Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd
Realizace exportní strategie ČR – ekonomická diplomacie Diplomová práce
Autor:
Bc. Karolína Stránská Finance, Evropská unie
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Petr Soukup, CSc.
Duben, 2010
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
………………..…… Karolína Stránská
V Praze dne 26. dubna 2010
2
Poděkování
Velmi děkuji panu Ing. Petrovi Soukupovi, CSc., vedoucímu práce, za laskavou odbornou pomoc při konzultacích. Také děkuji svému tatínkovi, panu Ing. Josefovi Stránskému, za pečlivé oko nezávislého posuzovatele a korektora.
3
Anotace Diplomová práce zkoumá, jakým způsobem je v České republice prováděna vládní podpora exportu a aktivit českých firem na zahraničních trzích. Zvláštní zřetel je věnován vládnímu dokumentu Exportní strategie pro roky 2006-2010, který tato práce analyzuje. Vedle toho detailněji studuje jednotlivé účastníky vládní podpory exportu a rozebírá celkovou strukturu státních institucí, které proces zabezpečují. Hlavní důraz je kladen na činnost ekonomické diplomacie, a především Ministerstva zahraničních věcí ČR. Za klíčovou lze označit poslední kapitolu, která shrnuje formou jednoduché SWOT analýzy hlavní poznatky zjištěné v průběhu studia problematiky a navrhuje tři moţné cesty nového modelu ekonomické diplomacie ČR. Bez zajímavosti není ani souhrn poznatků o fungování podpory exportu v některých vybraných zemích EU – Rakousku, Dánsku a Švédsku. Výsledkem práce je pojmenování nedostatků ve fungování celého systému. Optimalizací a zefektivněním všech procesů vládní proexportní podpory lze dosáhnout zlepšení její výkonnosti, a to i bez potřeby zvýšení finančních prostředků.
Annotation The thesis examines how the Czech Republic implements a government pro-export promotion of the activities of the Czech companies on the foreign markets. Particular attention is given to the government document “Export Strategy for 2006-2010”, which the thesis analyzes. In addition, it studies in detail the individual participants in the government support of exports, and examines overall structure of the state institutions, making the process secure. The main emphasis is on the role of economic diplomacy, and particularly the Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic. The key is to mark the last chapter, which summarizes in the form of a simple SWOT analysis the key lessons identified in the study of the problem and suggests the three possible ways of a new model of economic diplomacy of the Czech Republic. Interestingly neither is the sum of knowledge about the functioning of export promotion in some selected EU countries - Austria, Denmark and Sweden. The result of this work is the description of the shortcomings in the existing system. Optimizing and streamlining all processes of the government support for export can be done to improve its performance, even without the need for increased funding.
4
OBSAH
ÚVOD ............................................................................................................................................................... 6 1
CHARAKTERISTIKA EXPORTNÍ STRATEGIE ČR ..................................................................... 7 1.1 1.2
2
EKONOMICKÁ DIPLOMACIE – KLÍČOVÝ PRVEK EXPORTNÍ STRATEGIE ČR............. 20 2.1 2.2
3
CHARAKTERISTIKA EKONOMICKÉ DIPLOMACIE ............................................................................. 35 MINISTERSTVA .............................................................................................................................. 36 OSTATNÍ VLÁDNÍ INSTITUCE ......................................................................................................... 45 STÁTEM ZŘÍZENÉ FINANČNÍ INSTITUCE PRO PODPORU ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ......................... 51 OBOROVÉ A SEKTOROVÉ ASOCIACE, PROFESNÍ SVAZY A OBCHODNÍ A HOSPODÁŘSKÉ KOMORY .... 52
HODNOCENÍ EKONOMICKÉ DIPLOMACIE ČR ....................................................................... 54 4.1 4.2 4.3
5
VÝSLEDKY HODNOCENÍ PLNĚNÍ EXPORTNÍ STRATEGIE ................................................................. 20 HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH PROJEKTŮ ......................................................................................... 24
INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC EKONOMICKÉ DIPLOMACIE .................................................. 35 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5
4
VÝZNAM EXPORTU .......................................................................................................................... 7 EXPORTNÍ STRATEGIE ČR ............................................................................................................. 10
SWOT ANALÝZA SYSTÉMU PODPORY EXPORTU V ČR .................................................................. 54 JAK ZLEPŠIT MODEL EKONOMICKÉ DIPLOMACIE ČR? .................................................................... 62 SYSTÉM PODPORY EXPORTU VE SROVNATELNÝCH ZEMÍCH EU ..................................................... 66
VÝSLEDKY ......................................................................................................................................... 71
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ........................................................................................................................ 74 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................................................... 77 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................... 79 PŘÍLOHY ...................................................................................................................................................... 80
5
Úvod Diplomová práce s názvem „Realizace exportní strategie ČR – ekonomická diplomacie“ si klade za cíl charakterizovat realizaci Exportní strategie ČR pro roky 2006-2010 a její výsledky se zaměřením na místo a úlohu ekonomické diplomacie. Intencí autorky je kritické zhodnocení vládního strategického dokumentu a jeho plnění, včetně důkladného rozboru činností, které má při plnění úkolů na podporu exportu ekonomická diplomacie, především Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Cílem autorky je téţ označit případné nedostatky v systému a navrhnout jejich řešení. Úvodní kapitola se věnuje teoretické charakteristice vládního dokumentu Exportní strategie pro roky 2006-2010 a významu exportu pro českou ekonomiku. Další kapitola hodnotí dokument jako takový, a to podle plnění jednotlivých projektů, jimiţ je exportní strategie tvořena. Třetí kapitola obsahuje detailní popis jednotlivých institucí zodpovědných v ČR za podporu vnějších ekonomických vztahů – především Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Poslední čtvrtá kapitola obsahuje SWOT analýzu systému podpory exportu v ČR a na základě jejích výstupů navrhuje moţné cesty vedoucí k optimalizaci celého modelu podpory státu v oblasti zahraničního obchodu. Pro srovnání je část kapitoly věnována téţ popisu fungování podpory vnějších ekonomických vztahů ve vybraných zemích EU – Rakousku, Dánsku a Švédsku. Autorka při práci vychází nejen z veřejně dostupných zdrojů (literatury, internetu), ale téţ z interních materiálů MZV, a především z vlastních zkušeností nabytých dlouholetou prací v české zahraniční sluţbě.
6
1 Charakteristika exportní strategie ČR 1.1 Význam exportu Česká republika se pyšní jednou z nejstabilnějších a nejvíce prosperujících ekonomik ze všech postkomunistických zemí. Jejím základem je průmysl (především strojírenský, elektrotechnický, chemický, potravinářský, hutnický) doplňovaný sluţbami. Zemědělství a další prvovýroba jsou zastoupeny v celkové míře zaměstnanosti i významu relativně slabě – například v zemědělství pracuje méně neţ 5 % produktivního obyvatelstva1. Důraz na průmysl a rozvíjející se sluţby, střední velikost země v porovnání s ostatními členskými zeměmi Evropské unie a geografická poloha v samém centru evropského kontinentu - to jsou předpoklady, které ČR přímo předurčují k tomu, aby byla ekonomikou silně orientovanou na export. Takovýto typ ekonomiky je v ekonomické terminologii nazýván „ekonomikou otevřenou“. Od pádu ţelezné opony, která oddělovala ČR od prosperující západní Evropy, je export důleţitým ekonomickým ukazatelem, který má značný vliv na makroekonomickou stabilitu země. Platební bilance zahraničního obchodu je důleţitou součástí rovnice pro výpočet hrubého domácího produktu (HDP), tedy pro jeho růst či sníţení, a do značné míry jej tedy ovlivňuje. Význam a vypovídací schopnost ukazatele HDP není nutné sloţitě vysvětlovat. HDP je hlavním makroekonomickým agregátním ukazatelem, který slouţí k výkazu hospodářského růstu země, potaţmo tedy k vykreslení stavu její ekonomiky a k mezinárodnímu a meziročnímu srovnávání. Česká republika se navíc řadí k zemím s vysokým podílem vývozu i dovozu zboţí na HDP, který vykazuje hodnoty trvale přesahující 70% HDP. Jakým způsobem se vyvíjela platební bilance v České republice od roku 1989 do současnosti ukazuje následující tabulka:
1
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomika_%C4%8Ceska
7
Tabulka č. 1: Zahraniční obchod České republiky v letech 1989-2009 Zahraniční obchod České republiky Obrat
Vývoz
Dovoz
Změna proti předchozímu roku v % vývoz dovoz
Bilance
v mld. Kč
Krytí dovozu vývozem v %
1989 1990
427,5 448,0
216,5 214,1
211,0 233,9
5,5 -19,8
. -1,1
. 10,9
102,6 91,5
1991 1992 1993
442,4 541,5 847,7
233,6 248,1 421,6
208,8 293,4 426,1
24,8 -45,3 -4,5
9,1 6,2 69,9
-10,8 40,5 45,2
111,9 84,6 98,9
1994 957,2 1995 1 231,9
458,8 566,2
498,4 665,7
-39,4 -99,5
8,8 23,4
17,0 33,6
92,1 85,0
1996 1 356,3
601,7
754,6
-153,0
6,3
13,3
79,7
1997 1 569,0 1998 1 748,7
709,3 834,2
859,7 914,5
-150,4 -80,3
17,9 17,6
13,9 6,4
82,5 91,2
1999 1 882,0 908,8 2000 2 363,0 1 121,1 2001 2 653,7 1 268,1 2002 2 580,6 1 254,9 2003 2 811,6 1 370,9
973,2 1 241,9 1 385,6
-64,4 -120,8 -117,0
8,9 23,4 13,1
6,4 27,6 11,6
93,4 90,3 91,5
1 325,7 1 440,7
-70,8 -69,8
-1,2 9,3
-4,3 8,7
94,7 95,2
2004 3 471,8 1 722,7 1 749,1 2005 3 698,6 1 868,6 1 830,0 2006 4 249,4 2 144,6 2 104,8
-26,4
25,7
21,4
98,5
38,6 39,8
8,5 14,8
4,6 15,0
102,1 101,9
2007 4 870,5 2 479,2 2 391,3
87,9
15,6
13,6
103,7
2008 4 880,2 2 473,7 2 406,5
67,2
-0,2
0,6
102,8
2009 4097,0 2125,1 1971,9 Zdroj: ČSÚ, Praha 2010
153,2
-14,1
-18,1
107,8
Z dat lze sledovat kontinuální trend růstu jak vývozu, tak dovozu. Skokový nárůst je moţné pozorovat se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004, coţ je dáno především výhodou jednotného vnitřního trhu zboţí a sluţeb v prostoru EU. Na straně vývozu z ČR, jakoţ i dovozu do ČR, je moţno sledovat v podstatě jejich trvalý růst. Nikoliv tak jednoznačné je to v celkové bilanci, která má však i přes svůj kolísavý průběh, vyznačující se prudkými propady či růsty, tendenci růst. Jak naznačuje tabulka č.1, především v posledních pěti letech (tj. po vstupu ČR do EU) se karta obrátila a celková 8
bilance zahraničního obchodu je ve prospěch ČR jiţ trvale pozitivní: rok 2005 +38,6 mld. Kč, rok 2006 +39,8 mld. Kč, rok 2007 dokonce +87,9 mld. Kč, rok 2008 +67,2 mld. Kč a rok 2009 rekordních +153,2 mld. Kč. Z hlediska zahraničního obchodu a jeho vývoje je velmi zajímavý vývoj v roce 2009. Jak naznačuje tabulka, bylo saldo obchodní bilance ČR v tomto roce v rekordní výši +153,2 mld. Kč. Tím však pozitivní zprávy pro tento rok končí. Rozebereme-li jednotlivé ukazatele, pak je patrný hluboký propad jak dovozu, tak vývozu. Pouze fakt, ţe propad vývozu nebyl tak hluboký (-14,1 %) jako propad dovozu (-18,1%), ve výsledku znamená celkové vysoké pozitivní saldo obchodní bilance. Důvody propadů na straně exportu i importu nesouvisí s ekonomickou situací pouze ČR, ale podepisuje se na nich celosvětová ekonomická krize a s ní související propad poptávky na zahraničním i domácím trhu. Českému vývozu v tomto směru viditelně prospěla některá vládní opatření v zemích EU, především pak německé zavedení tzv. šrotovného2. Podpora exportu ve prospěch národní ekonomiky patří k neopomenutelným úkolům státu. Proč právě exportu je zřejmé jiţ z výše doloţených statistických ukazatelů. Převyšuje-li export import, pak je i celková platební bilance zahraničního obchodu kladná a pozitivně ovlivňuje makroekonomické agregáty. U importu je tomu přesně naopak. Hlavním cílem podpory exportu je: 1) z kvantitativního hlediska dosaţení, udrţování a zvyšování růstu vývozu se všemi pozitivními implikacemi; 2) z kvalitativního hlediska dosaţení, udrţování a zvyšování konkurenceschopnosti tuzemských podnikatelů a celé ekonomiky v mezinárodním prostředí; 3) z bilančního hlediska dosaţení a udrţování makroekonomické rovnováhy, zejména vnější (viz. Štouračová J., Ekonomická diplomacie, str. 91). Dlouhodobě jsou hlavními ekonomy ČR uváděny jako hlavní zdroje ekonomického růstu země výkon průmyslových podniků, spotřeba domácností, zahraniční obchod a v neposlední řadě exportní výkonnost firem. Zároveň je zjevné, ţe v posledním období,
2
Šrotovné = vládní opatření na podporu automobilového průmyslu formou finančního příspěvku při nákupu nového vozu, podmíněno sešrotováním vozu starého.
9
zejména po vstupu ČR do EU, je růst dán z velké části růstem souhrnné produktivity práce, jeţ je právě pozitivním důsledkem otevřenosti české ekonomiky. Dřívější pozitivní trend byl částečně přerušen na konci roku 2008 a přetrvává do dneška. Globální finanční a ekonomická krize se objektivně nemohla vyhnout ani České republice, která podobně jako většina vyspělých zemí světa upadla v roce 2009 do ekonomické recese. Zda se podaří v krátké době ekonomiku znovu nastartovat a zvýšit její růst, bude záleţet na mnoha okolnostech. V neposlední řadě však právě také na našem zahraničním obchodě, tedy na schopnostech českých firem prodat své zboţí v zahraniční a uspět tak v nelehké konkurenci mezinárodního obchodu. Stát má nástroje a schopnosti českým firmám pomoci, proto je obzvláště nyní nutné, aby je vyuţil.
1.2 Exportní strategie ČR Česká vláda si dlouhodobě klade za cíl podporovat dobré výsledky českého zahraničního obchodu, a to především formou podpory exportu a aktivit českých firem na zahraničních trzích. Tyto formy podpory neustále zdokonaluje. Hlavním nástrojem pro realizaci této podpory je vládní exportní strategie, která se průběţně aktualizuje podle vývoje české ekonomiky a potřeb české firemní a podnikatelské sféry. V současnosti aktuální Exportní strategie na období 2006 – 2010 vrcholí, po jejím časovém naplnění a vyhodnocení bude vypracována nová, která má stanovit vize a cíle pro období let 2011 - 2016. Exportní strategie je připravována Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO) a je schválena vládou ČR3. K jejímu naplnění dochází v úzké spolupráci MPO s ostatními zainteresovanými partnery – Ministerstvem zahraničních věcí ČR (MZV), ekonomickými ministerstvy, agenturou na podporu exportu CzechTrade aj. vládními institucemi. Aktuální exportní strategie reaguje především na změny, ke kterým došlo vstupem ČR do Evropské unie v roce 2004, přičemţ nově definuje teritoriální priority. Snaţí se nově reflektovat potřeby klientů – podnikatelů - a nové trendy v poskytování sluţeb. Stávající 3
Vláda ČR materiál schválila usnesením č. 1569 ze dne 7. prosince 2005.
10
strategie navazuje na Koncepci proexportní politiky na léta 2003 – 2006, vychází ze závěrů Strategie hospodářského růstu ČR a Strategie udržitelného rozvoje ČR a je v souladu s Koncepcí zahraniční politiky na léta 2003 – 2006, Koncepcí jednotné prezentace ČR v zahraničí a v neposlední řadě i s Koncepcí zahraniční rozvojové pomoci ČR4.
Obsah Exportní strategie pro období 2006-2010 Exportní strategie není pouhým teoretickým textem, a proto nepopisuje širší makroekonomické vazby hospodářské politiky státu. Věnuje se přímo činnostem a postupům, které mají přímý vztah k exportním procesům. Stejně tak se ani nevěnuje jednotlivým komoditním skupinám zboţí a sluţeb, a to s ohledem na zásadu rovných příleţitostí pro české exportéry. Exportní strategie navrhuje systém nástrojů, které jsou účinné, maximálně komfortní pro podnikatele, slučitelné s pravidly trţní ekonomiky a volného trhu, flexibilní a efektivní z pohledu vyuţití zdrojů státu. Exportní strategie definuje vize, hlavní cíle a klíčové projekty státní proexportní politiky5. Vize Exportní strategie Vize Exportní strategie je jakýmsi jejím mottem, které vymezuje budoucí stav, tedy stav, který by měl být naplněn po ukončení její realizace. Vizí, kterou si stávající exportní strategie stanovila, je: „Prosadit Českou republiku ve světě prostřednictvím obchodu a investic“.6 Česká republika je v rámci zemí EU jednou z nejdynamičtějších zemí co se vývozu týče, k čemuţ ovšem stále vyuţívá spíše tzv. komparativních výhod (nízké ceny vstupů, práce atp.). Tyto výhody se však z dlouhodobého hlediska vyčerpají. Existuje ovšem potenciál, a to především v oblasti konkurenceschopnosti, který je třeba zvyšovat a podporovat. Právě nízká konkurenceschopnost a nízká produktivita práce jsou pro ČR zatím spíše nevýhodou v mezinárodní soutěţi. Proto je vizí exportní strategie snaha napomoci většímu zapojení českým firem do mezinárodního obchodu. Exportní strategie pojmenovává některé klíčové oblasti, ve kterých je prostor pro další zlepšení: 4
http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/exportni-strategie-cr-2006-2010/1001404 Exportní strategie ČR pro období 2006-2010, str. 3 6 Exportní strategie ČR pro období 2006-2010, str. 5 5
11
Niţší kapacita zaměstnanců zajišťujících podporu přímo v zahraničí. V zemích srovnatelných s ČR je poměr ústředí vs. zahraničí vyšší ve prospěch pracovníků v zahraničí, v ČR je tomu naopak. V roce 2006 byl stav pracovníků „v ústředí“ celkem 235 (zahrnuje pracovníky MPO, MZV, CzechTrade) a v zahraničí „pouhých“ 140 pracovníků. Sluţby státu nepokrývají uspokojivě export zahraničních investic a sluţeb. Nedostatečné exportní vzdělávání podnikatelů samotných i pracovníků podpory exportu. Nepřehledná a nedostatečná informovanost podnikatelů samotných a špatná regionální dostupnost - příliš mnoho subjektů, příliš mnoho duplicitních činností. Existuje prostor pro uţší spolupráci státu s hospodářskými a obchodními komorami a sektorovými a oborovými asociacemi nebo profesními svazy. Exportní strategie si stanovila jako své plánované přínosy: Příspěvek exportu k tempu růstu HDP cca 1% za celé sledované období. Zvýšení produktivity, konkurenceschopnosti a obratu firem. Růst počtu pracovních míst, růst mezd, lepší mobilita, růst kvalifikace pracovní síly, růst ţivotní úrovně. Exportní strategie vyčíslila své plánované přínosy následovně: Tabulka č. 2: Plánované přínosy Exportní strategie Indikátor
2005
2010
Export zboţí na obyvatele
6300 USD
10 400 USD
Export sluţeb na obyvatele
760 USD
1 140 USD
Časový fond pro sluţby v zahraničí7
70 000 hodin ročně
350 000 hodin ročně
Podíl ČR na světovém exportu zboţí
0,72 %
0,9 %
Podíl ČR na světovém exportu sluţeb
0,43 %
0,6 %
Zdroj: Exportní strategie ČR pro období 2006-2010, strana 13
7
Za předpokladu, ţe počet zaměstnanců státu na podporu exportu v zahraničí bude zvýšen na cca 400
12
Exportní strategie dále identifikuje čtyři hlavní podmínky, které jsou předpokladem úspěšné realizace8: Udrţení dynamiky a pozice ČR na evropských trzích – jde o to, ţe pro ČR je EU hlavním obchodním partnerem. Rozšiřováním EU dále na východ a zvyšováním cen vstupů v ČR však můţe ČR snadno ztratit svoji současnou pozici. Pozice exportéra na konkrétním trhu není nutně trvalá, je třeba ji neustále hájit před ostatní konkurencí. Prosazení zájmů ČR na rostoucích trzích mimo EU – pro coţ si ČR připravila seznam tzv. prioritních zemí, na které bude svoji strategii cílit. Tento seznam je pravidelně aktualizován a přizpůsobován dle konkrétního hodnocení českých firem. Nabídka špičkových sluţeb státu pro české vývozce – strategie předpokládá zlepšení sluţeb státu především co do kvality, intenzity a rozsahu. Bylo prokázáno, ţe největší efekt přinášejí asistenční sluţby v zahraničí, pro coţ je třeba navýšení počtu zaměstnanců státu v zahraničí (posílením počtu ekonomických diplomatů resp. zástupců CzechTrade). Podpora českých investic a vývozu sluţeb do zahraničí – poptávka po exportu zboţí má své limity, které jsou v případě ČR jiţ na poměrně vysoké úrovni, velká rezerva existuje právě v oblasti zahraničích investic, které v minulých letech plynuly spíše směrem do ČR neţli z ČR, a v oblasti exportu sluţeb, u nichţ je patrný pozitivní ekonomický efekt, který souvisí s jejich vysokou přidanou hodnotou. Cíle Exportní strategie Exportní strategie si stanovila soustavu dvanácti cílů, které jsou rozděleny do čtyř perspektiv. Jejich přehled ukazuje následující obrázek:
8
Exportní strategie ČR pro období 2006-2010, strana 14-15
13
Obrázek č. 1: Cíle Exportní strategie
Zdroj: Exportní strategie ČR pro období 2006 – 2010, strana 16
Projekty a sluţby pro malé a střední podniky Stojí za zvláštní zmínku, ţe exportní strategie se vedle jiného explicitně zaměřuje na pomoc malým a středním podnikům (MSP). Vychází při tom ze statistik, které k 31.12.2004 vykazovaly podíl MSP na celkovém exportu ve výši pouhých 34,3%, coţ je hodnota zhruba 1,6krát menší neţli činí průměr v EU9. Naproti tomu z celkového počtu firem, které se podíleli na exportu, tvoří MSP takřka tři čtvrtiny. Je zde tedy patrný určitý nevyuţitý vývozní potenciál. MSP se totiţ na rozdíl od velkých firem potýkají s více problémy při expanzi na zahraniční trhy – sloţitější získávání informací o zahraničních trzích, nedostatek kvalifikovaných pracovníků (jazyky atp.), přístup ke kapitálu pro financování exportu atp. MSP však tvoří jakési jádro ekonomiky kaţdé země, neboť největší část podnikatelů podniká právě touto formou. MSP jsou významným zaměstnavatelem, daňovým plátcem a tedy motorem a stabilizátorem ekonomiky. Lze 9
Exportní strategie pro období 2006-2010, strana 19
14
dokonce vysledovat jistou přímou úměru mezi zdravím a kvalitou MSP a celkovým stavem ekonomiky země – daří-li se MSP, daří se i ekonomice jako celku a naopak. Účinnou hospodářskou politikou vůči MSP lze vhodně podpořit hospodářství země jako celku. Ne všechny MSP jsou však svým potenciálem schopné exportu. Proto se exportní strategie zaměřuje především na ty konkurenceschopné, které tento potenciál mají. Na MSP se zaměřují především následující projekty a sluţby: profesionální asistence pro exportéry, podpora vývozu sluţeb, rozvoj vývozních aliancí, rozšíření finančních sluţeb, zákaznické centrum pro export, exportní akademie. Výdaje státního rozpočtu na realizace Exportní strategie Exportní strategie také podrobně kvantifikuje výdaje státního rozpočtu na svoji realizaci. Tyto výdaje ukazuje následující tabulka:
Tabulka č. 3: Kvantifikace výdajů státního rozpočtu na realizaci exportní strategie (mil. Kč)
Kvantifikace výdajů státního rozpočtu na realizaci exportní strategie na období 2006 – 2010 (mil. Kč) Dotace ztrát ČEB
2006 889
2007 987
2008 1000
2009 1000
2010 1000
Soft loans
300
500
800
1000
1000
CzchTrade
279
306
336
367
400
Výstavy a veletrhy
220
230
240
250
250
MPO
110
160
210
240
260
MZV
340
400
410
410
420
Celkem
2138
2574
2996
3267
3330
% SR 0,22 0,23 0,24 0,24 Zdroj: Exportní strategie ČR pro období 2006-2010, strana 67
0,22
OEÚ ZÚ, z toho:
Legenda: % SR = podíl v rámci státního rozpočtu
15
Projekty exportní strategie Novým prvkem exportní strategie ve srovnání s Koncepcí proexportní politiky 2003-2006 je metodika podpory exportu projektovou formou. Exportní strategie definuje 12 klíčových projektů, jejichţ naplnění sleduje. Projekty jsou definovány průřezově s cílem koordinovaného a transparentního financování a kontroly. Finanční prostředky jsou alokovány konkrétně na adresné projekty s jasně definovaným cílem, harmonogramem, rozpočtem, garantem atp. Jako kontrolní orgán je určena Česká rada na podporu exportu a investic. Exportní strategie definuje následujících 12 projektů:
Usnadňování podmínek obchodu Cílem je zvýšení aktivní obchodní politiky ČR a větší angaţovanost ČR a jejích představitelů na mezinárodním poli, ať jiţ uvnitř EU v rámci jednotného vnitřního trhu a společné obchodní politiky, tak i navenek vůči třetím zemím.
