Rozšířená verze kapitoly:
Anýžová, P. 2015. “Modernizační procesy na Hlučínsku ve světle statistických dat.” Pp. 84–105 in Kubátová, H. a kol. Mezigenerační proměny způsobu života na Hlučínsku. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
Reflexe životních a strukturálních modernizačních procesů ve statistickodemografických datech obcí Hlučínska Petra Anýžová Vysoká škola finanční a správní Working Paper 9/2015
1
Úvod Český statistický úřad poskytuje sice pouze omezené množství ukazatelů popisujících životní způsob lidí, avšak je jisté, že proměny individuálního jednání, jimiž se manifestuje proměna životního způsobu, se projevují také v agregátních datech. Tato kapitola popisující mikroregion Hlučínsko ze statistické perspektivy nemůže být konzistentním vyprávěním, ale může dokumentovat skutečnost, že se na Hlučínsku opravdu prostřednictvím jednání lidí životní způsob modifikuje. Tyto změny nejlépe vystihují časové řady relevantních sociodemografických charakteristik týkající se jednak obcí Hlučínska, a jednak i vyšších územních celků jako je okres Opava, Moravskoslezský kraj a konec konců i Česká republika. Tyto údaje byly zjišťovány převážně od roku 1961 až do současnosti ve Sčítání lidu, domů a bytů (dále jen SLDB) v příslušných letech. Z hlediska datace tvoří výjimku trend vývoje počtu obyvatel, který byl zjišťován již od roku 1869, národnostní a náboženská struktura zaznamenávána od roku 1921 a ekonomická struktura zachycována až od roku 1970. Vývoj počtu obyvatel a jejich národnost Vývoj počtu obyvatel, který je mapován od roku 1869, spíše dokumentuje historické události popisované v předešlé kapitole. Od roku 1869 do 1921 počet obyvatel na Hlučínsku pozvolna stoupal, po roce 1921 růst mírně stagnoval, pravděpodobně také v důsledku odchodu optantů pro německou státní příslušnost, a výraznější pokles je patrný až v roce 1950 a to nejen na Hlučínsku (pokles o 4 % obyvatel1), ale i v celé České republice (o 23 % obyvatel), viz graf 1 a 2. Do roku 1930 zaznamenává největší relativní přírůstek Moravskoslezský kraj, v 50. letech zde pak dochází k 22 % úbytku obyvatel. Příčiny situace v 50. letech lze nalézt pravděpodobně ve vysokém počtu ztrát na životech za 2. světové války a v odsunu obyvatel s německou národností po jejím ukončení, i když z údajů je patrné, že odsun nebyl historickou skutečností, která by Hlučínsko zasáhla nějak významně. Graf 1
Vývoj počtu obyvatel (v %) na Hlučínsku, v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji a v České republice v letech 1869-2011 – relativní přírůstky; číselné údaje za Hlučínsko
přírůstek obyvatel v %
Hlučínsko
Okres Opava
MK
ČR
240 220
214
200 180 166
160 140 120
119
111 104 100 100 1869 1880 1890 1900
122 1910
131
1921
138
1930
178
189
194
191
156 140
134
1950
1961
1970
1980
1991
2001
Zdroj: ČSÚ - Veřejná databáze, SLDB 2011. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty, [online, http://www.czso.cz/sldb/sldb10.nsf/index]. Poznámka: Vertikální osa zachycuje procentuální zvyšování počtu obyvatel v příslušných letech proti roku 1869.
1 Následující statistické údaje týkající se mikroregionu Hlučínska jsou vypočítané z celkového počtu 27 obcí Hlučínska. Městské části Ostravy a městská část Opavy nejsou zahrnuty, neboť kromě údajů o počtu obyvatel nejsou k dispozici žádné anebo jen dílčí makrosociální údaje.
2
194
2011
Ne všechny obce na Hlučínsku kopírují tento vývoj mikroregionu v první polovině 20. století. Někde dochází k mírným a nepravidelným úbytkům obyvatel zapříčiněných pravděpodobně odchody lidí za prací do Německa, anebo naopak k nárůstu obyvatel způsobeným stěhováním části populace do větších obcí Hlučínska. V Sudici a Třebomi dochází už od roku 1890 k pomalému úbytku obyvatel, neboť tyto obce byly výrazně proněmecké a jejich obyvatelé natrvalo odcházeli do Německa za prací již před 2. světovou válkou [Lišková 2006: 34]. V době vzniku samostatné Československé republiky byla národnostní struktura charakterizována dvěma dominantními národnostmi - českou a německou, které tvořily dohromady 98 % populace. Avšak postavení německé národnosti je na Hlučínsku z již popsaných historických důvodů výjimečné. Ve 20. a 30 letech se k německé národnosti hlásilo (anebo bylo připsáno na základě mateřského jazyka) téměř 18 % Hlučínské populace, v České republice to bylo 30 % populace (viz Tabulka 1). Již meziválečný vývoj národnostního složení ukázal na postupný úbytek obyvatelstva německé národnosti, který byl způsobem především válečnými ztrátami, nižší mírou porodnosti na německé straně, dobrovolnou asimilací (resp. uzavíráním smíšených manželství) a také vlivem změnou metodiky sčítání2 [Šamanová 2005]. Podíl německé národnosti se po 2. světové válce dramaticky snížil v důsledku poválečného odsunu Němců. Poválečný antagonismus k Němcům a strach z odsunu však také způsobil, že se ke své národnosti mnoho Němců v Čechách (a Maďarů na Slovensku) nepřihlásilo [Šamanová 2005: 6]. V 70. a 80. letech se už tak na Hlučínsku k české (anebo slovenské) národnosti hlásí 99 % populace a k německé pouze 0,4 %. Tabulka 1
Obyvatelé Hlučínska (HL) a České republiky (ČR) podle národnosti (v %) 1921-2011 1921 HL ČR 80,3 67,8
1930 HL ČR 89,3 68,8
HL 99
1970 ČR 97,8
1980 HL ČR 98,9 98,1
1991 HL ČR 79,9 84,3
2001 HL ČR 88,9 92,3
2011 HL ČR 65,1 65,1
česká a slovenská moravská 6 13,2 1,8 3,7 4,1 4,9 slezská 11,6 0,4 3,6 0,1 3,1 0,1 německá 17,5 30,6 8 29,5 0,4 0,8 0,5 0,6 1,7 0,5 2,6 0,4 0,3 0,2 polská 1,5 1 0,01 0,9 0,3 0,7 0,3 0,6 0,3 0,6 0,2 0,5 0,2 0,3 Zdroje: Statistický lexikon obcí v republice Československé 1935; Obyvatelstvo Slezska a Hlučínska v několika nejdůležitějších směrech na základě sčítání lidu ze dne 15. února 1921 se zvláštním zřetelem na předešlé sčítání lidu 1924. SLDB 1970, 1980, 1991, 2001 a 2011. Data z roku 1950 a 1961 nejsou za Hlučínsko k dispozici. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, do roku 1980 nejsou k dispozici údaje za 5 obcí ze správního obvodu Opavy, vlastní výpočty. Poznámka 1: Definice národnosti a metodika jejího měření se v průběhu let měnila [viz http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/narodnosti_v_cr_od_r_1921]. Poznámka 2: V letech 1921 – 1950 přítomné obyvatelstvo, od roku 1961 trvale bydlící obyvatelstvo. Poznámka 3: Změna metodiky od roku 2001 – otázky v sčítacím listu: 2001/národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné, 2011/zcela dobrovolné.
V období 1950-1970 začal strmě stoupat počet obyvatel na Hlučínsku i v Moravskoslezském kraji kvůli vysokým přirozeným přírůstkům, vyjma sousedících obcí Rohov, Sudice a Třebom u polských hranic, které měly nízkou nabídku zaměstnání, špatné dopravní spojení a omezený přístup ke službám a obchodu. Za hlavní příčinu tohoto rostoucího trendu na Hlučínsku lze označit rozvíjející se těžký průmysl na nedalekém Ostravsku a potřebu pracovních sil pro zemědělství na Opavsku [Lišková 2006: 33].
2 Češi, kteří byli za Rakouska-Uherska zapisováni jako obyvatelstvo německé obcovací řeči, se podle nové definice přihlásili k české národnosti [Šamanová 2005: 4].
3
Graf 2
Vývoj počtu obyvatel mikroregionu Hlučínsko (1869-2011)
70000 55753
počet obyvatel
60000 50000 40000 33529
34974
37126
1880
1890
39988
40910
1900
1910
44055
46258
44992
1921
1930
1950
59569
63382
64139
65120
64885
1980
1991
2001
2011
30000 20000 10000 0 1869
1961
1970
Zdroj: ČSÚ - Veřejná databáze, SLDB 2011. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, [online, http://www.czso.cz/sldb/sldb10.nsf/index].
Od roku 1980 dále roste počet obyvatel na Hlučínsku avšak ve zpomaleném tempu, v 90. letech začíná počet obyvatel dokonce stagnovat nebo na některých místech i klesá (obzvláště ve větších obcích, např. v Kravařích, Dolním Benešově, Hlučíně, Sudicích, Bělé, Kozmicích, atd.), což více méně odpovídá celorepublikovému trendu. Přirozený přírůstek je na začátku 90. let na celém území České republiky převýšen migračním přírůstkem, který v současné době tvoří většinovou část celkového přírůstku obyvatel (viz graf 3), a stejná situace platí i pro obce mikroregionu Hlučínsko. Jedinými obcemi se stále vyšším přirozeným přírůstkem jsou Bolatice, Chuchelná, Kobeřice, Kozmice, Štěpánkovice a Vřesina. Graf 3
Bilance pohybu obyvatelstva v České republice (1971-2012)
800 přírůstek stěhováním
počet obyvatel
600
přírůstek přirozený
přírůstek celkový
400 200 0
-200
Zdroj: ČSÚ - Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785-2012, absolutní údaje. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty, [online, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu].
Sčítání 1991 zaznamenalo (na základě změny metodiky) vysoké počty osob, které uvedly do té doby netradiční národnost moravskou a slezskou. Současně také od 90. let roste počet přihlášených obyvatel Hlučínska k německé národnosti (1,7 % v roce 1991 a 2,7 % v roce 2011). Tento mikroregion se společně s celým okresem Opava zcela vymyká dlouhodobému vývoji v ostatních územních celcích, které od roku 1961 zaznamenávají konstantní pokles 4
20 11
20 09
20 07
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
19 93
19 91
19 89
19 87
19 85
19 83
19 81
19 79
19 77
19 75
19 73
19 71
-400
německé národnosti. První známky zvyšování podílu německé národnosti byly zaznamenány v roce 1980 u obcí Bohuslavice, v Dolním Benešově, Kobeřicích a Markvartovicích. V roce 2001 mělo pouze už jen několik obcí menší podíl obyvatel s německou národností než v roce 1991 a to konkrétně Rohov, Vřesina a Závada. Graf 4
Bilance pohybu obyvatelstva na Hlučínsku (1971-2012)
120 000
přírůstek stěhováním
100 000
přírůstek přirozený
přírůstek celkový
počet obyvatel
80 000 60 000 40 000 20 000 0 -20 000
Zdroj: ČSÚ - Databáze demografických údajů za obce ČR/územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971 – 2012), [online, http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm]. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty.
Sčítání lidu z roku 2011 prokázalo 64 885 obyvatel žijících na území mikroregionu Hlučínska, což činí 0,6 % obyvatelstva celé České republiky, 5,4 % obyvatelstva Moravskoslezského kraje a 64,2 % populace okresu Opava. V průběhu posledních dvaceti let zaznamenává oblast Hlučínska více méně dlouhodobý mírný přírůstek obyvatelstva (o 5 %), většinou způsobený stěhováním (viz graf 4), což je v Moravskoslezském kraji, který zaznamenává úbytek obyvatelstva od roku 2009, poměrně výjimečné. Celkové vyhodnocení migračního přírůstku za posledních 40 let ukazuje, že počet přistěhovalých jen mírně převyšuje počet vystěhovalých obyvatel a že na Hlučínsku dochází pravděpodobně nejčastěji k vnitřní migraci v rámci obcí. V roce 2007 - 2009 dokonce pozorujeme i zvyšující se podíl přirozeného přírůstku obyvatel Hlučínska (tj. vyšší porodnost), což je zřejmě odraz růstu počtu narozených dětí v rámci celé České republiky v období 2006 - 2010. Podle národnostního rozložení, tak jak ho mapuje po další změně metodiky SLDB 2011, je zde převážná část populace s českou národností a také moravskou a slezskou. K německé národnosti se hlásí historické minimum 0,3 % obyvatel a k polské národnosti 0,2 % obyvatel.
5
20 11
20 09
20 07
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
19 93
19 91
19 89
19 87
19 85
19 83
19 81
19 79
19 77
19 75
19 73
19 71
-40 000
Graf 5
2011 2001 1991 1980 1970 1930 1921
Obyvatelé mikroregionu Hlučínsko podle národnosti (v %) v roce 2011
ČR ČR ČR polská německá slezská moravská česká a slovenská
ČR ČR ČR ČR 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze, SLDB 2011. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty. Poznámka: Pouze osoby, které národnost ve sčítacím listě uvedly. Zodpovězení otázky na národnost a náboženské vyznání bylo dobrovolné. Nově bylo možné uvést příslušnost až ke dvěma národnostem a v otázce náboženského vyznání byla přidána možnost přihlásit se mezi věřící nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti.
