci kartelu upozornila.

URL| http://www.novinky.cz/ekonomika/373264...mise-za-kartel-pokutu-tri-miliardy.html

parlamentnilisty.cz Kalousku, to je pitomé a trapné, na úrovni Grosse. První reakce na video exministra financí, které se rychle šíří 24.6.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor luš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Do boje na podporu živnostníků proti údajné šikaně ze strany ministerstva financí vedené předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem vyrazil místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Na svém facebookovém profilu zveřejnil krátký videoklip, kde si střihl part po boku poctivého uzenáře, který politika pohostil pivem a neošizenými párky. Ty kostelecké od Babiše totiž Kalouskovi nevoněly. Místopředseda TOP 09 avizoval záměr zveřejnit video na podporu živnostníků včera, když si na svém facebookovém profilu vyvěsil reklamní banner. Na něm je zachycen boubelatý uzenář stylizovaný tak, aby evokoval časy, kdy se řemeslo nešidilo. “Hnutí poctivé párky uvádí poctivé uzenáře,“ předestřel exministr financí náplň videoklipu, který dnes ráno zveřejnil na sociální síti. Zhruba minutové video diváky zavádí do hospodářského stavení kdesi na Bechyňsku. Je večer, na obloze svítí hvězdičky, v dáli slyšíme houkání sovy, cvrčci cvrlikají, štěká pes. V krbu praská oheň a

Miroslav Kalousek sedí v houpacím křesle a čte si knihu. Takřka idylická atmosféra je podtrhnuta záběrem na “domácký motivační obrázek“ s nápisem “láska, důvěra, spokojenost“. Do místnosti vstupuje uzenář, kterého jsme mohli vidět včera na reklamním banneru. Nese láhev zřejmě místního piva, načne ji a podává jí Kalouskovi, který ji přebírá s blaženým výrazem a s chutí si přihne. Následně uzenář servíruje politikovi párky s rohlíkem. Kalousek si přivoní a už už se do nich chce zakousnout. Když se však dozví, že jsou Babišovy Kostelecké, se znechucením je vrátí zpět na talíř. Uzenář následně sáhne do udírny, odkud vytáhne nožičku párků. “Mirku, vem si od Lojzy. Ten nekrade,“ láká svého hosta, načež se Kalousek pobaveně rozesměje. “Hnutí za poctivé párky vám přeje poctivé uzenáře,“ uzavírá videoklip. Video se po sociálních sítích šíří rychlostí blesku. Za necelé tři hodiny od zveřejnění ho shlédlo téměř devět tisíc lidí, včetně lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského, který ho na svém facebookovém profilu jadrně okomentoval. “Miroslav Kalousek je trapný a ubohý. V té trapnosti dotahuje jednu z nejpitomnějších kampaní Stanislava Grosse Myslím to upřímně. Jinak skvělý způsob, jak naštvat lidi z Vysočiny, kteří pracují v kosteleckých uzeninách,“ zveřejnil Zdechovský.


Miloš Zeman podpořil smlouvu TTIP a těší se na geneticky modifikované potraviny: Američané je jedí už dlouho a nevypadají degenerovaně 26.6.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor Daniela Černá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

REPORTÁŽ Na setkání s občany v Telči se prezident vyjádřil také k připravovanému Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství: „Dosavadní bariéra, to znamená zákaz dovozu geneticky modifikovaných potravin do Evropské unie, by měla být touto smlouvou odstraněna,“ vysvětlil prezident Miloš Zeman. „Američané tyto potraviny konzumují již desítky let a nikdo z nich nevypadá degenerovaně.“ V pátek ukončí hlava státu svou druhou třídenní návštěvu Vysočiny v Havlíčkově Brodě. “Jsem rád, že jsem v nejkrásnějším městě Vysočiny,“ zahájil Zeman svůj proslov na telčském náměstí a obyvatele ujistil, že tuto větu nepronesl letos ani loni v žádném jiném městě Vysočiny. “V Jihlavě už vůbec ne, protože tam si zhyzdili jedno z nejkrásnějších náměstí v republice ohyzdným obchodním domem, že je to jako rána pěstí do obličeje,“ konstatoval prezident, který ocenil výjimečnost telčské architektury a upozornil na historické souvislosti. Zároveň uvedl, že přes 700 historických budov v republice chátrá: “To je naše společná ostuda,“ zmínil. I v Telči přišly na setkání s prezidentem stovky lidí, zněl potlesk a fanfáry. Zeman: Budu proti jakékoli dislokaci jakýchkoli zahraničních vojsk na území ČR V obvyklé diskusi s občany zazněly jako první tyto dvě otázky: “Do jaké míry se můžeme spolehnout na to, že po dobu vašeho funkčního období nebudou na území České republiky rozmístěna cizí vojska, nemyslím tím krátkodobé manévry. Druhá otázka se týká TTIP. Považujete ji v něčem za přínosnou?“ Prezident na otázku odpověděl: “Co může člověk zaručit? Jako prezident republiky samozřejmě budu proti jakékoli dislokaci jakýchkoli zahraničních vojsk na území České republiky. Udělám vše proto, aby k tomu nedošlo. Myslím si, že reálné riziko ani příliš nehrozí. Něco jiného jsou pobaltské země, které se cítí ohroženy, ať právem nebo neprávem, ale je to jejich věc. Jsou to suverénní národní státy a jestli tam chtějí cizí základny, tak ať je mají, ale to není případ České republiky.“

Zeman k TTIP a GMO: Američané nevypadají degenerovaně Ke smlouvě TTIP Zeman zmínil, že si nechá čas na její důkladné prostudování. K tématu ale zmínil: “Víte, kdo je největší odpůrce této smlouvy? Opět Zelení; a víte proč? Protože brojí proti dovozu geneticky modifikovaných potravin ze Spojených států. Američané tyto potraviny konzumují již desítky let a nikdo z nich nevypadá degenerovaně, a pokud ano, tak ne kvůli geneticky modifikovaným potravinám.“ Zeman pak také uvedl: “Místo obecné frázovité odpovědi mohu uvést příklad, že dosavadní bariéra, to znamená zákaz dovozu geneticky modifikovaných potravin do Evropské unie, by měla být touto smlouvou odstraněna.“ Zákon o prokazování původu příjmů a majetku rozdělí podnikatele Lidé se také dotazovali na některé nedořešené korupční kauzy a prokazování původu majetku. “To, že jsou tito lidé dosud na svobodě nebo dostali směšně nízké tresty, je podle mého názoru způsobeno především tím, že pro odpor zejména pravicových politických stran se nedaří prosadit zákon o prokazování původu příjmů a majetku,“ uvedl prezident. “Pokud bude tento zákon přijat, dojde k tomu, že se oddělí dva typy podnikatelů, podnikatelé typu Jana nebo Tomáše Bati od podnikatelů typu Viktora Koženého. Myslím si, že těch tunelářů a těch paláců je mezi námi stále ještě hodně,“ zmínil také a dodal, že je nutné zabránit “tunelářům, aby zákon zeslabili tak, že z něj zbude opět prázdná fráze. Víte jaká: ‚Co sis nakradl, to je tvoje, a dál už nekraď!‘“ My Češi jsme nejskeptičtější národ na světě, zmínil prezident Lidé se zajímali o průplav Dunaj-Odra, žádali prezidenta, aby pronesl slova k mladší generaci, děkovali za návštěvu a vyjadřovali své sympatie. “Pane prezidente, divím se, že vás ještě neuštvali,“ zmínil jeden z občanů a popřál hlavě státu hezkou dovolenou. “Nejkrásnější zemí na světě je Česká republika, nejkrásnějším místem v České republice je Vysočina. Nejkrásnějším místem jsou Žďárské vrchy a ve Žďárských vrších osada Samotín,“ konstatoval také prezident. K mentalitě českého národa také upozornil: “My Češi jsme nejskeptičtější národ na světě“ a popřál lidem “slunce v duši“. Třetí a poslední den své návštěvy na Vysočině stráví prezident Miloš Zeman na setkání s občany v Lípě na Havlíčkobrodsku a jeho poslední zastávkou bude Havlíčkův Brod. Další reportáže ČTĚTĚ ZDE


Vaše věc: Moc obchodních řetězců drtí dodavatele i spotřebitele parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

28.6.2015

zpět České vlády nechávaly dlouhodobě zbytnět moc českých obchodních řetězců, které nyní mohou prakticky uplatňovat sovu oligopolní moc v kombinaci s kartelovými dohodami. Výsledkem toho je, že české obchodní řetězce diktují svým dodavatelům ceny, které jsou pro dodavatele jen málo výnosné, a někdy dokonce prodělečné, ale zároveň pracují s tak vysokými maržemi, že v základním spotřebním koši potravin jsou ceny až o čtvrtinu vyšší, než je tomu v sousedním Německu. A to zde není řeč o kvalitě potravin, která je v ČR nesrovnatelně nižší než v Německu. Vláda, ale i organizace typu úřad pro ochranu hospodářské soutěže, by se měly zaměřit na činnost oligopolních řetězců a usměrňovat ji s ohledem na české výrobce a dodavatele, ale hlavně s ohledem na koncového českého spotřebitele.

Není třeba pohybovat o tom, že zisky českých obchodních řetězců plynou na konta zahraničních mateřských firem těchto řetězců...


Antonín Ticháček: Miliardu na mléko vláda a ministerstvo „profláknou“, nebo ji zužitkují ve prospěch zemědělců parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.6.2015

zpět Ve Zpravodaji AKČR z Bruselu (ing K. Matoušek 2.3.2011), jsme se kromě řady závažných sdělení o působnostech COPA-COGECA dočetli o „velmi dobře připraveném příspěvku Jana Ulricha, který vyvolal velmi živou diskusi a poukázal na výhody, ale také na celou řadu záporných bodů u AEO. Rovněž jeho oznámení, že ČR má celkem 50 schémat opatření bylo pro většinu zástupců zemí EU přijato s překvapením, protože jich mají maximálně deset. Byla vznesena kritika, že je málo schémat “ušitých na míru“, že závazky na 5 let jsou v řadě případů příliš dlouhé, navíc některá opatření schémat obsahují ještě další povinnosti, které již nejsou nijak kompenzovány. Budoucnost je třeba vidět v pružných systémech, lepší přispůsobivosti, přístup přes kontrakty, v lepším poradním systému“. Multidisciplinární skupina odborníků ustavená v souladu s pokynem expremiéra Fischera na VUŽV Uhřiněves vydala již dne 15.1.2010 pro vládní i chovatelské instituce stanovisko k neuspokojivému vývoji agrarního sektoru ČR, jmenovitě k situaci v živočišné výrobě, i k neuspokojivým působnostem státu, resp. Mze ČR, v systému odborného poradenství. Po celých dvacet pět let přibývalo neřešených problémů, v rámci EU se produkce a konkurenceschopnost českého zemědělství a potravinářství trvale snižovala při drtivých důsledcích pro stav sektoru českého chovatelství i agroenvronmentálního prostředí. Zemědělci a potravináři , ale i veřejnost se znepokojením vnímali prudce rostoucí saldo dovozu potravin na úkor vlastní produkce, na úkor našeho rurálního života, naší konkurenceschopnosti. Tytro poznatky z konzulentských působností účastníků schůzky, ale i dalších příslušníků akademické obce působících v agrárním a edukačním sektoru, vydané stanovisko názorové a pracovní skupiny odborníků plně potvrdily. Cílem schůzky bylo nejen analyzovat hlavní příčiny krizové situace sektorů, ale především navrhnout způsob tvorby účinných nápravných opatření k jejímu řešení. Jen funkční odborné provozní poradenství v gesci státu může garantovat realizaci RIS 3 Jako nejvhodnější pomoc státu odpovědného za Strategii zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU ( sp.zn.1277,15.12.2004) a za potravinové právo občanů ČR měla a nadále má ustavená názorová a pracovní skupina aplikaci systému poradenství ve znění Nařízení Rady EU 1782/2003. To se však převážně orientovalo na oblast zákonných požadavků GAEC (Good Agricultural and Environmental Conditions) a SMR ( Statutory Management Requirements). Struktura působností Mze ČR v letech 2004-2010 však pro prosperitu agrárního a potravinového sektoru nebyla příliš účinná. Dokládá to edikt kolektivu autorů “České zemědělství a potravinářství v rámci SZP EU po roce 2013“ ( Praha 12.12.2012), který klade důraz na S3 ( Smart Specialization Strategy) , na SWOT (Strenght,Weaknesses, Opportunuties, Threats) a také na I pilíř SZP , odst 16 požadavkem na “zásadní změnu systému podpory poradenství od podpory podnikání v poradenství směrem k podpoře poradenství v odnikání“. Systém poradenství Mze pro 2009-2013 byl a je provozně defektní , jak dokladají závěr Ročenky chovu skotu v ČR za rok 2013, kdy autoři neváhají několik let stereotyppně opakovat, že “ke zlepšení stávající situace mohou přispět opatření na podnikové a nadpodnikové úrovni, což vyžaduje poochopení, politickou podporu a spolupráci nadpodnikových orgánů služeb, zpracovatelů a celé společnosti“.

Tato představa je však při absenci veřejně přístupného centrálního informačního pultu s evidencí rizik a problémů umožňující mezisektorový kontakt a působnosti na principu prevence , jen deklaratorní iluzí. Analýza rizik jako základ operativního provozního poradenství v gesci státu s následným stanovením odborných nápravných opatření a působnosti na principu prevence jsou v ČR na úrovni iluze. Státní dozorový systém (MZDr, SVS MZe, SZPI, SRS, ÚKZUZ) působí zásadně formou kontrolních a sankčních aktivit, zasahuje až se vznikem porušení příslušné platné, v mnoha případech nadbytečné, legislativy. Státní dozor je funkčně nevyhovující, nemá vazby na bezprostředně nezbytné odborné poradenství a kontrolní činnosti, nepůsobí komplexně. Řešení problematiky provozní nebo zdravotní bezpečnostní tak již přes dvace let zůstává převážně na managementech podniků, na službách privátního sektoru, jehož působnosti nejsou totožné s vládními i zastupitelskými záměry a povinnostmi, o morální a hmotné odpovědnosti nemluvě. V dodavatelsko odběratelských vztazích producentů, zpracovatelů a trhu převládají tržní mechanizmy . Strategie bezpečnosti potravin, food security i public goods, tak dlouhodobě nevyužívala analýzy rizik, opomíjela preventivní přístupy, ztrácela svou účinnost. Tuto ostudnou etapu sektoru má odstranit nástup plnění bruselského zadání RIS 3 ( Research and Innovation Strategy for Smart Specialization, Narodni_RIS3_strategie_schvalena_vladou_8._12._2014.pdf (2,71 MB) ). Jde o národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligenční specializaci České republiky (dále jen “Národní RIS3 strategie“, jejíž přípravou je na základě usnesení vlády č. 809 z roku 2013 pověřeno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jehož plnění by mělo být současnou vládní prioritou ( info MŠMT 2014). Obecný prospěch (public goods) agrárního sektoru je věcí responzibility vlády, úrovně podnikových managementů a komplexní odbornosti poskytovaných služeb V daném smyslu v naší zemi nepůsobí odborné provozní poradenství v agrárním a potravinovém sektoru dost účinně. Responzibilita za jeho působnosti je ze strany státních institucí, jejich činitelů a jimi řízených útvarů nezávazná, více méně jen platonická. Dokládá to soubor uveřejněných poznatků i stanoviska naší ustavené názorové a pracovní skupiny odborníků : “Evropské elity nenesou za svá rozhodnutí pražádnou odpovědnost, zatímco v prostředí globalizovaného 21. století mnohé členské státy Unie chřadnou a nestíhají čelit houževnaté konkurenci z jiných koutů světa. Limitace myšlenek ostatních a nenaslouchání je "diagnózou" nemocného způsobu rozhodování“.(Hodač, Lacina, Strejček: Evropské křižovatky, 2014, ISBN 97880-7485-018-9). Autor příspěvku opakovaně a v plné shodě s názory týmu ekonomických odborníků z Mendelovy univerzity v Brně oslovil petičně, následně otevřeným dopisem a poté i tiskovým příspěvkem předsedu vlády Sobotku v PL 11.6.2015 slovy: “ Pane premiére, lidé nepotřebují dravé štiky, ale prostý zdravý selský rozum“. Za ústup od “nemocného způsobu rozhodování“ totiž nelze mít nástup hejna dravých štik na vládní kapry, protože ten nemůže účinně nahradit nejen evidentní potřebu rozhodných, kontrolně predátorkých působností premiérské kosatky, reflektující fundovaná odborná stanoviska k blokaci působností malverzaci navyklých vládních i nevládních tuleňů“. V opačném případě bych se musel ztotožnit s redaktorem D. Streitem, který 4.2.2014 uveřejnil, “že je pro něj Sobotka katastrofou a to tím více, čím má blíže k tomu, aby ovlivňoval naše životy. Je sice vytrvalý co do budování vlastní kariéry, ale zároveň už stačil prokázat, že je neprofesionální lempl, jak dokládá jeho nominační dopis. To by bylo samozřejmě podružné, kdyby to nevystihovalo, jaký šlendrián s ním přichází“. Jistě jsou tím míněna jak osobní pochybení, tak kompromisnické koaliční hrátky na účet státního rozpočtu, na úkor blaha občanů země. Potvrzuje to i tisková zpráva k prohlášení premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), že se možná nepodaří využít zhruba 20 miliard korun z fondů EU, což výkonný lapsus koaličního vládnutí potvrzuje. Premiér to ve čtvrtek přiznal, když to řekl poslancům při interpelacích. Pokud se jeho slova naplní, bylo by to o osm miliard více, než v loňském roce. Agentury uvádějí, že Česko je z pohledu čerpání evropských peněz nejhorší z celé EU. Ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje, že za končící programové období ČR nedokáže vyčerpat až 40 miliard korun z celkových více než 700 miliard korun, které mělo pro roky 2007 až 2013 k dispozici. Poslední

možnost čerpat tyto peníze bude v příštím roce. V novém programovém období 2014 - 2020 bude Česko moci čerpat z různých evropských fondů až 23,83 miliardy eur (657 miliard korun). (Novinky.cz, 11.12.2014). Považuji za svou občanskou i odbornou povinnosti upozornit vládu pana premiéra Sobotky, Mze, MŠMT, MMR i obě Komory PSP ČR na průkazné důsledky jejich osobního ale i institucionálního selhávání pro vládní syndrom hybris. Křívá vyjádření typu, že někdo “jezdil mezi lidi a slyšel jejich reakce na vládu, a její program, ale že kritické výhrady nezaslechl“, nebo přímá bagatelní ignorance konstruktivní kritiky a pokusů o management zdola jsou nejen popřením demokracie, ale i potvrzením společenské neodpvědnosti koaliční vlády před nezávislým zákonem. Jen tak mohla přebujet sádka vládních kaprů, navyklých na mzdový a odměnový welfare. Jejich naprosto nepřijatelná výkonová nezodpovědnost daná morální i hmotnou imunitou za správu věcí státu je potvrzená vládou schváleným “vykastrovaným“ zákonem o státní službě, zavádějícím funkci státních tajemníků. Zákon však nezbavil a nezbaví vlády ČR odpovědnosti a starosti o stojaté výkonné vládní vody funkčně přestárlých, nevýkonných a pohodlných rutinérů mocenské zvůle, zneužívajících pod patronací politiků dlouhodobý stav nemravné správy věcí státu a jeho majetku. Chtě nechtě se ztotožňuji se slovy pana vicepremiéra koaliční vlády Babiše na zasedání PSP ČR 26.5.2015, kdy přersvědčivě řekl: “Ale vždyť vy jste zapomněli, že vy jste mě zplodili. Vy, zkorumpovaná pravice. Vždyť já jsem byl váš volič, já jsem byl volič ODS. Takže kdybyste nekradli, nepodváděli a plnili program, tak já bych tu nestál“. Responnzibilita státu není jen o dotacích z EU, ale i o PDChC (.Plan, Do, Check, Correct ) Společná zemědělské politika (SZP), Common Agricultural Policy (CAP) je dána Římskou smlouvou (1957) ve smyslu vzrůst produktivity, rozumného příjmu pro zemědělce, stability trhu, zabezpečení potravin i rozumných tržních cen. Dovolte mi, abych tímto svým apelem reflektoval premiérova slova pronesená na ÚVV ČSSD, kdy nelze nepřipomenout jeho tiskový komentář vydaný po půlročním vládnutí , v němž byli v rámci šetření, ale i rozdávání "nalezeni kostlivci a nehospodárnosti za dvě miliardy, ale také přiznány odměny úředníkům, kteří kabinet vyplatil ve výši 155 milionů Kč za šest měsíců". (Právo, " Ministři ČSSD našli kostlivce za dvě miliardy, vyplatili milióny". (tisková zpráva 12.7.20014 ). Nejvyšší kontrolní úřad zase zjišťoval, jak si vedlo Ministerstvo zemědělství při vedení účetnictví, sestavení účetní závěrky a finančních výkazů za rok 2013, jakož i zda při sestavení závěrečného účtu postupovalo v souladu s právními předpisy. V účetní závěrce kontroloři zjistili nesprávnosti v celkové výši 14,3 milionu korun. NKÚ se ke spolehlivosti údajů účetní závěrky Ministerstva zemědělství za rok 2013 nevyjadřuje. Jak však už opakovaně upozornil ve svých předchozích kontrolních závěrech, předpisy upravující účetnictví organizačních složek státu jsou v některých oblastech nejednoznačné a nejasné. U Ministerstva zemědělství kontroloři vyčíslili oblasti zatížené těmito nejednoznačnostmi a nejasnostmi v roce 2013 na 64 miliard korun, což je 64násobek stanovené hladiny významnosti. Možnost vyjádřit se ke spolehlivosti údajů účetní závěrky tak byla ve významném rozsahu omezena. Nejednoznačnosti a nejasnosti předpisů pro účetnictví není možné dávat k tíži účetní jednotce, tedy Ministerstvu zemědělství. Kontroloři dále zjistili opakované nedostatky v obsahu i rozsahu údajů zveřejňovaných v závěrečném účtu této kapitoly státního rozpočtu (tiskován zpráva ke KA č. 13/38 15. 9. 2014). Platí však, že NKÚ problém vyhledá, popíše ho, ale už nemá pravomoc vynucovat si nápravu tohoto stavu,« konstatoval Štěpán Stupčuk (ČSSD). To už je debata o postavení NKÚ,« reagoval prezident úřadu Miloslav Kala. I když prý je takové debatě nakloněn, vlastní kontrolu musí podle něj vykonávat poslanci. Jste to vy, kdo má donutit ministry k provedení nápravy,« zdůraznil prezident NKÚ. Punctum. Bylo by, pane premiére, pánové ministři a vám poplatným útvarům a úředníkům jistě nošením dříví do lesa, kdybych Vám dokládal další příklady pětadvacetiletého vládního Českocourkova, nenaplňovaní vládních programů, či bagatelizované kontrolní poznatky a protokoly NKÚ ČR i dalších správních i nezávislých kontrolních institucí. Mohu je však doplnit názorovým vyjádřením naší multidisciplinární skupiny odborníků, příslušníků akademické obce k nezodpovědným formám vládnutí a správy věcí veřejných v ČR, k pochybením působností MZe, MŠMT, MMR, MŽP etc. Na vyjednaných pracovních schůzkách na MZe i na MŠMT dne 19.3.2014 jsme se spolu s Ing. Vítkem, předsedou Kolegia odborných poradců při MZe ČR po třicetiminutovém slyšení, nikoliv nabídnutém pracovním dialogu

pochopili, že námi předložený koncept protokolu o obsahu projednávané problematiky zůstane bez odezvy, a také v zahnilém vládním rybníku bez požaadované reflexe zůstal. Dodnes je bagatelizován, naše podněty na nápravu v oblasti odborného provozního poradenství a edukace nebyly vládními rutinními ineptokraty akceptovány. Proto důrazně informuji veřejnost, že návrhy na zásadní resystemizacie v poradenství a v edukaci nezbytné v rámci plnění RIS 3 a spočívající v nezbytnosti zohlednění již předložených a trvale platných nápravných opatření vyslovených skupinou odborníků 15.1.2010. Koncepce udržitelného zemědělství, co nejméně závislého na zevních vlivech, je totiž podmíněna definováním minimální subsistenční kapacity, především stavů hospodářských zvířat (zejména skotu) s navazující strukturu celého produkčního i zpracovatelského systému při nastavení režimů a ekonomických nástrojů k zajištění jejich funkčnosti v korelacích k produkčním i servisním poměrům v EU. Jedním z nich je navržený systém “Komplexního odborného provozního poradenství (rostlinná výroba, živočišná výroba, management) na základě analýzy rizik a na principu prevence v gesci státu“ ( Bílá kniha o zdravotní nezávadnosti potravin , Komise EU 1999) , který navrhoval, že je nutná systémová změna poradenství. Účinný a fungující systém nemůže být postaven na tržním principu. Řešením musí být institucionálně koordinovaná vstřícná konzulentská činnost veřejných i privátních subjektů (tzv.PPP, private-public patnership) v gesci státu. Společenská objednávka na návrh tohoto nového systému, vycházejícího ze součinnosti všech stran PPP partnerství, musí vzejít od státní instituce, která zároveň bude garantovat finanční mechanizmus nutný pro jeho existenci, to je od MZe ČR. Absence vládní strategie při daných (ne)působnostech vertikální osy stát- věda- provozní praxeobčan, má zcela nepochybný podíl na úpadku našeho národního hospodářství, na neplnění vládních programů, včetně food security. . Obrat by byl možný jak v IT, tak v agrárním sektoru, bude-li uvedena v život zásada, že “Leges sine moribus vanae - zákony bez dobrých mravů nemají smysl“. Přeneseně jde jak o miliardu zmarněnou uskupením Promopro, tak o možné rozprášení téže sumy netransparentním počínáním systémového bludiště na Mze ČR včetně plemenářských a chovateklských organizací působícíh účelově, nikoliv však účinně ve službách praktikujícíh producentů mléka. Zpronevěra svěřené miliardy na mléko může být ve státním bludišti stejně snadná, jako tomu bylo v případech miliardy na Promopro, etc. Teprve dotační nátlak EU přinesl v ČR zpoždenou realizaci bezzubého zákona o statní službě, stejně tak Strategický program RIS 3 2014-2020 dokládající dlouhodobou všeobecnou českou retardaci v dravých poměrech liberalizovaného Evropského společenství a jeho trhu. V naší vlasti "nevládl polis, ale vládl a stále vládne “ pravda trhu, láska k penězům a bezpráví.", vládnou kapří a dinosauři, jimž RIS 3 (Research and Innovation Strategy for Smart Specialization 2014-2020), určitě nic neříká, spíš jim překáží. Proč se trapně uchylovat k feudálním farmářským trhům a k nákladným reklamním tupostem typu “z lásky k Česku“, když nám chybí nejen morální a mravní, ale i hmotná responzibilita, a tedy i kredibilita dobře honorvaných činovníků státu . Premiérův vládní “budíček“ uši malverzantů ani nepošimrá, možná je pobaví. Pokud nebude uplatněna pravda, právo a spravedlnost, pokud nebude uplatňována demokracie i formou managementu zdola, bude stále platit, že demokratický konsensu je podmíněn uplatňováním pravdy, práva a spravedlnosti , ale i managementu zdola. Státní management odoborného poradenství v ČR nepracuje v potřebných dimenzích na principu vědomostní společnosti, chybí větší provázanost s vědou, výzkumem i edukací. Výzkum financovaný z veřejných zdrojů měl a má stále menší prostor pro řešení aktuálních problémů reálné zemědělské provozní praxe, a to přes garanci odborného poradenství ze strany VÚŽV a UZEI a VaVaI. . Závěr Poradenství pro český agrární sektor nejen že není nestranné, nezávislé a dostatečně účinné, ale není ani finančně a geograficky dostupné, neodpovídá potřebám praktikujících zemědělců. Ekonomickou efektivnost systému nelze vyhodnotit, prostředky se tříští do řady programů a různých nesystémových a nekontrolovatelných opatření. . Hlavní zájem praktikujících zemědělců je nasměrován na získávání dotací a ne na produkční efektivitu, její jakost a konkurenceschopnost.

Pro mne, ale i pro řadu dalších občanů platí, že naši vyvolení si nikdy dost neuvědomují,že “Náš život je jediným předmětem na tomto světě, který nemůžeme považovat za své soukromé vlastnictví, neboť jsme ničím nepřispěli k jeho vybudování. Byl nám jenom propůjčen s povinností odevzdat jej potomstvu rozmnožený a zdokonalený. Mají proto vrstevníci a ještě více naše potomstvo právo žádat vyúčtování našeho života. (Tomáš Baťa, Úvahy a projevy , Institut řízení , Praha 1990).


