Metodika hodnocení současného stavu odstavených /mrtvých/ ramen v nivě řeky Labe za účelem zhodnocení potřeby jejich revitalizace (metodický návod pro terénní mapování)
Místní název: Katastrální území: Pořadové číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
z mapy (např. název přilehlé polní trati apod.) z katastrální mapy interní číslování
Orientační mapka území: měla by obsahovat měřítko, severku a pokud možno i viditelnou orientaci k hlavnímu toku.
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: bude se zejménat jednat o diagnostické druhy pro dané biotopy, pak také druhy chráněné, dominantní nebo jinak významné. Jelikož je tento bod jen dílčí částí metodiky není zde z důvodů přehlednosti nutné vypisovat všechny nalezené druhy (zejména né ty, které nejsou diagnosticky či jinak významné a na jednotlivých biotopech se pravidelně opakují (např. ruderální, plevelné druhy - pokud nejsou dominantní). Výčet zjištěných druhů by měl mapovatel archivovat minimálně po dobu pěti let. Po té by bylo vhodné provést nové mapování a stav aktualizovat, protože v nivě dochází díky záplavovému režimu k velmi rychlým změnám.
pokud probíhá ve více etapách, nutno uvést BPv (v metrech nad mořem) S-JTSK (ke středu ramene)
Nález rozboru planktonu:
Tématická hlediska: Konkrétní hledisko hodnocení: Komentář: Přírodní a antropická hlediska (nemají prokazatelný přímo úměrný vliv na cenu provedení revitalizace) Biologické 1. Fytodiverzita společenstev Vychází se z metodiky mapování Natura 2000 hodnotí se zejména litorál, příbřežní zóny a váha kritéria: x 2 doprovodný porost (včetně dřevin), hodnotí se přiblížení struktury porostu potenciálnímu stavu,
od břehu ramene, případně ohraničené břehem řeky (hodnotí se i struktura a kontinuita porostu) 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin váha kritéria: x 0,8
3. Stádium sukcese uvnitř ramene váha kritéria: x 2
4. Stupeň ochrany váha kritéria: x 0,3 5. Ochranné pásmo
Z hlediska splachů ornice, pesticidů, herbicidů a dalších látek z polí, z průmyslu a dopravy, větrnou erozí - pás po okraji ramene
dřeviny ve stádiu rozpadu uvnitř ramene, probíhá obnova, absence vodních makrofyt, silné progresivní zazemnění
1 výskyt vzrostlých dřevin, ale na méně jak 50% dna ramene, mnoho padlých kmenů výskyt vodních makrofyt v tůních 2 dřeviny pouze po obvodu ramene, obnažené ostrůvky maximálně s nálety keřových vrb, dno pokrývají místy mokřadní druhy rostlin např. rákos obecný (Phragmintes australis), vysoké ostřice (Carex sp.), ad.
3 0 1 2 3 0 1 2 3 0 1 2 3 0
souvislá celoroční hladina vody, dno ramene pokryto pouze vodními rostlinami absence ochrany (nebo cíl ochrany dlouhodobě nenaplňován) registrované VKP (lokální biocentrum, biokoridor) PP (regionální biocentrum, biokoridor, Ptačí oblasti dle Natura 2000, nadregionální biocentrum, biokoridor) PR, CHKO, NP nedodržováno, oráno (případně jinak antropicky užíváno) k okraji vodní plochy ramene po celém obvodu pás z nezapojené dřevino-bylinné vegetace maximální šířky 5m od okraje hladiny vody místy přerušovaný dřevinno-byl. vegetace struktur. i věk. rozvrstvená šířky min. 5m, zapojená nepřerušená na více jak 2/3 obvodu ramene
6. Intenzita pohybu osob v okolí
Rybářský revír, chatová oblast, cyklostezka, zástavba, silnice, průmysl, městská rekreace, intenzivní myslivecké využití (krmelce, chov zvěře). Pro ekotop vhodná odlehlost.
terénní průzkum mapy
ochrané pásmo minimální šířky 50m, strukturně i věkově rozvrstvené kolem obvodu celého ramene odlehlost, nespadá sem ani jeden z rušivých vlivů v okruhu do 250m porušeno jedno z kritérií v okruhu do 250m váha kritéria: x 1 porušeno více kritérií v oblasti do 250m ne však více jak 3 v těsné blízkosti (do 50m) porušeno 3 a více kritérií v těsné blízkosti (do 50m) 7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch Využití pozemků, KES, stupeň synantropizace, eutrofizace, odvodněná nebo neodvodněná orná půda, asfaltové, betonové komunikace… v nivě ruderalizace, hnojení, pesticidy do cca. 50m od okraje ramene na 75% až 100% obvodu zájmového území (vzhledem k vývoji ramena není vhodné 100% 1 orná půda (příp. jinak antropicky negativně ovlivněná) na 50% až 75% obvodu váha kritéria: x 1,5 zalesnění z důvodu velkého zastínění okolních 2 orná půda (příp. jinak antropicky negativně ovlivněná) na 50% až 25% obvodu ploch a opadu biologického materiálu) 3 zalesněno vhodnými porosty 60%, 40% TTP (negativně ovlivněná půda na maximálně 25% obvodu) 8. Skládky, znečištění a jiné negativní 0 cílené skládky pevného odpadu uvnitř i vně ramene vlivy 1 silné antropické znečištění uvnitř nebo vně ramene váha kritéria: x 0,3 2 mírné znečištění (pouze říční náplavy a pomístně drobný odpad) 3 bez známek znečištění Historické 9. Doba úpravy, důvod vzniku Přirozené x antropické 0 přirozené nebo antropické před rokem 1918 1 antropické 1918 až 1945 váha kritéria: x 0,3 2 antropické 1945 až 1960 3 antropické 1960 až 1990 Ekonomická hlediska (mají přímo úměrný prokazatelný vliv na cenu případné revitalizace zahrnující odbahnění a napojení na hlavní tok, případně výkup pozemků) zalesnění nebo TTP (struktura, celistvost porostu)
Antropické vlivy
data vycházející z terénního mapování
váha kritéria: x 0,5
Včetně obnovy (opad listů , větví a kmenů zejména dřevinné vegetace silně urychluje proces zazemňování a znehodnocuje tak vodní biotopy i když do jisté fáze přináší oživení, úkrytové možnosti pro vodní živočichy proto není prioritou odstranit razantně všechny padlé kmeny) včetně jejího naplňování (při překrytí více stupňů ochrany se hodnotí ten s bodově nejvyšší hodnotou)
0 4 a více druhů invazních nebo 6 a více druhů nepůvodních či expanzivních (případně kombinace), popřípadě zde probíhá velmi vitální zmlazení a expanzivní šíření alespoň jednoho invazního druhu 1 2 až 3 druhy invazní nebo 4 až 5 druhů nepůvodních či expanzivních (případně jejich kombinace) zmlazení a šíření invazních druhů nemá expanzivní charakter 2 maximálně 1 druh invazní nebo maximálně 3 nepůvodní či expanzivní (případně jejich kombinace) invazní ani nepůvodní druhy nejsou schopny se šířit a konkurenčně tak ovlivňovat domácí druhy 3 absence invazních, nepůvodních i expanzivních druhů 0 výskyt vzrostlých dřevin na více jak 50% dna ramene, velké množství padlých kmenů
mapy + terénní průzkum
Ekosozologické
Včetně dřevin a jejich plošného zastoupení, dále byla hodnocena vitalita invazních druhů a jejich šíření (zmlazování) (zjištěno metodou fytocenologických snímků, dle publikace Rostlinné invaze (Pyšek, Tichý, 2001)
Zdroje dat 0 fytodiverzita ramene je vzdálená potenciální, převládají nepřírodní biotopy reprezentativnost D, vyhlídky C, stav C (Natura 2000) 1 fytodiverzita ramene mírně vzdálená potenciální, nepřír. biotopy mírně kvalitativně nebo kvantitativně dominují reprezentativnost C, vyhlídky B až C, stav C (Natura 2000) 2 fytodiverzita ramene se blíží potenciálnímu stavu, přírodní biotopy kvalitativně nebo kvantitativně dominují reprezentativnost B, vyhlídky B, stav B (Natura 2000) 3 fytodiverzita ramene se blíží potenciálnímu stavu, pouze přírodní biotopy reprezentativnost A, vyhlídky A, stav A (Natura 2000)
data vycházející z terénního mapování
popsán v Katalogu biotopů ČR (Natura 2000) hodnotí se území spadající cca. do okruhu 50m
Počet bodů: Slovní hodnocení:
váha kritéria: x 4
váha kritéria: x 3 13. Napojení na řeku váha kritéria: x 2,5 14. Vzdálenost konců ramene od koryta řeky váha kritéria: x 2
Zjištěno srovnáním původní rozlohy z historických map s rozlohou stávající (vychází se z aktivní, tedy celoročně zatopené plochy dna) Vztah k hladině řeky, vodní režim (sezónní) povodňování, periodické tůně, zásobování podzemní vodou nebo přímo přítokem z Labe odchylka dna ramene od kóty hladiny Labe (hodnotí se aktuální situace v den mapování) Měly by zde být zohledněny případné přítoky protékající ramenem (komunikace s řekou) napojení musí po většinu roku zaručovat průchod vodních živočichů jinak je nefunkční Čím blíže je rameno korytu řeky tím lépe (šetří náklady na revitalizaci - případné majetkoprávní spory, v tomto bodě platí, že napojení ne-
1 2 3 0 1 2 3 0 1 2 3 0 1 2 3
musí být funkční, nehledí se zde ani na způsob napojení)
Vlastnické
15. Vlastnické vztahy k pozemkům váha kritéria: x 1,5
Státní pozemky x soukromé pozemky rozhodujícím podílem se rozumí vlastnictví více než 50% plochy ramene a okolních pozemků
méně než 0,1 ha 0,1 až 1ha 1 až 10 ha nad 10 ha nad 90% 75 až 90% 50 až 75% 0 až 50% v léťe vysychá, kóta dna více ja k 1m nad hladinou řeky, periodická tůň dotace pouze z povodní a srážek, řeka rameno drénuje hladina v nejhlubším místě v úrovni kóty hladiny řeky nebo do 1m pod ní či nad ní, sezónní vodní režim stálé celoroční nadržení vody, dno ramene v nejhlubším místě 1 až 3 m pod kótou hladiny Labe stálé celoroční nadržení vody, dno ramene v nejhlubším místě min. 3m pod kótou hladiny řeky není napojeno nebo napojení nefunkční, voda z něj pouze odtéká, komunikace s řekou pouze za povodní funkční napojení trubním propustem ( např. s žabí klapkou), jednostranné, dochází celoročně k výměně vody funkční trubní napojení oboustranné nebo kanálem o volné hladině jednostranné, dochází k výměně vody, migraci ryb
funkční napojení ramene korytem oboustranné (voda ramenem celoročně protéká, volná migrace ryb) přímé napojení obou konců na řeky v celé šíři koryta (bez ohledu na jeho funkčnost) oba konce do 100m od řeky alespoň jeden konec ve vzdálenosti do 100m, druhý vzdálenější oba konce vzdálené od řeky více než 100m celý pozemek včetne přilehlých ploch ve vlastnictví státu (možnost příjezdu) rozhodující část pozemku (případně alespoň celá jeho zatopená plocha) ve vlastnictví státu či obce rozhodující podíl pozemku (zejména jeho zatopená plocha) ve vlastnictví soukromníka celý pozemek ve vlastnictví soukromé osoby Vysvětlivka: (X.)*Y výraz s X znamená ve výsledném vzorci bodové ohodnocení X-tého kritéria a výraz Y určuje jeho váhovou
katastr data vycházející z terénního mapování nemovitos tí
12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky
0 1 2 3 0 1 2 3 0
mapy + terénní průzkum
11. % Zazemnění plochy dna
Měla by plnit celoročně funkci vodních biotopů
mapy + terénní průzkum
Geomorfologické 10. Rozloha vodní plochy (plochy dna) (Geotechnické, Hydrotechické, Fyzicko-geografické) váha kritéria: x 2,5
výsledné vážené hodnocení hodnotu, kterou se kritérium v konečném vzorci přenásobí např. (1.)*2 tedy znamená, že výsledné hodnocení kritéria 1 (Fytodiverzita (přepočítané společenstev), které bude například 2 (fytodiverzita se blíží potenciálnímu stavu) přenásobíme váhovou hodnotou 1. kritéria, která je 2. koeficienty) Výsledek tedy 2*2 = 4.
Celkový dosažený počet bodů:
hodnocení kritéria 6, 14, 15: dosažený počet Vzorec: (1.)*2 + (2.)*0,8 + (3.)*2 + (4.)*0,3 + bodů v těchto kategoriích bez váhového (5.)*0,5 + (6.)*1 + (7.)*1,5 + (8.)*0,3 + (9.)*0,3 + kritéria (10.)*2,5 + (11.)*4 + (12.)*3 + (13.)*2,5 + (14.)*2 + (15.)*1,5 = výsledné vážené hodnocení
Slovní hodnocení:
Pokud se v ramenu vyskytují chráněné druhy vázané na stojatou vodu např. leknín bílý (Nymphea alba) nedoporučuje se navrhovat zprůtočnění, protože by tyto ekosystémy stojatých vod zanikly, pak postačí napojení spodního konce ramene. Pokud ekosystém funguje, postačí ho chránit a pokud možno do něj razantně nezasahovat. Při odbahnění (je-li nezbytně nutné z důvodu vysychání a postupujícího zazemnění a degradaci ekotopu) je třeba postupovat velmi opatrně s ohledem na poškození chráněnýc druhů. Prioritně by se odbahnění a napojení mělo provádět tam, kde ekosystém ramene viditělně nefunguje nebo je silně poškozen a nenacházejí se tam žádné chráněné druhy.
