Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny Zoologický průzkum území dotčeného investičním záměrem User 19.9.2010 Racoval RNDr. Jiří Veselý, září 2010 Spolupráce : Mgr. Stanislava Čížková, Josef Moravec

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

Úvod...................................................................................................................................... 3 Základní údaje o záměru ....................................................................................................... 3 Přírodní poměry zájmového území ........................................................................................ 3 Územně správní údaje ....................................................................................................... 3 Geomorfologické členění ................................................................................................ 4 Geologické a pedologické poměry ................................................................................. 4 Klimatické poměry ........................................................................................................... 4 Hydrologické poměry ...................................................................................................... 4 Fytogeografické členění a potenciální přirozená vegetace .......................................... 4 Zvláště chráněná území v širším okolí záměru.............................................................. 5 Natura 2000 ...................................................................................................................... 8 Významné krajinné prvky, ÚSES ...................................................................................11 Botanický průzkum ...............................................................................................................12 Aktuální stav vegetace......................................................................................................14 Zoologický průzkum .............................................................................................................19 Materiál a metodika.........................................................................................................19 Přehled zjištěných druhů ...............................................................................................20 Nálezy dalších zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ................................................29 Hodnocení vlivů záměru na živočichy...................................................................................31 Předpokládané přímé vlivy na živočichy.......................................................................31 Předpokládané nepřímé vlivy na živočichy včetně možných rizik ..............................34 Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na živočichy ..............................................................................................35 Shrnutí zoologického průzkumu....................................................................................36 Zhodnocení zájmového území na základě výsledků průzkumu ..................................36 Prameny...............................................................................................................................38

Revitalizace, slepá říční ramena, Cidlina, Dobšice, Žehuň, okr. Nymburk a Kolín, Středočeský kraj 2

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

Úvod Stará říční ramena představují velmi cenné biotopy a do jisté míry se mohou uplatňovat jako povodňové retenční kapacity nebo též paralelní průtočné kapacity. Čím více jsou izolována od běžných i od povodňových průtoků, tím rychleji se zazemňují a mohou se jako krajinné prvky vytrácet. Pro zachování řady těchto objektů pak jsou nezbytná technická opatření. Nejčastěji jde o odbahňování. Delší životnost ramenům zajistí, tam kde to je možné, přivedení běžných průtoků. Komplexnější řešení představuje revize systému protipovodňové ochrany, která odsune hrázování aktivního vodního toku od jeho břehů až za doprovodný pás území, v němž se nalézají ramena. Ta pak jsou vystavena častějšímu zaplavování „malými“ povodněmi, což opět přispívá k jejich větší životnosti (AOPK 2007). Záměr revitalizačních zásahů do přirozené funkce vodních toků a vodních ploch v neurbanizovaném území obce je v souladu s Obecně závaznou vyhláškou obce Dobšice č. 7/06 ze dne 29. 11. 2006 o závazných částech územního plánu obce Dobšice.

Základní údaje o záměru Zájmové území plánovaného investičního záměru revitalizace dvou starých říčních ramen řeky Cidliny leží na rozhraní katastrálních území Dobšice u Žehuně 628042 (okr. Nymburk) a k. ú. Žehuň 795739 (okr. Kolín) v nadm. výšce cca 200 m. První slepé rameno Cidliny se nachází asi 550 m S od obce Dobšice, v místní části Libněves. Slepé rameno (ppč. 475/5, výměra: 7752 m2) ústí pod Dvorem Libněves zprava do Cidliny a je napájeno v SV části Milešovickým potokem, který přitéká od obce Hradčany. Zákrut starého ramene se silně zazemňuje. Druhé rameno (ppč. 787/5, výměra: 8648 m2) je od obce Dobšice vzdáleno zhruba 450 m východně a nachází se již na katastru obce Žehuň. Ústí rovněž na pravobřeží do řeky Cidliny. Svým velmi mírným zákrutem se SV expozicí se přibližuje levému břehu Steklé strouhy. Okolí vodní plochy je upraveno a podél břehů ramene je vybudována naučná stezka o celkové délce 2,2 km. Investiční záměr bude spočívat především v odtěžení usazenin a dalších úpravách sloužících obnově trvalého nebo alespoň periodického zprůtočnění (viz JUST et al. 2003).

Přírodní poměry zájmového území Územně správní údaje Zájmové území záměru se nachází ve Středočeském kraji, na rozhraní okresů Nymburk a Kolín a na katastrálních územích Dobšice u Žehuně a Žehuň. Území se nachází v mapovém poli č. 5857 síťového mapování (PRUNER & MÍKA 1996).

3

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

Geomorfologické členění Zájmové území spadá do provincie Česká vysočina, soustavy Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, do celku Středolabská tabule, podcelku Mrlinská tabule a okrsku 6b-3db Hradčanská kuesta (LOŽEK et al. 2005).

Geologické a pedologické poměry Geologicky je zájmové území budováno vápnitými jílovci, slínovci, méně jílovitými vápenci spodního – svrchního turonu Mezozoika Českého masivu (CHÁB et al. 2007). Z pedologického hlediska převládá v široké nivě Cidliny černozem pelická a černozem pelická karbonátová, podél toků černice pelická (LOŽEK et al. 2005).

Klimatické poměry Zájmové území patří do teplé klimatické oblasti T2, která je charakterizována průměrnou červencovou teplotou vzduchu 18-19 °C, pr ům. lednovou teplotou -2 až -3 °C, počtem letních dnů v roce 50-60 a počtem mrazových dnů 100-110. Průměrná teplota v dubnu činí 8-9 °C, v říjnu 7-9 °C, srážkový úhrn ve vegeta čním období je v rozmezí 350400 mm. Srážkový úhrn v zimním období se pohybuje mezi 200-300 mm. Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40-50 (LOŽEK et al. 2005).

Hydrologické poměry Zájmové území náleží do hlavního povodí 1-04-04 Cidlina od Bystřice po ústí a Labe od Cidliny po Mrlinu. Řeka Cidlina (číslo hydrologického pořadí 1-04-02-001) pramení v Košově ve výšce 580 m n. m., ústí zprava do Labe u Libic nad Cidlinou ve 186 m n. m., plocha povodí 1177,0 km2, délka toku 89,7 km, průměrný průtok u ústí 4,66 m3·s-1. Horní tok je v Turnovské pahorkatině, odkud přitéká do Východočeské tabule, kde protéká Cidlinskou a Chlumeckou tabulí. Ústí v Nymburské kotlině. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda od pramenů k Bílému mlýnu nad Jičínem, ostatní tok mimopstruhová voda. Čistota vody s výjimkou nejhořejšího úseku II.-IV. tř. (VLČEK 1984).

Fytogeografické členění a potenciální přirozená vegetace Zájmové území přísluší k fytogeografické oblasti termofytika (Thermophyticum), obvodu

České

termofytikum

(Thermobohemicum),

fytogeografickému

okresu

13

Rožďalovická pahorkatina a fytogeografickému podokresu 13a Rožďalovická tabule (LOŽEK et al. 2005). Přirozená rostlinná společenstva zde mapují břehové porosty údolních jasanovo-olšových luhů asociace Pruno-Fraxinetum se slabě vyvinutým jarním aspektem, místy v komplexu s mokřadními olšinami svazu Alnion glutinosae (CHYTRÝ et al. 2001, LOŽEK et al. 2005).

4

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

Zvláště chráněná území v širším okolí záměru Podle § 14, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, lze území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany. Přirozené nebo přírodě blízké lužní biotopy, které se zachovaly v říční nivě Labe, tvoří na Kolínsku a Nymbursku pestrou mozaiku zvláště chráněných území (KŘÍŽ 2006). Zhruba 7 km Z od zájmového území na katastrálních územích obcí Libice nad Cidlinou a Oseček (okr. Nymburk) a Velký Osek (okr. Kolín) se nachází národní přírodní rezervace Libický luh. Výměra činí 410,3 ha (z toho na Kolínsku 24,4 ha; na Nymburku 385,9 ha). Nadmořská výška se pohybuje mezi 187-190 m. Rezervaci byla zřízena v roce 1985 k ochraně největšího komplexu úvalového lužního lesa v Čechách s řadou přirozených lesních společenstev, vyvinutých v závislosti na hloubce hladiny podzemní vody a periodicitě záplav, s tekoucí i stojatou vodou četných tůní v různém stupni zazemňovacího procesu, od otevřené vodní hladiny po mokřadní olšiny, a s druhově bohatými hygrofilními a mezofilními polabskými loukami. Naprostou většinu území zaujímají lesní porosty tvrdého luhu, na sušších místech dubohabřiny. Maloplošně jsou přítomny měkké luhy a mokřadní olšiny. Významnou složkou těchto společenstev je xylofágní hmyz, vyvíjející se v odumřelém a rozpadajícím se dřevě, např. lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), páchník hnědý (Osmoderma eremita) nebo roháč obecný (Lucanus cervus). Území bylo v minulosti významnou lokalitou pro motýly. Vymizení nejvzácnějších druhů jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) a hnědáska osikového (Euphydryas maturna) v devadesátých letech 20. století pravděpodobně souvisí s převodem na hospodářský les. Dalším prvkem významným z hlediska biodiverzity území jsou tůně a slepá ramena s výskytem žábronožky sněžní (Siphonophanes grubii) a listonoha jarního (Lepidurus apus). Na dnešním stavu území se podepsala především regulace Labe. Na jeho pravobřeží v návaznosti na NPR Libický luh se nacházejí přírodní rezervace Tonice – Bezedná (výměra: 6,9 ha; nadm. výška: 189 m) a PR Veltrubský luh (výměra: 98,8 ha; nadm. výška 189-192 m). Území těchto ZCHÚ jsou součástí evropsky významné lokality CZ0214009 Libické luhy (viz níže). Necelé 3 km východně od záměru se nachází NPR Kněžičky. Byla zřízena v roce 2006. Větší část území byla chráněna již od roku 1948 jako PR Žehuňská obora a Žehuňský rybník a PR Bludy (od roku 1983). Rozloha území činí 89 ha. Předmětem ochrany jsou teplomilné doubravy s vysokým podílem starých stromů, teplomilná stepní a lesostepní společenstva

na

slínovcovém

podkladu,

raně

sukcesní

společenstva

obnažených

erodovaných ploch slínovců na nejprudších svazích a střídavě vlhká, místy subhalofilní společenstva mírných terénních depresí na nepropustném podloží ve spodní části svahů a na tato společenstva vázané ohrožené druhy rostlin a živočichů. Území je součástí ptačí oblasti CZ0211011 Žehuňský rybník – Obora Kněžičky a evropsky významné lokality 5

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 CZ0214050 Žehuňsko. Národní přírodní rezervace se rozkládá na hranici Středočeského a Královéhradeckého kraje, na exponovaném jižním svahu Hradčanské kuesty nad Žehuňským rybníkem. Nadmořská výška se pohybuje od 200 do 260 m. Je přibližně z jedné poloviny tvořena šípákovými doubravami. Lesní porosty s vysokým podílem starých a rozpadajících se stromů, ležící uvnitř obory Kněžičky, jsou biotopem vzácných druhů xylofágního hmyzu kovařík rezavý (Elater ferrugineus), roháč obecný (Lucanus cervus), zlatohlávek skvostný (Protaetia aeruginosa) a další. NPR Žehuňský rybník byla vyhlášena v roce 1948. Její rozloha činí okolo 300 ha, nadmořská výška se pohybuje mezi 202-206 m. Chráněn je Žehuňský rybník, navazující litorální rákosové porosty a přilehlé hygrofilní až mezofilní louky. NPR se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Kolín. Území rezervace je součástí ptačí oblasti CZ0211011 Žehuňský rybník – Obora Kněžičky pro bukáčka malého (Ixobrychus minutus) a chřástala kropenatého (Porzana porzana) a evropsky významné lokality CZ0214050 Žehuňsko, zřízená k ochraně plže vrkoče útlého (Vertigo angustior). Vegetace volných vodních ploch je představována porosty stulíku žlutého (Nuphar lutea) v přítokové části rybníka, v obtokovém kanálu pak porosty rdestu hřebenitého (Potamogeton pectinatus), méně r. kadeřavého (P. crispus). Na rybník navazují litorální rákosiny, v nichž ojediněle roste pryskyřník velký (Ranunculus lingua). Na jižním břehu rybníka převládají ostřicové porosty, nejčastěji s dominantní ostřicí ostrou (Carex acutiformis), které se prolínají s porosty charakteru tužebníkových lad. Na severním břehu rybníka lemují rákosiny pcháčové louky, které dále přecházejí v louky mezofilní, místy květnaté, místy s dominantními travinami. Zajímavá subhalofilním charakterem vegetace s jetelem jahodnatým (Trifolium fragiferum) je malá pastvina poblíž obce Žehuň. Území NPR je bohatou lokalitou v současnosti vzácnější škeble rybničné (Anodonta cygnea), která patří mezi zranitelné druhy. Díky tomu, že rybníkem protéká Cidlina, vyskytuje se zde zvláště chráněný velevrub malířský (Unio pictorum). Z obojživelníků byly zaznamenány, např. rosnička obecná (Hyla arborea), kuňka obecná (Bombina bombina) a skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Udáváno je hnízdění sýkořice vousaté (Panurus biarmicus). Za potravou sem pravidelně zalétává orel mořský (Haliaeetus albicilla), hnízdící v nedaleké oboře. Žehuňský rybník byl vybudován v roce 1492. V současnosti na něm probíhá polointenzivní chov ryb. Od obhospodařování cennějších podmáčených luk bylo v minulém desetiletí upuštěno. Sušší typy luk jsou koseny dvakrát ročně. Loučka u Žehuně je využívána jako pastvina pro malé stádo ovcí. Asi 5,5 km V od záměru se nachází národní přírodní památka Kopičácký rybník. Byla vyhlášena v roce 2007 na území o rozloze 8,3 hektaru k ochraně společenstev rostlin a živočichů vázaných na vodní biotopy stojatých vod včetně přiléhajících litorálních porostů a navazujících slatinných luk. Od roku 1948 byla lokalita součástí rozsáhlého chráněného území (viz výše), od roku 1992 NPR Žehuňská obora a Žehuňský rybník. NPP je součástí 6

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 EVL CZ0214050 Žehuňsko a ptačí oblasti CZ0211011 Žehuňský rybník – Obora Kněžičky. Kopičácký rybník se nachází poblíž východní hranice Středočeského kraje, asi 3 km jižně od Městce Králové a tvoří enklávu bezlesí uvnitř lesního komplexu Obory Kněžičky, která je veřejnosti celoročně nepřístupná. Nadmořská výška se pohybuje okolo 235 metrů. Volná vodní hladina Kopičáckého rybníka má rozlohu okolo 2,5 hektaru a je místem, které využívá k rozmnožování několik druhů žab, mezi nimi skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Nejzajímavější, jak botanicky, tak zoologicky, jsou oka velmi řídkých rákosin s roztroušeným výskytem vysokých ostřic. Hladina vody zde v jarním období dosahuje jen několika desítek centimetrů a na podzim zaklesá pod půdní povrch. Najdeme zde drobnou ostřici pozdní (Carex viridula) a také nejvzácnější rostlinu Kopičáckého rybníka – rdest trávolistý (Potamogeton gramineus), který dnes roste v České republice na méně než deseti lokalitách. V tomto biotopu byl také v roce 2008 znovu pro Českou republiku objeven drobný evropsky významný vodní plž svinutec tenký (Anisus vorticulus). Početně zastoupené jsou zde vážky, jichž bylo zaznamenáno 13 druhů. Slatinná louka s dominantní pěchavou slatinnou (Sesleria uliginosa) patří svou rozlohou (okolo 4 hektarů) k nejrozsáhlejším v České republice. Na slatinnou louku je vázána bohatá populace vrkoče útlého (Vertigo angustior) a celé společenstvo měkkýšů je zde hodnoceno jako reliktní, mající blízký vztah k formacím označovaným jako polabské pralouky. Před vyhlášením Kopičáckého rybníka jako samostatného zvláště chráněného území byly slatinné louky udržovány pouze pastvou zvěře chované v oboře. Na místech s nižší hladinou podzemní vody došlo k expanzi bezkolence modrého (Molinia caerulea) a místy i třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios). Ze slatinných luk postupně ustoupily konkurenčně slabé druhy, například hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) nebo prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Z tohoto důvodu jsou po vyhlášení NPP louky udržovány i kosením. Jen necelé 3 km S od záměru, na k. ú. Hradčany u Žehuně, leží přírodní památka Báň (výměra: 10,6 ha; nadm. výška: 240-270 m). Je tvořena strmým, asi 1,3 km dlouhým svahem údolí Cidliny, východně od obce Hradčany. Předmětem ochrany je opuková a slínovcová stráň s teplomilnými trávníky a křovinami, v nichž se uplatňuje řada ohrožených druhů (LOŽEK et al. 2005). Území je součástí EVL CZ0214050 Žehuňsko. Severně od NPR Kněžičky se nalézá PP Vinný vrch. Nachází se na k. ú. Vrbice u Poděbrad a hlavním motivem ochrany jsou zde význačná teplomilná rostlinná společenstva s bělozářkou liliovitou (Anthericum liliago). Asi 6 km JV od záměru leží PR Dománovický les (výměra: 74,9 ha; nadm. výška: 223-240 m). Lesní komplex na mírném severovýchodním svahu Dománovického vrchu (269,0 m n. m.) se rozkládá na katastrech obcí Dománovice a Radovesnice II. Území rezervace tvoří černýšová dubohabřina as. Melampyro nemorosi-Carpinetum s prvky

7

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 teplomilných bazifilních doubrav (LOŽEK et al. 2005). Zároveň se překrývá s územím evropsky významné lokality EVL CZ0214010 Dománovický les. Asi 5 km J od záměru na k. ú. Volárna leží PP Váha (výměra: 0,7 ha; nadm. výška: 195 m). Jedná se o mělkou zatopenou těžební jámu, která má refugiální význam pro vodní rostliny a živočichy v okolní zemědělské krajině.

