MENDEL UNIVERSITY IN BRNO FACULTY OF REGIONAL DEVELOPMENT AND INTERNATIONAL STUDIES Proceedings of the International Scientific Conference
Region in the Development of Society 2014 under the auspices of the Mayor of the City of Brno Roman Onderka
Improvement of professional competences of students of bachelor study program International Development Studies through the system of practical internships in developing countries. Reg. No.: CZ.1.07/2.2.00/28.0257
All papers published in this proceedings have been peer reviewed. 23th October 2014 Publisher: Mendel University in Brno, Zemedelska 1, 613 00 Brno, Czech Republic
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ
Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference
Region v rozvoji společnosti 2014 pod záštitou primátora statutárního města Brna Romana Onderky
Konference je realizována v rámci projektu Zvýšení odborných kompetencí studentů bakalářských studijních oborů Mezinárodní rozvojová studia a International Development Studies prostřednictvím systému odborných stáží v rozvojových zemích Reg. č. : CZ.1.07/2.2.00/28.0257
Všechny příspěvky v tomto sborníku prošly recenzním řízením. 23. října 2014 Vydavatel: Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno
Vydavatel: Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno ISBN 978-80-7509-139-0
Obsah / Contents Oponované příspěvky / Peer-reviewed paper Bařinová Dagmar, Branžovská Kateřina, Pinter Vojtěch: Vliv oddlužení na české bankovní a nebankovní instituce, The impact of debt relief on the Czech banking and non-banking institutions). ......................................................................................................................................... 10 Bařinová Dagmar, Pinter Vojtěch: Úroveň vzdělanosti finanční gramotnost studentů v rámci Moravskoslezského kraje, The education level of financial literacy of students in the Moravian-Silesian region....................................................................................................................... 18 Beck Vojtěch: Makroekonomické souvislosti existence sociálních podniků v České republice, Macroeconomic context existence of social enterprises in the Czech Republic 27 Bečica Jiří: The role of Real estate tax in the budgets of municipalities .............................................. 34 Bednářová Pavla, Laboutková Šárka: The Effect of Agglomeration on the Regional Price Levels in the Czech Republic ........................................................................................................... 41 Beníšková Tereza: Evropská témata v souvislosti s regionálním zpravodajstvím, European topics in regionally-related TV news reporting .............................................................................. 48 Blahová Ivana, Hübelová Dana: Regionální rozdíly vybraných demografických a socioekonomických ukazatelů na příkladu Jihomoravského kraje, Regional differences of selected demographic and socio-economic indicators of the South Moravian Region............................... 54 Blažková Ivana, Maršálková Hana Magdaléna: Podpora regionálního rozvoje a konkurenceschopnosti prostřednictvím inovací a výzkumu v MSP, Support of regional development and competitiveness through the innovations and research in SMEs .................... 65 Bližkovsky Petr, Moeller Lisbeth: Research and Development intensive agriculture: A case from Australia and a case from the European Union.................................................................... 70 Boukalová Kateřina, Kolářová Alena: CLLD ve vybraných státech EU po roce 2014 pod mikroskopem, CLLD in selected EU member states after 2014 under the microscope ................... 76 Brožová Dagmar: Komparace vybraných ukazatelů trhu práce České republiky, Rakouska a Slovenska, Comparison of selected labor market indicators in the Czech Republic, Austria and the Slovak Republic ............................................................................................................... 86 Brychtová Šárka: Systém (neudržitelného) udržitelného rozvoje nejen v regionu (Fakulta ekonomicko-správní, The system of (unmaintainable) sustainable development not only in region. .............................................................................................................................................. 97 Buryová Ivona: Význam komunitního výzkumu pro projektování sociálních služeb, The importance of communit research for designing social services ......................................................... 108 Caletka Stanislav: Parlamentní diskuse ohledně vytvoření vyšších územních samosprávných celků, Parliamentary debates on creation of higher territorial self-governing units .................... 117 Čapkovičová Andrea, Nohel František: Path of employment evolution in Czech rural regions ..... 126 Čejková Viktória, Fabuš Michal: Neživotné poistenie v Českej republike a v Slovenskej republike, Non-life Insurance in the Czech Republic and Slovakia ..................................................... 136 Černohorská Liběna: Nekonvenční měnová politika vybraných centrálních bank v době finanční krize, Unconventional monetary policy of selected central banks during the financial crisis ................................................................................................................................................ 144 Černohorský Jan: Úrokový diferenciál nominálních zápůjčních a depozitních úrokových sazeb jako indikátor integrace úvěrových trhů v Evropské unii, The Interest Rate Differential of Nominal Lending Interest Rates and Deposit Interest Rates as an Indicator of the Integration of Credit Markets in the European Union ............................................................................. 157
Čmejrek Jaroslav, Čopík Jan: Slabá místa reformy územní veřejné správy v ČR, Weaknesses of territorial public administration reforms in the Czech Republic .............................................. 170 Dudová Barbora, Bečvářová Věra, Zdráhal Ivo, Budi Jiří: Produkční a cenové souvislosti vývoje trhu řepkou v EU, Production and price development of oilseed rape market in the European Union). ........................................................................................................................ 177 Filipczyková Hana: Společenská odpovědnost firem v Moravskoslezském kraji jako nástroj udržitelného rozvoje regionu, Corporate social responsibility in Moravian-Silesian territory as the instrument for regional sustainable development ............................................................ 185 Filipová Alena, Mokrejšová Veronika, Zeman Jiří: Regionální rozdíly ve vztahu disponibilních příjmů domácností a spotřebitelských cen se zaměřením na potraviny, Regional discrepancies related to disposable income of households and consumer prices (focused on food). .............................................................................................................................................. 198 Foret Miroslav, Klusáček Petr, Krejčí Tomáš: Význam marketingu pro místní rozvoj; případová studie Znojmo, Česká republika, Importance of marketing for local development, Case study: Znojmo, Czech Republic .................................................................................................. 206 Friedrich Václav, Seďa Petr, Sucháček Jan: Krajská města v České republice v celostátním televizním zpravodajství: kvantitativní pohled, Regional capitals in the Czech Republic in national TV reporting: A quantitative perspective ....................................................................... 215 Gecíková Ivana, Papcunová Viera: Napĺňanie manažérskej funkcie vedenia ako jedného z aspektov zabezpečovania kompetencií v podmienkach miestnej samosprávy na Slovensku, The Fulfillment of managerial functions “leadership” as one aspect of ensuring competencies in conditions of municipal self - government in Slovakia............................................ 224 Halásková Martina: Regionální aspekty územně správního členění v zemích EU, Regional Aspects of Administrative Territorial Organisation in EU Countries. .......................................... 236 Halásková Renáta: Sociální rozvoj krajů České republiky – vybrané problémy, Social Development of Regions in the Czech Republic – selected Issues ...................................................... 249 Hanyková Jana, Schneider Jiří, Lampartová Ivana: Vinařská turistika v Chile a České republice, Wine tourism in Chile and Czech Republic ......................................................................... 261 Havlan Petr: Současné české právo a jeho vliv zejména na ekonomickou bázi územních samospráv, Current Czech Law and Its Impact Particularly on the Economic Basis of the Territorial Self-government .................................................................................................................... 273 Homolka Jaroslav, Koulová Denisa: Hodnocení hospodářského a sociálního rozvoje vybraných regionů, Evaluation of economical and social development of chosen regions ................ 279 Horák Miroslav, Somerlíková Kristina: Klíčové faktory ovlivňující efektivitu léčby v terapeutické komunitě pro drogově závislé, Key factors influencing the efficacy of community based drug addiction treatmen ................................................................................ .290 Höschlová Markéta, Šilhánková Vladimíra: Analýza rozpočtů suburbánních obcí, The Municipal Budget´s Analysis in Sub-urban Villeages. ........................................................................... 298 Hrabák Jiří: Regionální diferenciace environmentálních aspektů multifunkcionality zemědělství v Česku, The regional differentiation of the environmental aspects of agricultural multifunctionality in Czechia. .............................................................................................................. 308 Hynčík Luděk, Šíp Jaroslav, Kepka Miloslav, Kotěšovcová Marie, Nováková Veronika, Podola Jan, Vacek Jiří: Podpora projektů mezinárodní spolupráce z pohledu regionální instituce, Supporting international cooperation projects in terms of regional institution ............. 319 Chmelíková Gabriela, Janoušková Denisa, Kažová Petra, Oškrdalová Tereza, Redlichová Radka, Somerlíková Kristina: Role podniku v rozvoji regionu, The role of companies in regional development ................................................................................................................. 325