(návrh managementu)
Poznámka: nejmenší dosažený počet bodů znamená největší potenciální naléhavost pro provedení revitalizace (revitalizovatelnost). Revitalizovatelnost: dosažení maximálního revitalizačního efektu při daných nákladech na revitalizaci (zahrnuje v sobě i podmínky dostupnosti a dosažitelnosti zamýšlené revitalizace). Revitalizovatelnost ovlivňují dva základní faktory:
a) je li hodnocené rameno v dobrém stavu, a tudíž není revitalizace aktuální b) byla-li by zamýšlená revitalizace příliš neefektivní z hlediska vynaložených prostředků a dosaženého výsledku (např. rameno v soukromém vlastnictví, vzdálené 1km od řeky kompletně zasypané stavebním odpadem a ruderalizované by sice bylo z hlediska nutnosti záchrany vzhledem ke špatným podmínkám (bod a) vhodné k prioritnímu řešení, ale z hlediska finančního a organizačního téměř nereálné a tudíž neefektivní, jelikož by za výslednou sumu, která by na revitalizaci takovéhoto ramene byla potřeba, bylo možno revitalizovat několik jiných ramen s dosažení mnohem většího efektu)
Podle dosaženého počtu bodů se ramena dělí na: Poznámka: hodnotit by se mělo celými body, v odůvodněných případech pak je možno vyjímečně pro zpřesnění použít půl bodového hodnocení
a) realizovatelné, vhodné pro provedení revitalizačního zásahu (snadná a efektivní realizovatelnost - metody jsou známé, prostředky dostupné) (ramena, která dosáhla v celkovém hodnocení méně než 30 bodů) b) realizovatelné, nevyžadující naléhavé provedení revitalizačního zásahu nebo by nebylo dostatečně efektivní (z hlediska vložených prostředků a dosažených výsledku) (ramena, která dosáhla v celkovém hodnocení více než 30 bodů) c) obtížně realizovatelné (efektivní revitalizace by byla velmi finančně, organizačně nebo technicky náročná) (pak-li, že v bodech: 15, 14, 6 dosáhne hodnocené rameno (s použití váhového koeficientu) více jak 8 bodů)
Fotodokumentace:
měla by zahrnovat barevné zřetelné fotografie zachycující zejména začátek a konec ramene, jeho případné napojení (technické objekty) a postihující co možná nejlépe charakter celku z důvodu přehlednosti bude uvedena na zvláštním listu avšak pevně spojena s tabulkou (např. kancelářskou spojkou…) nebo přiložena ve společné složce a jednoznačně označena a popsána
Poznámka:
v terénu se z důvodu jednoduchosti v nejdříve ohodnotí body jednotlivá kritéria, která se pak až při kancelářském zpracování přenásobí daným váhovým koeficientem uplatněním daného vzorce průzkum bioty je v této fázi pouze jednou ze součástí této metodiky sloužící k poskytnutí uceleného přehledu o vybrané lokalitě - nejedná se však o striktní popis všech druhů vyskytujících se v lokalitě, měl by tvořit spíše exaktní odborné zhodnocení současného stavu bioty na lokalitě se vyskytující, sumarizace všech zjištěných druhý by potom byla až součástí podkladů pro konkrétní projekt a tvořil by ji tým botaniků a zoologů s příslušnou autorizací celé toto hodnocení musí být bráno jako předběžné a mělo by sloužit zejména k výběru nejvhodnějšího ramene pro revitalizaci a po té jako základní orientační podklad pro zpracování projektové dokumentace
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Staré Labe Třebeš 1 Jakub Pokorný 20.5.2006 226 m.n.m. 642225, 1044610 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin Místní název: Katastrální území: Číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
Ekosozologické
Antropické vlivy
3. Stádium sukcese uvnitř ramene 4. Stupeň ochrany 5. Ochranné pásmo 6. Intenzita pohybu osob v okolí 7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění a jiné negativní vlivy
Historické
9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
Orientační mapka území:
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), kultivar topolu černého s topolem kanadským (Populus canadensis), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides), javor babyka (Acer campestre), vrba bílá (Salix alba), vrba jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix Komentář (Slovní hodnocení): Dosažený cinerea), keřové vrby (salix sp.), dub letní počet bodů: (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod (Quercus robur), třešeň ptačí (Prunus V 1 F (P), M 1.1 (P), T 1.4 (P), L 2.3 (L), K1 avium), hloh obecný (Cartaegus 2 (P), X1(P), X2 (P), X5 (P), X6, X7, X13 laevigata), keřové patro: střemcha invazní druh: netýkavka malokvětá obecná (Padus Avium), brslen evropský (Impatiens parviflora), loubinec pětilistý (Eonymus europaeus), svída krvavá (Parthenocissus quinquefolia) - nešíří se, nepůvodní druhy: kultivary topolu (Cornus Sanguinea), trnka obecná 2 kanadského (Populus canadensis), dub (prunus spinosa), bez černý (Sambucus červený (Quercus rubra), výsatba smrku nigra), kalina obecná (Viburnum ztepilého (Picea abies) opulus)ostružiník ostružina (Rubus rudis) okrajově ostrůvky s nálety keřových vrb (salix z podrostu pak: orsej jarní (Ficaria 2 sp.), pouze u konců ramene verna), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), regionální biocentrum, nadregionální chmel otáčivý (Humulus lupulus), 2 biokoridor, VKP tužebník jilmový (Filipendula Ulmaria), pás dřevinné vegetace po okraji ram. 1 hluchavka bílá (Lamium album), jitrocel cyklostezka, příměstská rekreace, chatové větší (Plantago major), kolonie, rybářský revír 3 komunikace, pole orané místy k okraji ramene, asi 1/3 louka mírné znečištění dané zejména intenzivním rybářským využíváním a vysokou návštěvností, náplavy (leží v povodňové zóně), biologický odpad z chat
2
dokončení regulačních úprav úseku Opatovice - Hradec Králové 1909
1
6,7ha 2 silné zazemnění pouze u konců ramene v centrální části rameno dosahuje hloubky nad 3m Napojení otevřeným kanálem šíře v hladině 3m na jižní straně, jednostranné, do ramene ústí přítok Zámostská svodnice, v přítokové části zatrubněná, voda z ramene odtéká, zhruba v polovině rameno přehrazuje těleso zemní sypané cesty komunikaci dvou částí ramene však umožňují dva asi 4m betonové trubní propusty v hloubce asi 1.5m pod hladinou každý o průměru cca. 0.5m
3 3
2
14. Vzdálenost konců jeden konec přímo napojený otevřeným kanálem o délce cca. 150m, druhý konec ramene od koryta
1
15. Vlastnické vztahy vodní plochy ve vlast. státu, ve správě Povodí Labe s.p., okolní pozemky z drtivé k pozemkům
1
přerušen asi 50m od Labe, oddělen tělesem zemní cesty
Vlastnické
1
většiny v soukromém vlastnictví
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), blatouch bahenní (Caltha Palustris), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), bršlice kozí noha (Aeopodium podagraria), přeslička bahenní (Equisetum palustre), prvosenka jarní (Primula veris), kostival lékařský (Symphytum officinale), šťovík kyselý (Rumex acetosa), hrachor jarní (Lathyrus vernus), máta vodní (Mentha aquatica), lopuch plstnatý (Arcticum tomemosum), ohrožený druh snědek chocholičnatý (Ornithogalum umbellatum), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), dále vodní a mokřadní rostliny: rákos obecný (Phragmintes australis), orobinec širokolistý (Typha latifolia), zblochan vodní (Glyceria maxima), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), chráněný leknín bílý (Nymphae alba), ostřice obecná (carex nigra) nebo okřehek menší (lemna minor), z živočišných druhů například cejn velký (Abramis brama), kapr obecný (Cyprinus caprio), z ptáků straka obecná (Pica pica), kachna divoká (Anas platyrhynchos) a další.
50,6
Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15:
6,5 Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q 100. Je v relativně dobrém stavu, funkční jednostranné napojení na Labe umožňuje migraci vodních Slovní hodnocení: (návrh managementu) živočichů, díky svému umístění v příměstské oblasti slouží jako vyhledávaná rekreační oblast a rybářský revír. Právě však díky své návštěvnosti
neposkytuje dostatek klidu pro hnízdění ptáků a rozmnožování ryb a obojživelníků. Do budoucna by bylo vhodné rameno nadále chránit k zachování cenných biotopů. Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu v okolí ramene a vytvořit zatravněné nebo zalesněné ochranné pásmo a nevhodnou výsatbu topolových hybridů po jejich odumření nahradit vhodnějšími dřevinami např. jilmem (Ulmus sp.), topolem černým (Populus nigra) a dalšími.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Staré Labe Pražské předměstí 2 Jakub Pokorný 20.5.2006 227 m.n.m. 642824, 1045243 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin Místní název: Katastrální území: Číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
Ekosozologické Antropické vlivy
3. Stádium sukcese uvnitř ramene 4. Stupeň ochrany 5. Ochranné pásmo 6. Intenzita pohybu osob v okolí
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: do budoucna by bylo vhodné nahradit jehličnaté výsatby např. smrku ztepilého (Picea abies) severně od ramene, který do nivy nepatří vhodnými dřevinami. dřevinné patro: kultivar topolu černého s topolem kanadským (Populus canadensis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jilm vaz (Ulmus laevis), Komentář (Slovní hodnocení): Dosažený lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod počet bodů: (Acer platanoides), javor klen (Acer V 1 F (P), M 1.1 (P), M 1.7, T 1.4 (P), L 2.3 pseudoplatanus), bříza bradavičnatá 2 (L), K1 (P), X2 (P), X5 (P), X6, X7, X13, X1 (Betula pendula), hrušeň obecná (Pyrus invazní druh: zlatobýl kanadský (Solidago communis), vrba bílá (Salix alba), vrba canadensis), trnovník akát (Robinia jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix pseudoacacia) - nešíří se, nepůvodní 1 cinerea), keřové vrby (Salix sp.), třešeň druhy: kultivary topolu kanadského (Populus canadensis), dub červený ptačí (Prunus avium) keřové patro: (Quercus rubra) střemcha obecná (Padus Avium), líska několik ostrůvků s nálety keřových vrb (salix obecná (Corylus avellana), svída krvavá 2 sp.) (Cornus Sanguinea), trnka obecná součást nadregionálního biokoridoru, VKP 2 (prunus spinosa), bez černý (Sambucus pás dřevinno bylinné vegetace po obvodu nigra), ostružiník ostružina (Rubus rudis), 2 Orientační mapka území:
rybářský revír, drobná zástavba, 50m vzdálená čistička odpadních vod, jinak odlehlé
orná půda pouze na cca. 40% 7. Antropické obvodu ramene ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění mírné znečištění, pouze říční náplavy a jiné negativní vlivy Historické
dokončení regulačních úprav úseku Opatovice - Hradec Králové 1909
9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
2
2 1
2,8ha 2 mírné zazemnění do 30% hladina v nejhlubším místě okolo 2,5m napojení funkční jednostranné v celé šířce ramene, na jižním konci koryta, vodní živočichové mohou celoročně migrovat, druhý konec ramene nenapojen na řeku, končí cca. 50m od koryta Labe
14. Vzdálenost konců jeden konec přímo napojen, druhý 50m od řeky ramene od koryta Vlastnické
2
3 2
2
1
15. Vlastnické vztahy rozhodující podíl vodní plochy vlastní stát a je ve správě Povodí Labe s.p., k pozemkům Marie Vondrová Havlíčkova 599/5, Mariánské Lázně vlastní 0.55ha vodní plochy, z významných vlastníků sem patří např. Pavel Lhoták K Hvězdárně 1473/31, Hradec Králové, 500 08, Věra Juříková Machkova 100/36, Hradec Králové, Třebeš, 500 11
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
z podrostu pak: blatouch bahenní (Caltha Palustris), ostřice (Carex sp.), orsej jarní (Ficaria verna), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), zblochan vodní (Glyceria maxima), svízel přítula (Galium aparine), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), chmel otáčivý (Humulus lupulus), tužebník jilmový (Filipendula Ulmaria), hluchavka bílá (Lamium album), jitrocel větší (Plantago major), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), kostival lékařský (Symphytum officinale), bršlice kozí noha (Aeopodium podagraria), ohrožený druh snědek chocholičnatý (Ornithogalum umbellatum), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), řeřišnice luční (Cardamine pratensis) mokřadní rostliny: rákos obecný (Phragmintes australis), orobinec širokolistý (Typha latifolia), chráněný leknín bílý (Nymphae alba) a stulík žlutý (Nuphar lutea), okřehek menší (lemna minor), z živočišných druhů například škeble rybničná (Anodonta cygnea), kapr obecný (Cyprinus caprio), z ptáků racek chechtavý (Larus ridibundus), kachna divoká (Anas platyrhynchos) a další.
2
49,3
7 Rameno je v relativně dobrém stavu, funkční jednostranné napojení na Labe umožňuje migraci vodních živočichů. Leží v aktivní záplavové zóně Slovní hodnocení: (návrh managementu) Q 100. Vyskytují se zde chráněné vodní druhy vázané na stojaté vody např. leknín bílý (Nymphae alba). Je využíváno jako rybářský revír.
Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15:
Vzhledem ke své relativně horší dostupnosti a místy až k pralesovitému charakteru břehového doprovodu není tak zatížené návštěvností. Do budoucna by bylo vhodné tento relativně dobře fungující biotop zachovat a chránit. Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu v okolí ramene a vytvořit zatravněné nebo zalesněné ochranné pásmo a nevhodnou výsatbu topolových hybridů po jejich odumření nahradit vhodnějšími dřevinami např. jilmem (Ulmus sp.), topolem černým (Populus nigra) a zbavit se invazních druhů.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Místní název: Katastrální území:
Polabiny
Orientační mapka území:
Vysoká nad Labem, Opatovice nad Labem, prochází jím hranice krajů
3 Jakub Pokorný 20.5.2006 226 m.n.m. 643242, 1050312 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin Číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
Ekosozologické
Antropické vlivy
Historické
Komentář (Slovní hodnocení): (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod M 1.6 (P), M 1.7 (P), M 7 (P), T 1.9 (P), K1 (P), L 2.4, X3 nepůvodní druhy: kultivary topolu kanadského (Populus canadensis) expanzivní druhy: expanzivně se má zde tendenci chovat kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), která vytlačuje ostatní druhy a tvoří místy monokulturní porosty
3. Stádium sukcese uvnitř ramene 4. Stupeň ochrany
mokřadní rostliny pokrývají téměř celé dno ramene, v létě vysychá
5. Ochranné pásmo 6. Intenzita pohybu osob v okolí
pás vegetace kolem téměř celého ramene odlehlost, v dosahu 1km a po břeh řeky není žádný vážný rušivý element
0
7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění a jiné negativní vlivy
na východě pouze extenzivně obdělávané políčko jinak kolem louky a křoviny
2
regionální biocentrum, součást nadregionálního biokoridoru
není znatelné znečištění
3 regulační úpravy v období 1910 až 1936 z důvodů ochrany zejména zemědělských pozemků před povodněmi
9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
1
0 rameno výrazně zazeměno v létě vysychá, více jak 1m nad kótou hladiny Labe, pouze sezónní povodňování, periodická tůň
1 0
Napojení otevřeným kanálem nefunkční (napojení asi 3,5m nad kótou hladiny Labe)
2
14. Vzdálenost konců jeden konec přímo napojený, druhý konec od Labe oddělen sypanou zemní hrází šířky ramene od koryta
1
15. Vlastnické vztahy celá centrální oblast i drtivá většina přilehlých pozemků ve vlastnictví státu pos k pozemkům
0
správou Povodí Labe s.p. a obce (Vysoká nad Labem)
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
Bojínek luční (Phleum pratense), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), smetánka lékařská (Taraxacum officinale), zblochan vodní (Glyceria maxima) a další.
