Ekologické centrum na setkání koordinátorů EVVO Ústeckého kraje Dne 18.02.2015 se konalo v Ústí nad Labem již IV. setkání koordinátorů environmentální výchovy Ústeckého kraje, které pořádal Klub ekologické výchovy (KEV) ve spolupráci s Ústeckým krajem a se Základní školou Svážná, Most. Setkání se zúčastnila i vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří (ECM) Ing. Milena Vágnerová, která přiblížila účastníkům setkání cíle a poslání ECM, jeho činnost v uplynulém období (ECM slaví v roce 2015 již 15 let své existence) a především pak připravovaný další ročník Brány ekologie otevřené aneb OVZDUŠÍ, který v roce 2015 naváže na 0. ročník věnovaný tématu VODA PRO ŽIVOT (realizováno v roce 2013). Vyzvala přítomné pedagogy a koordinátory ekologické výchovy k zapojení do projektu, jehož součástí bude soutěž, OZVĚNY EKOFILMU, výstavy, edukativní prezentace, hry a aktivity, odborná konference a také pokus o rekord.
Setkání koordinátorů pořádá každoročně KEV postupně ve všech krajích ČR, v roce 2015 pak dne 9. ledna proběhlo setkání Plzeňského kraje s účastí 37 pedagogů, dne 28. ledna setkání Moravskoslezského kraje s účastí 92 pedagogů a na setkání Ústeckého kraje dne 18. února bylo přítomno více jak 70 účastníků, především koordinátorů environmentálního vzdělávání ve školách Ústeckého kraje. Zúčastnily se ale i další organizace, např. Ekologické centrum VIANA, společnost Česká společnost ornitologická, OA a SOŠZE v Žatci, Střední lesnická škola a Střední odborná škola sociální Šluknov. Další setkání proběhnou pak v Jihočeském kraji, (24.02.2015), Karlovarském kraji (12.03.2015), Středočeském kraji (27.03.2015), Praze (9.4.2015) a Olomouckém kraji (10.04.2015). Význam EVVO Environmentální vzdělávání, ekologická výchova či jen ekovýchova jsou pojmy, se kterými se setkáváme stále častěji. Nejvíce žáci a studenti, jejich pedagogové a následně i rodiče. Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta (zkráceně EVVO) nepatří ale jen do škol, ale 1
měla by patřit do běžného – pracovního i soukromého – života i těch, kteří mají školní docházku již za sebou. EVVO je celoživotním procesem vytvářejícím ekologickou kulturu člověka a společnosti. EVVO vede k myšlení a jednání, které je v souladu s životním prostředím tak, aby se udržela jeho kvalita i pro budoucí generace. Termín „budoucí generace“ se objevuje taktéž v definici trvale udržitelného rozvoje, jež má tři pilíře – vedle environmentálního také ekonomický a sociální. Aby byla EVVO úspěšná, musí být s těmito oblastmi úzce spjata. Obsahem EVVO je vytváření pozitivních postojů k okolnímu životnímu prostředí, úcty k veškerému životu na Zemi a pochopení vzájemné provázanosti všech oblastí a dějů probíhajících okolo nás. Cílem je navrácení povědomí o životním prostředí především lidem, kteří ztratili přímý kontakt s přírodou. Výsledkem EVVO jsou znalosti a dovednosti využitelné pro následnou péči o okolní prostředí spočívající především v šetrném a předvídavém chování. Z toho, co bylo již uvedeno výše, je jasné, že EVVO je také preventivním nástrojem ochrany životního prostředí a vede k přijetí plné zodpovědnosti za životní prostředí a vytváří podmínky pro