Chrobáková Alice, Foltin Pavel, Šikolová Mária: Možné přístupy klasifikace faktorů a kritérií lokalizace prvků nadnárodních logistických řetězců, Possible Approaches to Classification of Factors and Criteria of Transnational Supply Chain Elements ............................................... 333 Janderová Jana: Vady v procesu územního plánování, Urban Planning Process Failures .............. 341 Janeček Jan: Možné dopady rekodifikace soukromého práva na rozvoj obcí, Potential Impact of the Recodification of Private Law on Development of Municipalities ..................................... 350 Jánská Michaela, Celer Čeněk: Nákupní chování seniorů, The Shopping Behaviour of Senior Citizens ....................................................................................................................................... 360 Jeřábek Milan, Kratěnová Helena, Šindelář Michal: Statistická databáze jako prostředek vzájemného přeshraničního poznání, Statistical database as a means of mutual crossborder knowledge ....................................................................................................................... 368 Jurčík Radek: Podnikatelské prostředí a veřejné zakázky v regionech ČR, Business Environment and Public Procurement in the Czech regions .................................................................. 379 Kajzar Patrik: Ekoturismus a vybrané eko-destinace Evropy, Ecotourism and selected EcoDestinations of Europe ............................................................................................................... 386 Kalinová Gabriela, Dohnal Radek: Potreba riadenia ľudského kapitálu v organizácii, The need for understanding as human capital in organisation ................................................................... 395 Kantnerová Liběna, Pártlová Petra: Finanční analýza ve firmě zabývající se nákladní dopravou, The study on analysis of finance of the company in haulage. ............................................ 407 Knězáčková Radka: Cizinci v regionech České republiky, Foreigners in regions in the Czech Republic ...................................................................................................................................... 419 Kolářová Eva: Vypovídací schopnost účetních dat, Presentation of the financial data ..................... 427 Konečná Kateřina, Konečný Ondřej: Přístupy vymezování problémových regionů na úrovni krajů v kontextu rozvoje venkovského prostoru, Approaches to defining the problem region at the regional level in the context of the development of rural areas ........................................ 435 Kopečná Martina: Hodnocení rezidenční mobility obyvatel vybrané suburbánní lokality v Pražském metropolitním regionu, Rating of residential mobility of the population in suburban location in Prague metropolitan region ....................................................................................... 447 Kopřiva Radek, Kotásková Sylvie: Systém ustanovování místních politických sborů jako faktor společenského rozvoje, The system of appointment of local political bodies as a factor of social development ..................................................................................................................... 455 Korecki Zbysek, Cabicarova Monika, Pochobradska Katerina, Amoako Martha: Adaptive livelihood strategies employed by farmers to close the food gap in southwestern Ghana; Western, Brong Ahafo and Ashanti regions ............................................................................... 464 Koštuříková Ivana: Dopad reforem v systému nemocenského pojištění na zaměstnance v moravských krajích, The impact of the reforms in the sickness insurance system on the employees of Moravian regions ....................................................................................................... 476 Koudelková Petra: Mikroregion Drahanská vrchovina: možnosti rozvoje, Drahanská highlands the micro region: opportunities for further development. ............................................................ 487 Kouřilová Jana: Vývoj postavení vysokoškolských vzdělaných osob na trhu práce v krajích ČR, The development of university graduates situation at the regional labour markets in the Czech Republic ........................................................................................................................... 496 Kučerová Alena, Konečný Ondřej: Problematika rozvoje venkovského prostoru lokalizovaného v blízkosti vojenského újezdu: příklad VÚ Březina, The development of rural areas localized near the military area on the example of Brezina military area ...................................... 508 Kupka Václav: Management veřejné správy – mezi teorií a praxí, Management of the public administration – between theory and practise ............................................................................ 519
Lintner Tomáš, Bečvářová Věra: Předpoklady konkurenceschopnosti zemědělského podniku v komoditní vertikále víno, Prerequisites of the agricultural enterprise competitiveness in the wine commodity chain .......................................................................................................... 524 Lungová Miroslava: Místní ekonomický rozvoj a výzvy globalizace, Local Economic Development and Challenges of Globalization ........................................................................................ 532 Majerova Ingrid Present and Future of European Grouping of Territorial Cooperation Tritia ........... 543 Malý Jiří: Identifikace polycentrických struktur ve vztahově uzavřených funkčních regionech ČR, Identification of polycentric structures within the Czech self-contained functional regions .............................................................................................................................................. 554 Mandysová Ivana: MSP a lidské zdroje v regionu, SME and human resources in the region .......... 565 Meteňko Jozef, Meteňko Anton: Využití soukromé bezpečnostní služby při ochraně bezpečnosti v lokálních podmínkách na základě výzkumů v 7. rámcovém programu, Private security services for the security in the terms of local authorities as outputs of 7 Framework Programme Researches ............................................................................................................. 570 Miškolci Simona, Taušová Petra: Charakteristiky a preference spotřebitelů na farmářských trzích, Consumers characteristics and preferences of on the farmers´ markets ........................ 580 Muzakova Karina, Kubova Pavla: Financial Solutions of Natural Disasters in the Czech Republic for Maintaining the Financial Health of Municipalities and Regions in the Czech Republic ........................................................................................................................................... 587 Muzakova Karina: (Not)effectiveness of implementation of the principle ppp in the dimension of regional development ................................................................................................................. 596 Nevěděl Lukáš, Novotná Michaela: Imigrace do Spojeného království, Immigration to the United Kingdom ................................................................................................................................ 605 Nikischer Richard: Spoločnosť v rozvoji regiónu: regionálne povedomie a jeho pozícia v rámci procesu inštitucionalizácie regiónu, Society in the development of the region: regional consciousness and its position in the process of institutionalization of the region ..................... 617 Novák Josef: Projekt Dunaj-Odra-Labe – vliv na rozvoj regionu, Project Danube-Oder-Elbe – impact on development of the region ......................................................................................... 629 Novotná Eliška: Posilování vnímané sociální koheze členů místních akčních skupin – výzva pro jejich management, Strengthening the sense of social cohesion of members of local action groups – a challenge for their management .................................................................... 640 Ostrožná Jana: Analýza image města Ostravy z pohledu rozdílných cílových skupin, Image Analysis of Ostrava City from the perspective different target groups ....................................... 648 Palát Milan: Příčiny migrace obyvatelstva a její vysvětlení v ekonomické teorii, The causes of migration of population and its explanation in economic theory ................................................. 661 Pavlíčková Helena, Konvalinková Barbora: Vzdělávání jako součást lidského kapitálu, Education as part of human capital ................................................................................................... 667 Pavlík Ivo, Niebauerová Daniela, Richterová Jana: Ebola: historie a současná situace, Ebola: history and current situation ........................................................................................................ 680 Pelucha Martin: Výzvy a rizika v nastavení programového období 2014 -2020 pro Českou republiku: kontext strukturální politiky, politiky rozvoje venkova a Společné rybářské politiky EU, Challenges and risks in setting the programming period 2014 - 2020 for the Czech Republic: the context of structural policy, rural development policy and the EU´s fisheries policy. .......................................................................................................................................... 688 Pittnerová Radka, Rydvalová Petra: Rozvoj inovačních komunit v regionech v kontextu specifik managementu veřejných institucí, Regional innovation communities´ development in the context of new public management specific issues .............................................................. 697