do 0,1ha v létě vysychá
cca. 8m s tělesem cesty v koruně
Vlastnické
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), kultivar topolu černého s topolem kanadským (Populus canadensis), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur), vrba bílá (Salix alba), vrba jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix cinerea), keřové vrby (salix sp.), keřové patro: bez černý (Sambucus nigra), trnka obecná (prunus spinosa), střemcha obecná (Padus Avium), brslen evropský (Eonymus Dosažený počet bodů: europaeus), z podrostu pak: kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), chmel otáčivý 2 (Humulus lupulus), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pitulník žlutý (Galeobdon luteum), ostřice (Carex sp.), kostival lékařský (Symphytum officinale), 2 řeřišnice luční (Cardamine pratensis), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), 1 orsej jarní (Ficaria verna), bršlice kozí noha (Aeopodium podagraria), psárka 2 luční (Alopecurus pratensis) 2
24,4
2 Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q 100. Je velmi zazemněné a vinou zahloubení koryta řeky Labe neplní celoročně funkci vodního biotopu. Slovní hodnocení: (návrh managementu) Nefunkční jednostranné napojení na Labe neumožňuje migraci vodních živočichů. V současné době slouží jako mokřadní biotop a místo pro
Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15:
rozmnožování obojživelníků a díky své odlehlosti i k hnízdění vodního ptactva a jako úkryt pro další živočichy. Co se týká mokřadní vegetace ta je zde relativně dobře zachovalá. Do budoucna by bylo vhodné rameno odbahnit a napojit na řeku Labe, protože bez tohoto kroku by docházelo k jeho dalšímu zazemňování a degradaci společenstev v něm žijících.Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu v okolí ramene a vytvořit zatravněné nebo zalesněné ochranné pásmo a nevhodnou výsatbu topolových hybridů po jejich odumření nahradit vhodnějšími dřevinami např. jilmem (Ulmus sp.), topolem černým (Populus nigra) a dalšími.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Na Sibiři Němčice, Dříteč, Hrobice Číslo ramene: 4 Jméno mapovatele: Jakub Pokorný Datum mapování: 21.5.2006 Nadmořská výška: 222 m.n.m. Souřadnice: 644863, 1054661 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin
Místní název: Katastrální území:
Ekosozologické Antropické vlivy
Historické
3. Stádium sukcese uvnitř ramene 4. Stupeň ochrany 5. Ochranné pásmo 6. Intenzita pohybu osob v okolí 7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění a jiné negativní vlivy 9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
Orientační mapka území:
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vysazený topol bílý (Populus alba), kultivar topolu černého s topolem kanadským (Populus canadensis), olše lepkavá (Alnus glutinosa), výsatba jilmu vazu (Ulmus laevis), třešeň ptačí (Prunus avium), javor babyka (Acer campestre), výsatba lípy srdčité (Tilia cordata), hloh obecný (Cartaegus laevigata), jabloň Komentář (Slovní hodnocení): Dosažený obecná (Malus domestica), hrušeň (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod počet bodů: obecná (Pyrus communis), dub letní V 1 F (P), M 1.1 (P), X1 (P), X2 (P), X5 (P), (Quercus robur), vrba bílá (Salix alba), 1 X7 (P), X7 (P,L), X8 (B), X13 (L,B) vrba jíva (Salix caprea), keřové patro: invazní druh: trnovník akát (Robinia trnka obecná (prunus spinosa), střemcha pseudoacacia) - u Němčického mostu, javor obecná (Padus Avium), kalina obecná jasanolistý (Acer negundo) - zatím jen (Viburnum opulus), svída krvavá (Cornus okrajově u koryta Labe nepůvodní 1 druhy: kultivary topolu kanadského Sanguinea), bez černý (Sambucus nigra), (Populus canadensis), jabloň obecná (Malus líska obecná (Coryllus avelana), domestica) ostružiník ostružina (Rubus rudis) z centrální část ramene čeloročně zatopena, podrostu pak: jílek vytrvalý (Lolium 3 sezónně vysychá na koncích perenne), orsej jarní (Ficaria verna), nadregionální biokoridor, VKP 2 kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), chmel zapojený vegetační doprovod 2 otáčivý (Humulus lupulus), tužebník komunikace, zástavby na okraji ramene, jilmový (Filipendula 3 chatové kolonie, rybářský revír orná půda a zástavba navíce jak 50% okolí ramene mírné znečištění dané zejména intenzivním rybářským využíváním a vysokou návštěvností (pozůstatky ohňíčků a vyšlapaná rybářská místa)
2
regulační úpravy dokončeny v období 1936 z důvodů ochrany zejména zemědělských pozemků před povodněmi
1
2.9ha nánosy bahna pouze u konců ramene v centrální části rameno dosahuje hloubky cca 1,8m Jednostranné napojení se spornou účinností. Jihovýchodní konec napojen otevřeným kanálem šíře 3,5m a délce 170m na Labe, v přítokové části pod silnicí zatrubněná se stavidlovým zařízením, voda z ramene pouze odtéká, za zvýšených průtoků neprůchodné. Do ramene ústí přítok meliorační zatrubněné strouhy. Druhý konec oddělen od Labe sypanou zemní hrází šířky 40m s nezpevněnou zemní cestou v koruně. Napojení by bylo možné realizovat.
14. Vzdálenost konců jeden konec přímo napojený otevřeným kanálem o délce 170m, druhý konec ramene od koryta
přerušen asi 40m od Labe, oddělen tělesem zemní cesty
Vlastnické
1
2 3 2
0
ulmaria), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), hluchavka bílá (Lamium album), jitrocel větší (Plantago major), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), přeslička rolní (Equisetum arvense), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), kostival lékařský (Symphytum officinale), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), ohrožený druh snědek chocholičnatý (Ornithogalum umbellatum), řebříček obecný (Achillea millefolium), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), pomněnka rolní (Myosotis arvensis), ostřice (Carex sp.), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), bršlice kozí noha (Aeopodium podagraria), vodní a mokřadní rostliny: rákos obecný (Phragmintes australis), okřehek menší (lemna minor), okřehek trojbázný (Lemna triscula) z živočišných druhů například nepůvodní expanzivně se šířící druh sumeček americký (Ameiurus nebulosus), kapr obecný (Cyprinus caprio), užovka obojková (Natrix natrix), kachna divoká (Anas platyrhynchos) a další.
1
15. Vlastnické vztahy celá výměra vodní plochy ve vlastnictví státu a správě Povodí Labe s.p., část pozemků ve k pozemkům
vlastnictví obce Dříteč, pozemkového fondu ČR, a významná část ve vlastnictví Římskokatolické farnosti Dříteč, zbytek pak ve vlastnicví drobných soukromých vlastníků
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
1
42,3
Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15: 6,5 Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q 100. Je relativně mělké a prosluněné a má tendenci silně zarůstat okřehkem menším (Lemna minor) a Slovní hodnocení: (návrh managementu) okřehkem trojbázným (Lemna triscula). Ostatní vodní makrofyta se zde tolik neprojevují. Zarůstání je způsobeno zejména eutrofizací danou splachy z hnojených polí, a odpady z chat a zástavby. Při hromadném odumření okěhku (Lemna sp.) dochází k deficitu kyslíku ve vodě a ztrátám na zarybnění. Jednostranné napojení na Labe je po většinu roku téměř nefunkční. Rameno slouží jako příměstský rybářský revír. Jelikož se zde nenachází ochranářsky výrazně významné ekosystémy, bylo by zde vhodné provést odbahnění (jelikož v bahno je velmi eutrofní), opatření proti vypouštění odpadů do ramene a jeho napojení na Labe nejlépe tzv. Benešovými rámy pod cestou. Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu v okolí ramene a vytvořit zatravněné nebo zalesněné ochranné pásmo a nevhodnou výsatbu topolových hybridů po jejich odumření nahradit vhodnějšími dřevinami např. jilmem (Ulmus sp.), topolem černým (Populus nigra) a dalšími.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Záhumenský Brozany nad Labem, Pardubice III Číslo ramene: 5 Jméno mapovatele: Jakub Pokorný Datum mapování: 21.5.2006 Nadmořská výška: 219 m.n.m. Souřadnice: 644444, 1058980 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin Místní název: Katastrální území:
3. Stádium sukcese uvnitř ramene Ekosozologické Antropické vlivy
Historické
4. Stupeň ochrany 5. Ochranné pásmo 6. Intenzita pohybu osob v okolí 7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění a jiné negativní vlivy 9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
Orientační mapka území:
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: topol osika (Populus tremula), topol šedý (Populus canescenc), vrba bílá (Salix alba), vrba jíva (Salix caprea), olše lepkavá (Alnus glutinosa), dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor babyka (Acer campestre), lípa srdčitá (Tilia cordata), kultivar topolu černého s topolem kanadským (Populus canadensis), jilm Komentář (Slovní hodnocení): Dosažený vaz (Ulmus laevis), keřové patro: brslen (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod počet bodů: evropský (Eonymus europaeus), trnka V 1 F (P), K1 (P), X1 (P), X2 (P), X7 (P), X7 obecná (prunus spinosa), střemcha 2 (P,L) obecná (Padus Avium), svída krvavá invazní druh: netýkavka malokvětá (Cornus Sanguinea), líska obecná (Impatiens parviflora), zlatobýl kanadský (Coryllus avelana), z podrostu pak: (Solidago canadensis) - nešíří se nepůvodní druhy: šeřík obecný (Syringa česnáček lékařský (Alliaria petiolata), 1 vulgaris), výsatba modřínu opadavý (Larix pomněnka rolní (Myosotis arvensis), decidua), Populus canadensis, Populus kostival lékařský (Symphytum officinale), canescenc hluchavka bílá (Lamium album), kopřiva celé rameno minimálně zaneseno, dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí náplavový kužel pouze ve vtokové oblasti s 3 noha (Aeopodium podagraria), orsej jarní náletem keřových vrb (Ficaria verna), z vodních rostlin pak: nadregionální biokoridor 2 stulík žlutý (Nuphar lutea), leknín bílý zapojený vegetační doprovod 2 (Nymphaea alba) chatové kolonie, rybářský revír, napojeno na 3 cyklostezku orná půda a zástavba navíce jak 50% okolí ramene
1
mírné znečištění dané, vyšlapaná rybářská místa)
2
regulace Labe v úseku Brozany - Počáply dokončeny roku 1975
3
1,3ha 2 nánosy bahna pouze u konců ramene v centrální části rameno dosahuje hloubky cca 2,5m Jednostranné napojení téměř v celé šíři ramene. Do ramene ústí přítok meliorační otevřené strouhy (pod mostkem zatrubněn dvěma trubkami, na výtoku dvě žabí klapky). Druhý konec oddělen od Labe sypanou zemní hrází šířky 20m s nezpevněnou zemní cestou v koruně.
14. Vzdálenost konců jeden konec přímo napojený na řeku, druhý konec přerušen asi 20m od Labe, oddělen ramene od koryta tělesem zemní cesty
Vlastnické
z živočišných druhů například: plotice obecná (Rutilus rutilus), zvláště chráněná užovka obojková (Natrix natrix), z ptáků zvláště chráněná labuť bílá (Cyrgus olor), zvláště chráněný ledňáček říční (Alcedo atthis), zvláště chráněná potápka roháč (Podiceps cristatus), kachna divoká (Anas platyrhynchos), kos černý (Turdus merula), dále chráněná škeble rybničná (Anodonta cygnea) a další.
3 2
1
1
15. Vlastnické vztahy zhruba polovina vodní plochy ramene a část pobřežních pozemků je ve vlastnictví státu a k pozemkům ve spřávě Povodí Labe s.p., druhá polovina ve vlastnictví statutárního města Pardubic, zbytek přilehlých pozemků je majetkem soukromých vlastníků
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
2
48,9
8 Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q100 a je s Labem propojené po celý rok. Je relativně zachovalé. Rameno slouží jako příměstský Slovní hodnocení: (návrh managementu) rybářský revír. Vzhledem k velkému množství pozorovaných zvláště chráněných živočišných i rostlinných druhů by bylo dobré rameno chránit k
Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15:
zachování jeho dobrého stavu. Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu v okolí ramene (zejména na severní straně, kde prochází kolem ramene rušná stezka) a vytvořit zatravněné nebo zalesněné ochranné pásmo a nevhodnou výsatbu zejména v oblasti chatařské kolonie nahradit vhodnějšími dřevinami např. jilmem (Ulmus sp.), topolem černým (Populus nigra) a dalšími.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Jarkovského jezero Rosice nad Labem 6 Jakub Pokorný 22.5.2006 214 m.n.m. 650070, 1060413 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin 3. Stádium sukcese uvnitř ramene Ekosozologické 4. Stupeň ochrany 5. Ochranné pásmo Antropické vlivy 6. Intenzita pohybu osob v okolí 7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění a jiné negativní vlivy Místní název: Katastrální území: Číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
Historické
9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
Orientační mapka území:
Komentář (Slovní hodnocení): (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod V 1 F (P), M 1.1 (P), M 1.7 (P), L 2.3 (L), X1(P), X2 (P) invazní druh: zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), pajasan žlaznatý (Ailanthus altissima) - nešíří se, nepůvodní druhy: kultivary topolu kanadského (Populus canadensis), dub červený (Quercus rubra) mírně zazemněné pouze u konce ramene, několik padlých stromů v rameni VKP, nadregionální biokoridor pás z náletových dřevin cyklostezka, příměstská rekreace, rybářský revír
komunikace, pole orané místy k okraji ramene
3 1
mírné znečištění dané zejména vysokou návštěvností, náplavy (leží v povodňové zóně)
2
regulace úseku mezi Rosicemi a Srnojedy v období 1909 až 1918 jako ochrana před povodněmi a splavnění Labe
1
0,9ha 1 mírné zazemnění pouze u konců ramene v centrální části rameno dosahuje hloubky okolo 1,7m Vodu z ramene provádí pod 50m širokou zemní sypanou hrází v koruně s asfaltovou cyklostezkou trubní propust s žabí klapkou na jihozápadní straně, jednostranné, voda z ramene za normálního stavu poze odtéká. Propust neumožňuje komunikaci vodních živočichů mezi Labem a ramenem a tudíž neplní svou funkci.
