Rating vybraných podílových fondů

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Rating vybraných podílových fondů Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Roman Ptáček, Ph.D.

Hana Frýbortová

Brno 2012

Zadání bakalářské práce

Tímto bych ráda poděkovala svému vedoucímu Ing. Romanu Ptáčkovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, cenné připomínky a rady, které mi velmi pomohly při zpracovávání této práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Martině Rigatti a panu Jakubovi Šebestovi za poskytnutá data k vypracování praktické části bakalářské práce. V neposlední řadě patří mé velké díky rodině a přátelům, kteří mi byli po celou dobu studia oporou.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Rating vybraných podílových fondů“ vypracovala samostatně, za pomoci literatury uvedené v seznamu a odborných konzultací s vedoucím práce. V Brně dne 8. prosince 2011

__________________

Abstract Frýbortová, H. Rating of selected mutual funds. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012. Bachelor thesis deals with the rating of selected mutual funds. The first part is devoted to the theoretical definition of the rating and the rating agencies, then compared rating with scoring methods and the current state of mutual funds. The second part is already focused on the actual assessment of the reliability ratings when investing in mutual funds. Selected mutual funds are characterized and analyze their return and the benchmark. Finally, it evaluated the relationship between return and rating, and formulated recommendations for potential investors. Keywords Rating, the rating agency, mutual fund, return, benchmark, Standar & Poor´s.

Abstrakt Frýbortová, H. Rating vybraných podílových fondů. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Bakalářská práce se zabývá ratingem vybraných podílových fondů. První část práce je věnována teoretickému vymezení ratingu a ratingových agentur, dále pak srovnání ratingu se scoringovými metodami a současného stavu v oblasti podílových fondů. Druhá část je již zaměřena na samotné posouzení spolehlivosti ratingového hodnocení při investování do podílových fondů. Vybrané podílové fondy jsou zde charakterizovány a je provedena analýza jejich výnosnosti a benchmarku. Na závěr je vyhodnocen vztah mezi výnosností a ratingem a formulováno doporučení pro potenciální investory. Klíčová slova Rating, ratingová agentura, podílový fond, výnosnost, benchmark, Standard & Poor´s.

Obsah

11

Obsah 1

Úvod a cíl práce

17

1.1

Úvod ......................................................................................................... 17

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 17

2

Metodika práce

18

3

Literární rešerše

20

3.1

Charakteristika ratingu ........................................................................... 20

3.1.1

Historie ratingu ............................................................................... 20

3.1.2

Druhy ratingu ................................................................................... 21

3.1.3

Typy udělovaných ratingů .............................................................. 25

3.1.4

Proces tvorby ratingu ...................................................................... 27

3.2

Ratingové agentury ................................................................................. 29

3.2.1

Typy ratingových agentur ............................................................... 30

3.2.2

Požadavky na ratingové agentury .................................................... 31

3.2.3

Uživatelé ratingu .............................................................................. 31

3.2.4

Ratingové agentury v České republice ............................................ 32

3.2.5

Regulace ratingových agentur ........................................................ 33

3.3

Scoringové metody a defaultní studie .................................................... 34

4

Současný stav řešené problematiky

37

5

Posouzení spolehlivosti ratingových hodnocení při investování do podílových fondů

40

5.1

Charakteristika podílových fondů Raiffeisen Bank................................ 40

5.2

Analýza výnosnosti a benchmarku fondů .............................................. 44

5.2.1 5.3

Zhodnocení výnosnosti a benchmarku ........................................... 46

Vztah roční míry výnosnosti a ratingu fondů ......................................... 46

5.3.1

Raiffeisen-Global-Aktien ................................................................ 47

5.3.2

Raiffeisen-Osteuropa-Aktien .......................................................... 49

5.3.3

Raiffeisen-Russland-Aktien ............................................................. 51

12

5.3.4

Shrnutí výsledků .............................................................................. 52

6

Diskuse

55

7

Závěr

57

8

Použité zkratky

59

9

Literatura

61

A

Data pro výpočet roční míry výnosnosti a roční míry zhodnocení benchmarku

Seznam obrázků

13

Seznam obrázků Obr. 1

Pyramida hodnocených informací

28

Obr. 2

Počet podílových fondů Raiffeisen Bank

40

Obr. 3

Struktura akcií Globálního akciového fondu dle měny

42

Obr. 4

Struktura akcií Východoevropského akciového fondu dle měny

43

Porovnání návratnosti a benchmarku Globálního a Východoevropského akciového fondu

45

Porovnání návratnosti a benchmarku Ruského akciového fondu

45

Porovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2004 a 2005 u Globální akciového fondu

48

Porovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2006 a 2008 u Globálního akciového fondu

48

Porovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2009 a 2010 u Globálního akciového fondu

49

Porovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2004 a 2005 u Východoevropského akciového fondu

50


50


51

Porovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2010 u Ruského akciového fondu

52

Srovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2009 u Globálního akciového fondu bez vlivu období 20072008

53

Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14

14

Obr. 15

Obr. 16

Srovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2010 u Globálního akciového fondu bez vlivu období 20072008

54

Srovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2009 a 2010 u Východoevropského akciového fondu bez vlivu období 2007-2008

54

Seznam tabulek

15

Seznam tabulek Tab. 1

Srovnání mezinárodního a lokálního ratingu

22

Tab. 2

Stupnice pro krátkodobý rating

23

Tab. 3

Stupnice pro dlouhodobý mezinárodní rating

24

Tab. 4

Hlavní parametry při vytváření ratingu a scoringu

35

Tab. 5

Zajímavé fondy dle dlouhodobých výnosů

38

Tab. 6

Ratingové stupnice u podílových fondů

39

Tab. 7

Ratingové známky některých švýcarských podílových fondů

39

Vývoj hodnoty kurzu vybraných akciových fondů v eurech

41

Základní informace o Globálním akciovém fondu za období 16. 9. 2010 - 15. 3. 2011

41

Základní informace o Ruském akciovém fondu za období 1. 7. 2010 – 31. 12. 2010

43

Srovnání roční míry výnosnosti (MV) a roční míry zhodnocení benchmarku (MB)

46

Tab. 12

Ratingové známky udělené společností S&P

47

Tab. 13

Vhodnost udělených ratingových známek od společnosti S&P

52

Míra odchylky portfolia fondu od bechmarku v %

53

Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11

Tab. 14

16

Úvod a cíl práce

17

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Pojem rating byl v posledních letech v souvislosti s celosvětovou finanční krizí velmi medializován. Jde o nezávislé hodnocení podnikatelských subjektů či emisí cenných papírů, které vyjadřuje jejich důvěryhodnost nebo bonitu. Výstupem je ratingová známka, kterou udělují ratingové agentury na základě svojí metodologie. Počátek ratingu je úzce spojen s vývojem finančního trhu Spojených států amerických a osobou Johna Moodyho, který začal v roce 1909 hodnotit obligace železničních společností. Dominantní postavení v oblasti ratingu si Spojené státy udržely dodnes, o čemž svědčí fakt, že tři největší ratingové agentury – Moody´s, Standard & Poor´s a Fitch – mají svá ředitelství právě v USA. V České republice je naopak rating relativní novinkou, pro širokou veřejnost mnohdy velkou neznámou. Ratingové agentury byly odborníky často označovány za spoluviníky krize. Byly obviněny z toho, že nehodnotily všechny subjekty nezávisle, podcenily některá rizika a včas nezměnily udělené ratingy. Mnozí investoři díky tomu věřili, že mají bezrizikové cenné papíry, ty však ztratily hodnotu a staly se zcela bezcennými. Kritici také poukazují na to, že poplatky za rating jsou příliš vysoké a mohou být pro agenturu motivací k přidělení vyššího ratingu. Z těchto a mnoha dalších důvodů došlo v Evropské unii k zpřísnění legislativy týkající se regulace ratingových agentur, která má posílit jejich důvěryhodnost. Regulace se prozatím setkává spíše s negativním postojem odborné veřejnosti, zda byla účinná, ukáže ovšem až čas.

1.2

Cíl práce

Cílem této práce je zpětně posoudit na praktických příkladech spolehlivost ratingových hodnocení při investování do vybraných akciových podílových fondů. Ve své práci chci vyvrátit nebo potvrdit předpoklad: ratingová agentura správně vyhodnotila výnosnost vybraných podílových fondů.

18

2 Metodika práce Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, a to do literární rešerše spolu se současným stavem řešené problematiky a do vlastní práce. Hlavním informačním zdrojem v části literární rešerše je odborná literatura, především pak kniha Rating od autorů Vinše a Lišky. Dále je využito internetových zdrojů a právní úpravy týkající se regulace ratingových agentur. Veškeré zdroje v této části jsou zpracovány metodou deskripce a komparace. Pomocí metody deskripce je popsána charakteristika ratingu - historie, druhy a typy udělovaných ratingů či proces jejich tvorby. Dále pak pojem ratingová agentura, její členění a regulace. V závěru literární rešerše je pomocí metody komparace porovnán rating se scoringovými metodami. Vlastní práce je zaměřena na posouzení spolehlivosti ratingových hodnocení při investování do podílových fondů, přičemž se věnuje otevřeným akciovým fondům společnosti Raiffeisen Bank, které jsou denominovány v eurech a svým zaměřením se orientují na Severní Ameriku, Evropu, Asii a Rusko. Společnost Raiffeisen Bank a její podílové fondy byly vybrány mimo jiné proto, že mají dlouhou historii, působí v České republice i zahraničí a fondy jsou hodnoceny ratingovou agenturou Standard & Poor´s. Internetové stránky RB navíc poskytují dostatek relevantních informací a veškerá neuveřejněná data jsou její pracovníci na vyžádání ochotni zaslat. Za hlavní důvod volby této banky lze ovšem považovat to, že vybrané akciové fondy odpovídají či se blíží zvoleným akciovým indexům MSCI. V úvodu této části práce bude tedy proveden popis jednotlivých fondů a jejich poskytovatele, poté analýza výnosnosti spolu s akciovými indexy (benchmarkem) a na závěr kapitoly vyhodnocení vztahu mezi výnosností (potažmo i benchmarkem) a ratingem. Na základě souhrnných výsledků bude vyhodnocen stanovený předpoklad a tím formulován závěr práce spolu s doporučením pro investory. Kvůli podkladům pro výpočty v části vlastní práce byli kontaktováni zaměstnanci Raiffeisen Capital Management a Raiffeisen Bank, a.s., kteří veškerá data poskytli. Jmenovitě paní Martina Rigatti z RCM ve Vídni poslala ratingy S&P a benchmark vybraných fondů; pan Jakub Šebesta z pražské centrály RB zaslal kurzy pro nákup a prodej a také návratnost fondů. Výnosnost je po rizikovosti jedním z nejdůležitějších faktorů, podle kterého se investoři rozhodují, zda investovat či neinvestovat do daného fondu. Zvýšená rizikovost fondu vede k nižšímu ratingovému hodnocení, některé fondy jsou ovšem trvale vysoce rizikové a přesto jsou velmi kvalitní. Akciové fondy mají vyšší volatilitu a jsou tedy i rizikovější, proto bude v této práci brána v potaz především výnosnost. Roční míru výnosnosti lze vypočítat z denních hodnot podle následujícího vzorce1:

Vzorec pro výpočet míry výnosnosti a míry zhodnocení benchmarku čerpán z [3] a upraven do uvedené podoby pro potřeby této bakalářské práce. 1

Metodika práce

19

MV  kde

CP( K )  C N (Z ) CN (Z )

(1)

MV – roční míra výnosnosti CP(K) – cena (kurz) pro prodej na konci roku CN(Z) – cena (kurz) pro nákup na začátku roku

Benchmark je ukazatel vývoje kurzů akcií příslušného akciového trhu nebo jen určitého odvětví, který věrně zobrazuje stav na tomto trhu. Pokud chce potenciální investor zjistit úspěšnost fondu a jeho správce, je vhodné porovnat tento index s výnosností daného fondu. Jedním z možných cílů manažera fondu je tedy snaha překonat benchmark. V této práci budou použity indexy MSCI World, MSCI EM Europe 10/40 a MSCI Russia 10-40, protože zobrazují stav kurzu akcií na trzích výše jmenovaných geografických oblastí. Roční míra zhodnocení benchmarku se vypočítá obdobným způsobem jako roční míru výnosnosti podle vzorce: MB 

kde

B( K )  B( Z ) B( Z )

(2)

MB – roční míra zhodnocení benchmarku B(K) – benchmark na konci roku B(Z) – benchmark na začátku roku

Vyhodnocení vztahu mezi roční mírou výnosnosti a ratingem fondů bude provedeno na základě ratingových známek udělených společností Standard & Poor´s. Tato agentura na rozdíl od jiných provádí ve svém projektu Fund Management Ratings kvantitativní i kvalitativní analýzu. Lze tedy předpokládat, že známky udělené S&P budou mít větší vypovídací schopnost. V praxi provádí kvalitativní analýzu jen u 20 % fondů, které nejlépe uspějí v kvantitativní analýze. Těmto poté udělí známku AAA, AA či A, přičemž AAA představuje nejvyšší kvalitu. Pro účely této práce budou známky převedeny do číselné podoby podle následující logiky:  příslušný akciový trh, který je vyjádřen pomocí odpovídajícího benchmarku, představuje 100 %, tedy známku od 1 do 5,  20 % nejlepších fondů z kvantitativní analýzy získá na základě kvalitativní analýzy známku AAA=5, AA=4,5 a AA=4,  zbývajících 80 % fondů, které se pohybují v rozmezí <1;4), nemá nárok na udělení ratingové známky. Roční míra výnosnosti a ratingové známky budou zpracovány na základě výše uvedeného do podoby grafů, ze kterých bude poté vyvozeno, zda se fondy v jednotlivých letech pohybovaly v rozmezí způsobilém pro udělení ratingu.

