Realita a potenciál financování vybraných NNO Klatovska

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Realita a potenciál financování vybraných NNO Klatovska Diplomová práce

Autor:

Bc. Zdeněk Sirný Finance

Vedoucí práce:

Mgr. Lenka Mašindová

Odborný konzultant:

Mgr. Olga Kalčíková

Praha

Duben, 2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne 22. 4. 2010

Bc. Zdeněk Sirný

Poděkování Úvodem bych rád poděkoval své vedoucí práce Mgr. Lence Mašindové za její ochotu a trpělivost, při psaní mé diplomové práce.

Anotace práce Tato diplomová práce je zaměřena na nástin zmapování situace v neziskových organizacích. Formou kvalitativních rozhovorů se zástupci vybraných kategorií neziskových organizací je nastíněn stávající stav, jejich návrhy pro zlepšení dostupnosti informací a zdrojích financování. V rozboru jsou pak kromě návrhu a přehledu zdrojů vyuţitelných pro danou kategorii neziskové organizace nastíněny podněty pro zlepšení situace ve financování a případné vyuţití nabídky např. nadací či obecně prospěšných společností pro jiné neziskové organizace.

Annotation This diploma thesis is focused on mapping out the outline of the situation in non-goverment organizations. Form of qualitative interviews with representatives of chosen categories of nongoverment organizations outline the current situation and their proposals for improving the availability of information and sources of funding. In addition to the analysis of the proposal and an overview of resources available for the given category of non-goverment organization, there are outlined suggestions for improvement in financing and possible use of any offer for foundation or charitable organization by any other non-goverment organization.

Obsah Úvod ................................................................................................................................................ 7 1. Členění neziskových organizací ..................................................................................................... 9 1.1. Občanská sdružení ...................................................................................................................... 13 1.2. Příspěvkové organizace ............................................................................................................... 16 1.3. Obecně prospěšné společnosti ................................................................................................... 16 1.4. Nadace a nadační fondy .............................................................................................................. 18 1.5. Veřejné ústavy ............................................................................................................................. 21 1.6. Zájmové sdružení právnických osob ........................................................................................... 22 1.7. Politické strany ............................................................................................................................ 22 1.8. Církve a náboženské společnosti................................................................................................. 23 1.9. Vysoké školy ................................................................................................................................ 23 1.10. Obchodní společnosti ................................................................................................................ 24 2. Komunitní plánování .................................................................................................................. 25 3. Metodologie ............................................................................................................................... 29 4. Rozhovory - kvalitativní část ....................................................................................................... 32 4.1. Martin Kříž, předseda občanského sdružení Klub přátel Klatovska ............................................ 32 4.2. Ing. IVO ŠAŠEK, CSc., místopředseda MAS Pošumaví,................................................................. 34 4.3. Ing. Pavel Honzík, předseda obecně prospěšné společnosti Úhlava Klatovy .............................. 38 4.4. Mgr. Marie Kleinerová, ředitelka Městského ústavu sociálních služeb Klatovy ......................... 41 4.5. Marta Mikulová - Diakonie Českobratrské církve Evangelické Radost v Merklíně ..................... 45 4.6. Ing. Vladimír Růžička, Rotary klub Klatovy .................................................................................. 49 4.7. Marie Malkusová, ředitelka oblastní Charity Klatovy ................................................................. 51 4.8. Ing. Kateřina Šimková, Domov pro osoby se zdravotním postižením v Bystřici ......................... 55 4.9. Mgr. Filip Zapletal, vedoucí odboru sociálních věcí KÚ Plzeňského kraje ................................... 59 5. Shrnutí informací získaných v rozhovorech - podněty pro zlepšení .............................................. 65 6. Evropská unie ............................................................................................................................. 69 7. Fundraising ................................................................................................................................. 72 8. Legislativa................................................................................................................................... 78 9. Spolupráce s finančními ústavy a státní správou ......................................................................... 79 10. Závěr ........................................................................................................................................ 82

5

Seznam použité literatury ............................................................................................................... 90 Seznam tabulek, příloh a zkratek .................................................................................................... 91 Přílohy ............................................................................................................................................ 92

6

Úvod Tato diplomová práce by měla rozkrýt problematiku reality a potenciálu moţných zdrojů financování nestátních neziskových organizací (dále jen „NNO“), pomocí kvalitativní studie na vybraných NNO Klatovska. S tímto tématem se autor seznámil při dobrovolnické práci pro NNO na Klatovsku, kde napomáhal seznamovat NNO s moţnostmi financování z projektů Evropské unie (dále jen „EU“). To vedlo k výběru tématu pro bakalářskou práci, kde se autor zaměřil na moţnosti financování občanských sdruţení, kterých je největší mnoţství i různorodost zaměření jejich činnosti. Tato diplomová práce má rozšířit obzory o další vybrané druhy NNO. Pro toto téma se autor rozhodl i vzhledem k tomu, ţe povaţuje občanskou iniciativu velkého mnoţství lidí zapojených v různých NNO za způsob budování demokracie zdola.1 EU ve svých dokumentech zdůrazňuje význam a široký potenciál občanské iniciativy. „Ve všech zemích EU se aktivně účastní vytváření pojmu evropského občanství, které se stalo součástí Smlouvy o evropské unii. Podíl neziskového sektoru na hrubém domácím produktu v zemích EU se odhaduje na 2 aţ 5 %. Celkově se odhaduje, ţe členem nějaké neziskové organizace je třetina aţ polovina obyvatel unie.“ 2 Tyto občanské iniciativy se vţdy snaţily přispívat k doplnění chybějících moţností společenského uplatnění v zájmových činnostech a charitě formou dobrovolného sdruţování. Tradice některých dnešních NNO sahají aţ do 19. století. Klíčovými momenty v jejich působnosti, vzniku či zániku byly celospolečenské převraty, z nichţ zásadní změna nastala v roce 1951 nařízenou registrací sloţek tzv. Národní fronty a zákaz činnosti některých spolků. Poslední přelom nastal po listopadu 1989 a následnou novou legislativou od roku 1990 v demokratické společnosti. Došlo k obrovskému rozmachu a rozvoji občanských iniciativ, vzniku celé řady občanských sdruţení dle zákona č.83/1990 Sb., nových nadací, obecně prospěšných společností a dalších NNO. Dnes jsou všechny tyto organizace povinně registrovány Ministerstvem vnitra podle nové legislativy včetně stanov či statutu uvádějících cíle či zaměření činnosti. Některé NNO mají celostátní působnost a víceméně si zachovaly původní hierarchii vedení. Především však u 1

Demokracie zdola – iniciativa lidí, kteří dobrovolně pomáhají zlepšovat společenské podmínky

2

ČEPELKA, Oldřich. Průvodce neziskovým sektorem EU. I. vydání. 2003. Omega Liberec. ISBN 80-902376-4-9. str. 16.

7

mnoha organizací došlo ke změnám způsobů financování, které se stalo vícezdrojovým, tím organizace získaly mnohem širší moţnost vyuţívání různých zdrojů. Bohuţel vzhledem k nedostatku kvalifikace, informovanosti a z důvodu legislativních bariér dochází k menšímu vyuţití moţností financování a způsobu získání dalších zdrojů.

8

1. Členění neziskových organizací Státní: -

zřizované státem nebo územními samosprávnými celky. Tuto kategorii tvoří organizační sloţky státu, územní samosprávní celky (krajské, městské a obecní) a jimi zřizované příspěvkové organizace

-

veřejné vysoké školy

-

veřejné výzkumné instituce

Ostatní: -

nestátní organizace a spolky, které vznikly na základě zvláštních zákonů a nebyly zaloţeny státními orgány

-

občanská sdruţení

-

politické strany a politická hnutí

-

církve a náboţenské společnosti

-

obecně prospěšné společnosti

-

zájmová sdruţení právnických osob

-

organizace s mezinárodním prvkem (neziskové)

-

nadace a nadační fondy

-

společenství vlastníků bytových jednotek

-

soukromé vysoké školy

-

jiné účetní jednotky, které nebyly zaloţeny a zřízeny za účelem podnikání a dosahování zisku

Mnohé z těchto organizací vyuţívají jako finanční zdroj platby svých klientů. Zákonem č. 108/2006 Sb. a prováděcím nařízením vlády č. 505/2006 stát poskytuje občanům se ZTP příspěvek na úhradu některých sociálních sluţeb:

9

Odstupňování příspěvků občanům se ZTP I. II. III. IV.

lehká závislost středně těžká závislost těžká závislost úplná závislost

do 18 let 3000 5000 9000 11000

nad 18 let 2000 4000 8000 11000

Tabulka 1: Vlastní konstrukce dle zákona č. 108/2006 Sb. a prováděcího nařízení vlády č. 505/2006 Zdroj: Zákon č. 108/2006 Sb. a prováděcí nařízení vlády č. 505/2006

„Charakteristika neziskových organizací dle způsobu řízení: -

institucializované - mají organizační strukturu

-

soukromé - odděleny od státní správy, přesto mohou vyuţívat významnou státní podporu

-

neziskové ve smyslu nerozdělování zisku mezi vlastníky nebo vedení organizace. Zisk musí být výhradně pouţit pro cíle organizace- jejího poslání

-

samosprávné a nezávislé- jsou vybaveny vlastními kontrolními orgány, postupy a stanovami nebo statuty. Nekontroluje je stát ani instituce stojící mimo ně.

-

dobrovolné (voluntary) vyuţívající dobrovolnou účast na svých činnostech. Projevuje se jak dobrovolným výkonem neplacené práce pro organizaci tak formou darů nebo čestné účasti ve správních radách (osobnosti reprezentující a zajišťující cíle organizace)

Členění podle právní normy platné pro vznik: -

občanská sdruţení včetně odborových organizací dle zákona č. 83/1990 Sb.

-

obecně prospěšné společnosti dle zákona č. 248/1995 Sb.

-

registrované církve a náboţenské společnosti - jejich nezisková účelová zařízení dle zákona č. 3/2002 Sb.

-

příspěvkové organizace dle zákona č. 341/2005 Sb.

-

zájmová sdruţení právnických osob dle zákona č. 40/1964 Sb.

-

nadace a nadační fondy dle zákona č. 227/1997 Sb.

-

veřejné vysoké školy dle zákona č. 111/1998 Sb.

-

politické strany a hnutí dle zákona č. 424/1991 Sb.

-

obce, vyšší územně samosprávné celky, organizační sloţky státu a územně

10

samosprávných celků (do roku 2001 rozpočtové organizace) a zájmová sdruţení obcí dle zákona č. 108/2006 Sb. -

státní fondy“ 3

Členit lze také na vládní neziskové organizace a nestátní nebo veřejně prospěšné a vzájemně prospěšné organizace. Rada vlády se nezabývá sledováním všech typů organizací, kterých po roce 1990 vzniklo velké mnoţství hlavně, ze kterého převaţují občanská sdruţení s různorodým zaměřením. Statisticky však v systému národních účtů jsou. Rada vlády pracuje s výčtem organizací neziskového sektoru podle institucionální formy, která je vymezena danou legislativou dle výše uvedených zákonů. V rozhovorech jsou zmapovány situace v organizacích zastupujících: -

občanská sdruţení

-

obecně prospěšné společnosti

-

účelová zařízení církví

-

zájmová sdruţení právnických osob

-

státní správu, jako zřizovatele příspěvkových organizací

„Členění dle způsobu managementu a marketingu: Členění neziskových organizací: I.

Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšně

s globálním posláním

Vzájemně prospěšné činnosti (obč. sdruţení včetně odborných organizací, profesní komory včetně hospodářské a agrární komory) II.

Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné s globálním posláním Veřejně prospěšné činnoti (nadace, nadační fondy, politické strany a politická hnutí, církve a náboţenské společnosti)

III.

Neziskové veřejně-prospěšné právní organizace typu organizačních sloţek a příspěvkových organizací a samosprávních územních celků, s globálním posláním

3

ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. III. vydání. Gaudeamus. 2008. ISBN 978-807041-083-7. str. 11.

11

veřejné správy a veřejně prospěšné činnosti (organizační sloţky státu a územních samosprávných celků, příspěvkové organizace, kraje, obce a svazky obcí, vězeňská sluţba, grantová, ústavní soud, nejvyšší kontrolní úřad aj.) IV.

Neziskové ostatní veřejnoprávní organizace s globálním posláním veřejně prospěšné činnosti (Český rozhlas, Česká televize, Česká národní banka, Všeobecná zdravotní pojišťovna, státní podnik, veřejná vysoká škola, státní fondy - např. ţiv. prostředí, kultury, národního majetku, trţní regulace v zemědělství, Pozemkový fond.)

V.

Neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společností (jde o výjimečný případ) s mnoţství globálního poslání veřejně i vzájemně prospěšné činnosti (jsou zřízené za jiným účelem neţ podnikání, tj. akciové společnosti , spol. s r.o., druţstvo, společenství vlastníků bytových jednotek atd.)“ 4

Rozdílná jsou i kriteria financování -

Zcela z veřejných rozpočtů (organizační sloţky státu a územních celků)

-

Z části z veřejných rozpočtů, na příspěvek mají legislativní nárok příspěvkové organizace, vybraná občanská sdruţení, církve a náboţenské společnosti, politické strany a politická hnutí)

-

Financované z různých zdrojů (z darů, sbírek, sponzoringu, grantů, vlastní činností apod.)

-

Financované zejména ze svých vlastních příjmů.

Finanční zdroje pouţitelné pro všechny neziskové organizace: -

Výnosy z vlastní činnosti, z doplňkové činnosti, z prodeje či pronájmu, z reklam, z darů, dědictví, sponzoringu, od pojišťoven a fondů, z úroků svých vkladů či půjček, ze sbírek, tombol, loterií, ze zdrojů vzniklých organizaci zákonnými daňovými úlevami, z příspěvků veřejných rozpočtů formou: příspěvků, dotací

-

Zvláštní finanční zdroje jsou:

4

ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. III. vydání. Gaudeamus. 2008. ISBN 978-807041-083-7. str. 12 – 13.

12

o Členské příspěvky, příspěvky věřících občanů, výnosy z daní a poplatků (obce a kraje), vklady zakladatelů (nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti), výnosy z poplatků a pokut (narušení ekologie, vynětí z půdního fondu, příjmy ze vstupenek) -

výnosy z obchodování na kapitálovém trhu

-

úvěry

Sociální sluţby se člení na: klientské sluţby – placené uţivatelem sociální sluţby: 1. Sluţby sociální péče 2. Sluţby sociální prevence na poskytování sluţeb jsou sjednávány smlouvy s označením smluvních stran, druhu sociální sluţby, rozsahu poskytované sluţby, výši úhrady a způsob placení dodrţování vnitřních pravidel, výpovědní lhůty a důvody, doba platnosti smlouvy. Uplatnění NNO je především v terciální sféře5, kde prakticky dle aktuálních společenských potřeb chybí moţnosti zájmové činnosti, odborného poradenství, naplnění charity, péče o ţivotní prostředí aj.

1.1. Občanská sdružení Právní a sociální rámec, dosavadní způsob financování Historicky vzato dnes uţ není pochyb, ţe pro demokratické zřízení v rámci EU jsou dobrovolnické organizace nenahraditelné. Je to významný demokratický prvek občanské iniciativy. V řadě zemí totiţ zastaral koncept známé tripartity - konzultací státu s odbory a firmami. Demografické, sociální i politické změny způsobily, ţe od konce 80. let se i v nejbohatších zemích EU začalo objevovat stále větší mnoţství skupin, které se dostávají do propasti chudoby a na periferii společnosti. Rozpory mezi principy a institucemi zatupitelské demokracie i nespokojenost občanů - voličů s výkonem politiky se natolik prohloubily, ţe Evropská komise začala uznávat význam neziskových dobrovolnických organizací i nadací k 5

Terciální sféra – oblast nejen sluţeb, ale i moţnosti vyuţití volné času

13

informování občanů o sociální politice v poskytování sluţeb a především význam jejich působnosti ve sféře sociálních sluţeb, částečně i vzdělávání, prevence kriminality a dalších neţádoucích jevů ve společnosti. Nepochybně se zaslouţily o evropskou integraci, vzájemnou spolupráci ve sféře mezi jednotlivými zeměmi, navazováním dvoustranných i vícestranných kontaktů a výměny zkušeností. Nejrozšířenější formou NNO jsou právě občanská sdruţení pro jednoduchost formy jejich zaloţení i řízení vlastními volenými orgány. K zaloţení občanského sdruţení stačí registrace stanov u Ministerstva vnitra ČR, tříčlenným výborem, který reprezentuje nejméně deset členů sdruţení. Občanské sdruţení pak zaměří svou činnost do kterékoliv oblasti dle svého záměru ve stanovách. Jejich působení není omezováno přílišnou legislativou ani administrací, musí pouze respektovat dané zákony. Tato jednoduchost formy vzniku, řízení, fungování a kontroly je sice výhodou, avšak můţe být překáţkou při uskutečňování cílů s vyšším finančním rámcem i při ověřování důvěryhodnosti a prezentaci vůči veřejnosti. Proto je pro občanská sdruţení výhodná spolupráce s obecními a městskými úřady. Poznávacími znaky občanských sdruţení jsou: -

smyslem a cílem jejich činnosti není dosahování zisku pro členy nebo vedení organizace

-

řídí se samy, vznikají spontánně podle aktuálních potřeb občanů nebo některé skupiny ve společnosti, mají vlastní stanovy, jsou nezávislé na státu i dalších orgánech veřejné správy, přesto mohou dle legislativy vyuţívat k dosaţení veřejného prospěchu dostupné finance státu či orgánu veřejné správy (obce, kraje).

-

nejsou řízeny výhradně z osobního zájmu těch, kdo je řídí, nesledují svůj vlastní prospěch, nesnaţí se o zisk. Fungují na demokratických principech volených orgánů k řízení i kontrole organizace a lidé v nich pracují ve svém volném čase bezúplatně.

-

jejich aktivity bývají aspoň z části veřejně prospěšné a kolektivně se často zajímají o veřejnou politiku a její vliv v dané oblasti. Od neformálních uskupení s často jednostranným zájmem se odlišují stupněm jisté organizační hierarchie, ale i zodpovědnosti za výsledek svého snaţení. Některé dokonce prosazují určité celospolečenské zájmy nebo záměry ve veřejných kampaních s cílem změnit úmysly veřejné správy, politiků nebo mínění veřejnosti. Spontánní usilování o záchranu kulturních památek, bezbariérové přístupy pro postiţené, ochrana přírody, která sice

14

není v prioritě jejich stanov, ale přesto se jí zabývají. Jejich členové, lidé se společnými zájmy nebo zálibami si vzájemně vyměňují zkušenosti, ale poskytují i bezúplatné poradenství nejen navzájem i veřejnosti. Přednáškami v určité specializaci poskytují vzdělávání jak ve speciálních oborech, tak v oblasti sociální či zdravotní péče. Dalším okruhem jsou poradenské neziskové organizace zajišťující poradenství i finanční prostředky nebo koordinaci mezi neziskovým sektorem a veřejnou správou. Důleţitým faktorem pro posuzování je prospěch - buď veřejný (celospolečenský) nebo členů spolku. Organizace jsou zaloţeny na svobodné vůli občanů ke sdruţování, případně také na principu společenské solidarity - vyplňují prostor mezi státem, trhem a rodinou. Bílá kniha Evropské komise z roku 1993 ale především Lisabonská strategie z roku 2000 kladou důraz na nové metody, uplatňování konceptu inovativních akcí a vyuţívání projektů EU především pro veřejný prospěch společnosti v té které oblasti dané země. Vyuţíváním programů Leader pro rozvoj venkova, Urban pro obnovu měst a Equal pro pomoc znevýhodněným skupinám na trhu práce je základní krok pro neziskový sektor. Navazující partnerství neziskového sektoru s orgány státní správy umoţňuje zacílit poskytování státních prostředků do nejpotřebnějších sfér. Evropská komise vyzvala orgány veřejné správy v členských zemích, k vypracování strategie a plánů jak více pomáhat neziskovému sektoru rozvíjením jeho schopností a zdrojů financování. A právě u občanských sdruţení se prokazuje, jak lze s nejefektivnějším vyuţitím poskytnutých finančních prostředků s přispěním bezúplatné dobrovolnické práce organizace zajistit řadu akcí. Občanská sdruţení jsou členěna podle okruhu činnosti na: -

sportovní - Sokol a Tělovýchovné jednoty transformované z předlistopadového období podle zákona 83/1990 Sb. Nově vznikají občanská sdruţení podle zaměření na konkrétní druh sportu v té které obci nebo městě.

-

kulturní - většina kulturních zařízení jsou sice neziskové organizace, nikoliv však občanská sdruţení. Tato forma se uplatňuje spíš u amatérských různých souborů. Kulturní organizace mají většinou zřizovatele obec, město, kraj či ministerstvo kultury.

-

charitativní s náplní činnosti v sociální sféře, zde je problematika obdobná jako u kultury, většina zařízení má zřizovatele město, kraj či církevní zřizovatel ať uţ charity katolické církve či Diakonie Církve Českobratrské evangelické. Dost občanských 15

sdruţení však vzniká v péči o handicapované občany a mládeţ. Zmapování v této oblasti hodně napomohl program komunitního plánování, který mají některé pověřené obce a kraje zpracovány dost detailně, jiné jen velmi povšechně. Nejvyšším orgánem občanských sdruţení je členská schůze, která se minimálně jedenkrát ročně schází a schvaluje mandátovou, volební a návrhovou komisi, zprávu o činnosti za uplynulý rok, zprávu o hospodaření, zprávu Revizní (kontrolní) komise a plán činnosti na další rok i rozpočet pro příští rok. Volební období orgánů můţe být dle Stanov jednoleté aţ pětileté, volí se Výbor, obvykle lichý počet jeho členů, Revizní komise obvykle tříčlenná, ale můţe dle stanov být v malé organizaci volen jen Revizor. Výbor pak ze svého středu volí předsedu, který se tím stává statutárním zástupcem organizace. Kromě schvalovacích řízení můţe ukládat členská schůze i konkrétní úkoly výboru, předsedovi či revizní komisi.

1.2. Příspěvkové organizace V České republice jsou příspěvkové organizace zřizované státní správou tradiční a nejpočetněji zastoupený neziskový subjekt hlavně v oblasti sociálních sluţeb. Transformací z ústředí, krajských, okresních a městských organizací na současný stav podle zřizovatele - stát, kraj, město či obec v podstatě jejich hierarchie zůstala. Naproti tomu bývalé ústřední, krajské, okresní orgány sdruţující různé zájmové organizace bývalé Národní fronty jsou dnes ve zcela nové pozici. Základní organizace mají kaţdá svou právní subjektivitu, přechodně se sdruţila do krajských organizací s ústředním orgánem, ale pozice těchto orgánů je dnes spíše metodická. Výhodou tohoto sdruţování je moţnost jednat se státními orgány.

