RECENZIE
J á n äefránek: Inteligencia a k o v ˝ p o Ë e t IRIS, Bratislava 2 0 0 0 , 4 2 7 s . UmÏlá inteligence (AI) j e v e l i c e öiroká problematika. J e to oblast, v e které s e s e t k á v á m e s nejrozmanitÏjöÌmi p¯Ìstu py k l i d s k ˝ m aktivitám, a p o k u d p o j Ì m á m e umÏlou inteligenci j a k o v Ï d u , p a k j e j Ì charakter j e nespornÏ interdisciplinárni a mnohotvárn˝. Jak ¯Ìká autor v p ¯ e d m l u v Ï : Rôzne oblasti umelej inteligencie (a prÌstupy k nej) sa v˝razne lÌöia v závislosti od pouûÌvanej konceptuálnej a metodologickej v ˝ b a v y , od zamerania pozornosti, priorÌt, optiky a cieæov. Oblasti umelej inteligencie sú tak pestro diferencované, ûe si Ëasto nemajú vzájomne Ëo povedaù. Presne ako æudia. Preto nie j e moûné (domnievam sa) hovoriù o základoch umelej inteligencie ako celku.
P¯esto b ˝ v á Ëasto charakterizován hlavnÌ cÌl v ˝ z k u m u v oblasti u m Ï l é inteligence j a k o „nauËit stroje m y s l e t " . Otázkou, zdali s e v ˘ b e c j e d n á o p r o b l é m ¯eöiteln˝, z d a t e d y m ˘ û e stroj myslet, s e z a b ˝ v a l o m n o h o badatel˘ j i û o d nepamÏti, o v ö e m j e j Ì relevance s e s t á v á o b z v l á ö t Ï d˘leûitou z e j m é n a s r o z v o j e m poËÌtaˢ v poslednÌch padesáti letech. Pomineme-li p¯Ìliö z j e d n o d u ö e n ˝ (sci-fi) pohled n a inteligenci, k t e r ˝ v e d l k naivnÌm optimistick˝m p ¯ e d s t a v á m öedesát˝ch let o inteligentnÌch robotechpoËÌtaËÌch, které p r o û i j Ì s v é dÏtstvÌ, nauËÌ s e j a z y k , z Ì s k a j Ì dokonalé znalosti o s v Ï t Ï a z c e l a ovládnou doménu lidského m y ö l e n Ì , m ˘ û e m e snad p¯esnÏji charakterizovat v ˝ z k u m v oblasti A I j a k o snahu v y t v o ¯ i t model lidského my ö l enÌ . D n e s j e snad j i û z ¯ e j m é , û e tento model nebude n i k d y nap¯. moudr˝m psychiatrem Ëi soudcem. Proto asi nejlepöÌ d e f i n i c e u m Ï l é inteligence pocházÌ o d M. Minského (MÍT): je vÏda o vytvá¯eni stroj˘ vyuûÌvajÌcÌch postupy, které UmÏlá inteligence provádÏny ËlovÏkem by vyûadovaly jeho inteligenci. T y t o Ë l o v Ï k e m v y t v o ¯ e n é s t r o j e b y p a k m Ï l y mÌt schopnost e m u l o v a t a simulovat l i d s k é metody pro deduktivnÌ a induktivnÌ akvizici a aplikaci znalostÌ a o d v o z o v á n Ì . Z hlediska pouûit˝ch princip˘ f u n g o v á n Ì m ˘ û e b ˝ t umÏlá inteligence rozdÏlena na s y m b o l i c k y orientované s y s t é m y a „ a n a l o g o v Ï " orientované s y s t é m y (neuronové sÌtÏ). Kniha J. ä e f r á n k a s e n e z a b ˝ v á n e u r o n o v ˝ m i sÌtÏmi. T e x t j e v Ï n o v á n teoretick˝m základ˘m znalostnÌho paradigmatu u m Ï l é inteligence, tedy p¯Ìstupu, j e h o û cÌlem j e v ˝ p o Ë t o v Ï (komputaËnÏ) modelovat zpracovánÌ poznatk˘, které j s o u reprezentovány s y m b o l i c k y vÏtami n Ï j a