20

3 Literární rešerše 3.1 Charakteristika ratingu2 Investování do cenných papírů je spojeno se třemi druhy rizik. Prvním je riziko změn úrokových měr, druhým riziko inflace a třetím riziko platební neschopnosti. Poslední z jmenovaných rizik se vyjadřuje pomocí ratingového hodnocení, které je podstatou této bakalářské práce.3 Rating je pojem, který pochází z anglického jazyka a v překladu znamená hodnocení. Vinš-Liška (2005:1) uvádí, že: „Rating je nezávislé hodnocení, jehož cílem je zjistit, a to na základě komplexního rozboru veškerých známých rizik hodnoceného subjektu, jak je tento subjekt schopen a ochoten dostát včas a v plné výši všem svým splatným závazkům.“ Toto hodnocení lze vyjádřit jednoduchou ratingovou známkou z ratingové stupnice, která je na své mezinárodní části celosvětově plně porovnatelná a kompatibilní skrze odvětví i regiony. Investor má tedy možnost dle uděleného stupně ratingu zjistit bonitu daného subjektu nebo cenného papíru, do kterého chce investovat. Je ovšem nutné si uvědomit, že rating není žádným investičním doporučením, nezkoumá tržní cenu akcie nebo obligace, nezabývá se změnami úrokových sazeb a není ani nástrojem k odhalení nezákonné činnosti. Rating není doporučením k nákupu nebo prodeji dluhové emise, poněvadž se nezabývá hodnocením výnosnosti investice. Ratingové agentury se tedy prostřednictvím udělené známky pouze specificky vyjadřují ke kvalitě konkrétní emise dluhu. Ratingové hodnocení udělené agenturou je založeno především na prognózách budoucích trendů, čímž se výrazně odlišuje od scoringových metod4 zaměřených na minulé a současné finanční výsledky. 3.1.1

Historie ratingu5

Počátek ratingu je neodmyslitelně spjat s vývojem nejvyspělejšího světového finančního trhu, tedy trhu Spojených států amerických. Historie ratingu a potažmo ratingových agentur se datuje od roku 1909, kdy jako první na světě použil John Moody škálu třech symbolů k určení bonity cenných papírů železničních společností. O rok později rozšířil rating i na dluhopisy podniků veřejných služeb a průmyslových společností.6 Díky rostoucí oblibě tohoto hodnocení založit pan Moody roku 1914 první ratingovou agenturu, kterou nazval Moody´s Investor Service. O dva roky později byla založena ratingová agentura Poor´s Publishing Company a v roce 1922 Není-li uvedeno jinak, zpracována na základě [5] Zpracováno dle [2] 4 Více v kapitole 3.3 – Scoringové metody a defaultní studie 5 Není-li uvedeno jinak, zpracováno na základě [5] 6 Zpracováno dle [6] 2 3


21

Standard Statistics Company a Fitch Publishing Company. Historicky velmi významným okamžikem je rok 1941, kdy došlo k fúzi společností Standard Statistics Company a Poor´s Publishing Company a vznikla dodnes existující agentura Standard & Poor´s.7 Za nejvýznamnější evropskou ratingovou agenturu lze bezesporu považovat IBCA, která byla založena roku 1978 jako specializovaná instituce na rating bank ve Velké Británii. O devět let později začala hodnotit také britské korporace a emitenty z kontinentální Evropy. Důležitým mezníkem je pak rok 1992, kdy tato společnost fúzovala s francouzskou agenturou Euronotation a stala se největší evropskou nezávislou ratingovou agenturou zaměřenou na evropské emitenty, která bez problémů konkurovala významným americkým agenturám. V roce 1997 však došlo ke spojení se společností Fitch Investors Service a vznikla jedna z největších agentur na světě – FitchIBCA. Dlouhou historii této společnosti uzavírá prozatím rok 2000, kdy došlo k fúzi s menšími americkými ratingovými agenturami a společnost FitchIBCA se vrátila k původnímu názvu Fitch. V současné době dominují v ratingovém odvětví následující agentury:

3.1.2

1. 2.

Moody´s Investors Service (tržní podíl cca 40 %), Standard & Poor´s (tržní podíl cca 40 %),

3. 4.

Fitch Ratings (tržní podíl cca 16 %), národní a specificky orientované agentury (tržní podíl cca 4 %) – např. A. M. Best Co., Dominion Bond Rating Service, Mikuni, Japan Bond Research Institute.

Druhy ratingu8

Díky postupnému rozvoji ratingu a zvyšujícím se požadavkům investorů se začaly rozvíjet různé typy ratingových hodnocení. V současné době existuje celá řada druhů ratingu, které se dají dělit podle mnoha různých kritérií, např. z hlediska času, dle trhu, pro který je rating určen nebo podle hodnoceného dluhového instrumentu. Dělení ratingu podle typu dluhového instrumentu:  rating cenných papírů s pevným výnosem (tj. obligace, směnky),  rating syndikovaného dluhu,  rating prioritních akcií,  rating strukturovaného financování,  rating projektového financování.

7 8

Zpracována dle [6] Není-li uvedeno jinak, zpracováno na základě [5]

22

Dělení ratingu podle hodnoceného subjektu:  rating emitenta,  rating banky či pojišťovny,  rating podílového nebo penzijního fondu,  rating organizátora trhu s cennými papíry (např. burzy). Dělení ratingu podle doby splatnosti dluhového instrumentu:  krátkodobý rating (směnečné programy a krátkodobé dluhy),  dlouhodobý rating (ostatní instrumenty se splatností nad 1 rok). Dělení ratingu podle denominace dluhu a cílového trhu:  mezinárodní rating závazků v zahraniční měně – hodnocení je vztaženo ke srovnatelným společnostem v zahraničí a k existujícím závazkům a pohledávkám v cizí měně. Limitujícím faktorem je ve většině případů rating státního rizika. Jde o rating, který je celosvětově porovnatelný,  lokální rating závazků v lokální měně – hodnocení je vztaženo k úrovni sektoru podnikání v České republice. Limitem je podobně jako ve výše uvedeném případě hodnocení rizika státu. Lokální rating je používán jen v rámci určitého státu a není mezinárodně porovnatelný. Tab. 1

Srovnání mezinárodního a lokálního ratingu

Parametry Měna Rizika Stupnice Restrikce

Mezinárodní rating Cizí Všechna:  společnosti,  ekonomiky,  konvertibility a transferu. Globální Sovereign rating9

Lokální rating Lokální Pouze:  společnosti,  ekonomiky. Lokální xyAaa10

Zdroj: Vinš-Liška (2005:8)

Následující text se podrobněji zabývá členěním ratingu dle doby splatnosti dluhového instrumentu, jde tedy o krátkodobý a dlouhodobý rating s rozlišením měny, ve které se plní tyto závazky. Pojem sovereign rating neboli suverénní rating států bude vysvětlen v kapitole 3.1.3 – Typy udělovaných ratingů. 10 xy - index daného státu, označení lokálního ratingu (v případě České republiky nahradíme xy zkratkou cz). 9


23

Krátkodobý rating Jak již název napovídá, jedná se o hodnocení závazků s dobou splatnosti do jednoho roku. Ratingové agentury hodnotí mimo jiné směnky, krátkodobě splatné dluhy, závazky z bankovních úvěrů či vzniklé daně.11 Tab. 2

Stupnice pro krátkodobý rating

Moody´s S&P Investiční stupeň

Fitch

P-1

A-1+

F1+

P-2

A-1

F1

A-2

F2

A-3

F3

Spekulativní stupeň B

B

P-3

NP not prime

C

C

D

D

Zhodnocení Vynikající schopnost plnit své finanční závazky. Velmi dobrá schopnost plnit své finanční závazky. Uspokojivá schopnost plnit své finanční závazky. Nepříznivé ekonomické podmínky by mohly oslabit schopnost dlužníka plnit. Náchylnost k negativním změnám. Vysoké riziko, že dlužník nebude schopen plnit své finanční závazky. Závislost na ekonomické situaci a podmínkách v daném odvětví podnikání. Dlužník je v prodlení, neplní své finanční závazky.

Zdroj: Zpracováno dle [7]

Na základě výše uvedené tabulky lze konstatovat, že nejvýznamnější ratingové agentury mají relativně sjednocený systém hodnocení krátkodobých závazků. Dnes již zaniklá společnost CRA udělovala ratingové známky na závazky v lokální měně, proto měly podobu národního kódu xy. Investiční stupeň byl tedy od známky xyP-1 po xyP-3 a spekulativní od xyP-4 po xyP-5. Dlouhodobý mezinárodní rating Jedná se o hodnocení závazků v cizích měnách se splatností nad jeden rok. Tento rating je srovnatelný mezi všemi ratingovými agenturami na světě.

11

Přeloženo a zpracováno dle [1]

24 Tab. 3

Stupnice pro dlouhodobý mezinárodní rating

Moody´s S&P Investiční stupeň 1. vysoký stupeň Aaa

AAA

Aa1 AA+ Aa2 AA Aa3 AA2. průměrný stupeň A1 A+ A2 A A3 ABaa1 BBB+ Baa2 BBB Baa3

BBB-

Spekulativní stupeň 3. spekulativní Ba1 BB+ Ba2 BB Ba3 BBB1 B+ B2 B B3 B4. promeškané Caa CCC Ca CC C C D

Fitch

AAA AA+ AA AAA+ A ABBB+ BBB BBB-

Zhodnocení Dluh nejvyšší kvality. Extrémně vysoká schopnost splatit úroky a jistinu. Bezpečná investice s nízkým rizikem. Velmi silná schopnost splnění finančních závazků. Od předchozího stupně se odlišuje nepatrně. Bezpečná investice, náchylná na negativní vlivy okolí a na nepříznivý vývoj podnikatelských a ekonomických podmínek. Středně bezpečná investice. Za normálních okolností je dlužník schopen dostát svým závazkům, při zhoršení ekonomických podmínek se však může situace zhoršit.

BB+ BB BBB+ B B-

Dlužník vykazuje krátkodobou náchylnost k selhání, budoucí plnění závazků není zcela jisté. Dlužník čelí nepříznivým podmínkám a očekává se zhoršení situace, plnění závazků v dlouhém období je nejisté.

CCC CC C

Pravděpodobnost úpadku nebo jiného přerušení činnosti – malá pravděpodobnost úplného splacení dluhu. Mimořádně nebezpečný dluh. Všechny platby jsou v prodlení nebo jsou nesplatitelné vzhledem k bankrotu dlužníka.

D

Zdroj: Zpracováno dle [1], [2], [3], [5], [8].

V tabulce výše můžeme vidět, že nejvyšší známka je Aaa, resp. AAA, která představuje neohroženou schopnost dostát svým dlouhodobým závazkům. Touto známkou disponuje pouze několik států a světových národních institucí. Velmi dobrou úroveň splacení závazků má i známka Aa (AA), ke které může být přiřazen další ratingový symbol, tj. znaménka + či - u S&P nebo čísla 1, 2, 3 u Moody´s. Symboly udávají, jak silná je bonita hodnoceného subjektu na dané úrovni rizika. Posledním investičním stupněm je známka Baa (BBB), jež je udělována subjektům, které jsou stále schopné dostát s přijatelnou mírou rizika svým závazkům.


25

Nejtěžším úkolem pro ratingové analytiky je rozhodnutí o udělení investičního či spekulativního stupně. Nejvyšším spekulativním stupeň je známka Ba (BB). Tyto subjekty mají největší pravděpodobnost na povýšení své bonity do investičního pásma. Další známkou je B, která již představuje skutečně spekulativní investice. Subjekty hodnocené touto známkou mají vyšší pravděpodobnost nesplacení svých závazků než jejich splacení. Známky na konci stupnice již představují subjekty, které se ocitají na pokraji defaultu (tj. nesplacení dluhu) nebo v něm již jsou. Finanční trhy vnímají rating jako účinný nástroj pro předpovídání platební neschopnosti podniků, což má vliv na cenu kapitálu. Obecně tedy platí, že subjekty s ratingem investičního stupně mají možnost půjčovat si peníze za nižší úroky než subjekty spekulativního stupně. Kohout (2008:136) radí: „Vybírejte si vždy banku, která má rating investičního stupně. Zásadně se vyhýbejte vkladům nebo jiným investicím s podezřele vysokým úrokem.“ 12 Dlouhodobý lokální rating Poslední přidělovanou ratingovou známkou je dlouhodobý lokální rating, který hodnotí závazky subjektů v lokální měně každého státu se splatností delší než jeden rok. Lokální ratingové agentury na rozdíl od mezinárodních preferují udělování lokálního ratingu s indexem dané země nebo měny. Daná známka může v případě České republiky vypadat například takto: czAaa. Ratingová tabulka pak vypadá obdobně jako u mezinárodního dlouhodobého ratingu s tím rozdílem, že tento rating je porovnatelný pouze v dané zemi. Pro doplnění ratingových známek se ovšem nepoužívají jen znaménka + nebo – (popř. 1, 2, 3), ale dochází také k udělování tzv. výhledů. Jde o naznačení směru, kterým se rating bude pravděpodobně ubírat a má pouze tři formy – negativní, stabilní a pozitivní výhled. Prvotně zpracované ratingy nesou stabilní výhled, nepředpokládá se tedy krátkodobá změna ratingu hodnoceného subjektu. Negativní výhled samozřejmě znamená zhoršení bonity přijatých závazků a budoucí snížení ratingu z důvodu změn ve společnosti a jejím prostředí. Pozitivní výhled pak představuje očekávané zlepšení schopnosti daného subjektu splácet své závazky. Lokální rating zastává významnou roli především ve financování subjektů v domácí měně, kde není podstatné kurzové riziko nebo riziko celosvětové konkurence. Obrovskou výhodou je možnost využití celé ratingové škály, protože zde není limitem rating státu jako nejvyšší možné hodnocení. 3.1.3

