Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí ___________________________________________________________________________
Rating komerčních pojišťoven Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Ing. Eva Vávrová, Ph.D.
Bc. Iveta Zajícová
Brno 2011
Chtěla bych touto cestou poděkovat především Ing. Evě Vávrové, Ph.D., která mi po celou dobu zpracovávání této diplomové práce poskytovala cenné rady a připomínky.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Rating komerčních pojišťoven“ vypracovala samostatně s použitím pramenů, které uvádím v seznamu použitých zdrojů.
V Brně 21. května 2011
..……………………………… Bc. Iveta Zajícová
Abstrakt ZAJÍCOVÁ, I. Brno, 2011.
Rating
komerčních
pojišťoven.
Diplomová
práce.
Diplomová práce se zabývá ratingem komerčních pojišťoven. První část práce se zaměřuje na teoretické vysvětlení pojmu rating a s ním související problematiku - pojednává o významu ratingu pro finanční trh, vybraných ratingových agenturách působících v pojišťovnictví a v neposlední řadě i o samotném ratingovém procesu. Vlastní práce hodnotí finanční sílu na bázi ratingu vybraných komerčních pojišťoven působících na českém pojistném trhu. Klíčová slova: rating, ratingový proces, ratingové metodologie, rating finanční síly, ratingové agentury, pojišťovna
Abstract ZAJÍCOVÁ, I. Insurance Companies Ratings. Diploma Thesis. Brno, 2011. This diploma thesis deals with commerce insurance rating. The first part is focused on concept definition of rating and some other theoretical aspects of rating. This part deals with meaning of rating for financial market. It also deals with chosen rating agencies operating on insurance market and it describes rating process. The next part of this diploma thesis is rating evaluation of financial profile of chosen insurance companies operating on Czech insurance market. Key words: rating, rating process, rating methodology, financial strength rating, rating agencies, insurance company
Obsah 1
ÚVOD ....................................................................................................................8
2
CÍL PRÁCE A METODIKA ..................................................................................... 10
3
LITERÁRNÍ REŠERŠE .......................................................................................... 14 3.1
Charakteristika ratingu ................................................................................ 14
3.2
Vznik a vývoj ratingu .................................................................................... 15
3.3
Význam ratingu pro finanční trh ................................................................... 16
3.4
Druhy a typy ratingu .................................................................................... 18
3.5
Srovnání ratingu s jinými formami hodnocení subjektů ................................. 22
3.5.1
Rating versus scoring .......................................................................................22
3.5.2
Rating versus audit ..........................................................................................24
3.6
3.6.1
Dělení ratingových agentur ..............................................................................25
3.6.2
Nejvýznamnější ratingové agentury a jejich podíl na trhu ...............................26
3.6.3
Agentury zaměřující se na rating v pojišťovnictví.............................................28
3.7
4
Současné světové ratingové agentury ............................................................ 25
Proces tvorby ratingu.................................................................................... 29
3.7.1
Postup při zpracování ratingového hodnocení ..................................................30
3.7.2
Default..............................................................................................................33
3.8
Význam ratingových symbolů a ratingové známky ......................................... 33
3.9
Metody hodnocení pojišťoven ratingovými agenturami ................................... 36
3.9.1
Standard & Poor's ............................................................................................36
3.9.2
Moody's Investors Service ................................................................................42
3.9.2.1
Obchodní oblast............................................................................................. 43
3.9.2.2
Finanční profil ............................................................................................... 44
3.9.2.3
Operační prostředí ......................................................................................... 48
HODNOCENÍ FINANČNÍ SÍLY VYBRANÝCH POJIŠŤOVEN NA BÁZI RATINGU ........ 49 4.1
Finanční analýza pojišťoven na bázi ratingu .................................................. 52
4.1.1
Pozice subjektů na českém pojistném trhu.......................................................52
4.1.1.1
Podíl na trhu.................................................................................................. 52
4.1.1.2
Poměrný podíl na trhu ................................................................................... 53
4.1.1.3
Hrubé předepsané pojistné............................................................................. 54
4.1.2
Produktová diverzifikace ..................................................................................56
4.1.3
Finanční umístění v roce 2009 .........................................................................58
4.1.4
Kapitálová přiměřenost ....................................................................................61
4.1.4.1
Vlastní kapitál................................................................................................ 61
4.1.4.2
Solvency ratio ................................................................................................ 62
4.1.4.3
Gross underwriting leverage ........................................................................... 63
4.1.5
Zajištění pojišťovny ..........................................................................................64
6
4.1.5.1
Předepsané pojistné postoupené zajistitelům .................................................. 64
4.1.5.2
Závislost na zajištění ...................................................................................... 66
4.1.5.3
Náklady na pojistná plnění a podíl zajistitelů na těchto nákladech.................. 67
4.1.6
Přiměřenost technických rezerv ........................................................................69
4.1.6.1 4.1.6.2
Podíl technických rezerv na vlastním kapitálu ................................................ 71
4.1.6.3
Technical coverage ratio ................................................................................. 71
4.1.7
5
Reserve ratio .................................................................................................. 70
Ukazatele ziskovosti.........................................................................................72
4.1.7.1
Vývoj čistého zisku......................................................................................... 72
4.1.7.2
Ukazatele rentability ...................................................................................... 73
4.1.7.3
Ukazatele nákladovosti................................................................................... 75
DISKUZE ............................................................................................................. 78 5.1
Shrnutí výsledků .......................................................................................... 78
5.2
Doporučení pro budoucí získání vyšší ratingové známky................................ 84
5.3
Diskuze k dopadům doznívající finanční krize ............................................... 85
6
ZÁVĚR ................................................................................................................. 87
7
POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................... 89
SEZNAM TABULEK ..................................................................................................... 92 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 94 SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................... 94 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................................. 94
7
1 Úvod Hodnocení se dnes stává neopomenutelnou součástí ekonomického života. V návaznosti na globalizaci finančních trhů a jejich zvětšující se komplikovanost se dnes investoři při rozhodování obrací s důvěrou na ratingové agentury. Jak značný vliv má rating na rozhodování jiných subjektů se projevilo i v souvislosti s finanční krizí. Právě ratingové agentury jsou totiž označovány za jeden ze subjektů, který svým chováním přispěl k vypuknutí současné světové hospodářské krize. Ratingovým agenturám bývá vyčítáno zejména to, že včas neupravily ratingy některých subjektů tak, aby více odpovídaly zhoršujícím se podmínkám na finančních trzích. Také špatně stanovený rating sekuritizovaných aktiv mohl být důvodem krachu na burze, který se později vyvinul v celosvětovou ekonomickou krizi. Tato ekonomická krize měla negativní důsledky pro většinu zemí světa. U mnoha z nich došlo k velkému růstu zadlužení a tím snížení jejich bonity. S tímto problémem se opět pojí ratingové agentury – byly nuceny některým státům snížit rating. Další situací, kdy jsme pojem rating mohli zaregistrovat, jsou existenční problémy Řecka, jakožto člena nejen Evropské unie, ale zároveň i Eurozóny. I v tomto případě figurovaly ratingové agentury. Právě z těchto důvodů je vhodné se zamýšlet nad nynějším postavením a vlivem ratingových agentur. Rating se rozšířil ze země svého původu, USA, přes Evropu do celého světa. Ale co přesně bychom si měli pod pojmem rating představit? Ke slovu rating existuje velké množství různých definic. V nejširším slova smyslu znamená slovo rating hodnocení. Konkrétněji se jedná o hodnocení bonity subjektu, které zahrnuje několik aspektů. Sleduje se především důvěryhodnost a úvěrová schopnost daného subjektu. Toto vše provádí nezávislá ratingová agentura, která po provedeném ratingovém hodnocení přidělí subjektu ratingovou známku. Rating hodnotí a poskytuje informace, které nejsou pro každého uživatele běžně dostupné, a jejichž shromažďování by bylo pro jednotlivce nemožné nebo neefektivní. Ratingem může být hodnocen teoreticky jakýkoliv subjekt, tedy i domácnost. Zpravidla se ale rating vypracovává pro velké společnosti, taktéž pro banky či pojišťovny a v neposlední řadě jsou ratingem hodnoceny také státy.
8
V České republice je množství subjektů, které se nechává ratingem ohodnotit. V případě pojišťoven jsou na českém pojistném trhu dvě pojišťovny, které si nechávají udělovat plnohodnotný rating od externí ratingové agentury, Česká pojišťovna a ČSOB Pojišťovna. Česká pojišťovna až do roku 2008 disponovala ratingem od dvou mezinárodně uznávaných ratingových agentur - Standard & Poor's a Moody's Investors Service. Od roku 2009 už disponuje pouze ratingovým hodnocením od agentury Standard & Poor's. Jedinou další pojišťovnou s ratingovým ohodnocením od jedné z těchto agentur (Standard & Poor's) je ČSOB Pojišťovna. Český pojistný trh tak v počtu subjektů s ratingem notně zaostává za vyspělými ekonomikami. Důvodem tohoto stavu je pravděpodobně cena ratingu, která může být pro relativně malé instituce poměrně vysoká.
9
2 Cíl práce a metodika Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku ratingu v pojišťovnictví. Hlavním cílem je analyzovat rating, v současné době tolik diskutovaný pojem, a to v kontextu s činností komerčních pojišťoven. Cílem literární rešerše této diplomové práce je podat v ucelené formě informace o ratingu jako způsobu hodnocení bonity subjektů. Záměrem je vysvětlit podstatu ratingu pro subjekty, jenž působí na finančních trzích, podrobněji se zmínit o jednotlivých ratingových agenturách, charakterizovat ratingový proces a ratingové typologie používané vybranými agenturami. Druhá část práce hodnotí finanční sílu na bázi ratingu vybraných finančních institucí působících na českém pojistném trhu. K tomuto účelu jsou použita veřejně dostupná data z výročních zpráv vybraných pojišťoven. Při zpracování literární rešerše je použita především metoda analýzy dostupných literárních a internetových zdrojů. Získané informace jsou prezentovány formou deskripce. Pro zpracování vlastní části práce je jako zkoumaného vzorku použito výročních zpráv zvolených komerčních pojišťoven působících na českém pojistném trhu. V této části diplomové práce je využita především metoda dedukce. Na hodnoty získané z výročních zpráv jsou aplikovány vybrané ukazatele finanční analýzy, z nichž mnohé využívají k ratingovému hodnocení i ratingové agentury. Zejména tedy budou hodnoceny vybrané oblasti v hospodaření pojišťovny, které mají vliv na její finanční sílu. Při zpracování praktické části diplomové práce budou použity zejména tyto ukazatele finanční analýzy, jež jsou využívaný pro hodnocení činnosti pojišťoven: Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) Tento ukazatel finanční analýzy vypovídá o tom, jak byl zhodnocen ve sledovaném období majetek vlastníků. Investoři mohou pomocí něj zjistit, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. (Růčková, 2007, s. 68)
ROE =
čistý zisk ×100 vlastní kapitál
10
Ukazatel rentability celkových aktiv (ROA) Rentabilita celkových aktiv vyjadřuje zhodnocení aktiv bez ohledu na strukturu zdrojů jejich financování. Je proto měřítkem celkové efektivnosti zkoumané činnosti. (Wagner, 2009, s. 173)
ROA =
čistý zisk × 100 celková aktiva
Solvency ratio Tento solventnostní poměrový ukazatel hodnotí vlastní kapitálovou vybavenost daného subjektu. Čím je jeho hodnota vyšší, tím více bezpečnostního kapitálu má daná firma k dispozici a tím lépe může čelit negativním dopadům plynoucím z obchodní činnosti pojišťovny. (Vávrová, Homolová, 2009, s. 108) Solvency ratio =
vlastní kapitál × 100 čisté zasloužené pojistné
Poměrný podíl na trhu Poměrný podíl na trhu analyzuje ve svém hodnocení agentura Moody's. Čím je relativní podíl na trhu pojišťovny větší, tím lepší hodnocení pojišťovna za tento dílčí ukazatel obdrží.
( Pome rný podíl na trhu =
( čisté pr edepsané pojistné ( ( prume rné čisté pr edepsané pojistné v zemi
Gross underwriting leverage Tento ukazatel využívá pro hodnocení kapitálové přiměřenosti ratingová agentura Moody's. Čím menší je jeho hodnota, tím lepší kapitálovou přiměřeností pojišťovna disponuje.
11
Gross underwriting leverage =
hrubé predepsané pojistné + hrubé rezervy vlastní kapitál
Závislost na zajištění Při zajištění dochází k vertikálnímu rozložení rizika mezi pojistitele a zajistitele. Rozsah škod zajištěním zmenšen není, ale činí jejich finanční důsledky pro pojistitele ekonomicky únosnější a celkové výsledky pojišťovny stabilnější. (Vávrová, Homolová, 2009, s. 47) Otázka na míru zajištění však není ze strany přímého pojistitele jednoduchá, je třeba zvažovat riziko podnikání, finanční pozici pojišťovny a uplatňované tržní postupy. (Ducháčková, 2005, s. 80) Míru zajištění lze určit pomocí níže uvedeného vzorce. Čím je hodnota ukazatele závislosti na zajištění vyšší, tím méně je pojišťovna závislá na zajistné ochraně ze strany zajistitelů. ( čisté pr edepsané pojistné ( × 100 Závislost na zajište ní = ( hrubé pr edepsané pojistné
Přiměřenost technických rezerv Ukazatel Reserve ratio vypovídá o tom, jak vysokými rezervami pojišťovna disponuje vzhledem k čistému zaslouženému pojistnému. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je dle Korobczuka (2007b) vyšší než 150 %.
Re serve ratio =
technické rezervy × 100 čisté zasloužené pojistné
Technical coverage ratio Tento ukazatel pomáhá určit, zda má pojišťovna dostatek vlastních i cizích zdrojů. Podle Korobczuka (2007a) by tento ukazatel měl být větší než 150 %. Pokud je tomu tak, pojišťovna není podkapitalizovaná a má dostatek zdrojů k tomu, aby pokryla závazky, které jí plynou z pojištění. Technical cov erage ratio =
technické rezervy + vlastní kapitál čisté zasloužené pojistné
12
Loss ratio Ukazatel Loss ratio řadíme mezi ukazatele nákladovosti. Poměřuje čistou výši škod s čistým zaslouženým pojistným. Tento ukazatel bývá někdy označován jako škodní poměr, a čím je jeho hodnota nižší, tím lépe pro pojišťovnu. netto škody Loss ratio = ×100 netto zasloužené pojistné
Expense ratio Ukazatel Expense ratio řadíme stejně jako předchozí ukazatel mezi ukazatele nákladovosti. Korobczuk (2007a) doporučuje, aby tato hodnota nebyla vyšší než 30 %. ( por izovací náklady + režijní náklady Expense ratio = netto zasloužené pojistné Combined ratio Poslední z ukazatelů nákladovosti v sobě kombinuje dva předchozí ukazatele. Pokud by tento ukazatel byl vyšší než 100 %, znamenalo by to pro pojistitele technickou ztrátu. (Korobczuk, 2007a) Ve skutečnosti to ale platit nemusí, protože pojistitel může mít ještě příjmy z investic, které tento ukazatel nezahrnuje. Combined ratio =
netto škody + provize a upisovací náklady netto zasloužené pojistné
13
3 Literární rešerše Z důvodu současné hospodářské krize se slovo rating stává diskutovaným a obecně známým pojmem. Samotný výraz „rating“ je cizího původu. Pochází z anglického slovesa „to rate“, které lze do českého jazyka přeložit jako „hodnotit“ či „ocenit“.
3.1 Charakteristika ratingu Různé literární a elektronické zdroje definují rating mírně odlišným způsobem. Podle slovníku bankovních pojmů je rating hodnocení nebo hodnotící systém, který pomocí stupnice vyjadřuje investiční kvality nebo stupeň rizika. Podle Vinše a Lišky (2005, s. 1), kteří se problematikou ratingu komplexně zabývají ve své publikaci „Rating“, představuje rating standardizovaný informační zdroj, který je podstatný pro rozhodování světových investorů. Obecně se jedná o hodnocení, jehož cílem je na základě komplexního rozboru veškerých známých rizik hodnoceného subjektu zjistit, jak je tento subjekt schopen dostát včas a v plné výši svým závazkům. Jednu z definic ratingu předkládá i International Organization of Securities Commissions (dále jen IOSCO), celosvětově působící asociace národních regulátorů kapitálových trhů. IOSCO popisuje úvěrový rating jako názor na důvěryhodnost dané entity, úvěrového závazku, dluhu nebo jeho emitenta, vyjádřený jednotnými symboly klasifikační stupnice. (Davidová, Opravilová, 2008) Dle Synka (2007, s. 443) je rating hodnocení společnosti (země, regionu, akcií), jak je schopna v daných termínech dostát svým závazkům, jaká je její kreditní bonita, kvalita podnikání. Ratingová známka je vyjádřena kombinací velkých a malých písmen a slouží investorům k posouzení rizika. Procházka (1990, s. 122-133) rozlišuje rating v širším a užším pojetí. V nejširším smyslu znamená podle tohoto autora slovo rating hodnocení. V užším slova smyslu je to pak hodnocení pravděpodobnosti, že zkoumaný subjekt dostojí závazkům ve formě plateb úroků a jistiny, jež vyplývají z emise cenných papírů, půjček nebo přijatých depozit. Provádí ho specializovaná uznávaná agentura, a to na základě standardních postupů a škál hodnocení.
14
I jednotlivé ratingové agentury mají vlastní definice ratingu, ty v podstatě souhlasí s výše uvedenými charakteristikami. Z těchto definic můžeme o ratingu uvažovat jako o výsledku hodnocení, které dle specifické metodiky provedla specializovaná společnost, nejčastěji ratingová agentura, pro kterou je provádění ratingu hlavní náplní činnosti. Konkrétním výsledkem této analýzy je ratingová známka, která vyjadřuje, jak je subjekt spolehlivý z hlediska schopnosti dostát svým závazkům.
3.2 Vznik a vývoj ratingu Nejzazší historie ratingu se váže k nejvyspělejšímu finančnímu trhu na světě – k trhu Spojených států amerických (dále jen USA). Začaly se zde objevovat agentury, které zkoumaly obchodní důvěryhodnost subjektů, tedy schopnost splácet závazky. Když odezněla finanční krize z roku 1837, založil v roce 1841 muž jménem Louis Tappan první obchodně-ratingovou společnost v New Yorku. Tuto společnost v pozdější době převzal Robert Dun. Agenturu stejného zaměření založil v roce 1849 také John Bradstreet. V roce 1933 došlo ke spojení těchto dvou firem a od té doby fungují pod názvem Dun and Bradstreet Vznik ratingu jako metody hodnocení cenných papírů se pak datuje na počátek 20. století. Pojí se s vývojem finančních trhů USA a jménem John Moody, který položil základy oceňování investičního rizika. Byl to totiž právě John Moody, který začal hodnotit bonitu obligací železničních společností, jakožto v té době důležitého hospodářského odvětví. Zhruba 1500 obligací 250 železničních společností bylo podle kvality roztříděno do skupin označených Aaa až C*. (Procházka, 1996, s. 127) Později přenesl Moody toto hodnocení na dluhopisy veřejných služeb a průmyslových společností. Poté, co se projevila vysoká oblíbenost, ale také potenciální komerční přitažlivost ratingu, došlo ke vzniku prvních ratingových agentur. John Moody v roce 1914 založil první ratingovou agenturu Moody´s Investors Service. V roce 1916 pak byla založena historicky druhá ratingová agentura – Standard&Poor´s. (Daňhel, 2005, s. 227) Obě tyto agentury si udržely vedoucí postavení na trhu ratingu až do současné doby.
15
V USA, tedy tam, kde rating vznikl, zaznamenal také dosud nejvýraznější vývoj. V tomto státě je využití ratingu obrovské. Podle Vinše a Lišky (2005, s. 5) je ratingem hodnoceno 95 % všech dluhových emisí zde emitovaných a jeho roční přírůstky jsou doposud počítány v desítkách procent. Další velmi významnou ratingovou agenturou je IBCA, která byla založena v roce 1978 ve Velké Británii a původně se specializovala na rating velkých bank. V roce 1987 začala hodnotit i britské korporace a brzy svou aktivitu rozšířila i na kontinentální Evropu. V roce 1992 se IBCA spojila s francouzskou firmou Euronotation a tím docílila toho, že se z ní stala největší evropská nezávislá agentura. Na konci devadesátých let převzala tato agentura americkou Fitch Investor Service, později agenturu Duff & Phelps a Thomson BankWatch a dnes tuto agenturu známe pod názvem Fitch. Sedmdesátá léta 20. století se stala pro ratingové agentury poměrně složitými. Tehdy totiž začalo docházet ke kritice těchto agentur, a to především z řad investorů, emitentů, ale i jiných subjektů. Tato kritika se týkala zejména situací, kdy snížení ratingové známky vedlo ke zvýšení nákladů na emisi dluhu. V některých případech byly také ratingové agentury obviněny, že snížení ratingu některých důležitých subjektů vyprovokovalo finanční chaos. V této souvislosti padly i návrhy o zavedení regulace tohoto odvětví ze strany státu. (Vinš, Liška, 2005, s. 18) Aby ratingové agentury zmírnily tuto kritiku, zavedly nové analytické techniky, ale i jiná důležitá opatření, jako například tzv. Credit Watch, jehož význam spočívá ve včasném upozornění před možnou změnou stávajícího ratingu. S touto metodou přišla agentura Standard & Poor's a později ji převzaly i ostatní agentury. V současné době světové hospodářské krize se ovšem téma kritiky ratingových agentur stalo opět velmi aktuálním.