1.3. Obecně prospěšné společnosti Obecně prospěšné společnosti (dále jen „OPS“) zaloţené ze zákona č. 248/1995 Sb. v platném znění poskytují obecně prospěšné sluţby veřejnosti za předem daných podmínek, respektive všem za stejných podmínek ať se jedná o obec, občanské sdruţení, firmu, či jiný subjekt. V zákoně je výslovně uvedeno, ţe mohou být zaloţeny fyzickými osobami, Českou republikou a jinými právnickými osobami. OPS vzniká zápisem do příslušného rejstříku, jejím statutárním orgánem je správní rada, dalšími orgány jsou dozorčí rada a výkonný ředitel. Jmění

16

společnosti je tvořeno hodnotou vkladů zakladatelů společnosti, hodnotou darů, přijatých dědictví, fondy společnosti a dotacemi. Správní rada je statutárním orgánem i v dalších druzích neziskovek. Její činnost je dobrovolná a zajišťuje, aby je okolí podporovalo, vyuţívalo k veřejnému prospěchu, aby získané finanční prostředky byly vyuţity efektivně - činí strategická rozhodnutí a působí v podstatě v manaţerské pozici. Při více zakladatelích musí být na zakládací smlouvě notářsky ověřené podpisy, Statut má závazné náleţitosti: sídlo, název, identifikační číslo organizace (dále jen „IČ“), druh obecně prospěšných sluţeb, které mají poskytovat, způsob jednání členů správní i dozorčí rady, hodnota vkladů, jmění a jeho skladba, podmínky poskytování sluţeb. Pokud není zaloţena na dobu neurčitou, musí být vymezena doba, na kterou se zakládá a podmínky zrušení - zániku. OPS se zásadně odlišují od ostatních NNO mimo jiné dosavadní kolektivní rozhodovací pravomocí a omezením různých finančních zdrojů, v nichţ nejsou OPS jako ţadatel uvedeny. Nastávající novelizace připravuje proto změnu v zákoně. „Dne 27. 7. 2009 vláda ČR na svém jednání schválila novelu zákona o obecně prospěšných společnostech, kterou připravil ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, je právním předpisem, který umoţňuje fungování jednoho z typů právnických osob, které jsou zahrnovány do neziskového sektoru. Zpracování návrhu novely zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, si vyţádala především potřeba aplikační praxe. Zpracování této novely má také vztah k vládnímu návrhu Občanského zákoníku, který předpokládá, ţe obecně prospěšné společnosti budou do budoucna nahrazeny ústavy a zákon č. 248/1995 Sb. bude zrušen. Jiţ existující obecně prospěšné společnosti se však i nadále budou řídit zrušeným zákonem č. 248/1995 Sb. I proto je třeba tento právní předpis novelizovat tak, aby vhodněji upravoval práva a povinnosti 1.700 v současné době zapsaných obecně prospěšných společností, protoţe po jeho zrušení jiţ tato moţnost nebude. Hlavní změny, které vládní návrh novely zákona přináší, je například změna v osobě statutárního orgánu, kterým bude nadále nikoliv správní rada, ale ředitel společnosti. Posiluje se úloha zakladatele společnosti,přináší i další změny, jejichţ smyslem je efektivnější a transparentnější chování těchto neziskových subjektů při poskytování veřejně prospěšných sluţeb.”6

6

Dostupný z WWW: http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nN1x3--&x=2192165, k 14. 02. 2010

17

1.4. Nadace a nadační fondy Nadace a nadační fondy jsou účelová sdruţení majetku zřízená a vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů, zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv a přírody, kulturních památek, tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, či jiné humanitární hodnoty. Majetek tvoří nadační jmění a ostatní majetek nadace. Nadace pouţívá k dosaţení účelu, pro který byla zaloţena výnosů z nadačního majetku. Nadační fond na rozdíl od nadace pouţívá k dosaţení cílů pro, které byl zaloţen veškerý svůj majetek a často bývá zaloţen účelově pro danou potřebu a ne dlouhodobě. Nadace nebo nadační fond se zřizuje písemnou smlouvou uzavřenou mezi zřizovateli nebo zakládací listinou, je-li zřizovatel jediný, anebo závětí. Jsou zde stanovena pravidla pro omezení nákladů nadace, nebo nadačního fondu, osoby, které majetek spravují a podmínky pro poskytování nadačních příspěvků. Nadace a nadační fondy jsou zřizovány dle zákona č. 227/1997 Sb. Účelová sdruţení majetku slouţí k dosahování prospěšných cílů, zejména: -

rozvoj duchovních hodnot

-

ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot

-

ochrana přírodního prostředí

-

ochrana kulturních památek a tradic

-

rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu

Nadační dar je poskytován třetí osobě (právnické nebo soukromé) v souladu se statutem nadace nebo nadačního fondu. Zákon č. 227/1997 Sb. neumoţňuje, aby příjemci nadačních příspěvků zůstali v anonymitě, s výjimkou konkrétních darů fyzickým osobám, jejichţ zdravotní stav, případně sociální potřebnost, je citlivým údajem dané fyzické osoby. Zde nastupuje zodpovědnost auditora, který zná všechny podrobnosti vztahující se k uplatnění nadačních příspěvků – darů fyzickým osobám. Povinnou obsahovou náleţitostí přílohy výroční zprávy o činnosti a hospodaření je roční účetní závěrka a obvykle i audit. Příklady nadací a druhy jejich zaměření: NADÁNÍ JOSEFA, MARIE A ZDEŇKY HLÁVKOVÝCH je nejstarší nepřetrţitě fungující nadací u nás od roku 1906, překonala I. světovou válku, konec Rakousko

18

Uherska, I. republiku, II. světovou válku, v poválečném období i několik desetiletí komunistické vlády a trvá dosud. „Jen od roku 1991 bylo z výnosu majetku sestávajícího se z Luţanského zámku na Klatovsku a mnoha praţských nemovitostí proplaceno na nadační účely 55 milionů Kč. Nadace podporuje vědu, literaturu i ostatní umělecké discipliny.“7 Je to příklad dokonale právně ošetřené zakládací listiny. Poskytuje stipendia fyzickým osobám ve vzdělávací oblasti historie, sociologie a ekonomie. Zároveň dbá na udrţení odkazu Josefa Hlávky v péči o rozvoj vzdělanosti. NADACE BONA- grantový program: -

témata pro duševně handicapované osoby

-

provoz, rozšíření, vybavení pro chráněné bydlení

-

podpora hipoterapie a pastorační terapie

-

příspěvky na investiční činnost výstavby objektů chráněného bydlení a provoz psychoterapeutických center a farem

Určeno pro občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, účelová zařízení církví, veřejně právní instituce - výhradně právnické osoby. F NADACE - určena neziskovým organizacím pro: -

podporu sociálně slabých účastníků vzdělávacích programů

-

externí programy vzdělávání pracovníků neziskových organizací

-

interní programy

Podpora vzdělávacích programů pro děti a mládeţ NADACE ČESKÝ FOND UMĚNÍ NADACE ČESKÝ HUDEBNÍ FOND NADACE ČESKÝ LITERÁRNÍ FOND Všechny poskytují granty v oblasti výtvarného, hudebního a literárního umění pro občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, fyzické i právnické osoby - dle zaměření v oblasti kultury. 7

Dostupný z WWW: http://www.hlavkovanadace.cz/o_nadaci.php, k 14. 02. 2010

19

NADACE CHARTY 77 - Konto Bariéry na vybudování víceúčelových zařízení pro zařízení poskytující zdravotní, sociální, kulturní a společenské sluţby a aktivity i pracovní příleţitosti pro handicapované osoby -

grantový

program

pro

organizace

poskytující

sluţby

rodinám

s

handicapovanými -

Určeno nestátním neziskovým organizacím, které mohou ţádat

NADACE PRO PODPORU HASIČSKÉHO HNUTÍ - určeno pro dobrovolné i profesionální hasičské svory na rozvoj regionálního a komunitního ţivota hlavně na venkově NADACE FOTBALOVÝCH INTERNACIONÁLŮ - fotbalové kluby bývalých reprezentantů výtěţky z jejich utkání jsou určené na neziskový účel NADACE NAŠE DÍTĚ - ochrana dětí a jejich práv v ČR - určeno občanským sdruţením, obecně prospěšným společnostem a účelovým zařízením církví NADACE OBČANSKÉHO FÓRA - určena jednak na opomíjené památky a také pro občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti a církevní sociální zařízení poskytující sociální, zdravotní, vzdělávací a kulturní sluţby veřejnosti NADACE PARTNERSTVÍ - určeno pro NNO na ochranu ţivotního prostředí NADACE PRO RADOST - určena NNO na akce volnočasových aktivit mládeţe NADACE ROZVOJE ZDRAVÍ - granty v oblasti zdravotní péče určeno občanským sdruţením, obecně prospěšným společnostem, charitativním organizacím církví, organizacím poskytujícím zdravotní sluţby pro mateřské i základní školy i příspěvkové organizace na zajištění sluţeb a akcí pro veřejnost v péči o zdraví NADACE SPORTUJÍCÍ MLÁDEŢE - mezinárodní sportovní soutěţe a akce, podpora mimořádných sportovních talentů, určeno jen pro právnické osoby NADACE TEREZY MAXOVÉ - problematika opuštěných dětí, určeno pro občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti a fyzické osoby NADACE VERONIKA - místní regionální projekty na zachování přírodních a kulturních památek a hodnot krajiny, dále na ekologickou výchovu, pro občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti a zařízení církví. Výroční cena Nadace Veronika určena na ocenění zajímavého projektu v této oblasti NADACE VIA - rozvoj komunálního a regionálního ţivota - určeno NNO 20

VÝBOR DOBRÉ VŮLE OLGY HAVLOVÉ - sociální oblast určeno pro NNO

1.5. Veřejné ústavy Veřejné ústavy jsou právnickou osobou zřízenou zákonem nebo správním aktem na základě zákona a touto cestou je také dán obsah a rozsah jejich působnosti i právní subjektivity. Můţe být určen Veřejný ústav -

k plnění veřejného účelu

-

-bez členské základny

-

-uspořádán hierarchicky

-

-zaměřen na dlouhodobé plnění veřejné sluţby pro detailně nespecifikovaný okruh uţivatelů, kteří mají na uvedené sluţby nárok

-

v zásadě je orientovaný na neziskové aktivity, čímţ se liší od veřejného podniku.

Oba typy mají vlastní majetek a vlastní rozpočet, ale jen veřejný ústav lze řadit mezi neziskové organizace. Vznikají obvykle samostatným zákonem např. Veřejná výzkumná instituce zákon č. 341/2005 Sb. nebo Ústav archeologické památkové péče v Jihomoravském kraji zákon č. 561/2004 Sb. Novou formou jsou dle školského zákona č.561/2004 zřizované školské právnické osoby. Naplňují parametry veřejného ústavu, mají ke své činnosti vlastní majetek a majetek vypůjčený nebo pronajatý od zřizovatele či jiné osoby. Schvalovací a kontrolní mechanismus si zde ponechává zřizovatel podle § 129 odst. 2 a § 136 odst. 3 školského zákona. Veřejné výzkumné instituce mají hlavním předmětem činnosti výzkum včetně zajišťování infrastruktury výzkumu. Výzkumná instituce dle zákona č. 341/2005 Sb. můţe být zřízena Českou republikou nebo územním správním celkem. V příloze č. 1 ze dne 13. září 2005 je stanoveno, které státní příspěvkové organizace se dnem 1. 1. 2007 (po transformaci) stávají veřejnými výzkumnými organizacemi. Daný zákon specifikuje náleţitosti týkající se zřizovací listiny, stanovuje orgány a vnitřních předpisy veřejné výzkumné instituce. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy vede rejstřík těchto institucí.

21

1.6. Zájmové sdružení právnických osob Zájmové sdruţení právnických osob se zakládá podle zákona č. 40/1964 Sb. zakladatelskou smlouvou na ustavující schůzi, sepíše se zápis, který obsahuje seznam zakládajících členů s uvedením jejich názvu a sídla a podpisy členů. Zároveň jsou určeny stanovy a osoby jednající jménem zájmového sdruţení (můţe se jednat i o zájmové sdruţení obcí či měst). Stanovy určují: -

předmět činnosti sdruţení

-

úpravu majetkových vztahů

-

vznik a zánik členství

-

práva a povinnosti členů

-

orgány sdruţení a vymezení jejich působnosti

-

způsob zrušení - zánik sdruţení

Zakladatelé nebo ustavující členská schůţe schvalují stanovy. Zájmové sdruţení nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdruţení vedeného u Krajského úřadu dle sídla sdruţení.

1.7. Politické strany Politické strany - zák. č. 424/1991 Sb. podléhají pouze registraci. Státní orgány mohou do jejich postavení a činnosti zasahovat pouze na základě zákona. Nikdo nesmí nikoho nutit ke členství ve straně a kaţdý můţe ze strany nebo hnutí svobodně vystoupit. Členem strany nebo hnutí mohou být pouze fyzické osoby, občané starší 18 let. Kaţdý můţe být členem pouze 1 strany nebo hnutí. Zákaz činnosti strany nebo hnutí je podmíněn nedodrţováním právních norem jejich členy (fašizace, ohroţení mravnosti, ohroţení veřejného pořádku nebo svobody a práv jiných občanů). Ţádost o registraci politické strany nebo hnutí podává na Ministerstvo vnitra ČR přípravný výbor, předkládá stanovy, odpovídající zákonu. Rovněţ změna stanov v průběhu existence strany musí být zaregistrována. Strany a hnutí jsou povinny kaţdoročně do 1. dubna předloţit Poslanecké sněmovně ČR k informaci výroční finanční zprávu.

22

1.8. Církve a náboženské společnosti Dle zákona č. 3/2002 Sb. se jedná o dobrovolné společenství osob v určité církvi nebo náboţenském společenství s vlastní strukturou, orgány a vnitřními předpisy, náboţenskými obřady a projevy víry, zaloţené za účelem vykonávání určité náboţenské víry ať veřejně, nebo soukromě a s tím spojené shromaţďování, bohosluţby, vyučování a duchovní sluţby. Zákon nedělá rozdíly v postavení mezi církvemi a náboţenskými společnostmi. Ministerstvo kultury ČR registruje základní dokument o zaloţení církve nebo náboţenské společnosti, který obsahuje náleţitosti dle zákona č. 3/2002 Sb. v platném znění, mimo jiné podpisy nejméně 300 zletilých osob s trvalým pobytem v ČR hlásících se k této církvi nebo náboţenskému hnutí. Pro veřejný prospěch mají význam především církví zřizované nestátní neziskové organizace například katolická Charita nebo Radost zřizovaná Čs. církví evangelickou.

1.9. Vysoké školy Vysoké školy jsou dle zákona č. 111/1998 Sb. nejvyšším článkem vzdělávací soustavy a jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti. Mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. Nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický titul, konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem, pouţívat akademické insignie a konat akademické obřady. Vysoká škola ať univerzitní či neuniverzitní (ta se nečlení na fakulty) je právnickou osobou, má svůj statut, je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní. Zřizuje se i zrušuje samostatným zákonem, který stanovuje i její sídlo a název. Veřejná vysoká škola se můţe sloučit, splynout s jinou vysokou školou, ale vţdy se změny provádí pouze zákonem. Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen v mezích zákona způsobem zákonem stanoveným. Samosprávnými orgány vysoké školy jsou akademický senát, rektor, vědecká rada nebo umělecká rada (na univerzitní vysoké škole akademická rada), disciplinární komise. Dalšími orgány jsou správní rada veřejné vysoké školy a kvestor. Soukromá vysoká škola ţádá Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR o udělení státního souhlasu, ţádost musí obsahovat potřebné náleţitosti. Právnická osoba, která získala souhlas působit jako soukromá vysoká škola je povinna zajistit finanční prostředky pro

23

vzdělávací a vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou, uměleckou či další tvůrčí činnost. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR můţe poskytnout soukromé vysoké škole působící jako obecně prospěšná společnost dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoţivotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou uměleckou nebo další tvůrčí činnost.

1.10. Obchodní společnosti Patří sem obchodní společnosti zaloţené za jiným neţ podnikatelským účelem, které jsou zakládány dle zákona č. 513/1991Sb., obchodní zákoník. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být zaloţeny i za jiným účelem neţ je podnikání (mohou být tedy i neziskové). Naopak veřejná obchodní společnost a komanditní společnost mohou být zaloţeny výhradně za účelem podnikání. Tato moţnost není v současné době příliš vyuţívána, zmiňuji ji jen pro úplnost výčtu neziskových organizací. Dále je třeba zmínit ještě pro tuto oblast veřejné sbírky ať uţ vyhlašované státními orgány, či některými neziskovými organizacemi. Jejich oznámení o konání i všechny další náleţitosti včetně registrace se řídí zákonem č. 117/2001Sb., v platném znění. Před rozhodnutím o vyhlášení veřejné sbírky je třeba důkladně zváţit, zda její přínos bude adekvátní vynaloţenému úsilí a administraci s tímto druhem získávání financí pro jednotlivou organizaci.

24

2. Komunitní plánování Komunitní plánování bylo iniciováno státními orgány ve snaze zmapovat celou problematiku NNO a umoţnit nejen spolupráci státní samosprávy, ale i prezentaci činnosti jednotlivých NNO na webových stránkách státní správy. V podstatě se v komunitním plánování jedná o nabídku a poptávku sluţeb v terciální sféře především v oblasti sociální, vzdělávací a volnočasových aktivit. Na rozvoj občanské společnosti v regionech České republiky vyčlenila EU z prostředků PHARE TACIS DEMOCRACY a jiných zdrojů nemalé finanční prostředky pro posílení schopnosti neziskového sektoru ČR jako společenského partnera. Zkvalitnění profesionality pracovníků NNO, zpřehlednění celé široké škály činností neziskového sektoru, jeho širší zapojení v celospolečenském dění i povědomí veřejnosti je cílem programu komunitního plánování. „V podstatě tedy: -

Cílem komunitního plánování sociálních sluţeb je, aby lidé měli k dispozici takové sociální sluţby, které potřebují. Jde tedy jak o šíři nabídky různých druhů sluţeb, jejich místní dosaţitelnost, tak i prohloubení jejich kvality.

-

Jádrem komunitního plánování sociálních sluţeb je zapojení všech, kterých se sociální sluţby dotýkají a kteří chtějí přispět k jejich zlepšení, tedy jejich uţivatelů, poskytovatelů, zadavatelů i veřejnosti. Jde o proces, který staví na vyjednávání a spolupráci těchto stran a představuje tak plánování sluţeb vycházející z reality, ne "od zeleného stolu".

-

Zcela klíčové je tudíţ zjištění potřeb a názorů lidí na sociální sluţby a jejich fungování (nejde jen o stávající uţivatele, ale i ostatní veřejnost jakoţto potenciální uţivatele sluţeb).

-

Zjišťování potřeb a aktuální situace v oblasti sociálních sluţeb je efektivní provádět přímo v místě, kde lidé ţijí. Jedině tak lze dosáhnout toho, ţe lidé budou mít sociální sluţby ve svém dosahu.

-

Kromě poptávky - zmapování potřeb - je nutné znát i nabídku, tj. vědět, jaké sluţby jsou v daném místě či regionu poskytovány, jakými poskytovateli, pro jaké cílové skupiny uţivatelů, v jaké šíři, kvalitě atd. Zejména z porovnání těchto dvou ukazatelů vycházíme při vytváření představy o budoucí podobě sociálních sluţeb.

25

-

Při koncipování představy o budoucí podobě sluţeb můţe být ovšem přínosné přihlíţet i k obecnějším přehledům (např. demografické údaje, tendence jejich vývoje a změny v čase) a brát je jako jeden z případných podkladů umoţňující přesah od současnosti k předpokládaným trendům.

-

Představa o budoucí podobě sluţeb vzniká jako výsledek vzájemných konzultací, je obecným vyhlášením, jakým směrem se mají sociální sluţby v obci, kraji ubírat. Musí pak být samozřejmě doprovázena konkrétními opatřeními (vycházejícími z moţností vyuţití všech dostupných zdrojů a předem stanovených priorit), jeţ jsou návrhem řešení jednotlivých problémových okruhů.

-

V průběhu realizace opatření (a i při jejich vytváření) se ukazuje, ţe ne vţdy je lze ihned beze zbytku naplnit. Cykličnost plánování sociálních sluţeb, tedy "opakování" celého procesu v určitých časových úsecích nicméně zaručuje, ţe to, co se nepodařilo realizovat, se po analýze důvodů neuskutečnění stává součástí následujícího plánovacího cyklu a můţe v tom být pokračováno (či zváţeno, zda a nakolik je to v dané podobě stále aktuální úkol).“ 8

Semináře, konzultace, prezentace konkrétních NNO, tedy i občanských sdruţení na webových stránkách – to vše přispívá k dynamickému rozvoji této oblasti, kde je vyuţívána bezúplatná dobrovolná činnost členů a jejich smysluplného vyuţívání volného času, často téţ k pořádání akcí pro širokou veřejnost. Relativně s minimem finančních prostředků na technické zajištění jsou tvořeny hodnoty či sluţby pro společnost někdy i dalekosáhlého významu. Právě v mnohotvárnosti celé škály činností NNO je obrovský společenský potenciál. Spontánně vznikají nová občanská sdruţení dle momentálních společenských potřeb té které oblasti. Dřívější organizace Národní fronty se transformovaly, některé sice skomírají, ale ty potřebné a společensky ţádoucí nabraly nový trend a významným podílem přispívají k demokratizaci společnosti ve veřejném dění. Komunitní plánování organizované krajskými či městskými úřady má za úkol podchytit všechny druhy NNO v regionu, zpřehlednit jejich potenciál a při účinné vzájemné spolupráci zkvalitnit a zefektivnit jejich celospolečenský vliv i přínos. Členové takto zapojených organizací při spolupráci s orgány státní správy získávají další moţnosti podpory své činnosti 8

TOPOLOVSKÝ, Marek; VESELKA, Josef. Průvodce procesem komunitního plánování sociálních sluţeb. 2004. MPSV ČR. ISBN 80-86878-03-1. str. 58-59.

26

jak společenské, tak finanční. Zpětnou vazbou zase státní orgány získávají v těchto partnerech nejen občanské podněty pro zlepšení své práce v regionu, ale i vstřícný voličský potenciál. Plakátování a občasný článek v médiích nikdy nemůţe v dnešní moderní době tak prezentovat práci organizace v širokém povědomí veřejnosti, jako webové stránky v rámci spolupráce v komunitním plánování. Malé NNO obvykle nevlastní výpočetní techniku, nemají kvalifikované pracovníky, přesto je jim umoţněno vyuţít webové stránky pro prezentaci své práce. Při seminářích získávají členové NNO kvalitní informace ke své dobrovolné práci a nezanedbatelná je i vzájemná výměna zkušeností z různých organizací při diskuzích. Díky této spolupráci se občané mohou více podílet na správě věcí veřejných. Důleţité je také zapojit kaţdou neziskovou organizaci do adresáře NNO v regionu pro zpřehlednění a moţnost orientace v této oblasti jak pro veřejnost, tak pro státní správu. Lze tím i omezit klientelismus při přidělování financí jen několika více známým NNO a opomíjení ostatních. Také zveřejňování kalendáře akcí NNO v rámci regionu pro kaţdý měsíc je prospěšné pro samotnou neziskovou organizaci i pro veřejnost. K medializaci činnosti lze vyuţívat nejen veřejná média, ale i různá regionální periodika či občasníky. Největším přínosem v oblasti financování NNO je zapojení vybraných členů do seminářů, kde se naučí způsobům fundraisingu, psaní projektů, ţádostí o grant i public relations. Odhalením duplicity činností lze zkvalitnit práci jednak v konkurenceschopnosti, ale téţ v rozmanitosti způsobů zaměření. K tomu je však zase třeba prezentace i specializace činnosti. Nejdůleţitějším přínosem spolupráce je pro kaţdou NNO, tedy i občanská sdruţení upřesnění koncepce činnosti. Především členové občanských sdruţení s činností zaměřenou na sociální oblast mohou získat uţitečné informace a kontakty, pokud se do komunitního plánování zapojí. Mohou vyuţít výpočetní techniku i pomoc odborníků, na které by jinak neměli finanční prostředky. Tudíţ se mohou pustit do projektů, jejichţ zpracování i prosazení bude snazší, neţ kdyby v komunitním plánování zapojeni nebyli.9

9

SIRNÝ, Zdeněk. Občanská sdruţení a moţnosti jejich financování. 2008. BIVŠ. str. 36 – 37.

27

Komunitní partnerství přináší čtyři druhy ekonomické hodnoty: -

bezplatné veřejné sluţby

-

svépomoc v různých oblastech

-

zlepšování poskytovaných veřejných sluţeb

-

místní podnikání (opravy, podnikatelská doplňková výroba pro veřejnou sluţbu, často i na zakázku

Komunitní plánování je velice významné, pro zmapování poptávky a nabídky veřejně potřebných sluţeb daného regionu.