k é h o j a z y k a , a pochopit (p¯edevöÌm hypotetické) usuzovánÌ. Z hlediska umÏlé inteligence j d e o studium tzv. nemonotónnÌho usuzovánÌ, tj. u s u z o v á n Ì , kteréj e doprovázeno r e v i z Ì z á v Ï r ˘ Ëi hypotéz, p ¯iË em û tyto h y p o t é z y b y l y o d v o z e n y na z á k l a d Ï neúpln˝ch n e b o i nekonzistentnÌch poznatk˘, n e b o obecnÏji j d e o studium hypotetického, na kontextu z á v i s l é h o usuzovánÌ a j e h o d y n a m i c k ˝ c h aspekt˘. ORGANON F 9 (2002), No. 1, 110-115
Copyright © Filozofick˝ ústav SA V, Bratislava
k
RECENZIE
Lil
Pozornost j e zamϯena na „poËÌtáni" s vÏtami, poznatky, tedy na v ˝ p o Ë t o v é modelovánÌ zp˘sob˘ lidské argumentace. J e l i k o û j e umÏnÌ s p r á v n é argumentace snad nejvlastnÏjöÌrn p¯edmÏtem l o g i k y , j e tato teorie o v l i v n Ï n a p ¯ e d e v ö Ì m v ˝ z k u m e m v oblasti l o g i k y a speciálnÏ logického programovánÌ, a v ö a k také nap¯. v ˝ z k u m e m deduktivnÌch databázÌ, p r o b l é m y vyËÌslitelnosti a sloûitosti v ˝ p o Ë t ˘ , apod. UmÏlá inteligence, j a k o û t o interdisciplinárnÌ v Ï d a , v y u û Ì v á a s v ˝ m z p ˘ s o b e m integruje v ˝ s l e d k y práce (nap¯.) f i l o s o f ˘ , logik˘, matematik˘, lingvist˘, a l e i p s y c h o l o g ˘ Ëi n e u r o f y z i o l o g ˘ . Snad nejtÏsnÏjöÌ v a z b y a návaznosti j e v ö a k m o û n o nalézt v oblasti l o g i k y ( f i l o z o f i c k é i matematické), které s e v podstatÏ primárnÏ z a b ˝ v a j Ì tv or bou formálnÌch model˘ usuzovánÌ a poznánÌ. UmÏlá inteligence s e o d nich liöÌ s n a d p o u z e d˘razem na v ˝ p o Ë t o v é aspekty. ZábÏr knihy j e , tak j a k o celá oblast A I , v e l i c e öirok˝ (o Ë e m û s v Ï d Ë Ì i n e m a l ˝ rozsah textu - 4 2 7 stran). A u t o r o v i j d e v ö a k p ¯ e d e v ö Ì m o teoretick˝ v ˝ k l a d u v e d e n é problematiky zamϯen˝ na n e j m o d e r n Ï j ö Ì , u nás doposud m á l o z n á m é poznatky. N e n a j d e m e z d e proto informace o komerËnÌch produktech ani n á v o d y na tv or bu takov˝ ch aplikacÌ. A u t o r tedy ( z ¯ e j m Ï zámÏrnÏ) zcela o p o m Ì j Ì nap¯. problematiku expertnÌch s y s t é m ˘ a plánovacÌch s y s t é m ˘ , a také s e k r o m Ï l o g i c k ˝ c h programovacÌch j a z y k ˘ nevÏnuje j i n ˝ m programovacÌm j a z y k ˘ m pouûÌvan˝m v AI, j a k o j s o u funkcionálnÌ j a z y k y (zejména LISP) a o b j e k t o v Ï orientované j a z y k y . V p r v n Ì kapitole V ˝ c h o d i s k á j s o u f o r m u l o v á n y základnÌ principy, m o t i v a c e a intuice, na kter˝ch j e postaven text c e l é práce. T y t o o d s t a v c e j s o u sice f o r m u l o v á n y p o n Ï k u d v á g n Ï , a v ö a k j s o u d˘leûité a relevantnÌ p r o pochopenÌ p r o b l e m a t i k y , n e b o ù v y m e z u j Ì p¯edmÏt zkoumánÌ a z a s a z u j Ì j e j d o öiröÌch