Practicus IX. JARNÍ INTERAKTIVNÍ KONFERENCE Practicus str. 6 Zprávy z konference doc. Ing. Jiří Brát, CSc. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.6.2015

zpět Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP 24.–26. května 2015, Praha, Slovanský dům Mýty o cholesterolu Cholesterol představuje mediálně velmi atraktivní téma. Můžeme se setkat s různými často protichůdnými názory. Jednou je cholesterol škodlivý, jindy zase není. Potraviny obsahují živiny mající na hladinu cholesterolu jak kladný, tak i záporný vliv. Některé živiny hladinu cholesterolu a krevních lipidů ovlivňují více, jiné méně. Běžný spotřebitel se následně ztrácí v doporučeních, jaké potraviny by měl preferovat, jaké omezovat a čeho se vyvarovat. Cholesterol je látka, která v organismu zajišťuje řadu nezbytných funkcí. Je důležitý pro tvorbu buněčných membrán. Organismus jej potřebuje pro tvorbu hormonů a vitaminu D. Účastní se tvorby žlučových kyselin, bez nichž by nefungovalo trávení tuků. Podle některých informací šířených po internetu se můžeme setkat s názorem, že vysoká hladina cholesterolu nevadí. Tento názor není správný. Vysoká hladina cholesterolu je skutečně rizikovým faktorem ischemické choroby srdeční, na druhou stranu nikoliv však faktorem jediným. Existuje více rizikových faktorů a ty se rovněž uplatňují různou měrou. Skladba stravy může významně ovlivňovat hladinu jednotlivých složek krevních lipidů. Pokud strava obsahuje větší množství nasycených mastných kyselin, vytváří se v jaterních buňkách méně receptorů LDL částic, jejichž úkolem je vychytávat LDL-cholesterol. Čím méně receptorů na povrchu jaterní buňky je, tím více LDL-cholesterolu zůstává v krevním séru. Přebytečný cholesterol má tendenci se ukládat do cévní stěny. Pokud místo nasycených mastných kyselin konzumujeme nenasycené mastné kyseliny, tvorba receptorů se naopak zvýší a tím dochází k zachycení většího množství LDL-cholesterolu. Hladina LDL-cholesterolu v krvi klesá a snižuje se tak i riziko kardiovaskulárních onemocnění. To bylo prokázáno v celé řadě klinických studií. O pozitivních účincích záměny nasycených mastných kyselin za nenasycené svědčí i změny stravovacích návyků v řadě západoevropských zemí v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století a v devadesátých letech ve střední Evropě. V tomto období došlo k výraznému poklesu konzumace živočišných tuků, které byly nahrazeny rostlinnými oleji a tuky. Změny stravovacích návyků provázel významný pokles hladiny cholesterolu v celých populacích, a to se odrazilo i ve významném snížení kardiovaskulární mortality. V poslední době se v tisku a po internetu šíří informace, že podle nových objevů nasycené mastné kyseliny ve stravě nevadí a že negativní vliv na kardiovaskulární onemocnění mají cukry. Tato informace je vytržená z kontextu a nejedná se ani o žádné nové objevy. Skutečnost, že vyšší příjem cukrů má tendenci zvyšovat hladinu triglyceridů v krvi a snižovat hladinu hodného HDL-cholesterolu je dlouhodobě známa. Při vyšším zastoupení jednoduchých cukrů ve stravě vzrůstá i podíl malých LDL-částic o vyšší hustotě. Ty jsou hůře vychytávány pomocí receptorů LDL částic, setrvávají v krvi déle, lépe pronikají do cévní stěny a díky delší přítomnosti v krvi se snáze oxidují. Aterogenní účinek těchto částic je vyšší. Obr. 1 ukazuje na žádoucí změny klíčových živin ve stravě. Výsledky krevních testů napoví, jaké lipidové složce je nutno věnovat větší pozornost. Doporučení v rámci režimových opatření budou

vycházet z individuálních stravovacích návyků jednotlivce podle toho, které z rizikových živin jsou konzumovány v nadbytku, případně, u kterých zdraví prospěšných živin je příjem nedostatkový. Strava bohatá na vlákninu rovněž pozitivně ovlivňuje metabolismus cholesterolu a hladinu krevních lipidů. Vláknina je schopná vázat žlučové kyseliny, které by se jinak z velké části zpětně resorbovaly do krve, byly vychytány játry a znovu použity pro trávení potravy. Pokud je nedostatek žlučových kyselin, musí je játra znovu vyrobit. Důsledkem je snížení hladiny cholesterolu v krvi. V poslední době je diskutovaným tématem samotný příjem cholesterolu stravou. Zpráva americké expertní skupiny, která slouží jako podklad k novým výživovým doporučením pro obyvatele USA, jejichž zveřejnění se očekává koncem roku 2015, vyřadila cholesterol přijímaný stravou jako parametr ze souboru výživových doporučených dávek. Důvody jsou dva. Lidské tělo pokrývá potřebu cholesterolu syntézou v organismu zhruba ze dvou třetin. Jen přibližně jedna třetina pochází z potravin. Vnitřní tvorba cholesterolu má i určité výkyvy odvislé od příjmu cholesterolu v potravinách. Snížení příjmu cholesterolu stravou ne vždy vede ke snížení hladiny cholesterolu v krvi. Druhým důvodem, který je ve zprávě amerických expertů uveden, je skutečnost, že cholesterol v rámci americké populace není konzumován v nadbytku. Toto zdůvodnění se v českých médiích neobjevilo. Hladinu krevních lipidů mohou ovlivnit i další složky stravy. Mezi nejvýznamnější patří rostlinné steroly, které dokážou snížit hladinu celkového cholesterolu o 7–10 % během 2 až 3 týdnů při konzumaci požadovaného denního množství 1,5–2,4 g. Rostlinné steroly mohou být přidávány do různých potravin jako např. rostlinné tuky, mléčné výrobky, dresinky. Na českém trhu je však jediný výrobek (mimo kategorie doplňků stravy) – rostlinný tuk Flora pro.activ. Mechanismus působení spočívá ve snížení resorpce cholesterolu ve střevě. Rostlinné steroly vytvářejí směsné micelární útvary a krystaly s cholesterolem, které jsou následně vylučovány stolicí z organismu. Organismus na to reaguje zvýšenou syntézou cholesterolu v játrech, ale konečným důsledkem je snížená hladina LDL-cholesterolu v krvi. Rostlinné steroly neovlivňují hladinu HDL-cholesterolu, ale ukazuje se, že dochází i ke snižování hladiny triglyceridů v případech, kdy je tato hladina vysoká. Dalším pozitivně působícím faktorem na krevní lipidy je aktivní pohyb. Hladina celkového a LDLcholesterolu je ovlivňována méně, hlavně v případech, kdy v důsledku fyzických aktivit dochází i k poklesu hmotnosti. Zvyšuje se však hladina HDL-cholesterolu. Z hlediska příznivého účinku na hladinu lipidů je vhodné, aby cvičení trvalo 30–45 minut 4–5× týdně na střední intenzitě zátěže. Míru tělesné zátěže lze u lidí bez srdečních chorob dobře odhadnout podle tepové frekvence. Maximální zátěž je dána číselnou hodnotou: 220 - věk. Optimální zátěž odpovídá 60–75 % této hodnoty. U osob s kardiovaskulárními onemocněními lze doporučenou intenzitu pohybových aktivit nejlépe určit na základě zátěžového vyšetření. Hladinu HDL-cholesterolu zvyšuje i umírněná konzumace alkoholu, za kterou se považuje 30 g čistého etanolu denně pro muže a 20 g pro ženy (půllitr piva, sklenka vína, sklenička destilátu). Některé potraviny mohou obsahovat živiny se synergickým nebo antagonickým účinkem na jednotlivé rizikové faktory. Může se přitom jednat o vliv na stejný rizikový faktor, což je případ antagonistického vlivu cholesterolu a lecitinu ve vaječném žloutku na hladinu celkového cholesterolu v krvi. Jiným příkladem může být pozitivní a zároveň negativní vliv na různé rizikové faktory, což je případ nasycených masných kyselin, které zvyšují hladinu „zlého“ LDL-cholesterolu, ale i „hodného“ HDL-cholesterolu. Zde záleží, jaký vliv převažuje, či jak zoptimalizovat skladbu stravy, aby působení na rizikové faktory bylo vyvážené. Typickým příkladem je kokosový tuk, který je v současné době představován na internetu jako „superpotravina“. Jedním z důvodů je mimo jiné i skutečnost, že dominantní kyselina laurová v kokosovém tuku zvyšuje hladinu „hodného“ HDL-cholesterolu. V stejných pramenech však nenajdete zmínku, že zároveň zvyšuje i hladinu LDL-cholesterolu, což ukazuje na účelovost poskytované informace. Díky tomuto protichůdnému účinku na hladinu krevních lipidů by bylo vhodné posuzovat kokosový tuk podle jeho vlivu na podíl celkového/HDL–cholesterolu. Na základě hodnocení podle tohoto parametru vychází kokosový tuk lépe než tuk mléčný nebo palmový olej, ale hůře než například řepkový olej. Do zařazení mezi „superpotraviny“ to má daleko mimo jiné i proto, že kokosový tuk obsahuje jen zcela nevýznamné množství esenciálních mastných kyselin. Dlouhodobá orientace na kokosový tuk by proto vedla k porušení rovnováhy příjmu těchto nezbytných živin či zvyšování příjmu energie prostřednictvím nasycených mastných kyselin. Dalším příkladem může být skutečnost, že mléčný tuk obsahuje nasycené mastné kyseliny s krátkým a středně dlouhým řetězcem do deseti uhlíků. Ty se metabolizují odlišným způsobem, nemají aterogenní účinek a slouží jako zdroj energie. Informace, že je těchto mastných kyselin v mléčném tuku jen přibližně do 10 %, však nebývá často uváděna, což může vyvolat dojem, že mléčný tuk má výrazně lepší vlastnosti. I po případném odpočtu mastných kyselin s krátkým a středním řetězcem zbývá v mléčném tuku více než 50 % nasycených kyselin a jen malé množství esenciálních polynenasycených mastných kyselin. Na druhou stranu byly publikovány studie, podle nichž tuk v

mléčných výrobcích jako sýry, jogurty ovlivňuje některé rizikové faktory méně než např. tuk v másle. V průběhu trávení část nasycených mastných kyselin tvoří s vápníkem přítomným v mléčných výrobcích nerozpustná mýdla, které odcházejí nevstřebaná středním traktem z organismu. Organismus tak vstřebá méně nasycených mastných kyselin. Rozdílné účinky byly zaznamenány i u fermentovaných mléčných výrobků. Z výše uvedeného vyplývá, že celková skladba stravy může mít mnohem větší vliv než jednotlivé živiny. Proto se v nejnovějších doporučeních odborných společností klade větší důraz na doporučení na bázi potravin více než na výživové dávky pro jednotlivé živiny. Potraviny rostlinného původu jako je zelenina, ovoce, ořechy, semena a celozrnné obiloviny jsou bohaté na vlákninu, stopové prvky a další bioaktivní látky. Existují přesvědčivé vědecké důkazy o tom, že tyto potraviny přispívají ke snížení rizik onemocnění, jako je hypertenze, kardiovaskulární choroby, diabetes 2. typu a určité formy rakoviny. Nízká hustota energie z vybraných nutričně vyvážených potravin může přispívat k udržení doporučené tělesné hmotnosti. Jako důležité se jeví nutnost omezovat cukry, zvláště cukr přidaný. Tučné ryby, ořechy, semena a rostlinné oleje poskytují různé druhy nenasycených mastných kyselin. Řepkový a lněný olej a kvalitní výrobky z nich vyrobené (margariny, majonézy) jsou bohaté na omega 3 a omega 6 polynenasycené mastné kyseliny. U majonéz je potřeba dávat pozor na konzumované množství (1 polévková lžíce = 1 porce). Omega 3 polynenasycené mastné kyseliny s prodlouženým řetězcem vyskytující se v rybách mají specifický přínos pro lidské zdraví. Existuje vysoká úroveň vědeckých důkazů o pozitivních účincích nenasycených mastných kyselin, tvoří-li hlavní podíl ve stravě v rámci celkového příjmu tuků. Pouhé omezování konzumace tuků nevede ke zlepšení hodnot hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění a navíc může ohrozit příjem některých esenciálních faktorů, např. vitamínů rozpustných v tucích, esenciálních mastných kyselin aj. Je zapotřebí si více všímat celkového složení tuků a přednostně konzumovat ty tuky, u nichž je podíl nasycených menší než třetinový (rostlinné oleje, kvalitní margariny a dresinky). Při dodržování tohoto jednoduchého pravidla, je-li celkový příjem tuků v limitu 30-35 % energetických, potom i nasycené mastné kyseliny budou konzumovány do 10 % z celkového příjmu energie. Potraviny živočišného původu jako je maso, mléčné výrobky a vejce jsou významným zdrojem bílkovin a minerálních látek. Vzhledem k tomu, že maso a mléčné výrobky rovněž nezanedbatelným způsobem přispívají k celkovému příjmu nasycených mastných kyselin, měly by být výrobky s vysokým obsahem tuku nahrazovány mléčnými výrobky s nižším obsahem tuku a libovým masem. Vyšší spotřeba nízkotučných mléčných výrobků je spojována se snížením rizika výskytu hypertenze, cévní mozkové příhody a diabetu 2. typu. Rostlinné steroly patří mezi nejúčinnější složku potravin snižující hladinu celkového i LDL-cholesterolu. Foto popis| Obr. 1 Cílené záměny v rámci sacharidů a tuků O autorovi| doc. Ing. Jiří Brát, CSc. Vím, co jím a piju, v. o. s.

Právo Putin o rok prodloužil potravinové embargo Právo str. 15 Ze zahraničí (brw, ČTK, BBC) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 25.6.2015

zpět Ruský prezident Vladimir Putin včera o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin. Reagoval tak na prodloužení sankcí Evropské unie uvalených na Rusko kvůli anexi Krymu a roli v ukrajinské krizi. „Dnes jsem podepsal výnos o prodloužení účinnosti jednotlivých zvláštních opatření s cílem zajistit bezpečnost Ruské federace,“ řekl. Prodloužení embarga se očekávalo. V minulosti se ale objevovaly náznaky, že by mohlo být mírně upraveno – například vůči Maďarsku, Řecku a Kypru. Změnu zakázaných komodit nevylučovalo ani ruské ministerstvo zemědělství. To ale předpokládalo spíše rozšíření zákazu na dovoz rybích konzerv, čokolády a květin. Souhlasí 89 procent Rusů

Putinova popularita u veřejnosti dosáhla v červnu nového maxima a pohybuje se na hranici 89 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Levada. Podle médií je červnový index souhlasu s Putinovou politikou absolutně nejvyšším za celou dobu sociologického měření. Podobně je absolutním rekordem Putinových 64 procent v důvěryhodnosti. Premiér Dmitrij Medvěděv, který včera Rusy varoval, že si musejí zvyknout na život v hospodářské krizi, nemůže s 21 procenty prezidenta ohrozit. *** Žebříček důvěryhodnosti 1. Vladimir Putin, prezident 2. Sergej Šojgu, ministr obrany 3. Dmitrij Medvěděv, premiér 4. Sergej Lavrov, ministr zahraničí 5. Gennadij Zjuganov, šéf komunistické strany 6. Vladimir Žirinovskij, vůdce nacionalistů

Titul Regionální potravina získalo devět výrobků Právo str. 12 Jižní morava a vysočina (tr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

27.6.2015

zpět Označení Regionální potravina jižní Moravy získalo devět výrobků, vítěze vyhlásila Regionální agrární komora Jihomoravského kraje na zemědělských veletrzích v Brně. Soutěžilo se v devíti kategoriích. Nejsilnější zastoupení měla kategorie pečiva, vítězem se stal koláč od společnosti Zemspol ze Sloupu v okrese Blansko. Za uplynulých šest let existence soutěže byla jedna z nejvyšších účastí, o značku se ucházelo 129 potravin od 38 výrobců. Jihomoravský kraj patří mezi kraje s nejvyšším zájmem. Výrobky oceněné jako regionální potravina mohou tuto značku užívat po čtyři roky. Mezi další oceněné patří Uzená paštika Jana Bubly, Královská klobása od Janíčka&Čupy, Syrové kravské mléko z družstva ZEPO Bořitov či karamelový větrník Lenky Svobodové. „Jsme rádi, že i tak malá cukrárna, jako je ta naše, může získat pro svůj výrobek prestižní ocenění. Můžeme se tak dostat do povědomí široké veřejnosti,“ uvedla k prvnímu vítězství v soutěži majitelka Cukrárny Sluníčko Svobodová. Regionální mutace| Právo - jižní Morava - Vysočina

Pražský deník Překážky nikoho nezajímají. Zboží musí dorazit včas Pražský deník str. 19 Zpravodajství, Zážitky PAVLA JANOUŠKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.6.2015

zpět Klecany – Když zákazník vejde do obchodu, projde kolem jogurtů, vybere si maso nebo čerstvé jahody. Každý den si lidé mohou nakoupit čerstvé potraviny dle vlastního uvážení, vybrat si z několika tisíc druhů zboží. Co výrobek to pomalu jiný výrobce. Přesto se všechny sejdou v jednom obchodě na jednom místě. A to všechno díky precizně naplánované logistice. Jedno z velkých distribučních center sídlí také na sever od Prahy v Klecanech. Odsud se rozváží zboží do všech Albertů. Dveře se tu prakticky netrhnout. Třeba v chlazeném skladě se zamykají dveře pouze na Štědrý den odpoledne. A hned druhý den ráno se už vychystává a přijímá další zboží.

Řidiči se otočí třikrát až pětkrát „Cílem distribučního centra je zásobovat celou síť našich prodejen Albert supermarketů i hypermarketů. Pro představuje to je 335 prodejen, z toho 92 hypermarketů. Distribuční centra Alberta jsou dvě, jedno v Klecanech a druhé v Olomouci. Je to rozdělené tak, abychom mapu České republiky obsáhli z logiky najetých kilometrů. Ze západních hranic po východní Čechy je to Klecanských a na hranice se Slovenskem je to Olomouckých,“ řekl ředitel klecanského distribučního centra Martin Bouma. Aktuálně máme na skladě přes dvě stě položek masa, více než tři sta položek ovoce a zeleniny, šestnáct tisíc položek drogerie a suchého sortimentu, dvanáct set položek mléčného a 470 uzenin a lahůdek. To všechno se musí do obchodů vejít tak, abychom nabídli široký výběr našim zákazníkům. „Hlavní kouzlo je v tom, že nashromáždíme a dodáme zboží v přesném závozovém čase. U čerstvého zboží garantujeme prodejnám, že třeba v Liberci budeme mezi šestou a sedmou ráno a musíme dosáhnout 93procentní úspěšnosti. To je náš cíl,“ vysvětluje Martin Bouma. Nikoho nezajímá, že je někde na cestě zácpa, logistika je neúprosná věda. Naše prodejny musí mít jistotu, že jim ve stanovený čas dovezeme objednanou zásobu, protože zásoba zboží je na prodejně minimální. „Přijedeme ještě před otevírací dobou a oni zboží naskládají rovnou do regálu, tím pádem mají zákazníci delší záruku sortimentu. Zároveň nemusí mít zásobu v zázemí,“ objasnil Bouma. Jestliže v prodejně ví, že například prodají denně jen pár kusů králičího hřbetu, jiné než v regále zákazník nenajde. Právě proto existují distribuční centra. Menší lokální dodavatel by sám o sobě nezvládl vozit pár bedniček do všech obchodů v celé zemi své zboží. „To by byla velká agenda pro něj a také pro pracovníky prodejny, kteří by to museli fyzicky přijímat. Takhle se celá šíře sortimentu sejde na jednom místě. Tím zabezpečíme, že všechny prodejny mohou mít i celou škálu nabízeného masa a dovezeme jim to najednou a včas,“ řekl. I přijímání zboží musí být detailně naplánováno. Dodavatelé dojíždí s dodávkami v přesně stanovený čas. „Jsme v jednadvacátém století, takže díky technice a komunikačním technologiím je to jednoduší. Když dodavatel přijede, nahlásí se u okénka a je zaevidován do počítače. Na skladě to uvidí a zavolají si ho na rampu. Kliknou v počítači údaj, propojí se to s mobilní sítí a řidiči přijde smska, na kterou rampu má přijet. A to je krásné kouzlo,“ uvedl Martin Bouma. Kontrola na každém kroku Musí se dodržovat teplotní a hygienické normy u dodavatele i distribučního centra. Začíná se tím, že se zkontroluje teplota. Například maso a mléčné výrobky se smí vozit do čtyř stupňů celsia. Něco je do sedmi stupňů, vajíčka jsou do devatenácti. Měření se provádí na pěti kritických bodech auta. U masa je to následná kontrola pomocí vpichových teploměrů. Pak přichází na řadu kvalita. „Kvalitáři jsou lidé vzdělání v oboru, u masa je nejlepší řezník, který umí s počítačem. Kontroluje to očima, čichem, hmatem. Na každý výrobek mají přesné specifikace. Kvantitativní kontrola je sečíst počet kusů a také překontrolovat data expirace,“ popsal Bouma. Po naskladnění vydrží zboží v distribučním centru maximálně čtyři až dvanáct dní. „Ale pokud jde o maso či ovoce a zeleninu, nemáme žádnou zásobu. Odpoledne je tu poloprázdná hala, protože ještě ráno jsme udělali doobjednávky a až v devět večer začneme připravovat nakládky masa,“ ozřejmil Martin Bouma. Večer se připravuje zboží do aut. Když někdo vozí zboží daleko, vyjíždí řidič ve dvě ráno, aby například už v šest stál v Kaplicích na rampě. Aby se řidiči vyspali, úplně jiný mu naloží v jedenáct auto a je tu celou noc a zabezpečuje přednakládky vozidel. Druhý se potom lépe vyspí a přijde až po druhé hodině. „Mámetaké raritu v tom, že Albert je nejstarší obchodní řetězec v České republice, takže jsme převzali hodně původních budov, takže v každé prodejně jsou jiné rampy. Jezdíme kamiony na 33 palet a pak máme i menší auta až na šest palet, které zavážejí například Václavské náměstí. Tam bychom se jiným autem ani nedostali. Každé automásvoji nosnost a kapacitu. Takový řidič po Praze může udělat i sedm otoček, jiný tak kolem tří,“ vypočítal Bouma. Celé distribuční centrum v Klecanech zaměstnává zhruba čtyři sta zaměstnanců a dalších 120 agenturních pracovníků. Asi tři sta z nich jsou dělníci a 230 z nich jsou vychystávači. Zbytek dělnických pozic jsou pracovníci fyzického příjmu a řidiči vysokozdvižných vozíků. „Při vychystávánímusímedodržovat i váhové limity. Například když vychystáváte zeleninu, nesmí tam pracovat ženy z důvodu váhových norem. Zelinářovi projde rukama i deset tun zboží za dvanáctihodinovou směnu. Jsou ale naopak oddělení, kde pracují jen ženy. Například na expedici máme hlavně ženy. Přes agentury tu pracuje spoustu Bulharů, takže i školení máme v bulharštině. Máme zde lidi, kteří jim informace rovnou překládají. Snažíme se, abychom je co nejvíce začlenili do

našeho kolektivu,“ vylíčil Martin Bouma. Na suchém skladu, kde jsou věci, které nepotřebují nižší teplotu, pracují v dvousměnném a třísměnném provozu. Tam mají lidé volno ze soboty na neděli. Protože ale centrum zaváží čerstvým sortimentem sedm dní v týdnu, mají na chladném skladu nonstop provoz. „Pamatuju si, že jsem ještě jako operační manažer chlazeného skladu hledal každý rok klíčky od vchodových dveří,“ usmál se Martin Bouma, kterého práce s lidmi baví, protože má smysl. „Vážím si přátelské atmosféry uvnitř jednotlivých oddělení distribučního centra, které vytváří zdravé jádro týmu, které rádi rozšíříme o nové členy,“ upřesnil. Sám se vyučil jako prodavač a po pracovní zkušenosti ve vojenské službě se přesunul do distribučního centra a dodělal si také ekonomickou školu. „Pamatuju si, jak se tu distribuční centrum stavělo. Když tu byly vykopané základy, plazili jsme se tu, protože tu byly ideální vojenské podmínky,“ vzpomínal Martin Bouma. Sám pak na sobě vidí nemoc z povolání, když automaticky na krámech kontroluje záruky, nebo doma srovnává jogurty podle data expirace. *** „Přijedeme ještě před otevírací dobou, takže zboží naskládají rovnou do regálu, tím pádem mají zákazníci delší záruku zboží.“ Martin Bouma, ředitel distribučního centra Foto popis| ŘEDITEL. Martin Bouma. Foto autor| Foto: Deník/Pavla Janoušková Region| Střední Čechy Publikováno| Pražský deník; Zpravodajství, Zážitky; 19 Publikováno| Boleslavský deník; Zpravodajství, Zážitky; 19 Publikováno| Benešovský deník; Zpravodajství, Zážitky; 19 Publikováno| Kladenský deník; Zpravodajství, Zážitky; 19 Publikováno| Berounský deník; Zpravodajství, Zážitky; 19 Publikováno| Kolínský deník; Zpravodajství, Zážitky; 19 Publikováno| Kutnohorský deník; Zpravodajství, Zážitky; 19 Publikováno| Mělnický deník; Zpravodajství, Zážitky; 19 Publikováno| Nymburský deník; Zpravodajství, Zážitky; 19 Publikováno| Příbramský deník; Zpravodajství, Zážitky; 19 Publikováno| Rakovnický deník; Zpravodajství, Zážitky; 19 ID| 66960a82-d995-4e79-ae68-184cb3651ce5

Prosperita Obchodní řetězce vyzývají k smysluplnému a rozumnému jednání Prosperita str. 9 Jasné argumenty (tz) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

24.6.2015

zpět Zástupci osmi obchodních řetězců působících v České republice podepsali koncem května společné prohlášení k novele zákona o významné tržní síle (ZoVTS). Výzva k intenzivnímu jednání o smysluplnosti zákona je určena Bohuslavovi Sobotkovi, předsedovi vlády ČR, a ostatním nejvyšším představitelům země. „Samotný ZoVTS považujeme za nekoncepční a z těchto důvodů navrhujeme jeho zrušení bez náhrady. Dovolujeme si vyzvat politickou reprezentaci ke konstruktivnímu dialogu ohledně témat, na jejichž základech je ZoVTS a připravovaná novela postavena,“ uvedla Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Novela, kterou se aktuálně zabývají poslanci Parlamentu ČR, podle názoru vyjádřeného společným prohlášením neřeší zásadní nedostatky zákona o významné tržní síle. Těmi jsou nejasnost a neurčitost, která může ve výsledku poškodit spotřebitele i dodavatele zboží. Společnosti AHOLD Czech Republic, BILLA, MAKRO Cash & Carry ČR, Penny Market, Lidl Česká republika, TESCO STORES ČR, Kaufland Česká republika a Maloobchodní síť Hruška mají vážné obavy, že novela ZoVTS může negativně ohrozit jejich podnikání v Čes ké republice.

„Zdůrazňujeme, že naším dlouhodobým cílem je výhodně nabízet zboží v nejrůznějších cenových hladinách a v odpovídající kvalitě. Chceme podporovat tuzemské dodavatele a jejich produkty a v rámci společného trhu EU exportovat české potraviny do zahraničí. Obáváme se však, že novela ZoVTS může ohrozit naše podnikatelské aktivity a další investice,“ vysvětlil Pavel Mikoška, viceprezident pro obchod Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a Quality Director Ahold Czech Republic.

Rokycanský deník Pravidelné okénko Deníku pro diabetiky Rokycanský deník str. 7 Servis FRANTIŠEK PONCAR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

26.6.2015

zpět Dnešní díl nese název: Hlídejte si skrytou sůl Jíme téměř třikrát více soli, než nám doporučují lékaři. Tím si zvyšujeme riziko vzniku mrtvice, infarktu a dalších nemocí. Denně bychom neměli zkonzumovat více než pět gramů soli (zarovnaná kávová lžička), lidé s vysokým krevním tlakem jenom tři gramy. Ovšem zkonzumujeme až čtrnáct gramů denně. Tím si zvýšíme nejen hypertenzi a následně i zmíněné kardiovaskulární choroby, ale také ledvinové kameny, astma, osteoporózu, tedy řídnutí kostí, případně otoky nohou. Sůl zvýrazňuje chuť potravin, dělá je lákavější a zvyšuje tak chuť k jídlu. Kvůli tomu přispívá i k obezitě. Potraviny, které obsahují hodně soli jsou například: – sojové omáčky, bujóny, masoxy nebo maggi – konzervované a sterilované potraviny, včetně zeleniny – pizzy, instantní polévky, hotová jídla, řada polotovarů – uzeniny, chipsy a slané oříšky – hamburgery a další jídla z fast foodů – nejrůznější sýry, včetně cottage – chleba a pečivo (krajíc chleba může mít kolem jednoho gramu soli, rohlík kolem 0,5 gramu, ale pokud je posolený, tak i výrazně víc) – v řadě nízkotučných výrobků bývá dost soli na vylepšení chuti. Bez soli je naopak ovoce a zelenina. Často navíc obsahují draslík, který mírní nepříznivý vliv soli, respektive sodíku na krevní tlak. Jak může běžný konzument rozeznat vhodné potraviny od nevhodných? Výrobci mají ze zákona povinnost uvádět na svých produktech obsah soli nebo sodíku (údaj o něm vynásobíme dvěma a dostaneme zhruba množství NaCl, pro představu 10 gramů soli obsahuje asi 4,6 gramů sodíku), 100 gramůNaCl v gramech Rohlík 0,550 Krajíc chleba 9,925 Párky 6,200 Trvanlivé salámy 2,000 Šunka 1,785 Niva 3,500 Balkánský sýr 3,250 Tavené sýry 2,300 Arašády solené 0,500 Bohemia chips 1,500 Slaný popcorn 2,500 Olivy 6,000 Slané tyčinky 8,000 Hamburger 2,000 Region| Západní Čechy

sport.ihned.cz Rusko chce rozšířit protievropské sankce. Nebude možné dovážet sladkosti nebo květiny 25.6.2015

sport.ihned.cz str. 0 zahranicni.ihned.cz Ondřej Soukup Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Rusko rozšíří embargo na potraviny ze Západu. Zákaz dovozu se bude týkat především cukrovinek, řezaných květin a rybích konzerv. Zákaz inicioval nový ministr zemědělství Alexandr Tkačev. Rusové zákazem dovozu bojují proti evropským sankcím. Nedávno jmenovaný ministr zemědělství Alexandr Tkačev chce rozšířit seznam výrobků, na které

se vztahují protievropské sankce. Řekl to v rozhovoru pro zpravodajský kanál Rossija 24. "Navrhneme vládě projednat zákaz dovozu cukrovinek, rybích konzerv a měli bychom přemýšlet také o řezaných květinách," prohlásil ministr Tkačev. Současně ministr slíbil, že jeho úřad "ucpe všechny díry" a zlikviduje kanály pašeráků. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. "V posledních letech se rozvíjí rybářský průmysl, jak lov, tak i zpracovatelské závody. Takže je tu velký prostor pro růst," řekl Alexandr Tkačev. Podle něj jsou sankce "vzájemně ostré, ale v zásadě jejich pokračování považuje za "balzám na duši", protože sankce podporují domácí agrární sektor. Tkačev uvedl, že během pěti, maximálně deseti let Rusko překoná deficit výroby potravin a stane se "znovu velkým agrárním státem, jako tomu bylo před revolucí". Iniciativa zakázat dovoz cukrovinek vzešla od ruských výrobců v tomto segmentu. "Na jedné z porad nás požádali, jestli bychom nemohli zakázat dovoz zahraničních cukrovinek. Tak jsme tuto jejich prosbu předali vládě, protože jen ta je oprávněna měnit sankční seznam," řekla moskevskému deníku RBK jedna z představitelek ministerstva Julije Trofimovová. Dalším sektorem jsou podle ní řezané květiny, které se prý často dovážejí s narušením fytosanitárních standardů. Již dříve ministerstvo vyzvalo Kolumbii, aby přemýšlela, jak dovážet květiny bez nizozemských prostředníků, protože ti se brzy mohou ocitnout na sankčním seznamu. Putin odsouhlasil odvetu za sankce. Západní potraviny do Ruska nesmí ještě rok - čtěte ZDE Po středečním prohlášení Vladimira Putina podepsal prodloužení embarga potravin ze Západu i premiér Dmitrij Medveděv. Alexandr Tkačev je ministrem od dubna letošního roku, předtím byl čtrnáct let gubernátorem úrodného krasnodarského kraje. Jeho příbuzným patří řada zemědělských firem, mimo jiné největší drůbežárna na jihu Ruska Jugpticeprom, obilný trader Osnova nebo vinařství v Gelendžiku. Tkačev vždy popíral, že by jakkoli pomáhal svým příbuzným, a když byl tázán, jak se mohla jeho neteř Anastasija stát v 22 letech dolarovou multimilionářkou, odpovídal, že má prostě talent na byznys.