Působení na klíčových trzích Úkolem projektu je identifikace a průběţná aktualizace klíčových trhů pro export a investice. Exportní strategie tyto trhy rozdělila na země tzv. prioritního zájmu a země tzv. zvláštního významu. Pro všechny prioritní země10 jsou vypracovány samostatné strategie na prosazování obchodně-ekonomických zájmů. Za země zvláštního významu jsou povaţovány země EU.
Budování kvalitní značky ČR ve světě Tento projekt vychází z postavení České republiky jako vyspělé středoevropské země, člena EU. Cílem je další zlepšení pozitivní informovanosti o ČR v zahraničí a tím zvýšení moţností českých exportérů. Projekt navazuje na aktivity v rámci „Koncepce jednotné prezentace ČR v zahraničí“, kterou naplňuje MZV11.
10
Exportní strategie stanovila v první fázi 18 prioritních zemí: Argentina, Brazílie, Bulharsko, Čína, Egypt, Chile, Chorvatsko, Indie, Kanada, Mexiko, Rumunsko, Rusko, Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Srbsko a Černá Hora, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. 11 Vláda ČR Koncepci schválila v lednu 2005.
16
Účinná asistence pro exportéry – „Vítězný tým“ Projekt účinné asistence pro exportéry si klade za cíl poskytovat firmám profesionální, efektivní a účinnou asistenci. Hodlá proto prohloubit profesionální sluţby pracovníků státu - „lidí na svém místě“ - v zahraniční na všech úrovních.
Zvýšení vývozu sluţeb Asistence ze strany státu na podporu vývozu sluţeb je v exportní strategii absolutní novinkou a vychází z trendu tzv. internacionalizace sluţeb, neboť v meziročním srovnání v současnosti dosahuje právě export sluţeb nejvyšších nárůstů. Sluţby se aţ dosud uplatňovaly spíše na trzích národních, dosavadní exportní podpora byla orientována především na výměnu zboţí12. Nicméně bylo prokázáno, ţe právě vysoký podíl sluţeb na tvorbě HDP je důkazem vyspělé ekonomiky.
Zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí Opět se jedná o absolutní novinku oproti minulým strategiím a koncepcím. Myšlenka podpory přímých investic a akvizic do zahraničí vychází z předpokladu, ţe s růstem cen vstupů do výroby klesne zahraniční cenová konkurenceschopnost českého zboţí (výhoda, kterou ČR měla v první fází reformy české ekonomiky po pádu ţelezného opony). Aţ dosud byla ČR spíše příjemcem investic ze zahraničí, české firmy nedisponovaly dostatečným kapitálem pro vlastní investice v zahraničí. Tato situace se nyní mění a je třeba na ni pruţně reagovat.
Rozvoj vývozních aliancí Cílem je podporovat takové exportní aktivity, při kterých se firmy spojují do větších účelových celků – tzv. vývozních aliancí. Jejich vznik sniţuje náklady na proniknutí na zahraniční trhy, kterými jsou kupříkladu náklady na marketing, prezentaci, sdílení technologií, externí dodavatele, specializované sluţby aj.
12
Obtíţnost exportu sluţeb spočívá v jejich specifiku, kdy jejich většina je vázána na osobu poskytovatele sluţby a na fakt, ţe sluţby nelze „vyrábět na sklad“ a transportovat. Export sluţeb je tedy mnohem více neţli export zboţí závislý na volném pohybu osob a efektech s ním souvisejících. Exportu sluţeb v rámci EU do značné míry prospělo přijetí evropské Směrnice o službách na vnitřním trhu.
17
Nový systém sluţeb státu pro export Jedná se o nový přístup státu ke sluţbám na podporu exportu, projekt předpokládá vybudování manaţerského systému řízení těchto sluţeb. Sluţby státu si kladou za cíl profesionalizaci a růst celkové kapacity pro české firmy (minimálně 40-50 % celkové disponibilní doby pracovníků v zahraničí), jakoţ i lepší koordinaci a jasnější rozdělení činností mezi jednotlivé subjekty. Projekt vychází z myšlenky, ţe stát je zde sluţebník a firma zákazník.
Zákaznické centrum pro export Opět se jedná o zcela novou sluţbu v exportní strategii. Veškeré informace týkající se nabídky všech účastníků sluţeb státu na podporu exportu jsou zveřejněny na internetovém portálu www.BusinessInfo.cz. Jedno kontaktní místo značně zjednodušuje přístup firem k informacím a současně zlepšuje moţnosti pro zpětnou vazbu klientů v reakci na nabídku sluţeb státu.
Síť pro export Projekt navazuje na projekt „Nový systém sluţeb státu pro export“, hlavním nástrojem je téţ internetový portál www.BusinessInfo.cz. Cílem je snazší dostupnost kvalitních aktuálních informací o dění v zahraničí a v regionech ČR prostřednictvím výše uvedeného portálu.
Rozšíření finančních sluţeb pro český export Jedná se o klíčový projekt, neboť kvalitní a dostatečné financování je základem úspěchu kaţdého podnikatelského záměru. Cílem projektu je rozšířit dostupnost financování českého exportu zboţí, sluţeb a investic. Projekt si dal za úkol rozšíření dosavadních sluţeb finančních institucí EGAP a ČEB.
Exportní akademie Jedná se o jeden z klíčových projektů z hlediska významu pro ekonomickou diplomacii. Jeho účelem je zvyšování informovanosti a exportní gramotnosti všech účastníků exportního procesu. V případě podnikatelských subjektů se jedná o přenos exportního know-how a zkušeností formou specializovaných informativních a konzultačních seminářů
18
pořádaných organizacemi, které mají ke konkrétní problematice nejblíţe. Zvláštní zřetel je brán na organizaci seminářů v regionech. Součástí exportní akademie, která je významnou právě z hlediska výkonu ekonomické diplomacie, je pak důsledné zaškolování pracovníků obchodně-ekonomických úseků zastupitelských úřadů ČR (OEÚ ZÚ) a zahraničních kanceláří (ZK) agentury CzechTrade před jejich výjezdem do zahraničí. Cílem je, aby kaţdý pracovník, který byl vybrán pro sluţbu v zahraničí, byl před svým výjezdem do teritoria maximálně teoreticky i prakticky připraven.
19
2 Ekonomická diplomacie – klíčový prvek exportní strategie ČR Tato kapitola se věnuje zhodnocení realizace exportní strategie. Vychází jednak z oficiálních a veřejně dostupných zdrojů, ale především z poznatků z vlastní praxe autorky a rozhovorů s kolegy na MZV. Podkapitola 2.1. shrnuje průběţná hodnocení plnění exportní strategie za jednotlivá období, která byla předloţena vládě ČR. Podkapitola 2.2. hodnotí jednotlivé projekty za celé období let 2006-2010 se zvláštním zřetelem k činnosti MZV v této oblasti.
2.1 Výsledky hodnocení plnění exportní strategie Exportní strategie předepisuje zpracovateli – tedy MPO -
předkládat vládě ČR pro
informaci pravidelná průběţná vyhodnocení její realizace. V mezidobí byla zpracována průběţná hodnocení plnění exportní strategie. Jednotlivá průběţná hodnocení jsou popsána v dalším textu. Hodnocení jednotlivých projektů exportní strategie v rámci průběţného hodnocení se tato pasáţ nevěnuje, soustředí se pouze na průběţná exekutivní plnění.
Hodnocení exportní strategie za roky 2006-2007 Cíle exportní strategie byly ve sledovaném období v zásadě plněny. I přes technickou nemoţnost přesně vyčíslit konkrétní dopady strategie na růst českého exportu je patrné, ţe strategie přispěla k tomu, ţe v roce 2006 i v období prvních 9 měsíců roku 2007 vzrostl český vývoz o 14,6%, resp. 15,9% v porovnání s předcházejícím obdobím. Dokonce i v porovnání s výší HDP (+ 6,4) byl růst exportu vysoký. Zvýšil se také podíl českého vývozu na světovém vývozu (na 0,8%). Pokud by i v následujících letech rostl vývoz takovým tempem, byl by cíl exportní strategie zvýšit hodnotu exportu zboţí na jednoho obyvatele dosaţen ještě před koncem období, pro které byla strategie připravena. Další potenciál růstu je ovšem ovlivněn nejen aktivitami našich exportérů, ale také ekonomickou „formou“ zahraničních odběratelů, neboť ani kvalitní výrobek nemůţe uspět na trhu, kde není poptávka v důsledku ekonomických potíţí. To jsou vlivy, se kterými musí kaţdý exportér počítat, rizika, která sám v podstatě nemůţe ovlivnit. Také podíl vývozu sluţeb
20
v rámci souhrnu exportu se výrazně zvýšil, v čemţ je třeba spatřovat schopnosti českých exportérů hledat nové příleţitosti pro vývoz. Právě export sluţeb má stále vysoký vývozní potenciál, je dobré se na jeho podporu dlouhodobě zaměřit. 13 Je nade vší pochybnost, ţe k růstu exportu docházelo v důsledku otevřenosti české ekonomiky, jeţ se ještě více otevírala po přistoupení ČR do EU. České firmy dokázaly vyuţít jednotného vnitřního trhu EU ke zvýšení konkurenceschopnosti
a zkvalitnění
výrobků a sluţeb tak, aby mohly na zahraničních trzích úspěšně soutěţit. Tak, jak si exportní strategie předsevzala, byly vypracovány strategické materiály k prosazování obchodně ekonomických zájmů pro všechny prioritní země (Argentina, Brazílie, Bulharsko, Čína, Egypt, Chile, Chorvatsko, Indie, Kanada, Mexiko, Rumunsko, Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam). Právě díky státní podpoře exportu se podařilo zorganizovat účast českých firem na 72 mezinárodních výstavách a veletrzích v 35 zemích (v roce 2006), resp. na celkem 73 ve 39 zemích (v roce 2007)14. Pozitivní trend nastal v přístupu jednotlivých sloţek státní podpory exportu k zákazníkovi – tedy firmě, která potřebuje asistenci. Pracovníci obchodně-ekonomických úseků českých zastupitelských úřadů více času neţli dříve věnují konkrétním potřebám českých firem, část kapacity obchodně ekonomických diplomatů byla přesunuta do zemí s vysokým potenciálem pro růst obchodní spolupráce (jako např. Čína či Indie). Agentura CzechTrade otevřela další kanceláře a to v Mexico City, Dubaji, Chengu a Ho Či Minově Městě. Sluţby všech „hráčů“ byly sjednoceny v rámci publikace Export v kostce15, která exportérům v rámci jednoho dokumentu poskytuje informace o celé škále sluţeb státu v oblasti podpory exportu. Činnost zahájila telefonní linka Zelená linka pro export a webový portál www.BusinessInfo.cz. Ke zkvalitnění sluţeb dochází také díky novému manaţerskému přístupu k řízení jednotlivých sloţek státu pro podporu exportu, kdy všechny zahraniční kanceláře (CzechTrade a většina OEÚ ZÚ) pouţívají pro plánování a
13
Exportní strategie ČR pro období 2006-2010: Zpráva o průběţném plnění za období 2006-2007: Exekutivní shrnutí, strana 3 14 Exportní strategie ČR pro období 2006-2010: Zpráva o průběţném plnění za období 2006-2007: Exekutivní shrnutí, strana 3 15 První vydání vyšlo v roce 2006, druhé v roce 2007.
21
vyhodnocování své činnosti metodu Balanced ScoreCard16. I přes úsilí při změně řízení existují však stále ještě značné rezervy. Ministři průmyslu a obchodu a zahraničních věcí se dohodli na ustavení České rady pro obchod a investice, jejímţ cílem je zlepšení spolupráce mezi státní správou a podnikatelskou veřejností. Svoji činnost také zahájila exportní akademie, která má za cíl jednak dále odborně vzdělávat obchodně ekonomické diplomaty či pracovníky CzechTrade, ale i napomáhat ve vzdělávání exportérů formou kurzů pro zájemce především z řad malých a středních podniků. Co se financování resp. pojišťování exportu týče, dále rostl objem prostředků poskytovaných prostřednictvím České exportní banky a Exportní garanční a úvěrové pojišťovací společnosti. Úspěchem exportní strategie je především fakt, ţe k pozitivním výsledkům přispěla bez potřeby nových rozpočtových prostředků (nikoliv ţádných, ale ne vyšších neţli v minulosti), tzn. jen díky zvyšování efektivnosti a vyuţívání dostupných zdrojů.
Hodnocení exportní strategie za rok 2008 Rok 2008 přinesl do světové ekonomiky krizi, která z počáteční finanční přerostla aţ v krizi hospodářskou. Česká republika nezůstala stranou, neboť pro svoji otevřenost je právě česká ekonomika značně ovlivňována vlivy ze zahraničí. Světová ekonomika zaznamenala propad své výkonnosti. Nejinak tomu bylo u České republiky, tento trend přetrval aţ do roku 2009 a je jen otázkou, zda v roce 2010 světová ekonomika opět nastartuje směrem k opětovnému růstu. Proto i český vývoz zaznamenal pokles, neboť poptávka v zahraničí se vlivem krize sníţila. Otevřená ekonomika nemá proti trendům přicházejícím ze zahraničí takřka ţádnou imunitu. Koncem roku 2008 český export zaznamenal největší propad od roku 2004. Obchodní bilance i přesto skončila přebytkem ve výši 67,2 mld. Kč17. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU si tak český export i přes 16
“Balanced ScoreCard“ je způsob strategického řízení firmy. Jeho základem je strategická mapa. Ta stanoví celkovou vizi, pro jejíţ naplnění je třeba splnit základní strategická cíle rozdělené do tzv. perspektiv. Pracovníci mají přesně stanoveny úkoly, které přispívají k naplnění jednotlivých cílů, které jsou součástí perspektivy a tím konkrétně přispívají k naplnění vize. BSC přináší do firemní strategie řád, díky kterému má vedení firmy snazší kontrolu při řízení pracovníků a snáze zhodnotí naplnění stanovené vize. 17 Viz Tabulka č. 1 - Zahraniční obchod České republiky v letech 1989-2009
22
turbulentní ekonomické klima vedl v roce 2008 poměrně dobře. Lze jen doufat, ţe je to i díky aktivní politice státu při podpoře exportu. V oblasti vytváření nových příleţitostí pro podnikatele na zahraničních trzích byla ČR v roce 2008 velmi aktivní. Uskutečnila se řada návštěv vysokých ústavních činitelů doprovázených podnikatelskými misemi Hospodářské komory ČR (HK ČR) a Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPD ČR). Mezi navštívené země patřila například Arménie, Brazílie, Chile, Egypt, Francie, Chorvatsko, Indie, Izrael, Kanada, Kazachstán, Peru, Rusko, Sýrie, Turecko, USA, Vietnam a další. Výsledkem návštěv bylo navázání dalších obchodních vztahů a rozpracování nových kontraktů. Ve zmiňovaném roce 2008 téţ vstoupily v platnost mnohé bilaterální smlouvy v oblasti obchodu, např. Dohoda o hospodářské spolupráci s Albánií, Indonésií, Jihoafrickou republikou, Dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci s Brazílií, Peru aj. Rozpracovány byly mnohé další dohody a smlouvy. V ČR byly organizovány desítky akcí zaměřených na propojování českých a zahraničních firem, pro 19 prioritních zemí byl realizován „Koncept působení na jednotlivých trzích“ a byl vytvořen návrh metodiky pro aktualizaci seznamu prioritních zemí. České firmy byly reprezentovány na mezinárodních výstavách a veletrzích, jichţ bylo v roce 2008 realizování celkem 79 ve 34 zemích18, v oblasti poskytování sluţeb exportérům byla zavedena velká řada novinek, které byly sjednoceny a prezentovány v publikaci „Export v kostce“, jejíţ 3. ročník v roce 2008 vyšel. V roce 2008 zahájila svoji činnost Česká rada pro obchod a investice, která představuje poradní a koordinační orgán vlády pro otázky obchodu a investic. V oblasti financování došlo ke zkvalitnění sluţeb EGAP a k nárůstu financování z prostředků ČEB a byla připravena opatření směřující ke zvýšení kapitálové síly ČEB a EGAP. Zisk EGAP dosáhl v roce 2008 částky bezmála 625 milionů korun, zisk ČEB v daném roce dosáhl částky 195 milionů korun (jak uvádí www.FinWeb.iHned.cz).
