Regionální konzultační centrum Ústeckého kraje Dotazníkové šetření na SOŠ a SOU Identifikace kraje a RKC Ústecký kraj se nachází v severozápadní části České republiky. Jako RKC Ústeckého kraje působí od 1.5.2010 Centrum uznávání a celoživotního učení Ústeckého kraje o.p.s. se sídlem ve Varnsdorfu (Šluknovský výběžek). Optimalizace středních škol v Ústeckém kraji1 Na území Ústeckého kraje je od roku 2006 realizován Program páteřních škol Ústeckého kraje. Jako výsledek programu má na území kraje vzniknout ekonomicky a pedagogicky optimální soustava středních škol s co nejširší, ale efektivně využitou vzdělávací nabídkou. Cílem je vytvořit tzv. Páteřní školy kraje. Kraj převzal v roce 2001 delimitací celkem 95 středních a vyšších odborných škol (VOŠ, SOŠ, SOU a gymnázií) v obvykle špatném stavu. V roce 2006 bylo 89 škol zřizovaných Ústeckým krajem. Po zahájení intenzivní optimalizace v rámci programu páteřních škol se počet škol stále snižuje. Např. v roce 2011 bylo rozhodnuto Zastupitelstvem Ústeckého kraje o sloučení 37 škol, ze kterých postupně vznikne do 1.9.2012 celkem 17 nástupnických organizací. V současné době se však řeší optimalizace gymnázií na území kraje, která je díky vzrůstajícímu počtu demonstrací a protestů narušena. Soustava středních škol v Ústeckém kraji bude tedy plně optimalizována k 1.9.2012 tak, aby bez problému zvládla demografický pokles ve věkových skupinách od 15 do 19 let a současně zajistila postupný růst kvality vzdělávání a pestrou vzdělávací nabídku dle potřeb trhu práce. Celkem bylo kvůli procesu slučování v Ústeckém kraji k 1.9.2011 61 střední škol zřizovaných krajem a k 1.9.2012 by mělo být celkem 54 středních škol zřizovaných krajem. Optimalizace škol v Ústeckém kraji by měla být dokončena k 1.9.2012. V současné době působí v kraji 12 škol s titulem Páteřní škola Ústeckého kraje.
Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo prováděno v období od 17. října 2011 do 15. listopadu 2011. Do projektu KURIKULUM S – Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání jsou zahrnuty všechny střední odborné školy (SOŠ, SOU, konzervatoře) na území Ústeckého kraje, tedy školy jak zřizované samotným krajem, tak i soukromé. Z původního plánovaného počtu SOŠ a SOU v Ústeckém kraji jich bylo k 1.9.2011 celkem 71 (48 zřizovaných ÚK a 23 soukromých). Tyto všechny školy byly osloveny v rámci dotazníkového šetření. Konečný počet respondentů byl 24 škol, což představuje 33,8 % z celkového počtu dotázaných SOŠ a SOU v kraji. Ve dvou případech se objevily odpovědi se stejným názvem školy, jedná se však o v současné době sloučenou školu a tím pádem dva různé respondenty, kteří vyplňovali údaje z pohledu „své“ školy před sloučením.
Centrum uznávání a celoživotního učení Ústeckého kraje o.p.s. Bratislavská 2166 407 47 Varnsdorf Tel.: +420 412 354 773 E-mail:
[email protected] www.centrum-uznavani.cz 1
http://www.kr-ustecky.cz/skolstvi.asp
Část I. ŠVP a potřeby SOŠ a SOU Co se u Vás ve škole zavedením ŠVP změnilo? Učitelé získali informace o změnách v oblasti kurikula
14
Zavedení ŠVP se projevilo v kvalitě a efektivitě vyučovacího procesu
6
Mohli jsme lépe reagovat na podmínky pro vzdělávání
5
Učitele tato činnost donutila více přemýšlet o obsahu výuky Učitelé se naučili týmově spolupracovat, resp. se v tom významně zdokonalili
19 12 19
Učitelé spolu začali více komunikovat Zlepšila se spolupráce mezi učiteli odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů
9 7
Zpracovali jsme analýzu dosavadní činnosti a potřeb školy Učitelé porozuměli významu klíčových kompetencí Více jsme zohlednili požadavky sociálních partnerů na vzdělávání Učitelé si uvědomili, co je pro ně ve vzdělávání důležité, a dokázali se na tom shodnout Podařilo se zapojit do diskuzí o změnách výuky i sociální partnery
12 5 5 3
Podařilo se zvýšit zájem žáků o vzdělávání v oboru
1
Identifikovali jsme problematická místa související s výukou
10 1
Tvorba ŠVP nebyla pro naši školu přínosem v žádné oblasti Jiné:
0