28

3. Metodologie Z důvodu ověření praktických zkušeností byli vybráni představitelé některých NNO pro strukturovaný rozhovor, který mohl být usměrňován k dané problematice tak, aby se podařilo získat informace o problematice financování NNO v daném regionu od nich samých a porovnat zkušenosti a praxi s teoretickými moţnostmi. K rozhovoru byli vybráni zástupci NNO s různou právní subjektivitou i odlišným posláním. Z tohoto důvodu jsou rozhovory uváděny konkrétně a ne anonymně. Kaţdý zástupce NNO autorizoval a souhlasil s uvedením daného rozhovoru, jedná se o polostrukturované interview jehoţ základní témata otázek jsou uvedena v příloze. Z organizací působících v daném regionu se tak podařilo téměř ze všech typů NNO získat rozhovor. Z osobních návštěv jednotlivých vybraných neziskových organizací vznikly rozhovory, které byly do diplomové práce interpretovány z přepisu záznamu. Navázání kontaktů na jednotlivé neziskové organizace proběhlo za pomoci MAS Pošumaví. Neziskové organizace na Klatovsku úzce spolupracují a vzájemně se informují, z toho vycházela vstřícnost dotazovaných zástupců neziskových organizací. Ze všech telefonicky kontaktovaných zástupců vybraných NNO (tj. 9) nikdo neodmítl rozhovor, který navazoval po domluvě na osobní schůzce. Všechny rozhovory se podařily uskutečnit v rozpětí tří měsíců od prvotního telefonického kontaktu. Interpretace sociální reality v dané neziskové oblasti formou polostrukturovaných interview ukazuje v daném regionu problematiku neziskových organizací z mnoha pohledů. Nejedná se tedy o kvantitativní zkoumání mnoha subjektů, jak tomu bylo v předcházející bakalářské práci u občanských sdruţení, nýbrţ o kvalitativní zkoumání vyuţívání různých zdrojů financování. Předností zvolené metody byla moţnost usměrňovat rozhovor tak, aby byly ozřejměny všechny základní otázky fungování, financování problémů v dané NNO. Usměrňováním se zamezilo odbíhání od tématu a zároveň vedlo k zefektivnění časové dotace rozhovoru, která v průměru činila dvě hodiny. Díky takto pouţité metodě tj. kvalitativní studie se podařilo získat hlubší informace a konkrétnější východiska oproti kvantitativním dotazníkům. Základním tématem je zde mnohotvárnost právnických osob. „Vycházíme z názoru, ţe různé typy právnických osob, jak se vytvořily v našich dějinách v různých kulturních a společenských souvislostech, je moţné pouze konstatovat a úkolem právního řádu by mělo být především vytvořit podmínky pro to, aby tyto různorodé subjekty mohly přispívat k vytváření

29

bohatého společenského a kulturního ţivota. Tato bohatost forem nedílně patří k tomu, co je v současném evropském kontextu chápáno jako kvalita ţivota.“10 Pro tuto kvalitativní studii v regionu Klatovsko – Plzeňsko byli vybráni představitelé jednotlivých druhů neziskových organizací tedy: a) občanské sdruţení - Klub přátel Klatovska b) sdruţení právnických osob: coţ je MAS POŠUMAVÍ, sdruţené obce, neziskové organizace a firmy. Přitom uţ obce jsou sdruţeny na: -

Běleč

-

Klatovsko

-

Kdyňsko

-

Měčínsko

-

Plánicko

-

Střední Pošumaví

-

Prácheňsko

c) obecně prospěšná společnost Úhlava Klatovy d) neziskové organizace zřizované: -

obcí – Městský ústav sociálních sluţeb Klatovy

-

krajem – Domov pro osoby se zdravotním postiţením Bystřice u Klatov

-

katolickou církví – Oblastní charita Klatovy

-

evangelickou církví – Radost Meklín a Klatovy

e) mezinárodní nezisková organizace, která získává finanční prostřeky pro jiné neziskové organizace -

ROTARY KLUB KLATOVY

Lze je dělit na neziskové organizace získávající finanční prostředky na svou činnost: -

Radost

-

DOZP Bystřice

-

Charita, MěÚ sluţeb

10

FRYCOVÁ, Michaela; KROUPA, Jan; ŠATAVOVÁ, Monika; ŠTOGR, Josef. Problematika právní úpravy právnických osob – analýzy, teze k diskuzi. 2006. Podnos. ISBN 80-239-8341-5. str. 7.

30

-

občanské sdruţení Klub přátel Klatovska

ty organizace, které získávají finanční prostředky pro jiné subjekty: -

ROTARY KLUB KLATOVSKA

-

MAS Pošumaví a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových

-

nadační fond KÚ Plzeň

Tyto organizace získávají finance ne pro své členy, nýbrţ výhradně pro jiné organizace v neziskovém sektoru na akce různorodé ve veřejném zájmu.

31

4. Rozhovory - kvalitativní část 4.1. Martin Kříž, předseda občanského sdružení Klub přátel Klatovska Jaké jsou cíle vašeho občanského sdružení, hierarchie vedení a druhy činnosti? Klub jsme zaloţili v pěti lidech před deseti lety podle zák. č 83/1990 Sb., o občanských sdruţeních. Registrováni jsme u Ministerstva vnitra ČR. Vrcholným orgánem je valná hromada, schvaluje 1x ročně zprávy o činnosti, o hospodaření, dále pak plán činnosti na další rok a rozpočet příštího roku. Dle stanov volí členové jednou za 5 let výbor (9 členů) a revizní komisi (3 člennou), které ze svého středu volí předsedu výboru a předsedu revizní komise (dále jen „RK“). Statutárním zástupcem je předseda a voleni jsou dva místopředsedové. Členství je dobrovolné, povinností je jen zaplatit 100,- Kč roční členský příspěvek a účastnit se valné hromady, aby byla usnášení schopna. Cílem naší činnosti, jak název napovídá, je péče o kulturní památky a přírodu našeho regionu, uchovávání tradic, regionální historie, kontinuita minulosti a současnosti s předáváním mladší generaci, aby i do budoucna byly uchovány památky, historické povědomí a tradice, jakoţ i ochrana přírody. Aby město Klatovy i okolní obce byly prostě dobrým místem k ţití. Spolupracujeme s místní samosprávou jak v našem městě a v jednotlivých obcích, kde třeba zachraňujeme památku, nebo čistíme starodávnou studánku, či připravíme tiskovinu k výročí obce nebo některé sloţky v obci (Sokola, hasičů apod.). Spolupracujeme i s mnoha dalšími organizacemi, jako je Rotary Klub, OPS Úhlava, MAS Pošumaví při hledání moţností financování akcí z fondu EU, dále pak napomáháme uskutečňovat mezinárodní projekt Poznej svého souseda. S OPS ÚHLAVA jsme zachraňovali kapli Zjevení P. Marie Klatovské a obnovovali poutní tradice s Bavorskem ve spolupráci s Římskokatolickou farností. Také uţ jsme objevili a nechali zrestaurovat několik soch, nechali vyrobit několik replik pamětních desek z Klatov, které byly v 90. letech zcizeny. Dnes jsou repliky z plastu, aby se nedaly zpeněţit ve sběrně surovin a povrch upravený bronzovým práškem. Také pamětní bronzová deska k uctění památky T. G. Masaryka byla instalována v Masarykově škole v Klatovech jako splacení dluhu vůči státníkovi, který Klatovy navštěvoval a byl poslancem říšského

32

sněmu za náš region. Výletů na kolech, auty či vlakem po našem regionu se zúčastňuje kromě našich členů někdy i veřejnost. Jak získáváte finanční prostředky? Těţko. Vţdy je to o vzájemném propojení naší iniciativy s majitelem té které památky a sháněním buď grantu od města, kraje, nebo projektu z Dispozičních fondů od EU a samozřejmě dofinancování od dárců z firem, nebo jednotlivců vţdy z toho okruhu, který akci chce morálně i finančně podpořit. Např. desku Masaryka jsme poţádali město Klatovy, kraj o příspěvky, dofinancovali jsme pak od členů PTP 5000,- Kč, Konfederace politických vězňů 5000,- Kč a zbytek dary jednotlivců nebo z příjmů z reklam firem na našich akcích. Nebo kaple Zjevení P. Marie Klatovské to byly celkové náklady více jak třičtvrtě milionu, ale nejprve farnost jako vlastník podala projekt z Dispozičních fondů na fasádu (485 tis.) v dalším roce Krajský grant na zrestaurování fresky a dofinancování obou projektů i tiskoviny k této významné památce. Jak oslovujete veřejnost? Jednak máme internetové stránky, kde zveřejňujeme kaţdoroční plán činnosti. Měsíčně ke zveřejňování vyuţíváme městem vydávaný měsíční kulturní přehled akcí. Samozřejmě dobře spolupracujeme s médii jak s tiskem, kde zveřejňujeme konání té které akce tak s místní TV stanicí Klatovské Íčko. A s Klatovským deníkem spolupracujeme i při soutěţích vyhlašovaných pro mládeţ z oblasti regionální historie, samozřejmě spolupracujeme s MŠ i ZŠ i se školským odborem, který jedním kliknutím předá námi odmailovanou zprávu všem školám. Na středních školách občas uskutečňujeme odborné přednášky z regionální historie nebo k nějakému výročí. Např. 200 let od Krameriova úmrtí jsme jenom my připomněli putovní výstavou. Co myslíte, že by se dalo zlepšit, připadá mi, že vám to všechno nějak moc vychází, jsou nějaké problémy? Nic není jednoduché. Dnes máme 7O členů, ale vlastně tak polovina z nich je velmi aktivní, zúčastňuje se skoro všech akcí i brigád. Druhá polovina chodí jen na něco. Ale uţ skutečnost,

33

ţe z členských příspěvků získáme 7000 ročně je dobrý počinek. Všechny naše výlety si členové platí, akorát tím, ţe jedeme hromadně, máme slevu na hromadnou dopravu nebo na vstupné apod. Na některé výlety jede občas i pár lidí z veřejnosti – nečlenů, z nichţ se po opakovaných akcích stanou členové. Máme mezi sebou i mladé lidi, ale mohlo by jich být více. Máme výhodu v tom, ţe spolupracujeme s mnoha dalšími organizacemi a tím o nás opravdu ví široká veřejnost a informovanost v médiích taky hodně pomáhá.

4.2. Ing. IVO ŠAŠEK, CSc., místopředseda MAS Pošumaví, Jak, která organizace na Klatovsku využívá a případně by mohla využívat dostupné finanční zdroje? Tak to by nás také zajímalo, aţ bude diplomka hotová, můţeme se opět spojit k jejímu vyuţití. Na spoustu dotačních titulů totiţ nemůţe kaţdá nezisková organizace dosáhnout. U některých dotací uţ vláda počítá s vyuţitím jen pro občanská sdruţení a obecně prospěšné společnosti. Na ty pro sebe samozřejmě nedosáhneme my jako zájmové sdruţení právnických osob, ale ani třeba organizace, co mají zřizovatele, církev nebo regionální státní orgány. Tam bude nutné se v nejbliţších letech domlouvat a spojovat k realizaci v obcích. Jakým způsobem jste byli založeni a jaký je váš status, hierarchie a orgány organizace? Tříčlenný přípravný výbor připravil návrh k registraci na krajském úřadě místně příslušného Plzeňského kraje, nejsme tedy registrováni ministerstvem a potřebný doklad o registraci ať uţ ke smlouvám, nebo k projektům nám dělá výpis kraj. U Místních akčních skupin (MAS) se jedná o otevřené sdruţení lidí se společným zájmem o rozvoj území, ve kterém ţijí. Pracujeme na podobném principu jako LAG (Local Area Group) v zahraničí, členy jsou podnikatelé, zástupci veřejné i neveřejné sféry. Tedy občanských sdruţení i obcí, ale u měst je to omezeno na města do 100 tis. obyvatel. Zástupci nestátních a nesamosprávných subjektů musí tvořit více jak 50 % členské základny. S vyuţitím programu Evropské Unie LEADER se snaţíme o rozvoj našeho venkovského území. Organizační struktura je volená, vrcholným orgánem je valná hromada, na které je vţdy 1 zástupce za kaţdý členský subjekt, schází se 3x ročně ke schvalování výročních zpráv a strategie na další rok, jakoţ i rozpočtu a pak ještě pro

34

schvalování projektů vybraných z počtu zaslaných. Zvolená rada je 7 členná, statutární zástupci s podpisovým právem jsou předseda a 2 místopředsedové. Dozorčí rada monitoruje naši činnost, Výkonná rada se schází jedenkrát měsíčně a vydává rozhodnutí k operativním záleţitostem. Pak pracuje ještě programový výbor a výběrová komise připravující předkládané projekty ke schvalování kontroluje, aby ty, které jsou uţ připravené ke schválení, splňovaly všechny potřebné administrativní náleţitosti. Takže hlavní cíl, činnosti vaší organizace a jeho naplňování je? Rozpracování strategického plánu LEADER, vyhlášeného do roku 2013 v našem regionu tak, abychom čerpali pro daný region co nejvíce finančních zdrojů z EU na základě ţádostí dle potřebnosti zdola. Tedy od obcí, neziskových organizací, podnikatelů atd. Kaţdý rok vyhlašujeme 1 aţ 3 výzvy na podávání projektů. Projekty podává kdokoliv, kdo splňuje podmínku, ţe je na našem území a splňuje jeho projekt téma zadaného fiche11. Ţádat můţe kdokoli, není to jen pro členy MAS, členové MAS jen lépe znají problematiku v té které oblasti, jsou tedy zárukou monitorování potřebnosti. Ţádat se můţe třeba do všech šesti fichí nebo jen do některé, podle splňování podmínek v tématu. Podle čerpání z jednotlivých fichí pak ţádáme tam, kde je největší naděje na získání. Kterým směrem jsou fiche zaměřené? Právě, ţe zaměření kaţdé fiche je různé, třeba zemědělství, péče o krajinu a ţivotní prostředí, památky, turismus, rozvoj zaměstnanosti a vyrovnávání příleţitostí. Kaţdá organizace si můţe najít odpovídající téma, v tom jim můţeme poradit. Kromě toho připravujeme v rámci zvyšování kvalifikace kurzy, na které se mohou přihlásit, kde se naučí právě neziskové organizace, které nemají odborníky, jak zpracovat program, jak hledat na internetu třeba i další zdroje na financování, třeba Dispoziční fond Cíl 3, kde se spojují nestátní neziskové organizace při spolupráci se zahraničím - máme je za humny a tam je dokonce spoluúčast jen 10 nebo 15 procent. U podnikatelských projektů je spoluúčast daleko vyšší aţ 50 %. Klatovy uţ z těchto prostředků opravily mnoho památek, teď se třeba schvalovala výstavba 11

Fiche - opatření nebo oblast podpory, uvádí typy vhodných projektů a základní podmínky pro poskytování dotací

35

soc. zařízení u Karafiátu, jsou to drobnější projekty, jako třeba Předslav opravuje část kostela, Vícenice Kapličku, OPS ÚHLAVA podává projekt na dětské hřiště. Třeba Sdruţení ŠUMAVA BEZ HRANIC je omezena jen čerpáním 10 % z vlastních prostředků, ale musí výběrovým řízením vybrat vykonavatele projektu. Odlišné je sdruţení právnických osob, coţ je MAS, tím ţe uţ jsme v OSE 4 LEADER máme pak nutnost spojovat se taky k administrativě, třeba pro poskytování vzdělání – kurzů, aby se dodrţel ten program. Pan Kříţ za Klub přátel Klatovska dával tu Světelskou starodávnou stezku, její mapování a vyuţití pro turismus jako projekt MAS na Dispoziční fondy. Moţnosti jsou různorodé, jen se v tom orientovat? Jaké jsou limity finanční? Speciálně nejsou cca. je to 12 aţ 15 milionů ročně pro tento region- tedy jeho rozvoj. Je to filtr peněz z fondu rozvoje venkova a nesmí v našem případě přijít jinam. Kdyţ se Krajský úřad vytahoval, ţe za tu dobu uţ dal na rozvoj Plzeňska (celého) 40 milionů, tak MASy za to období uţ rozdělily mnohem víc jak 40 milionů - 12 milionů ročně, je nás v regionu kraje 9 a nebijeme se v prsa, jak jsme to politicky zařídili pro voliče. Pořád ještě nechápu tu cestu finančních toků? Administrativně je to na nás, kontroluje to státní intervenční fond, u něj se předkládá vyúčtování celkových uhrazených nákladů a oni posílají peníze. Malá částka je určena pro administrování, z toho můţeme financovat odborné poradenství našich pracovníků, ale pozor z celkových nákladů obvykle dávají jen 75 % a zbytek se musí sehnat hlavně u neziskových organizací na dofinancování. Problém je také to, ţe akce se nejdřív musí zafinancovat, a pak se čeká na peníze. Berou se úvěry, při tom úroky nejsou nákladově uznatelnou poloţkou. No to jsou ty nejpalčivější problémy, proč do toho neziskové organizace nejdou, nejsou schopny to profinancovat, nemají čím zaručit úvěr, často jim s tím musíme pomáhat. Další věcí je, ţe jsou to peníze investiční, tedy na opravy a výstavbu. Jak financujete váš vlastní provoz? Především práce pro MAS je dobrovolná, bezúplatná a máme odborné zaměstnance na 3,5

36

úvazku, ti si musí na sebe vydělat. Provozní náklady celkem činí cca l,5 milionu Kč ročně. Vlastní objekt nemáme, fungujeme v objektu Městského úřadu Švihov a částečně, hlavně pro školení vyuţíváme od ÚHLAVY, o.p.s objektu bývalého Dominikánského kláštera v Klatovech, který mimochodem byl také částečně z finančních prostředků EU přebudován na moderní vyuţití se zachováním všech historických atributů, (fresek, kleneb apod.) za dozoru památkářů, celkem to stálo tuším k 80 milionům. My máme vlastní auto, které potřebujeme k objíţdění projektů po celém území při kontrolách, pak jsou kromě mzdových nákladů ještě náklady materiálové. Využíváte také sponzorů a darů? Velmi sporadicky. Můţeme přijímat dary od sponzorů, ale musí být dobře sepsán účel daru. Spíš je to pro ty neziskové organizace, které dávají projekt, a hlídá se, aby se nekrátila dotace. My hlavně uděláme výzvu s tématy, oni podají projekt (někdy tomu říkají ţádost o příspěvek), my jim můţeme na proškolení podat informace, jak to mají udělat. Kdyţ projekty vyhodnocujeme, nesmíme je psát nikomu ani zadarmo. Některé firmy nechápou, ţe do programu venkova jim nemůţeme psát projekt, jedině jinam. Program LEADER je tedy do konce roku 2013, co potom? V Evropě podobné organizace jako jsme my, uţ fungují přes 30 let. Bude určitě i pak nutnost obhájit potřebnost strategického rozvoje. My uţ k tomu budeme vybaveni jak odborně, technicky i znalostí regionu a také problematiky. Zatím přesně nevíme nikdy dopředu, co bude za rok. Pak se určitě objeví další, třeba jiné moţnosti uplatnění našich zkušeností ve veřejný prospěch. V čem vidíte největší problémy, možnosti řešení, něco jste už zmínil, teď tedy nějaké shrnutí? V zásadě je naše fungování nová věc jen pár let zkoušená metodou pokus - omyl. Zpočátku jsme museli některé projekty vracet k doplnění, ale i za pár let proškolování a dovybavení technikou i zkušenostmi a odborností je to cesta kupředu. Situace se podstatně zlepšila i co do informovanosti veřejnosti, v práci s internetem můţeme běţně uţ vyhlašovat programy na internetu, nemusíme zájemce svolávat, sami se hlásí často i dopředu s problémem, na který

37

hledají řešení a my jim ho poradíme vyřešit, kde mají získat další informace, pokud jim je nemůţeme poskytnout sami. V tom vidíme pozitivní posun dopředu hlavně v našem regionu. Dnes uţ obce zvládly veškerou problematiku, jsou schopny i poradit svým neziskovkám. Málo vyuţívána je vzájemná spolupráce při projektu a největším současným problémem jsou komplikované podmínky, které je nutno ohlídat. Kontrola čerpání a udrţení projektu můţe přijít do deseti let a pak by se třeba prostředky musely vracet. To si někteří ne dost významně uvědomují. Další problém a velký je v rozdílnosti chápání metodiky jinak ministerstvem, jinak místními orgány třeba finančním úřadem. Ten se řídí zásadně zákonem o účetnictví, ale úředníci si to dělají od zeleného stolu, aby to vyhovovalo jejich kolonkám, někdy i v rozporu se zákonem. Musíme umět vyhovět oběma. Vysvětlovat, argumentovat a někdy je to těţké. Dalším problémem jsou přístupy posuzovatelů. Je to o tom, který konkrétní člověk to jak posoudí - metodika není ještě zcela dokonalá a jednoznačná.

4.3. Ing. Pavel Honzík, předseda obecně prospěšné společnosti Úhlava Klatovy Jak vznikla vaše společnost a jakou má strukturu orgánů? Vznikli jsme spojením 4 právnických subjektů a 12 fyzických osob na základě zák. č. 248/1995 Sb. zaloţením registrací v obchodním rejstříku dne 6. dubna 2002. Práce naší neziskové organizace je dána výše uvedeným zákonem. Nejvyšší orgán je valná hromada, která se schází obvykle 1x ročně. Spravuje nás 6-ti členná správní rada a kontroluje 3 členná dozorčí rada, nesmí být členové těchto orgánů v pracovněprávním poměru ani jinak odměňováni. Statutární orgán je předseda, u něj platí totéţ, má podpisové právo a zodpovídá za všechno i trestně za případné problémy. Výkonná placená sloţka je jmenovaný ředitel společnosti a 2 zaměstnanci. Jaké jsou cíle, co jste za ta léta uskutečnili, jak se akce financují? Zaměřili jsme se hlavně na oblast vzdělávání, dále na ţivotní prostředí, rozvoj kultury a památek. Máme několik výdělečných činností a výtěţek pouţíváme na rozvoj v našem regionu na obecně prospěšné činnosti pro veřejnost. 38

Při zaloţení Úhlavy byl hlavní námět stanovený valnou hromadou - získávat finanční prostředky pro veřejný prospěch. Kdo chce uplatnit nějaký projekt, ať uţ to byly před vstupem do EU projekty předvstupní (Phare) nebo v současné době projekty LEADER nebo Dispoziční fondy atd. Kdokoliv nás poţádá, jsme schopni mu poradit, kam má projekt směřovat, aby bylo jednoznačné, ţe na tento záměr je fond určen, nám pak projekt prezentuje, jeho pokud moţno dlouhodobou udrţitelnost, personální zajištění, vše se prodiskutuje ve správní radě. Spolupracujeme např. s Českou zemědělskou univerzitou a řídíme její pobočku v Klatovech, kde postgraduálním studiem získávají vzdělání nejen manaţeři firem a pracovníci obcí či měst našeho regionu, ale i další soukromí zájemci. Jak financujete vaše záměry? 80 % dotace, 20 % spoluúčast, na kterou se získávají finance z hospodářské činnosti ÚHLAVY. Třeba za sluţby poskytované dle zadání, systémy školení i pro firmy, pro projekty, vstupujeme do výběrových řízení pro školící programy jako odborníci. U kaţdého programu projektu je individuální přístup, z jakých aktivit to bude profinancováno. Naše činnost je ze zákona nezisková, přístupná celé společnosti, široké veřejnosti, kaţdý má právo se přihlásit ke studiu. Výběr projektů není podle peněz, ale kvůli naplnění vize: zvyšování vzdělání v regionu, péče o ţivotní prostředí, kulturní projekty, osvěta, místní historické dědictví v památkách i tradicích např. kronikáři. Pomáháme i neziskovkám různými způsoby, např. školením, pracujeme i s úvěry při některých projektech, u nichţ se čeká na peníze z EU. Využíváte při financování finanční ústavy popř. jaké jsou vaše zkušenosti? Bankovní domy uţ se naučily úvěrovat i neziskové organizace a jejich projekty, také díky zkušenostem se solidností ÚHLAVY v minulosti. Dalším neziskovkám poskytují úvěr často s ručením obce. Krátko i dlouhodobé splácení někdy lze pouţít u projektů i revolvingový úvěr, pak lze u banky ţádat zálohu. S bankami uţ nemáme problém při získání úvěru i za výhodnější sazbu úroku. Jaké je tedy hlavní financování vaší činnosti? Relativně hodně lidí pracuje pro náš záměr dobrovolně bez nároku na odměnu, ve svém

39

volném čase. Hlavní pracovní poměr mají jen 3 pracovníci, provozní náklady jsou přibliţně 1 milion korun. Je to ve výroční zprávě. Získávání financí je v širším okruhu činností. Úhlava měla od počátku 1 člověka na hlavní pracovní poměr, který si musel na své mzdové náklady tvrdě ekonomicky vydělat další placenou činností pro veřejnost, aby pak mohl většinu svého času (i volného) věnovat práci pro ÚHLAVU. S tím do funkce dobrovolně šel. Na počátku, kaţdý zakládající člen vloţil půjčku 5000,- Kč a po určité době byly tyto půjčky postupně vráceny zakladatelům. Úvěrovali jsme se tedy bezúročně z vlastních zdrojů zakladatelů. Také výtěţek z veškeré činnosti jde do rozvoje techniky, do spoluúčasti na projektech, prostě většina zůstane pro proplacení mzdových nároků těch 3 zaměstnanců. Administrativní náklady jsou při vyuţití nejmodernější techniky zanedbatelné, nejvíc vše vyřizujeme mailem, přes internet. Spolupracujeme s MAS a hlavně s městem Klatovy při informování veřejnosti o našich záměrech, 2 aţ 3x ročně máme informační stánky při různých akcích města pro širokou veřejnost. Vyuţíváme dotace národní i evropské, kaţdoročně provádíme audit. Informacemi směrem k veřejnosti získala ÚHLAVA ohromný kredit důvěry veřejnosti, obrací se na nás různé neziskovky se svými potřebami, za 6 let historie stačí se v článku v místním tisku zmínit, co se chystá a veřejnost aktivně reaguje. Z našich velmi úspěšných akcí lze jmenovat třeba s MAS organizovanou akci " AGROTURISTIKA BĚLEČ" pro obce nebo školení "Šumava bez hranic". Co je úskalím, nebo problémem ve vaší činnosti? Především nejednotnost legislativy a jejího posuzování, jak ostatně zřejmě budou zmiňovat i jiné organizace, protoţe nás to trápí všechny, to je pro nás společné. Problematický je také odpočet DPH v posuzování finančním úřadem u obecně prospěšné společnosti. Uznatelné náklady mají všechny náleţitosti, ale posuzovatelnost, co je uznatelný náklad a co ne, je rozdílná, často velmi individuální dle náhledu konkrétního posuzovatele. Metodika je prostě velmi nejednotná výkladem.