Typy udělovaných ratingů13

Vedle klasického úvěrového neboli kreditního ratingu, který představuje schopnost subjektu dostát včas a v plné míře všem svým splatným závazkům, existují také ratingy dle typů hodnocených subjektů. 12 13

Zpracováno dle [2] Není-li uvedeno jinak, zpracováno na základě [5]

26

Nejpodobnější výše zmíněnému kreditnímu ratingu je tzv. suverénní rating států (sovereign rating), který označuje schopnost daných států dostát svým závazkům z přijatých úvěrů nebo emitovaných obligací. Po dlouhou dobu obecně platilo, že rating jakéhokoliv subjektu dané země nemohl překročit rating tohoto státu, mohl tedy maximálně dosáhnout jeho úrovně. V roce 2001 ovšem agentura Moody´s jako jediná na světě začala používat svoji studii s názvem Piercing the Sovereign Ceiling14, která pojednává o výjimečné, přesto reálně existující možnosti překročení ratingu země i pro subjekty s domicilem v dané zemi. Dříve státy při neschopnosti splnit své mezinárodní závazky obvykle vydaly moratorium15 na všechny mezinárodní platby subjektů sídlících v těchto státech. Existovaly ovšem subjekty, kterých se tato neschopnost splácet příliš netýkala, šlo především o nadnárodní koncerny. Státy tedy nově začaly respektovat jejich rostoucí ekonomickou sílu a vyjmuly je z moratoria. Proto agentura Moody´s přistoupila ke změně svojí uplatňované metodologie. Mezi další typy udělovaných ratingů patří rating bank. Banka může mimo standardního credit ratingu obdržet také tzv. rating finanční síly (financial strengh rating), který vyjadřuje finanční sílu samotné banky bez ohledu na možnou podporu od jejího vlastníka v případě problémů. Rating finanční síly má vlastní ratingovou stupnici počínaje stupněm A, přes B, C a D a konče stupněm E. Známky jsou doplňovány znaménky + nebo -, které vyjadřují jejich relativní sílu na daném stupni. Odlišným typem ratingu je tzv. rating finanční síly pojišťoven (claim paging ability rating), který hodnotí schopnost pojišťoven dostát svým závazkům, které plynou z případných pojistných plnění. Ratingová agentura v tomto případě hodnotí mimo jiné stav a alokaci technických rezerv pojišťoven, škodní průběh klientského portfolia nebo úroveň a bonitu jejich zajištění. Neméně důležitým a pro tuto práci zásadním je rating na investiční nebo podílové fondy16. Zmíněným fondům se neuděluje pouze jeden specifický rating, ale většinou několik. Jde o relativní kvantitativní hodnocení fondů pomocí základních finančních ukazatelů, které vypovídá o jejich dlouhodobé schopnosti zhodnotit bez velkých výkyvů vložené peníze investorů. Důležité je, že toto hodnocení je vytvářeno vůči skupině podobně zaměřených fondů, proto jde o srovnání relativní. Je ovšem nutno podotknout, že jde o model, který pracuje pouze s čísly, zaměřuje se tedy na minulé výkonnosti a volatilitu výnosů daného fondu.

Volně přeloženo znamená „Překročení suverénního stropu“ Moratorium znamená obecně pozastavení, zákaz či odklad. V insolvenčním řízení poskytuje moratorium dlužníkovi dočasnou ochranu před věřiteli a před možným rozhodnutím o úpadku, především však dává prostor pro překonání úpadku nebo pro dosažení dohody s věřiteli. [9] 16 Více v kapitole 4 - Současný stav řešené problematiky 14 15


3.1.4

27

Proces tvorby ratingu17

V minulosti byla metodologie jednotlivých ratingových agentur většinou přísně chráněná, v současné době jsou ovšem přístupy k hodnocení klientů velmi podobné, a proto je agentury často veřejně zpřístupňují. Samotná tvorba ratingu je ovšem specifická pro různé typy subjektů, a to dle předmětu podnikání a segmentu trhu, na kterém podnikají. Nelze tedy definovat jednotnou metodologii pro všechny subjekty. Hlavním pravidlem je průběžné monitorování ratingu, poněvadž cílem každé ratingové agentury je vytvořit úroveň hodnocení, která přetrvá v průběhu ekonomického cyklu. Rating je také průběžné revidován, přehodnocení probíhá většinou čtvrtletně nebo ročně. Rating jako takový je založen na kvalitativních18 a kvantitativních19 faktorech, přičemž kvalitativní faktory je možno rozdělit do tří skupin: 1.

2.

3.

faktory specifické pro společnost (company risk) – hlavním cílem je pochopit trendy poptávky po produktech společnosti a její strategie, které jsou přijímány k uspokojení této poptávky. Zkoumají se změny struktury podnikatelské a obchodní činnosti, vyhodnocují se kapitálové výdaje, investiční plány a potřeby financování. V neposlední řadě se hodnotí také zkušenosti a kvalita managementu společnosti, faktory odvětvové (sector risk) – hodnocení určitého sektoru, např. prodej potravin, těžební průmysl, stavebnictví či přeprava. Ratingová agentura zjišťuje schopnost společnosti uspět se svou strategií za daných rizik, faktory specifické pro určitý stát (sovereign risk) – rating společností, které jsou vlastněny státem, se většinou přímo vztahuje k nezávislému ratingu země. Analýzy jsou poté zaměřeny na vztah mezi vládou a společností a na rozsah podpory dluhů společnosti. Počítá se i s mírou, do které může být společnost privatizována a s důsledky pro majitele dluhů.

Z pohledu tvorby rating je velmi důležité rozdělení ratingu na vyžádaný a nevyžádaný. Nevyžádaný rating vytváří agentury většinou bez spolupráce hodnoceného subjektu, tedy na základě požadavku od investorů a to z veřejně přístupných informačních zdrojů. Pro vyžádaný rating je třeba spolupráce ratingové agentury a klienta, který si rating objedná. Postup tvorby ratingu uvedený v dalším textu platí pouze pro vyžádaný rating.

Není-li uvedeno jinak, zpracováno na základě [5] Kvalitativní faktory jsou ty, které lze těžko objektivizovat. Patří sem např. management, stav investiční společnosti, investiční proces, vztahy s obchodními partnery či vládní politika. [10] 19 Kvantitativní faktory posuzují především hospodářské podmínky a jsou výsledkem matematicko-statistické metody. Patří sem např. historická výkonnost, volatilita, konstrukce portfolia, likvidita nebo vývoj peněžních prostředků. [10] 17

18

28

Ratingový proces začíná oslovením klienta, předsmluvním vyjednáváním a podpisem smlouvy. Následně určí ratingová agentura analytický tým, který bude pověřen hodnocením daného subjektu. Tým se obvykle skládá z vedoucího, tzv. senior analytika a jeho kolegů (minimálně 2-3 pracovníci). S ohledem na odbornou náročnost a sektorovou příslušnost subjektu je tento tým jmenován pro každý subjekt individuálně. Analytický tým buď zašle klientovi dotazník, nebo ho rovnou s dotazy navštíví. Při hodnocení jsou brány v potaz také informace od různých poradenských a informačních agentur, asociací či veřejnoprávních institucí. Získané informace jsou zpracovány, tým vytvoří kvalitativní i kvantitativní analýzu a posoudí veškerá rizika. Po jednom až dvou měsících se sejde ratingový výbor, který se obvykle skládá z analytiků ratingového týmu a ostatních vedoucích analytiků agentury. Pro zachování důvěrnosti hodnocených informací a konzistentnosti analytického úsudku se nedoporučuje zahrnout do ratingového výboru externí osoby. Výbor na základě předložené analýzy a diskuse přidělí demokratickým hlasováním subjektu konečný rating. Hodnocený subjekt se poté může rozhodnout, zda přidělený rating zveřejní či nikoliv. Po případném souhlasu ke zveřejnění je připravena prezentace uděleného ratingu a poté jsou informace poskytnuty veřejnosti. Průměrná délka celého procesu hodnocení je přibližně tři měsíce. Udělením ratingu ovšem vše nekončí, ratingová agentura dále provádí průběžné sledování hodnoceného subjektu.

RATING

Sm

ěr ho dn oc

en í

Finanční výsledky Personální charakteristiky Zvolená strategie Operační prostředí Tržní prostředí Makroprostředí

Obr. 1

Pyramida hodnocených informací (Zdroj: Vinš-Liška, 2005:25)

Postup zpracování ratingu Z obrázku 1 je patrné, že ratingová analýza nezačíná pouze u podniku samotného, ale zaobírá se celým jeho okolním prostředím. V následujícím textu budou podrobněji rozebrány jednotlivé kroky této analýzy.


1.

2.

3.

4.

5.

6.

29

makroprostředí – zkoumání legislativních a kontrolních parametrů, specifik daného trhu a regionu. Tato část analýzy je vymezena ratingem země. tržní prostředí – vymezuje trh a region, ve kterém subjekt podniká, jde tedy o pohled na odvětví jako celek. Hlavním cílem je posouzení aktuální situace v odvětví a jeho vývojových tendencí. Zásadní jsou např. otázky bariér vstupu do odvětví, rozložení trhu (několik leadrů či subjekty na konkurenčním lemu), proces, kterým se zboží dostává k zákazníkovi nebo fáze životního cyklu jednotlivých výrobků. operační prostředí podniku – hodnocení pouze těch subjektů, které jsou v nějakém vztahu s daným subjektem, tj. dodavatelé, odběratelé, přímá konkurence a úzká veřejnost. Důležitý je také proces výroby daného výrobku, zhodnocení používané technologie, ekologická rizika či možnosti variability výrobního programu. zvolená strategie – subjekt z výše uvedených hodnocení tvoří svůj business plán a formuluje strategie, které říkají, jak být na daném trhu za daných podmínek úspěšný. personální charakteristiky – jedná se o analýzu schopnosti managementu realizovat schválenou strategii. Hodnotí se minulé reference a zkušenosti, aktuální ochota a schopnost podstoupit riziko nového vývoje společnosti. Podstatné je i vyjednávání s odbory či analýza personální situace, která představuje schopnost nalézt, vychovat a udržet si klíčové zaměstnance. finanční výsledky – na závěr se musí výše uvedené nekvantifikovatelné charakteristiky převést na číselné neboli finanční údaje. Tyto údaje mohou být ovšem často irelevantní, protože vypovídají pouze o minulosti, ale nevyjadřují se k budoucnosti dané společnosti.

3.2 Ratingové agentury20 Jak již bylo řečeno výše, ratingové agentury jsou subjekty, které vznikly za účelem hodnocení ostatních podnikatelských subjektů či různých dluhových instrumentů. Výsledkem jejich činnosti je nezávislé hodnocení, které nám může napovědět jak kvalitní je daná emise. Je nutné si ale uvědomit, že rating není žádným investičním doporučením k nákupu či prodeji. Ratingové agentury původně poskytovaly ratingy zcela zdarma, od krize v 70. letech minulého století ovšem začali emitenti aktivně využívat rating, což umožnilo agenturám zpoplatnit jejich služby. Kvůli současné struktuře poplatků se agentury stávají velmi často terčem kritiky, protože vysoké poplatky mohou být motivací pro přidělení vyššího ratingu. I proto v posledních letech dochází

20

Není-li uvedeno jinak, zpracováno na základě [5]

30

k zpřísnění zákonů souvisejících s regulací ratingových agentur, které má posílit jejich důvěryhodnost. Přes všechny problémy jsou ratingové agentury a jejich hodnocení stále populárním a hojně využívaným nástrojem. Tato kapitola proto mimo jiné pojednává o různých typech ratingových agentur, jejich regulaci a také historii v České republice. 3.2.1

Typy ratingových agentur21

Se stoupající oblibou ratingu u investorů a rozšiřováním po celém světě, roste i počet a struktura ratingových agentur. Z tohoto důvodu bylo nutné vytvořit následující základní dělení agentur: 1.

lokální vs. mezinárodní,

2. 3.

všeobecné vs. specializované, kooperující s emitenty vs. těžící z veřejných informací.

Lokální ratingové agentury vznikají především v zemích a regionech, kde nepůsobí světové (mezinárodní) ratingové agentury jako je Moody´s nebo S&P. Jejich značnou výhodou jsou nižní ceny nabízených služeb a specializace na určitou oblast subjektů. Naopak nevýhodou může být odlišná vypovídací schopnost a informační hodnota výstupu, proto by měli investoři věnovat pozornost ratingové procesu a metodice dané agentury. Lokální ratingové agentury poskytují mimo jiné úvěrový rating pro dluhové cenné papíry emitované tuzemskými firmami a hrají tak klíčovou roli při stanovování ceny těchto dluhopisů. Vyhlásí-li agentura revizi v hodnocení zadluženosti dané společnosti, jsou ceny jejich cenných papírů okamžitě postiženy.22 Všeobecné ratingové agentury se již podle názvu zabývají všemi typy udělovaných ratingů, kdežto specializované ratingové agentury jsou zaměřeny většinou jen na jeden typ subjektů. Příkladem mohou být agentury, které vytvářejí pouze rating bank, obligací či fondů kolektivního investování. V současné době je nejběžnějším způsobem získávání informací o hodnoceném subjektu vzájemná komunikace a kooperace mezi ratingovou agenturou a daným klientem. Dle výše uvedeného dělení lze říct, že jde o ratingové agentury kooperující s emitenty a o tzv. vyžádaný rating (solicitated rating). Na druhé straně existují i ratingové agentury, které s hodnoceným subjektem vůbec nekomunikují a informace získávají pouze z veřejně dostupných zdrojů, jde tedy o tzv. agentury těžící z veřejných informací. Požadavek na vytvoření takového ratingu dávají investoři či obchodní partneři.