Současný pokles počtu obyvatel může být způsoben řadou životních i strukturálních modernizačních procesů jako je oddalování narození prvního dítěte, dobrovolná bezdětnost, odklad doby sňatku, vyšší počet rozvodů, rostoucí vzdělanost a sekularizace, stejně tak jako nepříznivou ekonomickou situací mladých rodin a vysokou mírou nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Skutečnost, že i mikroregion Hlučínsko a životní styl jeho obyvatel podléhá do určité míry těmto modernizačním vlivům lze dokumentovat na vývoji následujících statistických ukazatelů. Demografické stárnutí Demografické stárnutí společnosti, při kterém dochází k podstatným změnám ve věkové struktuře ve směru populačního stárnutí, postihuje od poloviny 20. století ve větší či menší míře všechny země. Při procesu demografického stárnutí populace se uplatňují dva hlavní činitelé: pokles úrovně plodnosti a porodnosti a snižování měr úmrtnosti ve vyšším věku. V průběhu prvního demografického přechodu nejprve docházelo v Evropě ke snížení hladiny úmrtnosti. Porodnost však klesala většinou až s určitým časovým odstupem, což nejprve vedlo k výraznému zvýšení počtu obyvatel. Všechny tyto změny byly podmíněny především průmyslovou revolucí ve společnosti, tedy převažující industrializací, urbanizací, rozpadem velké tradiční rodiny, zvyšováním vzdělanosti, emancipací žen, proměnou významu dětí pro rodinu a zmenšením rodičovské moci, změnou způsobu života, atp. Na poklesu míry úmrtnosti se podepsaly lepší hygienické podmínky, pokrok lékařských věd a lepší životní úroveň [Chludilová 2003]. Od prvního přechodu je ale třeba odlišit druhý demografický přechod, který zasáhl severní a západní Evropu v 60. letech a trval přibližně 20 let. V České republice se začaly intenzivně 6
projevovat tyto procesy zhruba na počátku 90. let 20. století. Mezi hlavní projevy těchto změn patří mimo jiné odkládání mateřství do vyššího věku, postupný nárůst různorodosti v životních drahách a formách soužití, zvyšování podílu dětí narozených mimo manželství a počtu neúplných rodin, horší ekonomickou situací mladých rodin a především pokles úrovně plodnosti pod hranici prosté reprodukce [Kalibová 1997]. Došlo tedy s největší pravděpodobností k proměně hodnotové orientace a zintenzivnění individualistických tendencí odrážejících se v demografickém chování populace. Ani obce v Hlučínském mikroregionu nebyly tohoto modernizačního procesu ušetřeny, jak dokazují grafy 6 a 7. Počty narozených dětí dokumentované na Hlučínsku a v České republice potvrzují srovnatelný pokles úrovně plodnosti na současných 60-70 % počtu narozených dětí oproti roku 1971. Nejzřetelněji se tento trend na Hlučínsku projevoval mezi lety 1998-2005, kdy počet narozených dětí klesnul pod 60 %.3 Graf 6
Rozdíly v počtu narozených dětí (v %) na Hlučínsku a v České republice (1971-2012) – srovnání s rokem 1970; významné četnosti za Hlučínsko
Hlučínsko
120
ČR
123,77
100 100 80
104,04
106,26 90,76
7
73,53
60
61,6
40
56,4
69,97
62,46
60,54
20
Zdroj: ČSÚ - Databáze demografických údajů za obce ČR/územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971 – 2012), [online, http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm]. ČSÚ - Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785-2012, absolutní údaje. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty. Poznámka: Vertikální osa zachycuje procentuální změny počtu narozených v příslušných letech oproti roku 1971.
Proces demografického stárnutí na Hlučínsku dále názorně dokumentuje věková struktura obyvatelstva, z níž je do grafu 7 zaneseno procentuální rozložení nejmladší (0-14 let) a nejstarší (nad 60 let) věkové skupiny od roku 1961 do 2011, neboť produktivní obyvatelstvo ve věku 15-59 let tvoří ve všech letech na všech územních úrovních přibližně 60 % populace. Pro srovnání je tento trend zmapován i za celou Českou republiku. Z grafu 7 je patrné, že s postupným snižováním procentuálního zastoupení nejmladších ročníku podíl starších osob v populaci stále narůstá. Zdá se, že na Hlučínsku byl tento vývojový trend do 90. let mírnější a plynulejší než ve zbytku České republiky, avšak od 90. let podíl starších lidí roste a mladších ročníku klesá obdobně jako v ostatní populaci; dokonce ještě zřetelněji než v Moravskoslezském kraji. Věková struktura v jednotlivých obcích je srovnatelná s věkovou 3 Potratovost je na Hlučínsku v roce 2013 také nižší (26,1 potratů oproti 34,6 potratům na 100 narozených dětí v České republice), avšak specifické údaje o umělých potratech, které by mohly mít větší souvislost s vysokou religiozitou Hlučínska, nejsou za územní celky obcí v daném období dostupné a jsou součástí celkového shrnutí počtu potratů.
7
20 11
20 09
20 07
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
19 93
19 91
19 89
19 87
19 85
19 83
19 81
19 79
19 77
19 75
19 73
0 19 71
počet narozených dětí (v %)
140
strukturou vyšších územních celků. V roce 2011 je dětská složka nejvyšší v obcích Strahovice (18 %), Rohov a Závada (17 %) a zastoupení osob starších 60 let je nejvyšší v obcích Ludgeřovice (25 %) a Hlučín (24 %). Graf 7
Věková struktura obyvatelstva na Hlučínsku a v České republice 19612011 (v %)
35 30 25 Hlučínsko Okres Opava Moravsloslezský kraj Česká republika
20 15 10 5 0 60+ 1961
60+ 1970
60+ 1980
60+ 1991
60+ 2001
60+ 2011
Zdroje: ČSÚ - Statistický lexikon obcí ČSSR 1965, Statistický lexikon obcí ČSSR 1974, Statistický lexikon obcí ČSSR 1982, ČSÚ – placená rešerše z databáze údajů SLDB 1980, ČSÚ - Obyvatelstvo podle věku (SLDB 2011). Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, do roku 1980 nejsou k dispozici údaje za 5 obcí ze správního obvodu Opavy, vlastní výpočty. Poznámka: V roce 1970 a 1980 došlo ke změně ve zjišťování věkových skupin a byla měřena skupina žen 15-54 let oproti původní skupině žen 15-59 let.
Postupné stárnutí obyvatel naznačuje i ukazatel průměrného věku, který se v současnosti na Hlučínsku pohybuje okolo 40,4 let a ještě v roce 2003 to bylo 38,5 let. Pokud údaje za Hlučínsko porovnáme s údaji za Českou republiku a Moravskoslezský kraj, je zřejmé, že obyvatelé Hlučínska jsou oproti obyvatelům České republiky s průměrným věkem 41,1 let nepatrně mladší, mají menší podíl starších obyvatel na 60 let a větší podíl produktivních obyvatel ve věku 15 – 59 let a ženy jsou zde průměrně starší (41,9 let) než muži (38,9 let). Rodinný stav a domácnosti Jak již bylo řečeno, obzvláště druhý demografický přechod je pravděpodobně způsoben výraznějšími změnami hodnotových orientací, který mají nedílný dopad na rodinný život. Hovoří se o nových formách soužití, větším počtu neúplných rodin a potažmo rostoucí rozvodovosti, což jsou procesy, které lze mapovat prostřednictvím agregovaných dat. Počty sňatků na Hlučínsku statisticky mapované od roku 1991 nepravidelně klesají, vrcholy v roce 1992, 1998, 2007 a 2012 postupný trend mírně narušují. Od roku 1991 klesly počty sňatků na Hlučínsku o 34 % a v České republice o 40 %. Rozvodovost na druhou stranu s určitou nepravidelností stoupá, i když se stále zdá, že tento trend zasáhl hlučínské obce méně výrazným způsobem než zbytek České republiky. Počty rozvodů na Hlučínsku postupně vzrostly od roku 1991 o 58 %, zatímco v České republice jsou počty rozvodů po celou dobu relativně stabilně vysoké a pohybují se okolo 30 000 rozvodů za rok. Ukazatel počtu rozvodů 8
na 100 sňatků (tj. index rozvodovosti) říká, že na Hlučínsku v roce 2013 připadá 48,8 rozvodů na 100 sňatků uzavřených ve stejném časovém intervalu a na stejném území, v celé České republice to bylo 64,1 rozvodů.4 Graf 8
Počet sňatků na Hlučínsku a počet rozvodů na 100 sňatků na Hlučínsku a v České republice (1991-2013)
sňatky na Hlučínsku
rozvody na 100 sňatků - Hlučínsko 80
450 400 počet sňatků
350 300 250
41
200 150 100 20 50
počet rozvodů na 100 sňatků
500 67 53
57
61
56
60
59
46
56
44 40 28
25
45
40 29
64
54
39
25
60
26
46
60 57
59
54
60
53
61 52
45
46
66
62
60
56 49
47
36
32
64 70 58
38
50 40 30 20
17
10 0
19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13
0
Zdroj: ČSÚ - Databáze demografických údajů za obce ČR/sňatky, rozvody, potraty (1991 – 2011), [online, http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm]. Vybrané demografické údaje ČR podle krajů a okresů v roce 2011. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty.
Tuto situaci výstižně dokumentuje i přehled rodinného stavu obyvatel ze SLDB, jehož údaje jsou za rodinný stav bohužel dostupné pouze z roku 2001 a 2011. Tradičněji pojatý rodinný život na Hlučínsku ukazují statistická data mapující procentuální zastoupení obyvatel dle rodinného stavu. Z grafu 9 je zřejmé, že počet obyvatel Hlučínska, kteří vstoupili do manželského svazku, sice mírně poklesl, ale stále je o 5 % vyšší než v České republice nebo Moravskoslezském kraji. Stejně tak procentuální zastoupení rozvedených obyvatel Hlučínska (6 % Hlučínské populace) mírně stoupá, ale pohybuje se pod celorepublikovým průměrem (10 % obyvatel). Naopak procentuální zastoupení svobodných obyvatel v České republice mírně roste (40 % obyvatel), na Hlučínsku zůstává být stabilní (38 %).
4 Rozvodový index (též index rozvodovosti) je vypočítán jako počet rozvodů, připadajících v daném časovém intervalu a v daném území na 100 sňatků, uzavřených ve stejném časovém intervalu a stejném území. Vypovídací schopnost tohoto ukazatele je do značné míry omezena podmínkou dostatečné stability (neexistence extrémních výkyvů, popř. prudká změna trendů) počtu uzavíraných sňatků a de facto se jedná o zkreslující ukazatel, který je v rozporu s obecnou statistickou definicí indexu, protože čitatel a jmenovatel jsou jak věcně, tak časově odlišné. Přesto se v praxi a to i v zahraniční, zcela běžně používá. [definice ČSÚ, viz http://www.czso.cz/cz/cisla/0/02/020100/rozvody.htm].
9
Graf 9
Obyvatelé Hlučínska, České republiky a Moravskoslezského kraje podle rodinného stavu 2001 a 2011 (%)
60 2001
51 50 40
47 38 38
38
40
2011
46 42
30 20 10 3
6
8
10
7
8
8
7
0 Hlučínsko ČR svobodní
Hlučínsko ČR ženatí, vdané
Hlučínsko ČR rozvedení
Hlučínsko vdovci
Zdroj: ČSÚ - Veřejná databáze, SLDB 2011. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty.
S tím souvisí i struktura cenzovních domácností5 podle rodinných domácností a počtu členů v domácnosti, bohužel tyto ukazatele jsou dostupné v různě podrobné variantě za rok 1980, 2001 a 2011. Z časové řady vyplývá, že průměrný počet členů v cenzovních domácnostech na Hlučínsku se v 60. letech pohyboval okolo 3,3 členů, tento počet se v 90. letech snížil na průměrnou hodnotu 2,5 členů a v současnosti se opět zvýšil na hodnotu 3,7 – jedná se tudíž většinově o vícečlenné domácnosti. V České republice se domácnosti kontinuálně zmenšují, v roce 1961 tvořily jednu domácnost v průměru 3,0 osoby, v roce 2011 jen 2,3 osoby. Průměrný počet osob na jeden obydlený byt je na Hlučínsku také vyšší, průměr je 2,71 osoby na byt, zatímco v České republice je průměr 2,47 osoby na byt. Detailnější informace poskytují údaje ze SLDB 1980, 2001 a 2011, ze kterých vyplývá, že tyto domácnosti jsou na Hlučínsku převážně rodinného charakteru a to konkrétně úplné rodinné domácnosti (tj. manželský pár, resp. druh a družka bez dětí nebo s dětmi). Ty jsou na Hlučínsku frekventovanější (o 4 % více) nežli v celé České republice na rozdíl od neúplných rodinných domácností (tj. jeden rodič s alespoň jedním dítětem), které jsou o 5 % častější v české populaci. Tato skutečnost pravděpodobně úzce souvisí i s nižší mírou rozvodovosti na Hlučínsku. Zajímavý pohled skýtá procentuální rozložení vedoucí role muže či ženy v případě neúplných rodin v roce 2011 s tím, že v mikroregionu Hlučínsko je mírně vyšší podíl mužů v čele neúplné rodiny (21 % oproti 18,8 % za celou Českou republiku), ženy jsou v čele neúplné rodiny v 79 ze 100 případů.