3.3 Význam ratingu pro finanční trh Finanční trhy se v průběhu let značně rozvinuly. Postupně dochází k čím dál tím větší globalizaci trhů - vznikají a fungují celosvětové trhy. Díky vývoji informačních technologií zde neustále dochází k inovacím a tím se zvětšuje komplikovanost finančních trhů. Při finanční transakci je dnes nezbytné vyhodnotit důvěryhodnost protistrany. Většina investorů však nemá možnost provést důkladné
16
zhodnocení daného emitenta dluhu, země a souvisejících rizik. Proto se v těchto případech obrací na zveřejňované ratingy, které slouží jako srovnávací měřítko a využívají je jako podklady při rozhodování o svých investicích. Podle Davidové a Opravilové (2008) si dnes fungování mezinárodních trhů bez ratingu nedovedeme vůbec představit. Ratingové agentury jsou schopny podat investorům jednoduchou, jasnou, veřejně dostupnou, ale i konzistentní informaci o pravděpodobnosti selhání určitých dlužníků. Podle Daňhela (2005, s. 228) se v současné době již žádná světově významná emise cenných papírů nevydává bez dvou na sobě nezávislých ratingových hodnocení od dvou ratingových agentur. Informace o ratingu se tak stává klíčovou investiční informací a napomáhá snižovat riziko podnikání, a to především na mezinárodních trzích. (Pospíšil, 2001a) Především v podmínkách současné krize je zapotřebí zvláštní obezřetnosti při posuzování finančního zdraví potenciálních, ale i současných dlužníků. Hlavní význam ratingového hodnocení pro finanční trh spočívá především v tom, že rating přestavuje vysokou srozumitelnost a také jednoduchost výstupů poměrně náročného hodnocení. Toto hodnocení zároveň zaručuje maximální objektivitu a vypovídací schopnost výsledků, které se skutečně stávají jedním ze základních kamenů rozhodování investorů na finančních trzích. (Daňhel, 2005, s. 229) Paradoxem ale je, že právě tato jednoduchost výstupů se často stává i nejslabším místem ratingu. Složité metody ratingového hodnocení, jež jsou prováděny experty ratingové agentury, jsou následně vyjádřeny jediným symbolem. To pak může vést k nesprávné interpretaci a pochopení ratingu. (Davidová, Opravilová, 2008) Přitom závislost investorů na informacích které jim rating dává, se při vývoji čím dál tím komplikovanějších úvěrových produktů spolu s globalizací trhu, stále zvyšuje. Vyskytuje se zde i otázka, jaký význam má rating pro samotné hodnocené subjekty. Jaký je důvod subjektů k rozhodnutí se pro ratingové ohodnocení? Podle Vinše (2000) jsou motivem, který vede k zadání ratingu vlastní firmy, marketingové důvody. Zveřejnění ratingu je pak důkazem informační otevřenosti a v podstatě nástrojem komunikace s investory a věřiteli. Rating ale představuje i určitý externí pohled na hospodaření podniku. Ten pak může být vodítkem pro rozhodování managementu dané firmy. Do
17
jisté míry také odpovídá na otázku, jakým směrem by se měla firma v budoucnu ubírat (Vinš, 2002). Udělený rating má často značný dopad na cenu, dobu splatnosti či jiné podmínky nabízených úvěrů, na druhou stranu a to především pro rizikovější subjekty, však může znamenat vůbec přístup k jednání s bankou. (Daňhel, 2005, s. 237)
3.4 Druhy a typy ratingu Během let používání ratingu se na základě požadavků investorů vyprofilovaly různé druhy ratingového hodnocení. V dnešní době existuje celá skupina kritérií, dle kterých lze rating dělit – jedná se o hledisko časové, hledisko trhu, pro nějž je rating určen, ale i mnohá další hlediska. Nejjednodušší hledisko je hledisko časové. Řídí se dobou splatnosti daného dluhového instrumentu a rozlišuje rating: • krátkodobý (krátkodobé dluhy), • dlouhodobý (dluhy se splatností nad jeden rok). Velmi významným dělením je dělení podle typu hodnoceného subjektu, jež podle Daňhela (2005, s. 232) zahrnuje: • sovereign rating - rating státu, • FSR rating – financial strengh rating - rating finanční síly bank, • FSR, resp. CPA Rating – hodnocení pojišťoven a jejich schopností dostát svým závazkům vůči pojištěným, • CRA Fond scoring – kvalitativní hodnocení fondu, které vypovídá o schopnosti fondu dlouhodobě bez velkých výkyvů zhodnotit peníze vložené investory. Dalším dělením ratingu může být např. dělení dle typu dluhového instrumentu, tento druh dělení zahrnuje (Vinš, Liška, 2005, s. 7): • rating cenných papírů s pevným výnosem, • rating syndikovaného dluhu, • rating prioritních akcií, • rating strukturovaného financování.
18
Dle měnového hlediska, resp. denomizace dluhu a cílového trhu, rozlišujeme rating: • mezinárodní – jedná se o rating závazků vyjádřených v zahraniční měně a z toho důvodu také celosvětové porovnatelný, • lokální – rating závazků v místní měně, srovnatelný pouze v rámci dané země. Dále existuje ještě celá řada kritérií, dle kterých můžeme rating rozlišovat, pro tuto práci však považujeme tento nástin dělení za dostačující. Z výše uvedených typů ratingů stojí za zmínku např. rating státu – tzv. sovereign rating. Podle Ministerstva financí ČR je rating státu oceněním jeho úvěruschopnosti (kredibility). Ocenění je syntetickým ukazatelem kvality daného státu jako dlužníka a jeho ekonomické schopnosti dodržet vydané vlastní závazky a splatit včas a v úplném množství úroky i jistinu dlužné částky. Toto hodnocení má význam v tom, že dlužník musí za rozdíl mezi nejlepším ratingovým oceněním (např. AAA), tj. referenčním oceněním, a svým horším oceněním (např. A-) svým věřitelům platit tzv. kreditní přirážku při vydávání nových emisí, která horší kvalitu dlužníka zohledňuje. Podniky i finanční instituce získávají rating až poté, kdy dojde k přidělení sovereign ratingu daného státu. Žádný subjekt se sídlem v hodnoceném státě nemůže dostáhnout vyššího ratingu než je rating tohoto státu. Maximálně tedy může hodnocený subjekt dosáhnout úrovně ratingu daného státu. Rating České republiky je oceněním její úvěruschopnosti na zahraničních trzích.
19
Tabulka č. 1 – Vývoj ratingu ČR Rok
Moody's
Standard & Poor's
Fitch
1992
Ba1
─
─
1993
Baa3
BBB
─
1994
Baa2
BBB+
─
1995
Baa1
A
A-
1996
Baa1
A
A-
1997
Baa1
A
BBB+
1998
Baa1
A-
BBB+
1999
Baa1
A-
BBB+
2000
Baa1
A-
BBB+
2001
Baa1
A-
BBB+
2002
A1
A-
BBB+
2003
A1
A-
A-
2004
A1
A-
A-
2005
A1
A-
A
2006
A1
A-
A
2007
A1
A
A
2008
A1
A
A+
2009
A1
A
A+
2010
A1
A
A+
Vlastní zpracování podle: ČNB (2010)
Rating České republiky od společnosti Standard & Poor's je v posledních třech letech oceněn ratingovou známkou A, u agentury Fitch dokonce A+. Můžeme říci, že toto dobré hodnocení odráží pokračující ekonomickou a finanční integraci země s Evropskou unií. Dalším druhem ratingu je rating bank. Banky mohou být hodnoceny tzv. credit ratingem, jenž určuje schopnost banky splácet její závazky. Banky mohou dále obdržet i rating finanční síly. Ten podle Vinše a Lišky (2005, s. 15) vypovídá o finanční síle dané banky bez ohledu na podporu této banky ze strany jejího vlastníka v situaci problémů banky.
20
Tabulka č. 2 – Aktuální rating největších českých bank Banka
Fitch
Moody´s
Standard & Poor´s
ČSOB
A-
A-1
-
Česká spořitelna
A
A-
A
Komerční banka
A
A-
A
Vlastní zpracování podle: Machala (2010)
Co se týče ratingu bank v současné době hospodářské krize, zůstává otázkou, jestli selhal v případě krachu některých amerických bank. Na hodnocení pojišťoven se uplatňuje podobně jako na banky mimo klasického credit ratingu, také rating finanční síly, v tomto případě rating finanční síly pojišťovny. V ČR si plnohodnotné ratingové hodnocení nechávají vypracovávat pouze dva subjekty českého pojistného trhu a to Česká pojišťovna a ČSOB Pojišťovna. Ostatní subjekty pak bývají hodnoceny pouze nevyžádaným ratingem, který je vypracováván z veřejně dostupných informací o pojišťovně (výroční zprávy atd.). Některé pojišťovny pro vyjádření své finanční síly používají rating mateřské společnosti. Posledním zmiňovaným druhem ratingu je rating podílových či investičních fondů. Zde existuje dvojí hodnocení výkonnosti jmenovaných fondů. První typ hodnocení se zabývá především relativní výkonností a volatilitou daného fondu (jak je fond schopen zhodnotit vložené peníze investorů). Druhý typ hodnocení zkoumá, zda je fond schopen vrátit investorům zpět jejich vklady. Rating podílových a investičních fondů, ať už se zaměříme na první či druhý přístup, však v žádném případě není měřítkem toho, zda fond nebo trh, na němž se zkoumaný fond pohybuje, zapadá do individuální investiční strategie investora či nikoliv. Jedná se jen a pouze o analýzu kvality fondu v rámci kategorie na základě vybraných kritérií. (Urbánek, 2006) Podle svého účelu se výstupy ratingu člení na: • interní, ty jsou poskytovány managementu společnosti a slouží jako návod pro zlepšení její činnosti, • externí, v těch jsou zahrnuty nejdůležitější charakteristiky hodnocených subjektů a jsou určeny např. zapůjčovatelům cizího kapitálu, investorům, obchodním partnerům a široké veřejnosti.
21
Z jiného úhlu pohledu můžeme rating rozdělit na externí a interní. Pokud mluvíme o externím ratingu, máme na mysli rating prováděný specializovanými externími agenturami, které na základě rozboru známých rizik zjišťují bonitu hodnoceného subjektu. Jedná se tedy o rating, kterým se zabývá tato práce. Výstupy externího ratingu jsou určeny např. zapůjčovatelům cizího kapitálu, investorům, obchodním partnerům a široké veřejnosti. (Sedláček, 2007, s. 130) Naopak rating interní provádí subjekt sám, pomocí svých vlastních, interních ratingových modelů a slouží jako návod pro zlepšení činnosti společnosti. O této problematice pojednává následující kapitola.
3.5 Srovnání ratingu s jinými formami hodnocení subjektů Rating není jediná forma hodnocení finanční síly podniku. Na rozdíl od standardního ratingu existují na trhu různé metody, které často používají označení rating, ale jeho definici ve skutečnosti nesplňují. Mezi tyto hodnotící metody patří například scoring, ranking, interní rating nebo interní audit.
3.5.1 Rating versus scoring Podle Vávrové a Homolové (2009, s. 122) přiblížíme některé z výše uvedených metod následovně: • interní rating – hodnocení prováděné samotnou společností, rizika si odhodnocuje společnost pomocí vlastních, interních ratingových metod, • scoring – subjektu je přiřazen podle předem definované metodiky určitý počet bodů, tedy skóre; body lze získávat z více hodnotících kritérií – kvantitativních i kvalitativních; kritéria pak mohou do celkového součtu vstupovat s různými vahami a výsledné skóre bývá poté převedeno do slovní podoby, • ranking – v této metodě, která v překladu znamená uspořádání, seřazení, se jedná o sestavování pořadí společností podle předem definovaných ukazatelů; může být užitečnou pomůckou při posuzování investičních transakcí i při výběru obchodních partnerů; tato metoda je doplňkovým vodítkem při práci analytiků, poradců i manažerů.
22
Tyto tři metody se často v literatuře pro zjednodušení shrnují pod názvem scoringové metody. Vesměs se tyto postupy snaží odhadnout bonitu daného subjektu prostřednictvím kvantitativní analýzy dat, které předloží zkoumaný subjekt. Je vhodné si provést základní porovnání parametrů hodnotících metod - scoringu a ratingu.
těchto dvou
Tabulka č. 3 – Hlavní rozdíly mezi scoringem a ratingem Položka
Rating
Scoring
Zdroj dat
hodnocený subjekt, externí zdroje
hodnocený subjekt
kvantitativní i kvalitativní
převážně kvantitativní, důvěrné
s pohledem do budoucna
jsou minulé výsledky
ratingový tým (min. 2 lidé)
1 analytik
analýza s převahou kvalitativních
automatizovaný proces s důrazem
faktorů
na kvantitativní část
známka dle rozhodnutí ratingového
výstup automatizovaného výpočtu
výboru
z PC
Doba hodnocení
1 až 2 měsíce
do 1 týdne
Cenová náročnost
ve statisících Kč
minimální poplatek
pro nestandardní nebo významné
pro standardní či menší obchody
dlouhodobé kontrakty
krátkodobého charakteru
Charakter dat Kdo provádí analýzu Způsob hodnocení
Výsledek
Užití
Vlastní zpracování podle: Vinš, Liška (2005, s. 63)
Z tabulky lze jasně vidět, že se mezi uváděnými metodami objevuje množství rozdílů, i když jejich konečný cíl je totožný. Prvotním rozdílem jsou data využívaná ratingem a scoringem. Scoring pracuje jen s interními kvantitativními daty, která můžeme nějakým způsobem číselně vyjádřit. Rating používá k analýze nejen interních zdrojů daného subjektu, ale využívá i data od externích subjektů a informačních agentur, a to dat jak kvantitativního, tak i kvalitativního charakteru. Ratingové metody navíc poskytují obraz o budoucím potenciálu hodnoceného subjektu, což úkolem scoringových metod není. Protože je hodnocení u scoringu automatizovaným procesem, při kterém není třeba speciálního školení zaměstnanců, jedná se o nenáročnou metodu, co se týče času a také konečné ceny tohoto hodnocení. U ratingu jde o analýzu výrazně delší a cenově náročnější. Výstupem scoringového hodnocení je známka udělená podle úspěchu provedeného hodnocení, rozdělená do určitých skupin, podobně jako je
23
u ratingu investiční a spekulativní pásmo. Velkým rozdílem mezi metodami je udělování známky, kdy u ratingu probíhá zasedání ratingového výboru v počtu minimálně pěti osob (členové ratingového týmu, oborový specialista, atd.). Ratingový výstup je nakonec realizován demokratickým hlasováním, kterému předchází diskuze nad klíčovými body předběžné analýzy. (Vinš, Liška, 2005, s. 64) Zatímco scoring je pro svou jednoduchost využíván zejména na krátkodobé a standardní obchody, rating se provádí v případě více strukturovaných nebo nestandardních financí, které bývají poskytované na delší dobu splatnosti. Scoring je vytvářen téměř výhradně na subjekty, rating bývá vytvářen i na emise a na syndikované půjčky. (Daňhel, 2005, s. 233)
3.5.2 Rating versus audit Další metodou hodnocení subjektu je audit. Podle Komory auditorů ČR je audit vyjádření názoru nezávislé, kvalifikované osoby na věrohodnost účetních výkazů, které jsou zveřejněny vedením společnosti. Auditor ověřuje, zda údaje v účetních výkazech věrně a poctivě zobrazují stav majetku a závazků, finanční situaci a výsledek hospodaření společnosti v souladu s účetními předpisy. Kromě výše uvedeného auditu finančních výkazů se provádějí i jiné typy tohoto hodnocení, jedná se například o: • operativní audit – audit zkoumající operativní činnosti práce i managementu, • forenzní audit - audit zaměřený na odhalení účetních podvodů, zpronevěr a obdobných protiprávních stavů a jednání, • interní audit – nezávislá, konzultační služba pro vedení společnosti. Podle Vinše a Lišky (2005, s. 75) se interní audit oddělil od finančního auditu a slouží k uspokojení vnitřních potřeb subjektu. Od předchozích typů auditů je odlišný zejména tím, že je prováděn vlastními zaměstnanci dané firmy dle vlastní metodiky. Hlavní rozdíl mezi auditem a úvěrovým ratingem spočívá v cíli těchto dvou hodnocení. Zatímco audit zkoumá věrohodnost předkládaných účetních výkazů, rating se zabývá schopností splácet přijaté závazky. Dalším podstatným rozdílem je také to, že výrok auditora nelze převést do kvantifikovatelné podoby známky. Naopak společným je pro rating a audit marketingový význam – proto dnes velké firmy využívají spíše
24
služeb mezinárodních auditorských společností, než drobných auditorů. Cena auditu mezinárodní auditorské firmy se pohybuje na podobné úrovni, jako cena ratingu mezinárodně uznávané ratingové agentury. (Vinš, Liška, 2005, s. 75)
3.6 Současné světové ratingové agentury Mezi nejdůležitější vlastnosti ratingových agentur patří především nezávislost, kredibilita a analytická kapacita. Dobré jméno agentury nelze získat ze dne na den. Na poli ratingových služeb jde uznání ruku v ruce s počtem hodnocených klientů a její schopnosti správně tyto klienty ohodnotit. Agentura také musí být schopna reagovat na měnící se poptávku trhů v mezinárodním měřítku.
3.6.1 Dělení ratingových agentur Dle Vávrové a Homolové (2009, s. 126) dnes můžeme ve světě najít tři základní dělení ratingových agentur: • lokální a mezinárodní, • všeobecné a specializované, • agentury kooperující s emitenty a agentury těžící z veřejných informací. Prvním hlediskem je hledisko rozlišující agentury mezinárodní a lokální. Mezinárodní ratingové agentury poskytují své služby v mnoha zemích a většinou se jedná o renomované společnosti. Lokální, neboli regionální ratingové agentury vznikají z různých příčin. Za důvod vzniku menších ratingových agentur můžeme považovat chybějící přítomnost některé ze světových ratingových agentur v daném regionu, nebo také schopnost menší agentury nabídnout ratingové služby za nižší ceny. Dalším důvodem také může být skutečnost, že se agentura snaží specializovat na určitou specifickou oblast hodnocení. (Daňhel, 2005, s. 234) Dalším rozlišovacím hlediskem je všeobecnost nebo specializovanost agentur. Zatímco všeobecné ratingové agentury se orientují na hodnocení všech typů subjektů (banky, pojišťovny, investiční a podílové fondy, aj.), specializované agentury jsou naopak zaměřeny pouze na jeden typ subjektů. Mohou se specializovat pouze na pojišťovny, na obligace určitých odvětví, atd.
25
Posledním typem agentur jsou ty, které kooperují s emitenty, nebo naopak ty, jenž těží pouze z veřejných informací. Toto hledisko v podstatě zohledňuje přístup agentury k hodnoceným informacím. Agentury kooperující s emitenty dostanou potřebné informace přímo od emitentů. Proto se tento typ hodnocení někdy označuje jako vyžádaný rating. Druhý typ agentur provádí ratingové hodnocení, které se zakládá převážně na veřejně dostupných informacích hodnocené společnosti. Takovýto rating je často odlišen písmeny „pi“ nebo „pa“. Toto označení pochází z anglického „public (available) information“ neboli „veřejně dostupné informace“. Takto stanovený rating se nazývá nevyžádaným ratingem. (Vinš, Liška, 2005, s. 45)
3.6.2 Nejvýznamnější ratingové agentury a jejich podíl na trhu V současné době figurují na trhu ratingu tři největší a nejvýznamnější ratingové agentury. Jedná se o již výše zmíněné agentury Moody's Investors Service, Standard & Poor's a agenturu Fitch Ratings, často označované jako „velká trojka“. Ačkoliv všechny tyto agentury sídlí v USA, jsou hlavními poskytovateli ratingových služeb také v Evropské unii. „Velkou trojku“ můžeme zařadit mezi agentury, jež působí na mezinárodní úrovni. Jejich zaměření je všeobecné, i když Moody's a Standard & Poor's dříve udělovaly pouze rating na obligace, až později začaly hodnotit také jednotlivé korporace, města, státy a pojišťovny. Pokud se zaměříme na podíl jednotlivých agentur na trhu, zjistíme, že tři výše jmenované ratingové agentury zastávají na celosvětovém trhu ratingu přibližně takovýto podíl: • agentura Moody's Investors Service tržní podíl cca 40 %, • agentura Standard & Poor's tržním podíl cca 40 %, • agentura Fitch Ratings, jejíž podíl je odhadován na cca 16 %.
26
Graf č. 1 – Podíl jednotlivých agentur na ratingovém trhu
Zdroj: Vlastní zpracování
Výše uvedený graf názorně zobrazuje podíly tří největších agentur na trhu ratingu. Zbývající 4 % tohoto trhu obsluhují menší ratingové agentury. Jedná se o národní a specificky orientované ratingové agentury. Jako příklad můžeme uvést níže zmíněnou agenturu A. M. Best Co., dále potom Canadian Bond Rating Service, největší a nejstarší kanadskou ratingovou agenturu založenou v roce 1972, nebo japonskou agenturu Japan Bond Research Institute založenou roku 1977. (Pospíšil, 2001b) Můžeme sem zařadit ještě i Demotech, Fitch IBCA, Duff a Phelps Credit Rating, Dun & Bradstreet, Capital Ingelligence, Ward Financial Group nebo Weiss Ratings. (Vávrová, Homolová, 2009, s. 126) V České republice v současné době působí dvě ratingové agentury. Do roku 2006 zde působila lokální ratingová agentura CRA Rating Agency, která byla převzata agenturou Moody´s a následně 1. února 2006 přejmenována na Moody's Central Europe a. s. Druhou společností je pak mezinárodní agentura Duff & Phelps CZ, a. s. Podle Pospíšila (2001b) je k tomu, aby se agentura stala mezinárodně uznávanou, potřeba mít za sebou velký kus práce a historie. Právě proto mají některé menší agentury (např. asijské) pouze místní význam a kvalita jimi stanovených ratingů je mnohdy považována v komparaci s globálními hráči za „měkčí“.