21 22

Není-li uvedeno jinak, zpracováno na základě [5] Přeloženo a zpracováno dle [4]


3.2.2

31

Požadavky na ratingové agentury23

Kredibilita neboli důvěryhodnost a nezávislost patří mezi nejdůležitější faktory pro činnost ratingových agentur. Rating je na jedné straně placen klienty, na straně druhé je ovšem užíván především investory, a pokud tito neakceptují práci ratingové agentury, nemá smysl nechávat si od takové agentury rating zpracovávat. Dosáhnout uznání u zainteresovaných subjektů napomáhá dané agentuře bezesporu počet hodnocených klientů, schopnost správného hodnocení, případně rychlost reakce na změny v bonitě těchto klientů. Dle Vinše-Lišky (2005:20) by měly ratingové agentury pro bezproblémový chod a uznání od klientů a uživatelů splňovat alespoň následující základní požadavky:  nezávislost – rating je jediná činnost dané agentury, její zaměstnanci ani akcionáři nemají konflikt zájmů, agentura neinvestuje do jí hodnocených instrumentů a má dostatečné finanční zázemí,  kvalifikace zaměstnanců – vedoucí pracovníci i analytici mají vysokoškolské vzdělání odpovídajícího směru, výhodou je praxe v příbuzném oboru, popř. stáže a školení u světových ratingových agentur,  uznání – agentura je uznána regulátory příslušného trhu, nedošlo u ní k žádnému profesionálnímu pochybení a nemá problémy se zákonem či obchodní etikou,  historie firmy – delší historie samozřejmě vyvolává u klientů i uživatelů ratingu větší důvěru,  metodologie a obchodní tajemství – ratingová agentura musí dodržovat zásadu důvěrnosti informací klientů a zabránit úniku těchto informací mimo společnost, musí používat pouze konzistentní a historicky doložitelnou metodiku spolu se stupnicí hodnocení. Důležitým prvkem úspěšnosti ratingových agentur je komplexnost jejich hodnocení, která je základem pro uznání od uživatelů ratingu. Banky a investoři si vytvářejí také vlastní hodnocení a žebříčky, ale žádné v plné míře nepostihuje podnikatelská rizika daného klienta. Těmito riziky se zabývají právě ratingové agentury a i přes občasnou kritiku jsou jejich výsledky stále považovány za nejlepší. 3.2.3

Uživatelé ratingu24

Rating je z pohledu uživatelů vytvářen ve dvou typech, první z nich je určen pro potřeby managementu společnosti a druhý externím zájemcům. Management společnosti chápe rating jako analýzu vlastního subjektu a návod k možným zlepšením, plní tedy poradenskou funkci. V podstatě jde 23 24

Zpracováno dle [5] Zpracováno dle [5]

32

o externí náhled na interní dění v podniku, ratingová zpráva má tedy danému podniku ukázat, jakým směrem se ubírat, aby byl do budoucna důvěryhodnější pro investory. Druhý typ ratingové analýzy shrnuje nejdůležitější charakteristiky hodnocených subjektů a tyto pak poskytuje jednotlivým externím zájemcům ve formě souhrnné informace. Mezi nejčastější uživatele tohoto ratingu patří mimo jiné zapůjčovatelé cizího kapitálu, investoři do vlastního jmění firem, obchodní partneři, poradenské agentury a v neposlední řadě také široká nebo odborná veřejnost. 3.2.4

Ratingové agentury v České republice

Následující kapitola se v krátkosti zaměřuje na dvě nejvýznamnější české ratingové agentury. Jedná se o společnost Moody´s Central Europe, a. s., která je ovšem známější pod svým starým názvem CRA Rating Agency, a. s. a společnost Duff & Phelps CZ, a. s. Přestože obě jmenované společnosti již zanikly, je vhodné je zde zmínit, poněvadž jsou „průkopníky“ ratingu v České republice.25 CRA Rating Agency, a. s.26 Společnost CRA byla založena dne 14. ledna 1998 americkou společností Pragocontact Corporation, Inc. pod původním názvem Czech Rating Agency, a. s. Šlo o první lokální ratingovou agenturu v České republice, která se zabývala především hodnocením průmyslových podniků, obcí a finančních institucí. Za dobu své existence na trhu ratingu získala vedoucí postavení nejen v tuzemsku, ale i v celé střední Evropě. Na podzim roku 2001 podepsala CRA smlouvu s ratingovou agenturou Moody´s Investor Services a stala se tak její šestou afilací ve světě a jedinou ve střední a východní Evropě. V únoru roku 2006 pak došlo k přejmenování této agentury na Moody´s Central Europe, a. s. Služby CRA Rating Agency tvořily čtyři základní nosné produkty:  CRA Rating – mezinárodně porovnatelné komplexní hodnocení pro průmyslové podniky, finanční instituce a města,  Czech Sector Award – odvětvový investiční index podniků s více než pětiletou tradicí,  CRA Fond Scoring – hodnocení (pomocí hvězdiček) otevřených podílových fondů na bázi jejich relativního porovnání,  CRA Rating obligací obchodovaných na hlavním a vedlejším trhu BCPP a BCPB.

25 26

Zpracováno dle [11], [12] Zpracováno dle [5], [13]


33

Společnost za dobu své existence ohodnotila přes 150 subjektů, které disponují cizími zdroji. Jejími klienty byly subjekty české i zahraniční, středního i celorepublikového významu. CRA Rating Agency přispěla nemalou měrou k většímu využívání ratingu u nás, protože před jejím vznikem zde působily pouze zahraniční ratingové agentury. Duff & Phelps CZ, a. s.27 Ratingová agentura Duff & Phelps CZ byla založena dne 3. dubna 1998 jako pražské zastoupení mezinárodní agentury DCR Duff & Phelps Credit Rating Co. Její původní název byl DCR Česká ratingová, a. s. Důležité je, že tato agentura působila pouze v oblasti úvěrového ratingu, čímž předcházela konfliktu zájmů u hlavních akcionářů. Zároveň kladla velký důraz na domácí trhy, a proto svým klientům nabízela vedle mezinárodního ratingu i lokální, který zohledňoval potřeby domácích investorů a bank. V důsledku celosvětového sloučení agentury Duff & Phelps ovšem došlo v roce 2003 k uzavření některých poboček, mezi kterými byla i ta pražská. V té době Duff & Phelps CZ hodnotila 15 klientů, z toho pouze u dvou šlo o mezinárodní rating a u 13 zbývajících o lokální. 3.2.5

Regulace ratingových agentur

Ratingové agentury byly v souvislosti s celosvětovou finanční krizí často označovány za její spoluviníky. Odborníci poukazují na to, že tyto agentury podcenily rizika spojená se strukturovanými produkty a neupravily včas své ratingy dle zhoršující se situace na trhu. Došlo také k obvinění z metodologických chyb, neřešených konfliktů zájmů a nedostatečné nezávislosti analytiků. V důsledku toho se začalo hovořit o regulaci ratingových agentur. Návrhy na jejich regulaci se ovšem objevovaly již na konci minulého století v souvislosti s dluhovými krizemi některých zemí. V roce 2004 přistoupily agentury k samoregulaci a postupně se zavázaly k dodržování Etického kodexu IOSCO28. O dva roky později přijali v USA zákon o regulaci ratingových agentur, v Evropské unii se k regulaci přistoupilo v roce 2009.29 Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1060/2009 musí ratingové agentury mimo jiné předcházet konfliktům zájmů a v případě jejich vzniku provést odpovídající řízení, zaměstnávat analytiky a ostatní pracovníky s odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi, uveřejňovat svoji metodiku a modely používané při vytváření ratingů, provádět hodnocení pouze na základě odpovídajícího množství relevantních informací a každoročně vydávat zprávu o transparentnosti. Dodržování regulace má být pak zajištěno povinnou regisZpracováno dle [5] Server Bankovnictvi.ihned.cz uvádí, že Etický kodex IOSCO se mimo jiné zaměřuje na kvalitu a integritu ratingového procesu, zaručení nezávislosti analytiků, předcházení konfliktů zájmů, zajištění transparentnosti ratingových metod a nakládání s důvěrnými informacemi. [14] 29 Zpracováno dle [14] 27

28

34

trací agentur u evropských regulačních orgánů a kontrolou ze strany vnitrostátních regulačních orgánů (v ČR Česká národní banka). Česká republika uvedla dne 7. června 2010 v platnost zákon č. 160/2010 Sb., čímž adaptovala právní řád výše zmíněného nařízení. V souvislosti se zřízení evropského orgánu pro dohled v oblasti kapitálového trhu ovšem došlo v roce 2011 k novelizaci původního nařízení.30 Regulace ratingových agentur se u mnohých národních i nadnárodních institucí setkala s negativním postojem. Poukazují na to, že udělování ratingu je především obchod s důvěrou, účastníci trhu by tedy měli požadovat kvalitní rating. Dalším argumentem je sporný přínos regulace, což dokazuje situace v USA, kde byly regulace zavedeny již před krizí v roce 2006. Subjekty finančního sektoru by neměly slepě přebírat rating, ale řádně řídit rizika a zajímat se o metodologii agentur. Rating jako takový navíc představuje globální byznys a jeho lokální či regionální regulace mohou být překážkou pro uznávání ratingů z ostatních zemí. Závěrem je nutno zdůraznit, že i přes veškeré problémy ze strany ratingových agentur, nelze veškerou vinu přisuzovat jen jim. Jedním z viníků krize jsou nepochybně i banky a ostatní finanční zprostředkovatelé, kteří nevěnovali dostatečnou pozornost řízení rizik a dodržování úvěrových standardů, přecenili kvalitu ratingů a ve většině případů neměli žádné krizové scénáře. Odpovědnost nesou také orgány dohledu a investoři, kteří bezhlavě věřili uděleným ratingovým hodnocením.31

3.3 Scoringové metody a defaultní studie32 Vedle klasického úvěrového ratingu existují i další hodnotící metody, mezi které patří například audit33, scoringové metody či obchodní rating34. V následujícím textu se zaměříme na pojem scoringové metody, který má k ratingu nejblíže. Scoringové metody jsou kvantitativním hodnocením určitého subjektu, které se zaměřují na analýzu předložených dat od tohoto subjektu a snaží se odhadnout jeho bonitu. Pod tento pojem se běžně zahrnuje scoring, ranking či interní rating. I přesto, že rating a scoring mají společný konečný cíl, tedy zjiš-

Zpracováno dle [15], [42], [43] Spolu s předchozím odstavcem zpracováno dle [16] 32 Není-li uvedeno jinak, zpracováno na základě [5] 33 Komora auditorů České republiky uvádí, že: „Audit je systematický proces objektivního získávání a vyhodnocování důkazů, týkajících se informací o ekonomických činnostech a událostech, s cílem zjistit míru souladu mezi těmito informacemi a stanovenými kriterii a sdělit výsledky zainteresovaným zájemcům.“ [17] 34 Obchodní rating, který vytváří společnost Dun & Brandstreet se zabývá hodnocením hospodaření společností a podává informaci o tom, jak bezpečné je v určité zemi obchodovat s danou firmou. Jedná se v podstatě o indikátor předpovědi rizika pro uzavření obchodu, případně bankrotu společnosti. [5] 30 31


35

tění bonity daného subjektu, existuje mezi nimi řada rozdílů. Tabulka č. 4 popisuje základní odlišnost těchto dvou hodnotících produktů. Tab. 4

Hlavní parametry při vytváření ratingu a scoringu

Položka Zdroj dat Charakter dat

Rating hodnocený subjekt, externí data kvantitativní i kvalitativní s pohledem do budoucna

Analýzu provádí Způsob ohodnocení

ratingový tým, tj. min. 2 lidé analýza s převahou kvalitativních faktorům

Výsledek

známka na základě rozhodnutí ratingového výboru 1 až 2 měsíce řádově ve statisících Kč

Doba hodnocení Cenová náročnost Užití

pro nestandardní nebo významné dlouhodobé kontrakty

Scoring hodnocený subjekt převážně kvantitativní, důvěryhodné jsou minulé výsledky 1 analytik automatizovaný proces s důrazem na kvantitativní část výstup dle automatizovaného výpočtu z PC do 1 týdne min. poplatek pro standardní nebo menší obchody krátkodobějšího charakteru

Zdroj: Vinš-Liška (2005:63)

Z tabulky je na první pohled patrné, že scoring je jednodušším, průzračnějším a časově méně náročným mechanismem než rating. Informace poskytované scoringem jsou ovšem značně hodnotově omezené a to z toho důvodu, že pracuje pouze s kvantitativními daty, které jsou výsledkem minulého hospodaření společnosti. Zpracování dat probíhá zcela automatizovaně, hodnocení je tedy na rozdíl od ratingu naprosto objektivní, bez zásahů hodnotící osoby a srovnatelné s ostatními výsledky stejné metody. Značnou nevýhodou ovšem je nemožnost postihnout specifika hodnoceného subjektu. Konečný výstup scoringové metody je pak poměrně srozumitelný, obdobně jako u ratingu vyjádřený určitou známkou ze stupnice. Na základě výše uvedeného lze říci, že scoringové metody jsou díky své časové a finanční nenáročnosti používány převážně na krátkodobé a standardní obchody. Scoring jako rychlý test finančního zdraví podniku je výlučně vytvářen na subjekty, kdežto rating i na emise cenných papírů nebo syndikované půjčky. Vinš-Liška uvádí v definici ratingu, že jeho podstatou je posouzení pravděpodobnosti, s jakou daný subjekt dostojí včas a v plné míře všem svým splatným závazkům. Jednotlivé ratingové agentury si začaly postupně vytvářet tzv. defaultní studie, které mají dokázat bonitu jejich hodnocení. Později začaly tyto modely využívat také instituce vytvářející scoringové metody. Anglické slovo

36

default lze do českého jazyka přeložit jako okamžik, ve kterém dochází k nezaplacení splatného závazku. Defaultní studie tedy vysvětlují podstatu a vypovídací schopnost ratingu, přičemž k jejich vytvoření je zapotřebí široká historická řada hodnocení a defaultů daných subjektů. Nejvýznamnější světové ratingové agentury mají dle těchto studií velmi spolehlivá hodnocení s vysokou vypovídací schopností. Krátká historie tuzemských agentur bohužel zatím nedovoluje vytvářet takto rozsáhlé studie, proto má v České republice vyšší vypovídací schopnost vytváření defaultních studií u scoringových metod. I zde jde ovšem pouze o nástin skutečné situace, protože neexistuje ucelený seznam společností, které jsou v defaultu. Závěrem této kapitoly lze dodat, že scoring je vhodný pro rychlé zjištění bonity daného subjektu, kdežto rating nám poskytuje podstatně hlubší rozbor jeho hospodaření a schopnosti dostát včas a v plné míře svým závazkům.