Natura 2000 Podle § 3, odst. 1 písm. r) zákona 114/1992 Sb. je Natura 2000 celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami. V širším okolí zájmového území se nachází 5 evropsky významných lokalit (EVL), z nichž jedna je též ptačí oblastí (PO). EVL CZ0214009 Libické luhy (rozloha: 1478,7352 ha, nadm. výška 187-194) se rozkládá na k. ú. Choťánky, Kanín, Kluk, Libice nad Cidlinou, Nová Ves I, Oseček, Pňov, Poděbrady, Předhradí, Velký Osek a Veltruby. Naturovými biotopy jsou přirozené eutrofní vodní

nádrže

s vegetací

typu

Magnopotamion

nebo

Hydrocharition,

vlhkomilná

vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně, nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii, extenzivní sečené louky nížin až podhůří a smíšené lužní lesy. Předmětem ochrany jsou kuňka ohnivá (Bombina bombina), roháč obecný (Lucanus cervus) a páchník hnědý (Osmoderma eremita). Na území evropsky významné lokality se nacházejí NPR Libický luh, PR Tonice – Bezedná a PR Veltrubský luh (LOŽEK et al. 2005). Asi 2,5 km SZ od zájmového území leží EVL CZ0213051 Oškobrh (rozloha: 94,1636 ha, nadm. výška: 242-285 m). Výrazný svědecký vrch vytváří významný krajinný fenomén s porosty teplomilných doubrav, na jižních svazích s plochami lesostepního charakteru. Dále se zde vyskytují hercynské dubohabřiny a menší plochy jehličnatých výsadeb. Na JZ svazích se vyskytují kvalitní teplomilné trávníky s výskytem řady ohrožených druhů, např. černohlávek dřípený (Prunella laciniata), plamének přímý (Clematis recta) nebo pryskyřník rolní (Ranunculus arvensis). Z naturových biotopů se zde chrání polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum a panonské šípákové doubravy. Ze živočichů je předmětem ochrany roháč obecný (Lucanus cervus). Východně od zájmového území se v nadmořských výškách 202-263 m rozkládá na rozloze 358,1087 hektarů rozlehlá EVL CZ0214050 Žehuňsko. Zaujímá katastrální území obcí Běrunice, Choťovice, Dlouhopolsko, Hradčany u Žehuně, Kněžičky, Končice, Opočnice 8

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 a Žehuň. Lokalitu tvoří pestrá mozaika xerotermních tzv. „bílých strání“ při jižním okraji Žehuňské obory a Báňského lesa a mokřadní a vápnité slatinné louky v okolí Žehuňského a Dlouhopolského rybníka s navazujícími porosty převážně bazifilních teplomilných doubrav v zemědělsky intenzívně obhospodařované krajině. Kolem rybníků, zejm. Žehuňského, Dlouhopolského a Kopičáku, se vyskytují porosty rákosin, na něž navazují velmi cenná vápnitá slatiniště sv. Caricion davallianae a střídavě vlhké bezkolencové louky sv. Molinion caeruleae s četným výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), p. pleťového (D. incarnata), vstavače bahenního (Orchis palustris) a dalších vzácných druhů, jako je hořec hořepík (Gentiana pneumonanthe), h. nahořklý (G. amarella) apod. Nejlépe jsou tato společenstva vyvinuta v okolí Dlouhopolského rybníka. Z vlhkých luk se dále vyskytují aluviální psárkové louky as. Alopecuretum pratensis a vlhké pcháčové louky as. ScirpoCirsietum cani. Na sušších stanovištích se vyskytují mezofilní ovsíkové louky sv. Arrhenatherion elatioris. Z naturových biotopů jsou chráněny vnitrozemské slané louky; tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek; přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých – prioritní stanoviště; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích; bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae); nivní louky říčních údolí sv. Cnidion dubii; extenzívní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis); zásaditá slatiniště; hercynské dubohabřiny; staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních; panonské šípákové doubravy a eurosibiřské stepní doubravy. Ze zvláště chráněných druhů živočichů jsou předmětem ochrany: roháč obecný (Lucanus cervus) a vrkoč útlý (Vertigo angustior). Území NPR Kněžičky a NPR Žehuňský rybník je součástí ptačí oblasti CZ0211011 Žehuňský rybník – Obora Kněžičky (rozloha: 1963,9 ha). Za více než 100 let sledování bylo v PO zaznamenáno více než 260 ptačích druhů, v období posledních 15 let 248 druhů, z toho 145 hnízdících. Kromě druhů, které jsou předmětem ochrany, bukáčka malého (Ixobrychus minutus) a chřástala kropenatého (Porzana porzana), se zde vyskytuje dalších 41 druhů, např. bukač velký (Botaurus stellaris), čáp bílý (Ciconia ciconia), včelojed lesní (Pernis apivorus), luňák červený (Milvus milvus), orel mořský (Haliaeetus albicilla), moták pochop (Circus aeruginosus), m. pilich (C. cyaneus), chřástal polní (Crex crex), ch. malý (Porzana parva), kalous pustovka (Asio flammeus), lelek lesní (Caprimulgus aeuropaeus), ledňáček říční (Alcedo atthis), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), ťuhýk obecný (Lanius collurio) či strnad zahradní (Emberiza hortulana). Území je významným tahovým stanovištěm vodních ptáků a dravců. Během zimování či tahu bylo zjištěno až 11000-12000 ptáků. 9

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Jen 2 km JV od záměru se nachází EVL CZ0210022 Kozí hůra (rozloha: 230,5823 ha; 227-272 m n. m.), která představuje disjunktní lesní komplex složený ze dvou částí: Kozí hůra a Bažantnice (v letech 2004-2005 protnut stavbou 1104 dálnice D11 – ekodukt Žehuň). Vyhlášena byla v roce 2009 (omylem se někdy uvádí jako „Kosí hůra“). Lokalita je ukázkou zachovalosti lesních celků. Převažujícím biotopem jsou hercynské dubohabřiny as. GalioCarpinetum s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu letního (Quercus robur) a lípy srdčité (Tilia cordata). Na jižním svahu Kozí hůry se dochovaly perialpidské bazifilní teplomilné

doubravy

s

diagnostickou

kamejkou

modronachovou

(Lithospermum

purpurocaeruleum). Na plošinách přecházejí dubohabřiny ve vlhké acidofilní doubravy as. Molinio arundinaceae-Quercetum nebo maloplošně ve středoevropské bazifilní teplomilné doubravy, na odvápněných návrších pak v suché acidofilní doubravy s kostřavou ovčí (Festuca ovina) a borůvkou (Vaccinium myrtillus). Příkré stráně vzácně pokrývají širokolisté suché trávníky sv. Bromion erecti. Na méně exponovaných plochách se zachovaly degradované zbytky ovsíkových a bezkolencových luk. Rostliny ani živočichové nejsou předmětem ochrany. Jihovýchodně od EVL Kozí hůra a asi 6 km JV od záměru se na katastrech obcí Choťovice, Dománovice, Končice a Radovesnice II rozkládá EVL CZ0214010 Dománovický les. Současná rozloha činí 709,7174 ha (původní výměra: 354,8923 ha). Lokalita byla nařízením vlády 371/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb., rozšířena o pozemek Žiželického lesa. Nadmořská výška lokality se pohybuje od 208 m do 251 m. Nejrozsáhlejšími naturovými biotopy EVL jsou dubohabřiny as. Galio-Carpinetum. Následují staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních a eurosibiřské stepní doubravy. Ze živočichů jsou předměty ochrany: hnědásek osikový (Euphydryas maturna) a roháč obecný (Lucanus cervus); z rostlin pak střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus).

10

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

Mapa širších vztahů zájmového území

Významné krajinné prvky, ÚSES Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona 114/1992 Sb. je významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata [písmeno f)]. V zájmovém území se nevyskytuje žádný registrovaný významný krajinný prvek. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona 114/1992 Sb. je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Vymezené prvky územního systému ekologické stability krajiny jsou v souladu s Územním plánem velkého územního celku ÚP VÚC Střední Polabí (KÖRNER et al. 2006). 11

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Zájmové území je na svém východním okraji vymezeno funkčním nadregionálním biocentrem NRBC 6 Žehuňská obora, přičemž samotný tok Cidliny, odváděný ze Žehuňského rybníka, vytváří na katastrech obcí Dobšice, Libice n. Cidlinou, Opolany, Sány a Žehuň osu nivního nadregionálního biokoridoru NRBK 70 Žehuňská obora – Polabský luh. Západně u Libice n. Cidlinou se NRBK napojuje na nadregionální biocentrum NRBC 7 Polabský luh. Říční niva a břehové aluviální porosty vymezují mezi obcemi Dobšice, Opolany a Sány regionální biocentrum RBC 1877 U Cidliny. Území slepého ramene ppč. 475/5 v m. č. Libněves je součástí interakčního prvku IP Milešovický potok. Druhé rameno ppč. 787/5 na k. ú. Žehuň je vymezeno funkčním lokálním biocentrem LBC 10 dotýkajícím se svým severním okrajem interakčního prvku IP Steklá strouha. Jižním okrajem navazuje na NRBK 70. Lokální kostru ÚSES doplňují lokální biokoridory LBK 7 a LBK 8 s lokálním biocentrem LBC 9 navržené k založení a napojující se na funkční LBC 8 na Kozí hůře (272 m n. m.).

Botanický průzkum

Floristický průzkum byl v zájmovém území zpracován komplexně za použití standardních floristických metod. Zaznamenávány byly pouze taxony vyšších cévnatých rostlin a nomenklatura taxonů odpovídá Klíči ke květeně ČR (Kubát 2002). Pro studium vegetace byly použity metody curyšskomontpellierské školy (Moravec et al. 1994) a jména syntaxonů byla sjednocena podle přehledu rostlinných společenstev ČR (Moravec et al. 1995), respektive dle Moravce (Moravec et al. 1982) a Chytrého (Chytrý et al. 2007).

FYTOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA A GEOBOTANICKÁ REKONSTRUKCE

12

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

MAPA FYTOGEOGRAFICKÉHO ČLENĚNÍ ČSR (SKALICKÝ 1988)

Na základě mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1998) je zájmové území definováno asociací 1. Pruno-Fraxinetum (střemchová jasenina), místy v komplexu s asociací Alnion glutinosae (mokřadními olšinami), viz mapová příloha.

13

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

MAPA POTENCIÁLNÍ PŘIROZENÉ VEGETACE ČR (NEUHÄSLOVÁ et al. 1998) CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉ LOKALITY Zájmové území, kde se uskutečnil floristický průzkum, se nachází v Středočeském kraji, okres Nymburk, katastrální území Dobšice u Žehuně a Žehuň. Nadmořská výška se zde pohybuje okolo 200 m n. m. (“kolinní“ výškový vegetační stupeň pahorkatin, lesní vegetační stupeň dubový a bukovodubový), sklonitost kolísá okolo 0,7o.

Aktuální stav vegetace Terénním mapováním bylo zjištěno, že zájmové území tvoří směrově a spádově upravený Milešovický potok (segm. č. 1), od železničního propustku až po zaústění do slepého ramene Cidliny (segm. č. 2) v severní části obce Dobšice (k. ú. Dobšice u Žehuně) a staré rameno řeky Cidliny východně od obce Dobšice (k. ú. Žehuň, segm. č. 3), ČHP 1–04–04–014, viz přehledná situace s vyznačením segmentů.

14

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

Segment č. 1: Zahloubené koryto Milešovického potoka s upraveným příčným profilem a pomístně opevněným dnem i svahy tvoří narušená vodní a pobřežní společenstva. Na vodní hladině zaznamenáme výskyt Lemna minor, který snáší eutrofizaci vod. V bylinném patru se vyskytují hydrofilní až mezofilní druhy v závislosti na vzdálenosti od vodní hladiny. V kontaktu břehů s vodní hladinou zaznamenáme Phragmites australis, který v části vytváří dominantní porost. Nahromaděná stařina rákosu na povrchu zahnívá, poškozuje půdní strukturu a mění skladbu původní fytocenózy tím, že na jaře brání vzrůstu semenáčků dřevin a nižších rostlin. Z dalších druhů v bylinném břehovém porostu zaznamenáme Aegopodium podagraria, Phalaris

arundinacea,

Typha

latifolia,

Anthriscus

sylvestris,

Cirsium

oleraceum,

Chaerophyllum aromaticum, Urtica dioica, Alopecurus pratensis, Chelidonium majus, Symphytum officinale, Lysimachia vulgaris, L. nummularia, Rumex crispus, Epilobium hirsutum, Artemisia vulgaris, Galium aparine. Porost vlhkomilných druhů trav a bylin je v první a ve druhé třetině od břehové hrany nahrazen druhy mezofilních lučních společenstev (Dactylis glomerata, Convonvulus arvensis, Festuca pratensis, F. rubra s. lat., Geranium pratense, Heracleum sphondylium s. lat., Potentilla erecta, Arrhenatherum elatius subsp. elatius, Pastinaca sativa s. lat., Crepis biennis, Phleum pratense, Leontodon autumnalis, Achillea millefolium, Bromus erectus, Euphorbia cyparissias, Glechoma hederacea, Campanula rapunculoides). V kontaktu s okolními agrocenózami doplňují bylinný 15

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 břehový porost plevele, ruderální druhy s dominantními C-stratégy a synantropními taxony (Agrostis stolonifera, Geranium pusillum, Capsella bursa pastoris, Arctium tomentosum, Armoracia rusticana, Veronica chamaedrys, Chaerophyllum temulum, Melilotus albus, Elytrigia repens, Lolium perenne, Cirsium arvense, Lamium album, Potentilla anserina, Ranunculus repens aj.). Zejména v blízkosti železničního propustku a v úseku od silnice III/32813, Dobšice – Koleje, k soutoku se slepým ramenem Cidliny je vyvinutý dřevinný břehový porost (Fraxinus excelsior, Malus domestica, Pyrus communis, Prunus domestica, Salix fragilis, Cornus sanguinea subsp. sanguinea, Crataegus spp. div., Rosa spp. div., Corylus avellana, Sambucus nigra, Acer platanoides, A. negundo). V bylinném podrostu z důvodu nižší světelné intenzity zaznamenáme především nitrofyty a sciofyty (Glechoma hederacea, Geranium robertianum, Anthriscus sylvestris, Chelidonium majus, Galium aparine, Cirsium arvense, Dactylis glomerata, Urtica dioica, Arctium spp., Artemisia vulgaris).