27
3.6.3 Agentury zaměřující se na rating v pojišťovnictví Na rating v oblasti pojišťovnictví se specializuje například společnost Standard & Poor's, A. M. Best Company, Moody's Investors Service nebo Duff & Phelps Credit Rating Company. Standard & Poor´s Ratingová agentura Standard & Poor's (dále také S & P) začala hodnotit finanční stabilitu pojišťoven v roce 1971, ačkoliv působí na trhu již od roku 1860. V současné době zahrnuje cca 4000 společností ve všeobecném, životním i zdravotním pojištění, zajišťoven či poskytovatelů hypoték na celém světě. S & P vyhodnocuje finanční sílu pojišťoven na základě hodnocení schopnosti dostát svým závazkům vůči pojištěným v souladu s podmínkami pojistných smluv. (Vávrová, Homolová, 2008, s. 127) A. M. Best Company Tato agentura, jež byla založena v USA roku 1899, se od svého počátku zaměřovala na analýzu rizika nesolventnosti pojišťovacích společností. (Vinš, Liška, 2005, s. 3) Produkty A. M. Best pokrývají široké pole pojistného trhu. Na trhu neživotního pojištění zahrnuje informace o více než 3000 pojišťovnách. Na svých internetových stránkách se společnost A. M. Best Company prezentuje jako ratingová agentura, jejíž kanceláře se dnes nacházejí v Hong Kongu, Velké Británii a USA. V současné době rozšířila svou působnost i na malé a středně velké komerční banky, nemocnice a zdravotnické systémy se zaměřením na americký trh. Moody's Investors Service Společnost Moody's Investors Service byla založena v roce 1914. Hodnotit finanční stabilitu pojišťoven začala v roce 1986. Historicky se agentura Moody's specializuje na životní pojišťovny, ale databáze obsahuje i cca 300 pojišťoven provádějící neživotní pojištění. Agentura hodnotí pojišťovny na základě komplexní finanční analýzy a kvalitativních faktorů společnosti. (Vávrová, Homolová, 2009, s. 127) Duff & Phelps Credit Rating Company Klasifikovat finanční sílu pojišťoven začala tato agentura v roce 1986, a ačkoliv nehodnotí tak velké množství pojišťoven jako výše uvedené agentury, během svého působení si vybudovala značku spolehlivosti a přesnosti.
28
3.7 Proces tvorby ratingu Současné ratingové agentury dodržují ratingový proces, který se během 140 let své existence zformoval do určitého standardního rámce. Ratingové agentury využívají kvantitativních tak i kvalitativních analýz informací s cílem odhalit všechna rizika, která by mohla vést k nesplacení závazků. Vinš a Liška (2005, s. 21) člení kvalitativní faktory do tří šířeji pojatých skupin. Jedná se o faktory specifické pro společnost, faktory odvětvové a faktory specifické pro určitý stát. Je tedy jasné, že se mohou pro různé typy subjektů v rámci jedné agentury postupy hodnocení lišit, a to například na základě jejich předmětu podnikání či odvětvové segmentace. Mezi kvalitativními faktory pak můžeme nalézt např.: • řízení, • obchodní strukturu podnikatelské a obchodní činnosti, • cykličnost/sezónnost, • technologické/technické změny, • vládní politiku/subvence, • dostupnost cen a surovin, • profil klientely, • pracovní vztahy, • výkonnost podniku, omezující kapacitní faktory, • finanční flexibilita, • zatížení životního prostředí a jiné. Konkrétní kvalitativní faktory pro odvětví pojišťovnictví pak popisuje Vávrová a Homolová (2009, s. 121), jedná se např. o: • produktovou/geografickou diverzifikaci, • konkurenční postavení na trhu, • filozofii a zkušenost managementu, • ohrožení nestálými produkty, • postavení mateřské společnosti,
29
• adekvátnost rezervy, • trendy/stabilitu výkonu.
3.7.1 Postup při zpracování ratingového hodnocení Provedení ratingu je placená služba, kterou si subjekt dle svého uvážení objednává za úplatu u ratingové agentury. Hodnocení daného klienta provádí analytický tým (minimálně dva až tři analytici), který stanoví ratingová agentura. Informace pro analýzu čerpá tento tým jak od hodnoceného subjektu, tak i z veřejně přístupných materiálů. Postup hodnocení informací, zobrazený ve formě pyramidy, znázorňuje obrázek č. 1. Obr. č. 1 – Pyramida hodnocených informací
Zdroj: Daňhel (2005, s. 234)
30
Z výše uvedeného obrázku je zřejmé, že rating je započat analýzou makroprostředí, a to zejména proto, že okolní prostředí společnosti ovlivňuje směr jeho podnikání. Hodnotí se legislativní i kontrolní parametry, v nichž zkoumaný subjekt působí, dále také zvláštnosti trhu a regionu. (Daňhel, 2005, s. 234) V další fázi se ratingové hodnocení zaobírá tržním prostředím, ve kterém subjekt působí. Prvořadou úlohou je v tomto případě vymezit aktuální situaci v daném odvětví a jeho vývojové tendence a kapacity. (Vávrová, Homolová, 2009, s. 121) V následné fázi, kterou nazýváme analýzou operačního prostředí podniku, je na rozdíl od předchozích bodů konečně hodnocen konkrétní subjekt daného trhu. Podle Vinše a Lišky (2005, s. 26) jsou v tomto stupni hodnoceny jen ty subjekty, které mají s hodnoceným subjektem nějaký vzájemný vztah (např. dodavatelé, odběratelé, přímá konkurence, atd.). Společnost pak při tvorbě vlastního business plánu vychází z výše uvedeného hodnocení. Následně přichází stanovení strategií, které formulují, jak být na daných trzích za daných podmínek dlouhodobě úspěšný. Dalším klíčovým bodem je schopnost managementu vybranou strategii úspěšně uvést do praxe. Hodnotu podniku spoluvytvářejí lidé, a proto je podstatná i analýza personální situace, personálního vybavení společnosti a možnosti zlepšení těchto oblastí. (Vinš, 2002, s. 15) Vrcholkem pyramidy jsou finanční výsledky. Všechny výše uvedené nekvantifikovatelné faktory se totiž musí následně odrazit v číslech. Pokud přejdeme k samotné analýze finančních ukazatelů, je třeba podotknout, že jednotlivé finanční ukazatele se mohou u různých typů hodnocených subjektů lišit a jsou dále doplňovány specifickými parametry, které vyplývají z charakteristiky daného subjektu. Vinš a Liška (2005, s. 28) uvádějí základní ukazatele hodnocení bonity: • vývoj EBITDA, • vývoj ziskové marže, • vývoj celkové zadluženosti, • vývoj úrokového krytí, • přístup k novým zdrojům, otevřené úvěrové linky, • vývoj likvidity.
31
Konkrétní kvantitativní faktory, které jsou hodnocené v sektoru pojišťovnictví, pak uvádí Vávrová a Homolová (2009, s. 121), jedná se zejména o: • finanční stabilitu, • likviditu, • investice (diverzifikaci a kvalitu), • ziskovost (škodní koeficient, návratnost aktiv atd.), • kapitalizaci na bázi rizik. Během ratingového hodnocení se po jednoměsíčním až dvouměsíčním hodnocení sejde ratingový výbor, který je složen z analytiků ratingového týmu, odvětvových specialistů aj. Tento výbor na základě přeložených výsledků a diskuze přidělí subjektu konečný rating. Výsledek celého procesu ratingového hodnocení je v poslední fázi prezentován prostřednictvím ratingové známky z ratingové stupnice, která je celosvětové porovnatelná. Daňhel (2005, s. 235) dále podotýká, že rating není jen suchou řečí čísel, ale že se naopak jedná o komplexní a propracovaný systém hodnocení podniku ve všech jeho hlavních oblastech. Mezi jeho další nesporné výhody pak patří i dobrá vypovídací schopnost, srozumitelnost a v neposlední řadě také průběžná aktuálnost přiděleného ratingu – v průběhu platnosti ratingu je totiž zkoumaný subjekt průběžně monitorován a hodnocen. Je nutné zdůraznit, že jednotlivé ratingové agentury nepostupují při tvorbě ratingu zcela jednotně, ale hodnotí stejná rizika, mají podobná kritéria a velmi unifikované a srozumitelné výstupy. Celkový průběh ratingového procesu, a to od okamžiku, kdy se subjekt pro rating rozhodne, až po prezentaci uděleného ratingu zachycuje obrázek č. 2.
32
Obr. č. 2 – Doba trvání ratingového procesu
Rozhodnutí subjektu o ratingu
Přípravná Harmonogram jednání s ratingovými ratingu agenturami
Příprava podkladů pro rating Hodnocený subjekt
Oznámení ratingu a jeho zdůvodnění Schůzka s agenturou prezentace „otázky a odpovědi“
Předložení Potřebných materiálů
Prezentace TZ, TK
Zdroj: Vinš, Liška (2005, s. 24) Dny
0
30
60
90
Ratingový výbor
Průběh ratinguSestavení nemá pevně stanovenou délku. Celková doba hodnocení, Analýza analytického od předběžné diskuse s klientem až po po vyhlášení ratingu, se průměrně týmu pohybuje okolo tří měsíců. Zpracováno podle: Vinš, Liška (2005, s. 24)
3.7.2 Default Default je jedním z pojmů souvisejících s problematikou ratingu. Jak již víme, rating hodnotí, zda je subjekt schopen dostát včas a v plné míře svým závazkům, a právě default znamená daný okamžik, kdy subjekt byl v prodlení byť i jen s částí svého splatného závazku. Defaultní studie jsou jednou z pomůcek ratingových agentur, které postihují a vysvětlují filozofii ratingu a jeho praktickou použitelnost. Agentury si defaultní studie začaly vytvářet proto, aby dokázaly bonitu svých hodnocení a předpovědí, protože rating je ve své podstatě pohledem do budoucna. (Vinš, Liška, 2005) Defaultní studie jsou nejčastěji vytvářeny zpětně. Je hodnocena doba, za kterou došlo na daném stupni ratingu k defaultu. Tak je měřena pravděpodobnost, s jakou je schopen rating předvídat procento nesplacení závazků na daném stupni ratingu. (Vinš, 2002)
3.8 Význam ratingových symbolů a ratingové známky Jak už bylo uvedeno výše, každý subjekt, který je hodnocen ratingovou agenturou, obdrží po skončení ratingového procesu ratingovou známku z ratingové stupnice. Tato známka je mezinárodně porovnatelná a kompatibilní skrze regiony i odvětví. Ratingové známky se u jednotlivých agentur velmi podobají a většinou se označují kombinací malých a velkých písmen. Pro konkrétnější dělení se ještě používá znamének + či – nebo číslic 1 až 3. Toto doplňující rozlišení vyjadřuje postavení v rámci jednotlivé kategorie.
33
Procházka (1996, s. 152) uvádí, že toto členění je navíc doplněno výhledem do budoucna udávajícím pravděpodobný další vývoj v hodnocení emitenta. Výhled může být: • pozitivní, • stabilní, • negativní. Pozitivní výhled znamená, že je očekáváno zdokonalení schopnosti daného subjektu splácet závazky, negativní výhled naopak zhoršení této schopnosti. Udělení stabilního výhledu nepředpokládá krátkodobou změnu ratingu hodnoceného subjektu. Většinou je hodnotící škála rozdělena na dvě pásma - investiční pásmo a spekulativní pásmo. Subjekty, které obdrží rating v investičním pásmu, jsou považovány za spolehlivé nebo méně rizikové. Subjekty, které získají rating ve spekulativním pásmu, jsou chápány jako značně rizikové. (Vránová, 2008) Nejvyšší hodnocení se označuje AAA (resp. Aaa u Moody´s). Je pravidlem, že vždy více písmen znamená lepší rating, stejně jako dřívější písmeno abecedy ukazuje lepší hodnocení než písmeno následné. Jako bezpečné a do jisté míry stabilní jsou označovány společnosti dosahující „áčkových ratingů“, popř. hodnocení BBB. U těchto společností je velký předpoklad, že dostojí svým závazkům. Pomyslná čára, která odlišuje společnosti, pro které mohou nepříznivé podmínky vyvolat neschopnost dostát svým závazkům, je vložena mezi hodnocení BBB a BB. (Vávrová, Homolová, 2009, s. 123) Právě mezi těmito hodnotami totiž přechází investiční stupeň ve spekulativní. Bližší obraz o konkrétních ratingových známkách vybraných ratingových agentur nám poskytuje tabulka č. 4.
34
Tabulka č. 4 – Souhrnná ratingová stupnice – dlouhé období Standard
Moody's Investors
Fitch
& Poor's
Service
Ratings
AAA
Aaa
AAA
AA+
Aa1
AA+
AA
Aa2
AA
AA−
Aa3
AA−
A+
A1
A+
A
A2
A
A−
A3
A−
BBB+
Baa1
BBB+
BBB
Baa2
BBB
BBB−
Baa3
BBB−
BB+
Ba1
BB+
BB
Ba2
BB
BB−
Ba3
BB−
B+
B1
B+
B
B2
B
B−
B3
B−
CCC+
Caa1
CCC+
Značná rizika
CCC
Caa2
CCC
Extrémně spekulativní
CCC-
Caa3
CCC-
CC
Ca
CC
C
C
C
CI
-
D
D
-
-
Hodnocení
Investiční kvalita
Nejvyšší kvalita
Střední kvalita vyšší
investiční stupeň
Velmi kvalitní
Střední kvalita nižší
Spekulativní
S velmi nízkou perspektivou
spekulativní stupeň
Vysoce spekulativní
Velmi vysoká pravděpodobnost úpadku
Zpracováno podle: Kliment, Paračka, Ciloci (2010)
Rating jako metoda hodnocení nemusí být vždy vyžádaná. Existuje i ratingové hodnocení, které je vypracováváno bez spolupráce s hodnoceným subjektem. Takovýto rating se nazývá „pi“ rating a je vypracováván zejména z výročních zpráv pojišťovny, zveřejňovaných finančních výkazů, tiskových zpráv a jiných informací v médiích. Z toho důvodu se tento rating stanovuje zejména podle finančních ukazatelů.
35
3.9 Metody hodnocení pojišťoven ratingovými agenturami Jak už bylo zmíněno výše, jednotlivé ratingové agentury používají mírně odlišné postupy ratingového hodnocení. Všechny agentury se ale shodně zaměřují na kvantitativní i kvalitativní ukazatele. V této části práce se zaměříme na metodu ratingového hodnocení pojišťoven tak, jak ji na svých stránkách prezentuje ratingová agentura Standard & Poor's a poté bude rozebráno ratingové hodnocení finanční síly pojišťoven podle agentury Moody's Investors Service.
3.9.1 Standard & Poor's1 Tato ratingová agentura používá hodnotící metodologie, jež hodnotí rizika širokého okruhu společností, mezi něž patří i pojišťovny. Při vyhodnocování ratingu pojišťoven bere v úvahu několik oblastí, jedná se zejména o: • konkurenční postavení pojišťovny, • management a strategie pojišťovny, • účetnictví a finanční výkazy, • operativní výkon, • investice (finanční umístění), • kapitálovou vybavenost, • likviditu, • finanční flexibilitu, • řízení rizika, • a další (např. řízení rizik, analýza země, atd.). Konkurenční postavení pojišťovny Na hodnocení finanční síly pojišťovny má značný vliv její postavení na trhu. Představuje totiž poměrně subjektivní výklad základních faktů, jako je například přijaté pojistné a podíl na trhu. Větší pojišťovací celky disponují mnohými výhodami (např. umožňují úspory z rozsahu), ale samotná velikost jejich úspěch nezaručuje. 1
Zpracováno podle:
www.standardandpoors.com/prot/ratings/articles/en/eu/?assetID=1245302757601
36
V rámci konkurenčního postavení Standard & Poor's zejména:
pojišťovny
hodnotí
agentura
• tržní pozici a konkurenceschopnost, • různorodost produktů a zeměpisnou působnost, • distribuci, • právní organizaci. Tabulka č. 5 přibližuje, jakým způsobem hodnotí agentura jednotlivá kriteria konkurenčního postavení pojišťovny. Tabulka č. 5 – Hodnocení konkurenčního postavení pojišťovny Konkurenční postavení pojišťovny Nejvíce příznivé Jasná kontrola nad distribucí produktu – distribuční systém je vysoce cenově účinný.
Příznivé
Nejméně příznivé
Průměrná kontrola nad distribucí
Nízká úroveň distribučního
produktu.
systému - vysoká cena distribuce.
Velký tržní podíl na významných trzích, silná konkurenceschopnost na specializovaných trzích, udržuje cenovou výhodu nad konkurenčními produkty, příznivé
Velký tržní podíl na menších trzích, mírně příznivé neutrální regulační prostředí.
Nízký podíl na trhu, operuje na vysoce konkurenčních trzích či nevhodných trzích, nepříznivé regulační prostředí.
regulační prostředí. Nabízí množství produktů
Nabízí malé množství produktů
prostřednictvím široké škály
prostřednictvím jedné až dvou
distribučních linek. Nabízené
distribučních linek. Jen u málo
produkty jsou konkurenceschopné
produktů předpoklad dlouhodobé
a zaručují vysokou rentabilitu.
životaschopnosti.
Významná mezinárodní přítomnost.
Udržuje silnou regionální přítomnost. Malá či žádná
Úzké zaměření na produkty přes jednu či dvě distribuční linky. Dlouhodobá životaschopnost u stěžejních produktů je sporná.
Pouze místní přítomnost. Malá či žádná mezinárodní přítomnost.
mezinárodní přítomnost.
Zpracováno podle: http://www.standardandpoors.com/prot/ratings/articles/en/us/?assetID=1245228230 137
Management a strategie pojišťovny Hodnocení vedení a strategií společnosti jsou důležitou komponentou analýzy pojišťovacích celků. Manažeři jsou oprávněni vytvářet podnikové strategie a řídit společnost. Špatný management s ne příliš vhodně
37
zvolenou strategií neschopný plnit efektivně obchodní plán často vede ke zvýšení obchodního rizikového profilu. Analýza managementu a zvolené strategie je pravděpodobně nejvíce subjektivní aspekt tohoto hodnocení. Úkolem analytiků je v tomto případě např. pokusit se vyhodnotit, zda je proces strategického plánování dostatečně důkladný, zda manažeři myslí strategicky a jakých výsledků dosahují v realizaci daných plánů. Důležitá je v této oblasti také otázka, jestli zvolená strategie odpovídá schopnostem společnosti a na jaké úrovni je komunikace mezi jednotlivými stupni managementu. Účetnictví a finanční výkazy Cílem analýzy účetnictví a finančních výkazů pojišťoven je odhalit závažné problémy v účetnictví. Tato část hodnocení se mimo jiné zabývá také uplatňovanými účetními metodami, analýzou časového rozlišení, významnými transakcemi a důležitými událostmi, jež mohou mít značný vliv na účetní a finanční výkazy. Operativní výkon Tato oblast hodnocení bývá označována také jako schopnost dosáhnout výnosů. Vývoj výnosů odráží schopnost pojišťovny efektivně proměnit zvolené strategie a konkurenční výhodu do růstových příležitostí a udržitelné ziskové marže. Budoucí příjmy společnosti určují její schopnost přilákat a dále rozšiřovat kapitál. Podstatné pak je také to, aby pojišťovny, které dosahují stabilních výnosů, jež jsou založeny na konkurenční výhodě, tyto získané finanční prostředky dokázaly vhodně umístit na finančních trzích. Analýza operativního výkonu se zaměřuje na minulý i budoucí vývoj příjmů. Ačkoliv se na hodnocení příjmů většinou aplikuje kvantitativní analýza, agentura S & P považuje za stejně důležitou i analýzu kvalitativní. Při hodnocení operativní výkonnosti proto bere v úvahu i další aspekty, jako jsou volatilita, rozmanitost či udržitelnost příjmů. V rámci hodnocení operativního výkonu využívá agentura S & P také běžných ukazatelů finanční analýzy, jedná se zejména o ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE), rentabilitu celkových aktiv (ROA) a ukazatel rentability tržeb (ROR), který je stanoven jako poměr mezi hospodářským výsledkem pojišťovny za účetní období a jejími celkovými výnosy. Podle S & P je pro většinu organizací nejvýznamnějším ukazatelem ROE. Jmenovaná agentura však více zdůrazňuje ukazatel ROR, který není na
38
rozdíl od ROE ovlivněn kapitálovou strukturou pojišťovny. Ukazatel ROR je touto agenturou považován za klíčový ukazatel rentability, který v sobě kombinuje oba zisky pojišťovny – zisk z upisování rizik i z investiční činnosti. Důležitou součástí analýzy operativního výkonu a zejména klíčovou hnací silou příjmů je výnos z upisování rizik. Při hodnocení výnosů z upisování rizik jsou používány např. tyto ukazatele: • škodní poměr - Loss ratio, • nákladovost – Expense ratio, • kombinovaný poměr – Combined ratio, • růst pojistného – Premium growth. Agentura Standard & Poors používá k hodnocení operativního výkonu ještě i vlastní ukazatel, tzv. EAR (Earnings Adequacy Racio) – ukazatel přiměřenosti příjmů. Konstrukce tohoto ukazatele je koncipována takto: EAR =
Actual ROR Risk − adjusted ROR
Tento ukazatel hodnotí výnosnost pojišťovny k výnosnosti, zohledňuje rizika, jež souvisí s jednotlivými druhy pojištění.