souvislostÌ. Z a v ˝ p o Ë t o v ˝ model inteligentnÌho chovánÌ j e t e d y p o v a û o v á n program (nebo s p Ì ö e j e h o formálnÌ specifikace), k t e r ˝ j i s t ˝ m z p ˘ s o b e m v y h o v u j e charakteristikám tohoto chovánÌ. N a ö e pozornost b u d e p¯itom zamϯena p o u z e na znalostnÌ systémy, tj. p r o g r a m o v é s y s t é m y , které s e s t á v a j Ì z e d v o u komponent: báze znalostÌ a inferenËnÌho stroje. B á z e znalostÌ j e reprezentována mnoûinou E v Ï t n Ï j a k é h o formálnÌho j a z y k a , inferenËnÌ stroj j e realizován operátorem o d v o z e n Ì Cn, p ¯ iË emû odvozenÌ nemusÌ b ˝ t (a Ëasto nebude) p o u z e deduktivnÌ. Pozornost v ö a k nenÌ soust¯edÏna n a syntaktické p r o b l é m y , n ˝ b r û j e z v e l k é Ëásti orientována na sémantiku. Z d e j e d˘leûitá autorova p o z n á m k a 9 na str. 19, k d e up¯esÚuje, j a k b u d e v tomto textu chápána sémantika: „Sémantiku n Ï j a k é h o j a z y k a d e f i n u j e m e tehdy, k d y û j a z y k o v ˝ m v ˝ r a z ˘ m p ¯ i ¯ a z u j e m e n Ï j a k é o b j e k t y , kter˝mi mohou b ˝ t n Ï j a k é formálnÌ konstrukce, dokonce i j a z y k o v é v ˝ r a z y . D˘leûité j e p r á v Ï toto p¯i¯azenÌ, ne p o v a h a p¯i¯azen˝ch o b j e k t ˘ . " JistÏ, t a k o v ˝ t o formalistick˝, Ëi interpretaËnÌ p¯Ìstup k sémantice j e d n e s b Ï û n ˝ . Nutno v ö a k poznamenat, û e nenÌ j e d i n ˝ , a z e j m é n a p¯i l o g i c k é a n a l ˝ z e p¯irozeného j a z y k a n e p r á v Ï n e j v h o d n Ï j ö Ì , j a k u k a z u j e nap¯. Pavel Tich˝ v mnoha s v ˝ c h ËláncÌch a v e s v é k n i z e „The Foundations o f Frege's Logic". Kapitola 2 D a t a b á z y p o j e d n á v á v p r v n Ì Ëásti o k l a s i c k ˝ c h relaËnÌch databázÌch, n e b o ù relaËnÌ databáze m ˘ û e m e v l a s t n Ï p o v a û o v a t za j e d n o d u ö ö Ì t y p znalostnÌch s y s t é m ˘ , k d e znalosti j s o u reprezentovány v e f o r m Ï tabulek ( z e kter˝ch g e n e r u j e m e p¯Ìsluöné v Ï t y b á z e znalostÌ E) a operátor odvozenÌ Cn j e realizován j e d n o t l i v ˝ m i data bá zov ˝ mi dotazovacÌmi j a z y k y , s v Ì c e Ëi m é n Ï dob¯e d e f i n o v a n o u sémantikou,
112
RECENZIE
nap¯. relaËnÌm kalkulem Ëi relaËnÌ algebrou. P¯itom relaËnÌ a l g e b r aj e p o v a û o v á n a za sémantiku relaËnÌho kalkulu. V e druhé Ëásti této kapitoly j s o u naznaËeny moûnosti zesilnÏnÌ a zevöeobecnÏnÌ databázového j a z y k a p r o d a t a b á z e s neúpln˝mi n e b o nejist˝mi hodnotami. Jde v podstatÏ o zavedenÌ nulov˝ch hodnot, které reprezentujÌ s t a v databáze, k d y hodnota urËitého atributu n e e x i s t u j e n e b o j e neznámá. Z d e s e s e t k á v á Ëtenᯠs d˘leûitou sémantickou strukturou. J d e o speciálnÌ p¯Ìpad Kripkeho struktury, která j e z d e d e f i n o v á n a j a k o trojice ( W , r, p), k