Segment č. 2: Na vodní hladině starého ramene Cidliny dochází k převládnutí vodních makrofyt, které snášejí hypertrofní prostředí (Lemna minor, méně Spirodela polyrhiza). V kontaktu s vodní hladinou s trvale zamokřeným půdním profilem dominuje Phragmites australis a porosty stromových a keřových vrb, na které navazují Acer pseudoplatanus, A. negundo, Alnus glutinosa, Fraxinus excelsior, Betula pendula, Populus spp. div., Quercus robur, Tilia cordata, T. platyphyllos. Keřové patro je rovněž druhově pestré. Kromě uvedených dřevin se v něm objevuje také Symphoricarpos albus, Corylus avellana, Sambucus nigra, Cornus sanguinea subsp. sanguinea, Euonymus europaea, Prunus spinosa, Rhamnus cathartica, Crataegus spp. div. V bylinném patru je pomístně vyvinutý jarní aspekt geofytů (Ficaria verna subsp. bulbifera, Corydalis solida, Anemone nemorosa) s řadou dalších druhů s nižší dominancí (Aliaria petiolata, Viola reichenbachiana, V. odorata, Veronica hederifolia s. str., Geum urbanum, Glechoma hederacea). V relativně sušších partiích zaznamenáme ojedinělý až vzácný výskyt chráněného druhu Cephalanthera damasonium. Charakter letního aspektu v závislosti na zamokření půdního povrchu určují střídající se dominanty (Filipendula ulmaria, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Lycopus europaeus, Phragmites australis, Lythrum salicaria, Epilobium hirsutum, E. parviflora, Deschampsia cespitosa, Scirpus sylvaticus, Scrophularia nodosa, Stachys sylvatica, Lysimachia vulgaris aj.) s vyšším zastoupením nitrofilních, expanzních a invazních druhů (Anthriscus sylvestris, Chaerophyllum aromaticum, Dipsacus fullonum, Cirsium vulgare, Melilotus officinalis, Dactylis glomerata, Lolium perenne, Rumex obtusifolius, Calamagrostis epigeios, Urtica dioica, Phalaris arundinacea, Impatiens parviflora, Solidago gigantea). Významného zastoupení zde dosahují popínavé rostliny (Humulus lupus, Convonvulus arvensis, Galium aparine, Rubus spp. div.). Okraje dřevinného břehového porostu v blízkosti polních kultur jsou tvořeny hustými křovím Prunus spinosa, 16

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Sambucus nigra a Crataegus spp. div. Pod hustým keřovým patrem dochází k rozvolnění bylinného krytu, který dosahuje pokryvnosti okolo 40%. Z druhů zde dominují zejména Glechoma hederacea, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Rubus spp. div, Aliaria petiolata, Chaerophyllum spp. div. Scirpus sylvaticus, Scrophularia nodosa, Geum urbanum, Anthriscus sylvestris, Cirsium arvense, Ranunculus repens, Dactylis glomerata. Staré rameno Cidliny bylo v západní části pravděpodobně záměrně zasypané, chybí tedy jeho propojení s regulovaným tokem řeky Cidliny.

Segment č. 3: Vodní hladinu starého ramene Cidliny pomístně pokrývají Lemna minor a Nuphar lutea, které můžeme zařadit do svazu Nymphaeion albae, asociace Nupharo lutei-Nymphaeetum albae, subasociace nupharetosum). Staré rameno obklopují zachovalé dřevinné břehové porosty lužního charakteru, kde poměrně vysoké pokryvnosti dosahují liány jako např. Humulus lupulus, Convonvulus arvensis, Galium aparine. Ve stromovém patře můžeme sledovat jakousi pohyblivou hranici, která se mění v závislosti na vlhkostním a živinovém gradientu mezi porosty vrb (Salix fragilis, Sx. alba, Sx. caprea) s trvale zamokřeným půdním profilem a přechodně suššími částmi povrchu se stromořadím Populus spp. div. doplněné o nálety stromů (Alnus glutinosa Fraxinus excelsior, Betula pendula, Quercus robur, Acer platanoides, Prunus avium, Sorbus aucuparia subsp. aucuparia, Tilia cordata) a keřů (Acer campestre, Ligustrum vulgare, Cornus sanguinea subsp. sanguinea, Corylus avellana, Sambucus nigra, Euonymus europaea, Crataegus spp. div., Rosa spp. div., Prunus padus subsp. padus, P. spinosa). Bylinné patro je druhově pestré s vytvořeným typickým jarním aspektem geofytů z podsvazu Ulmenion (Ficaria verna subsp. bulbifera, Corydalis cava, C. solida, Gagea lutea, Anemone nemorosa, A. ranunculoides) doplněné řadou dalších druhů s nižší dominancí (Aliaria petiolata, Viola reichenbachiana, Veronica hederifolia, Impatiens noli-tangere, Geum urbanum, Anthriscus sylvestris, Lycopus europaeus, Galium palustre s. lat, Scirpus sylvaticus, Geranium robertianum, Alopecurus pratensis, Urtica dioica, v relativně sušších místech potom Aegopodium podagraria, Brachypodium sylvaticum, Stellaria nemorum, Galium aparine, Glechoma hederacea, Dactylis glomerata, Impatiens parviflora, z nichž některé v letním aspektu zcela převládnou a vzácně až roztroušeně chráněný druh Cephalanthera damasonium. Pod hustým keřovým patrem dochází k rozvolnění bylinného krytu, který dosahuje pokryvnosti okolo 30–50%. Z druhů zde dominují zejména Glechoma hederacea, Geum urbanum, Anthriscus sylvestris, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Rubus spp. div., Impatiens parviflora. Bylinný břehový porost je ve větší vzdálenosti od vodní hladiny a v závislosti na rozvolnění dřevinného patra doplněn o druhy mezofilních lučních společenstev (Dactylis glomerata, Convonvulus arvensis, Festuca pratensis, F. rubra s. lat., Geranium pratense, Heracleum sphondylium s. lat., Potentilla erecta, Arrhenatherum elatius 17

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 subsp. elatius, Pastinaca sativa s. lat., Crepis biennis, Phleum pratense, Leontodon autumnalis, Achillea millefolium, Equisetum arvense, Veronica chamaedrys, Ranunculus acris subsp. acris, Prunella vulgaris, Taraxacum sect. Ruderalia). V částech, kde v břehovém porostu chybí dřeviny v bylinném patru převažují trávy a vytrvalé širokolisté byliny (Aegopodium podagraria, Rubus idaeus, Glechoma hederacera, Geum urbanum, Colchicum autumnale, Heracleum sphondylium s. lat., Phalaris arundinacea, Stachys sylvatica, Poa trivialis, Symphytum officinale) v kontaktu s vodní hladinou Typha latifolia, Scirpus sylvaticus, Phragmites australis, Filipendula ulmaria, Lysimachia vulgaris, Epilobium angustifolium, E. hirsutum. Nezpevněná travnatá cesta podél starého ramene Cidliny je reprezentována především druhy snášející disturbanci z asociace vytrvalé travinné vegetace sešlapávaných míst Lolietum perennis (Lolium perenne, Plantago major subsp. major, Taraxacum sect. Ruderalia, Poa annua subsp. annua, Polygonum aviculare agg.) a druhy jílkových pastvin Lolio perennis-Cynosuretum (Agrostis stolonifera, Achillea millefolium, Dactylis glomerata, Potentilla anserina, Festuca pratensis, Poa pratensis aj). Staré rameno Cidliny je v severní části propojené podzemní výustí se Steklou strouhou a v jižní části ústí do Cidliny. Milešovický potok (segm. č. 1), staré rameno Cidliny (segm. č. 2) v severní části obce Dobšice a staré rameno řeky Cidliny východně od obce Dobšice (segm. č. 3) sousedí především s polními monokulturami s konvenčním hospodařením, které mají vlivem komplexních intenzifikačních faktorů velmi redukovanou druhovou skladbu segetálové vegetace. Sukcese společenstva je každoročně blokována orbou, přípravou půdy, pěstitelskými metodami kulturních rostlin, hnojením a ošetřováním herbicidy různého chemického složení (podstatnější rozdíly v druhovém zastoupení polních plevelů můžeme pozorovat pouze mezi ozimy a jařinami). Těžiště výskytu plevelové vegetace je soustředěno především na polní okraje nebo úzké pojezdové pruhy, které nejsou zasažených herbicidy, kde zaznamenáme běžně rozšířené druhy plevelů přesahujících z jiných společenstev jako např. Anthemis arvensis, Avena fatua, Capsella bursa-pastoris, Medicago sativa, Echinochloa crus-galli, Equisetum arvense, Fallopia convonvulus, Lapsana communis, Chenopodium album s. str., Lamium, amplexicaule, Lamium purpureum, Myosotis arvensis, Thlaspi arvense, Viola arvensis, Agrostis stolonifera, Tripleurospermum inodorum. Tam, kde břehy Milešovického potoka (segm. č. 1) a starého ramene Cidliny (segm. č. 2) sousedí s intravilánem Dobšic, zaznamenáme v okolních biotopech vlivem pravidelného sečení mezofilní a nitrofilní druhy květnatých lučních porostů svazu Arrhenatherion elatioris společně s druhy rumištních stanovišť. Významné zastoupení v něm vykazují taxony s širokou ekologickou amplitudou (Veronica chamaedrys, Ranunculus repens, Taraxacum sect. Ruderalia, Potentilla reptans, Dactylis glomerata, Lolium perenne, Prunella vulgaris, Artemisia vulgaris, Rumex obtusifolius, Plantago lanceolata, Geranium pratense, Cerastium 18

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 holosteoides subsp. triviale, Urtica dioica) a druhy snášející disturbanci (Achillea millefolium, Plantago major subsp. major, Poa annua subsp. annua, Polygonum aviculare agg.). Pravidelně obhospodařované travinobylinné porosty navazující na dřevinný břehový porost starého ramene Cidliny (segm. č. 3) dosahuje pokryvností dvojvrstevného bylinného patra 90–100%. Fytocenóza je středně druhově bohatá s výskytem druhů svazu Arrhenatherion elatioris. Ráz porostu určují zejména trávy jako Arrhenatherum elatius subsp. elatius, Anthoxanthum odoratum, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, F. rubra s. lat., Poa pratensis, Trisetum flavescens a dvouděložné byliny Plantago lanceolata, P. media agg., Ranunculus acris subsp. acris, Leucanthemum vulgare agg., Galium verum s. str., Geranium pratense, Heracleum sphondylium s. lat., Leontodon spp. div., Pastinaca sativa s. lat., Rumex acetosa, Trifolium pratense s. lat., Vicia sepium, Achillea millefolium, Luzula campestris agg., Cerastium holosteoides subsp. triviale, Glechoma hederacea, Crepis biennis, Lathyrus pratensis, pampelišky ze skupiny Taraxacum sect. Ruderalia, Veronica chamaedrys. Ve fytocenoze zaznamenáme i řadu vlhkomilných druhů jako např. Alopecurus pratensis, Agrostis canina, Sanguisorba officinalis, Symphytum officinale, Lychnis flos-cuculi, Ranunculus. auricomus agg., Cardamine pratensis, Bistorta major, Ajuga reptans, Lysimachia nummularia.

Zoologický průzkum

Materiál a metodika Zoologický průzkum byl v zájmovém území zahájen 4. dubna a ukončen 7. září 2010. Průzkum byl zaměřen především na vodní a semiakvatickou faunu (měkkýši, pijavky, pavouci, vážky, ploštice, brouci, chrostíci, obojživelníci, plazi, ptáci a savci). Materiál byl sbírán standardními metodami shodnými pro inventarizační průzkumy (JANÁČKOVÁ et al. 2009). Pro sběr vodních měkkýšů byla aplikována metodika podle BERANA (2009). Použito bylo kovové sítko (cedník) o průměru 20 cm a rozměrech otvorů 0,8×0,8 mm, kterým byla propírána vegetace nebo sediment, popř. bylo sítko upevněno na sklolaminátovou teleskopickou tyč o délce 3 m. Metoda byla doplněna vizuálním průzkumem a prohlídkou různých předmětů ve vodě. K odchytu pavouků byl využíván především smýkání za pomocí entomologické smýkací sítě o průměru 40 cm a oklep větví keřů a stromů sklepávadlem o rozměrech 1×1 m (ŘEZÁČ 2009). Při sběru hmyzu (kromě vážek) byly uplatněny tradiční entomologické metody shrnuté v práci KRÁSENSKÉHO (2009). Sběr byl prováděn kovovým sítem nebo vyšlapáváním bahna a jílu. Monitoring vážek v zájmovém území byl prováděn 19

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 podle metodiky KOLEČKA et al. (2009). Sběr exuvií a odchyt imág v letu i sedících na vegetaci byl prováděn klasickou entomologickou síťkou (průměr rámu 40 cm). Determinace bez nutnosti odchytu byla prováděna podle fotografií v příručkách HANELA (1995) a HANELA & ZELENÉHO (2000). Odchyt larev byl prováděn kovovým sítem. Batrachologický průzkum zájmového území byl prováděn podle metodiky FISCHERA (2009a). Využita byla zejména kvalitativní metoda identifikace jednotlivých druhů na základě akustických projevů a nalezených snůšek, vizuální pozorování nebo namátkové prolovování. V některých případech byly obojživelníci průzkumem zaregistrovány jako kadávery na místních komunikacích. Herpetologický průzkum byl uskutečněn v souladu s metodikou FISCHERA (2009b). Byly opět použity kvalitativní metody zjišťování přítomnosti jednotlivých druhů na základě prohledávání potenciálních stanovišť, prohledávání potenciálních úkrytů a vyhledávání jedinců usmrcených na komunikacích. Ke sledování ornitofauny zájmového území byla použita metodika podle BREJŠKOVÉ & VOJTĚCHOVSKÉ (2009). Výskyt netopýrů byl monitorován přímým pozorováním. Nebyla použita determinace netopýrů pomocí ultrazvukového detektoru (ŠAFÁŘ et al. 2009a). Další druhy savců a nepůvodní druhy naší fauny (MLÍKOVSKÝ & STÝBLO 2006) byly evidovány podle metodiky ŠAFÁŘE et al. (2009b). Materiál byl většinou odloven a determinován přímo v terénu s následným vypuštěním zpět do volné přírody. Pro dokumentační účely byly sbírány pouze drobné druhy vodních měkkýšů, vážky čeledi šidélkovitých (Coenagrionidae), vodní ploštice a brouci. Veškerý materiál byl vytříděn, reprezentativní část je v současné době preparována na sucho a část je uložena do 75 % alkoholu. Pokud není uvedeno jinak, je materiál z průzkumu uložen ve sbírce zpracovatele. Systematika a nomenklatura je převzata z těchto prací: JUŘIČKOVÁ et al. (2008) pro měkkýše; KOŠEL (1998) pro pijavky; BUCHAR & RŮŽIČKA (2002) a PLATNICK (2010) pro pavouky; HANEL & ZELENÝ (2000) pro vážky; ANDERSEN (1995) a POLHEMUS et al. (1995) pro vodní ploštice; LÖBL & SMETANA (2003) a BOUKAL et al. (2007) pro vodní brouky; LÖBL & SMETANA (2010) pro brouky z čeledi mandelinkovitých (Chrysomelidae); CHVOJKA & NOVÁK (2001) pro chrostíky; MORAVEC (1994) a MIKÁTOVÁ et al. (2001) pro obojživelníky a plazy; ŠŤASTNÝ et al. (2006) pro ptáky a ANDĚRA & HORÁČEK (2005) pro savce.

