7 Zabezpečení realizace strategie regionálního rozvoje

7 Zabezpečení realizace strategie regionálního rozvoje ČR

OBSAH 7

Zabezpečení realizace strategie regionálního rozvoje ČR 7.1 ORGANIZAČNÍ A INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 7.1.1 7.1.2

Základní úrovně v regionálním rozvoji Hlavní aktéři v regionálním rozvoji

7.2 NÁSTROJOVÉ ZABEZPEČENÍ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE 7.2.1 7.2.2 7.2.3 7.2.4

Principy nástrojového zabezpečení regionálního rozvoje Pobídkové nástroje (finanční pobídky a podpora) Institucionální nástroje (informace a poradenství) Regionální agentury

7.3 P ROGRAMOVÉ ZABEZPEČENÍ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE 7.4 P ODPOROVANÁ ÚZEMÍ 7.4.1 7.4.2 7.4.3

Zásady pro vyhlašování podporovaných území Vymezení skupin podporovaných území Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu od roku 2001

7 Zabezpečení realizace strategie regionálního rozvoje ČR 7.1 Organizační a institucionální zabezpečení regionálního rozvoje ČR 7.1.1 Základní úrovně v regionálním rozvoji Základními úrovněmi v regionálním rozvoji České republiky jsou:

• • • •

Česká republika (NUTS 1) kraj (NUTS 3) okres (NUTS 4) - dočasná funkce

obec (NUTS 5) Úlohou státní úrovně je koncepční a výkonná činnost zákonodárných a výkonných složek státu v oblasti regionální politiky a podpory regionálního rozvoje včetně zabezpečení prostředků státního rozpočtu a adekvátních legislativních opatření. Úlohou krajské úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů krajů v oblasti regionálního rozvoje. Orgány kraje budou tvořit základní stavební jednotku tvorby a realizace regionálního rozvoje v ČR, budou spolupracovat s ústředními správními úřady státní správy a koordinovat zájmy obcí ve věcech regionálního rozvoje nadobecního významu. Úlohou okresní úrovně je dočasné zajišťování některých úkolů, spojených s tvorbou a realizací podpory regionálního rozvoje (ve smyslu usnesení vlády č.258/99 a 511/99 mají být okresní úřady zrušeny a jejich činnost nahrazena v úrovni pověřených obcí nebo v úrovni krajů). Úlohou obecní úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů obcí v oblasti místního rozvoje, jejich iniciační činnost v oblasti řešení nadmístních problémů a definování nadmístních programů a jejich participace na realizaci regionálních programů.

7.1.2 Hlavní aktéři v regionálním rozvoji Na jednotlivých úrovních budou patřit mezi aktéry regionálního rozvoje České republiky následující složky: • • • • •

• • •

zákonodárné složky státu (Poslanecká sněmovna a Senát) výkonné složky státu (vláda, ústřední správní úřady a jimi řízené organizace, dočasně okresní úřady) orgány samosprávy (na krajské a obecní úrovni) poradní a koordinační orgány (Národní programový a monitorovací výbor, Rady pro koordinaci regionálního rozvoje, Regionální řídící a monitorovací výbory) rozvojové agentury s celostátní či regionální působností (např. Agentura pro rozvoj podnikání, CzechInvest, CzechTrade, Česká centrála cestovního ruchu, jednotlivé regionální rozvojové agentury) hospodářské a agrární komory, zájmová sdružení, zaměstnanecké a zaměstnavatelské organizace, agentury instituce veřejného sektoru (školy, zdravotní a sociální zařízení, kulturní instituce aj.), nestátní neziskové organizace subjekty soukromého sektoru

Role klíčových aktérů: Ministerstvo pro místní rozvoj Působnost a kompetence ústředních orgánů (ministerstev) v oblasti podpory regionálního rozvoje stanovuje tzv. kompetenční zákon z roku 1996 (zákon č. 272/1996 Sb.). Přímé kompetence v uvedené sféře má Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR). Konkrétně jsou stanoveny v paragrafu 14: (1) "MMR je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmů bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu. (2) MMR a) spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, b) koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje. (3) MMR zabezpečuje informační a metodickou pomoc samosprávných regionům, obcím a jejich sdružením. (4) MMR zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských struktur." Ostatní ministerstva Jelikož podpora regionálního rozvoje má víceoborový charakter, řada ministerstev má ve své působnosti aktivity, které se více či méně dotýkají problematiky regionálního rozvoje. Kompetence jednotlivých resortů v oblastech souvisejících s regionálním rozvojem jsou následující (v závorce je uvedena specifikace vazby na rozvoj území): Ministerstvo financí investiční dotace zajišťující celkový finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům obcí (podpora lokálního rozvoje),