5 Cenzová domácnost je dle definice ČSÚ nejmenší kolektivita osob, spjatá společným bydlením, společným hospodařením a většinou i příbuzenskými vztahy [více http://www.czso.cz/cz/cisla/0/02/020100/stehovan.htm].
10
ČR
Graf 10
90 80 70 60
Typy cenzových rodinných domácností na Hlučínsku a v České republice v roce 1980, 2001 a 2011 (%)
81 73
67
1980
77
2001
2011
66 55
51
50 40
35
30 20
10
10
21
16 8
14
2
2
0 Hlučínsko ČR úplná rodinná domácnost
19
Hlučínsko ČR neúplná rodinná domácnost
5
1
2
Hlučínsko ČR vícečlenná nerodinná domácnost
22
30
8 Hlučínsko ČR domácnosti jednotlivců
Zdroj: ČSÚ - placená rešerše z databáze údajů SLDB 1980, SLDB 2001 a 2011, Veřejná databáze. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty. Poznámka: Odlišnosti v definicích domácností v roce 1991 a 2001, není zcela srovnatelné s předchozími cenzy. Údaje o vícečlenných nerodinných domácnostech nejsou za rok 1980 dostupné.
Údaje o velikosti hospodařících domácnostech napovídají, že vícečlenné (4-5 členné) domácnosti jsou typičtější pro oblast Hlučínska (až o 5 % více), naopak domácnosti jednotlivců a dvou členné domácnosti se častěji vyskytují v české populaci anebo v Moravskoslezském kraji (o 8 %). Navíc se na Hlučínsku potvrzuje, že v jedné bytové domácnosti žije jedna nebo i více hospodařících domácností, které jsou navíc někdy tvořené i dvěma a více rodinami. V roce 2011 sestává 3,3 % rodinných domácností i z více rodin dohromady, které společně hospodaří. To potvrzuje běžněji se vyskytující několikagenerační soužití rodin v oblasti Hlučínska a větší počet vícedětných rodin. Vícečlenných nerodinných domácností (tj. dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných společně hospodařících) přibývá k roku 2011 na Hlučínsku i v české populaci, ale stále počtem převažují v České republice.
11
24
Graf 11 35 30
30 25
25 20
22
Hospodařící domácnosti podle počtu členů na Hlučínsku (HL) a v České republice v roce 1980, 2001 a 2011 (%) 33 27
24
26
26
28
1980
30
2011
26 23
23 20 20
18
2001
18
19 19
20
18
22 18 15
15 10
14 7 8
5
9 5 6
0 HL
ČR 1 člen
HL
ČR 2 členi
HL
ČR 3 členi
HL
ČR 4 členi
HL ČR 5 a více členů
Zdroj: ČSÚ - placená rešerše z databáze údajů SLDB 1980, SLDB 2001 a 2011, Veřejná databáze. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty.
Hospodařící domácnosti v mikroregionu Hlučínsko v současnosti nejčastěji žijí v poměrně prostorných rodinných domech6, jichž je z celkového počtu trvale obydlených domů (v roce 2011 celkem 14 531 domů) přibližně 96 %. Pouze 3 % jsou na Hlučínsku trvale obydlené bytové domy7, což je podstatně menší podíl bytových domů, než je celorepublikový průměr (12 %). Vlastníky rodinných domů jsou nejčastěji soukromé fyzické osoby (90 %) anebo se jedná o kombinaci různých vlastníků (3 %), bytové domy jsou většinou ve vlastnictví bytových družstev (13 %) anebo obce či státu (15 %). V mikroregionu Hlučínsko má polovina rodinných domů jeden byt s nadstandardní obytnou plochou 62,3 m2 a více jak dvě pětiny rodinných domů 2 3 byty, bytové domy mívají povětšinou 4 – 11 bytů (55 %) anebo 12 a více bytů (35 %) s obytnou plochou 41,5 m2. Domovní vybavenost těchto domů i bytů je na standardní úrovni, 96 % bytových domácností zde disponuje také osobním počítačem a internetem. Průměrné stáří trvale obydlených rodinných domů bylo v roce 2011 v mikroregionu Hlučínsko 40,1 let a u bytových domů to bylo 52,2 let. To je v průměru o 9 let méně, než je stáří domů v celé České republice (49,8 let) a o 6 let méně než je průměrné stáří domů na Moravskoslezském kraji. V rámci mikroregionu Hlučínsko mají největší průměrné stáří domů obce Třebom (67,5), Sudice (45,5) a z měst Kravaře (43,9). Nejmladší domovní fond má obec Vřesina (33,8) a Hněvošice (35,7). Podíl nejstaršího domovního fondu s obdobím výstavby do roku 1919 činil 5 %. Z celkového počtu domů jich nejvíce (tj. 33 %) bylo postaveno (rekonstruováno) v letech 1920 – 1970; konkrétně bylo postaveno 32 % rodinných a 64 % bytových domů. V dalších dekádách jich postupně přibývalo přibližně 16-19 %, vyšší přírůstek zaznamenaly rodinné domy. Největší koncentrace bytových domů je tradičně ve městech – v Kravařích, Hlučíně a Dolním Benešově, zajímavé je vyšší procento bytů v obcích Ludgeřovice a Bolatice, nejmenší podíl bytů mají obce Třebom, Závada a Rohov.
6 Rodinný dům má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci [ČSÚ, vysvětlivky ke Sčítacímu listu osoby 2011]. 7 Bytový dům má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu [ČSÚ, vysvětlivky ke Sčítacímu listu osoby 2011].
12
Graf 12
Počty domů podle období výstavby na Hlučínsku a v České republice (1869-2011)
18000
Hlučínsko
14000 12000 10000 8000 6000 4000
2000000
počty domů - ČR
počty domů - Hlučínsko
16000
2500000
ČR
1500000 1000000 500000
2000 0 1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
0 2011
Zdroje: ČSÚ - Veřejná databáze, SLDB 2011. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty, [online, http://www.czso.cz/sldb/sldb10.nsf/index]. Poznámky; 1869 až 1950 - celkový počet domů, 1961 až 1980 - počet domů trvale obydlených, 1991 a 2011 celkový počet domů.
Náboženské vyznání Počátek trendu sekularizace a zeslabování religiózního chování bývá tradičně vysvětlováno jak důsledek průmyslové revoluce a je jedním z viditelných parametrů odlišujících od sebe tradičně a moderně, příp. postmoderně orientovanou společnost. Míra religiozity ve společnosti je také pokládána za jednu z hlavních příčin prvního i druhého demografického přechodu společnosti, který je spojován se změnou věkové struktury obyvatel, nižší porodností a s celkovou změnou způsobu života a hodnotových orientací ve společnosti. Individualistické tendence v současné době úzce souvisí s nižší mírou religiozity, popř. se skrytou manifestací náboženského vyznání. Naopak s tradicionalismem v rodinném životě a s nižší mírou rozvodovosti často úzce souvisí vyšší míra religiozity. U religiózních jedinců lze předpokládat vyšší orientaci ke kolektivistickým hodnotám a chování zaměřeném především na ostatní lidi náležející do blízké sociální skupiny, obce či regionu. Dle agregovaných dat je patrné, že míra religiozity byla na Hlučínsku vždy velice vysoká. Ve 20. a 30. letech nejsou rozdíly mezi Hlučínskem a Českou republikou tak patrné, počty věřících hlásících se k církvi přesahují 90 % obyvatel na obou územních jednotkách. Z toho se hlásí naprostá většina Hlučíňanů k římskokatolické církvi (98-99 %), v České republice je to v těchto letech jen okolo 80 % populace. Další údaje o struktuře náboženského vyznání obyvatel jsou pro jednotlivé obce dostupné bohužel až od 90. let. Z grafu 13 a 14 je patrné, že v průběhu 20. století došlo k výraznější přeměně náboženské struktury.8 Zatímco v roce 1921 bylo v České republice přibližně 7 % populace bez vyznání, v roce 2001 to bylo už 59 % a na Hlučínsku 16 %. Zbývajících 83 % věřících ale stále na Hlučínsku přísluší k římskokatolické církvi (v ĆR 39 %). Ostatní církve čítají na Hlučínsku maximálně 0,5-1 % obyvatel, a jsou koncentrované spíše v jiných krajích České republiky a jiných regionech Moravskoslezského
8 Vezměme v potaz, že se zde pravděpodobně kloubí životně modernizační a další strukturální, politickoekonomické vlivy – nelze tedy předpokládat, že se jedná pouze určitou změnu životního stylu, ale také o evidentní dopad komunistické doby potlačující jakoukoli podobu religiozity u českých obyvatel (doplnit)
13
kraje. Největší podíl věřících je v roce 2001 v obcích Strahovice (96 %), Bohuslavice (93 %) a Rohov (92 %), nejnižší naopak ve městě Hlučín (59 %). Graf 13
1921
1930
1991
2001
2011
Obyvatelé Hlučínska a České republiky podle náboženského vyznání (v %) – (1921-2011) ČR
ČR
ČR
neuvedeno/nezjištěno bez náboženského vyznání věřící (hlásící se k církvi)
ČR
ČR
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: ČSÚ - Statistický lexikon obcí v republice Československé 1935; Obyvatelstvo Slezska a Hlučínska v několika nejdůležitějších směrech na základě sčítání lidu ze dne 15. února 1921 se zvláštním zřetelem na předešlé sčítání lidu 1924, SLDB 1991, 2001 a 2011, Veřejná databáze. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, do roku 2001 nejsou k dispozici údaje za 5 obcí ze správního obvodu Opavy, vlastní výpočty. Poznámka: Změna metodiky v roce 2011 - Pouze osoby, které náboženskou víru ve sčítacím listě uvedly. Náboženské vyznání vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou vyznání nebo neuvedení žádného.
SLDB z roku 2011 bohužel díky razantní změně metodiky měření a nové možnosti vyplnit tyto otázky dobrovolně přineslo poměrně nesrovnatelná data. Tuto skutečnost nejlépe dokumentuje údaj nezjištěných či neuvedených informací, Hlučínsko se v tomto ohledu přiblížilo České republice a až 41 % obyvatel své náboženské vyznání nevyplnilo. Ze zbylé poloviny populace 11 % Hlučínských obyvatel uvedlo, že jsou bez náboženského vyznání, což je ve srovnání s údajem 35 % za celou Českou republiku stále markantní rozdíl. Téměř 48 % věřících na Hlučínsku (z toho 86 % hlásících se k církvi) ostře kontrastuje s pouhými 21 % věřících v rámci České republiky (z toho 67 % hlásících se k církvi). Téměř všichni věřící Hlučíňané jsou stále římskokatolického vyznání (75 %), což je o 25 % deklarujících katolíků více než v České republice.
14
Graf 14
1921
1930
1991
2001
2011
Relativní počty věřících hlásících se k církvi podle příslušnosti k dané církvi (1921-2011) ČR
ČR
ČR
Církev českobratrská evangelická Církev římskokatolická
ČR
ČR
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: ČSÚ - ČSÚ - Statistický lexikon obcí v republice Československé 1935; Obyvatelstvo Slezska a Hlučínska v několika nejdůležitějších směrech na základě sčítání lidu ze dne 15. února 1921 se zvláštním zřetelem na předešlé sčítání lidu 1924, SLDB 1991, 2001 a 2011, Veřejná databáze. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, do roku 2001 nejsou k dispozici údaje za 5 obcí ze správního obvodu Opavy, vlastní výpočty. Poznámka: Změna metodiky v roce 2011 - Pouze osoby, které náboženskou víru ve sčítacím listě uvedly. Náboženské vyznání vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou vyznání nebo neuvedení žádného.