URL| http://zahranicni.ihned.cz/rusko/c1-64...de-mozne-dovazet-sladkosti-nebo-kvetiny

STYL Hana Michopulu: Jsem lokomotiva rozjíždějící vlaky 30.6.2015 STYL str. 10 Osobnost KLÁRA ŘÍHOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Moudrá kolegyně kdysi poradila začínající novinářce, aby se zaměřila na jídlo. Ta to vzala vážně, mimo jiné napsala tři kuchařky, před pěti lety založila v Praze farmářské trhy a vloni si otevřela v centru vlastní chlebíčkárnu. Dnes čtyřicetiletá Hana Michopulu už ale také poznala, že každý úspěch má i odvrácenou tvář… * Jak jste přišla k svému jménu? Michopulu jsem vyvdala. S manželem už nejsme spolu, ale jméno jsem si nechala. Je to Řek, který se tu narodil, byli jsme manželé osmnáct let a narodily se nám dvě děti. Považuju to za dobrou část svého života, spousta věcí se nám povedla. Jenže pak se každý vyvíjel a dospěl jinam, naše názory se rozešly. Já směřovala k podnikání a v tom byl trochu problém. Ale to je už minulost.

* Dnes je pátek, co to pro vás znamená? To je pro mě nejhezčí den v bistru, protože máme největší návštěvnost a lidi jsou nejmilejší z celého týdne – mají čas a přijdou si to užít. Pracuju dopoledne doma a v poledne se přesunu sem, kde řeším se svým týmem běžný provoz. Bezvadné je, že právě v pátek za mnou většinou přijedou v šest hodin patnáctileté dcery – dvojčata – a jdeme na večeři. Testujeme různé restaurace, jsou po mně a jsou mi už zdatnými partnerkami v jídle. Měly jsme období zkoušení hamburgerových restaurací a dnes jdeme do podniku Maso a kobliha, tak se těším. * Jak vás napadlo založit si bistro právě s chlebíčky? V české kuchyni máme spoustu pokladů, které je potřeba oprášit a upravit do soudobé podoby, modernějšího hávu. Není možné jíst stejné jídlo tři sta let, naše životy i chutě se mění. A tak jsem si řekla, že vezmu nějakou typicky českou věc a pokusím se ji restaurovat, vylepšit, vystřelit někam výš. Volba padla na chlebíčky. Vytvořila jsem nové receptury, které pořád respektují, čím chlebíček je, ale s použitím kvalitních surovin, čerstvé zeleniny a rozmanitých bylinek. Myslím, že se podařilo dosáhnout plnohodnotného a luxusního produktu. * Kde jste se inspirovala? Samozřejmě jsem hledala inspiraci i v zahraničí, kde jsem viděla podobné snahy modernizovat původní dědictví. To je hlavní trend ve světě. Druhým je fast food, čímž nejsou myšleny jen smažené nekvalitní věci, ale rychlé jídlo, které dostanete na ulici, nemusíte se za něj stydět a splňuje zdravotní i energetické požadavky. Tuhle filozofii jsem se pokusila vtělit i do chlebíčků. * Myslela jsem, že chlebíček je náš vynález, ale prý ho znal už Napoleon… …který byl zvědavý, co dostává mezi dvěma chleby a vyžádal si ten horní odstranit. Nebo pan Sandwich, velký hráč, který se nechtěl zdržovat dlouhým jídlem… Nevím, nakolik jsou tyhle historky pravdivé, spíš jde o to, kdo je řekl první. Ale obrovskou tradici mají chlebíčky v severských zemích (Dánsko, Švédsko, Norsko), chleba s něčím je prostě základ výživy, to je jasné. Obkládají tam chlebíčky velmi bohatě, fungují nejen jako chuťovka, ale i plnohodnotné syté jídlo. Dávají na ně brambory, ryby, zeleninu... * Jaký je váš favorit? Absolutně nejvíc se u nás prodává vajíčkový s naklíčenou řeřichou, což mě překvapilo. Nebyl v základním seznamu a dostal se tam úplně náhodou, když jsme měli přebytek vařených vajec a potřebovali je udat. Přišla na řadu pomazánka mojí mámy, kterou dělávala na víkend. Okamžitě se po něm zaprášilo. Ikonický pro mě je chlebíček s řepnou pomazánkou, kozím sýrem a ořechem v cukru nebo chlebíček s celerovou remuládou s bylinkami. Úplně nejvíc ovšem miluju šunkový, na který dáváme místo české okurky francouzské cornichony bez cukru v nálevu. Je tak lépe cítit chuť. * Název bistra Sisters souvisí s tím, že máte dvě sestry? Ano i ne. Pro svůj podnik jsem dlouho nemohla vymyslet jméno, váhala jsem mezi několika a nemohla se rozhodnout. Už bylo potřeba udělat logo a cedule, architektka na mě tlačila. Jak na mě koukala, všimla si přívěsku Sisters, který jsem dostala od sestry Mirky. Tak co třeba Sisters? napadlo ji. Takhle jednoduše to vzniklo. * Pracují tu sestry s vámi? Na začátku mi nejmladší Petra pomáhala, ale pak se vrátila ke své profesi, je z jiného oboru. Mirka je publisherka. Já jsem ta prostřední. Sesterství pro mě je moc důležité, jedna ze základních životních hodnot, vždycky jsme se podporovaly a rozuměly si, naše rodiny drží pohromadě… * Jste v podniku každý den? Každý den. Jako kdyby si člověk pořídil dítě a nebyl s ním, to je stejné. Zpočátku jsem dělala

všechno, vymýšlela, zdobila, vařila polévky. Dnes je už práce rozdělená, na všechno mám lidi, kteří se to bezvadně naučili a většinu věcí dělají dokonce líp než já. To je velká výhra, všude slyším stížnosti na pracovníky v gastronomii… Když je potřeba, zkouším novou polévku, chlebíček, teď jsem dělala kolekci limonád na léto. Snažím se do toho vtáhnout i dcery Mariu a Annu, aby viděly, jak funguje v reálu firma, znaly každodenní starosti. Protože my jsme první podnikající generace, rodiče pracovali jinak. Přijde mi důležité jim tyhle zkušenosti předat. Ať se v životě pustí do čehokoliv, budou jim k dobru. * V čem konkrétním vám pomáhají? Jsou velké odbornice na sociální sítě, jak udělám něco špatně na Facebooku, mají na to silné názory. Jsou v takovém vymezovacím věku, že spíš hodnotí, než radí. Ochutnávají moje produkty a vyjadřují se, zda je ten či onen vhodný. Trochu si na mně ostří zuby, ale ve výsledku mi to pomáhá. * Trávíte prací i víkendy? Ještě donedávna ano. První půlrok jsem pracovala sedm dnů v týdnu, poslední půlrok šest, ale budu to muset omezit, abych dostala svůj život do rovnováhy. Do normálu vracím i jídelníček. Zpočátku jsem konzumovala chlebíčky po čtyřech na posezení, teď dělám jen rychlý test: Vždycky vlítnu do kuchyně, na plátek kváskového žitného chleba si nandám vzorky a testuju. Obecně skoro nejím červené maso, nemám k tomu ideové důvody, ale prostě mi nechybí. Vařím spíš zeleninová jídla, ryby a mořské plody, asijskou a vietnamskou kuchyni. Snažím se nepředávkovat pšenicí, miluju ovesnou kaši. * Partner jí totéž? Žádný partner momentálně není. Tak to prostě je, přicházím na to, že člověk zažije v životě všechno možné, dosáhne různých met a skvělých věcí, ale skoro nikdy to není najednou. Buď máte skvělého partnera a úspěch v práci – a chybí vám děti nebo zdraví. Nebo se to promele jinak. Já mám úžasnou práci a děti, jsem zdravá… A budoucnost zase přinese jiný koktejl radostí. * Byla jste vždycky podnikavé děvče? Vyrostla jsem v úplně obyčejné rodině. Ale odjakživa jsem věděla, že chci dělat něco důležitého pro ostatní. Až si ze mě dělali legraci. Líbilo se mi, že po některých lidech jsou pojmenované ulice, a říkala jsem si, že by to bylo super. Asi bych nedokázala prodávat reality nebo třešně, to jsem v sobě neměla, ale z práce pro druhé mám velký pocit zadostiučinění. Nežene mě zisk, kšeftování mě nezajímá. Můj motor je, že chci nabídnout lidem dobré jídlo. * Kdy vás začalo zajímat, co jíte? Doma vzpomínají, jak jsem plánovala jídelníčky na dva týdny – a pak jsem poctivě odškrtávala jejich plnění. Rodiče měli dvě zahrady, kde pěstovali ovoce a zeleninu a trávili jsme tam veškerý čas, což mě ničilo a nenáviděla jsem to. Nakonec mi to bylo k užitku, aspoň jsem nakoukla, jak potraviny a suroviny vznikají, jak se s nimi nakládá. I jak mají správně chutnat. Matka mi je dodnes inspirací, razí klasickou formu české kuchyně. Ve školní jídelně jsem se logicky odmítala zúčastnit, raději jsem doma roztočila misky a hrnky… * Co jste přesně vystudovala? Nedostala jsem se na žurnalistiku, ale vzala mě pod křídlo zkušená novinářka Renata Červenková v Marianne. Prohlásila, že mám talent a že mě to naučí. A brzy mi poradila, ať se věnuju jen jídlu, že specializace jsou budoucnost, ať se kvalifikuju, chodím na kurzy, nabírám informace, cestuju. Ta mě poslala na moji dráhu. A když měl vzniknout Apetit, okamžitě jsem přiběhla. Jenže pak měly děti vážné zdravotní potíže, takže jsem musela úplně nechat práce. Šlo o histaminovou intoleranci… * Co to znamená? Chyběl jim v žaludku enzym, který štěpí histamin, což je látka vznikající při fermentaci čili při výrobě

skoro všeho: čajů, sýrů, čokolády, chleba. Byly pořád nemocné, reagovaly alergicky a doktoři si s nimi nevěděli rady. Až celostní lékař v Ambergu určil správnou diagnózu. Bylo nutné vytvořit jim speciální dietu, sestávající z domácích produktů. Neexistovalo, že bych koupila rohlík nebo marmeládu, vše jsem dělala já. Dva roky striktně, takže se podařilo jejich stav stabilizovat. Dnes mohou občas dietu porušit a chybějící enzym spolknout v pilulce. Třeba kvůli pátečním večeřím. Snažím se vzít ze všeho něco dobrého, aspoň jsem se naučila čistou kuchyni. Byla to zkouška, ale doběhla jsem. * Navíc jste před pěti lety založila v Praze farmářské trhy. Co vás k tomu vedlo? Věděla jsem, že umím vydělat peníze, jen další projekt nebudu dělat proto, aby můj vydavatel zbohatl. Chtěla jsem už opravdu věnovat energii na něco pro lidi, jak jsem si vždycky přála, a zlepšit kvalitu jídla. A protože trhy byla základní věc, která tu chyběla, pustila jsem se do toho. Ani padesát kritických článků nic moc nezmění, musíte jít a udělat to. A bylo to úžasné. Miluju, když se věci hýbou dopředu, a provázelo mě nadšení lidí, kteří mi pomáhali. Farmáři začali vydělávat, šlo to nahoru… * Dnes je v metropoli trhů šestadvacet, ale různé úrovně. Lze uhlídat kvalitu? Bohužel je to především byznys pro pronajímatele ploch, což poškozuje původní myšlenku. Nejsem sentimentální, nestěžuju si, ale myslím, že by trhy měla mít v rukou města a provozovat je jako službu občanům. V zahraničí to funguje, hlavně kvůli letité tradici. U nás jde pořád ještě o živelnou fázi. Čeští provozovatelé pojímají trhy jako supermarket, a ne jako místo, kde mají dostat prostor lokální pěstitelé. Chtělo by to výrazná omezení, do nichž se nikomu nechce. To téma raději opustíme… * Vychází fůra kuchařek, v televizi kdekdo vaří. Proč ten extrémní zájem o jídlo? Není to jen lokální trend, ale celosvětový. Je způsoben tím, že dřív se hodně spoléhalo na průmyslovou výrobu, tím se zaštiťovalo úplně všechno. Lidi věřili, že vyrobit ideální polotovary a jídlo zavřít do konzervy je symbolem pokroku. Pak se ale ukázalo, že není nejzdravější a ani nechutná moc dobře. Takže se vlastně vracejí k prameni, chtějí poznat zdroj toho, co jedí. Je to i reakce na globalizaci – lokalizace. Nechtějí potraviny z druhého konce zeměkoule, ale od prodejců ve své ulici. Chtějí svět zmenšit, udělat si ho pochopitelnější a uchopitelnější, mít své malé město, které mohou mít pod kontrolou. * Čeho by se měli vyvarovat? Největší omyl je hledat spásu v zázračných stravovacích systémech. Je to jako věřit na princezny nebo zlého draka. Vyloučit cokoliv z potravy nebo naopak upnout se jen k některým potravinám je těžce naivní. Jezte všechno a nic nepřehánějte. Jsme tu, stejně jako naši předkové, abychom dobře zužitkovali vše, co kolem nás roste a žije, ať už divoce, nebo kulturně. Typicky českým zlozvykem je extrémní spotřeba červeného masa, na druhé straně kompenzovaná sílícím veganstvím. Já říkám, pojďme radši středem. * Za každý úspěch se platí. Chtěla jste to někdy zabalit? Mockrát… Ale vlastně asi nikdy opravdu. Těžké chvíle byly a jsou pořád. Když se stavělo bistro, rostly rozpočty, když zjistíte, že se musíte soudit. Ale nakonec si uvědomíte, že nezbývá než těmi zkouškami projít až do konce. Není dost dobře možné uhnout. * Co vám říká slovo dovolená? Na pár dnů můžu odjet kdykoliv. Ale když jste v první linii a bojujete za úspěch a přežití svého projektu, jste v takovém adrenalinu, že to není možné. I proto jsem začala před třemi měsíci běhat, protože jóga, kterou jsem relaxovala deset let, to rozjímání, mi přestalo stačit. Jednoho dne jsem se prostě rozběhla, protože jsem musela. Vloni jsem oželela oblíbenou jižní Francii, Provence, kam jezdím každý rok. Letos si to už nenechám ujít. Odpočívat budu i prací na zahradě a plaváním v rybníku v jižních Čechách. * Co chcete ještě dokázat?

Moje plány jsou už opatrné, zažila jsem dost a jsem spokojená s tím, co se podařilo. Pro Sisters bych si přála dokázat, aby náš chlebíček byl pro lidi synonymem toho nejlepšího, jaký si můžou dopřát. Aby to byla značka kvality, abyste, až bude mít vaše maminka narozeniny, jí šla gratulovat s krabicí s mašlí od nás. Rozšiřovat se zatím nebudeme. Jsme vlastně pořád na začátku, první tři roky jsou o etablování na trhu. Začátky mě moc baví: vymýšlet věci, dostávat je do praxe a zdolávat překážky. Jsem lokomotiva rozjíždějící vlaky. To necítím únavu a mám plno energie. * Jaké máte sny v osobním životě? Mám pár trochu srandovních snů jako vykoupat se v horkých pramenech na Islandu, žít chvíli v zahraničí, absolvovat taky nějaký delší pochod na cíl, plavat v divoké přírodě. Ale víc si asi přeju projít vším, co mě čeká, s otevřeným srdcem, zvládnout to a přijmout. A přitom životu moc neuhnout. *** Řekla jsem si, že vezmu nějakou typicky českou věc a pokusím se ji vystřelit výš. Volba padla na chlebíčky Člověk dosáhne různých met, ale nikdy najednou. Buď má partnera a úspěch v práci – a chybí mu zdraví. Nebo naopak Foto popis| „Relax je pro mě, když přijdu domů a povídám si s dcerami, něco jim uvařím… pak zase vezmu kabelu a jdu makat, protože se snažím obstát. Je to boj.“ Foto autor| Foto Právo – Jan Handrejch Foto popis| Dcery Maria a Anna jsou už zdatné pomocnice… Foto autor| Foto archív Hany Michopulu Foto popis| Sama vaří ze surovin, které nakupuje v Klánovicích na prvním trhu, který rozjížděla. „Prodávají tam lidi, které znám a mám k nim důvěru. Doporučuju všem, aby si vytipovali seriózní prodejce a nenakupovali náhodně.“ Foto autor| Foto Právo – Jan Handrejch

Svět motorů Nejsme ze železa Svět motorů str. 32 Lékařka radí Matouš Jelínek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.6.2015

zpět Jak zvládnout dlouhý přesun Jak se připravit na dlouhé letní cesty, co nepodcenit a proč nejíst okurku? Vyzpovídali jsme lékařku Milenu Mrnkovou. Že je tisícikilometrová cesta k moři pro tělo náročná, o tom nepochybuje snad nikdo z nás. Na to, jak se na ni připravit a jak ji přežít ve zdraví, jsme se ptali Mileny Mrnkové, primářky Centra individuální péče Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. * Co dělat před mnohahodinovou jízdou třeba k moři? Dlouhá cesta nese rizika, proto je zapotřebí dodržovat určitá pravidla. V první řadě musí být řidič vyspalý, což ne každý zvládá. Když si představím balení na cestu, ne vždy se podaří jít včas spát. Také bychom si na cesty neměli brát řešení složitých psychologických problémů. Všechny stresující záležitosti doporučuji vyřešit s předstihem, a ne je nechávat na poslední chvíli, nebo je dokonce nosit s sebou za volant. Další podmínkou je být v dobré fyzické kondici. Tedy asi těžko budeme usedat za volant, když jsme nemocní, necítíme se dobře nebo užíváme léky vylučující řízení. Pokud nějaké bereme a nejsme si jisti, zdali mají vliv, je vhodné konzultovat to s ošetřujícím lékařem.

Pití a čerstvé potraviny * Co doporučujete před dlouhou jízdou k jídlu? Člověk by neměl být nacpán. Zvláště česká kuchyně je velmi energeticky bohatá, což není ideální. Nikdo by ale zároveň neměl být lačný. Doporučuji lehkou nenadýmavou stravu v přiměřeném množství. * A cestou? Zásadní je příjem tekutin. Myslím, že hodně lidí má tendenci jej podceňovat. Navíc když je příjem, je i výdej - tedy přirozené přestávky. * Co je vhodné pít? Doporučit musím bylinné čaje či vodu. Pokud má cestovatel zažívání v pořádku, nevadí ani jemně sycené minerálky. Na doplnění energie lze konzumovat i sladké nápoje, na žízeň ale nejsou ideální. Stejně jako třeba káva a silný čaj. Příjem tekutin by v žádném případě neměl klesnout pod dva litry za 24 hodin. * Proč je pití tak zásadní? Když člověk dlouho sedí, možnost pohybu je omezená a tím dochází v organismu k celé řadě změn. Například je omezen zpětný návrat krve z dolních končetin. Proto je pitný režim tak důležitý. Jestliže není dokonalý, celé vnitřní prostředí se zahušťuje a vyvstávají z toho další rizika. * Jak by měla vypadat ideální svačina na cestu? Vhodný je dostatečný příjem ovoce a zeleniny. Obsahují vitamíny i hodně vlákniny, takže zasytí organismus. Není ale zas tak moc energeticky vydatná. Naopak v ovoci je velké množství cukrů, takže může sloužit jako pohotovostní zdroj energie. V zelenině bych se vyvarovala luštěnin, brokolice nebo třeba kedlubny, které mohou nadýmat. Dokonce ani obyčejná okurka není úplně ideální. Obsahuje sice spoustu vody, ale je špatně stravitelná. Vhodná je tedy třeba mrkev, kiwi, energeticky bohatý je i banán. Ten také zasytí, neobsahuje však vitamíny. * To máme ovoce, zeleninu… Co když ale budeme mít opravdu hlad? Souhlasím, že by to asi na dlouhou cestu nestačilo. Nejprve bych doporučila vyvarovat se fastfoodů, kde nabízejí bílé bulky plněné bůhvíjakým mletým masem. Nehodí se ani sekaná nebo měkké salámy. Šunka je totéž v bledě modrém. I když je nutričně někde jinde, v obou případech jde o rychle se kazící potraviny. Maximálně lze na prvních pár hodin vzít nějaký trvanlivý salám, ale rozhodně ne na delší cestu. Zrazovala bych také od různých dresinků a jiných majonézových záležitostí. * A co je tedy ideální? Celozrnné pečivo tmavšího typu. Dodá spoustu vitamínů, třeba B, vlákninu, zasytí, nevytváří zažívací problémy. * To pořád není na dlouhou cestu úplně široký výběr. Časem asi nezbude než využít stravovacích zařízení, kde si člověk může koupit další čerstvé jídlo. Nelze totiž doporučit ani konzervované potraviny. Pravidelně stavět * Hovořila jste o tom, že nelze doporučit kávu ani čaje. Co se tedy dá použít na povzbuzení? Ano, často požívaná silná káva není ideální. Je možné s ní krátkodobě zastřít únavu. Navíc víme, že podporuje dehydrataci, a nám jde o opak. Stejné je to s energetickými nápoji. Je to trochu takové

bičování organismu. Jde o prostředky stimulující, ale na druhé straně organismus vyčerpávající. Daleko vhodnější je zařazovat pravidelné přestávky v řízení. Všichni by měli z auta vylézt a protáhnout se. Pokud je řidič unavený, měl by si i zdřímnout. * Dá se říct, jak časté by pauzy měly být? Určitě ne po delší době než dvou hodinách. Je to ale individuální. Profesionálové jsou na dlouhé cesty zvyklí, naopak jiné to je, když jednou za rok jede po své ose k moři jedinec, který normálně usedá za volant na pár chvil. Pro všechny ale platí, že frekvence pauz by se měla v čase zkracovat. Jinak hrozí nebezpečí mikrospánku. Při každé jízdě jde o nepodcenění správného momentu odpočinku. Jinak riskujete život nejen svůj, ale i posádky a ostatních účastníků provozu. Nejsme ze železa a musíme to respektovat. Maximálně pět stupňů * Na co dalšího si dát pozor? Při sezení trpí pohybová soustava. Většina svalů, a teď samozřejmě nemluvím například o dýchacích, je v nečinnosti. Proto i jejich prokrvení je menší, týká se to rovněž nervové soustavy. Kdo se řízení věnuje a sleduje provoz, je navíc v permanentním napětí. Tím může dojít ke kontrakturám - začne vás bolet za krkem nebo záda. Negativně ovlivnit to může i špatně nastavená ventilace. * Jak tedy správně nastavit klimatizaci? Uvnitř nesmí být přetopeno, zcela špatně je i pustit si klimatizaci na nejvyšší stupeň. Rozdíl mezi interiérem a venkovní teplotou by neměl být vyšší než pět stupňů. Proud vzduchu také nemá jít na krk ani obličej. Je pravda, že když je venku pětatřicet a klimatizaci nastavíte na třicet, bude vám horko. Jinak ale riskujete, že podpoříte reflexní děje ve svalech a kontraktury - tedy třeba zakousnutý krk. To samé je, když na sebe necháte jít průvan z otevřeného okénka. * Co udělat, aby člověk dojel ve zdraví? Zdraví je biologická, psychologická a sociální pohoda. Člověk má nějaké tělesno, duševno a je zasazen do sociálního kontextu. Tedy do rodiny, vztahů nebo práce. To vše má velký vliv na aktuální zdravotní stav a ovlivňuje i řízení. Jednou je úplně v pohodě, o týden později to může být naopak. Právě v takových situacích dojde k nějakému problému. Je třeba dbát na subjektivní pocity, a když se necítíme dobře, včas zastavit. Foto popis| Cvičíme se Světem motorů Foto popis| Tlačte rukou do hlavy a naopak. Vydržte tak čtyři vteřiny a uvolněte. Několikrát zopakujte na obě strany. Foto popis| Následně uvolněte krk a s výdechem jemně přitáhněte hlavu k rameni. Foto popis| Pomalu kroužete skloněnou hlavou od jednoho ramene ke druhému. Nikdy ji nezaklánějte. Foto popis| Upažte a snažte se ruku vytáhnout co nejdále od těla. Následně otočte hlavu opačným směrem. Foto popis| Propněte ruce a protáhněte si prsty Foto popis| Zkuste sepnou ruce za zády. Stejně jako u ostatních cviků vyměňte ruce. Foto popis| Zacvičte si na špičkách. Protáhnete tím chodidla. Foto popis| Přední stranu stehen uvolníte tímto cvikem Foto popis| Pokud si chcete užít dovolenou u moře, neriskujte a včas si dejte pauzu Foto autor| Foto Jiří Pekárek O autorovi| Matouš Jelínek, mailto:[email protected]

Šumperský a jesenický deník Letní soutěž: Poznejte, jak chutná Šumpersko a Jesenicko

1.7.2015

Šumperský a jesenický deník str. 1 Titulní strana (r) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Šumperk, Jesenicko – Bečku skvělého piva Albert z nového pivovaru v Sobotíně, ochutnávku z rodinné konzervárny Via Delicia v Zábřehu, poukaz na nákup v šumperské prodejně Hasbike, velkolosinské pralinky, prohlídka Minipivovaru Kolštejn s ochutnávkou, balíček od firmy Tradiční produkty, oblíbené müsli tyčinky z Úsovska, produkty z Levandulového statku v Bezděkově či Levandulové kavárny v Zábřehu, likéry z pálenice Maršíkov, poukazy na lanovku v Koutech nad Desnou, pivoBravůrzLoučnénad Desnou či balíček produktů od prvního českého výrobce bio potravin u nás, společnosti Pro Bio ze Starého Města – to vše je v sázce letní soutěže se Šumperským a jesenickým deníkem. „Tentokrát chceme dát našim čtenářům možnost zasoutěžit si a ochutnat produkty z našeho regionu. Mnozí lidé totiž nevědí, že se na Šumpersku či Jesenicku vaří skvělé pivo, vyrábějí lahodné paštiky, produkty z léčivé levandule, zdravé potraviny, pralinky, které se rozplývají na jazyku, či prodávají ty nejkvalitnějšísýryzHolandskači Itálie,“ uvedla šéfredaktorka Šumperského a jesenického deníku Soňa Singerová. Potvrdila, že účelem soutěže je zviditelnit regionální výrobce a producenty netradičních zážitků, ale i odměnit nejvěrnější čtenáře a k Šumperskému a jesenickému deníku jim dát něco navíc. Pokračování na straně 8 Čím více kuponů nasbíráte, tím lepší výhru získáte Dokončení ze strany 1 Pravidla soutěže jsou jednoduchá. Po dobu akce, tedy od 1. července do 25. srpna, budeme na stránkách Šumperského a jesenického deníku každý den tisknout soutěžní kupon. Celkem tedy vyjde 47krát. Kdo doručí do redakce do úterý 1. září do 12 hodin nejvíce kompletně vyplněných kuponů na jedno jméno, vyhrává nejhodnotnější cenu. Vsázce jsou bečky piva, balíčky či slevové kupony v hodnotě od několika tisíců až po stokoruny. Po dobu, kdy budeme tisknout kupony, postupně představíme partnery soutěže. Těch je celkem dvanáct, takže upozorníme čtenáře na dvanáct zajímavých produktů ze Šumperska nebo Jesenicka. Odměnu máme pro tři desítky čtenářů! Proto sbírejte kupony, pokud si zajistíte od každého čísla více kusů, máte větší šanci na první příčky v soutěži. Vyhodnocení soutěže pak najdete v Šumperském a jesenickém deníku září. Výhry si budou moci čtenáři v den vyhlášení výsledků soutěže vyzvednout v redakci Šumperského a jesenického deníku. UPOZORNĚNÍ: Ze soutěže budou vyloučeni distribuční společnosti, jejich zaměstnanci a prodejci Šumperského a jesenického deníku a jejich rodinní příslušníci a také zaměstnanci redakce. Foto popis| Region| Střední Morava

technet.cz Vězeňský jídelníček: Jak předejít smrti hladem a jak chutná octová polévka 29.6.2015 technet.cz str. 0 Technet.cz / Vojenství PhDr. Ondřej Hladík, Kabinet dokumentace a historie VS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Když se dostal delikvent do „kabátu“, šlo mu o život. Stejně tak smrt hladem, například kvůli dluhu,