18
Exportní strategie ČR pro období 2006-2010 – Zpráva o průběţném plnění v roce 2008 Exekutivní shrnutí, strana 4
23
2.2 Hodnocení jednotlivých projektů Následující podkapitola se věnuje hodnocení jednotlivých projektů z pohledu činnosti Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Usnadňování podmínek obchodu
Tento projekt je zaměřen především na odbourávání překáţek obchodu, podporu další liberalizace obchodu, posilování konkurenceschopnosti českých firem a vytváření podmínek pro jejich snazší pronikání na zahraniční trhy. MZV,
konkrétně
jeho
útvary
zabývající
se
problematikou
Evropské
unie
a
mnohostranných ekonomických vztahů, ve spolupráci s dalšími ekonomickými resorty (především MPO), se podílí na výkonu české administrativy vůči příslušným zahraničním institucím a organizacím. Diplomaté MZV se účastní pravidelných jednání jejich pracovních orgánů. Konkrétně se jedná o fóra a jednání na půdě těchto institucí: Evropská unie Výbor pro otázky článku 20719 pro společnou obchodní politiku – problematika liberalizace světového obchodu, obchodu s textilem, ocelí, banány atp., Rada pro vnější vztahy EU - jednání kupříkladu o bilaterálních dohodách mezi EU a třetími zeměmi na poli obchodu a hospodářské spolupráce – Čína, Indie, Kanada, ASEAN atd. Mezinárodní ekonomické organizace OSN - zasedání a jednání v rámci ECOSOC, ILO, FAO, UNIDO aj., WTO - dlouhodobě probíhající jednání o liberalizaci světového obchodu v rámci tzv. rozvojového programu z Dohá, OECD - agenda v rámci spolupráce mezi členy, MMF a SB - agenda vyplývající ze členství ČR v instituci. V rámci těchto agend je role MZV především koordinační. Tato funkce vyplývá z pozice MZV jakoţto koordinátora všech vnějších vztahů ČR, tedy i ekonomických. MZV tak pomáhá koncipovat vnější ekonomické vztahy tak, aby byly v souladu se zahraniční
19
Dříve „Výbor 133“, změna nastala v souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost.
24
politikou ČR jako celkem. Typickým příkladem je limitovaná ekonomická spolupráce se zeměmi, které dlouhodobě porušují lidská práva (např. embargo vůči Kubě). Nezastupitelná role MZV spočívá také v tom, ţe spravuje a řídí síť českých zastupitelských úřadů v zahraničí, diplomaté jednotlivých ZÚ zde plní roli kontaktních osob, účastní se zasedání v místě působnosti a pravidelně informují ústředí o aktuálním dění v oblasti. Pracovníci obchodně-ekonomických úseků mj. monitorují veškeré překáţky obchodu a nekalé praktiky uplatňované vůči českým firmám. Role MZV v tomto projektu není ničím novým, česká diplomacie ji vykonává dlouhodobě. Otázkou zůstává kvalita výkonu této role MZV, coţ klade důraz především na kvalifikaci a kvalitní přípravu obchodně-ekonomických diplomatů. Dalším otazníkem je, zda má MZV ve smyslu tohoto projektu zintenzívnit komunikaci s českou podnikatelskou sférou, coţ je primárně rolí MPO.
Působení na klíčových trzích
Projekt je zaměřen na stanovení prioritních zemí, které pro české firmy znamenají klíčové trhy pro export a investice. Ambicí je efektivní koordinace a vyuţití synergických efektů proexportních aktivit vůči vybraným teritoriím. Průběţně je seznam prioritních zemí pro prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v daném teritoriu aktualizován. V roce 2009 došlo k redukci počtu prioritních zemí z původních 19 na nynějších 12. Státy Evropské unie jsou automaticky povaţovány za prioritní trh. Cílem jsou flexibilně stanovované priority a koordinované proexportní akce v teritoriu. Role MZV v tomto projektu se nepředpokládala a je tedy pouze zprostředkovaná, a to prostřednictvím pracovníků obchodně-ekonomických úseků na zastupitelských úřadech ČR v zahraničí. Zejména ti působící v teritoriích zařazených mezi priority se aktivně podílejí na realizaci vypracovaných plánů proexportních akcí a aktivit. To vyţaduje aktivní spolupráci a intenzívní komunikaci s představiteli firemní a podnikatelské sféry. Proto tito pracovníci musí disponovat patřičnou kvalifikací, znalostmi a zkušenostmi tak, aby mohli být účinně nápomocni českým firmám při jejich aktivitách v zahraničí. MZV při své kaţdodenní práci respektuje skutečnost, ţe vybraná teritoria patří mezi obchodněekonomické priority ČR. Tato skutečnost je zohledňována při výkonu české zahraniční politiky.
25
Určitým nedostatkem tohoto projektu je to, ţe není jednoznačně specifikováno, co znamená přidělení statutu „prioritní země“ a „klíčový trh“. Znamená to automaticky navýšení počtu obchodně-ekonomických diplomatů v teritoriu nebo minimálně stanovený počet oficiálních účastí na veletrzích a výstavách v teritoriu nebo počet vrcholových návštěv do teritoria nebo počet obchodních a podnikatelských misí apod.? Téţ je třeba zmínit fakt, ţe česká diplomacie, stejně jako celá veřejná správa, musí respektovat rovné zacházení vůči všem daňovým poplatníkům - tj. vůči všem firmám a podnikatelům - a není tedy moţné poskytovat rozdílný servis podle toho, zda má firma zájem proniknout na trh aktuálně stanovené prioritní nebo neprioritní země. Nemalým otazníkem také je, zda má stát alokovat prostředky na podporu a asistenci tam, kde obchod úspěšně běţí s cílem jej zvýšit, nebo naopak tam, kde se obchod nedaří s cílem jej nastartovat a rozvíjet. Na počátku projektu bylo navýšení počtu prioritních zemí bráno jako přínos, zatímco v průběhu realizace tohoto projektu došlo k jejich výraznému sníţení.
Budování dobrého jména ČR v zahraničí
Projekt s původním názvem „Budování kvalitní značky ČR ve světě“ vychází z kontur „Koncepce jednotné prezentace ČR v zahraničí“20 a zaměřuje se na celkovou prezentaci ČR v zahraničí včetně její firemní a podnikatelské sféry. Cílem projektu je zvýšit povědomí o České republice a aktivně vylepšit její obraz tak, aby byla vnímána jako spolehlivý partner pro obchodní a investiční spolupráci. Nosným nástrojem tohoto projektu je realizace českých oficiálních účastí na výstavách a veletrzích v zahraničí, coţ je v gesci MPO. Koncepce těchto oficiálních účastí se průběţně aktualizuje, a to podle zájmů, poţadavků a potřeb české podnikatelské veřejnosti. Role MZV při realizaci tohoto projektu je významná, protoţe jako resort má primárně v gesci právě agendu zahraniční prezentace. Odbor pro kulturu, komunikaci a prezentaci spolu se zvláštním velvyslancem pro krajanskou problematiku jsou těmi útvary MZV, které v úzké spolupráci s ostatními zainteresovanými resorty a institucemi (Ministerstvo kultury, vládní agentura CzechTourism) vykonávají agendu zahraniční prezentace. MZV má také velmi praktický nástroj pro výkon této agendy v podobě činnosti Českých center, která jsou příspěvkovou organizací MZV a disponují vlastní sítí zastoupení v zahraničí. Na základě dohody mezi MZV a Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) jsou zahraniční 20
Dokument „Koncepce jednotné prezentace ČR v zahraničí“ byl schválen vládou ČR v lednu roku 2005.
26
kanceláře agentury CzechTourism tam, kde to je moţné, umisťovány v rámci Českého centra, přičemţ tyto dvě instituce působí z jednoho místa a navenek společně. To umoţňuje lepší spolupráci se zastupitelským úřadem a přináší to celou řadu synergických efektů při jednotné prezentaci vůči cílovým skupinám v daném teritoriu. V době zahájení projektu působil na MZV samostatný odbor zahraniční prezentace, coţ umoţňovalo lepší profilaci agendy v rámci činnosti MZV. V mezidobí došlo k začlenění této agendy do útvaru zabývajícího se agendou kulturních vztahů a krajanské problematiky. V poslední době je význam přikládán také otázkám veřejné diplomacie, nicméně tato agenda není na MZV zatím dostatečně profilována. V rámci své činnosti MZV podpořilo řadu akcí v zahraničí, postupem času se osvědčily akce typu „Český den“ v daném teritoriu. Jedná se o multifunkční prezentační aktivitu, která probíhá i několik dní většinou v metropoli dané země a která je zaměřena na prezentaci v oblastech kultury, cestovního ruchu, gastronomie a samozřejmě byznysu. Projekt od svého počátku počítal také s vyuţitím zahraniční rozvojové spolupráce k budování dobrého jména ČR v zahraničí a k pronikání českých firem na trhy příslušných zemí. Agenda zahraniční rozvojové spolupráce spadá do gesce MZV a mělo by být tedy automatické, ţe aktivity na tomto poli jsou prostřednictvím zastupitelských úřadů prezentovány s cílem vytvářet pozitivní image ČR.
Účinná asistence pro exportéry
Projekt si klade za cíl další profesionalizaci a zefektivnění asistence a sluţeb ze strany státu ve prospěch českých firem. Mezi hlavní cíle projektu patří aktivní působení subjektů v zahraničí a poskytování informací o dění na daném trhu. Důraz je kladen především na důslednou koordinaci činnosti jednotlivých subjektů státu působících v zahraničí i doma. Ambicí je poskytovat účinnou, trţně orientovanou a firmami vyhledávanou asistenci firmám při jejich vstupu a rozvoji podnikání na zahraničních trzích. Významným nástrojem tohoto projektu je informační portál www.BusinessInfo.cz. Pro potřeby firem je pravidelně aktualizován manuál „Export v kostce“, který podnikatele informuje o nabídce sluţeb státu na podporu exportu. Zapojení MZV do tohoto projektu je především prostřednictvím ZÚ a jejich obchodně ekonomických úseků. Mezi hlavní náplň činnosti OEÚ patří zabezpečení kvalitního informačního servisu o dění v teritoriu formou průběţného ekonomického zpravodajství 27
zasílaného do ústředí a formou tzv. „Souhrnné teritoriální informace o teritoriu“, kterou OEÚ pololetně aktualizuje. Mimoto kaţdý ZÚ provozuje jako další zdroj informací pro české podnikatele vlastní webovou stránku, kde je vymezen prostor pro informace týkající se obchodu a ekonomiky. Větší část zpravodajství z OEÚ je umisťována také na výše uvedený portál www.BusinessInfo.cz. K nezastupitelné roli MZV, konkrétně českých velvyslanců, patří účinné prosazování a hájení českých ekonomických zájmů v daném teritoriu. Z titulu své funkce mají totiţ usnadněn přístup ke „správným místům“ a mohou tak účinně lobovat za zájmy českých firem. V případech, kdy v teritoriu působí vedle ZÚ další subjekty, jako kupříkladu CzechTrade, Česká centra, CzechTourism a CzechInvest, je velmi důleţité činnost těchto subjektů koordinovat tak, aby nepůsobily duplicitně nebo dokonce kontraproduktivně. Tato koordinační role přísluší ZÚ a jeho vedoucímu, který tuto roli zpravidla deleguje na vedoucího OEÚ. Určitým slabým místem je, ţe tato koordinace není blíţe specifikována a institucionalizována a je často vnímána pouze formálně. Řešením by mohlo být vymezení subordinace či stanovení jasných pravidel. Snazší koordinace se vykonává tehdy, pokud subjekty působí na jedné adrese. Pod hlavičkou optimalizace zahraniční sítě se jiţ řada případů slučování kapacit v zahraničí uskutečnila. Přesto však není moţné hovořit o koncepčním řešení. V rámci zintenzivnění komunikace mezi firemní sférou a představiteli státu pořádá MPO pravidelně v ČR odborné semináře zaměřené na obchodní, podnikatelské a investiční příleţitosti v daném teritoriu. Těchto setkání se automaticky účastní obchodní radové, kteří jsou po vlastní prezentaci na semináři k dispozici firmám pro individuální schůzky a řešení konkrétních kauz. Do tohoto projektu byl v roce 2008 včleněn původně samostatný projekt „Zákaznické centrum pro export“. Projekt od prvopočátku předpokládal jako gestora i realizátora MPO, bez jakéhokoliv zapojení MZV.
28
Zvýšení vývozu sluţeb
Projekt je zaměřen na zvýšení podílu exportu sluţeb na celkovém exportu. Mezi základní oblasti projektu patří podpora liberalizace obchodu se sluţbami na vnitřním trhu EU i na trzích mimo EU, poskytování odborné podpory podnikatelům při exportu sluţeb a prezentace konkurenceschopných poskytovatelů sluţeb na zahraničních trzích. Projekt je reakcí na trend světového obchodu v podobě navyšování podílu obchodu se sluţbami. Zároveň je reakcí na změny ve strukturách národních ekonomik vyspělých zemí, u kterých stále více dominuje význam terciálního sektoru a těch odvětví ekonomiky, které realizují vyšší přidanou hodnotu. Role MZV v tomto projektu je poměrně nízká, jeho zapojení je opět prostřednictvím obchodně ekonomických úseků ZÚ. Jeho pracovníci mají ve smyslu projektu za úkol poskytovat asistenci existujícím a potenciálním exportérům sluţeb. Česká centra jakoţto příspěvková organizace MZV aktivně spolupracují s agenturou CzechTourism v oblasti propagace ČR z pohledu cestovního ruchu a realizují aktivity na podporu především incomingové turistiky.
Zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí
Záměrem projektu je zvýšení objemu přímých investic a akvizic českých firem do zahraničí. Podpora se předpokládá ve formě prezentace a lobování za zájmy českých firem, poskytování účinné asistence zejména formou poradenství a zprostředkování adresných informací. Projekt reaguje na změněnou situaci v české ekonomice, ve které byl dosud důraz kladen primárně na příliv přímých zahraničních investic, protoţe česká ekonomika byla podkapitalizovaná. České firmy jsou nuceny se pohybovat v mezinárodním trţním prostředí a je pro ně realitou hledat další moţnosti působení v zahraničí a to například formou expanze svých podnikatelských a investičních aktivit do zahraničí. Role MZV u tohoto projektu je prostřednictvím obchodně ekonomických úseků ZÚ. Obchodní diplomaté mají za úkol identifikovat investiční příleţitosti v teritoriu svého působení a monitorovat konkurenční investiční aktivity subjektů z třetích zemí. Samozřejmostí je poskytování účinné asistence českým investorům, kteří na trh pronikají nebo na něm jiţ působí.
29
Rozvoj vývozních aliancí
Tento projekt předpokládá vyuţití synergických efektů společného působení na zahraničních trzích formou účelového vytváření vývozních aliancí podle oborového a sektorového zaměření. V současné době je takto evidováno přes 130 firem sdruţených ve více neţ 20 vývozních aliancích. Jedná se kupříkladu o oblasti informačních technologií, průmyslového designu, zařízení pro těţbu a úpravu nerostných surovin, vodního hospodářství a technologií úpravy vody, o sklářskou a keramickou výrobu aj. Původní záměr získat na projekt zdroje z prostředků EU se nepodařilo naplnit, protoţe příslušné unijní orgány koncept podpory činnosti vývozních aliancí neakceptovaly s poukazem na nedovolenou podporu, která dle jejich interpretace narušuje volnou hospodářskou soutěţ. Nicméně projekt je i tak realizován z českých prostředků, které jsou alokovány v rámci rozpočtu agentury CzechTrade. Projekt ţádnou roli MZV nepředpokládal. OEÚ ZÚ však poskytují asistenční podporu ve formě poradenství a součinnost při marketingových a PR aktivitách jednotlivých aliancí v zahraničí, a to především v zemích, kde agentura CzechTrade nemá svoji zahraniční kancelář.
Nový systém sluţeb státu pro export
Projekt si klade za cíl zkvalitnění fungování státu, resp. jednotlivých jeho institucí v oblasti podpory exportu a proexportních aktivit. Prioritou projektu je zefektivnění systému a jeho mechanismu na poskytování vládní podpory v oblasti vnějších ekonomických vztahů. Zlepšení a zefektivnění má být dosaţeno účinnější koordinací činností jednotlivých subjektů veřejné správy, které v oblasti podpory exportu působí. Klíčovým výstupem projektu je společná nabídka sluţeb státu v oblasti podpory exportu. MZV je společně s MPO gestorem tohoto projektu. Jeho role spočívá v aktivním zapojení do realizace projektu jak na úrovni ústředí, tak především prostřednictvím jednotlivých ZÚ. V ústředí se příslušné útvary MZV účastní jednání o dalším zefektivnění modelu ekonomické diplomacie, o úkolech a aktivitách OEÚ, o optimalizaci sítě OEÚ a dalších otázkách spojených s ekonomickou diplomacií. Zástupce MZV (na úrovní náměstka ministra) se účastní zasedání České rady pro obchod a investice, kde prezentuje pozice a
30
stanoviska resortu. MZV má však v tomto poradním orgánu pouze jednoho zástupce z celkových devatenácti. Vybraní pracovníci MZV (pracovníci odboru dvoustranných ekonomických vztahů a jednotlivých teritoriálních odborů) mají přístup do sdíleného informačního prostoru (SINPRO) a podílejí se tak na sestavování a realizaci ročních plánů činnosti OEÚ na jednotlivých ZÚ. Prostřednictvím ZÚ je MZV zapojeno formou řízení vedoucích ZÚ a potaţmo jejich podřízených – tj. obchodních diplomatů. Ti jsou aktivními přispěvovateli do systému SINPRO, jejich kaţdodenní povinností je zaznamenávat informace o hospodářském dění v teritoriu, o svých konkrétních aktivitách, všech schůzkách a jednáních, o veškerých kontaktech ze strany českých firem atd. Stejnou povinnost mají všichni aktéři systému SINPRO tj. pracovníci CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism, Českých center, a to v ústředí i v zahraničí. Tento systém umoţňuje na principu on-line databáze všem jeho aktérům disponovat aktuálními a relevantními informacemi pro svoje aktivity tak, aby se vyvarovali duplicit či kontraproduktivních kroků. Tento systém je dobrým krokem vpřed v oblasti řízení sluţeb státu pro export, nicméně určitou nevýhodou je pro všechny jeho přispěvovatele časová náročnost při jeho aktualizaci a vysoký počet subjektů do něho zapojených. V praxi musí kaţdý jednotlivý pracovník na kaţdodenní bázi systém prohlíţet, zjišťovat nové informace a přispívat do něj. Navíc je systém pouze informační a tedy nijak nenahrazuje systém řízení. Také je velmi náročné dodrţet jednotnou linii terminologie a obsahu, coţ můţe v praxi působit nevyváţeně. Proto dochází nakonec stejně k tomu, ţe příslušné subjekty jsou nuceny spolu komunikovat napřímo. Jednoznačnou nevýhodou tohoto systému je, ţe je určen pouze pro informování v rámci státních institucí a nikoliv pro firemní a podnikatelskou sféru. Ta je přitom primárně příjemcem sluţeb státu pro export, avšak tuto kapacitně náročnou aktivitu nevidí a přímo nevyuţívá. MZV se aktivně podílí na procesu optimalizace sítě OEÚ ZÚ a zahraničních kanceláří CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism.21 Tento proces pruţně reaguje na zájmy a poţadavky českých firem. Rozmístění státem placených pracovníků v zahraničí má být alokováno tam, kde je ho třeba z pohledu českého byznysu. Tento proces rovněţ postihuje
21
Přehled všech zahraničních zastoupení je uveden v příloze č. 2.
31
racionalizaci rozmístění českých subjektů v zahraničí, tj. snaţí se odbourávat duplicitní působení na jednom místě. Pro příklad lze uvést situaci, kdy ZÚ a OEÚ působí v hlavním městě (např. Haag/NL), zatímco CzechTrade má svoji kancelář v hospodářsky mnohem významnějším městě teritoria (např. Rotterdam/NL).
Síť pro export
Projekt si klade za cíl vybudovat jednotné místo pro informace z teritoria a zvýšení informovanosti o dění a exportních příleţitostech v jednotlivých zemích světa. Za základní zdroj informační sítě pro exportéry je povaţován portál www.BusinessInfo.cz. Při realizaci tohoto projektu se významná část aktivit věnuje hlavním směrům rozvoje tohoto portálu. Mezi klíčové oblasti portálu byly zařazeny zahraniční obchod, exportní příleţitosti, teritoriální informace (např. informace o zemi, státní podpoře exportu, financích a daních), nově téţ prioritní země a jednotná kontaktní místa. Role MZV u tohoto projektu je zprostředkována prostřednictvím OEÚ ZÚ, které pravidelně zasílají do ústředí aktualizované informace o dění v teritoriu. Řeč je především o průběţné aktualizaci souhrnných teritoriálních informací, jejichţ prostřednictvím jsou podnikatelé informováni o podmínkách vstupu a pronikání na trhy jednotlivých zemí. V průběhu realizace byla v podstatě dokončena tvorba jednotného designu internetových stránek jednotlivých ZÚ ČR, na všech je součástí menu kolonka Obchod a ekonomika, která na www.BusinessInfo.cz odkazuje. Je třeba zmínit, ţe MZV jiţ od 90. let provozuje internetový portál www.export.cz, který je spravován Českými centry a je vybaven odkazem na portál www.BusinessInfo.cz. Vzhledem k tomu, ţe ambicí projektu je vytvoření jednotného informačního místa, nabízí se otázka, zda není vhodnější za peníze českých daňových poplatníků provozovat pouze jeden kvalitní portál, který nabídne veškeré komplexní informace. Právě na toto jedno místo by měly směřovat veškeré informace z našich zahraničních zastoupení.