d e W (mnoûina moûn˝ch svÏt˘) j e mnoûina moûn˝ch interpretacÌ (relacÌ b e z n u l o v ˝ c h hodnot) j i s t é h o databázového predikátu p, rj e relace s nulov˝ mi hodnotami, která r o v n Ï û interpretuje predikát p, a p j e relace dostupnosti mezi p r v k y W d e f i n o v a n á tak, û e z relace r j s o u dostupné v ö e c h n y relace, které j s o u zúplnÏnÌm relace r (tj. n u l o v é hodnoty j s o u nahrazeny j i s t ˝ m i m o û n ˝ m i hodnotami p¯Ìsluöného typu). A u t o r d á l e na znaË u j e moûnosti, j a k v y h o d n o c o v a t selekci relaËnÌ a l g e b r y . T y t o moûnosti v podstatÏ o d p o v Ì d a j Ì d v Ï m a extrém˘m ( n u t n Ï - v e v ö e c h „moûn˝ch s v Ï t e c h " dostupn˝ch z relace r, a moûná - v nÏkter˝ch „moûn˝ch s v Ï t e c h " dostupn˝ch z relace r). Kripkeho struktury j s o u v k n i z e p o j e d n á n y z n o v u v kap. 7.3, a v ö a k z d e j i û autor v podstatÏ p¯edpokládá obeznámenost s tÌmto p o j m e m . R o v n Ï û zmÌnka o m o û n ˝ c h svÏtech v takto z ú û e n é m pohledu j e z ¯ e j m Ï s p Ì ö e z a v á d Ï j Ì c Ì n e û informativnÌ. Proto b y moûná b y l o ûádoucÌ, k d y b y autor o tÏchto strukturách pojednal obecnÏji a ö̯eji, nap¯. v nÏkterém dodatku, a to z e j m é n a v souvislosti s e sémantikou modálnÌch logik. T¯etÌ Ëást této kapitoly s e z a b ˝ v á deduktivnÌmi databázemi, k d e j e s p e c i f i k a c e databázového j a z y k a zaloûena na j a z y k u logického programovánÌ. A u t o r z d e charakterizuje d a t a l o g o v s k é databáze. V e t¯etÌ kapitole - D a t a b á z e s h y p o t é z a m i - s e Ëtenᯠv podstatÏ p o p r v é v textu s e t k á v á s nemonotónnÌm usuzovánÌm. Databáze s hypotézami totiû o b s a h u j e tvrzenÌ (pravidla), která j s o u vÏtöinou p r a v d i v á , „aû na n Ï j a k é v ˝ j i m k y " . InferenËnÌ stroj j e z d e generátor hypotéz a odvozenÌ j i û nemusÌ b ˝ t deduktivnÌ a monotónnÌ. Z á v Ï r y , tj. h y p o t é z y p¯ijÌmáme, d o k u d n e d o j d e p¯i asimilaci nov˝ch poznatk˘ k nekonzistenci. NÏkteré z á v Ï r y j s o u tedy za¯azeny d o b á z e poznatk˘ „natrvalo", j i n é j e moûno p o Ë a s e odmÌtnout, k d y û p ¯ i j m e m e poznatky, k t e r ˝ m d ˘ v Ï ¯ u j e m e v Ì c e a které j s o u s d ¯ Ì v Ï j ö Ì m i hypotézami v rozporu. Problému r e v i z e o d v o z e n ˝ c h z á v Ï r ˘ Ëi d ¯ Ì v e zÌskan˝ch poznatk˘j e vlastnÏ v Ï n o v á n c e l ˝ z b y t e k knihy. K l a s i c k ˝ m p¯Ìkladem nemonotónnÌho (nekorektnÌho) operátoru odvozenÌ j e tzv. „p¯edpoklad u z a v ¯ e n é h o s v Ï t a " , neboli ( v l o g i c k é m programovánÌ) „negace j a k o koneËné selhánÌ". D˘leûitá j e z d e základnÌ charakteristika
hypotetického usuzovánÌ: Operátor Cn, kter˝ j e r e f l e x i v n Ì (tj. X c