stanovení územních finančně vyrovnávacích dotací do obecných rozpočtů (vyrovnávání sociálně ekonomických rozdílů mezi regiony) Ministerstvo zemědělství agrární politika a rozvoj venkova (podpora rozvoje agrárních regionů a venkovských území), programy realizované v rámci rozvoje agrokomplexu (restrukturalizace agrárních a venkovských území) Ministerstvo průmyslu a obchodu podpora malého a středního podnikání (doplnění této podpory s regionálním obsahem, která je v kompetenci MMR), průmyslová politika a oblast zahraničních investic (podpora strukturálně postižených regionů) Ministerstvo dopravy a spojů dopravní politika (rozvoj regionální infrastruktury), dopravní obslužnost území veřejnou dopravou (rozvoj venkovských a periferních oblastí) Ministerstvo práce a sociálních věcí aktivní politika zaměstnanosti (podpora regionů s vysokou nezaměstnaností) Ministerstvo kultury městské památkové rezervace a zóny (rozvoj měst s předpoklady pro cestovní ruch), vesnické památkové rezervace a zóny (podpora venkovských území a jejich ekonomické restrukturalizace) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy alokace prostředků státního rozpočtu pro školství v působnosti měst a obcí (vyvážené rozmístění základního školství) Ministerstvo zdravotnictví alokace prostředků státního rozpočtu na zdravotnická zařízení v působnosti územních orgánů (vyvážené rozmístění základních zdravotnických zařízení) Ministerstvo životního prostředí vymezení a podpora ekologicky postižených oblastí (řešení jednoho z největších regionálních problémů ČR). Významnou vazbu na regionální rozvoj má také Český statistický úřad, v jehož kompetenci je zajišťování regionálních statistických dat potřebných pro analýzu území a vymezování podporovaných regionů. Samosprávné orgány krajů Samosprávné orgány krajů jsou základním článkem politiky regionálního rozvoje na krajské úrovni. V rámci své samostatné působnosti budou koordinovat rozvoj svého kraje a zajišťovat zpracování, realizaci a kontrolu plnění programu rozvoje kraje. Dále budou provádět hodnocení vnitroregionální úrovně rozvoje, spolurozhodovat o alokaci veřejných prostředků, podporujících regionální rozvoj a poskytovat dotace a půjčky obcím a jiným právnickým osobám, působícím v obvodu kraje, budou zřizovat právnické osoby k podpoře regionálního rozvoje, např. regionální rozvojové agentury, spolupracovat při plnění celostátních úkolů podpory regionálního rozvoje, zajišťovat přípravu, realizaci a kontrolu plnění regionálních podpůrných programů včetně programů spolufinancovaných z fondu Phare a výhledově ze strukturálních fondů. V rámci zajišťování principu partnerství na regionální úrovni budou koordinovat záměry obcí či sdružení obcí ve věcech podpory regionálního rozvoje nadobecního významu. Koordinační a poradní orgány Koordinační a poradní orgány (řídící a monitorovací výbory) byly ustanoveny jednak ve vazbě na předpisy Evropské unie, týkající se Strukturálních fondů (zejména Nařízení Rady (ES) č. 1260/99 z 21.6.1999, zakotvující obecná ustanovení o Strukturálních fondech), jednak jejich činnost musí