Prudký Libor: Poznámky k diferencím v hodnotové struktuře mezi kraji, Notes on the value structure differences among regions .......................................................................................... 707 Průša Přemysl: Direct impact of companies´ operations on regions. Can the impact of companies on regions be measured? ................................................................................................... 718 Příkazský Michal, Tursunov Ozod, Vavřina Jan: Small agricultural businesses in the Czech Republic: Focus on family farms................................................................................................. 728 Ruda Aleš, Schindlerová Monika: Podpora prostorového rozhodování na příkladu porovnání spádovosti obcí Jihomoravského kraje za vybranými službami, Spatial decision making support on the example of comparing municipalities catchement area to seleceted services in the South Moravian Region .............................................................................................. 736 Řehák Vilém: Integrované přístupy k rozvoji měst a role evropských fondů, Integrated approaches to urban development and the European Funds................................................................ 749 Řehoř Petr: Spolupráce strategického managementu obcí v Jihočeském kraji, Cooperation of strategic management in South Bohemia municipalities ............................................................ 758 Sapáková Eva, Šefrová Hana, Hasíková Lea, Horký Pavel, Hřivna Luděk: Species spectrum of diptera and their influence on garlic yield in regional agricultural areas ................................ .765 Saxunova Darina, Novackova Daniela: Bankruptcy and restructuralization as insolvencyproblem-solving for large, small-and-medium enterprises.......................................................... 772 Skaličková Jolana: Rozdělení krajů České republiky podle ukazatelů ovlivňujících příjmovou situaci obyvatel, The classification of regions of the Czech Republic by indicators affecting the income situation of the population ........................................................................................ 784 Sojková Lenka: Vliv přímých zahraničních investic na růst HDP a zaměstnanost v Libereckém kraji, The Impact of FDI on GDP and Employment in the Liberec Region ................................. 793 Soldánová Karolína, Schneider Jiří, Lorencová, Helena: Aktuální stav sociální turistiky v Jihomoravském kraji, State-of-art of social tourism in Southern Moravia Region .................. .806 Srpová Jitka, Mísař Jan: Společenská odpovědnost firem v kulturním a kreativním průmyslu ve vybraných lokalitách, Corporate social responsibility in the cultural and creative industries in the selected locations ............................................................................................................. 818 Stoličný Peter: Zlepšení regionální komunikace v oblasti cestovního ruchu, Improving regional communication in tourism ........................................................................................................... 827 Strzelecká Michaela, Janoušková Jana: Získávání finančních prostředků do primárního školství, Raising funds for primary education ................................................................................... 838 Studnička Peter: Problematika místních poplatků ve vztahu k cestovnímu ruchu a regionálnímu rozvoji v České republice, The Issue of local fees in relation to tourism and regional development in the czech republic ..................................................................................................... 844 Svatošová Veronika, Svobodová Zuzana: Determinanty strategického rozvoje malého a středního podnikání, strategic development determinants of small and mediumsized enterprises ......................................................................................................................... 851 Svobodová Dagmar: Organizační chování studentů na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné jako v organizaci s měnlivými sítěmi, Organizational behavior students the school of business administration in karvina as an organization with variable networks ........... 864 Šafránková Jana Marie: Absolventi ČVUT na trhu práce v ČR, CTU graduates at czech labour market. ........................................................................................................................................ 875 Šranková Veronika: Čerpání z Evropských fondů v obcích České republiky, Use of European Funds in Czech municipalities .................................................................................................... 883 Tamáš Vojtěch, Vacková-Veselá Lenka: Vývoj nabídky řepky v rámci regionů ČR, Development of the supply of canola from the perspective of the regions in the Czech Republic .......... 894
Taterová Eva: Ochrana práv minorit v Evropské unii: Vzestup antisemitismu po roce 2000, The protection of minority rights in european union: the growth of anti-semitism since 2000 ........... 901 Trávníčková Zuzana, Peterková Jana: Meze a možnosti ekonomické paradiplomacie, Limits and possibilities of economic paradiplomacy ............................................................................. 911 Turečková Kamila: Rozšířená sektorová struktura regionů České republiky v kontextu produktivity práce, Extended sectoral structure of the regions of Czech Republic in context of productivity of labour ................................................................................................................... 921 Varvažovská Pavla, Tománková Lenka: Kulturně historické dědictví jako potenciál udržitelného rozvoje regionu, Cultural and historical heritage as a potential sustainable development of the region ................................................................................................................................ 932 Vavrouchová Hana: Spolupráce obcí jako faktor rozvoje venkovských oblastí, Cooperation of communities as a factor of rural areas development .................................................................. 940 Verter Nahanga, Bečvářová Věra: Some determinants of yam production and food security in Nigeria ......................................................................................................................................... 947 Volejníková Jolana: Trendy korupce a proces rozšiřování Evropské Unie, Corruption trends and expanding of European Union ............................................................................................. 956 Vrábková Iveta, Vaňková Ivana: Institucionální dostupnost základních medicínských oborů akutní lůžkové péče v podmínkách krajů, The availability of institutions of the basic medical branches of acute inpatient care in terms of regions ............................................................ 966 Vránková Jana: Cenová elasticita nabídky na trhu s plynem v USA, Price elasticity in the US gas market .................................................................................................................................. 977 Wildmannová Mirka: Evropský sociální fond – nástroj řešení nezaměstnanosti v Evropě?, European social fund - the instrument of dealing with unemployment in Europe? ......................... 986 Zdeněk Radek: Finanční výkonnost mikro, malých a středních podniků, The financial performance of micro, small and medium-sized enterprises ............................................................... 997 Zdražil Pavel, Kraftová Ivana: Regionální odvětvová struktura investic a její vliv na růst konkurenceschopnosti regionu, Regional industrial investment structure and its influence on a regional competitiveness growth .............................................................................................. 1006 Zeithamer Tomáš R.: The correspondence principle in theoretical regional economics ................ 1016 Žáčková Jana, Kamrádová Lucie: Možnosti partnerství CSR a KP při rozvoji regionu, Partnership options CSR and CP in the region's development....................................................... 1024
Obsah / Contents
Identifikace polycentrických struktur ve vztahově uzavřených funkčních regionech ČR Identification of polycentric structures within the Czech self-contained functional regions Jiří Malý
Abstrakt: Funkční regionalizace je metodou vymezující regiony, které se vyznačují zvýšenou mírou prostorové integrace lidských aktivit. Toky informací a pohyby osob v rámci regionu mohou směřovat do jednoho, nebo více center. V prvním případě lze hovořit o nodálním (monocentrickém) charakteru regionu, v případě druhém se jedná o multimodální (polycentrický) region. Z hlediska vnitřní struktury socioekonomické provázanosti regionů je v současnosti prosazován koncept polycentrického rozvoje. Jeho skutečný přínos pro zvýšení životní úrovně regionu je však stále předmětem diskuzí. Příspěvek si klade za cíl zhodnotit úroveň polycentrického fungování regionů, a to na příkladu pracovních mikroregionů České republiky. Prostřednictvím morfologického (velikostní pořadí měst) a funkčního přístupu (především reciprocita pracovních proudů) k hodnocení polycentricity jsou identifikovány regiony s výrazně polycentrickým či monocentrickým charakterem. Výsledky ukazují, že v případě České republiky je výskyt polycentrických regionů značně omezen na periferní regiony. Navíc, přímá souvislost mezi polycentrickým rozvojem a socioekonomickou vyspělostí regionů není prokázána.
Klíčová slova: funkční regiony, pracovní mikroregiony, polycentrický rozvoj, Česká republika
Abstract: Functional regionalization method delineates regions that are characterized by increased spatial integration of human activities. Flows of information and people within the region can be oriented towards one or more centres. The former suggests nodal (monocentric) nature of the region and the latter represents multimodal (polycentric) nature of the region. In terms of inner structure of social and economic relations of the regions, the concept of polycentric development is currently promoted. However, its real asset to improve living standards within the region is still the subject to discuss. The paper evaluates the level of polycentric functioning of the regions, using travel-to-work areas of the Czech Republic. Regions with significantly polycentric or monocentric character are identified by means of morphological (rank-size rule) and functional approach (especially reciprocal flows) in evaluating polycentricity. The findings show that the presence of polycentric regions in the Czech Republic is considerably limited to peripheral regions. Moreover, a direct connection between polycentric development and level of social and economic development of the regions has not been proved.