Přehled zjištěných druhů Jména rodů a druhů jsou v seznamu řazena abecedně. Symbol § označuje druhy zvláště chráněné podle přílohy III, vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., o ochraně volně žijících živočichů (KO – druh kriticky ohrožený, SO – druh silně ohrožený, O – druh ohrožený). V poznámce je uvedena hojnost výskyt druhu na dané 20

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 lokalitě vycházející z odhadnutého počtu jedinců: velmi vzácný – druh vyskytující se na lokalitě v jednotlivých exemplářích (subrecedentní [počet zjištěných exemplářů n] = 1 ex.); vzácný – druh vyskytující se nepravidelně v malém počtu jedinců, většinou pouze v omezené oblasti (recedentní [n] = 2-10 ex.); hojný – druh dosti rovnoměrně rozšířený na dané lokalitě s pravidelným výskytem (subdominantní [n] = 10-20 ex.); velmi hojný – druh vyskytující se na lokalitě ve vysokých počtech jedinců (dominantní [n] > 20 ex.). 1. Staré říční rameno ppč. 475/5, k. ú. Dobšice u Žehuně, m. č. Libněves Stupeň ochrany podle vyhl. 395/1992 Sb.

Na lokalitě se rozmnožuje

Potravně vázán na lokalitu

Bahnatka malá (Galba truncatula)

+

+

Hojný

Blyštivka rýhovaná (Perpolita hammonis)

+

+

Hojný

Druh

Poznámka

Měkkýši (Mollusca)

Hlemýžď zahradní (Helix pomatia)

+

+

Velmi hojný

Hrachovka obecná (Pisidium casertanum)

+

+

Velmi hojný

Jantarka obecná (Succinea putris)

+

+

Velmi hojný

Kružník žebrovaný (Gyraulus crista)

+

+

Hojný

Kýlnatec čočkovitý (Hippeutis complanatus)

+

+

Vzácný

Oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica)

+

+

Hojný

Páskovka keřová (Cepaea hortensis)

+

+

Velmi hojný

Plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis)

+

+

Vzácný

Plzák španělský (Arion lusitanicus)

+

+

Velmi hojný

Síměnka nejmenší (Carychium minimum)

+

+

Hojný

Skelnička průhledná (Vitrea crystallina)

+

+

Hojný

Skleněnka průsvitná (Vitrina pellucida)

+

+

Hojný

Slimák největší (Limax maximus)

+

+

Velmi vzácný

Srstnatka chlupatá (Trochulus hispidus)

+

+

Hojný

Vlahovka narudlá (Monachoides incarnatus)

+

+

Velmi hojný

Vrásenka okrouhlá (Discus rotundatus)

+

+

Velmi hojný

Závornatka kyjovitá (Clausilia pumila)

+

+

Velmi hojný

Zemounek lesklý (Zonitoides nitidus)

+

+

Velmi hojný

Hltanovka bahenní (Erpobdella octoculata)

+

+

Hojný

Chobotnatka plochá (Glossiphonia complanata)

+

+

Hojný

Běžník dvoupruhý (Xysticus bifasciatus)

+

+

Hojný

Běžník mokřadní (Xysticus ulmi)

+

+

Velmi hojný

Čelistnatka mokřadní (Pachygnatha degeeri)

+

+

Velmi hojný

Pijavky (Hirudinea)

Pavouci (Araneae)

21

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Čelistnatka perleťová (Tetragnatha montana)

+

+

Hojný

Plachetnatka keřová (Linyphia triangularis)

+

+

Velmi hojný

Plachetnatka obecná (Meioneta rurestris)

+

+

Hojný

Plachetnatka tmavá (Bathyphantes nigrinus)

+

+

Hojný

Slíďák luční (Pardosa palustris)

+

+

Hojný

Slíďák mokřadní (Pardosa amentata)

+

+

Velmi hojný

Slíďák rolní (Pardosa agrestis)

+

+

Hojný

Slíďák vlhkomilný (Pirata hygrophilus)

+

+

Hojný

Snovačka oválná (Enoplognatha ovata)

+

+

Hojný

Šidélko páskované (Coenagrion puella)

+

+

Velmi hojný

Šidélko větší (Ischnura elegans)

+

+

Velmi hojný

Vážky (Odonata)

Šídlo modré (Aeshna cyanea)

+

+

Hojný

Šídlo pestré (Aeshna mixta)

+

+

Hojný

Vážka černořitná (Orthetrum cancellatum)

+

+

Hojný

Vážka obecná (Sympetrum vulgatum)

+

+

Hojný

Vážka rudá (Sympetrum sanguineum)

+

+

Velmi hojný

Bruslařka obecná (Gerris lacustris)

+

+

Velmi hojný

Klešťanka obecná (Sigara falleni)

+

+

Velmi hojný

Splešťule blátivá (Nepa cinerea)

+

+

Hojný

Znakoplavka obecná (Notonecta glauca glauca)

+

+

Hojný

Hrabník Heterocerus fenestratus

+

+

Velmi hojný

Mokřadník Microcara testacea

+

+

Hojný

Potápníček bahenní (Hydroporus palustris)

+

+

Hojný

Vodní ploštice (Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha)

Vodní brouci (Coleoptera: Gyrinidae, Dytiscidae, Hydrophilidae, Scirtidae, Heteroceridae)

Potápník dvouskvrnný (Agabus bipustulatus)

+

+

Hojný

Potápník Rhantus suturalis

+

+

Hojný

Vírník Gyrinus substriatus

+

+

Velmi hojný

Vodomil Cercyon analis

+

+

Hojný

Vodomil Cryptopleurum minutum

+

+

Hojný

Vodomil Enochrus testaceus

+

+

Hojný

Vodomil Laccobius minutus

+

+

Hojný

Mandelinkovití brouci (Coleoptera: Chrysomelidae: Donaciinae, Chrysomelinae, Galerucinae)

22

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Mandelinka coerulans)

modravá

(Chrysolina

coerulans

Mandelinka řeřišnicová (Phaedon cochleariae)

+

+

Velmi hojný

+

+

Velmi hojný

Chrostíci (Trichoptera) Chrostík žlutorohý (Limnephilus flavicornis)

+

+

Velmi hojný

Chrostík Anabolia sp.

+

+

Velmi hojný

Chrostík Glyphotaelius sp.

+

+

Hojný

Chrostík Grammotaulius sp.

+

+

Hojný

Chrostík Phryganea sp.

+

+

Hojný

Ropucha obecná (Bufo bufo)

-

+

§O

Hojný

Ropucha zelená (Bufo viridis)

-

+

§ SO

Hojný

Skokan hnědý (Rana temporaria)

-

+

+

+

Bažant obecný (Phasianus colchicus)

+

+

Budníček menší (Phylloscopus collybita)

+

+

Hojný

Holub domácí (Columba livia domestica)

-

+

Velmi hojný

Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto)

+

+

Velmi hojný

Obojživelníci (Amphibia)

Hojný

Plazi (Reptilia) Ještěrka obecná (Lacerta agilis)

§ SO

Hojný

Ptáci (Aves) Hojný

Jiřička obecná (Delichon urbica)

-

+

Velmi hojný

Káně lesní (Buteo buteo)

+

+

Hojný

Kos černý (Turdus merula)

+

+

Velmi hojný

Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)

+

+

Hojný

Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis)

+

+

Hojný

Pěnkava obecná (Fringilla coelebs)

+

+

Hojný

Poštolka obecná (Falco tinnunculus)

+

+

Hojný

Puštík obecný (Strix aluco)

+

+

Hojný

Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris)

+

+

Vzácný

Rehek domácí (Phoenicurus ochruros)

+

+

Rorýs obecný (Apus apus)

-

+

Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina)

+

+

Hojný

Straka obecná (Pica pica)

+

+

Velmi hojný

Strnad obecný (Emberiza citrinella)

+

+

Hojný

Sýkora koňadra (Parus major)

+

+

Velmi hojný

Hojný §O

Hojný

Sýkora modřinka (Parus caeruleus)

+

+

Velmi hojný

Špaček obecný (Sturnus vulgaris)

+

+

Velmi hojný

23

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

-

+

Vrabec domácí (Passer domesticus)

+

+

§O

Vzácný Velmi hojný

Vrabec polní (Passer montanus)

+

+

Velmi hojný

Zvonek zelený (Carduelis chloris)

+

+

Velmi hojný

Hraboš polní (Microtus arvalis)

+

+

Velmi hojný

Hranostaj (Mustela erminea)

+

+

Velmi hojný

Ježek západní (Erinaceus europaeus)

+

+

Velmi hojný

Krtek obecný (Talpa europaea)

+

+

Velmi hojný

Savci (Mammalia)

§ SO

Křeček polní (Cricetus cricetus)

+

+

Kuna skalní (Martes foina)

+

+

Velmi hojný Velmi hojný

Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus)

+

+

Velmi hojný

Rejsek obecný (Sorex araneus)

+

+

Velmi hojný

Srnec obecný (Capreolus capreolus)

+

+

Velmi hojný

Tchoř tmavý (Mustela putorius)

+

+

Velmi hojný

Zajíc polní (Lepus europaeus)

+

+

Velmi hojný

2. Staré říční rameno ppč. 787/5, k. ú. Žehuň Stupeň ochrany podle vyhl. 395/1992 Sb.

Na lokalitě se rozmnožuje

Potravně vázán na lokalitu

Bahnatka malá (Galba truncatula)

+

+

Velmi hojný

Blyštivka rýhovaná (Perpolita hammonis)

+

+

Velmi hojný

Člunice jezerní (Acroloxus lacustris)

+

+

Hojný

Hlemýžď zahradní (Helix pomatia)

+

+

Velmi hojný

Druh

Poznámka

Měkkýši (Mollusca)

Hrachovka hrbolatá (Pisidium henslowanum)

+

+

Vzácný

Hrachovka lesklá (Pisidium nitidum)

+

+

Hojný

Hrachovka obecná (Pisidium casertanum)

+

+

Velmi hojný

Hrachovka otupená (Pisidium subtruncatum)

+

+

Hojný

Jantarka obecná (Succinea putris)

+

+

Velmi hojný

Jantařička podlouhlá (Succinella oblonga)

+

+

Velmi hojný

Kružník bělavý (Gyraulus albus)

+

+

Hojný

Kružník žebrovaný (Gyraulus crista)

+

+

Hojný

Kýlnatec čočkovitý (Hippeutis complanatus)

+

+

Vzácný

Levatka říční (Physa fontinalis)

+

+

Hojný

Oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica)

+

+

Hojný

Okružanka rohovitá (Sphaerium corneum)

+

+

Hojný

Okružák ploský (Planorbarius corneus)

+

+

Hojný

Páskovka hajní (Cepaea nemoralis)

+

+

Hojný

Páskovka keřová (Cepaea hortensis)

+

+

Velmi hojný

Plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis)

+

+

Velmi hojný

24

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Plzák obecný (Arion distinctus)

+

+

Hojný

Plzák španělský (Arion lusitanicus)

+

+

Velmi hojný

Plzák žlutopruhý (Arion fasciatus)

+

+

Vzácný

Síměnka nejmenší (Carychium minimum)

+

+

Hojný

Skelnička průhledná (Vitrea crystallina)

+

+

Hojný

Skleněnka průsvitná (Vitrina pellucida)

+

+

Hojný

Slimáček síťkovaný (Deroceras reticulatum)

+

+

Hojný

Srstnatka chlupatá (Trochulus hispidus)

+

+

Velmi hojný

Uchatka nadmutá (Radix auricularia)

+

+

Hojný

Vlahovka narudlá (Monachoides incarnatus)

+

+

Velmi hojný

Vrásenka okrouhlá (Discus rotundatus)

+

+

Velmi hojný

Vřetenatka obecná (Alinda biplicata)

+

+

Velmi hojný

Závornatka kyjovitá (Clausilia pumila)

+

+

Velmi hojný

Zemounek lesklý (Zonitoides nitidus)

+

+

Velmi hojný

Hltanovka bahenní (Erpobdella octoculata)

+

+

Velmi hojný

Chobotnatka plochá (Glossiphonia complanata)

+

+

Velmi hojný

Chobotnatka štítkatá (Helobdella stagnalis)

+

+

Vzácný

Pijavky (Hirudinea)

Pavouci (Araneae) Běžník dvoupruhý (Xysticus bifasciatus)

+

+

Hojný

Běžník mokřadní (Xysticus ulmi)

+

+

Velmi hojný

Čelistnatka mokřadní (Pachygnatha degeeri)

+

+

Velmi hojný

Čelistnatka perleťová (Tetragnatha montana)

+

+

Vzácný

Hlavoun obecný (Phrurolithus festivus)

+

+

Vzácný

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi)

+

+

Vzácný

Lovčík hajní (Pisaura mirabilis)

+

+

Vzácný

Meta Mengeho (Metellina mengei)

+

+

Vzácný

Plachetnatka jarní (Neriene clathrata)

+

+

Velmi vzácný

Plachetnatka jazýčková (Diplostyla concolor)

+

+

Hojný

Plachetnatka keřová (Linyphia triangularis)

+

+

Velmi hojný

Plachetnatka obecná (Meioneta rurestris)

+

+

Hojný

Plachetnatka vlhkomilná (Bathyphantes gracilis)

+

+

Hojný

Plachetnatka tmavá (Bathyphantes nigrinus)

+

+

Hojný

Skákavka černá (Evarcha arcuata)

+

+

Hojný

Slíďák hajní (Pardosa lugubris)

+

+

Vzácný

Slíďák luční (Pardosa palustris)

+

+

Hojný

Slíďák mokřadní (Pardosa amentata)

+

+

Velmi hojný

Slíďák rolní (Pardosa agrestis)

+

+

Hojný

Slíďák šedý (Alopecosa pulverulenta)

+

+

Vzácný

Slíďák vlhkomilný (Pirata hygrophilus)

+

+

Velmi hojný

Snovačka lesní (Robertus lividus)

+

+

Vzácný

Snovačka oválná (Enoplognatha ovata)

+

+

Velmi hojný

25

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Zápředka zvonečková (Agroeca brunnea)

+

+

Vzácný

Zora obecná (Zora spinimana)

+

+

Hojný

Šidélko páskované (Coenagrion puella)

+

+

Velmi hojný

Šidélko větší (Ischnura elegans)

+

+

Velmi hojný

Šídlatka páskovaná (Lestes sponsa)

+

+

Velmi hojný

Šídlo královské (Anax imperator)

+

+

Hojný

Šídlo modré (Aeshna cyanea)

+

+

Velmi hojný

Šídlo pestré (Aeshna mixta)

+

+

Hojný

Vážka černořitná (Orthetrum cancellatum)

+

+

Hojný

Vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata)

+

+

Hojný

Vážka obecná (Sympetrum vulgatum)

+

+

Hojný

Vážka rudá (Sympetrum sanguineum)

+

+

Velmi hojný

+

+

Hojný

Vážky (Odonata)

Vodní ploštice (Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha) Bodule obecná (Ilyocoris cimicoides cimicoides) Bruslařka obecná (Gerris lacustris)

+

+

Velmi hojný

Bruslařka rybničná (Aquarius paludum paludum)

+

+

Velmi hojný

Člunovka obecná (Plea minutissima minutissima)

+

+

Velmi hojný

Jehlanka válcovitá (Ranatra linearis)

+

+

Vzácný

Klešťanka obecná (Sigara falleni)

+

+

Velmi hojný

Splešťule blátivá (Nepa cinerea)

+

+

Velmi hojný

Znakoplavka obecná (Notonecta glauca glauca)

+

+

Velmi hojný

Hrabník Heterocerus fenestratus

+

+

Velmi hojný

Mokřadník Cyphon padi

+

+

Hojný

Mokřadník Microcara testacea

+

+

Vzácný

Potápníček bahenní (Hydroporus palustris)

+

+

Hojný

Potápník dvouskvrnný (Agabus bipustulatus)

+

+

Hojný

Potápník vroubený (Dytiscus marginalis marginalis)

+

+

Hojný

Potápník Agabus sturmii

+

+

Hojný

Potápník Agabus undulatus

+

+

Velmi hojný

Potápník Hygrotus inaequalis

+

+

Hojný

Potápník Ilybius fuliginosus fuliginosus

+

+

Hojný

Potápník Laccophilus minutus

+

+

Hojný

Potápník Rhantus suturalis

+

+

Hojný

Vírník Gyrinus substriatus

+

+

Velmi hojný

Vodomil Cercyon analis

+

+

Hojný

Vodomil Coelostoma orbiculare

+

+

Vzácný

Vodomil Enochrus testaceus

+

+

Hojný

Vodní brouci (Coleoptera: Gyrinidae, Dytiscidae, Hydrophilidae, Scirtidae, Heteroceridae)

26

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Vodomil Laccobius minutus

+

+

Hojný

+

+

Hojný

+

+

Velmi hojný

Mandelinka řeřišnicová (Phaedon cochleariae)

+

+

Velmi hojný

Rákosníček Donacia semicuprea

+

+

Hojný

Rákosníček Plateumaris consimilis

+

+

Vzácný

Chrostík žlutorohý (Limnephilus flavicornis)

+

+

Velmi hojný

Chrostík Grammotaulius sp.