U této otázky mohli respondenti vybírat více než jednu odpověď, procentuální vyjádření je tedy více než 100 %. Podle uvedených odpovědí se nejvícekrát učitelé shodli na tom, že se zavedením ŠVP spolu učitelé začali více komunikovat a zároveň, že i více začali přemýšlet o obsahu výuky (četnost obou odpovědí byla 79 %, 19 odpovědí). Učitelé také tímto způsobem získali potřebné informace o změnách v oblasti kurikula (58 %, 14 odpovědí). Díky spolupráci na zavádění ŠVP učitelé více porozuměli významu klíčových kompetencí a naučili se týmově spolupracovat (četnost obou odpovědí 50 %, 12 odpovědí). V téměř polovině odpovídajících škol se zlepšila spolupráce mezi učiteli odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů (38 %, 9 odpovědí). 7 škol Ústeckého kraje (četnost 29 % ze všech odpovědí) si zpracovalo analýzu dosavadní činnosti a potřeb školy, na jejímž základě mohou vycházet v plánování dalších činností a potřebných kroků ke zlepšení školy. 5 respondentů (21 % ze všech odpovědí) odpovědělo, že mohli lépe reagovat na podmínky pro vzdělávání, více ve škole zohlednili požadavky sociálních partnerů na vzdělávání a že si učitelé uvědomili, co je pro ně ve vzdělávání důležité. Co se týče otázky sociálního partnerství, pouze 3 školy (13 % odpovědí) uvedly, že se jim podařilo zapojit do diskuzí o změnách výuky i právě sociální partnery. Po jedné odpovědi zaškrtli respondenti možnosti, že se podařilo zvýšit zájem žáků o vzdělávání v oboru a také, že tvorba ŠVP nebyla pro danou školu přínosem v žádné oblasti (4 % ze všech odpovědí, 1 odpověď). Dá se říci, že výsledky této otázky kopírují výsledky počátečního šetření z roku 2010. Tato skutečnost tedy po roce utvrzuje získané odpovědi. V letošním šetřením však přibyla možnost odpovědi: Identifikovali jsme problematická místa související s výukou, kterou uvedla téměř polovina odpovídajících škol (10 škol, 42 %). Navíc se zavedení ŠVP projevilo také v kvalitě a efektivitě vyučovacího procesu, a to u 6 škol (25 %). 3 respondenti navíc reagovali na možnost vlastního vyjádření k dané otázce. Jedna z reakcí byla opět na sociální partnerství, kdy škola při tvorbě ŠVP zohledňuje požadavky sociálních partnerů /spolupracujících firem, úřadů práce a pod./. Týká se to hlavně odborných předmětů, kde se do ŠVP vkládají pasáže, které se týkají výrobních technologií jednotlivých firem.
2 z 15
Další škola reagovala na to, že v RVP byly díky iniciativě jedné ze škol, která obor chtěla převzít, starší a podivné materiály, např. že žáci studijního oboru Obalová technika mají umět obsluhovat linky a stroje zařízení, chyběly aplikace IT, které již škola měla. Poslední škola uvedla, že i když ŠVP dává možnost určitých změn, RVP příliš svazuje mantinely a není možné udělat více změn. Což sice vícekrát v odpovědích nezaznělo, každopádně podobné reakce se objevovaly i v diskusích v průběhu pořádaných seminářů.
Jak pracujete s vytvořenými ŠVP?
Vytvořené ŠVP jsou před jejich schválením projednávány na pedagogické radě
12
Vytvořené ŠVP jako celek jsou před jejich schválením projednávány v předmětových
21 11
Návrhy ŠVP projednává rada školy Každý učitel musí znát i další ŠVP vyučované ve škole
8
Škola seznamuje s novými ŠVP také žáky a jejich rodiče
14
Škola má plán hodnocení ŠVP
4
Platné ŠVP jsou pravidelně vyhodnocovány např. předmětovou komisí
20
ŠVP byly upraveny na základě nálezu ČŠI Jiné:
11 0
U této otázky mohli respondenti vybírat více než jednu odpověď, procentuální vyjádření je tedy více než 100 %. Převážná část odpovídajících škol uvedla, že se vytvořenými ŠVP zabývá především předmětová komise. Téměř všichni respondenti (88 % ze všech odpovědí, 21 respondentů) označili, že jsou vytvořené ŠVP před jejich schválením projednávány v předmětových komisích, na pedagogické radě jsou naopak projednávány pouze u poloviny z odpovídajících škol (50 %, 12 respondentů). 20 respondentů (83 %) uvedlo, že jsou platné ŠVP pravidelně právě např. předmětovou komisí vyhodnocovány. 14 škol (58 %) odpovědělo, že s novými ŠVP seznamuje také své žáky a jejich rodiče, což je také spojeno se školským zákonem, podle kterého by měly být ŠVP veřejně přístupné, a to buď na webových stránkách školy, nebo k nahlédnutí na daném místě ve škole, např. u ředitele školy. V 11 případech (46 %) návrhy ŠVP projednává rada školy. Stejný počet respondentů uvedl, že ŠVP byly upraveny na základě nálezu ČŠI, což byla oproti minulému šetření nová otázka související s již proběhlou kontrolou ze strany ČŠI. Tyto reakce byly zaznamenány také na úvodních seminářích RKC zaměřených na kontrolu formální stránky ŠVP ze strany ČŠI a kterých se také účastnili zástupci ČŠI Ústeckého kraje. U méně než poloviny odpovídajících škol (8 škol, 33 % odpovědí) je nutné, aby učitel znal i další ŠVP vyučované ve škole, což může souviset s oborovou nabídkou školy a s odborným zaměřením pedagogických pracovníků. Pouze 4 školy (17 %) uvedly, že má jejich škola plán hodnocení ŠVP.