37

4 Současný stav řešené problematiky Tato kapitola se věnuje vymezení podílových fondů. V úvodu jsou fondy obecně charakterizovány, dále je v krátkosti nastíněn jejich stav v roce 2011 a nakonec jsou porovnány ratingové stupnice jednotlivých agentur. Podílové fondy představují spolu s investičními fondy základní model kolektivního investování. Kolektivní investování je podnikání postavené na shromažďování peněžních prostředků od investorů a jejich následném investování do finančních aktiv s cílem dosáhnout stanoveného investičního cíle. Fondy jsou pak nabízeny veřejnosti za ceny, které odrážejí tržní hodnotu jejich aktiv.35 Podílové fondy nejsou na rozdíl od investičních fondů samostatnými právními subjekty, jsou zakládány a obhospodařovány investiční společností. Odborná literatura rozlišuje dvě formy podílových fondů, a to otevřené a uzavřené, přičemž u otevřených mají držitelé podílových listů právo na jejich zpětný odprodej investiční společnosti, kdežto u uzavřených nikoliv. Otevřené fondy jsou přitom zakládány na dobu neurčitou, to znamená, že po celou dobu jejich existence může docházet k vydávání nových podílových listů.36 Bodie-Kane-Marcus uvádí, že mezi nejdůležitější druhy podílových fondů klasifikovaných podle investiční politiky patří fondy peněžního trhu, akciové, smíšené, sektorové, dluhopisové, vyvážené a indexové fondy, fondy fondů či globální, mezinárodní nebo regionální fondy.37 Mezi hlavní výhody podílových fondů patří dostupnost a jednoduchost i pro drobné investory, možnost přístupu na domácí i zahraniční trh, vysoká likvidita, diverzifikace rizika, daňové zvýhodnění či profesionalita. Na druhou stranu mají podílové fondy i řadu nevýhod, např. vklady nejsou pojištěny, fondy nejsou vhodné pro krátkodobé investování, hrozí riziko špatné volby fondu a v neposlední řadě vysoké vstupní poplatky a platby za správu.38 V posledních letech se stalo velkým trendem světových podílových fondů investovat peníze do akcií a dluhopisů států jako je Turecko či Indonésie, protože ekonomika těchto zemí prudce roste. V Česku jsou investoři mnohem konzervativnější a zaměřují se především na cenné papíry středoevropských regionů.39 Rok 2011 nepatřil k investorsky příliš úspěšným, po velkých výkyvech trhu není vůbec snadné najít fond s dobrým ročním výnosem. Někteří finanční analytici radí vložit peníze do akciových fondů s globálním zaměřením, jiní radí rok či dva počkat na nové zajímavé příležitosti. František Mašek doporučuje při výběru fondu podívat se na graf vývoje podílového listu, velikost fondu a renomé správce a zjistit si, jak si fond vedl v posledních letech, minulá výkonnost přitom není zárukou té budoucí. Následující tabulka uvádí jedny ze zajímavých fondů dle Zpracováno dle [3], [4] Zpracováno dle [3] 37 Přeloženo a zpracováno dle [1] 38 Zpracováno dle [18], [19] 39 Zpracováno dle [20] 35

36

38

dlouhodobých výnosů podle pana Maška, samozřejmě nejde o žádné investiční doporučení.40 Tab. 5

Zajímavé fondy dle dlouhodobých výnosů

Název fondu

Kategorie

IKS Balanc. dynamický J&T Opportunity CZK ING Český akciový fond ISČS Sporotrend ISČS Top Stocks T Asian Growth A ACC USD Parvest Equity Latin America

smíšený smíšený akciový akciový akciový

Podílový Roční list41 výkonnost42 2,2481 9,14 1,6454 28,98 2418,2600 8,72 1,1598 3,67 1,0738 38,47

Alokace ČR ČR+zahr. ČR ČR+zahr. ČR+zahr.

akciový

30,3800

28,74

-

akciový

710,4100

8,57

-

Zdroj: Zpracováno dle [21], [22]

Před investováním do podílových fondů je vhodné zjistit si několik informací. Nedůležitější poskytují infolisty a měsíční zprávy manažerů, které zveřejňují jednotlivé investiční společnosti. Mnohé fondy ovšem neuvádí např. benchmark, velikost vstupních a manažerských poplatků či údaj TER43, jiné zase neaktualizují svoje data. Zajistit potřebné informace o fondech má od roku 2012 v České republice takzvaný klíčový informační dokument, který bude mít pro všechny fondy stejnou strukturu.44 Na světě ovšem existují tisíce podílových fondů a pro investory je stále obtížnější se ve všech orientovat. Ratingové agentury se proto snaží hodnotit jejich kvalitu. V Evropě provádí rating fondů mimo jiné společnosti Morningstar, Lipper, Standard & Poor´s a Feri Trust. V tabulce 6 můžeme vidět, že Morningstar hodnotí fondy hvězdičkami od jedné do pěti, to znamená, že fond s pěti hvězdičkami se ve svojí skupině umístil mezi 10 % nejlepších fondů. Morningstar ovšem prozatím nehodnotí české podílové fondy. Lipper hodnotí fondy ve čtyřech kategoriích – výkonnost, stálost výkonnosti, ochrana před propady a nákladovost. Každá kategorie získá ohodnocení od 5 do 1, přičemž 5 je nejlepší. Souhrnné hodnocení za celý fond neexistuje, investor si tedy musí jednotlivým kategoriím přiřadit důležitost podle sebe. Stejně jako Morningstar se i společnost Lipper zaměřuje pouze na rating zahraZpracováno dle [21] U českých podílových fondů v Kč k 12. 10. 2011, u posledních dvou v USD k 12. 10. 2011 42 V % k 31. 12. 2010 43 Ukazatel TER představuje výdaje portfolia či podílového fondu během uplynulého účetního roku, přičemž se udává v procentech majetku. Čím nižší je hodnota TER, tím méně je fond zatížen poplatky a tím méně se také snižuje jeho výnosnost. [23] 44 Zpracováno dle [24] 40 41


39

ničních fondů. Standard & Poor´s na rozdíl od předchozích dvou agentur provádí u fondů vedle kvantitativní analýzy minulosti i analýzu kvalitativní. Fondům s nadprůměrnou úrovní managementu, u kterých je vysoká pravděpodobnost, že si udrží nadvýkonnost i v budoucnosti uděluje známky AAA, AA nebo A. V reálu nemá většina fondů ani jedno A. Poslední zmíněná agentura Feri Trust hodnotí také kvantitativní a kvalitativní ukazatele a uděluje známky od A po E, kde A je nejlepší. Podobně jako první dvě společnosti hodnotí jen zahraniční podílové fondy.45 Tab. 6

Ratingové stupnice u podílových fondů

Společnost Morningstar Lipper Feri Trust

***** 5 A 10 % 20 % velmi dobré

**** 4 B 22,5 % 20 %

*** 3 C 35 % 20 %

dobré

průměrné

** 2 D 22,5 % 20 % podprůměrné

* 1 E 10 % 20 % slabé

Zdroj: zpracováno dle [25], [27], [28]

Obecně platí, že při srovnatelné volatilitě vykazují fondy s ratingem vyšší výkonnost než fondy bez ratingu. Čím vyšší je rating, tím vyšší je i průměrná velikost fondu. Ratingové fondy také dosahují v průměru nižších nákladů. Statistiky přesto uvádí, že většina pětihvězdičkových fondů si svoji známku dlouhodobě neudrží. Rating je bezesporu dobrým pomocníkem při investování do podílových fondů, investor ale musí dokázat informace správně použít. Jak je vidět v tabulce č. 7, ratingové známky od jednotlivých agentur se mohou lišit, protože každá používá jiné parametry hodnocení. Fond tedy nelze v žádném případě vybírat jen na základě známky, ta je jen jedním z mnoha faktorů při konečném rozhodování o investici.46 Tab. 7

Ratingové známky některých švýcarských podílových fondů

Název podílového fondu BNP Paribas L1 Equity Best Selection Euro Fidelity Funds Switzerland ING (L) Invest Euro High Dividend Pioneer Funds Euroland Equity

S&P AA UR47 AA AA

Feri Trust A D D A

Zdroj: zpracováno dle [30], [31]

Zpracováno dle [25], [26] Zpracováno dle [10], [29] 47 UR (Under Review) znamená, že fond je přezkoumáván, protože došlo ke značným změnám v hospodaření správce fondu nebo managementu fondu. Společnost S&P ještě neměla možnost vyhodnotit dopad na kvalitativní hodnocení. [26] 45

46

40

5 Posouzení spolehlivosti ratingových hodnocení při investování do podílových fondů 5.1

Charakteristika podílových fondů Raiffeisen Bank

Společnost Raiffeisen Bank působí v České republice od roku 1993 a poskytuje bankovní služby pro soukromé i podnikatelské subjekty. Podle celkových aktiv je 5. největší bankou u nás, což potvrzuje i řada ocenění, mezi které patří například titul „Nejdynamičtější banka roku“. Raiffeisen Bank, a.s. je součástí skupiny Raiffeisen Bank International AG, která vznikla na podzim roku 2010.48 RB nabízí klientům podílové fondy z vlastního portfolia, jejichž správcem je Raiffeisen Capital Management, ale také fondy renomovaných zahraničních investičních společností. Fondy RB jsou registrovány v Rakousku a podléhají regulaci vycházející z legislativy Evropské unie. Investovat lze buď jednorázově od 10 tisíc Kč, nebo pravidelně od 500 Kč. Investoři si mohou vybírat z pestré škály fondů peněžního trhu, smíšených a akciových fondů.49 Na grafu níže lze vidět, že z celkového počtu 26 podílových fondů společnosti RB má jen 9 z nich rating, to znamená, že tyto se dle S&P umístily mezi 20 % nejlepších fondů, které mají nadprůměrnou úroveň managementu.

Obr. 2

Počet podílových fondů Raiffeisen Bank (Zdroj: vlastní konstrukce na základě [33])

Další text se zabývá pouze třemi akciovými fondy, které mají rating udělený od společnosti Standard & Poor´s. Jde o fond Raiffeisen-Global-Aktien, RaiffeisenOsteuropa-Aktien a Raiffeisen-Russland-Aktien. Tyto fondy jsou určeny pro investory, kteří chtějí investovat dlouhodobě (8-10 let) s cílem dosáhnout vysokých výnosů i za cenu vysokého rizika výkyvu směnných kurzů. Vývoj hodnoty kurzu těchto fondů za první dny měsíce května až listopadu 2011 ukazuje tabulka 8. Můžeme vidět, že hodnota fondů má do října klesající trend, akciové fondy 48 49

Zpracováno dle [32] Zpracováno dle [33]


41

ovšem představují dlouhodobou investici a proto je třeba sledovat vývoj hodnoty kurzu za delší časové období a nepanikařit při krátkodobém poklesu. Toto bezpochyby potvrzuje i skutečnost, že kurzy začaly v listopadu 2011 opět růst a vracely se ke své hodnotě z první poloviny roku. Tab. 8

Vývoj hodnoty kurzu vybraných akciových fondů v eurech

Datum

R-Global-Aktien

2. 5. 2011 3. 6. 2011 1. 7. 2011 1. 8. 2011 1. 9. 2011 3. 10. 2011 2. 11. 2011

162,31 160,67 161,29 159,53 146,83 139,91 148,78

R-OsteuropaAktien 327,25 313,53 311,43 314,96 275,05 239,40 253,55

R-RusslandAktien 89,00 86,29 85,87 89,31 78,07 65,78 70,80

Zdroj: zpracováno dle [34]

Raiffesen-Global-Aktien Jak napovídá název, Raiffesen-Global-Aktien (Globální akciový fond) investuje do globálních akcií obchodovaných na burzách Severní Ameriky, Evropy a rozvinutých zemí Pacifiku. Fond vznikl dne 18. října 1986 a svým zaměřením je vhodný pro drobné investory, kteří mají zkušenost s fondy kolektivního investování a jsou ochotni riskovat. Fond uplatňuje strategii bottom-up, to znamená, že akciové tituly jsou vybírány na základě individuálního posuzování specifik podniků. Portfolio fondu je přitom srovnáváno s indexem MSCI World. Na základě pololetní zprávy za období od 16. 9. 2010 do 15. 3. 2011 lze říci, že hodnota fondu za toto období překročila srovnávací index, výkonnost fondu je ovšem velmi ovlivněna kurzem eura k dolaru.50 Tab. 9

Základní informace o Globálním akciovém fondu za období 16. 9. 2010 - 15. 3. 2011

Struktura majetku fondu v eurech - akcie - jiné cenné papíry - vklady u bank - časové rozlišení - poplatky Počet podílů v oběhu Vstupní poplatek51 Správní poplatek

385 444 494,330 382 233 041,440 1 988 504,100 1 103 561,380 458 562,670 -339 175,260 2 487 768,018 4,00 % 1,63 %

Zdroj: zpracováno dle [35], [36] 50 51

Zpracováno dle [35] Vstupní poplatek se počítá z investované částky a správní poplatek z hodnoty majetku fondu.