Key words: functional regions, travel-to-work areas, polycentric development, Czech Republic
554
Obsah / Contents
Úvod Rostoucí meziregionální rozdíly v rámci Evropské Unie se staly jedním z hlavních důvodů vzniku evropské nadnárodní formy regionální politiky. Ačkoliv prošla evropská regionální politika poměrně komplikovaným a dlouhým vývojem, její základní cíl zůstává stále stejný. Regionální politika je zaměřena na snižování nerovností mezi chudými a bohatými regiony, z kterých často vyplývá sociální a politické napětí. Posilování úlohy regionální politiky vyústilo ve vznik množství strategických a územně plánovacích dokumentů, které obsahují hlavní cíle a nástroje evropské regionální politiky (viz např. EC 1999; Neformální ministerské setkání 2011). Jedním z klíčových nástrojů (ale i cílů) při dosahování územní soudržnosti, tedy při překonávání územních nerovností a posilování vyváženého regionálního rozvoje, se stal koncept polycentrického rozvoje. Polycentrický rozvoj je multidimenzionálním konceptem, jehož význam je lehce odlišný v oblasti územního plánování (jako strategický nástroj), v oblasti geografických výzkumů sídelních systémů (analytický nástroj) nebo v oblasti politických cílů (jako normativní koncept). Vedle diskuse o vlastním významu polycentrického rozvoje (Kloosterman a Musterd 2001; Davoudi 2003) se objevují i pochybnosti o polycentrickém rozvoji jako univerzálním nástroji k překonávání územních disparit (Meijers a Sandberg 2006). Předmětem příspěvku je prostřednictvím geografického (prostorového) pohledu identifikovat mono/polycentrické regiony v ČR a interpretovat jejich prostorové rozmístění a vnitřní fungování z hlediska morfologie sídelního systému a funkčních vazeb v území. Pro funkčně uzavřené regiony je spočten Index polycentricity, který vypovídá o míře mono/polycentrického fungování každého regionu. Cílem studie je porovnat úroveň mono/polycentricity regionu a jeho socioekonomické vyspělosti. Kromě představení možného způsobu hodnocení vztahu polycentrického rozvoje a socioekonomické vyspělosti regionu by měly výsledky studie přispět do širokého množství debat nad smyslem a významem polycentrického rozvoje při překonávání územních nerovností.
Teoretická východiska Polycentrický územní rozvoj se stal rozšířeným konceptem plánovacích a územně rozvojových strategií především na evropské úrovni, ačkoliv je jeho význam poměrně neurčitý (Molle 2007; Meijers 2008). Normativní povaha konceptu polycentrického rozvoje, který je stěžejním prvkem politické strategie na podporu a vyrovnávání hospodářského růstu, je základním faktorem nesnadného chápání skutečného významu polycentricity. Polycentrický sídelní systém je charakteristický existencí několika městských center, přičemž žádné z nich není výrazně dominantní (Kloosterman a Musterd 2001). Ústředním významem polycentrického rozvoje je tedy rozložení ekonomických a ekonomicky relevantních funkcí mezi větší množství městských center s ohledem na územně vyvážený rozvoj (Meijers, Waterhout a Zonneveld 2005). Význam polycentrického rozvoje se však liší v různých měřítkových úrovních a geografických kontextech (Hall 2002). Na globální úrovni poukazuje polycentricita na rozvoj alternativních globálních center z hlediska moci (za tzv. global cities lze na evropském území považovat Londýn a částečně Paříž). Na úrovni evropské znamená polycentrický rozvoj podporu center mimo tzv. Pentagon (ekonomicky nejvyspělejší oblast Evropy vymezená městy Londýn, Paříž, Milán, Mnichov a Hamburk), tedy podporu především hlavních měst ostatních evropských států (EC 1999). V rámci národní úrovně je polycentrický rozvoj spojován s vyvažováním dominantního (většinou hlavního) města prostřednictvím podpory menších regionálních center. Na regionální úrovni jsou zkoumány polycentrické městské regiony (PUR), které Parr (2004) odlišuje od ostatních regionů tím, že vzdálenost mezi jednotlivými městy je relativně malá (max. hodinu jízdy), žádné z měst nedominuje svou velikostí a intenzita vzájemných vazeb a specializace měst je na vyšší úrovni, než v případě jiných regionů (typickým příkladem je Randstad v Nizozemsku). Další měřítkovou úrovní je polycentrická struktura jednotlivých měst (Anas, Arnott a Small 1998).
555
Obsah / Contents
Polycentrický sídelní systém však není vyjádřen pouze vyváženou morfologickou strukturou jednotlivých měst, ale také infrastrukturní a funkční komplementaritou míst. Z hlediska geografického měřítka však dynamika a forma funkčních vazeb značně kolísá. V případě polycentrického městského regionu, jak ho definuje Parr (2004), bude intenzita každodenních interakcí mezi jednotlivými centry vyšší než v případě polycentrického systému na úrovni celého státu či Evropy. Se zvyšující se měřítkovou úrovní dochází k transformaci funkčních vazeb, které již nejsou založeny na každodenním pohybu lidského kapitálu, ale spíše na výměně informací a institucionální spolupráci. Pakliže je považován polycentrický rozvoj za nástroj ke snižování interregionálních nerovností, měl by vycházet od nejnižšího možného měřítka - geografické úrovně, kde se odehrávají každodenní lidské aktivity. Polycentrický rozvoj by měl směřovat k územně vyvážené organizaci lidských aktivit, která je vyjádřena vztahem mezi jádrovým městem a jeho zázemím v rámci městského regionu, vzájemnými vazbami mezi městskými regiony různých velikostí a významů a vztahy městských regionů s územím za jejich hranicemi (Sýkora, Mulíček a Maier 2009). Předmětem zájmu tohoto příspěvku tak bude měřítko mikroregionální, kde je význam přikládán menším městům, která jsou centry pracovních příležitostí a služeb právě v lokálním/mikroregionálním měřítku (zejména ve venkovských a periferních regionech), a která tak zajišťují sociální a hospodářskou soudržnost na té nejnižší úrovni. Lokální městské systémy a sítě regionálních center však mají rovněž potenciál vyvažovat dominanci hlavních metropolí a v důsledku tak přispět k rovnoměrnějšímu socioekonomickému rozvoji (RePUS 2007). Významovým opakem polycentrického rozvoje je rozvoj monocentrický. Z hlediska struktury sídelního systému je monocentricita vyjádřena dominancí jednoho ekonomicky, politicky a kulturně silného střediska. Kapitál a pracovní síla ve výsledku směřují do centrální metropole ve formě migrace či dojížďky za prací. Pro monocentrický region je charakteristická dualita jádra a periferie. Koncentrace ekonomických činností do jednoho centra pak způsobuje rostoucí nerovnosti mezi hlavní metropolí a ostatními regiony a přispívá tak k nevyváženému meziregionálnímu rozvoji (Hall a Pain 2006). Tento teoretický model však zpochybňují Meijers a Sandberg (2006), kteří se zaměřují na vztah úrovně regionálních nerovností a míry mono/polycentricity sídelních systémů jednotlivých evropských zemí. Vztah mezi naměřenými hodnotami regionálních disparit a mírou polycentricity nebyl ve většině případů významný. Výzkumem polycentrických sídelních systémů na evropské úrovni se zabývá především program ESPON (např. ESPON 2005). Většina studií programu ESPON je však zaměřena na mezinárodní srovnání a nižší územní úrovně jsou řešeny v menším rozsahu. Ačkoliv jsou studie projektů programu ESPON věnujících se polycentrickému rozvoji poměrně komplexní, souvislosti mezi polycentrickým rozvojem a celkovým zvyšováním socioekonomické vyspělosti nejsou ani zde empiricky doloženy. Kromě dosud neprokázané závislosti socioekonomické vyspělosti na polycentrickém rozvoji bývá diskutován i skutečný význam polycentrického rozvoje a jeho úloha při překonávání regionálních nerovností (např. Faludi 2005; Davoudi 2007). Cílem předkládané studie není rozřešení této problematiky, ale nastínění možné metody zjišťování vztahu polycentrického rozvoje a socioekonomické úrovně v mikroregionálním měřítku a interpretace výsledků v českém prostředí. Příspěvek rovněž upozorňuje na skutečnost, že podstatnou součástí výzkumu mono/polycentricity sídelních systémů by mělo být uvědomění si široké škály přechodných typů mezi striktně polycentrickým a monocentrickým regionem (obě krajní kategorie lze ve skutečnosti patrně velmi těžko nalézt). Výsledné hodnocení tak spočívá spíše v určení, zda se příslušný region blíží více monocentrickému či polycentrickému typu regionu.