Způsoby hodnocení ŠVP ve školách Z uvedených odpovědí je patrné, že je na školách prováděna pravidelná evaluace, a to např. v předmětových komisích, metodických komisích, na pedagogické radě, dotazníkovým šetřením přímo u pedagogických pracovníků, ale i hodnocením na základě inspekční zprávy ČŠI. Využit byl také dotazník ze strany NÚOV, který byl určen pro všechny pedagogy školy. Školy také sledují výsledky
3 z 15
žáků, které byly před zavedením ŠVP a po jeho zavedení. V jednom případě bylo uvedeno, že škola ŠVP hodnotí i se sociálními partnery školy. Jedním z ukazatelů hodnocení jsou i pravidelné čtvrtletní a pololetní písemné práce. Oproti šetření z roku 2010 a očekávání vyšší spolupráce ze strany sociálních partnerů se právě tato problematika v mnohém nezměnila. Z důvodu aktuálnosti tématu a potřeby byla ze strany NÚOV uspořádána konference zaměřená na rozvoj sociálního partnerství, v návaznosti na to pak naše RKC uspořádalo 2 kulaté stoly, jeden zaměřený spíš na hledání možností pro rozvoj spolupráce organizovaný pro lektory ze strany RKC. Druhý kulatý stůl pak proběhl na jednom z místních center, kde si sama škola pozvala zástupce sociálních partnerů v regionu a na místě řešila problematiku spolupráce školy s danými sociálními partnery. Vidět byla částečná spokojenost při vyjádření problémů na obou stranách, tedy jak z pohledu školy, tak i z pohledu sociálních partnerů. Řešení však mnohdy narazilo na legislativní podmínky ČR.
Jak pracujete s vytvořenými ŠVP ve výuce? Na tuto otázku s možností volné odpovědi se nejvíce objevovala skutečnost, že jsou dle osnov ŠVP vytvářeny tématické a učební plány pro výuku a časové harmonogramy jednotlivých pedagogických pracovníků. Uvedeno např. bylo, že všichni učitelé ŠVP dodržují, zároveň spolu komunikují a vyměňují si zkušenosti. Tedy, že školy dle ŠVP vyučují, a na základě vzniklých situací a skutečností dochází v některých předmětech k drobnějším úpravám, které projednává a schvaluje především předmětová komise. V jednom případě bylo uvedeno, že se ŠVP využívají také k přípravě nové závěrečné zkoušky i nové maturity.
4 z 15
Část II. Regionální konzultační centrum a jeho aktivity Jak jste byli spokojeni s webovými stránkami našeho regionálního konzultačního centra zřízeného v projektu Kurikulum S?
7; 29% 9; 37%
3; 13% 0; 0% 0; 0%
1
2
5; 21%
3
4
5
Neznám je
Informace na webových stránkách byly hodnoceny ze strany respondentů stejným způsobem, jako známkování ve škole tj. číslo 1 jako nejlepší až č. 5 jako nejhorší. Stupněm výborný webové stránky hodnotilo 7 respondentů (29 % ze všech odpovědí), stupněm č. 2, tj. chvalitebný, hodnotilo 9 respondentů (37 %). Jako průměrné je pak hodnotilo 5 respondentů (21 %). Známkou dostatečné a nedostatečné nebyly webové stránky hodnoceny žádným z respondentů. 13 % respondentů odpovědělo, že webové stránky nezná, tj. 3 zástupci škol. Dva z těchto respondentů spolupracovali a využívali služeb nabízených RKC, přesto označili tuto odpověď. Proto je možné, že dotazník vyplňoval vedoucí pracovník školy, který má celkový přehled o činnosti školy jako takové, ale o spolupráci na úrovni školních koordinátorů tvorby ŠVP s RKC nebyl podrobně informován. Další z možností, proč volili tuto odpověď, je to, že RKC pravidelně rozesílalo informace o své činnosti, nabídce seminářů a workshopů emailovou poštou a v listinné podobě, tak nenašli důvod k návštěvě webových stránek RKC. S tímto hodnocením vzhledu webových stránek naše RKC nebylo spokojeno, proto přikročilo ke změně a uspořádání webových stránek k 1.1.2012.