32
Rozšíření finančních sluţeb pro český export
Účelem projektu je rozšíření dostupnosti variabilních forem financování a pojištění exportu českého zboţí, sluţeb a investic. V rámci projektu jsou hledány cesty vedoucí k větší pruţnosti podpory exportních aktivit a ke zvýšení celkové kapacity pro export cestou zajištění odpovídajících zdrojů financování a rozšíření finančních sluţeb na jeho podporu. Projekt se týká především České exportní banky (ČEB) a Exportní a garanční pojišťovny (EGAP). Role MZV u tohoto projektu se nepředpokládá, MZV je do realizace zapojeno pouze z titulu vykonavatele akcionářských práv státu v ČEB a EGAP. Zástupce MZV je také členem dozorčích rad ČEB a EGAP, delegovaní pracovníci se účastní pracovních jednání obou
těchto institucí. Tím má MZV moţnost jejich činnost ovlivnit. Odbor
dvoustranných ekonomických vztahů MZV vypracovává v úzké součinnosti s příslušným ZÚ vyjádření ke konkrétním obchodním případům, tj. k ţádostem o exportní úvěr či garance.
Exportní akademie
Tento projekt se soustředí na vzdělávání v oblasti zahraničního obchodu a je realizován ve dvou rovinách. První rovinou je zlepšení exportní kompetence českých firem majících zájem o vývozní aktivity. Druhou rovinou je trvalý růst kvalifikace pracovníků státní správy, kteří působní v oblasti podpory exportu – obchodní diplomaté, pracovníci CzechTrade, pracovníci ekonomických resortů vlády, apod. Pro firemní klientelu, zejména pro malé a střední podniky, projekt v průběhu své realizace připravil několik vzdělávacích modulů: např. kurs minimum exportéra, kurs úspěšný exportér, firemní školení na zakázku, odborné semináře, teritoriální semináře či exportní konference. Pro veřejný sektor je v rámci projektu realizován například kurz obchodní diplomacie pro pracovníky OEÚ ZÚ ČR a zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest. Role MZV v tomto projektu je nepřímá a odehrává se v celé řadě aktivit. Vybraní řídící pracovníci MZV působí jako lektoři výše uvedených vzdělávacích programů. Předměty a tématiky související se zahraničním obchodem jsou začleněny téţ do výukového rámce
33
Diplomatické akademie MZV22, tedy se týkají všech diplomatů, nejen těch, kteří působí na obchodně ekonomických úsecích. Pro ty platí navíc podmínka, ţe všichni musí v rámci předvýjezdové přípravy absolvovat právě kurz exportní akademie.
22
Diplomatická akademie MZV (DA) je samostatný útvar v rámci struktury MZV a její vzdělávací program zodpovídá za vzdělávání diplomatických pracovníků MZV, které je podmínkou kariérního růstu.
34
3 Institucionální rámec ekonomické diplomacie 3.1 Charakteristika ekonomické diplomacie Termín ekonomická diplomacie se běţně vyskytuje při diskusích nad otázkami týkajícími se role, obsahu, cílů a nástrojů zahraniční politiky v oblasti ekonomiky. Pro její uvození nám dobře poslouţí definice doc. Judity Štouračové, podle které se jedná se o: „specifickou oblast, resp. součást diplomacie zaměřenou v širším pojetí na vytváření podmínek pro naplňování ekonomických zájmů státu v zahraničí, tedy naplňující ekonomický rozměr jeho zahraniční politiky ve vazbě na zapojování národní ekonomiky do ekonomiky světové, do procesů internacionalizace, integrace a ekonomické globalizace, v užším pojetí na podporu obchodních a investičních aktivit národních podnikatelských subjektů při jejich vstupu na zahraniční trhy, na lobování za jejich zájmy, na podporování aktivit a zájmů zejména zahraničních investorů o podnikání na českém trhu apod.“ (viz. J. Štouračová, Ekonomická diplomacie, strana 23-24). Je nezbytné, aby ekonomická diplomacie byla maximálně efektivní, neboť je jedním z předpokladů pro úspěch českých podnikatelských subjektů v zahraničí a tedy důleţitá pro další hospodářský růst České republiky. Předpokladem jejího účinného fungování je jasná vize a orientace, její účelné uspořádání a v neposlední řadě nutnost jejího vybavení dostatečnými zdroji. Zdroji ve smyslu nejen dostatečné kapacity finančních prostředků, ale i kvalifikovaných lidských zdrojů. Dále je klíčové, aby ekonomická diplomacie jako aktivní součást hospodářské politiky státu byla realizována v partnerství s podnikatelkou sférou a byla zaloţena na reálných potřebách ze strany českých firem po sluţbách státu. Aktivity v rámci ekonomické diplomacie mají být v ideálním případě výsledkem vzájemné komunikace mezi státem a firemním sektorem.
35
Jakým způsobem je uspořádána ekonomická diplomacie v České republice popisují následující podkapitoly.
3.2 Ministerstva Rozhodující roli ve výkonu agendy ekonomické diplomacie mají resorty ministerstva zahraničních věcí (MZV) a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a jejich činnost je definována tzv. Kompetenčním zákonem č. 2/1069 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Spolupráce mezi MZV a MPO je formálně zakotvena v následujících dvou dohodách:
Dohoda o spolupráci ministerstva zahraničních věcí a ministerstva průmyslu a obchodu v otázkách spojených se zabezpečováním zahraničně obchodní politiky, zahraničního obchodu a podpory exportu v činnosti zahraniční sluţby České republiky, podepsaná na úrovni ministrů v roce 1998 a upravena v roce 2000.
Dohoda ministerstva zahraničních věcí a ministerstva průmyslu a obchodu o koordinaci činností podřízených příspěvkových organizací, jejichţ aktivity se dotýkají zahraničně ekonomické činnosti, podepsaná na úrovni ministrů v roce 1999.
Pracovním orgánem, v jehoţ rámci probíhá koordinace a výkon spolupráce mezi MZV a MPO, je tzv. Stálá pracovní skupina, která jedná na úrovni náměstků ministrů obou resortů.
Ministerstvo zahraničních věcí ČR Podle příslušných pasáţí Kompetenčního zákona je ministerstvo zahraničních věcí ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky. V jejím rámci vytváří koncepci a koordinuje vnější ekonomické vztahy. MZV dále zejména koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahraničních vztahů a jim svěřených úsecích státní správy.
36
Koordinační role MZV v oblasti vnějších ekonomických vztahů je vykonávána především vůči ekonomickým resortům, a to pokud vykonávají v rámci své působnosti také činnosti a agendy mající zahraniční prvek. Jedná se o ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo financí, ministerstvo zemědělství, ministerstvo dopravy, ministerstvo ţivotního prostředí, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo práce a sociálních věcí. Agenda ekonomické diplomacie v ústředí MZV Agendou ekonomické diplomacie je na MZV pověřen samostatný útvar - odbor dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu (ODEV), který řídí ředitel. V rámci organizační struktury MZV je ODEV součástí sekce ekonomické spolupráce a zahraniční prezentace (SEP), která je řízena z úrovně vrchního ředitele sekce. Do této sekce spadají ještě odbor mnohostranných ekonomických vztahů (OMEV) a odbor pro kulturu, komunikaci a prezentaci (OKKP). Jak OMEV, tak OKKP se také podílejí na činnostech souvisejících s ekonomickou diplomacií23. Celá sekce čítá v současné době 44 pracovníků, z čehoţ ODEV má pracovníků 11. Sekce SEP spadá vţdy do kompetence jednoho z náměstků ministra, v současné době je to 1. náměstkyně ministra Ing. Helena Bambasová. Právě příslušný náměstek ministerstvo zpravidla zastupuje navenek v mnohých pracovních orgánech a ostatních institucích v rámci ekonomické diplomacie. Aktuální organizační struktura ministerstva zahraničních věcí je uvedena v příloze č. 1. Odbor dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu v současné době tvoří 11 pracovníků v rámci systemizace MZV. Tito pracovníci vykonávají agendu podle jednotlivých teritoriálních uskupení - například teritorium Asie, Afriky, Severní a Jiţní Ameriky, jednotlivých částí Evropy atp. Na kaţdodenní bázi ODEV úzce spolupracuje především s teritoriálními politickými odbory či s útvary jako například odbor rozvojové spolupráce (ORS) nebo odbory evropských politik (EUPOI a EUPOII). 23
Kupříkladu odbor OKKP je v rámci MZV zodpovědný za tvorbu a aktualizace webového portálu www.czech.cz. Jedná se de facto o oficiální doménu vlastněnou českým státem, která je vyuţívána jako nástroj prezentace ČR v jednotlivých oblastech (tedy i v oblasti ekonomiky a obchodu, vedle kultury, cestovního ruchu atp.). Portál, který je veden v několika světových jazycích, je veden myšlenkou, ţe jeho prostřednictvím lze vyhledat veškeré potřebné informace o ČR ze všech oblastí ţivota.
37
Mezi hlavní náplně činnosti ODEV spadá: pravidelný
monitoring
a
průběţné
vyhodnocování
ekonomického
zpravodajství ze zastupitelských úřadů ČR koncepčně-analytická činnost v oblasti vnějších ekonomických vztahů (např. podílení se na přípravě podkladových materiálů pro jednání vedení MZV a vrcholných představitelů státu) v rámci meziresortních vztahů zpracovává odborná stanoviska MZV (např. materiály pro jednání vlády ČR) aktivně se podílí na aktivitách souvisejících s ekonomickou diplomacií např. odborné semináře a workshopy pro podnikatelskou veřejnost za MZV je ODEV partnerem pro komunikaci s firemní sférou realizuje vlastní aktivity na podporu ekonomické diplomacie - především tzv. projekty na podporu ekonomické diplomacie24 podílí se na přípravě obchodně ekonomických diplomatů, kteří jsou vysíláni na české zastupitelské úřady v rámci MZV je hlavním partnerem pro OEÚ ZÚ a v rámci přidělených pravomocí se podílí na jejich řízení (např. vyhodnocuje plány činnosti OEÚ, monitoruje SINPRO atd.) Agenda ekonomické diplomacie na ZÚ ČR v zahraničí V rámci zahraniční sítě zastupitelských úřadů ČR působí celkem 103 vyslaných obchodně ekonomických diplomatů25, kteří tvoří tzv. obchodně ekonomické úseky velvyslanectví resp. generálních konzulátů. Těmto ekonomických diplomatům zpravidla asistují další pracovníci, kteří jsou rekrutování z rodinných pracovníků ZÚ (tzv. smluvní síly) nebo se jedná o tzv. místní síly, tj. o zaměstnance najímané v místě ZÚ. Tito pracovníci však nemají diplomatický statut.
24
Pro rok 2010 činí částka na projekty cca 10 mil Kč, přičemţ je třeba podotknout, ţe se výrazně sníţila oproti letům minulým. 25 Dle aktuální systemizace MZV ke dni 1.3. 2010.
38
Obchodně ekonomické úseky jsou integrální a nedílnou součástí zastupitelských úřadů, v jejichţ čele stojí vedoucí ZÚ (tzv. titulář) – na velvyslanectvích je to velvyslanec, na generálních konzulátech je to generální konzul. Kompetenční zákon stanoví, ţe zastupitelské úřady ČR jsou přímo řízeny ministerstvem zahraničních věcí a tato řídící role je přenesena právě na tituláře. Proto jsou pracovníci OEÚ ZÚ vţdy pracovně právně podřízeni vedoucímu ZÚ. Avšak z dohody mezi MZV a MPO zmiňované v podkapitole 3.2. vyplývá, ţe pracovníci OEÚ jsou metodicky řízeni ministerstvem průmyslu a obchodu. V praxi toto často naráţí na mnohá úskalí, coţ vede k dlouhodobým diskusím o celkovém konceptu a uspořádání výkonu agendy ekonomické diplomacie. Namísto koncepčního a jednoznačného řešení případných třecích ploch často konkrétní spolupráce závisí na sympatiích resp. antipatiích jednotlivých aktérů. Tyto sympatie resp. nesympatie se často negativně projevují v interpersonálních vztazích na konkrétních úřadech a mají přesah i do meziresortní úrovně (kupříkladu pracovník OEÚ vyslaný z MZV můţe být „privilegován“ na úkor pracovníka OEÚ vyslaného z MPO a naopak). Na zastupitelských úřadech, kde není systemizováno místo pro samostatného obchodně ekonomického diplomate, je agendou ekonomické diplomacie pověřen pracovník, jehoţ agenda je kumulována z vícero agend, (např. obchodní + politická + kulturní + tisková + konzulární). Tento reţim se týká především malých zastupitelských úřadů (např. Lucembursko, Kypr, Keňa, Peru atp.), na velkých úřadech je obchodní úsek tvořen často dvěma i více diplomaty (např. Paříţ, Londýn, Washington, Moskva, Peking, Berlín), nejběţnějším aranţmá je jeden diplomatický pracovník na kaţdém ZÚ. Z pohledu ekonomické diplomacie tvoří hlavní náplň práce obchodně ekonomických pracovníků informační, asistenční a poradenská činnost, zejména následující: koncepční
činnost
a
podpora
rozvoje
ve
vzájemných
obchodně
ekonomických vztazích, monitorovací a analytická činnost o hospodářském vývoji daného teritoria a o stavu a vývoji jeho obchodně ekonomických vztahů s ČR, podpora prosazování ekonomických zájmů ČR a českých firem na trhu daného teritoria, poradenská činnost při navazování obchodních kontaktů a poskytování kontaktních údajů na potenciální obchodní partnery českých firem,
39
kontaktní činnost se zahraničními partnery a institucemi ve prospěch rozšiřování
a
prohlubování
obchodně
ekonomických
vztahů,
vč.
poskytování aktivní podpory při navazování kontaktů s politickými představiteli a podnikatelskými autoritami daného teritoria, poskytování informací o podmínkách pro vstup na zahraniční trh a podnikání v teritoriu, tj. poskytování informací o obchodně ekonomickém a podnikatelském prostředí v teritoriu (vč. podmínek pro zahraničně obchodní aktivity), identifikace obchodních, podnikatelských a investičních příleţitostí pro české firmy na daném trhu, shromaţďování a předávání informací o moţnostech uplatnění českých výrobků a sluţeb na trhu daného teritoria, vč. informací o moţnostech účasti v mezinárodních tendrech, zapojení se do privatizačních procesů a velkých investičních projektů, spolupráce se zastoupeními českých firem a podnikatelských subjektů působícími v dané oblasti a poskytování přiměřené podpory při jejich aktivitách, poskytování podpory při organizačním zajištění účasti českých firem na veletrzích a výstavách, při pořádání prezentačních akcí českých subjektů, při organizování a zajištění programu (schůzky a jednání s partnery) obchodních a podnikatelských misí do teritoria. Honorární konzuláty ČR Pro účely výkonu agendy ekonomické diplomacie vyuţívá MZV také činnosti více neţ 150 honorárních konzulů (HK), kteří působí po celém světě. I jejich práce je součástí české zahraniční sluţby, především právě prostřednictvím aktivit na prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR v zahraničí. Sluţba v jejich podání je především v rovině zprostředkování relevantních kontaktních údajů a informací o podnikatelském prostředí, neboť mají v daném místě aktivní kontakty, dostatečný osobnostní kredit a důkladnou znalost lokálních podmínek. Efektivita vyuţití HK spočívá ve faktu, ţe tyto role jsou čestné a státem nehonorované.
40
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Podle příslušných pasáţí Kompetenčního zákona vztahujících se k ekonomické diplomacii je ministerstvo průmyslu a obchodu ústředním orgánem státní správy pro obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, zahraniční obchod a podporu exportu. MPO také koordinuje zahraničně obchodní politiku ČR ve vztahu k jednotlivým státům, zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod, včetně dohod komoditních. Z těchto kompetencí jasně vyplývá, ţe MPO je hlavním hráčem na poli zahraničního obchodu a podpory exportu, na rozdíl od MZV, kterému Kompetenční zákon připisuje především koordinační roli. Agendou související s ekonomickou diplomacií je pověřena samostatná sekce zahraničního obchodu, v jejímţ čele stojí ředitel sekce, který je zároveň jmenován do funkce náměstka ministra. Sekce zahraničního obchodu je tvořena čtyřmi útvary: odbor evropských zemí, odbor mimoevropských zemí, odbor podpory exportu, Licenční správa. Celá sekce čítá okolo 100 pracovníků. Tato sekce na kaţdodenní bázi úzce spolupracuje především s útvary v rámci sekce Evropské unie, zejména pak s odborem mnohostranné a společné obchodní politiky. Odbory evropských a mimoevropských zemí se zabývají bilaterálními vztahy ČR v obchodně ekonomické oblasti s jednotlivými státy světa. Analyzují stav vzájemných vztahů a identifikuji konkrétní příleţitosti a rámcový potenciál jejich dalšího rozvoje. V úzké součinnosti s obchodně ekonomickými úseky ZÚ zodpovídají za obsah souhrnných teritoriálních informací a za sestavování a plnění plánů činnosti jednotlivých OEÚ ZÚ, které metodicky řídí po věcné a obsahové stránce. Z konkrétních činností se tyto teritoriální odbory aktivně podílejí na realizaci proexportních aktivit vůči danému teritoriu, jako např. výstav a veletrhů, podnikatelských misí, odborných seminářů a workshopů, cest vrcholových činitelů a zasedání bilaterálních smíšených komisí. S cílem rozvoje hospodářských vztahů ČR se zahraničními partnery se tyto odbory podílejí na sjednávaní nových nebo aktualizaci stávajících bilaterálních dohod v oblasti obchodní a ekonomické spolupráce ČR. Tzv. smíšené komise jsou pracovním orgánem těchto bilaterálních dohod a jejich zasedání se uskutečňuje minimálně jedenkrát ročně. Jedná se kupříkladu o smíšené komise: ČR – Rusko, ČR – Čína, ČR – Srbsko, ČR – Ukrajina apod. S kaţdou zemí světa smíšená komise není ustavena.
ČR tento instrument vyuţívá především ve vztahu
41
k zemím, které jsou významným obchodním partnerem ČR anebo zde existuje značný potenciál pro jejich další rozvoj. Odbor podpory exportu je v rámci MPO důleţitým útvarem pro výkon agendy ekonomické diplomacie. Tento odbor zabezpečuje konkrétní proexportní aktivity ve vztahu k české podnikatelské veřejnosti. Má v gesci veškeré záleţitosti spojené s fungováním OEÚ, jako například: výběr a kvalifikace pracovníků OEÚ, zabezpečování software a hardware, odborných publikací, databází kontaktů a informací apod. Realizace programu oficiálních účastí ČR na veletrzích a výstavách v zahraničí je nosnou činností odboru podpory exportu. MPO pro české exportéry kaţdoročně organizuje sérii národních výstav a českých oficiálních účastí na vybraných veletrzích a výstavách, přičemţ vystavovatelům poskytuje finanční podporu. Tato činnost se řídí Koncepcí prezentace ČR na mezinárodních veletrzích a výstavách, která je pravidelně aktualizována a modifikována podle aktuálních potřeb podnikatelské sféry. V současné době platí koncepce schválená na roky 2008-2010. Odbor podpory exportu rovněţ aktivně spolupracuje a komunikuje s oborovými a sektorovými asociacemi (zejména Svazem průmyslu a dopravy ČR) a obchodními a hospodářskými komorami (zejména Hospodářskou komorou ČR). Odbor podpory exportu je za MPO zodpovědný také za zpracovávání agendy vůči ČEB a EGAP, stejně tak je zodpovědný za agendu v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce. Posledním jmenovaným útvarem sekce zahraničního obchodu je Licenční správa, která je specializovaným útvarem pro udělování dovozních nebo vývozních povolení vůči zemím, kde jsou tyto obchodně politické nástroje aplikovány. Teritoriální odbory (evropských a mimoevropských zemí) a odbor podpory exporty jsou těmi útvary, ze kterých jsou primárně vybíráni pracovníci vysílaní za MPO na OEÚ ZÚ. V rámci přidělených rozpočtových prostředků MPO (odbor podpory exportu) disponuje nemalými finančními prostředky.