vycházet z legislativy ČR. Jde o orgány, které nemají (či nebudou mít) právní subjektivitu, právní odpovědnost za akty těchto výborů ponese stát nebo v jeho zastoupení řídící orgán (v případě operačních programů řídící orgán programu, kterým bude příslušný rezort). V úrovni ČR půjde z hlediska regionálního rozvoje o tyto orgány: Národní programový výbor a Monitorovací výbor pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti (NPC/MC – ESC)1, jsou určeny k celkové koordinaci zabezpečení přípravy a monitorování všech činností nezbytných k zapojení ČR do systému politiky hospodářské a sociální soudržnosti a koordinace programu EU na podporu přípravy na využívání Strukturálních fondů (podrobnosti o jeho funkci a složení viz usnesení vlády č.40/99), Regionální řídící a monitorovací výbory (RŘMV) byly zřízeny pro každý region NUTS 2 na základě usnesení vlády ČR č. 40/99 a v návaznosti na příslušné předpisy Evropské unie. Činnost RŘMV je zaměřena na problematiku přípravy, posuzování a schvalování Regionálních operačních programů (ROP) a následně na realizaci a kontrolu tohoto programového dokumentu ve smyslu příslušných předpisů Evropské unie. Rady pro koordinaci regionálního rozvoje budou zřízeny jako poradní orgán na úrovni kraje. Rady pro koordinaci regionálního rozvoje budou zejména napomáhat koordinaci rozvojových programů na celostátní a regionální úrovni, spolupracovat na přípravě programových dokumentů k podpoře regionálního rozvoje a zaujímat k nim stanoviska a předkládat návrhy na výběr jednotlivých programů a projektů včetně financování jejich realizace. Do doby ustavení krajů bude i nadále pokračovat činnost Regionálních koordinačních skupin (RKS). Ty budou spolupracovat s RŘMV v příslušném regionu NUTS 2 a vykonávat funkci budoucích rad pro koordinaci regionálního rozvoje.

7.2 Nástrojové zabezpečení regionálního rozvoje 7.2.1 Principy nástrojového zabezpečení regionálního rozvoje Regionální politika nebude mít vlastní specifické nástroje. Bude využívat standardní ekonomické a finanční nástroje, které budou v odůvodněných případech regionálně diferencované (podpora podnikatelských aktivit) nebo aplikované s větší intenzitou ve vybraných regionech (podpora veřejného sektoru). Charakteristickými znaky těchto nástrojů jsou:

• doplňková funkce, tj. omezenost váhy regionální politiky v celkovém kontextu hospodářské politiky

• dočasný charakter konkrétních podpůrných opatření, limitovaných buď časově nebo trváním podmínek

• katalytický charakter podpůrných opatření aplikovaných v zájmu urychlení sociálněekonomických procesů

• regionální diferenciace podpůrných prostředků dle vyznačených regionů anebo dle intenzity

působení. Jednou z klíčových složek regionální politiky bude pobídková politika, která bude zajišťovat finanční podporu subjektům ve vyznačených regionech (nadstandardní podpora) s cílem tyto subjekty přesvědčit, aby se přemístily do těchto regionů anebo se v takových regionech rozvíjely. Hlavní úvaha při navrhování opatření souvisejících s regionálními pobídkami se dotýká vyznačení těch regionů, v nichž bude aplikována podpora ve formě pobídek. V současné době jsou základními jednotkami, podle nichž jsou regiony vyznačovány, okresy. Tento přístup bude přijat i v dalším období s tím, že v některých případech bude nutno přistoupit i na menší jednotky - mikrore-

1

Zastoupení v obou výborech je stejné, pouze v případě Monitorovacího výboru se jednání účastní zástupci Evropské komise. Požadavek na vytvoření této struktury byl vznesen ze strany Evropské komise, která doporučila používání anglických zkratek pro výbory.


giony.

7.2.2 Pobídkové nástroje (finanční pobídky a podpora) Pro podporu regionálního rozvoje České republiky budou aplikovány tři základní finanční nástroje pobídkového charakteru na podporu podnikatelských aktivit:

• kapitálová dotace • dotace vztahující se k úrokům nebo půjčkám • dotace vztahující se k pracovní síle Kromě uvedených finančních nástrojů pobídkového charakteru budou využívány finanční nástroje podpůrného charakteru na podporu rozvoje veřejného sektoru ve formě investičních a neinvestičních dotací (např. finanční příspěvky na hospodaření v lesích, dotace na technickou vybavenost území, dotace na veřejnou dopravu apod.). Daňové ani odpisové úlevy nebudou systémově regionálně uplatňovány. Podpora ve formě pobídek bude poskytována podle uvážení na bázi "případ od případu". Intenzita podpory bude rozlišovat mezi podporou veřejného sektoru (kde veřejné zdroje mohou dosáhnout i 100% hodnoty nákladů projektů) a podporou podnikatelských aktivit. V druhém případě bude nutno sladit podporu poskytovanou podnikům s podporou akceptovanou v rámci Evropské unie (maximální rozsah podpory ze strukturálních fondů pro podniky může od roku 2000 dosáhnout v úrovni kapitálové dotace maximálně výše 35% vhodných nákladů projektu, v případě podpory malých a středních podniků může být podpora zvýšena o dalších 10%) Pobídkové nástroje státu na podporu regionálního rozvoje ČR budou tak jako dosud poskytovány převážně celoplošně pro všechny regiony v ČR s tím, že bude nutno:

• výrazně zvýšit podíl regionů (krajů) na rozhodování o alokaci veřejných zdrojů; řada dotačních

titulů bude převedena do působnosti krajů, rozhodování o alokaci veřejných zdrojů republiky, zejména v případě státního rozpočtu, bude ponecháno na krajích (ústřední orgán globálně rozdělí dotace podle krajů bez výběru projektů)

• zvýšit regionální dimenzi celoplošných odvětvových programů rezortů tak, aby v alokaci zdrojů byly zvýhodněny ty regiony (subregiony), u nichž v rámci určitého odvětví (sektoru) existuje výraznější zaostávání za celostátním průměrem

• zvýraznit regionální diferenciaci nástrojů ve vztahu k podporovaným územím (regiony se sou-

středěnou podporou státu); to se týká nástrojů na podporu podniků a stanovení diferencovaných stropů podpory při zvýhodnění regionů se soustředěnou podporou státu

• ve shodě s praxí v Evropské unii výrazně zvýšit podporu podnikání a rozvoje lidských zdrojů v

ČR, zavést nástroj kapitálová dotace a zvýraznit i podporu podnikatelů v agrokomplexu v problémových regionech

• výrazně zvýšit od roku 2001 rozsah prostředků státního rozpočtu na regionální programy podpory pro vybrané regiony (Ostravský region, severní Čechy, pohraničí aj.), které představují integrované programy podpory

• zvýraznit podporu v šestém problémovém okruhu strategie - cestovním ruchu • zvýraznit podporu ze státního rozpočtu organizacím agenturního typu, které na celostátní i

regionální úrovni působí na podporu rozvoje regionů (regionální rozvojové agentury a rezortní agentury jako je Česká centrála cestovního ruchu, CzechInvest, CzechTrade aj.)

• respektovat skutečnost, že zvýhodnění určitých regionů nástroji regionální politiky nemůže být

prováděno na úkor efektivnosti vybíraných projektů (kritéria pro výběr projektů musí být v odvětvových programech stejná pro všechny regiony); regionální zvýhodnění představuje šanci pro region, její využití musí být věcí kvality připravených projektů

7.2.3 Institucionální nástroje (informace a poradenství) K institucionální nástrojům počítáme instituce, poskytující informace a poradenství. Významné

instituce k podpoře regionálního rozvoje představují:

• • • • • • • • • •

Agentura pro rozvoj podnikání Fondy rizikového kapitálu Česká agentura pro zahraniční investice CZECHINVEST Česká agentura pro zahraniční obchod CZECHTRADE Národní vzdělávací fond Hospodářská komora ČR Agrární komora ČR Asociace inovačního podnikání ČR Společnost vědeckotechnických parků Česká centrála cestovního ruchu

Intenzita a finanční podpora poskytovaných služeb těchto institucí nejsou regionálně diferencovány, avšak v konkrétních případech mohou mít významný regionální efekt.

7.2.4 Regionální agentury Vláda ČR schválila Usnesením č. 235/1998 Zásady regionální politiky vlády, v rámci kterého byly uloženy mj. úkoly v dobudování a posílení sítě regionálních rozvojových agentur (RRA) v České republice. Koordinační úlohu ve vztahu centra k agenturám sehrává Centrum pro regionální rozvoj České republiky jako příspěvková organizace MMR. Regionální rozvojové agentury v současné době již existují ve všech krajích s výjimkou hlavního města Prahy a postupně se v nich vytvářejí týmy kvalifikovaných specialistů v oblasti regionálního rozvoje a využívání fondů Evropské unie. Je žádoucí, aby agentury působily jako nástroj regionální politiky státu a krajů, zejména pokud jde o podporu hospodářského rozvoje v krajích včetně efektivního využívání státní i zahraniční pomoci a efektivní spolupráce veřejného sektoru s podnikatelskými subjekty v daném území. Pokud jde o požadavky státu na činnost agentur při uskutečňování státní regionální politiky, půjde zejména o tyto okruhy úkolů:

• práce spojené s regionálním programováním (analýzy, strategie, programy rozvoje kraje, regionální operační programy apod.)