Z přiložených agregátních dat jasně vyplývá, že rodiny na Hlučínsku jsou podstatně více tradičně založené z hlediska náboženského vyznání. Tři čtvrtiny obyvatel (pokud vezmeme poslední srovnatelný údaj) je zde stále věřící, hlásící se převážně k římskokatolické církvi. I v případě, že byl zjišťovaný údaj dobrovolný, se k náboženskému vyznání přihlásila téměř polovina obyvatel Hlučínska, což značí jejich podstatně větší ochotu své vyznání veřejně projevit. Na druhou stranu je neoddiskutovatelným faktem, že v průběhu 90. let dochází k nárůstu obyvatel bez náboženského vyznání i na Hlučínsku a je tedy možné usoudit na možný silnější vliv modernizačních procesů na mladší generace Hlučínských obyvatel, jejichž míra religiozity by mohla být podstatně slabší než u starších generací. Vzdělanostní struktura S druhým demografickým přechodem a proměnou společnosti také úzce souvisí změny ve vzdělanostní struktuře populace. Je poněkud problematické jasně určit, zda je vyšší míra vzdělanosti příčinnou či následkem modernizačních procesů, ale je evidentní, že se společenskými změnami moderní společnosti úzce souvisí. Růst individualismu ve společnosti, kde dochází k proměnám hodnotových orientací a kde se posouvá věk vstupu do manželství a věk, kdy lidé přivádějí na svět své první dítě, je nutně spojen i s rostoucí vzdělaností obyvatel daného modernizujícího se území. V tomto ohledu lze podle vývojového grafu 15 zachycující vzdělanostní strukturu obyvatel Hlučínska od roku 1970 usoudit, že populace Hlučínska zcela kopíruje celorepublikový trend klesajícího počtu obyvatel se základním vzděláním a rostoucího počtu obyvatel se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Za posledních 40 let poklesl na Hlučínsku 15
počet obyvatel se základním vzděláním o téměř 40 % (v ČR o 36 %) a vzrostl počet středoškolsky vzdělaných o 22 % (v ČR o 25 %) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel o 8 % (v ČR o 10 %). Od roku 1970 tak v průměru každých deset let ubylo 10 % obyvatel se základním vzděláním a o 10 % se zvyšoval podíl obyvatel se středním vzděláním, u vysokoškolského vzdělání byl růst mnohem mírnější. Graf 15
1970
1980
1991
2001
2011
Obyvatelé Hlučínska a České republiky podle vzdělanostní struktury obyvatel (v %) – (1921-2011)
ČR
ČR
ČR
ZŠ SŠ VŠ
ČR
ČR
0
10
20
30
40
50
60
70
Zdroj: ČSÚ - SLDB 1970, 1980, 1991, 2001 a 2011, Veřejná databáze. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, do roku 1980 nejsou k dispozici údaje za 5 obcí ze správního obvodu Opavy, vlastní výpočty. Poznámka 1: Nejvyšší dokončený stupeň vzdělání se určuje u obyvatel starších 15 let. Základní vzdělání zahrnuje i obyvatele bez vzdělání (nebo nezjištěno) a základní vzdělání včetně neukončeného. Střední vzdělání zahrnuje obyvatele se střední školou bez i s maturitou (tedy včetně vyučení) a také s vyšším odborným vzděláním. Vysokoškolské vzdělání čítá tradičně obyvatele s absolvovaným bakalářským, magisterským a postgraduálním typem studia. Poznámka 2: Údaje za jednotlivé obce nejsou z roku 1961 k dispozici.
Údaje ze SLDB 2011 nám podávají podrobnější představu o vzdělanostní struktuře Hlučínského obyvatelstva v současnosti. V grafu 16 se ukazuje mírně nadprůměrný počet osob se základním vzděláním, počet osob vyučených a se středním vzděláním bez maturity. Naopak podíl s úplným středním a vysokoškolským vzděláním je v současnosti na Hlučínsku mírně podprůměrný ve srovnání s Českou republikou. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných je v obcích Vřesina (11 %), Ludgeřovice (11 %) a ve městě Hlučín (11 %) a nejvyšší podíl osob se základním vzděláním nalezneme v obcích Třebom (32 %) a Bělá (26 %). Tato vzdělanostní struktura může být dána dlouhodobou potřebou kvalifikované pracovní síly v různých oborech průmyslu na Ostravsku. Zajímavé jsou také rozdíly v úrovni vzdělání podle pohlaví. Z údajů SLDB 2011 vyplývá, že ženy na Hlučínsku výrazněji dominují v nižších stupních vzdělání jako je úroveň bez vzdělání a základní vzdělání včetně neukončeného (podíl žen je v této kategorii přes 70 %), dokonce se jedná o hodnoty o 10 až 20 % vyšší než v případě podílu žen na daném stupni vzdělání v celé České republice. Naopak ženy jsou méně zastoupené na úrovni vyučení (podíl 38 %) a středoškolského studia (podíl 54 %), i když jen s nepatrnou odchylkou od stavu v celé České 16
republice. Na úrovni vysokoškolského vzdělání již nelze nalézt téměř žádné genderové rozdíly mezi jednotlivými územími. Graf 16
45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0
Obyvatelé mikroregionu Hlučínsko a České republiky podle vzdělanostní struktury (v %) v roce 2011 40,2
Hlučínsko
ČR
33,0 21,1
23,3
27,1
17,6 8,8
0,6
12,5
0,5
bez vzdělání
základní včetně neukončeného
vyučení a střední odborné bez maturity
úplné střední s maturitou
vysokoškolské
Zdroj: ČSÚ - Veřejná databáze, SLDB 2011. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty. Poznámka: Nejvyšší dokončený stupeň vzdělání se určuje u obyvatel starších 15 let.
Ekonomická struktura obyvatel Na změně životního stylu obyvatel Hlučínska a na proměně jejich hodnotových orientací, které jsou nedílně spojeny se současným poklesem počtu obyvatel a poklesem úrovně plodnosti, se podílí nejen životní modernizační procesy, o kterých jsme hovořili výše, tj. rostoucí rozvodovost, zvyšování vzdělanosti populace, odklad doby sňatku, růst počtu neúplných rodin a nižší míra religiozity. Velmi podstatnou roli zde hrají také strukturální modernizační procesy, respektive měnící se strukturální podmínky jako je zhoršování ekonomické situace mladých rodin, zvyšování míry nezaměstnanosti populace, rostoucí míra migrace a proměna regionálních institucí, které mohou mít v sociálním, kulturním i ekonomickém životě mikroregionu důležité postavení. Z historického hlediska bylo Hlučínsko společně s celým okresem Opava spíše zemědělskou oblastí. To platí více méně i v současnosti, kdy z celkové výměry cca 29 519 ha pozemků připadá zhruba 70 % na zemědělskou půdu, z níž je více jak 86 % orná půda a zbytek trvalé lesní porosty a ovocné sady. Dříve se rovinaté plochy okresu Opava využívaly k pěstování obilovin a řepy cukrovky nebo jako pastviny pro dobytek [Lišková 2006: 48]. Intenzivní zemědělská činnost a nízké zalesnění šlo v ruku v ruce s postupnou výstavbou větších průmyslových podniků a vyšší úrovní automobilové dopravy. Před první světovou válkou byla založena továrna na zpracování lnu v Chuchelné a závod Holuscha na zpracování dřeva a kulatiny v Dolním Benešově. Po druhé světové válce se začalo s rozšiřováním výroby v Dolním Benešově a Chuchelné a nově byl vybudován textilní podnik v Bolaticích. Postupně se také začalo s těžbou písku, štěrku a sádrovce [Lišková 2006: 48]. Hlučínsko se tak
17
postupně stalo oblastí s rozvinutým zpracovatelským průmyslem a stalo se součástí značně rozsáhlého průmyslového území severovýchodní části Opavy spojené s osou Ostrava-Opava. Graf 17
Struktura druhu pozemků v mikroregionu Hlučínsko v roce 2011
ovocné sady; 0,1% lesní půda; 17,3%
vodní plochy; 2,0% zastavěné plochy; 2,7% ostatní plochy; 7,6% orná půda; 60,6%
zahrady; 3,0% trvalé lesní porosty; 6,8%
Zdroj: ČSÚ - vybrané statistické údaje za obec – Veřejná databáze, MOS – městská a obecní statistika. Všechna čísla jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty, [online, http://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=CZ0805].
Tento vývoj dokumentuje i rozbor ekonomické aktivity obyvatelstva Hlučínska od 70. let v SLDB. V roce 1970 bylo v mikroregionu Hlučínsko celkem 25 809 ekonomicky aktivního obyvatelstva9 (43,3 % z celkového počtu obyvatel) a v roce 2011 to bylo 31 935 ekonomicky aktivního obyvatelstva (49,2 %). Míra ekonomické aktivity10 je v mikroregionu Hlučínsko (57,9 %) v porovnání s Českou republikou (56,8 %) a Moravskoslezským krajem (55,8 %) mírně vyšší. Podle pohlaví je míra ekonomické aktivity mužů na Hlučínsku vyšší (65, 8 %) než míra ekonomické aktivity žen (50,6 %), což zcela odpovídá standardům České republiky. Nejvyšší podíl ekonomické aktivity vykazují obce Služovice (64,1 %), Kobeřice (61,0 %) a Bolatice (61,2 %), nejnižší míru ekonomické aktivity obce Třebom (54,9 %) a Bělá (53,5 %) a město Hlučín (54,5 %).
9 Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané [ČSÚ, vysvětlivky ke Sčítacímu listu osoby 2011]. 10 Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl pracovní síly (zaměstnaných a nezaměstnaných) na počtu všech osob starších 15 let. Pro pohlaví: počet ekonomicky aktivních mužů (žen) na 100 mužů (žen) ve věku 15 a více let.
18
Graf 18
70000
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo na Hlučínsku (1970 – 2011) ekonomicky aktivní
počet obyvatel
60000
50000
40000
30000
20000
10000 0 1970
1980
1991
2001
Zdroj: Statistický lexikon obcí ČSSR 1974; ČSÚ – placená rešerše z databáze údajů SLDB 1980; SLDB 1991 – okres Opava, SLDB 2001 a 2011 – Veřejná databáze. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty.
Podíl zaměstnaných osob, zaměstnavatelů a samostatně výdělečně činných osob na celkovém počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva byl na Hlučínsku v roce 2011 přibližně stejně velký (84,3 %) jako v celé České republice (85,1 %). Lehce pod průměrem byl podíl pracujících důchodců (2,2 %), ženy na mateřské dovolené na tom byly shodně (cca 2 %). Struktura ekonomicky aktivních osob podle postavení v zaměstnání je napříč zjišťovanými územími téměř totožná, téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních jsou zaměstnanci v pracovním či služebním poměru. V 70. letech bylo na Hlučínsku toto ekonomicky aktivní obyvatelstvo zaměstnáno především v průmyslu (54 %) a zemědělství (11 %). Příčinou byla jednak orientace Moravskoslezského kraje na těžký průmysl a nabídka nedaleké práce pro Hlučíňany na Ostravsku, a jednak výrazně zemědělský charakter opavského okresu. Ve službách pracoval překvapivě stejný poměr obyvatel Hlučínska (36 %) jako v České republice. Do 90. let zůstává tato struktura populace podle odvětví práce s převažujícím průmyslem velmi podobná, avšak SLDB v roce 2001 dokumentuje pozvolný pokles obyvatel pracujících v zemědělství a průmyslu (o 6-7 %) a zvyšování počtu zaměstnaných ve službách (o 14 %).
19
2011
Graf 19
1970 1980 1991 2001 2011
Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva Hlučínska a České republiky podle odvětví v letech 1970 - 2011 ČR ČR ČR
terciérní sektor sekundární sektor primární sektor
ČR ČR 0%
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Zdroj: Statistický lexikon obcí ČSSR 1974; ČSÚ – placená rešerše z databáze údajů SLDB 1980; SLDB 1991 – okres Opava, SLDB 2001 a 2011 – Veřejná databáze. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, do roku 1980 nejsou k dispozici údaje za 5 obcí ze správního obvodu Opavy, vlastní výpočty. Poznámka: Do primárního sektoru zahrnujeme zemědělství, lesnictví a rybolov, do sekundárního sektoru průmysl a stavebnictví a do terciérního sektoru dopravu, obchod a ostatní služby.
I přes tento modernizační trend zůstává být Hlučínsko nadprůměrně průmyslové, zatímco z české populace se spíše stává společnost služeb, kde v současnosti pracuje téměř 58 % obyvatel. Mezi výrazně zemědělské hlučínské obce v současnosti patří Třebom, Rohov, Oldřišov a Služovice (více jak 4 % pracujících). Vyšší podíl pracujících v průmyslu (více jak 40 %) mají obce Kobeřice, Strahovice, Rohov, Bolatice, Chlebičov, Chuchelná a Dolní Benešov, neboť se na jejich území nachází průmyslový závod anebo jsou v jeho blízkém sousedství. A dlouhodobě nejvyšší podíl služeb (nad 40 %) mají města Kravaře a Hlučín a Ludgeřovice, Šilheřovice a Vřesina. Podrobná odvětvová struktura zaměstnanosti obyvatel Hlučínska za rok 2011 je zanesena v grafu 20. Sektor služeb je zde rozdělený na jednotlivá odvětví, z nichž v Hlučínském mikroregionu dominuje velkoobchod, maloobchod a oprava a údržba motorových vozidel (9,9 %) a také odvětví zdravotní a sociální péče (5,3 %).
20
Graf 20
Odvětvová struktura zaměstnanosti obyvatel Hlučínska v roce 2011
průmysl obchod, opravy a údržba motorových vozidel činn. v oblasti nemov., služ. pro podniky, výzkum vzdělávání pohostinství a ubytování peněžnictví a pojišťovnictví
stavebnictví doprava a skladování veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení zdravotní a soc. péče informační a komunikační činnosti zemědělství, lesnictví, rybolov
Zdroj: ČSÚ - Veřejná databáze, SLDB 2011. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty.