42

Z tabulky 9 je patrné, že akcie tvoří více než 99 % celkového majetku fondu, ostatní cenné papíry zastupují například klasické či vyměnitelné dluhopisy. Obrázek 3 pak ukazuje strukturu akcií fondu dle měny, ve které jsou denominovány. Přesto, že je Globální akciový fond veden v eurech, největší zastoupení má americký dolar a to z toho důvodu, že tento fond je orientován na celosvětové trhy.

Obr. 3 Struktura akcií Globálního akciového fondu dle měny (Zdroj: vlastní konstrukce na základě [35])

Raiffeisen-Osteuropa-Aktien Fond Raiffeisen-Osteuropa-Aktien (Východoevropský akciový fond), který vznikl v únoru 1994, investuje do cenných papírů rozvíjejících se trhů střední a východní Evropy, především se zaměřuje na Rusko, Polsko a Turecko. Investory láká růstový potenciál těchto zemí a zajímavé ocenění akcií na místních trzích. Pro potřeby porovnání fondu s příslušným akciovým trhem byl pro skupinu Raiffeisen vytvořen index MSCI EM Europe 10/40. K 31. 8. 2011 byl majetek fondu 544,49 mil. eur, přičemž vstupní a správní poplatek činil 3 a 2 %. V srpnu 2011 postihly trhy obavy z recese, což se u většiny fondů projevilo v poklesu hodnot kurzů akcií. Východoevropský akciový fond nebyl postižen v takové míře jako jiné fondy, protože investuje především do akcií energetických a surovinových společností a tyto na možnou recesi nereagovaly.52 Obrázek 4 zobrazuje strukturu akcií fondu dle měny na základě údajů z roku 2009 (novější bohužel nebyly k dispozici). Stejně jako u Globálního akciového fondu převládá americký dolar a to i přesto, že více než 60 % cenných papírů má domicil v Rusku a samotný fond je vedený v eurech.

52

Spolu s předchozím odstavcem zpracováno dle [37]


43

Obr. 4 Struktura akcií Východoevropského akciového fondu dle měny (Vlastní konstrukce na základě [38])

Raiffeisen-Russland-Aktien Poslední z vybraných fondů, Raiffeisen-Russland-Aktien (Ruský akciový fond) vznikl v první polovině roku 2008 a orientuje se převážně na Rusko a země SNS. Fond investuje z velké části do surovin a energetiky a je spojen s vyšším rizikem kolísání kurzu akcií a měn. Pro porovnání hodnoty fondu s trhem se používá srovnávací index MSCI Russia 10-40. Na začátku roku 2011 si stál ruský trh velmi dobře, za což vděčí především ropným a plynařským společnostem. Vysoká cena ropy totiž vyvolala u investorů zájem o akcie těchto společností a přiměla k jejich nákupu i Ruský akciový fond.53 Tabulka 10 dokazuje, že necelých 95 % fondu tvoří akcie, které jsou převážně denominovány v amerických dolarech. Toto je možno přisuzovat krátké historii fondu, lze ovšem očekávat, že fond získá postupem času i akcie jiných společností a měnová struktura se poněkud změní. Tab. 10

Základní informace o Ruském akciovém fondu za období 1. 7. 2010 – 31. 12. 2010

Struktura majetku fondu v eurech - akcie - vklady u bank - časové rozlišení - různé poplatky Počet podílů v oběhu Struktura akcií dle měny - USD - GBP Zdroj: zpracováno dle [39]

53

Zpracováno dle [39]

59 613 423,04 56 614 583,71 2 943 584,61 163 695,12 -108 440,40 638 401,576 97,72 % 2,28 %

44

5.2 Analýza výnosnosti a benchmarku fondů V této části práce bude porovnána výnosnost vybraných fondů s jejich benchmarkem. Benchmark fondu je ukazatel, který se stanovuje na základě investičního cíle a zaměření fondu, je-li fond zaměřený na střední Evropu, měl by benchmark obsahovat akcie podniků obchodovaných na trzích států tohoto regionu. Dobrý fond je podle analytiků takový, který dokáže trvale překonávat svůj benchmark nebo se držet na jeho úrovni. Důležité je, aby portfolio fondu obsahovalo cenné papíry ze stejného trhu, z kterého je benchmark vytvořen. Je-li tedy výnosnost fondu nižší než zhodnocení daného benchmarku, znamená to, že portfolio manažeři zvolili na daném trhu špatnou strategii. Investoři pak mohou podle benchmarku usuzovat, jak kvalitní je správa fondu a jak se fondu daří vůči trhu.54 Zaměření vybraných podílových fondů společnosti RB nejvíce odpovídají akciové indexy od společnosti Morgan Stanley Capital International, která vydává tyto indexy již od roku 1970. MSCI publikuje indexy rozvinutých i rozvíjejících se zemí, ale také nejrůznější globální a regionální indexy.55 Pro účely této práce budou tedy použity indexy MSCI World, MSCI EM Europe 10/40 a MSCI Russia 10-40.56 Následující tři grafy ukazují vztah návratnosti fondu a jeho benchmarku. Grafy Globálního a Východoevropského akciového fondu naznačují vývoj od 15. 10. 2001 do 28. 2. 2011, graf Ruské akciového fondu pouze od 2. 5. 2008 do 28. 2. 2011, tedy od roku, ve kterém fond vznikl. Jako zdrojová data posloužily denní hodnoty akciového indexu a návratnosti, které jsou vyjádřeny v eurech, přičemž návratnost je vždy totožná s kurzem pro prodej v daném dni. Z prvních dvou grafů je zřejmé, že fondy dlouhodobě překračovaly nebo se držely na úrovni svého benchmarku. Správce fondu tedy vhodně zkombinoval cenné papíry obsažené v portfoliu. Oproti tomu se poslednímu z fondů doposud nepodařilo překročit benchmark, vzhledem ke krátké historii nelze ovšem mluvit o neúspěchu. V letech 2001-2007 fondy rostly a investory se mohli těšit ze zisků. V druhé polovině roku 2007 ovšem došlo ke značnému poklesu hodnot, který způsobila začínající celosvětová finanční krize. Pokles na akciových trzích pokračoval i v roce 2008, svého dna pak dosáhly trhy na začátku roku 2009. Hodnota fondů a jejich srovnávacích indexů za tuto dobu klesla o více než polovinu. Leden 2009 přinesl zlom a hodnoty ukazatelů začaly opět prudce růst. Jak Zpracováno dle [40] Zpracováno dle [4] 56 MSCI World a MSCI EM Europe 10/40 jsou regionální akciové indexy. MSCI World se skládá z indexů následujících zemí s rozvinutým trhem: Austrálie, Rakousko, Belgie, Kanada, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Hong Kong, Irsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Portugalsko, Singapur, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Spojené království a Spojené státy americké. Index MSCI EM Europe 10/40 se skládá z indexů následujících rozvíjejících se evropských zemí: Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rusko, Turecko. Poslední index MSCI Russia 10-40 je akciový index Ruska. [41] 54 55


45

již bylo zmíněno v tabulce 8, druhá polovina roku 2011 přinesla další propad akciových trhů. Nejvíce postiženy jsou fondy, v jejichž portfoliu převažují cenné papíry finančního sektoru.

Obr. 5 Porovnání návratnosti a benchmarku Globálního a Východoevropského akciového fondu (vlastní konstrukce na základě dat z RCM a RB, a.s.)

Obr. 6 Porovnání návratnosti a benchmarku Ruského akciového fondu (vlastní konstrukce na základě dat z RCM a RB, a.s.)

46

5.2.1

Zhodnocení výnosnosti a benchmarku

Tabulka 11 porovnává roční míru výnosnost a roční míru zhodnocení benchmarku zvolených akciových fondů. Podkladem pro výpočet byly hodnoty z prvního a poslední pracovního dne roku 2001-2010, přičemž u prvních dvou fondu je v roce 2001 brán jako první den 15. 10. a v roce 2002 11. 2., protože dřívější data společnost Raiffeisen Bank neposkytuje. U Ruského akciového fondu jsou opět k dispozici data od vzniku tohoto fondu, za první den roku 2008 je tedy považován 2. květen.57 Z tabulky je patrné, že fondy dosahují nižšího zhodnocení než jejich akciové indexy. Výjimku tvoří jen některé roky, např. u Globálního akciového fondu rok 2003 a 2010. Značný pokles zaznamenaly jak fondy, tak indexy v roce 2002 a 2008. Tab. 11

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Srovnání roční míry výnosnosti (MV) a roční míry zhodnocení benchmarku (MB)

R-Global-Aktien MV58 2,95 -32,38 12,51 -2,58 16,59 -0,16 -10,74 -47,62 22,40 19,09

MB 3,51 -31,10 5,31 5,81 26,14 7,86 -1,70 -36,78 22,79 18,17

R-OsteuropaR-Russland-Aktien Aktien MV MB MV MB 6,83 14,15 0,84 -2,63 24,03 21,73 29,18 37,85 51,49 54,28 16,06 26,03 15,18 20,67 -68,81 -64,90 -72,42 -70,90 82,27 81,63 153,74 140,88 20,85 24,98 37,87 37,04

Zdroj: vlastní konstrukce na základě dat z RCM a RB, a.s.

5.3 Vztah roční míry výnosnosti a ratingu fondů Tato kapitola se věnuje vyhodnocení vztahu mezi roční mírou výnosnosti a ratingem fondů za jednotlivé roky. Jako zdrojová data posloužily ratingové známky udělené společností S&P od roku 2004 do 2010, u Ruského akciového fondu pouze za rok 2010. Dále roční míra výnosnosti a roční míra zhodnocení benchmarku, které jsou uvedeny v tabulce 11. Následující tabulka uvádí ratingové známky v původním a převedeném číselném vyjádření. Známky udělené agenturou jsou platné vždy k poslednímu měsíci roku. Za rok 2011 jsou prozatím k dispozici známky z července a srpna, přičemž si všechny tři fondy udržely svoje hodnocení z předchozího roku. 57 58

Zdrojová data jsou k dispozici v příloze A. Roční míra výnosnosti a roční míra zhodnocení benchmarku jsou uvedeny v procentech.

Posouzení spolehlivosti ratingových hodnocení při investování do podílových fondů Tab. 12

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

47

Ratingové známky udělené společností S&P

R-Global-Aktien AAA A A AA AA AA

5,0 4,0 4,0 4,5 4,5 4,5

R-OsteuropaAktien AAA 5,0 AAA 5,0 UR A 4,0 A 4,0 A 4,0 A 4,0

R-RusslandAktien A 4,0

Zdroj: vlastní konstrukce na základě dat z Raiffeisen Capital Management

Následující podkapitoly se zaměřují vždy jen na jeden ze třech vybraných fondů. Grafy v nich obsažené zobrazují každý rok z výše uvedené tabulky, za který dostal fond ratingovou známku. Minimum a maximum na vertikální ose představuje nejnižší a nejvyšší hodnotu míry zhodnocení benchmarku za předchozí tři roky59. Toto rozmezí tedy zastupuje příslušný akciový trh a je na vedlejší ose vyjádřeno známkami 1 až 5. Míra výnosnosti ratingových fondů by se tedy měla pohybovat v rozmezí od 4 do 5. 5.3.1

Raiffeisen-Global-Aktien

Na základě předchozích informací lze konstatovat, že Globální akciový fond je se svojí 25letou historií a globálním zaměřením relativně stabilním fondem. Portfolio tohoto fondu je složeno z kvalitních cenných papírů mnoha významných společností, které vykazují dobré ocenění. Fond investuje především do energetiky a financí, které ovšem v současné době vykazují spíše pokles. Návratnost se dlouhodobě drží nad úrovní benchmarku MSCI World, přesto dosahoval fond až na výjimky nižšího ročního zhodnocení než jeho akciový index. Na obrázku 7 jsou zobrazena dvě období, ve kterých byla roční míra výnosnosti fondu v rozmezí 4 až 5. První graf představuje rok 2004, kdy dosáhl Globální akciový fond nejvyššího možného ratingového hodnocení od společnosti S&P a to známky AAA, přičemž roční míra výnosnosti měla hodnotu -2,58 %. Druhý ukazuje situaci v roce 2005 – fond obdržel známku A a roční míra výnosnosti markantně překročila roční míru zhodnocení benchmarku z přechozích let.

59

U Ruského akciového fondu pouze za předchozí dva roky, protože vznikl v roce 2008.

48

Obr. 7 Porovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2004 a 2005 u Globální akciového fondu (vlastní konstrukce na základě dat z RCM a RB, a.s.)

Pravým opakem je obrázek 8, na kterém je stav v roce 2006 a 2008. V obou případech se roční míry výnosnosti fondu pohybovaly hluboko pod daným rozmezím. Důvodem může být to, že manažeři změnili strukturu portfolia fondu a především pak skutečnost, že od roku 2007 zasáhla svět finanční krize. I přes tyto skutečnosti dostal fond v roce 2006 od agentury Standard & Poor´s známku A a v roce 2008 dokonce AA.

Obr. 8 Porovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2006 a 2008 u Globálního akciového fondu (vlastní konstrukce na základě dat z RCM a RB, a.s.)