zapojení každého jednotlivce do jeho ochrany. Nevýhodou EVVO je velmi obtížné měření dosažených hodnot, protože se (ne)úspěšnost projevuje až v delším časovém období. Efektivita EVVO se ale později ukáže nižšími náklady na odstranění vzniklých škod na životním prostředí a zdraví obyvatel. EVVO není žádný módní výstřelek, ale má v našich krajích dlouhodobou tradici – počínaje okrašlovacími spolky zakládanými již v 19. století, přes Český svaz ochránců přírody, akci Brontosaurus ze 70. let minulého století, jež přerostla v celé hnutí, definici „ekologické výchovy“ v roce 1985 až po přijetí základního strategického dokumentu zajišťujícího dlouhodobý rozvoj EVVO v ČR, Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice, v roce 2000. EVVO má mnoho podob a setkáváte se s ní dnes již na každém kroku. Je na každém jednotlivci, jaké informace přijme, s jakým postoji se ztotožní a jak se bude ke svému okolí chovat. Co je Klub ekologické výchovy? Klub ekologické výchovy (KEV) je občanským sdružením, které soustřeďuje jednotlivé pedagogické pracovníky a zájemce o ekologické vzdělávání a výchovu (individuální členství) i školy a další instituce a organizace (kolektivní členství) zajímající se o ekologické (environmentální) vzdělávání a výchovu. Členy KEV je 286 škol z celé ČR a 38 členů v rámci individuálního členství. KEV vznikl v roce 1995 a v roce 2015 slaví 20 let svého trvání. Klub ekologické výchovy patří mezi kluby UNESCO a jeho hlavním cílem je rozvíjet komplexní pojetí ekologického vzdělávání a výchovy v zájmu podpory udržitelného rozvoje. KEV je kolektivním členem České společnosti pro životní prostředí, jejímž prostřednictvím může spolupracovat s mnoha oblastmi výrobní i nevýrobní sféry v České republice a členem
2
mezinárodní ekologické organizace Zelený kříž, založené po Summitu Země v Rio de Janeiro, jejíž ústředí je v Ženevě. Hlavní úkoly KEV Mezi hlavní úkoly KEV patří řešit otázky související s prohlubováním a rozšiřováním ekologického vzdělávání a výchovy v celé populaci, zejména pak dětí a mládeže ve školách, šířit informace a dobré zkušenosti o ekologickém vzdělávání a výchově prostřednictvím seminářů, konferencí, exkurzí, odborně metodických publikací, audiovizuálními a dalšími prostředky, přispívat ke zvyšování odborné a metodické připravenosti učitelů a dalších pedagogických pracovníků pro ekologické vzdělávání a výchovu a umožňovat výměnu dobrých zkušeností v této oblasti, Cíl setkání Setkání bylo zaměřeno na problematiku managementu environmentální výchovy, konkrétně na evaluaci výsledků v oblasti EV. Dalším tématem byla informace o mezinárodních programech vyhlašovaných OSN a UNESCO. Pro rok 2015 jsou to Mezinárodní rok světla a světelných technologií, Mezinárodní rok půdy a akce k 70. výročí vzniku UNESCO. Průběh setkání
Ing. Romana Maturkaničová Setkání zahájila Ing. Romana Maturkaničová z odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Ústeckého kraje, která přivítala účastníky a kterou příjemně překvapil velký zájem o setkání. Předpokládala totiž, že přijde max. 35 účastníků a dle toho vybrala prostory. Účast byla více jak dvojnásobná, a tak bylo účastníkům v sále celkem těsno.