která
Tabulka č. 6 – Výsledné hodnoty ukazatele EAR a přiřazený stupeň ratingu Přiřazený rating
EAR (%)
AAA
250 a více
AA
190 – 249
A
130 – 189
BBB
70 – 129
BB
10 - 69
B
9 a méně
Zpracováno podle: www2.standardandpoors.com/spf/pdf/fixedincome/PCcriteria102004.pdf?vregion=eu&vl ang=en
Investice Investice (finanční umístění) je nedílnou součástí operací pojišťovny. Přijaté pojistné musí být investováno tak, aby poskytovalo dostatečný
39
výnos na pokrytí budoucích nároků a zároveň aby byla pojišťovna schopna v každém okamžiku plně dostát svým závazkům vůči klientům. Při analýze finančního umístění je klíčovým prvkem pochopit, jakým způsobem společnost alokuje peněžní prostředky do vybraných aktiv. Agentura S & P se při analýze finančního umístění technických rezerv zajímá např. o: • rozložení aktiv, • diverzifikaci portfolia, • úvěrovou kvalitu investovaných aktiv, • riziko úrokové míry, • likviditu, • tržní rizika, • návratnost. Kapitálová vybavenost Posouzení adekvátnosti kapitálu je důležitou součástí ratingového hodnocení pojišťoven. S & P používá k této analýze model přiměřenosti kapitálu, tzv. model rizikově váženého kapitálu – RBC (Risk based capital). Daňhel (2005, s. 99-100) uvádí, že S & P používá tento deterministický model, kde jsou na základě principu rizikovosti kapitálu zjištěny základní rizikové expozice. K nim se následně přiřazují vhodné rizikové faktory, jež odpovídají míře rizika. Stěžejním bodem modelu je vykazovaná hodnota kapitálu, která se upravuje o určité položky tak, aby vznikla více realističtější báze. Tímto způsobem upravený kapitál pak označujeme zkratkou TAC (Total Adjusted Capital). Hodnota TAC je posléze očišťovaná o náklady, odrážející realistické očekávání z potenciálních ztrát, které vyplývají z rizik na straně aktiv bilance (např. investiční rizika). Konečná hodnota je porovnávaná vzhledem ke kapitálovému požadavku vyplývajícímu z vydávání pojistných smluv a odráží rizika s touto činností spojená – pojistně technická rizika. Poměrový ukazatel nazýváme ukazatelem kapitálové přiměřenosti CAR (Capital Adequacy Ratio) a jeho výše by měla odpovídat požadované bezpečnostní hladině pro dosažení určitého stupně ratingu. Výpočet ukazatele CAR je prováděno podle následujícího vzorce:
40
CAR =
TAC − C1 − C 2 C3 + C 4 + C5 + C6
Kde jednotlivé hodnoty C vyjadřují požadovaný kapitál pro: C1 - investiční riziko, C2 - ostatní úvěrová rizika, C3 - riziko pojistného neživotního pojištění, C4 – riziko rezerv neživotního pojištění, C5 – riziko životního pojištění, C6 – obchodní riziko. Kapitálová přiměřenost pojistitele je považována za dobrou v případě, že hodnota CAR je vyšší než 100 %. Rozpětí kapitálové přiměřenosti a odpovídající stupeň ratingu popisuje tabulka č. 7. Tabulka č. 7 – Úrovně ukazatele CAR a jim odpovídající rating Hodnota CAR
Stupeň ratingu
Hodnocení kapitálové přiměřenosti
Méně než 100 %
BB nebo nižší
Zranitelný
100-125 %
BBB
Dobrý
125-150 %
A
Silný
150-175 %
AA
Velmi silný
Více než 175 %
AAA
Extrémně silný
Zpracováno podle: Daňhel (2005, s. 100)
Likvidita Analýza likvidity se zaměřuje na vzájemný vztah likvidních aktiv a závazků pojišťovny. K nedostatečné likviditě dochází tehdy, pokud nastane nerovnováha mezi těmito položkami. Při formulování likviditní strategie čelí management kompromisu mezi výnosností a likviditou. Zachování vysoké úrovně likvidity vyžaduje investice do krátkodobých aktiv, které přinášejí minimální výnos. Všechny pojišťovny musí být vysoce likvidní. S & P identifikuje v této důležité oblasti zdroje peněžních prostředků a umožňuje zjistit silné a slabé stránky společnosti. Primární zdroj likvidity je odvozován z operačního cash flow. V této analýze je podstatné hodnotit obě úrovně cash flow, a to cash flow plynoucí z upisování rizik, a dále také podíl peněžních příjmů (z přijatého pojistného) a peněžních výdajů (náklady na
41
vyplácené pojistné plnění). Dalším zdrojem likvidity je pojistitelovo investiční portfolio. Zde je důležité brát v úvahu nejen absolutní peněžní vyjádření, ale též poměr k celkovým investovaným aktivům. Finanční flexibilita V této oblasti hodnotí agentura, zda jsou vytvořeny dostatečné kapitálové zdroje ke krytí kapitálových potřeb. Jedním z kapitálových zdrojů pojišťovny je zisk, proto je zde využíváno mimo jiné klasických ukazatelů finanční analýzy, jako jsou rentabilita celkových aktiv (ROA) a rentabilita vlastního kapitálu (ROE).
3.9.2 Moody's Investors Service2 Rating pojišťovacích institucí vytvářený podle metodiky ratingové agentury Moody's se stejně jako metodiky ostatních agentur zaměřuje na kvantitativní i kvalitativní hodnocení vybraných aspektů. Agentura Moody's dělí analýzu pojišťoven do více oblastí. V rámci obchodní oblasti je hodnoceno zejména: • pozice na trhu a značka, • distribuce, • produktové zaměření a diverzifikace.
Do finančního profilu je zahrnuta analýza: • kvality aktiv, • kapitálové přiměřenosti, • ziskovosti, • přiměřenosti rezerv (zejména u neživotního pojištění), • likvidity (zejména u životního pojištění), • finanční flexibility.
V rámci operačního prostředí hodnotí: • systémové riziko v pojišťovnictví, • vývoj pojistného trhu.
2
Zpracováno podle: Berg (2006a, 2006b); Simpson, et al. (2010a, 2010b)
42
3.9.2.1 Obchodní oblast Pozice na trhu, značka a distribuce Tyto důležité faktory umožňují pojišťovně udržovat a rozvíjet konkurenční výhodu na daném trhu. V této souvislosti je hodnocen např. podíl na trhu, bariéry vstupu do odvětví, kontrola nad cenou, kontrola distribuce aj. Silná tržní pozice a dobrá značka pomáhají pojišťovně překonat obtížná období, která se na daném trhu mohou vyskytnout a zároveň dávají lepší možnost využít budoucí potenciální ziskové příležitosti. Slabá tržní pozice může naopak předznamenávat určité finanční problémy a sklony pojišťovny k upisování nových a neprověřených rizik. V rámci podílu na trhu aplikuje agentura Moody's kromě podílu na trhu ještě i ukazatel relativního tržního podílu, který konstruuje jako poměr čistého předepsaného pojistného a průměrného čistého předepsaného pojistného v dané zemi. Výsledné hodnoty a jim přiřazenou ratingovou známku uvádí tabulka č. 8. Tabulka č. 8 – Přidělená ratingová známka relativnímu podílu na trhu Rating
Aaa
Aa
A
Baa
Ba
B
Caa
Podíl na trhu
>10
5-10
2-5
1-2
<1
-
-
Relativní
>3×
1,5-3×
0,5-1,5×
0,25-0,5×
0,15-0,25×
0,05-0,15×
<0,05×
průměr
průměr
průměr
průměr
průměr
průměr
průměr
podíl na trhu
Vlastní zpracování podle: Berg (2006a, 2006b); Simpson, et al. (2010a, 2010b)
Dalším zkoumaným ukazatelem v rámci neživotního segmentu je podíl nákladů spojený se sjednáním pojištění vztažený k čistému předepsanému pojistnému. Tabulka č. 9 – Náklady na sjednání pojištění v poměru k čistému předepsanému pojistnému (v %) Rating Náklady na sjednání pojištění jako % z čistého předepsaného pojistného
Aaa
Aa
A
Baa
Ba
B
Caa
<20
20-24
24–28
28-34
34-40
40-46
>46
Vlastní zpracování podle: Simpson, et al. (2010a, 2010b)
Produktové zaměření a diverzifikace Produktové zaměření má významný vliv na rizikový profil a důvěryhodnost pojišťovny. Produktová a geografická diverzifikace může snížit volatilitu zisku, kapitálu a peněžních toků. Produktová diverzifikace tedy obecně
43
snižuje riziko, ale může být někdy považována i za negativní, a to v případě, že pojišťovna upisuje nová či neznámá rizika. V souvislosti s produktovou diverzifikací hodnotí agentura množství skupin pojistných produktů, které pojišťovna nabízí. Hodnotí, jestli daná skupina pojistných produktů činí alespoň 10 % čistého předepsaného pojistného. U geografické diverzifikace pak agentura sleduje, kolik procent čistého předepsaného pojistného dosahuje pojišťovna v regionech. Bližší hodnoty uvádí tabulka č. 10. Tabulka č. 10 – Geografická diverzifikace
Geografická diverzifikace
Rating
Aaa
Aa
A
Baa
Ba
B a horší
V žádném
V žádném
V žádném
V žádném
V žádném
V jednom
regionu
regionu
regionu
regionu
regionu
regionu
nedosahuje
nedosahuje
nedosahuje
nedosahuje
nedosahuje
dosahuje více
více než 10 %
více než 20 %
více než 30 %
více než 40 %
více než 80 %
než 80 %
čistého
čistého
čistého
čistého
čistého
čistého
předepsaného
předepsaného
předepsaného
předepsaného
předepsaného
předepsaného
pojistného
pojistného
pojistného
pojistného
pojistného
pojistného
Vlastní zpracování podle: Simpson, et al. (2010a, 2010b)
3.9.2.2 Finanční profil Kvalita aktiv Z důvodu nejistoty výše a načasování výplaty pojistných plnění je část technických rezerv pojišťovny obvykle soustředěna do vysoce kvalitních a likvidních aktiv. Určitý podíl svých aktiv (zejména technické rezervy z životního pojištění) však z důvodu vyšších výnosů pojišťovna investuje i do rizikovějších aktiv. Zde je pak nutné průběžně sledovat rizikovou expozici investic, protože změny v tržním prostředí, zejména v období hospodářského poklesu, mohou vést ke snížení hodnoty investovaných aktiv, zisku a následně i vlastního kapitálu. V této souvislosti zkoumá agentura Moody's jaký podíl tvoří vysoce riziková aktiva na vlastním kapitálu. Výše hodnocené společnosti mají nižší podíl vysoce rizikových aktiv, nicméně u pojišťoven, které vykazují silný a stabilní výkon, lze tolerovat vyšší podíl rizikových aktiv v investičním portfoliu. Dalším aktivem, kterému tato ratingová agentura věnuje pozornost, je goodwil. Podle Moody's mají výše hodnocené společnosti nižší hodnotu
44
goodwilu a ostatního nehmotného majetku vykázaného ve vztahu k vlastnímu kapitálu než společnosti hodnocené níže. U neživotních pojišťoven je ještě analyzován podíl zajištění na hodnotě majetku. Výše hodnocené pojišťovny mají tento ukazatel nižší než ty, které jsou hodnoceny níže. Konkrétní hodnoty ukazuje tabulka č. 11. Tabulka č. 11 – Hodnocení rizikovosti aktiv, podílu zajištění a goodwilu (v %) Rating Vysoce riziková aktiva jako % z vlastního kapitálu Podíl zajištění jako % z VK Goodwill a nehmotný majetek jako % z vlastního kapitálu
Aaa
Aa
A
Baa
Ba
B
Caa
<25
25-50
50-100
100-175
175-250
250-325
>325
<35
35-70
70-100
100-150
150-200
200-250
>250
<20
20-30
30-40
40-55
55-75
75-95
>95
Vlastní zpracování podle: Simpson, et al. (2010a, 2010b)
Kapitálová přiměřenost Kapitálovou přiměřenost považuje agentura Moody's za jeden ze stěžejních ukazatelů. Přiměřenost kapitálu je pro pojišťovny existenčně důležitá, protože její minimální výše je vyžadována regulátory trhu. Kapitál přestavuje pro pojišťovnu jakýsi „polštář“, který dokáže absorbovat výkyvy v hospodaření pojišťovny. Pro hodnocení kapitálové přiměřenosti používá agentura vlastní ukazatel Gross underwriting leverage. Nižší hodnota tohoto ukazatele znamená lepší ratingové hodnocení. Tento ukazatel se vypočítá jako podíl hrubého předepsaného pojistného a hrubých rezerv na vlastním kapitálu a aplikuje se na segment neživotního pojištění. Tabulka č. 12 – Hodnoty Gross underwriting leverage a přiřazená ratingová známka Rating
Aaa
Gross underwritting leverage
< 2×
Aa
A
2× -3×
3× -5×
Baa 5× -7×
Ba 7× -9×
B 9× -11×
Caa >11×
Vlastní zpracování podle: Simpson, et al. (2010b)
Dalším používaným ukazatelem je podíl kapitálu na celkové hodnotě aktiv. Obecně platí, že kapitál jako procento z celkových aktiv je dobrým měřítkem pro posouzení, jakým kapitálem pojišťovna disponuje za účelem splnění závazků k pojištěncům. Výše hodnocené pojišťovny mají tendenci mít vyšší podíl kapitálu na celkových aktivech než níže hodnocené
45
pojišťovny. Tento ukazatel používá Moody's v rámci životního segmentu pojišťovny. Bližší hodnoty uvádí tabulka č. 13. Tabulka č. 13 – Kapitál jako procento celkových aktiv (v %) Rating
Aaa
Aa
A
Baa
Ba
B
Caa
Kapitál jako % celkových aktiv
> 12
8-12
6-8
4-6
2-4
0-2
<0
Vlastní zpracování podle: Simpson, et al. (2010a, 2010b)
Ziskovost Schopnost dosažení a udržitelnosti zisku je rozhodujícím faktorem bonity pojišťovny. Zisk je primárním ukazatelem schopnosti plnit politické a finanční závazky, vnitřním zdrojem pro vytváření kapitálu pro zajištění kapitálové přiměřenosti a v neposlední řadě také klíčovým determinantem majícím vliv při přístupu na kapitálové trhy. Jedním z ukazatelů, které agentura aplikuje v rámci hodnocení ziskovosti pojišťovny, je rentabilita vlastního kapitálu – ROE. Dále používá také vlastní ukazatel, který nazývá návratnost kapitálu – ROC (Return on Capital). Ten je konstruován jako podíl čistého zisku na finančním dluhu, vlastním kapitálu a podílech ve společnostech s vlivem menším než 50 %. Obecně platí, že výše hodnocené společnosti mají obvykle vyšší ziskovost měřenou ukazatelem ROE a ROC a naopak. Agentura hodnotí pětiletý průměr těchto ukazatelů. Dále ve své metodice neopomíjí ani ukazatel ROR (Return on Revenues) – rentabilitu tržeb – považuje ho za dobré měřítko upisovací dovednosti a cenové disciplíny ve srovnání s konkurenty. Tabulka č. 14 – Návratnost kapitálu (v %) Rating
Aaa
ROE Return on Capital (ROC)
Aa
A
Baa
Ba
> 15
10-15
5-10
0-5
0
>12
8-12
4-8
0-4
(-4)-0
B
Caa
-
-
(-8) - (-4)
<(-8)
Vlastní zpracování podle: Berg (2006a, 2006b); Simpson, et al. (2010a, 2010b)
Likvidita V rámci hodnocení životního pojištění je používán ukazatel běžné likvidity. Vypočítá se jako podíl oběžných aktiv na krátkodobých závazcích.
46
Tabulka č. 15 – Ukazatel likvidity a přiřazený rating Rating
Aaa
Aa
A
Baa
Ba
B
Caa
Likvidní aktiva jako % z likvidních závazků
>4×
2-4×
1,5-2×
1-1,5×
0,75-1×
0,5-0,75×
<0,5×
Vlastní zpracování podle: Simpson, et al. (2010a)
Přiměřenost rezerv Agentura Moody's v rámci neživotního pojištění zkoumá přiměřenost rezerv. Dále také přezkoumává minulé výsledky upisování a zjišťuje současné upisovací praktiky, které budou mít vliv na budoucí úroveň ziskovosti. Výše hodnocené společnosti mají tendenci mít méně nepříznivý vývoj rezerv a naopak. Moody's také zvažuje příčinu případného nepříznivého vývoje rezerv. Ukazatel přiměřenosti rezerv uvedený v tabulce č. 16 zkoumá roční změnu rezerv na úhradu škod (ztrátových rezerv) ku celkovým rezervám v průměru za pět let. Tabulka č. 16 – Přiměřenost rezerv (v %) Rating
Aaa
Loss Reserve Development as % of Reserves
<0
Aa
A
0-2
2-5
Baa 5-7
Ba 7-9
B 9-11
Caa >11
Vlastní zpracování podle: Simpson, et al. (2010b)
Finanční flexibilita Pro hodnocení finanční flexibility používá agentura zejména tři základní ukazatele finanční analýzy, a to jmenovitě - upravenou finanční páku, ziskové krytí a krytí cash flow. Používané vzorce jsou následující: ( financ ní páka =
upravený dluh upravený dluh + upravený vlastní kapitál
( zisk pr ed úroky a daní ( EBIT ) ziskové krytí = úrokové náklady + prioritní dividendy ( ( dividendy od dcer iných spolec ností krytí cash flow = úrokové náklady + prioritní dividendy
47
Tabulka č. 17 – Ukazatele finanční flexibility a přiřazený rating Rating Finanční páka Ziskové krytí Krytí cash flow
Aaa
Aa
A
Baa
Ba
B
Caa
<15 %
15-30 %
30-40 %
40-50 %
50-60 %
60-70 %
>70 %
>12×
8-12×
4-8×
2-4×
0-2×
-2-0×
<-2×
>7×
5-7×
3-5×
1.5-3×
0-1,5×
<0×
<0×
Vlastní zpracování podle: Simpson, et al. (2010a, 2010b)
3.9.2.3 Operační prostředí Operační prostředí slouží k hodnocení hospodářských, sociálních právních, institucionálních a všeobecných obchodních podmínek v dané zemi v rámci sektoru pojišťovnictví. Moody's zkoumá specifický vývoj a trendy dané země – jako např. hospodářský vývoj ve srovnání s jinými zeměmi, významné politické události, stupeň využití, uznání a přijetí pojištění jako legitimního prostředku k akumulaci majetku a ochraně bohatství. To vše může mít vliv na činnost pojistitele. V rámci systémových rizik posuzuje agentura Moody's: • hospodářskou sílu země – hodnotí např. HDP na obyvatele, jeho vývoj, velikost, diverzifikaci, • institucionální sílu země – zkoumá předvídatelnost politiky dané země aj.,
odolnost
institucí,
• náchylnost k rizikovým událostem – zaměřuje se na riziko přímého a náhlého ohrožení úvěrového profilu země.
V souvislosti s rozvojem pojistného trhu zkoumá: • penetraci pojištění – podíl životního a neživotního pojištění na HDP země, • hustotu pojištění – celkové pojistné na jednoho obyvatele v rámci dané země.
48
4 Hodnocení finanční síly vybraných pojišťoven na bázi ratingu Další část této diplomové práce se věnuje zhodnocení finanční síly vybraných pojistitelů, jež působí na českém pojistném trhu. K tomu účelu byla vybrána Česká pojišťovna a ČSOB Pojišťovna. Obě tyto pojišťovny si nechávají jako jediné pojišťovací instituce v ČR každoročně vypracovávat plnohodnotný rating externí ratingovou agenturou. Česká pojišťovna3 Česká pojišťovna vznikla 1. května 1992 jako akciová společnost a je nástupcem bývalé státem vlastněné České státní pojišťovny. Česká pojišťovna a.s. patří mezi univerzální pojišťovny nabízející širokou škálu životního a neživotního pojištění. Dlouhodobě si udržuje pozici nejsilnější pojišťovny na českém pojistném trhu. Česká pojišťovna je dnes součástí Generali PPF Holdingu, B.V. Tento holding má sídlo v Nizozemí a v současné době působí ve 14 zemích střední a východní Evropy. Holding disponuje prostřednictvím svých dceřiných společností aktivy ve výši 14 miliard euro a poskytuje v regionu služby více než 10 milionům klientů. Generali PPF Holding B.V. je společný podnik Assicurazioni Generali (podíl 51 %) a PPF Group (49 %). Česká pojišťovna (dále jen ČP) si nechává jako jedna z mála pojišťovacích institucí v ČR pravidelně vypracovávat plnohodnotný rating. Ratingová agentura má v tomto případě přístup k detailním interním informacím, jenž jí pojišťovna poskytne. První rating si vyžádala ČP u společnosti Duff and Phelps, dnes Fitch Ratings, v roce 1998. Od roku 2000 si nechává udělovat rating také od agentury Standard & Poor's. V průběhu roku 2003 došlo ke změně ratingové agentury, namísto Fitch Ratings, začala ČP hodnotit agentura Moody's Investors Service, poslední hodnocení ČP provedla Moody's v roce 2008. V současné době tedy bonitu České pojišťovny oceňuje mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's.
3
Zpracováno podle: Výroční zpráva ČP
49
Tabulka č. 18 – Historie ratingu ČP udělovaného agenturou Standard & Poor's Rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Rating
BBB-
BBB-
BBB
BBB
BBB
BBB
A
A+
A+
Výhled
stab.
stab.
stab.
stab.
stab.
stab.
stab.
stab.
stab.
Vlastní zpracování podle: Výroční zprávy ČP
Tabulka č. 19 – Historie ratingu ČP udělovaného agenturou Moody's Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rating
Baa3
Baa3
Baa3
Baa3
Baa3
A3
Výhled
stabilní
stabilní
stabilní
pozitivní
pozitivní
stabilní
Vlastní zpracování podle: Výroční zprávy ČP
V roce 2002 a 2003 byla ČP hodnocena agenturou S & P ratingovou známkou BBB-. Moody's hodnotila ČP ratingem Baa3, kladně ocenila vedoucí pozici na trhu, konzervativní tvorbu rezerv a způsob řízení pojistných rizik. V roce 2004 se agentura S & P rozhodla zvýšit ratingovou známku o jeden stupeň, z BBB- na BBB. Na zvýšení ratingu mělo podíl zejména úspěšné ukončení transformace ČP v oblasti klientského servisu, která zvýšila kvalitu pro stávající i budoucí klienty, dobré provozní výsledky a vynikající likvidita. Agentura Moody's udělila rating finanční síly opět Baa3 s tím, že je tato známka mimo jiné podložená zlepšující se kapitálovou vybaveností a faktem, že se ČP bez problémů vypořádala s následky povodní z roku 2002. V letech 2005, 2006 a 2007 si ČP udržuje od agentury S & P známku BBB se stabilním výhledem. Moody's v roce 2006 změnila výhled ratingové známky Baa3 na pozitivní, což podle Moody's odrážel pokrok v řízení rizik, investic, oblasti IT a likvidace pojistných událostí a zdravou ziskovost. Pozitivní vliv na výši ratingu měla také probíhající restrukturalizace s cílem zvýšit transparentnost majitele ČP. V roce 2008 zvýšila S & P ČP rating o tři stupně, z BBB na stupeň A se stabilním výhledem. Toto razantní zvýšení odráží také fakt, že se ČP stala součástí Generali PPF Holdingu, dalšími důvody byly např. pokroky, kterých ČP dosahuje na trzích s životním i neživotním pojištěním a široká síť prodejních míst. I agentura Moody's zlepšila v tomto roce ČP ratingovou známku, a to na A3 se stabilním výhledem. V tomto roce agentura Moody's hodnotila ČP naposledy.