+

+

Velmi hojný

Chrostík Phryganea sp.

+

+

Velmi hojný

Ropucha obecná (Bufo bufo)

+

+

§O

Hojný

Ropucha zelená (Bufo viridis)

+

+

§ SO

Hojný

Velmi hojný

Mandelinkovití brouci (Coleoptera: Chrysomelidae: Donaciinae, Chrysomelinae, Galerucinae) Bázlivec Galerucella nymphaeae Mandelinka coerulans)

modravá

(Chrysolina

coerulans

Chrostíci (Trichoptera)

Obojživelníci (Amphibia)

Skokan hnědý (Rana temporaria)

+

+

Skokan skřehotavý (Rana ridibunda)

+

+

§ KO

Hojný

§ SO

Skokan štíhlý (Rana dalmatina)

+

+

Zelení skokani (Rana esculenta complex)

+

+

Hojný

Ještěrka obecná (Lacerta agilis)

+

+

§ SO

Velmi hojný

Slepýš křehký (Anguis fragilis)

+

+

§ SO

Hojný

Užovka obojková (Natrix natrix)

+

+

§O

Hojný

Bažant obecný (Phasianus colchicus)

+

+

Velmi hojný

Budníček menší (Phylloscopus collybita)

+

+

Velmi hojný

Čáp bílý (Ciconia ciconia)

-

-

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)

-

-

Vzácný

Drozd zpěvný (Turdus philomelos)

+

+

Hojný

Velmi hojný

Plazi (Reptilia)

Ptáci (Aves)

§O

Vzácný

Holub domácí (Columba livia domestica)

-

+

Velmi hojný

Holub hřivnáč (Columba palumbus)

-

+

Vzácný

Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto)

+

+

Velmi hojný

Jiřička obecná (Delichon urbica)

-

+

Velmi hojný

27

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Kachna divoká (Anas platyrhynchos)

-

-

Velmi hojný

Káně lesní (Buteo buteo)

+

+

Velmi hojný

Konipas bílý (Motacilla alba)

+

+

Koroptev polní (Perdix perdix)

+

+

Kos černý (Turdus merula)

+

+

Hojný §O

Vzácný Velmi hojný

§O

Lejsek šedý (Muscicapa striata)

+

+

Lyska černá (Fulica atra)

-

-

Vzácný

Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus)

+

+

Moták pochop (Circus aeruginosus)

-

+

Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)

+

+

Velmi hojný

Vzácný Hojný §O

Vzácný

Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis)

+

+

Velmi hojný

Pěnkava obecná (Fringilla coelebs)

+

+

Hojný

Polák chocholačka (Aythya fuligula)

-

-

Vzácný

Poštolka obecná (Falco tinnunculus)

+

+

Velmi hojný

Puštík obecný (Strix aluco)

+

+

Velmi hojný

Racek chechtavý (Larus ridibundus)

-

-

Velmi hojný

Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris)

+

+

Vzácný

Rehek domácí (Phoenicurus ochruros)

+

+

Velmi hojný

Rorýs obecný (Apus apus)

-

+

§O

Hojný

§O

Vzácný

Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina)

+

+

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)

+

+

Hojný

Straka obecná (Pica pica)

+

+

Velmi hojný

Strakapoud velký (Dendrocopos major)

+

+

Hojný

Strnad obecný (Emberiza citrinella)

+

+

Hojný

Sýkora koňadra (Parus major)

+

+

Velmi hojný

Sýkora modřinka (Parus caeruleus)

+

+

Velmi hojný

Špaček obecný (Sturnus vulgaris)

+

+

Velmi hojný

Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

-

+

§O

Hojný

Volavka popelavá (Ardea cinerea)

-

+

Hojný

Vrabec domácí (Passer domesticus)

+

+

Velmi hojný

Vrabec polní (Passer montanus)

+

+

Velmi hojný

Zvonek zelený (Carduelis chloris)

+

+

Velmi hojný

Žluna zelená (Picus viridis)

+

+

Hojný

Hraboš polní (Microtus arvalis)

+

+

Velmi hojný

Hranostaj (Mustela erminea)

+

+

Hojný

Savci (Mammalia)

Hryzec vodní (Arvicola terrestris)

+

+

Velmi hojný

Ježek západní (Erinaceus europaeus)

+

+

Hojný

Krtek obecný (Talpa europaea)

+

+

Velmi hojný

Kuna skalní (Martes foina)

-

+

Hojný

Liška obecná (Vulpes vulpes)

-

+

Hojný

Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus)

+

+

Velmi hojný

Netopýr vodní (Myotis daubentonii)

-

+

Norník rudý (Clethrionomys glareolus)

+

+

Velmi hojný

Nutrie (Myocastor coypus)

+

+

Hojný

28

§ SO

Hojný

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Rejsec vodní (Neomys fodiens)

+

+

Hojný

Rejsek obecný (Sorex araneus)

+

+

Velmi hojný

Srnec obecný (Capreolus capreolus)

+

+

Hojný

Zajíc polní (Lepus europaeus)

+

+

Hojný

Nálezy dalších zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Seznam druhů zaznamenaných v zájmovém území (Příloha 1: Výsledky botanického průzkumu – botanický seznam) obsahuje celkem 288 taxonů vyšších cévnatých rostlin. Během botanického průzkumu byl v zájmovém území zjištěn výskyt 1 ohroženého druhu podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (§3 – Cephalanthera damasonium). Podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka 2001) byl v dřevinném břehovém porostu zaznamenán 1 silně ohrožený druh (C2 – Populus nigra) a 1 ohrožený druh (C3 – Cephalanthera damasonium). Možné ohrožení chráněných druhů (Populus nigra a Cephalanthera damasonium) v souvislosti s plánovaným odbahněním starých ramen Cidliny bude spočívat v jejich přímé destrukci. Uchování chráněného druhu Cephalanthera alba, který se vyskytuje v zájmovém území ojediněle, až roztroušeně bude také záviset na šíření nepůvodních dřevin a konkurenčně silnějších bylin a trav. Celkově lze konstatovat, že v průběhu minulých let nebyla dostatečně prováděna údržba břehových porostů star ých ramen Cidliny, docházelo k lokálnímu rozvoji nepůvodních a náletových dřevin (Acer negundo, Symphoricarpos albus, Sambucus nigra, Salix alba, Sx. fragilis, Populus spp. div., Prunus spinosa, Crataegus spp. div.), které vedly k zastínění vodní hladiny a zvýšenému množství organické hmoty, tím i k rychlejšímu zazemňování retenčního prostoru. Negativním jevem v zájmovém území je i působení intenzivního hospodaření. Za zvýšených průtoků dochází k nadměrnému odnosu zemní hmoty a jejímu ukládání ve starých ramenech Cidliny a v Milešovickém potoce. Tento přesun hmoty nemá vliv pouze na samotné zrychlené zazemňování, ale i na fyzikálně-chemické parametry vody v ramenu (splach hnojiv a pesticidů – vysoká koncentrace dusíku a fosforu ve zbytcích vody) a šíření nitrofilních a ruderálních druhů. Během zoologického průzkumu byly zaznamenány další druhy bezobratlých chráněné podle přílohy III vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Z druhů silně ohrožených je to: ● lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) – V současné době známý z Moravy (12 nížinných lokalit a jedné horské lokality. V Čechách je potvrzen na 11 nížinných lokalitách, situovaných ve východních Čechách. Hlavními hostitelskými dřevinami jsou buk (Fagus 29

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 sylvatica), různé druhy dubů (Quercus spp.) a topolů (Populus spp.), dále vrba (Salix sp.), javor (Acer sp.), jilm (Ulmus sp.), jasan (Fraxinus sp.) a třešeň (Prunus cerasus). Vyvíjí se také v jírovci (Aesculus hippocastanum), jedli (Abies alba) a smrku (Picea abies). Druh dřeviny není s největší pravděpodobností pro vývoj larev podstatný, nejdůležitějším faktorem je stav podkorního detritu. Délka vývoje larev je minimálně dvouletá. Kuklí se v druhé polovině léta. Tento proces probíhá podle typu lokality a konkrétních klimatických podmínek přibližně od poloviny července do poslední dekády srpna. Imága ještě v brzkém podzimu (konec srpna – září) vylézají z kukelních kolébek. Přezimují mimo nich pod kůrou nebo ve dřevě, a to převážně ve starých stojících pahýlech nebo zlomech, ale vždy ve velmi suchém prostředí. Etologie imag je velmi málo známá. Podle dosavadních nálezů lze předpokládat, že v našich poměrech probíhá největší aktivita dospělců v jarních měsících (polovina dubna až první polovina května). Brouci jsou nejaktivnější za teplých dnů v odpoledních až podvečerních hodinách. Velmi jednotlivě lze nalézt imága až do července (VÁVRA & DROZD 2006). V rámci EU je lesák rumělkový chráněn podle Přílohy II a IV směrnice Rady EU č. 92/43/EHS (kód 1086), které byly implementovány do vyhlášky MŽP 166 z 28. dubna 2005. V Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR (JELÍNEK 2005) je uveden jako ohrožený – endangered (EN). Červený seznam IUCN jej uvádí jako druh zranitelný – vulnerable (VU). [Lokalita: Dobšice, k. ú. Žehuň, staré říční rameno ppč. 787/5, LBC 10, 7. 9. 2010, larvy pod kůrou hybridního topolu (Populus × canadensis), J. Moravec observ. – záznam 9368 www.BioLib.cz]. Z druhů ohrožených jsou to: ● čmelák zemní (Bombus terrestris) – jeden z nejhojnějších druhů čmeláků, po celém území, teplomilnější a bez zvláštních požadavků na stanoviště. Čmeláci žijí ve velkých koloniích, které čítají 200 až 400 jedinců. Na rozdíl od včel přezimují pouze oplodněné samice. Kolonie tvoří několik desítek až stovek jedinců. Živí se především nektarem z kvetoucích rostlin (cf. BOGUSCH et al. 2007). [Lokalita: zjištěn po celém zájmovém území, IV.-IX. 2010, J. Moravec observ.]. ● mravenec luční (Formica pratensis) – dosti hojný druh s koloniemi v kupkách z rostlinného materiálu nebo pod kameny. Jedná se o běžný druh obývající suchá stanoviště, světliny v lesích, stepi, louky, pastviny. Jeho hnízda se vyznačují plochou kupkou z rostlinného materiálu, obvykle obklopenou věncem vysokých bylin. Hnízda obývá až několik tisíc jedinců, většinou jsou monogynní a monokalická (VÉLE & HOLUŠA 2007). [Lokalita: Dobšice, k. ú. Dobšice, louka na S okraji intravilánu obce, 4. 4. 2010, 1 kolonie, J. Moravec observ.]. ● zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta) – tento teplomilný prvek evropské fauny se po našem území expanzívně šíří, a to i na mokřadních stanovištích. Nezanedbatelný je fakt, že druh je především z území jižní Evropy uváděn jako škůdce. Obava z jeho potenciální 30

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 škodlivosti je minimálně v podmínkách střední Evropy, naopak brouk je zřejmě užitečným opylovačem mnoha druhů rostlin. Hlavní období výskytu imag je druhá polovina května do poloviny září s depresí zhruba v polovině léta, kdy počet pozorování v srpnu výrazně oproti červenci klesá. Vzhledem ke klimaticky příznivým zimám se zlatohlávek může objevovat již v březnu a poslední jedinci přežívají až do listopadu (HORÁK et al. 2009). [Lokalita: Dobšice, k. ú. Dobšice, místní část Libněves, ruderál, IV.-IX. 2010, více exemplářů na květech, J. Moravec observ.].