Zahájení setkání – nabitá zasedací místnost Krajského úřadu 3
Doc. Dr. Milada Švecová, CSc., předsedkyně KEV Doc. Dr. Milada Švecová, CSc., předsedkyně KEV Ve své prezentaci Doc. Švecová zdůraznila význam evaluace v environmentální výchově. V pedagogické terminologii pojem evaluace pochází z latinského slova valere, což znamená být silný. Ve školní praxi má však tento pojem více významů a není zcela přesně definován ani používán. Jako příklad širokého pojetí používání označení evaluace lze uvést: a) využití ve vědecké terminologii pro aktivity spojené s hodnocením b) v pedagogice jde především o zjišťování, porovnávání a vysvětlování dat charakterizujících stav, efektivnost a kvalitu vzdělávací soustavy c) ve školní praxi pak je pak využití v nejširším kontextu, a to v souvislosti s hodnocením vzdělávacích výsledků, vzdělávacích projektů a v neposlední řadě také s hodnocením kurikulárních dokumentů konkretizujících učivo, tedy hodnocení učebnic (stanovení obtížnosti celkové, syntaktické či pojmové) Pojem evaluace nemá v české pedagogice příliš dlouhou historii. Jeho implementace se traduje od počátku 90. let, kdy do pedagogické terminologie pronikla řada pojmů z angličtiny. Do té doby byl používán pojem hodnocení a měl by být i nadále uváděn jako český ekvivalent evaluaci. Evaluace je prováděna s využitím evaluačních nástrojů. Evaluační nástroje zahrnují různé metody sběru dat pro účely vlastního hodnocení nebo postupy podporující další fáze evaluačního procesu. Například pozorování, dotazníky, posuzovací, postojové škály, testy, interview, rozhovory s účastníky, analýza dokumentů, zpětné vazby od účastníků procesu vzdělávání, výstupy z interních a externích supervizí, autoevaluace, SWOT analýza, indikátory hodnocení, standardy a další. Často se využívá kombinace více evaluačních nástrojů. Některé evaluační nástroje (např. dotazníky) mohou být standardizovány. Reliabilita (spolehlivost, konzistentnost) a validita (platnost) evaluace je vyšší, pokud se použijí existující nástroje, které již byly odzkoušeny a propracovány, popř. standardizovány.
4
Mgr. Eva Jiříková, CSc., KEV Mgr. Eva Jiříková, CSc., KEV Mgr. Jiříková hovořila v průběhu setkání koordinátorů EVVO dvakrát, o evaluaci v práci koordinátora environmentální výchovy ve škole a o programech vyhlašovaných OSN a UNESCO a dalších připravovaných akcích v roce 2015 v oblasti EVVO. Připomněla, proč Valné shromáždění Organizace spojených národů rok 2015 vyhlásilo rok 2015 Mezinárodním rokem světla a světelných technologií a Mezinárodním rokem půdy – viz článek ECM. Velmi působivé byly prezentace videosekvencí k Mezinárodnímu roku světla a to International Year of Light 2015 Final Official Trailer od Nickolase Barrise a Celebrate The International Year of Light in 2015 with SPIE A proč právě rok 2015 je Mezinárodním rokem světla? Protože právě v tento rok je slaveno kulaté výročí mnoha objevů: 1015 1815 1865 1915 1965
Ibn Al Haytham Book of Optics (Kniha Optiky) Augustin Fresnel a vlnová povaha světla James Clerk Maxwell a elektromagnetické vlny Albert Einstein a obecná relativita – světlo v prostoru a čase Charles Kuen Kao a technologie optických vláken
Všechny účastníky setkání zaujala Mgr. Jiříková zdůrazněním nebezpečí světelného znečištění a informací o projektu „Litr světla“; jednoduchý nápad, který výrazně zlepšil život obyvatelům chudinských čtvrtí na Filipínách. Svítí si totiž pomocí lahve s vodou. Je to jednoduchý způsob, který je navíc zadarmo. Založil ho Ilac Diaz, který bere šíření podobných vychytávek a energie z udržitelných zdrojů jako poslání. Světlo podle něj nahradí až 60wattovou žárovku. Alternativní projekt má podporu vlády a světlou budoucnost. Velice působivé byla i její výzva, aby se pedagogové zaměřili v rámci Mezinárodního roku půdy na obnovení vztahu dětí k půdě a k „rodné hroudě“. „Dnešní děti zcela zapomněly, jak voní hrst země v rukou. Děti by si měly umět vzít půdu do rukou – bez rukavic, přičichnout a nasát její vůni“, řekla Mgr. Jiříková. Na rozdíl od ostatních přírodních zdrojů, je půda předmětem soukromého vlastnictví, je předmětem konfliktů zájmů => nejkvalitnější půdy se nacházejí v oblast nejvhodnějších 5