14. Vzdálenost konců jeden konec přímo napojený trubním propustem o délce cca. 25m, druhý konec ramene od koryta
přerušen asi 25m od Labe, oddělen tělesem asfaltové cyklostezky
Vlastnické
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol černý (Populus nigra), topol osika (Populus tremula), kultivar topolu černého s topolem kanadským (Populus canadensis), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jilm vaz (Ulmus laevis), třešeň ptačí (Prunus avium), javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer Dosažený platanoides), lípa srdčitá (Tilia cordata), počet bodů: hrušeň obecná (Pyrus communis), bříza bradavičnatá (Betula pendula), dub letní 2 (Quercus robur), vrba jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix cinerea), keřové patro: hloh obecný (Cartaegus laevigata), 1 růže šípková (Rosa cannina), bez černý (Sambucus nigra), líska obecná (Corylus avellana), střemcha obecná (Padus Avium), brslen evropský (Eonymus 3 europaeus), svída krvavá (Cornus 2 Sanguinea), trnka obecná (prunus 2 spinosa), ostružiník ostružina
3 2
0
1
15. Vlastnické vztahy celá výměra vodní plochy ramene je ve vlastnictví státu včetně značné části k pozemkům
příbřežních pozemků zejména v oblasti mezi ramenem a Labem, významnou vlastnicí okolní orné půdy je Marta Řeřábková Milevská 1112/26, Praha, Krč, 140 00, zbytek plochy zaujímají drobní soukromí vlastníci
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
1
(Rubus rudis) z podrostu pak: tužebník jilmový (Filipendula Ulmaria), orsej jarní (Ficaria verna), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), blatouch bahenní (Caltha Palustris), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), bršlice kozí noha (Aeopodium podagraria), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea), barvínek menší (Vinca minor), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), dále vodní a mokřadní rostliny: rákos obecný (Phragmintes australis), orobinec širokolistý (Typha latifolia), zblochan vodní (Glyceria maxima), leknín bílý (Nymphae alba), stulík žlutý (Nuphar lutea), ostřice (Carex sp.) nebo okřehek menší (Lemna minor), z živočišných druhů například znakoplavka obecná (Notonecta glauca), motýlice lesklá (Calopterix virgo), čmelák skalní (Bromus lapidarius), čmelák zemní (Bommus terestris), kriticky ohrožený skokan skřehotavý (Rana ridibunda), ohrožená
užovka obojková (Natrix natrix), silně ohrožená ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků strakpoud velký (Dendrocops major), zvláště chráněný ledňáček říční (Alcedo atthis), silně ohrožená žluva hajní (Oriolus oriolus),l nález páru želv nádherných (Trachemys skripta) - zřejmě únik z terarijního chovu, detekovány v roce 2005, 2006, 2007.
41,5
6,5 Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q 100. Je v relativně dobrém stavu, nefunkční jednostranné napojení na Labe však neumožňuje celoroční Slovní hodnocení: (návrh managementu) migraci vodních živočichů. Jedná se o vyhledávanou rekreační příměstskou oblast a rybářský revír. Právě však díky své návštěvnosti
Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15:
neposkytuje dostatek klidu pro hnízdění ptáků. Do budoucna by bylo vhodné rameno nadále chránit k zachování cenných biotopů. Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu v okolí ramene a vytvořit zatravněné nebo zalesněné ochranné pásmo a nevhodnou výsatbu topolových hybridů po jejich odumření nahradit vhodnějšími dřevinami např. jilmem (Ulmus sp.), topolem černým (Populus nigra) a dalšími. Dále pak funkčně napojit spodní konec ramene na řeku Labe nejlépe Benešovým rámem.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Polabský Rybitví, Lány na Důlku 7 Jakub Pokorný 22.5.2006 213 m.n.m. 653849, 1059792 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev Místní název: Katastrální území: Číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin
Ekosozologické Antropické vlivy
Historické
3. Stádium sukcese uvnitř ramene 4. Stupeň ochrany 5. Ochranné pásmo 6. Intenzita pohybu osob v okolí 7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění a jiné negativní vlivy
Orientační mapka území:
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: topol černý (Populus nigra), kultivar topolu černého s topolem kanadským (Populus canadensis), výstba olše lepkavé (Alnus glutinosa), dub letní (Quercus robur), jilm vaz (Ulmus laevis), vrba bílá (Salix alba), vrba jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix cinerea), keřové vrby (salix sp.), jasan ztepilý Komentář (Slovní hodnocení): Dosažený (Fraxinus excelsior), třešeň ptačí (Prunus (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod počet bodů: avium), javor babyka (Acer campestre), V 1 F (P) a K 1 (P) (pouze na přilehlých hloh obecný (Cartaegus laevigata), prohlubních po těžbě písku), M 1.1 (P), M 2 keřové patro: střemcha obecná (Padus 1.7 (P), L 2.3 (P), X2(P), X5 (P) Avium), bez černý (Sambucus nigra), invazní druh: javor jasanolistý (Acer svída krvavá (Cornus Sanguinea), trnka negundo), štětinatec laločnatý (Echinocytis lobata) - nešíří se obecná (prunus spinosa), brslen evropský 1 nepůvodní druhy: kultivary topolu (Eonymus europaeus), z podrostu pak: kanadského (Populus canadensis), kostival lékařský (Symphytum officinale), puškvorec obecný (Acorus calamus) vrbina penízková (Lysimachia rameno po celé délce zazemněno, funguje nummularia), pomněnka rolní (Myosotis 0 jako mokřadní biotop (periodická tůň) arvensis), orsej jarní (Ficaria verna), regionální biocentrum, nadregionální 2 kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), biokoridor, VKP česnáček lékařský pás dřevinné vegetace po okraji ram. 2 odlehlost
pole orané místy k okraji ramene asi 1/3, asi 1/3 louka, asi 1/3 zalesněna jámy po těžbě písku úmyslně zaváženy stavebním odpadem, PET láhvemi etc. regulace v období 1909-1918 - důvod ochrana před povodněmi a splavnění Labe
9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
2
1 1
pod 0,1 ha, v létě vysychá 0 silné zazemnění 75 až 90% ramene
1
v létě vysychá, dáno velkým zahloubením toku Labe a umístěním pod jezem v Srnojedech
0
nefunkční napojení trubním propustem s žabí klapkou na severozápadním konci ramene, voda z ramene pouze odtéká, zhruba v polovině rameno přehrazuje těleso zemní sypané cesty, komunikace dvou částí ramene není umožněna
0
14. Vzdálenost konců jeden konec nefunkčně napojený trubním propustem o délce 30m, druhý konec ramene od koryta přerušen asi 110m od Labe, oddělen tělesem zemní cesty a loukou
Vlastnické
0 (Alliaria petiolata), bršlice kozí noha (Aeopodium podagraria), blatouch bahenní (Caltha palustris), opletka obecná (Fallopia convolvus), svízel přítula (Galium aparine), lopuch plstnatý (Arcticum tomentosum), popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea, psárka luční (Alopecurus pratensis), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), dále vodní a mokřadní rostliny: puškvorec obecný (Acorus calamus), zblochan vodní (Glyceria maxima), ostřice pobřežní (Carex riparia) nebo okřehek menší (lemna minor), dále zde byl nelezen druh zařazený v červeném seznamu jako C2 silně ohrožený druh: sevlák širokolistý (Sium latifolium), z živočišných druhů například chráněná užovka obojková (Natrix natrix), kachna divoká (Anas platyrhynchos) a další.
2
15. Vlastnické vztahy vlastníkem nadpoloviční většiny pozemků v zájmové lokalitě je stát, právo hospodaření k pozemkům
na nich pak mají Lesy ČR s.p., statutární město Pardubice, obec Rybitví, která zde i pozemky vlastní, dále část státních pozemků je ve správě pozemkového fondu, zbylá část náleží soukromým vlastníkům
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
1
19,5
5,5 Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15: Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q 100. Neexistuje zde funkční napojení na Labe, a tak rameno funguje pouze jako mokřadní biotop. Slovní hodnocení: (návrh managementu) Vyjímku tvoří jámy po těžbě písku z 60.let 20.století. Ty byly vytěženy až na opukové podloží, dnes už jsou však znovu částečně zanesené a tvoří vodní biotopy s nálety křovinných vrb (Salix sp.). Rameno je relativně ve špatném stavu též díky poklesu vody v Labi z důvodu jeho napřímení, zahloubení a stavbě Srnojedského jezu v těsné blízkosti ramene. Rameno by bylo vhodné komplexně odbahnit a napojit na Labe případně do něho přivézt vodu jiným způsobem (napojením na tok. Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu v okolí ramene a vytvořit zatravněné nebo zalesněné ochranné pásmo a nevhodnou výsatbu topolových hybridů, která se nachází ve stádiu rozpadu po jejich odumření nahradit vhodnějšími dřevinami např. jilmem (Ulmus sp.), topolem černým (Populus nigra) a dalšími.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Labiště (Na Košláně) Rybitví, Lány na Důlku 8 Jakub Pokorný 22.5.2006 213 m.n.m. 654544, 1059313 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin Místní název: Katastrální území: Číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
3. Stádium sukcese uvnitř ramene Ekosozologické
4. Stupeň ochrany
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: kultivar topolu černého s topolem kanadským (Populus canadensis), javor jasanolistý (Acer negundo), jilm vaz (Ulmus laevis), vrba bílá (Salix alba), vrba jíva (Salix caprea), olše lepkavé (Alnus glutinosa), dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus) keřové Komentář (Slovní hodnocení): Dosažený patro: hloh obecný (Cartaegus laevigata), počet bodů: (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod střemcha obecná (Padus Avium), bez V 1 F (P) - chudý biotop, přechodně, M7 (L), černý (Sambucus nigra), svída krvavá 0 L 2.3 (P,L), X2 (P), X7 (P), X8 (P,L) (Cornus Sanguinea), trnka obecná invazní druh: javor jasanolistý (Acer negundo)(prunus spinosa), brslen evropský expanzivní šířění a zmlazování, ovládá keřové patro-téměř celé území, trnovník akát (Robinia (Eonymus europaeus), ostružiník ježiník pseudoacacia), štětinatec laločnatý (Echinocytis (Rubus caesius), z podrostu pak: lobata) - severní Amerika, nepůvodní druhy: kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kultivary topolu kanadského (Populus canadensis) 0 hluchavka bílá (Lamium album), - stádium rozpadu, puškvorec obecný (Acorus calamus), expanzivní druhy: kopřiva dvoudomá hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), (Urtica dioica) - místy monokultury kostival lékařský (Symphytum officinale), pelyněk černobýl (Arthemisia vulgaris), vrbina penízková (Lysimachia výskyt vzrostlých dřevin na více jak 50% dna nummularia), pomněnka rolní (Myosotis ramene, změť padlých kmenů, porost ve 0 arvensis), svízel přítula (Galium aparine), stádiu rozpadu, vodní makrofyta fakticky omezena na okřehek (Lemna sp.) orsej jarní (Ficaria verna), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), bršlice kozí regionální biocentrum, osa nadreg. biokoridoru, cíl ochrany dlouhodobě noha (Aeopodium podagraria), dále vodní 0 nedodržován, ruderalizace, expanzivní šíření Orientační mapka území:
invazního druhu, odpady
Antropické vlivy
Historické
5. Ochranné pásmo 6. Intenzita pohybu osob v okolí 7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění a jiné negativní vlivy
pás dřevinné vegetace po okraji ram.
9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
odlehlost
1
říční náplavy, skládka pneumatik uvnitř ramene
2
regulace v období 1909-1918 - důvod ochrana před povodněmi a splavnění Labe
1
pod 0,1 ha, v létě vysychá 0 silné zazemnění 75 až 90% ramene v létě vysychá, dáno velkým zahloubením toku Labe a umístěním pod jezem v Srnojedech nefunkční napojení otevřeným kanálem na severozápadním konci ramene kde také ústí meliorační strouha (rameno má sklon k nenapojenému konci), voda z ramene pouze odtéká
meliorační strouhy do Labe, druhý konec přerušen asi 40m od Labe, oddělen tělesem zemní cesty a loukou
15. Vlastnické vztahy většina pozemků uvnitř ramene ve vlastnictví státu a správě Povodí Labe s.p., okolní k pozemkům pozemky ve vlastnictví soukromých vlastníků
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
0
pole orané místy k okraji ramene asi 2/3, asi 1/3 ruderální lada
14. Vzdálenost konců jeden konec nefunkčně napojený otevřeným kanálem o délce 25m společně s vyústěním ramene od koryta
Vlastnické
2
1
a mokřadní rostliny: puškvorec obecný (Acorus calamus), rákos obecný (Phragminthes australis), nebo okřehek menší (lemna minor), kolem meliorační strouhy pak chrastice rákosová, (Baldingera arundinacea), z živočišných druhů například pijavka koňská (Haemopis sanguisuga), okružák ploský (Planorbarius corneus), plovatka bahenní (Lymnea stagnalis), larvy chrostíka kosníkového (Limnephilus rhombicus), skokan hnědý (Rana temporaria), strakpoud velký (Dendrocops major), žluna zelená (Picus viridis), brhlík lesní (Sita europaea), kachna divoká (Anas platyrhynchos), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), kormorán velký (Phalacrocorax carbo) a další.