Odvětvové struktuře zaměstnanosti obyvatel na Hlučínsku také logicky odpovídá struktura ekonomických subjektů. Jejich počet se od roku 2009 mírně zvýšil o 677 subjektů, podle výsledků uvedených ve Veřejné databázi ČSÚ bylo v mikroregionu Hlučínsko koncem roku 2012 evidováno 12 863 subjektů. Největší počet jich byl ve městech Hlučín (22 % z celkového počtu), v Kravařích (11 %) a v obci Ludgeřovice (8 %). Nejméně subjektů se nacházelo v obci Třebom (0,3 %). Z hlediska odvětví činnosti11 podniká v současnosti na Hlučínsku přes 22 % všech subjektů v oblasti maloobchodu, velkoobchodu a opravy a údržby motorových vozidel (viz Graf 21) a to převážně ve městech Hlučín a Kravaře. Druhým nejvíce zastoupeným odvětvím je stavebnictví (20 %) a zpracovatelský průmysl (16 %) a to nejen ve městech, ale také v obcích Bolatice, Ludgeřovice a Kobeřice (okolo 7 %), které mají taktéž vysoký podíl podnikajících ve stavebnictví. Subjekty podnikající v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství se podílejí na celku 3,5 procenty a jsou koncentrovány kromě měst nejvíce v obcích Hať (10 %) a Bolatice (7 %). Z hlediska právní formy je na Hlučínsku nejvíce fyzických osob – resp. živnostníků (OSVČ), kteří tvoří 84 % subjektů v registru ekonomických subjektů (RES), a také obchodních společností (5 %), které figurují především jako zaměstnavatelé. Z celkového počtu ekonomických subjektů je na Hlučínsku rovněž téměř 3 % svobodných povolání. Typicky nemají tyto ekonomické subjekty žádného zaměstnance anebo mají pouze jeden až pět zaměstnanců, jedná se tudíž o malé podniky. Od roku 2008 ale postupně přibývá podniků se šesti až devíti zaměstnanci. 11 Převažující ekonomickou činnost subjektů lze strukturovat podle klasifikace OKEČ (odvětvová klasifikace ekonomických činností) a NACE (statistická klasifikace ekonomických činností). Klasifikace CZ-NACE se v ČR používá od roku 2008, kdy nahradila odvětvovou klasifikaci OKEČ, a je vypracovaná podle mezinárodní statistické klasifikace Evropské Unie, která ji používá od 70. let. Statistiky, které vzniknou za použití klasifikace NACE, lze srovnávat v celé Evropské unii. S nižší mírou podrobnosti (na vyšších úrovních) je možné srovnání i se světovými statistikami. Používání NACE je povinné pro všechny členské státy Evropské Unie. [více http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_%28cz_nace%29]
21
Graf 21
Struktura ekonomických subjektů na Hlučínsku podle odvětvové klasifikace NACE, sektory A-U (2012)
G/velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba; 22,2%
S/ostatní činnosti; 10,5% P/vzdělávání; 1,3% A/zemědělství,lesnictví,rybářství
K/peněžnictví a pojišťovnictví; 1,0% R/kulturní, zábavní a rekreační činnosti; 2,3% I/ubytování a stravování, pohostinství; 4,1% H/doprava a skladování; 2,6%
F/stavebnictví; 20,8%
C/zpracovatelský průmysl; 15,6%
nezařazeno; 3,0% N/administrativní a podpůrné činnosti; 1,1% M/profesní, vědecké a technické činnosti; 9,7% L/činnosti v oblasti nemovitostí; 1,6%
Zdroj: ČSÚ - Veřejná databáze. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty, [online, http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=6&expand=1&]. Poznámka: Jednotlivá odvětví ekonomické činnosti jsou v grafu shrnuta pod sektory A-U, které odpovídají dřívější klasifikaci OKEČ. Do sekce S – Ostatní činnosti – jsou zahrnuty i méně zastoupené sekce: D/Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (0,6 %), J/Informační a komunikační činnosti (1 %), O/Veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení (0,5 %), Q/Zdravotní a sociální péče (0,9 %).
Okres Opava patří stále k převážně zemědělským oblastem a tvoří jádro zemědělské produkce. Území Hlučínska představuje 18,4 % celkové rozlohy okresu Opava. Zemědělskou výrobu v současné době zabezpečují na Hlučínsku menší společnosti, které v průběhu let vznikly vyčleněním z velkých družstev a státních statků (Státní statek Hlučín, JZD Budovatel Bolatice, JZD 9. květen Kravaře, JZD Jiskra Děhylov), a také mnoho samostatně hospodařících zemědělců. Celkem bylo v okrese v roce 2012 zhruba 404 zemědělských subjektů, zabývajících se rostlinnou a živočišnou výrobou, dalších 43 subjektů se orientuje na lesnictví a těžbu dřeva. K největším (nad 20 zaměstnanců) patří například CETA spol. s.r.o. v Kobeřicích, OPAVICE a.s. v Bolaticích, AGROLAND spol. s.r.o. ve Štěpánkovicích a další. Průmysl je v opavském okrese již tradičně více diverzifikovaný než průmysl v Moravskoslezském kraji a měl tedy po roce 1989 lepší výchozí podmínky k adaptaci na tržní prostředí [ČSÚ 2003; k SLDB 2001 za okres Opava]. Důležitou součástí tohoto procesu byla také privatizace bývalých státních podniků. K nejdůležitějším patřila privatizace Moravskoslezské armaturky (resp. koncernu SIGMA) - dnes akciová společnost MSA, a.s. - a Sádrovcových dolů v Kobeřicích - dnes Gypstrend Kobeřice. Ekonomika Hlučínska je zaměřena na tradiční průmyslové obory, strojírenství a stavebnictví. Dominuje zde převážně odvětví zpracovatelského průmyslu, konkrétně výroba potravinářských výrobků, oděvů, zpracování dřeva, korku a slámy, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba elektrických zařízení a nábytku a oprava a instalace těchto stojů a zařízení. V tomto odvětví se pohybuje na Hlučínsku přes 2 000 menších i větších subjektů, ty nejvýznamnější jsou uvedeny v Tabulce 2. Stavebnictví na Hlučínsku zabezpečují vesměs soukromé firmy s menším počtem zaměstnanců. Mimo klíčové podniky bylo v roce 2012 na Hlučínsku zaznamenáno 25 firem s více jak 20 zaměstnanci. Podle odvětví u nich převažuje opět strojírenství (41 %), textilní (18 %) a potravinářský (18 %) průmysl a výroba plastů (14 %). Zbývající část připadá na dřevozpracující a polygrafický průmysl.
22
Tabulka 2
Nejvýznamnější firmy v oblasti v mikroregionu Hlučínsko
Odvětví
Název a sídlo
zemědělství
CETA spol. s.r.o., Kobeřice OPAVICE a.s., Bolatice AGROLAND spol. s.r.o., Štěpánkovice AGROZEA spol. s.r.o., Hlučín POLNOST spol. s.r.o., Kravaře DRUDAR – zemědělské družstvo Darkovice
zemědělství,
rostlinná a živočišná výroba
25-49
rostlinná a živočišná výroba
20-24
rostlinná a živočišná výroba
6-9
rostlinná a živočišná výroba
500-999
LANEX a.s., Bolatice
500-999
PF PLASTY CZ, s. r. o., Chuchelná ARMATURY Group, a.s., Kravaře Armatury Servis a.s., Kravaře VALVES SERVIS spol. s.r.o., Dolní Benešov Slévárna Dolní Benešov, s. r. o.
250-499 200-249 100-199 100-199 100-199 100-199
HP trend, s.r.o., Ludgeřovice GYPSTREND spol. s.r.o., Kobeřice AUTOCENTRÁLA, s. r. o., Hlučín RKL Opava, Dolní Benešov
100-199 59-99 50-99 50-99
Tomáš Jarosch, Kravaře
50-99
Vladimír Strak. Dolní Benešov
50-99
AZPEK spol. s.r.o., Bolatice
50-99
Arnošt Obrusník Pekařství, Dolní Benešov Zdroj: [Lišková 2006: 125-127]
služeb
25-49
MSA, a.s., Dolní Benešov
INTERFOOD Ltd. spol. s.r.o., Dolní Benešov
služby
a
Počet Převažující činnost zaměstnanců 50-99 rostlinná a živočišná výroba 50-99 rostlinná a živočišná výroba
Štěrkovny spol. s r. o., Dolní 250-499 Benešov
průmysl
průmyslu
50-99
23
výroba a opravy potrubních armatur průmyslové textilie těžba a úprava písku, štěrku, výroba betonu připraveného k lití výroba plastových výrobků výroba a opravy potrubních armatur výroba a opravy potrubních armatur výroba a opravy potrubních armatur odlévání kovů stáčení minerální a pitné vody a výroba nealkoholických nápojů výroba plastových desek folií, hadic, trubek a profilů těžba a úprava vápence, sádrovce aj., výrova sádry obchod s motorovými vozidly silniční nákladní doprava zprostředkování velkoobchodu se základ. zeměděl. produkty pátrací a ochranné činnosti výroba pekárenských a cukrárenských výrobků výroba pekárenských a cukrárenských výrobků
Co se týče služeb, téměř polovina obyvatel Hlučínska se zabývá obchodem a opravou motorových vozidel, pracuje ve školství, zdravotnictví, zabývá se veterinární a sociální činností, pracuje v dopravě, na poštách a v telekomunikacích a také v oblasti veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, v pohostinství, v oblasti výzkumu a vývoje a peněžnictví, atp. Mezi největší zaměstnavatele ze státního sektoru patří na Hlučínsku úřady, školy a zdravotnická zařízení. Většina soukromých firem zabývající se obchodem a výrobou je situována do velkých sídel – Hlučín, Kravaře, Dolní Benešov a Ludgeřovice [Lišková 2006: 57-58]. Dojížďka do zaměstnání Již v meziválečném období byl na Hlučínsku nedostatek pracovních příležitostí, proto značná část obyvatel začala hledat zdroj obživy na území Německa, v podomním obchodu a při příležitostných stavebních pracích. Po druhé světové válce se s rozšiřováním průmyslové výroby objevovaly pracovní příležitosti také v uhelných dolech v ostravsko-karvinském revíru a ve stavebních firmách budující nová sídliště. Další zaměstnání nabízely dva největší hutní a strojírenské ostravské podniky – Vítkovické železárny a Nová huť. Tomu také odpovídají statistiky ekonomicky aktivních obyvatel Hlučínska, kteří dojíždějí do zaměstnání mimo obec – od 70. do 90. let jich bylo stabilně přibližně 70-73 % [Statistický lexikon obcí ČSSR 1974; ČSÚ – placená rešerše z databáze údajů SLDB 1980; Růžková 1993]. Srovnatelnost statistiky dojížďky do zaměstnání je od roku 2001 značně zkomplikovaná změnou metodiky jejího měření, které již nezahrnují určitý druh dojíždějících osob typicky evidovaných v SLDB v minulých letech.12 Touto změnou tudíž došlo v datech k výraznému poklesu podílu dojíždějících osob, aniž by tomu tak ve skutečnosti opravdu bylo. Údaje ze SLDB 2001 hovoří o 59 % obyvatel Hlučínska, kteří dojíždějí do zaměstnání mimo obec, a SLDB 2011 dokumentuje pouze 33 % ze všech ekonomicky aktivních obyvatel. V podrobnějších údajích z aktuálního SLDB 2011 byly navíc zaměstnané osoby definovány odlišně od minulých let a počty zaměstnaných osob v dojížďce nezahrnují pracující studenty a učně, kteří – ačkoliv byli k datu sčítání ekonomicky aktivní - jsou zařazeni v počtech dojíždějících osob do školy. Za prací v mikroregionu Hlučínsko vyjíždělo ke dni sčítání lidu v roce 2011 celkem 12 277 osob, tj. 43 % ze všech zaměstnaných osob (v ČR je to 45 %). Dle obcí největší podíl připadl na obec Chlebičov (63,2 %), nejmenší podíl na obec Rohov (31,7 %) s tím, že tento podíl neklesá v žádné obci pod 30 %. Každý den z celkového počtu vyjíždělo 77 % pracujících (což je o téměř o 30 % více pracujících než je průměr v České republice), většinou s dobou cesty do 29 minut. Největší podíl osob vyjíždějících s dobou trvaní cesty více než 60 minut byl v obcích Třebom, Bělá (nad 20 %) a Píšť (15 %). Nejvíce pracujících vyjíždí do jiného okresu kraje (42 %) a do jiné obce okresu (38 %), oba počty vyjíždějících zdaleka přesahují průměr České republiky. Naopak podstatně menší počet osob v mikroregionu Hlučínsko dojíždí do práce pouze v rámci obce (14 %). Zajímavý je počet 467 dojíždějících za prací do zahraničí, což je o 2 % větší podíl než v České republice nebo Moravskoslezském kraji (viz graf 22). Tito zaměstnaní dojíždějí pravděpodobně nejčastěji do Německa.
12 Od roku 2001 nejsou do údajů o dojížďce započítávány osoby, které místo výkonu zaměstnání často mění a zaznamenávají se do kategorie „zaměstnání bez stálého pracoviště“, a osoby, jejichž adresa pracoviště (školy) je shodná s adresou místa obvyklého pobytu. V úhrnných počtech vyjíždějících do jiných okresů, jiných krajů nebo do zahraničí nejsou v roce 2011 na rozdíl od roku 2001 zahrnuty osoby, které uvedly okres, ale neuvedly konkrétní obec nebo osoby, které uvedly, že vyjíždí do zahraničí, ale neuvedly konkrétní stát. Navíc jsou statistiky v SLDB 2011 poprvé zpracovány za obvykle bydlící obyvatelstvo a ne trvale bydlící obyvatelstvo. [více k definici pojmu a změnám v metodice http://www.czso.cz/sldb2011/ a http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/A20043A1CB/$File/DVKR_metodika.pdf].