k průmyslovému podnikání. Přitom průměrná rychlost vzniku půdy je 0,1 mm/rok a 1 cm půdy na žulovém podkladu vzniká 5 000 až 10 000 let! Úrodná půda byla vždy tématem pro spisovatele, básníky, přírodovědce, ekology, malíře…. Připomněla, že ne náhodně je mottem Všeobecné světové výstavy EXPO 2015 v Miláně je „Uživit planetu“ a také slova Winstona Churchilla: „Společnost, která ničí půdu, ničí sama sebe“. Závěrem svého příspěvku pak popřála všem účastníkům zcela výstižně: „Neztrácejme půdu pod nohama!“
PhDr. RNDr. Danuše Kvasničková, CSc., čestná místopředsedkyně KEV PhDr. RNDr. Danuše Kvasničková, CSc., čestná místopředsedkyně KEV Velmi zajímavá byla přednáška PhDr. RNDr. Kvasničkové, která se v letošním roce dožívá významného životního jubilea. Tématem byl význam informace pro ekologické vzdělávání a jejich využívání ve škole. P. Kvasničková připomněla, že škola nemůže fungovat bez informací, ať už se týkají pojetí ekologického vzdělávání, vzdělávání pro udržitelný rozvoj či stavu vědy a techniky a ostatních oblastí rozvoje společnosti apod. Informace by měly být rozmanité a průběžně aktualizované s tím, že je nutné sledovat novinky v daném oboru, protože jen tak je možné žáky zaujmout a stačit jim v jejich znalostech v užívání techniky (mobil, tablet, notebook, aplikace do mobilu atd.) či znalosti informací, kterých je dnes internet plný. Poznamenala také, že je ale nutné umět přiznat, že něco z novinek nevím, přiblíží to pedagoga žákům více, než předstírání, že pedagog ví... Vzdělávání formální (to co společnost chce a jehož základem je systém => vede k získání diplomů a kvalifikací v rámci formálního vzdělávacího systému), vzdělávání neformální (děje se vedle formálního vzdělávacího systému, nevede k získání vyššího stupně vzdělání, je poskytováno v rámci pracovního zařazení nebo v rámci aktivit občanské společnosti => má doplňující a aktualizační funkci) a vzdělávání informální (přirozenou součástí každodenního života, nemusí se jednat o záměrné učení, nemusí být ani jednotlivci samotnými uznáno za něco, co přispívá k rozvoji jejich znalostí nebo dovedností, přesto se děje => přímé vlivy prostředí) se v průběhu celého životního cyklu prolínají a přelévají jeden 6
v druhý. Vzájemně se tak podporují a umocňují, přičemž v jednotlivých obdobích života jsou individuálně a sociálně akcentovány v různých kombinacích (předškolní věk – informální, školní věk –formální, dospělost – neformální, starší věk – informální). Z tohoto pojetí (Collet, 1996) tří typů učení zřetelně vyplývá, že je nelze vnímat izolovaně. „ Výuka musí být interaktivní, musí zaujmout, musíme učit s nasazením… Jinak hodina uplyne a žák si nic neodnese“, sdělila p. Kvasničková účastníkům setkání. Cíle vzdělávání pro udržitelný rozvoj jsou následující: Poznatky – Znalosti - Pochopení - Přesvědčení Dovednosti – návyky – schopnosti Hodnoty – životní styl Informace je mimo aktualizace nutné třídit, např. mít zpracovanou kartotéku a mít je vždy „po ruce“. Informace lze uplatnit: jako základ kognitivní funkce učení o Přírodovědné obory o Společenskovědní obory jako základ motivační a emoční funkce učení Kde informace získávat: Odborné články (časopisy: např. 21. století) Internet Regionální a místní informace Denní tisk apod. Problém je s časovou náročností získávání a zpracování informací a také někdy finanční problémy. Zdůraznila, že pro členy Klubu ekologické výchovy informace ona již více jak 12 let vyhledává, zpracovává a 1x za měsíc zasílá jejich přehled včetně anotací a vazbou na předměty výuky, kde se dají informace využít. Příklady zajímavých zpráv za minulé období:
na kancelářském stole žijí miliony nakažlivých bakterií Evropská směrnice o potravinových alergenech se prosazuje těžce Lidem zřídly kosti o pětinu, když přestali lovit Česko je třetím největším vývozcem elektřiny v Evropě Revoluční grafen, už brzy za revoluční cenu Růst spotřeby uhlí ve světě se téměř zastaví Oceány se plní plasty rychleji, než se čekalo. Odpad by pokryl všechny pobřeží světa Za 15 let bude Afrika potravinově soběstačná atd.