1
0
1
1
13,9
3,5 Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15: Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q 100. Neexistuje zde funkční napojení na Labe, a tak rameno funguje po část roku pouze jako mokřadní Slovní hodnocení: (návrh managementu) biotop. Rameno je relativně ve špatném stavu též díky poklesu vody v Labi z důvodu jeho napřímení, zahloubení a stavbě Srnojedského jezu v blízkosti ramene. Rameno by bylo vhodné komplexně odbahnit a napojit na Labe případně do něho přivézt vodu jiným způsobem (napojením na meliorační tok). Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu v okolí ramene a vytvořit zatravněné nebo zalesněné ochranné pásmo a nevhodnou výsatbu topolových hybridů, invazního druhu javoru jasanolistého (Acer negundo) a akátu (Robinia Pseudoacacia), která se nachází ve stádiu rozpadu po jejich odumření nahradit vhodnějšími dřevinami např. jilmem (Ulmus sp.), topolem černým (Populus nigra), olší lepkavou (Alnus glutinosa), třešní ptačí (Prunus avium) a dalšími.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Místní název:
V Polabinách, (Na Ostrově), Habrov
Katastrální území:
Černá u Bohdanče, Lány na
Orientační mapka území:
důlku
9 Jakub Pokorný 23.5.2006 212,5 m.n.m. 654400, 1058900 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin Číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
Ekosozologické Antropické vlivy
Historické
Komentář (Slovní hodnocení): (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod V 1F (P), K1 (P), L 2.3 (P,L) ruderalizace, X2 (P), X6 (P), X7 (P), X14 (P,L) invazní druh: javor jasanolistý (Acer negundo), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), nepůvodní druhy: kultivary topolu kanadského (Populus canadensis) ve stádiu rozpadu, puškvorec obecný (Acorus calamus)
3. Stádium sukcese uvnitř ramene 4. Stupeň ochrany
dřeviny v centrální části po obvodu ramene, mnoho ale napadáno ve vodě
5. Ochranné pásmo 6. Intenzita pohybu osob v okolí 7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění a jiné negativní vlivy
pás dřevinné vegetace max. 5m
2 1
odlehlost, nejblíže odkalovací nádrž Lhotka vzdálená více jak 400m od ramene
0
orná půda částečně odvodněná na 85% obvodu ramene
0
regionální biocentrum
pouze říční náplavy 2 regulace v období 1909-1918 - důvod ochrana před povodněmi a splavnění Labe
9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
15. Vlastnické vztahy k pozemkům
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
1
0,68 ha 1 silné zazemnění 50 až 75% ramene hladina ramene v rozmezí 1m nad a 1m pod kótou hladiny Labe nefunkční napojení 70m na jihozápadním, konci ramene zanesené říčními nánosy,asi 60m západně také ústí tzv. Černá strouha, která ale ramenem neprotéká, komunikace s řekou pouze za povodní, východní část ramene ukončena zemním tělesem cesty asi 80m od Labe, na východě ústí do ramene meliorační výpusť zatrubněná
14. Vzdálenost konců jeden konec nefunkčně napojený od Labe 70m společně s vyústěním meliorační ramene od koryta
Vlastnické
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: kultivar topolu černého s topolem kanadským (Populus canadensis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm vaz (Ulmus laevis), vrba bílá (Salix alba), vrba jíva (Salix caprea), olše lepkavé (Alnus glutinosa), dub letní (Quercus robur), javor klen (Acer pseudoplatanus) keřové patro: keřové vrby na naplaveninách (Salix sp.), hloh obecný (Cartaegus Dosažený laevigata), střemcha obecná (Padus počet bodů: Avium), bez černý (Sambucus nigra), trnka obecná (prunus spinosa), 1 ostružiník křovitý (Rubus fruticosus), z podrostu pak: kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aeopodium podagraria), hluchavka bílá 1 (Lamium album), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pelyněk černobýl (Arthemisia vulgaris), svízel přítula 2 (Galium aparine),
2
pýr plazivý (Agropyron repens), orsej jarní (Ficaria verna), ostřice pobřežní (Carex riparia),hořčice rolní (Sinapis arvensis), šťovík kyselý (Rumex acetosa), máta vodní (Mentha aquatica), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), chmel otáčivý (Humulus lupulus), kostival lékařský (Symphytum officinale), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), pomněnka rolní (Myosotis arvensis), dále vodní a mokřadní nebo okřehek menší (Lemna minor), okřehek trojbázný (Lemna trisulca), rákos obecný (Phragmintes australis) z živočišných druhů například strakpoud velký (Dendrocops major), srnec obecný (Capreolus capreolus) nebo skřivan polní (Alauda arvensis) a další.
1
0
strouhy do Labe, druhý konec přerušen asi 90m od Labe, oddělen tělesem zemní cesty
1
centrální část ramene zahrnující vodní plochy a příbřežní pozemky je ve vlastnictví státu a v užívání Povodí Labe s.p., část navazující na rameno je ve vlastnictví obce Černá u Bohdanče, významným soukromým vlastníkem je Dušan Plaček Kanín 94, Opolany, 289 07, zbytek pozemků náleží drobným vlastníkům
1
25,8
3,5 Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15: Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q 100. Neexistuje zde funkční napojení na Labe, a tak rameno funguje po část roku spíše jako mokřadní Slovní hodnocení: (návrh managementu) biotop. Rameno je relativně ve špatném stavu též díky poklesu vody v Labi z důvodu jeho napřímení, zahloubení a stavbě Srnojedského jezu v blízkosti ramene. Rameno by bylo vhodné komplexně odbahnit a napojit na Labe případně do něho přivézt vodu jiným způsobem (napojením na Černou stoku ústící asi 60m od jihozápadního konce ramene). Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu v okolí ramene a vytvořit zatravněné nebo zalesněné ochranné pásmo a nevhodnou výsatbu topolových hybridů, invazního druhu javoru jasanolistého (Acer negundo) a akátu (Robinia Pseudoacacia), která se nachází ve stádiu rozpadu nahradit vhodnějšími dřevinami např. jilmem (Ulmus sp.), topolem černým (Populus nigra), olší lepkavou (Alnus glutinosa), třešní ptačí (Prunus avium) a dalšími.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Místní název: Katastrální území:
Staré Labiště
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: jilm vaz (Ulmus laevis), javor jasanolistý (Acer negundo), vrba popelavá (Salix cinerea), vrba jíva (Salix caprea), olše lepkavé (Alnus glutinosa), bříza bělokorá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč (Acer platanoides), javor babyka (Acer campestre), dub letní (Quercus robur), třešeň ptačí (Prunus avium) keřové patro: trnka obecná Komentář (Slovní hodnocení): Dosažený (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod počet bodů: (prunus spinosa), hloh obecný (Cartaegus laevigata), svída krvavá (Cornus V 1 F (P), M1.1 (L), L 2.3 B (P,L), X2 (P), X5 1 Sanguinea), bez černý (Sambucus nigra), (P), X7 (P,L), X8 (P,L) líska obecná (Corylus avellana), z invazní druh: javor jasanolistý (Acer podrostu pak: kopřiva dvoudomá (Urtica negundo) - šířění a zmlazování, netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) nepůvodní dioica), bršlice kozí noha (Aeopodium 1 druhy: kultivary topolu kanadského podagraria), hluchavka bílá (Lamium (Populus canadensis) album), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pelyněk černobýl souvislá hladina vody, vodní makrofyta 3 (Arthemisia vulgaris), svízel přítula fakticky omezena na okřehek (Lemna sp.) (Galium aparine), kostival lékařský regionální biocentrum, osa nadreg. biokoridoru, VKP, cíl ochrany dlouhodobě (Symphytum officinale), pomněnka rolní 0 nedodržován, ruderalizace, skládka odpadu (Myosotis arvensis), orsej jarní Orientační mapka území:
Černá u Bohdanče, Lány na Důlku, Opočínek
10 Jakub Pokorný 23.5.2006 212 m.n.m. 655038, 1059221 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin 3. Stádium sukcese uvnitř ramene Ekosozologické 4. Stupeň ochrany Číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
uvnitř i vně ramene
Antropické vlivy
Historické
5. Ochranné pásmo 6. Intenzita pohybu osob v okolí 7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění a jiné negativní vlivy
pás dřevinné vegetace po okraji ram.
2
chatová kolonie a zástavba asi 100 m od ramene
1
orná půda asi na 30% plochy v okolí ramene
2
cílené skládky pevného odpadu uvnitř i vně ramene
0
9. Doba úpravy, důvod vzniku
regulace v období 1909-1918 - důvod ochrana před povodněmi a splavnění Labe
1
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
0,6 ha 1 zazemněno do 50% dna ramene hloubka maximálně 1m pod kótou hladiny Labe nefunkční napojení na severozápadním konci ramene dříve z východu ústila meliorační strouha - byla zavezena
14. Vzdálenost konců jeden konec nefunkčně napojený otevřeným kanálem 30m od Labe, druhý konec ramene od koryta přerušen asi 180m od Labe, oddělen polem
Vlastnické
(Ficaria verna), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), mochna husí (Potentilla anserina), dále vodní a mokřadní druhy: rákos obecný (Phragminthes australis), nebo okřehek menší (lemna minor), z živočišných druhů: plovatka bahenní (Lymnea stagnalis), skokan hnědý (Rana temporaria), volavka popelavá (Ardea cinerea) a další
2 1 0
2
15. Vlastnické vztahy celá výměra vodní plochy a část přilehlých pozemků je ve vlastnictví státu zejména v k pozemkům
užívání Povodí Labe s.p. případně ve správě Půdního fondu ČR, významným soukromým vlastníkem je např. Božena Hrobařová Lány na Důlku 91, Pardubice, 533 31, zbytek půdy vlastní drobní vlastníci
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
1
33,1
Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15: 6,5 Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q 100. Neexistuje zde funkční napojení na Labe, a tak rameno funguje po část roku pouze jako mokřadní Slovní hodnocení: (návrh managementu) biotop. Rameno je relativně ve špatném stavu též díky poklesu vody v Labi z důvodu jeho napřímení, zahloubení a stavbě Srnojedského jezu v blízkosti ramene. Rameno by bylo vhodné komplexně odbahnit a spíše než napojit na Labe, do něho přivézt vodu z Lánského potoka, který do něj historicky ústil. Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu v okolí ramene. V první řadě by ale bylo vhodné zamezit dalšímu skládkování stavebního a komunálního odpadu uvnitř i vně ramene.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Místní název: Katastrální území: Číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
Labiště pod Opočínkem
Orientační mapka území:
Živanice, Opočínek 11 Jakub Pokorný 23.5.2006 210,5 m.n.m. 656655, 1059461 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin 3. Stádium sukcese uvnitř ramene Ekosozologické 4. Stupeň ochrany 5. Ochranné pásmo Antropické vlivy 6. Intenzita pohybu osob v okolí 7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění a jiné negativní vlivy
invazní druh: netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), nepůvodní druhy: kultivary topolu kanadského (Populus canadensis)
Historické
regulace v období 1909-1918 - důvod ochrana před povodněmi a splavnění Labe
9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
Komentář (Slovní hodnocení): (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod V 1 F (P), M 1.7 (P), L 2.3 (L), X2 (P)
souvislá vodní hladina osa nadregionálního biokoridoru, PP pás dřevinné vegetace po okraji ramene rybářský revír
pole orané místy k okraji ramene asi na 90% okraje ramene
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
0
2 1
1,6ha 2 rameno je z hlediska zazemnění v dobrém stavu v centrální části rameno dosahuje hloubky cca. 3m nevyhovující jednostranné napojení trubním propustem o délce cca 50m pod tělesem cesty na severozápadě lokality, komunikaci s Labem umožňuje pouze za povodní a naopak odvádí přebytečnou vodu z ramene, druhý konec je oddělený sypanou zemní hrázy 40m šířky se zemní cestou v koruně
40m od Labe, oddělen tělesem zemní cesty
15. Vlastnické vztahy k pozemkům
1
mírné znečištění zejména říční náplavy
14. Vzdálenost konců jeden konec přímo napojený trubní propustí o délce cca. 50m, druhý konec přerušen asi ramene od koryta Vlastnické
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba bílá (Salix alba), vrba jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix cinerea), kultivar topolu černého s topolem kanadským (Populus canadensis), topol černý (Populus nigra), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides), Dosažený javor babyka (Acer campestre), bříza počet bodů: bradavičnatá (Betula pendula), dub letní (Quercus robur), třešeň ptačí (Prunus 2 avium), keřové patro: keřové vrby (salix sp.), hloh obecný (Cartaegus laevigata), střemcha obecná (Padus Avium), brslen 2 evropský (Eonymus europaeus), svída krvavá (Cornus Sanguinea), trnka obecná (prunus spinosa), bez černý (Sambucus nigra), ostružiník ostružina (Rubus rudis) 3 z podrostu pak: orsej jarní (Ficaria 2 verna), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), 2 zběhovec plazivý (Ajuga
rozhodující část vodních ploch a bezprostředně navazujících ploch je ve vlastnictví státu a s právem nakládání s těmito pozemky disponuje Povodí Labe s.p., zbytek je převážně v soukromých rukou, např. u pozemku 511/4 vedeném v KN jako TTP bylo zjištěno využívání jako orná půda
3 3
2
reptans), lopuch plstnatý (Arcticum tomemosum), kakost luční (Geranium pratense), bršlice kozí noha (Aeopodium podagraria), chmel otáčivý (Humulus lupulus), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), hluchavka bílá (Lamium album), kostival lékařský (Symphytum officinale), podběl lékařský (Tusillago farfara), popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), ohrožený druh snědek chocholičnatý (Ornithogalum umbellatum), dále vodní a mokřadní rostliny: rákos obecný (Phragmintes australis), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), zblochan vodní (Glyceria maxima), ostřice (Carex sp.), okřehek menší (lemna minor), z živočišných druhů byl pozorován například: kapr obecný (Cyprinus caprio), z ptáků volavka popelavá (Ardea cinerea), ľedňáček říční (Alcedo atthis), kachna divoká (Anas platyrhynchos) a další.