50
Zvýšení ratingu v roce 2009 ze známky A na A+ zdůvodnila S & P významnou pozicí České pojišťovny na českém pojistném trhu. Dále uvedla, že na zvýšení ratingu mělo vliv rychlé a úspěšné začlenění ČP do struktury Generali PPF Holdingu a nelze opomenout ani skutečnost, že dopad ekonomické krize mělo na Českou republiku menší negativní vliv než na země okolní. V letech 2010 a 2011 si pak ČP dokázala udržet nejvyšší možný dosažitelný rating A+. Nejvyšší možný z toho důvodu, že žádná instituce nemůže dosáhnout vyššího ratingu, než je rating státu a právě Česká republika je ohodnocena ratingem A+. Toto hodnocení upevňuje významnou pozici ČP na českém pojistném trhu. ČSOB Pojišťovna4 Dnešní ČSOB Pojišťovna vznikla 1. 1. 2003 prodejem podniku mezi IPB Pojišťovnou, a.s. a ČSOB Pojišťovnou. ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovnou, která nabízí portfolio životních i neživotních pojištění, jak pro fyzické, tak právnické osoby. Jejím hlavním akcionářem je se 75% podílem belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV z nadnárodní skupiny KBC; 25 % akcií společnosti vlastní Československá obchodní banka, a.s. Dlouhodobý rating finanční síly a úvěrový rating ČSOB Pojišťovny (dále také ČSOBP) hodnotí od roku 2004 ratingová agentura Standard & Poor's. Konkrétní hodnocení5 ukazuje tabulka č. 20. Tabulka č. 20 – Historie ratingu ČSOBP udělené agenturou Standard & Poor's Rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Rating
BBB-
BBB-
BBB-
BBB+
A-
A-
A-
Výhled
stabilní
stabilní
stabilní
pozitivní
stabilní
stabilní
stabilní
Vlastní zpracování podle: Výroční zprávy ČSOBP
Při prvním hodnocení dlouhodobého úvěrového ratingu a ratingu finanční síly obdržela ČSOBP rating BBB- se stabilním výhledem. Toto hodnocení se řadí do investičního stupně. Agentura při udělení této známky vyzdvihla zejména dobrou kapitalizaci pojišťovny. 4 5
Zpracováno podle: Výroční zprávy ČSOBP Hodnocení ratingovou agenturou je v některých letech provedeno v prosinci daného
roku, v jiných v lednu roku následujícího.
51
Výše uvedené hodnocení si pojišťovna udržela až do roku 2006. V roce 2007 (prosinec 2006) pak došlo ke zvýšení dlouhodobého úvěrového ratingu a ratingu finanční síly pojišťovny na stupeň BBB+ s pozitivním výhledem. V tomto roce vyzdvihla ratingová agentura opět dobrou kapitalizaci, ale také podporu ze strany skupiny KBC. V roce 2008 (prosinec 2007) dosáhla pojišťovna zvýšení ratingové známky o jeden stupeň, konkrétně na zámku A- se stabilním výhledem, který vycházel především z výborné likvidity, a opět byla vyzdvižena kapitalizace pojišťovny. Tuto ratingovou známku pak obhájila i v hodnocení z roku 2009 a 2010.
4.1 Finanční analýza pojišťoven na bázi ratingu Tato část práce se zaměřuje na finanční analýzu na bázi ratingu České pojišťovny a ČSOB Pojišťovny. Finanční analýza subjektu je důležitou součástí celkového ratingového hodnocení pojišťoven. Je ale nutno podotknout, že samotné hodnocení finanční síly pojišťoven nemá v žádném případě stejnou vypovídací schopnost jako plnohodnotný rating, který zkoumá i několik dalších oblastní a zahrnuje do hodnocení také kvalitativní ukazatele. V analýze jsou použity ukazatele finančního zdraví pojišťoven, které využívají při svém hodnocení ratingové agentury a dále i běžné ukazatele finanční analýzy.
4.1.1 Pozice subjektů na českém pojistném trhu Podíl na trhu je jedním ze základních ukazatelů, které ratingové agentury hodnotí. Tržní pozice je pro subjekty, ať už na pojistném nebo jiném trhu, velmi důležitá. Silná tržní pozice pojišťovně zajišťuje dobré předpoklady pro překonání nepříznivých období, které se mohou na daném trhu vyskytnout. 4.1.1.1 Podíl na trhu Česká pojišťovna Česká pojišťovna je největší pojišťovnou na českém pojistném trhu. Její podíl na trhu v hrubém předepsaném pojistném během sledovaných let mírně klesá, a to z téměř 36% podílu v roce 2005 až na podíl 27,2 % v roce 2009. V rámci hodnocení obchodního profilu pojišťovny podle metodiky Moody's je pro rating Aaa dostačující podíl na trhu větší než 10 %, což ČP ve všech sledovaných obdobích s velkou rezervou splňuje.
52
ČSOB Pojišťovna ČSOB Pojišťovna, i když s několikanásobně nižším podílem na trhu než je tomu u ČP, zaujímala ve všech sledovaných letech podle předepsaného pojistného 4. místo na českém pojistném trhu. Její podíl na trhu činil v roce 2005 téměř 5,9 % a v následujících dvou letech rostl. V roce 2008 a 2009 se tržní podíl pojišťovny začal mírně snižovat, i když její hrubé předepsané pojistné dále rostlo. Důvodem k tomuto snížení tržního podílu tak byla skutečnost, že trh jako celek rostl rychleji. ČSOBP se pohybuje v rámci hodnocení Moody's v intervalu 5-10 %, což by ve všech zkoumaných obdobích znamenalo ratingovou známku Aa. Graf č. 2 – Vývoj podílu ČP a ČSOBP na trhu (v %)
Vlastní zpracování podle: Výroční zprávy ČP a ČSOBP
4.1.1.2 Poměrný podíl na trhu Dalším zkoumaným ukazatelem v rámci obchodního profilu je poměrný podíl na trhu. Tento ukazatel používá agentura Moody's a konstruuje ho jako čisté předepsané pojistné vztažené k průměrnému čistému předepsanému pojistnému v zemi. Z důvodu nedostupnosti ukazatele čistého předepsaného pojistného za celý pojistný trh je ve výpočtu použito v obou případech hrubé předepsané pojistné.
53
Tabulka č. 21 – Vývoj hrubého předepsaného pojistného a průměrného předepsaného pojistného za celý pojistný trh (v tis. Kč) Rok Hrubé předepsané pojistné v ČR Průměrné hrubé předepsané pojistné v ČR
2005
2006
2007
2008
2009
117 174 213
120 932 403
131925995
139 471 109
144 133 849
2 603 871
2 468 008
2 537 038
2 631 530
2 771 805
Vlastní výpočty podle: ČAP
Česká pojišťovna ČP vykazuje téměř 14-16krát vyšší hrubé předepsané pojistné, než je průměrné hrubé předepsané pojistné trhu. Podle metodiky agentury Moody's by tak dosáhla v této oblasti hodnocení Aaa. Tabulka č. 22 – Vývoj poměrného podílu na trhu ČP (v %) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Poměrný podíl na trhu
15,96
15,53
15,03
14,70
13,95
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČP
ČSOB Pojišťovna V roce 2006 až 2009 se hodnota tohoto ukazatele u ČSOBP pohybuje nad úroveň 3, což při hodnocení agenturou Moody's znamená ratingovou známku Aaa. Pouze v roce 2005 se relativní podíl ČSOBP na trhu pohyboval pod touto úrovní, proto by znamenal přidělení známky Aa. Tabulka č. 23 – Vývoj poměrného podílu na trhu ČSOBP (v %) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Poměrný podíl na trhu
2,64
3,11
3,57
3,60
3,48
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČSOBP
4.1.1.3 Hrubé předepsané pojistné Dalším ukazatel, který budeme v rámci tohoto hodnocení sledovat, je vývoj hrubého předepsaného pojistného. Tento ukazatel je jedním z klíčových při srovnávání pojišťoven. Hrubé předepsané pojistné zahrnuje veškeré částky pojistného splatné podle pojistných smluv během účetního období, nezávisle na skutečnosti, že se tyto částky vztahují zcela nebo z části k následujícím účetním obdobím.
54
Graf č. 3 – Vývoj hrubého předepsaného pojistného (v mld. Kč)
Vlastní zpracování podle: Výroční zprávy ČP a ČSOBP
Tabulka č. 24 - Vývoj hrubého předepsaného pojistného ČP v členění na segment životního a neživotního pojištění (v tis. Kč) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Hrubé předepsané pojistné
40 248 718
38 325 890
38 136 749
38 689 751
38 656 114
- hrubé předepsané pojistné ŽP
15 001 761
13 201 443
13 535 584
14 057 110
13 600 470
- hrubé předepsané pojistné NP
25 246 957
25 124 447
24 601 165
24 632 641
25 055 644
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČP
Tabulka č. 25 - Vývoj hrubého předepsaného pojistného ČSOBP v členění na segment životního a neživotního pojištění (v tis. Kč) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Hrubé předepsané pojistné
6 875 382
7 674 005
9 055 953
9 485 129
9 638 392
- hrubé předepsané pojistné ŽP
3 958 602
4 432 315
5 420 807
5 421 803
5 564 376
- hrubé předepsané pojistné NP
2 916 780
3 241 690
3 635 146
4 063 326
4 074 016
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČSOBP
Česká pojišťovna Jak je již výše uvedeno, Česká pojišťovna je největší domácí pojišťovací ústav se současným podílem na pojistném trhu cca 27 %. Ve sledovaných letech 2005-2009 je hrubé předepsané pojistné velmi stabilní a pohybuje se na úrovni 38 až 40 mld. Kč. Určitý pokles hrubého předepsaného pojistného vykazuje oproti předchozímu roku rok 2006. V tomto roce došlo ke zpomalení vývoje
55
předepsaného pojistného v důsledku útlumu některých aktivit v oblasti neziskového spektra autopojištění. Dalším důvodem pak bylo, že při obchodní migraci smluv ze starých systémů do nového provozního a obchodního IT systému neobnovila ČP některé pojistné smlouvy. Obě tyto výše uvedené aktivity vedly ke snížení předepsaného pojistného. V dalších letech vývoj hrubého předepsaného pojistného víceméně stagnuje, což ovšem můžeme vzhledem k probíhající světové hospodářské krizi považovat za velmi pozitivní. Hrubé předepsané pojistné za celý pojistný trh vykazuje rostoucí trend. ČSOB Pojišťovna ČSOB Pojišťovna během sledovaných let postupně zvyšovala hrubé předepsané pojistné z životního i neživotního pojištění, a to souhrnně z cca 6,9 mld. Kč až na téměř 9,6 mld. Kč. Každoročním nárůstem životního i neživotního předepsaného pojistného pojišťovna upevňovala své postavení na českém pojistném trhu. V roce 2007 zaznamenala ČSOBP nárůst hrubého předepsaného pojistného dokonce o téměř 1,4 mld. Kč a tím se její tržní podíl přiblížil k 7 %. V tomto roce bylo tempo růstu předepsaného pojistného pojišťovny oproti trhu více než dvojnásobné.
4.1.2 Produktová diverzifikace Produktová diverzifikace může snížit volatilitu peněžních toků a zisků, také proto je další důležitou oblastí, jež spadá do hodnocení ratingových agentur. Česká pojišťovna Česká pojišťovna nabízí širokou škálu pojistných produktů. Společnost nabízí různé druhy neživotního pojištění, jedná se zejména o pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škody, pojištění škody způsobené provozem vozidel, havarijní pojištění, pojištění pro případ nemoci a mnohé další. V rámci životního pojištění je to pak například tradiční životní pojištění a investiční životní pojištění. Konkrétní procentuální zastoupení jednotlivých produktů dle hrubého předepsaného pojistného ve výroční zprávě ČP ale nenalezneme. Částečnou produktovou diverzifikaci nabízí statistické údaje České asociace pojišťoven, která uvádí zastoupení vybraných produktů této pojišťovny v částkách hrubého předepsaného pojistného. Procentuální zastoupení jednotlivých vybraných produktů pak nabízí graf č. 4.
56
Graf č. 4 – Vybrané položky produktového zastoupení ČP v roce 2009 (v % dle hrubého předepsaného pojistného) Produkty ŽP i NP
Produkty NP
Vlastní zpracování podle: ČAP
V ČP mají s cca 64 % převahu produkty neživotního pojištění. Na produkty životního pojištění pak připadá cca 36 %. Rozdělení životního pojištění nalezneme pouze v členění na životní pojištění jednorázově a běžně placené. V segmentu neživotního pojištění je s téměř 30 % nejsilněji zastoupeným produktem pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Okolo hodnoty 20 % se pak pohybují havarijní a podnikatelská pojištění. Hodnocení produktové diverzifikace je součástí zkoumání obchodního profilu pojišťovny. Agentura Moody's v tomto případě hodnotí, zda jednotlivé produkty dosahují alespoň 10 % hrubého předepsaného pojistného. V ČP dosahuje této úrovně 5 druhů pojistných produktů. ČSOB Pojišťovna ČSOBP nabízí v rámci životního i neživotního pojištění několik druhů pojistných produktů. Jednotlivé zastoupení pojistných produktů, vyjádřeného jako procento z celkového hrubého předepsaného pojistného vyjadřuje graf č. 5.
57
Graf č. 5 – Vybrané položky produktového zastoupení ČSOBP v roce 2009 (v % dle hrubého předepsaného pojistného) Produkty ŽP i NP
Produkty NP
Vlastní zpracování podle: Výroční zprávy ČSOBP
Hrubé předepsané pojistné z životního pojištění tvoří v ČSOBP více než polovinu celkového předepsaného pojistného. V rámci neživotního pojištění je nejsilnější položkou pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel a pojištění motorových vozidel. Velkou část hrubého předepsaného pojistného z neživotního pojištění tvoří také pojištění požáru a jiných majetkových škod. Více než 10% podíl na hrubém předepsaném pojistném dosahuje v této pojišťovně 5 pojistných produktů.
4.1.3 Finanční umístění v roce 2009 Analýza finančního umístění je nedílnou součástí ratingového hodnocení finančního profilu pojišťovny. Agentura S & P zkoumá v této souvislosti například diverzifikaci portfolia, kvalitu aktiv, rizikovost, návratnost apod. Vedle pojištění a zajištění představuje investiční politika významnou součást činnosti každé pojišťovny. Primárním zdrojem investic jsou technické rezervy a vlastní kapitál. Česká pojišťovna Finanční umístění technických rezerv tvoří v ČP 97 % z celkových finančních investic, zbývající 3 % připadají na ostatní zdroje. ČP prezentuje ve výroční zprávě finanční umístění podle segmentů. Největší část rezerv z životního pojištění je investována do pevně úročených instrumentů, jedná se především o dluhové cenné papíry a termínované vklady u bank. Z celkového objemu finančních investic v segmentu životního pojištění (73,1 mld. Kč) tvoří 4,72 % investice kryjící
58
rezervy pojištění, kde je nositelem rizika pojistník. Poměrně velká část dluhových cenných papírů je zařazena mezi finanční aktiva k prodeji. Tím se snaží ČP snížit volatilitu hospodářského výsledku v důsledku kolísání úrokových sazeb. Další objemově významnou položkou finančního umístění jsou majetkové cenné papíry – tato část investic je důležitá pro zajištění výnosu ve středním až dlouhodobém horizontu. V souladu s krátkodobým charakterem závazků z neživotního pojištění jsou technické rezervy z neživotního pojištění alokovány do investic s krátkodobějším časovým horizontem. V tomto případě jsou vybírány likvidní instrumenty, které je možné v případě potřeby výplaty pojistných plnění rychle proměnit zpět v hotovost. V roce 2009 tvořily většinu investic pevně úročené instrumenty, jmenovitě dluhové cenné papíry, termínované vklady u bank a majetkové cenné papíry. Bližší informace o finančním umístění přináší tabulka č. 26.
59
Tabulka č. 26 – Finanční umístění ČP v roce 2009 Finanční umístění ČP
Životní pojištění v tis. Kč
Budovy a pozemky
v%
Neživotní pojištění v tis. Kč
Celkem
v%
v%
85 103
0,12
0
0
0,09
4 347 443
5,95
3 513 128
14,07
8,01
87 493
0,12
0
0
0,09
43 446 782
59,42
13 163 381
52,73
57,72
37 227 699
50,91
10 979 119
43,98
49,15
6 219 083
8,51
2 184 262
8,75
8,57
20 785 985
28,43
5 339 511
21,39
26,64
14 291 858
19,55
5 010 706
20,07
19,68
2 583 125
3,53
191 089
0,77
2,83
3 450 155
4,72
0
0
3,52
460 847
0,63
137 716
0,55
0,61
5 504 884
7,53
3 234 844
12,96
8,91
5 504 884
7,53
3 234 844
12,96
8,91
Finanční závazky
-1 137 703
-1,56
-286 909
-1,15
-1,45
Finanční umístění celkem
73 119 987
100,00
24 963 955
100,00
100,00
Půjčky Finanční aktiva držená do splatnosti Finanční aktiva k prodeji - dluhové cenné papíry - akcie, podílové listy a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem Finanční aktiva oceňovaná reálnou hodnotou proti účtu nákladů nebo výnosů - dluhové cenné papíry - akcie, podílové listy a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem - investice kryjící rezervy pojištění, kde je nositelem investičního rizika pojistník - kladná tržní hodnota derivátů Ostatní investice - termínované vklady u bank
Vlastní zpracování podle: Výroční zprávy ČP
ČSOB Pojišťovna ČSOB Pojišťovna dává v investiční strategii přednost stabilitě portfolia. S cílem snížit volatilitu hospodářského výsledku vytvořila v roce 2009 portfolio cenných papírů držených do splatnosti a vyprodala akciové pozice. Největší položku finančního umístění tvořily v roce 2009 dluhové cenné papíry, které v tomto roce představovaly více než 65 % veškerého finančního umístění. Značné zastoupení v tomto roce mělo i finanční umístění životního pojištění, kde je nositelem investičního rizika pojistník. To přesáhlo v tomto roce hodnotu 28 %. Nové investice v roce 2009 směřovaly zejména do českých státních dluhopisů.
60
Tabulka č. 27 – Finanční umístění ČSOB Pojišťovny v roce 2009 Finanční umístění ČSOBP
v tis. Kč
Pozemky a stavby
v%
616 617
1,91
Finanční umístění v podnikatelských seskupeních
617
0,00
- podíly v ovládaných osobách
617
0,00
22 381 155
69,38
Jiná finanční umístění - akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly - dluhové cenné papíry - depozita u finančních institucí - ostatní finanční umístění Finanční umístění životního pojištění, kde nositelem investičního rizika pojistník Finanční umístění celkem
490 410
1,52
21 015 177
65,15
846 881
2,63
28 687
0,09
9 259 200
28,70
32 257 589
100,00
Vlastní zpracování podle: Výroční zprávy ČSOBP
Obě pojišťovny v roce 2009, tedy v době finanční krize, preferovaly spíše konzervativní investiční strategii. Nejobjemnější položkou u obou sledovaných pojišťoven tak byly dluhové cenné papíry. Z výše uvedených tabulek č. 26 a 27 je patrné, že portfolio finančního umístění je u ČP značně diverzifikovanější. Rozložení portfolia do různých investičních nástrojů zajišťuje této pojišťovně vyšší snížení investičního rizika, než jak je tomu u ČSOBP.
4.1.4 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost je posouzení, zda pojišťovna disponuje dostatečnou úrovní kapitálu vzhledem k převzatým rizikům. Ratingovými agenturami je považována za jeden ze stěžejních ukazatelů vůbec. Dobrá kapitálová přiměřenost je pro pojišťovny existenčně důležitá a je striktně vyžadována regulátory trhu. 4.1.4.1 Vlastní kapitál Z grafu č. 6 můžeme vidět úroveň a vývoj vlastního kapitálu obou pojišťoven. V roce 2005 je vlastní kapitál ČP cca 10krát větší než vlastní kapitál ČSOBP. Během sledovaných let ale dochází k odlišnému vývoji této složky u obou pojišťoven.
61
Graf č. 6 – Vývoj vlastního kapitálu ČP a ČSOBP (v mld. Kč)
Vlastní zpracování podle: Výročních zprávy ČP a ČSOBP
Česká pojišťovna Velikost vlastního kapitálu dosahuje v ČP v roce 2005 téměř 21 mld. Kč. V roce 2006 dojde ke snížení vlastního kapitálu o více než 3 mld. Kč. V tomto roce dosáhla ČP čistého zisku téměř 8,5 mld. Kč. Příčinou poklesu vlastního kapitálu byla výplata dividend, a to v celkové výši cca 11,5 mld. Kč. K výplatě byl použit celý zisk pojišťovny za rok 2005 ve výši 4,6 mld. Kč a dále byl čerpán nerozdělený zisk z minulých let. V dalších letech pak dochází k postupnému navyšování vlastního kapitálu až k částce téměř 22 mld. Kč. ČSOB Pojišťovna Vlastní kapitál ČSOBP vzrostl za zkoumané období více než dvojnásobně, a to ze 1,9 mld. Kč až na cca 4,3 mld. Kč. Vlastní kapitál byl během let navyšován z čistého zisku pojišťovny. 4.1.4.2 Solvency ratio Ukazatel Solvency ratio vyjadřuje vlastní kapitálovou vybavenost pojišťovny. Někdy bývá nazýván také jako ukazatel solventnosti. Solventnost v pojišťovnictví je schopnost pojistitele plnit přijaté závazky, tj. uhradit oprávněné pojistné nároky z realizovaných pojistných událostí. Jeho výpočet je konstruován jako poměr vlastního kapitálu na čistém zaslouženém pojistném. Čím vyšší je jeho hodnota, tím více je k dispozici bezpečnostního kapitálu.