Jaký je pro Vás optimální způsob získávání informací o akcích našeho RKC?
Zasílání pravidelných nabídek RKC na emailovou adresu
18
Z webových stránek RKC
10
Informacemi získanými na seminářích a konzultacích
13
Osobním doporučením jiných účastníků seminářů či konzultací
5
Doporučeními pracovníky NÚOV či jiných (vzdělávacích) institucí
3
Nemám zájem Jiné
2 1
U této otázky mohli respondenti vybírat více než jednu odpověď, procentuální vyjádření je tedy více než 100 %.
5 z 15
Z uvedených odpovědí je patrné, že nejlepšími způsoby získávání informací o akcích RKC je pro školy forma e-mailové nabídky (18 odpovědí, 75 %), a dále pak získávání informací na seminářích a při konzultacích (13 odpovědí, 54 %). Necelá polovina respondentů uvedla také informace z webových stránek RKC (10 respondentů, 42 %). Výsledky jsou dány také tím, že RKC pravidelně informuje ředitele škol a zástupce škol, kteří se již zúčastnili některého ze seminářů, prostřednictvím e-mailové nabídky o plánovaných aktivitách a akcích RKC. Osobní doporučení jiných účastníků seminářů či konzultací by uvítalo 5 respondentů (21 %). Jeden z respondentů uvedl přesnou adresu zástupce školy, na kterou by chtěl zasílat pravidelné informace z RKC. Dvě školy o další informace ze strany RKC nemají zájem, i když tato informace může být zavádějící, protože podle zadání odpovídal na otázky ředitel školy, ale přitom někteří zástupci daných škol se účastnili seminářů pořádaných RKC. Je tedy možné, že zájem by mohli mít přímo daní zástupci, i když ne ředitel školy. Nadále však využíváme databázi kontaktů všech účastníků seminářů, které upozorňujeme na to, že jim budeme pravidelně zasílat další nabídky za RKC. Informace se tedy mohou tímto způsobem dostat k potenciálním zájemcům o další služby RKC.
Jaké služby a aktivity využila Vaše škola z nabídky našeho RKC?
Konzultace k řešení aktuálních otázek a problémů za pomoci konzultanta přímo ve Konzultace k řešení aktuálních otázek a problémů za pomoci konzultanta Konzultace k řešení aktuálních otázek a problémů za pomoci konzultanta e-mailem
10 6 6
Stáže
1 2
Exkurse Workshopy - semináře „na míru“ realizované ve škole Workshopy - standardně pořádané semináře (pro učitele z různých škol)
6 13
DVPP
12 4
Žádné Jiné:
0
U této otázky mohli respondenti vybírat více než jednu odpověď, procentuální vyjádření je tedy více než 100 %. Nejvíce školy využily nabízených seminářů a workshopů pro učitele z různých škol (13 škol, 54 %). Právě tyto semináře byly podle předpokladu také zmíněným DVPP pro pedagogy zúčastněných škol (12 respondentů, 50 %). Nabízené konzultace byli nejvíce využity přímo v konzultující škole (41 % respondentů, 10 škol), stejný počet se pak objevil u odpovědí na konzultace formou e-mailové komunikace a prezenční formou (obě odpovědi u 6 škol, 25 % odpovědí). Semináře uspořádané na přání školy, tedy tzv. „na míru“ využilo 6 škol (25 %), i když ve dvou případech se jednalo o semináře organizované v dané škole pro její pedagogické pracovníky, zároveň se ale podle množství účastníků těchto seminářů zúčastnili i další zájemci z jiných škol (pro vykazování RKC jsme tyto dva semináře nebrali zcela jako semináře „na míru“). Odpověď „žádné služby“ využité ze stran škol se objevila u 4 škol (17 %). Po detailním prozkoumání odpovědí je však patrné, že tyto odpovědi nemusí být zcela relevantní, protože mnohdy služeb RKC využili jiní zástupci školy, než právě ředitel dané školy, u kterého se předpokládá, že dotazník vyplňoval. Z velkého množství pořádaných akcí, exkurzí, stáží a jiných aktivit pro učitele jednotlivých škol je možné, že tyto informace zmátly samotného ředitele školy a nedovedl nabídku právě našeho RKC správně potvrdit. Nejvíce je to patrné u odpovědi „Žádné“, kdy se někteří zástupci uvedených 4 škol zúčastnili seminářů pořádaných naším RKC.