556
Obsah / Contents
Metodika Funkčně uzavřené regiony Pro hodnocení míry mono/polycentricity regionu a jejího následného vztahu s úrovní socioekonomické vyspělosti regionu je nutné nejprve vymezit příslušné regiony. Jelikož velmi často vymezení administrativních územních jednotek neodpovídá skutečnému systému funkčních vazeb v území, je vhodné použít metodu funkční regionalizace. Tradiční přístupy k vymezování funkčních regionů bývají založeny na deduktivním postupu, který předem stanovuje centra, k nimž jsou postupně integrovány obce v jejich zázemí na základě síly vazby (např. pracovní dojížďka) s centrem (viz např. Holmes a Haggett 1977; Hampl 2005). Takovýto postup však předpokládá pouze nodální charakter vzniklého regionu a vylučuje alternativní uspořádání funkčně-prostorových vazeb v území, které se vyznačují spíše polycentrickou strukturou. Z tohoto důvodu vychází funkční regionalizace ČR z pokročilejších metod vymezování pracovních mikroregionů (viz např. van der Laan a Schalke 2001), které nejsou závislé na stanovení fixního souboru center a které jsou založeny na vztahové uzavřenosti regionů a umožňují rovněž vymezovat polycentrické funkční regiony. Výsledkem jsou algoritmem vymezené vztahově uzavřené pracovní mikroregiony (tzv. Travel-to-work areas dle metodiky Coombse (2002)), přičemž je použita regionalizace s hranicí funkční uzavřenosti 70 % 1 a minimální velikosti mikroregionu 5 000 obyvatel (algoritmus dle Mulíčka a Kozla (2012)). Funkční vztah je reprezentován dojížďkou do zaměstnání v roce 2011. Pro každý funkčně uzavřený region je vypočten Index polycentricity, na jehož základě lze zhodnotit strukturu prostorového uspořádání socioekonomických aktivit obyvatelstva regionů ČR. Za účelem zjištění vazby mezi úrovní mono/polycentricity a úrovní vyspělosti regionů je charakterizována socioekonomická úroveň regionů. Následně jsou obě hodnoty porovnány prostřednictvím korelačního koeficientu. Index polycentricity Index polycentricity zahrnuje jak úroveň morfologické polycentricity, tak polycentricity funkční. Morfologické uspořádání sídelní struktury je hodnoceno prostřednictvím velikostního pořadí pěti největších měst každého regionu (rank-size rule). Velikost měst je určena počtem obsazených pracovních míst, které jsou vhodnějším ukazatelem ekonomické centrality města než počet obyvatel 2. Rozložení měst dle velikostního pořadí indikuje sklon regresní přímky. Čím je přímka nižší, tím lze považovat region za více polycentrický a naopak s rostoucí příkrostí přímky se stává region více monocentrickým. Pro vzájemné porovnání hodnot sklonu regresní přímky je využita metoda z-skóre, která transformuje číselný soubor do podoby, kdy výsledná čísla mají průměr 0 a směrodatnou odchylku 1. Dle postupu Meijerse a Sandberga (2006) jsou výsledné hodnoty standardizovány do konečného ukazatele morfologické polycentricity. Hodnotě z-skóre 0 je přiřazena hodnota 100, přičemž odchylce 1 náleží hodnota 20 (např. 1=120, -0,5=90). Ačkoliv se stále vedou diskuse o významových odlišnostech morfologické a funkční polycentricity (viz např. Green 2007; Burger a Meijers 2012), z důvodu komplexního posouzení úrovně polycentricity sídelní struktury jsou posuzovány i vztahové aspekty funkčních regionů ČR. Posuzování funkčně-prostorových vazeb vychází z analýzy dojížďkových proudů do zaměstnání. Právě pracovní dojížďka se značnou měrou podílí na formování každodenních aktivit obyvatel a v důsledku ovlivňuje celkové fungování a dynamiku prostorových vazeb v regionu (Kloosterman a Musterd 2001). Z celkového objemu pracovních proudů jsou vybrány pouze ty významné, a to s využitím analýzy
1
Minimálně 70 % ekonomicky aktivních osob bydlících v regionu zde současně pracuje a minimálně 70 % ekonomicky aktivních osob pracujících v regionu zde současně bydlí. 2 Počet obsazených pracovních míst nebyl počítán na základě údajů o počtu vyjíždějících do zaměstnání z cenzu 2011 z důvodu nižší míry spolehlivosti dat. Obsazená pracovní místa tak vychází z databáze Ministerstva financí (Vyhláška č. 264/2013 Sb., 2013), která uvádí počet pracovních míst v jednotlivých obcích ČR.
557
Obsah / Contents
vícenásobných spojení 3 dle Nathalie van Nuffel (2007). Funkční polycentricita se vyznačuje vyváženou funkční komplementaritou sídel, tedy vyšší vícesměrností a rovnoměrnějším rozložením toků - v této studii významných pracovních proudů (Burger a Meijers 2012). Úroveň funkční polycentricity je tak analyzována prostřednictvím reciprocity proudů, tedy obousměrné vazby mezi dvěma sídly. Čím více recipročních pracovních proudů se vyskytuje v příslušném funkčním regionu, tím spíše lze funkčně-prostorovou strukturu regionu označit za polycentrickou (regionálně přeshraniční reciproční proudy nejsou do analýzy zahrnuty). Počet recipročních proudů je kvantifikován s ohledem na rozsah hodnot morfologické polycentricity, a to stylem: 1 proud je roven hodnotě 10 (2 reciproční proudy hodnotě 20 apod.). V případě, že se v regionu nevytváří ani jedna reciproční vazba, je regionu přiřazena hodnota -10. Hodnoty funkční polycentricity jsou sečteny s hodnotami morfologické polycentricity, čímž vzniká výsledný Index polycentricity. Korelace mono/polycentrické struktury a socioekonomické úrovně regionů Vyjádření úrovně socioekonomické vyspělosti regionů je silně závislé na použitých vstupních datech. Výsledky tak nelze považovat za jediné možné zhodnocení socioekonomické vyspělosti regionů, ale za jeden z možných způsobů. Pro potřeby této studie jsou použita data v úrovni obcí zejména z cenzu 2011, která jsou následně sumarizována v rámci jednotlivých funkčních regionů. Socioekonomická úroveň vychází ze čtyř ukazatelů, jejichž výběr byl ovlivněn dostupností dat v obecní úrovni a snahou pokrýt jak ekonomickou, sociální, tak demografickou vyspělost regionů. Míra nezaměstnanosti (Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti 2011, ČSÚ 2013) a podíl vysokoškolsky vzdělaných osob na obyvatelstvu nad 15 let (ČSÚ 2013) vyjadřují socioekonomickou úroveň regionu, index stáří (ČSÚ 2013) charakterizuje demografickou situaci regionu a technická vybavenost bytů 4 (ČSÚ 2013) kvalitu bydlení. Stejně jako v případě výpočtu morfologické polycentricity je i v rámci každého ukazatele spočtena hodnota standardizovaného z-skóre pro každý region, a to z důvodu vzájemné porovnatelnosti. Výsledná hodnota socioekonomické úrovně regionu je spočtena jako průměr standardizovaných hodnot jednotlivých ukazatelů. Pomocí Pearsonova korelačního koeficientu je zjištěna vzájemná závislost míry mono/polycentricity a úrovně socioekonomické vyspělosti regionů.