40

4.4. Mgr. Marie Kleinerová, ředitelka Městského ústavu sociálních služeb Klatovy Jaký je váš status, způsob řízení a jaký je cíl činnosti vaší organizace? Jsme příspěvková organizace zřízená usnesením Zastupitelstva města Klatovy, coţ je nejvyšší rozhodovací orgán. Já, jako jmenovaná ředitelka mám rozhodovací pravomoci a z nich vyplývající odpovědnost danou statutem a vnitřními předpisy. My například navrhujeme rozpočet, který vţdy musí být vyrovnaný a podléhá schválení Radou města a Zastupitelstvem. Jeho konečná verze se však připravuje ve spolupráci. Moje zástupkyně připraví návrh rozpočtu – vyrovnaného, vychází se vţdy z loňských skutečností. Letos byl rozpočet striktně stanoven na skutečnost loňského roku výdaje, ale o 2 % niţší předpokládané příjmy vzhledem ke krizi. Pokud jde o smysl naší práce, organizace byla zřízena za účelem plnění těchto činností: -

poskytování sluţeb sociální péče, které zahrnují pobytové sluţby - v Domově pro seniory v Klatovech a v Újezdci a v Domově pro osoby se zdravotním postiţením v Újezdci

-

ambulantní sociální sluţby poskytuje Centrum denních sluţeb v Klatovech

-

terénní sociální sluţby poskytuje Pečovatelská sluţba v Klatovech.

Kromě toho Centrum denních sluţeb a Domov pro seniory v Klatovech poskytují ještě odlehčovací sluţby. Dále jsou to sluţby sociální prevence v pobytových Azylových domech a ambulantní sluţby v Noclehárně. V Poradně pro rodinu, manţelství a mezilidské vztahy poskytujeme odborné poradenství. Poskytována je také domácí ošetřovatelská péče. V provozovaném Klubu Seniorů jsou veřejně prospěšné sluţby zejména koordinační činnost zaměřená na podporu seniorů v jejich volnočasových aktivitách a v klubové a setkávací činnosti seniorů, kteří mají třeba i přes hraniční spolupráci s podobnými zařízeními v Bavorsku. Statutárním orgánem celého ústavu je jmenovaná ředitelka, tedy já, která je odpovědná Radě města, jsem odpovědná postupovat v souladu s právními předpisy. Jmenuji svého zástupce, tady paní Dundrovou. Máme zpracovány a zřizovatelem schváleny: organizační řád a další vnitropodnikové předpisy. Jak jste na tom v oblasti financování, předpokládám, že je vícezdrojové. Zajímá mě celkový

41

objem hlavně, jaké jsou podíly příjmů, např. zřizovatel, dotace atd.? Rozpočet celkový je přibliţně 65 milionů korun ročně, ale rok od roku se celkový objem sniţuje, zvlášť dnes v období krize. Kaţdé středisko má svůj rozpočet, ze kterého se součtem skládá rozpočet celé organizace. Z příjmů činí: -

úhrady od klientů za poskytované sluţby je to nejvíce - celkem 60 % příjmů

-

za pobytové sluţby

-

v domácí péči jsou trţby také za zdravotní úkony od zdravotních pojišťoven a trţby za stravu a úklid

-

na provoz přispívá dle moţnosti i zřizovatel, ale je to případ od případu dle prokazatelných potřeb té které sluţby a jejího zajištění.

-

vyuţíváme také účelové dotace MPSV, kaţdoročně ţádáme, bohuţel je to nenárokové, pak vţdy čekáme, zda dotaci vůbec dostaneme a případně o kolik niţší oproti loňské skutečnosti. Dříve byla dotace nárokově určena pevnou částkou podle počtu lůţek. Dnes se dotace rok od roku sniţují. Pak, kdyţ dostaneme příslib, musíme uváţit, v čem sníţíme výdaje, protoţe rozpočet musí být vyrovnaný. Strop úhrad od klientů je stanoven zákonem ve vztahu k příjmu klienta případně jeho sociální dávky pro bezmocnost. Takto skládáme provozní a neinvestiční náklady, a pak se stane, ţe třeba předpokládaný nákup dalšího nádobí nebo povlečení do Domova musíme opět škrtnout a přesunout na příznivější období, které ne a ne přijít.

Vaši zaměstnanci pracují na různých pracovištích, jaké je jejich rozložení? V podstatě je to 1 technickohospodářský pracovník a 1 účetní, ještě taky údrţbář a ostatní jsou profesní sluţby pro klienty. Co říkáte Zákonu o sociálních službách č. 108/ 2006? Různé zaměření služeb, stanovené limity apod.? Je vidět, ţe jste to uţ slyšel jinde. Byl dost připravován od zeleného stolu, v praxi je to někdy problém, protoţe tam chybí mnohé potřebné úkony. Příjmy klientů nepostačují potřebným úhradám za poskytované sluţby v pobytových zařízeních. Třeba podávání léku trvá mnohem

42

déle, neţ předpisy předpokládají, nestačí lék jen předat, musíte podat vodu, počkat, aţ to babička spolkne, někdy se musí podávat nitroţilně, to všechno tam chybí. Spoustu sluţeb a výkonů poskytujeme zdarma, zákon a předpisy na to nepamatují, ale my víme, ţe kdyţ to neuděláme, klient se nám zdravotně zhorší. Jaké máte tržby z vlastní činnosti? Třeba pro nabídku dalšího stravování pro ostatní veřejnost nám nestačí kapacita. Máme pronájem prostoru pro kadeřnické sluţby, které poskytuje v Domově soukromá firma, platí nájem za prostor a část energií nejen elektřinu, ale i topení. Z těchto zdrojů jsou ale příjmy vzhledem k celkovým zcela minimální. Lze ještě vaše služby nějak rozvíjet nebo rozšiřovat? Pracujeme obě ve sluţbách uţ 15 let. V průběhu vznikly některé sluţby právě dle potřeb a poţadavků veřejnosti v Klatovech. Pro informovanost veřejnosti o našich sluţbách byly v rámci komunitního plánování zpracovány i letáky a broţury pro veřejnost, máme podrobné informace i na internetu, několikrát ročně se provádí prezentace na zvláštních akcích, třeba jsou dny otevřených dveří apod. Občas je prezentací také článek novináře, který se akce zúčastnil. Od roku 2007, kdy začal platit zákon č. 108/2006 Sb., uţ nechodí tolik lidí pro informace na městské odbory, ale přijdou rovnou k nám. Máme přímý kontakt. Přijetí třeba do bydlení uţ není podmíněno rozhodnutím orgánu města. Jak terénní sluţby, Centrum denních sluţeb, 3 domovy všichni mají svou samostatnost. Jaký je převis poptávky nad vašimi možnostmi? Ten je u mnoha sluţeb, nejvyšší u ţádostí o bydlení. Máme 180 ţádostí dlouhodobě dopředu, ale kdyţ klient přijde, nelze ho rovnou umístit. Přihlíţí se dle pravidel k pořadníku, ale také dle pravidel daných kriterií daných počtem bodů potřebnosti a stupněm zařazení dle příspěvku na sociální péči. Nový zákon klade větší důraz na kvalitu a odbornost poskytované péče, coţ je správné. Příspěvky jsou odstupňované od I. kategorie do IV. Hodně záleţí komu to jak ošetřující nebo odborný lékař vypíše. Od toho se odvíjí stupeň i výše příspěvku na sociální sluţby a schopnost

43

za ně platit. Často klient potřebuje evidentně více sluţeb, neţ na které mu stačí příspěvek s důchodem. Vůbec není řešeno, ţe by se na platbě mohla podílet i movitá rodina. Jen výjimečně se stane, ţe rodina nabídne dar, pak sepisujeme darovací smlouvu jako u kterýchkoliv jiných darů na charitativní účely. Kvůli kvalitě a odbornosti poskytovaných sluţeb jsou kladeny i vyšší poţadavky na naše pracovníky, musíme jim zajišťovat doplňující kvalifikační kurzy.

Jaká je pro vás v regionu konkurence? My prakticky nebojujeme s konkurencí, protoţe o sluţby je takový zájem, ţe je široký prostor k uplatnění pro všechny. Charita převzala všechny obce na Klatovsku, se kterými uzavírá dohody o poskytování sluţeb. My máme co dělat, abychom stačili pokrýt poţadavky Klatovanů, i kdyţ v Domovech máme umístěny i některé občany z jiných obcí či měst. Diakonie Merklín, zde poskytuje stacionář a chráněné bydlení ve spolupráci s městem. Město poskytlo objekt a Diakonie to provozuje pro mentálně postiţené děti a občany, také provozují chráněnou dílnu pro tento okruh zájemců. My máme v Domovech 126 a 80 lůţek, další Domov pro postiţené poskytuje ještě 34 lůţek. V pečovatelské sluţbě poskytujeme i domácí ošetření a sluţby. Jsme při tom jedno z nejlépe hospodařících zařízení města. Vidíte nějaké možnosti, jak řešit lépe problémy, co vám nejvíc ztěžuje činnost? Se zřizovatelem nemáme problémy ţádné, naopak díky dobré spolupráci nám právě pomáhá řešit problémy, jejichţ řešení není v našich silách. Klatovy jsou jedním z mála měst, které nepřešly v sociálních sluţbách pod krajský úřad a řeší si sluţby v rámci města ve své kompetenci dle potřeb občanů. Bohuţel přístup Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ke krajským a městským organizacím je odlišný, nám dávají aţ z toho co zbude. Z osmi milionů loňských příjmů na šest milionů letošních příjmů je přece obrovský pokles. Vyplňujeme ţádosti o dotace poctivě, nenadsazujeme své potřeby nad loňskou skutečnost, jak to ukládá metodika i zákony. Ale z doslechu víme, ţe jiné Domovy pod krajem si nadsazují své potřeby,

44

nelze jim to jako u nás městem zkontrolovat. Stát by měl nastavit kriteria přesně zjistitelná. Jaké máte zkušenosti s příjmy od sponzorů a fundraisingem? Oslovujeme samozřejmě potencionální dárce, ale je to čím dál slabší s jejich ochotou přispívat. Raději dají na sport. Jak uţ bylo řečeno, financování z darů není příliš výrazné spíš zanedbatelné částky. Reklamu máme zakázánu jako zdroj příjmů - jako zařízení města ze zákona. Jakým způsobem tedy zajišťujete vyrovnaný rozpočet, když příjmy od zdravotních pojišťoven i z dotací výrazně klesají? Uţ jsem to trochu zmínila. Ubereme třeba 1 zaměstnance a ti ostatní to musí stihnout v niţším počtu, ale dnes uţ jsme na pokraji moţností. Nenakoupíme, co jsme do drobných krátkodobých předmětů (DKP) chtěli, odkládáme některé nákupy uţ třetím rokem. Přehodnocujeme priority v nákladech. Na něco je nezbytné zvednout poplatky od klientů za určitou zbytnou sluţbu. Někdy provádíme pro kraj činnost, kterou by měli provádět oni - je to o dohodě, pak máme i nějaký příjem od kraje. Ovšem některé sluţby poskytované zdarma nelze zpoplatnit, nejsou na to předpisy. Investovat můţeme jen v rámci odpisů základních prostředků, pak ţádáme Radu o souhlas. Vyuţíváme i některé granty, pokud jde o projekty z EU, ty ţádá město jako majitel. Mají na to specializované pracovníky. My jen majetek města obhospodařujeme. V loni jsme sami zpracovali grant od krajského úřadu na automobil, ale to je výjimečnost. Ve finále byla smlouva sepsána s městem.

4.5. Marta Mikulová - Diakonie Českobratrské církve Evangelické Radost v Merklíně Jaká je struktura vaší neziskové organizace, statut, orgány a cíl činnosti? Sídlo celorepublikové Diakonie ČCE Radost je v Praze, ale kaţdá z organizací má vlastní právní subjektivitu, IČ, zřizovatelem je místní ČCE a jmenovaný ředitel má vlastní pravomoc i odpovědnost včetně odpovědnosti právní. Rozhodujícím orgánem je Správní rada sloţená ze 3

45

členů ČCE z Merklína a kontrolní orgán je Dozorčí rada. Ředitel je vybrán konkursem. Členové správní a dozorčí rady nemají nárok na ţádnou odměnu. Cílem činnosti je všestranná péče o mentálně postiţené lidi od dětí aţ po dospělé, i kdyţ v tomto případě mnozí z nich zůstávají na dětské mentální úrovni vlastně doţivotně. Kolik máte zaměstnanců a jaké jsou možnosti rozvoje mentálně postižených ve vaší péči? Docházejí do organizace nebo v ní bydlí trvale? V provozu je zaměstnáno 40 lidí, z toho v HPP na plný úvazek s odborností 30, na pomocné práce zaměstnáváme postiţené na částečný úvazek cca 10 lidí. Dáváme jim motivační moţnost částečného výdělku. Poskytujeme péči v několika samostatně registrovaných sluţbách. Kvůli dotacím z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR musí být účetnictví vedeno ke kaţdé poskytované sluţbě samostatně. Máme tedy: -

denní stacionář v Merklíně a v Klatovech, kam docházejí někteří z našich bydlících klientů, někteří dojíţdějí do Klatov z okolí a dvěma mikrobusy je sváţíme do Merklína z Klatovska, Přešticka, Domaţlicka a Stodska. Ve stacionáři je pro klienty vymýšlen program, který rozvíjí jejich dané moţnosti a schopnosti individuálně, podle stupně postiţení, někdy i formou hry.

-

speciální základní škola v Merklíně poskytuje vzdělání základní, ale speciální formou, více neţ psanou pracujeme s obrázky apod. Opět docházka jako u stacionáře, ale vţdy začínáme s programem aţ v devět hodin. Naši klienti mají zpomalené reakce, musí jim být poskytnuto dostatek spánku i odpočinku mezi hodinami.

-

dále provozujeme Centrum denních sluţeb a pobytové sluţby, také ambulantní pobytové sluţby, kdyţ např. jedou rodiče na dovolenou nebo jsou v nemocnici, můţe u nás potřebnou dobu být svěřenec v potřebné péči.

-

Domov pro občany se zdravotním postiţením je zaměřen na klienty, kteří tu bydlí trvale, nikoho často ani nemají nebo jezdí domů jen na víkendy, kdy si je příbuzní, často rodiče, odváţejí.

-

samostatná chráněná dílna v Merklíně i v Klatovech pracuje podle zákona o zaměstnanosti, zde jsou naši klienti, ale můţeme zaměstnat i cizí postiţené osoby. Pro dílny musíme shánět materiál, vymyslet druh výrobků, které by se mohly vyrábět, aby 46

na ně byl odbyt a taky shánět kamenné obchody, které by výrobky odebíraly. Vyrábíme svíčky, tkané koberce a tašky, batikované věci, keramiku, polštářky apod. Vyuţíváme třeba předvánoční a velikonoční trhy v Klatovech a jiné prodejní akce. -

chráněné bydlení v Merklíně a v Klatovech je určeno pro osoby postiţené, které jsou za asistence našeho pracovníka schopny se o sebe starat sami. Bydlí kaţdý ve svém pokoji, mají společnou jídelnu s kuchyní, kde si společně připravují snídaně, svačiny a večeře, obědy jsou odjinud. V Merklíně ze společné kuchyně, v Klatovech ze školní jídelny.

-

Všechny typy sluţeb jsou dány Zákonem 108/2006 o sociálních sluţbách a získáváme na ně dotace, které samozřejmě nepokryjí náklady, ale lze to pokrýt s platbami od klientů, kdy jim z invalidního důchodu musíme nechat 15 %, vyuţíváme na úhradu sluţeb jejich sociální příspěvek a také z jejich příjmu ze zaměstnanosti, ale tam jen 25 %, protoţe motivačně jim necháváme 75 % k vlastnímu vyuţití, někteří si šetří do budoucna. Mzda klientů v chráněné dílně, kde pracují na zkrácený úvazek, činí polovinu minimální mzdy.

-

máme také specializované domečky pro autisty v Merklíně, kde ţijí ve čtyřčlenné komunitě, program mají také speciální z fondů EU vybudované speciální prostředí. Získali jsme 1. cenu v rámci celé ČR v kvalitě péče.

-

kromě toho poskytujeme občanům v okolí pečovatelskou sluţbu, úklid i obědy a linku důvěry.

Všechno je směřováno k tomu, aby lidé s postiţením mohli ţít co nejvíce normální ţivot doma a k nám jen docházet. I u nás jim vytváříme podmínky ţít jako v rodině v malém kolektivu, kaţdý ve svém soukromí. Odbornost personálu je zaměřena tak, abychom mohli kaţdému klientovi poskytovat speciální náplň, toho co ho baví dělat a k čemu mu stačí předpoklady jeho postiţení. Po vyučování jsou ve stacionáři smysluplné zábavné zájmové činnosti. Uzavíráme s klienty a jejich právními zástupci smlouvy pracovní, smlouvu o rozvozové sluţbě. Smlouva je vţdy kromě provedení pro zákonného zástupce v plném písemném provedení vedena ještě pro klienta i tak ţe s obrázky je mu moţno vysvětlit, co mu ve sluţbě nabízíme. Nejtěţší typy pacientů, kteří jsou odkázání na lůţko u nás nemáme. Jaké je financování vaší činnosti? Jak finance získáváte?

47

Financování je samozřejmě více zdrojové. Hlavní podíl získáváme od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na jednotlivé zaregistrované sluţby na to jsou ze zákona dotace. Ideální by bylo, kdyby kaţdá organizace zajišťovala jednu nebo dvě sluţby, na tu by se specializovala, přičemţ kaţdá z organizací na jinou, získali by pro ni nejvíce klientů. Bohuţel široko daleko jsme pro mentálně postiţené jediná organizace tohoto typu, jen v Domově pro osoby se zdravotním postiţením v Bystřici u Klatov jsou sluţby pro mentálně postiţené, ale tam byl v minulosti zaveden způsob hromadného molocha, kde byli ubytováni i po deseti a drţeni pod prášky. Dnes se tato situace rapidně mění a velmi rychle, ale poskytují jen ubytování a stacionární či dílenskou péči týdenní, případně trvalou pro ty, kdo nikoho nemají. Poskytování sluţeb v široké škále ve specializovaných pracovištích, to je skutečnost třeba v Dánsku nebo Holandsku, tam bychom se chtěli přiblíţit. Klient by měl mít moţnost výběru. Máme 29 bydlících klientů ve společném bydlení a 11 v chráněném bydlení. Pokud nebydlí samostatně, ale ve dvojicích, snaţíme se, aby spolu byli lidé, kteří jsou si sympatičtí. Pro budování a vylepšování prostor vyuţíváme hlavně granty od nadací na vybavení. Projekty z EU fondů jsou vyuţívány na posílení provozuschopnosti a ze sociálních fondů dofinancujeme platy. Také vyuţíváme investiční fondy. Chyba je, ţe máme odpisy na několikamilionové zařízení, ale nepokryté finančními trţbami, tedy jsme nepřetrţitě v mínusu. Za l5 let jsme získali 20 milionů na darech finančních nebo věcných(mikrobus, počítače, vybavení chráněného bydlení elektrospotřebičem) Před kaţdou budovací akcí bylo třeba připravit solidní rozpočet a moţnosti, co z čeho financovat. Důleţitá je dlouhodobá spolupráce s městským a obecním úřadem, kde nalézáme úţasné pochopení pro naše snahy, s dalšími institucemi či dárcovskými firmami. ČCE jako zřizovatel nám nepřispívá, oni sami jsou chudá církev, propagující skromnost a chudobu takţe peníze nemají. Pomáhají nám propagačně ve vztahu k veřejnosti. V roce 2007 bylo první rok dost peněz z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a ještě od klientů. Další jsou příspěvky od obcí, které u nás mají své obyvatele. Obesíláme je a pravidelně na své obyvatele přispívají, mají prý na to zdroje ze zákona. Při inspekci jsme ze 100 moţných bodů získali 98 a to ještě jsme tratili body na tom, ţe předpisy pro zaměstnance nebyly podepsány dvěma z nich, kteří odešli dřív, neţ se jim předpis dal k podpisu. Máme finance třeba i z Praţského magistrátu za autisty od nich. Klatovské chráněné bydlení ani chráněná dílna zatím nestačí pokrýt z příjmů všechny náklady, mistr je třeba v dílně placen ze mzdových prostředků

48

Merklína. Zatím nemají takovou výkonnost a tolik klientů, aby to pokrylo mzdu mistra. Jaký je ještě potenciál v získání vyššího finančního krytí, v čem vidíte možnosti? Především vytvářet moţnosti rozšíření klientů. Tím, ţe nejsme specializováni na méně druhů sluţeb, máme v profesním vybavení pracovníků větší potenciál klientů, ale zatím je problematické je získávat i z hlediska velikosti prostor v Merklíně. Naši zaměstnanci často dělají několik specializací. Mohli bychom i vařit pro veřejnost, ale to uţ je nutno vést účetnictví zvlášť a tyto finance není moţno pouţít pro naše klienty. Stejné je to s dopravou, ta by mohla po svezení klientů slouţit k rozvozu některým firmám, ale nemáme placenou silniční daň a její platbou bychom zase ztratili zisk z těch trţeb. Chceme však vyuţít odlehčovací péči pro klienty, které by k nám dávaly pečující rodiny jen na omezenou dobu. V zahraničí uţ po celá desetiletí funguje budovaný vztah k postiţeným od ostatní společnosti jednak od státu i od spoluobčanů. Třeba v krámech automaticky drobné z nákupu hází do kasičky. V celku to pak dělá dost peněz na charitu a bylo by to důstojnější, neţ "ţebrání" na ulicích o dvacetikorunový příspěvek. Hodně dobré propagace dělají také média pro různé nadace i známé osobnosti se dost angaţují ve prospěch potřebných. To já osobně oceňuji, ale je třeba statisticky dokázáno, ţe z mediálních kampaní získané prostředky jsou v rámci celorepublikového rozdělování a distribuce i organizačních nákladů pak ve výsledku jen z 50 aţ 60 % zacíleny přímo k těm potřebným, coţ je tristní. Rozhodně si myslím, ţe zákon č. 108/2006 Sb. byl dobře myšlen, ale uplatňování v praxi naráţí na nejednotný výklad.