49

Grafy na obrázku 9 zobrazují stav v roce 2009 a 2010. Rok 2009 představoval pro ekonomiku postiženou finanční krizí zlom, hodnoty ukazatelů se začaly vracet do normálu, roční míra výnosnost vzrostla oproti roku 2008 o více než šedesát procent a překročila tak benchmark z předchozích let. V roce 2010 míra výnosnosti mírně poklesla (přibližně o 3 %), přesto se stále udržela v rozmezí 4 až 5. V letech 2009 a 2010 se tedy míra výnosnosti fondu pohybovala v rozmezí způsobilém pro udělení ratingové známky, přičemž fond obdržel od S&P známku AA.

Obr. 9 Porovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2009 a 2010 u Globálního akciového fondu (vlastní konstrukce na základě dat z RCM a RB, a.s.)

5.3.2

Raiffeisen-Osteuropa-Aktien

Východoevropský akciový fond se po propadech na začátku druhé poloviny roku 2011 vrátil opět do své silné pozice, což potvrzuje i skutečnost, že hodnota akcií tohoto fondu překročila v listopadu 2011 250 eur. Manažeři změnili strukturu portfolia fondu na úkor Ruska a Maďarska, přičemž dominantní postavení má stále odvětví energetiky a telekomunikací. Jak již bylo zmíněno výše, fond se pohybuje dlouhodobě na úrovni benchmarku MSCI EM Europe 10/40, přesto stejně jako u Globálního akciového fondu dosahoval tento benchmark vyššího ročního zhodnocení než samotný fond. Na obrázku 10 můžeme vidět, že v roce 2004 a 2005 překročila roční míra výnosnosti značně roční míru zhodnocení benchmarku z předchozích tří let. V roce 2004 byla roční míra výnosnosti necelých 30 % a v roce 2005 dokonce 51,49 %. V obou případech obdržel fond nejvyšší možnou známku AAA. V roce 2006 ovšem klesla roční míra výnosnosti na 16 % a fond v tomto roce neobdržel žádnou známku, protože byl společností Standard & Poor´s přezkoumáván z důvodu změny v hospodaření správce nebo managementu.

50

Obr. 10 Porovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2004 a 2005 u Východoevropského akciového fondu (vlastní konstrukce na základě dat z RCM a RB, a.s.)

Rok 2007 přinesl do ekonomiky celosvětovou finanční krizi a hodnoty akcií fondu začaly prudce klesat. Z obrázku 11 je zřejmé, že se roční míry výnosnosti propadly hluboko pod rozmezí 4 až 5. V roce 2007 byla roční míra výnosnosti 15 %, ovšem v roce 2008 klesla až na -68,81 %. Přesto dosáhl fond v letech 2007-2008 dle metodiky společnosti S&P na známku A.



51

Obrázek 12 představuje dva naprosto odlišné roky. V prvním z nich, to je v roce 2009, dosáhla roční míra výnosnosti 82 %. Nárůst oproti roku 2008 je tedy více než stopadesátiprocentní. Finanční krize odezněla a hodnota cenných papírů fondu prudce rostla. Fond v tomto roce ovšem získal stejnou známku jako v předchozích letech. V druhém případě, tedy v roce 2010, klesla roční míra výnosnosti na 21 %. Vzhledem k prudkým výkyvům v předešlých třech letech ovšem nedosáhla tato míra rozmezí 4 až 5, přesto udělila společnost S&P fondu také známku A.


5.3.3

Raiffeisen-Russland-Aktien

Ruský akciový fond je se svou tříletou historií nejmladším z vybraných podílových fondů. Samotný fond existuje od roku 2008 a první ratingové hodnocení od společnosti Standard & Poor´s získal v roce 2010. Návratnost se drží pod úrovní benchmarku MSCI Russia 10/40 a i přesto dosahoval fond za sledované období průměrně vyššího zhodnocení než tento benchmark. Struktuře portfolia vládnou především suroviny a energie. Fond si přes svou krátkou existenci vede prozatím velmi dobře, obrázku 13 ovšem dokazuje, že se roční míra výnosnosti v roce 2010 pohybovala pod daným rozmezím 4 až 5.

52

Obr. 13 Porovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2010 u Ruského akciového fondu (vlastní konstrukce na základě dat z RCM a RB, a.s.)

5.3.4

Shrnutí výsledků

Tabulka níže shrnuje skutečnosti uvedené v předchozím textu a především pak grafech. U jednotlivých fondů je v levém sloupci vždy ratingová známka od společnosti Standard & Poor´s převedená do číselného vyjádření. V pravém sloupci je slovně uvedeno, zda se roční míra výnosnosti pohybovala dle grafů v rozmezí 4 až 5, popřípadě výše. Tedy zda byl fond dle roční míry výnosnosti způsobilý pro kvalitativní analýzu a udělení výsledné ratingové známky. Tab. 13

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Vhodnost udělených ratingových známek od společnosti S&P

R-Global-Aktien S&P 5,0 4,0 4,0 4,5 4,5 4,5

<4;5> ano ano ne ne ano ano

R-OsteuropaAktien S&P <4;5> 5,0 ano 5,0 ano UR 4,0 ne 4,0 ne 4,0 ano 4,0 ne

R-RusslandAktien S&P <4;5> 4,0 ne

Zdroj: vlastní konstrukce na základě dat z Raiffeisen Capital Management

Z tabulky je tedy patrné, že fondy nejčastěji nevyhověly danému kritériu v roce 2006-2008 a 2010. U Globálního akciového fondu došlo v roce 2006 oproti roku 2005 k poklesu míry výnosnosti o 17 %. Důvodem mohla být např. nevhodná kombinace cenných papírů v aktuálním portfoliu či změna kurzu eura k dolaru (tedy měny, ve které je fond veden a měny, ve které jsou nejčastěji denominovány akcie fondu). Přes všechny skutečnosti jde o minimální výkyv, který nemá zásadní vliv na kvalitu fondu. Období let 2007-2008 ovšem představuje určitý extrém. Jak již bylo několikrát zmíněno v předchozím textu, od druhé poloviny roku 2007 do začátku roku 2009 zasáhla svět finanční krize, což se projevilo mimo jiné také na poklesu hodnot cenných papírů podílových fondů a odkupu podílů některých investorů. Výkonnost fondů se ve jmenovaných letech nemohla rovnat období před kri-


53

zí. Akciové fondy jsou ovšem ve své podstatě velmi rizikové a výnosy z nich jsou nestabilní a značně kolísavé. Není tedy překvapením, že v tomto období fondy prodělávaly. Tabulka 14 udává, v jaké míře se v letech 2007-2008 roční míra výnosnosti odchylovala od roční míry zhodnocení benchmarku, tedy jak úspěšný byl fond v daném roce oproti příslušnému trhu. Východoevropský akciový fond například prodělával oproti trhu přibližně o 4,7 %, což představuje podobný výsledek jako za období 2001-2006. Tab. 14

Míra odchylky portfolia fondu od bechmarku v %

Rok 2007 2008

R-Global-Aktien 9,05 10,85

R-OsteuropaAktien 5,49 3,91

R-RusslandAktien 1,52

Zdroj: vlastní konstrukce na základě dat z RCM a RB, a.s.

Následující grafy zobrazují stav v roce 2009 a 2010 u Globální a Východoevropského akciového fondu. Oproti předchozím je v těchto vyloučen vliv extrémního období 2007-2008. Minimum a maximum na vertikální ose tedy představují hodnoty roční míry zhodnocení benchmarku za nejbližší tři předcházející roky s výjimkou let 2007 a 2008. V prvních třech grafech se roční míra výnosnosti pohybovala v daném rozmezí a v posledním nikoli, tedy stejně jako v původním případě. Rozdíl lze spatřovat jen v tom, že roční míra výnosnosti nedosahovala úrovně udělené ratingové známky.60 U Ruského akciového fondu není z důvodu jeho krátké historii bohužel k dispozici dostatek podkladů pro to, aby bylo možné vyloučit vliv extrémního období.

Obr. 14 Srovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2009 u Globálního akciového fondu bez vlivu období 2007-2008 (vlastní konstrukce na základě dat z RCM a RB, a.s.)

Výjimku tvoří jen rok 2009 u fondu R-Osteuropa-Aktien, kde byla stejně jako v původním grafu roční míra výnosnosti vyšší než roční míra zhodnocení bechmarku za předchozí období. 60

54

Obr. 15 Srovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2010 u Globálního akciového fondu bez vlivu období 2007-2008 (vlastní konstrukce na základě dat z RCM a RB, a.s.)

Obr. 16 Srovnání roční míry výnosnosti a ratingu za rok 2009 a 2010 u Východoevropského akciového fondu bez vlivu období 2007-2008 (vlastní konstrukce na základě dat z RCM a RB, a.s.)

Diskuse

55

6 Diskuse Předkládaná práce se zabývala vztahem výnosnosti a ratingu vybraných podílových fondů, nezabývala se tedy kvalitativní analýzou a počtem udělených „áček“, ale pouze tím, zda bylo udělení ratingového hodnocení obecně oprávněné. Vlastní práce se orientovala na tři otevřené akciové fondy společnosti Raiffeisen Bank, které jsou denominovány v eurech. Každý z těchto fondů vznikl v jiném desetiletí a zaměřuje se na rozdílné trhy, čemuž odpovídají i tři rozdílné akciové indexy. Pro období 2004-2010 (u posledního fondu jen pro rok 2010) byly vytvořeny grafy, které ukazovaly, zda se roční míra výnosnosti pohybovala v rozmezí způsobilém pro udělení ratingové známky. Pro potřeby tohoto vyhodnocení byly známky od společnosti Standard & Poor´s převedeny do následující číselné podoby: AAA=5, AA=4,5 a A=4. Celý trh vyjádřený benchmarkem představoval známky 1 až 5. Všeobecně nelze jednoznačně říci, zda ratingová agentura Standard & Poor´s správně vyhodnotila výnosnost vybraných podílových fondů. To, zda dosahovala míra výnosnosti v jednotlivých letech rozmezí 4 až 5, bylo totiž značně ovlivněno mírou zhodnocení benchmarku za předchozí tři roky. Pro přehlednost budeme tedy období let 2004-2010 posuzovat po částech. Z grafů lze vyvodit, že v roce 2004 a 2005 se u Globálního a Východoevropského akciového fondu pohybovala roční míra výnosnosti v rozmezí 4 až 5 či výše. Míra zhodnocení benchmarku i míra výnosnosti byla v letech 2001-2003 až na výjimky nižší než v daném období. Udělení ratingové známky se tedy jevilo jako oprávněné. Pravým opakem byl ovšem rok 2006 a období finanční krize, tedy rok 2007-2008. Fondy prodělávaly a nedosahovaly předchozí úrovně. Zde už by se dalo udělení ratingového hodnocení zpochybnit, při ratingovém procesu je ale zohledňován i nespočet jiných ukazatelů. Fondy navíc prodělávaly oproti trhu přibližně od 4 do 10 %, což nepředstavuje s ohledem na předchozí vývoj žádnou tragédii. Lze tedy přepokládat, že ratingová agentura brala v potaz jiné ukazatele a především pak schopnost fondů přestát tuto recesi. V období 2009-2010 dosahovaly fondy prudkého zhodnocení a ve většině případů se pohybovaly v rozmezí 4 až 5, což se dalo vzhledem k předcházejícímu stavu očekávat. Opět je možno říci, že udělení ratingové známky bylo vzhledem k výnosnosti oprávněné. V roce 2010 se ovšem míra výnosnosti Východoevropského a Ruského akciového fondu pohybovala pod úrovní 4. Dá se předpokládat, že na toto měl velký vliv propad v letech 2007-2008, proto byly sestrojeny nové grafy bez tohoto extrémního období. Ani poté ovšem Východoevropský akciový fond v roce 2010 nedosahoval dané úrovně, u Ruského akciového fondu nebylo možné s ohledem na krátkou existenci fondu nový graf sestrojit. Výnosnost tedy pravděpodobně nebyla určujícím faktorem pro udělení ratingové známky. Na základě všech uvedených skutečností lze tedy konstatovat, že hodnotit vliv výnosnosti na udělení ratingové známky má smysl ve vyrovnaném období

56

nebo v době, kdy dosahuje fond vyššího zhodnocení než v minulosti. Nastane-li propad, hodnocení výnosnosti ztrácí smysl a je vhodné sledovat především jiné kvantitativní ukazatele. Důležité je také to, jak si fond v tomto období vedl oproti svému benchmarku. Nic se ale nemění na tom, že jde stále o hodnocení minulosti, proto by měli investoři při výběru fondů sledovat také současný vývoj a na základě něho předvídat budoucí stav.