nebyla v historii vězeňství ničím výjimečným. Projděte si s námi vězeňské jídelníčky. „Ochutnáte“ zápražkovou polévku a dozvíte se, proč všichni vězni znali Maggi koření. „Urozený muž sám po městě žebrat nechtěl a do vězení daru nedostal. Neměl již nic nežli své housle. Ale kdykoliv poté zahrál, kdykoli plátěnou mošnu z vězení spustil, pokaždé mu ji plnili ti, kdož dole poslouchali, penězi, dary, aby neměl hlad a nouzi. Také nejedná milosrdná měšťanka, nejeden soused mu polepšili: podušku pod hlavu mu poslali, ložní šaty a jídlo i nejednu konvici pití. “ Úryvek z pověsti o Daliborovi z Kozojed je pravděpodobně nejznámější literárně zpracovaný popis vězeňského stravování. Na místě je ale otázka, jestli si Alois Jirásek vylíčené události vymyslel nebo zdali bylo něco podobného v minulosti možné. Ačkoliv se toto tvrzení může zdát nepravděpodobné, následující řádky ukáží, že úvodní citace přináší souhrn v raném novověku rozšířených strategií, jak mohl tehdejší vězeň předejít smrti hladem. Tím však náš exkurz nekončí, ukážeme si i cestu vedoucí od hladovění v městských šatlavách až k pravidelnému stravování v trestních ústavech RakouskaUherska, na něž roku 1918 navázala nově vzniklá samostatná republika. Nejprve je ale třeba vymezit prostor, v němž se bude celý příběh odehrávat. Začíná vlastně již ve středověkých a raně novověkých vězeních. Města a vrchnost tehdy spravovaly vlastní žaláře určené především k zajištění dopadených provinilců. O jejich osudu rozhodovala nejen závažnost spáchaného deliktu, ale také příslušnost k určité sociální vrstvě obyvatel českých zemí. Nejmírnější bývalo „horní vězení“, nazývané podle místních zvyklostí „přednice, stuba, horní světnice, měšťanské vězení, rathouzní vězení, přední šatlava“ a na Moravě „šerhovna“ . To se obvykle nacházelo přímo na radnici, jako ukazuje popis z jihočeského Tábora: „Ze světnice totiž, kde rychtář sedával a hospodář rathouzní bydlel [...] v levé boční zdi jsou zazděná dvířka; tudy po několika schodech přišlo se do místnosti [...] a zde jsme v hořejším vězení. Jest to malý sklípek s kamenným pažením dveří a se všemi příznaky vězení...“. V jeho zdech pobývali zpravidla nejbohatší měšťané, kteří si mohli dovolit určité pohodlí. K běžnému vybavení patřil stůl, židle, lavice a zejména kamna, představující životně důležitý doplněk. Tužší vězení se totiž nevytápěla ani při největších mrazech. V některých městech šatlavní hospodář „přednici“ z hygienických důvodů pravidelně vykuřoval. Těžší vězení představovala šatlava, zvaná též „zadní světnice, zadnice, dolní světnice, dolní vězení“ , určená ostatním obyvatelům města. Zde už byly výrazně horší poměry spojené s větším počtem vězněných, zimou a v podstatě neexistujícím hygienickým zařízením. Nejnebezpečnější zločince pak umisťovali do podzemních prostor radnice nebo biřicova domku. Pro nejtvrdší z nich, kam spouštěli delikventa po provaze otvorem ve stropě, se krajově vžil název „kabát“ . Ten byl opravdovým postrachem delikventů a dlouhodobější přežití v jeho prostorách bylo téměř nemožné. Stravu měl vězni platit ten, co ho uvěznil ... K nejstarším dochovaným zprávám dokumentujícím stravování během uvěznění patří staroměstský nález z roku 1338, který se vztahoval k dlužníkům. Podle něj měl rychtář provinilce držet v železech o suchém chlebu a vodě, tedy žádný nadbytečný přepych, ale v dobovém kontextu rozhodně nečekaný projev milosrdenství. Staropražská práva z 15. století ještě upřesňovala délku jejich pobytu v městské šatlavě na tři dny, po nichž následovalo předání do domácího vězení k věřiteli. Tato právní norma pamatovala i na jídelníček. Denně měli dostávat dvě teplá jídla, hrách s masem k obědu a zelí s masem k večeři, což mohli zapít pintou piva. Samozřejmě nechyběl ani dostatek chleba. Současně platil zákaz žalářování v temných studených prostorách. Avšak přílišná důvěra v dodržování těchto zákonných nařízení není na místě. Zmiňované nařízení se navíc vztahovalo jen na tehdy rozšířený institut domácího vězení, které v průběhu 16. století ustupovalo zajištění dlužníků v městských šatlavách. Roku 1579 jej navíc zákoník Pavla Kristiána z Kolína přímo zakázal. Avšak pro chudé provinilce, kteří se nemohli vyplatit ani uhradit pohledávku jiným majetkem, neznamenalo toto nařízení přílišnou úlevu. V takových případech měl náklady hradit na stravování ten, kdo nechal zadrženého uvěznit. Protože k tomu málokdy došlo a městské rady je odmítaly stravovat, vypadala praxe úplně jinak. Například nymburští konšelé psali roku 1560 žádost o radu apelačnímu soudu, protože: „ Nemaje peněz, u vězení se drží a hladem mře, a Pavel jeho stravou neopatruje. “ Ani smrt hladem nelze vyloučit, naopak nemilosrdný přístup některých věřitelů k vězňům to jen dokazuje. Kupříkladu v Roudnici nad Labem roku 1533 zavřel rychtář do šatlavy Matěje Rendu kvůli

nesplaceným 100 kopám grošů. O užití nepřiměřeně tvrdého postupu před komorním soudem vypovídala jakási Poláčková: „ ...on nebožtík Renda seděl ve dne v noci, až ho umořili; a když jednali o to, aby ho z vězení vyjednali, tehdy Nedovařil pravil: nevyjednávejte ho, než musí tu seděti do té smrti, a aby král přijel nebo čert z pekla. “ V praxi tak stále přetrvávalo upřednostňování příkazů věřitele, které mnohdy vedlo až ke zcela nelidskému zacházení s vězni. Přesto je nutné poznamenat, že obzvlášť výrazné excesy nebyly vždy tolerovány, což dokládá předešlá roudnická kauza, kde nakonec komorní soud potrestal zodpovědné činitele šatlavou. Pytlíky na náměstí a žebrající paní biřicová Co však zbývalo chudým vězňům, když nechtěli trpět hladem? První možností, kterou obsahuje i úvodní citaci ze Starých pověstí českých, bylo žebrání, což ovšem neprobíhalo bez stálého dozoru. Šatlavní hospodář je hromadně vyváděl v poutech, případně za ně mohla chodit žebrotou manželka biřice. Dalším možným způsobem obživy bylo zavěšování rozličných váčků z okna. Do nich měšťané dávali potraviny, někdy dokonce i peníze. Uvedený zvyk je doložen rovněž v pražských městech. Ze staroměstské šatlavy, která sídlila přímo v radnici, spouštěli vězni pytlíky z okna vedoucího na náměstí naproti Týnskému chrámu. Takto získané finance však nemusely sloužit jen k zajištění nejnutnějších potravin, což dokládá i vychloubání Pražanky Kroupové, jež si roku 1518 za vyžebraný bílý peníz koupila alkohol. Šikovnější vězni mohli dokonce provozovat své řemeslo a z výdělku si zaplatit živobytí. Zcela jinak vypadala situace v horním měšťanském vězení, jehož „hosté“ zpravidla netrpěli materiální nouzí. Ti si podmínky zpříjemňovali tím, že si nechali od rodiny či známých donést peřiny, lůžkoviny, jídlo a pití, nebo se domluvili na stravování přímo s biřicem. Kupříkladu roku 1572 vybíral mělnický rychtář pět bílých grošů denně, což bylo neúměrné oproti jiným městům, kde se platila zhruba polovina, to je pět grošů míšeňských. Přesto nebývala kvalita zajišťovaných potravin vysoká. Mezi stinné stránky tehdejšího vězeňství patřila velmi rozšířená konzumace alkoholu. Šatlavní hospodář, který býval mnohdy sám kárán za přílišnou opilost, ho vězňům ochotně obstarával. Kutnohorský rychtář si dokonce zřídil výnosný šenk přímo ve vězení. Je tedy zřejmé, že raně novověký vězeň musel v ohledu stravování spoléhat sám na sebe nebo požádat o pomoc příbuzné či známé. Nicméně kniha svědomí (městská kniha, do níž byly zapisovány svědecké výpovědi) Nového Města pražského obsahuje dosud ojedinělou informaci z roku 1585. Pekařka Dorota Liderová tehdy prodávala podměrečný chleba. Tuto skutečnost odhalili další pekaři: „... i zavolala mne skrze posla svého paní pekařka jakožto tržního [...] a když sem s nimi byl p[ro]ti mostku kde ty chleby prodávali podle nožířských krámcův [...] i poručili mi, abych nůši postavil a kladl do ní chléb, a sami taky pomáhali nebo věděli a znali čí mají chléb bráti. “ Cechovní mistři se tedy očividně dokázali sjednat pořádek ve vlastních řadách. A co zabavené bochníky? Jejich další osud po kontrolním převážení je velmi zajímavý. Kromě několika kusů odnesených k purkmistrovi za účelem důkazního řízení, jich většina skončila v šatlavě jako vězeňská strava: „... že byl chléb velmi malý a poslali se mnou služebníka svého i podělili sme vězňův “. Tento moment je poměrně zásadní pro studium podmínek tehdejšího vězeňství, do jehož dosavadních výsledků vnáší zcela nový prvek. Avšak zatím jej nelze prohlásit za všeobecný trend ani na Novém Městě pražském v druhé polovině 16. století, kde je doložen pouze jednou. Radši si budeme vařit sami Popsaná situace se měnila jen velmi pomalu, a to zejména v souvislosti s rozšířením pracovního nasazování vězňů a vznikem trestních ústavů podléhajících státní správě. Již v polovině 17. století (1656) se tak objevuje nařízení dolnorakouského Zemského soudu o zacházení s vězni odsouzenými k opevňovacím pracím, které mimo jiné obsahuje informaci o tom, že je nutné „... pečovati o jich stravování “, bohužel bez bližších specifikací. Uzákonění povinného pravidelného stravování vězňů ale bylo ještě v nedohlednu. Až po dlouhých 131 letech se roku 1787 ve „ Všeobecném zákoníku o zločinech a trestech na ně “ objevují první ustanovení zaručující odsouzeným, že výkon trestu pro ně nebude znamenat riziko smrti hladem. Tento trestní řád kvalifikoval kriminální činy podle závažnosti. Na základě stejného klíče diferencoval rovněž výkon trestu, jehož nedílnou součástí se stal i rozdílný jídelníček. Nejzávažnější zločinci si odpykávali trest v nejtěžším žaláři, kde byli trvale přikovaní a spali pouze na hrubých prknech. K jídlu

dostávali jen suchý chléb s vodou. O něco lepší podmínky měli provinilci odsouzení k těžkému a mírnému žaláři, jimž náležela ještě půl libra masa podávaná dvakrát až třikrát týdně. Jak vypadala v době vydání trestního řádu Josefa II. praxe, ukazují životní podmínky vězňů na brněnském Špilberku. Po roce 1783 došlo ke zrušení starého pevnostního vězení a první období po převzetí civilní správou přineslo řadu komplikací, mezi něž patřila i nutnost vyřešit způsob stravování. Profous totiž musel sám zajišťovat teplé jídlo, na které měli někteří odsouzení nárok třikrát týdně (neděle, úterý, čtvrtek). O tom, že situace nebyla nijak příznivá, svědčí i žádost vězňů, kteří si chtěli vařit sami. Na přelomu let 1783 a 1784 tak začal fungovat systém, kdy z každé cely vybrali jednoho odsouzeného, jenž pod dohledem dozorců obstarával nákupy a vařil na otevřeném topeništi před celou. Suchý chléb a voda a jídlo podle víry Vše se změnilo po vizitaci Špilberku, uskutečněné roku 1784 císařským dvorním radou von Keessem. Na základě jeho instrukce vznikl guberniální výnos, který stanovil zásady pro stravování vězňů. Podle něj odsouzení nesměli dostávat hotové peníze a ani si sami vařit. Proto došlo ke zřízení první hromadné kuchyně s měděným kotlem, kde dva vězni pod dozorem ostatním připravovali teplá jídla. Základ těchto pokrmů představovala předepsaná půllibrová porce masa (přibližně 1/4kg), k níž náležel ještě příkrm zastoupený kroupami, luštěninami nebo zeleninou. Vše doplňovala porce chleba o váze jeden a půl libry (jediné jídlo v bezmasých dnech). Nároku na stravu však předcházela celodenní práce, po níž vybraní odsouzení roznášeli večeři do cel. Jediným nádobí byla miska pálená ze zakuřované černé hlíny, kterou na Špilberk dodávali hrnčíři z Ivančic. Zvláštní skupinu tvořili nemocní vězni, kteří měli na základě rozhodnutí lékaře nárok na teplé jídlo každý den. Určitá změna se po roce 1786 dotkla i doživotně odsouzených, kteří do té doby dostávali jen suchý chléb a vodu. Jako preventivní opatření proti kurdějím se rozšířilo podávání čerstvého kysaného zelí. K dalšímu zlepšení života odsouzených došlo po nástupu Leopolda II. na trůn. Roku 1790 vydal nová zákonná ustanovení směřující k celkové humanizaci vězeňského systému Monarchie. Stravování se dotýkalo zejména doplnění bezmasých dnů o každodenní polévku, což platilo i pro provinilce živořící v nejtěžším žaláři. Zcela zásadní obrat pro nejnebezpečnější zločince pak znamenal nárok na teplou stravu třikrát týdně, ovšem bez masa. Přesto představovala porce vařených luštěnin, z nichž toto jídlo sestávalo, téměř nepředstavitelnou změnu ve srovnání s dosavadními zvyklostmi. Opomenout nelze ani první náznak snahy reflektovat náboženské předpisy židovských vězňů, kteří nejenže nemuseli v sobotu pracovat, ale navíc při těžké nemoci dostávali rituální stravu připravovanou svými souvěrci. Do vězení nastupuje mléko, pivo a moučníky Opětovné zpřísnění poměrů přinesl tzv. Západohaličský trestní zákoník z roku 1796. Trestanci odsouzení k nejtěžšímu žaláři se opět vrátili k suchému chlebu a třem dnům, kdy měli nárok na teplé bezmasé jídlo. Pohoršili si i vězni v žaláři těžkém, kteří sice dostávali každodenně vařenou stravu, ale opět jen luštěniny či zeleninu. Masitý pokrm zůstal zachován jen v mírném žaláři. Tato ustanovení se stala součástí rakouského Zákoníku o zločinech a těžkých policejních přestupcích z roku 1803, který je doplnil ještě o nařízení jednoho teplého pokrmu provinilcům spadajícím do kategorie těžkého vězení. Poprvé se objevila také zvláštní nařízení pro vyšetřovance ve vazbě, jenž od té doby směli nakupovat potraviny podle svých finančních možností. To se zakrátko opět změnilo a mezi léty 1812 až 1817 došlo k omezení jejich stravování u Zemských soudů na jedno vařené jídlo denně (pravděpodobně převážně luštěninové nebo zeleninové). Za dosti neobvyklé je možné považovat císařem schválená pravidla pro vídeňskou káznici z roku 1815. Podle nich měli vězni nárok na maso s moučníkem v neděli, každodenně libru chleba a co je obzvláště důležité, poprvé se objevuje jiný nápoj než voda. Pravděpodobně z důvodu udržování dobrého zdravotního stavu dostávali odsouzení třikrát týdně mléko. Navíc mohli za polovinu pracovního výdělku neomezeně nakupovat další potraviny (chléb, polévky), což by nebylo až natolik překvapivé, jako to, že mezi povolené poživatiny patřilo i pivo. Stravování odsouzených a vyšetřovanců (lidí držených ve vazbě) pak probíhalo podle nastíněných

pravidel až do poloviny 19. století, kdy začaly rozsáhlé reformy. Tehdy došlo k zestátnění vězeňství a jeho předání do pravomocí ministerstva vnitra. V roce 1865 následovala organizační změna, během níž došlo k přesunutí do resortu ministerstva spravedlnosti a k 1. prosinci byl zřízen úřad generálního inspektora pro vězeňství v čele s Antonem von Hye-Glüneck. Po jeho odchodu o dva roky později zůstalo místo neobsazeno. Celou agendu převzal vězeňský referát ministerstva spravedlnosti, jejž vedl fundovaný rada Wilhelm Pichs. Ten během své kariéry uskutečnil několik důležitých opatření, jimiž ovlivnil vývoj celého vězeňství. Jedno z nich se dotýkalo pravidel stravování v soudních věznicích a trestních ústavech. Mezi léty 1879 až 1888 došlo ke změně dosavadního způsobu zajišťování jídla pro zdravé i nemocné vězně. Do té doby ho na základě veřejného dražebního řízení dodávali soukromí podnikatelé, což bylo shledáno jako nevýhodné ve srovnání s možností stravování ve vlastní režii. První pokusy učiněné již roku 1879 překonaly očekávání. Oproti předešlým létům bylo ušetřeno 12 000 zlatých s tím, že stranou zůstával chleba dodávaný ještě starým způsobem. V roce 1882 pak následovalo vybudování první ústavní pekárny, což přineslo další významné úspory. Od počátku roku 1884 přešlo na stravování ve vlastní režii celkem v devět vězeňských ústavů, z nichž dva se nacházeli v českých zemích – krajská soudní věznice Most a trestní ústav Mírov. Dalším pozitivem zdůrazňovaným ministerskými úředníky se stalo také výrazné zlepšení kvality pokrmů, což mělo údajně kladný dopad na celkový zdravotní stav vězňů, k čemuž přispělo i trvalé zařazení čerstvě zeleniny do jídelníčku. 44 haléřů na jednoho vězně a den Po praktické stránce se způsob fungování nového systému lišil podle typologie a velikosti ústavu. V zemských trestnicích zahájili provoz ústavní kuchyně a stejná situace byla i u většiny velkých věznic krajských soudů. Avšak příznivé podmínky nepanovaly všude, jak dokazují poměry panující v Ružomberoku nebo Bánské Bystrici, kde i na přelomu 19. a 20. století dováželi uvařené jídlo soukromí podnikatelé. Nicméně charakter nejmenších okresních soudních věznic nedovoloval vybudování samostatných vývařoven. Proto měl stravování zpravidla na starosti soudní sluha (Gerichtsdiener) ve funkci dozorce vězňů, jehož manželka připravovala pokrmy jak pro něj, tak pro jeho svěřence. Popsaný systém převzalo po roce 1918 nově vzniklé Československo, jen s tím rozdílem, že povinnosti dosavadního zřízence zastával soudní podúředník. Stejný naopak zůstával systém zadávání vězeňského stravování ve formě veřejného výběrového řízení. Příslušný okresní soud vždy před koncem roku ediktem vyhlásil datum a místo jednání, na němž došlo k výběru dodavatele, a vyhlášku zveřejnil. Stravovatel musel nejpozději pět dní před vlastním jednáním předložit vzorový týdenní jídelní lístek normovaný na 10 osob a rozpočet, společně s přehledem v místě obvyklých cen potravin. Seznam následně prověřovala příslušná četnická stanice nebo politická správa (například v Lovosicích připadl tento úkol vždy četnictvu). Formalitu tohoto výběrového řízení dokládá i přípis Presidia vrchního zemského soudu v Praze z roku 1923, upravující pravidla volby. V něm je jednoznačně řečeno, že stravování vězňů má obstarávat soudní zřízenec – dozorce vězňů: „ Ostatně budiž stravovatelům připomenuto, že stravování nemá býti podnikem výdělečným neb vedlejším příjmem, nýbrž že patří k povinnostem zřízence soudního, dozorem nad vězni pověřeného a má jako náhradu za tuto námahu v soudní budově bezplatný byt “. Schválená peněžitá částka se každoročně měnila v závislosti na momentální hospodářské situaci. Jako příklad byla vybrána věznice okresního soudu Lovosice v rozmezí let 1899 až 1935. V prvním sledovaném roce byla plánovaná částka 22 a půl krejcaru na jednoho vězně/den. Zvlášť se počítala postní dávka chleba za 8 krejcarů a čtyři desetiny. K tomu je nutné dodat, že okresní soud uváděl cenu v tehdy již neplatné rakouské měně (Östereich Währung). Do nového století však už vstupoval s korunovým rozpočtem, takže na rok 1901 mělo stravování vězňů stát denně 44 haléřů (postní dávka chleba o váze 560 gramů pak 16 haléřů). Finanční náhrady se udržely ve stejné výši až do první světové války, kdy začaly radikálně stoupat, což souviselo se všeobecným zdražováním v letech 1914 až 1918. Jen pro ilustraci – roku 1913 stál v Praze kilogram vepřového masa jednu korunu 90 haléřů a o dva

roky později již 6 korun 50 haléřů. Poslední válečný rok 1918 oproti těmto údajům přinesl několikanásobně zvýšenou cenu 46 korun. Platy sice rovněž stoupaly, ale zdaleka nedosahovaly takového růstu. Například horníci Ostravsko-karvinského revíru pobírali ve stejných letech za jednu směnu nejprve 4 koruny 17 haléřů, potom 4 koruny 54 haléřů a na konci války již 10 korun 46 haléřů, což však nemohlo zabránit jejich poklesu pod hranici chudoby. Do rozpočtů vězeňského stravování se tento vývoj nepromítl tak dramaticky. Roku 1918 plánovali v lovosické věznici utratit za jídlo pro jednoho vězně/den 1 korunu 27 haléřů. V první československé republice se po překonání poválečných potíží cena pohybovala mezi 3 až 5 korunami. Pořád dokola: zápražková a chlebová polévka Vlastní stravování vězňů od konce 19. století do počátku I. světové války nedoznalo závažných změn. Tehdejší jídelníček sice nebyl z dnešního hlediska příliš pestrý, ale oproti uplynulým staletím zajišťoval poměrně plnohodnotnou stravu, za jejíž největší nedostatek je možné považovat minimální zastoupení mléčných výrobků. Vzorové rozpisy obědů v lovosické soudní věznici z let 1899 až 1914 přinášejí následující skladbu potravin. Po celou dobu se s železnou pravidelností střídala zápražková a chlebová polévka, doplňovaná v neděli polévkou masovou. Samotné názvy ale nezprostředkují představu o tom, jak hotový pokrm vypadal. Nejprve tedy blíže k polévce zápražkové (rozpis složení na 10 porcí). Existovaly dvě možnosti jak jí uvařit. První představovala lehčí variantu doplněnou příkrmem. Připravovala se ze 400 g zapražené mouky, 700 g nasekaného chleba, 90 g hovězího loje a samozřejmě soli (ta je součástí všech uvedených rozpisů, takže ji dále neuvádíme). Druhá hutnější verze se skládala z 2,3 kg bílé žemlové mouky, 1,15 kg bílého chleba a 140 g vepřového sádla. Ani jedna z nich však nepředstavovala příliš chutné jídlo. O něco stravitelnější byla chlebová polévka, o níž její výrobní postup říká, že obsahovala 700 g chleba, 175 g hovězích jater a 90 g hovězího loje. Lze si dost dobře představit, že vězni se vždy těšili na neděli, kdy měli dostávat polévku masovou, připravovanou ze 700 g nasekaného chleba a 2,5 kg hovězího masa. Příkrmy sestávaly především z vařených luštěnin a obilovin zastoupených hrachem ( 2,4 kg hrachu, 140 g vepřového sádla), kroupami (1,68kg, 90g vepřového sádla), rýží (1,68 kg, 140 g vepřového sádla), pokrmem nazývaným Grießlerei (vařená krupice 1,9 kg, 140 g vepřového sádla), Ritscher neboli česky hrách a kroupy (obě složky 1,2 kg). „Slavnostní“ nedělní oběd zastupovaly zadělávané vařené brambory (8,4 kg, 200 g jíšky a 90 g vepřového sádla). Vše samozřejmě doplňovala denní porce chleba o hmotnosti 560 g. Pro srovnání se nabízí nepříliš vzdálená okresní soudní věznice v Úštěku a její vzorový jídelníček z roku 1912. Vězeňská strava se v ohledu složení a charakteru nijak neodlišovala, vykazuje jen několik rozdílů nebo spíše rozšíření, nikoliv však vylepšení z hlediska chutnosti jídel. Objevuje se octová polévka (700 g černého chleba, cibule a 0,35 l vinného octa), vařená bílá řepa (2,8 kg řepy, 90 g hovězího loje, 200 g jíšky) a knedlíky (2,3 kg mouky, 1,15 kg bílého chleba, 140 g másla, cibule). Všichni vězni znali Maggi koření V roce 1915 vyšlo nařízení ministerstva spravedlnosti, které nově upravovalo vězeňské stravování. První ustanovení se dotýkalo snídaní a večeří, k nimž vězni nezřídka dostávali zápražkovou polévku. Z důvodu velké potřeby mouky měla být nahrazena konzervovanou polévkou hrachovou. Rovněž polévky podávané v poledne doznaly změn. Z přiloženého seznamu zmizela původně hojně rozšířená zápražková, chlebová i octová. Místo nich se objevila polévka z hovězích jater, dršťková, fazolová a hrachová. Jejich přípravu upravoval ještě příkaz odebírat polévkové koření, tzv. Maggiwürfel, od firmy Julius Maggi sídlící ve Vídni. Zásadních změn se dočkaly i polední příkrmy, jež se rozrostly o celou řadu luštěninových a zeleninových jídel, paradoxně v době kdy začala být v důsledku válečného konfliktu nouze o potraviny. Stravování vězňů tak sice na jednu stranu rozšířilo sortiment podávaných pokrmů, ale zároveň docházelo k postupnému snižování jejich množství a kvality. První změny jsou zachytitelné od roku 1916, kdy se sice stále objevují pro odsouzené poměrně atraktivní jídla jako rýžová kaše s cukrem, současně však klesala jejich gramáž, což se projevilo kupříkladu u masa do polévky (z 2,5 kg v roce 1914 na 2 kg v roce 1916), vařeného hrachu (2,4 kg

na 2 kg) nebo brambor ( 8,4 kg na 8kg). Krizový stav zásobování v následujících letech dokumentuje další zmenšování potravinových porcí pro vězně. Již roku 1917 z jejich jídelníčku zcela zmizela hovězí polévka nebo rýžová kaše a o dalších půl kilogramu poklesl příděl hrachu. Poslední rok války byl v duchu dramatických zásahů do původně plánovaného rozpisu. Došlo k nahrazení do té doby hojně používaných fazolí převážně vařenou řepou, částečně pak kroupami představujícími nedostatkové zboží. Zmizely i z dnešního hlediska tak samozřejmé suroviny jako třeba cibule. Nouze však nepostihovala jen věznice, ale i široké vrstvy civilního obyvatelstva. Nově vzniklý československý stát dostal roku 1918 do vínku mnoho problémů s rozvráceným zásobováním nejen ve vězeňství. Přestože mělo ministerstvo spravedlnosti zpočátku velmi omezené možnosti, vrátilo se stravování hned v následujícím roce alespoň na úroveň roku 1916, a to jak objemem, tak i skladbou. Zodpovědní úředníci v letech 1919 až 1921 sháněli s vypětím všech sil hromadné potravinové přebytky. Z ministerstva tak docházely trestním ústavům a krajským soudům četné přípisy o tom, jaký druh poživatin se podařilo zajistit. K tomuto problému jeden příklad za všechny, v červenci roku 1920 obdržel okresní soud v Lovosicích informaci o možnosti nákupu hovězích konzerv u hospodářského odboru politické správy v Dačicích. Následovaly luštěniny, rýže a celá řada dalších komodit. Náhražková káva, vánočka bez rozinek a perník Po té co se stabilizoval trh s potravinami a celostátní zásobování, docházelo i k postupnému zlepšování kvality jídel podávaných vězňům. Roku 1921 měli z normativního hlediska nárok na denní porci chleba o váze 400 g, snídani měla obnášet 0,4 l černé náhražkové kávy, oběd 0,5 l polévky a stejný objem příkrmu. Večeře pak sestávala buď z 0,5 l černé kávy nebo zápražkové polévky. Stravovací rozpisy tedy zůstávaly v podstatě stejné jako před válkou, s výjimkou chleba, jehož výměra činila původně 560 g. Nové bylo nařízení, že všichni odsouzení mají jednou týdně nárok na 120 g masa (váha v syrovém stavu s kostmi). Dvojnásobná porce jim náležela 1. května a 28. října. V témže roce se rovněž zvýšila dávka některých potravin určených k vaření teplých pokrmů, počítáno opět na 10 porcí – hrách 2,5 kg, játra do polévky 200 g, rýže 2 kg. Pekárna borské trestnice v roce 1926 Postupem času přibývaly nové druhy jídel a nadstandardních vedlejších požitků. Roku 1925 se poprvé objevila mimořádná štědrovečerní nadílka v podobě půlkilogramové porce vánočky bez rozinek, a jestliže byl dostatek mléka, tak i bílá káva. V dubnu roku 1926 si odsouzení mohli poprvé pochutnat na nudlích s mákem nebo perníkem, podle možností jednotlivých ústavů. Říjen téhož roku jim přinesl překvapení v podobě později velmi oblíbených buchet s tvarohem pečených z poměrně velkorysé normy na jednu porci (175 g mouky, 50 g tvarohu, 1/4 vejce, 6 g sádla, 12 g tuku, 8 g cukru a dvou kvasnic). Další léta přinášela postupně stále nové položky vězeňského jídelníčku, což bezpochyby zpříjemňovalo životní podmínky za mřížemi. V roce 1931 vydalo ministerstvo spravedlnosti nový rozpis potravinových dávek pro vězně pod názvem: „ Výměrka potravin pro zdravé trestance či vyšetřovance v trestnicích, polepšovacích ústavech a věznicích sborových soudů I. stolice (krajských soudů) “. Jím došlo k podrobnému rozpracování a doplnění tehdy platných předpisů. Jejich základy vybudovalo československé vězeňství na dosavadních zkušenostech a tradicích Rakouska-Uherska. Jednou z nich byla i snaha o vypracování moderního systému stravování, u jehož zrodu stál v druhé polovině 19. století ministerský rada Wilhelm Pichs, proslulý jako vězeňský reformátor.

URL| http://technet.idnes.cz/vezensky-jidel...tvi.aspx?c=A150623_111145_vojenstvi_kuz

Tina Co prozradí krev o vaší váze

24.6.2015

Tina str. 18 Medicína

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Z jediné kapky se dá zjistit, proč se vám nedaří zhubnout, ale třeba i to, jestli vám hrozí infarkt To vše díky mikroskopické metodě, která pracuje s živou krví. Právě krev je naprosto přesným odrazem vašeho metabolismu. Pouhá jedna kapka stačí odborníkům k tomu, aby určili příčinu nadváhy, ale také pravděpodobnost chorob, které vás mohou v budoucnu potkat (například dny, trombózy nebo jaterních potíží). Při vyšetření se používá speciálně upravený mikroskop. Tento druh analýzy bývá někdy označován jako mikroskopie v zástinu nebo metoda darkfi eld - vyšetření krve v temném poli (více informací se dočtete v modrém boxu na protější stránce). Jaký máte krevní obraz? Vyšetření slouží k posouzení aktuálního stavu, ve kterém se tělo momentálně nachází. Nenahrazuje klasickou biochemickou analýzu, může být však jejím ideálním doplňkem. Je vhodné i pro ty, kteří netrpí žádnými viditelnými obtížemi. Ani relativně zdravý člověk totiž nemusí mít optimální krevní obraz. Pokud anamnéza neodhalí žádná závažná rizika, netrpíte chronickou nemocí a přišli jste „pouze“ na prevenci, odborník s vámi doladí například hladinu tuků. Doporučí omezit konzumaci nasycených mastných kyselin, přidat omega mastné kyseliny nebo koenzym Q 10. Běžný problém bývá také překyselení organismu (což je jedna z nejčastějších příčin nadváhy). V tom případě je první pomocí vysadit puriny - to znamená vyvarovat se tučného masa a uzenin, vnitřností, droždí, čokolády a dalších rizikových potravin. Můžete být „při tom“ Vyšetření je samo o sobě zajímavý zážitek. Výsledky totiž nedostanete jenom na papíře, jak je běžně zvykem, ale sami máte možnost pozorovat živý obraz vlastní krve. To má podle odborníků své výhody. „V klasické laboratoři klient svou krev neuvidí. Myslím (a mám tu praktickou zkušenost), že vizuální kontakt je hodně motivující a práci s klientem v rámci prevence velmi usnadní. Pokud má klient zájem spolupracovat, cíl je dosažen snadněji,“ říká MUDr. Lenka Řehořková ze Světa zdraví, která toto vyšetření provádí. Hubněte podle plánu S výsledky rozboru se pak můžete obrátit na nutričního specialistu, který navrhne úpravu stravy a sestaví individuální plán pro redukci váhy. Určí potraviny, kterých byste se měli vyvarovat, doporučí jídelníček, případně i vhodné potravinové doplňky. Zhruba za 2-3 měsíce absolvujete kontrolní vyšetření, jehož výsledky se porovnávají se vstupními parametry. „Mikroskopické vyšetření kapky krve je vhodné pro všechny, kteří chtějí preventivně pečovat o své zdraví a předejít tak do budoucna případným zdravotním komplikacím, nebo aktuálně řešit opakující se chronické potíže,“ dodává MUDr. Lenka Řehořková. D Jaké potíže pomůže odhalit speciální mikroskop? Č Řetízkovatění červených krvinek Je známkou překyselení, které je častým důsledkem hektického životního stylu a nevhodných stravovacích návyků (především konzumace tzv. kyselinotvorných potravin s nedostatkem vitaminů a minerálů). Č Shlukování červených krvinek Signalizuje zvýšené riziko náhlé srdeční a mozkové příhody. Č Nestejná velikost červených krvinek Znamená problém ve výživě, jehož projevem může být například anémie. Č Přítomnost kyseliny močové Projevuje se bolestivostí kloubů a může vyústit v onemocnění dnou. Č Přítomnost plísní/kvasinek Mohou se dostat do kterékoliv části lidského organismu, kde následně způsobují zdravotní problémy typu vaginální mykózy, plísně v ústní dutině, různorodých druhů ekzémů a další potíže.