Pro rok 2010 je rozpočet na podporu vnějších
ekonomických vztahů následující:
42
CELKEM
291 mil. Kč
z toho: Veletrhy a výstavy v zahraničí
cca 51 mil. Kč
Časopisy, publikace, vzdělávání (exportní akademie)
cca 10 mil. Kč
Incomingové mise a na veletrhy a výstavy v tuzemsku
cca 3 mil. Kč
Příspěvek pro MZV na chod OEÚ ZÚ
80 mil. Kč
Bilaterální projekty ZRS (projekty dokončované z minulosti)
148 mil. Kč
Ostatní ekonomická ministerstva Mezi ekonomické resorty, které také do jisté míry zabezpečují v rámci své gesce vnější vztahy v jednotlivých sektorech ekonomiky, patří také: ministerstvo financí, ministerstvo zemědělství, ministerstvo dopravy, ministerstvo ţivotního prostředí, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo práce a sociálních věcí. Jejich aktivity vůči zahraničí lze rovněţ zahrnout do rámce ekonomické diplomacie. Aby tyto činnosti byly v souladu s oficiální linií zahraniční politiky ČR, plní vůči těmto resortům koordinační roli ministerstvo zahraničních věcí. V praxi se jedná kupříkladu o cesty představitelů jednotlivých resortů do zahraničí či návštěvy na vrcholové úrovni do ČR, při nichţ MZV spolupracuje na přípravě podkladových materiálů a námětů k jednání. Diplomaté ZÚ se aktivně účastní jednání v zahraničí a asistují při celkové organizaci návštěv našich představitelů. Kaţdý z uvedených resortů má ve své struktuře útvar, který se zabývá agendou mezinárodní spolupráce a zahraničních vztahů. Z konkrétních aktivit v rámci mezinárodní spolupráce se jedná především o:
Ministerstvo financí (MF): sjednává a aktualizuje bilaterální dohody a smlouvy především o zamezení dvojího zdanění a o ochraně a podpoře investic. Rovněţ zpracovává agendu a účastní se zasedání Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a jiných mezinárodních finančních institucí.
43
Ministerstvo zemědělství (MZe): sjednává a aktualizuje bilaterální dohody v oblasti zemědělství (např. o bezpečnosti potravin, veterinárních opatřeních aj.) Také organizuje účasti českých firem na výstavách a veletrzích v zahraničí zaměřených na agrární sektor a organizuje podnikatelské mise českých firem v oblasti zemědělství. Tyto proexportní aktivity jsou financovány především ze zdrojů Státního zemědělského a intervenčního fondu.
MZe zastupuje ČR
v mezinárodních organizacích v oblasti zemědělství, k těm významným patří kupříkladu Organizace OSN pro výţivu a zemědělství (FAO).
Ministerstvo dopravy (MD): sjednává a aktualizuje bilaterální dohody v oblasti dopravy a podílí se na účasti českých firem na veletrzích a výstavách a v podnikatelských misích, které jsou zaměřeny na oblast dopravy a logistiky.
Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢp): sjednává a naplňuje bilaterální dohody v oblasti ţivotního prostředí a podílí se na veškerých aktivitách vůči zahraničí, které obsahují environmentální prvek.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR): je gestorem za rozvoj v oblasti cestovního ruchu, proto je v rámci ekonomické diplomacie významným tvůrcem obrazu České republiky v rámci Koncepce jednotné prezentace ČR v zahraničí. MMR realizuje řadu aktivit na podporu přílivu zahraničních turistů do ČR (tzv. incomingová turistika). Pro oblast podpory cestovního ruchu MMR zřídilo příspěvkovou organizací CzechTourism, která je popsána v následující kapitole 3.3.
Vedle
kompetence v oblasti cestovního ruchu MMR zastřešuje v rámci EU zájmy českých územních samosprávných celků (tj. především zájmy jednotlivých krajů ČR).
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV): sjednává a aktualizuje bilaterální dohody v působnosti resortu a zastupuje ČR v mezinárodních organizacích spadajících do problematiky práce a sociální věcí – např. Mezinárodní organizace práce (ILO).
44
3.3 Ostatní vládní instituce Centrální orgány státní správy mohou pro účely zajištění konkrétních a specifických aktivit zřizovat vlastní příspěvkové organizace. V oblasti ekonomické diplomacie se jedná o následující instituce, zvané téţ vládní agentury:
CzechTrade – podpora obchodu
CzechInvest – podpora podnikání a investic
Česká centra - podpora v oblastech kultury, vzdělávání, cestovního ruchu a vnějších ekonomických vztahů
CzechTourism – podpora cestovního ruchu
CzechTrade CzechTrade, celým názvem Česká agentura na podporu exportu, je příspěvková organizace zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v roce 1997. Jak napovídá jiţ samotný název, jedná se organizaci, jejímţ primárním úkolem je právě podpora obchodu. V názvu sice není obsaţen výraz „zahraniční“, přesto je třeba vědět, ţe činnost agentury CzechTrade je zaměřena právě na obchod zahraniční – tedy de facto na obchodně ekonomickou diplomacii. Posláním agentury je poskytovat účinné sluţby českým firmám, které mají zájem o realizaci obchodních nebo podnikatelských aktivit v zahraničí. Zásadou je profesionální a individuální přístup k partnerům, který je aplikován na zákaznické bázi. Aktivity agentury CzechTrade jsou zaměřeny zejména na poskytování informačních sluţeb pro české firmy, zajišťování marketingových informací a průzkumů trhu, zpráv o obchodním podnikatelském prostředí na zahraničních trzích, dále pak na poradenskou činnost, vzdělávací činnost a na specifické asistenční činnosti (zjišťování bonity zahraničního partnera, poskytování firemních informací apod.).
45
Agentura je členěna na praţské ústředí, síť regionálních zastoupení v rámci ČR a především síť zahraničních kanceláří (ZK)26. Agentura také vyvíjí činnost v rámci sítě regionálních zastoupení, kterých je v současné době celkem 14, tj. v kaţdém kraji ČR po jedné regionální kanceláři. V kaţdé z kanceláří působí vţdy 3 – 4 odborní pracovníci – exportní manaţeři – se kterými je moţno v první fázi bezplatně konzultovat exportní příleţitosti a záměry. V případě zájmu ze strany podnikatele o nabízené sluţby je poskytnutí následné asistence zpoplatněno, cena se řídí aktuálním ceníkem. Nosným nástrojem činnosti agentury CzechTrade je síť jejích zahraničních kanceláří. Jejich celkový počet v současné době čítá celkem 34 ZK poskytujících servis pro 35 zemí. Přehled ZK je uveden v příloze číslo 2. Pracovníci ZK jsou specialisty agentury pro dané teritorium, kteří disponují detailními a aktuálními informacemi o podmínkách na daném trhu. Jsou těmi, kteří mají umět firmě pomoci při pronikání na zahraniční trh a to konkrétními aktivními kroky v jejich prospěch. Tuto sluţbu u agentury CzechTrade si firma objednává na smluvní bázi. Sluţky ZK CzechTrade jsou zcela individualizované tj. šité na míru dle zadání a specifikace české firmy a jako takové jsou zpoplatněny. ZK CzechTrade mají vlastní rozpočet a jsou řízeny vlastní centrálou tj. jsou de jure nezávislé na činnosti zastupitelského úřadu ČR v místě. V praxi se však v drtivé většině případů aplikuje přístup, při kterém jsou aktivity ZK CzechTrade koordinovány s aktivitami ZÚ resp. jeho obchodně ekonomického úseku. Tento praktický postoj je deklarován oficiálními místy MZV, MPO a CzechTrade. Koordinační činnost v zahraničí se odehrává v rámci pravidelných pracovních schůzek, ale především v rámci jednotného informačního systému SINPRO, který byl jiţ v předchozím textu popsán. Je také celá řada míst, kde ZK CzechTrade působí v rámci prostor ZÚ. Spolupráce s OEÚ je tím pádem snazší, rychlejší, přímá a efektivnější. I z hlediska firem je tento přístup přehlednější, neboť na jednom místě obdrţí veškerý potřebný servis.
26
Organizační strukturu agentury lze nalézt na webových stránkách http://www.czechtrade.cz/oczechtrade/organizace/. Z pohledu ekonomické diplomacie je klíčový odbor exportních sluţeb, který je dále členěn teritoriálně do jednotlivých oddělení. V tomto odboru je rovněţ oddělení podpory zahraničních kanceláří a oddělení exportních příleţitostí.
46
Co se finančních prostředků agentury CzechTrade týče, je její rozpočet na rok 2010 celkem zhruba 218 mil. Kč. Navíc je prostřednictvím CzechTrade umisťováno na podporu účasti na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí z fondů EU (OPPI) v období 3 let celkem 450 mil. Kč, tj. 150 mil. Kč ročně.
CzechInvest CzechInvest neboli Agentura pro podporu podnikání a investic je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v roce 1992. Hlavním posláním CzechInvestu je asistence při posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky prostřednictvím podpory rozvoje aktivit malých a středních podnikatelů, podpory rozvoje podnikatelské infrastruktury, podpory vědy, výzkumu a inovací, dále pak prostřednictvím získávání (podpory přílivu) zahraničních investic v oblasti výroby a sluţeb, zejména do prioritně rozvíjených sektorů a odvětví české ekonomiky – odvětví znalostní ekonomiky a oborů a sektorů s vysokou přidanou hodnotou, oblasti strategických sluţeb nebo technologických center. S cílem zjednodušit komunikaci mezi státem, firmami a institucemi Evropské unie CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to financovaného jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat ţádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých sluţeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí.27 Obdobně jako CzechTrade je i CzechInvest členěn na praţskou centrálu, síť regionálních zastoupení a síť zastoupení zahraničních. Regionální zastoupení CzechInvestu působí ve 13 krajských městech, v kaţdé kanceláři pracují 2 – 3 specialisté. Aktivity agentury jsou převáţně směrovány do prostředí ČR a její ekonomiky, z pohledu ekonomické diplomacie je významná především činnost jejích 27
http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu
47
zahraničních kanceláří. Agentura CzechInvest ve vztahu k zahraničí propaguje ČR jako vhodné a bezpečné místo pro podnikání a umístění investic. V současné době má CzechInvest celkem 7 zahraničních kanceláří, které pokrývají teritorium 9 států28. Pracovníci zahraničních kanceláří spolupracují intenzivně s obchodně ekonomickými diplomaty ZÚ a poskytují asistenci potenciálním investorům a podnikatelům majícím zájem o ČR. Mezi jejich konkrétní činnosti patří sluţby poradenské, informační i specifické asistenční komplexní sluţby s cílem investici do ČR přivést (vytipování vhodné lokality, nabídka českých partnerů, zprostředkování právních sluţeb atp.). Tyto sluţby jsou stejně jako v případě agentury Czechtrade poskytovány na bázi individuální podle jednotlivých investičních případů. Zahraničním zájemcům o investování nebo podnikání v ČR je nabízena řada výhod v rámci vládou schváleného systému investičních pobídek. Agentura CzechInvest se zabývá také poskytováním vládní podpory v oblasti vědeckotechnického výzkumu, především z pohledu rozvoje výzkumu aplikovaného, který je zaloţen na spolupráci mezi vědecko-výzkumnými institucemi a podnikatelským sektorem. Prostřednictvím CzechInvest je podporováno vyuţití nových technologií a inovací. Rozpočet agentury CzechInvest na rok 2010 činí okolo 200 mil. Kč.
Česká centra Česká centra (ČC) jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí ČR a jádro jejich činnosti spočívá v aktivitách v oblasti zahraniční prezentace s cílem budovat pozitivní obraz ČR ve světě. Děje se tak především na poli kultury, vzdělávání a cestovního ruchu, okrajově také na poli vnějších ekonomických vztahů. V rámci modelu české ekonomické diplomacie zaujímají ČC spíše podpůrnou roli, kterou je však moţné velmi vhodně vyuţít společně s ostatními aktivitami ekonomické diplomacie. Česká centra řídí centrální orgán zvaný Správa českých center, který působí v Praze. Z pohledu ekonomické diplomacie jsou významné kanceláře Českých center v zahraničí, jejichţ síť čítá v současné době 24 kanceláří ve 21 zemích světa. Přehled zemí, ve kterých 28
Přehled těchto zastoupení je uveden v příloze č. 2.
48
jsou Česká centra zastoupena, je uveden v příloze č. 2. Právě v prostorách zahraničních kanceláří ČC jsou propagovány české firmy, resp. jsou prezentovány jejich výrobky a sluţby. Česká centra pořádají odborné semináře, workshopy a prezentační akce, v jejich prostorách jsou k dispozici propagační materiály o ČR a o české ekonomice. Pracovníci ČC jsou také zapojeni do systému SINPRO, jehoţ prostřednictvím předávají veškeré získané ekonomické informace do centrální databáze, ale téţ do informačního centra
Správy
českých
center.
Vedle
svých
oficiálních
webových
stránek
www.czechcentres.cz spravují Česká centra pro oblast podpory exportu a zahraničně obchodních aktivit portál www.export.cz. Stránky www.export.cz jsou jednoznačně duplicitní ve vztahu k jiţ dříve zmiňovanému portálu www.BusinessInfo.cz, který je však daleko napřed co do formy, obsahu, rozsahu a kvality poskytovaných informací. Nabízí se zde otázka, proč je takový portál stále ještě provozován. V poslední době dochází na základě dohody mezi MZV a MMR k umisťování zahraničních kanceláří agentury CzechTourism do prostor Českých center. Obdobný trend lze spatřovat i u umisťování zahraničních kanceláří agentur CzechTrade a CzechInvest. Takovéto stěhování „pod jednu střechu“ je jednoznačně efektivním krokem a to jak z hlediska cílové skupiny, tj. zahraničního partnera, tak i z hlediska českého daňového poplatníka, neboť dochází k úsporám v důsledku sloučení (společný recepční/telefonista, jedna firma na úklid, společná IT a kancelářská technika atp.). Celkový rozpočet Českých center pro rok 2010 činí zhruba 420 mil. Kč.
CzechTourism Česká centrála cestovního ruchu neboli CzechTourism je příspěvkovou organizací ministerstva pro místní rozvoj, která od svého zřízení v roce 1993 podporuje aktivity v oblasti cestovního ruchu. Vládní agentura CzechTourism je pověřena koordinací vládní propagace cestovního ruchu s aktivitami prováděnými podnikatelskými subjekty. Vedle podpory a koordinace marketingových aktivit na domácím i zahraničním trhu agentura CzechTourism zabezpečuje aktivity ze strany státu na podporu všestranného rozvoje cestovního ruchu. Z pohledu realizace ekonomické diplomacie hraje CzechTourism
49
klíčovou roli při vytváření příznivého image turistické destinace "Česká republika". Cílem je aktivní podpora incomingové turistiky, resp. přílivu zahraničních turistů do ČR, neboť právě turistika je jedním z předpokladů dalšího rozvoje české ekonomiky v sektoru sluţeb. Agentura spolupracuje v oblasti cestovního ruchu s příslušnými institucemi státní správy a samosprávy, příslušnými oborovými asociacemi a profesními organizacemi, finančními ústavy, vzdělávacími zařízeními, výzkumnými a poradenskými institucemi a partnerskými zahraničními institucemi. V ústředí agentury je pro činnost agentury páteří sekce marketingu a externích sluţeb, v rámci které působí oddělení pro síť zahraničních zastoupení, pro veletrhy a pro marketingové projekty. Agentura CzechTourism organizuje a finančně podporuje společnou účast českých firem na vybraných zahraničních veletrzích a výstavách zaměřených na oblast cestovního ruchu. Aktivním článkem z hlediska ekonomické diplomacie je činnost zahraničních zastoupení agentury. V současné době jejich síť tvoří 26 kanceláří s působností pro 31 zemí světa. Jak bylo jiţ zmíněno, pracovníci zahraničních zastoupení CzechTourism zpravidla sídlí v rámci Českých center (tam, kde jsou Česká centra umístěna). Přehled všech zahraničních zastoupení je uveden v příloze č. 2. V rámci přiděleného rozpočtu na rok 2010 má agentura CzechTourism jen na podporu účastí na veletrzích a výstavách v zahraničí celkem 100 mil. Kč.
50
3.4 Státem zřízené finanční instituce pro podporu zahraničního obchodu V oblasti financování a pojišťování vývozu se státní účastí působí dvě specializované finanční instituce: Česká exportní banka, a.s. (ČEB) Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) Obě společnosti jsou nedílnou součástí systému a nástrojů státní podpory exportu. V rámci Exportní strategie pro roky 2006-2010 je realizován samostatný projekt „Rozšíření finančních sluţeb pro český export“. V případě obou institucí je 100% vlastníkem a tedy jediným akcionářem stát, který výkon akcionářských práv deleguje poměrně na zainteresovaná ministerstva – ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo financí a ministerstvo zemědělství. Pro upřesnění výkonu práv akcionářů je třeba uvést, ţe v případě akciového portfolia ČEB je drţitelem 72,9% stát a zbylých 27,1% vlastní EGAP. V případě EGAP je stát drţitelem 100 % akcií. Vazba těchto finančních institucí na ekonomickou diplomacii není dominantní, s ohledem na jejich neoddiskutovatelný přínos je třeba je i přesto stručně zmínit.
Česká exportní banka Česká exportní banka, a.s. je specializovaná bankovní instituce zaměřující se na státní podporu vývozu. Zaloţeny byla v roce 1995. Činnost a finanční produkty ČEB mají výrazně proexportní zaměření a jsou orientovány na poskytování asistencí a sluţeb výhradně českým exportérům. ČEB poskytuje státní podporu vývozu ve formě poskytování vývozních úvěrů a dalších sluţeb s vývozem souvisejících. Doplňuje tak sluţby nabízené domácí bankovní soustavou pro financování vývozních operací v případech potřeby dlouhodobých zdrojů za úrokové sazby a v objemech, které jsou jinak na tuzemském trhu pro vývozce nedosaţitelné. Příjemcem zvýhodněného financování můţe být pouze česká firma – vývozce, případně jeho zahraniční odběratel.
51
Exportní garanční a pojišťovací společnost Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. je specializovaná finanční a pojišťovací instituce pro státní podporu vývozu, která byla zaloţena v roce 1992. Činnost a produkty EGAP jsou proexportně zaměřené, jde o sluţby pojišťovací a zajišťovací. Zaměřuje se na pojišťování vývozů zboţí a sluţeb z ČR proti teritoriálním a komerčním rizikům. Své sluţby poskytuje všem českým vývozcům bez rozdílu jejich velikosti, právní formy či objemu pojištěného vývozu.
3.5 Oborové a sektorové asociace, profesní svazy a obchodní a hospodářské komory Nedílnou součástí systému ekonomické diplomacie jsou aktivity oborových a sektorových asociací a profesních svazů a hospodářských komor. Tyto nevládní instituce reprezentují a zastupují zájmy, potřeby a poţadavky české firemní sféry. Jednotlivé firmy a podnikatelé jsou sdruţeny v celé řadě institucí tohoto druhu. Mezi oborové a sektorové asociace a profesní svazy patří například: Svaz průmyslu a dopravy Agrární komora ČR Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků ČR Sdruţení automobilového průmyslu Svaz dopravy Svaz výrobců cementu Svaz chemického průmyslu Svaz českých a moravských spotřebních druţstev Mezi obchodní a hospodářské komory patří kupříkladu: Hospodářská komora ČR vč. regionálních HK Bilaterální obchodní a hospodářské komory (např. Česko-kanadská komora) Regionální rozvojové agentury
52
Výše uvedené instituce představují skupinu konkrétních firem majících zájem o příslušné teritorium nebo mající společné exportní ambice v rámci daného sektoru. Činnost těchto institucí je v praxi spojována s konkrétními aktivitami spojenými s realizací obchodních a podnikatelských misí nebo s účastí na veletrzích a výstavách. Většina z těchto institucí, zejména oborové a sektorové asociace, má své partnerské instituce v zahraničí, se kterými na pravidelné bázi komunikuje. V případě teritoriálně zaměřených bilaterálních komor mohou tyto být také tzv. smíšené, tj. sdruţovat firmy české i zahraniční (např. ČeskoKanadská obchodní komora).
53
4 Hodnocení ekonomické diplomacie ČR 4.1 SWOT analýza systému podpory exportu v ČR Na úvod této podkapitoly je třeba stručně připomenout, co to vlastně SWOT analýza je. SWOT analýza je moderní metoda, jíţ vyuţívá strategické řízení firmy pro zjištění celkového obrazu o vnitřním fungování firmy a o vlivech vnějšího prostředí. Výraz SWOT se skládá ze čtyř anglických slov: S = Strenght – česky „síla“, tj. silná stránka W = Weakness – česky „slabina“, tj. slabá stránka O = Opportunity – česky „příleţitost“, tj. příleţitosti pro firmu T = Threat – česky „hrozba“, tj. hrozby pro firmu SWOT analýza má v podstatě dvě roviny, kterých se týká. Chod firmy je vyjádřen silnými a slabými stránkami – SW, vnější prostředí je vyjádřeno příleţitostmi a hrozbami – OT. Toto dělení má svůj význam. Hodnocení slabých a silných stránek obsahuje ty faktory, které firma můţe svými činy ovlivnit – např. cena, finanční stabilita firmy, kvalifikace pracovníků, aj. Hodnocení příleţitostí a hrozeb obsahuje ty faktory, které firma svým jednáním ovlivnit nemůţe, pouze je musí znát a umět se jim přizpůsobit – např. ekonomické prostředí země, přírodní podmínky, konkurence aj. SWOT analýzu firmy zpravidla zpracovává management, vedoucí pracovníci jednotlivých úseků – marketingový ředitel, personální ředitel, finanční ředitel atd. Pro správný a nezkreslený výsledek je třeba, aby se hodnotitelé zbavili „růţových brýlí“ a byli schopni dívat se na chod firmy dostatečně kriticky resp. realisticky. Při správně provedené analýze se jednotlivým poloţkám přiřazují číselné hodnoty, které při sestavení do přehledné tabulky zřetelně poukazuji na mezery či výzvy. V návaznosti na výsledky lze pak aplikovat jiţ konkrétní strategie na zlepšení chodu firmy29.