24
Graf 22 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Bilance dojížďky za prací pro obyvatelstvo Hlučínska a České republiky (v % ze zaměstnaných osob) v roce 201113
44,9
42,3
Hlučínsko
37,6
ČR
28,9
13,6
12,4
12,1 2,3
v rámci obce
do jiné obce okresu
do jiného okresu kraje
do jiného kraje
3,8
do zahraničí
Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze, SLDB 2011. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty, [online, http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/A20046660A/$File/DVOK714_40908_Opava.pdf].
Tuto skutečnost potvrzují i údaje o státním občanství obyvatel Hlučínska, z nichž 191 (0,3 %) má v roce 2011 státní občanství v ostatních zemí EU (mimo ČR a Slovenska). Hlavní výhodou držitelů německého pasu je bezvízový vstup do zemí západního světa a právo na práci ve státech EU, proto spousta Hlučíňanů odchází za prací Německa. Mnoho obyvatel Hlučínska nemá (dodnes???) problém získat německé občanství. Občanství v Německu se získává pokrevním zákonem – Němec je tedy ten, jehož předci maximálně dvě generace zpět jsou Němci, bez ohledu na místo narození. Smlouva mezi ČSR a Německem o státním občanství ze dne 20. 11. 1938 umožňovala Hlučíňanům, kteří se na Hlučínsku narodili před rokem 1910 a měli zde 10. 10. 1938 stálé bydliště, automaticky získat podle říšského zákona č. 300 německou státní příslušnost společně s právy říšských občanů; to se týkalo i jejich manželek, dětí a vnoučat [Plaček 2000]. Nezaměstnanost V 90. letech docházelo na Hlučínsku také k útlumu a někde i ukončení těžby uhlí a celková restrukturalizace průmyslových podniků měla za následek ztrátu zaměstnání mnoha pracovníků. Nejvyšší úbytek zaměstnanců na Hlučínsku zaznamenala Moravskoslezská armaturka [Lišková 2006: 48]. Jak ukazuje graf 23, nezaměstnanost na Hlučínsku je v dlouhodobém vývoji o 4-6 % vyšší než v České republice. Jednotlivé výkyvy během roku jsou způsobeny sezónními pracemi hlavně ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví. V dlouhodobé perspektivě došlo k velkým změnám v míře nezaměstnanosti v roce 2002 a 2008, kdy tato míra relativně významně poklesla a v roce 2003 a 2010, kdy dosahovala svého maxima.
13 Údaje o úhrnných počtech vyjíždějících do jiných okresů, jiných krajů nebo do zahraničí jsou omezeny na případy, kdy byl cíl dojížďky (obec, stát) přesně identifikován. Vyjíždějící/dojíždějící v rámci okresu jsou osoby, jejichž místo pracoviště (školy) je v odlišné obci téhož okresu než místo obvyklého pobytu. Vyjíždějící/dojíždějící do jiných okresů kraje resp. do jiných krajů jsou osoby, jejichž místo pracoviště (školy) a místo obvyklého pobytu není ve stejném okrese, resp. kraji. Vyjíždějící mimo ČR jsou osoby, které uvedly, že pracují nebo studují v zahraničí a současně uvedly konkrétní stát.
25
1,8
Graf 23
Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti za celý rok (v %) na Hlučínsku, v Moravskoslezském kraji a v České republice (2001-2011); číselné údaje za Hlučínsko a ČR14 Hlučínsko
16 14 12 10
11,0
11,6
12,4
13,2
14,0
13,3
MS kraj
ČR
13,2
13,2 12,1
11,9
12
10,3
9,5
8,9
8 6 4 2 0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Za Hlučínsko: Interní statistiky Úřadu práce ČR - krajská pobočka v Ostravě (Šindlerová); Interní statistiky Českého statistického úřadu (Dehner); Za ČR a MK: [online, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#05]. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty. Poznámka: 1998 – 2000 (registrovaná míra nezaměstnanosti k datu 31. 12. / nesrovnatelné se zbytkem); 2001 – 2004 (podíl uchazečů celkem a ekonomicky aktivních ze SLDB 2001; 2004 – 2011 (podíl dosažitelných uchazečů celkem – metodická změna ve výpočtu míry nezaměstnanosti v r. 2005 - a ekonomicky aktivních ze SLDB 2001)
V roce 2011 byl podle SLDB 2011 podíl nezaměstnaných osob15 na ekonomicky aktivním obyvatelstvu (10,2 %) na Hlučínsku také nad průměrem České republiky (9,8 %). Počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva16 byl v roce 2011 na Hlučínsku vyšší - celkem 30 621 osob, tj. 47 % z celkového počtu obyvatel (oproti České republice – 46 %). Oproti České republice mají na tomto celku menší podíl nepracující důchodci (47 %) a větší podíl žáci, studenti a učňové (32 %).17 Dlouhodobě nejvyšší průměrnou míru nezaměstnanosti mají obce Třebom (za rok 2011 – 28 %), Sudice, Rohov a Bělá (15-16 %). Obec Třebom je nejvíce vzdálena od velkých center a je typická špatným dopravním spojením a orientací obyvatelstva na zemědělskou výrobu. Obdobný typ problému mají i obce Sudice a Bělá. Obec Rohov měla ještě v roce 2001 jednu z nejnižších nezaměstnaností na Hlučínsku, ta byla způsobena založením firmy Isotra (výroba žaluzií), která zaměstnávala lidi z širokého okolí. V průběhu let 2004-2005 se tato firma přestěhovala do Opavy [Lišková 2006: 45]. Naopak průměrně nejnižší míru nezaměstnanosti mají v současnosti obce Chuchelná (7 %) a Ludgeřovice, Píšť 14 Podle oficiální metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva [online, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem]. 15 Metodika sčítání lidu 2011 definuje, že „nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce.“ Je to odlišné pojetí než podle metodiky MPSV. 16 Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby [ČSÚ, vysvětlivky ke Sčítacímu listu osoby 2011]. 17 Údaje o ekonomické aktivitě jsou do určité míry zkresleny počtem 2 329 obyvatel [SLDB 2011] s nezjištěnou ekonomickou aktivitou.
26
2010
2011
(8 %), Hať, Bohuslavice a Darkovice (9 %). Větší města Hlučín a Dolní Benešov mají míru nezaměstnanosti pohybující se okolo 10 % a Kravaře okolo 14 %. Tabulka 3
Vybrané charakteristiky nezaměstnaných osob k 31. 12. 2011 na Hlučínsku Uchazeči o zaměstnání celkem
Z toho (%) Dosažitelní uchazeči18
Absolventi
Počet uchazečů evidovaných nad 12 měsíců
Volná pracovní místa
Počet uchazečů na 1 volné místo
Hlučínsko 3 484 3 280 (94 %) 248 1 274 109 32 celkem Zdroj: ČSÚ - Územně analytické podklady [online, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady]; Ministerstvo práce a sociálních věcí: Statisticky nezaměstnanosti z územního hlediska [online, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem]; MPSV - Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Ostravě: Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011 [online, http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/kop/opava/analyzy/anal_12_2011.pdf]
Politická orientace a volby Účast na volbách a volební výsledky jednotlivých politických stran mohou být také jistým ukazatelem myšlení obyvatelstva. Politická orientace je pak výsledkem působení jednak životních modernizačních procesů (např. změny v hodnotových orientacích a životních perspektivách), ale také strukturálních modernizačních procesů souvisejících s dynamickou proměnou sociálních, ekonomických a politických podmínek života. S ohledem na historii a strukturální charakteristiky sledovaného regionu je pak zajímavé, jak si v této oblasti vede zejména KDU-ČSL jako politická strana, jejíž orientace a program koresponduje s tradiční náboženskou orientací většiny obyvatel Hlučínska. Dále pak také stojí za pozornost i jejich celková pravo-levá politická orientace, neboť na jedné straně by nepříliš příznivé ekonomické podmínky a míra nezaměstnanosti mohly vést k příklonu obyvatel k levici a sociálním jistotám, na straně druhé by konzervativnější povaha Hlučínských obyvatel mohla zdůvodňovat i pravicovou orientaci mikroregionu. Rozložení volebních hlasů pro jednotlivé politické subjekty napříč šesti volebními obdobími dokumentuje jejich celkově shodnou distribuci v rámci mikroregionu, okresu i České republiky. Podobný je jak podíl volebních hlasů napříč stabilně volenými politickými stranami, tak i podíl hlasů přiznaných nově se objevujícím stranám v jednotlivých obdobích. Ať už je tedy Hlučínské obyvatelstvo v jakékoli míře konzervativní, reflektuje a reaguje na politické změny podobným způsobem jako zbytek české populace. Podrobněji tuto situaci zachycuje Tabulka 4 s volebními výsledky v longitudinálním měřítku a graf 24 zachycující volební účast obyvatel Hlučínska. Ta je napříč volebními obdobími téměř zcela shodně vysoká jako v české populaci, liší se nanejvýše o 1-2 %, a má postupně klesající charakter. Od 90. let klesla volební účast Hlučínského i celkově českého obyvatelstva téměř o 22 % na současnou hodnotu oscilující okolo 60 % voličů hlasujících ve volbách. Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny pak ukazují, že se obyvatelé Hlučínska svou politickou orientací nijak zvlášť neliší od zbytku České republiky. Nepreferují žádným výraznějším způsobem Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM), naopak mají v průměru o 24 % nižší preference této strany, avšak je zřejmé, že kromě roku 1996 se více kloní k levicovému spektru reprezentovaného Českou stranou sociálně demokratickou (ČSSD) namísto k pravici skládající se z Občanské demokratické strany (ODS) a strany TOP 18 Dosažitelní uchazeči - jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené [definice MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem].
27
09. Toto rozložení neplatí pro všechny obce stejně, například obec Bolatice v posledních volbách roku 2013 preferovala stranu TOP 09 stejným podílem hlasů jako ČSSD. Graf 24 85,080,7 80,0 75,0 70,0 65,0 60,0 55,0 50,0 1996
Volební účast (v %) ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v mikroregionu Hlučínsko (1996-2013) 73,6 63,1 57,3
60,3
1998 2002 2006 2010 Zdroj: ČSÚ – výsledky voleb a referend. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty, [www.volby.cz].
Politická strana KDU-ČSL má v rámci mikroegionu ve všech volebních obdobích o něco více (zhruba o 5-7 %) voličů než v ČR. V některých obcích (např. Kobeřice) měla v některých volebních letech dokonce více jak pětinový podíl. V roce 2010 nastal ovšem poměrně výrazný pokles voličů této strany, který se ale v roce 2013 mírně zvrátil. Strana zelených má v tomto regionu o 1-2 % menší preference než v ČR. Nově vznikající strany jsou v politicky bouřlivějších obdobích na Hlučínsku podporovány obdobně jako v ČR. Politická strana Věci veřejné dostala v roce 2010 dokonce ještě o 2 % více volebních hlasů než v ČR, nová strana ANO 2011 byla taktéž preferována podobným podílem hlasů. Pro zajímavost, v prvních přímých volbách prezidenta ČR (volební účast byla cca 57 %) zvítězil ve všech obcích s výjimkou Velkých Hoštic Miloš Zeman (63 %). To odpovídá výsledkům volebního hlasování v Moravskoslezském kraji, kde byl tento kandidát jasně preferován (67 %) před K. Schwarzenbergem. Tabulka 4
2013 2010 2006 2002 1998 1996
Volební výsledky do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (1996-2013) v mikroregionu Hlučínsko a České republice; výběr politických stran KSČM ČSSD KDU-ČSL ODS SZ TOP 09 ANO 2011 HL 12,0 24,3 12,4 5,1 2,2 8,1 18,6 ČR 14,9 20,5 6,8 7,7 3,2 11,9 18,7 HL 7,2 27,7 9,1 18,3 1,4 11,0 ČR 11,3 22,1 4,4 20,2 2,4 16,7 HL 8,0 38,8 14,3 28,9 3,5 ČR 12,0 32,3 7,2 35,4 6,3 HL 8,0 34,8 19,0 20,6 1,6 ČR 18,5 30,2 14,3 24,5 2,4 HL 4,9 36,2 16,9 26,6 0,9 ČR 11,0 32,3 9,0 27,7 1,1 HL 3,0 28,6 14,8 34,1 ČR 10,3 26,4 8,1 29,6
Zdroj: ČSÚ – výsledky voleb a referend. Všechna čísla za Hlučínsko jsou uvedena bez zahrnutí městských částí Opavy a Ostravy, vlastní výpočty, [www.volby.cz].