Hodnocení vlivů záměru na živočichy Předpokládané přímé vlivy na živočichy Zájmové území dotčené investičním záměrem revitalizace starých říčních ramen Cidliny je součástí územního systému ekologické stability krajiny nadregionálního významu (NRBC 6 Žehuňská obora a NRBK 70 Žehuňská obora – Polabský luh) podle § 3, odst. 1, písm. a) a § 4, odst. 1 zákona 114/1992 Sb. Zároveň se dotýká evropsky významné lokality CZ0214050 Žehuňsko podle § 3, odst. 1, písm. o) a § 45a téhož zákona a ptačí oblasti CZ0211011 Žehuňský rybník – Obora Kněžičky podle § 45e téhož zákona. Zájmové území leží v dosahu ochranného pásma zvláště chráněných území NPR Kněžičky a NPR Žehuňský rybník podle § 37, odst. 1 výše uvedeného zákona. Zájmové území se nestřetává s registrovaným významným krajinným prvkem podle § 3, odst. 1, písm. b) a § 6 téhož zákona. Záměrem dojde ke střetům stavební mechanizace s volně žijícími živočichy (§ 5 zákona 114/1992 Sb.) a se zvláště chráněnými druhy živočichů ve všech jejich vývojových stádiích (viz § 50 zákona 114/1992 Sb.). S ohledem na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů ve smyslu § 50 výše uvedeného zákona je nezbytné požádat o výjimku z ochranných podmínek, neboť bude zasahováno do přirozeného biotopu druhů. Zjištěné druhy měkkýšů patří mezi druhy běžně rozšířené po celém území našeho státu od nížin do hor. Na rozhranní vodoteče Cidliny a jižního cípu slepého ramene ppč. 787/5 byla vzácněji zaznamenána hrachovka hrbolatá (Pisidium henslowanum), v obou ramenech kýlnatec čočkovitý (Hippeutis complanatus). V parku při severním okraji intravilánu obce Dobšice byl nalezen plzák žlutopruhý (Arion fasciatus) a v ruderálu ramene ppč. 475/5 slimák největší (Limax maximus). Z pijavek byla vzácně nalézána chobotnatka štítkatá (Helobdella stagnalis), z vodních ploštic jehlanka válcovitá (Ranatra linearis), z vodních brouků pak mokřadník Microcara testacea a vodomil Coelostoma orbiculare. Přímým negativním vlivem na populace vodních bezobratlých může být nadměrné znečištění a výrazná změna vodního režimu na lokalitách. Druhy nebudou záměrem dotčeny, pokud 31

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 nebudou významně dotčeny přírodní podmínky říčních ramen. Ojedinělé nálezy pavouků (čelistnatka perleťová, hlavoun obecný, křižák pruhovaný, lovčík hajní, meta Mengeho, plachetnatka jarní, slíďák hajní, s. šedý, snovačka lesní a zápředka zvonečková) dokládají rozmanitost pobřežní bylinné vegetace a druhově bohatého keřového patra. Na vodních makrofytech byl jen v několika exemplářích odchycen brouk z čeledi mandelinkovitých rákosníček (Plateumaris consimilis). V případě, že nebude výrazně zasahováno do těchto porostů, je možno negativní vliv záměru na uvedené bezobratlé živočichy vyloučit. Jedním z nejvýznamnějších zjištění v zájmovém území bezesporu patří nález larev lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus). Imága zatím nebyla zaznamenána. Přímé ohrožení této nově zjištěné izolované populace na Žehuňsku (ze stejného faunistického čtverce 5857 pochází nález z dubna 2008 z NPR Libický luh – viz záznam 3546 www.BioLib.cz) může nastat při nevhodném hospodaření s břehovými porosty hybridních topolů (vysazování nepůvodních dřevin, kácení starých stromů apod.). To má za následek nedostatek vhodných dřevin potřebných k vývoji. Na lokalitě výskytu je nutné zachovat obsazené i potenciálně obsazené stromy, padlá torza kmene ponechat přirozenému rozpadu, popř. na vhodných místech podporovat nové výsadby. V rámci hodnocení zájmového území byl zaznamenán početný čmelák zemní (Bombus terrestris). Výskyt dalších druhů (B. lapidarius, B. pascuorum) je možný. Čmeláci představují významnou skupinu opylovačů a v lučním ekosystému tak zastávají konstitutivní funkci ve vztahu k vegetaci. Ekologické požadavky čmeláků jsou vesměs obdobné a vychází z extenzívního obhospodařování krajiny, které vede k rozvoji květnatých lučních ekosystémů, zachování mezí, solitérně rostoucí keřové i stromové vegetace s vyloučením aplikace chemických postřiků. Vzhledem k uvedeným skutečnostem lze vyvozovat, že záměrem nedojde k významnému ovlivnění místních populací čmeláků. Vzhledem ke vzdálenosti od míst záměru nebude negativně ovlivněna nalezená kolonie mravence lučního (Formica pratensis). Rovněž nebude záměrem ovlivněna zjištěná početná populace zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta). Druh je veden v příloze III vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. a jeho uvedení jako chráněného je v dnešní situaci neopodstatněné a ukazuje nutnost pravidelné aktualizace seznamu zákonem chráněných druhů (HORÁK et al. 2009). Vzhledem k obecné významnosti obratlovců je tato skupina živočichů pojednána podrobněji. Pozornost byla věnována zvláště chráněným druhům vyskytujícím se na obou lokalitách zájmového území. Přitom byl hodnocen výskyt obratlovců nejen přímo v zájmovém území, ale i v blízkém okolí, a to s ohledem na možné ovlivnění druhů, pro které může být území troficky významné. Obojživelníci (Amphibia) – s ohledem na charakter území je možno konstatovat, že se přímo na území dotčeném záměrem vyskytují lokality, kde dochází k rozmnožování. Při 32

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 průzkumu bylo zjištěno, že slepé rameno ppč. 787/5 (k. ú. Žehuň), jako trvalá vodní plocha, slouží „zeleným“ skokanům jako rozmnožiště. Ve zbývajících částech území byli obojživelníci pozorováni ojediněle, zjištěn byl většinou skokan hnědý (Rana temporaria) a s. štíhlý (R. dalmatina), na S okraji intravilánu obce Dobšice – Libněves ropucha obecná (Bufo bufo) a r. zelená (B. viridis). Za významnou tak lze z hlediska výskytu obojživelníků považovat nivu Cidliny, která v zájmovém území vytváří NRBK 70 a dolní tok Steklé strouhy s rákosovými porosty JV od m. č. Libněves. Ocasatí obojživelníci zaznamenaní v dané oblasti (čolek obecný Triturus vulgaris, č. velký T. cristatus) a ostatní druhy žab (kuňka obecná Bombina bombina, blatnice skvrnitá Pelobates fuscus a rosnička zelená Hyla arborea) nebyly pozorovány. Jejich výskyt je pravděpodobný v souvislosti s migrací mezi místy rozmnožování a zimovišti, zejména v okolí nedalekého Žehuňského rybníka. Uvažovaný záměr bude mít na populace obojživelníků (zelených skokanů) význačný vliv: 1) slepé rameno ppč. 475/5, k. ú. Dobšice u Žehuně – revitalizací značně eutrofního prostředí vodní plochy včetně prosvětlení břehových porostů probírkou může být výskyt řady druhů obojživelníků z dlouhodobého hlediska podpořen. Vznikne tak vhodný biotop pro rozmnožování druhů. Vliv plánované revitalizace na společenstvo obojživelníků by byl tedy převážně pozitivní, neboť rozmnožování v tomto rameni lze pro silné zazemňovací procesy vyloučit. 2) slepé rameno ppč. 787/5, k. ú. Žehuň – revitalizací dojde k dočasnému narušení populací zelených skokanů. Dojde i ke změně struktury pobřežní linie ramene odstraněním vegetace a omezením úkrytové kapacity pro některé druhy žab (hnědých skokanů, ropuch). Za pozitivní jej však lze označit pouze v případě, že při vyústění do Cidliny bude zachováno, popř. rozšířeno litorální pásmo a bude zde vyloučena násada ryb. Plazi (Reptilia) – u plazů mohou být dotčena stanoviště s výskytem ještěrky obecné (Lacerta agilis), která obývá především sušší nebo slabě vlhká slunečná místa, kde preferuje travinná a nižší bylinná stepní společenstva s malou pokryvností vegetace, roztroušeně rostoucími dřevinami a hlubší vrstvou půdy. Běžný je výskyt na ruderálních stanovištích (MIKÁTOVÁ et al. 2001). Aktuálně byla zjištěna téměř po celé ploše zájmového území, především na výslunných místech podél toku Cidliny a při okrajích intravilánu obce Dobšice. Podobně to platí i pro slepýše křehkého (Anguis fragilis), který je eurytopním druhem a nemá specifické požadavky na oslunění lokality a charakter vegetace. Byl nacházen společně s ještěrkou obecnou a na vlhčích místech (v pobřežní vegetaci na nastíněných stanovištích) spolu s užovkou obojkovou (Natrix natrix). Ta byla nalézána pravidelně, avšak vždy jednotlivě na březích říčního ramene ppč. 787/5, Steklé strouhy a Cidliny na k. ú. Žehuň. Jde jistě o jedince z mokřadů Žehuňského rybníka migrující za potravou, kterou jsou především obojživelníci. Celkově lze říci, že negativní vlivy na plazy budou mírné, ovšem s přihlédnutím na rozsah záměru. 33

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Ptáci (Aves) – tvoří nejpočetnější skupinu obratlovců v rámci zájmového území. Některé druhy, zejména z řádu pěvců v dotčené oblasti pravidelně hnízdí. Jelikož zjištěná avifauna představuje většinou běžné druhy otevřené zemědělské krajiny nižších poloh, lze konstatovat, že záměr nebude představovat významný zásah do přirozeného vývoje volně žijících druhů ptáků. V zájmovém území byly zjištěny druhy vedené v Příloze I směrnice Rady EU č. 79/409/EHS. V letu byl zaznamenán čáp bílý (Ciconia ciconia) [kategorie I – pravidelně hnízdící stěhovavé druhy], polák chocholačka (Aythya fuligula), na tahu holub hřivnáč (Columba palumbus) a lyska černá (Fulica atra). Bylo pozorováno kroužení motáka pochopa (Circus aeruginosus) [kategorie I]. Záměr nebude mít na tyto populace vliv. Na rozhraní ruderálního porostu a pole byla při SZ okraji intravilánu obce Žehuň spatřena koroptev polní (Perdix perdix) a čejka chocholatá (Vanellus vanellus). Vzhledem ke vzdálenosti od záměru a možnosti širokého výběru dalších vhodných hnízdišť v okolní kulturní krajině s bohatou potravní nabídkou nebude realizace záměru představovat negativní vliv na tento ohrožený druh. V rámci odchytové a kroužkovací akce (9.-13. 8. 2010) byl okroužkován 1 jedinec lejska šedého (Muscicapa striata) a 43 exemplářů rákosníka zpěvného (Acrocephalus palustris). Tito ptáci, vázaní na porosty podél vodních toků, pravděpodobně hnízdí v zájmovém území, hnízda však nebyla nalezena. Zastiženi byli na tahu (info Patronátní skupina ČSO pro SPA Žehuňský rybník – Obora Kněžičky). Záměr nebude představovat ohrožení výskytu těchto druhů v zájmové oblasti a negativně je neovlivní, i když kácením stromů by byli dočasně rušeni. Na území m. č. Libněves a Z okraji intravilánu obce Žehuň byl zaregistrován rorýs obecný (Apus apus) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica). Na lokalitách hnízdí. Záměr bez vlivu na populace druhů. Důležitým druhem je dále slavík obecný (Luscinia megarhynchos), kterýosidluje husté křovinné formace v těsné blízkosti vodních ploch. U třídy savců (Mammalia) je situace obdobná jako u výše hodnocených ptáků. Zejména v případě drobných zemních savců se jedná o druhy, které se v zájmovém území trvale, celosezónně zdržují. Řada z nich patří mezi synantropní druhy, jež se adaptovaly na přítomnost člověka, respektive na blízkost jeho obydlí. Z ochranářského hlediska jsou významné nálezy křečka polního (Cricetus cricetus) při okraji místní komunikace Libněves – Opolánky a netopýra vodního (Myotis daubentonii) v nivě Cidliny na k. ú. Žehuň. Negativní vlivy záměru na populace těchto druhů je možné vyloučit.

Předpokládané nepřímé vlivy na živočichy včetně možných rizik Po dobu realizace záměru dojde k dočasnému zvýšení provozu stavebních strojů. Zvýší se prašnost prostředí, která bude vyvolána jak vlastními pracemi na stavbě, tak provozem stavební mechanizace. Tyto faktory mohou negativně ovlivnit populace zvláště chráněných druhů živočichů, především obojživelníků v okolí záměru. 34

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

Návrh

opatření

k prevenci,

vyloučení,

snížení,

popřípadě

kompenzaci

nepříznivých vlivů záměru na živočichy Zjištěné druhy živočichů (viz kap. 4.2. Přehled zjištěných druhů) mohou být záměrem víceméně negativně dotčeny. Jakékoliv zásahy do vodních ploch musí být provedeny mimo období rozmnožování a zimování obojživelníků (tj. mimo listopad až červen). Zemní práce by měly v ideálním případě proběhnout tak, aby říční rameno mohlo plnit funkci rozmnožiště zhruba počátkem března. Pokud se akce protáhne i přes toto období, je nutno počítat s tím, že v jarním období dojde na dotčených lokalitách k masové migraci obojživelníků. Tuto situaci lze řešit přerušením prací nebo odchytem a transferem živočichů (JUST et al. 2003). Před vlastním zásahem do vodního prostředí bude opětovně proveden zběžný průzkum za účelem případného odlovu a transferu obojživelníků na náhradní stanoviště v okolí (Cidlina, Steklá strouha). Dále je nezbytné požádat o výjimku z ochranných podmínek druhů, neboť bude zasahováno do jejich biotopu. Zelení skokani zimují obvykle v substrátu dna vodních nádrží, třebaže byl pozorován i jarní tah k vodě ze suchozemských zimovišť (viz MORAVEC 1994). Doporučuje se tedy, aby případný zásah nebyl zahájen v zimním a brzkém jarním období (listopad až březen). V tomto ohledu je nejvhodnější zasahovat začátkem května, kdy lze předejít případné přítomnosti snůšek obojživelníků anebo v období srpen – září. Realizací dalších vhodných opatření lze předpokládat, že vznikne řada nových vhodných biotopů pro plazy. Vhodnými opatřeními se rozumí instalace větších kamenů do kup či solitérních kamenných bloků na prosvětlených stanovištích (vhodné použít i jako odpočívadla na trase naučné stezky). Tyto objekty budou kolonizovány zejména ještěrkou obecnou. Transfery v případě ještěrek nemají praktický význam, druh je dostatečně mobilní a dočasně dotčená stanoviště je schopen opustit. Revitalizace trvalých vodních ploch by navíc podpořila stabilní populaci užovky obojkové. Podmínky stanovené výše by měly fungovat i pro ostatní živočichy. Samotný zásah do půdního krytu by měl být proto realizován mimo vegetační období, tj. do poloviny dubna, respektive až v počátku října. V případě ptactva jsou terénní práce doporučeny realizovat mimo hnízdní období (tj. v období od srpna do konce března). V rámci posílení populací některých pěvců by bylo vhodné podél břehů ramen zachovat či poté obnovit zapojené keřové patro jakožto trvalá hnízdiště ptactva. V případě, že záměr bude realizován v dále uvedených termínech, nebude u uvedených zvláště chráněných druhů zásah do přirozeného vývoje a nebudou tak naplněny důvody k žádosti o výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů.

35

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Poznámka: V případě realizace terénních prací ve vegetačním období by pro investora záměru vyplývala povinnost, ještě před započetím prací, nezbytně požádat o výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56, odst. 3, písm. g) zákona 114/1992 Sb., v platném znění. Pro zásah do biotopů zvláště chráněných druhů a realizaci transferů či jiných zlepšujících opatření bude třeba obdržet příslušnou výjimku z ochranných podmínek ze zákona. Tabulka s návrhem termínů pro realizaci činností revitalizace

Činnost

Vhodné období realizace Poznámka

Kácení zeleně

Mimohnízdní období

Srpen až březen běžného roku

Přípravné zemní práce

Mimo vegetační období

Odbahnění

Ve

vegetačním

Říjen až počátek dubna

období, Červenec až říjen

mimo období rozmnožování Předpoklad obojživelníků

je

realizace

sacím bagrem.

.

Shrnutí zoologického průzkumu V zájmovém území záměru bylo zjištěno, kromě běžných druhů živočichů kulturní krajiny, 8 druhů ohrožených, 6 druhů silně ohrožených a 1 druh kriticky ohrožený podle vyhlášky 395/1992 Sb. Z ohrožených druhů náleží 1 druh k třídě obojživelníků (ropucha obecná), 1 druh k třídě plazů (užovka obojková) a 7 druhů k ptákům (čáp bílý, koroptev polní, lejsek šedý, moták pochop, rorýs obecný, slavík obecný a vlaštovka obecná). Ze silně ohrožených druhů patří 2 druhy k obojživelníkům (ropucha zelená, skokan štíhlý), 2 druhy k třídě plazů (ještěrka obecná a slepýš křehký) a 2 druhy ke třídě savců (křeček polní, netopýr vodní). Z kriticky ohrožených druhů se v zájmovém území vyskytuje dominantní populace skokana skřehotavého. Dále byl zaznamenán silně ohrožený brouk lesák rumělkový a ohrožený zlatohlávek tmavý, z blanokřídlého hmyzu pak ohrožený čmelák zemní a mravenec luční.