Výsledky Na základě funkční regionalizace území dle dojížďky do zaměstnání 5 bylo na území ČR vymezeno 134 funkčně uzavřených regionů (s hranicí uzavřenosti 70 %). Velikost regionů se vyznačuje poměrně značnou diferenciací. Zatímco v populačně největším pracovním mikroregionu žije více než 2 miliony obyvatel (oblast širší pražské aglomerace, údaj k 31. 12. Významný proud vyjížďky je proud zastupující významný podíl z celkového počtu vyjíždějících za prací z dané obce. Analýza vícenásobných spojení je založena na následujícím postupu (van Nuffel 2007): - v každé obci je vybráno 5 nejsilnějších proudů vyjížďky za prací - objem jednotlivých proudů je relativizován vzhledem k celkovému počtu vyjíždějících za prací - soubor podílů 5 nejsilnějších proudů je korelován s modelovými rozloženími podílů (v procentech): 100-0-0-0-0 (ideální rozložení podílů s 1 významným proudem), 50-50-0-0-0 (2 významné proudy), 33-33-33-0-0 (3), 25-2525-25-0 (4), 20-20-20-20-20 (5) - na základě nejtěsnější korelace reálného rozložení proudů s modelovým je odvozen počet významných proudů z obce 4 Technická vybavenost bytů vyjadřuje průměr podílů obydlených bytů napojených na vodovod, kanalizační síť, vybavených splachovacím záchodem a vlastní koupelnou či sprchovým koutem. 3
5
Pracovní dojížďka vychází z dat censu 2011, kde však není zhruba u jedné třetiny ekonomicky aktivních zaměstnaných osob zjištěno místo pracoviště, což výrazně komplikuje analýzu pracovní dojížďky mezi jednotlivými obcemi. Výchozí data jsou proto upravena proporčním přerozdělením sumy osob s nezjištěným místem pracoviště dle míst pracoviště známých pro EA zaměstnané v dané obci. Ačkoliv daný způsob není schopen znázornit skutečnou velikost a směr pracovních proudů, alespoň orientačně se blíží reálným hodnotám.
558
Obsah / Contents
2011), nejmenší regiony dosahují pouze 6 tisíc obyvatel. Poměrně významný rozptyl velikostí regionů je dán (kromě metodických parametrů) velikostní hierarchií a vlivem centrality jednotlivých sídel. Větší územní rozsah si vytváří pracovní mikroregiony největších českých měst, v jejichž blízkosti neleží další významnější pracovní centrum (např. Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice). Menší pracovní mikroregiony jsou typické pro oblast venkova (východní a severní Čechy, východní Morava) a pro oblasti vyšší koncentrace významnějších center, která si vytváří samostatné pracovní mikroregiony (např. Ostrava, Opava, Třinec, FrýdekMístek). Identifikace polycentrických struktur v ČR Při hodnocení mono/polycentrické struktury funkčních regionů musely být vynechány tři regiony (Vítkov, Nýrsko a Horní Slavkov) s počtem obcí menším než pět, které nemohly být podrobeny analýze morfologické polycentricity. Při bližším pohledu na prostorové rozložení jednotlivých typů regionů (dle mono/polycentrické struktury) lze pozorovat poměrně nerovnoměrný vzorec jejich výskytu (viz Obr. 1). Morfologicky monocentrické jsou především plošně velké regiony největších českých měst - Prahy, Brna, Plzně, Českých Budějovic, Ústí nad Labem, Pardubic, Hradce Králové a Jihlavy, které jsou charakteristické velikostně dominantní pozicí největšího města. V okolí Českých Budějovic se formují další morfologicky monocentrické regiony, konkrétně Písek, Třeboň, Strakonice a Vodňany. V oblasti střední Moravy se nachází taktéž regiony nodálního charakteru s centry Prostějov, Přerov, Olomouc a dále na východ Hranice a Valašské Meziříčí. Naopak vyrovnanější velikostní strukturou největších měst se vyznačují některé funkční regiony, které se nachází při státních hranicích. Za morfologicky polycentrické tak lze označit regiony severovýchodních a severních Čech Rychnova nad Kněžnou, Náchoda, Žamberku, Semil a Šluknova, regiony východní a jihovýchodní Moravy - Nového Jičína, Valašských Klobouků a Uherského Hradiště, a regiony centrálně položené - Hlinsko, Pacov a Tábor 6. Vyšší mírou morfologické polycentricity je charakteristický také region Domažlic. Z hlediska funkční polycentricity, hodnocené prostřednictvím reciprocity pracovních proudů, je ještě více patrná koncentrace vzájemných sídelních vazeb v příhraničních regionech. V rámci ČR je možné za funkčně nejvíce polycentrické označit regiony Domažlic, Náchoda, České Lípy, Trutnova a Nového Jičína. Dochází zde k obousměrné pracovní dojížďce mezi středně velkými až menšími městy, které leží ve vzájemné blízkosti. Regiony s nejvyšší mírou morfologické polycentricity se tak většinou vyznačují i vyšším počtem recipročních proudů. Vyšší míra recipročních vazeb je patrná rovněž v regionech táhnoucích se v pásu od jihovýchodní, přes střední a severovýchodní Moravu, a také v regionech v severozápadních Čechách. Velmi často se však jedná o obousměrné vazby největších center sousedních regionů (např. Ostrava - Havířov, Ostrava - Bohumín, Olomouc Prostějov, Karlovy Vary - Sokolov, Chomutov - Kadaň či Pardubice - Hradec Králové a Liberec - Jablonec nad Nisou). Ačkoliv jsou tedy tyto regiony typické silnou pozicí největšího centra a absencí intraregionálních recipročních vazeb (tíhnou k monocentrickému uspořádání), na vyšší hierarchické úrovni (interregionální) jsou charakteristické zvýšenou mírou obousměrné pracovní dojížďky z důvodu relativní blízkosti jiných významných pracovních center. Specifický případ představují morfologicky monocentrické regiony, na jejichž území vzniká významný reciproční pracovní proud. V pražském a brněnském metropolitním areálu se jedná o vzájemnou vazbu podmíněnou vyšší koncentrací pracovních příležitostí (v podobě průmyslové zóny) v zázemí jádrového města na katastrálním území jiné obce. V důsledku prostorové dekoncentrace komerčních aktivit je pro brněnskou aglomeraci typická obousměrná pracovní dojížďka mezi Brnem a Modřicemi, v pražském funkčním regionu lze pozorovat reciproční pracovní proud mezi Prahou a Říčany. Na území českobudějovického regionu vzniká reciproční pracovní proud mezi Českými Budějovicemi a Temelínem a Týnem nad Vltavou a Temelínem. I zde je pracovní dojížďka do Temelína Ačkoliv se polycentrické regiony nevyznačují jedním dominantním centrem, v textu budou k jejich označení sloužit největší centra příslušného regionu. 6
559
Obsah / Contents
vyvolána zvýšenou koncentrací pracovních míst na území obce, v tomto případě v důsledku lokalizace jaderné elektrárny. Reciproční pracovní proudy však v této jednoduché podobě nevypovídají o polycentrickém fungování regionu, ale spíše o procesu komerční suburbanizace a s tím souvisejícím formováním polycentrického městského systému (případ Prahy a Brna) nebo o zvýšené pracovní dojížďce v důsledku koncentrované investice a vzniku významného zaměstnavatele na území malé obce (Temelín).