Závěrem svého příspěvku p. Kvasničková konstatovala: „Zájem je nejefektivnější cestou k poznání a klíčem k utváření postojů“.
7
Gabriela Dobruská, Česká ornitologická společnost Gabriela Dobruská, Česká ornitologická společnost P. Dobruská, která hovořila velice zasvěceně o programech České společnosti ornitologické a informaci o ptačím druhu pro rok 2015. Akci Pták roku od roku 1992 každoročně vyhlašuje Česká společnost ornitologická. Je bezesporu jednou z jejích nejoblíbenějších akcí a kampaní a těší se zájmu veřejnosti i médií. Jejím posláním je upozornit na zajímavé ptačí druhy žijící kolem nás a vybídnout veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně, zvýšit zájem o ptactvo a přírodu vůbec. Výbor ČSO každoročně vybírá jeden ptačí druh, který se pro příští rok stává Ptákem roku. P. Dobruská přiblížila účastníkům setkání akci Pták roku a kritéria jeho volby. Důvodem ke zvolení je pomocí běžných druhů ptactva, které lidé znají, které jsou nápadné a které je možné snadno pozorovat tzv.“ deštníkový druh“, pomoci dalším druhům ptactva. Ptákem roku může být pěvec i nepěvec. Pravidlo tzv. „běžných druhů“ bylo porušeno v roce 2015 u tetřeva hlušce, jehož životaschopná populace je u nás jen na Šumavě, kde žije až 300 jedinců. Jestli zde dlouhodobě přežijí záleží především na tom, zda jim my lidé poskytneme dostatek klidu a vhodné prostředí pro nerušený vývoj. Prostřednictvím jeho zvolení ptákem roku 2012 byl současně upozorněno na téma záchrany Šumavy. V roce 2015 bylo pravidlo znova porušeno, ptákem roku se stal obyvatel mokřadů – potápka černokrká, symbolizující neradostný stav většiny našich rybníků a současně naději, že se jej podaří změnit. Potápek černokrkých, dříve nejpočetnějšího druhu potápek, u nás hnízdí jen 50 párů. Potápka černokrká se rozvojem podnikání v chovu ryb dostala do tzv. „ekologické pasti => kapři sežerou potravu a zakalí vodu (potápka potřebuje vodu průhlednou), neumí chodit po souši, nemá k tomu uzpůsobené nohy => nemůže přejít na jiné hnízdiště spolu s mláďaty, musí je nechat na nevyhovujícím hnízdišti! Důsledkem je jejich alarmující nízký stav v ČR, který není nikde jinde v Evropě V letech 1985 – 1989 bylo v ČR 2500 – 5000 párů, v letech 2001 – 2003 pokles o 90 % , pouze 300 – 600 párů a v roce 2014 pouze 50 párů !!! Gabriela Dobruská dále hovořila o projektu: a) Jaro ožívá, který v ČR koordinuje a který se týká sledování příletu stěhovavých druhů ptáků v rámci celoevropské kampaně Spring Alive. Na www.springalive.net lze vložit své první pozorování čápa bílého, vlaštovky 8