RADA TINY RA INY Nechte si udělat preventivní vyšetření a zabraňte případným budoucím potížím. Vyšetření odhalí i hormonální nerovnováhu, přítomnost zánětu či stupeň poškození volnými radikály. Život v přímém přenosu Č Vzorek krve se vloží do speciálního mikroskopu, který je napojený na počítač. Na monitoru pak společně pozorujete svůj krevní obraz. Odborník vám detailně popíše, jaké procesy se v krvi v danou chvíli odehrávají, vysvětlí vám, jak by měla krev správně vypadat, a upozorní vás na odchylky od normálního stavu. Foto popis| Problém s nadváhou můžete trvale vyřešit jen tehdy, znáte-li skutečnou příčinu

tn.cz Hororové video: Maso skákalo po stole, udělá z vás vegetariány 29.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Někteří uživatelé internetu uvažují, že se po zhlédnutí tohoto videa stanou vegetariány. Kus hovězího se na stole hýbe. Žena z čínské provincie Shandong si chtěla připravit hovězí maso. To se však na krájecí desce začalo znenadání hýbat. Podle deníku DailyMirror mohly být v masu červi a jejich pohyb vytvářel pulzující efekt. Autorku videa pochopitelně chuť na steak ihned přešla. Raději obživlé hovězí natočila a video pověsila na YouTube. TOHLE NÁM NEUKÁŽOU: Takhle se zpracovává maso, než jde na talíř A vyděsila jím ostatní. Jake Ganymede po tom, co viděl záběry na Facebooku napsal: "Odteď jsem vegetarián." Doufáme, že vám video chuť k jídlu nezkazí. ČTĚTE TAKÉ: Pozor na rychlé občerstvení: Už po dvou týdnech zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva! Jaké jídlo škodí vašim mazlíčkům? Tady jsou 3 jedy Kupujete mleté maso v supermarketu? Nejspíš vás šidí! Rozmrazování masa při pokojové teplotě či ve vodě? Radši ne, varují experti 7 otázek a odpovědí o vegetariánství Jsi vegetariánka? Pozor, abys své tělo nešidila Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jun2015/1764494.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/hororove-vide...o-po-stole-udela-z-vas-vegetariany.html

Sušené maso do zdravého životního stylu patří 29.6.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/TN2014/PR/PR1

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Zajímáte se o zdravý životní styl, nestíháte a přitom rádi jíte? Pokud ano, tak jste zde správně. Díky dnešní hektické době zažívá sušené maso doslova renesanci a mnoha lidem, kteří chtějí žít zdravě, pomáhá v jejich snažení. Způsob konzervace sušením je nejstarší formou prodloužení trvanlivosti potravin. Sušené maso neboli jerky si po usušení zachová veškeré důležité hodnoty, jako maso syrové. Je také tepelně opracované, velmi chutné a díky nulovému obsahu vody má opravdu dlouhou trvanlivost. Z hlediska zdravé výživy je v tomto ohledu důležité složení výrobku, zejména obsah soli, éček a také obsah bílkovin. Obsah bílkovin lze ovlivnit kvalitou použitého masa a mírou vysušení. Vyšší stupeň vysušení bílkovinu více koncentruje, podobně jako u výroby domácího sirupu dochází vařením ke koncentraci cukru. Zároveň ale nesmí dojít k přesušení masa, což způsobuje denaturaci bílkovin. Názor odborníka: “V dnešní hektické době je náročné udržet si pravidelné intervaly mezi jídly, je to jen jeden z prohřešků klientů, způsobený jejich hektickým životním stylem, se kterým se v našem centru setkáváme a proto s nimi pracujeme na zlepšení pravidelnosti v příjmu kvalitního jídla. Sušené maso je ideální doplněk, kdy nestíháte jíst, zároveň si chcete dát něco chutného a hodnotného. Podle mého názoru by sušené maso mělo být bez jakékoliv chemie, chutnat jako maso a mít obsah bílkovin vyšší než 65%.“ Dodává Havlíček. Dnes se již na našem trhu dají nalézt sušené masa, která tato kriteria splňují ale je potřeba si číst etikety. Jedním z těchto je sušené maso od Fine Gusto , které je složené pouze z masa a soli. Dobrou chuť. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jun2015/1764511.jpg?18b7

URL| http://tn.nova.cz/clanek/susene-maso-do-zdraveho-zivotniho-stylu-patri.html

tyden.cz VIDEO: Kalousek se šklebí nad párky od Babiše 25.6.2015

tyden.cz str. 0 Politika - red Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Politici Miroslav Kalousek a Andrej Babiš si nic nedarují. Novou kartu v přestřelce slov a činů vynesl místopředseda TOP 09: v minutu a půl dlouhém videoklipu, které je součástí kampaně Hnutí za poctivé živnostníky, se znechuceně ošklíbá nad Kosteleckými uzeninami, jež patří pod křídla Babišova Agrofertu. Politici Miroslav Kalousek a Andrej Babiš si nic nedarují. Novou kartu v přestřelce slov a činů vynesl místopředseda TOP 09: v minutu a půl dlouhém videoklipu, které je součástí kampaně Hnutí za poctivé živnostníky, se znechuceně ošklíbá nad Kosteleckými uzeninami, jež patří pod křídla Babišova Agrofertu. Ve videu přinese hostinský Kalouskovi nejprve "pivko se sedmého schodu", následně párky - právě

od Kosteleckých uzenin. Kalousek se ušklíbá, načeš mu hostinský podává další párky - s komentářem "Mirku, vem si ty od Lojzy, ten nekrade." Kampaní se exministr financí chce zastat živnostníků. "Ministr financí Babiš z nich (živnostníků, pozn. red.) před celým národem dělá ty největší podvodníky, kteří neplatí daně, i když ten problém je úplně někde jinde. A je hrozně nefér, když z jedné skupiny dělá nepoctivce, i když si myslím, že poctivosti se od nich můžeme učit," řekl Kalousek Právu. Slova o nepoctivcích mezi živnostníky opakuje ministr Babiš v poslední době zejména při debatách o zavedení elektronické evidence tržeb, od které si ministerstvo financí slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní. Systém by měl být spuštěn nejdříve v únoru 2016. V prvních dvou etapách se má týkat zhruba 250 tisíc podnikatelů; ti s evidencí tržeb vesměs nesouhlasí, vadím ji, že je ministr považuje za "obcházeče" placení daní.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/pol...-sklebi-nad-parky-od-babise_347324.html

vitalia.cz České pivo a české pivo – víte, jaký je v tom rozdíl? 26.6.2015 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Desítky různých značek na obalech měly původně za cíl usnadnit orientaci spotřebitele. Leč nestalo se, ba právě naopak. České pivo je jen jeden z mnoha příkladů. Velké množství značek na obalech potravin a nápojů vyústilo paradoxně v naprostý opak – totiž k ještě větší dezorientaci. Většina nakupujících sice vnímá, že určitá značka na potravině znamená nějakou garanci, ať již tuzemského původu, regionality nebo třeba bio produkce, jasno o rozdílech mezi značkami ale v řadách spotřebitelů moc není. Paradoxem je také skutečnost, že ochranné značky respektované v rámci celé Evropské unie – tedy Chráněné zeměpisné označení (CHZO), Chráněné označení původu (CHOP) a Zaručená tradiční specialita (ZTS) jsou mezi spotřebiteli nejméně známé, ačkoli právě tato označení poskytují z pohledu použitých surovin, technologií, tradic a původu často největší garanci jedinečnosti a identifikace příslušných produktů v nekonečné houšti nějak označených potravin. Mnoho soutěží, mnoho vítězných piv To je vhodné uvědomit si zejména na příkladu světově zřejmě nejproslulejšího gastronomického produktu naší země – českého piva. Mezi českým pivem a Českým pivem je totiž velmi významný rozdíl. Seriál: I krysy volí české pivo Velké a malé písmeno ve stejném pojmu je přitom v tomto případě daleko srozumitelnějším odlišovacím prvkem než studium všech možných nápisů na obalech potravin včetně éček a áček. Přesto ale většinou spotřebiteli tímto způsobem piva rozlišována nejsou. Což je především dáno tím, že většina lidí v zásadě neví, jaký rozdíl velké a malé „č“ představuje. Univerzálnost pojmu české pivo navíc ještě podporuje množství pivních festivalů a soutěží piv, na nichž se obvykle vyhlašuje nějaké vítězné pivo, takže prakticky každé pivo na našem trhu se pyšní nějakou palmou vítězství. Že by mělo být skutečně ceněné jen pivo, které zvítězí v kategoriích v soutěži pouze jedenkrát do roka vyhlašované Českým svazem pivovarů a sladoven, už přitom málokdo vnímá.

Přečtěte si: Proč mají nepitelná piva tolik ocenění? České pivo s velkým „Č“ Není proto na škodu si připomenout, že právě České pivo s velkým „Č“ je skutečně pravým českým pivem, neboť velké písmeno zároveň znamená, že jde o výše zmiňovanou známku EU – konkrétně o Chráněné označení původu. Ne každé české pivo je tak České pivo – v současné době používá CHZO v ČR jen sedmnáct pivovarů, takže většina druhů piv ve své podstatě klasickým českým pivem oceněným na úrovni EU není. Má to samozřejmě své důvody – k tomu, aby mohlo být nějaké pivo držitelem CHZO a mohlo tedy používat název „České pivo“, musí splnit celou řadu povinností, především pak použití vyjmenovaných surovin a technologií. Klíčovou technologií je přitom výroba takových piv spodním kvašením, pokud se týká senzorických vlastností Českého piva, pak takové pivo má například proti americkému Budweiseru více než dvojnásobný počet jednotek hořkosti a kromě toho je pravé České pivo kyselejší – rozpětí pH činí 4,2 až 4,6. Typickou a jedinečnou vlastností českých piv je také pitelnost způsobující opakovanou chuť pijáka piva na jeho další konzumaci. Jedinečné senzorické (a také pro zdraví prospěšné) vlastnosti Českého piva jsou ovšem dosaženy za cenu vyšších nákladů. Právě proto se mnozí výrobci do označení CHZO nehrnou, protože výsledkem by byla výroba a prodej dražších produktů a v tomto smyslu nižší konkurenceschopnost na nabitém tuzemském pivním trhu. Přesto prakticky každý pivovar v ČR označuje své výrobky jako české pivo s malým „č“, a svým způsobem tak tito výrobci zneužívají CHZO „České pivo“. Pokud bychom přitom rozdíl posuzovali čistě ze známkoprávního hlediska, nesměl by být pojem české pivo v případě, že existuje jasně definovaný pojem „České pivo“, v názvech výrobků, které definici nesplňují, používán. Praktické použití pojmu české pivo by tak mělo zůstat pouze v rovině hovoru. To by však u nás musely seriózně fungovat soudy specializované na známkoprávní problematiku, na což si ale ještě budeme muset počkat. Podpora výrobců pravého Českého piva je tak, stejně jako v jiných případech, především na spotřebiteli. A ten by měl vědět, že pojem CHZO České pivo je na rozdíl od obecného pojmu české pivo garancí toho, co si pod tímto pojmem skutečně představuje, včetně toho, že jde o nepřímou podporu tuzemského zemědělství a našich pěstitelů chmele a ječmene. Za vyšší garance a vyšší kvalitu se ale logicky musí více zaplatit. Jak se čachruje se značením potravin Pečlivější sledování názvů potravin nebo nápojů je přitom v naší zemi obecně podceňovaný rozlišovací znak kvality, možného klamání, původu nebo technologie výroby potravin. Je to škoda, z názvu lze často vyčíst na první pohled více, než z povinně uváděného složení potravin. Třeba v případě uzenářských výrobků. Klasickým příkladem je špekáček, který, pokud je vyráběn v ČR, musí splňovat podle špekáčkové vyhlášky minimální množství obsahu masa, což v případě podobných výrobků s jiným názvem (třeba opékáček) garantováno není. Stejně tak je v případě pojmu „šunka nejvyšší kvality“ zaručen vyšší podíl masa a čisté svalové bílkoviny, než u „šunky standard“. Sledovat jednotlivé pojmy, nebo třeba jen jednotlivá písmenka, se vyplatí už řadu let. V již zapomenutém sporu z roku 2006 mezi dvěma výrobci sýrů Apetito firmy TPK a Apetitto Želetava šlo právě jen o jedno písmeno „t“. Oba zmiňované produkty měly ale jiné složení, jiné balení a byly vyrobeny jiným výrobním postupem… Chytrý nákup: Jak poznat kvalitní potraviny URL| http://www.vitalia.cz/clanky/ceske-pivo-a-ceske-pivo-vite-jaky-je-v-tom-rozdil/

ZBOŽÍ & PRODEJ BOJ O NOVELU 26.6.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 8 Hlavní téma - Férový obchod Andrea Votrubová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zatímco se obchodníci a výrobci domlouvají na samoregulaci obchodních vztahů, poslancům leží na stole novela zákona o významné tržní síle. Chystaná novela zákona o významné tržní síle chce výskyt nekalých praktik ze strany obchodních řetězců sankcionovat až deseti miliony korun nebo v hodnotě 10 % z obratu. OBECNĚJŠÍ DEFINICE Novela také definuje zneužití významné tržní síly obecněji – nově to bude takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Za zneužití významné tržní síly se například považuje uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje, a předloha zavádí i pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. To se nelíbí zejména obchodníkům, kteří jménem Svazu obchodu a cestovního ru chu České republiky poslali premiéru Bohuslavu Sobotkovi dopis, v němž upozorňují na úskalí novely. Především varují, že změna může vést ke zdražení zboží, snížení podílu českých potravin v obchodech, a dokonce i dalším odchodům z trhu. S je -jich argumenty naopak nesouhlasí Potravinářská komora ČR, která se staví na stranu výrobců. „Bu dou-li v obchodě uplatňovány skutečně přiměřené obchodní přirážky, pak může naopak dojít ke zlevnění potravinářských výrobků pro spotřebitele, protože v současné době se obchodní přirážky pohybují od 50 procent u základních potravin až do 150 procent u výrobků s vysokou přidanou hodnotou,“ uvádí ředitelka pro marketing a komunikaci Dana Večeřová. *** ABY NEBYLO TŘEBA REGULACE „Doufám, že iniciativu budou chtít a budou ji brát jako určitou autoritu jak dodavatelé, tak odběratelé, abychom byli třeba za dva nebo tři roky schopni říci, že tady není potřeba regulace ze strany státu a že je možné prostředí kultivovat těmi, kteří v něm dennodenně fungují.“ Marian Jurečka, ministr zemědělství ČR DOMLUVA JE NA NÁS „Dvaatřicet společností dobrovolně řeklo, že chce něco změnit. Upřímně řečeno, při pohledu na reprezentanty vlády, a to není jen situace v České republice nebo v Evropské unii, ale všude ve světě, obchod a obchodní vztah je vztah dvou subjektů a nikde na světě zatím perfektně nefunguje řízení třetí stranou – státem, vládou, mocí. Takže je na nás, abychom se domluvili. Abychom svůj osud vzali do svých rukou.“ Tomáš Kadlec, generální ředitel, Coca-Cola HBC Česká republika ŘETĚZCE SI STĚŽUJÍ PREMIÉROVI Foto popis| O autorovi| Andrea Votrubová, REAGUJTE NA mailto:[email protected]

AGENDA 26.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Z&P 8/15 * 27. 8.– 1. 9. 2015 * Země živitelka ZEMĚDĚLCI S POTRAVINÁŘI Již 42. ročník výstavy zemědělsko- potravinářského sektoru Země živitelka se uskuteční v Českých Budějovicích. Národní dožínky doplní prezentace kvalitních českých potravin, soutěž Zlatý klas a další aktivity. Výstaviště České Budějovice +420 387 714 911 @ info@ vcb.cz http://www.vcb.cz * 29. 8. 2015 * JIP Dragon Cup 2015 SPORT, KULTURA, GASTRONOMIE V loděnici KVS Praha proběhne 4. ročník kulturně-sportovně-gastronomické akce pro nejlepší zákazníky společnosti JIP východočeská. Ve sportovní části se uskuteční závody dračích lodí na Vltavě, kulturu zajistí kromě jiného skupina Turbo. Gastronomickou část obstará Gastro studio JIP a prezentace vyhlášených barmanů, sommeliérů a výčepních. JIP východočeská +420 724 026 646 mailto:[email protected] http://www.jip-potraviny.cz * 9.–12. 9. 2015 * Vietfood & Beverage 2015 a ProPack Vietnam 2015 POTRAVINY, NÁPOJE A OBALY Vietnamská národní veletržní a reklamní společnost Vinexad zve k účasti na 19. mezinárodní výstavě potravin a nápojů Vietfood & Beverage 2015 a 19. mezinárodní výstavě věnované zpracování potravin, obalové technice a zařízení ProPack Vietnam 2015. Místem konání je výstaviště TBECC, Ho Či Minovo Město, Vietnam. Vinexad +84 438 264 668, klapka 435 mailto:[email protected] http://www.vinexad.com.vn * 10. 9. 2015 * Retail Masters Day SPORTOVNÍ DEN MISTRŮ RETAILU Novou podobu dostává letos 12. Retail Masters Day. Tradiční golfový turnaj se mění ve sportovní den, během něhož dostanou příležitost utkat se i příznivci jiných sportů. Vše se odehraje na pražské Zbraslavi a v blízkém Radotíně. Atoz Retail +420 739 467 783 @ johana.brzobohata@ atoz.cz http://www.retailmastersday.cz

VÝZNAM OZNAČENÍ JE ZÁSADNÍ

26.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zachování a podpora tradičních výrobních postupů a domácích ingrediencí – to jsou hlavní důvody pro zavádění takzvaných chráněných označení. Jejich význam je zásadní pro výrobce i spotřebitele. Například jen Chráněné zeměpisné označení (CHZO) České pivo zahrnuje bezmála 80 značek piv vyráběných v tuzemsku. Zároveň se dá očekávat, že zájem o toto označení poroste i v blízké budoucnosti. „Letos plánujeme rozšířit označení CHZO České pivo i na novinky, které chystáme. Vnímáme CHZO České pivo jako nutnost pro vymezení proti jiným, neoznačovaným pivům na trhu,“ říká Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus. CHZO České pivo představuje oficiální uznání toho, že takové pivo je výjimečné a odlišuje se od evropských nebo světových piv. Konzumenti si tak mohou být jisti, že toto označení je zárukou osobité kvality. V očích veřejnosti je u nás nižší povědomí o evropských označeních ve srovnání se značkami, jako jsou Klasa nebo Regionální potravina. Nicméně po dobu komunikace v posledních třech letech dochází k postupnému nárůstu. Navíc bude možné novým způsobem označit potraviny podle jejich tuzemského původu. Ministerstvo zemědělství ČR připravilo vyhlášku, která připouští dvě označení, a to Česká potravina a Vyrobeno v České republice. V případě jednodruhového výrobku, jako je například ovoce, zelenina či mléko, bude označení Česká potravina definovat, že 100 % suroviny bylo vyrobeno přímo na území ČR. U vícedruhových výrobků typu uzenin, kde například koření nelze v tuzemsku vyrobit, dává resort výrobci možnost uplatnit 75 % suroviny na začátku výrobního procesu z komodit, které byly vyrobeny na území Česka. „Pokud výrobce dobrovolně použije toto označení, bude mít zákazník jasnou informaci o tom, odkud daný vý -robek pochází,“ doplňuje ministr Marian Jurečka. U potravin, které není možné vyrobit z domácích komodit, například čokoládových výrobků, bude existovat možnost dobrovolného označení Vyrobeno v České republice, což znamená, že výrobní proces musí proběhnout v tuzemsku. Podrobnosti upravuje vyhláška, která se objeví ve věstníku do konce června. *** ČESKÁ POTRAVINA A VYROBENO V ČR Foto popis|

TĚSTOVINY, RÝŽE A LUŠTĚNINY JSO IN ZBOŽÍ & PRODEJ str. 38 Produkty Pavel Neumann Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

26.6.2015

zpět PŘEHLED TRHU Přes 97 % českých domácností podle průzkumu market & media & lifestyle, který ve třetím a čtvrtém kvartálu loňského roku provedla agentura Median, konzumovalo těstoviny. Nejvíce z nich (35 %) podle zmíněného průzkumu zvolilo k jejich konzumaci značku Panzani. Hned na druhém místě se umístily privátní značky maloobchodních řetězců, které konzumovalo přes 34 % těch domácností, které těstoviny jedí. Přes 33 % jich jedlo Zátkovy těstoviny, více než 32 % Rosické těstoviny a přes 27 % Babiččiny těstoviny. Nejpočetnější skupinu konzumentů těstovin (40,1 %) tvoří domácnosti, které si je dopřávají jedenkrát týdně. Hned za nimi (31,3 %) se umístily domácnosti, kde je na talíři mají 2–3x měsíčně. Více než jedenkrát týdně se jimi živí v 18,5 % a 7,4 % si je dají na talíř alespoň jedenkrát měsíčně. Méně často je do svého jídelníčku zařazuje 1,5 % domácností. Velké oblibě se mezi Čechy těší také luštěniny, jako je hrách, čočka či fazole. Největší počet českých domácností (27 %) je do svého jídelníčku zařazuje 2–3x měsíčně, alespoň jednou měsíčně pak 24,2 %. Méně často než jednou za měsíc se na talířích ocitá 15,3 % z těch domácností, které uvádějí, že

je konzumují, a 4,2 % je jedí 2–3x za týden. Přestože je jich relativně málo (0,3 %), existují také domácnosti, v kterých se jedí luštěniny každý den. Že je do jídelníčku nezařazuje vůbec, uvádí 7,1 %. Rýže se alespoň jednou týdně objeví na jídelním stole ve 41 % českých domácnostech a 2–3x za týden ji konzumuje 26,6 %. Rovných 18 % si ji dopřává alespoň 2–3x za měsíc a jen 5,9 % pouze jednou měsíčně, méně často pak 2,6 %. K zajímavostem patří, že 2,8 % domácností rýži nekonzumuje, ovšem 0,7 % jich uvedlo, že ji do svého jídelníčku zařazuje denně. Zdroj: Median, MML – TGI, 14/III–14/IV Méně telecího a hovězího masa, méně chleba, ale více kuřecího, těstovin a čokolády. Jídelníček Čechů se za 25 let od listopadu 1989 výrazně proměnil. Alespoň podle údajů Českého statistického úřadu o spotřebě. Zatímco v roce 1989 připadalo na jednoho Čecha 13,4 kg drůbežího masa ročně, v roce 2012 (novější data zatím statistici nezveřejnili) to už bylo 25,2 kg – tedy o 88 % více. Zvláště kuřecím masem přitom Češi nahradili hovězí a v menší míře i vepřové. Spotřeba hovězího od konce socialismu klesla o 70 %. Zatímco tehdy připadalo na každého 27,4 kg ročně, nyní je to jen 8,1 kg. Spotřeba vepřového klesla ze 48,1 kilogramu na osobu na 41,3 kg. Výrazně se změnily také přílohy. Průměrná spotřeba těstovin stoupla o téměř 103 % z průměrných 3,5 kg na člověka v roce 1989 na současných 7,1 kg. Spotřeba luštěnin stoupla o 73 %, rýže o 21 %. Odnesly to zejména brambory. Zatímco v roce 1989 připadalo na obyvatele 81,9 kg za rok, nyní je to 68,6 kg. Z dat společnosti Nielsen vyplývá, že všechny přílohové kategorie (těstoviny, rýže a luštěniny) na českém moderním trhu, který zastupují prodejní jednotky nad 400 m2 (Makro vyloučeno), rostou v hodnotě nadprůměrným tempem (+4,3 %). V objemu prodejů roste pouze nejmenší segment nudlí, kde lze pozorovat rostoucí oblibu asijských variant v českých kuchyních. „Všechny přílohové kategorie mají vysoký podíl privátních značek, které tvoří až třetinu prodejů. Ve všech případech ale podíl privátek klesá a rostou značkové produkty,“ komentuje situaci Lucie Lejčková, consultant společnosti Nielsen. Silnou pozici privátních značek těstovin dokládá také Martina Heřmanská ze Spotřebitelského panelu GfK: „Privátní značky mají v porovnání s průměrem rychloobrátkového zboží nadprůměrný podíl. Na nákup vlastních značek řetězců vydají domácnosti skoro dvě pětiny svých výdajů za těstoviny.“ Z dat společnosti Nielsen vyplynulo, že za posledních 12 měsíců (5/14 – 4/15) se na českém maloobchodním trhu prodalo 33 343 tun těstovin, což představuje proti stejnému období před rokem pokles o 2,6 %. „Rostou zejména kvalitnější semolinové těstoviny tvořící dvě třetiny celé kategorie, zatímco těstoviny z obyčejné pšenice klesají,“ popisuje situaci na trhu Lucie Lejčková. To ostatně dokládají hodnoty prodejů, které ve srovnání s předešlým obdobím zaznamenaly růst o 3,8 %. Jak již bylo výše zmíněno, jak co do objemu, tak i do hodnoty prodeje se daří nudlím, které meziroční objem prodejů zvýšily téměř o 10 %, a hodnotu dokonce o 12,3 %. Druhou příčku za těstovinami si podle Spotřebitelského panelu GfK drží rýže, která tvoří zhruba třetinu z prodané hodnoty všech příloh (těstoviny, rýže, luštěniny a směsi v prášku). Jedna domácnost spotřebuje zhruba 6 kg za rok. Převážnou většinu tvoří rýže základní. Speciální rýže na rizoto či jinak ochucené rýže prozatím oslovily jen zhruba 15 % populace. Ostatní druhy rýže si spotřebitelskou základnu teprve budují. Jak dokládají data Nielsenu, rýže roste v hodnotě (+4,6 %) a v objemu jen mírně klesá (-0,7 %). „Češi upouštějí od rýže ve varných sáčcích, ze sypké rýže roste nejvíce basmati a jasmínová,“ doplňuje Lucie Lejčková. Luštěniny, které z hodnotového koláče výdajů za přílohy tvoří podle Spotřebitelského panelu zhruba desetinu, si ročně koupí přes 70 % populace. „Čočka se objevuje v nákupech českých domácností nejvíce ze všech luštěnin, druhou nejoblíbenější luštěninou je hrách. Luštěnin české domácnosti spotřebují ročně jen zlomek v porovnání s těstovinami, a to zhruba 2,4 kilogramu na domácnost,” říká Martina Heřmanská. Luštěniny jsou nejmenší z přílohových kategorií podle dat společnosti Nielsen, v objemu klesají o 1,8 %, ovšem cenová hladina roste o 5,6 %. „Nejvíce rostoucími segmenty jsou cizrna, červená čočka a barevné fazole,“ uzavírá Lucie Lejčková. *** ROSTOU SEMOLINOVÉ TĚSTOVINY ŽIVOTNÍ STYL PŘEJE LUŠTĚNINÁM „Kategorie rýže nevykazuje meziročně významnější změny, nicméně v kategorii luštěnin a speciálně

produktů racionální výživy je patrný nárůst. Tento trend potvrzuje zvyšující se zájem českých spotřebitelů o výrobky zdravé výživy, který je zřetelný především v posledních dvou letech.“ Miroslava Machů, brand manager, Podravka – Lagris ODBORNÍCI DOPORUČUJÍ VÍCE LUŠTĚNIN Luštěniny patří k potravinám, které se konzumují již po tisíciletí. Spotřeba luštěnin v Evropě je nižší než v ostatních částech světa, přičemž existují velké rozdíly mezi jednotlivými evropskými státy – nejvyšší spotřeba je v jižních státech Evropy. Podle Food and Agriculture Organization of the United Nations se spotřeba luštěnin v různých státech světa pohybuje od 2 do 20 i více kg na osobu za rok. Průměrná spotřeba ve světě je 7 kg na osobu a rok (v Evropě je to 3,5 kg, v Africe 9 a v Indii 14 kg). V České republice byla v roce 2012 spotřeba 2,6 kg. Spotřeba kolísá velmi nepatrně od roku 1954, kdy byla poprvé zveřejněna spotřeba luštěnin v tehdejším Československu, která činila 2 kg. Zvýšení spotřeby luštěnin je součástí výživových doporučení World Health Organization i Výživových doporučení pro obyvatelstvo České republiky, které vydala Společnost pro výživu. * ČÍSLA: 98,0 % Čechů uvádí, že do svého jídelníčku zařazuje těstoviny. Preference různých druhů těstovin, v % obyvatel, kteří je konzumují (Pokud jíte těstoviny, konzumujete klasické, jako jsou nudle, vřetena či kolínka, nebo rádi vyzkoušíte a jíte i další druhy, například italské či rýžové těstoviny nebo kuskus?) 94,0 % obyvatel České republiky pravidelně konzumuje luštěniny. Preference různých druhů luštěnin, v % obyvatel, kteří je konzumují (Pokud jíte luštěniny, konzumujete klasické, jako je hrách, fazole či čočka, nebo rádi vyzkoušíte i další méně obvyklé druhy, jako je cizrna, červená čočka či méně známé druhy fazolí?) 98,0 % českých spotřebitelů pravidelně konzumuje rýži. Preference různých druhů rýže, v % obyvatel, kteří ji konzumují (Pokud jíte rýži, konzumujete její klasickou variantu, nebo rádi vyzkoušíte také některé exotičtější druhy, jako je kulatá, jasmínová, případně některá speciální?) Zdroj: IBRS, 2015 OBSAH Těstoviny, rýže a luštěniny jsou in Téměř 100 % českých domácností deklaruje, že pravidelně konzumuje těstoviny, rýži a luštěniny. To samo o sobě něco vypovídá o tom, jak výrazně se v posledních letech změnily přílohy podávané na stolech českých domácností. Hegemonie brambor je i díky měnícímu se životnímu stylu tuzemských spotřebitelů historií. – str. 38 Životní styl nahrává zdravým přílohám Je to zejména snaha o zdravý životní styl, díky němuž Češi začínají přemýšlet o nových druzích luštěnin, těstovin a rýže. V některých případech jde vlastně o návrat starých tradičních plodin. – str. 40 Produkty podporuje televize, ochutnávky i web I když je velmi dobrým komunikačním nástrojem šuškanda, pro těstoviny, rýži a luštěniny se jeví jako mnohem efektivnější ochutnávky, případně vhodně zvolený marketingový mix. – str. 43 Tradiční trh si žádá tradiční produkty Někteří výrobci nepovažují za příliš důležité přistupovat k modernímu trhu jinak než k trhu tradičnímu. Jiní vidí potenciál v obou typech, a to především v přizpůsobení se velikostí balení. – str. 44 Foto popis|