Obr. 1: Úroveň morfologické mono/polycentricity funkčně uzavřených regionů a velikost a směr recipročních pracovních proudů v ČR (k 26. 3. 2011). Zdroj: ČSÚ 2013, Vyhláška č. 264/2013 Sb. 2013, vlastní výpočty
Sloučením hodnot morfologické a funkční polycentricity vzniká Index polycentricity (viz Obr. 2). Úroveň mono/polycentrické struktury regionu je vyjádřena pozicí každého regionu na škále hodnot Indexu polycentricity. Hodnota Indexu polycentricity 100 vyjadřuje střední hodnotu, přičemž zvyšující se hodnota znamená navyšování míry polycentricity a naopak čím nižší hodnota indexu polycentricity, tím vyšší míra monocentrického uspořádání regionu. Výrazně monocentrický charakter zaujímají regiony krajských měst Liberce, Pardubic, Hradce Králové, Jihlavy, Ústí nad Labem a Plzně. Rovněž regiony Prahy a Brna lze zařadit mezi spíše monocentrické. V rámci střední a východní Moravy lze vymezit monocentrické regiony Přerova, Hranic, Vsetína a Valašského Meziříčí, na Vysočině pak regiony Pelhřimova, Humpolce, Havlíčkova Brodu a Velkého Meziříčí. Výrazná pozice největšího regionálního centra a nižší míra obousměrných pracovních proudů je tak typická pro značnou část krajských měst a některá venkovská mikroregionální pracovní centra. Nejnápadnější oblast výskytu polycentrických regionů se táhne podél severovýchodní hranice Čech. Hustá síť středně velkých měst se projevuje multinodálním charakterem sídelního systému příslušných regionů (Semily, Vrchlabí, Trutnov, Broumov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Česká Třebová, Lanškroun, Králíky, Moravská Třebová). Funkční regiony jsou však v této oblasti z hlediska rozlohy menší. I přes nadměrnou hustotu
560
Obsah / Contents
středně velkých měst se zde vytváří větší množství menších funkčně uzavřených regionů, což dokládá zvýšenou míru vazby obyvatel na své nejbližší okolí (nejbližší pracovní centra). Další polycentrické regiony se nachází v severních Čechách (Česká Lípa, Litoměřice), podél jihozápadní hranice Čech (Mariánské Lázně, Domažlice), ve východních Čechách (Kutná Hora či Hlinsko) a jižně od pražského funkčního regionu (Tábor a Pacov). Opět při státních hranicích lze v jihovýchodní a severní části Moravy identifikovat polycentrické regiony (Kyjov, Uherské Hradiště či Zlín a Ostrava, Nový Jičín). Prostorový vzorec rozmístění funkčních regionů dle jejich mono/polycentrického fungování se vyznačuje zvýšeným výskytem polycentrických regionů podél státních hranic. Naopak ve vnitřní části ČR jsou lokalizovány většinou regiony monocentrického charakteru.
Obr. 2: Index polycentricity funkčně uzavřených regionů ČR (k 26. 3. 2011). Zdroj: ČSÚ 2013, Vyhláška č. 264/2013 Sb. 2013, vlastní výpočty
Vztah mono/polycentrické struktury a socioekonomické úrovně regionů ČR Jestliže by měl polycentrický rozvoj regionů přispívat ke zvyšování životní úrovně obyvatel (EC 1999), polycentricky fungující regiony by se vyznačovaly vyšší socioekonomickou vyspělostí. Úroveň mono/polycentricity funkčně uzavřených regionů ČR je v této studii konfrontována se socioekonomickou úrovní regionů, která je složena z dílčích ukazatelů - míry nezaměstnanosti, podílu vysokoškolsky vzdělaných osob na obyvatelstvu nad 15 let, indexu stáří a technické vybavenosti bytů. Dle znalosti českého prostředí a rozložení polycentrických regionů v rámci ČR se však lze domnívat, že těsnější vztah mezi polycentrickým fungováním regionů a jejich vyšší socioekonomickou úrovní pravděpodobně nebude nalezen. Hodnoty korelačního koeficientu blížící se „+1“ indikují závislost polycentrického rozvoje a zvýšené socioekonomické vyspělosti regionů, hodnoty blízké „-1“ naopak závislost negativní, která je vyjádřena těsným vztahem polycentrického rozvoje a socioekonomickou
561
Obsah / Contents
zaostalostí regionů. Hodnoty kolem „0“ znamenají nezávislost obou zkoumaných indikátorů, tedy neexistenci vztahu mezi polycentrickým rozvojem a socioekonomickou úrovní regionů. Z hlediska celkového Indexu polycentricity je prokázán pouze vztah s podílem vysokoškolsky vzdělaných osob, ovšem jedná se o vztah negativní (viz Tab. 1). S rostoucí polycentricitou regionu se snižuje podíl vysokoškoláků. Nutno podotknout, že hodnota korelačního koeficientu však jen těsně překračuje kritickou hodnotu na hladině významnosti 0,05. Korelace morfologické polycentricity a socioekonomických ukazatelů přináší změnu pouze v „pevnosti“ vztahu monocentrického rozvoje a výší podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. V tomto případě je ještě vzájemná vazba těsnější, což se projevuje i ve statisticky významné závislosti morfologické polycentricity a socioekonomické úrovně regionů. Se zvyšujícím se monocentrickým charakterem morfologické sídelní struktury se zvyšuje socioekonomická úroveň regionu. Opět se tedy jedná o závislost nepřímou a jen lehce překračující kritickou hodnotu na hladině významnosti 0,05. Tab. 1: Pearsonův korelační koeficient mezi hodnotami polycentricity a socioekonomickými charakteristikami funkčně uzavřených regionů ČR. Indikátory polycentricity
Socioekonomická úroveň regionu
Dílčí socioekonomické ukazatele Míra Vysokoškolsky Index Technická nezaměstnanosti vzdělané osoby stáří vybavenost
Index polycentricity -0,070 0,030 -0,194* 0,026 Morfologická polycentricita -0,203* -0,030 -0,307* -0,049 Zdroj: ČSÚ 2013, Vyhláška č. 264/2013 Sb. 2013, vlastní výpočty
0,009 0,005
* hodnoty statisticky významné na hladině významnosti 0,05
Vztah podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a funkčně-prostorového uspořádání regionu vychází z vlastního prostorového rozmístění vysokoškolských institucí a univerzit. Sídly univerzit a vysokých škol bývají v ČR většinou krajská a větší města, která dle analýzy mono/polycentrické struktury regionů zaujímají dominantní pozici ve funkčním regionu. Jedním z důvodů vyššího podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva v monocentrických regionech tedy může být relativní blízkost příslušných vzdělávacích institucí pro obyvatele těchto regionů (např. Praha, Brno, Plzeň, Liberec). Pravděpodobně podstatnější příčinu lze však spatřit ve struktuře pracovních příležitostí největších českých měst (které jsou součástí monocentrických regionů) charakteristické vyšším podílem kvalifikovaných pracovních míst a manažerských pozic, které jsou obsazovány právě vysokoškolsky vzdělanými osobami. Kromě vysokoškolsky vzdělaných není prokázán těsnější vztah mono/polycentrického uspořádání regionu a výší socioekonomické vyspělosti regionu.