Závěr

57

7 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zpětně posoudit na praktických příkladech spolehlivost ratingových hodnocení při investování do vybraných podílových fondů. Pro tyto účely byly vybrány tři akciové fondy společnosti Raiffeisen Bank a to Globální, Východoevropský a Ruský akciový fond. Bude-li pominuta literární rešerše, byla práce rozdělena na několik částí, které měly dopomoci k naplnění stanoveného cíle. V první části vlastní práce byly charakterizovány výše zmíněné podílové fondy a jejich poskytovatel. Raiffeisen Bank je v tuzemských i evropských podmínkách známou bankovní institucí, která se každoročně umisťuje na prvních příčkách nejrůznějších finančních žebříčků. 9 z 26 podílových fondů této společnosti získalo od Standard & Poor´s ratingovou známku, což přidává této společnosti na věrohodnosti. Na základě pololetních zpráv a reportů bylo zjištěno, že si fondy stojí velmi dobře. Vzhledem ke struktuře akcií dle měny jsou ovšem často ovlivněny kurzem eura k americkému dolaru a také jsou náchylné na změny v ekonomice, což se projevilo například v druhé polovině roku 2011. Z dlouhodobého hlediska jsou ovšem podílové fondy velmi výnosné. V další části byl graficky porovnán vývoj návratnosti fondů a jejich benchmarku od října 2001 do února 2011, u Ruského akciového fondu od května 2008. Globální akciový fond ve sledovaném období překračoval svůj benchmark MSCI World, Východoevropský akciový fond se držel na úrovni benchmarku MSCI EM Europe 10/40 a Ruský akciový fond se od svého vzniku v roce 2008 držel pod úrovní benchmarku MSCI Russia 10/40. U všech tří fondů je znatelný podobný trend – do roku 2007 návratnost rostla, poté došlo kvůli finanční krizi ke značnému propadu a v roce 2009 začaly hodnoty opět prudce růst. Po vyčíslení míry výnosnosti a míry zhodnocení benchmarku bylo zjištěno, že až na výjimky dosahovaly příslušné akciového indexy vyššího ročního zhodnocení než fondy. Poslední část vlastní práce byla zaměřena na vztah roční míry výnosnosti a ratingu. Tento vztah byl opět vyjádřen pomocí grafů a to tak, že každý rok z období 2004-2010, ve kterém fondy získaly od společnosti S&P ratingové hodnocení zachycoval jeden graf. Ratingové známky byly na vedlejší vertikální ose vyjádřeny rozmezím 4 až 5. Na základě souhrnných výsledků lze konstatovat, že roční míra výnosnosti nedosáhla daného rozmezí nejčastěji v roce 2007 a 2008, tedy v době krize, a dále v roce 2010. Na základě výsledků uvedených v předchozím odstavci se nabízí říci, že ratingová agentura udělila fondům ve zmíněných letech chybné hodnocení. Realita je ovšem jiná. Problematika výnosnosti je totiž pouze jednou z mnoha částí kvantitativní analýzy a je třeba pohlížet i na jiné ukazatele. V roce 2007 například prodělával Východoevropský akciový fond oproti trhu o necelých 6 %, což je v mnoha případech lepší než v době před krizí. Po kvantitativní analýze navíc provádí S&P ještě analýzu kvalitativní, ve které je na základě úspěšnosti managementu fondů rozhodnuto o finální ratingové známce.

58

Grafické vyjádření minulé výnosnosti a benchmarku může tedy investorům nastínit, zda bylo udělení ratingového hodnocení oprávněné, přesto na něho nelze pohlížet jako na jediný správný ukazatel. Akciové fondy jsou sami o sobě velmi rizikové a výnosy z nich značně kolísají, proto by měli investoři brát ratingové hodnocení jenom jako doporučení a spoléhat se spíše na svůj odhad a schopnosti.

Použité zkratky

59

8 Použité zkratky AUD – australský dolar a. s. – akciová společnost Balanc. – Balancovaný BCPB – Burza cenných papírů v Bratislavě, a. s. BCPP – Burza cenných papírů Praha, a. s. CAD – kanadský dolar CZK – česká koruna č. – číslo ČR – Česká republika DKK – dánská koruna EUR - euro GBP – britská libra HKD – hongkongský dolar HUF – maďarský forint CHF – švýcarský frank IOSCO – Mezinárodní organizace Komisí pro cenné papíry JPY – japonský jen Kč – česká koruna KRW – jihokorejský won MB – roční míra zhodnocení benchmarku mil. eur – miliony eur min. – minimální, minimálně MSCI – Morgan Stanley Capital International MV- roční míra výnosnost např. - například Obr. – obrázek PC- počítač PLN – polský zlotý popř. - popřípadě R – Raiffeisen RB – Raiffeisen Bank RCM – Raiffeisen Capital Management RUB – ruský rubl S&P – Standard & Poor´s SNS – Společenství nezávislých států (sdružuje 9 z 15 bývalých svazových republik Sovětského svazu) Tab. – tabulka

60

TER – total expense ratio THB – thajský baht tj. – to je TRY – turecká nová lira tzv. – takzvaný UR - Under Review (fond je přezkoumáván, protože došlo ke značným změnám v hospodaření správce fondu nebo managementu fondu) USA – Spojené státy americké USD – americký dolar vs. – versus zahr. - zahraničí ZAR – jihoafrický rand

Literatura

61

9 Literatura Monografie [1] BODIE, Z. – KANE, A. – MARCUS, A. J. Investments. 8. vyd. Boston, Mass.:McGraw-Hill, 2009. 990 s. McGraw-Hill/Irwin series in finance, insurance, and real estate. ISBN 978-007-126325-2. [2] KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 5. vyd. Praha: grada, 2008. 287 s. ISBN 978-80-247-2559-8. [3] REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie (Finanční trhy). 4. vyd. Brno: AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM®, s.r.o., 2008. 352 s. ISBN 978-80-214-3703-6. [4] SOLNIK, B. – MCLEAVEY, D. W. Global investments. 6. Vyd. Boston [u.a.]: Pearson [u.a.], 2009. 664 s. ISBN 0-321-55212-1. [5] VINŠ, P. – LIŠKA, V. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 109 s. C. H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-807-X. Internetové zdroje [6] Dámský investiční klub České spořitelny: Rating: význam, historie a budoucnost [online]. c2008 [cit. 2011-06-28]. Dostupné z WWW: . [7] Makléřská-zkouška.cz: Ratingové stupnice [online]. c2010-2011 [cit. 201110-12]. Dostupné z WWW: . [8] Fitch Ratings: Definitions of Ratings and Other Forms of Opinion [online]. 2011 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: . [9] E-insolvence.cz: Ochrana před věřiteli – Moratorium [online]. 2011 [cit. 2011-10-12]. Dostupné z WWW: . [10] Fond shop: Ratingové fondy vydělávají více [online]. c2005 [cit. 2011-1012]. Dostupné z WWW: . [11] Justice: Úplný výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 5203 [online]. 2011 [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW: .

62

[12] Justice: Úplný výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 5300 [online]. 2011 [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW: . [13] Moody´s: Partnerships & Alliances [online]. c2009 [cit. 2011-08-08]. Dostupné z WWW: . [14] MACHALA, K. Rating, krize a regulace [online]. 17. 3. 2010 [2011-09-07]. Dostupné z WWW: . [15] Ministerstvo financí České republiky: Vydávání a používání ratingů [online]. c2005 [cit. 2011-09-07]. Dostupné z WWW: . [16] SŮVOVÁ, H. Regulace ratingových agentur [online]. 8. 4. 2009 [cit. 201109-07]. Dostupné z WWW: . [17] Komora auditorů České republiky: Poslání a smysl auditu [online]. c2010 [cit. 2011-09-06]. Dostupné z WWW: . [18] Finance.cz: Výhody fondů [online]. c2000-2011 [cit. 2011-10-14]. Dostupné z WWW: . [19] Finance.cz: Nevýhody fondů [online]. c2000-2011 [cit. 2011-10-14]. Dostupné z WWW: . [20] Hospodářské noviny: České podílové fondy nejraději investují peníze doma v Česku [online]. 13. 8. 2010 [cit. 2011-10-14]. Dostupné z WWW: . [21] MAŠEK, F. Fondy, které stojí za pozornost [online]. 13. 5. 2011 [cit. 2011-1014]. Dostupné z WWW: .

Literatura

63

[22] Peníze.cz: Podílové fondy-porovnání [online]. c2000-2011 [cit. 2011-1014]. Dostupné z WWW: . [23] Středoevropské centrum pro finance a management: Total Expense Ratio (TER) [online]. c2005-2009 [cit. 2011-12-07]. Dostupné z WWW: . [24] MAŠEK, F. Co vám o sobě fondy neříkají [online]. 24. 5. 2011 [cit. 2011-1014]. Dostupné z WWW: . [25] STUCHLÍK, R. Který fond byl a který bude nejlepší? [online]. 12. 6. 2008 [cit. 2011-10-18]. Dostupné z WWW: . [26] Standard & Poor´s: Definitions & Processes [online]. c2011 [cit. 2011-1018]. Dostupné z WWW: . [27] Morningstar: The Morningstar RatingTM for Funds [online]. c2008 [cit. 2011-10-18]. Dostupné z WWW: . [28] Feri EuroRating services: Fund rating for open-end capital market funds [online]. c2011 [cit. 2011-10-18]. Dostupné z WWW: . [29] DVOŘÁK, R. Vyšší rating: větší prodeje, vyšší výkonnost a nižší náklady [online]. 21. 7. 2010 [cit. 2011-10-18]. Dostupné z WWW: . [30] Standard & Poor´s: Fund Management Ratings [online]. 2011 [cit. 201110-18]. Dostupné z WWW: . [31] Feri EuroRating services: Your gateway to european fundratings & analysis [online]. 30. 9. 2011 [cit. 2011-10-18]. Dostupné z WWW: . [32] Raiffeisen Bank: Profil banky [online]. c2008-2009 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW: < http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/profil-banky/>. [33] Raiffeisen Bank: Podílové fondy Raiffeisen [online]. c2008-2011 [cit. 201110-24]. Dostupné z WWW: .

64

[34] Raiffeisen Bank: Kurzy fondů [online]. c2008-2011 [cit. 2011-10-25]. Dostupné z WWW: . [35] Raiffeisen Capital Management: Raiffeisen-Global-Aktien. Pololetní zpráva 2010/2011 [online]. 2. 5. 2011 [cit. 2011-10-25]. Dostupné z WWW: . [36] Raiffeisen Capital Management: Zjednodušený prospekt fondu RaiffeisenGlobal-Aktien [online]. 2. 5. 2011 [cit. 2011-10-25]. Dostupné z WWW: . [37] Raiffeisen Bank: Osteuropa Aktien – Aktuální report portfolio manažera fondu [online]. 31. 8. 2011 [cit. 2011-10-26]. Dostupné z WWW: . [38] Raiffeisen Capital Management: Raiffeisen – Východoevropský akciový fond. Pololetní zpráva 2009 [online]. 17. 9. 2009 [cit. 2011-10-26]. Dostupné z WWW: . [39] Raiffeisen Capital Management: Raiffeisen-Ruslland-Aktien. Pololetní zpráva 2010 [online]. 2. 2. 2011 [cit. 2011-10-26]. Dostupné z WWW: . [40] ČERMÁK, P. Benchmark: Hlídací pes manažerů podílových fondů [online]. 8. 9. 2009 [cit. 2011-10-29]. Dostupné z WWW: . [41] MSCI: Index Definitions [online]. c2011 [cit. 2011-10-29]. Dostupné z WWW: . Právní úprava [42] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách [43] Zákon č. 160/2010 Sb. ze dne 22. dubna 2010, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratinových agenturách

Přílohy

A Data pro výpočet roční míry výnosnosti a roční míry zhodnocení benchmarku Raiffeisen-Global-Aktien v eurech

Datum Kurz pro nákup Kurz pro prodej 15. 10. 2001 191,12 183,77 17. 12. 2001 204,62 196,75 11. 2. 2002 205,70 197,79 30. 12. 2002 144,66 139,10 2. 1. 2003 144,01 138,47 30. 12. 2003 168,51 162,03 2. 1. 2004 167,86 161,40 30. 12. 2004 170,07 163,53 3. 1. 2005 170,67 164,11 29. 12. 2005 206,95 198,99 2. 1. 2006 207,59 199,61 28. 12. 2006 215,54 207,25 2. 1. 2007 214,24 206,00 28. 12. 2007 196,97 191,23 2. 1. 2008 196,35 190,63 30. 12. 2008 105,93 102,84 2. 1. 2009 111,23 107,99 30. 12. 2009 140,22 136,14 4. 1. 2010 139,90 135,83 30. 12. 2010 171,60 166,60 Zdroj: Raiffeisen Capital Management a Raiffeisen Bank, a.s.

Benchmark 80,21 83,02 83,04 57,21 59,26 62,40 62,48 66,11 66,46 83,83 83,68 90,26 89,81 88,29 87,08 55,06 56,47 69,34 70,14 82,88

Raiffeisen-Osteuropa-Aktien v eurech

Datum Kurz pro nákup Kurz pro prodej 15. 10. 2001 75,43 71,84 17. 12. 2001 84,61 80,58 11. 2. 2002 97,20 92,57 30. 12. 2002 102,92 98,02 2. 1. 2003 102,25 97,38 30. 12. 2003 133,16 126,82 2. 1. 2004 133,84 127,47 30. 12. 2004 181,53 172,89 3. 1. 2005 183,51 174,77 29. 12. 2005 291,90 278,00 2. 1. 2006 293,81 279,82 28. 12. 2006 358,06 341,01 2. 1. 2007 364,40 347,05 28. 12. 2007 432,32 419,73 2. 1. 2008 430,93 418,38 30. 12. 2008 138,42 134,39 2. 1. 2009 141,05 136,94 30. 12. 2009 264,80 257,09 4. 1. 2010 268,93 261,10 30. 12. 2010 334,75 325,00

Benchmark 81,90 93,49 105,41 102,64 103,78 126,33 128,38 176,97 179,75 277,33 278,31 350,75 352,26 425,08 422,54 148,31 150,36 273,10 275,72 344,61

Zdroj: Raiffeisen Capital Management a Raiffeisen Bank, a.s.

Raiffeisen-Russland-Aktien v eurech

Datum Kurz pro nákup Kurz pro prodej 2. 5. 2008 87,95 86,23 30. 12. 2008 24,99 24,26 2. 1. 2009 25,64 24,89 30. 12. 2009 67,01 65,06 4. 1. 2010 67,78 65,81 30. 12. 2010 96,25 93,45 Zdroj: Raiffeisen Capital Management a Raiffeisen Bank, a.s.

Benchmark 100,00 29,10 30,17 72,66 72,95 99,98

Rating vybraných podílových fondů

Recommend Documents