6 z 15
Je také možné, že školy v Ústeckém kraji využily nabídky jiných RKC, které nám byly poskytnuty a které jsme dále nabízeli, a to především nabídky odborných exkurzí. Z tohoto pohledu mohly školy odpovědět i na uvedené exkurze. Naše RKC však žádnou exkurzi ani stáž v rámci činnosti neuspořádalo.
O jaké formy spolupráce budete mít zájem i nadále?
Konzultace k řešení aktuálních otázek a problémů za pomoci konzultanta přímo ve škole Konzultace k řešení aktuálních otázek a problémů za pomoci konzultanta telefonicky Konzultace k řešení aktuálních otázek a problémů za pomoci konzultanta e-mailem
7 5 6
Stáže
3
Exkurse
3
Workshopy - semináře „na míru“ realizované ve škole Workshopy - standardně pořádané semináře (pro učitele z různých škol)
9 13
DVPP
16
Žádné Jiné:
3 0
U této otázky mohli respondenti vybírat více než jednu odpověď, procentuální vyjádření je tedy více než 100 %. Největší zájem do budoucna je o nabídku DVPP (16 respondentů, 67 %), tedy potažmo i o standardně pořádané semináře/workshopy (13 respondentů, 54 %). 9 škol (38 %) by chtělo i nadále uspořádat semináře „na míru“ pro jejich pedagogické pracovníky. Podle aktuálního požadavku a dotazů ze strany škol se jedná o semináře tematicky zaměřené na syndrom vyhoření, šikanu a kiberšikanu, školní kolektiv a jeho klima a právní otázky související s odpovědností a povinnostmi učitelů, žáků a jejich zákonných zástupců. Podobné odpovědi se objevovaly v otázkách souvisejících s nabídkou konzultací. 7 respondentů (29 %) by mělo zájem o konzultace přímo ve škole, 6 respondentů (25 %) by chtělo využít možnosti e-mailové konzultace, 5 škol (21 %) zamýšlí konzultace po telefonu. Stáže a odborné exkurze by využilo stejný počet škol (3 respondenti, 13 %). Služby RKC neplánují využít 3 školy, i když opět se jedná o stejný případ, kdy dotazník vyplňuje pouze jeden zástupce školy, ale nabídku může využít někdo jiný. Při porovnání s loňským šetřením se stále objevují požadavky na odborné stáže a exkurze, stejný zájem přetrvává u konzultací s odborníky. Oproti minulému šetření se však již v této otázce neobjevovaly dotazy na finanční podporu směrem k učitelům a jakémusi materiálnímu zabezpečení podmínek pro výuku, nabídnuty však byly možnosti bezplatných seminářů a workshopů ke zvýšení informovanosti a odbornosti jak učitelů, tak i dalších zástupců škol.
Pokud budete mít zájem, uveďte prosím témata, o která máte eminentní zájem? Uvádíme přesný výčet témat, o která mají školy zájem: Problematika protidrogové prevence, šikany, bezpečnosti žáků Projekt EU peníze středním školám Příprava jednotné závěrečné zkoušky Závěrečné zkoušky, obsahují chyby (Truhlář)
7 z 15
Jak je však patrné také z diskusí na posledních seminářích uspořádaných naším RKC, školy se v současné době snaží zaměřit se i na klima školy jako takové a díky stále rostoucím nárokům na pedagogické pracovníky v otázce výuky, ale i výchovy žáků, se snaží zaměřovat na motivační prvky, které jsou součástí celkového chodu školy. Tyto poznatky se pak odráží i v samotné evaluaci a inovaci ŠVP.
Na koho by mělo být vzdělávání v nabídce RKC zaměřeno?
Vzdělávání ředitelů škol Vzdělávání zástupců ředitelů škol
3
12
13
Vzdělávání předsedů předmětových komisí Vzdělávání koordinátorů ŠVP
12 15
Vzdělávání začínajících učitelů
15 Mentoring (zavádějícího učitele) u začínajících učitelů
U této otázky mohli respondenti vybírat více než jednu odpověď, procentuální vyjádření je tedy více než 100 %. Dle názoru respondentů by měla být nabídka vzdělávání ze strany RKC zaměřena na vzdělávání předsedů předmětových komisí (15 respondentů, 63 %), stejný počet respondentů reagoval i na vzdělávání koordinátorů ŠVP. Požadavek zazněl i na vzdělávání začínajících učitelů (13 odpovědí, 19 %). Stejný počet odpovědí byl zastoupen u odpovědí, že by vzdělávání mělo být zaměřeno na ředitele škol a zástupce ředitelů škol (12 odpovědí, 50 %). Jako nejméně četná byla odpověď u mentoringu u začínajících učitelů (3 odpovědi, 13 %).