Cn(X) pro kaûdou mnoûinu v Ï t X ) a nenÌ l o g i c k y korektnÌ, p ¯ i Ë e m û z a c h o v á v á konzistenci,j e nemonotónnÌ. K l a s i c k ˝ m p¯Ìklademj e o d v o z o v á n Ì generalizacÌ. M Ï j m e bázi poznatk˘ E, která o b s a h u j e tisÌc v Ï t : „labut'i j e b Ì l á " , „ l a b u ù 2 j e b Ì l á " , ..., „labuùioooj e bÌlá", t e d y Cn(E) o b s a h u j e E p l u s zobecnÏnÌ „ v ö e c h n y labutÏ j s o u b Ì l é " . T i s Ì c Ì p r v n Ì poznatek (p v ö a k j e „tato l a b u ù j e Ëerná". K d y b y b y l operátor Cn monotónnÌ, tedy k d y b y b y l o Cn(E) c Cn(E u (p), b y l a b y n a ö e mnoûina Cn(E u cp) h y p o t é z nekonzistentnÌ. T e d y odmÌtneme monotónnost a p r o v e d e m e revizi: ImplicitnÌ poznatek „v öech ny labutÏ j s o u b Ì l é " j i û n e b u d e p r v k e m Cn(E u cp). P¯itom nás v l a s t n Ï
RECENZIE
113
nic, k r o m Ï „zdravého s e l s k é h o rozumu", nenutÌ k nemonotónnosti. Problém, j a k oöet¯it nekonzistenci, m ˘ û e b ˝ t ¯eöen také j i n ˝ m z p ˘ s o b e m n e û revizÌ (coûj e vÏtöinou velmi „drahá operace"). Nekonzistence nám v podstatÏ v a d Ì proto, û e operátor Cn j e triviálnÌ, tj. z a c h o v á v á princip, û e „ze sporu j e m o û n o odvodit c o k o l i " . T e d y je-li A nekonzistentnÌ mnoûina, p a k C n ( A ) j e mnoûina vöech v Ï t daného j a z y k a . Proto druh˝m m o û n ˝ m p¯Ìstupem, j a k oöet¯it nekonzistence, j e v z d á t s e triviálnostÌ operátoru Cn ( n e b o ù operátor Cn, k t e r ˝ j e triviálnÌ a n e z a c h o v á v á konzistenci, s e j i û c h o v á naprosto d e f e k t n Ï : i z konzistentnÌ mnoûiny odvodÌ v ö e ) a pokraËovat v „roz u m n é m " netriviálnÌm o d v o z o v á n Ì . Z praktického hlediska j d e o opatrnou inferenci i z a p¯Ìtomnosti nekonzistencÌ kombinovanou s tÌm, û e r e v i z e odlo ûÌ m e na pozdÏji (nap¯. a û b u d e m e mÌt v Ì c e informacÌ-podklad˘ p r o rozhodnutÌ, c o vlastnÏ revidovat, „ökrtnout"). A u t o r tedy v odstavci 3.2. velice p Ï k n ˝ m z p ˘ s o b e m p¯edkládá motivace a intuice, které s t o j Ì v pozadÌ v y u û i t Ì tzv. parakonzistentnÌch logik v e znalostnÌch sy stémech a struËnÏ charakterizuje netradiËnÌ principy parakonzistentnÌch logik (Ëty¯ hodnotová interpretace a k v a z i - v y p l ˝ v á n Ì ) , p ¯iË em û t a k é u p o z o r Ú u j e na d˘sledky.které j s o u nep¯Ìjemné z logického hlediska (nap¯. neplatÌ modus ponens). V zá v Ïr eË ném odstavci této kapitoly stojÌ z a z m Ì n k u autorovo ponÏku d neopatrné tvrzenÌ, û e V poËiatkoch u m e l e j inteligencie s a v e æ k á p o z o r n o s ù v e n o v a l a k l a s i c k e j l o g i k e a automatickému d o k a z o v a n i u teorém. » a s o m s a v ö a k zistilo, û e to nie s ú a dekvá tne nástroje na m o d e l o v a n i e inteligencie. Taková to tvrzenÌ v e d o u Ëasto k u k v a p e n ˝ m z á v Ï r ˘ m , û e k l a s i c k á l o g i k a s e s v ˝ m i p