1
1
49,6
4,5 Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q 100. Je v relativně dobrém stavu, jednostranné napojení na Labe je nefunkční a neumožňuje migraci Slovní hodnocení: (návrh managementu) vodních živočichů. Do budoucna by bylo vhodné rameno nadále chránit k zachování cenných biotopů, případně ho napojit například pomocí
Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15:
Benešových rámů na řeku, což by z hlediska ekonomického ani stavebního nemělo činit větší problémy a zajistilo by to komunikaci ramene s řekou a oživení biotopu. Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu v okolí ramene a vytvořit zatravněné nebo zalesněné ochranné pásmo a nevhodnou výsatbu topolových hybridů po jejich odumření nahradit vhodnějšími dřevinami např. jilmem (Ulmus sp.), topolem černým (Populus nigra) a dalšími.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Místní název: Katastrální území: Číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
Pod sady (Otoky)
Historické
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: kultivar topolu černého s topolem kanadským (Populus canadensis), jilm vaz (Ulmus laevis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba bílá (Salix alba), vrba jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix cinerea), třešeň ptačí (Prunus avium), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen Komentář (Slovní hodnocení): Dosažený (Acer pseudoplatanus), bříza (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod počet bodů: bradavičnatá (Betula pendula), dub letní V 1 F (P), M 1.1 (P), L 2.3 (L), K1 (P,L,), T (Quercus robur), keřové patro: keřové 2 1.4 (P), X2 (P) vrby (salix sp.), hloh obecný (Cartaegus invazní druh: netýkavka malokvětá laevigata), střemcha obecná (Padus (Impatiens parviflora), nepůvodní druhy: Avium), brslen evropský (Eonymus kultivary topolu kanadského (Populus 2 europaeus), svída krvavá (Cornus canadensis) Sanguinea), trnka obecná (prunus spinosa), bez černý (Sambucus nigra), místy rameno v pokročilém stádiu sukcese, ostružiník ostružina (Rubus rudis) z 1 místy relativně zachovalé podrostu pak: blatouch bahenní (Caltha část nadregionálního biokoridoru, VKP 2 palustris), kostival lékařský (Symphytum pás dřevinné vegetace po okraji ramene 2 officinale), lopuch plstnatý (Arcticum Orientační mapka území:
Živanice 12 Jakub Pokorný 23.5.2006 211 m.n.m. 656625, 1058739 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin 3. Stádium sukcese uvnitř ramene Ekosozologické 4. Stupeň ochrany 5. Ochranné pásmo Antropické vlivy 6. Intenzita pohybu osob v okolí 7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění a jiné negativní vlivy
myslivecky využíváno: chov nutrií říčních (Myocastor coypus), bez oplocení-volně
1
pole orané místy k okraji ramene asi na 80% okraje ramene
0
mírné znečištění zejména říční náplavy
2 pravděpodobně přirozený vznik kolem před rokem 1836 až 1852
9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
2,6ha 2 zazemněno asi 3/4 plochy ramene
1
neexistuje napojení na řeku, kolem celého obvodu ramene je orná půda, přebytečná voda z ramene je naopak ještě odváděna trubní propustí do meliorační strouhy
0
15. Vlastnické vztahy u většiny parcel uvnitř i v okolí ramene se při nahlížení do KN objevuje hláška: Parcela k pozemkům není zapsána v listu vlastnictví, soukr. Vlastníkem např. Jana Jičínská 4, ŽIVANICE, 533 42
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
1
v centrální části rameno dosahuje hloubky maximálně 1m pod kótu hladiny Labe
14. Vzdálenost konců oba konce nenapojené, jeden cca. 650m od koryta řeky, druhý asi 250m od koryta Labe ramene od koryta Vlastnické
0
3
1
30,3
tomemosum), orsej jarní (Ficaria verna), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine), bršlice kozí noha (Aeopodium podagraria), šťovík kyselý (Rumex acetosa), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), jahodník obecný (Fragaria vesca), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), dále druh zařazený v červeném seznamu jako C2 - silně ohrožený druh: sevlák širokolistý (Sium latifolium), nebo kosatec žlutý (Iris pseudacorus), dále vodní a mokřadní rostliny: rákos obecný (Phragmintes australis), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), zblochan vodní (Glyceria maxima), okřehek menší (lemna minor), z živočišných druhů byl pozorován například: skokan hnědý (Rana temporaria), kriticky ohrožený skokan skřehotavý (Rana ridibunda), ohrožená užovka obojková (Natrix natrix), nutrie říční (Myocastor coypus), z ptáků volavka popelavá (Ardea cinerea), kukačka obecná (Cucurus canulus), kachna divoká (Anas platyrhynchos) ad.
Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15: 8,5 Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q 100. Není napojeno na Labe a napojení by vzhledem ke vzdálenosti ramene od koryta bylo značně Slovní hodnocení: (návrh managementu) nákladné. Reálnější by bylo do ramene přivézt tzv. Živanickou svodnici. Rameno by bylo také vhodné vzhledem k velmi pokročilému stádiu zazemnění odbahnit. Negativním jevem je volný chov nutrie říční (Myocastor coypus), která má původ v Jižní Americe a do našeho prostředí nepatří. Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu v okolí ramene a vytvořit zatravněné nebo zalesněné ochranné pásmo a nevhodnou výsatbu topolových hybridů po jejich odumření nahradit vhodnějšími dřevinami.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Místní název: Katastrální území: Číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
Mělické Labiště (Peterka)
Mělice, Opočínek 13 Jakub Pokorný 23.5.2006 210 m.n.m. 657865, 1060000 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin 3. Stádium sukcese uvnitř ramene Ekosozologické 4. Stupeň ochrany 5. Ochranné pásmo Antropické vlivy 6. Intenzita pohybu osob v okolí 7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění a jiné negativní vlivy Historické
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix cinerea), topol černý (Populus nigra), topol osika (Populus tremula), kultivar topolu černého s topolem kanadským (Populus canadensis), lípa srdčitá (Tilia cordata), bříza bradavičnatá (Betula pendula), dub letní (Quercus robur), javor Komentář (Slovní hodnocení): Dosažený mléč (Acer platanoides), jilm vaz (Ulmus počet bodů: (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod laevis), keřové patro: hloh obecný V 1 F (P), M 1.1 (P), M 1.7 (P), K1 (P), L 2.3 (Cartaegus laevigata), ostružiník 2 (L), X2(P), X5 (P) ostružina (Rubus rudis), bez černý invazní druh: javor jasanolistý (Acer (Sambucus nigra), brslen evropský negundo) - zatím pouze náletově u řeky, (Eonymus europaeus), svída krvavá nepůvodní druhy: kultivary topolu 2 (Cornus Sanguinea), trnka obecná kanadského (Populus canadensis) (prunus spinosa), líska obecná (Corylus avellana), z podrostu pak: orsej jarní mírně zazemněné pouze u konce ramene, (Ficaria verna), kopřiva dvoudomá (Urtica 3 písčité náplavy dioica), bršlice kozí noha (Aeopodium PP 2 podagraria), chmel otáčivý (Humulus pás z dřevinné vegetace 2 lupulus), ostřice pobřežní (Carex riparia), rybářský revír česnáček 1 Orientační mapka území:
pole orané místy až k okraji ramene na méně než 50% obvodu ramene bez viditelných známek znečištění
3 regulace v období 1909-1918 - důvod ochrana před povodněmi a splavnění Labe
9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
2 mírné zazemnění pouze u konců ramene v centrální části rameno dosahuje hloubky okolo 2,5m Vodu z ramene provádí pod 15m širokou zemní sypanou hrází v koruně se zemní stezkou trubní propust s dlužovou stěnou na jihozápadní straně. Jednostranné napojení, voda z ramene za normálního stavu poze odtéká. Propust neumožňuje komunikaci vodních živočichů mezi Labem a ramenem a tudíž neplní svou funkci.
přerušen asi 20m od Labe, oddělen tělesem sypané zemní hráze v koruně se zemní cestou
15. Vlastnické vztahy rozhodující podíl vodní plochy i přilehlých pozemků ve vlastnictví státu ve správě k pozemkům Povodí Labe s.p. a Půdního fondu ČR
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
1
2,3ha
14. Vzdálenost konců jihozápadní konec přímo napojený trubním propustem o délce cca. 15m, druhý konec ramene od koryta
Vlastnické
2
3 2
0
lékařský (Alliaria petiolata), hluchavka bílá (Lamium album), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), blatouch bahenní (Caltha palustris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kostival lékařský (Symphytum officinale), popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea), mochna husí (Potentilla anserina), lopuch plstnatý (Arcticum tomemosum), dále byla na jihovýchodním konci ramene nalezena malá lokality, kde na písčitých náplavech na kořenech keřových vrb (Salix sp.) roste pár jedinců parazitického podbílku šupinatého (Lathraea squamaria), dále vodní a mokřadní rostliny: rákos obecný (Phragmintes australis), zblochan vodní (Glyceria maxima), okřehek menší (lemna minor), leknín bílý (Nymphae alba), stulík žlutý (Nuphar lutea), z živočišných druhů byl pozorován například: kapr obecný (Cyprinus caprio), z ptáků kukačka obecná (Cuculus canorus), kachna divoká (Anas platyrhynchos) a další.
1
0
43,4
3 Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q 100. Je v relativně dobrém stavu, nefunkční jednostranné napojení na Labe však neumožňuje celoroční Slovní hodnocení: (návrh managementu) migraci vodních živočichů. Do budoucna by bylo vhodné rameno nadále chránit k zachování cenných biotopů. Dále by bylo vhodné přehodnotit
Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15:
využívání půdního fondu v okolí ramene a vytvořit zatravněné nebo zalesněné ochranné pásmo a nevhodnou výsatbu topolových hybridů po jejich odumření nahradit vhodnějšími dřevinami. Dále pak funkčně napojit spodní konec ramene na řeku Labe nejlépe Benešovým rámem nebo otevřeným příkopem.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Místní název: Katastrální území:
V tůních nad Labem, Přelouč
14 Jakub Pokorný 24.5.2006 210 m.n.m. 660226, 1059416 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin Číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
Ekosozologické Antropické vlivy
Historické
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: olše lepkavá (Alnus glutinosa), dub letní (Quercus robur), bříza bradavičnatá (Betula pendula), vrba jíva (Salix caprea), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), jilm vaz (Ulmus laevis) - zmlazuje se, nevhodná výsatba borovice lesní (Pinus sylvestris), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer campestre), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), keřové patro například: Komentář (Slovní hodnocení): Dosažený (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod počet bodů: střemcha obecná (Padus Avium), brslen evropský (Eonymus europaeus), trnka V 1 F (P), L 2.3 (L), X1(P), X5 (P), 2 obecná (prunus spinosa), hloh obecný X6 (P) (Cartaegus laevigata), ostružiník invazní druh: křídlatka česká (Reynoutria ostružina (Rubus rudis), bez černý bohemica)- zatím okrajově, ale začíná (Sambucus nigra), svída krvavá (Cornus expandovat nepůvodní druhy: kultivary topolu Sanguinea), z podrostu pak: orsej jarní kanadského (Populus canadensis), (Ficaria verna), kopřiva dvoudomá (Urtica 1 puškvorec obecný (Acorus calamus), líska dioica), bršlice kozí noha (Aeopodium obrovská (Corylus maxima-cultivar podagraria), zběhovec plazivý (Ajuga Purpurea), pámelník bílý (Symphoricarpos reptans), česnáček lékařský (Alliaria albus) petiolata), chmel otáčivý (Humulus celoročně souvislá hladina vody lupulus), máta vodní (Mentha aquatica), 3 blatouch bahenní (Caltha palustris), VKP, součást nadregionálního biokoridoru 2 tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), pás z dřevinné vegetace 2 přeslička Orientační mapka území:
Lohenice u Přelouče, Valy
3. Stádium sukcese uvnitř ramene 4. Stupeň ochrany 5. Ochranné pásmo 6. Intenzita pohybu osob v okolí 7. Antropické ovlivnění přilehlých ploch v nivě
rybářský revír, bezprostředně na rameno navazují vojenské sklady
2
antropicky ovlivněné plochy (vojenský sklad betonové panely), stavební suť a štěrk rozhrnutý buldozerem na méně než 50% obvodu ramene
2
8. Skládky, znečištění stavební odpad a suť nahrnutá do ramene, a jiné negativní vlivy betonové panely na dně ramene
1
regulace v období 1909-1918 - důvod ochrana před povodněmi a splavnění Labe
1
9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické) 11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe 13. Napojení na řeku
1,1ha 2 mírné zazemnění, ale rameno zavezeno do 2/3 hlínou, sutí a stavebním odpadem
2
v centrální části rameno dosahuje hloubky okolo 3m
3
rameno nenapojeno na Labe, odděleno 15m širokou sypanou zemní hrází se zemní cestou v koruně, druhý konec zasypán, rameno napojeno z východu otevřeným kanálem s mokřadem V Tůních
14. Vzdálenost konců jižní asi 15m od koryta řeky-oddělen tělesem sypané zemní hráze v koruně se ramene od koryta zemní cestou, druhý konec přerušen asi 150m od Labe
Vlastnické
15. Vlastnické vztahy k pozemkům
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
mnoho pozemků v okolí i část vodní plochy ve vlastnictví EXCALIBUR ARMY spol. s r.o. Kodaňská 521/57, Praha, Vršovice, 101 00, část pozemků státních ve vlastnictví s příslušností hospodařit s majetkem státu Ministerstvo obrany Tychonova 221/1, Praha, 160 00
rolní (Equisetum arvense), vodní a mokřadní rostliny: orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), rákos obecný (Phragmintes australis), okřehek menší (lemna minor), leknín bílý (Nymphae alba), stulík žlutý (Nuphar lutea), z živočišných druhů byla pozorována například: larva chrostíka (Limnephilus rhobicus), plovatka bahenní (Lymnea stagnalis), ještěrka zelená (Lacerta viridis), a užovka obojková (Natrix natrix), z ptáků kachna divoká (Anas platyrhynchos) a další.
0
2
2
47
9 Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15: Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q 100. Je v relativně dobrém stavu, je však nenapojené na Labe a ze 2/3 zahrnuté sutí, stavebním Slovní hodnocení: (návrh managementu) odpadem a hlínou. Rameno leží v prostoru vojenských dílen a skladů. V současné době se v bezprostřední blízkosti ramene chystá další výstavba. Bylo by taky vhodné v nejbližší možné době zasáhnout proti šíření křídlatky české (Reynoutria bohemica). Do budoucna by bylo vhodné rameno nadále chránit k zachování cenných biotopů. Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu. Také pak funkčně napojit spodní konec ramene na řeku Labe nejlépe Benešovým rámem nebo otevřeným příkopem.
Metodika hodnocení současného stavu odstavených (mrtvých) ramen v nivě řeky Labe Místní název: Katastrální území:
Staré Labe - Komora
Orientační mapka území:
Přelouč, Lohenice u Přelouče, Břehy
15 Jakub Pokorný 25.5.2006 209 m.n.m. 661276, 1058648 Nález rozboru planktonu: nebyly nalezeny žádné ochranářsky významné druhy Témat. hlediska: Hledisko hodnocení: Přírodní a antropická hlediska Biologické 1. Fytodiverzita společenstev 2. Přítomnost invazních, expanzivních a nepůvodních druhů rostlin 3. Stádium sukcese uvnitř ramene Číslo ramene: Jméno mapovatele: Datum mapování: Nadmořská výška: Souřadnice:
Ekosozologické Antropické vlivy
Historické
4. Stupeň ochrany 5. Ochranné pásmo 6. Intenzita pohybu osob v okolí
Komentář (Slovní hodnocení): (P)-polygon, (L) - linie, (B) - bod V 1 F (P), M 1.1 (P), M 1.7 (P), T 1.4 (P, L), L 2.3 (L), X2 (P), X5 (P)
2
nepůvodní druhy: kultivary topolu kanadského (Populus canadensis)
2
souvislá celoroční hladina vody, menší nánosy pouze na jihových. konci ramene
3
pás dřevinné vegetace po okraji ram.
2 2
frekventovaná komunikace při okraji ramene, rybářský revír, příměst. rekreace
2
součást nadregionálního biokoridoru, VKP
po téměř celém obvodu ramene 7. Antropické orná půda, nebo těleso komunikace ovlivnění přilehlých ploch v nivě 8. Skládky, znečištění bez známek znečištění a jiné negativní vlivy
3
regulace v období 1909-1918 - důvod ochrana před povodněmi a splavnění Labe
1
9. Doba úpravy, důvod vzniku
Ekonomická hlediska Fyzicko geograf. 10. Rozloha vodní (Geotechnické, plochy (plochy dna) Hydrotechické)
2
11. % Zazemnění plochy dna 12. Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe
mírné zazemnění u jihovýchodního konce ramene v centrální části rameno dosahuje hloubky okolo 2,5m
13. Napojení na řeku
rameno není napojeno, jihozápadní konec ramene oddělen od řeky tělesem sypané zemní hráze šířky 25m v patě, se zemní cestou v koruně hráze, do jihovýchodního konce přivádí derivační kanál přebytečnou vodu ze Zajícova rybníku a z melioračních výústí z polí.