• budování regionálního informačního systému, • účast na přípravě projektů na podporu podnikání, podporu přímých zahraničních investic apod.,

• účast na rozvoji cestovního ruchu, • účast na přípravě a realizaci regionálních programů v rámci využívání předvstupních a strukturálních fondů EU,

• administrativní podpora koordinace aktivit hospodářské a sociální soudržnosti. • rozvoj činností specifických pro každý kraj. Další rozvoj regionálních rozvojových agentur jako nástroje pro podporu regionálního rozvoje České republiky je nezbytný. K tomu bude třeba dořešit:

• zastoupení krajů ve vlastnické struktuře rozvojových agentur • zajištění financování alespoň části provozních nákladů z veřejných zdrojů v rámci rozpočtů krajů v souladu s §10 zákona o podpoře regionálního rozvoje.

Lze předpokládat, že agentury v jednotlivých krajích se stanou odborným zázemím pro krajské orgány v rámci podpory rozvoje územního obvodu kraje. V tomto smyslu budou tyto agentury řešit konkrétní úkoly v rámci požadavků místních a krajských orgánů.


7.3 Programové zabezpečení regionálního rozvoje Zabezpečení Strategie regionálního rozvoje ČR vyžaduje plné respektování principů regionální politiky Evropské unie. Tyto principy tvoří současně principy programového zabezpečení regionálního rozvoje ČR. V rámci České republiky půjde o přípravu strategických a programových dokumentů, jejichž prostřednictvím bude realizována podpora regionálního rozvoje v ČR v širším slova smyslu. Soustava strategických a programových dokumentů je členěna na strategické a programové dokumenty České republiky (vypracovávané na úrovni státu a na úrovni krajů, resp. regionů NUTS 2) a programové dokumenty Evropské unie (pro využití zdrojů předvstupních a strukturálních fondů). Strategické a programové dokumenty na úrovni státu tvoří:

➩ Dlouhodobé koncepce jako základní dlouhodobé koncepční dokumenty, které orientují ➩ ➩

➩

➩ ➩ ➩ ➩ ➩

rozvoj různých sfér národního hospodářství. Strategický program sociálního a ekonomického rozvoje ČR jako základní strategický dokument rozvoje ekonomiky na vymezené období. Strategie regionálního rozvoje České republiky jako základní strategický dokument pro podporu regionálního rozvoje na vymezené období. Obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji krajů, strategické cíle regionálního rozvoje v České republice, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním orgánům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do působnosti jednotlivých ministerstev. Strategii regionálního rozvoje schvaluje na návrh MMR vláda České republiky. Regionální program rozvoje jako střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje a stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více regionů. Regionální program rozvoje vypracovává MMR ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady a kraji, a podle potřeby s ostatními dotčenými subjekty. Regionální program rozvoje obsahuje zejména vymezení předmětných regionů, cíl, jehož má být podporou jeho rozvoje dosaženo, stanovení oblastí, na něž je podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, podmínky pro poskytování finanční podpory, formy a způsob jejího poskytování a potřebné finanční prostředky na jednotlivá opatření včetně jejich rozdělení dotčeným správním úřadům a krajům a časové období jeho platnosti. Regionální program rozvoje schvaluje na návrh MMR vláda České republiky. Sektorové politiky jako střednědobé dokumenty, které formulují přístup státu k podpoře rozvoje příslušného sektoru a jeho odvětví, poskytují potřebná východiska a stanoví rozvojové cíle a zásady pro vypracování sektorových rozvojových programů. Sektorový rozvojový program jako taktický dokument, který konkretizuje rozvojové cíle a rozvojové aktivity sektoru ve formě konkrétních opatření a projektů. Tento dokument není zatím konstituován. Strategické a programové dokumenty na úrovni kraje tvoří: Strategie rozvoje kraje jako základní strategický dokument, který orientuje další rozvoj kraje na vymezené období. Program rozvoje územního obvodu kraje (zkráceně Program rozvoje kraje) jako taktický dokument, který konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanoví způsob financování a implementace. Program rozvoje kraje obsahuje zejména analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry jeho rozvoje, vymezení regionů uvnitř územního obvodu kraje, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na jeho vyvážený rozvoj, spolu s uvedením problémových oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti.