Zhodnocení zájmového území na základě výsledků průzkumu Zájmové území je tvořeno dvěma slepými rameny řeky Cidliny. Nacházejí se na k. ú. Dobšice u Žehuně a k. ú. Žehuň. Slepé rameno na území m. č. Libněves (ppč. 475/5) se silně zazemňuje. Z pohledu nalezených druhů živočichů se jedná o degradované přírodní

36

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 prostředí s výskytem převážně eurytopních druhů, které nemají žádné zvláštní nároky na stav biotopu. Mezi významnější druhy obývající dané stanoviště patří ještěrka obecná.

Upravené rameno Cidliny (ppč. 787/5) je nově zjištěným rozmnožištěm pro obojživelníky. Zvláště silná populace byla zaznamenána u kriticky ohroženého skokana skřehotavého. Mezi významné druhy vodního a semiakvatického prostředí dále patří skokan štíhlý a užovka obojková. Z bezobratlých se v okolí lokality vyskytují druhy přirozených, nebo přirozenému stavu blízkých habitatů. Jde především o pobřežní druhy stojatých i tekoucích vod a druhy lučních stanovišť. Lokalitu je na základě těchto zástupců adaptabilních druhů

Poměr zjištěných druhů živočichů, ppč. 475/ 5, k.ú. Dobšice u Žehuně měkkýši pijavky pavouci vážky vodní plošt ice vodní brouci mandelinkovití brouci chrostíci obojživelníci plazi pt áci savci

možno hodnotit jako stabilní. Z hlediska extenzívního monitoringu AOPK evropsky významných druhů je důležitý nález larev silně ohroženého brouka lesáka rumělkového.

37

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

Poměr zjištěných druhů živočichů, ppč. 787/ 5, k.ú. Žehuň měkkýši pijavky pavouci vážky vodní plošt ice vodní brouci mandelinkovití brouci chrostíci obojživelníci plazi pt áci savci

Obnova starých, ne zcela zaniklých ramen představuje velmi citlivý zásah. Důležité bude zvolení vhodné technologie řešení revitalizace, neboť není zcela jasné zda bude možné provést odbahnění „suchou“ cestou , nebo bude nutné použít sací bagr. Většina vodních živočichů dokáže před frézou sacího bagru unikat, z tohoto hlediska jde o poměrně šetrnou technologii (JUST et al. 2003). Záměr revitalizace starých říčních ramen Cidliny, které byly v minulosti průtočné je záměrem, který významněji nenaruší přírodní hodnoty území za předpokladu, že budou uplatněna navržená zmírňující a kompenzační opatření.

Prameny AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR 2007: Program revitalizace říčních systémů.

Agentura

ochrany

přírody

a

krajiny

ČR,

Praha.

Online

at

http://www.prahaastrednicechy.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=4097 BERAN L. 2009: III. – 9. Inventarizace vodních měkkýšů. In: Janáčková H., Štorkánová A. & Vítek O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Online at http://www.ochrana prirody.cz/res/data/183/023591.doc BREJŠKOVÁ L. & VOJTĚCHOVSKÁ E. 2009: III. – 13. Inventarizace ptáků. In: Janáčková H., Štorkánová A. & Vítek O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů

38

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 maloplošných zvláště chráněných území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Online at http://www.ochranaprirody.cz/res/data/183/023597.doc FISCHER D. 2009a: III. – 11. Metodika provádění batrachologického průzkumu v EVL a MZCHÚ. In: Janáčková H., Štorkánová A. & Vítek O. (eds.) 2009: Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Online at http://www.ochranaprirody.cz/res/data/183/ 023594.doc FISCHER D. 2009b: III. – 12. Metodika provádění herpetologického průzkumu v EVL a MZCHÚ. In: Janáčková H., Štorkánová A. & Vítek O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Online at http://www.ochranaprirody.cz/res/data/183/023595.doc JANÁČKOVÁ H., ŠTORKÁNOVÁ A. & VÍTEK O. (eds.) 2009: Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Online at http://www.ochranaprirody.cz/res/data/183/023581.doc JUŘIČKOVÁ L., HORSÁK M., BERAN L. & DVOŘÁK L. 2008: Check-list of the mollusc (Mollusca) of the Czech Republic. Last update: 26-August-2008. Malacologica Bohemoslovaca. Online at http://mollusca.sav.sk/malacology/checklist.htm KOLEČEK J., HEJDA R. & WALDHAUSER M. 2009: III. – 8. Metodika monitoringu vážek. In: Janáčková H., Štorkánová A. & Vítek O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Online at http://www.ochranaprirody.cz/res/data/183/023590.doc KRÁSENSKÝ P. 2009: III. – 4. Metody sběru brouků jako podklad pro inventarizaci bezobratlých. In: Janáčková H., Štorkánová A. & Vítek O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Online at http://www.ochranaprirody.cz/res/data/183/ 023586.doc KÖRNER M., TŮMA M., SOUKENÍKOVÁ V., ALMÁSYOVÁ B., HAMPL M., HAMPLOVÁ Z., SMÍŠEK J., HOREJŠ M., KŘEČEK P., PERNÝ V., HALTUFOVÁ V., MACKOVIČ V., ANDRŠ M., KUBOVÝ M. & KRAJÍČEK L. 2006: Územní plán velkého územního celku ÚP VÚC Střední Polabí. Krajský úřad Středočeského kraje, Praha & AURS, Praha. Online at http://www.wmap.cz/vucpolabi/ PLATNICK N. I. 2010: The World Spider Catalog, Version 11.0. Division of Invertebrate Zoology, American Museum of Natural History, New York. Edited by Peter Merrett, British Arachnological Society and H. Don Cameron, University of Michigan. Online at http://research.amnh.org/ iz/spiders/catalog/ ŘEZÁČ M. 2009: III. – 5. Metodika inventarizace druhů pavouků (rozšíření metodiky monitoringu společenstev pavouků pomocí zemních pastí). In: Janáčková H., 39

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Štorkánová A. & Vítek O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Online at http://www.ochrana prirody.cz/res/data/183/023587.doc ŠAFÁŘ J., CEPÁKOVÁ E. & BARTONIČKA T. 2009a: III. – 15. Metodika provádění mammaliologického inventarizačního průzkumu EVL a MZCHÚ. 15.2 Inventarizace netopýrů. In: Janáčková H., Štorkánová A. & Vítek O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Online at http://www.ochranaprirody.cz/res/data/183/023598.doc ŠAFÁŘ J., CEPÁKOVÁ E. & BARTONIČKA T. 2009b: III. – 15. Metodika provádění mammaliologického inventarizačního průzkumu EVL a MZCHÚ. 15.3 Inventarizace dalších vybraných druhů savců. In: Janáčková H., Štorkánová A. & Vítek O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Online at http://www.ochranaprirody.cz/ res/data/183/023598.doc VÁVRA J. & DROZD P. 2006: II.F.6. Metodika monitoringu evropsky významného druhu lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Online

at

http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Metodika-Cucujus-

cinnaberinus.pdf 1. Úplná citace odkazovaných legislativních nařízení Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Nařízení vlády č. 301/2007 Sb. ze dne 1. prosince 2007, kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Nařízení vlády č. 371/2009 Sb. ze dne 26. října 2009, kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb. Směrnice Rady Evropských společenství č. 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Směrnice o ptácích). Council Directive 79/409/EEC of 2 April 1979 on the conservation of wild birds. Směrnice Rady Evropských společenství č. 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Směrnice o stanovištích). Council Directive 92/43/EEC of 21 May 1992 on the conservation of natural habitats and of wild fauna and flora. Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 166/2005 ze dne 15. dubna 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně

40

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000. Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 175/2006 ze dne 14. dubna 2006, kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky MŽP č. 105/1997 Sb., vyhlášky MŽP č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky MŽP č.190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb., vyhlášky č. 381/2004 Sb., vyhlášky č. 573/2004 Sb., vyhlášky č. 574/2004 Sb. a vyhlášky č. 452/2005 Sb. Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb. ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb. Zákon Parlamentu České republiky č. 218/2004 Sb. ze dne 8. dubna 2004, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2. Literatura ANDERSEN N. M. 1995: Infraorder Gerromorpha Popov, 1971 – semiaquatic bugs. In: Aukema B. & Rieger Ch. (eds.): Catalogue of the Heteroptera of the Palaearctic Region. Vol. 1. Enicocephalomorpha, Dipsocoromorpha, Nepomorpha, Gerromorpha and Leptopodomorpha. The Netherlands Entomological Society, Wageningen, 222 pp. ANDĚRA M. & HORÁČEK I. 2005: Poznáváme naše savce. 2nd Edition. Nakladatelství Sobotáles, Praha, 328 pp. BOGUSCH P., STRAKA J. & KMENT P. 2007: Annotated checklist of the Aculeata (Hymenoptera) of the Czech Republic and Slovakia. Komentovaný seznam žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: Aculeata) České republiky a Slovenska. Acta Entomol. Mus. Nat. Pragae, Supplementum 11: 1-300.

41

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 BOUKAL D. S., BOUKAL M., FIKÁČEK M., HÁJEK J., KLEČKA J., SKALICKÝ S., ŠŤASTNÝ J. & TRÁVNÍČEK D. 2007: Katalog vodních brouků České republiky. Catalogue of water beetles of the Czech Republic (Coleoptera: Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae,

Hygrobiidae,

Dytiscidae,

Helophoridae,

Georissidae,

Hydrochidae,

Spercheidae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae, Psephenidae). Klapalekiana, 43 (Suppl.): 1-289. BUCHAR J. & RŮŽIČKA V. 2002: Catalogue of Spiders of the Czech Republic. Edited by Dr Peter Merrett, British Arachnological Society. Peres Publishers, Praha, 351 pp. HANEL L. 1995: Metodika sledování výskytu vážek (Odonata). Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha a Český svaz ochránců přírody, 02/09 ZO Vlašim, 75 pp. + Mapovací list projektu „Vážky“. HANEL L. & ZELENÝ J. 2000: Vážky (Odonata). Výzkum a ochrana. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 9. 02/09 ZO ČSOP Vlašim, 240 pp. HORÁK J., CHOBOT K., JIRMUS T. & AKSENĚNKO J. 2009: Zlatohlávek tmavý – chráněný živočich i potenciální škůdce? The Gold Chafer – A Specially Protected Wild Animal as well as a Possible Pest? Ochrana Přírody, 1: 15-17. CHÁB J., STRÁNÍK Z. & ELIÁŠ M. 2007: Geologická mapa České republiky 1 : 500 000. Česká geologická služba, Praha, 1 map. CHVOJKA P. & NOVÁK K. 2001: Additions and corrections to the checklist of Trichoptera (Insecta) from the Czech and Slovak Republics. Acta Mus. Nat. Pragae, Ser. B. (Hist. Nat.), 56 [2000]: 103-120. CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. (eds.) 2001: Katalog biotopů České republiky. Interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 307 pp. JELÍNEK J. 2005: Cucujidae (lesákovití). In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. JUST T., ŠÁMAL V., DUŠEK M., FISCHER D., KARLÍK P. & PYKAL J. 2003: Revitalizace vodního prostředí. Všem, kteří si přejí udělat z příkopů a kanálů zase potoky a řeky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 144 pp. KOŠEL V. 1998: Fauna pijavíc (Hirudinea) Českej a Slovenskej republiky a najnovšie taxonomické zmeny. In: Bryja J. (ed.): Zoologické dny Brno 1998. Sborník abstraktů z konference 5. a 6. 11. 1998. Česká zoologická společnost, pobočka Brno, 61 pp. KŘÍŽ K. (ed.) 2006: Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 20062016. Český svaz ochránců přírody, Vlašim, 344 pp.

42

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 LOŽEK V., KUBÍKOVÁ J. & ŠPRYŇAR P. (eds.) 2005: Střední Čechy. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha a EkoCentrum, Brno, 904 pp. LÖBL I. & SMETANA A. (eds.) 2003: Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 1. Archostemata – Myxophaga – Adephaga. Apollo Books, Stenstrup, 819 pp. LÖBL I. & SMETANA A. (eds.) 2010: Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 6. Chrysomeloidea. Apollo Books, Stenstrup, 924 pp. MIKÁTOVÁ B., VLAŠÍN M. & ZAVADIL V. (eds.) 2001: Atlas rozšíření plazů v České republice. Atlas of the distribution of reptiles in the Czech Republic. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno - Praha, 257 pp. MLÍKOVSKÝ J. & STÝBLO P. (eds.) 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Český svaz ochránců přírody, Praha, 496 pp. MORAVEC J. (ed.) 1994: Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Atlas of Czech Amphibians. Národní muzeum, Praha, 136 pp. POLHEMUS J. T., JANSSON A. & KANYUKOVA E. 1995: Infraorder Nepomorpha – water bugs. In: Aukema B. & Rieger Ch. (eds.): Catalogue of the Heteroptera of the Palaearctic Region. Vol. 1. Enicocephalomorpha, Dipsocoromorpha, Nepomorpha, Gerromorpha and Leptopodomorpha. The Netherlands Entomological Society, Wageningen, 222 pp. PRUNER L. & MÍKA P. 1996: Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. List of settlements in the Czech Republic with associated map field codes for faunistic grid mapping system. Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1-115. ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Aventinum, Praha, 463 pp. VÉLE A. & HOLUŠA J. 2007: Současné poznání biologie a ekologie lesních mravenců (Hymenoptera: Formicidae). Temporary knowledge of biology and ecology of red wood ants (Hymenoptera: Formicidae). Zprávy Lesnického Výzkumu, 52 (2): 166-176. VLČEK V. (ed.) 1984: Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 316 pp.

43

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

PŘÍLOHA 1 VÝSLEDKY BOTANICKÉHO PRŮZKUMU – BOTANICKÝ SEZNAM Acer campestre L.

javor babyka

+ Acer negundo L.

javor jasanolistý

Acer platanoides L.

javor mléč

Acer pseudoplatanus L.

javor klen

Aegopodium podagraria L.

bršlice kozí noha

+ Aesculus hippocastanum L.

jírovec maďál

Agrostis canina L.

psineček psí

Agrostis capillaris L.

psineček obecný

Agrostis stolonifera L.

psineček výběžkatý

44

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Achillea millefolium L.

řebříček obecný

Ajuga reptans L.

zběhovec plazivý

Alchemilla glabra Neygenf.

kontryhel lysý

Alchemilla glaucescens Wallr.

kontryhel sivý

Alchemilla monticola Opiz

kontryhel pastvinný

Alliaria petiolata (M.Bieb.) Cavara et Grande

česnáček lékařský

Alnus glutinosa (L.) Gaertn.

olše lepkavá

Alopecurus pratensis L.

psárka luční

Anemone nemorosa L.

sasanka hajní

Anemone ranunculoides L.

sasanka pryskyřníkovitá

Angelica sylvestris L.

děhel lesní

Anthemis arvensis L.

rmen rolní

Anthoxanthum odoratum L.

tomka vonná

Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm.

kerblík lesní

Apera spica-venti (L.) P. B.

chundelka metlice

Arabidopsis thaliana (L.) Heynh.

huseníček rolní

Arctium lappa L.

lopuch větší

Arctium tomentosum Mill.

lopuch plstnatý

Armoracia rusticana G., M. et Sch.

křen selský

Arrhenatherum elatius (L.) J. Presl et C. Presl subsp. elatius

ovsík vyvýšený pravý

Artemisia vulgaris L.

pelyněk černobýl

Athyrium filix-femina (L.) Roth

papratka samičí

Atriplex sagittata Borkh.

lebeda lesklá

Avena fatua L.

oves hluchý

45

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Avenella flexuosa (L.) Drejer

metlička křivolaká

Avenula pratensis (L.) Dum. subsp. pratensis

ovsíř luční pravý

Avenula pubescens (Huds.) Dum.

ovsíř pýřitý sedmikráska

Bellis perennis L.

obecná

(chudobka)

Betula pendula Roth

bříza bělokorá

Bistorta major S. F. Gray

rdesno hadí kořen

Brachypodium sylvaticum (Huds.) P. B.

válečka lesní

Brasica napus L. subsp. napus

brukev řepka olejka

Bromus erectus Huds.

sveřep vzpřímený

Bromus sterilis L.

sveřep jalový

Bromus tectorum L.

sveřep střešní

Calamagrostis arundinacea (L.) Roth

třtina rákosovitá

Calamagrostis epigejos (L.) Roth

třtina křovištní

Caltha palustris L. s. lat.

blatouch bahenní

Calystegia sepium (L.) R. Br.

opletník plotní

Campanula patula L.

zvonek rozkladitý

Campanula persicifolia L.

zvonek broskvolistý

Campanula rapunculoides L.

zvonek řepkovitý

Capsella bursa-pastoris (L.) Med.

kokoška pastuší tobolka

Cardamine amara L. subsp. amara

řeřišnice hořká pravá

Cardamine pratensis L.