15. Vlastnické vztahy k pozemkům
Výsledné vážené hodnocení
:
(dle vzorce)
0
3,4ha
14. Vzdálenost konců jihozápadní konec vzdálen 25m od koryta Labe, druhý asi 250m ramene od koryta Vlastnické
Dosažený počet bodů:
celá vodní plocha je ve vlastnictví státu pod správou Povodí Labe s.p., přilehlé pozemky pod správou Pozemkového fondu ČR, významný majetkový podíl má i Město Přelouč, Český rybářský svaz MO Přelouč, Ředitelství vodních cest ČR s.p. zbytek pak soukromí vlastníci
Příklad lokalizovaných dominantních a významných druhů: dřevinné patro: javor babyka (Acer campestre), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), kultivar topolu černého s topolem kanadským (Populus canadensis), třešeň ptačí (Prunus avium), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jilm vaz (Ulmus laevis), javor mléč (Acer platanoides), vrba bílá (Salix alba), vrba jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix cinerea), bříza bradavičnatá (Betula pendula), keřové patro: svída krvavá (Cornus Sanguinea), keřové vrby (salix sp.), hloh obecný (Cartaegus laevigata), střemcha obecná (Padus Avium), brslen evropský (Eonymus europaeus), trnka obecná (prunus spinosa), bez černý (Sambucus nigra), kalina obecná (Viburnum opulus), líska obecná (Corylus avelana), ostružiník ostružina (Rubus rudis) z podrostu pak: ohrožený druh snědek chocholičnatý (Ornithogalum umbellatum), bršlice kozí noha (Aeopodium podagraria), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), ostřice černá (Carex nigra),
3
ostřice pobřežní (Carex riparia), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), kohoutek luční (Lychnis floscuculi), svízel přítula (Galium aparine), psárka luční (Alopecurus pratensis), kostival lékařský (Symphytum officinale), pryšec chvojka lékařský (Symphytum officinale), pryšec chvojka (Euphorbia ciparisias), chmel otáčivý (Humulus lupulus), rožec rolní (Cerasium arvense), ppenec břečťanolistý (Glechoma hederacea), orsej jarní (Ficaria verna), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), mochna husí (Potentilla anserina), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), přeslička rolní (Equisetum arvense), sedmikráska chudobka (Bellis perennis), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), blatouch bahenní (Caltha Palustris), hluchavka bílá (Lamium album), rmen rolní (Anthemis arvensis), jitrocel větší (Plantago major), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), dále vodní a mokřadní rostliny: rákos obecný (Phragmintes australis), orobinec širokolistý (Typha latifolia), chráněný leknín bílý (Nymphae alba), stulík žlutý (Nuphar lutea), z živočišných druhů například kapr obecný (Cyprinus caprio), nepůvodní druh sumeček
2
0
2
americký (Ameiurus nebulosus), skokan hnědý (Rana temporaria), užovka obojková (Natrix natrix), hlemýžď zahradní (Helix pomatia), z ptáků straka obecná (Pica pica), strakapoud velký (Dendrocopos major), kukačka obecná (Cucurus canolus), racek chechtavý (Larus ridibundus), čejka chocholatá (Vanellus vanellus), kachna divoká (Anas platyrhynchos), nepůvodní druh nutrie říční (Miocastor coypus) a další.
1
44,9
7,5 Celkové dosažené hodnocení oddílu 6+14+15: Rameno leží v aktivní záplavové zóně Q 100. Je v relativně dobrém stavu, není ovšem napojeno na Labe. Díky svému umístění v příměstské Slovní hodnocení: (návrh managementu) oblasti slouží jako vyhledávaná rekreační oblast a rybářský revír. Do budoucna by bylo vhodné rameno nadále chránit k zachování cenných biotopů. Realizovatelné by bylo napojení na Labe z jihovýchodu přes derivační kanál a na jihozápadě překonat hráz například pomocí tzv. Benešových rámů. Dále by bylo vhodné přehodnotit využívání půdního fondu v okolí ramene a vytvořit zatravněné nebo zalesněné ochranné pásmo a nevhodnou výsatbu topolových hybridů po jejich odumření nahradit vhodnějšími dřevinami např. jilmem (Ulmus sp.), topolem černým (Populus nigra) a dalšími.
Fotodokumentace
Jarní povodně na přelomu března a dubna 2006 zbrzdily postup mapovacích prací
Řeka Labe je v celé délce zkoumaného úseku kanalizována a přerušena zdymadly a jezy
I velmi antropogenně degradovaná krajina může mít svůj půvab (v pozadí rameno č.8)
Vybrané rameno bylo tachymetricky zaměřeno pro stanovení odtokových poměrů, vytvoření digitálního modelu terénu a navržení vhodného způsobu revitalizace
Na hodnocených odstavených ramenech byl též zhodnocen výskyt zooplanktonu
Srovnání jednotlivých vybraných ramen na ortofotosnímku
Číslo Fotodokumentace k hodnocení odstavených říčních ramen ramene:
1
2
3
4
5
6
Číslo Fotodokumentace ramene:
7
8
9
10
11
k hodnocení odstavených říčních ramen
Číslo Fotodokumentace ramene:
12
13
14
15
k hodnocení odstavených říčních ramen
Tabelární přehled druhů (čeledí) detekovaných na zájmových ramenech č.1 až 15 lokalizované druhy a čeledi Calanoida
č.1 x
č.2 č.3 č.4 č.5 č.6 č.6a č.7 x
x
Eudiaptomus sp.
č.7a
č.8
č.9
č.9a č.10 č.12 č.13 č.14 č.15
x
x
Eudiaptomus vulgaris
4
3
Cladocera
x
x
Biapertura affinis
4
Bosmina longirostris
2
4 x
x
x
x
1
4
4
4
x
x
2 3
Daphnia cucullata
2
Daphnia longispina
+
3
Daphnia pulex
1 3
4
1
Pleuroxus aduncus
1
1
3
2
Pleuroxus denticulatus
1
2
1
2
4
Pleuroxus truncatus
2
Pleuroxus uncinatus
4 1
Simocephalus sp. Simocephalus vetulus
3 3
Daphnia ambigua
Sida crystalina
x
x
Bosmina longispina
Chydorus sphaericus
x
+
+ 1
Cyclopoida
1 x
x
Cyclops sp.
x
x
x
+ x
M
Cyclops kikuchii
x
x
x
x
x
x
x
x
M
x 3
2
Cyclops strenuus
M
M
M
M
M
4
Cyclops vicinus Diacyclops bicuspidatus
2
Eucyclops serrulatus
1 4
Megacyclops viridis
1
2
M
Thermocyclops sp.
+
Diptera
x
x
Chaoborus sp.
+
+
Ostracoda
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Ostracoda
1
2
2
5
+
1
1
4
1
Vysvětlivky tabelárních hodnot:
podíl druhu ve vzorku <1% 1-5% 5-10% 10-20% 20-40% 40-80% >80%
hodnota
+ 1 2 3 4 5 M
Přehledné statistické zhodnocení výsledků jednotlivých hledisek použitých v metodice hodnocení odstavených říčních ramen Histogram bodového hodnocení hlediska 1 Fytodiverzita společenstev 12 11 10
8 poč et v ý s k y tů
č.ramene počet bodů 1 2 2 2 3 2 4 1 5 2 6 2 7 2 8 0 9 1 10 1 11 2 12 2 13 2 14 2 15 2 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
6
4
3
2
1,67 2,00 2,00 0,36 0,60
1 0
0 0
1
2
3
počet bodů
Tabulka a histogram se zabývá hodnocením hlediska diverzity rostlinných společenstev
9
Histogram bodového hodnocení hlediska 2 Přítomnost invazních expanzivních a neoůvodních druhů rostlin 8
8 7 6 6 poč et v ý s k y tů
Hledisko hodnocení 2 č.ramene počet bodů 1 2 2 1 3 2 4 1 5 1 6 1 7 1 8 0 9 1 10 1 11 2 12 2 13 2 14 1 15 2 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
5 4 3 2 1
1,33 1,00 1,00 0,36 0,60
1 0 0 0
1
2
3
počet bodů
Tabulka a graf hodnotí hlediska přítomnosti nepůvodních, invazních nebo expanzivních druhů
Histogram bodového hodnocení hlediska 3 Stádium sukcese uvnitř ramene
7
6 6 5 5 p o č e t v ý s k y tů
Hledisko hodnocení 3 č.ramene počet bodů 1 2 2 2 3 1 4 2 5 2 6 2 7 0 8 0 9 2 10 3 11 3 12 1 13 3 14 3 15 3 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
4 3 2
2
0
1
2 1
1,93 2,00 2,00 1,00 1,00
0 2
3
počet bodů
Tabulka a graf naznačuje výsledky hodnocení ramen pomocí hlediska číslo 3 Stádium sukcese uvnitř ramane Histogram bodového hodnocení hlediska 4 Stupeň ochrany 14
13
12 10 p o č et v ý s k y tů
Hledisko hodnocení 4 č.ramene počet bodů 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 0 9 2 10 0 11 2 12 2 13 2 14 2 15 2 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
8 6 4 2 2
1,73 2,00 2,00 0,46 0,68
0
0
0 0
1
2 počet bodů
Tabulka a histogram je výstupem hodnoceného hledisky č. 4 Stupeň ochrany
3
Histogram bodového hodnocení hlediska 5 Ochranné pásmo 14
13
12 10 p oč e t v ý s k y tů
Hledisko hodnocení 5 č.ramene počet bodů 1 1 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 2 9 1 10 2 11 2 12 2 13 2 14 2 15 2 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
8 6 4 2 2
1,87 2,00 2,00 0,12 0,34
0
0
0 0
1
2
3
poč et bodů
Tabulka a histogram hodnotí výsledky dosažené při aplikaci hodnotícího hlediska č. 5 Ochranné pásmo do praxe
Histogram bodového hodnocení hlediska 6 Intenzita pohybu osob v okolí ramene 4,5
4
4
4
4 3,5 počet výskytů
Hledisko hodnocení 6 č.ramene počet bodů 1 3 2 2 3 0 4 3 5 3 6 3 7 0 8 0 9 0 10 1 11 1 12 1 13 1 14 2 15 2 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
3
3 2,5 2 1,5 1 0,5
1,47 3,00 1,00 1,32 1,15
0 0
1
2
3
počet bodů
Tabelární a grafické znázornění zjištěných výsledků o intenzitě osob v okolí ramen
7
Histogram bodového hodnocení hlediska 7 Antropické ovlivnění přilehlých ploch 6
6
6 5 poč et v ý s k y tů
Hledisko hodnocení 7 č.ramene počet bodů 1 1 2 2 3 2 4 1 5 1 6 1 7 2 8 1 9 1 10 2 11 0 12 0 13 2 14 2 15 0 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
4 3 3 2 1
1,20 1,00 1,00 0,56 0,75
0 0 0
1
2
3
počet bodů
Znázornění antropického ovlivnění v pozemků přilehlých k hodnoceným odstaveným ramenům
10
Histogram bodového hodnocení hlediska 8 Skládky, znečištění a jiné negativní vlivy 9
9 8 7 poč et v ý s k y tů
Hledisko hodnocení 8 č.ramene počet bodů 1 2 2 2 3 3 4 2 5 2 6 2 7 1 8 2 9 2 10 0 11 2 12 2 13 3 14 1 15 3 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
6 5 4 3 3 2 2 1
1,93 2,00 2,00 0,60 0,77
1 0 0
1
2
3
počet bodů
Výstupem hodnocení č. 8 je řešená situace skládek a jiných nežádoucích činností v oblasti ramen
Histogram bodového hodnocení hlediska 9 Doba úpravy a důvod vzniku 14 13 12 10 poč et v ý s k y tů
Hledisko hodnocení 9 č.ramene počet bodů 1 1 2 1 3 1 4 1 5 3 6 1 7 1 8 1 9 1 10 1 11 1 12 0 13 1 14 1 15 1 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
8 6 4 2
1,07 1,00 1,00 0,33 0,57
1
1 0
0 0
1
2
3
počet bodů
Z grafu a tabelárního zpracování vyplývá, že drtivá většina odstavených ramen byla od hlavního toku řeky Labe oddělena v období mezi lety 1918 až 1945.