o j m y logického v y p l ˝ v a n Ì , teorému apod. nenÌ v praxi vyuûitelná, c o û autor j i s t Ï nechtÏl ¯Ìct. V û d y ù b e z tÏchto k l a s i c k ˝ c h p o j m ˘ b y c h o m v ˘ b e c nebyli schopni formulovat ûádnou rozumnou teorii umÏlé inteligence a j s o u t e d y základnÌm stav e b n Ì m k a m e n e m u m Ï l é inteligence. é e n e j s o u j e d i n ˝ m a û e j e j i c h „implementace" nenÌ v û d y n e j e f e k t i v n Ï j ö Ì , j e s n a d s a m o z ¯ e j m é . OstatnÏ p r o b l é m efektivnosti h y p o tetického usuzovánÌ z d e b u d e p ¯ e d námi stát z ¯ e j m Ï v û d y , n e b o ù usuzovánÌj e nároËná Ëinnost a j e j Ì modelovánÌ b u d e v û d y v ˝ p o Ë t o v Ï nároËné. Jelikoû j s o u p r v n Ì t¯i kapitoly k n i h y s v ˝ m o b s a h e m fundamentálnÌ p r o pochopenÌ mnoha aspekt˘ u m Ï l é inteligence a celého o b s a h u knihy, v Ï n o v a l a j s e m j i m znaËnou pozornost. DalöÌ kapitoly, tj. 4 T y p i c k é p r Ì p a d y a h i e r a r c h i e , 5 G e n e r a l i z á c i e a vysvetlenia, 6 Sémantika falzifikácie, 7 D y n a m i k a poznania a usudzovania a 8 P r o t i b a r i é r e n e z v l á d n u t e Ì n o s t i j i û nebudu tolik komentovat, j e n struËnÏ zrekapituluji j e j i c h obsah. T Ì m o v ö e m nechci naznaËit, û e b y b y l y j a k k o l i ménÏ d˘leûité. Naopak, j e to j á d r o knihy, j e j Ì c e n n ˝ p¯Ìnos, a v ö a k rozsah této recenze j e limitovan˝. Kapitola 4 nás u v á d Ì d o problematiky „Defaultov˝ch teorii"' (s p r a v i d l y , která neplatÌ v û d y , a proto o b s a h u j Ì stráûe proti zavleËenÌ nekonzistence) a „Hierarchick˝ch sÌtÌ". Z d e j e velice z a j Ì m a v á u k á z k a toho, j a k j e m o û n o z e f e k t i v n i t k l a s i c k é rezoluËnÌ dokazovánÌ z a v e d e n Ì m hierarchicky uspo¯ádan˝ch typ˘. A u t o r r o v n Ï û v y v r a c Ì j e d e n z m ˝ t ˘ umÏlé inteligence, û e v j a z y c e l o g i k y nenÌ m o û n o reprezentovat to, c o v hierarchick˝ch sÌtÌch. K této Ëásti snad j e ö t Ï j e d n a p o z n á m k a . V z t a h ISA mezi t¯Ìdami j e k l a s i c k y v teorii databázÌ d e f i n o v á n j a k o nutn˝ vztah, v A I tomu v ö a k tak nenÌ, z d e I S A znamená obvykle, c o û p a k m á s a m o z ¯ e j m Ï j i s t é nep ¯ Ìj em né d ˘ s l e d k y ,
114
RECENZIE
nap¯. dÏdÏnÌ konfliktnÌch vlastnostÌ z v Ì c e zdroj˘. A u t o r s e bohuûel o tomto rozdÌlu v chápánÌ ISA nezmiÚuje. Kapitola 5 s e v Ï n u j e indukci a abdukci, t e d y z p ˘ s o b ˘ m gen eraliza ce a v y s v Ï t l e n Ì . Indukce (generalizace) j e j i s t ˝ m z p ˘ s o b e m inverznÌ k e k l a s i c k é dedukci, a b d u k c ej e p a k v ˝ p o Ë t o v ˝ m modelovánÌm v y s v Ï t l o v á n Ì , c o û m ˘ û e pomoci ¯eöit problémy j a k o stanovenÌ d i a g n ó z y poruchy, problém plánovánÌ, a v ö a k r o v n Ï û nap¯. problém