řeřišnice luční

Carex acuta L. subsp. acuta

ostřice štíhlá pravá

Carex hirta L.

ostřice srstnatá

46

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

CITES C3 §3

Carex nigra (L.) Reichardt

ostřice obecná

Carex remonta L.

ostřice řídkoklasá

Carpinus betulus L.

habr obecný

Carum carvi L.

kmín kořenný

Centaurea jacea subsp. angustifolia Gremli

chrpa luční úzkolistá

Cephalanthera damasonium (Mill.) Druce

okrotice bílá

Cerastium holosteoides Fries subsp. triviale (Spenner) Möschl

rožec obecný pravý

Cichorium intybus L. subsp. intybus

čekanka obecná pravá

Circaea lutetiana L.

čarovník pařížský

Cirsium arvense (L.) Scop.

pcháč oset

Cirsium oleraceum (L.) Scop

pcháč zelinný

Cirsium palustre (L.) Scop.

pcháč bahenní

Cirsium vulgare (Savi) Ten.

pcháč obecný

Colchicum autumnale L.

ocún jesenní

Convonvulus arvensis L.

svlačec rolní

Conyza canadensis (L.) Cronquist

turanka kanadská

Cornus sanguinea L. subsp. sanguinea

svída krvavá pravá

Corydalis cava (L.) Schweigger et Koerte

dymnivka dutá

Corydalis solida (L.) Clairv.

dymnivka plná

Corylus avellana L.

líska obecná

Crataegus laevigata (Poiret) DC.

hloh obecný

Crataegus monogyna Jacq.

hloh jednosemenný

Crataegus x macrocarpa Hegetschw.

hloh velkoplodý

Crepis biennis L.

škarda dvouletá

47

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Crepis paludosa (L.) Moench

škarda bahenní svízelka chlupatá

Cruciata laevipes Opiz (svízel křížatý) Dactylis glomerata L.

srha laločnatá

Descurainia sophia (L.) Prantl

úhorník mnohodílný

Deschampsia cespitosa (L.) P. B.

metlice trsnatá

Dipsacus fullonum L.

štětka planá

Echinochloa crus-galli (L.) P. B.

ježatka kuří noha bahnička mokřadní

Eleocharis palustris (L.) R. et Sch. (b. bahenní) Elytrigia repens (L.) Nevski

pýr plazivý

Epilobium angustifolium L.

vrbovka úzkolistá

Epilobium ciliatum Rafin

vrbovka žláznatá

Epilobium hirsutum L.

vrbovka chlupatá

Epilobium montanum L.

vrbovka horská

Epilobium parviflorum Schreber

vrbovka malokvětá

Equisetum arvense L.

přeslička rolní

Equisetum sylvaticum L.

přeslička lesní

Erigeron annuus (L.) Pers. s. str.

turan roční

Erophila verna (L.) DC.

osívka jarní

Erysimum cheiranthoides L.

trýzel malokvětý

Euonymus europaea L.

brslen evropský

Euphorbia cyparissias L.

pryšec chvojka

Fallopia convolvulus (L.) Á. Löve

opletka obecná

48

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Festuca arundinacea Schreb.

kostřava rákosovitá

Festuca pratensis Huds.

kostřava luční

Festuca rubra L. s. lat.

kostřava červená

Ficaria verna Huds. subsp. bulbifera

orsej jarní hlíznatý

Filipendula ulmaria (L.) Maxim.

tužebník jilmový

Fragaria vesca L.

jahodník obecný

Frangula alnus Mill.

krušina olšová

Fraxinus excelsior L.

jasan ztepilý

Gagea lutea (L.) Ker-Gawler

křivatec žlutý

Galeopsis pubescens Besser

konopice pýřitá

Galeopsis tetrahit L.

konopice polní

Galium aparine L.

svízel přítula

Galium mollugo agg.

svízel povázka

Galium palustre L. s. str.

svízel bahenní

Galium verum L. s. str.

svízel syřišťový

Geranium pratense L.

kakost luční

Geranium pusillum Burm. fil.

kakost maličký

Geranium pyrenaicum Burm. fil.

kakost pyrenejský

Geranium robertianum L.

kakost smrdutý

Geum urbanum L.

kuklík městský

Glechoma hederacea L.

popenec obecný

Heracleum sphondylium L. s. lat.

bolševník obecný

Hieracium bauhinii Schult.

jestřábník Bauhinův

Hieracium lachenalii Suter

jestřábník Lachenalův

49

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Hieracium murorum L.

jestřábník zední

Holcus lanatus L.

medyněk vlnatý

Humulus lupulus L.

chmel otáčivý

Hypericum perforatum L.

třezalka tečkovaná

Chaerophyllum aromaticum L.

krabilice zápašná

Chaerophyllum bulbosum L.

krabilice hlíznatá

Chaerophyllum hirsutum L.

krabilice chlupatá

Chaerophyllum temulum L.

krabilice mámivá

Chelidonium majus L.

vlaštovičník větší

Chenopodium album L. s. str.

merlík bílý

Chenopodium glaucum L.

merlík sivý

Impatiens noli-tangere L.

netýkavka nedůtklivá

Impatiens parviflora DC.

netýkavka malokvětá

Iris pseudacorus L.

kosatec žlutý

Juncus conglomeratus L.

sítina klubkatá

Juncus effusus L.

sítina rozkladitá

Knautia arvensis (L.) Coulter subsp. arvensis

chrastavec rolní pravý

Lactuca serriola L.

locika kompasová

Lamium album L.

hluchavka bílá

Lamium amplexicaule L.

hluchavka objímavá

Lamium purpureum L.

hluchavka nachová

Lapsana communis L.

kapustka obecná

Lathyrus pratensis L.

hrachor luční

Lemna minor L.

okřehek menší

50

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Leontodon autumnalis L.

máchelka podzimní

Leontodon hispidus L. subsp. hispidus

máchelka srstnatá pravá

Lepidium ruderale L.

řeřicha rumní

Leucanthemum vulgare agg.

kopretina bílá

Ligustrum vulgare L.

ptačí zob obecný

Lolium multiflorum Lamk.

jílek mnohokvětý

Lolium perenne L.

jílek vytrvalý zimolez obecný

Lonicera xylosteum L. (z. pýřitý) Luzula campestris (L.) DC. s. str.

bika ladní

Luzula pilosa (L.) Willd.

bika chlupatá

Lycopus europaeus L.

karbinec evropský

Lychnis flos-cuculi L.

kohoutek luční

Lysimachia nummularia L.

vrbina penízková

Lysimachia vulgaris L.

vrbina obecná

Lythrum salicaria L.

kyprej vrbice

+ Malus domestica Borkh.

jabloň domácí

Matricaria discoidea DC.

heřmánek terčovitý

Medicago lupulina L.

tolice dětelová

Medicago sativa L.

tolice setá (vojtěška)

Melica nutans L.

strdivka nicí

Melilotus albus Medik.

komonice bílá

Melilotus officinalis (L.) Pallas

komonice lékařská

Mentha longifolia (L.) L.

máta dlouholistá

51

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Milium effusum L.

pšeníčko rozkladité

Moehringia trinervia (L.) Clairv.

mateřka trojžilná

Mycelis muralis (L.) Dum.

mléčka zední

Myosotis arvensis (L.) Hill

pomněnka rolní

Myosotis palustris agg.

pomněnka bahenní

Myosoton aquaticum (L.) Moench

křehkýš vodní

Nuphar lutea (L.) Sm.

stulík žlutý

Ornithogalum kochii Parl.

snědek Kochův

Papaver rhoeas L.

mák vlčí

Pastinaca sativa L. s. lat.

pastinák setý

Persicaria amphibia (L.) Delarbre

rdesno obojživelné

Persicaria maculosa S. F. Gray

rdesno červivec

Persicaria minor (Huds.) Opiz

rdesno menší

Petasites hybridus (L.) G., M. et Sch.

devětsil lékařský

Phalaris arundinacea L.

chrastice rákosovitá

Phleum pratense L.

bojínek luční

Phragmites australis (Cav.) Steud.

rákos obecný

Picea abies (L.) Karsten

smrk ztepilý

Picris hieracioides L.

hořčík jestřábníkovitý

Pimpinella major (L.) Huds.

bedrník větší

Plantago lanceolata L.

jitrocel kopinatý

Plantago major L. subsp. major

jitrocel větší pravý

Plantago media agg.

jitrocel prostřední

Poa annua L. subsp. annua

lipnice roční pravá

52

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

C2

Poa nemoralis L. s. lat.

lipnice hajní

Poa palustris L. subsp. palustris

lipnice bahenní pravá

Poa pratensis L.

lipnice luční

Poa trivialis L.

lipnice luční

Polygonum aviculare agg.

truskavec ptačí

Populus alba L.

topol bílý (linda)

Populus nigra L.

topol černý

+ Populus nigra L. cv. "Italica"

topol černý

Populus tremula L.

topol osika

+ Populus x canadensis Moench

topol kanadský

Potentilla anserina L.

mochna husí

Potentilla erecta (L.) Räuschel

mochna nátržník

Potentilla reptans L.

mochna plazivá

Primula elatior (L.) Hill

prvosenka vyšší

Prunella vulgaris L.

černohlávek obecný

Prunus avium (L.) L.

třešeň ptačí slivoň švestka

+ Prunus domestica L. (švestka) + Prunus insititia L.

slivoň obecná (slíva)

Prunus padus L. subsp. padus

střemcha obecná pravá

Prunus spinosa L.

trnka obecná

Pyrus communis L.

hrušeň obecná

Quercus robur L.

dub letní

Ranunculus acris L. subsp. acris

pryskyřník prudký pravý

53

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Ranunculus auricomus agg.

pryskyřník zlatožlutý

Ranunculus repens L.

pryskyřník plazivý

Raphanus raphanistrum L.

ředkev ohnice

Rhamnus cathartica

řešetlák počistivý

+ Rhus hirta (L.) Sudw.

škumpa orobincová

Rosa canina L.

růže šípková

Rosa dumalis Bechst. s. lat.

růže podhorská ostružník ježiník

Rubus caesius agg. (o. sivý) Rubus fruticosus agg.

ostružník křovitý ostružiník maliník

Rubus idaeus L. (maliník) Rumex acetosa L.

šťovík kyselý

Rumex crispus L.

šťovík kadeřavý

Rumex hydrolapathum Huds.

šťovík koňský

Rumex obtusifolius L.

šťovík tupolistý

Rumex thyrsiflorus Fingerh.

šťovík rozvětvený

Salix alba L.

vrba bílá

Salix caprea L.

vrba jíva

Salix cinerea L.

vrba popelavá

Salix fragilis L.

vrba křehká

Salix viminalis L.

vrba košíkářská

Sambucus nigra L.

bez černý

Sanguisorba officinalis L.

krvavec toten

54

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Scirpus sylvaticus L.

skřípina lesní

Scrophularia nodosa L.

krtičník hlíznatý

Selinum carvifolia (L.) L

olešník kmínolistý starček Fuchsův

Senecio ovatus (G., M. et Sch.) Willd. (s. vejčitý) Setaria pumila (Poiret) R. et Sch.

bér sivý

Setaria viridis (L.) P. B. subsp. viridis

bér zelený pravý

Silene dioica (L.) Clairv.

silenka dvoudomá

Silene latifolia Poiret subsp. alba (Mill.) Greuter et Burdet

silenka širolistá bílá

Silene nutans L.

silenka nící

Silene vulgaris (Moench) Garcke subsp. vulgaris

silenka nadmutá pravá

Sisymbirum officinale (L.) Scop.

hulevník lékařský

+ Solidago gigantea Ait.

zlatobýl obrovský

Sonchus arvensis L.

mléč rolní

Sorbus aucuparia L. subsp. aucuparia

jeřáb ptačí pravý

+ Sorbus intermedia (Ehrh.) Pers.

jeřáb prostřední

Spirodela polyrhiza (L.) Scheiden

závitka mnohokořenná

Stachys sylvatica L.

čistec lesní

Stellaria holostea L.

ptačinec velkokvětý

Stellaria media (L.) Vill.

ptačinec prostřední

Stellaria nemorum L.

ptačinec hajní

+ Symphoricarpos albus (L.) Blake

pámelník bílý

Symphytum officinale L.

kostival lékařský

Tanacetum vulgare L.

vratič obecný

55

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010 Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek

pampeliška "lékařská"

Thlaspi arvense L.

penízek rolní

Tilia cordata Mill.

lípa srdčitá

Tilia platyphyllos Scop.

lípa velkolistá

Trifolium pratense L. s. lat.

jetel luční

Trifolium repens L.

jetel plazivý

Tripleurospermum inodorum (L.) Schultz-Bip.

heřmánkovec nevonný

Trisetum flavescens (L.) P. B.

trojštět žlutavý

Tussilago farfara L.

podběl lékařský

Typha latifolia L.

orobinec širokolistý

Urtica dioica L.

kopřiva dvoudomá

Verbascum thapsus L.

divizna malokvětá

Veronica hederifolia L. s. str.

rozrazil břečťanolistý

Veronica chamaedrys L.

rozrazil rezekvítek

Veronica persica Poiret

rozrazil perský

Veronica polita Fries

rozrazil lesklý

Viburnum opulus L.

kalina obecná

Vicia cracca L.

vikev ptačí

Vicia sepium L.

vikev plotní

Vicia tetrasperma (L.) Schreber

vikev čtyřsemenná

Viola arvensis Murray

violka rolní

Viola odorata L.

violka vonná

Viola reichenbachiana Bor.

violka lesní

56

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

POUŽITÉ ZKRATKY. agg. s. lat. s. str. x

– skupina nedostatečně prozkoumaných taxonů (nezřídka drobných druhů) – sensu lato, taxon uvažován v širším pojetí – sensu stricto, taxon uvažován v užším pojetí (drobný druh nebo typová subspecie) – označení pro křížence (hybrid)1

3. Obrazová příloha

Širší vztahy k zájmovému území. Ochrana přírody, ÚSES. Zdroj: http://www.wmap.cz/vucpolabi/ 1

Pozn.: kříženci se v důsledku příznivého působení heteroze vyznačují větší životní zdatností i vyšší užitkovostí 57

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

Staré říční rameno Cidliny ppč. 475/5, k.ú. Dobšice u Žehuně, místní část Dobšice – Libněves.

58

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

Staré říční rameno Cidliny ppč. 787/5, k.ú. Žehuň.

59

Dobšice – revitalizace slepých ramen Cidliny 19. září 2010

Slepé rameno ppč. 787/5 slouží jako rozmnožiště pro řadu obojživelníků, zejména pro kriticky ohroženého skokana skřehotavého (Rana ridibunda).

60