10
Histogram bodového hodnocení hlediska 10 Rozloha vodní plochy (plochy dna) 9
9 8 7 poč et v ý s k y tů
Hledisko hodnocení 10 č.ramene počet bodů 1 2 2 2 3 0 4 2 5 2 6 1 7 0 8 0 9 1 10 1 11 2 12 2 13 2 14 2 15 2 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
6 5 4 3
3
3 2
1,40 2,00 2,00 0,64 0,80
1 0 0 0
1
2
3
počet bodů
Histogram a tabulka ukazuje, jak je hledisko 10 Rozloha vodní plochy rozloženo do jednotlivých hodnocených skupin dle velikosti vodní plochy
9
Histogram bodového hodnocení hlediska 11% Zazemnění plochy dna 8
8 7 6 poč et v ý s k y tů
Hledisko hodnocení 11 č.ramene počet bodů 1 3 2 3 3 1 4 3 5 3 6 3 7 1 8 1 9 2 10 2 11 3 12 1 13 3 14 2 15 3 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
5 4 4 3 3 2
2,27 3,00 3,00 0,73 0,85
1 0 0 0
1
2
3
počet bodů
Tabulka a histogram shrnuje dosažené výsledky při aplikaci hodnotícího hlediska č 11 do hodnocení odstavených říčních ramen
7
Histogram bodového hodnocení hlediska 12 Vztah kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky 6
6 5 po č et v ý s k y tů
Hledisko hodnocení 12 č.ramene počet bodů 1 3 2 2 3 0 4 2 5 2 6 2 7 0 8 1 9 1 10 1 11 3 12 1 13 2 14 3 15 2 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
4 4 3 3 2 2 1
1,67 2,00 2,00 0,89 0,94
0 0
1
2
3
počet bodů
Tabulka a graf zachycuje výsledek hodnocení hlediska č. 12 tedy vztahu kóty dna ramene ke kótě hladiny řeky Labe
12
Histogram bodového hodnocení hlediska 13 Napojení na řeku 10
10
8 poč et v ý s k y tů
Hledisko hodnocení 13 č.ramene počet bodů 1 2 2 2 3 2 4 0 5 1 6 0 7 0 8 0 9 0 10 0 11 2 12 0 13 0 14 0 15 0 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
6 4 4
2
0,60 0,00 0,00 0,77 0,88
1 0
0 0
1
2
3
poč et bodů
Tabulka a histogram zachycuje velmi špatný stav napojení odstavených ramen na řeku Labe
12
Histogram bodového hodnocení hlediska 14 Vzdálenost konců ramene od koryta řeky 10
10
8 p o č e t v ý s k y tů
Hledisko hodnocení 14 č.ramene počet bodů 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 2 8 1 9 1 10 2 11 1 12 3 13 1 14 2 15 2 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
6 4 4
2
1,40 1,00 1,00 0,37 0,61
1 0
0 0
1
2 počet bodů
Tabulka a histogram hodnotí vzdálenost konců ramene od koryta řeky
3
Histogram bodového hodnocení hlediska 15 Vlastnické vztahy k pozemkům 12 10 10 počet výskytů
Hledisko hodnocení 15 č.ramene počet bodů 1 1 2 2 3 0 4 1 5 2 6 1 7 1 8 1 9 1 10 1 11 1 12 1 13 0 14 2 15 1 aritmetický průměr modus medián rozptyl směrodatná odchylka
8 6 4
3 2
2 1,07 1,00 1,00 0,33 0,57
0 0 0
1
2
3
počet bodů
Hledisko č. 15 se zabývá zhodnocením vlastnických vztahů na jednotlivých ramenech
Labská zdymadla v zájmovém úseku toku Nejdůležitějšími stavbami nejvíce ovlivňujícími vzdutí na nejdelším úseku zájmového území zájmovém území jsou zdymadlo v Přelouči, zdymadlo v Srnojedech a zdymadlo v Pardubicích. Zdymadlo Přelouč: Labe v zájmovém úseku bylo regulováno při výstavbě zdymadla v Přelouči v letech 1921 - 1928. Zdymadlo sestává z plavební komory, dvou jezových polí, štěrkové propusti a vodní elektrárny. Přes jezovou konstrukci vede most o pěti polích. Most je železobetonový, velmi úzký, takže nevyhovuje současnému provozu, a je navíc ve velmi špatném technickém stavu. Koryto Labe nad i pod jezem je stabilizováno opevněním břehů kamennou dlažbou do betonu. Pod jezem vznikl, postupem času, a v souvislosti s úpravami koryta a těžbou štěrkopísku, proudní úsek Labe, kde do dna vystupují slínovce skalního podloží. Tento úsek se nazývá "Přeloučské hrčáky" a je ojedinělým prvkem na středním Labi. V tomto úseku vzniká bystřinné proudění a v současné době je velký zájem zachovat jej v dnešní podobě. Není možné je při splavňování porušit či zničit. Z tohoto důvodu je nový plavební stupeň řešen stavbou plavebního kanálu podél Labe v délce 3150 m. Účelem výstavby nové plavební komory v Přelouči je dokončení splavnění Labe do Pardubic v předepsaných parametrech. To znamená plavební komoru užitných rozměrů 115 x 12,5 x 4 m, což je velikost vyhovující výhledovým parametrům komise EHK. Ostatní plavební komory na Labi mají rozměry 85 x 12 x 3 m. Navržená větší délka a šířka plavební komory v Přelouči odpovídá velikostí plavidlům pro přepravu kontejnerů (délka plavidel bez remorkérů bude cca 90 m). V dlouhodobém výhledu budou postaveny na labské vodní cestě druhé komory s minimální šířkou 12,5 m, které budou vyhovovat navrhovaným pravidlům. Stupeň nová Přelouč bude vyhovovat již v této etapě, takže výstavba druhé plavební komory v Přelouči nebude s ohledem na rozměry nutná do té doby, dokud bude jedna komora dostačovat kapacitě.
Zdymadlo Přelouč
(http://www.pla.cz/planet/images/fotogalerie/zd_prelouc001.jpg, 13.2.2007) Zdymadlo Srnojedy - jez, plavební komora a vodní elektrárna v ř. km 234, 189: Historie stavby jezu a plavební komory úzce souvisí s původním projektem regulačních úprav na Labi, k nimž dalo podnět vydání zákona č. 66 ze dne 11. 6. 1901 o stavbě vodních cest. Stavební povolení ke zřízení jezu a plavební komory v Srnojedech vydalo Ministerstvo veřejných prací výměrem ze 30. 4. 1937. Stavba byla provedena v letech 1932 - 1937 firmou ing. František Secký z Prahy. Vodní elektrárna se stavěla dodatečně v letech 1940 - 1947. Dozor nad stavbou mělo Ředitelství pro stavbu vodních cest. Popis vodního díla:
Délka zdrže Objem zdrže Kóta normální hladiny Spád hladin Světlost jezových polí propust
6,6 km 1,88 mil. m3 212,99 B.p.v. 3,8 m 2 x 22m + 6m štěrková
Jezové uzávěry jsou v obou hlavních polích stejné, a to zdvižná stavidla typu Stoney s nasazenými úhlovými klapkami o hrazené výšce 5,3 m. Štěrková propust má stavidlem hrazenou výšku 5,9 m. Stavidla jsou ovládána pomocí gallových řetězů a zvedacích mechanizmů, které jsou umístěny ve strojovnách na nástavcích jezových pilířů a ovládají se z manipulačních budek na obslužné lávce. Boční a vodorovné těsnění stavidel tvoří gumové profily. Plavební komora je jednolodní o rozměrech 85 x 12 m s minimální hloubkou pod záporníkem 3 m. V horním i dolním ohlaví komory jsou vzpěrná vrata ocelové konstrukce. Komora se plní i prázdní dlouhými obtoky. Uzávěry obtoků jsou segmentové.Plavební komora se v současné době využívá pouze pro provoz mechanizačních prostředků Povodí Labe, státního podniku, nebo pro rekreační plavbu výletní lodi "Arnošt z Pardubic". Vodní elektrárna je vybudována při jezu na levém břehu. K zachycení větších plovoucích nečistot slouží hrubé česle, pod vtokem do turbínových kašen jsou osazeny jemné česle. K čištění jemných česlí slouží automatický čistící stroj. V elektrárně jsou instalovány dvě stejné vertikální kaplanovy turbíny, výrobek ČKD Blansko z roku 1946, každá turbína má výkon 1105 KW při hltnosti 37,5 m3/s. Ovládání rozváděcího ústrojí turbíny i lopatek oběžného kola zajišťuje automatický regulátor otáček. Obě soustrojí byla dodatečně vybavena zařízením pro plnoautomatický provoz - dnes jsou řízena počítačově. (materiály poskytnuté Povodím Labe s.p.)
Jez Srnojedy (http://www.pla.cz/planet/ram.aspx?id=/vodnidila/zsl_srnojedy.htm, 14.3.2007) Zdymadlo Pardubice: Labe ř. km 240,838 Popis vodního díla:
délka zdrže zatopená plocha objem zdrže kóta nominální hladiny
9,5 km, 48,5 ha, 1,4 mil. m3, 216,89 m n.
povolená tolerance hladin při všech průtocích kóta pevného jezového prahu
+
spád hladin světlost polí hrazená výška
3,9 m, 3 x 18 m, 4,1 m
m.,
- 10 cm, 212,79 m n.
m.,
Účelem vodního díla je zajištění potřebných hloubek pro plavbu, zlepšení odtokových poměrů v přilehlém říčním úseku, využití vodní energie (vodní elektrárna) a odběry vody pro průmysl a zemědělství. Jez i plavební komora byla situována do koryta původního řečiště v místě silničního mostu přes Labe. (Stavba zdymadla byla navržena přibližně 300 m nad soutokem Labe s Chrudimkou, ale vzhledem ke špatnému technickému stavu Záhorského jezu byla posunuta pod soutok). Vzdutím hladiny na Chrudimce byly ohroženy domky v Labské ulici (na břehu položena folie PVC) a budovy mlýnů (ve sklepech ocelové vany). Proto se musely oba tyto objekty zakládat a stavět v jímkách. V prví jímce v levé části koryta byla budována dvě jezová pole a dodatečně i vodní elektrárna. Ve druhé jímce se stavělo třetí jezové pole a plavební komora. Jímky byly zřízeny z ocelových štětovnic – Larsen, zabedněných do slínovců, s ochranou přibližně na tříletou vodu. Přípravné práce (břehové úpravy a zařízení první jímky) skončily v září 1965. V další etapě se betonovala jezová spodní stavba a pilíře. V červnu 1966 byla zahájena montáž jezových uzávěrů v hotových dvou polích. Další postup byl narušen dodatečnou přístavbou vodní elektrárny, což vedlo i k zastavení stavby jezu. (Původně měla být
soustrojí umístěna v pilířích jezu, potom chtělo odvětví energetiky z ekonomických důvodů od stavby upustit, aby nakonec bylo rozhodnuto postavit vodní elektrárnu jako samostatnou stavbu na levém břehu Labe). Celkové zdržení stavby, zaviněné změnou koncepce výstavby vodní elektrárny - původní termín dokončení stavební části zdymadla byl červen 1966 - se postupně prodlužoval až do roku 1969. Technologická část byla dokončena až v dubnu 1972. Napouštění jezové zdrže začalo 3. září 1974 a maximálního vzdutí bylo dosaženo 24. září 1974. Tři jezová pole jsou hrazena zdvižnými stavidly se skříňovou konstrukcí. Duté klapky výšky 1,3 m, nasazené na toto stavidlo vytváří vždy jedno těleso s hradící výškou 4,1 m. Klapky jsou zavěšeny na článkových řetězech, zatím co stavidla jsou ovládána Gallovými řetězy. Pohyb těles z jednotlivých jezových věží se děje pomocí elektromotorů o výkonu 5,5 kW. Aby bylo zajištěno rovnoměrné zvedání těles, jsou elektromotory jednotlivých jezových polí propojeny transmisí. (Jezová pole lze ovládat i ručně.) Doba, potřebná k vyhrazení jezu strojně je 20 minut. V případě poruchy, nebo údržby lze jednotlivá jezová pole zahradit jak proti horní, tak i proti dolní vodě pomocí plovoucích trámců a ocelových hradel. Hradla se ve spodní části opírají o ozub a v horní části o plovoucí trámec. Jednolodní plavební komora umístěná u pravého břehu je na celou délku vysunuta nad osu jezu do horní vody. Rozměry 85 x 12 m a minimální hloubkou pod záporníkem 3,5 m. V horním ohlaví plavební komory jsou nainstalována poklopová vrata s přímým podzáporníkovým plněním, ovládaná jedním hydraulickým válcem o průměru 400 mm. V dolním ohlaví jsou vrata vzpěrná. Každá vráteň těchto vrat je ovládána hydraulickým válcem o průměru 200 mm. Plavební komora se prázdní jednostranným obtokem o rozměrech 3 x 2,2 m, hrazeným tabulovým uzávěrem a zaústěným do podjezí. Celou plavební komoru, nebo jenom jednotlivá vrata lze také v případě poruchy provizorně zahradit pomocí plovoucích trámců a ocelových hradel. Stavítko obtoku se hradí pomocí dřevěných hradel, usazených do drážky. Vodní elektrárna je umístěna u levého břehu. Soustrojí tvoří jedna přímoproudá turbína kolenového typu s pevným rozváděcím kolem. Výkon 1,350 MW při hltnosti 62 m3/s a spádu 3,9 m. Vtok do elektrárny je chráněn šikmými česlemi. Vtok do savky i výtok z vodní elektrárny lze provizorně zahradit pomocí ocelových tabulí, usazených v drážce. (materiály poskytnuté Povodím Labe, s.p.)
Zdymadlo Pardubice (http://www.pla.cz/planet/images/fotogalerie/jez_pardubice001.jpg, 18.3. 2007
Katastrální mapa v měřítku 1:2000 s vyznačením zájmového
ramene
Majetkové poměry ramene č.8 zjištěné výpisem z katastru nemovitostí Výměra Parcel. č. m2
Katastrální území
Typ parcely
76/1
6379
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
76/2
6139
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
77/1
Xxx
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
1076/30
885
Lány na Důlku 679071
1089/4
90
1076/31
Druh pozemku
Číslo l.v.
Ochrana
Vlastnické právo
orná půda
3
zemědělský půdní fond
František Morávek Jarmila Koudelková Jiří Morávek
orná půda
15
zemědělský půdní fond
orná půda
3
zemědělský půdní fond
Parcela katastru nemovitostí
orná půda
10028
zemědělský půdní fond
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
vodní plocha
90
16
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
trvalý travní porost
10002
95/9
348
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
vodní plocha
274
67/22
1269
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
trvalý travní porost
531
zemědělský půdní fond
Dagmar Morávková
67/38
444
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
orná půda
531
zemědělský půdní fond
Dagmar Morávková
76/1
6379
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
orná půda
3
zemědělský půdní fond
1076/32
26
vodní plocha
10
Parcela katastru nemovitostí
trvalý travní porost
10028
Blanka Hrabánková Václav Komárek František Morávek Jarmila Koudelková Jiří Morávek
Dušan Plaček Česká republika
zemědělský půdní fond
Česká republika Hana Kohoutková Alena Svobodová Ing. Jaromír Kulhánek Dana Tomášková Eva Haasová
František Morávek Jarmila Koudelková Jiří Morávek Česká republika
zemědělský půdní fond
1076/5
3350
Lány na Důlku 679071
1076/1
8170
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
vodní plocha
90
Česká republika
1076/4
7566
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
vodní plocha
90
Česká republika
1091/2
1441
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
vodní plocha
90
Česká republika
1089/1
755
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
ostatní plocha
90
Česká republika
1089/2
5165
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
ostatní plocha
90
Česká republika
667
10207
Rybitví 743852
Parcela katastru nemovitostí
trvalý travní porost
1078
919
1929
Rybitví 743852
Parcela katastru nemovitostí
ostatní plocha
119
55
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
77/3
107
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
100/4
161
Lány na Důlku 679071
Parcela katastru nemovitostí
77/6
zemědělský půdní fond
Dušan Plaček
Michal Staněk Česká republika František Morávek Jarmila Koudelková Jiří Morávek
3
zemědělský půdní fond
lesní pozemek
3
František Morávek pozemek určený Jarmila Koudelková k plnění funkcí Jiří Morávek lesa
trvalý travní porost
255
zemědělský půdní fond
trvalý travní porost
Morávek Josef Ing. a Morávková Jitka
Náhled na digitální model ramene v programu ARC Scene