Budete mít zájem o vzdělávání v oblasti problematiky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami?
8; 33%
16; 67% Ano
Ne
Více než polovina respondentů (67 %, 16 škol z celkových 24 odpovídajících) odpověděla, že bude mít zájem o vzdělávání v oblasti problematiky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto odpovědi korespondují se zkušenostmi RKC při hodnocení vzdělávacích akcí s tímto zaměřením, které hodnotili účastníci jako potřebné. Některé školy také využily konzultací k tomuto potřebnému a aktuálnímu tématu. Oproti šetření z roku 2010 se však snížil zájem, resp. se snížil pohled na potřebnost řešení této problematiky ze strany škol.
8 z 15
Prosíme o vyhodnocení spolupráce s naším RKC:
7; 29% 10; 41%
4; 17% 3; 13% 1
2
3
4
0; 0% 5
0; 0%
Nespolupracovali jsme
Hodnocení spolupráce s RKC ze strany respondentů bylo hodnoceno stupni 1 až 5, kdy jednička byla výborné hodnocení a pětka jako nedostatečné. Stupněm výborný hodnotilo spolupráci 41 % respondentů (10 škol), stupněm chvalitebný 29 % (7 škol) a stupněm dostatečný 17 % (4 školy). Odpověď „Nespolupracovali jsme“ zvolilo 13 % respondentů, tj. 3 zástupci škol. Dva z těchto respondentů spolupracovali a využívali služeb nabízených RKC, přesto označili tuto odpověď. Proto je možné, že zde opět hraje roli to, kdo dotazník vyplňoval. Zástupce školy nemusel být podrobně informován o spolupráci svých pedagogů s RKC.
9 z 15
Část II. Projektová a mezinárodní spolupráce SOŠ a SOU Spolupracuje Vaše škola se zahraniční školou či podnikem?
4; 17%
20; 83% Ano
Ne
Téměř všechny dotazované školy se zahraniční školou nebo podnikem spolupracují (20 škol, 83 %), což může být dáno i výhodnou polohou Ústeckého kraje hraničícího se Spolkovou republikou Německo.
Pokud ano, vyberte z nabízených možností, o jaký typ spolupráce se jedná:
Mobilita žáků na zahraniční škole (zapojení žáků do výuky ve škole)
5
Odborná stáž žáků v podniku nebo výukovém pracovišti zahraniční školy
10
Výměnný pobyt (kulturní, poznávací)
11
Práce na společném tématu se zahraniční školou či školami
12
Stáž či jiná aktivita učitelů v zahraničí Jiné:
7 0
U této otázky mohli respondenti vybírat více než jednu odpověď, procentuální vyjádření je tedy více než 100 %. Z dvaceti škol, které odpověděly, že se zahraniční školou nebo podnikem spolupracují, jich největší množství pracuje na společném tématu (12 škol, 60 %). 11 škol (55 %) využilo nebo využívá výměnných pobytů, 10 škol (50 %) pak posílá své žáky na odborné stáže do podniku nebo na výukové pracoviště dané zahraniční školy. Stáží či jiných aktivit učitelů v zahraničí využívá 7 škol (35 %). Pouze 5 škol (25 %) spolupracuje formou mobility žáků na zahraniční škole. Tyto výsledky mohou být dány skutečností, že se stále více do povědomí škol dostávají nabízené Programy celoživotního učení (LLP) Národní agentury pro evropské vzdělávací programy (NAEP), pro střední školy pak především Program Leonardo da Vinci a Comenius.
10 z 15
Byla součástí Vaší zahraniční aktivity mobilita?
12; 50%
12; 50% Ano
Ne
Z dvaceti škol, které se zahraničím spolupracují, na otázku, zda byla součástí zahraničních aktivit mobilita, odpověděla přesně polovina, tedy 12 škol (50 %) kladně.