DOZRÁL ČAS PRO NEKONEČNOU ETIKETU 26.6.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 54 Vybavení obchodu

Pavel Neumann Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět SPOTŘEBNÍ MATERIÁL Z hlediska technického vybavení prodejny přispívají k jejímu plynulému provozu nejen kvalitní přístroje, ale také správně zvolený spotřební materiál. Díky nižším gramážím pokladních pásek je obsluha nemusí příliš často vyměňovat a moderní technologie linerless zase přinášejí úspory, protože velikost etikety umějí přizpůsobit rozsahu tištěných informací. Etikety nejsou jen obyčejné nálepky jednoho druhu, ale existuje jich celá řada. Rozlišujeme etikety papírové, plastové či speciální. Pro potřeby etiketování v potravinářství jsou podstatné termoetikety, které se vyrábějí na termocitlivý materiál, nezbytný pro následný dotisk u zákazníka. Zařízeními pro dotisk jsou většinou váhy s termotiskárnou, termotiskárny nebo etiketovací stroje a automatické linky. Termoetikety jsou buď z matného, nebo z hlazeného materiálu. Matná etiketa, známá pod označením Eco, se používá k výrobě čistých bílých nebo jednoduchých jedno- až tříbarevných termoetiket. Tento druh etiket nachází své uplatnění v obsluhovaných úsecích. Etiketa z hlazeného materiálu, které se také někdy říká Top, je většinou vícebarevná. Tam, kde dříve stačila jednobarevná etiketa s texty, se dnes používá již exkluzivní grafika. Tyto varianty lze na trhu najít jak lakované, tak nelakované. U nelakovaných se stále častěji využívá hlazený povrch, a to především pro svou skvělou vlastnost, která zaručuje prodluženou životnost tiskové termohlavy. PŘEVLÁDÁ TERMOTISK Je třeba připomenout, že v naprosté většině případů se dnes v obchodech setkáváme s tiskem na termocitlivý papír. „Jako důvod jeho rozšíření vidím rychlost a kvalitu tisku, jednoduchost zařízení a minimální náklady na servis a opravy tiskáren,“ vysvětluje Vlastimil Halberštát, jednatel firmy Halberštát – servis. Stále je možné se setkat také s termotransferovým tiskem, který je například často využíván při tvorbě cenovek. Jde o nepřímý druh tisku, přičemž u této techniky je grafický motiv vytištěn nejdříve na speciální přenášecí fólii a teprve z ní je prostřednictvím působení tlaku, a hlavně tepla (od toho je ostatně odvozen i jeho název, termotransfer = tepelný přenos), přenesen na povrch finálního nosiče. Tímto nosičem může být papír, potištěn ovšem může být také textil, plasty či porcelán. „Ano, tento způsob tisku se stále používá, vzhledem ke svým nevýhodám ale už ustupuje,“ konstatuje Martin Pastor, sales manager retail společnosti Bizerba Váhy a Systémy. Jak ale upozorňuje Irena Petříková, sales consultant společnosti Wincor Nixdorf, své opodstatnění stále má, protože v některých případech ani jiná možnost než tisknout termotransferem neexistuje. FUNGUJÍ I STARŠÍ TECHNOLOGIE Praxe dokládá, že v provozu jsou stále také některé tiskové techniky, jejichž technologii můžeme považovat za dávno překonanou, takže z běžného života již prakticky vymizely. I když již skutečně jen minimálně, ale přesto se stále ještě používají klasické papírové kotoučky, a to u starších variant klasických pokladen a pokladních systémů. „U restauračních systémů se někdy používají jehličkové tiskárny pro tisk objednávek v kuchyni, aby kuchař slyšel, že přišla objednávka,“ poukazuje Vlastimil Halberštát. Jak ale připomíná, také nové termotiskárny umějí při tisku spustit zvukovou signalizaci jako upozornění na vytištěný text. ROZŠIŘUJE SE LINERLESS Z hlediska materiálů se dnes můžeme setkat s etiketami papírovými či fóliovými pro krátkodobé označování spotřebního zboží a potravin nebo také s etiketami durables, které jsou odolné vysokým teplotám, chemikáliím a vodě. Do náročného prostředí jsou také určeny například termoetikety s ochrannou bariérou (případně i lakem) pro ochranu tisku mechanicky, před vlhkem a mastnotou, ale mají zároveň i silnější přilnavost, takže jsou použitelné i do mrazu. Co do techniky tisku nacházejí největší uplatnění dva druhy etiket, a to termoetikety s přímým tiskem a papírové etikety, na které se tiskne pomocí termotransferu. Obě tyto etikety však mají daný pevný rozměr v obou hodnotách. Zcela zvláštní kategorií je linerless, což je variabilní etiketa, která má danou pevnou šíři, ale její délka se mění v závislosti na délce tištěného textu. V praxi bývá také často označována jako nekonečná etiketa.

Ta přináší řadu výhod, a to zejména v souvislosti s novým nařízením o označování potravin. Údaje na etiketách a obalech musí od prosince loňského roku splňovat určité podmínky. Zavádí se minimální velikost písma 1,2 mm v případě, že největší plocha obalu přesahuje 80 cm2. Pokud se naopak jedná o plochu menší než 80 cm2, postačí uvést údaje o velikosti nejméně 0,9 milimetru. Další důležitou inovací v označování jsou alergeny. Ty musí být na první pohled od ostatních složek odlišeny, aby spotřebitel nepřehlédl, že daná potravina obsahuje látku vyvolávající alergie. Nařízení není v označování konkrétní. Potravinářská komora České republiky doporučuje napsat alergeny tučným písmem, podtrhnout, dát do rámečku nebo zvýraznit inverzně. Naopak se nedoporučují odkazy hvězdičkou, změnou fontů či barvy písma. TISKNĚTE MODERNĚ A ÚSPORNĚ Běžně se do tiskárny, která je připojena nebo je již součástí vážicího a etiketovacího zařízení, vkládají kotoučky s etiketami o jedné velikosti. Pole vhodné pro tisk je již před tiskem jasně definováno a nelze ho měnit. Velikost běžné etikety tak nelze zmenšovat či naopak zvětšovat podle obsahu a délky tištěného textu –, tedy jak je u daného produktu třeba. Pokud je zapotřebí jiný formát, je nutné kotouč vyměnit. To zabírá především čas a v neposlední řadě je nutné mít na skladě různé formáty etiket, které zabírají místo. Navíc jsou klasické termoetikety v kotouči na nosném papíru, ze kterého se následně odlupují. Mezi jednotlivými nalepenými etiketami existují také detekční mezery, takže z každého spotřebovaného kotouče vznikne logicky mnoho odpadu, jehož se obchodník musí zbavit. S tím vším je konec. Moderní rychlé etiketovací váhy a balicí stroje mají již integrovanou tiskárnu v provedení linerless. Jedná se o zařízení, které se díky svým ekonomickým a ekologickým vlastnostem u obchodníků začíná těšit čím dál tím větší oblibě. Výjimečnost spočívá v již zmiňovaných nekonečných etiketách, kdy má pole pro název výrobku a jeho složení dynamickou velikost. Velikost pole se tak přizpůsobuje potřebnému počtu znaků. Jak je to možné? Mohou za to dvě technologické inovace: Tou první je kotouč, který má etikety vcelku, bez nosného papíru i detekčních mezer, a druhou je automatické uříznutí etikety za vytištěným textem (automatické přizpůsobení její délce). Díky hladkému řezu je možné vytvářet etikety různých délek, a to z jedné role, aniž by bylo nutné vyměňovat kotouče. Stejně tak je možné s moderní tiskárnou učinit přítrž plýtvání bílou nevyužitou plochou na velkých etiketách, pokud je popis některých produktů kratší. S tím jde ruku v ruce úspora nákladů na etikety, protože jedním kotoučkem linerless provozovatel získá až o 30 % více etiket než se stejně velkou rolí, kterou používal doposud. A protože se takto výrazně zvýší počet etiket z jednoho kotouče, sníží se také požadavky na úložný prostor nebo náklady na dopravu. Bude totiž zapotřebí méně rolí. STANDARDY URČUJÍ VÝROBCI ZAŘÍZENÍ Pokud pomineme skutečnost, že linerless technologie na své masové rozšíření teprve čeká, je možné na trhu najít etikety do určité míry standardních rozměrů. Jak ale upozorňuje Martin Pastor, obecně je na tuto oblast možné nahlížet spíše z pohledu masovosti rozšíření: „Existují určité rozměry, o kterých by se vzhledem k rozšíření jejich používání dalo uvažovat jako o standardu. Jedná se například o rozměry 58 x 43 mm, 58 x 53 mm a několik dalších. Myslím si ale, že vzhledem k měnící se legislativě v oblasti označování se budou měnit i velikosti etiket, a tím se změní také rádoby standardní rozměr.“ U pokladních pásek situace tak jednoznačná není. Záleží na šíři tiskárny u dané pokladny nebo váhopokladny. Většinou se setkáváme se šíří 57 mm a 71 mm, ale najdeme i prodejní místa, kde se používají pokladní pásky mnohem užší. Zde si musí každý obchodník zvolit pásku podle svých potřeb a podle šíře tiskové hlavy na svém zařízení. Většina starších pokladen a váhopokladen má šíři dva palce, moderní zařízení nabízejí ve standardu již tři palce. Jisté standardy dnes můžeme najít také v oblasti etiket určených pro logistiku, a jak připomíná Irena Petříková, mnohá zařízení disponují volitelným formátem etiket. Podle slov Přemka Veselého z oddělení podpory prodeje společnosti Novum, dnes určují standardní formáty zejména velcí výrobci svými zařízeními. Viditelným trendem je pak rozšiřování počtu formátů, a to zejména s ohledem obsah na ně tištěný. KVALITA OBVYKLE SOUVISÍ S CENOU Na trhu lze najít mnoho etiket v mnoha cenových úrovních v závislosti na použitých materiálech a

technologiích. Je však třeba si uvědomit, že kvalita obvykle souvisí s cenou. Ne vždy je však nutné používat nejdražší produkty, a to zejména v případě, pokud se jedná o krátkodobé použití. S tímto případem se můžeme setkat například v obsluhovaných úsecích, kdy personál etiketu na váze vytiskne, nalepí ji na zabalené zboží a zákazník s ní dojde k pokladně, kde její životnost končí. „Na etiketu určenou k přelepení obalu zakoupeného zboží a následnému přečtení čárového kódu pokladnou nebudou kladeny takové nároky jako na etiketu do vlhka, popřípadě do mrazu, nebo na etiketu určenou k přímému styku s masem,“ vysvětluje Martin Pastor. Další kapitolou jsou etikety určené k upoutání zákazníkovy pozornosti. Jedná se zpravidla o několikabarevné lakované etikety z těch nejkvalitnějších, a tedy i dražších materiálů. Mnoho rozdílů však najdeme nejen v materiálu etiket, ale také v použitých lepidlech. Odlišnosti je možné najít i v oblasti pokladních cívek. Pokud pomineme vlastní kvalitu použitého papíru, která zahrnuje jeho povrchovou úpravu, prašnost a savost, je dalším hlavním ekvivalentem ceny vlastní návin kotouče, použitá dutinka a gramáž papíru. „Zde jsou v mnoha případech zákazníci klamáni, protože na rozdílu návinu, použité dutince nebo gramáži je mnohdy rozdíl v řádu mnoha metrů. Tím sice zákazník na koupi kotoučku ušetří, ovšem nakonec má provoz daleko dražší,“ upozorňuje Vlastimil Halberštát. VYŠŠÍ INVESTICE ZVYŠUJE ŽIVOTNOST Ikdyž podle Ireny Petříkové není hlavním kritériem při výběru hardwaru spotřební materiál, jistý ohled by na jeho následné doplňování noví majitelé brát měli. „Ano, určitě by se měli v prvním případě zajímat o délku poskytnuté záruční doby na zařízení či na historii kupované značky, ale neměli by opomíjet ani použitou šíři pokladní pásky či vlastní provedení zařízení. Vždy vychází podstatně laciněji standardní šíře pásek než jakýkoliv nestandard,“ upozorňuje Vlastimil Halberštát. U zařízení je podle něj potřeba mít dále na mysli také používání hybných částí, jako je střihací mechanismus tiskárny či motor, který ji pohání. Na českém trhu bohužel existují také přístroje, které mají například střihač v plastovém provedení nebo použitý materiál nedostatečně odolný, což platí samozřejmě i o použitém motoru tiskárny. Pokud do takové tiskárny zákazník začne používat ekonomicky výhodný maximální návin kotouče, motor během několika týdnů odejde. Potenciální majitelé by také měli dát na reference na jednotlivá zařízení. Přístroje s nejnižší pořizovací cenou nemusí být nutně provozně nejvýhodnější, neboť pokud se náklady následně sečtou, může se ukázat, že levnější zařízení je vlastně podstatně dražší. „V tomto případě se jedná zejména o životnost tiskových hlav, kde je největším problémem prach. Z mnoha levných etiket se i při samotném posunu tiskárnou uvolňuje velké množství prachu, který pak ničí tiskové hlavy. I zde platí, že to nejlevnější nemusí být nejvýhodnější. Výměna tiskové hlavy stojí nemalé peníze a mnoho provozovatelů si leckdy neuvědomí, že si vlastně zařízení sami ničí nevhodně zvoleným spotřebním materiálem,“ varuje Martin Pastor. Investice do kvalitnějších etiket se vrátí delší životností tiskáren. *** ECO NEBO TOP DEJTE NA REFERENCE FORMÁT JE VOLITELNÝ VELIKOST STANOVÍ POČET ZNAKŮ Foto popis| O autorovi| Pavel Neumann, REAGUJTE NA mailto:[email protected]

Zdraví LETNÍ STŘEVNÍ PROBLÉMY: poradíme, jak se jim vyhnout 26.6.2015 Zdraví str. 10 Aktuálně Kristina Procházková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět LÉTO JE SEZONA VÝLETŮ, KOUPÁNÍ, EXOTICKÝCH DOVOLENÝCH, A TAKÉ STRAVOVACÍCH HŘÍCHŮ V PODOBĚ ZMRZLIN NEBO OPULENTNÍCH HODŮ U GRILU. TYTO ZÁŽITKY OVŠEM MOHOU PŘINÉST NEPŘÍJEMNÉ NÁSLEDKY V PODOBĚ ZAŽÍVACÍCH POTÍŽÍ. VĚTŠINĚ Z NICH SE PŘITOM DÁ PŘEDEJÍT. Téměř polovina Čechů se loni vydala na dovolenou k moři do teplých krajů. „Na dovolené v Egyptě jsme byli třikrát a pokaždé jsme měli trávicí problémy – faraonova pomsta je opravdu spolehlivá,“ popisuje čtyřicetiletý Michal své zkušenosti z dovolené. „Snažili jsme se jíst opatrně, nedávali jsme si točenou zmrzlinu ani led do nápojů, vodu jsme kupovali v lahvích, při jednom pobytu jsme si dokonce i dezinfikovali příbory v restauraci, ale nepomohlo to… Já i manželka jsme na každém pobytu strávili den na záchodě. Naštěstí jsme neměli bolesti ani teploty, byl to jen prostý jednodenní průjem, ale kdyby se nám termínově strefil do celodenního zájezdu k pyramidám, byl by to asi průšvih,“ konstatuje. LUXUS NENÍ ZÁRUKA Michal a jeho žena nejsou sami, kdo se na dovolené u moře podrobně seznamují s místními toaletami. Trávicímu traktu tam totiž hrozí hned dvojí nebezpečí: nezvyklí noví obyvatelé a nestřídmost při stravování. Vždyť odolat nabídce all inclusive ve čtyřhvězdičkovém hotelu je tak těžké… „All inclusive může přispět k obezitě, ale i ke vzniku akutní pankreatitidy, žlučníkovým záchvatům, dekompenzaci cukrovky,“ vypočítává doktor Pavel Kohout, vedoucí výživového centra Thomayerovy nemocnice, co se kromě běžného přejedení může člověku stát, když bude nepřiměřeně využívat neomezené konzumace v hotelu. Riskantní je ale také vystavovat se zbytečně netradičním specialitám, na něž není náš trávicí systém zvyklý, nebo bakteriím – pokud si tedy například pořídíte ovoce na trhu, nepomůžete si, když ho umyjete vodou z kohoutku. „Nákup na trhu v lokalitách, kde je riziko infekčních komplikací, především průjmů, ale případně i infekční žloutenky typu A, je nerozum,“ říká kategoricky docent Kohout. RIZIKOVÁ VODA, ALE I DOMÁCÍ GRILOVAČKA Rizika vody, která může být infikovaná bakteriemi, jsou dobře známá: varování před konzumací nápojů s ledem nebo nebalené zmrzliny jsou při cestách na jih základním upozorněním pro cestovatele. Například zmrzliny ze stánku se ale ve většině středomořských destinací nemusíte bát. „Já osobně bych si ji klidně dal v Itálii, ve Španělsku, ve Francii, v Portugalsku, v Řecku, v Chorvatsku nebo v Bulharsku. Asi bych se bál na severu Afriky – v Egyptě nebo Tunisku, tam bych využil balené zmrzliny i vody,“ popisuje vlastní přístup odborník na výživu. Zkazit si trávení ale můžete i v Česku: ať už tím, že se přejíte na grilovačce, nebo tím, že si dáte jídlo infikované některou z nepříjemných bakterií (viz box). Problémy přitom nemusí udělat jen majonézové chlebíčky, které se celý den vyhřívaly ve stánku na slunci, nebo zmrzlina z vajec nakažených salmonelou. „Problém je i se stafylokokovou enterotoxikózou – tedy pokud se dostane hnis z kuchařovy ruky do jídla. Opatrně s uzeninami, které se v létě kazí mnohem rychleji. Pozor i na grilování, respektive na ryby a kuře, nebezpečné je, pokud dojde k rozmrazení, a pak případně k novému zmrazení,“ vypočítává doktor Kohout. KDYŽ UŽ PRŮJEM UDEŘÍ Pokud se vám stane, že vás průjem postihne, nemusíte hned propadat panice. Základem je nasadit trávicímu traktu šetřící režim a doplňovat tekutiny. Nevadí, když třeba den nebudete jíst, a když už ano, dejte si jen potraviny bez tuků a cukrů: suchary, čaj, suchou rýži, zralé banány, a když už cukr, tak jenom hroznový. Dbejte ovšem na pitný režim! Je potřeba vypít dva až tři litry tekutin, a to i v případě, že vás postihlo i zvracení a i čistá voda vám dělá potíže, pít prostě musíte. Ideální je podávat nápoje po lžičkách, lépe studené, a to buď vodu (minerálku), nebo černý čaj, případně můžete zkusit colu – limonády a džusy obecně ale nejsou vhodné. NÁ· TIP: Při průjmu je dobré tělu dodávat i minerály, které s tekutinami z těla odcházejí. V lékárně můžete pořídit speciální přípravek pro remineralizaci těla, nebo si můžete léčivý nápoj sami připravit: na litr převařené vody přidejte osm lžiček cukru, lžičku soli a šťávu ze dvou pomerančů (nebo neslazený ovocný džus). Pokud by průjem provázely horečky či intenzivní bolesti nebo pokud by trval několik dnů, je potřeba

vyhledat lékaře – a to i v případě, že jste v cizině a do místní nemocnice se vám právě nechce. „Problémy hrozí, pokud má pacient v horkém počasí deset nebo více průjmovitých stolic denně, a to po několik dnů, případně pokud zvrací,“ vysvětluje docent Kohout, kdy je na místě vyhledat ošetření. KDO BY SI MĚL DÁVAT NEJVĚTŠÍ POZOR? Zvláště obezřetní by při průjmovém onemocnění měli být lidé, kteří užívají některé léky, nebo diabetici. „Pokud pacient užívá diuretika, například u srdečního selhání nebo hypertenze, měla by být vysazena, podobně i další léky snižující krevní tlak. Také diabetici by měli být opatrní, pokud sníží při průjmu příjem stravy, měli by jít k lékaři nebo léky – inzulin či perorální antidiabetika – vysadit,“ radí docent Kohout. Odborníci také radí opatrnost při použití léků, které jen zastavují trávení: mohou vám krátkodobě ulevit od příznaků, například pokud se chystáte cestovat domů amáte před sebou hodiny v dopravním prostředku, mohou se ale užívat maximálně dva dny a při infekčním průjmu mohou celkový průběh onemocnění i zhoršit. A jak to letos plánuje Michal s rodinou? „Máme tříletou dceru, jedeme s ní na dovolenou do ciziny poprvé. Rozhodně nechceme riskovat, že se jí tam rozloží trávení: neuhlídáme ji, aby sem tam nestrčila něco do pusy a podobně. Proto pojedeme do Evropy – do Řecka nebo na Kanárské ostrovy,“ popisuje. Varování před konzumací nápojU s ledem nebo nebalené zmrzliny jsou pfii cestách na jih základním upozornuním pro cestovatele. 5 + 5 tipU pro lep›í trávení 1. Jezte malé porce a častěji. I pokud vyrazíte na piknik nebo na grilovačku, dejte si svého oblíbeného jídla jen malou porci na začátku akce, a pak postupně přidávejte po troškách. 2. Nespěchejte. Jednak se samotným jídlem: krájejte si ho na malé kousky, každý pečlivě rozžvýkejte – usnadníte tím žaludku a střevům trávicí proces. Za druhé: pokud sportujete, dejte si po cvičení aspoň hodinovou pauzu, než se pořádně najíte. 3. Skladujte jídlo správně. Horké jídlo má být horké, studené opravdu chladné, a pokud si nejste jisti, jak na tom je, raději ho vyhoďte. Jídlo, které se rychle kazí, by mělo být vystaveno pokojové teplotě nanejvýš dvě hodiny. 4. Vyhněte se kyselým a smaženým jídlům. Mastné a kyselé (smažený sýr, citrusy, rajčata, cola apod.) mohou způsobit pálení žáhy; sycené nápoje zase mohou přispět k plynatosti. I kořeněná jídla mohou některým lidem způsobovat potíže. 5. Hlídejte si pitný režim. Pijte pokud možno postupně, pomalu a před tím, než dostanete žízeň; pokud vypijete láhev vody naráz, hrozí, že spolykáte vzduch a budete trpět nadýmáním. 6. Pokud už máte podrážděný žaludek, zkuste bylinky: žaludeční čaj či kapky; pomoci ale může také ananas nebo zázvorový čaj. 7. Když zvracíte nebo máte průjem, snažte se zavodňovat: dávejte si pití po lžičkách, ideálně ledovou vodu nebo případně colu. Bez jídla se na pár hodin obejdete, vodu ale tělo potřebuje. 8. Vyhýbejte se intenzivním pachům. Když máte podrážděný žaludek, může se vám zase udělat špatně. 9. Vyhýbejte se dráždivým nápojům: žaludek vám mohou znovu rozhoupat káva, alkohol nebo sycené nápoje. Pozor také na léky, některé běžně užívané medikamenty jsou pro trávicí trakt zátěží (například aspirin některým lidem může neudělat dobře). 10. Pokud chcete pomoc z lékárny, poraďte se s lékařem nebo alespoň s lékárníkem, jaký přípravek pro vás bude vhodný: existuje celá řada léků proti překyselení žaludku, proti průjmu a podobně. Doc. MUDr. PAVEL KOHOUT, Ph. D., vedoucí oddělení Thomayerovy nemocnice ZEPTALI JSME SE ZA VÁS Cestovní kanceláře v jižních zemích doporučují klientům, aby si kupovali místní přípravky proti průjmu, že tuzemské neúčinkují. Je to pravda, nebo je lepší si doma koupit medikamenty a nemuset v letovisku pátrat po lékárně? Vhodné je užívat preventivně probiotika, ideálně směsná – to znamená s více druhy probiotických bakterií. Bakterie v těchto oblastech jsou skutečně odlišné od těch našich: zatímco místní je tolerují, náš trávicí trakt je osídlen jinými mikroby a ty mu mohou dělat problémy. Pokud se objeví průjem, je možné zkusit přivezené preparáty, ale dobře skutečně fungují místní antibiotické směsi. CO SI PAMATOVAT Nejběžnější střevní infekce v Česku a jak je poznat: je nejčastější, provázejí ji bolesti svalů a kloubů, * Kampylobakterióza: křeče v břiše a horečka, a samozřejmě průjem; obvykle ji člověk chytí potravin, nejčastěji jde o drůbež; šíří se nejvíce z kontaminovaných z jídel typu fast food – grilované kuře, gyros, hamburger a podobně. * Salmonelóza: projev uje se nevolností, bolestí hlavy, horečkou, opakovaným potravin, výjimečně z člověka na

člověka; zdrojem jsou syrová nebo polosyrová zvracením, průjmem; šíří se nejčastěji z kontaminovaných * Stafylokoková enterotoxikóza: projevuje se jako náhlá nevolnost, vejce a výrobky z nich, zmrzlina, maso a masné výrobky. křeče v břiše, zvracení, vodnaté průjmy, obvykle odezní po jednom až dvou dnech; poměrně častá ve školních jídelnách, na školách v přírodě či táborech; k nákaze dochází požitím potraviny, která byla kontaminována stafylokoky (např. z hnisavého ložiska u člověka, který potraviny připravuje) mikrobů; může jít například o bramborový salát nebo masové a po určitou dobu uchovávána za podmínek umožňujících namnožení polévky skladované delší dobu před konzumací. Foto popis| 1 Sirup Fructolax Ovoce & Vláknina – kombinace ovocných složek pomáhá při zácpě, podporuje trávení, udržuje zdravou střevní mikroflóru a správnou činnost střev. Vhodný pro dospělé a děti od jednoho roku. 155 Kč. 2 Loperon cps – k léčení průjmu v případech, kdy není možné léčit vlastní příčinu onemocnění. 75 Kč. 3 Tums Dobré zažívání – obsahuje pH neutralizační vápenatou sůl; vápník přispívá k normální funkci trávicích enzymů. 60 Kč. 4 Fytos Žlučníkové kapky – zmírňují křeče hladkého svalstva žlučových cest, mají povzbudivý vliv na tvorbu a vylučování žluči a působí protizánětlivě a dezinfekčně. 95 Kč. 5 IMODIUM – k symptomatické léčbě akutního a chronického průjmu, redukuje počet stolic, objem stolice a upravuje její hustotu. 96 Kč. 6 Rosen Gasterin gel 20 sáčků – přípravek při pálení žáhy s vanilkovou příchutí. Neutralizuje žaludeční kyseliny. 95 Kč. 7 Tammex family plus – univerzální a šetrný přípravek proti průjmu. Obsahuje přírodní jíl a prebiotickou vlákninu pro větší ochranu průjmem namáhaných střev. 149 Kč. Foto autor| foto: Shutterstock a archiv redakce

Zemědělec Chtějí změnu podmínek Zemědělec str. 1 Titulní strana Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.6.2015

zpět Připravované nastavení dotačních podmínek z národních peněz v Programu rozvoje venkova na léta 2014 až 2020 nepomůže rozvoji venkova ani udržitelnému zemědělství, ale pomáhá hlavně gigantickým projektům. Ve společné tiskové zprávě to tvrdí dvanáct nevládních zemědělských organizací. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky ale na peníze z tohoto programu dosáhnou i drobní farmáři. Agrární komora ČR ani Zemědělský svaz ČR se stanoviskem zmíněných dvanácti nevládních organizací nesouhlasí. „Ministrem zemědělství Marianem Jurečkou předem deklarované výrazné upřednostnění menších projektů a s tím souvisejících zjednodušených podmínek, které budou znamenat přínos pro venkov, zůstává reálně pouze v rovině slibů, stejně jako podpora ekologického zemědělství, znevýhodněných oblastí (LFA) či mladých zemědělců,“ uvádí tisková zpráva. Podle jejích signatářů není pro více než 19 tisíc zemědělců s výměrou do 150 hektarů dostatečná navrhovaná podpora projektů do milionu korun ve výši pouhých deseti procent z celkové obálky přesahující částku 3,2 miliardy korun pro první kolo žádostí. Stejně tak jim schází výrazná preference v rámci bodového zvýhodnění projektům do pěti, resp. deseti milionů korun, které budou tvořit těžiště podpor v rámci PRV. „Naopak je na základě lobbistických tlaků protlačován neadekvátní prostor pro gigantické projekty až do 150 milionů korun, které v budoucnu často vytvoří jen další zátěž pro daná území, tj. obec i krajinu, a nemohou nijak pozitivně pomoci ke zlepšení současných problémů, které ve zprůmyslněném zemědělství a na vylidněném venkově dlouhodobě panují,“ píše se ve zprávě. (Pokračování na str. 3) Chtějí změnu ... (Dokončení ze str. 1) Aktuální nastavení nových podmínek PRV proto signatáři považují za nedostatečně projednané a nepřipravené a požadují jeho změnu ve prospěch skutečného rozvoje venkova, postaveného na podpoře malého a středního podnikání.