28
58,2
2013
Hlavní rysy obyvatelstva Hlučínska V průběhu posledních dvaceti let zaznamenává oblast Hlučínska více méně dlouhodobý mírný přírůstek obyvatelstva. Větší přírůstek obyvatel registrují větší a lépe vybavené obce, v menších obcích, které jsou více vzdálené od hlavních center, obyvatelstvo stagnuje a někdy dokonce i ubývá. Přirozený přírůstek je v tomto mikroregionu na začátku 90. let převýšen migračním přírůstkem, který v současné době tvoří většinovou část celkového přírůstku obyvatel Hlučínska. Tento trend je srovnatelný s vývojem počtu a bilancí obyvatel v České republice. Celkové vyhodnocení migračního přírůstku za posledních 40 let ukazuje, že počet přistěhovalých jen mírně převyšuje počet vystěhovalých obyvatel a že na Hlučínsku dochází pravděpodobně nejčastěji k vnitřní migraci v rámci obcí. Počty narozených dětí dokumentované na Hlučínsku a v České republice potvrzují srovnatelný pokles úrovně plodnosti na současných 60-70 % počtu narozených dětí oproti roku 1971. Proces demografického stárnutí na Hlučínsku, který dokumentuje věková struktura obyvatelstva, se zdá být oproti situaci v České republice mírnější a plynulejší, avšak od 90. let podíl starších lidí (60+) roste (cca 20 % populace) a mladších ročníku (0-14) klesá (cca 15 % populace) obdobně jako v ostatních územních celcích. Takovýto vývoj věkové struktury je typický pro vyspělé západoevropské společnosti. V národnostním složení výrazně dominuje národnost česká, popřípadě specifičtěji moravská a slezská národnost. Vzhledem k historickým souvislostem je zde zajímavé vyšší zastoupení také německé národnosti, kterou před změnou metodiky měření v roce 2011 vykazovala až 3 % obyvatel Hlučína. Podíl ostatních národností jako je polská či slovenská není na Hlučínsku nijak významný. Přibližně 60 % obyvatel Hlučínska chodí pravidelně k volbám a preferuje jako zbytek české populace spíše levicově orientovanou Českou stranu sociální demokracie. Politická strana KDU-ČSL má v rámci mikroregionu ve všech volebních obdobích také o něco více (zhruba o 57 %) voličů než v ČR. V některých obcích (např. Kobeřice) měla v 90. letech dokonce více jak pětinový podíl. Hlučínsko je silně věřící oblastí České republiky. K víře se před změnou metodiky měření hlásilo 78 % obyvatel, což je dvakrát více než v české populaci. Z toho většina věřících (75 %) stabilně uvádí příslušnost k římskokatolické církvi. Tento základ tradičněji založených rodinných domácností se projevuje i ve statistikách rodinného stavu populace. Obyvatelé Hlučínska častěji vstupují do manželského svazku a méně často se rozvádějí, i když i míra rozvodovosti na Hlučínsku začíná nepravidelně stoupat, v roce 2013 připadá 48,8 rozvodů na 100 sňatků uzavřených ve stejném časovém intervalu a na stejném území. Tyto rodiny tvoří nejčastěji vícečlenné úplné rodinné domácnosti s průměrným počtem 2,7 osob na jeden obydlený byt. Také se zde častěji objevuje více hospodařících domácností v jedné bytové domácnosti, což svědčí o běžněji se vyskytujícím několikageneračním soužití rodin. Tyto rodiny žijí nejčastěji v rodinném domě, který byl postaven v období 1920-1970 a jeho průměrné stáří je 40 let. Vzdělání na Hlučínsku je charakteristické podprůměrným podílem osob s úplným středním vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním a nadprůměrným podílem osob se základní školou a vyučením v porovnání s Českou republikou; celkově ale vývoj vzdělanostní struktury kopíruje situaci v České republice a svědčí o růstu vzdělanosti populace. S tím nepřímo souvisí i ekonomická struktura obyvatelstva Hlučínska, kde ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvořené zejména zaměstnanci, zaměstnavateli a živnostníky dnes pracuje převážně v průmyslovém sektoru a ve službách, namísto zemědělství, což byl poměrně významný odvětvový sektor práce v minulosti. Neboť v některých obcích mikroregionu není dostatek pracovních míst, téměř tři čtvrtiny obyvatel Hlučínska musí každodenně dojíždět do zaměstnání, které se nachází v jiném okresu či jiné obci, většinou s dobou cesty do 29 minut. 29
Řada obyvatel Hlučínska ještě i dnes dojíždí do zaměstnání za hranice do Německa. Nezaměstnanost na Hlučínsku je v dlouhodobém vývoji o 4-6 % vyšší než v České republice. Jednotlivé výkyvy během roku jsou způsobeny sezónními pracemi hlavně ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví. Bibliografie Český statistický úřad. Česká republika od roku 1989 v číslech. [databáze]. [cit. 20-05-2014]. Dostupné z:
. Český statistický úřad. ČSÚ a územně analytické podklady. [databáze]. [cit. 15-03-2014]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady>. Český statistický úřad. Databáze demografických údajů za obce ČR. Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971 – 2012). [databáze]. [cit. 22-04-2013]. Dostupné z: . Český statistický úřad. Databáze demografických údajů za obce ČR, Sňatky, rozvody, potraty (1991 – 2012). [databáze]. [cit. 25-05-2013]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm>. Český statistický úřad. 2011. „Dojížďka do zaměstnání a škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – Moravskoslezský kraj.“ [online] [cit. 26-02-2014]. Dostupné z: . Český statistický úřad. 2014. „Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).“ [online]. [cit. 11-06-2014]. Dostupné z: . Český statistický úřad. Městská a obecní statistika – MOS (okres Opava). [databáze]. [cit. 2003-2013]. Dostupné z: . Český statistický úřad. 2012. „Národnosti v ČR od r. 1921.“ [online]. [cit. 05-06-214]. Dostupné z: . Český statistický úřad. 1924. Obyvatelstvo Slezska a Hlučínska v několika nejdůležitějších směrech na základě sčítání lidu ze dne 15. února 1921 se zvláštním zřetelem na předešlé sčítání lidu. Opava: Zemský statistický úřad pro Slezsko. Český statistický úřad. 2012. „Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785-2012.“ [online]. [cit. 18-05-2013]. Dostupné z: . Český statistický úřad. 2010. „Sčítání lidu, domů a bytů 1991 - Pramenné dílo.“ [online]. [cit. 19-06-2014]. Dostupný z: . Český statistický úřad. Veřejná databáze. [databáze]. [cit. 18-03-2013]. Dostupné z: . Český statistický úřad. Volby a ČSÚ: výsledky voleb a referend. [databáze]. [cit. 15-06-2014]. Dostupné z: < www.volby.cz>. Český statistický úřad. 2005. „Vysvětlení některých, v publikacích, použitých pojmů demografické statistiky.“ [online]. [cit. 23-05-2014]. Dostupné z: < http://notes3.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/krajo/13-1111-04-2003_vysvetleni_nekterych,_v_publikaci_pouzitych,_pojmu_demograficke_statistiky>. 30
. . < http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/A20043A1CB/$File/DVKR_metodika.pdf>. Český statistický úřad. 2011. „Vysvětlivky ke sčítacímu listu osoby (k SLDB 2011).“ [online]. [cit. 06-06-2013]. Dostupné z: . Český statistický úřad. 2003. „Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 - základní informace o obcích ČR. Okres Opava.“ [online]. Praha: ČSÚ [cit. 12-03-2013]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/podrobne_udaje_v_publikacich_ze_sldb_2001_OB/ $File/4108-03-8105.pdf>. Chludilová, I. 2003. „První a druhá demografická revoluce.“ Socioweb [online] 1 (3) [cit. 1806-2014]. Dostupné z: . Kalibová K. 1997. Úvod do demografie. Praha: Karolinum. Kartous, J. 2004. Dojížďka za prací a do škol v Moravskoslezském kraji. Ostrava: ČSÚ, Krajská reprezentace. Lišková, L. 2006. Regionálně geografické studie Hlučínska. Nepublikovaná diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2011. „Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011.“ [online]. Opava: Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Ostravě [cit. 0503-2013]. Dostupné z: . Ministerstvo práce a sociálních věcí. Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska (od 1. 1. 2005). [databáze]. [cit. 26-04-2013]. Dostupné z: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem>. Nezaměstnanost k 31. 12. 1998 – 2001. Interní statistiky Úřadu práce ČR - krajská pobočka v Ostravě. Informace poskytla: Bc. Lenka Šindlerová. Plaček, V. 2000. Prajzáci, aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. Kulturní dům Hlučín – Kulturní středisko Kravaře. Průměrná míra nezaměstnanosti 2001–2004. Interní statistiky Českého statistického úřadu. Informace poskytl: Ing. Jan Dehner. Průměrná míra nezaměstnanosti 2005–2011. Zdroj: Interní statistiky Českého statistického úřadu. Informace poskytl: Ing. Jan Dehner. Růžková, J. 1993. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol okres Opava. Opava: Federální statistický úřad. Severomoravský kraj v číslech. Ekonomický rozvoj; výsledky sčítání lidu, domů a bytů; perspektiva vývoje do roku 1980. Praha: SEVT, 1964. Sčítání lidu, domů a bytů 1970. Severomoravský kraj. Ostrava: Krajská správa ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 12. 1970. Tabulky za obce a jejich části, okres Opava. Federální statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 1980. Severomoravský kraj. Ostrava: Krajská správa ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 11. 1980. Přehled základních údajů za obce, části obcí a základní sídelní jednotky. Severomoravský kraj, okres Opava. Federální statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 11. 1980. Tabulky za obce a jejich části, okres Opava. Federální statistický úřad. 31
Sčítání lidu, domů a bytů 1991: Okres Opava. Opava: Krajská statistická správa, 1992. Sčítání lidu, domů a bytů 1991. Severomoravský kraj. Ostrava: Krajská statistická správa. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [databáze]. [cit. 20-04-2013]. Dostupné z: . Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 - základní informace o obcích ČR. Okres Opava. Praha: ČSÚ, 2003. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [databáze]. [cit. 19-06-2014]. Dostupné z: . Statistický lexikon obcí v Republice československé. Díl II – země Moravsko-slezská. Na základě sčítání lidu z 1. prosince 1930. Praha: Orbis, 1935. Statistický lexikon obcí republiky Československé 1955. Podle správního rozdělení 1. ledna 1955 na základě výsledků sčítání lidu z 1. 3. 1950. Praha, 1955. Statistický lexikon obcí ČSSR 1965: Podle správního rozdělení 1. ledna 1965, sčítání lidu, domů a bytů 1. března 1961. Praha: SEVT, 1966. Statistický lexikon obcí ČSSR 1974: Podle správního rozdělení k 1. lednu 1974, sčítání lidu, domů a bytů k 1. prosinci 1970. Praha: Federální statistický úřad, 1976. Statistický lexikon obcí ČSSR 1982: Podle správního rozdělení k 1. lednu 1982 a výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. listopadu 1980. Praha: FSÚ ve spolupráci s ČSÚ a SŠÚ a ministerstvy vnitra ČSR a SSR, SEVT, 1984. Šamanová, G. 2005. „Národnost ve sčítání lidu v českých zemích.“ Naše společnost [online] 3 (1) [cit. 18-06-214]. Dostupné z: .
32
Příloha Tab. rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Vývoj počtu obyvatel (abs. i rel.) ve třech oblastech Hlučínska v letech 1869-2011 1. oblast abs. rel. % 2836 100 2933 103 3039 107 3211 113 3194 113 3316 117 3545 125 3326 117 3892 137 3699 130 3910 138 3900 138 4060 143 4126 145
2. oblast abs. rel. % 17238 100 17695 103 18621 108 19770 115 20239 117 22124 128 22389 130 21511 125 26338 153 27362 159 29633 172 30686 178 31142 181 31070 180
3. oblast abs. rel. % 9994 100 10872 109 11870 109 13205 111 13703 104 14978 109 16463 110 17300 105 21907 127 24988 114 26089 104 25791 99 26012 101 25782 99
Hlučínsko celkem % 100 104 111 119 122 131 138 134 166 178 189 191 194 194
Zdroj: ČSÚ - Veřejná databáze, SLDB 2011. Za Hlučínsko vlastní výpočty. Poznámka: 1. oblast (Velké Hoštice, Chlebičov, Oldřišov), 2. oblast (Kravaře, Služovice, Hněvošice, Kobeřice, Strahovice, Chuchelná, Dolní Benešov, Bolatice, Závada, Bohuslavice, Vřesina, Píšť, Rohov, Kozmice, Bělá), 3. oblast (Hlučín, Darkovice, Hať, Markvartovice, Šilhéřovice, Ludgeřovice).