62
Česká pojišťovna ČP si během let udržuje hodnotu Solvency ratio mezi 63-80 %. Tyto poměrně vysoké hodnoty poukazují na schopnost pojišťovny dostát závazkům z pojistných smluv i v případě horšího hospodářského výsledku. Stabilita ukazatele solventnosti v ČP je zapříčiněna stabilitou obou hodnot, jež vstupují do výpočtu – vlastního kapitálu a čistého zaslouženého pojistného. Tabulka č. 28 – Vývoj ukazatele Solvency ratio ČP (v %) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Solvency ratio
75,74
63,77
63,5
64,61
79,72
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČP
ČSOB Pojišťovna ČSOBP vykazuje na začátku sledovaného období hodnotu tohoto ukazatele cca 30 % a postupně se dostává v roce 2009 až na hodnotu větší než 46 %. Pozitivní vývoj tohoto ukazatele je způsoben zejména již výše zmíněným navyšováním vlastního kapitálu pojišťovny. Doporučné hodnoty agenturou S & P jsou mezi 30-50 %, tento požadavek ČSOBP ve všech letech splňuje. Podle výsledků tohoto ukazatele můžeme říci, že ČSOBP disponuje dobrou úrovní kapitálové vybavenosti. Tabulka č. 29 – Vývoj ukazatele Solvency ratio ČSOBP (v %) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Solvency ratio
29,78
33,02
30,47
35,13
46,17
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČSOBP
4.1.4.3 Gross underwriting leverage6 Pro hodnocení kapitálové přiměřenosti používá agentura Moody's ukazatel Gross underwriting leverage, který konstruuje jako podíl hrubého předepsaného pojistného a hrubých rezerv na vlastním kapitálu. Čím je tato hodnota nižší, tím lepší je kapitálová vybavenost pojišťovny.
6
Agentura Moody's hodnotí tento ukazatel zvlášť pro segment životního a neživotního
pojištění, z důvodu nedostupnosti hodnoty vlastního kapitálu odděleně pro oba segmenty počítáme tento ukazatel souhrnně za životní i neživotní pojištění
63
Česká pojišťovna Z tabulky č. 30 můžeme vidět, že hodnota ukazatele Gross underwriting leverage se pohybuje kolem úrovně 6-7,5. Podle agentury Moody's by tedy v roce 2005 a 2009 byla ČP hodnocena ratingovou známkou Baa a v ostatních letech o stupeň nižší známkou Ba. Poměrně vysoké hodnoty tohoto ukazatele jsou způsobeny vyššími technickými rezervami a nižší hodnotou vlastního kapitálu. Tabulka č. 30 – Vývoj ukazatele Gross underwriting leverage ČP Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Gross underwriting leverage
6,19
7,50
7,46
7,21
5,81
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČP
ČSOB Pojišťovna ČSOB Pojšťovna vykazuje u tohoto ukazatele ještě mnohem vyšších hodnot, než ČP. Její kapitálová přiměřenost by tak byla hodnocena agenturou Moody's v roce 2009 známkou B a v roce 2005-2008 dokonce ratingovou známkou Caa. Za pozitivní můžeme v rámci tohoto ukazatele považovat jeho klesající trend. Tabulka č. 31 – Vývoj ukazatele Gross underwriting leverage ČSOBP Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Gross underwriting leverage
14,21
12,92
12,91
11,36
9,00
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČSOBP
4.1.5 Zajištění pojišťovny Zajištění představuje pojištění pojišťovny. Pojistitel odevzdává část rizika, které převzal, zajistiteli. Zajištění dlouhodobě podporuje vyrovnané hospodářské výsledky a stabilitu pojišťoven. Jako nástroj řízení rizika chrání klienty i akcionáře před katastrofickými neočekávanými událostmi, ale i před nahodilými událostmi ve škodní frekvenci. 4.1.5.1 Předepsané pojistné postoupené zajistitelům Pojišťovna postupuje část předepsaného pojistného zajistitelům a tím vzniká hodnota čistého předepsaného pojistného. Jakou část předepsaného pojistného z životního a neživotního pojištění postupovaly během sledovaných let pojišťovny zajistitelům, ukazují následující tabulky.
64
Česká pojišťovna Z tabulky č. 32 můžeme vidět, že ČP postupuje každoročně část hrubého předepsaného pojistného z životního i neživotního pojištění zajistitelům. Velikost postupovaného předepsaného pojistného je během sledovaných let velmi stabilní. Tabulka č. 32 – Vývoj předepsaného pojistného ČP postoupného zajistitelům (v tis. Kč) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Hrubé předepsané pojistné celkem
40 248 718
38 325 890
38 136 749
38 689 751
38 656 114
- hrubé předepsané pojistné ŽP
15 001 761
13 201 443
13 535 584
14 057 110
13 600 470
- hrubé předepsané pojistné NP
25 246 957
25 124 447
24 601 165
24 632 641
25 055 644
Pojistné postoupené zajistitelům celkem
12 988 580
11 053 487
10 158 965
10 035 958
11 232 734
- pojistné postoupené zajistitelům ŽP
1 166 540
1 042 396
1 060 595
1 114 451
1 156 944
- pojistné postoupené zajistitelům NP
11 822 040
10 011 091
9 098 361
8 921 507
10 075 790
Čisté předepsané pojistné celkem
27 260 138
27 272 403
28 049 134
28 653 793
27 423 380
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČP
ČSOB Pojišťovna ČSOBP stejně jako ČP postupuje část předepsaného pojistného zajistitelům. Na rozdíl od ČP ale ČSOBP předepsané pojistného během let výrazně roste. To se však nedá říci i o části předepsaného pojistného postupovaného zajistitelům. U životního pojištění tato položka stagnuje a u neživotního pojištění dochází dokonce od roku 2007 ke značnému poklesu zajištění. Tabulka č. 33 – Vývoj zajistitelům (v tis. Kč) Rok
předepsaného
pojistného
ČSOBP
postoupeného
2005
2006
2007
2008
2009
Hrubé předepsané pojistné celkem
6 875 382
7 674 005
9 055 953
9 485 129
9 638 392
- hrubé předepsané pojistné ŽP
3 958 602
4 432 315
5 420 807
5 421 803
5 564 376
- hrubé předepsané pojistné NP
2 916 780
3 241 690
3 635 146
4 063 326
4 074 016
424 577
441 621
292 009
258 604
284 037
Pojistné postoupené zajistitelům celkem - pojistné postoupené zajistitelům ŽP
10 332
8 650
11 908
12 595
10 236
-pojistné postoupené zajistitelům NP
414 245
432 971
280 101
246 009
273 801
6 450 805
7 232 384
8 763 944
9 226 525
9 354 355
Čisté předepsané pojistné celkem
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČSOBP
65
4.1.5.2 Závislost na zajištění Konkrétní závislost na zajistné ochraně vyjádříme poměrem čistého a hrubého předepsaného pojistného. U tohoto ukazatele platí, že čím je jeho hodnota vyšší, závislost na zajistné ochraně je menší. V oblasti životního pojištění se obecně pojišťovny zajišťují jen minimálně. Naopak u neživotního pojištění bývá míra zajištění vyšší, jelikož zde pojišťovny podstupují podstatně vyšší rizika. Česká pojišťovna Jak je již výše uvedeno, čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, závislost na zajištění je nižší. Z tabulky č. 34 tedy můžeme vidět, že v rámci životního pojištění se podíl předepsaného pojistného připadající zajistitelům pohybuje ve všech letech okolo hodnoty menší než 10 %. V případě předepsaného pojistného z neživotního pojištění je tento poměr mnohem vyšší, pojišťovna postupuje zajistitelům každoročně okolo 40 % předepsaného pojistného. Tabulka č. 34 – Vývoj závislosti na zajištění v ČP (v %) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Závislost na zajištění v segmentu ŽP
92,22
92,10
92,16
92,07
91,49
Závislost na zajištění v segmentu NP
53,17
60,15
63,02
63,78
59,79
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČP
ČSOB Pojišťovna V rámci životního pojištění postupuje ČSOBP zajistitelům ve všech sledovaných letech méně než 1 % předepsaného pojistného. Z tabulky č. 35 je zřejmé, že ČSOBP využívá u neživotního pojištění mnohem menší zajistnou ochranu, než ČP. V letech 2005 a 2006 se jednalo o cca 15 % postoupeného předepsaného pojistného a od roku 2007 došlo dále ke snížení na méně než 10 %. Tabulka č. 35 – Vývoj závislosti na zajištění v ČSOBP (v %) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Závislost na zajištění v segmentu ŽP
99,74
99,80
99,78
99,77
99,82
Závislost na zajištění v segmentu NP
85,80
86,64
92,29
93,95
93,28
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČSOBP
66
Literatura ani ratingové agentury neuvádějí doporučenou míru zajištění, záleží na pojišťovně, v jaké míře se rozhodne zajistit svá rizika. Jako důvod k obecně nízkému zajištění ČSOBP se nabízí např. snaha mít nízké náklady na zajistnou ochranu. Pokud by však došlo k velkým nebo dokonce katastrofickým škodám, je otázkou, zda by se pojišťovna nedostala do finančních problémů. 4.1.5.3 Náklady na pojistná plnění a podíl zajistitelů na těchto nákladech V grafech č. 7 a 8 můžeme vidět, jakou měrou se během sledovaného období zajistitelé podíleli na nákladech na pojistná plnění. Česká pojišťovna Náklady na pojistná plnění v ČP během zkoumaných let jen mírně kolísají. Nejvyšší hodnotu dosáhly v roce 2005, a to téměř 29 mld. Kč a nejnižší v roce 2007, cca 21,5 mld. Kč. Graf č. 7 – Vývoj hrubých nákladů na pojistná plnění a podíl zajistitelů na těchto nákladech v ČP (v tis. Kč)
Vlastní konstrukce podle: Výroční zprávy ČP
Vývoj podílů zajistitelů na nákladech na pojistná plněné se jeví jako poměrně stabilní položka. Tabulka č. 36 pak předkládá, jakou měrou se pojistitelé podílejí na nákladech na pojistná plnění odděleně v rámci životního a neživotního pojištění.
67
Tabulka č. 36 – Vývoj podílu zajistitelů na nákladech na životní a neživotní pojistná plnění v ČP (v tis. Kč) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Podíl zajistitelů na nákladech na PP celkem
6 540 514
5 364 393
4 327 510
4 690 773
5 423 175
Podíl zajistitelů na nákladech na PP ŽP
nezjištěno
nezjištěno
231 398
276 666
308 423
Podíl zajistitelů na nákladech na PP NP
nezjištěno
nezjištěno
4 096 112
4 414 107
5 114 752
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČP
ČSOB Pojišťovna U ČSOB Pojišťovny je v průběhu zkoumaných let na rozdíl od ČP zřejmý postupný nárůst nákladů na pojistná plnění a to cca 3 mld. Kč až na téměř 5 mld. Kč. Toto zvyšování nákladů na pojistná plnění je logickým vyústěním zvyšování hrubého předepsaného pojistného. Graf č. 8 - Vývoj hrubých nákladů na pojistná plnění a podíl zajistitelů na těchto nákladech v ČSOBP (v tis. Kč)
Vlastní konstrukce podle: Výroční zprávy ČSOBP
Zároveň je ve výše uvedeném grafu vidět, jak se snížení zajistné ochrany v roce 2007 v rámci neživotního pojištění odrazilo na snížení podílu zajistitelů na nákladech na pojistná plnění. V tomto roce došlo ke snížení podílu zajistitelů na těchto nákladech o téměř jednu polovinu. Přesné hodnoty podílu zajistitelů na nákladech na pojistná plnění uvádí tabulka č. 37.
68
Tabulka č. 37 – Vývoj podílu zajistitelů na nákladech na životní a neživotní pojistná plnění v ČP (v tis. Kč) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Podíl zajistitelů na nákladech na PP celkem
132 686
147 039
81 281
70 016
70 823
Podíl zajistitelů na nákladech na PP ŽP
1 368
2 694
1 905
199
1 933
Podíl zajistitelů na nákladech na PP NP
131 318
144 345
79 376
69 817
68 890
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČSOBP
4.1.6 Přiměřenost technických rezerv Technické rezervy jsou vytvářeny z přijatého pojistného. Rozdílný charakter mají rezervy u rizikových a rezervotvorných pojištění, což je důsledkem odlišného charakteru obou skupin pojištění. Zatímco u rezervotvorných pojištění jsou vytvářeny technické rezervy z celého přijatého pojistného a jsou vhodné k dlouhodobému investování na finančních trzích, u rizikových pojištění přichází do rezerv poměrná část pojistného. Technické rezervy v tomto případě vyrovnávají časové, věcné a místní výkyvy ve výplatách pojistných plnění. Musí být krátkodobě likvidní. Přiměřenost technických rezerv je opět jedním z ukazatelů, které hodnotí i ratingové agentury. Česká pojišťovna Hrubé technické rezervy v ČP dosahují ve všech sledovaných letech hodnoty okolo 90 mld. Kč. Za stabilní můžeme považovat jak rezervy z životního, tak i neživotního pojištění. Tabulka č. 38 – Vývoj technických rezerv v ČP (v tis. Kč) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Hrubé technické rezervy
87 652 105
88 368 875
90 269 709
92 681 397
88 948 601
- hrubé technické rezervy ŽP
65 865 548
66 499 418
66 100 782
69 049 220
67 523 793
- hrubé technické rezervy NP
21 786 557
21 869 457
24 168 927
23 632 177
21 424 808
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČP
ČSOB Pojišťovna U technických rezerv ČSOBP vidíme postupné zvyšování z cca 20 mld. Kč až na téměř 30 mld. Kč. Tento vzestup je vyústěním nárůstu předepsaného pojistného.
69
Tabulka č. 39 – Vývoj technických rezerv v ČSOBP (v tis. Kč) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Hrubé technické rezervy
20 127 251
22 911 352
24 926 374
26 918 122
29 167 810
Hrubé technické rezervy ŽP
16 979 383
19 259 548
20 641 180
22 438 946
24 540 783
Hrubé technické rezervy NP
3 147 868
3 651 804
4 285 194
4 479 176
4 627 027
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČSOBP
4.1.6.1 Reserve ratio Reserve ratio vyjadřuje, jak vysoké rezervy pojišťovna vytvořila vzhledem k čistému zaslouženému pojistnému. Někdy se také označuje jako adekvátnost technických rezerv. Tento ukazatel je vhodné aplikovat spíše na neživotní segment pojišťovny a doporučená hodnota ukazatele Reserve ratio je 100 až 150 %. (Korobczuk, 2007a) Česká pojišťovna Ukazatel Reserve ratio dosahuje v ČP ve všech sledovaných obdobích více než 140 %, což dostatečně splňuje požadavky na přiměřenost technických rezerv z neživotního pojištění. Tabulka č. 40 – Vývoj ukazatele Reserve ratio ČP v neživotním pojištění (v %) Rok Reserve ratio NP
2005
2006
2007
2008
2009
162,28
144,70
155,90
150,42
143,02
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČP
ČSOB Pojišťovna Stejně jako ČP, má i ČSOBP adekvátně vysoké technické rezervy z neživotního pojištění. Ukazatel Reserve ratio se ve všech sledovaných obdobích pohybuje v doporučeném rozmezí 100 až 150 %, což značí, že ČSOBP vytváří dostatečné množství technických rezerv z neživotního pojištění. Tabulka č. 41 – Vývoj ukazatele Reserve ratio ČSOBP v neživotním pojištění (v %) Rok Reserve ratio NP
2005
2006
2007
2008
2009
125,79
130,02
127,72
117,34
121,76
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČSOBP
70
4.1.6.2 Podíl technických rezerv na vlastním kapitálu Tento ukazatel vypovídá o schopnostech pojišťovny dostát svým závazkům ze sjednaných pojistných smluv. Ukazuje, jakou výši technických rezerv si pojišťovna udržuje vzhledem k vlastnímu kapitálu. Je vhodné, aby byl menší než 350 %. Dosahuje-li vyšších hodnot, jsou technické rezervy tvořeny ve zbytečně velkém objemu. Česká pojišťovna Podíl technických rezerv na vlastním kapitálu ČP dosahuje ve všech sledovaných letech vyšší hodnoty než 350 %, což ukazuje na velké množství technických rezerv a současně nižší kapitálové vybavení. Tabulka č. 42 – Podíl technických rezerv na vlastním kapitálu ČP (v %) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Podíl technických rezerv na VK
420,1
517,47
517,72
502,31
407,07
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČP
ČSOB Pojišťovna I v ČSOBP přesahuje tento ukazatel 350 %. Nejvyšší hodnoty dosahuje v roce 2005, a to více než 1000 % a postupně se snižuje až na hodnotu 676 %. Takto velká úroveň na začátku období je způsoben zejména nízkou hodnotou vlastního kapitálu, ale jelikož se vlastní kapitál během období zvyšuje několikanásobně rychleji než hrubé technické rezervy, dochází k alespoň částečnému snížení tohoto ukazatele. Tabulka č. 43 – Podíl technických rezerv na vlastním kapitálu ČSOBP (v %) Rok Podíl technických rezerv na VK
2005
2006
2007
2008
2009
1059,16
967,87
946,82
840,34
676,56
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČSOBP
4.1.6.3 Technical coverage ratio Nedostatek vlastních i cizích zdrojů dokáže odhalit Technical coverage ratio. Výpočet tohoto ukazatele se konstruuje jako podíl technických rezerv a vlastního kapitálu na čistém zaslouženém pojistném. Je-li hodnota ukazatele vyšší než 150 %, nemá pojišťovna problém s dostatkem vlastních i cizích zdrojů na krytí svých závazků plynoucích z pojištění.
71
Česká pojišťovna Hodnoty výše uvedeného ukazatele u ČP se pohybují vysoko nad doporučenou hodnotou 150 %, z čehož vyplývá, že pojišťovna nemá s krytím závazků z pojištění žádné problémy. Tabulka č. 44 – Vývoj ukazatele Technical coverage ratio v ČP (v %) Rok Technical coverage ratio
2005
2006
2007
2008
2009
393,96
393,75
392,25%
389,14
404,26
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČP
ČSOB Pojišťovna Podrobným prozkoumáním údajů tabulky č. 45 lze konstatovat, že doporučné úrovně 150 % pojišťovna s přehledem dosahuje. Hodnoty se pohybují na obdobné úrovni, jako je tomu u ČP, ve všech sledovaných letech jsou vyšší než 300 %. Tabulka č. 45 – Vývoj ukazatele Technical coverage ratio v ČSOBP (v %) Rok Technical coverage ratio
2005
2006
2007
2008
2009
345,19%
352,62
318,94
330,31
358,56
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČSOBP
4.1.7 Ukazatele ziskovosti Jedním ze základních způsobů hodnocení podnikatelské činnosti subjektu je poměření celkového zisku s výší zdrojů, které byly použity k jeho dosažení. Ukazatele rentability tak patří k jedněm z nejsledovanějších ukazatelů výkonnosti podniku a logicky jsou i velmi důležitou součástí ratingového hodnocení. 4.1.7.1 Vývoj čistého zisku Česká pojišťovna Vývoj čistého zisku v ČP má kolísavý charakter. Úspěšným rokem v rámci čistého zisku se stal rok 2006, kdy bylo dosaženo jeho rekordního zisku téměř 8,3 mld. Kč. Zásluhu na takto dobrém výsledku měly např. nadstandardní výsledky finančního umístění, jednorázové výnosy z prodeje některých aktiv a příznivý průběh škod. V následujících dvou letech čistý zisk mírně klesal (částečně v důsledku dramatických poklesů na finančních trzích) aby se v roce 2009 dostal na hodnotu téměř 7,4 mld. Kč. Podíl na dobrém výsledku v roce 2009 byl založen zejména na
72
výnosech z investic a také na provozních výsledcích, v nichž se projevily úspory v provozních nákladech. ČSOB Pojišťovna Ve vývoji čistého zisku ČSOBP můžeme vidět dvě nepříznivá období. Jedná se zejména o roky 2005 a 2008. V roce 2005 vykázala ČSOBP ztrátu, která byla ovlivněna zejména tvorbou rezervy na závazky z technické úrokové míry ve výši 775,6 mil. Kč a záporným přeceněním budovy ústředí v hodnotě 442,9 mil. Kč. Další dva roky se pojišťovně dařilo a v roce 2007 dosáhla zisku téměř 950 mil. Kč. V roce 2008 ale došlo k meziročnímu poklesu zisku o cca 400 mil. Kč, který byl ovlivněn zejména nepříznivou situací na zahraničních finančních trzích, v jejímž důsledku společnost obezřetně přistoupila k přecenění některých instrumentů. Výsledek hospodaření byl rovněž negativně ovlivněn poklesem cen na akciových trzích. Rok 2009 byl pro pojišťovnu opět příznivý, vykázala zisk 1,4 mld. Kč. Graf č. 9 – Vývoj čistého zisku ČP a ČSOBP
Vlastní konstrukce podle: Výroční zprávy ČP a ČSOBP
4.1.7.2 Ukazatele rentability Mezi ukazatele rentability řadíme například ukazatel rentability vlastního kapitálu a rentability celkových vložených aktiv. ROA je ukazatelem rentability celkových vložených aktiv. Hodnotí všeobecnou efektivnost vloženého kapitálu bez ohledu na zdroj jeho financování. Pro účely této práce je konstruovaný jako podíl čistého zisku na celkových aktivech. ROE pak jako ukazatel rentability vlastního kapitálu udává, jak byl zhodnocen
73
ve sledovaném období majetek vlastníků, akcionářů. Ukazuje, kolik korun čistého zisku připadá na korunu vlastního kapitálu. Česká pojišťovna ROA – jak můžeme vidět z tabulky č. 46, rentabilita celkových aktiv se v ČP během sledovaných let pohybuje mezi hodnotami 3,5 % až 6,8 %. V roce 2007 a 2008 dochází k poklesu tohoto ukazatele, důvodem je zejména dosažení nižšího čistého zisku v těchto letech. Naopak nejvyšší hodnoty dosahuje v roce 2006. V tomto roce byl dosažen nejvyšší čistý zisk za sledované období, a to téměř 8,3 mld. Kč. Protože ukazatel ROA udává, kolik korun vynesla každá koruna investovaného kapitálu, tak nám hodnota 6,8 % říká, že na každou investovanou 1 Kč celkových aktiv ČP v roce 2006 připadalo 0,068 Kč čistého zisku. ROE – nejvyšší rentabilitu vlastního kapitálu vykazuje pojišťovna opět v roce 2006, a to téměř 49 %. Na tento dobrý výsledek měl opět vliv dosažený čistý zisk více než 8 mld. Kč. V tomto roce tedy na 1 Kč vloženého vlastního kapitálu připadlo 0,49 Kč čistého zisku. Pro všechna sledovaná období činí ROE více než 15 % a pětiletý průměr pak činí 35,2 %, což s velkou rezervou splňuje požadavek agentury Moody's na rating Aaa. Tabulka č. 46 – Vývoj ukazatelů rentability ČP (v %) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
pětiletý průměr
ROA
3,5
6,8
5,7
4,6
5,8
-
ROE
22,2
48,6
39,8
31,8
33,8
35,2
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČP
Po celé sledované období v ČP pak platí, že ROE > ROA, což vypovídá o tom, že míra zisku na jednotku vlastního kapitálu je větší, než míra zisku na jednotku celkového kapitálu. Znamená to, že cizí kapitál na sebe dokázal vydělat a navíc přispěl ke zvýšení vlastního kapitálu. ČSOB Pojišťovna ROA – tento ukazatel vykazuje oproti ČP mírně nižších hodnot. Nejnepříznivěji se jeví rok 2005, kdy rentabilita obratu celkových aktiv činí –1,59 %. Na tomto výsledku se podepsala v daném roce dosažená ztráta. Následný vývoj ROA byl rostoucí, s výjimkou roku 2008, kdy zisk ČSOBP negativně ovlivnila nepříznivá situace na zahraničních finančních trzích a další skutečnosti. ROA v tomto roce pokleslo oproti předchozímu roku
74
o 1,6 procentního bodu. V následujícím roce 2009, tedy v roce nejvyššího dosaženého zisku, však naopak dosahuje rentabilita celkových aktiv nejlepšího výsledku ze sledovaného období, a to hodnoty 4,14 %. ROE – v roce 2005 je rentabilita vlastního kapitálu negativně ovlivněna již výše zmíněnou dosaženou ztrátou. Naopak nejlepší rentabilitu vlastního kapitálu dosáhla ČSOBP v roce 2007, tedy v roce, kdy vytvořila zisk téměř 950 mil. Kč. Na jednu korunu vloženého vlastního kapitálu tehdy připadlo 0,36 Kč čistého zisku. Nejvyššího zisku ovšem pojišťovna dosáhla v roce 2009, a to téměř 1,4 mld. Kč. V tomto roce však došlo i ke značnému navýšení vlastního kapitálu, a to o více než 1 mld. Kč, což ovlivnilo i hodnotu ROE, která se tak dostala na 33,08 %. Nejnižší hodnotu ROE pak vykazuje rok 2008, důvodem pro tento meziroční pokles hodnoty ROE o více než 18 procentních bodů je opět nízký vytvořený zisk v tomto roce oproti ostatním obdobím. Patnáctiprocentní hranici, kterou stanovuje agentura Moody's splňuje ČSOBP ve všech obdobích, kromě ztrátového roku 2005. Pětiletý průměr tohoto ukazatele pak činí 19,09 %. Tabulka č. 47 – Vývoj ukazatelů ziskovosti ČSOBP (v %) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
5letý průměr
ROA
-1,59
2,58
3,38
1,77
4,14
-
ROE
-18,90
28,22
35,99
17,07
33,08
19,09
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČSOBP
4.1.7.3 Ukazatele nákladovosti Mezi tyto ukazatele patří například Loss ratio, Expense ratio a Combined ratio. Využívá je zejména agentura S & P při hodnocení operativního výkonu. Ukazatel Loss ratio, někdy také označován jako škodní poměr, procento či kvóta vyjadřuje, jaký je poměr mezi celkovým pojistným plněním (netto škodami) v daném roce a celkovým zaslouženým pojistným v daném roce. Expense ratio, neboli nákladový koeficient vyjadřuje, jaké procento z pojistného připadá na úhradu provozních nákladů (upisovací náklady a provize). Jinak řečeno je to vztah mezi náklady pojišťovny a jejími příjmy. Je vhodné, aby se jeho hodnota pohybovala do 30 %. (Korobczuk, 2007b) Combined ratio (složený poměr, kombinovaná kvóta), je souhrn škodního poměru a nákladovosti. Pokud je tento poměr vyšší než 100 %, tak má pojistitel technickou ztrátu. Teoreticky to ale platit nemusí, jelikož Combined ratio nezahrnuje příjmy z investic.