Podle ministra zemědělství ale budou moci farmáři žádat v rámci větších projektů i o menší obnosy peněz. „Průměrná velikost projektu za posledních sedm let byla 1,7 milionu korun, takže i ostatní obálky, tedy do pěti milionů korun a do 150 milionů korun, nejsou uzavřeny pro malé a střední zemědělce. Dnes, i když děláte rekonstrukci kravínu pro sto krav, tak se pohybujete v částce nad pět milionů korun,“ řekl ministr. Dodal, že při žádosti do alokace do pěti milionů i nad pět milionů korun platí, že pokud je bodový součet stejný, pak se postupuje od nejmenšího projektu k největšímu. Jde tedy podle něj evidentně o zvýhodnění malých a středních podnikatelů. „Navíc se jedná o návrh. Po příjmu žádostí jsme připraveni upravit alokace v rámci PRV. Zavádíme zcela novou speciální obálku pro malé zemědělce, kteří nebudou muset předkládat posouzení finančního zdraví podniku,“ uvedl Jurečka. Podle jeho slov také dosud nemohli zemědělci kombinovat dotaci z PRV s úvěry z dotací úroků. Nově mohou, takže si lze na financování části investice vzít úvěr s dotací úroků od Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) a na zbytek investice může být poskytnuta dotace z PRV. „MZe navíc navrhlo v rámci jednání s Asociací soukromého zemědělství ČR (ASZ) možnost poskytovat z PGRLF úvěry pro malé a začínající zemědělce, to však vedení ASZ z nepochopitelných důvodů odmítlo,“ doplnil tiskový mluvčí úřadu Hynek Jordán. Zemědělský svaz ČR s názorem nevládních uskupení nesouhlasí, podle něj se naopak dává příliš mnoho peněz na miniprojekty. „Nastavení, které předložilo ministerstvo, není pro zemědělské podniky příliš výhodné, ale akceptovali jsme to jako jakýsi kompromisní návrh,“ řekl předseda svazu Martin Pýcha. Také Agrární komora ČR si přála sumu na malé projekty snížit. „Vycházeli jsme z minulého programovacího období, kdy podíl těchto projektů činil jednotky procent. Zároveň by tyto malé projekty měly být poskytovány za stejných podmínek jako ty velké,“ uvedla mluvčí komory Dana Večeřová. Pod společnou tiskovou zprávou jsou podepsáni zástupci ASZ, České biskupské konference, Českého svazu ochránců přírody, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Společnosti mladých agrárníků ČR, Spolku pro obnovu venkova ČR, Svazu marginálních oblastí, Svazu měst a obcí ČR, PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Sdružení místních samospráv ČR a Národní sítě místních akčních skupin ČR. ? Foto popis| Podle MZe umožňují nastavené podmínky v PRV čerpat peníze i na menší projekty Foto autor| Ilustrační foto Oldřich Přibík

Tratí i zákazník Zemědělec str. 3 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.6.2015

zpět Komentář Dodavatelsko-odběratelské vztahy a v souvislosti s tím i chování obchodních řetězců bývají často diskutovanou otázkou. Agrární i potravinářská komora či Zemědělský svaz ČR dlouhodobě poukazují na velké marže a nežádoucí praktiky obchodních řetězců, jako je například přenášení obchodního rizika odběratele na dodavatele, uzavírání smluvních vztahů pod nepřiměřeným nátlakem a podobně. Tento problém zřejmě již tolik bije do očí, že se jím začala zabývat také Ekumenická akademie a provedla výzkum mezi dodavateli. Oslovila 230 firem, z nichž více než 30 souhlasilo s hloubkovým rozhovorem. Daný výzkum je podle této nevládní organizace ojedinělý, protože většina podobných snah ztroskotala na strachu dodavatelských firem promluvit o neférových praktikách. Ekumenické akademii se naštěstí podařilo „klima strachu“ překonat. Podle šetření se řetězce na českém trhu těší tak významnému postavení, že si mohou diktovat téměř jakékoli podmínky. Dodavatelé se jim téměř vždy podřídí, někdy i za cenu toho, že své zboží prodávají s minimálním nebo nulovým ziskem. Mnozí jsou totiž na řetězcích silně závislí a tento způsob prodeje je pro ně důležitý proto, aby na trhu vůbec přežili. Pro 85 procent českých domácností jsou totiž supermarkety hlavním místem nákupu potravin. Navíc současné legislativní nastavení dodavatele dostatečně nechrání. Tato situace ovlivňuje však zásadně udržitelnost produkce potravin a jejich kvalitu. Podle některých výrobců je kvůli tlaku firem nutné sahat i po méně kvalitních surovinách, především v oblasti nebalených a pultových potravin. Vysoké marže obchodních řetězců pak zkreslují představu

zákazníků o reálné ceně zboží. Ze studie vyplývá, že v konečném důsledku se můžeme kvůli praktikám obchodníků dočkat vyšších cen a mnohem menší rozmanitosti produktů. Takže vlastně tratí i zákazník. Foto popis|

Vyšší podpora chovatelů Zemědělec str. 3 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.6.2015

zpět Ministerstvo zemědělství (MZe) letos připravuje nejvyšší možnou podporu pro chovatele prasat a dojnic. Například na ozdravení chovů prasat dostanou farmáři zatím historicky nejvyšší částku, a to 720 milionů korun. Dalších 143 milionů korun je připraveno na zajištění dobrých životních podmínek prasat a chovatelé skotu mohou na welfare počítat s částkou 473 milionů korun. Náš týdeník o tom informoval tiskový mluvčí úřadu Hynek Jordán. „Do Nákazového fondu plánujeme přidat další peníze, takže v něm bude 1,1 miliardy korun. Přibližně 720 milionů korun obdrží chovatelé prasat, což je historicky nejvíc za pět let existence tohoto programu. A je to také maximum, které nám povoluje Evropská unie. Zbytek peněz je určen pro chovatele drůbeže. Loni dostali chovatelé prasat z Nákazového fondu 577 milionu korun,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Zmíněné finanční prostředky jdou podle Jordána z národního rozpočtu. Zemědělci mohou požádat například o podporu na dezinfekci, deratizaci, laboratorní rozbory účinnosti provedené dezinfekce nebo ošetření krmiva a napájecí vody podle programů schválených Státní veterinární správou. V rámci podpor pro citlivé komodity je pro chovatele dojného skotu připraveno 1,36 miliardy korun z evropských zdrojů s předpokládanou sazbou 3400 korun na vekou dobytčí jednotku V následujícím období v letech 2016 až 2020 by pak měla činit průměrná roční alokace 1,38 miliardy korun, přičemž od roku 2017 bude možnost tento objem prostředků zvýšit. Kromě zmíněných podpor mohou v letošním roce chovatelé čerpat prostředky i z Programu rozvoje venkova, který obsahuje zcela nové opatření zaměřené na dobré životní podmínky zvířat. Podpora z něj směřuje do sektoru mléčných krav a prasat. „Očekáváme, že letos přidělíme 473 milionů korun na welfare dojného skotu a 143 milionů korun na prasata. Chceme tak posílit oblasti, které v poslední době čelí nízkým výkupním cenám. Chov dojného skotu a prasat patří k prioritám, proto předpokládám, že je podobně vysokou částkou podpoříme i v příštích letech,“ uvedl Jurečka. „Příspěvek mohou chovatelé využít například na zvětšení prostoru ve stájích pro dojnice a selata, výběhy pro březí krávy nebo preventivní hygienická opatření v chovech prasnic,“ dodal Jordán s tím, že dotace je ze tří čtvrtin hrazena z evropských zdrojů a z jedné čtvrtiny z národního rozpočtu O důležitosti živočišné výroby mluvil ministr zemědělství také minulý týden při zahájení Národní výstavy hospodářských zvířat a zemědělské techniky v Brně, kdy zdůraznil, že živočišná výroba patří k jeho prioritám, protože napomáhá k udržení a rozvoji života ve venkovských oblastech a zajišťuje pracovní místa v regionech. „Dobrou zprávou je, že například loni po dlouholetém poklesu začala živočišná výroba opět růst. Její produkce v roce 2014 vzrostla oproti předchozímu roku o deset procent na 51,6 miliardy korun. Tento trend se snažíme podpořit dotacemi, aktuálně jsme například dvojnásobně navýšili národní dotace na chov dojnic. Hlavní podíl na zachování živočišné výroby však mají chovatelé, bez jejichž práce a často i nadšení by tento obor nemohl existovat,“ řekl Jurečka. ? *** ? Klíčové informace ? ? Na ozdravení chovů prasat dostanou farmáři zatím historicky nejvyšší částku, a to 720 mil. Kč. ? Na welfare dojného skotu má jít letos 473 mil. Kč a na a zajištění dobrých životních podmínek prasat 143 mil. Kč. ? Z podpor pro citlivé komodity má jít do sektoru dojného skotu 1,36 mld. Kč.

Potravináři čekají lepší situaci Zemědělec str. 5 Publicistika (fia, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.6.2015

zpět – Třetina českých potravinářských firem letos očekává zlepšení své ekonomické situace. Téměř polovina společností, 45 procent, plánuje pro tento rok zvýšit export, zejména na Slovensko, do Polska a Maďarska. Vyplývá to z průzkumu, který provedla společnost IPSOS. Tři čtvrtiny společností chtějí podle něj letos více investovat, zejména do rozšíření výroby. Prostor pro inovace vidí 90 procent respondentů. Skoro polovina podniků, které letos investice plánují, chce využít dotaci z Programu rozvoje venkova. Podle prezidenta Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana bude letos podpora z programu vyšší než v minulých letech, potravináři jsou ale podle něj více ovlivnění trhem. Ruské sankce podle průzkumu zaznamenala čtvrtina firem. Podle prvních odhadů zahraničního agrárního obchodu se letos v prvním čtvrtletí zvýšil vývoz meziročně o 2,9 miliardy korun na 47,5 miliardy korun. Trh může podle Tomana významným způsobem ovlivnit i nyní projednávaná Transatlantická dohoda o volném obchodu mezi EU a USA. „Náklady na výrobu zemědělských komodit jsou v USA nižší než v EU, navíc jsou v USA standardy výroby a bezpečnosti potravin na nižší úrovni než v EU,“ upozornil. V průzkumu odpovídalo více než 60 firem sdružených v Potravinářské komoře ČR. ?

Sankce proti Rusku budou pokračovat Zemědělec str. 6 Evropská unie Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.6.2015

zpět Evropská unie prodloužila své hospodářské sankce proti Rusku do konce ledna 2016. Shodli se na tom minulý týden unijní ministři zahraničí v Lucemburku. Na jejich rozhodnutí obratem reagovala Moskva, která zkritizovala prodloužení sankcí a ruské ministerstvo zemědělství již začalo připravovat návrh na možné prodloužení zákazu dovozu západních potravin, který byl vyhlášen loni v srpnu v odvetě za západní sankce. Souhlas ministrů s prodloužením sankcí proti Rusku kvůli jeho „destabilizující roli na východě Ukrajiny“, jak stojí v prohlášení EU, byl pouze formalitou, neboť se na něm už o týden dříve dohodli velvyslanci členských států. Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka Praha od počátku podporovala variantu prodloužit sankce do 31. ledna příštího roku. „Tohle byl průsečík, na kterém byla široká shoda,“ řekl českým novinářům při příjezdu do Lucemburku. Sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jejich případné uvolňování je navázáno na plnění minských dohod o příměří, které však ani jedna strana konfliktu na Ukrajině nedodržuje. Pokud by EU sankce neprodloužila, skončila by jejich platnost na konci července. Rusko označilo prodloužení evropských sankcí za vítězství „rusofobní lobby“ v Evropské unii a tamější ministerstvo zemědělství začalo připravovat návrh na prodloužení zákazu dovozu západních potravin. „Ministerstvo vypracovává návrhy na prodloužení účinnosti prezidentského nařízení o zavedení odvetných opatření ze strany Ruské federace,“ uvedla agentura TASS s odvoláním na ministrova spolupracovníka. Proti rozhodnutí ministrů zahraničí Evropské unie prodloužit sankce do konce ledna příštího roku ostře protestoval Kreml i ruská diplomacie. Vláda připravuje odvetná opatření. Kreml v reakci na prodloužení sankcí oznámil, že odpoví podle principu vzájemnosti. „Vždycky jsme dávali najevo, že v otázce sankcí platí princip vzájemnosti, je to základ našeho přístupu,“ řekl v Moskvě novinářům prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Restrikce jsou prý neodůvodněné a nezákonné. „Rusko nikdy iniciátorem podobných kroků nebylo a není ani dnes,“ řekl Peskov.

Premiér Dmitrij Medveděv oznámil, že připravuje žádost adresovanou prezidentu Vladimiru Putinovi o analogické šestiměsíční prodloužení ruského embarga na dovoz západního zboží. V přípravě je rovněž podle premiéra usnesení vlády s výčtem komodit, jež budou ruským sankcím podléhat. Vypracováním dokumentace byl pověřen vicepremiér Sergej Prichoďko. Na prodloužení sankcí reagovala i ruská diplomacie. Za projev cynismu ruské ministerstvo zahraničí označilo skutečnost, že prodloužení sankcí Evropská unie oznámila v den 74. výročí útoku nacistického Německa na Sovětský svaz. Ministři zahraničí členských zemí také v Lucemburku rozhodli o spuštění první fáze námořní operace, která je součástí společné bezpečnostní a obranné politiky EU. V rámci této fáze má být zjišťováno co největší množství informací o pašeráckých sítích či o lodích užívaných k přepravě migrantů, kterých jen letos do Evropy dorazilo už přes sto tisíc a tisíce jich cestu nepřežily. Drahé sankce Hospodářská krize v Rusku bude Evropu stát odhadem sto miliard eur, tedy zhruba 2,7 bilionu korun, a více než dva miliony lidí mohou přijít o práci. Důsledky skomírající ruské ekonomiky, na jejíž výkon měly kromě klesajících cen ropy vliv i sankce přijaté Evropskou unií, spočítal ve své analýze vídeňský ústav pro výzkum hospodářství WIFO. Největší ztráty podle této analýzy zřejmě v budoucnu čekají Německo, kde může přijít o práci až půl milionu lidí, a také Estonsko, jehož hospodářství by mohlo klesnout o více než 15 procent. „Výpadky exportu, které jsme předvídali v nejhorším odhadu z loňského podzimu, se staly realitou,“ uvedl jeden z autorů studie Oliver Fritz. V oblasti vývozu podle něj sehrály největší roli právě evropské protiruské sankce a odvetné sankce, které poté vůči členským zemím přijala Moskva. „Pokud se situace zásadně nezmění, pak se věci budou odvíjet podle zvláště pesimistického scénáře,“ dodal. Dopady ruské krize by mohla zmírnit aktivita podniků v případě, že se jim podaří najít pro své výrobky alternativní odbytiště. Odborníci z WIFO došli k tomu, že ruská krize může mnoha zemím ukrojit značnou část z předpokládaného růstu hrubé přidané hodnoty (HPH), což je rozdíl mezi hodnotou výroby a služeb a náklady na jejich produkci. Velmi citelnou ztrátu předpovídá rakouský institut zejména Pobaltí a konkrétně Estonsku, kde podle něj může HPH klesnout v nejhorším případě až o 15,85 procenta. O více než jedno procento se může tento ukazatel snížit i ve Finsku, Polsku a Německu. Konkrétně pro Německo by to mohlo znamenat ztrátu 27 miliard eur. Rakouští ekonomové rovněž spočítali, kolik pracovních míst je v ohrožení v souvislosti s poklesem ruského hospodářství. Celkem může podle nich přijít o práci až 2,4 milionu lidí: z toho 465 tisíc v Německu, 335 tisíc v Polsku, 215 tisíc v Itálii a 160 tisíc ve Španělsku. Nejohroženější jsou přitom kvůli ruskému zákazu dovozu některých zemědělských produktů lidé, kteří jsou zaměstnaní v zemědělství. V tomto odvětví může v Evropě ztratit práci 265 tisíc lidí. ?

Otevření rafinerie jedlých olejů Zemědělec str. 9 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.6.2015

zpět Společnost Preol ze skupiny Agrofert spustila v areálu v Lovosicích provoz rafinerie jedlých olejů, jejíž vybudování stálo 222 milionů korun. Ročně vyrobí 33 tisíc tun jedlého řepkového oleje, který bude distribuovat pod značkou Zlatá Haná, řekl při slavnostním otevření rafinerie, které se uskutečnilo minulý týden, předseda představenstva Preolu Petr Cingr s tím, že další podobně velkou investici firma připravuje. „Tím, že otevíráme rafinerii na jedlý olej, uzavíráme celé portfolio výrobků, které se dají vyrábět z řepky. Až dosud jsme produkovali hlavně biopalivo, řepkové šroty a glycerín pro farmaceutický a kosmetický průmysl,“ uvedl Cingr s tím, že řepku budou kupovat výhradně v České republice. „Řepkový olej z Lovosic nebude prvním jedlým olejem z produkce koncernu Agrofert. Od loňského roku je členem skupiny také maďarský výrobce jedlého slunečnicového oleje firma NT,“ doplnil předseda představenstva. Agrofert tak začne zákazníkům nabízet pro ně zajímavý mix dvou nejprodávanějších produktů na trhu s jedlými oleji, tedy řepkový a slunečnicový. „S novým jedlým

řepkovým olejem počítáme zejména pro využití v pekárenství, samozřejmě ale chystáme i menší rodinná balení,“ poznamenal Cingr a doplnil, že novým provozem kromě jiného podporují zaměstnanost a růst ekonomiky v České republice. Společně s rafinerií v Maďarsku je Preol schopen vyrobit 150 tisíc tun řepkového oleje ročně. Kromě České republiky ho distribuuje i do dalších evropských zemí. Olej z Lovosic bude Preol prodávat pod značkou, kterou už používá společnost Olma patřící také do skupiny Agrofert. „Pro nový produkt jsme se rozhodli použít jméno, které zákazníci znají z výrobků naší sesterské společnosti Olma,“ vysvětlil Cingr. Zákazníci budou moci olej vyzkoušet poprvé v srpnu, kdy bude uveden na trh. Více než polovinu produkce oleje však bude firma distribuovat do dalších firem ze skupiny Agrofert, hlavně do pekáren. V Lovosicích bude jedlý olej plnit do cisteren a velkých tisícilitrových kontejnerů, do menších lahví pro konečné spotřebitele bude olej stáčet v maďarském závodě. Do budoucna Preol uvažuje o tom, že by vlastní stáčírnu postavil i v Lovosicích. Prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman uvítal otevření továrny na výrobu jedlých olejů. Podle něj jde o propojení činnosti od klasické zemědělské prvovýroby po její finalizaci v konkrétní potravinářské výrobě. „Tento provoz posiluje využití řepky olejky z tuzemské produkce, což vítáme jak z pohledu zemědělců, pro které je řepka ve všech směrech zlepšující plodinou, tak z pohledu segmentu výroby jedlých olejů a jejich uplatnění na domácím spotřebitelském trhu,“ konstatoval. Podle Tomana prostor pro další tuzemské využití řepky reálně existuje, protože na vývoz jde každoročně více než třetina řepkového semene. „Řepka je plodina, která na naše pole jak ekonomicky, tak agrotechnicky patří,“ konstatoval prezident komory. Agrární komora ČR se podle něj také staví za projekt, který podporuje řepku a zdraví prospěšný řepkový olej Olej nad zlato. Dobré podmínky pro řepku Také ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin ČR Martin Volf hodnotil kladně zvyšující se zpracovatelské kapacity. „Naši zemědělci tak mají co produkovat,“ řekl. Podle Volfa je pěstování řepky v ČR na velmi vysoké úrovni. Tato plodina zaujímá plochu kolem 350 až 400 hektarů. „Nicméně v posledních dvou letech se v Evropě plocha řepky snižuje, protože i řepka podléhá konkurenci jiných plodin. Letošní produkce řepky v EU poklesne řádově asi o deset procent,“ informoval Volf. Důvodem je podle něj fakt, že loňský rok byl mimořádně úrodný a dosáhlo se vysoké produkce, na kterou však v dalších letech nelze spoléhat. V České republice se výnos v posledních letech pohybuje na úrovni 3,5 až čtyři tuny z hektaru. „Letos tak dobrý výnos neočekáváme, ale zajistí dostatečnou produkci řepky. Ve výnosech se řadíme v EU na druhé místo hned za Německo. „Z toho pohledu řepku děláme dlouhodobě a děláme ji dobře,“ prohlásil Volf. Produkce řepky v ČR se letos podle předpokladu sníží asi o 15 procent. „Není to dramatické, je to takový meziroční výkyv. Plocha se nám o něco zmenšila, nicméně produkce kolem 1,3 milionu tun je pro naše domácí zpracovatele dostatečná. Část řepky jsme schopni exportovat i do Německa, které má v rámci EU největší zpracovatelské kapacity,“ sdělil a upřesnil, že v České republice se zpracovává řádově jeden milion tun řepky. Z toho asi 40 procent směřuje na potravinářské využití a řádově 400 až 500 tisíc tun se exportuje do sousedního Německa. O tuto komoditu je na světových trzích výrazný zájem a její cena v poslední době opět stoupá, řekl na setkání s novináři před oficiálním otevření provozu nové rafinérie. Poptávka se zvyšuje Poptávka po řepkovém oleji se v poslední době zvyšuje a je čím dál více vyhledáván jako alternativa olivového a slunečnicového oleje. Podle známých skutečností obsahuje řepkový olej vyvážený poměr omega tři a omega šest nenasycených mastných kyselin, a je proto zdraví prospěšnější než olej slunečnicový a dokonce i než olivový. Ze zdravotního hlediska je vhodnou prevencí před řadou civilizačních chorob, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak či zvýšená hladina cholesterolu. „Právě tato rostoucí poptávka byla jedním z hlavních důvodů pro investici do nové výrobny rafinerie jedlého řepkového oleje v Lovosicích,“ doplnil Cingr. Jak dodává, v současné době firma dokončila výstavbu výrobny a zahajuje komplexní zkoušky nového provozu. Naplno chce výrobu jedlého řepkového oleje spustit již během srpna. Kapacita výroby bude činit 100 tun vysoce kvalitního jedlého řepkového oleje denně. Z technologického hlediska jde o provoz, kde se ze surového řepkového oleje vyrobí jedlý řepkový olej. K tomuto procesu se využívají čistě fyzikální šetrné postupy, které dokážou odstranit pachové a nestabilní složky a zajistí nejvyšší možnou kvalitu a výživovou hodnotu výsledného oleje. Dodavatelem této technologie je dánská společnost Alfa Laval, která má s výrobou jedlých olejů

dlouholeté zkušenosti. Jednotku postavila firma Pento,“ sdělil. Chystají další investici Cingr připomněl, že Preol se začal zabývat i další investicí. „Chystáme jednotku na extruzi řepkových šrotů, kterou chceme spustit v roce 2017. Investiční náklady dosáhnou 194 milionů korun a vznikne osm dalších nových pracovních míst,“ řekl k dalším plánům společnosti předseda představenstva. Kapacita plánované linky bude 80 tisíc tun extrahovaných řepkových šrotů, což podle Cingra takřka pokryje spotřebu celé ČR. Zaměstnají osm lidí. V rafinerii firma zaměstnala 13 lidí, celkem tak má Preol 137 zaměstnanců. Předseda představenstva zdůraznil, že podnik se nechce odklonit od výroby biopaliv. Jsou přesvědčeni o tom, že biopaliva první generace produkovaná z řepky jsou správným směrem. „Jsme si jistí, že je budeme bez problémů vyrábět a bez problémů prodávat nejméně do roku 2020. Pokud Evropská komise nerozhodne o zrušení biopaliv obecně, tak i po tomto období,“ konstatoval. Místopředseda představenstva Martin Kubů podotkl, že letošní sezóna je více věnována diskusi o otázce budoucnosti biopaliv, kterou provází celá řada mýtů. Společnost Preol byla založena v roce 2008 jako investiční akce na zelené louce s tím, že od té doby proinvestovali v tomto závodě téměř dvě miliardy korun a po otevření rafinerie bude zaměstnávat 137 lidí. Preol v současnosti ročně zpracuje 450 tisíc tun řepkového semene, z čehož vyrobí zhruba 180 tisíc tun řepkového oleje. Část z tohoto oleje se zpracuje pro technické účely, část ve výši přibližně 35 tisíc tun bude rafinována pro potravinářské účely v dceřiné společnosti Preol Food. ? *** Klíčové informace ? ? Společnost Preol ze skupiny Agrofert spustila v areálu v Lovosicích provoz rafinerie jedlých olejů. ? Ročně vyrobí 33 tisíc tun jedlého řepkového oleje, který bude distribuovat pod značkou Zlatá Haná. ? Preol ročně zpracuje 450 tisíc tun řepkového semene. Foto popis| Věra Adamcová ze Společnosti pro výživu, prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman (zleva), starosta Lovosic Milan Dian, předseda Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf a předseda představenstva společnosti Preol Petr Cingr slavnostně přestřihli pásku nového provozu Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Nový provoz vyrobí zhruba 33 tisíc tun řepkového oleje ročně Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Jedlý olej Zlatá Haná pokřtil fotbalista Tomáš Řepka Foto popis| Dodavatelem technologie je společnost Alfa Laval Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Společnost Preol byla vybudována na zelené louce Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Návrhy na zjednodušení politiky Zemědělec str. 10 Publicistika Ing. Jaroslav Humpál Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.6.2015

zpět Od roku 2015 je v plné míře aplikována nová společná zemědělská politika (SZP), která je oproti minulému systému značně složitější a náročnější na platební agenturu (u nás SZIF) a zejména značně zvýšila administrativní zatížení zemědělců. Proto nový komisař pro zemědělství Phil Hogan při nástupu do funkce prezentoval jako jeden ze základních úkolů právě zjednodušení SZP. Vyzval ministr y zemědělství k specifikaci námětů, jak nastavení SZP zjednodušit, ovšem za podmínky, že

nelze změnit základní politickou dohodu o nastavení SZP. Na Radě ministrů v květnu předložil sumarizaci požadavků jednotlivých členských států. Podle něj zvláštní pozornost je třeba věnovat: ? úsilí o dosažení toho, aby právní předpisy EU byly srozumitelnější a mohly být snáze prováděny v praxi, čímž by se zvýšila transparentnost a právní jistota, při současném zohledňování specifických podmínek jednotlivých zemí a regionů; ? snižování administrativní zátěže a souvisejících nákladů pro zemědělce, další příjemce podpor, organizace producentů a vnitrostátní správní orgány. Při zjednodušování SZP by se měly dodržovat tyto zásady: ? zachování politických cílů a hlavních prvků reformované SZP, jakož i zajištění právní stability v zájmu zemědělců, aby zjednodušení nevedlo k omezení přístupu k podpoře v rámci SZP; ? neohrožení řádného finančního řízení prostředků EU v souladu se závěry Rady ze dne 15. prosince 2014 o míře chybovosti u zemědělských výdajů; ? zaměření na oblasti, které by pro subjekty provádějící SZP i příjemce podpory v rámci SZP znamenaly z hlediska snížení administrativní zátěže největší přínos, například v souvislosti s požadavky na informování, kontrolu a podávání zpráv; ? zlepšení srozumitelnosti a soudržnosti právních předpisů, ve vhodných případech zejména mezi prvním a druhým pilířem, jakož i mezi základními akty, akty Komise a pokyny Komise; ? při provádění právních předpisů v oblasti SZP by měly skutečně napomáhat pokyny vydávané Evropskou komisí, jakož i její akty. Výklad obsažený v pokynech by proto v žádném případě neměl překračovat rámec právních ustanovení, tím že by vytvářel další povinnosti. Kromě toho je zapotřebí větší transparentnost, pokud jde o další výklad právních ustanovení, který Komise poskytuje členským státům, zejména v oblasti politiky rozvoje venkova; ? ke snížení míry chybovosti a nákladů na kontroly by měl napomoci přechod k modelu jednotného auditu, aniž by to znamenalo obětování politických cílů; ? potřeba zajistit náklady na podávání zpráv, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat „nulovému podávání zpráv“. Přímé platby Definice trvalých travních porostů by měla být změněna ve světle rozhodnutí Soudního dvora. Zorání trvalého travního porostu na orné půdě by mělo přerušit počítání pětileté periody ke změně na trvalý travní porost. V ozelenění by měl být jednotně stanoven hektarový limit pro ekologicky zaměřené plochy (EFA) a střídání plodin na 15 ha a limit 30 ha pro diverzifikaci by měl být zrušen. Střídání plodin by mělo být umožněno v rámci dvou let. Požadavek na dlouhodobé sledování výměry TTP by měl být přehodnocen. Pokud se týká EFA, pak by měl být zrušen požadavek na směsi u meziplodin. Plochy, oseté směsí plodin, vázajících vzdušný dusík s trávami, by měly být počítány jako EFA. Výměry krajinných prvků, které přesahují stanovené limity, by měly být počítány jako EFA. Půda ležící ladem, zasakovací pásy, kraje polí a pásy kolem lesů bez produkce by neměly být vedeny jako trvalé v EFA vrstvě v rámci LPIS. Váhový faktor pro meziplodiny, plodiny vázající vzdušný dusík a výmladkové plantáže by měl být stejný 0,7 nebo 1. Používání podmínek aktivního farmáře by mělo být pro členský stát dobrovolné. Negativní list by měl být zrušen. Kritéria k prokázání by měla být svázána se zemědělskou aktivitou, jako standardní produkce z ha (standard output) nebo % využití půdy jako zemědělské nebo jiná kritéria. Členské státy by měly mít možnost omezit právnickým osobám přístup k podpoře pro mladé. Hodnocení efektivity a dlouhodobé kontroly by mělo být jednoduché. Provázanost podpor u mladých začínajících zemědělců mezi pilíři by měla být také jednoduchá (v pilíři 1 zvýšená sazba a v pilíři 2 podpora zahájení činnosti). U vázaných podpor by delegovaný akt měl být změněn tak, že zvířata identifikovaná k 1. dni retenčního období (tj. doby držení) jsou oprávněná k platbě. Mělo by být umožněno podle potřeby přesouvat peníze mezi jednotlivými sektory v rámci notifikovaného procenta. Členské státy by měly mít možnost hodnotit schémata a měnit je podle potřeby v každém sektoru s cílem zvýšit efektivitu podpor a současně mít možnost zavést pro jednotlivá schémata degresivitu. U schématu pro malé farmáře umožnit snížení horního limitu výměry a zavést víceleté žádosti (aby se nemusela opakovaně každoročně podávat žádost). Umožnit vstup do opatření i v roce 2016. K problematice degrese je navrženo místo vykazování zemědělských příjmů zavést redukci podle podílu zemědělských příjmů, případně stanovit fixní částku. Rozvoj venkova