porozumÏnÌ p¯irozenému j a z y k u ( j a k ˝ j e m o û n ˝ v ˝ z n a m v Ï t y p¯i j e j Ì m uûitÌ v daném kontextu). P r á v Ï tento p o s l e d n Ì velice z a j Ì m a v ˝ p r obl ém j e v ö a k p o u z e zmÌnÏn a autor s e m u n i j a k dále n e v Ï n u j e . Kapitola 6 j e v podstatÏ v ˝ k l a d e m teorie logického programovánÌ. O d s t a v e c 6.1 p o j e d n á v á o metodách stratifikace (rozvrstvenÌ) - strati f i k o v a n ˝ p r o g r a m m á standardnÌ model a rozumnou sémantiku. V odstavci 6 . 2 j s o u d e f i n o v á n y stabilnÌ a dob¯e f u n d o v a n é m o d e l y logickéh o programu, o d s t a v e c 6.3 ¯eöÌ problém sloûitosti a implementace, v odstavci 6 . 4 autor u k a z u j e , j a k j e moûno v y u û Ì t s é m a n t i k y n e g a c e p¯i reprezentaci znalostÌ a koneËnÏ odstavec 6 . 5 struËnÏ s h r n u j e v ˝ s l e d k y Przymusinkého, které s e d a j Ì f o r m u l o v a t asi takto: Pro stratifikované l o g i c k é programy j e sémantika perfektnÌch m odel ˘ ekvivalentnÌ s e v ö e m i Ëty¯mi f o r m a l i z m y nemonotónnÌho usuzovánÌ, tj. s d e f a u l t o v o u teoriÌ, p¯edpokladem u z a v ¯ e n é h o svÏta, cirkumskripcÌ a autoepistemick o u logikou. Kapitola 7 s e n e j p r v e v odstavci 7.1. podrobnÏji z a b ˝ v á p r obl ém em revize, tedy d y n a m i k y poznánÌ a usuzovánÌ. Dále j e v odstavci 7.2. p oj edná no o problému sjednocujÌcÌch pohled˘ na r˘zné p¯Ìstupy, které b y l y a û d o s u d p o p s á n y . Nakonec j e v odst. 7.3. p¯edstaven podrobnÏji j e d e n t a k o v ˝ t o s j e d n o c u j Ì c Ì pohled, k t e r ˝ j e zaloûen na d y n a m i c k ˝ c h Kripkeho strukturách (DKS). Z d e autor p o p i s u j e v e l i c e z a j Ì m a v o u teorii A E L K B (autoepistemická logika poznánÌ a v Ì r y , tj. teorie postoj ˘ ideálnÏ introspektivnÌho agenta) a v y u û Ì v á D K S k sémantické charakterizaci této teorie. J a k j s e m j i û zmÌnila na zaËátku této recenze, Kripkeho struktury a z e j m é n a D K S b y si „ z a s l o u û i l y " dalöÌ dodatek, také proto, û e s e z d e autor dopouötÌ j i s t ˝ c h nep¯esn˝ch formulacÌ. T a k nap¯. na str. 2 8 6 d e f i n u j e „úpln˝ S5-rámec" j a k o K r i p k e h o strukturu ( W , p), k d e W j e mnoûina m o û n ˝ c h s v Ï t ˘ a p = W x W . V z á p Ï t Ì v ö a k ¯Ìká, û e m o û n ˝ m i s v Ï t y budou úplné S5-rámce. Dále na str. 2 8 7 d e f i n u j e zobrazenÌ m, které k a û d é m u m o û n é m u s v Ï t u w p¯i¯adÌ n Ï j a k o u interpretaci mw. A v ö a k na zaËátku o d s t a v c e charakterizoval mnoûinu moûn˝ch s v Ï t ˘ p r á v Ï j a k o mnoûinu mnoh˝ch ( v ö e c h ) m o û n ˝ c h (naprosto „formálnÌch") interpretacÌ j a z y k a (coûj e mimochodem n e o b v y k l é pojetÌ, z a zmÌnku b y j i s t Ï stálo alespoÚ k l a s i c k é L e i b n i z o v o pojetÌ n e b o modernÌ Tichého pojetÌ). Na str. 2 8 5 - 6 ¯Ìká, û e j e rozu mné oËekávat, û e agent pokládá Ktp (Bip) z a p r a v d i v é tehdy, k d y û vÌ, ûe