75
Česká pojišťovna Loss ratio – nejvyšší škodní poměr, více než 80 %, byl zaznamenán v roce 2005, a to z důvodu vyšší úrovně škod v tomto roce než v letech následujících. V dalších letech se pak škodní poměr ČP pohybuje mezi 60 až 70 %. Expense ratio – v ČP se v letech 2005-2007 pohybuje tento ukazatel pod úroveň 20 %. Ve zbylých dvou letech nelze tento ukazatel vyjádřit, jelikož od roku 2007 člení ČP provozní náklady ve výroční zprávě jiným způsobem než v předchozích letech a nelze přesně určit položky vstupující do výpočtu. Combined ratio – podílu většího než 100 % nedosahuje pojišťovna v žádném ze sledovaných let. Nejvyšší hodnoty je dosaženo v roce 2005, na čemž má opět podíl položka netto škod, která je vstupuje do čitatele tohoto ukazatele a která je v tomto roce vyšší než v letech ostatních. Tabulka č. 48 – Vývoj ukazatelů nákladovosti v ČP (v %) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Loss ratio
81,00
66,44
62,47
69,68
68,28
Expense ratio
16,43
16,48
16,87
-
-
Combined ratio
97,43
82,92
79,34
-
-
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČP
ČSOB Pojišťovna Loss ratio - u ČSOBP vykazuje škodní poměr příznivější hodnoty než u ČP a neobjevují se zde žádná výkyvová období. Během zkoumaných let se škodní kvóta pohybuje okolo hodnoty 50 %. Expense ratio – tento ukazatel naopak vykazuje obdobnou úroveň jako ČP. Podíl provozních nákladů na zaslouženém pojistném se pohybuje taktéž kolem příznivých 20 %. Combined ratio – ČSOBP vykazuje v rámci tohoto ukazatele opět obdobných hodnot jako ČP. Po celou dobu se ale kombinovaná kvóta na rozdíl od ČP pohybuje pod úrovní 80 %.
76
Tabulka č. 49 – Vývoj ukazatelů nákladovosti v ČSOBP (v %) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Loss ratio
50,37
52,40
49,10
53,20
52,73
Expense ratio
20,68
21,01
22,45
24,52
21,65
Combined ratio
71,05
73,41
71,54
77,72
74,38
Vlastní výpočty podle: Výroční zprávy ČSOBP
77
5 Diskuze 5.1 Shrnutí výsledků Česká pojišťovna je největší pojišťovací subjekt na českém pojistném trhu. Pod názvem Česká pojišťovna, a.s. působí v našem státě již téměř dvacet let. Jedná se tedy o pojišťovnu s dlouholetou tradicí, která za dobu svého působení vytvořila velké spektrum pojistných produktů, na jejichž základě dnes disponuje hrubým předepsaným pojistným blížícím se k hodnotě 40 mld. Kč. ČSOB Pojišťovna je oproti České pojišťovně podstatně mladším a menším pojistitelem. Zatímco Česká pojišťovna si jako lídr trhu během sledovaných let udržuje vysokou stabilitu téměř všech ukazatelů, ČSOB Pojišťovna se spíše jeví jako malá pojišťovna s dobrým růstovým potenciálem. Ke srovnání finanční výkonnosti obou pojišťoven v posledním sledovaném období (2009) nám poslouží tabulka č. 50. Z té můžeme např. vidět již výše zmíněnou odlišnost ve velikosti obou pojišťoven. Zatímco ČP zaujímá největší podíl na českém pojistném trhu, ČSOBP si drží místo čtvrté. Protože se tento podíl vyjadřuje v souvislosti s hrubým předepsaným pojistným, obdobné výsledky můžeme vidět v rozdílu rozsahu hrubého předepsaného pojistného. V rámci produktové diverzifikace pak ČP opět dosahuje lepších výsledků než ČSOBP. I když mají oba pojistitelé 5 pojistných produktů, které přesahují 10 % z hrubého předepsaného pojistného, ČP obecně disponuje mnohem diverzifikovanějším portfoliem pojistných produktů. Velký rozdíl můžeme vidět také u diverzifikace finančního umístění. ČSOBP disponuje méně diverzifikovaným spektrem finančního umístění než ČP. Obě se ale snaží investovat do méně rizikových investičních nástrojů a preferují tak spíše konzervativní strategii. V souvislosti s ukazateli kapitálové přiměřenosti můžeme říci, že ČP vykazuje lepší úroveň obou sledovaných ukazatelů kapitálové přiměřenosti, což můžeme nejspíše připsat skutečnosti, že ČP je také mnohem větší a stabilnější subjekt než ČSOBP. Zajištění využívá více ČP. V roce 2009 postoupila cca 30 % hrubého předepsaného pojistného zajistitelům. Naproti tomu ČSOBP postoupila
78
zajistitelům jen necelé 3 % hrubého předepsaného pojistného. ČP je tedy více chráněna před nepříznivými výkyvy ve škodním průběhu. Přiměřenost technických rezerv dosahuje o obou pojišťoven obdobných dobrých výsledků. Stabilnější schopnost dosáhnout zisk vykazuje ČP. Oproti ČSOBP dokázala vygenerovat zisk ve všech letech a i oba ukazatele rentability (ROA, ROE) dosahují poměrně vysokých a stabilních hodnot. V roce 2005 sice vykázala ČSOBP ztrátu, rok 2009 však ukazuje, že oba její ukazatele rentability jsou již jen o málo nižší než ukazatele ČP. Ukazatele nákladovosti obou pojišťoven pak splňují požadované hodnoty. Z níže uvedené tabulky si můžeme povšimnout, že např. škodní kvóta dosáhla v roce 2009 nižší hodnoty, tedy lepší úrovně u ČSOBP, než u ČP.
79
Tabulka č. 50 – Srovnání finanční výkonnosti pojišťoven v roce 2009 ČP Ukazatel Slovní hodnocení
Podíl na trhu Poměrný podíl na trhu Hrubé předepsané pojistné
1. místo po všechna sledovaná období vysoká úroveň mírně kolísavý charakter
ČSOBP Hodnota r. 2009 27,2 % 14 % 38,7 mld.
Slovní hodnocení 4. místo po všechna sledovaná období dobrá úroveň během let značný růst
Hodnota r. 2009 6,7 % 3,5 % 9,6 mld.
5
5
Produktová
Značná produktová
produktů
produktů
diverzifikace
diverzifikace
přesahuje
Méně diverzifikované produkty
10 % HPP Finanční umístění
Vlastní kapitál
Solvency ratio
velmi dobrá diverzifikace portfolia kromě r. 2006 mírný růst vysoká úroveň bezpečnostního kapitálu
Gross underwriting
dobrá úroveň kapitálové
leverage
přiměřenosti
98 mld.
21,9 mld.
79,7 %
5,8
závislost na zajištění na Závislost na zajištění
stabilní úrovni po
70,9 %
sledované období dosahuje doporučené Reserve ratio
hodnoty více než 150 %
překračuje doporučenou
rezerv na VK
hodnotu 350 %
Technical coverage
doporučená hodnota
ratio
min. 150 % splněna vždy
ROA
ROE
ve všech obdobích dosahuje min. 3,5 % ve všech obdobích dosahuje nad 20 %
10 % HPP méně diverzifikované portfolio postupný nárůst během let na dvojnásobek nižší úroveň bezpečnostního kapitálu nižší úroveň kapitálové přiměřenosti oproti ČP velmi nízká a dále postupně se snižující závislost na zajištění
32 mld.
4,3 mld.
46,2 %
9,0
97,1 %
dosahuje doporučené hodnoty 324,5 %
ve všech obdobích Podíl technických
přesahuje
více než 150 % ve všech
312,4 %
obdobích 407,1 %
358,6 %
5,8 %
33,8 %
překračuje doporučenou hodnotu 350 % doporučená hodnota min. 150 % splněna vždy v roce 2005 záporný výsledek v důsledku ztráty v roce 2005 záporný výsledek v důsledku ztráty
Loss ratio (škodní
škodní poměr během let
kvóta)
mezi 60-80 %
Expense ratio
doporučená hodnota pod
16,9 %
doporučená hodnota pod 30 %
(nákladový koeficient)
30 % splněna vždy
(2007)
splněna vždy
68,3 %
80
lepší úroveň než ČP, vždy méně než 60 %
676,6 %
404,3 %
4,1 %
33,1 %
52,7 %
21,7 %
Combined ratio
doporučená hodnota pod
79,3 %
doporučená hodnota pod 100
100 % splněna vždy
(2007)
% splněna vždy
74,4 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Rating jediných dvou pojišťoven, které si jej v ČR nechávají udělovat od jedné ze světově uznávaných ratingových agentur, České pojišťovny a ČSOB Pojišťovny, se během sledovaných let 2005-2009 podstatně měnil. Česká pojišťovna U České pojišťovny se ratingová známka od agentury S & P zvýšila z hodnoty BBB v roce 2005, 2006 a 2007 na hodnotu A v roce 2008, až nakonec v roce 2009 vystoupala na známku A+. Obdobně i agentura Moody's zvýšila v roce 2008 České pojišťovně ratingovou známku z Baa3, kterou si držela v letech 2005-2007, na A3. Zlepšení ratingového ohodnocení ČP v roce 2008 ze známky BBB na známku A (tedy o tři stupně) navazuje na výsledky pojišťovny v předchozím roce (rating je udělován na začátku následujícího období). Pokud se podíváme na některé výsledky finanční analýzy ČP v roce 2007, došlo oproti přecházejícímu období k mírnému snížení předepsaného pojistného (cca o 200 mil. Kč) a ke snížení zisku (cca 1,4 mld. Kč), což mělo vliv i na snížení rentability aktiv a rentability vlastního kapitálu. Zároveň pojišťovna zaznamenala navýšení vlastního kapitálu (o 300 mil. Kč) a snížení nákladů na pojistná plnění (o více než 1,5 mld. Kč). V tomto roce došlo také ke zvýšení škodního poměru o cca 5 %. Ukazatele kapitálové přiměřenosti, zajištění a adekvátnosti technických rezerv, se pohybovaly na požadované úrovni. Velký podíl na zvýšení ratingové známky mělo i to, že se ČP stala součástí Generali PPF Holdingu. V roce 2009 už hodnotila ČP pouze agentura S & P a opět zvýšila udělovaný rating, a to na A+ (tedy o jeden stupeň). Rating A+, který ČP v tomto roce získala, je nejvyšší možný, protože žádný subjekt nemůže získat vyšší ratingovou známku, než je rating země, ve které působí. Na zvýšení ratingové známky mělo podle S & P vliv i rychlé začlenění ČP do struktury Generali PPF Holdingu. Pokud se opět zaměříme na oblast finančních ukazatelů, můžeme říci, že pojišťovna navýšila v roce 2008 vlastní kapitál o více než 1 mld. Kč a zvýšila také hrubé předepsané pojistné o cca 600 mil. Kč. Zároveň však došlo ke značnému zvýšení nákladů na pojistná plnění o cca 3 mld. Kč a snížení čistého zisku o 1 mld. Kč. Také ukazatel ROE zaznamenal pokles, a to o 8 procentních bodů, stále však zůstává na vysoké hodnotě 31,8 %. Ukazatele kapitálové
81
přiměřenosti a adekvátnosti rezerv pak žádných významných změn oproti předchozímu období nezaznamenaly a setrvávají na dobré úrovni. V tomto roce sice došlo ke snížení čistého zisku a rentability vlastního kapitálu, ale je třeba brát v potaz, že v tomto období již měla na finanční trh plný vliv právě probíhající světová hospodářská krize a tak došlo k poklesu výkonnosti české ekonomiky jako celku. Z toho důvodu lze hodnotit výsledky ČP v tomto období za velmi příznivé. Na začátku roku 2010 byla ČP potvrzena ratingová známka A+. Opět se zaměříme na vývoj finančních ukazatelů předcházejícího období. Hrubé předepsané pojistné v tomto období udržela pojišťovna na přibližné úrovni předchozího roku. Vlastní kapitál pak vzrostl o více než 3 mld. Kč, což mělo částečně vliv na zlepšení ukazatele solventnosti o cca 15 % a ostatních ukazatelů kapitálové přiměřenosti. Zisk zaznamenal oproti předchozímu období zvýšení o 1,5 mld. Kč, což vedlo k vylepšení ukazatele ROE o 2 procentní body oproti přecházejícímu období (na 33,8 %), což je velmi pozitivní, když vezmeme v potaz značné zvýšení vlastního kapitálu, který vstupuje do jmenovatele tohoto ukazatele. ČSOB Pojišťovna ČSOB Pojišťovna během sledovaných let zvýšila svůj dlouhodobý rating finanční síly a úvěrový rating o tři stupně, a to ze známky BBB- (střední kvalita nižší) v roce 2005 až na známku A- (střední kvalita vyšší) v roce 2009. Ve všech sledovaných letech se tak pohybuje v investičním stupni hodnocení. K zvýšení ratingové známky došlo během těchto let dvakrát, a to v roce 2007 a 2008. V roce 2005 a 2006 pojišťovna dosáhla ratingu BBB-. Pokud by byla ratingová známka jen o jeden stupeň nižší, spadalo by hodnocení této pojišťovny do spekulativního stupně, jinak řečeno, známka BBB- je nejnižší ratingovou známkou v investičním stupni hodnocení agentury Standard & Poor's. Ratingové hodnocení ČSOB Pojišťovny v roce 2005 a lednu 2006 tedy bylo stanoveno známkou BBB-. Rok 2005 nebyl pro ČSOBP ziskový, dosáhla v tomto roce ztrátu ve výši téměř 370 mil. Kč. Pravděpodobně i z tohoto důvodu bylo ratingové hodnocení z ledna roku 2006 ponecháno na známce BBB-. Na období roku 2007 pak byla ratingová známka zvýšena na BBB+ s výhledem pozitivním, což koresponduje i s vývojem finančních ukazatelů za předchozí období. Agentura ve svém hodnocení vyzdvihuje zejména
82
dobrou kapitálovou vybavenost pojišťovny. ČSOBP ale v tomto roku dosáhla oproti předchozímu období zlepšení i v mnoha jiných oblastech. Hrubé předepsané pojistné zvýšila o cca 800 mil. Kč (na 7,7 mld. Kč) a oproti roku 2005 dosáhla i vyššího podílu na českém pojistném trhu (6,4 %). Vlastní kapitál v tomto roce navýšila o 500 mil. Kč (na 2,4 mld. Kč), což se odrazilo v hodnotě solventnostního ukazatele Solvency ratio, který v tomto období přesáhl doporučovanou hodnotu 30 % a pozitivní vývoj zaznamenal i solventnostní ukazatel, který používá agentura Moody's. V tomto roce byl vykázán zisk ve výši cca 700 mil. Kč, což se projevilo také na rentabilitě vlastního kapitálu, jejíž úroveň dosáhla více než 28 %. Ostatní ukazatele výrazných změn nezaznamenaly. S & P na období roku 2008 zvýšila rating finanční síly a úvěrový rating ČSOBP na stupeň A- se stabilním výhledem. Jako důvod uvedla zlepšující se hospodářské výsledky pojišťovny. Rok 2007 byl pro pojišťovnu opět úspěšný. Došlo ke zvýšení hrubého předepsaného pojistného oproti předchozímu období o 1,4 mld. Kč (na 9,1 mld. Kč) a zároveň mírného zvýšení tržního podílu. Vlastní kapitál byl tentokrát navýšen o 200 mil. Kč a solventnostní ukazatele stagnovaly na přibližných hodnotách loňského roku. Čistý zisk dosáhl 900 mil. Kč, což představuje zvýšení oproti předchozímu období 200 mil. Kč, což mělo opět vliv na zvýšení rentability vlastního kapitálu, a to na téměř 36 %. V prosinci 2008 obhájila ČSOBP navzdory nepříznivému vývoji na světových finančních trzích rating A- se stabilním výhledem. Hrubé předepsané pojistné vzrostlo o 400 mil. Kč na 9,5 mld. Kč. O 600 mil. Kč byl navýšen i vlastní kapitál (na 3,2 mld. Kč), což opět mírně vylepšilo ukazatele solventnosti. Světová finanční krize se odrazila na výsledku čistého zisku, který meziročně poklesl o 400 mil. Kč, a to z důvodu přecenění některých cenných papírů. V důsledku toho došlo ke značnému snížení rentability vlastního kapitálu o více než 18 procentních bodů (na 17,07 %). Ratingová známka A- byla udělena ČP i v posledním ze zkoumaných let. Hrubé předepsané pojistné vzrostlo o 100 mil. Kč (na 9,6 mld. Kč) a vlastní kapitál byl navýšen o více než 1 mld. Kč (na 4,3 mld. Kč), což se odrazilo ve zvýšení úrovně solventnostních ukazatelů. V tomto roce byl vytvořen zisk 1,4 mld. Kč, což je hodnota o 900 mil. Kč vyšší, než v předchozím roce, což mělo důsledek ve zvýšení rentability vlastního kapitálu, která se opět vystoupala nad 30 %. Z výše uvedených výsledků můžeme konstatovat, že světová hospodářská krize na výsledky pojišťoven částečný vliv měla. Česká pojišťovna pocítila
83
ve svých výsledcích pokles některých ukazatelů už v roce 2007 a ČSOBP až v roce 2008. Obě pojišťovny však v roce 2009 zaznamenaly velký obrat k lepšímu. Dle Singera (2009) prošel sektor pojišťoven krizí téměř nedotčen. Velký podíl na tom měla zejména konzervativní investiční strategie (nízký podíl akcií a jiných alternativních investic a převážná orientace na státní dluhopisy), kterou české pojišťovny preferují. Mezi rizika pojistného trhu zahrnuje např. snižování cen státních dluhopisů, zhoršování schopnosti splácet úvěry (v segmentu pojištění úvěrů a záruk) a možný pokles zájmu o investiční životní pojištění. Celková rizika pojistného trhu ale považuje za výrazně nižší než v jiných segmentech finančního sektoru.