Závěr Příspěvek se zabýval hodnocením mono/polycentrického fungování funkčně uzavřených regionů v ČR a vztahem mono/polycentrické úrovně a socioekonomické vyspělosti regionů. Prostřednictvím morfologického přístupu k hodnocení polycentricity byly polycentrické regiony identifikovány především v pohraničních oblastech, východních Čechách a na vnějším obvodu středních Čech. Naopak morfologicky monocentrické regiony jsou typické pro mnohé z největších českých měst. Funkční propojenost sídel, hodnocená skrze významné reciproční pracovní proudy, je opět vyšší v příhraničních regionech a v oblasti východních Čech a značné části Moravy. Výsledný Index polycentricity, který vyjadřuje míru morfologické i funkční polycentricity, indikuje zvýšenou míru polycentricity v příhraničních regionech severních a východních Čech a severovýchodní a jihovýchodní Moravě. Z hlediska sídelní struktury regionů a funkční propojenosti sídel je tak polycentrické uspořádání patrné v regionech tvořených větším počtem středně velkých až menších měst. Nodálním charakterem regionu s dominantní pozicí největšího centra se vyznačují spíše funkčně uzavřené regiony velkých českých měst a pracovních center ve venkovském
562
Obsah / Contents
prostoru, která si vytváří vlastní spádovou oblast v důsledku neexistence velikostně podobného centra v dojížďkové vzdálenosti. Míra mono/polycentricity funkčních regionů je tak v českém prostředí dána relativně stabilní strukturou sídelního systému, která primárně určuje rozmístění socioekonomických aktivit v prostoru. Úroveň mono/polycentrického uspořádání regionů byla následně konfrontována s jejich socioekonomickou vyspělostí. Pomocí Pearsonova korelačního koeficientu byl zjišťován vztah polycentrického rozvoje a socioekonomických charakteristik. V případě morfologické polycentricity byla zjištěna nepřímá závislost s podílem vysokoškolsky vzdělaných osob, která se projevila i ve statisticky významné závislosti s celkovou socioekonomickou úrovní regionů. Se zvyšující se mírou polycentricity se snižuje podíl vysokoškoláků. Jinými slovy, podíl vysokoškoláků bývá vyšší v regionech s více monocentrickým charakterem. Tato skutečnost je důsledkem prostorové koncentrace vysokých škol a univerzit a pracovních příležitostí pro vysokoškolsky vzdělané osoby do největších českých měst, která jsou centry spíše monocentrických regionů. I celkový Index polycentricity vykazuje nepřímou závislost s podílem vysokoškoláků, avšak těsnější vztah se socioekonomickou úrovní regionu nebyl nalezen. Na základě použité metody lze konstatovat, že vztah polycentrického rozvoje a socioekonomické úrovně funkčně uzavřených regionů v ČR nebyl prokázán. Příčinou nenalezení souvislosti je výskyt socioekonomicky vyspělejších regionů jak v monocentricky fungujících regionech největších a dynamicky se rozvíjejících měst (Praha, Brno, České Budějovice), tak v regionech polycentrického charakteru ve východních Čechách (Žamberk, Lanškroun) a na Moravě (Nový Jičín, Zlín). Případné potvrzení/vyvrácení dosažených výsledků, které může být provedeno pomocí alternativních metod hodnocení mono/polycentrického fungování regionů, zvolením odlišných socioekonomických charakteristik a především rozšířením stávajícího výzkumu o další kvantitativní či kvalitativní metody, bude předmětem dalšího výzkumu.
Literatura ANAS, A. - ARNOTT, R. - SMALL, K. A. 1998. Urban spatial structure. Journal of Economic Literature, 1998, Vol. 36, No. 3., p. 1426–1464. ISSN 0022-0515. BURGER, M. - MEIJERS, E. 2012. Form Follows Function? Linking Morphological and Functional Polycentricity. Urban Studies, 2012, 49 (5), p. 1127-1149. ISSN 0042-0980. COOMBES, M. 2002. Travel to work areas and the 2001 census. Report to the Office of National Statistics. Newcastle University: Centre for Urban and Regional Development Studies. DAVOUDI, S. 2003. Polycentricity in European spatial planning: From an analytical tool to a normative agenda. European Planning Studies, 2003, Vol. 11, No. 8, p. 979–999. ISSN 0965-4313. DAVOUDI, S. 2007. Polycentricity: Panacea or pipedream? In Cities and networks in Europe: A critical approach of polycentrism. Esher: John Libbey Eurotext, 2007. p. 65-74. ISBN 978-2-7420-0677-9. EC. 1999. ESDP - European Spatial Development Perspective: Towards Balanced and Sustainable Development of the Territory of the European Union. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 1999. 82 p. ISBN 92-828-7658-6. FALUDI, A. 2005. Polycentric territorial cohesion policy. Town Planning Review, 2005, Vol. 76, Issue 1, p. 107-118. ISSN 0041-0020. GREEN, N. 2007. Functional Polycentricity: A Formal Definition in Terms of Social Network Analysis. Urban Studies, 2007, Vol. 44, No. 11, p. 2077-2103. ISSN 0042-0980. HALL, P. 2002. Urban and Regional Planning. 4th ed. London and New York: Routledge, 2002. 237 p. ISBN 0-415-21777-6. HALL, P. - PAIN, K. 2006. The Polycentric Metropolis: learning from mega-city regions in Europe. London: Earthscan, 2006. 228 p. ISBN 978-1-84407-329-0. HAMPL, M. 2005. Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: Univerzita Karlova, 2005. 145 s. ISBN 80-8674602-X.
563
Obsah / Contents
HOLMES, J. H. - HAGGETT, P. 1977. Graph theory interpretation of flow matrices: a note on maximization procedures for identifying significant links. Geographical Analysis, 1977, 9 (4), p. 388-399. KLOOSTERMAN, R. C. - MUSTERD, S. 2001. The Polycentric Urban Region: Towards a Research Agenda. Urban Studies, 2001, Vol. 38, No. 4, p. 623-633. ISSN 0042-0980. MEIJERS, E. 2008. Measuring Polycentricity and its Promises. European Planning Studies, 2008, Vol. 16, No. 9, p 1313-1323. ISSN 0965-4313. MEIJERS, E. - SANDBERG, K. 2006. Polycentric development to combat regional disparities? The relation between polycentricity and regional disparities in European countries. In Proceedings of the 46th Congress of the European Regional Science Association. Volos, Greece: ERSA, 2006, p. 1-20. MEIJERS, E. - WATERHOUT, B. - ZONNEVELD, W. 2005. Polycentric Development Policies in European Countries. Built Environment, 2005, Vol. 31, No. 2, p. 97-102. ISSN 0263-7960. MOLLE, W. 2007. European Cohesion Policy. Oxon: Routledge, 2007. 347 p. ISBN 0-20394527-1. MULÍČEK, O. - KOZEL, J. 2012. Metodika vymezení vztahově uzavřených funkčních regionů. 2012. Neformální ministerské setkání. 2011. Územní agenda Evropské unie 2020: K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění. Gödöllő, 2011. 14 s. PARR, J. B. 2004. The Polycentric Urban Region: A Closer Inspection. Regional Studies, 2004, Vol. 38, No. 3, p. 231-240. ISSN 0034-3404. REPUS. 2007. Regional Polycentric Urban System. Final report: Interreg III B Strategy for a Regional Polycentric Urban System in Central Eastern Europe Economic Integrating Zone [online]. 2007, 111 p. [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.esponinterstrat.eu/admin/attachments/ZL_dsresource.pdf SÝKORA, L. - MULÍČEK, O. - MAIER, K. 2009. City regions and polycentric territorial development: concepts and practice. Urban Research & Practice, 2009, Vol. 2, No. 3, p. 233-239. ISSN 1753-5069. VAN DER LAAN, L. - SCHALKE, R. 2001. Reality versus Policy: the delineation and testing of local labour market and spatial policy areas. European Planning Studies, 2001, 9 (2), p. 201-221. VAN NUFFEL, N. 2007. Determination of the Number of Significant Flows in Origin– Destination Specific Analysis: The Case of Commuting in Flanders. Regional Studies, 2007, Vol. 41, Iss. 4, p. 509-524. ISSN 0034-3404.
Zdroje dat Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 2014-07-16]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz ČSÚ, 2013. Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Praha: Český statistický úřad. Vyhláška č. 264/2013 Sb. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013 [cit. 2014-0506]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2013/vyhlaska-c264-2013-sb-14254
Kontaktní adresa autora: Mgr. Jiří Malý, Geografický ústav PřF MU, Kotlářská 2, 611 37 Brno,
[email protected].
564