Pokud ano, vyberte z nabízených možností, o jaký typ mobility a financování se jedná:
Mobilita žáků
12
Mobilita učitelů
6
Délka mobility do 7 dnů
4
Délka mobility do 14 dnů
6
Délka mobility nad 14 dnů Financována z vlastních zdrojů
5 2
Financována z programu LLP Financována z jiného programu
6 5
U této otázky mohli respondenti vybírat více než jednu odpověď, procentuální vyjádření je tedy více než 100 %. Podle této otázky využívají dotazované školy nejvíce mobilitu žáků (12 škol, 92 %). Stejný počet odpovědí (6 respondentů, 46 %) se objevuje u mobility učitelů a mobility do 14 dnů. Mobilitu do 7 dnů využily 4 školy (31 %), naopak dlouhodobější mobilitu nad 14 dnů využilo 5 škol. Uvedené mobility jsou financovány převážně z programu LLP, tedy Programu celoživotního učení (6 odpovědí, 46 %), dále pak z jiných programů (5 odpovědí, 38 %), jako např. z financí Euroregionu Labe. Ve dvou případech z vlastních zdrojů školy (15 %). Ve třech případech uvedli respondenti Program Leonardo da Vinci jako mobilitu financovanou z jiného programu, než z nabízených možností dotazníku. V tomto případě se však jedná o chybně uvedenou odpověď, zřejmě z důvodu neznalosti zkratky LLP, která Program Leonardo da Vinci zahrnuje. Výsledky uvedeného grafu jsou tedy v tomto směru chybné. Financování z programu LLP tak využilo 9 škol.
11 z 15
Jak se výstupy zahraniční spolupráce promítají do běžné výuky ve škole? Jako nejčastěji se vyskytující odpověď na tuto otázku byla odpověď ve smyslu zvýšení jazykových kompetencí u žáků a propojování cizího jazyka a odborných předmětů. Důraz byl kladen také na získání a přebírání zkušeností z odborné výuky a praxe v zahraničních školách a nové technologie a metody výuky, jako např. eLearning, eBooky, LMS. Jako další se objevovaly odpovědi typu posílení sociálních kompetencí žáků, transfer zkušeností mezi pedagogy, pořízení výukových materiálů (slovníky odborné terminologie, metodiky technologických postupů, využití výukových materiálů zahraničních škol), kreativita podnikání, mezinárodní právo, evropská integrace, modelová tvorba, výchova k multikulturalizmu.
Promítá se mezinárodní spolupráce do realizace ŠVP?
10; 42%
14; 58%
Ano
Ne
Na otázku, zda se promítá mezinárodní spolupráce do realizace ŠVP, odpověděla více než polovina respondentů kladně (58 %, 14 respondentů). Tato odpověď zřejmě odráží výše uvedené odpovědi, kdy se školy snaží přebírat zkušenosti z odborné výuky a odborného výcviku a upravují ŠVP podle daných zahraničních zkušeností.
Do jakých dalších projektů je zapojena Vaše škola?
Rozvojové programy MŠMT
9
Rozvojové programy Kraje
11
OPVK
16
OPLZZ OP ŽP
3 1
ROP
3
Mezinárodní projekt z programu LLP
6
Nejsme zapojeni do žádných projektů
2
Jiné:
2
U této otázky mohli respondenti vybírat více než jednu odpověď, procentuální vyjádření je tedy více než 100 %.
12 z 15
Školy jsou v převážné většině (16 škol, 67 %) zapojeny do projektů z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost OPVK, což je dáno skutečností, že je tento program zaměřen na vzdělávání. Dalšími programy, které školy v Ústeckém kraji využívají, jsou rozvojové programy kraje (11 škol, 46 %), rozvojové programy MŠMT (9 škol, 38 %). V těchto případech se jedná o využívání programů zaměřených na preventivní programy (protidrogová prevence, rizikové chování atd.), mimoškolní výchovu žáků (v Ústeckém kraji jde především o projekt PAŽIT – Program aktivního života) a podporu sportovních a kulturně-společenských akcí a aktivit žáků a mládeže. Mezinárodní projekty z programu LLP označilo 6 škol (25 %), což je ovšem podle již zjištěných skutečností chybné zjištění z důvodu neznalosti zkratky LLP. Podle zjištěných informací by těchto škol mělo být 9. Další projekty školy realizují v rámci dalších operačních programů, a to OPLZZ a ROP (po 3 školách, 13 %) a OPŽP (1 škola, 4 %). U OPLZZ se většinou jedná o realizaci či partnerství v programech zaměřených na nabídku rekvalifikačních kurzů ve spolupráci s úřady práce v kraji. V případě projektů z ROP se jedná o velké investiční projekty, v rámci kterých školy rekonstruují či budují své objekty. Projekty OPŽP využívají školy např. v rámci zateplování objektů. Položky Jiné využila jedna škola, která doplnila další 2 možnosti (8 % odpovědí), a to projekt/y financované z Nadace ČEZ, druhou možnost uvedla NAEP, což je ale chybně zařazená odpověď, která měla být uvedená v rámci možnosti „Mezinárodní projekt z programu LLP“.