Tab. Obyvatelé tří oblastí Hlučínska podle národnosti (1921-2011), relativní četnosti % oblast
1
2
3
rok 1921 1930 1970 1980 1991 2001 2011 1921 1930 1970 1980 1991 2001 2011 1921 1930 1970 1980 1991 2001 2011
česká a slovenská 85,5 62,6 x 99,5 x 90,1 64,0 86,5 93,0 97,5 99,0 75,7 86,7 64,0 77,5 91,3 98,8 98,9 78,3 91,2 66,4
moravská x x x x x 1,3 3,9 x x x x 5,6 1,9 4,3 x x x x 6,3 1,9 4,0
slezská x x x x x 3,1 3,9 x x x x 16,0 4,8 3,8 x x x x 7,1 2,0 1,9
německá 11,9 5,5 x 0,3 x 1,6 0,2 11,3 4,4 0,3 0,5 2,5 3,5 0,4 18,8 5,6 0,3 0,4 1,0 1,6 0,2
polská 0,2 0,0 x 0,1 x 0,1 0,1 0,6 0,1 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,8 0,2 0,5 0,3 0,3 0,3 0,2
Zdroje: Statistický lexikon obcí v republice Československé 1935; Obyvatelstvo Slezska a Hlučínska v několika nejdůležitějších směrech na základě sčítání lidu ze dne 15. února 1921 se zvláštním zřetelem na předešlé sčítání lidu 1924. SLDB 1970, 1980, 1991, 2001 a 2011. Za Hlučínsko vlastní výpočty. Poznámka 1: Definice národnosti a metodika jejího měření se v průběhu let měnila [viz http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/narodnosti_v_cr_od_r_1921]. Poznámka 2: V letech 1921 – 1950 přítomné obyvatelstvo, od roku 1961 trvale bydlící obyvatelstvo. Poznámka 3: Změna metodiky od roku 2001 – otázky v sčítacím listu: 2001/národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné, 2011/zcela dobrovolné.
33
Poznámka 4: 1. oblast (Velké Hoštice, Chlebičov, Oldřišov) – nejsou za rok 1970 a 1991 dostupné údaje, 2. oblast (Kravaře, Kobeřice, Strahovice, Chuchelná, Dolní Benešov, Bolatice, Závada, Bohuslavice, Vřesina, Píšť, Rohov, Kozmice, Bělá) / Kobeřice jsou v roce 1991 součást města Hlučín; za Služovice, Hněvošice nejsou v roce 1970 a 1991 dostupné údaje, 3. oblast (Hlučín, Darkovice, Hať, Markvartovice, Šilhéřovice, Ludgeřovice).
Tab. Věková struktura obyvatelstva ve třech oblastech Hlučínska (1961-2011) rok 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1. oblast 0-14 x x 26,1 x 18,8 15,3
2. oblast 60+ x x 14,2 x 16,8 19,6
0-14 30,7 26,3 25,3 23,8 17,7 15,1
3. oblast 60+ 16,6 14,6 13,6 17,6 17,8 20,2
0-14 30,6 26,1 24,9 19,3 16,3 14,7
60+ 10 12,2 12,1 16,6 14,9 23,1
Zdroje: ČSÚ - Statistický lexikon obcí ČSSR 1965, Statistický lexikon obcí ČSSR 1974, Statistický lexikon obcí ČSSR 1982, ČSÚ – placená rešerše z databáze údajů SLDB 1980, ČSÚ - Obyvatelstvo podle věku (SLDB 2011). Za Hlučínsko vlastní výpočty. Poznámka 1: V roce 1970 a 1980 došlo ke změně ve zjišťování věkových skupin a byla měřena skupina žen 1554 let oproti původní skupině žen 15-59 let. Poznámka 2: 1. oblast (Velké Hoštice, Chlebičov, Oldřišov) – nejsou za rok 1961, 1970 a 1991 dostupné údaje, 2. oblast (Kravaře, Kobeřice, Strahovice, Chuchelná, Dolní Benešov, Bolatice, Závada, Bohuslavice, Vřesina, Píšť, Rohov, Kozmice, Bělá) / Kobeřice jsou v roce 1991 součást města Hlučín; za Služovice, Hněvošice nejsou v roce 1961, 1970 a 1991 dostupné údaje, 3. oblast (Hlučín, Darkovice, Hať, Markvartovice, Šilhéřovice, Ludgeřovice).
Tab. Počet bytových, cenzových a hospodařících domácností a hospodařící domácnosti podle počtu členů (v %) ve třech oblastech Hlučínska (1980–2011) Domácnosti
počet členů %
Bytové Cenzové Hospodařící 1 2 3 4 5+
1980 1164 1329 1321 21,4 21,2 18 23,8 15,6
1. oblast 2001 933 1449 1426 21,2 22,7 19 26,5 10,7
2011 1000 1110 1510 23,5 22,6 19,7 22 9,3
1980 8325 9441 9262 17,9 22,4 19,2 26,1 14,4
2. oblast 2001 2011 12559 13159 10820 7930 10665 10911 20,9 24,2 25,9 25,2 20,2 18 25,3 21 7,7 8,5
1980 7892 8941 8803 18,1 23,4 20,2 26,3 12,1
3. oblast 2001 2011 5817 6122 10309 7026 10113 10112 24,5 26,8 29,1 26,5 30 18,5 20,6 17,9 5,8 6,6
Zdroj: ČSÚ - placená rešerše z databáze údajů SLDB 1980, SLDB 2001 a 2011, Veřejná databáze. Za Hlučínsko vlastní výpočty. Poznámka 1: Odlišnosti v definicích domácností v roce 1991 a 2001, není zcela srovnatelné s předchozími cenzy. Poznámka 2: 1. oblast (Velké Hoštice, Chlebičov, Oldřišov), 2. oblast (Kravaře, Služovice, Hněvošice, Kobeřice, Strahovice, Chuchelná, Dolní Benešov, Bolatice, Závada, Bohuslavice, Vřesina, Píšť, Rohov, Kozmice, Bělá), 3. oblast (Hlučín, Darkovice, Hať, Markvartovice, Šilhéřovice, Ludgeřovice)
34
Tab. Obyvatelé tří oblastí Hlučínska podle náboženského vyznání (1921-2011), relativní četnosti % oblast
1
2
3
rok 1921 1930 1991 2001 2011 1921 1930 1991 2001 2011 1921 1930 1991 2001 2011
věřící x x x 81,9 52,1 99,9 99,7 89,9 85,0 51,4 99,9 99,2 74,3 68,1 40,0
z toho římskokatolická evangelická 99,3 0,3 98,5 0,7 x x 95,3 0,2 78,6 0,0 99,1 0,8 99,0 0,4 81,5 0,2 96,7 0,1 81,9 0,1 97,3 0,6 97,2 0,5 58,7 0,5 94,9 0,4 71,2 0,2
bez vyznání
nezjištěno
0,1 0,2 x 12,3 9,4 0,1 0,3 3,3 10,6 7,4 0,2 0,9 11,1 24,9 15,2
x x x 5,8 38,6 x x 3,7 4,4 41,2 x x 8,0 7,0 44,8
Zdroj: ČSÚ - Statistický lexikon obcí v republice Československé 1935; Obyvatelstvo Slezska a Hlučínska v několika nejdůležitějších směrech na základě sčítání lidu ze dne 15. února 1921 se zvláštním zřetelem na předešlé sčítání lidu 1924, SLDB 1991, 2001 a 2011, Veřejná databáze. Za Hlučínsko vlastní výpočty. Poznámka 1: Změna metodiky v roce 2011 - Pouze osoby, které náboženskou víru ve sčítacím listě uvedly. Náboženské vyznání vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou vyznání nebo neuvedení žádného. Poznámka 2: 1. oblast (Velké Hoštice, Chlebičov, Oldřišov) – nejsou za rok 1991 dostupné údaje, 2. oblast (Kravaře, Kobeřice, Strahovice, Chuchelná, Dolní Benešov, Bolatice, Závada, Bohuslavice, Vřesina, Píšť, Rohov, Kozmice, Bělá) / Kobeřice jsou v roce 1991 součást města Hlučín; za Služovice, Hněvošice nejsou v roce 1991 dostupné údaje, 3. oblast (Hlučín, Darkovice, Hať, Markvartovice, Šilhéřovice, Ludgeřovice).
Tab. Obyvatelstvo podle vzdělání ve třech oblastech Hlučínska (1970-2011) rok 1970 1980 1991 2001 2011
ZŠ x 52 x 29,9 23,8
1 SŠ x 47,1 x 67,3 65,8
VŠ x 0,8 x 3,3 7,4
2 SŠ 36,5 46,5 54,6 66,2 67,7
ZŠ 62,9 52 41,1 29,7 21,2
VŠ 0,7 1,4 2,5 4,1 8,2
ZŠ 64,5 54,2 47,2 31 22
3 SŠ 34,4 43,6 58,7 63,4 64,8
VŠ 1 2,2 3,9 5,5 10
Zdroj: ČSÚ - SLDB 1970, 1980, 1991, 2001 a 2011, Veřejná databáze. Za Hlučínsko vlastní výpočty. Poznámka 1: Nejvyšší dokončený stupeň vzdělání se určuje u obyvatel starších 15 let. Základní vzdělání (ZŠ) zahrnuje i obyvatele bez vzdělání (nebo nezjištěno) a základní vzdělání včetně neukončeného. Střední vzdělání (SŠ) zahrnuje obyvatele se střední školou bez i s maturitou (tedy včetně vyučení) a také s vyšším odborným vzděláním. Vysokoškolské vzdělání (VŠ) čítá tradičně obyvatele s absolvovaným bakalářským, magisterským a postgraduálním typem studia. Poznámka 2: 1. oblast (Velké Hoštice, Chlebičov, Oldřišov) – nejsou za rok 1970 a 1991 dostupné údaje, 2. oblast (Kravaře, Kobeřice, Strahovice, Chuchelná, Dolní Benešov, Bolatice, Závada, Bohuslavice, Vřesina, Píšť, Rohov, Kozmice, Bělá) / Kobeřice jsou v roce 1991 součást města Hlučín; za Služovice, Hněvošice nejsou v roce 1970 a 1991 dostupné údaje, 3. oblast (Hlučín, Darkovice, Hať, Markvartovice, Šilhéřovice, Ludgeřovice).
35
Tab. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva ve třech oblastech Hlučínska podle odvětví v letech 1970 – 211 (v %) rok
sektor
1. oblast
2. oblast
3. oblast
1970 1980 1991 2001 2011 1970 1980 1991 2001 2011
PRIM PRIM PRIM PRIM PRIM SEK SEK SEK SEK SEK
x 23,1 x 7,4 3,3 x 53 x 47,7 40,4
12,5 13,7 11,6 3,9 2 50,2 61,2 57,5 52,1 39,4
5,5 4,9 5,9 2,1 1,1 60,3 60,5 52,7 39,9 29,8
Hlučínsko celkem % 10,6 9,7 9,6 3,1 2,3 53,8 57,2 54,3 46,6 47,5
Zdroj: Statistický lexikon obcí ČSSR 1974; ČSÚ – placená rešerše z databáze údajů SLDB 1980; SLDB 1991 – okres Opava, SLDB 2001 a 2011 – Veřejná databáze. Za Hlučínsko vlastní výpočty. Poznámka 1: Do primárního sektoru (PRIM) zahrnujeme zemědělství, lesnictví a rybolov, do sekundárního sektoru (SEK) průmysl a stavebnictví. Poznámka 2: 1. oblast (Velké Hoštice, Chlebičov, Oldřišov) – nejsou za rok 1970 a 1991 dostupné údaje, 2. oblast (Kravaře, Kobeřice, Strahovice, Chuchelná, Dolní Benešov, Bolatice, Závada, Bohuslavice, Vřesina, Píšť, Rohov, Kozmice, Bělá) / Kobeřice jsou v roce 1991 součást města Hlučín; za Služovice, Hněvošice nejsou v roce 1970 a 1991 dostupné údaje, 3. oblast (Hlučín, Darkovice, Hať, Markvartovice, Šilhéřovice, Ludgeřovice).
Tab. Bilance dojížďky za prací ve třech oblastech Hlučínska (1991–2011)
1991
rok Ekonomicky aktivní celkem z toho: mimo obec dojíždějící do do zahraničí zaměstnání
2001
Hlavní směr objížďky Ekonomicky aktivní celkem z toho: mimo obec dojíždějící do do zahraničí zaměstnání
2011
Hlavní směr objížďky Ekonomicky aktivní celkem z toho: mimo obec dojíždějící do do zahraničí zaměstnání Hlavní směr objížďky
1. oblast abs. rel. % 1979 1611 81,4 2
0,1
Opava (75 %) 2010 1355
67,4
20
1,5
Opava (71 %) 2063 779
37,8
31
4
Opava (75 %)
2. oblast abs. rel. % 14588 9914 67,9 19
0,2
Opava (43 %) /Ostrava (57 %) 15226 8770 57,6 204
2,3
Opava (26 %) /Ostrava (74 %) 15572 4779 30,7 306
6,4
Opava (43 %) /Ostrava (57 %)
3. oblast abs. rel. % 14567 11300 77,6 8
0,1
Ostrava (83 %) 12577 7383
58,7
48
0,7
Ostrava (72 %) 12338 4192
34
82
2
Ostrava (83 %)
Zdroj: ČSÚ – SLDB 1991, Veřejná databáze, SLDB 2011. [Kartous 2004; Růžková 1993]. Za Hlučínsko vlastní výpočty, Poznámka 2: 1. oblast (Velké Hoštice, Chlebičov, Oldřišov), 2. oblast (Kravaře, Služovice, Hněvošice, Kobeřice, Strahovice, Chuchelná, Dolní Benešov, Bolatice, Závada, Bohuslavice, Vřesina, Píšť, Rohov, Kozmice, Bělá), 3. oblast (Hlučín, Darkovice, Hať, Markvartovice, Šilhéřovice, Ludgeřovice).
36