29
Viz. PULS BIVŠ, čtvrtletník Bankovního institutu vysoká škola, a.s., číslo 04/2009 str. 13-14.
54
Pro účely této práce bude vyuţita zjednodušená forma SWOT analýzy bez kvantifikovatelného hodnocení jednotlivých poloţek. Zaměří se na slovní vyjádření nejdůleţitějších silných a slabých stránek, resp. příleţitostí a hrozeb státní podpory exportu, speciální zřetel bude kladen na fungování ekonomické diplomacie. SWOT analýza postihuje reálný stav v oblasti ekonomické diplomacie s důrazem na podporu exportu. Jejím cílem je vedle obecných skutečností také kritické posouzení fungování ekonomické diplomacie. Proto je při podrobnějším popisu jednotlivých bodů SWOT analýzy zohledněn téţ subjektivní názor autorky.
SWOT analýza podpory exportu v ČR SILNÉ STÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Význam exportu pro české hospodářství
Finanční zdroje a jejich efektivní vyuţití
Tradice exportu a jeho podpory
Nepřehlednost státní podpory exportu, velký počet subjektů
Kvalita lidských zdrojů
Duplicita činností a náročnost koordinace
Postavení ČR ve světě
Nedostatečná ekonomická gramotnost diplomatů
Početné institucionální zajištění ekonomické diplomacie
Neexistence politické shody na podobě systému
PŘÍLEŢITOSTI
HROZBY
Růst světového obchodu
Korupce a nadbytečná byrokracie
Nové zdroje financování
Přístup státního aparátu k občanovipodnikateli
Nové nástroje podpory
Rostoucí zadluţování státu
Rozvojová pomoc ČR a její široký záběr
Teritoriální hrozby
Personalistika - absolventi VŠ Diverzifikace exportních trhů - „Třetí svět“
55
SILNÉ STRÁNKY Význam exportu pro české hospodářství Česká ekonomika je malým a otevřeným trhem s poměrně vysokým podílem domácí průmyslové produkce. Čeští výrobci jsou v důsledku zahraniční konkurence nuceni hledat odbyt pro své výrobky i v zahraničí. Export je pro výkonnost české ekonomiky důleţitý, protoţe se významně podílí na tvorbě HDP. Význam exportu a potenciál jeho dalšího rozvoje jsou hlavním předpokladem pro nutnost jeho podpory ze strany státu. Tradice exportu a jeho podpory Vybraný segment výrobků se dlouhodobě úspěšně etabluje na světových trzích. Konkrétně lze zmínit například motorová vozidla, sklářské výrobky, strojírenské a chemické výrobky aj. Československo patřilo před 2. světovou válkou k nejvyspělejším zemím světa a jeho výrobky tam šly dobře na odbyt. Jiţ tenkrát vznikaly systémové mechanismy podpory exportu ve formě specializovaných obchodních společností, které byly s příchodem éry socialismu díky státnímu monopolu zahraničního obchodu deformovány. Přesto nebo právě proto lze
konstatovat, ţe stát a jeho instituce mají dlouhodobou zkušenost
s podporou exportu. Postavení ČR ve světě Česká republika je vyspělou a rostoucí ekonomikou s výhodnou geografickou polohou uprostřed Evropy. Je zapojena do všech významných mezinárodních uskupení (EU, WTO, Světová banka, OECD, MMF aj.). Co se obchodních a ekonomických vztahů týče má i širokou smluvní základnu, neboť je trvale povaţována za seriózního obchodního partnera. Početné institucionální zajištění ekonomické diplomacie Od počátku 90. let je snaha o budování systému podpory exportu v rámci trţních mechanismů a konkurence. V průběhu let vznikla rozsáhlá základna institucí, které se na podpoře exportu podílejí – vedle příslušných ministerstev především vládní agentury CzechTrade a CzechInvest, obchodní a hospodářské komory, finanční instituce aj. Pozitivním faktem je existence těchto institucí a jejich četnost, nicméně existují značné rezervy co se týče koordinace jejich aktivit. Tento systém totiţ vznikal víceméně ad hoc bez dlouhodobějších koncepčních kroků a systémových opatření a politické shody. Stále
56
existuje značný prostor pro optimalizaci systému podpory exportu a k zefektivnění jeho mechanismů. Kvalita lidských zdrojů Od počátku 90. let je v ČR trend trvalého nárůstu poštu vysokoškolsky vzdělaných lidí, výrazně vzrostl počet příleţitostí k získání ekonomického vzdělání, včetně moţností v oblasti studia světových jazyků. V důsledku společenských přeměn a aplikace trţních mechanismů jsou firmy a podnikatelé vystaveni konkurenčnímu prostředí, coţ zvyšuje nároky na jejich znalosti a dovednosti. Celkové ekonomické povědomí ve společnosti tedy výrazně stouplo. Systém podpory exportu má tedy moţnosti získávat schopné odborníky, podnikatel jako příjemce podpory je kvalifikovaným partnerem.
SLABÉ STRÁNKY Finanční zdroje a jejich efektivní vyuţití Díky značnému počtu vládních institucí zapojených do systému podpory exportu je do něho alokováno poměrně značné mnoţství finančních prostředků. Právě velké mnoţství subjektů znamená, ţe velká část z celkového objemu financí je spotřebována pouze na provoz a zajištění jejich činnosti - administrativa, technické vybavení aj. Kupříkladu čtyři příspěvkové organizace tak potřebují mít čtyři generální ředitele a jejich aparát, čtyři telefonní ústředny, čtyři vrátné, čtyři internetové portály či čtyři sítě zahraničních zastoupení. Optimalizačními opatřeními (např. sloučením) lze dosáhnout efektivnějšího vyuţití finančních prostředků, kdy při zachování stejného objemu finančních prostředků lze na chodu uspořený podíl vyuţít pro konkrétní aktivity ve prospěch firem. Nepřehlednost státní podpory exportu, velký počet subjektů Velký počet institucí zapojených do státní podpory exportu způsobuje sníţenou přehlednost o tom, co která instituce přesně dělá. Pro podnikatele je tedy sloţité se rychle a snadno v systému zorientovat. Duplicita činností a náročnost koordinace Protoţe existuje několik subjektů, jejichţ posláním je podpora exportu, vyznačuje se systém řadou duplicitních činností (např. provoz portálu www.BusinessInfo.cz vs. www.export.cz). Díky duplicitám se sniţuje efektivita vynakládaných prostředků. Velký
57
počet zapojených subjektů klade vysoké nároky na koordinaci jejich aktivit a sdílení informací, pro coţ je potřebné zřizovat nejrůznější koordinační nástroje jako jsou pracovní a koordinační skupiny, sloţitý provoz systému SINPRO aj. Na OEÚ ZÚ se negativně projevuje systém dvojího řízení, kdy obchodní diplomat je odborně řízen MPO a vedle toho pracovně-právně MZV resp. titulářem. Obchodní diplomaté by také z titulu své funkce měli být hlavními koordinátory činností zahraničních zastoupení vládních agentur v teritoriu. Tato koordinační role není ale institucionálně zakotvena, z hlediska efektivity by bylo vhodné koordinační roli nahradit přímo rolí řídící. Nedostatečná ekonomická gramotnost diplomatů ZÚ Práce obchodního diplomata má svá specifika co do odbornosti, praktických zkušeností či obchodních dovedností. Není bohuţel výjimkou, ţe v systému podpory působí lidé bez patřičného ekonomického vzdělání, bez zkušeností z podnikatelského prostředí či bez „obchodního ducha“. Často je i počáteční „chuť do práce“ deformována prostředím MZV a ZÚ, které klade primárně důraz na zahraničně-politickou agendu a k agendě obchodněekonomické má vypěstován jistý despekt. Proto je nutné, aby obchodní diplomaté, ale i tituláři, získali pozitivnější vztah k obchodní diplomacii. Neexistence politické shody na podobě systému Pro vybudování efektivního modelu systému a účinných mechanismů podpory exportu je velmi důleţitá politická shoda. Jde o to, aby systém jednou zavedený fungoval dlouhodobě (samozřejmě s určitou mírou flexibility dle vývoje a trendů) bez ohledu na to, kdo zrovna vládne. Stabilitu systému ocení zejména podnikatelé, kterým je koneckonců celý systém určen. Na základě politické shody by pak mělo dojít k jasnému vymezení kompetencí cestou úpravy Kompetenčního zákona.
PŘÍLEŢITOSTI Růst světového obchodu Objem světového obchodu neustále roste, a to jak v oblasti produktové, tak v oblasti sluţeb. Obchod se sluţbami má dlouhodobě dokonce vyšší dynamiku růstu. To úzce souvisí s trendem liberalizace světového obchodu a celkové globalizace světového hospodářství. Česká republika je díky svým vazbám do těchto procesů stále více zapojována, coţ přináší pozitivní dopady na ekonomiku jako celek i na konkrétní
58
podnikatele. V důsledku růstu objemu světového obchodu a odstraňování obchodních bariér (cel atp.) mají čeští exportéři stále více moţností se v zahraničí uplatnit. Nové zdroje financování Vedle finančních prostředků jdoucích ze státního rozpočtu skrze jednotlivé vládní instituce existují i další nové moţnosti financování. Konkrétně je jedná především o prostředky z fondů EU (např. operační program Podpora a inovace). Vedle toho se nabízí a diskutuje otázka částečné spoluúčasti firemní a podnikatelské sféry na nákladech systému, a to buď formou zpoplatnění vybraných sluţeb obchodních diplomatů nebo příspěvků ze strany obchodních komor nebo oborových a sektorových asociací. Předpokladem pro toto financování je však zefektivnění a právní i institucionální ukotvení modelu státní podpory exportu. Nové nástroje podpory Systém podpory exportu musí být dostatečně flexibilní, aby byl schopen reagovat na trendy světové ekonomiky. Podle toho musí být přizpůsobena nabídka sluţeb státu s důrazem na jejich účinnost. Z pohledu podnikatele musí být nástroje stále konkrétnější a adresnější, např. moţnost krátkodobého působení zástupce firmy přímo v teritoriu tak, ţe by ZÚ poskytl patřičné zázemí za zvýhodněných podmínek, nebo finanční podpora individuálních účastí samotných firem na veletrzích a výstavách v zahraničí. Rozvojová pomoc ČR a její široký záběr Velmi důleţitá je funkční a obsahová provázanost mezi jednotlivými systémy státní podpory s podporou exportu související, především se jedná o zahraniční rozvojovou spolupráci (ZRS), v rámci které jsou kaţdoročně vynakládány nemalé finanční prostředky. Dle nepsaného pravidla by ZRS měla mít komerční návaznost a být jakýmsi „předmostím“ pro budoucí aktivity českých firem. Je podstatné, aby projekty ZRS byly jiţ v době svého vzniku programovány a realizovány v úzké součinnosti s podnikatelským sektorem a byla jiţ předem pečlivě zvaţována budoucí ekonomická návratnost. Z dalších oblastí, se kterými by měla být podpora exportu slaďována, lze uvést podporu podnikání na národní bázi, podporu vědy a výzkumu či podporu zahraniční prezentace ČR aj., neboť i do těchto oblastí kaţdoročně rovněţ směřují nemalé objemy veřejných prostředků.
59
Personalistika - absolventi VŠ Personální zajištění systému podpory exportu má jisté rezervy, v rámci ekonomické diplomacie působí celá řada pracovníků, kteří ne zcela splňují potřebná kritéria z hlediska svých znalostí. Jak bylo uvedeno, v ČR existuje značná kapacita absolventů VŠ, kteří ne vţdy snadno naleznou uplatnění, a proto existují příleţitosti pro omlazení státních institucí, které by si tak mohly od počátku svoje lidské zdroje patřičně „vychovávat“. Podmínkou pro přilákání kvalitních lidí je náleţitá motivace, která je ovšem u státní správy limitující. Vedle finanční stránky je tedy nutné nabízet i jiné motivační stimuly spojené s perspektivou práce pro stát. Diverzifikace exportních trhů - „Třetí svět“ Současná struktura českého zahraničního obchodu je převáţně orientována na trh EU, z toho celá třetina jde na trh německý. V tzv. „Třetím světě“ (rozvojové země) existuje potenciál pro expanzi aktivit českých firem. Z velké části se pro české firmy jedná o trhy zcela nové, a proto speciálně při pronikání na trhy v těchto teritoriích je asistence ze strany státu potřebná. To bude znamenat i nároky na modifikaci systému, např. otevírání zahraničních zastoupení v nových teritoriích, organizování odborných workshopů a obchodních misí apod.
HROZBY Korupce a nadbytečná byrokracie Sektor české veřejné správy se dlouhodobě potýká s poměrně značnou mírou korupce a klientelismu. Instituce a subjekty zapojené do systému podpory exportu realizují činnost, která úzce souvisí s obchodními a podnikatelskými aktivitami, je zde tedy konkrétní a intenzivní spolupráce s firemní sférou. Proto je právě hrozba korupce při aktivitách na podporu exportu zcela reálná. Aktuálním příkladem jsou projekty na podporu ekonomické diplomacie, které v posledních letech realizuje MZV a které jsou v současné době předmětem policejního vyšetřování pro podezření na korupční jednání. Odbourání duplicitních činností, redukce řídících stupňů a rozhodovacích míst a adresná odpovědnost jednotlivých pracovníků by mohli vedle omezení byrokratických zásahů také k eliminaci takového jednání přispět.
60
Přístup státního aparátu k občanovi-podnikateli Platí zásada, ţe firmy a podnikatelé jsou daňovými poplatníky, a proto státní aparát, který je de facto „placen z jejich daní“, má mít přímo povinnost respektovat jejich zájmy, poţadavky a potřeby. Tento princip musí být stoprocentně promítnut do komunikace a spolupráce pracovníků institucí podílejících se na podpoře exportu se zástupci firem a s podnikateli, kteří jsou příjemci výstupů jejich činnosti. Stále častěji se ukazuje, ţe správným trendem je aplikace klientského přístupu s tím, ţe pracovní výkon i výstupy činnosti vládních institucí jsou chápány jako sluţba, a to poskytovaná v adekvátní kvalitě. Takové chápání této vazby má ze strany pracovníků státního aparátu ještě značné rezervy. Rostoucí zadluţování státu Česká republika v posledním desetiletí čelí trvale se prohlubujícímu deficitu veřejných financí.
Zadluţení
státu
narostlo
do
takové
výše,
ţe
je
nutné
přikročit
k makroekonomickým opatřením. Jedním z nástrojů je důsledná rozpočtová disciplína, resp. škrty ve výdajích státního rozpočtu. Proto bude záleţet více neţ dříve na prioritních oblastech, kam bude stát své výdaje alokovat. Hrozí totiţ, ţe prostředky určené na pokrytí agendy podpory exportu nejenţe se nebudou navyšovat, ale ţe dokonce bude činěn tlak na jejich sniţování. Systém vládní podpory tak bude chtě nechtě nucen hledat dodatečné zdroje převáţně externího financování, ale především bude muset přijmout opatření vedoucí k zefektivnění svého fungování. Teritoriální hrozby Trhy v jednotlivých částech světa procházejí neustálým vývojem, který není vţdy pozitivní. Tento vývoj je třeba sledovat tak, aby české firmy měly aktuální informace o dění v daném teritoriu. Jedná se zejména o hrozby jako jsou válečné konflikty, kolaps hospodářství, politické změny aj. Systém podpory exportu musí být patřičně flexibilní, aby mohl na konkrétní situaci adekvátně reagovat. Vedle toho systém podpory exportu musí korespondovat s linií zahraniční politiky ČR resp. EU (obchodní embarga, vývoz zbraní a zboţí dvojího uţití aj.).
61
4.2 Jak zlepšit model ekonomické diplomacie ČR? Jiţ mnoho let se v ČR hovoří o zefektivnění a optimalizaci modelu ekonomické diplomacie. Stav popsaný v předchozím textu naznačuje, ţe mnoho jiţ bylo učiněno, ale přesto existují zjevné nedostatky, které by bylo dobré odstranit. Exportní strategie není přímo nástrojem, který je schopen systém změnit, přesto můţe jasným rozdělením kompetencí k zefektivnění napomoci. Co se samotného modelu týče, existují následující hlavní oficiální dokumenty, jimiţ se ekonomická diplomacie řídí: kompetenční zákon, dohody mezi MZV a MpaO, dokumenty zřizující vládní agentury CzechTrade, CzechInvest, Česká centra a CzechTourism. Vzájemná koordinace mezi jednotlivými subjekty probíhá v rámci pracovních skupin, které vznikají na ad hoc bázi tj. dle potřeby. Ekonomická diplomacie je poměrně dobře personálně, materiálně a v neposlední řadě i finančně zajištěna. Přesto ale nelze nepostřehnout několik hlavních problémů, které systém vykazuje. Mezi nimi je třeba zdůraznit především tyto: mnoţství duplicitních činností, sloţitost a nepřehlednost systému, sloţitost koordinace mezi jednotlivými subjekty, špatná profilace obchodně-ekonomické agendy na MZV. V současné globální ekonomické situaci je právě podpora exportní kapacity země nesmírně důleţitá, právě nyní existuje zvýšená společenská poptávka po lepších sluţbách státu v této oblasti.
62
Za předpokladu, ţe se najde nutná politická vůle po zásadní změně modelu ekonomické diplomacie, a na základě hlubšího prostudování systému, je moţné definovat v podstatě TŘI CESTY
na zásadní změnu fungování systému ekonomické diplomacie v ČR30:
A. Přechod obchodně-ekonomické agendy v oblasti vnějších vztahů kompletně do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. B. Přechod obchodně-ekonomické agendy v oblasti vnějších vztahů kompletně do kompetence Ministerstva zahraničních věcí ČR. C. Přechod obchodně-ekonomické agendy v oblasti vnějších vztahů kompletně do kompetence nové agentury. Kaţdá z těchto variant má svá úskalí, všechny však vykazují znaky zefektivnění v důsledku zavedení jediného řízení. Lze tak očekávat, ţe se jimi odstraní hlavní definované problémy současného systému – duplicitní činnosti, sloţitost systému, jeho nepřehlednost a sloţitá koordinace mezi jednotlivými subjekty. Stručné úvahy k jednotlivých variantám: A. Přechod obchodně-ekonomické agendy v oblasti vnějších vztahů do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Varianta znamená přechod veškeré obchodně-ekonomické agendy v oblasti vnějších vztahů z MZV na MPO. Otázkou zůstává existence agentur CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism, nejlepší se jeví varianta jejich sloučení do jedné velké „mega-agentury“. Varianta vychází z faktu, ţe jiţ nyní je obsah agendy podpory exportu de facto řízen MPO, obchodní diplomaté v ústředí MZV fungují jako jakýsi zprostředkovatelé, mezičlánek, který se v ústředí připravuje na výjezd do zahraniční. Tento mezičlánek by zanikl resp. byl převeden na MPO. Podobně tomu bylo v dobách, kdy existovalo v rámci státní správy ministerstvo zahraničního obchodu (období před rokem 1989 a v počátku 90. let). Varianta nepředpokládá finanční náročnost, ba naopak lze předpokládat, ţe reorganizací budou některá pracovní místa ušetřena. 30
Variantu zefektivnění jinou cestou neţli cestou změny celého institucionálního rámce v tomto textu neuvaţujeme, je pochopitelně také moţná, ba dokonce v případě neexistence politické shody velmi reálná.
63
Hlavním úskalím je vyřešení problému postavení obchodních diplomatů na českých zastupitelských úřadech. Dnes jsou tito diplomaté po dobu výjezdu pracovníky MZV, tedy jsou v pracovněprávním vztahu k MZV, přímým nadřízeným je vedoucí ZÚ (velvyslanec, generální konzul atp. – tj. také pracovník MZV), vyuţívají veškeré materiální zázemí zastupitelského úřadu (servis administrativně technického personálu, společné prostory a náklady s nimi spojené, společné hmotné i nehmotné zázemí mise – kancelářská technika, byty, atp.). Tito pracovníci z titulu své diplomatické funkce poţívají veškerá práva a výhody, které jim z diplomatického statutu náleţí (tzv. výsady a imunity, které se řídí mezinárodním právem, především pak tzv. Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích31). Protoţe tato varianta předpokládá rekrutování obchodních diplomatů právě z MPO, bude třeba vyjasnit především problematiku jejich fungování na zastupitelských úřadech a otázku jejich diplomatického statutu. V ústředí MZV v tomto případě dojde ke zrušení většiny funkčních míst v systemizaci MZV v oblasti vnějších ekonomických vztahů, některá budou převedena pod MPO. Tito pracovníci posílí jiţ existující organizační strukturu MPO. Na posty ekonomických diplomatů při českých zastupitelských úřadech budou vysíláni pracovníci z MPO, po návratu ze zahraničí se tito opět zařadí na místa v ústředí MPO (na bázi klasické rotace, která je uplatňována v zahraniční sluţbě).