Nejvýznamnější projekty a role školy - příjemce, partner, pilotní škola Níže jmenujeme uvedené projekty škol: "Znovu a jinak" Komplexní program podpory k posílení pracovní integrace sociálně vyloučených osob v Ústeckém kraji - příjemce Phare, pilotní škola Ověřování nového oboru vzdělání: Informační technologie - pilotní škola od roku 1996 Efektivní komunikace - cesta k úspěchu LDV - účast žáků na zahraniční stáž LLP - Ošetřovatelská péče bez hranic Spolupráce se sociálními partnery z obalové branže z celé republiky, včetně zaměstnavatelského svazu. OPVK - Budoucnost je v technice a bude od 1.1.2012 Persona grata - partner Poradna pro mezilidské vztahy - příjemce Praemia – partner Perstav, Svářecí škola – příjemce Zelený most - partner SROP - Posílení odborných vzdělávacích kapacit v oboru tiskař - PolyKROV-Kvalita, Rekvalifikace Odborné vzdělávání v oboru Polygrafie - příjemce Stavebnictví - perspektiva pro mladé – partner Student - praxe – excelence - příjemce UNIV 2 KRAJE - tvůrce a realizátor vzdělávacích programů dalšího vzdělávání
Do kolika projektů v rámci ČR jste se v posledních dvou letech zapojili?
0; 0%
3; 13%
4; 17% 6; 25%
11; 45% 0
1
2
3 až 5
Více než 5
13 z 15
V odpovědích na otázku, do kolika projektů v rámci ČR se školy v posledních 2 letech zapojily, bylo nejvíce odpovědí do 3 až 5 projektů. Tuto odpověď zvolilo 11 respondentů (45 %). 6 respondentů (25 %) zvolilo odpověď, že se zapojili do 2 projektů, naopak možnost 5 a více projektů zvolily 4 školy (17 %). 3 školy (13 %) uvedly pouze jeden projekt. Všechny školy vykonávají nebo vykonaly v posledních dvou letech nějakou projektovou činnost, ať už v roli realizátora nebo partnera. Tyto odpovědi hodnotí školy jako dobré manažery, kteří využívají možností čerpání finančních prostředků z Evropských fondů pro další vzdělávání svých zaměstnanců a pro zlepšení vybavenosti svých škol.
Využíváte/využili jste výstupy některých nyní již ukončených či stále běžících projektů?
7; 29%
17; 71% Ano
Ne
Z odpovědí je patrné, že školy v převážné většině výstupy z projektů využívají nebo využily (17 respondentů, 71%), což je důsledek dobře nastavených a realizovaných projektů k zaručení udržitelnosti.
Výčet výstupů z realizovaných nebo již ukončených projektů škol: Začleňování poznatků do výuky, rozvoj zahraniční spolupráce, inovace vybavení KVALITA 1 - nová závěrečná zkouška KURIKULUM S Fiktivní firma, Vzdělávací středisko Otevřená škola, Educa - KÚ Ústí nad Labem Vytvořené výukové programy formou prezentací. Projektové řízení - klíčová kompetence pracovníka školy - příprava dalších projektů Projektové řízení realizujeme jako vyučovaný předmět Stavebnictví - perspektiva pro mladé Studijní opory, fiktivní kancelář Systém kariérového poradenství v počátečním vzdělávání v Ústeckém kraji – Kariéra UNIV a UNIV 2 kraje - v rámci DK, DVPP Jak z uvedených výsledků, tak i z krajských informací mj. vyplývá, že školy ve větší míře využívají vybudované fiktivní firmy s různorodým zaměřením. Do popředí se v posledních letech dostalo i samotné projektové řízení, které mnohé školy začaly sami vyučovat nebo se některé prvky a informace o projektech zahrnují do ekonomických předmětů. Školy dále využívají vytvořené materiály z projektů - powerpointové prezentace, pracovní sešity, skripta atd.. Ze zkušeností je patrné, že se některé školy kromě vlastních projektů zapojily či zapojují také do celorepublikových projektů, jako např. UNIV, UNIV 2 kraje, NZZ atd. a výstupy z těchto projektů jsou nadále využívány. Důkazem je i samotné RKC Ústeckého kraje - Centrum uznávání a celoživotního učení Ústeckého kraje o.p.s., které vzniklo na základě působení varnsdorfské SŠ v projektu UNIV. Několik respondentů působí i nadále v síti místních center uznávání a celoživotního učení ÚK a využívají zkušenosti z projektu UNIV a následně i UNIV 2 kraje. Školy se zapojují do systému dalšího vzdělávání a nabízí řadu rekvalifikačních kurzů, kurzů zaměřených na DVPP nebo se z nich stávají autorizované osoby pro možnost získání dílčích kvalifikací.
14 z 15
Zpracovaly: Ing. Dana Vorlová Ing. Michaela Rozborová 2. prosince 2011
Příloha: Souhrn odpovědí z Google Dokumenty – Dotazník pro SOŠ a SOU
15 z 15