5.2 Doporučení pro budoucí získání vyšší ratingové známky Rating je komplexní a nezávislá analýza hodnoceného subjektu, která posuzuje jeho schopnost dostát včas a v plné míře splatným závazkům. Subjekt, který může snadno doložit, že je zdravý a že dokáže bez problémů dostát svým závazkům, má snadnější přístup k úvěrům a lepší pozice v obchodních jednáních. Přesto pojišťovny na českém pojistném trhu externího ratingu příliš nevyužívají. V současnosti si ratingové hodnocení nechávají udělovat jen dva z domácích pojišťovacích subjektů, a to Česká pojišťovna a ČSOB Pojišťovna. Tento stav může mít podle Davidové a Opravilové (2007) dvě příčiny, dosud malý tlak ze strany dalších účastníků trhu a poměrně nákladný ratingový proces, jehož cena může být pro menší pojišťovny vysoká. V ČR působí dceřiné společnosti a pobočky významných mezinárodních pojišťoven, a tak jejich rating mnohdy poslouží pro zjednodušené hodnocení subjektu v ČR. Česká pojišťovna i ČSOB Pojišťovna dokázaly během sledovaných let 2005-2009 zvýšit ratingové hodnocení. Česká pojišťovna ze známky BBB v roce 2005 až na známku A+ v roce 2009. ČSOBP ze známky BBBv roce 2005 na známku A- v roce 2008, kterou si následně udržela i v roce 2009. Při udělování ratingového hodnocení agentura S & P udává důvody, proč ke zvýšení ratingové známky došlo. Zvyšování ratingu ČP bylo často argumentováno výbornou pozicí na trhu, dlouhodobě stabilními obchodními výsledky, rostoucí ziskovostí, zlepšující se kapitálovou vybaveností, konzervativní tvorbou rezerv, způsobem řízení pojistných rizik a také rychlým začleněním ČP do Generali PPF Holdingu.
84
U pojišťovny ČSOBP pak byla vyzdvihována nejvíce dobrá kapitálová vybavenost, likvidita a také byla ceněna podpora ze strany skupiny KBC, jíž je ČSOBP součástí. Vzhledem k tomu, že ČP je nyní hodnocena nejvyšší ratingovou známkou, kterou lze v ČR získat, není pro ni zvýšení této známky momentálně možné. Předpokladem pro ČP tedy není ratingové hodnocení zvýšit, ale tuto úroveň udržet. Vzhledem k výborným výsledkům v rámci finanční analýzy a celkově bezproblémovému zvládnutí působení světové hospodářské krize by to pro ni v současné době nemělo představovat významný problém. Některé ukazatele finanční analýzy ČSOBP vykazují oproti ČP nižší, ale přesto velmi dobrou úroveň, čemuž odpovídá i nižší ratingová známka ve všech sledovaných obdobích. Přesto i u této pojišťovny docházelo k postupnému zvyšování ratingového hodnocení. Pro další zvýšení ratingové známky bych ČSOBP doporučila např. postupovat zajistitelům větší část předepsaného pojistného z neživotního pojištění a tím vylepšit zajistnou ochranu, více diverzifikovat investiční portfolio tak, aby došlo ke snížení investičního rizika, a v neposlední řadě nadále pokračovat v poměrně dynamickém zvyšování hrubého předepsaného pojistného, vlastního kapitálu a úrovně dosahovaného zisku. Z informací výročních zpráv také vyplývá, že ratingové agentury velmi kladně hodnotí majetkové či funkční propojení se silným zahraničním partnerem.
5.3 Diskuze k dopadům doznívající finanční krize Ratingové agentury jsou řadou finančních expertů a politiků označovány za spoluviníky současné hospodářské krize. Hovoří se o tom, že ratingové agentury podcenily rizika spojená se strukturovanými produkty a neupravily včas své ratingy tak, aby odpovídaly zhoršujícím se podmínkám na trhu. Objevila se obvinění jak z metodologických chyb, tak z neřešených konfliktů zájmů. Za jistý střet zájmů je zde považována také skutečnost, že agentura hodnotí určitý instrument a současně dostává zaplaceno od jeho emitenta. K nesnázím přispěla také zvyšující se složitost finančních produktů, která představuje pro ratingové agentury určitý problém. Část ekonomů však s takovýmito tvrzeními nesouhlasí. Označení ratingových agentur jako viníka současné hospodářské krize považují za naprosto zjednodušené hodnocení bez vnímání dalších souvislostí. Tímto
85
tématem se zabývá např. Sůvová (2009), specialistka bankovního dohledu České národní banky zaměřující se na oblast úvěrového rizika, podle které je ratingové hodnocení a jeho mylné pochopení účastníky trhu pouze jednou ze zhruba sedmi až deseti nejčastěji předkládaných příčin současné hospodářské krize. Dle jejího názoru leží nejvýznamnější příčiny krize na straně bank a jiných institucí finančního zprostředkování a spočívají např. v nedostatečném řízení rizik, neexistenci krizových scénářů, stresového testování, dále také v porušování úvěrových standardů, nadměrném optimistickém ocenění aktiv, v přeceňování kvality či vypovídací schopnosti ratingů nebo nepochopení toho, co úvěrové ratingy znamenají. Další oblastí, kde je udělování ratingu kritizováno, je oblast tzv. sovereign ratingu, tedy ratingu zemí. V tisku se objevily zprávy, že oznámení o snížení ratingu jednotlivých zemí eurozóny mělo výrazný vliv na rozšíření dluhových potíží v regionu. Příkladem může být situace, kdy S & P snížila ratingy Portugalsku a Řecku. Dluhové potíže těchto zemí vedly k tomu, že jmenované země byly nuceny vyhledat finanční pomoc. Snížení ratingu těchto relativně velkých ekonomik na úroveň blízko nejnižšího investičního stupně mělo nepříznivý dopad na další země platící eurem. Jedním z důsledků finanční krize byla diskuze o roli ratingu, ratingových agentur a jejich regulaci. Tyto debaty však podle Machaly (2009) nezačaly s poslední finanční krizí, podobné debaty se objevovaly již v dřívějších letech v souvislosti s dluhovými krizemi některých zemí. Stejně jako u otázky podílu viny ratingových agentur na krizi se i u této problematiky objevují pozitivní i negativní názory. Přínos takovéto regulace je podle některých ekonomů přinejmenším sporný. Holman (2009) v souvislosti s tímto uvádí, že regulační snahy USA a Evropské unie jsou nad rámec návratu ke zdravému fungování finančních trhů.
86
6 Závěr Tato diplomová práce se zabývala problematikou ratingu a jeho významem pro odvětví pojišťovnictví. Rating, jako nezávislá metoda hodnocení, má za cíl zjistit, jak je zkoumaný subjekt schopen dostát včas a v plné míře splatným závazkům. V odvětví pojišťovnictví lze rozlišit dva typy ratingu – úvěrový rating a rating finanční síly pojišťovny, rozdílem je jejich vypovídací schopnost. Zatímco úvěrový rating posuzuje úvěruschopnost pojišťovny na určité dlužné emise (pojišťovna musí emitovat dlužné cenné papíry), rating finanční síly zkoumá schopnost pojišťovny dostát splatným závazkům vůči pojištěným. Plnohodnotný rating pojišťoven je udělen ratingovou agenturou na základě analýzy a posouzení kvantitativních, ale i kvalitativních ukazatelů. Ratingové metodologie vždy vymezují několik oblastí, do nichž analýza směřuje. U ratingové agentury Moody's Investors Service se při stanovení ratingu finanční síly jedná např. o obchodní profil, finanční profil a operační prostředí. Při ratingovém procesu se v rámci finančního a obchodního profilu posuzuje např. postavení pojišťoven na trhu, produktová diverzifikace, kapitálová přiměřenost, finanční umístění, přiměřenost technických rezerv, finanční flexibilita, ziskovost, ale i některé další ukazatele finanční analýzy. Mnohé z nich si přitom ratingové agentury přizpůsobují vlastním potřebám. Analýza operačního prostředí pak zahrnuje hodnocení hospodářských, právních, institucionálních a obchodních podmínek v dané zemi v rámci sektoru pojišťovnictví. V literární rešerši byl vysvětlen pojem rating, uvedeny jeho druhy a typy a přiblížen význam tohoto hodnocení pro subjekty na finančním trhu. Dále zde bylo pojednáno o současných ratingových agenturách, rozebrán samotný ratingový proces a používané metodologie při ratingovém hodnocení pojistitelů. Nebyl opomenut ani význam jednotlivých ratingových symbolů a interpretace výsledné ratingové známky. Ke zpracování vlastní práce byly vybrány jediné dvě pojišťovny na českém pojistném trhu, které si nechávají každoročně udělovat rating od jedné z renomovaných světových ratingových agentur. Jedná se o Českou pojišťovnu a ČSOB Pojišťovnu. U těchto pojistitelů byl zmapován dosavadní vývoj udělených ratingových známek. Poté byla provedena finanční analýza na bázi ratingu, kdy bylo posuzováno pětileté období 2005 až 2009.
87
V souvislosti se získanými výsledky bylo v diskuzi konfrontováno, jaký vliv mohl mít vývoj ukazatelů finanční analýzy v jednotlivých letech na přidělenou ratingovou známku od externí ratingové agentury, a dále zde proběhla diskuze o podílu ratingových agentur na doznívající světové hospodářské krizi. Bylo zjištěno, že finanční zdraví České pojišťovny bylo po všechna zkoumaná období na velmi dobré úrovni. Jako lídr pojistného trhu si udržuje během zkoumaných let vysokou stabilitu téměř všech ukazatelů a ani v době největšího působení světové hospodářské krize nezaznamenala výraznější problémy. Od roku 2009 je ohodnocena nejvyšší možnou dosažitelnou ratingovou známkou v ČR, A+. ČSOB Pojišťovna je ve srovnání s Českou pojišťovnou menším subjektem na českém pojistném trhu, již delší dobu si v rámci podílu na trhu udržuje čtvrté místo. Přesto vykázala ve sledovaném pětiletém období výrazný růst a dvakrát během této doby zvýšila svůj rating. V posledním zkoumaném roce dosáhla na ratingovou známku A-. Význam ratingu v poslední době v České republice roste. Mít dobré ratingové hodnocení je pro budoucnost subjektu důležité, protože zlepšuje důvěru trhu v hodnocený subjekt. V současné době doznívající ekonomické krize je to způsob, jak se prezentovat jako zdravá společnost. Obě analyzované pojišťovny jsou ohodnoceny velmi dobrou ratingovou známkou, což vypovídá také o tom, že jsou finančně zdravé. Pro samotné klienty pojišťovny pak tento dobrý rating znamená vysokou pravděpodobnost řádného a včasného vypořádání závazků, které pojišťovna vůči svým klientům má.
88
7 Použité zdroje BERG, J. Moody’s Global Rating Methodology for Life Insurers. 2006a. [online] [citováno dne 2011-02-04] Dostupné z:
. BERG, J. Moody's Global Rating Methodology for Property and Casualty Insurers. 2006b. [online] [citováno dne 2011-02-04] Dostupné z: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Srovnávací tabulka ratingového hodnocení zemí. 2010. [online] [citováno dne 2010-12-20] Dostupné z: . ČESKÁ POJIŠŤOVNA. Výroční zprávy. [online] [citováno dne 2011-01-04] Dostupné z: . ČSOB POJIŠŤOVNA. Výroční zprávy. [online] [citováno dne 2011-01-04] Dostupné z: . DAŇHEL, J. a kol. Pojistná teorie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3. DAVIDOVÁ, P., OPRAVILOVÁ, R. Rating a finanční stabilita systému. 2008. [online] [citováno dne 2010-12-10] Dostupné z: . DAVIDOVÁ P., OPRAVILOVÁ R. Role ratingu při hodnocení stability finančního sektoru. 2007. [online] [citováno dne 2010-12-10] Dostupné z: <www.cnb.cz/miranda2/export/sites/.../FS_2007_clanek_1.pdf>. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 178 s. ISBN 80-861-1992-0. KLIMENT, P., PARAČKA, P., CILOCI, O. Ratingové stupnice. 2010. [online] [citováno dne 2011-02-04] Dostupné z: .
89
KOROBCZUK, L. Informační výstupy pojišťoven. Analýza výroční zprávy. 2007a. [online] [citováno dne 2011-04-04] Dostupné z: <www.bivs.as4u.cz/filemanager/files/file.php?file=7370>. KOROBCZUK, L. Informační výstupy pojišťoven. Shrnutí. 2007b. [online] [citováno dne 2011-03-04] Dostupné z: <www.bivs.as4u.cz/filemanager/files/file.php?file=7371>. MACHALA, K. Rating, krize a regulace. 2010. [online] [citováno dne 201012-10] Dostupné z: . MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Rating. 2011. [online] [citováno dne 201012-26] Dostupné z: . POSPÍŠIL, J. Rating – co je rating a jaký je jeho význam. 2001a. [online] [citováno dne 2010-12-02] Dostupné z: . POSPÍŠIL, J. Rating – Historie, původ a vlastníci ratingových agentur. 2001b. [online] [citováno dne 2010-12-02] Dostupné z: . PROCHÁZKA, P. Mezinárodní bankovnictví. 1.vyd. institut, 1996. 347 s. ISBN: 80-902243-0-X.
Praha:
Bankovní
SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 stran. ISBN 978-80-251-1830-6. SIMPSON, D., BAZER, L., MURRAY, A., BERG, J. Moody’s Global Rating Methodology for Life Insurers. 2010a. [online] [citováno dne 2011-0214] Dostupné z: . SIMPSON, D., BAZER, L., MURRAY, A., BERG, J. Moody's Global Rating Methodology for Property and Casualty Insurers. 2010b. [online] [citováno dne 2011-02-04] Dostupné z: .
90
SINGER, M. Pojišťovnictví v době krize očima dohledu ČNB. 2009. [online] [citováno dne 2011-04-04] Dostupné z: . STANDARD & POOR's. Standard & Poor's Insurance Ratings Criteria. 2010. [online] [citováno dne 2011-01-04] Dostupné z: <www.standardandpoors.com/prot/ratings/articles/en/eu/?assetID= 1245302757601>. SŮVOVÁ, H. Jsou ratingové agentury viníky současné finanční krize? 2009. [online] [citováno dne 2011-04-10] Dostupné z: . SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4. URBÁNEK, D. Rating podílových fondů: jak se vyznat v bodovací džungli. 2006. [online] [citováno dne 2010-12-26] Dostupné z: . VÁVROVÁ E., HOMOLOVÁ P. Vybrané kapitoly z ekonomiky komerčních pojišťoven. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 128 s. ISBN: 978-80-7375-276-7. VINŠ, P. RATINGxSCORING. 2002. Disertační práce na VŠE Praha, Fakulta podnikohospodářská. [online] [citováno dne 2011-01-09] Dostupné z: VINŠ, P. U nás rating zatím příliš nezdomácněl. 2000. [online] [citováno dne 2011-01-04] Dostupné z: . VINŠ, P., LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 109 s. ISBN 80-7179-807-X. VRÁNOVÁ, V. Rating a jeho vliv na posuzování podniku. 2005. [online] [citováno dne 2011-02-04] Dostupné z: . WAGNER, J. Měření výkonnosti, jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 248 s. ISBN 978-80-247-2924-4.
91
Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Vývoj ratingu ČR ................................................................................... 20 Tabulka č. 2 – Aktuální rating největších českých bank ................................................21 Tabulka č. 3 – Hlavní rozdíly mezi scoringem a ratingem .............................................. 23 Tabulka č. 4 – Souhrnná ratingová stupnice – dlouhé období ....................................... 35 Tabulka č. 5 – Hodnocení konkurenčního postavení pojišťovny ..................................... 37 Tabulka č. 6 – Výsledné hodnoty ukazatele EAR a přiřazený stupeň ratingu ................. 39 Tabulka č. 7 – Úrovně ukazatele CAR a jim odpovídající rating ..................................... 41 Tabulka č. 8 – Přidělená ratingová známka relativnímu podílu na trhu ......................... 43 Tabulka č. 9 – Náklady na sjednání pojištění v poměru k čistému předepsanému pojistnému (v %) .................................................................................... 43 Tabulka č. 10 – Geografická diverzifikace ..................................................................... 44 Tabulka č. 11 – Hodnocení rizikovosti aktiv, podílu zajištění a goodwilu (v %)................ 45 Tabulka č. 12 – Hodnoty Gross underwriting leverage a přiřazená ratingová známka..... 45 Tabulka č. 13 – Kapitál jako procento celkových aktiv (v %) .......................................... 46 Tabulka č. 14 – Návratnost kapitálu (v %) .................................................................... 46 Tabulka č. 15 – Ukazatel likvidity a přiřazený rating..................................................... 47 Tabulka č. 16 – Přiměřenost rezerv (v %) ...................................................................... 47 Tabulka č. 17 – Ukazatele finanční flexibility a přiřazený rating .................................... 48 Tabulka č. 18 – Historie ratingu ČP udělovaného agenturou Standard & Poor's............. 50 Tabulka č. 19 – Historie ratingu ČP udělovaného agenturou Moody's ............................ 50 Tabulka č. 20 – Historie ratingu ČSOBP udělené agenturou Standard & Poor's ............. 51 Tabulka č. 21 – Vývoj hrubého předepsaného pojistného a průměrného předepsaného pojistného za celý pojistný trh (v tis. Kč)................................................. 54 Tabulka č. 22 – Vývoj poměrného podílu na trhu ČP (v %) ............................................ 54 Tabulka č. 23 – Vývoj poměrného podílu na trhu ČSOBP (v %)...................................... 54 Tabulka č. 24 - Vývoj hrubého předepsaného pojistného ČP v členění na segment životního a neživotního pojištění (v tis. Kč).............................................. 55 Tabulka č. 25 - Vývoj hrubého předepsaného pojistného ČSOBP v členění na segment životního a neživotního pojištění (v tis. Kč).............................................. 55
92
Tabulka č. 26 – Finanční umístění ČP v roce 2009 ....................................................... 60 Tabulka č. 27 – Finanční umístění ČSOB Pojišťovny v roce 2009 .................................. 61 Tabulka č. 28 – Vývoj ukazatele Solvency ratio ČP (v %)................................................ 63 Tabulka č. 29 – Vývoj ukazatele Solvency ratio ČSOBP (v %)......................................... 63 Tabulka č. 30 – Vývoj ukazatele Gross underwriting leverage ČP................................... 64 Tabulka č. 31 – Vývoj ukazatele Gross underwriting leverage ČSOBP ............................ 64 Tabulka č. 32 – Vývoj předepsaného pojistného ČP postoupného zajistitelům (v tis. Kč). 65 Tabulka č. 33 – Vývoj předepsaného pojistného ČSOBP postoupeného zajistitelům (v tis. Kč) ........................................................................................................ 65 Tabulka č. 34 – Vývoj závislosti na zajištění v ČP (v %).................................................. 66 Tabulka č. 35 – Vývoj závislosti na zajištění v ČSOBP (v %)...........................................66 Tabulka č. 36 – Vývoj podílu zajistitelů na nákladech na životní a neživotní pojistná plnění v ČP (v tis. Kč)............................................................................. 68 Tabulka č. 37 – Vývoj podílu zajistitelů na nákladech na životní a neživotní pojistná plnění v ČP (v tis. Kč)............................................................................. 69 Tabulka č. 38 – Vývoj technických rezerv v ČP (v tis. Kč)............................................... 69 Tabulka č. 39 – Vývoj technických rezerv v ČSOBP (v tis. Kč)........................................ 70 Tabulka č. 40 – Vývoj ukazatele Reserve ratio ČP v neživotním pojištění (v %) ............... 70 Tabulka č. 41 – Vývoj ukazatele Reserve ratio ČSOBP v neživotním pojištění (v %)......... 70 Tabulka č. 42 – Podíl technických rezerv na vlastním kapitálu ČP (v %) ........................ 71 Tabulka č. 43 – Podíl technických rezerv na vlastním kapitálu ČSOBP (v %).................. 71 Tabulka č. 44 – Vývoj ukazatele Technical coverage ratio v ČP (v %).............................. 72 Tabulka č. 45 – Vývoj ukazatele Technical coverage ratio v ČSOBP (v %) ....................... 72 Tabulka č. 46 – Vývoj ukazatelů rentability ČP (v %)..................................................... 74 Tabulka č. 47 – Vývoj ukazatelů ziskovosti ČSOBP (v %)............................................... 75 Tabulka č. 48 – Vývoj ukazatelů nákladovosti v ČP (v %)...............................................76 Tabulka č. 49 – Vývoj ukazatelů nákladovosti v ČSOBP (v %)........................................ 77 Tabulka č. 50 – Srovnání finanční výkonnosti pojišťoven v roce 2009............................ 80
93
Seznam grafů Graf č. 1 – Podíl jednotlivých agentur na ratingovém trhu.............................................27 Graf č. 2 – Vývoj podílu ČP a ČSOBP na trhu (v %) ....................................................... 53 Graf č. 3 – Vývoj hrubého předepsaného pojistného (v mld. Kč)..................................... 55 Graf č. 4 – Vybrané položky produktového zastoupení ČP v roce 2009 (v % dle hrubého předepsaného pojistného) ............................................................................. 57 Graf č. 5 – Vybrané položky produktového zastoupení ČSOBP v roce 2009 (v % dle hrubého předepsaného pojistného) ............................................................... 58 Graf č. 6 – Vývoj vlastního kapitálu ČP a ČSOBP (v mld. Kč) ......................................... 62 Graf č. 7 – Vývoj hrubých nákladů na pojistná plnění a podíl zajistitelů na těchto nákladech v ČP (v tis. Kč) ............................................................................. 67 Graf č. 8 - Vývoj hrubých nákladů na pojistná plnění a podíl zajistitelů na těchto nákladech v ČSOBP (v tis. Kč) ...................................................................... 68 Graf č. 9 – Vývoj čistého zisku ČP a ČSOBP.................................................................. 73
Seznam obrázků Obr. č. 1 – Pyramida hodnocených informací................................................................ 30 Obr. č. 2 – Doba trvání ratingového procesu ................................................................. 33
Seznam použitých zkratek ČAP – Česká asociace pojišťoven ČNB – Česká národní banka ČP – Česká pojišťovna ČSOBP – ČSOB Pojišťovna MF – Ministerstvo financí NP – neživotní pojištění ŽP – životní pojištění
94