B. Přechod obchodně-ekonomické agendy v oblasti vnějších vztahů kompletně do kompetence Ministerstva zahraničních věcí ČR Varianta znamená přechod obchodně-ekonomické agendy v oblasti vnějších vztahů z MPO na MZV, opět předpokládá zachování agentur CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism sloučených do jedné „mega-agentury“. Tato varianta naopak od té předcházející předpokládá „zeštíhlení“ v rámci resortu MPO a posílení MZV a jeho ekonomické agendy.
31
Vídeňská úmluva o diplomatických stycích byla přijata v roce 1961 ve Vídni, kodifikuje právní normy mezinárodního práva v oblasti diplomatických styků a vztahů. Úmluva, která mj. řeší i otázku exteritoriality a imunity diplomatů, byla vypracována Organizací spojených národů, v platnost vstoupila 1962 a do roku 1996 ji ratifikovalo 174 států. Oblasti konzulárních styků upravuje Vídeňská úmluva o konzulárních stycích z roku 1963.
64
V organizační struktuře MZV bude třeba tuto oblast značně posílit, kupříkladu vytvořením postu samostatného náměstka ministra pro ekonomickou diplomacii (popř. po vzoru obvyklém v zahraničí - funkce tzv. „juniorního ministra“), který by se věnoval pouze této problematice32. Důsledkem aktivního přístupu vedení MZV k podpoře ekonomiky by pak měla být i celková změna vnitřní atmosféry MZV, která není v současné době ekonomické agendě příliš nakloněna. Na rozdíl od varianty přechodu agendy pod MPO by neexistoval problém ohledně diplomatického statutu obchodních diplomatů v zahraničí. Ekonomizace české diplomacie by nepochybně přispěla k posílení prestiţe a významu naší zahraniční politiky. Resort MPO by i nadále plnil svoji funkci hlavního gestora průmyslové a hospodářské politiky ČR. C. Přechod obchodně-ekonomické agendy v oblasti vnějších vztahů kompletně do kompetence nové agentury Tato varianta se jeví poměrně revoluční a proto velmi špatně realizovatelná. Přesto stojí za zmínku, neboť na podobné bázi úspěšně funguje podpora vnějších ekonomických vztahů kupříkladu ve Velké Británii či Rakousku. Sloučením agentur CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism a Českých center by vznikla jedna velká agentura – pracovně ji můţeme říkat kupříkladu „Czech Trade and Culture Bureau“ – CTCB. Do nově vzniklé agentury by přešla také určitá část pracovníků MPO a MZV, kteří zpracovávají agendu podpory vnějších ekonomických vztahů. Po vzniku jedné velké agentury by stát ukončil veškeré činnosti, které mu nepřísluší (podpora jednotlivým firmám atp.), tyto by nadále vykonávala pouze nově vzniklá agentura. Český stát a jeho představitelé by konali jen tam, kde je to běţné – na mezivládní úrovni: jednání z představiteli cizích států, jednání v rámci mezinárodních organizací atp. „Mikropodporou“ by se pak zabývala pouze nově vzniklá CTCB. Tato agentura by mohla být výrazněji podřízena kontrole soukromého sektoru, například tím, ţe by v jejím řídícím orgánu měly většinové slovo profesní a podnikatelské svazy, popř. by se nějakým způsobem finančně podílely na jejím chodu (například na členské bázi). V dlouhodobém 32
V současné době agendu ekonomické diplomacie řídí první náměstek ministra, který má ve svém portfoliu zároveň bilaterální vztahy s mimoevropskými zeměmi.
65
horizontu by pak bylo moţné zvaţovat dokonce i spoluvlastnický podíl těchto svazů v agentuře. Resorty MZV a MPO by zeštíhlily, místa na obchodních úsecích zastupitelských úřadů by byla výrazně redukována, asistence firmám v zahraničí by byla poskytována pouze agenturou, ZÚ by se věnoval pouze agendě v oblasti ekonomických bilaterálních a multilaterálních vztahů. Otázkou zůstává diplomatický statut pracovníků agentury. Vhodným řešením se jeví propůjčení diplomatické hodnosti vyslanému pracovníkovi na dobu vyslání, přičemţ se předpokládá, ţe většina pracovníků v zahraniční by byla rekrutována z řad místních sil, osobou vyslanou z ústředí by byl pouze vedoucí popř. další seniorní pracovník.
4.3 Systém podpory exportu ve srovnatelných zemích EU Při úvahách o novém modelu ekonomické diplomacie ČR stojí za zmínku některé příklady ze zahraničí. Jak systém funguje u vybraných srovnatelných zemí – Rakousko, Švédsko a Dánsko - popisuje následující text33.
Rakousko V Rakousku je podpora vývozu plně v gesci tamní hospodářské komory (HK). Rakouské ministerstvo hospodářství ani ministerstvo zahraničních věcí nejsou do projektu přímé proexportní podpory zapojeny. HK poskytuje rakouským firmám celé spektrum sluţeb. Členství v této HK je v Rakousku povinné včetně povinných členských příspěvků. Jejich výše je dána velikostí a obratem firmy. Touto formou je financován rozpočet HK včetně podřízených agentur, mj. agentury na podporu exportu – Aussenwirtschaft Österreich (AWO). Vedle této existuje kupříkladu v rámci HK agentura na podporu cestovního ruchu (Austria Tourism - AT). V zemích, kde AT nemá své vlastní zastoupení, její úlohu přejímá právě AWO. Zahraniční investice a investiční pobídky jsou v gesci agentury „Invest In Austria“ (ABA), tato agentura spadá pod ministerstvo hospodářství.
33
Z rozhovorů s referenty v teritoriálních odborech MZV a v odboru ODEV.
66
AWO disponuje 108 zastoupeními v 73 zemích světa. V zahraničí působí okolo 600 pracovníků, v ústředí jich je pouze okolo 100.
Diplomatické funkce příslušným
pracovníkům propůjčuje rakouské MZV, standardní personální obsazení v zahraničí jsou dva diplomaté, kteří všichni poţívají diplomatického statutu, ostatní jsou zaměstnanci nediplomatičtí a to buď z řad místních sil popř. pracovníci vyslaní z ústředí AWO bez diplomatického statutu (administrativně technický personál). V zahraničí je pobočka AWO formálně podřízena ZÚ, avšak zpravidla s ním nesdílí společné prostory (především z důvodu bezpečnostních opatření fungujících na ZÚ). Spolupráce probíhá například při podnikatelských misích, AWO vyuţívá politické váhy vedoucího ZÚ. Samotná proexportní podpora probíhá v několika rovinách, přičemţ základem je přímá podpora firem při vstupu na zahraniční trh. Kaţdá rakouská firma, která o to projeví zájem, má nárok na poskytnutí konkrétních sluţeb AWO – poradenství při vstupu na trh, asistence na trhu, poradenství při investování, vyhledávání zahraničních odběratelů, právní pomoc aj. Informace o obchodních příleţitostech distribuuje AWO partnerům a členům prostřednictví tištěných a elektronických médií (týdeník AWO-News aj.), pro partnery a firmy organizuje AWO vlastní akce – konference, semináře, výstavy, fóra aj., pořádá podnikatelské mise,
organizuje
zastupování
rakouských
firem
na
výstavách
a
veletrzích atp. Agentura AWO má důsledně nastavenou organizační strukturu, přísnou personální politiku a kvalitní systém odborné přípravy zaměstnanců.
Švédsko Švédsko je země s dlouhou tradicí státní podpory zahraničního obchodu a s rozsáhlou sítí institucí, které příslušné odborné činnosti zajišťují, přesto nemá vypracovanou ţádnou formální komplexní exportní strategii/koncepci. Problematiku vnějších ekonomických vztahů má v kompetenci švédské MZV. Švédsko se pyšní štíhlou a racionální státní správou. V praxi se tento koncept realizuje tak, ţe ministerstva jsou zredukována na úřady s aparátem čítajícím řádově desítky či několik málo stovek úředníků, kteří se zabývají analytickou prací a přípravou podkladů pro rozhodování politického systému. Výkonem činností, které jsou ministerstvům svěřeny, jsou pověřeny vládní agentury, které jsou 67
relativně samostatnými jednotkami, jeţ jsou politicky řízeny ministerstvy prostřednictvím jmenovaných ředitelů a správních rad. Ministerstvo zahraničních věcí
odpovídá za způsob realizace politiky v oblasti
zahraničních ekonomických vztahů. V rámci MZV existuje úsek, který řídí juniorní ministr obchodu. Kromě dvou oddělení zodpovědných za otázky vnitřního trhu EU v jeho rámci existují oddělení pro propagaci a kulturní presentaci, pro zahraniční obchodní propagaci, kancelář pro export projektů a pro vývoz technologií pro ţivotní prostředí do Číny. Pracovníci oddělení pro zahraniční obchodní propagaci mají mezi sebou rozdělenou kontrolu vládních agentur, které jsou úkoly v oblasti propagace a podpory zahraničního obchodu pověřeny. Vládní agentura Exportrådet (Švédská obchodní rada) je pověřená obdobnými úkoly v oblasti podpory exportu, které v českém systému plní CzechTrade. Byla zaloţena v roce 1972, do současné doby se její síť rozrostla na 50 kanceláří rozmístěných na všech kontinentech, asi 30 místních kanceláří pokrývá všechny regiony Švédska. Funguje a je financována jako společný podnik MZV a Všeobecného sdruţení pro zahraniční obchod. To representuje zájmy švédské podnikatelské komunity v oblasti zahraničního obchodu, jeho členy jsou i obchodní komory a oborové asociace jako svaz průmyslu či svaz obchodu. Z rozpočtu MZV je na podporu exportu vyčleněna celá polovina disponibilních prostředků, z toho část slouţí k podpoře financování exportu. Na činnost agentury Exportrådet kromě státu přispívá i podnikatelská komunita. Agentura Exportrådet má svoji pobočku i v Praze, praţská kancelář má 7 odborných pracovníků, z nich někteří mají diplomatický status. The Swedish Export Credits Guarantee Board (EKN – Rada pro garance exportních úvěrů) je vládní agentura odpovídající české EGAP – usnadňuje exportním firmám formou pojištění úvěrů resp. úvěrových garancí přístup k úvěrování obchodů s rizikovými teritorii. Svensk Exportkredit (SEK - The Swedish Export Credit Corporation – Švédská exportní úvěrová společnost) je akciová společnost vlastněná švédským státem plnící stejné úkoly jako v českém prostředí ČEB, tj. nabízí exportním firmám financování jejich projektů na komerčním principu. 68
Invest in Sweden je agentura, jejíţ úkoly a činnost odpovídají českému CzechInvestu. Jejím posláním je informovat firmy o investičních příleţitostech a o prostředí, asistovat při vyhledávání místních partnerů a při zřizování či rozšiřování firem. K tomu agentura zřídila síť regionálních poboček a provozuje i několik poboček v nejvýznamnějších teritoriích v zahraničí (Čína, Indie, Japonsko, USA). National Board of Trade (Národní rada pro obchod) je poradním orgánem vlády pro analýzu a formulování obchodní politiky. Jejím úkolem je hlavně podpora efektivní politiky vůči vnitřnímu trhu EU a multilaterální obchodní politiky vůči WTO.
Dánsko V Dánsku je proexportní podpora zajišťována prostřednictvím Dánské exportní rady (Trade Council of Denmark – TCD), která je součástí dánského Ministerstva zahraničních věcí. TCD byla zřízena v roce 2000 s cílem sjednotit nejrůznější sluţby a aktivity několika ministerstev a dalších státních a polostátních institucí v oblasti podpory exportu. Veškeré kompetence v oblasti podpory exportu tak přešly na MZV – cestou politické dohody. Kromě TCD nemá Dánsko ţádnou jinou agenturu typu CzechTrade atp. TCD je dnes z 25% soběstačná, její příjmy představují některé placené sluţby. Koncepčně řeší způsob podpory dánským exportérům „Strategie proexportní politiky“, tedy obdoba naší exportní strategie. Kromě primární podpory dánského exportu poskytuje TCD i sluţby na podporu zahraničních investic (oddělení „Invest in Denmark“) či dokonce vybrané sluţby v oblasti podpory importu (mají však svá přísná pravidla). TCD má v současné době v zahraničí okolo 300 pracovníků, z čehoţ cca 20% tvoří vlastní vyslaní pracovníci – kariérní obchodní diplomaté, zbytek připadá na místní síly (okolo 80%). Sluţby pracovníků TCD jsou zpoplatněny, bezplatně jsou poskytovány pouze rutinní sluţby typu informace z katalogů, statistické informace, informace z veřejně dostupných publikací, jejichţ časová náročnost není vysoká.
69
Kaţdé zahraniční zastoupení má stanovený závazný výkonností plán, jeho naplňování je vyhodnocováno metodou Balanced Score Card. Cílem je vedle konkrétních výsledků práce dosáhnout takového stavu, kdy zaměstnanec zahraničního zastoupení TCD věnuje minimálně 30-35% časové kapacity sluţbám na placených zakázkách. Nedodrţení stanoveného plánu je sankcionováno formou úhrady schodku niţších příjmů na úkor vlastního
rozpočtu
zastoupení
pro
následující
rok.
V případě
neefektivity
i
neperspektivnosti konkrétního zastoupení můţe být v konečném důsledku přistoupeno i k samotnému uzavření zahraniční pobočky s tím, ţe toto uzavření je zpravidla kompenzováno otevřením zastoupení v teritoriu s vyšší perspektivou. Novým trendem při rozhodování o zahraničních zastoupeních z hlediska optimalizace nákladů a výnosů je hledisko regionálního pokrytí. Kupříkladu pobočka pro ČR v Praze „pokrývá“ současně i Slovensko a Maďarsko. Obecným trendem posledních let je také přesun obchodních diplomatů z Evropy do mimoevropských destinací (především Asie a Latinské Ameriky).
70
5 Výsledky Propad globální ekonomiky, který započal finanční krizí v druhé polovině roku 2008, se prohloubil v roce 2009. Většina zemí, Českou republiku nevyjímaje, zaznamenala pokles svého růstu, který s ohledem na provázanost jednotlivých ekonomik dopadl silně také na exportéry. Koupěschopná poptávka na straně zahraničních odběratelů klesla natolik, ţe se hodnota českého exportu v korunách propadla o 20,3% (v přepočtu na euro dokonce o 25,4% a v dolarech o 31,5%)34. Právě propad exportu zásadně přispěl k celkovému poklesu výše HDP35, coţ jasně potvrzuje pravidlo, ţe pokud se daří exportu, daří se ekonomice a naopak. Právě toto je daň za celkové výhody vyplývající z otevřenosti naší ekonomiky. Přes celkový propad je však třeba konstatovat, ţe i tak se podařilo ČR generovat přebytek zahraničního obchodu, který byl v roce 2009 v rekordní výši +153,2 mld. Kč36. S cílem zvýšení moţností českých exportérů v krizovém období roku 2009 přistoupila česká vláda k navýšení kapitálové síly ČEB a pojistné angaţovanosti EGAP, čímţ posílila jejich kapacity. Výsledkem byl velký nárůst zájmu o financování vývozu s podporou ČEB. Stejně tak se zvýšil zájem o sluţby EGAP, kde objem nových pojistných smluv dokonce narostl ve srovnání s rokem 2008 o neuvěřitelných 51%37. Kaţdá mince má však strany dvě, a proto je třeba konstatovat, ţe ve stejném roce došlo ze strany EGAP také k výraznému nárůstu pojistných plnění, coţ se promítlo do celkového hospodaření společnosti za rok 2009, kdy její ztráta dosáhla částky 2,67 miliard korun38. Na poli financování obchodu bylo významným počinem přijetí novely zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, jeţ vstoupila v platnost v září 2009. Tato novela rozšiřuje moţnosti zapojení komerčních bank do programu státem financovaného exportu prostřednictvím dorovnání úrokových rozdílů.
34
Zpráva o plnění Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010 za rok 2009 – Exekutivní shrnutí, strana 2 35 HDP za rok 2009 činil ve 3. čtvrtletí roku - 4,1% (viz www.kurzy.cz) 36 Tabulka č. 1 - Zahraniční obchod České republiky v letech 1989-2009 37 Zpráva o plnění Exportní strategie ČR pro období 2006-2010 za rok 2009 – Exekutivní shrnutí, strana 3 38 V roce 2008 měla EGAP zisk bezmála 625 milionů korun.
71
Ze strany státy a jeho vrcholných přestavitelů se i v roce 2009 přes zjevnou politickou nestabilitu v zemi spojenou s pádem vlády a vznikem vlády úřednické uskutečnila celá řada bilaterálních návštěv v zahraničí spojených s podnikatelskými misemi. Ty v roce 2009 směřovaly například do Albánie, Brazílie, Ruska a mnoha dalších zemí. V oblasti smluvní vstoupily v roce 2009 v platnost mnohé dvoustranné smlouvy z oblasti hospodářské spolupráce, např. s Ázerbajdţánem, Běloruskem či Brazílií. V jednání jsou bilaterální dohody s mnohými dalšími, např. s Bosnou a Hercegovinou, Egyptem či Indií. V oblasti finanční vstoupily v platnost dohody o zamezení dvojího zdanění s Arménií, Ruskou federací, Sýrií, Kyprem, Čínou a Srbskem, připraveny jsou další s Kyrgyzskou republikou, Turkmenistánem, Kazachstánem, Chorvatskem, Belgií a Běloruskem. V platnost vstoupily také mnohé dohody o ochraně a podpoře investic. V roce 2009 se také uskutečnila mnohá zasedání tzv. mezivládních či smíšených komisí. Ke zviditelnění ČR a tedy k příleţitosti pro další prohloubení rozvoje dvoustranných hospodářských vztahů přispělo, nebo spíše mělo přispět, téţ Předsednictví ČR v Radě EU v prvním pololetí roku 2009. ČR se jako předsednická země jiţ od samého počátku tvrdě postavila proti protekcionismu ze strany některých členských zemí EU, který zesílel v souvislosti s prohlubující se hospodářskou krizí. Autorka si však na tomto místě nemůţe odpustit konstatování, ţe sloţitá vnitropolitická situace v ČR na počátku roku 2009, která vyvrcholila březnovým pádem koaliční vlády, vnímání ČR jako moderní demokratické evropské země výrazně uškodila. Tým, který mění v polovině zápasu nejen kapitána, ale i celou základní sestavu, nemůţe být protihráčem vnímán za férového soupeře. Na hospodářské vztahy zhoršená image ČR patrně ţádný významný vliv mít nebude, zjevný je však pokles kredibility české vlády jakoţto zahraničně politického partnera. Nezbývá neţ doufat, ţe vláda, která vzejde z parlamentních voleb v květnu 2010, získá dostatečnou parlamentní podporu, a tedy nebude v nadcházejícím volebním období hrozit opakování podobné situace. Je jen škoda, ţe jakkoliv se toto podaří, pokaţené předsednictví nám to jiţ nemůţe vylepšit. Šance, kterou ČR získala za 3,43 mld. korun39, zůstala tedy takřka nevyuţita. V rámci EU je třeba zmínit například aktivity ČR v roce 2009 ve prospěch pokroku na poli liberalizace mezinárodního obchodu. Podařilo se zahájit jednání o „Komplexní 39
Tolik činil závěrečný účet za české předsednictví dle závěrečné zprávy o finančních prostředcích vynaloţených na CZ PRES, kterou projednala vláda ČR dne 19. dubna 2010.