4.6. Ing. Vladimír Růžička, Rotary klub Klatovy Jaká je struktura vaší organizace a cíl její činnosti? Rotary International je mezinárodní celosvětová organizace, která původně vznikla v USA, dnes je rozšířena po celém světě. Právní formou je to občanské sdruţení, registrované u Ministerstva vnitra. Pro Čechy, Moravu a Slezsko i Slovensko je DISTRIKT č. 2240, guvernér distriktu se kaţdoročně novou volbou mění stejně jako prezident kaţdé jednotlivé organizace v republice registrované.(Rotace prezidentů proto Rotary klub). Klatovský Rotary klub byl od r. 2000 součástí distriktu včetně Rakouska, sídlo bylo v Linci, teď je odděleno jen pro Čechy,

49

Moravu a Slezsko, tedy Českou republiku a Slovensko. V podstatě je evropské centrum v Curychu. Kaţdoročně vychází celoevropská ročenka, Rotary kluby v ní uvádějí své členy a kontakty. Od kaţdého povolání mohou být jen dva členové, jen u lékařů a novinářů je výjimka, můţe jich být více. Jak zajišťujete finance? Financování jednotlivých schválených akcí je vícezdrojové. Finanční prostředky se získávají jednak z Curychu (máme 50 % odvod poměrně vysokých členských příspěvků do Curychu), dále pak vyuţíváním dalších různých zdrojů. Např. vlastní činností klubu organizováním dobročinných akcí, draţeb, třeba na dobročinný ples je dáno vstupné 2000,- Kč pro pár a výtěţek byl pak vyuţit např. pro získání mikrobusu pro mentálně postiţené v Merklíně, aby mohli sváţet klienty chráněné dílny a do stacionáře ze svého okolí. Spojili se Rotariáni z Klatov s ostatními Rotariány v Západních Čechách i s partnery v SRN z Chamu. Pořádali jsme také třeba draţbu předmětů vyrobených v Domově občanů zdravotně postiţených v Bystřici. Co vidíte jako největší problém při práci vaší organizace? Jak uţ jsem uvedl, finanční zdroje máme, ale naprostá většina našich členů, klatovských Rotariánů jsou lidé produktivního věku, plně pracovně vytíţení ať uţ ve své firmě nebo v manaţerské funkci různých firem. Náročnost jejich povolání jim neposkytuje dostatek času věnovat se ještě zajištění nějaké akce Rotary klubu. Potřebovali bychom více důchodců, bohatých a přitom s morálním a etickým kreditem, kteří pak v jiných klubech třeba v západní Evropě své organizační schopnosti ale i své kontakty vyuţívají k zajišťování dobročinných akcí, prospěšných pro veřejnost, především pro mládeţ a postiţené. Někdy se také stane nositelem projektu význačná věhlasná osobnost, která propůjčí svou tvář akci. Vyuţívají se také různé granty, např. v Krumlově byla velká bezbariérová akce formou grantu, pořídily se výtahy pro imobilní občany, vţdy se kromě místního Rotary klubu na takových akcích podílí i kluby z okolí. Financujeme také různé vzdělávací akce, např. studijní pobyt v zahraničí k získání praxe bezprostředně po studiu, při výměnných zájezdech se dělí náklady třeba 70 % z ústředí a zbytek místní Rotary klub. Vţdycky kaţdá akce musí být zaštítěna aspoň jednou konkrétní osobou Rotariána z místního klubu. Málo vyuţívané, ale velmi dobré jsou akce třeba s partnerským Chamem. Jeden z význačných projektů mezinárodního charakteru financovaný 50

organizací Rotary International je např. očkování proti obrně v hodnotě 100 milionů dolarů Jak fungujete organizačně, když je to hodně o mezinárodní spolupráci? Samozřejmě především elektronické spojení, 1x ročně bývá školení funkcionářů, které si vţdy kaţdý zaplatí ze svého. Z nás je vţdy jeden rok někdo prezidentem Rotary klubu Klatovy a pokladníkem momentálně je Jirka Stuna, pokud vím, tak máme kolem 20 členů, ročně se získá jen na členských příspěvcích 50 aţ 100 tisíc korun, někteří platí víc, neţ je minimálně předepsáno. Kromě členských příspěvků se kaţdou středu scházíme na večeři, kaţdý zaplatí 500 korun a výtěţek jde do kasy. Ti co nepřijdou, musí poplatek odevzdat do kasy také. Jak se kdo uchází o příspěvek od vás? Informace jsou z Distriktu, od Angličanů i Němců, podněty na granty např. vzdělávací programy a studijní pobyty i mezinárodní tábory, to jsou akce z podnětů ze zahraničí, vyuţívané pro české ţadatele. Mají to zájemci na internetu. V zahraničí v mnoha klubech mají hodně bohatých důchodců, co mají nejen peníze, ale i čas a organizační schopnosti a vymýšlejí akce. My jsme ochotni přijímat nové členy, ale není to jednoduché, musí ovládat němčinu a angličtinu, musí to být osobnost s etickým morálním kreditem. Teď chystám akci společně s Rotary klubem Karlovy Vary. Místní organizace o nás vědí, dávají si ţádosti, snaţíme se vyhovět, ale hlavní problém je v tom, kdo to organizačně od nás zaštítí. Musíme efektivně naše finance vyuţívat a zajišťovat kaţdou akci někým z našeho Rotary klubu.

4.7. Marie Malkusová, ředitelka oblastní Charity Klatovy Jaký máte status, vedení a cíl vaší činnosti? Jsme veřejná církevně právnická osoba, naším zřizovatelem je Biskupství Plzeň. Já jsem jmenovanou ředitelkou na základě konkurzu. Kaţdoroční výroční zprávy včetně provedeného auditu zveřejňujeme v samostatné publikaci. Naše činnost je řízena především zákonem č. 108/2006 Sb. a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu č. 505/2006 Sb. vydanou Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (dále jen „MPSV“). Provozujeme tato střediska, poskytující

51

odborné zdravotní ošetření a komplexní objednanou či potřebnou péči. -

Charitní ošetřovatelská sluţba přímo v rodinách a bytech seniorů pro chronicky nemocné a staré občany

-

Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni 21 matek 34 dětí

-

Posláním tohoto domova je poskytnout bezpečné útočiště matkám s dětmi, těhotným ţenám a nezletilým matkám v tíţivé ţivotní situaci, snaţíme se je zapojit do řešení vzniklé situace, podporujeme je při osamostatňování a začleňování do společnosti.

-

Charitní pečovatelské sluţby jsou poskytovány v obcích Klatovska - Plánice, Měčín, Chudenice, Švihov, Janovice nad Úhlavou, kde s námi obecní úřady sepsaly smlouvu.

-

poskytujeme také na vyţádání asistenci těţce tělesně postiţeným

-

V Domově pokojného stáří Naší Paní v Klatovech poskytujeme na 27 lůţkách veškerou potřebnou péči při ubytování seniorů, kteří nemohou zůstat v domácím prostředí z různých důvodů. V Domově máme 3 lidi v I. kategorii, 5 ve II., 13 ve III. a 6 ve IV. kategorii příjemců státního příspěvku pro bezmocnost dle zákona č. 108/2006. Na našich 27 lůţek vedeme v obnovované evidenci 180 ţadatelů, coţ svědčí o potřebnosti této péče. Bohuţel někteří čekatelé zemřou dřív, neţ se dočkají uvolnění lůţka u nás nebo v Pensionu provozovaném sluţbami města Klatovy. Při vyřizování ţádosti v pořadníku se vţdy provádí sociální šetření potřebnosti ţadatele, někde se třeba posunou o další místo, kdyţ má ţadatel ţádost na 1 lůţkový pokoj a nám se uvolní lůţko ve 2 lůţkovém pokoji, coţ on odmítne. Téţ se přihlíţí k samoobsluţnosti ţadatelů pro ty nejpotřebnější, je pochopitelně přednost před pořadím v pořadníku.

Sociální poradna poskytuje poradenství, usiluje o větší informovanost ve veřejnosti a pomáhá k samostatnosti občanům v nepříznivé sociální situaci. Aktivně s nimi řešíme jejich problémy, v roce 2008 proběhlo 225 osobních kontaktů a 60 kontaktů telefonických. Sluţba je poskytována bezplatně. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ CHAPADLO nabízí dospívající mládeţi ohroţené společensky neţádoucími jevy moţnosti a aktivní trávení volného času, dostupné poradenství podporující změny v jejich ţivotním stylu, usnadňujeme jim zapojení do běţného ţivota svých vrstevníků. Sluţby jsou určeny pro mládeţ od 12 do 23 let, která vede rizikový způsob ţivota nebo opouští zařízení pro výkon ústavní, ochranné výchovy nebo výkonu trestu. Zatím v

52

loňském roce této moţnosti vyuţilo 42 uţivatelů. V jejich akcích bylo zapojeno 303 osob. V lednu proběhla Tříkrálová sbírka na území celé ČR jiţ sedmá, organizovaná Charitou ČR. Celkový výtěţek této sbírky byl 405885,- Kč. 65 % z pokladniček, které byly vráceny na předem stanovené záměry do místa klatovské oblasti, bylo rozděleno pro Domov s dětmi, Domov pokojného stáří, Charitativní pečovatelské sluţbě, Osobní asistenci matkám na jejich fungování a klubu Chapadlo. Zajišťujeme a organizujeme také různé benefiční kulturní, sportovní a společenské akce, jejichţ výtěţek je určen pro naši činnost. Jaké je vaše financování, předpokládám, že vícezdrojové, jak vás podporuje váš zřizovatel? Náš zřizovatel Plzeňské biskupství nám sice vydatně pomohl při vzniku zařízení. Jsme v nájmu budovy patřící Kongregaci školských sester dle smlouvy na 50 let a vyuţíváme tu část budovy (přízemí), pro kterou Kongregace hledala uplatnění. Nahoře bydlí ctihodné sestry. Uţívání je pro nás bezplatné, ale odpisy z budov jdou do našich nákladů. Provoz zajišťujeme 12 aţ 15 osobami často v pracovním poměru na zkrácený úvazek - příjemci invalidního důchodu. Máme i dobrovolníky, kteří bezúplatně pomáhají, ale je to spíš v tom, ţe chodí některým klientům číst nebo je doprovází na vycházky a tak. Odbornou péči musíme poskytovat pracovníky v HPP. Je to především o kvalifikovanosti dané zákonem č. 108/2006 Sb., kdy na mnohé práce dnes uţ nekvalifikované dobrovolníky nesmíme pouţít. Pokud jde o finanční zdroje, jsou to trţby od zdravotních pojišťoven, trţby od klientů za vlastní výkony, dotace MPSV podle registrovaných druhů sluţeb - to jsou tři hlavní zdroje příjmů na provoz. Dále pak dotace města Klatovy a další dotace hlavně z domovských obcí našich klientů, z úřadu práce, nadací a dalších zdrojů. Tříkrálová sbírka vynáší přibliţně stejně jako jednotlivé dary firem či fyzických osob dle darovacích smluv. Domov pokojného stáří a charitativní pečovatelská sluţba má ještě nějaké menší ostatní příjmy. Za loňský rok naše příjmy celkem činily 15 milionů, výdaje cca 16 milionů. Milion byla ztráta způsobená odpisem základních prostředků (budovy), kterou bychom mohli pouţít na vylepšování prostředí, ale není finančně krytá. Jak tedy získáváte prostředky od dárců, či z nadací nebo z Evropské unie? Z Evropské Unie jsme zatím ještě nevyuţili nic, protoţe ţádosti jsou jednak administrativně

53

Velice sloţitě - nejsme majitelem objektu - navíc samozřejmě nemáme peníze na zafinancování celé akce a pak čekání neţ a jestli z Evropské unie ty peníze přijdou. Vzít si půjčku sice lze, ale nemáme čím ručit a úroky nejsou započitatelnou poloţkou do projektu, na splátky úvěru bychom stejně neměli, byla by to stresující situace a pro nás příliš rizikové. Dárce oslovujeme letáčky, při Dnu otevřených dveří, případně s konkrétním cílem nákupu některé organizace nebo firmy. Třeba Rotary klub Klatovy i další firmy jsou nám příznivě nakloněny pro naši charitativní činnost. Všeobecně lze říci, ţe v této společnosti se mnohem více vydává na infrastrukturu, sport atd., ale zatím si ještě společnost ani státní orgány příliš nepřipouští, ţe kaţdý jednou zestárne, mnozí onemocní do bezmocnosti a dosavadní poskytování této péče celospolečensky silně pokulhává za potřebnou skutečností. Uţ jenom prodlouţením odchodu do starobního důchodu v mnoha rodinách, kde dříve ţena třeba od 55 let, muţ od 60 mohl jako důchodce pečovat o nemohoucí rodiče, tento skok momentálně není vyrovnaný. Spolupráci s bankou máme dobrou, ale pro naše nezisková zařízení by taky mohly být poplatky za vedení účtů prominuty nebo niţší, případně niţší úrok z úvěru. Zákon, který by to bance nařídil, by byl celospolečensky prospěšný ve všech regionech. Takhle ţebráme u bohatých bank o příspěvek, ten oni na charitu dávají jen celostátně na monstr akce a ne v regionech, kde od klientů mají příjmy. Kongregace školských sester má zájem, abychom fungovali, přispívá nám na energie, pronájem, jak uţ jsem říkala, máme na 50 let zdarma, ale sami mají finanční prostředky pro jejich fungování velmi malé, i kdyţ ţijí velice skromně, sestry jsou nenáročné ve svých potřebách. Za reklamu nemáme moţnost ţádných příjmů, zbývá jen vyuţívat platby zdravotní pojišťovny, a při tom ne všechny zdravotní úkony jsou hrazeny a často jsou i tyto činnosti pro nás ztrátové potřebným časem na rozdíl od výše úhrady za úkon. Některé výkony poskytujeme zdarma, aby se nám ubytovaný pacient zdravotně nezhoršil. Dotace z MPSV jsou rok od roku sniţovány vţdy podle skutečnosti loňského roku na méně neţ 98 % ,a při tom se zdraţují ceny o více jak 2 %. Jaká vidíte východiska nebo podněty pro budoucnost? Třeba prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb. limituje uţívání příspěvku na péči pacienta tak, ţe často by klient mohl dle výše svého důchodu a příspěvku přispívat více, ale nelze od něj brát 54

více neţ je stanovený limit. I kdyţ on potřebuje péči větší, neţ limit hradí. Naproti tomu jsou klienti, jejichţ příjem je naprosto nedostatečný vzhledem k péči, kterou potřebují a nepodílí se ani jejich rodina na dofinancování, nic je k tomu nezavazuje. My potom musíme poskytovat tyto sluţby zdarma. Uţ jsem se zmínila, ţe se obracíme na obce, aby za své obyvatele přispívali, kdyţ uţ v obci nemají zařízení, které by je stálo daleko více. Šetříme jim nemalé prostředky a ještě se ošívají, kdyţ mají přispět. Vyhlašování veřejných sbírek je ze zákona tak náročné, ţe některým opomenutím pravidla, by to mohlo být pro organizace i likvidační. To, ţe naši lidé pracují sami mnohdy nad svůj úvazek i za cenu únavy, dobrovolně zdarma, protoţe vidí potřebnost této činnosti, sice pomáhá, ale přece to není trvalé řešení.

4.8. Ing. Kateřina Šimková, Domov pro osoby se zdravotním postižením v Bystřici Vaším zřizovatelem je Plzeňský kraj, dříve jste byli Ústavem sociální péče pro mentálně postiţenou mládeţ. Dnes jste transformováni na Domov pro osoby se zdravotním postiţením (DOZP). Pokud vím, statutární zástupce jste vy jako ředitelka, ředitel je jmenován na základě výběru v konkurzu. Kontroluje vás zřizovatel, tedy Plzeňský kraj. Jaká je s nimi spolupráce a jaké je zaměření vaší činnosti? Zaměření činnosti zůstává více méně stejné jako v předchozích mnoha letech, tedy poskytování sociálně zdravotní péče. Došlo k upřesnění o rehabilitační péči a výchovně pedagogickou péči pro klienty v různém stupni mentálního nebo kombinovaného postiţení. Máme tu i dost klientů s nejtěţším postiţením. S Plzeňským krajským úřadem spolupracujeme na velice vstřícné bázi, mají zájem a podporují naše sluţby v rámci Plzeňského kraje, odkud máme všechny klienty. Jaké jsou zdroje vašeho financování? Financování je samozřejmě vícezdrojové. Platy zaměstnanců financuje Plzeňský kraj. Např. kvůli zákonům schváleným v posledním době poslanci o navyšování platů zdravotníků jsme v 55

našem rozpočtu na to navyšování neměli, Plzeňský kraj tedy z vlastních zdrojů tyto finance poskytl. Naše sluţby jsou registrovány dle zákona č. 108/2006 Sb. a máme zákonný nárok dle prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb. jako sociální ústav na dotace z MPSV. Takţe rozloţení našich zdrojů je: -

Plzeňský krajský úřad jako zřizovatel příspěvky

-

MPSV dotace na jmenovitě registrované a vykazované sluţby

-

platby klientů

-

ostatní zdroje

Od roku 2007, kdy vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb. mají sice klienti více peněz na úhradu sluţeb, ale dotace se nám rok od roku krátí proti skutečnosti předchozího roku vţdy o 2 miliony korun, dnes jsme na 75 % oproti roku 2006 před uplatněním zákona. U nás činí náklady na 1 klienta 18 tisíc měsíčně. Klient má invalidní důchod a sociální příspěvek, dle toho nového zákona podle stupně postiţení od I. do IV. kategorie. Někteří z nich však mají podle této kategorizace jen ten nejniţší dvoutisícový příspěvek a ani ten mu nemůţeme vzít celý. Zákonem je stanoveno, kolik mu musí zůstat na jeho osobní potřeby. Máme hodně klientů, kteří zde ţijí trvale, hlavně těţce postiţení leţící pacienti s kombinovaným postiţením. Jaké jsou způsoby vaší práce a jak získáváte další prostředky na ostatní financování? U nás vzhledem k těţce postiţeným pacientům máme se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (dále jen „VZP“) uzavřenu smlouvu i na poskytování úkonů zdravotnického charakteru klientům. Takţe jeden z našich zdrojů byl aţ 250 tisíc měsíčně od VZP za práci, kterou našim klientům poskytují naše zdravotní sestry místo zdravotnického zařízení. Většinou jsou to těţce zdravotně postiţení, upoutaní na lůţko, nemají polykací reflex, my je sondujeme, to platí VZP. Máme autisty, epileptiky, uţívající často několikrát denně různé léky, poskytujeme však i rehabilitační zdravotnické úkony, ty je moţno provádět na kód 913, ale my je poskytujeme zdarma, protoţe chybí legislativa na jejich uznání i u nás. Od VZP není zákon na poskytování léků, kdy musíme podat lék, počkat aţ pacient spolkne a to předpis nepostihuje. Ještě stavíme a přestavujeme v objektech domova zlepšení vybavenosti, abychom vyhověli potřebě dané zákonem umoţňující legislativně uplatnit poţadavek plateb od VZP i dotací. Pokud zařízení nesplňuje normy třeba počtu bezbariérových WC, i kdyţ naši leţící pacienti si 56

na ně stejně nedojdou - nemůţeme sluţbu poskytovat jako organizace nevybavená dle norem. Zavedení zákona č. 108/2006 Sb. byl dobrý počin, ale byly kráceny dotace, takţe je to začarovaný kruh, ve kterém se peníze ztrácejí i nevyuţity pro zákonem zamýšlený záměr přímo u klientů. Legislativa to dělá od zeleného stolu, neodpovídá to poţadavkům praxe, takţe je třeba ještě připomínky z praxe doladit v zákoně např. u autistů, kteří původně neměli nejvyšší stupeň postiţení a při tom vyţadují nepřetrţitý dozor i kvůli tendenci sebepoškozování a jak víte klecová lůţka, ve kterých si nemohli ublíţit, ale bylo to nedůstojné, dnes oprávněně zmizela ze všech ústavů. O to důleţitější je potřebný nepřetrţitý dohled. Také lékaři mají dnes daleko důleţitější a významnější zodpovědnost, jakou uznají bezmocnost, aby dotyčný obdrţel skutečně sociální příspěvek potřebný pro placené sluţby vzhledem ke svému postiţení. To se všechno těţce a podle mě pomalu mění v hlavách i lékařů i legislativců, ale my tu péči musíme poskytovat okamţitě, třeba i zdarma v zájmu zdraví klienta. Připravovaný Janotův balíček znamená sníţení ze 4 000 korun na 3200 korun. Hlavním zdrojem jsou tedy příjmy od státu, kraje, VZP a samoplátců, ale myslím si, ţe podílet by se měla i rodina u těch, kterým jejich příjem nestačí na krytí sluţeb. Ne aby jej odloţili do ústavu a víc se o ně nestarali, nezajímali. Máme 150 uţivatelů, 92 % obloţnost, kapacitu 162 lůţek. Do roku 2011 po dokončení komplexní rekonstrukce, kterou děláme za pochodu, přibude 13 nových lůţek s vlastním sociálním zařízením. Dříve bydlelo pohromadě také aţ 11 klientů, dnes máme jednolůţkové, dost dvoulůţkových a nejvýše někde čtyřlůţkové pokoje. Restrukturalizace sluţeb v našem oboru je dlouhodobý proces podmíněný technickým zázemím, na které se nejhůře shánějí finance. Máme štěstí, ţe Plzeňský kraj má jen 12 zařízení tohoto typu oproti jiným krajům, kde je jich řádově několik desítek v kraji. Jakého věku tu máte klienty? Jsme zaměřeni na klienty od 3 do 27 let - taková byla zákonná věková kategorizace, dříve se předpokládalo, ţe naši klienti vzhledem k postiţení, lékovému zatíţení organizmu chemií umírají v průměru kolem 18 let věku. To je dnes jiţ dávno překonaný trend. Dnes třeba pacienti s Downovým syndromem se doţívají v průměru 35 let ale někteří klidně i přes 60 let. Doladit zákony, ale také se poradit s praxí v registraci sluţeb, je nutné. Klienti zde mají šťastný domov a najednou je máme ve 27 letech poslat úplně jinam, mezi staré lidi v domovech důchodců, kdy oni často zůstávají mentálně na dětské úrovni, je to pro ně příšerně 57

traumatické. Tady jsou doma, zvyklí na zdejší reţim odpovídající jejich mentalitě, nacházejí tu veškerou potřebnou péči. Ještě k dalším zdrojům financování např. na stavební úpravy a vybavenost? Samozřejmě vyuţíváme dostupné granty, projekty, registrovány máme 2 vedlejší ţivnosti. Na ţivnostenský list nákup a prodej výrobků. Nejsme chráněná dílna, ale v rámci rehabilitace našich klientů pro rozvoj jemné motoriky apod. jsou dílenské aktivity našich klientů. Díky tomu se finance za trţby vrací na nákup materiálu pro rehabilitační program. Přínos je 8 aţ 10 tisíc ročně, zároveň je to propagace našeho zařízení. Také vaříme i pro cizí strávníky, pečovatelská sluţba v Nýrsku rozváţí obědy i do okolí. Stravují se i zaměstnanci, kteří si plně hradí náklady za obědy. Máme spolupráci s kamennými obchody na odběr výrobků k prodeji, vyuţíváme výstavy k prodeji i Den otevřených dveří, spolupracujeme s muzei Klatovy, Janovice, Nýrsko pro jejich předvánoční výstavy na prodej našich výrobků. Nově spolupracujeme s Československou obchodní bankou a Komerční bankou, dodáváme jim drobné dárky pro zaměstnance i k propagaci na jimi zadanou zakázku. Navíc se snaţíme navázat spolupráci s cestovními kancelářemi na výrobu suvenýrů a malovaných obrázků. Vyrábíme PF dle návrhů firem, keramiku a tkané i šité drobnosti. Naše kapela Mikeška sloţená z klientů vystupuje na veřejných akcích, čímţ propaguje náš domov a často se tak navazují další kontakty na odbyt. Ještě k dotacím Evropské unie. Jejich zpracování je časově velice komplikované a náročné a mne zařizování technických záleţitostí časově také svazuje na úkor jiné práce. Děláme všechny úpravy i stavební za provozu, coţ je náročné hlavně pro zaměstnance, aby klienti nebyli kráceni ve svých nárocích, ale nestěţujeme si, jen je škoda, ţe projekty EU jsou hrazeny po konečném vyúčtování s dlouhým časovým odstupem a překlenutí čekací doby na peníze od nich je také finanční starost. Trochu více jsme se specializovali, vzhledem k moţnostem v okolí na denní a týdenní stacionáře (Merklín, Klatovy), my jsme specializováni naopak na pobyt celoroční, prodlouţili jsme věk klientů aţ do 65 let změnou registrace. Máme tedy nejmladší 4letou holčičku a nejstarší paní 59 let. U nás je to řekla bych "sluníčkovější" neţ v domovech důchodců s ohledem na mentální postiţení klientů, kteří zůstávají dětští aţ do stáří a mají pozitivní aktivní myšlení dětí i větší bezprostřednost a schopnost radovat se z maličkostí. Tohle by mohli zdraví dospělí, jimţ srdce okoralo honbou za penězi si u našich klientů vzít za vzor. Kromě jiţ vyjmenovaných spoluprací, musím ještě 58

zmínit např. draţbu s Rotary klubem v Klatovech i spolupráci s Plzeňským Rotary klubem při prodeji našich výrobků. Úzce spolupracujeme také s Krajskou hygienickou stanicí a některými dalšími dárcovskými firmami jiţ dlouhodobě. Dlouhodobé dobré vztahy s dárci jsou nejlepší cestou jak získávat jednoduchým způsobem na základě darovacích smluv finance od vícero dárců, které pak nemusí být zanedbatelné v rozpočtu.