Z hlediska programování a schvalování by Program rozvoje venkova (PRV) měl být jednoduchý a více strategický a požadovaná úroveň detailů by měla být snížena. Schvalovací proces by měl být kratší a méně administrativně náročný. Žádné nové podmínky by neměly být v průběhu schvalování přidávány nad základní nařízení. Měla by být umožněna větší flexibilita a subsidiarita. Je nezbytná větší transparentnost vzhledem k budoucí interpretaci podmínek, stanovených Komisí členským státům. Ve vztahu k ostatním fondům EU je nezbytné harmonizovat administrativní systém, programování, monitoring a hlášení. Sjednotit požadavky při přípravě dohody o partnerství. U státní pomoci zamezit dvojí notifikaci a umožnit notifikaci současně se schválením PRV. K problematice dvojí podpory v ozelenění je potřeba více praktických příkladů a objasnění v metodikách Komise. Neaplikovat zákaz dvojí podpory u zemědělců, nepodléhajícím povinnosti ozelenění. U agroenvironmentálních klimatických opatření (AEKO) je potřeba větší flexibilita ohledně možnosti snížení doby trvání a umožnit jednoroční závazky místo víceletých. Je požadována větší flexibilita, pokud plnění požadavků je bezvýznamně nižší. Kalkulace nákladů by měla být jednodušší a s důrazem na větší jasnost v rámci metodik Komise (například kontrolní mechanismy, snížení nebezpečí chyb). U výběrových procedur je požadavek na více flexibility a subsidiarity při stanovování výběrových procedur a kritérií. Zvýšit zvýhodnění malých projektů a mladých farmářů. Celkově zredukovat počet zpráv a vyloučit vícenásobné opakování stejných informací a současně nastavit systém podávání zpráv více efektivně, to znamená zredukovat administrativní nároky na podávání zpráv, monitoring a evaluace rozvoje venkova. Metodika kontrol PRV a penalizace se v současné době diskutuje. Zajímavé návrhy pro zjednodušení včetně administrativních kontrol by měly odstranit nepotřebné dvojité verifikace, kombinovat kontroly na místě v prvním a druhém pilíři, odstranit ex-post kontroly a sankce v oblasti křížového plnění by měly být více proporcionální. Společné tržní organizace Požadavky na zprávy by měly být zjednodušeny. U intervenčních nákupů a soukromého skladování by měly být jednotné lhůty. Environmentální rámce u producentských organizací v ovoci a zelenině by měly být zjednodušeny včetně zjednodušení ročních zpráv a zrušení střednědobých hodnocení. U školního mléka a školního ovoce by měly mít sjednoceny požadavky na účtování a podávání zpráv. Pokud se týká obchodních norem, měla by být zrušena zastaralá legislativa, odstraněn překryv s legislativou v rámci veterinárních předpisů a předpisů o potravinách a je požadována harmonizace s mezinárodními normami. Dále je navrhováno snížení počtu podrobných detailů, je požadováno větší zaměření na prvky kvality, snížení administrativní zátěže, snížení bariér pro inovaci a snížení ztrát potravin. U ovoce a zeleniny se jedná o revizi obchodních norem. U mléka se jedná o zrušení a přehodnocení kategorií z hlediska obsahu tuku a jejich nahrazení jasnými požadavky na značení. U masa se jedná o harmonizaci klasifikace jatečně opracovaných trupů. U drůbeže jsou požadována jasná pravidla ohledně obsahu vody, novelizace metod analýzy a definicí. U vajec se jedná o přehodnocení definic a požadavků na značení. U producentských organizací v sektoru ovoce a zeleniny je požadováno stanovení jasných kritérií pro jejich uznávání včetně zkrácení doby pro schválení Komisí, přehodnocení požadavků na environmentální rámec, revizi požadavků na výroční zprávy, revizi obsahu výroční zprávy a hodnoticích indikátorů a dále tzv. negativního listu a kalkulačních metod pro dodatečné náklady. U krizového řízení stanovit jasná kritéria. U veřejné intervence a soukromého skladování zjednodušit metody kalkulace dopravních nákladů, u nabídek snížit množství vyžadovaných informací, zajistit vetší flexibilitu pro stanovení minimální skladovací kapacity pro obiloviny, máslo a sušené odstředěné mléko. Co se týká hovězího masa, umožnit soukromé skladování nejen celých trupů, ale i vykostěného masa, půlí a čtvrtí. U obilovin přehodnotit pravidla ohledně finančních jistot. Umožnit elektronický systém pro získávání exportních a importních licencí. Zajistit snadnější přístup k systému TRQ i pro malé a střední firmy i nově příchozí. Rozdělit roční kvóty na několik dílčích period. U cukru stanovit podmínky s ohledem na konec produkčních kvót. U školních systémů (mléčné výrobky, ovoce a zelenina) zjednodušit celý systém, přehodnotit kontrolní mechanismy a redukovat administrativní zatížení. Zjednodušit požadavky na národní strategii, stanovit jasná pravidla pro komunikaci a doprovodné aktivity. Zvážit možnost zavedení jednoduchého systému kalkulací podpory (lump sum) pro oba systémy. U vína a vedlejších vinných produktů kodifikovat systém označování (labelling system), přehodnotit požadavek na předepsanou velikost písma na etiketě ohledně obsahu alkoholu a objemu, zrušit požadavek na uvedení odrůdy a roku sklizně u vín bez označení původu, umožnit používání piktogramů pro označování alergenů. Revidovat požadavky na enologickou praxi a přehodnotit

sekundární legislativu. Zjednodušit proceduru ohledně obsahu sulfitu, zjednodušit administrativní požadavky pro producenty vína, celý systém dát do souladu s mezinárodními pravidly. U včelařství prodloužit trvání národních programů. Upřesnit pravidla v rámci producentských organizací s ohledem na pravidla hospodářské soutěže. U mléka v rámci Milk market observatory revidovat její roli, zvýšit potenciál pro predikci předpokládaného vývoje stejně jako transparentnost a koleraci mezi daty a možností jejich využití v rozhodování. Horizontální záležitosti Ohledně finanční disciplíny zrušit těžkopádný a složitý systém každoroční redukce a systému vracení. Sumu zdrojů z finanční disciplíny nepovažovat za disponibilní v daném finančním roce pro řešení krizí, ale až pro příští rok. Ohledně kontrolních pravidel a mechanismů je požadavek členských států zejména zredukovat počty kontrol. Snížit procento kontrol pro kontrolu EFA z 10 % na 5 %. Snížit počet kontrol u farmářů, kteří nemusejí EFA řešit, snížit počty kontrol u malých farmářů. Vyloučit dublování kontrol, kdy se kontrolují stejné záležitosti jednak pro pilíř 1 a pro pilíř 2 dvěma kontrolami. Zjednodušit systém kontrol na místě (soukromé skladování, preventivní krizová opatření v sektoru ovoce a zeleniny, klasifikaci jatečně opracovaných trupů apod.) Zredukovat procento kontrol u ozelenění, venkovského rozvoje a vázané podpory z 5 % na 3 %. Také u ozelenění vyloučit dublování kontrol. Zjednodušit metody kalkulace redukce plateb u nedodržení podmínek ozelenění a stanovit toleranci v případech, kdy se jedná o nevýznamné nedodržení limitů. Zrušit podmínku o zvýšené redukci plateb v případě opakování závady během 3 let. Snížit faktor u neplnění EFA a střídání plodin z 10 na 4. Neuplatňovat penále zpětně. Harmonizovat pravidla pro platby předem z obou pilířů a umožnit zálohové platby i v případě, že nejsou provedeny všechny kontroly u vybraného zemědělce. Při vyšší deklaraci plochy stanovit toleranci do 0,5 ha, případně 0,3 ha. Dvě roviny řešení Z uvedeného je zřejmý směr požadavků na zjednodušení systému SZP. Jedná se o sumarizaci požadavků jednotlivých členských států. Požadavky se budou řešit ve dvou rovinách. Pokud se jedná o změnu základních nařízení Evropského parlamentu a Rady, je nutno mít na zřeteli zdlouhavou proceduru a zde půjde o „běh na dlouhou míli“. Zásadním problémem u nařízení Evropského parlamentu a Rady je skutečnost, že se v rámci SZP jedná o veřejné zdroje – peníze daňových poplatníků, a od toho se bude zjednodušení odvíjet. Změny delegovaných aktů a prováděcích nařízení v pravomoci Komise mohou být řešeny v kratším časovém horizontu. Zpracováno na základě podkladů DG agri. O autorovi| Ing. Jaroslav Humpál, Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Regulovat by měl Brusel Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.6.2015

zpět Na diskusním panelu s účastí předních představitelů Evropské komise, Evropského parlamentu a národních vlád se nevládní organizace COPA/COGECA vyslovila pro nutnost přijetí unijní legislativy proti nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci. Generální tajemník COPA/ / COGECA Pekka Pesonen ve svém vystoupení upozornil: „Již téměř před rokem vydala Evropská komise sdělení, ve kterém upozorňovala na existenci nerovnovážné pozice dodavatelů směrem k odběratelům, nicméně komise od té doby nedokázala za situaci přijmout odpovědnosti, a to navrhnout řešení problémů na unijní úrovni.“ Místo toho jsou jednotlivé členské země nabádány, aby tento problém řešily samostatně, což vede k roztříštěnosti řešení na jednotlivých trzích. Některé velké obchodní řetězce přiznaly porušení kodexu a jsou v současné době prošetřovány. Kodex na dobrovolné bázi nic neřeší

Podle Pekky Pesonena: „Kodex chování řetězců založený na čistě dobrovolné bázi nemůže být v současném stavu účinným řešením situace. V takovém systému schází dodavatelům (drobným zemědělcům nebo zemědělským podnikům) například možnost anonymně podávat stížnosti na neférové jednání odběratelů bez strachu z odvety, tedy vypovězení smlouvy či poškození dobrého jména. Citelněji však v dobrovolném systému chybí vymáhání dodržování pravidel nezávislou třetí stranou, která by měla možnost například stanovit sankce za porušení těchto pravidel. Současný dobrovolný systém, který se nazývá Iniciativa za férový obchod (Supply Chain Initiative), působí již dva roky, a přitom se vůbec nic nezměnilo. Za tyto dva roky jsme neviděli žádný reálný posun ve zlepšení pozice dodavatelů směrem k odběratelům. Čistě dobrovolný přístup prostě nestačí. Potřebujeme dobrovolný kodex správné praxe, za kterým by stála legislativa, která by stanovovala sankce v případě jeho porušení.“ Nekalé praktiky by měla odstranit evropská legislativa Předseda pracovní skupiny COPA/COGECA pro záležitosti potravinového řetězce a prezident Irské farmářské asociace (IFA) Eddie Downie ve svém vystoupení dodal: „Irská vláda stejně jako vlády mnoha dalších členských států Evropské unie v současné době se pokouší vyřešit otázky nekalých obchodních praktik, ale přijatá opatření stále nejsou dostatečná. Neexistuje zákaz nákupů pod výrobní cenu, ani ombudsman, který by dohlížel, jestli se současná pravidla vůbec dodržují. Je k zemědělcům férové, když vidí, že zelenina, kterou dodali za zlomek výrobní ceny, je na pultech s akční cenou, na které prodejce tak či tak vydělává velké peníze? V době, kdy se zemědělcům neustále zvyšuje cena vstupů, si prostě dlouhodobě nemohou dovolit dodávat zboží pod cenou.“ Jako zástupci zemědělců žádáme pouze spravedlivý návrat investice do pěstování a výroby dodávaných produktů. Proto usilujeme o vytvoření evropské legislativy na regulaci nekalých praktik v dodavatelsko-odběratelských vztazích, která bude platit nejen v některých členských státech osmadvacítky, ale napříč celou unií. Sektor zemědělství a potravinářství může v budoucích letech patřit mezi motory hospodářského růstu a udržitelného rozvoje, ale pouze za předpokladu, že v potravinovém řetězci bude respektována spravedlnost a transparentnost. Vyzýváme proto naléhavě Evropskou komisi, aby co nejrychleji přišla s legislativou, která podpoří zavedení a především dodržování kodexů správné praxe v potravinovém řetězci. Nic jiného podpořit nemůžeme,“ prohlásil dáleDownie. (Zdroj: Tisková zpráva COPA/ COGECA) Foto popis| Rozdíl cen potravin placených zemědělským výrobcům a potravinářským podnikům oproti cenám konečným, tedy spotřebitelským na pultech obchodů, lze velmi dobře dokumentovat u komodit s nízkým stupněm zpracování, jako jsou například jablka nebo vejce Foto autor| Foto Jiří Felčárek O autorovi| Jan Doležal, Agrární komora České republiky

Kalendář akcí 29.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu akce@profi press.cz. ? 1. 7. Festival jurt voda je život se koná v Brništi. Organizátory jsou Podralský nadační fond, Krásná jurta, Liberecký kraj. Info: http://www.krasnajurta. cz/festivaljurt2015. ? 7. 7. 9.00 hod. Polní den Energen na Pokusnické stanici v Lukavci (přehlídka 27 odrůd pšenice rozdělených do tří termínů výsevu, poslední termín výsevu je rozdělen na výsevky 3 a 5 MKS s odlišným vedením porostu) se koná na K Areálu 248, 394 26 Lukavec. Organizátorem je EGT systém, Na Kopci 38, 747 81 Otice. Info: tel.: 733 315 656, http://www.energen.info.

? 14. 7. 9.00 hod. 3. Polní den Europlantu v Polabí se koná v areálu Na Jitrách, 289 17 Semice nad Labem. Organizátorem je Europlant šlechtitelská, Lhotská 32, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice a firma Bramko Semice. Info: Ing. Jiří Procházka, tel.: 602 374 477, http://www.europlant.cz. ? 21. 7. 8.00 hod. Polní den o bramborách se koná v Olešné 29, 580 01 Olešná. Organizátory jsou Medipo Agras H. B., Havlíčkův Brod, a Solmilk, Olešná. Info: Medipo Agras, Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, tel.: 569 422 245. ? 25. 7. 10.00 hod. – 26. 7. Ovčácké slavnosti západočeského krajského sdružení Svazu chovatelů ovcí a koz Horšovský Týn (krajská výstava ovcí a koz, hodnocení ovcí a koz, ukázky stříhání ovcí a zpracování vlny, práce ovčáckých psů, speciality z jehněčího a ovčího masa) se koná v Horšovském Týnu. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. ? 28. 7. 9.00 hod. 19. Polní den Europlantu se koná ve Velké Losenici 232, 592 11 Velká Losenice. Organizátory jsou Europlant šlechtitelská, Lhotská 32, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice a ZD Velká Losenice. Info: Václav Macek ml., OS Vysočina, tel.: 724 052 505, mailto:[email protected], http://www.europlant.cz. ? 2. 8. 10:00 hod. Ovčácké slavnosti se konají v Borovanech. Na programu jsou ukázky stříhání ovcí a zpracování vlny, práce ovčáckých psů, speciality z jehněčího a ovčího masa, nabídka sýrů a dalších výrobků z ovčího a kozího mléka. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. ? 6. 8. 9:00 hod. Den pola Europlantu se koná ve Spišské Belé, okres Poprad Slovensko. Organizátorem je Europlant šlechtitelská spol. s r. o. Info: Ing. Stanislav Tremko mailto:[email protected], tel.: 0421 903 625 173. ? 15. 8. 10:00 hod. Ovenálie Zlobice (výstava plemen ovcí a koz, ukázky stříhání ovcí, pasení, prodej specialit, sýrů a dalších, soutěže pro návštěvníky – vaření kotlíkového guláše, jedení brynzových halušek) se konají v Malhostovicích 55. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. ? 20. 8. – 23. 8. Agrokomplex – 42. ročník mezinárodní zemědělské a potravinářské výstavy se koná v Nitře, organizátorem je Agrokomplex – Výstavníctvo Nitra. Ing. Mgr. Michala Mičíková tel.: 0911 200 649, mailto:[email protected]. ? 21. 8. Finále 50. ročníku Zlaté podkovy se koná v Humpolci. Organizátorem je Soutěže podkovy o. p. s., Dusilov 384, 396 01 Humpolec. ? 27. 8. Syngenta slunečník Žabčice. Polní den pořádaný společností Syngenta v Žabčicích. Organizátorem je Syngenta. ? 27. 8. 9:00 hod. – 1. 9. Země živitelka, mezinárodní výstava se koná na Výstavišti v Českých Budějovicích, Husova 523, 370 21 České Budějovice. Organizátorem je Výstaviště České Budějovice. 42. ročník mezinárodního agrosalonu. Tématem je obnova a rozvoj venkova, rostlinná a živočišná výroba, zemědělská technika, potravinářská výroba, lesní a vodní hospodářství, zahradnictví a pěstitelství, služby pro zemědělství, ostatní. Info: http://www.vcb.cz. ? 27. 8. 10:00 hod. Šampionát ovcí plemene zwartbles na výstavě Země živitelka České Budějovice (hodnocení vystavených zvířat). Akce se koná na Výstavišti České Budějovice, Husova 523, 370 21 České Budějovice Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. ? 28. 8. 17:00 hod. 16. Setkání absolventů a přátel Zemědělské fakulty v Českých Budějovicích. Organizátorem je Zemědělská fakulta – Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Info: Karla Dvořáková – sekretariát děkana ZF, Studentská 1668, 370 05 České Budějovice, tel.: 387 772 427, email: mailto:[email protected]. ? 29. 8. Národní dožínky v rámci výstavy Země živitelka se uskuteční na Výstavišti v Českých Budějovicích, Husova 523, 370 21 České Budějovice. Organizátorem je Agrární komora ČR. ? 1. 9. – 3. 9. XX. česká a slovenská konference o ochraně rostlin se koná v České zemědělské univerzitě v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol. Ve čtvrtek 3. 9. proběhne tematicky zaměřený seminář Pesticidy v životním prostředí. Organizátorem je katedra ochrany rostlin, FAPPZ, ČZU ve spolupráci s Českou společností rostlinolékařskou. Info: mailto:[email protected], mailto:[email protected]. ? 5. 9. Pelhřimovské dožínky v Pelhřimově. Organizátorem je VOD Kámen. Info: mailto:[email protected]. ? 5. 9. 9:00 hod. Historické traktory – stabilní motory – zemědělské stroje. Výstava se uskuteční v Kropáčově Vrutici. Organizátorem je N & N KOŠÁTKY s. r. o. Info: tel.: 602 227 193.

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS

29.6.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zahraniční ceny Vývoj cen průmyslových výrobců brojlerů ve vybraných státech EU (Kč/100 kg) Země Týden do 10. 5. 17. 5. 24. 5. 31. 5. 7. 6. 14. 6. ČR 4 983 4 972 4 972 4 990 4 987 4 985 EU 5 087 5 171 5 186 5 188 5 203 5 208 Německo 7 175 7 184 7 170 7 181 7 189 7 164 Polsko 3 333 3 683 3 866 3 724 3 803 * Slovensko 4 554 4 979 4 400 5 001 4 637 5 118 Maďarsko 4 299 4 298 4 239 4 143 4 218 4 136 Pozn.: Ceny průmyslových výrobců na reprezentativních trzích u brojlerů 65%, tj. oškubaných, vykuchaných, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj cen zemědělských výrobců prasat ve vybraných státech EU (Kč/100 kg jateč. hm.) Země Týden do 10. 5. 17. 5. 24. 5. 31. 5. 7. 6. 14. 6. ČR 3 815 3 789 3 793 3 853 3 868 3 935 EU 3 860 3 859 3 885 3 929 3 948 4 022 Německo 3 949 3 965 4 025 4 076 4 122 4 228 Polsko 3 759 3 759 3 838 3 886 3 878 3 969 Rakousko 3 899 3 895 3 891 3 896 3 919 4 070 Dánsko 3 713 3 718 3 712 3 719 3 697 3 683 Pozn.: Ceny zemědělských výrobců na reprezentativních trzích u prasat tř. E. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Jatečná zvířata Ceny jatečných zvířat (JUT, EUR/ 100 kg) skot 23. týden, prasata 24. týden 2015 Země Prasata (E) Mladý skot (R3) Krávy (R3) Jalovice (R3) Česká republika 143,90 328,0 263,6 272,3 Dánsko 134,70 391,2 355,8 386,9 Německo 154,61 373,6 339,4 371,9 Irsko 150,00 406,8 373,8 423,1 Francie 138,00 368,0 393,0 403,0 Itálie 141,00 372,7 286,6 414,1 Litva 147,83 275,7 247,7 257,8 Maďarsko 150,30 – 206,3 – Nizozemsko 132,07 350,9 339,5 320,2 Rakousko 148,83 375,4 308,3 359,1 Polsko 145,15 328,4 284,0 315,7 Slovensko 143,82 342,9 230,7 259,7 Velká Británie 179,65 433,6 374,8 455,5 Průměr EU-28 147,10 372,1 360,8 396,0 Zdroj: Generální ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise Obilí Ceny zemědělských výrobců obilí v 25. týdnu 2015 (Kč/t, SZIF) Cena Pšenice Pšenice Ječmen Žito potravinářská krmná krmný potravinářské Průměrná 4 235 3 549 3 070 3 894 Maximální 4 598 3 800 3 500 4 115 Minimální 4 100 3 400 3 000 3 500 Poznámka: Ceny jsou včetně nákladů na dopravu a bez DPH. Pramen: TISČRSZIF

Světové trhy Vývoj cen brambor na burze EEX (Kč/t) Druh Termín Týden do 17. 5. 24. 5. 31. 5. 7. 6. 14. 6. 21. 6. Brambory na hranolky Listopad Červen Duben 2016 2016 2015 4 2 055 795 * 4 3 383 013 * 4 3 468 125 * 4 3 465 123 * 5 3 5 405 959 678 4 3 5 762 619 034 Pozn.: European Processing Potatoes Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: EEX – European Energy Exchange Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen sušeného odstředěného mléka na burze EEX a v Chicagu (Kč/kg) EEX Týden do 17. 5. 24. 5. 31. 5. 7. 6. 14. 6. 21. 6. Červen 2015 50,01 50,00 49,34 49,31 48,13 48,22 Červenec 2015 52,75 50,00 50,02 50,00 47,37 47,97 Srpen 2015 52,42 50,00 48,52 48,49 48,13 47,97 Chicago Červen 2015 50,76 51,27 52,38 49,97 50,43 48,92 Červenec 2015 53,32 54,27 55,23 51,47 51,65 49,57 Srpen 2015 56,05 56,27 57,54 53,16 52,83 49,77 Pozn.: Non- fat Dry Milk Futures/ Skimmed Milk Powder Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: EEX, CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI ? Plodinová burza Ceny vybraných komodit – obchody promptní za období od 9. 6. do 23. 6. 2015 (www. pbb. cz) Komodita Cena (Kč/t, bez DPH) parita FCA změna (%) parita DDP změna (%) Pšenice potravinářská 4 193 –2,24 4 373 –2,07 Pšenice krmná 3 742 0,48 3 834 0,19 Ječmen sladovnický 4 304 –0,71 4 377 –1,32 Ječmen krmný 3 576 0,42 3 637 0,12 Žito 3 593 –3,84 3 710 –3,86 Kukuřice 3 497 –1,46 3 686 –0,05 Hrách krmný 4 454 0,17 4 626 0,48 Řepka olejka 9 652 0,57 10 043 0,18 Jde o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejde o kotované ceny. Obchody promptní – s dodávkou do 30 dnů. Parita FCA – místo, kde bude zboží dodáno do péče dopravce určeného kupujícím, dopravu hradí kupující. Parita DDP – místo, do kterého má být zboží dodáno, ujednané místo určení – dopravu hradí prodávající ? Maso Denní šetření nákupních cen jatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 17. 6. 18. 6. 19. 6. 22. 6. 23. 6. Prasata tř. j. S, E, U, JUT za studena (Kč/kg) 39,63 40,78 40,53 40,53 39,98 Prasata tř. j. S, E, U v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 30,84 31,74 31,54 31,54 31,11 Býci tř. j. S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) 88,67 89,63 88,45 88,45 89,27 Býci tř. j. S, E, U, R v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 48,72 49,25 48,60 48,60 49,05 Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) – orientační přepočtové koefi cienty: prasata: cena JUT za studena/ 1,285 = cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/ 1,82 = cena v živé hmotnosti. Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISČRSZIF Ing. Monika Trnková,TISČRSZIF Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců jatečných prasat z podniků sledovaných SZIF (průměrná cena bez DPH a nákladů na dopravu vždy v úterý daného týdne)

týdny v letech 2011 až 2015 Vývoj ceny zemědělských výrobců mléka (tř. jakosti I. a Q, průměr cen za daný měsíc, MZe) měsíce let 2010 až 2015 Foto popis|

zpravy.rozhlas.cz Potraviny v ruských obchodech i přes prodloužení embarga nechybí, jsou ale dražší 25.6.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropa Martin Dorazín Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Ruští spotřebitelé si musí odvyknout kupovat západní potraviny. Moskva totiž schválila roční prodloužení potravinového embarga, které uvalila na Evropskou unii, Spojené státy, Austrálii, Kanadu a Norsko. Nejprve sankce proti Rusku zavedl Západ, kvůli anexi Krymu a válce na Ukrajině. Pulty ruských obchodů ale neosiřely a zákazníci si na nedostatek potravin nemohou stěžovat. Máša a Pavel jsou běžnými zákazníky levného ruského supermarketu sítě Pjaťoročka. Právě se rozmýšlejí, jestli si mají koupit šunku pod názvem ‘Tohle táta může‘ z moskevského masokombinátu Ostankino. Nakonec se rozhodují, že nevypadá moc dobře, na výběr mají několik dalších domácích značek.Také nabídka tvrdých i měkkých sýrů zůstává velmi pestrá, přestože v chladicích boxech chybějí sýry švýcarské nebo francouzské. Ty by ale stejně v tomto obchodě asi nikdo nekupoval, i kdyby se mohly dovážet.Máša hledá mražené houby do polévky, které se dřív dovážely z Kanady. Vybere čínské, které napohled prý vypadají stejně jako kanadské.Kuřata na ruský trh ve velkém dodávaly Spojené státy. Teď pocházejí od ruských farmářů, jsou ale téměř o polovinu dražší, mají vláknitou strukturu a chutnají také trochu jinak.Slávky pocházejí z Chile, krevety jsou ruského původu, kilo vyjde v přepočtu na více než 1200 korun. Brambory jsou tuzemské a, jak říká Máša, jejich kvalita je výborná.Sergej Michajlov do levných supermarketů nechodí, nakupuje v prémiových sítích jako je například Abeceda chutí. Ani on ale dopad sankcí moc nepociťuje.„V podstatě je v obchodech všechno kromě nějakých delikates, které si ale většina lidí stejně nemohla dovolit. Pokud ale budete hodně chtít, najdete je i tady. Bohatí lidé si navíc mohou zajet na Západ a nakoupit, nebo si nechat přivézt, co chtějí. Žádný nedostatek tu není,“ říká. Moscow: As Russia renews food anti-sanctions, shoppers resort to buying available specialty meats pic.twitter.com/cjN3UDQEOh— Peter Leonard (@pete_leonard) 14. Červen 2015Vládní program nahrazení západního dovozu potravin funguje. Spotřebitelé ale tento program zaplatí v cenách. Ty oficiálně vzrostly v průměru o 11 procent. Většina potravin ale reálně zdražila o 40 procent.Rusko v reakci na evropské sankce prodlouží embargo na dovoz potravin z EURusko chystá protiopatření v reakci na prodloužení sankcí ze strany EUZaorálek: Sankce vůči Rusku budou zřejmě pokračovat do konce roku Fico ujistil Kyjev, že Bratislava dodrží protiruské sankce. V Moskvě je kritizoval Zrušení sankcí závisí hlavně na Rusech, řekla Merkelová na summitu G7 Státy G7 zpřísní sankce vůči Rusku v případě další eskalace konfliktu na Ukrajině Prezident Miloš Zeman se opět vyslovil pro zrušení sankcí vůči Rusku

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1505872

zpravy.tiscali.cz

Potraviny z EU se na ruské pulty zatím nevrátí. Zvykněte si na krizi, říká Medveděv zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Aktuality art Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

24.6.2015

zpět Ruský prezident Vladimir Putin odpověděl na prodloužení sankcí uvalených Bruselem na jeho zemi prodloužením zákazu dovozu potravin z Evropské unie. Protiopatření začíná platit už ve středu a potrvá rok. Ruský premiér Dmitrij Medveděv mezitím vyzval občany, aby se připravili na život s utaženými opasky. "Vláda mě dopisem požádala o prodloužení opatření, která jsme přijali v odvetě za počínání našich partnerů z některých zemí. Dnes, v souladu s touto žádostí, jsem podepsal výnos o prodloužení účinnosti jednotlivých zvláštních opatření s cílem zajistit bezpečnost Ruské federace," řekl Putin podle TASS. Současně nařídil vládě, aby k výnosu vypracovala příslušné dokumenty. Premiér Dmitrij Medveděv ujistil, že "vše bude vykonáno" a že tyto dokumenty se již připravují. Moskva od počátku dávala najevo, že na prodloužení sankcí EU odpoví. Dříve se objevily náznaky, že odvetná opatření by mohla být mírně upravena, a to i vůči Maďarsku, Řecku a Kypru. Avšak podrobnosti o Putinově výnosu dosud nejsou známy. EU v pondělí prodloužila své hospodářské sankce proti Rusku do konce ledna 2016. Sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě. Jejich případné uvolňování je vázáno na plnění minských dohod o příměří na východě Ukrajiny, které však ani ukrajinské vládní jednotky ani povstalci podporovaní Moskvou nedodržují. Dosavadní ruské embargo, zavedené loni jako odpověď na západní sankce, zakazovalo dovoz vybraných potravin ze Spojených států, Evropské unie, Austrálie, Kanady a Norska. V současnosti na ruském sankčním seznamu figurují ovoce, zelenina, maso, drůbež, ryby, mléko a mléčné výrobky. Na krizi byste si měli zvyknout, vzkázal občanům Medveděv Rusové si musejí zvyknout na život v hospodářské krizi, protože země bude muset ještě poměrně dlouho fungovat v režimu rozpočtových úspor, jak řekl na vládní poradě o fiskální politice v příštích třech letech to dnes prohlásil Medveděv. Škrty se podle předsedy ruské vlády budou týkat i sociálních programů. "Rozpočtové zdroje nejsou neomezené a možnost významnějšího zvýšení příjmů není v současné situaci velká," upozornil Medveděv a zdůraznil, že sestavovat rozpočet pro příští rok musí ruská vláda v nelehké situaci. "Musíme realisticky vyhodnotit existující rizika. Parametry rozpočtu v mnohém diktuje stávající stav hospodářství," prohlásil. Za hlavní problémy, které poměr mezi rozpočtovými příjmy a výdaji ovlivňují, premiér označil pokles cen ropy na světových trzích, zpomalení ekonomického růstu a sankční režim, který od loňska poškozuje ekonomické styky Ruska se zahraničím. "Musíme sestavit rozpočet, který na tyto výzvy náležitě reaguje," řekl. Pro letošní rok počítal rozpočet s příjmy 15 bilionů rublů (6,7 bilionu korun), ale podle odhadu ministerstva financí budou nižší až o 2,5 bilionu. V příštím roce dosáhne propad příjmů částky 1,8 bilionu a v roce 2017 to bude 1,6 bilionu rublů, uvádí ministerstvo. S deficitem se ruská vláda hodlá vyrovnat omezením sociálních výdajů. Podle agentury TASS například výše valorizace sociálních dávek by neměla být určena podle skutečné míry inflace, ale podle inflačního cíle. Ten je pro příští rok stanoven ve výši čtyř procent.

URL| http://zpravy.tiscali.cz/potraviny-z-e...yknete-si-na-krizi-rika-medvedev-252852

© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Regionální lahůdky jsou v kurzu 1

Recommend Documents