Programové dokumenty Evropské unie pro využití strukturálních fondů tvoří:

➩ Národní (regionální) rozvojový plán (RDP – Regional Development Plan), který je hlavním dokumentem pro vyjednání podpory ze Strukturálních fondů Evropské unie.

➩ Rámec podpory Společenství (CSF – Community Support Framework), který bude vy-

tvořen na základě RDP ve spolupráci s Evropskou komisí, je hlavním dokumentem vymezujícím poskytnutí podpory ze Strukturálních fondů Evropské unie. ➩ Sektorové operační programy (SOP – Sectoral Operation Programme), jako taktické dokumenty vytvořené na úrovni ministerstev, které rozpracovávají problémové celky strategií mající plošný (celostátní) charakter, pro které bude požadováno spolufinancování ze zdrojů Evropské unie. ➩ Regionální operační programy (ROP – Regional Operation Programme), jako taktické dokumenty, které budou zpracovány na úrovni regionů NUTS 2 a rozpracovávají ty problémové celky strategií, pro které bude požadováno spolufinancování ze zdrojů Evropské unie. Strategické a programové dokumenty nejsou vytvářeny izolovaně. Soustavu strategických a programových dokumentů, jejich základní úrovně a základní vazby mezi nimi znázorňuje obrázek na následující straně.


SOUSTAVA STRATEGICKÝCH A PROGRAMOVÝCH DOKUMENTŮ PRO PODPORU REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

KRAJ

ČESKÁ REPUBLIKA

Zákon o podpoře regionálního rozvoje

Regionální programy rozvoje

Sektorové politiky

CSF Rámec podpory společenství

RDP - Národní rozvojový plán

1)

PRK – Program rozvoje kraje

ROP – regionální operační program (NUTS 2)

1)

SOP – sektorový operační program

SRP – sektorový rozvojový program

Opatření Aktivity Projekty




Realizace projektů

Realizace projektů

Realizace projektů

Realizace projektů

1) Větev s finanční podporou EU

Nařízení rady (ES) o financování z fondů EU

Strategický program ekonomického a sociálního rozvoje ČR

Strategie regionálního rozvoje ČR Strategie rozvoje kraje

Dlouhodobé koncepce

EVROPSKÁ UNIE

Zásady spolufinancování EU

7.4 Podporovaná území 7.4.1 Zásady pro vyhlašování podporovaných území Vedle celoplošných programů a podpor regionálního rozvoje budou realizovány podpory pro problémové regiony (regiony se soustředěnou podporou státu), založené na regionálně diferencovaném použití nástrojů a zvýhodnění alokace finančních zdrojů pro tato území. Vyhlašování podporovaných území musí odpovídat dvěma základním cílům regionální politiky v České republice:

• cíli prorůstovému spočívajícímu v aktivizaci nedostatečně využívaného potenciálu a podpoře hospodářského rozvoje regionů,

• cíli vyrovnávacímu sledujícímu snižování meziregionálních rozdílů a pomoc ekonomicky slab-

ším oblastem, jež by nebyly schopny zvládnout změny v ekonomické a sociální struktuře vlastními silami. Vyhlašování podporovaných území bude založeno na zásadách, kterými jsou:

•

Způsob diferenciace podpory Diferenciace podpory bude prováděna buď tím, že podpůrný nástroj bude uplatněn pouze pro vyhlášená území anebo intenzita působení podpůrného nástroje bude vyšší pro vyhlášená území než pro ostatní území.

•

Vyhlášení podporovaných území ex ante Podporovaná území budou vyhlášena časově dopředně tak, aby potenciální podporované subjekty mohly naplnit svá racionální očekávání. Podporovaná území budou vyhlášena na předem stanovené období, zpravidla jeden nebo dva roky. Kritériem pro vyhlášení bude splnění podmínek podle přijaté metody vymezování regionů.

•

Koncentrace podpory pro vyhlášená území Podpora pro vyhlášená území bude koncentrována, pokud se čerpají podpůrné prostředky z více zdrojů (z více ústředních orgánů státní správy v případě podpory ze státního rozpočtu). Tím bude zajištěn synergický efekt vícezdrojové podpory.