4.9. Mgr. Filip Zapletal, vedoucí odboru sociálních věcí KÚ Plzeňského kraje Jakým způsobem poskytuje Plzeňský kraj finanční prostředky neziskovým organizacím? V zásadě má kaţdá oblast svou grantovou politiku (např. náš sociální odbor KÚ nebo odbor školství, kultury a sportu a další odbory kraje). Všude jsou nastavena kriteria, takţe organizace musí mít podle toho zpracovaný projekt nebo ţádost. Je to jak v sociální oblasti, tak v jiných dotačních systémech, třeba rybáři, dobrovolní hasiči a jiní. Má krajský úřad statistiku, na co se nejvíc žádají dotace? Nevedeme vysloveně statistiku. V sociálních sluţbách z kraje nejvíc poskytujeme na mzdovou oblast v zařízeních kraje. Vloni to bylo na dofinancování platů zdravotnických pracovníků. Poslanecká sněmovna schválila navýšení platů zdravotnického personálu a námi řízené ústavy sluţeb to nemohli mít předem v celoročním rozpočtu. Tak jsme to řešili mimořádně. Je situace jinde stejná jako v Klatovech, kde mi ukázali, že organizace nejsou schopny se samy profinancovat? Tady jsou to sociální sluţby, tedy sociální náklady na jejich zajištění a hlavně mzdy odborných pracovníků, které my zajišťujeme. Myslíte si také, že těžiště nákladů tedy financování sociálních služeb by měl v zásadě nést stát? On to vlastně stát nese. Těţiště nese stát, dává nejvyšší částky organizacím zabývajícím se sociálními sluţbami a finance klientům podle stoosmičky jsou další velkou poloţkou. Pak jsou

59

to platby od pojišťoven za sluţby. Pokud na to máme, snaţíme se to dorovnat. To je jako ve městech či obcích vţdy podle rozhodnutí zastupitelstva. Teď se tam odráţí i krize a zvýšení nezaměstnanosti. Vţdy se nastavují limity s prioritami. Města sama si to v samosprávě řídí. Mohou města nebo jiné organizace žádat kraj o dofinancování? Je to o komunikaci mezi městy a krajem a v grantové politice. Uţ dopředu mají organizace spočteno, kolik očekávají od státu, kolik od kraje a jaké jsou další zdroje financování. V tom plánování je asi i problém, že si představitelé obcí nejdou pro informace? My v kaţdé oblasti podle dřívějších okresů svoláváme starosty obcí. Odprezentuje se tam, co je nového. Jsou tam i plodné diskuze s výměnou zkušeností. My získáme od starostů informace, aniţ by museli jezdit na kraj. Ještě jste říkal, že jedete podle odborů krajského úřadu? Kaţdý odbor vede svou finanční politiku, tam dáváme dotační tituly kaţdý za svůj odbor u těch ţádostí. Je to specializované na sluţby ze zákona registrované a jiné akce. Podobně to má kultura. Kaţdý odbor si stanoví své priority, kriteriálně podmínky. Jeden titul je pro volnočasové organizace, další pro větší poskytovatele sluţeb. Pouţívají se i nadace, různé granty a další jiné zdroje v těch organizacích. Jakým způsobem se posuzují žádosti? Když se organizace snaží chovat tržně, mají vlastní aktivity na zdroje, snažíte se je víc podpořit, nebo víc dostávají ti, co se nesnaží a odjinud nic nemají? Zásadně se peníze rozdělují v souladu se stanovením priorit, a pak se to posílá na ministerstvo. Kraj tedy žádosti soustředí, zpracuje a posílá na ministerstvo? Definitivní slovo má vţdy ministerstvo - navýšení nebo krácení podle zákona o sociálních sluţbách a taky podle objemu příjmů ve státním rozpočtu samozřejmě.

60

Dochází k tomu, že jak mi ukázali v Klatovech za pět let dostávají každý rok o l - 2 % méně od ministerstva a je to pak stále těžší nebo je to dáno tím, že narůstá počet žadatelů? Od státu je pro všechny více méně stejný celkový objem podle státního rozpočtu oproti loňsku. Přirozeně ,kdyţ náklady rok od roku rostou, protoţe je inflace, rostou ceny, tak není řečeno, ţe příští rok je to to samé. Ministerstvo rozdělí dotace a nechá si rezervu pro případné připomínkové řízení. Kdyţ nejsou peníze, není co rozdělovat. Jakou manévrovací pozici má kraj? Přirozeně se kaţdý krajský úřad snaţí do svého kraje získat co nejvíc od ministerstva, a pak mohou dát co nejméně ze svého rozpočtu a dofinancovat to tam, kde jsou omezeni, aby ty sluţby všechny fungovaly. Peníze se rozdělují podle krajského plánu rozvoje sluţeb, kraj se k tomu můţe vyjadřovat, zohlednit navýšení nebo nově zavedenou poţadovanou sluţbu. Jak krajský rozpočet, tak i státní je daný příjmy a tím je omezený. Paradoxně tedy pokud by na trhu těch služeb byl dostatek i nadbytek možností, tak by byly nevyužité kapacity těch domovů - čili domovy máme, senioři nejsou? Nemůţeme stále jen produkovat domovy pro seniory. Zrovna na Klatovsku v minulém období přijímali i seniory z dalších oblastí. Kaţdý chce ty domovy spíše výhledově, pokud je nemají. Dlouhodobé normativy na začátku lze stanovit, ale stále se musí vycházet z konkrétních stávajících potřeb. Plzeňský kraj je srovnatelný oproti jiným krajům, některý kraj je na tom i hůř neţ my. Jak vnímáte legislativu v této oblasti? Platí to, co ve většině ostatních sluţeb. Zrovna zákon o sociálních sluţbách podle něhoţ musí být registrace na jednotlivé sluţby, musí se splňovat standardy. Nelze to legislativně dokládat, chybí vzájemná provázanost těch zákonů, a kdyţ ještě mají třeba i protidrogovou prevenci ve sluţbách u dětí, musí mít ti odborní pracovníci i certifikaci v protidrogové politice. Klienti musí být vedeni podle jednoho zákona jako anonymní v sociálních sluţbách i u drog, ale směrnice o ochraně dětí určuje pro nízkoprahová zařízení povinné záznamy o dětech v

61

ohroţení. Teď ke komunitnímu plánování, dochází k disharmonii? To komunitní plánování je strašně široká oblast, to je na celou diplomku. Uţ od 90. let se na tom pracuje, spolupracuje řada institucí i my se tím zabýváme, prověřujeme podchycení sluţeb, jejich nabídky, jak která obec či město má sluţby zajištěny, kolik lůţek a tak dále. Byly stanoveny normativy a teď po pár letech uţ to zase není zcela přijatelné. Komunitní plánování má zohlednit specifika regionu. Ale jak je to z pozice obcí? To je u kaţdého jinak. Například Rokycansko se snaţí naplňovat plán potřeb sluţeb, ale v jiném regionu to tak nemusí fungovat, často jsou to někde i politická rozhodnutí. Někde je třeba zváţit, zda ty cíle jsou reálné. Nedá se to paušalizovat. Někde v regionech napříč politickým spektrem není jednotná vůle to naplnit. Zákon to ukládá krajům, ale ne obcím. Někde je to formální, někde ani nenastartovali nebo ani nemají potřebu těch sluţeb v obci. Ale jaké jsou nuance ve fungování z pozic kraje? To je u kaţdého jinak. Někde to formálně naplní, jinde se naučili s tím pracovat, doopravdy se snaţili vyuţít poznatky, aby uplatnili všechny potřeby sluţeb. Někde zase ani není v obci někdo, kdo by se tím fundovaně zabýval. Není to pro obce povinnost? Někde sluţby dosud nejsou a není potřeba je zavádět. V obci třeba zavedou novou sluţbu, aniţ by to předem plánovali, protoţe to vyplyne ze vzniklé potřeby. Není to třeba plánovat jen proto, ţe je to trend. Sluţby v té obci fungují i bez komunitního plánování. Byli byste pro to, aby to uzákonili i pro obce, nebo byste to nechali volně? Nemáte na to postih. Ale on to není špatný stav sluţeb. Je to stav podle individuálních potřeb kaţdé obce. Kdyţ vy

62

si budete plánovat náklady a já ne, neznamená to, ţe já s penězi nevyjdu. Je to o přístupu. Z praxe se daří naplňovat sluţby i bez jednotlivých plánů, podle dlouhodobě stanovených priorit a podle momentální potřeby. Kde plán nemají, nemají potřebu ho naplňovat. Kde ho mají, jde to lépe. Záleţí na jejich rozhodnutí. Jaké jsou v tom překážky nebo bariéry? V tom plánování je to u kaţdého jinak. Na Rokycansku se jim to daří, mají několik bodů, realizují projekty a dojde k naplnění plánu, našli i poskytovatele. Jinde je to problematičtější, třeba si vytkli v plánu cíle příliš nereálné, daří se jim to míň. Někde chybí v regionu politické společné rozhodnutí, jinde ho mají a nedaří se ho naplňovat. V některých regionech napříč spektrem to nelze prosadit. Takže to nejde prosadit? Ne ne, stát to ukládá krajům. Ty mají komunitní plánování zavedené ze zákona, ale obce uţ to mít nemusí. Někde ani nemají potřebu. Jsou schopni to řešit jinak. Nemusí to být o tom, ţe sluţby nefungují. Sluţby mohou fungovat i bez toho. Někde se to objektivně přizpůsobí poţadavkům konkrétních potřeb. Nechceme do toho nikoho nutit. Máme pracovníka, který je schopen metodicky poradit těm obcím, ale je to na těch obcích, zda to chtějí nebo ne. Přijde starosta, řekne máme narkomany, co s tím ? Jakou sluţbu zavést? Pak se konkrétně zjistí, ţe mají v obci jednoho narkomana. Starosta si

napíše potřebu protidrogové sluţby do

dlouhodobého programu. Podle toho kolik dostanou prostředků a jestli bude třeba sluţbu zavést pro více případů, řeší pak ty dlouhodobé programy. Co je v kraji největší problém? Myslím tím, co se podle Vás vyskytuje nejčastěji? To je právě různé, kdy a kde se zrovna co řeší. Chodí k nám informace, my musíme vţdy okamţitě řešit aktuální problém. Někdy záleţí také na tom, jak to posuzují poskytovatelé sluţeb a jak zájemci o sluţby. Třeba u těch ţádostí u seniorů o ubytování. Někdo nemá ţádost, ale dostane se tam, protoţe dosud měl jen pečovatelku, ale nyní uţ není schopen postarat se o sebe vůbec a místo se najde. Totéţ závislí na alkoholových nebo jiných drogách. Podstoupí léčbu, třeba se vyléčí, ale pak do toho spadnou znovu. Řeší se to podle jednotlivých případů a

63

druhů sluţeb. Četnost je různá v regionu i v čase. Kriminalita - tam je majetková trestná činnost všude nejčastější, u těch sluţeb je to různé. Třeba sluţby lidem s duševním postiţením. Dobře, jsme tady a teď se ptám odborného pracovníka zda je tu dostatek příležitostí na sociální služby nebo cítíte nějaký nedostatek? Já, kdyţ jsem sbíral podklady, jsem zjistil, ţe ne vţdy je dostupná pečovatelská sluţba o víkendech a pozdě odpoledne. To je jeden z těch závěrů. Je to popsáno ve střednědobém plánu. Ale to je dílčí věc a nelze to aplikovat na celý kraj. Jsou regiony, kde je to v pohodě a kdyby se starosta někde dočetl, ţe je nedostatek, tak hned vyletí z kůţe, protoţe u nich to funguje, mají to zajištěno jinak i bez komunitního plánování. Třeba na Tachovsku je to příhraniční oblast, má tam být zřízena pečovatelská sluţba, ale ono to tam i bez ní funguje. Sousedi v obci si pomáhají, rodiny se starají, bývalé JZD rozváţí obědy. Nemá smysl, aby tam pečovatelská sluţba zajíţděla. Z pohledu jako celku je otázka, jestli by se tam našel vůbec někdo, kdo by tu sluţbu vyuţil. Paradoxně tedy, když na trhu bude dostatek služeb, znamená to nevyužití kapacity, i když je to na základě součtu dat? Samozřejmě by to bylo selhání systému, kdyby se postavilo víc domovů, neţ je třeba. Lze to udělat v jednom regionu třeba v Klatovech a tam pak poskytují sluţby i pro obyvatele z jiného regionu. V sociálních sluţbách platí to co v jiných sluţbách, kde nejsou v souladu poţadavky s kapacitou. Těch diagnóz v ústavech je tolik. Kaţdá sluţba musí být registrována, o to je to sloţitější, dál je tu povinná odbornost personálu. Je to moc problémů, řešit se musí podle aktuálnosti. Dobře, kdybych řekl, že nejhorší problém jsou peníze, shodneme se? To řekne kaţdý, na tom se shodneme, ale zase je v tom háček. Máte sluţby, počty klientů a záleţí na tom, které ty sluţby by klienti byli schopni a ochotni zaplatit. Pak se rozhodujeme, kdyţ klient řekne, já ty peníze na to nedám. Při tom je dostal od státu podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách právě na to, aby si ty sluţby mohl zaplatit.

64

5. Shrnutí informací získaných v rozhovorech podněty pro zlepšení Autor je si vědom, ţe i přes maximální snahu o objektivitu rozhovorů, v odpovědích neovlivnitelných tazatelem jsou problémy nastoleny někdy i emočně - tak, jak je denní praxe přináší. Je nutno zdůraznit, ţe si tato práce nečiní nárok na nalezení komplexního řešení celé problematiky financování. Lze jen vysledovat, jak se v některých subjektech získávání financí daří více, či méně. Mnohé názory z odpovědí jsou velmi inspirativní jak pro organizace stejného charakteru, tak pro státní správu. Především jejím úkolem je řešit sociální problematiku. Tato práce zahrnuje jen konkrétní údaje zdola, z praxe subjektů, které se denně potýkají s řešením problému nedostatku financí i dalšího fungování tolik potřebných sluţeb pro celou společnost. Jistě je chvályhodné, ţe se mnohé dá řešit větší obětavostí lidí pracujících na těchto úsecích. Ani iniciativa a obětavost však není nevyčerpatelná. I kdyţ mnohé příklady jasně ukazují, jak se dá pořídit za „málo peněz více muziky“ tedy efektivněji uplatnit vyuţití byť i omezených finančních prostředků. Kontrastem budiţ, jak se často jinde se státními prostředky zbytečně a nadměrně plýtvá. I z pohledu zdrojů v lidské obětavosti a iniciativě lze vysledovat, ţe právě neziskový sektor je společensky velkým přínosem ke zlepšení stavu společnosti i společenských vztahů. Všechny rozhovory probíhaly s otevřenou vstřícností, ochotou odpovídat. Často se projevila i emoční zainteresovanost, zvláště v souvislosti s porovnáváním svých finančních moţností a dosahovaných výsledků s jinými organizacemi, kde se často státními prostředky plýtvá a v souvislosti s legislativními nedostatky. Efektivita činnosti všech NNO je naprosto zásadní, kdy opravdu s minimem finačních prostředků docilují osobní iniciativou skvělých výsledků. Tím spíše je pro ně těţko tolerovatelná skutečnost, ţe v legislativě dochází tak často k nekvalifikovaným rozhodnutím zákonodárců, které ve svém důsledku NNO ztěţuje fungování a přístup k finančním prostředkům. Jako společná témata téměř všech rozhovorů lze uvést: -

chybějící finance

-

ubývání potenciálních dárců (fyzické i právnické osoby)

-

nedostatky v legislativě, které jsou povaţovány za zásadní

65

Chybějící finance jsou vysvětlovány mimo jiné tím, ţe přes mírnou inflaci cen kaţdoročně klesá příjem ze státních peněz na tu či onu ze zákona poskytovanou sluţbu. Ubývání potenciálních dárců vychází ze současné krizové situace ve většině firem, kdy dochází k poklesu odbytu, růstu nezaměstnanosti, sniţování zisků atd. Nedostatky v legislativě jsou zásadním problémem neřešitelným zdola. Všechny legislativní orgány by si měly uvědomit, ţe jakákoli i drobná chyba v legislativě, vzájemná neprovázanost a nekompetentnost některých pracovníků se do výsledku celého úseku promítá dalekosáhlými následky. Zároveň chyby v legislativě komplikují často i vyuţitelné moţnosti financování, kde na jedné straně zákon umoţňuje čerpání finančních zdrojů a na druhé straně jiný zákon, třeba o účetnictví toto čerpání znesnadňuje. Vztah národních normotvůrců a přejímání norem z EU můţe být kontroverzní, avšak praxe ukazuje, ţe přejímání norem je součástí demokratizace vztahů, státu a obyvatelstva, osvědčené právní normy přejímané naším národním právem se v praxi jeví prospěšnější, neţ normy tvořené nahodile v naší vlastní sněmovně (někdy dokonce v zájmu lobbingu). Veřejná moc vykonávaná demokraticky tedy se vzájemnou kontrolou moci, která nesmí být zneuţívána ku prospěchu kohokoli proti veřejnému zájmu naší společnosti, je, jak se ukazuje moţnou cestou, jak přejímáním evropských norem jít dál cestou k udrţitelnému rozvoji sluţeb obyvatelstvu. V rozhovorech lze zároveň vysledovat komplexní škálu sluţeb poskytovaných především v oblasti sociální. Ačkoliv se jedná zdánlivě o diametrálně často naprosto odlišné subjekty, z rozhovorů lze vysledovat opakovaně problematiku stavu společnosti a jevy z činnosti orgánů státní správy prolínající a tím negativně ovlivňující téměř kaţdý z oslovených subjektů. Např. nízká kompetentnost a kvalifikace různorodost výkladu zákonných ustanovení. Naproti tomu neinformovaností některých organizací zůstávají nevyuţity finanční prostředky, které by organizace čerpat mohly, kdyby o nich věděly. Stále ještě se ukazuje nízká schopnost vyhledávání informací a přípravě projektů jak grantových,tak dotačních. Jedním ze zásadních nedostatků je fakt, ţe finační prostředky z dotací se čerpají s několikaměsíčním časovým zpoţděním. Profinancovat akci a čekat na čerpání by bylo často pro organizace likvidační. Dobrým signálem je, ţe v přístupu veřejnosti nastal posun k větší vstřícnosti a informovanosti veřejnosti o potřebách i prospěšnosti NNO.

66

Zásadně je třeba rozlišit: Neziskové organizace, které jsou příjemcem finančních prostředků na vlastní činnost Neziskové organizace, které získávají i sami produkují finanční krytí pro jiné veřejné prospěšné neziskové organizace nebo jiný veřejný prospěch Do první kategorie patří z nestátních neziskových organizací především občanská sdruţení ať uţ jakéhokoli zaměření: -

sport

-

kultura

-

ekologie

-

práce s mládeţí

-

zájmové organizace, které se svými členy vyuţívají volnočasové aktivity pro veřejný prospěch dobrovolnou bezúplatnou činností (zahrádkáři, myslivci, včelaři a jiní) práce charitativního charakteru s okruhem osob, které potřebují ochranu a péči společnosti

Kromě občanských sdruţení patří do této kategorie i státem, krajem nebo městy a obcemi či církvemi zřizované příspěvkové organizace Ve druhé kategorii jsou ještě dvojí rozlišení: Organizace, které získávají prostředky jak pro vlastní činnost, tak pro činnost jiných ve veřejném zájmu - toho příkladem mohou být třeba obecně prospěšné společnosti, které jednak zřizují pro veřejnost třeba kvalifikační kurzy, informativní poradenství apod. Navíc jim pomáhají ať uţ jednotlivcům nebo neziskovým organizacím získat peníze vlastní činností či pomocí při vyuţití grantů a projektů, to jsou třeba obecně prospěšné společnosti nebo zájmová sdruţení obcí či zájmová sdruţení právnických osob (obecně prospěšná společnost Úhlava nebo zájmové sdruţení právnických osob Místní akční skupina Pošumaví). Specifikou je v tomto okruhu Rotary klub s celosvětovou působností se společenským přínosem úţasných rozměrů finančních (třeba očkování proti obrně aj.) a zároveň s moţností vyuţít nejen financí svých členů, ale i odjinud na cílený záměr v nejbliţším okolí. V Rotary klubu na Klatovsku však dochází k paradoxní situaci. Její zástupce uvedl: „Finanční zdroje máme, ale naprostá většina našich členů, klatovských Rotariánů jsou lidé produktivního věku, 67

plně pracovně vytížení ať už ve své firmě nebo v manažerské funkci různých firem. Náročnost jejich povolání jim neposkytuje dostatek času věnovat se ještě zajištění nějaké akce Rotary klubu. Potřebovali bychom více důchodců, bohatých a přitom s morálním a etickým kreditem, kteří pak v jiných klubech třeba v západní Evropě své organizační schopnosti ale i své kontakty využívají k zajišťování dobročinných akcí prospěšných pro veřejnost, především pro mládež a postižené.“12 Pro čerpání prostředků od Rotary klubu je třeba k dohledu patron z řad rotariánů.13 Dochází zde tedy k tomu, ţe finance jsou, ale nejsou lidé dohlíţející na jejich čerpání, coţ je podmínkou k získání těchto financí. Zlepšení v celé oblasti lze docílit ve třech zásadních bodech. -

Zkvalitnění legislativy, coţ je úkol státních orgánů, kterým je třeba zdola neustále dávat podněty.

-

Trvale zlepšovat provázanost a spolupráci NNO vzájemně i se státní samosprávou. Tím dojde k větší informovanosti o NNO působících v regionu a zároveň informovanosti NNO o dotacích a grantech. Ke zlepšení lze také daleko více vyuţívat informačních kanálů.

-

Stále se ještě nedaří více zainteresovat mladé kvalifikované lidi do dobrovolné práce v NNO. A naproti tomu seniory, kteří ještě ze svých zkušeností mají co předat.

U všech neziskových organizací se uplatňuje princip zdola nahoru, tedy nejprve potřeba společenská a pak způsoby jejího uspokojení dle daných moţností. Výrazně decentralizované řízení i financování, právní samostatnost kaţdé základní organizace, proti minulosti se krajské i nejvyšší orgány té které činnosti staly jen metodicky a poradensky fungující. Práce NNO by měla být zaloţena na místním partnerství, integrována do jednoho proudu rozvojovou strategií místního území ve spolupráci s místními orgány státní správy. Přínosem je také otevírání moţností pro účast občanů na rozhodování o budoucnosti jejich komunity - regionu. Je to zároveň zdrojem demokracie, vyjádření zájmu a priorit občanů daného regionu. Podmínkou účasti občanů je jejich informovanost.

12

Citace z rozhovoru: Ing. Vladimír Růţička, ROTARY KLUB Klatovy

13

Rotarián – člen Rotary klubu

68

6. Evropská unie Evropský regionální fond ERDF postihuje rozvoj zaostávajících regionů, investice do infrastruktury, podpora zlepšení zaměstnanosti, drobného podnikání, vědy a výzkumu Evropský sociální fond ESF podporuje boj s nezaměstnaností, rozvoj lidských zdrojů a zvyšování kvalifikace. Kromě těchto dvou fondů to byl ještě Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond a Kohézní fond soudrţnosti. Tyto dva poslední fondy jsou v současnosti nahrazeny pro rozvoj venkova Fondem soudrţnosti, kde je asi 26 operačních programů, u kaţdého je uvedeno jaké záměry podporuje. Pro společnou zemědělskou politiku má EU dva významné fondy: -

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), u nás z něj čerpá program Rozvoje venkova PRV řízeno Ministerstvem zemědělství ČR - čerpají z něj v jednotlivých regionech hlavně MAS (Místní akční skupiny).

-

Evropský rybářský fond (EFF), který zatím u nás ani není příliš známý, natoţ vyuţívaný.

Pro rozvoj regionů je vyuţíván: -

Regionální operační fond a NUT II. a Dispoziční fond při přeshraniční spolupráci

Neziskový sektor se právě v posledních téměř dvaceti letech stal sektorem společnosti, který zahájil raketový nástup dynamického rozvoje. Zákonem č. 83/1990 Sb. umoţněná registrace nových občanských sdruţení nalezla odezvu v široké veřejnosti. Vznikaly organizace, které se staly protipólem organizací zřízených státní správou např. v kultuře, školství, i sociální oblasti. Vznikla celá řada zájmových klubů a občanských sdruţení rozmanitého zaměření. Různorodost zájmů a zaměření činností těchto organizací je společenským seismografem toho, co občané chtějí a potřebují. Tato situace jasně vypovídá o faktu, ţe lidé se chtějí angaţovat, nikoli však na půdě stranické a politické, nýbrţ ve svém nejbliţším okolí. Některé organizace ustrnuly na tom, ţe obhospodařují svých pár korun z členských příspěvků a z příspěvků obce, uskuteční jednu dvě akce ročně pro obec. Právě těchto organizací je v jednotlivých obcích sice jen 2-3, ale v celorepublikovém měřítku jsou jich tisíce a mohly by v

69

kaţdé obci sehrát významnou úlohu rozvoje občanské angaţovanosti. Uţ byla řeč o práci s mládeţí. Hlavně na venkově není pro mládeţ téměř ţádné volnočasové uplatnění. Pro spolupráci občanských sdruţení i jiných neziskovek jsou významné některé asociace a sítě v ochraně, obnově a rozvoji venkova, například: EUROPANOSTRA - zaměřená na architektonické památky městské i venkovské EUROPEAN

NETWORK

OF

NATIONAL

HERITAGE

ORGANISATIONS

(ENNHO) - zaměřená na dědictví ve všech smyslech (přírodní, kulturní, architektonické) EURACADEMY - zaměřená na zvyšování odbornosti v tématice trvale udrţitelného rozvoje venkova EUROPEAN RURAL UNIVERSITY - zaměřená na venkovský ţivot a vzdělávací témata s tím spojená EUROPEAN AGRIKULTURA CONVEVTION (EAC) - strategie rozvoje zemědělství a venkova VIRGILE - venkovská problematika všeobecně RURALITÉ- ENVIRONNEMET- DEVELOPPEMENT (RED) - rozvoj venkova a jeho dědictví MER/ECM - politika rozvoje zemědělství a venkova ARGE - rozvoj venkova - obnova vesnic CUERE - venkovská a environmentální politika a programy Nenechte se mýlit, některé názvy jsou zavádějící, ţe jde o jedno a totéţ, ale jsou tam specifikace v konkrétním zaměření, jen název je povšechný.