72
ekonomické a obchodní dohodě s Kanadou“, podobná jednání byla v roce 2009 ukončena podpisem smlouvy mezi EU a Korejskou republikou. Jednání s dalšími zeměmi probíhají a ČR je dlouhodobě podporuje. V oblasti sluţeb státu na podporu exportu stojí za zmínku sníţení počtu prioritních zemí z původních 19 na 12 zemí40 či vydání dalšího čísla publikace „Export v kostce“. Dále funguje portál www.BusinessInfo.cz, který je stále více navštěvován a uţivateli dobře hodnocen. ČR stejně jako v minulých letech podpořila firmy prostřednictvím oficiálních účastí ČR na mezinárodních výstavách a veletrzích, v roce 2009 bylo realizováno 44 českých oficiálních účastí ve 23 zemích41. Jiţ mnoho let se v ČR hovoří o zefektivnění a optimalizaci modelu ekonomické diplomacie. Mnohé jiţ bylo učiněno, přesto existují zjevné nedostatky, které by bylo dobré odstranit. Exportní strategie sama o sobě není přímo nástrojem, který je schopen systém změnit, přesto můţe jasným rozdělením kompetencí k zefektivnění napomoci. Exportní strategie sestávající se z konkrétních projektů je nástrojem velmi praktickým, konkrétním a schopným přesně definovat daný cíl. Je zjevné, ţe česká ekonomická diplomacie je poměrně dobře personálně, materiálně a v neposlední řadě i finančně zajištěna. Přesto nelze trvale přehlíţet několik hlavních problémů, které systém vykazuje - mnoţství duplicitních činností, sloţitost a nepřehlednost systému, sloţitá koordinace mezi jednotlivými subjekty, špatná profilace obchodněekonomické agendy na MZV. V současné globální ekonomické situaci je právě podpora exportní kapacity země nesmírně důleţitá, právě nyní existuje zvýšená společenská poptávka po lepších sluţbách státu v této oblasti. Za předpokladu, ţe se najde nutná politická vůle po zásadní změně modelu ekonomické diplomacie, a na základě hlubšího prostudování systému, definuje tato práce moţné TŘI CESTY, jimiţ lze model ekonomické diplomacie ČR změnit a zefektivnit. 40
Brazílie, Čína, Egypt, Indie, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam Coţ ovšem představuje pokles ve srovnání s lety 2006-2008, kdy se jednalo o 72, resp. 73, resp. 79 oficiálních českých účastí. 41
73
Závěry a doporučení Cílem práce bylo charakterizovat realizaci Exportní strategie ČR pro roky 2006-2010 a její výsledky se zaměřením na místo a úlohu ekonomické diplomacie ČR. V průběhu práce se ukázalo jako ţádoucí téţ jasné vymezení moţných nedostatků v modelu ekonomické diplomacie včetně návrhů na její optimalizaci. Je třeba konstatovat, ţe Exportní strategie pro roky 2006-2010 je kvalitně zpracovaným dokumentem, který dobře slouţí svému účelu. Jeho metodika, která předpokládá plnění formou jednotlivých projektů, působí jasně a jednoduše, coţ je ţádoucí. Jednotlivé projekty lze snadno vyhodnotit a zjistit jejich konkrétní přínos. Stejně tak je vhodné jasné označení garanta a realizátora daného projektu. Pro přípravu dalších exportních strategií lze doporučit setrvání u projektové metody. Širší pozornost by však měla být věnována stanovení priorit pro český zahraniční obchod, a to především priorit teritoriálních. Zahraniční trhy nejsou konstantou, avšak mají tendence se s ohledem na geopolitické okolnosti měnit. Je proto třeba uţší propojení proexportní strategie s celkovou koncepcí zahraniční politiky ČR. Dobrým a nutným počinem je další zapojování českého firemního sektoru (především cestou oborových komor a svazů) do práce při přípravě nového strategického dokumentu. Ekonomická diplomacie a její model má poměrně dobré lidské i finanční zdroje, její celkový model však vykazuje některé známky neefektivnosti, způsobené duplicitami v řízení a ve výkonu sluţby vůči českému podnikateli. Optimalizací celého modelu ekonomické diplomacie cestou slučování agend a institucí by bylo moţné docílit zlepšení fungování bez potřeby navýšení finančních prostředků. Touto cestou je převedení celé agendy ekonomické diplomacie do gesce jedné instituce, a to buď Ministerstva průmyslu a obchodu ČR nebo Ministerstva zahraničních věcí ČR či nově vzniklé vládní agentury. Nový gestor tak „pohltí“ všechny stávající účastníky procesu, čímţ dojde ke kýţenému zjednodušení celého systému. Takovýto model funguje v zemích jako jsou Rakousko, Dánsko a Švédsko, a proto nelze říci, ţe by byl něčím nevyzkoušeným a revolučním, něčím, čeho je třeba se obávat.
74
Pro to, aby byl vybrán ten nejvhodnější model pro českou ekonomickou diplomacii, by bylo dobré tuto problematiku dále rozpracovat. Jako potřebná se jeví celková analýza výdajů finančních prostředků všech subjektů podílejících se na ekonomické diplomacii a analýza všech lidských kapacit placených státem, které se na tomto procesu podílejí. Pro tyto analýzy nemá autorka dostatečné zdroje informací. Právě nyní se zdá být správná doba pro otevření hlubší diskuse o změně systému ekonomické diplomacie, a to s ohledem na fakt, ţe v květnu letošního roku proběhnou parlamentní volby. Ty jsou základem pro předpoklad vzniku stabilní vlády, která by v rámci svého čtyřletého působení mohla celý systém optimalizovat. Nepochybně je pro to nutná i případná politická dohoda napříč politických spektrem, aby v dalším volebním období nebyl model opět měněn v případě, ţe se vlády ujme některá jiná strana. Na sklonku roku 2009 byly na MPO zahájeny práce na přípravě Nové Exportní strategie na léta 2011 – 2016 (NES). S ohledem na pozitivní reakce a poţadavky české podnikatelské sféry se MPO rozhodlo zapojit samotné podnikatele do přípravy nové strategie. Ti mohli v termínu do 15. února 2010 uplatnit své připomínky a náměty prostřednictvím dotazníku, který je k dispozici na portálu www.BusinessInfo.cz. Projekt přípravy NES je realizován v několika etapách, v rámci první fáze (do konce března 2010) budou připravena východiska a teze. Strategii samotnou však dokončí aţ nová vláda, která vzejde z květnových parlamentních voleb. Na základně hlubšího posouzení se autorce jeví jako optimální model, kdy gestorem podpory vnějších ekonomických vztahů a exportu by v českých podmínkách bylo Ministerstvo zahraničních věcí ČR. MZV ČR disponuje potřebnou kvalitní sítí zastupitelských úřadů, včetně jejich hmotného zázemí. Radikální změnou v organizační struktuře MZV, která bude podpořena jasným definováním priority podpory vnějších ekonomických vztahů ve vládním prohlášení a v Koncepci zahraniční politiky ČR, se vytvoří potřebné klima v rámci české diplomacie. Ta totiţ prakticky doposud vnější ekonomické vztahy vnímá spíše jako oblast okrajovou. Moderní diplomacie ve světě se v posledních desetiletích stále více odklání od té klasické, které dominovalo řešení bilaterální politické agendy. V současné době se velká část mezinárodních vztahů řeší především na poli multilaterálním – tedy v rámci nadnárodních
75
či mezinárodních organizací (EU, WTO, OSN aj.). Česká republika je malou zemí, která v rámci globálního světa nemá a nemůţe mít významný politický vliv. To je jasným důvodem pro to, aby se naše diplomacie v budoucnu zaměřila ve zvýšené míře na témata související s problematikou vnějších ekonomických vztahů.
76
Seznam použité literatury Bibliografie: 1) HLADÍK, Jakub: Ekonomická diplomacie ve službách firmy, 1. vydání, Arista
Praha, 2001, ISBN 80-86410-17-X 2) ŠTOURAČOVÁ, Judita: Ekonomická diplomacie České republiky, 1. vydání,
Professional Publishing, 2008, ISBN 978-80-86946-71-9 3) TÝČ, Vladimír: Základy práva Evropské unie pro ekonomy, 4. vydání, Linde Praha
a.s., 2004, ISBN 80-7201-478-1 4) PULS BIVŠ, čtvrtletník Bankovního institutu vysoká škola, a.s., číslo 04/2009
str. 13-14
Elektronické prameny: 5) Webové stránky ČSÚ www.czso.cz 6) Webové stránky ČNB www.cnb.cz 7) Finanční webový portál Hospodářských novin http://www.FinWeb.iHned.cz 8) Webové stránky MZV www.mzv.cz 9) Webové stránky MPO www.mpo.cz 10) Webové stránky MMR www.mmr.cz 11) Webové stránky CzechTrade www.czechtrade.cz 12) Webové stránky CzechInvest www.czechinvest.cz 13) Webové stránky Českých center www.czechcentres.cz 14) Webové stránky CzechTourism www.czechtoutism 15) Webové stránky EGAP www.egap.cz 16) Webové stránky ČEB www.ceb.cz 17) Portál MPO zaměřený na informace pro firmy www.businessinfo.cz 18) Portál České republiky „CZECH.CZ“ provozovaný MZV ČR www.czech.cz 19) Portál MZV poskytující informace exportérům www.export.cz
77
Ostatní prameny: 20) Dokument Exportní strategie pro roky 2006-2010 21) Zprávy o plnění Exportní strategie pro roky 2006-2010 za období 2006-2007, 2008 a
2009 22) Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České republiky – Kompetenční zákon 23) Osobní rozhovory s pracovníky MZV, především odboru ODEV 24) Vnitřní informace MZV: systemizace pracovních míst v ústředí a na ZÚ ke dni
1.3.2010, organizační schéma MZV ke dni 1. dubna 2010
78
Seznam zkratek MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
ODEV
Odbor dvoustranných ekonomických vztahů MZV
ZÚ
Zastupitelský úřad
OEÚ
Obchodně-ekonomický úsek
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MZe
Ministerstvo zemědělství
MŢp
Ministerstvo ţivotního prostředí
MD
Ministerstvo dopravy
MF
Ministerstvo financí
ZRS
Zahraniční rozvojová spolupráce
ČC
Česká centra
EGAP
Exportní a garanční pojišťovací společnost, a.s.
ČEB
Česká exportní banka, a.s.
ČSÚ
Český statistický úřad
ČNB
Česká národní banka
WTO
World Trade Organization (Světová obchodní organizace)
OECD
Organization for Economic Co-operation and Development (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj)
SB/WB
World Bank/Světová banka
IMF/MMF
International Monetary Fund/Mezinárodní měnový fond
OSN/UN
Organizace spojených národů/United Nations
ECOSOC
Economic and Social Council (Ekonomická a sociální rada)
ILO/MOP
International Labour Organization/Mezinárodní organizace práce
UNIDO
United Nations Industrial Development Organization (Organizace OSN pro průmyslový rozvoj)
FAO
Food and Agriculture Organization (Organizace OSN pro výţivu a zemědělství)
79
Přílohy
80
Příloha č. 1 MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ
Organizační schéma MZV (k 1. dubnu 2010)
Kozelková 2179,2976
Legenda
MINISTR
fax:2066
IA 2980
Ing. Edita Hrdá
Politický ředitel Ing. Ivo Šrámek
VŘ SBM
2225 fax: 2065
(219)
Klímová
2225
(219)
Stránská Steinke
2735 3225
(220) (220)
2545,2639 fax: 2062
(245)
Čacho Šimková
2545 2639
(245) (245)
Seidl Maisler Ruml
2543 2657 2936
(244) (244) (243)
OBP Počuch
2281,2674 fax 2034 2806 2422
TO
2426,2642 fax:2044
SZBP
fax: 4080
Rytířská 31
DA
OSN
Prouzová
KSAP
(326)
Sequensová 2324 fax: 2026
221610252 fax: 221610251
(114)
Kuděla 2708 fax: 2015 SAS
UNESCO Rytířská 31 tel.: 221 610 126 fax: 221 610 122
náměstek ministra
2971 fax:2046 (305)
Stehlíková Trejbalová
2971 2144
(304) (304)
Brázdová Brodská
2741 2166
(303) (303)
(319)
Dlouhá 2311 fax: 3045
ÚMV
(345)
2175 2882 2824
(345) (346) (346)
Drulák
(103)
Píša Pizinger Huňátová Kaiserová Eisenbruk Lauferová Volf
2264 2183 2576 2441 6149 2402 2380
(102) (102) (105) (105) (Rytířská) (303) (401)
NMPKO Dvořáková Krejčířová
Borůvková Jarkovský
VŘ SMR
VŘ SEP
PhDr. Vítězslav Grepl
Mgr. Pavel Kafka
2941 fax:2089
2630,2525 fax:2037
2941 (409)
Bartáková 2942 Lexa 2243 Kalašnikov 2703
(410) (157) (269)
(315)
Lanzendörferová (315) Hajfler
2630
2240
EUGA
(362)
pov. říz. Vítek 2785 2577
OSE
(314)
3513,2905 fax:3020
(132)
Slabá
3513
(133)
Krasnický Bulánek
2846 2486
(134) (134)
(263)
AMER
ODEV
Fialková
2494,2263 fax 2023
2113
(139)
2680 2649 2508 2161
(201) (201) (214) (214)
2693,2682 (215)
generální sekretář MZV
2839, fax: 2069 (311) 2839 2256
2783 2637
Rohlíčková Lizec Jirásek Chlubnová
(310) (310)
VŘ SPR
VŘ SKO
JUDr. Jaroslav Horák
pov. říz. JUDr. Jaroslav Horák
2758 fax:3028
(T-112)
Kurfiřtová
2758
Krňávek Sladký
2775 2684
3155, 3154
(403)
2665 3109 3381
(402) (402) (402)
VŘ SZI
VŘ SL
Mgr. Karel Borůvka
Ing. Tomáš Kryl, Ph.D.
3202 fax: 2077 Přibylová
T-112 T-112
3155 fax: 3055 (403)
GSE
(311) (311)
(24)
3202
Skopalová
fax: 2078
OJVE (351)
(273)
fax: 2043
OSVE (351)
pov. říz.
Němec 2520 fax: 2043
(264)
Šitler
3197,2286 fax: 2075
Zajíček
ASIE
Hlavsová
(159)
Košatka
2167,2752 fax:2061
BVA
(253)
2592,2951 fax:2082
Smetánka 2470 fax: 2019
2512,2709 fax 4081
(150)
Kozelková 2179 2976 fax:2066
OMEV
(R-303 )
Pernický 6141
AFR
(125)
pov. říz. P.Kafka 2582 fax: 3049
OKKP
2409 3182
(T-180)
(24)
2641 (24)
3380,3136 fax: 4082 Humlová
(435)
3380
Vopršalová 3136 Lokaj 2688
2125,2308 fax:224310018
(540/1) Gryc
2340
(435) (435) (436)
fax: 2042
(T-241)
OCST
2481 2536
(540/1)
Klouzal 2333,2640 fax: 2042
fax: 2068
ČC
Václavské nám. 49
2407,3038 fax: 3122
Pastvinský tel.: 251 108 130
Zdroj: Organizační řád MZV ČR
(60) fax: 2778
OSM
(228) Doleček 2143,2187 fax: 2033
(502)
2982
fax: 2031
Fejgl
2352,3115
ÚKZ
OZI
2995
DS
(43)
fax: 2032
(29) Zozulák fax: 2748 Václavské nám. 49
Kudera
PERS
(441)
Škeřík
KGK
fax: 2064
2226,2838
OS
Miholová
Pospíšil tel.: 234 668 211 fax: 234 668 215
Česká rozvojová agentura Nerudova 3
2564,2126
(500)
OAA
Ruffer fax: 3029
(418)
d´Ambrosová
Machálková (T-217)
Boháč (337)
Ševčíková 2366 fax: 2491
PAM
OHÚ
Vyčítal
Smolek 2480 (T-246) vládní zmocněnec
fax: 2027
OAIS
Jarešová
KKM
fax: 2058
OKP
(T-282)
KO
(406)
Brož 3140 2893
2310
(361)
fax: 2038
OPL
fax: 6140
Fajkusová
ORS
MPO
pov. říz. Dufek
Dvořák
fax: 2054
EUPO I 3224
(119)
Čistecký
3013
BEZO
2449
VŘ SEZ
Nerudova 3
tel.:251108240 fax:251108222
Selnarová
PhDr. Petr Buriánek
Křenková
Štěpánková Kousková Hrabánková Wahedová
(202) (211) (211) (212) (213) (213) (201)
PhDr. Milan Sedláček
2449 fax:3018 (104)
NM1
(409)
Červenka 3061 Jirkal 2303 Kulhánková 2934 Šedivý 2678 Schottnerová 2884 Dimunová 2764 Krejčová 2689
Bartuška ( taj.Mareš)
PaedDr. Hynek Kmoníček
EUPO II LPTP
2052,2675 fax:2044
Kabinet ministra EU, politický dialog spisová agenda spisová agenda bilaterální vztahy vládní tajemnice parlamentní tajemnice eKLEP, kontrola úkolů, kolegium evidence spisů evidence spisů poradce, vláda zahraniční politika
(371)
Kurfürst 2987 2753
Ličková Litecká
(310) (215) (215) (214) (214)
1.náměstkyně ministra
2175 fax:2094 Šáchová
fax: 2877
(289) Beneš
3071
(149)
Kanda fax:2059
2977 2300 2300
Ing.Helena Bambasová
VŘ SEU (302) Chatardová
P.Svoboda T.Kosta O.Pick P.Seifter M. Poche
Tiskový mluvčí
náměstek ministra
Ing. Pavel Vacek
DP
(233)
JUDr. Vladimír Galuška NMEZ VŘ SMN
( 204) ( 204 )
(202)
Skupina poradců ministra
Války 2468
fax:2081
ZŘ, šéf poradců Kratochvíl 2397
fax:2095
GI
Pracovně-právní podřízenost příspěvkových organizací
2313 2565
(200) Hynková
2504,2988
2555 fax: 2041 (203)
Fortelná Pánková
(331) Machů
Pracovně-právní podřízenost
KMI
Jan Kohout
Bezpečnostní ředitelka
Rytířská
Stehlík
tel.: 221 610 216
2416,2532 fax: 2057
OSR
(69)
Janů 2346,2583 fax: 2018
sekretariát: 224403110 ústředna: 224403111 fax: 224403281
Zámek Štiřín Hrubý tel.: 255736355 fax: 323611971
Příloha č. 2
Přehled zemí dle působnosti ZÚ a příspěvkových organizací Země
Město
ZÚ
Systemizace OEÚ
Afghánistán Albánie Alţírsko Angola Argentina Austrálie
Kábul Tirana Alţír Luanda* Buenos Aires Canberra Sydney* Baku Brusel Minsk Sarajevo
VV VV VV VV VV VV GK VV VV VV VV
All 1 1 All 1 0 1 All 1 1 1
Brasília Sao Paulo* Sofie Peking Šanghaj Hongkong Chengdu Kodaň Káhira Tallin Adis Abeba Manila Helsinky Paříţ Akkra Taškent Santiago Záhřeb Dillí Mumbaj Jakarta
VV GK VV VV GK GK
1 All 1 4 1 1
Ázerbájdţán Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Brazílie Bulharsko Čína
Dánsko Egypt Estonsko Etiopie Filipíny Finsko Francie Ghana Gruzie Chile Chorvatsko Indie Indonésie
VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV GK VV
1 2 All All All 1 2 All 1 1 1 2
CzechTrade
CzechInvest
Česká centra
CzechTourism
X
X
X
X
X
X X
X
X X
X X X X X
X
X
X X
1
82
X
X X
Irák Irán Irsko Itálie Izrael Japonsko JAR Jemen Jordánsko Kanada
Kazachstán Keňa KLDR Kostarika Kolumbie Kongo Korea Kuba Kypr Kuvajt Libanon Libye Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie Maroko Malajsie Mexiko Moldávie Mongolsko Německo
Bagdád Teherán Dublin Řím Milán Tel Aviv Tokio Pretoria Sanáa Ammán Ottawa Toronto Montreal* Calgary Astana Almaty Nairobi Pchjongjang San José Bogota* Kinshasa Soul Havana Nikósie Kuvajt Bejrút Tripolis Vilnius Riga Lucemburk Budapešť Skopje Rabat Kuala Lumpur Mexiko Kišiněv Ulánbátar Berlín Mnichov
VV VV VV VV
2 1 1 2
X X
X
X X
X
X VV VV VV VV VV VV GK GK
1 2 1 All All 1 All All
VV
1
VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV VV GK
1 All All 1 All 1 1 All 1 1 1 1 1 0 1 0 All 1 1 All 1 3 1
X
X X X
X
X X X
X
X
X
X
X
83
X X
X
Nigérie Nizozemí Norsko Pákistán Polsko Portugalsko Peru Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Saudská Arábie SAE Slovensko Slovinsko Srbsko Sýrie Španělsko Švédsko Švýcarsko Thajsko Tunisko Turecko Ukrajina USA
Dráţďany Hamburg Kolín n/R Frankfurt n/M Abuja Haag Rotterdam Amsterdam Oslo Islámabád Varšava Lisabon Lima Vídeň Bukurešť Moskva Jekatěrinburg Sankt Peterburg Athény Rijád Abú Dhabí Dubaj Bratislava Košice Lublaň Bělehrad Damašek Madrid Stockholm Bern Curych Bangkok Tunis Ankara Istanbul Kyjev Doněck Lvov Washington
GK
1
X X X
VV VV
1 1
VV VV VV VV VV VV VV VV GK GK VV VV VV
1 1 2 1 All 2 1 5 1 1 1 1 1
VV
1
VV VV VV VV VV VV
1 1 1 1 1 1
VV VV VV
1 1 1 1 1 1 All 2
X X X
X
X
X
X X XX
X
X X X
X X
X X
X X
X
X X
X X
X X X
X
VV GK GK VV
X X
X
84
X
Uzbekistán Velká Británie Venezuela Vietnam Zimbabwe OECD OSN CELKEM
New York Chicago Los Angeles Silicon Valley Taškent Londýn Caracas Hanoj HoČiMinovo Město Harare* Paříţ Ţeneva
GK GK GK
1 All 1
VV VV VV VV
1 2 All 2
VV SM SM
All 1 4
X
X
X
X
X
X
7
24
26
X X
X X
103
34
* GK Montreal a ZÚ Luanda se uzavřeli z rozhodnutí vlády ČR ke dni 31.3.2010. Vláda také rozhodla z úsporných opatření o uzavření GK Sao Paulo, ZÚ Harare, ZÚ Bogota a GK Sydney, dosud však není stanoven přesný termín, a proto není vyloučeno, že rozhodnutí o uzavření některých ze jmenovaných ZÚ bude ještě přehodnoceno. Legenda: VV – velvyslanectví; GK – generální konzulát; SM – stálá mise; All – diplomat s kumulovanou agendou vč. agendy obchodní
85