RECENZIE
115
T a k o v ˝ t o p¯Ìstup b y v ö a k snadno mohl b ˝ t na úkor p¯esnosti a v é s t a û k populistickému zp˘sobu v ˝ k l a d u . M y s l Ì m , û e autorovi knihy s e poda¯ilo tomuto nebezpeËÌ zcela vyhnout a nalézt o p r a v d u v y v á û e n ˝ z p ˘ s o b , j a k podat v ˝ k l a d srozumitelnÏ a p¯itom teoreticky p¯esnÏ. J e pochopitelné, û e rozsah a ö Ì ¯ k a zábÏru z p ˘ s o b i l y , û e nÏkteré partie n e b y l o m o û n é dotáhnout do v ö e c h pot¯ebn˝ch detail˘, mnohá tvrzenÌ j s o u uvádÏna b e z d˘kazu n e b o j e d ˘ k a z p o u z e naznaËen. N a konci k a û d é kapitoly n a j d e Ëtenᯠkomentᯠa shrnutÌ u v e d e n é problematiky a z á j e m c e o hluböÌ studium s e m ˘ û e op¯Ìt o bohatou bibliografii. T e x t j e v maximálnÌ m Ì ¯e sobÏstaËn˝ a n e k l a d e v e l k é nároky na p¯edpokládané vÏdomosti. Z a v e l i c e öùastné v ö a k p o v a û u j i za¯azenÌ t z v . dodatk˘ ( A - J) na konci knihy. T y t o dodatky plnÌ v Ì c e f u n k c Ì . Jednak pomohou s p r á v n Ï pochopit hlavnÌ text i Ëtená¯i, k t e r ˝ m á j i s t é mezery v pot¯ebn˝ch znalostech z oblasti l o g i k y , teorie relaËnÌch databázÌ, logického programovánÌ, a l g e b r y a teorie mnoûin, teorie vyËÌslitelnosti a sloûitosti, p¯ÌpadnÏ teorie algoritm˘ obecnÏ. T e d y t y t o p a s á û e n e j s o u v pravém s l o v a s m y s l u dodatky, o b s a h u j Ì v ˝ k l a d nevyhnuteln˝ch p¯edpoklad˘ nutn˝ch k pochopenÌ hlavnÌho textu, a Ëtená¯, kter˝ u v edenou problematiku neovládá, b y j e m Ï l prostudovat s p Ì ö e n a zaËátku. N a v Ì c j e v ö a k m o û n o v dodatcÌch nalézt f o r m á l n Ï j ö Ì v ˝ k l a d s p ¯ e s n ˝ m i definicemi, t y t o Ëásti textu slouûÌ j a k o f o r m á l n Ì doplnÏk urËit˝ch m é n Ï technick˝ch partii z j á d r a knihy. Kniha m ˘ û e slouûit j a k o podklad p r o minimálnÏ semestrálnÌ p ¯ e d n á ö k u o reprezentaci znalostÌ a metodách inference z hlediska A I na katedrách informatiky, t e d y j a k o uËebnice pro r˘zné univerzitnÌ k u r z y u m Ï l é inteligence. B u d e v ö a k j i s t Ï z a j Ì m a v á p r o v ö e c h n y Ëtená¯e, kte¯Ì touûÌ z Ìskat n e j n o v Ï j ö Ì poznatky o studiu poznánÌ a intelektu, tedy i p r o t y , kte¯Ì s e p o v a û u j Ì (stejnÏ j a k o autorka této recenze) z a „ l a i k y " v oblasti A I . Práci J. ä e f r á n k a l z e p o v a û o v a t z a v e l k ˝ p¯Ìnos na s l o v e n s k é m a Ë e s k é m „trhu". P o d á v á srozumiteln˝ a ucelen˝, p¯itom v ö a k teoreticky v e l i c e p ¯ e s n ˝ s j e d n o c u j Ì c Ì pohled na problematiku reprezentace znalostÌ, poznánÌ a u s u z o v á n Ì z p e r s p e k t i v y v ˝ p o Ë t o v é h o m o d e l u inteligence. Marie DuûÌ