Cílem těchto zaměření je: -

zlepšování ţivotních podmínek na venkově

-

podpora vzájemné spolupráce a výměny zkušeností

-

podpora spolupráce obcí, neziskových organizací a podpůrných agentur i politiků pro rozvoj venkova

70

-

motivace k novým kontaktům a spolupráci na regionální, národní i evropské úrovni

-

ovlivňování politiky rozvoje venkova a obhajoba jeho zájmů

Jak předpisy Evropské komise, tak fungující občanská společnost pokládají nevládní iniciativy za přirozenou součást veřejné politiky. Ještě pár slov o konkrétním získávání financí. Téma, kterým se organizace zabývá, můţe podpořit široká škála potenciálních dárců kromě čerpání zdrojů z EU a státních fondů či grantů krajských i městských úřadů, případně příspěvků z rozpočtů obcí. Čím jasněji se organizaci podaří specifikovat si, kdo by mohl mít zájem podpořit zrovna jejich organizaci nebo konkrétní akci či činnost, tím budou úspěšnější. Můţe je překvapit, ţe je budou chtít podpořit firmy či jednotlivci ze zcela jiných důvodů, neţ by oni předpokládali. Důleţité i pro obdarované je znát účetní a daňová specifika, souvztaţné zákony, které umoţňují způsob, jak kdo můţe pomoci. Jsou např. různé druhy poskytnutí daru: -

jednorázový příspěvek

-

průběţná podpora

-

větší dar nebo závěť

-

věcný dar, kterým můţe být kromě materiálu, výrobku i zdarma poskytnutá sluţba např. dopravou, poradenstvím bezplatně apod.

-

podpora benefiční akce

-

darem do tomboly nebo loterie, případně veřejné draţby významného věcného daru

-

dotyčný sám pomoci nemůţe, ale pomůţe navázat s potenciálním dárcem- svým příbuzným nebo přítelem kontakt

-

poskytne svůj čas jako dobrovolník ať uţ odborným bezplatným poradenstvím nebo konkrétní opakovanou činností, či při přípravě významné akce (třeba výstavy)

71

7. Fundraising Je systémem vyhledávání zdrojů financování pro neziskové organizace. Bohuţel je dosud jenom sporadicky smysluplně vyuţívaný. Pokud chce NNO opravdu získávat dlouhodobě finanční prostředky je třeba, aby její člen komplexně pracoval v této sféře získávání financí. Dárcovství se totiţ v ČR ještě stále nestalo návykem a příliš ani společenskou prestiţí. Obrovské mnoţství organizací obesílá či obchází firmy i movité jednotlivce s prosbou o poskytnutí daru. Dárce je však třeba si uváţlivě a systematicky vybírat, navazovat s ním perspektivní, dlouhodobé, dobré vzájemně prospěšné vztahy. Nejlépe začínat u firmy s nabídkou konkrétní reklamy nebo s prosbou o její produkt do tomboly, na oceňování soutěţí a podobně. Teprve potom aţ se firma přesvědčí o smysluplnosti podpory, kterou poskytuje a jak účelně byly finance vyuţity a reklama či jejich účast při akci byla účinná, lze začít s projednáváním dlouhodobější spolupráce na bázi finančních darů většího rozsahu. Je mnohem snazší získávat finanční prostředky vţdy pro konkrétní cíl nebo akci neţ povšechně ţádat o podporu na „činnost“. Kaţdý spíš podpoří akce ve svém bezprostředním okolí, kde se můţe přímo přesvědčit, ţe přispěl na dobrou věc. Dárci je třeba usnadnit přístup tím, ţe ţádost musí mít několik nezbytných atributů: Nesmí být zbytečně „mnohomluvná“, jestliţe zašlete více jak jednostránkový výčet své činnosti uprostřed, kterého se skrývá ţádost, je to špatně. Neţ rozvláčně vypisovat, na co všechno potřebujete peníze, je lépe zaslat jednoduchou ţádost. Důleţitá je její stylizace, kde krátkým textem zaujmete jeho zájem, v příloze pak nabídněte výčet konkrétních akcí, z nichţ si můţe vybrat, kterou chce podpořit. Nebo naopak nabídnout jednu zásadní akci, o níţ víte, ţe dárce zaujme a ţádat o finanční nebo materiální pomoc právě na tuto akci. „I nejšlechetnější dárce nepodpoří žádost, která nevzbudí jeho důvěru. Je bláhové očekávat, ţe stačí nakopírovat stoh ţádostí a rozeslat je velkému mnoţství firem, pak čekat, jak se peníze pohrnou. Potenciálního dárce si vytipovat, prokázat svou důvěryhodnost, nabídnout mu konkrétní účel jeho daru a přesvědčit ho, ţe za jeho peníze jste schopni jako NNO vlastním přičiněním zhodnotit tento dar ke splnění cíle – jedině to je cesta k úspěchu. Jak uţ bylo naznačeno, nemusí jít jen o finance. V mnoha případech je vhodnější (zvlášť při počátečním navazování spolupráce), pro dárce vţdy jednodušší poskytnout věcné plnění. Poţádejte třeba o výrobky, sluţby či pouţívaný materiál. Vyhovět vám v tomto případě bude

72

pro ně lehčí, neţ sloţitě schvalovat finanční příspěvek. Často shromáţdění těchto věcných darů od různých dárců ušetří aţ 30 % finančních prostředků, které by byly vynaloţeny zakoupením. Tohle všechno, ale především přesvědčovací schopnost při diplomatickém jednání, srdečnost, takt i trpělivost, pravdomluvnost a důvěryhodnost i sebedůvěru musí mít úspěšný fundraiser. Základní je vždy rozbor dosavadní finanční situace NNO a dlouhodobý koncepční výhled, jak v plánované činnosti NNO, tak v zajištění potřebných financí.“14 Předem je třeba promyslet způsoby, vhodnost a moţnost financování: dotacemi projekty MAS granty krajskými nebo městskými příspěvky obce nebo granty vlastní prací nebo prodejem produktů, sluţeb získávání darů a reklama Kromě rozboru dosavadních vlastních příjmů a očekávaných výdajů je neméně důleţitý rozbor dosavadních výdajů, zda někde nevynakládá organizace zbytečně finance s minimálním efektem, jestli nelze ušetřit úspornými opatřeními na správném místě. Výdaje by měly být adekvátní výsledku. Dalším důleţitým krokem je zmapování potenciálních dárců a zadavatelů reklamy především v nejbliţším okolí. Snáze získáte příznivce, který vaši organizaci a problematiku trochu zná, neţ úplně cizí firmu či dárce. Pro tento účel je však nutné vytvořit image vaší organizace. Dokud nevejde do povědomí širokého okolí jako skutečně veřejně prospěšná organizace, začnete jen těţko získávat první dárce nebo zadavatele reklamy. Nejvhodnější je začít s akcí, která je uvítána veřejností a přinese potřebnou publicitu. Nepodceňujte působení médií. Nemohou uveřejňovat „skrytou reklamu“ zveřejňováním dárců – vám spřízněné firmy. Pro nejbliţší okolí však stačí fotografie v novinách s představitelem firmy, který byl na akci. Případně známá osobnost, která vaší akci podpoří svou účastí. Média především mohou vaší činnost prezentovat tak, ţe přesvědčí veřejnost o společenské prospěšnosti a úspěšnosti vaší organizace. To je důleţitý krok k získání důvěryhodnosti organizace. Určitě neuspěje 14

NORTON, Michael. The Worldwide Fundraiser´s Handbook. 2003. Nadace VIA. Překlad Kroupa Jan

73

fundraiser, kterého okolí zná jako kverulanta. Pokud jde o média nejvhodnějším obdobím, kdy prezentovat svou organizaci je doba před Vánoci a znovu počátkem roku. V závěru roku firmy připravují svůj rozpočet na další rok, je tedy nejvhodnější doba pro navázání kontaktu. Počátkem roku, kdyţ noviny zveřejnily vaší činnost jako společensky prospěšnou, lépe se mohou uzavírat smlouvy o dárcovství nebo reklamě, které byly předběţně naznačeny před koncem roku. Neočekávejte, ţe přijdete do firmy a hned uzavřete smlouvu. Stává se to jen ve zcela výjimečných případech napoprvé nebo potom aţ při dlouhodobé spolupráci. Samozřejmě po vytvoření okruhu zájmově spřízněných firem bude snazší vţdy dopředu domlouvat, zda lze ve spolupráci pokračovat v příštím roce na další akci. Přesto je důleţité nepodceňovat moţnost získávání dalších firem. Je umění nabídnout spolupráci tak, aby dárce měl pocit, ţe mu dáváte šanci spolupodílet se na zásluţné akci pro společnost, ţe spoluprací s vámi vzroste i prestiţ jejich firmy u veřejnosti, protoţe přispívají k veřejnému prospěchu či pokroku. Fundraiser musí dlouhodobě usilovat, aby získaný dárce přispíval opakovaně v dalších obdobích, případně dalším způsobem. Třeba zpočátku přispěje svými výrobky či materiálem, příště finanční částkou na reklamu a stane se pak opakovaně dárcem finančních prostředků jako patron určité kaţdoroční akce. Výhodou se můţe stát i zapojení někoho z vedení firmy či majitele do řad svých členů, ale také je třeba jako první krok, zjistit ve vlastních řadách členy, kteří by jako zprostředkovatelé mohli zapojit firmu svého zaměstnavatele do spolupráce s vaší organizací. Pokud představitelé města, kraje či jiné veřejně známé osobnosti svou přítomností podporují vaše akce, snáze získáváte i zájem médií o spolupráci. Z hmotných podpor lze vyjmenovat různé další moţnosti. Firmy mohou poskytovat vlastní propagační materiál do vaší tomboly nebo na oceňování soutěţí dětí. Mohou tisknout na jejich kopírce zdarma potřebné materiály pro akci. Mohou nabídnout zdarma prostory, dopravu, věcné dary – ať uţ své výrobky případně materiál, sluţby nebo nákup jmenovitých věcí dle seznamu, potřebných pro akci. Nezanedbatelná je i pomoc formou odborného poradenství, tlumočnictví či přímo odborného pracovníka firmy bezúplatně na akci. Nejvhodnější způsob získávání sponzorů je osobní jednání, často je však problematické dostat se přímo ke kompetentnímu pracovníkovi rovnou. Nejschůdnější je oslovit propagačního pracovníka nebo asistenta šéfa firmy osobně či telefonicky, stručně představit organizaci i projekt nebo akci, na které se s vámi mohou spolupodílet. Pak zaslat podrobnější informace uţ

74

přímo k předání osobě, která je kompetentní pro rozhodování, pokud to zrovna není on. Tady je potřebná diplomacie jak získat informaci a neurazit! Nenechte se vmanipulovat do role přisluhovače tím, ţe přistoupíte na zpolitizování vaší akce nebo její uskutečnění ve výhradním zájmu dárce. Ztráta vlastní kompetence a koncepce při akci by mohla do budoucna velmi škodit a celkově pak taková spolupráce více uškodí, neţ prospěje. Připravte si předem návrh smlouvy se stručným, výstiţným textem vzájemné spolupráce, kde se doplní jen identifikace dárce nebo zadavatele reklamy a výše finanční částky či druh věcné pomoci. Urychlí a usnadní to jednání. Pokud má firma své vlastní tiskopisy pro tento účel je nejvhodnější respektovat jejich formu. Reklamy je mnoho forem a je třeba předem odhadnout moţnosti, které vy můţete nabídnout. Nejlepší je reklama přímo na jmenovité akci formou tabule, plátěných nápisů, letáčků s uvedením loga, nabídky a kontaktů dané firmy. Některá firma mívá jiţ svůj vlastní způsob reklamy (tabule, letáčky), je však třeba poradit se s nimi o nejvhodnějším způsobu vzhledem ke druhu vaší akce. Reklama můţe být také ve vámi vydané publikaci nebo tištěném krátkém materiálu o akci, umístění loga, adresy s kontaktem na firmu případně také na plakátu k akci. Pokud je sponzor štědrý a přispívá pravidelně, můţe se stát patronem vaší organizace a bude na všech plakátech. Pokud má organizace vlastní prostor uţívaný pro vlastní akce, můţe reklamy umístit v tomto objektu dlouhodobě. Při instalaci vybudovaného či zrestaurovaného objektu na základě vašeho projektu lze štědrému dárci umístit donátorskou tabulku dlouhodobého charakteru nebo firmu zmínit v informačním textu umístěném u objektu. Taková reklama formou poděkování se pochopitelně dává za větší obnos, protoţe se jedná o reklamu dlouhodobého někdy trvalého charakteru. Akce mohou být sportovní, kulturní, společenské s účastí veřejnosti, výstavy, zábavné veřejné soutěţe hlavně pro děti, zábavy, festivaly nebo třeba prodejní akce produktů vaší NNO. Všude, kam je přizvána veřejnost lze prezentovat sponzory. Ke zjištění adres a kontaktů na potenciální sponzory lze vyuţít: telefonní seznam se znalostí místních firem hospodářskou komoru, která pomůţe vytipovat vhodné firmy místní noviny s uveřejněnými reklamami firem

75

na celostátní či mezinárodní úrovni podle adresáře předních firem známých svým sponzorstvím. To je důleţité hlavně při akcích přeshraničního či mezinárodního charakteru. Důleţité je zaměření firmy. Pokud cíl vaší činnosti či akce je blízký jejich zaměření, pak je sponzoring v intencích směřování firmy. Mají daleko větší zájem podpořit vaše aktivity. Často je důleţitá i osobní zainteresovanost šéfa firmy nebo členů vedení. Sportovec bude podporovat spíše sportovní oblast, milovník kultury zase kulturní akce. Obvykle většina z nich podporuje práci s mládeţí a práci pro handicapované. Veřejné sbírky jsou samostatnou kapitolou, je třeba postupovat velmi obezřetně.

15

Veřejné

sbírky totiţ podléhají samostatnému reţimu. Není však sbírkou, pokud mezi svými členy a jejich rodinami rozprodáte třeba dobře zhotovenou upomínkovou pohlednici specificky připravenou pro akci. Pozor na veřejný prodej takovéto pohlednice! To uţ by mohlo být kvalifikováno jako sbírka. Zakoupením této pohlednice se však přítel, příbuzný vašeho člena stává spoluaktérem akce, získává pocit spoluúčasti na přípravě akce a zároveň vám bezděčně dělá reklamu pro účast veřejnosti na připravované akci. Pohlednice by však měla mít označení, ţe je pro členy a spřízněné účastníky akce. Sice posledním, ale jedním z nejdůleţitějších aspektů fundraisingu je děkování a udrţování kontaktů do budoucna. Poděkování není jen slušnost, je to i příslib spolupráce v dalším období. Dárce musí vnímat vaši vděčnost za podporu, cítit se polichocen, ţe právě on se mohl podílet na spolupráci při zabezpečení vaší akce nebo činnosti. Nikdy však nesmíte být servilní. Získáváte tím trvalejší podporu, pokud s ním jednáte s přirozeným taktem a otevřeně. Pokud nepřispěje v dalším roce znovu, nesmíte na něj zanevřít. Zkuste to opět za rok, třeba zase uspějete. Firmy někdy záměrně střídají podporované akce, aby neupadly do podezření z klientelismu. Co je také důleţité – pořizujte fotodokumentaci z akcí, na níţ je vidět reklama firmy nebo její zástupce na akci a touto fotografií po akci sponzora podarujte. On si doloţí doklad ke smlouvě (pro finanční úřad při kontrole) nebo si fotku přímo vystaví ve firmě a vy získáte dlouhodobě důvěru. Přesvědčili jste ho o své solidnosti, ţe nepřicházíte jen pro peníze, ale také po akci poděkovat. V případě darů větších hodnot je vhodné zhotovit veliký „šek“ s uvedením firmy, 15

Dle zákona č. 117/2001 Sb.

76

podpořené akce a částky. Také fotografie objektu dárcovství s uvedením firmy, částky a poděkování je vhodná. Některé firmy jsou spojovány s určitým tématem, např. těţařská firma podporuje ekologii, farmaceutická projekty sociálního charakteru, banky projekty ekonomického rozvoje. Co firmy rády podporují: -

významné místní projekty v oblastech kde výrazněji firma působí

-

prestiţní umělecké a kulturní akce

-

sportovní akce a utkání, zvláště ty těšící se zájmu široké veřejnosti

-

aktivity, které souvisejí s jejich produktem, projekty ekonomického rozvoje

-

ekologické projekty (dnes se o ţivotní prostředí zajímá kaţdý)

-

iniciativy, které jsou patronovány prominetní či velmi známou osobností

Co spíš podporovat nebudou: -

místní projekty mimo oblast, ve které působí, zde je nevýhoda menších měst a obcí, ţe velké firmy mají ředitelství, které o financích rozhoduje mimo obec, ve které je jejich pobočka a daná NNO

-

pokud jde o církve, jsou dárci ochotni podpořit spíše charitativní akce dané církve neţ církev v její náboţenské činnosti, zvlášť v ČR

-

neadresná hromadná oslovení potencionálních dárců nemají velkou naději na úspěch

-

kontroverzní témata, z nichţ by mohla vyplývat negativní publicita, spíš firmy odradí

-

pro zahraniční pomoc spíš firmy podpoří akci společně organizovanou s českou organizací neţ je přímá pomoc do zahraničí.16

16

SIRNÝ, Zdeněk. Občanská sdruţení a moţnosti jejich financování. 2008. BIVŠ. str. 45 – 49.

77

8. Legislativa Jak negativně působí časté novelizace na právní vědomí i praxi naší současnosti lze vysledovat na nízké stabilitě v čase u některých právních norem. Neţ se dostanou do všeobecného povědomí, jsou změněny novelizací. Často právě praxe a uplatňování novely ukáţe, jak zcestné bylo její schválení a následuje další novelizace. To je také ukazatelem nedobrého stavu v kompetentnosti normotvorných orgánů ve sněmovně. Chybí provázanost mezi navrhovateli jednotlivých změn na poslední chvíli před schválením ve sněmovně a koncepčností ve spolupráci s kvalifikovanými kolektivy – tvůrci původního návrhu. Zákony, vztahující se také k této oblasti:17 Zákon o učetnictví č 563/1991 Sb. v platném znění Zákon č. 117/2001 Sb o veřejných sbírkách Zákon č. 586/1992 Sb v platném znění o daních z příjmů Zákon č 337/1992 Sb o správě daní a poplatků Zákon č. 455/1991Sb. o ţivnostenském podnikání byl v roce 2008 novelizován a sjednocen, pokud nezisková organizace má nebo chystá nějakou drobnou činnost týkající se ţivnostenského podnikání, je třeba se informovat. Dle zákona o daních z příjmu lze u fyzických osob odečíst hodnotu daru v ročním souhrnu nejméně 1000 Kč u právnických osob činí minimální hodnota 2000 Kč, maximum je u fyzických osob 10 % základu daně, u právnických osob nejvýše 5% základu daně. Dar lze darovat v jakékoli výši, ale neodečítá se od základu daně víc jak stanovená procenta. Příjemce si pak nemusí ke zdanění přiznávat dary - ty jsou pro něj nezdanitelné, ale příjmy z činnosti, do kterých se zahrnují i příjmy z reklamy, lze jako nezdanitelné odečíst od základu daně jen 300 000,- Kč, ostatní příjmy se musí zdaňovat. Tato práce ukazuje i z poznatků průzkumu v neziskových organizacích to vyplývá, jak významná je také vzájemná spolupráce krajských i místních státních institucí s neziskovými organizacemi daného území. Často právě vznikají problémy v tom, ţe zákon nemá jednoznačný výklad a je chápán na různých místech různě.

17

Texty zákonů v platném znění dostupné z WWW: http://www.sbirkazakonu.cz

78

9. Spolupráce s finančními ústavy a státní správou Nelze hospodařit od nuly k nule. Je vhodné uspořit minimální prostředky vedené obvykle na běţných účtech. Problémem jsou poplatky bankám např. u minimální platby bezhotovostní nebo výběr hotovosti. U termínovaného účtu nejsou poplatky, vyšší je i úročení proti běţnému účtu. Musí jen pokladník organizace hlídat výběry a platby ve stanovený den v týdnu. Často jsou to roční úspory 2000 aţ 5000 Kč, coţ pro malé organizace není zanedbatelná poloţka. Pokud jde o půjčky, vyţaduje se obvykle ručení majetkem organizace nebo ručitelem. Někde se tento problem řeší závazkem k ručitelství několika movitějších členů organizace, nikdy to však nezbavuje zodpovědnosti statutárního zástupce organizace za půjčku. Pokud organizace nemá majetek, je vhodné spojit se s obecním či městským úřadem jako ručitelem případně projekt uskutečnit ve spolupráci více neziskových organizací, které budou spolumajiteli a budou i budovaný objekt vyuţívat, některý z nich má třeba uţ čím ručit. Při záchraně historické památky musí být vţdy nositelem půjčky i projektu majitel památky, ale nic nebrání spolupráci několika organizací na budoucím vyuţívání objektu i jeho údrţbě. Důleţitá je vţdy solidnost a hodnověrnost případně tradice té které organizace pro daný finanční ústav a samozřejmě způsob jednání o půjčce. O spolupráci mezi neziskovkami navzájem bude pojednání v závěru, stejně jako o významu dobré vzájemné spolupráce s obecními či městskými úřady, která je pak výhodná nejen pro neziskovou organizaci, ale i pro obec či město. „Jednotlivá ministerstva vypisují granty a projekty na určitá témata. Následně je uveden sestavený výběr grantů pouţitelných pro NNO ve stylu - název příslušného ministerstva, téma vyhlášeného grantu a zdroj informací pro grant. Ministerstvo kultury ČR (www.mkcr.cz) o projekty podporující kulturní aktivity v oblasti kulturního a movitého dědictví o rozvoj náboţensko - kulturních aktivit občanských sdruţení o podpora kulturních aktivit zdravotně postiţených občanů o vzdělávací aktivity dětí, mládeţe i dospělých o podpora neprofesionálních uměleckých aktivit o podpora tradiční lidové kultury 79

o podpora zahraničních kontaktů v oblasti neprofesionálních aktivit o podpora lokálních kulturních tradic o programy v oblasti památkové péče Ministerstvo obrany ČR (www.army.cz) o rozvoj vojenských tradic a kulturních aktivit o podpora sportu a branné přípravy o ochrana občanů v nouzových situacích a humanitární pomoc o péče o účastníky národního boje za osvobození a válečné veterány Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (www.mpsv.cz) o Program podpory rodiny Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (www.mmr.cz) o Problematika bezbariérové výstavby, dopravy a uţívání staveb osobami zdravotně postiţenými o V cestovním ruchu značení turistických tras o V bytové politice projekty zaměřené na právní a osvětovou činnost v oblasti bydlení o Vzdělávací programy zahrnující integraci do EU (zvyšování kvalifikace) Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (www.mpo.cz) o Problematika ochrany spotřebitelů, vzdělávací akce, publikace a periodika, zapojování do mezinárodních spotřebních struktur a standardizace Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR (www.msmt.cz) o Státní dotace v oblasti sportu a tělovýchovy, pro rozvoj lidských zdrojů také z prostředků Evropského sociálního fondu na období 2007 – 2013, dotace pro práci s mládeţí Ministerstvo vnitra ČR (www.mvcr.cz) o Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR vyhlásilo granty číslo 1 aţ 8 pro o.s. působící na úseku poţární ochrany, mohou podávat projekty pro pořádání různých soutěţí, práci s dětmi, zvyšování odborné kvalifikace, výukové programy, programy ke zvýšení fyzické zdatnosti. Grant č. 8 poskytuje i příspěvek na vybavení pro akceschopnost sloţek integrovaného záchranného systému. Všechny tyto granty jsou však pouze pro o.s. hasičů.

80

o Azylová a migrační politika Ministerstvo zahraničních věcí ČR (www.mzv.cz) o Programy budování kapacit NNO působících v oblasti rozvojové spolupráce o Projekty tuzemských NNO zaměřených na spolupráci se zahraničím o Prezentace událostí a trendů v oblasti zahraniční politiky a historie (publikační činnost, konference, výměnné akce) Ministerstvo zdravotnictví ČR (www.mzd.cz) o Odbor zdravotně-sociální péče o Odbor vědy a vzdělávání o Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví o Program protidrogové politiky o Program podpory o.s. a jiných NNO k řešení mimořádných událostí a krizových stavů o Program harmonizace s EU Ministerstvo zemědělství ČR (www.mze.cz) o Programy odboru rybářství, myslivosti a včelařství o Péče o zdravotně postiţené, ţivotní prostředí, vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů o Rozvoj kultury a ochrana kulturního dědictví, podpora venkova, zapojení do zahraničních programů, zájmová a volnočasová činnost pro děti a mládeţ Ministerstvo ţivotního prostředí ČR (www.env.cz) o Programy z oblasti péče o ţivotní prostředí“ 18

18

RADA VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE. Informace o poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím v roce 2007 z vybraných veřejných rozpočtů a grantové programy nadací. 2006. Úřad vlády ČR. ISBN 8087041-08-9. str. 6 – 9.