•

Velikost vyhlašovaných území Území se soustředěnou podporou státu, pro něž budou uplatněny diferencované podpůrné nástroje, zůstanou na úrovni okresů (NUTS 4). V nezbytných případech budou vyhlašována území na úrovni menších jednotek než okres, tj. na úrovni mikroregionů (mikroregionem může být i obec). Iniciátorem identifikace území se soustředěnou podporou státu (okres nebo mikroregion) je krajský úřad, vyhlašovatelem těchto území je příslušný centrální orgán.

7.4.2 Vymezení skupin podporovaných území Pro účely regionální politiky Evropské unie (podpora ze strukturálních fondů) budou podporovaná území v České republice vymezena v úrovni územních statistických jednotek NUTS 2 (v České republice je celkem 8 takových jednotek). Pro účely regionální politiky na národní úrovni budou podle Zásad regionální politiky vlády ČR i podle Zákona o podpoře regionálního rozvoje státem podporovány: a) regiony se soustředěnou podporou státu, které se podle charakteru svého zaostávání člení na: 1. strukturálně postižené regiony, ve kterých se soustřeďují negativní projevy strukturálních změn, dochází k útlumu odvětví a výrobních podniků a k růstu nezaměstnanosti. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce a rozvoj podnikání,


2. hospodářsky slabé regiony, které na základy ukazatelů hospodářského a sociálního rozvoje vykazují podstatně nižší úroveň rozvoje než je průměrná úroveň v České republice. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce, hospodářskou úroveň a strukturu a úroveň příjmů obcí a obyvatel, 3. venkovské regiony, které jsou charakterizovány nízkou hustotou obyvatelstva, poklesem počtu obyvatel a vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména vývoj počtu obyvatelstva, strukturu jeho zaměstnanosti a podíl obyvatelstva ve venkovských obcích. b) ostatní regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů, například pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelnými pohromami, regiony se silně narušeným či poškozeným životním prostředím, regiony s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělské výroby, regiony s vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti než je průměrná úroveň v České republice, c) regiony podporované na úrovni a v působnosti krajů.

7.4.3 Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu od roku 2001 Zásady regionální politiky vlády z 8. dubna 1998 č. 235 vymezily regiony se soustředěnou podporou státu takto: a) strukturálně postižené regiony Oblasti s vysokým zastoupením průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází restrukturalizací a poklesem, spojeným s nadprůměrnou nezaměstnaností. Mezi ně byly zařazeny okresy: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Most Karviná Kladno Teplice Chomutov Děčín Ostrava Přerov

a) hospodářsky slabé regiony Oblasti charakterizované nízkou životní úrovní, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru, nízkou hustotou osídlení a vesměs i s nadprůměrnou nezaměstnaností; vesměs se přitom jedná o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje avšak s lepším přírodním prostředím. Mezi ně byly zařazeny okresy: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Jeseník Tachov Znojmo Louny Český Krumlov Prachatice Bruntál Třebíč Břeclav Klatovy

Takto vymezené oblasti zahrnují 2,2 mil obyvatel, což reprezentuje 24.1% obyvatel ČR; z toho strukturálně postižené oblasti zahrnují 1,4 mil. obyvatel (13,3% populace ČR) a hospodářsky slabé oblasti pak 0,8 mil. obyvatel (8,1% populace ČR). Na základě nových údajů a upravené metodiky jsou nově vymezeny regiony se soustředěnou podporou státu od roku 2001. Při jejich vymezení byly respektovány skupiny podporovaných

území i kritéria vymezování podle Zákona o podpoře regionálního rozvoje. Podrobná analýza ukázala, že venkovské regiony se v podstatě překrývají s regiony hospodářsky slabými. Z toho důvodu jsou pro období od roku 2001 vymezeny dvě skupiny podporovaných území takto: a) strukturálně postižené regiony na úrovni okresů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Most Karviná Teplice Chomutov Děčín Kladno Ostrava-město Přerov Louny Frýdek-Místek

b) hospodářsky slabé regiony na úrovni okresů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Louny Tachov Znojmo Český Krumlov Bruntál Jeseník Třebíč Prachatice Břeclav Svitavy

Takto vymezené oblasti zahrnují 2.57 mil obyvatel, což reprezentuje 25% obyvatel ČR; strukturálně postižené regiony zahrnují 1,72 mil. obyvatel (16,7% populace ČR) a hospodářsky slabé regiony pak 0,86 mil. obyvatel (8,3% populace ČR).

7 Zabezpečení realizace strategie regionálního rozvoje

Recommend Documents