obecné, rorýse obecného, kukačky obecné a vlhy pestré! Projekt je určen především pro děti školního věku, jejich rodiny a dětské kolektivy (školy, kroužky, oddíly). Zúčastnit se však může každý, kdo chce pomocí svých pozorování zmapovat i oslavit „přílet jara” do Evropy b) „Rorýsí škola“ - do tohoto programu se mohou přihlásit všechny školy, na jejichž budovách rorýs hnízdí a které se chtějí aktivně zapojit do ochrany těchto hnízdních kolonií. Přihlásit se mohou i školy, na jejichž budovách sice rorýsi nehnízdí, ale které by nainstalováním náhradních hnízdních příležitostí (budek) rády vytvořily nové rorýsí hnízdiště. A proč právě rorýs? Důvodů je několik: snadno pozorovatelný druhu hlasovými projevy velmi nápadný druh celý život tráví ve vzduchu pouze když hnízdí, nejsou ve vzduchu hnízdí na budovách (větrací otvory, podstřešní budovy) je to ohrožený druh jeho hnízdiště mizí díky rekonstrukcím panelových domů v době hnízdění se nesmí rekonstruovat dům počet pražských rorýsů klesl v letech 1989-2000 o 45 % řešení: o šetrná rekonstrukce budov o respektovat hnízdovou sezónu o dávat budky o možno do budek vložit webkameru a pak děti mohou sledovat rorýse on-line o aby si rorýsi zvykli na budku, je dobré pouštět jim mp3 s hlasy, aby se k budce přiblížili o gymnázium v Soběslavi má instalovánu elektronicky ovládanou budku, díky které zabrání, aby se v ní neuhnízdili např. vrabčáci
Mgr. Ivana Strnadová, předsedkyně Krajské skupiny KEV
9
Mgr. Ivana Strnadová, předsedkyně Krajské skupiny KEV Mgr. Strnadová seznámila přítomné s tím, že výbor KS KEV ÚK sídlí v Motsě, v 1. ZŠ Svážná. Hovořila na téma následujících připravovaných akcí Krajské skupiny KEV: Soutěž „Víš, kde žiji?“- výchova k vlastenectví Mezinárodní spolupráce Meppel – Holandsko Žákovská ekologická konference => 8. dubna 2015 od 8:30 – 15:00 hod., Magistrát města Mostu, žáci ZŠ a SŠ, prezentace prací v oblasti environmentální výchovy Exkurze: rok 2014 rok geologických věd a rodinných farem
Ing. Miroslav Tarant, Schola Humanitas Ing. Miroslav Tarant, Schola Humanitas - VIANA Centrum Ekologické výchovy Ing. Tarant prezentoval činnost centra VIANA a upozornil na některé zajímacé akce roku 2015, např.: Chemie after dark (8.-9. Třídy ZŠ noční setkání přírodovědců) v 11/2015, Litvínovský choroš v 12/2015, Vlaštovkiáda ke Dni Země, tradiční fotografická soutěž na téma VODA, v roce 2015 je tématem „Voda základ života“ atd.
Ing. Jan Jirásek, Střední lesnická škola Střední odborná škola sociální Šluknov
10
Ing. Jan Jirásek, Střední lesnická škola Střední odborná škola sociální Šluknov Ing. Jirásek velice pěkně prezentoval činnost školy i její plánované akce v roce 2015, např. Myslivecký tábor (únor 2015), Dny otevřených dveří v arboretu, Jarní poznávačkové požerky, Majáles, Turistický kurz ELBA, Zelená stopa, Lesnický den (12.09.2015), Mladý ochránce přírody – soutěž pro ZŠ, Zkušební obhajoby závěrečných maturitních prací, Podzimní den otevřených dveří v arboretu, Projektu „RUKU NA TO“ (během 48 hod. vymyslet a realizovat pomoc), Hubertská jízda, školní hon a školní naháňka atd. Účastníci obdrželi na závěr setkání Osvědčení o absolvování vzdělávacího programu Evaluace v environmentální výchově a elektronické materiály pro realizaci vlastních výukových aktivit k vyhlašovaným tématům a náměty pro evaluaci EV vzdělávání v oblasti managementu EV ve škole. Setkání bylo pro obě strany velice přínosné. Autor: Ing. Milena Vágnerová, vedoucí ECMaK
11