81

10. Závěr Zasedání Evropské Rady v Edinburghu v prosinci 1992 definovalo základní principy subsidiarity. Tento princip má zajistit, aby všechna opatření byla přijímána co nejblíţe občanům, tedy na nejniţším stupni, který umoţňuje jejich realizaci. Za nejefektivnější je povaţováno učinit opatření lokální, regionální, národní a teprve pak na unijní úrovni, aby aktivity Evropské Unie nepřekročily rámec Smlouvy o Evropském Společenství. „Pro definici občanské společnosti je zásadní participace v dobrovolných organizacích tvořících neziskový sektor.“19 Z poznatků průzkumu neziskových organizací v rozhovorech vyplývá, jak významná je vzájemná spolupráce krajských, místních i státních institucí s neziskovými organizacemi daného regionu. Tam, kde organizace spolupracují a existuje vzájemná výměna informací zdola nahoru i zhora dolů je dosahováno významného pokroku. Regionální spoluprací neziskového sektoru vzájemně i se státní správou dochází k bohatšímu uplatnění celé škály činností dle konkrétních potřeb společnosti v daném území. Vyuţitím dobrovolné bezúplatné práce členů neziskových organizací lze zefektivnit činnost, zlepšit

i

rozšířit

škálu

sluţeb.

Komunitním

způsobem

činnosti

je

podporování

interdisciplinární práce s klienty. Propojováním spolupráce lze ovlivnit i předcházení špatným jednostranným rozhodnutím, případně nezdravému klientelismu. „Především v oblasti volnočasových aktivit seniorů, mládeţe a postiţených je nejširší prostor pro aktivizaci neziskových organizací, které svou činností účelně doplňují péči zajišťovanou státem. Často dochází při práci s konkrétním klientem k nedostatečnému propojení státních a nestátních institucí, přičemţ nestátní instituce často doplňují a nezřídka suplují funkci státních orgánů.“20 Vyuţívat při spolupráci poznatky kvalifikovaných odborníků státní správy z oborů medicíny, psychologie, sociologie i práva a propojovat je se zkušenostmi z praxe neziskových organizací přináší vzájemný prospěch. Uplatňování v praxi také někdy naráţí na dvojí i vícerý výklad té které normy v orgánech

19

STACHOVÁ, Jana. Občanská společnost v regionech České republiky. 2005. Sociologický ústav Akademie věd ČR. ISBN 80-7330-080-X. str. 11. 20 HANUŠOVÁ, Jaroslava; HELLEBRANDOVÁ, Kateřina. Interdisciplinární spolupráce. 2006. Vzdělávací institut ochrany dětí Praha. ISBN 80-86991-79-2. str. 6.

82

regionálních (jinak účtaři, jinak finanční úřad, či různě podle krajů). Můţe to být v nejednoznačnosti textu zákona nebo i v nekompetentnosti místních orgánů, případně chybného výkladu v prováděcí vyhlášce při uplatňování v praxi. Rozhodně právní normy přejímané od Evropské Unie jsou legislativně mnohem dokonalejší a platné dlouhodobě v čase, neţ je tomu u naší vlastní legislativy. I průzkumy při rozhovorech, prokazují naši legislativu jako problematickou část praxe. „Integrace Evropské Unie sice omezuje suverenitu národních členských států, avšak posiluje úlohu nejen nadnárodního společenství, ale téţ místního stupně správy (regionů, měst). To se můţe stát demokratickým základem pro udrţitelný rozvoj integrace z místní úrovně.“21 Vývoj státní správy směřuje ke vzájemnému propojení a většímu vyuţití moderní techniky v komunikaci. I proto je důleţitá spolupráce hlavně neziskových organizací v obcích s obecními úřady, kde je dostupná technika. Získat důleţité informace o zdrojích financování ať uţ dotací či grantů uţ je dnes bez internetu pro neziskové organizace problematické. Informovanost je však nutná i sdola nahoru. Zpětnou vazbou zjišťovat potřeby občanů svého regionu, jejich zájmy - jenom taková spolupráce je pak plodná a efektivní. V Asociaci Nestátních Neziskových Organizací (dále jen „ANNO“) se sdruţily hlavně organizace zajišťující sluţby v sociální sféře. Došlo k lepšímu zmapování činnosti na nejniţší úrovni i k prezentaci těchto organizací. ANNO však podle těchto organizacím zcela nesplňuje očekávání těchto organizací, chybí jim ochota jít do terénu, ustrnuli na "úředničině". Stále více se osvědčuje financování vícezdrojové. Nejen při budování nového objektu, ale i při opravě starého objektu k novému vyuţívání, případně při společné smluvní spolupráci v úhradě nákladů na provoz v daném objektu, vyuţívaném několika neziskovými organizacemi. Prospívá to obohacení nabídky sluţeb široké veřejnosti v obci nebo v regionu. Pro soustředěné vyuţití finančních zdrojů ať uţ z obce, kraje, ministerstva či Evropské Unie je důleţitá smysluplná koncepčnost spolupráce se zpětnou vazbou. Spojí-li se v obci např. hasiči, sokolové a zahrádkáři, jsou schopni zajistit v prostorách poskytnutých obcí škálu sluţeb poskytovaných všemi zainteresovanými a náklady na provoz jsou smluvně hrazeny společně podílově. Záleţí jen na koordinaci. Sama za sebe by kaţdá z organizací náklady celé 21

CHVÁTALOVÁ, Iva. Současné trendy ve vývoji veřejné správy. 2008. Metropolitní univerzita Praha. ISBN 978-80-86855-

34-9. str. 23.

83

nezaplatila, společně to lze. Také má rozhodně větší šanci na schválení projekt nebo grant uplatňovaný více neţ jednou organizací. V současné době krize nejen firmy, ale i obce či města zápasí s udrţením vyrovnaného rozpočtu při niţších odvodech daní a vyšší nezaměstnanosti. Je tedy třeba finance, které jsou k dispozici vyuţívat efektivně a rozmyslně. Místo dosud se ještě objevujícího kverulantství vůči obecnímu úřadu ze strany neziskovky, řevnivosti mezi sebou navzájem je třeba bez nesmyslných emocí jednat racionálně. Finanční ústavy sice pomalu, ale přece jen začínají vidět potenciál návratnosti půjček i od neziskových organizací, které mají tradici, věrohodnost a punc solidnosti ve veřejnosti. Při sledování finančních toků do neziskových organizací je nutno rozlišovat v zásadě 3 druhy. 1) zřizované státními orgány (krajem, městem či obcí) 2) zřizované církvemi 3) občanská sdruţení a ostatní NNO Všechny tyto druhy neziskových organizací získávají finanční zdroje pro svou vlastní činnost, často ve veřejném zájmu. Z nich jen občanská sdruţení a organizace zřizované církvemi mají moţnost čerpat ze všech poskytovaných dotací, grantů i jiných zdrojů. Státem zřizované organizace a některé příspěvkové organizace k určitým dotačním zdrojům nemají přístup, mají však finanční podpory zřizovatele. Jinou kategorií jsou obecně prospěšné společnosti, Sdruţení právnických osob, nadace a nadační fondy. Ty obvykle získávají finance pro jiné neziskové organizace, potřebné osoby či akce ve veřejném zájmu. Z nich jen nadace a nadační fondy (občas i obecně prospěšné společnosti) mohou čerpat ze zdrojů z Evropské Unie, ministerstev či krajů. Výjimečnou organizací je třeba ROTARY KLUB, který naopak poměrně velkých členských příspěvků svých členů i dalších finančních zdrojů získaných při dobročinných akcích ve prospěch neziskových organizací či potřebných osob vyuţívá jednoznačně jen pro dobročinné účely, nikoli pro své členy. Kromě dotačních zdrojů, grantů a příspěvků od obce či města jsou dalším významným finančním zdrojem firmy. Ať uţ jako dárci finančních částek nebo zadavatelé reklamy při akcích neziskových organizací. Fundraising je zpracován v samostatné kapitole dost podrobně, v závěru tedy jen stručné shrnutí. Kde je v organizaci schopný organizátor - komunikativní s dárci i zadavateli reklamy, tam téměř nejsou finanční problémy. Ve fundraisingu je nutné 84

uplatňovat vynalézavost, diplomacii, psychologii i umět pozitivně prezentovat svou neziskovou organizaci. Kaţdý dárce je informován, jak prospěšnému účelu byl jeho dar určen, čeho bylo díky němu dosaţeno - je i nadále ochoten podporovat další aktivity této organizace. Kontakty je třeba s dárci i zadavateli reklamy udrţovat kontinuálně, nejlépe dlouhodobě pak s nimi lze i dopředu počítat a vyuţít je co nejefektivněji. I v získávání finančních prostředků vlastní činností, především u občanských sdruţení jsou mnohé moţnosti. Obvykle kaţdý chce peníze, ale často poskytnutí materiálu, sluţby zdarma, prostoru pro akci atd., je nejsnazší cestou. Organizace ušetří náklady a firma nemusí platit hotovostí. Spokojenost je oboustranná. V mnoha občanských sdruţeních při zpracování předchozí bakalářské práce vysvitlo, ţe získávají nemálo významné finance i brigádnickou činností. Při jednotlivých rozhovorech se ukázalo, ţe v mnohém jsou problémy naprosto stejné, čekající na urychlené řešení ze strany legislativy - nedostatky v legislativě, chybějící financované činnosti ze strany MPSV i zdravotních pojišťoven a hlavně kontrolní činnost účinná - aby nedocházelo ke zneuţívání finančních prostředků dle zák. č. 108/2006 Sb. Prakticky rezonuje s potřebami praxe snaha státních orgánů o novelizaci tohoto zákona po 3 letech účinnosti. Je jen otázkou, jak dalece při přípravě změn spolupracovali tvůrci zákonů s odborníky z praxe a co s tím, aţ třeba perfektní týmovou práci na novele jediný poslanec z poslanecké sněmovny těsně před schválením "pozmění" svou jednou větou tak, ţe z toho bude zase paskvil, bez souvztaţnosti k ostatním předpisům. Co však mohou všechny neziskové organizace okamţitě vyuţívat pro zefektivnění svého financování, je zdokonalená dlouhodobá vzájemná spolupráce nejen se státními orgány, tedy obcemi, městy a kraji v rámci regionální snahy o zlepšení kvality ţivota, jak je to ostatně v intencích i základních nabízených projektů a schválených principů EU. Všude, nejen u nás, ale ve všech zemích EU jsou statisíce NNO, které pracují na prospěšných cílech své činnosti a o totéţ se snaţí i města a regiony, ale stále hlavně u nás ještě chybí vzájemná propojenost, ve výsledku účinná spolupráce. „Podíl neziskového sektoru v zemích Evropské unie na hrubém domácím produktu se odhaduje na 2 aţ 5 %. Tento výsledek je tedy tvořen dobrovolnou prací lidí v neziskovém sektoru zdarma.“ 22 Lisabonská strategie rozvrhla koncepci rozvoje na období aţ do roku 2010. Jak dalece se nám zdařilo udrţet zdravou ekonomickou perspektivu a výhled pro další růst posoudí kaţdý,

22

ČEPELKA, Oldřich. Průvodce neziskovým sektorem EU. I. vydání. 2003. Omega Liberec. ISBN 80-902376-4-9. str. 16.

85

bohuţel hospodářská krize před koncem tohoto období udělala čáru přes rozpočet. Moţná je to právě proto, ţe nejsou zcela naplňovány aspoň u nás právě předchozí body koncepce. Tedy modernizace evropského sociálního modelu, investice do lidí, kvalifikace a boj proti vylučování ze společnosti. Právě proto se příliš nezdařil ani třetí atribut, tedy přechod ke konkurenceschopné

ekonomice

a

společnosti

zaloţené

na

znalostech.

Například

nejdůleţitějším pro nevylučování ze společnosti je maximální sníţení nezaměstnanosti. Stále ještě jsou málo vyuţívány nové informační a komunikační technologie k omezení vyloučení ze společnosti, ale právě v okruhu seniorů a charity nejvíce chybí kvalifikovanost pro uţívání výpočetní techniky a internetu, i elektronická komunikace. To platí hlavně o občanských sdruţeních z bývalých organizací Národní fronty. Jejich okresní či krajské organizace komunikují elektronicky, ale končí u sebe navzájem, základní organizace nemají ani techniku, ani kvalifikované lidi. Samozřejmě chybí hodně i vzájemná výměna zkušeností a nápadů. „Následující tabulka shromažďuje údaje ilustrující příslušnost země ke globální občanské společnosti.“ A. podíl obyvatel, kteří jsou ochotni podniknout akci pro nebo proti nějaké veřejné záleţitosti B. podíl obyvatel, kteří jsou členy některé občanské skupiny nebo organizace C. relativní počet členů, kteří mají v dané zemi mezinárodní nevládní organizace D. podíl obyvatel, kteří nejsou proti tomu, aby se jejich sousedy stali přistěhovalci nebo zahraniční dělníci E.

podíl obyvatel, kteří odpověděli, ţe by vedli své děti k tomu, aby byly tolerantní a ohleduplní k ostatním lidem

V posledním pravém sloupci je pořadí v rámci celého průzkumu ze 33 zemí. Česká republika je na 13. místě, tedy v lepší první polovině, coţ je sice nadějné, ale stále málo.“23

23

ČEPELKA, Oldřich. Průvodce neziskovým sektorem EU. I. vydání. 2003. Omega Liberec. ISBN 80-902376-4-9. str. 28.

86

Tabulka 2: Srovnání různých zemí světa podle ,,Indexu globální občanské společnosti“ Zdroj: ČEPELKA, Oldřich. Průvodce neziskovým sektorem EU. I. vydání. 2003. Omega Liberec. ISBN 80-902376-4-9. str. 28.

Důleţitým údajem je také zaostávání ve výchově dětí k toleranci a ohleduplnosti k ostatním lidem. Jak vychovávat děti k toleranci, kdyţ celospolečenské klima je naprosto netolerantní počínaje například nesolidním soupeřením poslanců a senátorů? Nejvýznamnější roli při pozitivních změnách v přístupu naší veřejnosti k neziskové oblasti a oceňování přínosu neziskového sektoru pro společnost hrají konkrétní neziskové organizace. Svou otevřeností, daleko větší komunikativností s veřejností musí přiblíţit své činnosti i cíle svého snaţení všem. Zdůraznit celospolečenský prospěch ze své bezúplatné volnočasové činnosti v oblasti občanských sdruţení a hlavně připomenout význam své práce v charitativní oblasti u organizací, které naplňují společenskou potřebu péče o seniory a lidi se ztíţeným uplatněním ve společnosti i na trhu práce. Ať uţ se jedná u zahrádkářů či včelařů o přínos ekologický nebo u sportovních a kulturních organizací o práci s mládeţí. Dalším přínosem mohou být na dohodu organizované sobotní " brigády " členů neziskovky, kteří pro technické sluţby ve špičkovém podzimním období vyklidí listí ze zadané výměry parku. Práce je organizaci proplacena, spokojenost je na obou stranách. Znám neziskovku, která si takto opatří kaţdoročně finanční příjem na celoroční činnost. Zároveň lze akci propagačně vyuţít jako péči o krajinu. Nejdůleţitější kapitolou v oblasti financování neziskovek je komunikace s dárci. Je otázkou etiky jak a koho poţádat o věcný nebo finanční dar, uvést účel a vyuţití daru vaší organizací.

87

Stejně důleţité jako dar získat je i následné jednání. Slušností je poděkovat a později dárce informovat, jak byl jeho dar vyuţit a čemu prospěl. Tím navazujete potenciální budoucí dlouhodobou spolupráci. Nestačí jen dostat peníze a čekat, ţe je znovu dostaneme automaticky. Je vţdy třeba uvaţovat dopředu, proč by zrovna tento podnik mohl přispět vaší organizaci. Nejen ţe má peníze, ale třeba kdyţ jsme sportovní organizace, zrovna jejich šéf fandí sportu, nebo naopak je zahrádkář a zahrádkáři mohou čekat, ţe pomůţe spíš jim. V některých organizacích jsem se bohuţel setkal s ţehráním, ţe jim nikdo nepřispěl a při tom oni - tedy potenciální dárci si to odečtou od základu daně. Hluboký a nebezpečný omyl a naprosto nepřijatelný přístup. Jednak si to nikdo neodečte z daní pouze ze základu pro zdanění, coţ je podstatný rozdíl. Především však kdokoli dává, tak ze svého a není to jeho povinnost, je to jeho dobrá vůle. Tu mají NNO jako příjemci daru ocenit alespoň poděkováním a informací o tom, jak dar poslouţil dobré věci. O významu spolupráce s místními orgány státní správy uţ bylo něco řečeno, ale bezesporu tam, kde dobře spolupracují neziskovky s obecním či městským úřadem a případně i spolu navzájem, se práce daleko víc daří. Na mnohé aktivity pokud, jde o budování prostor, jsou prostředky z fondů EU nedostupné, ale při propojení neziskovek z obce s obecním úřadem lze vybudovat pro celou obec důleţitý areál pro volnočasové aktivity, vyuţitelný případně i pro návštěvníky z okolních obcí. Navíc státní správa je dnes v rámci CZECHPOINTu i přístupem k internetu daleko víc propojena se zdroji informací neţ kterákoli neziskovka. Velkým přínosem pro vzájemnou spolupráci se ukázalo komunitní plánování tam, kde nebylo provedeno formálně ale ve skutečně plodné spolupráci. Závěrem ještě k významu médií. Ať si to přiznáme nebo ne, média dnes ovládla většinu informační oblasti a velkou měrou působí na naprostou většinu veřejnosti. Vstřícná spolupráce s médii tedy můţe být oboustranně velmi přínosná hlavně u regionálních redakcí. Čtenáři či posluchači nebo diváci u regionálních televizních stanic se raději dovídají, co se děje v jejich regionu, neţ o situaci na druhé polokouli. Pro neziskové organizace platí nikdy neoslovíte svým letáčkem tolik lidí, jako kdyţ si o vás přečtou dobře napsaný článek o vaší činnosti. Čím otevřenější vztah k médiím si vytvoříte, tím víc o vás budou psát a probudí zájem veřejnosti o vaši práci. Směrem k médiím je třeba dodat, ţe před uveřejněním rozsáhlejšího článku o organizaci by byla slušnost předem ho dát aspoň někomu z neziskovky přečíst, případně vyloučit nedorozumění čí přímo chyby. Prezentace neziskové organizace v dnešní době masmediálních kampaní na kdeco - je

88

nezbytná. Samozřejmostí jsou pravidelně aktualizované internetové stránky (často zřizované pro neziskovky zdarma či za mírný poplatek v rámci určité domény). Pokud tyto stránky na internetu zřízené uţ jsou, je nezbytnou nutností je pravidelně aktualizovat. Kterýkoliv potenciální dárce si můţe na internetu ověřit fungování a druhy akcí pro veřejnost obdarované neziskové organizace. Vytváří to hodnověrnost a pozitivní renomé. Kromě plakátů na akce většího rozsahu pro širokou veřejnost je velice účinný také článek v regionálním tisku. Vţdy je nutné se v redakci dohodnout kromě pozvánky redaktora i na dodatečném ověření textu s pravdivými údaji o organizaci. Následně je vhodné redakci poděkovat - navozuje to moţnost další dobré spolupráce v budoucnu. Totéţ se týká i rozhlasu, čím dál rozšířenějších televizních stanic města či regionálních redakcí celorepublikových tiskovin, ať uţ novin či časopisů. Čím větším mnoţstvím pozvánek na akci, či zpráv z činnosti je bude nezisková organizace zásobovat, tím častější můţe být prezentace. Samozřejmě nelze ţehrat, kdyţ se materiál neotiskne. Znovu platí princip neservilního, ale vstřícného jednání. Ostatně public relations je důleţitá nejen pro potenciální dárce, ale i pro ohlas činnosti organizace v široké veřejnosti a u státní správy. Kromě práce s médii, případných konferencí či Dnů otevřených dveří se osvědčují i kaţdoroční výstavy z činnosti organizace, případně při určitých příleţitostech prodej dárkových nebo upomínkových předmětů v organizaci zhotovených. Dobré příklady jsou např. u seniorů, v mládeţnických organizacích, ve stacionářích či v chráněných dílnách. Skupinové působení zvaním význačných osobností nebo čestných hostí na akce je také nezanedbatelný způsob, jak prezentovat svou činnost. Výsledkem vzájemně dobré spolupráce je pak optimalizovaná síť nejen sociálních sluţeb, ale i nabídka volnočasových aktivit v obci nebo ve městě. Obec a město má svou spoluprací s neziskovýmim organizacemi zaručenou aktivní účast občanů na dění v obci či městě, případně i u voleb. Role neziskového sektoru ve společnosti má uţ dnes nezpochybnitelný význam a efektivnost i rozsah jeho působení je ku prospěchu celé společnosti.

89

Seznam použité literatury 1. ČEPELKA, Oldřich. Průvodce neziskovým sektorem EU. I. vydání. 2003. Omega Liberec. ISBN 80-902376-4-9. 2. FRYCOVÁ, Michaela; KROUPA, Jan; ŠATAVOVÁ, Monika; ŠTOGR, Josef. Problematika právní úpravy právnických osob – analýzy, teze k diskuzi. 2006. Podnos. ISBN 80-239-8341-5. 3. HANUŠOVÁ,

Jaroslava;

HELLEBRANDOVÁ,

Kateřina.

Interdisciplinární

spolupráce. 2006. Vzdělávací institut ochrany dětí Praha. ISBN 80-86991-79-2. 4. CHVÁTALOVÁ, Iva. Současné trendy ve vývoji veřejné správy. 2008. Metropolitní univerzita Praha. ISBN 978-80-86855-34-9. 5. NORTON, Michael. The Worldwide Fundraiser´s Handbook. 2003. Nadace VIA. Překlad Kroupa Jan 6. RADA VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE. Informace o poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím v roce 2007 z vybraných veřejných rozpočtů a grantové programy nadací. 2006. Úřad vlády ČR. ISBN 8087041-08-9. 7. SIRNÝ, Zdeněk. Občanská sdruţení a moţnosti jejich financování. 2008. BIVŠ. 8. STACHOVÁ, Jana. Občanská společnost v regionech České republiky. 2005. Sociologický ústav Akademie věd ČR. ISBN 80-7330-080-X. 9. ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. III. vydání. Gaudeamus. 2008. ISBN 978-80-7041-083-7. 10. TOPOLOVSKÝ, Marek; VESELKA, Josef. Průvodce procesem komunitního plánování sociálních sluţeb. 2004. MPSV ČR. ISBN 80-86878-03-1. Internetové odkazy 1. http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nN1x3--&x=2192165 2. http://www.hlavkovanadace.cz/o_nadaci.php

90

Seznam tabulek, příloh a zkratek Tabulka 1: Vlastní konstrukce dle zákona č. 108/2006 Sb. a prováděcího nařízení vlády č. 505/2006 Sb. Tabulka 2: Srovnání různých zemí světa podle ,,Indexu globální občanské společnosti“ Příloha 1: Základní podoba otázek strukturovaného rozhovoru ANNO – Asociace nestátních neziskových organizací ČCE – Českobratrská církev evangelická DKP – drobné a krátkodobé předměty DOZP – Domov osob se zdravotním postiţením DPH – daň z přidané hodnoty EU – Evropská unie HPP – hlavní pracovní poměr IČ – identifikační číslo JZD – jednotné zemědělské druţstvo KÚ – krajský úřad LAG – local area group (místní akční skupina) MAS – místní akční skupina MĚÚ – městský úřad MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠ – mateřská škola NNO – nestátní nezisková organizace NUT – nomenklatura územních statických jednotek OPS nebo o. p. s. – obecně prospěšná společnost PTP – pomocné technické prapory RK – revizní komise s. r. o. – společnost s ručením omezeným Sb. – sbírka zákonů VZP – všeobecná zdravotní pojišťovna ZTP – zdravotní a tělesné postiţení 91

Přílohy Příloha č. 1 Základní podoba otázek strukturovaného rozhovoru: 1. Jaký je status a hierarchie organizace? 2. Hlavní cíl činnosti organizace? 3. Jak financujete činnost organizace? 4. Kde se snaţíte získat finanční prostředky pro organizaci? 5. Jaké jsou největší problémy při fungování organizace popř. při financování organizace?

Zdroj: Vlastní konstrukce

92