Dunaje, Odry a Labe
zpravodaj č. 1/2005
Za život řek
Aktuální informace o přípravách kanálu Dunaj-Odra-Labe Pohled ekologických organizací Informační platforma o kanálu DOL
Obsah: Editorial - - - - - - - - - - - - - - - Dopravní politika ČR na léta 2006–2013 - Územní prognóza VÚC Břeclavsko - - - - - Utajování studie proveditelnosti à la Kocourkov K možným trasám kanálu v úseku Dunaj-Břeclav Kanál DOL ve vazbě na situaci na Labi - - Otazníky kolem projektu kanálu DOL - - - Koalice za život řek Dunaje, Odry a Labe - - Konference Porta Moravica 2005 - - - - Mezinárodní den Dunaje - - - - - - - - Odkaz na další informace o projektu - - - Informační platforma o kanálu DOL - - - - -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
- 3 - 4 - 5 - 6 - 6 - 7 - 7 - 8 - 9 - 10 - 10 - 11
A › Hnutí DUHA, Bratislavská 31, 602 00 Brno T › 545 214 431 F › 545 214 429 E ›
[email protected] www.hnutiduha.cz
Zpravodaj Za život řek Dunaje, Labe a Odry, č. 1/2005. Vydalo Hnutí DUHA.
Materiál je publikován díky podpoře od UNDP/GEF Danube Regional Project, který je implementován Regionálním Environmentálním Centerem pro Střední a východní Evropu (REC) a EuropeAid Cooperation Office of the European Commission. Vydání dále umožnila podpora od CEE Bankwatch Network. Názory vyjádřené v této publikaci nemusejí vyjadřovat politiku nebo názory dárců. Dárci nenesou žádnou přímou či zprostředkovanou odpovědnost za aktivity příjemců. Hnutí DUHA s úspěchem prosazuje ekologická řešení, která zajistí zdravé a čisté prostředí pro život každého z nás. Navrhujeme konkrétní opatření, jež sníží znečištění vzduchu a vody, pomohou omezit množství odpadu, chránit krajinu nebo zbavit potraviny toxických látek. Naše práce zahrnuje jednání s úřady a politiky, návrhy zákonů, kontrolu průmyslových firem, pomoc lidem, rady domácnostem a vzdělávání, výzkum, informování novinářů i spolupráci s obcemi. Hnutí DUHA působí celostátně, v jednotlivých městech a krajích i na mezinárodní úrovni. Je českým zástupcem Friends of the Earth International, největšího světového sdružení ekologických organizací.
Vážené dámy, vážení pánové, držíte v rukou první vydání zpravodaje Za život řek Dunaje, Odry a Labe. K rozhodnutí jej vydávat vedla skutečnost, že se poslední dobou zintenzivnily snahy o prosazení „vodní cesty“ či „kanálu“ Dunaj-Odra-Labe do dopravních priorit České republiky. První etapa projektu se dokonce, ač opravdu předčasně, objevila na seznamu prioritních projektů ČR pro Fond soudržnosti na léta 2004–2006. Projekt je dále jako „plánovaný“ uveden i v příloze Smlouvy o přistoupení k Evropské unii. Je o něm nepřímá zmínka i v aktuálním textu dopravní politiky ČR na léta 2005–2013 a s vidinou potenciální možnosti získat na něj v budoucnu prostředky z evropských fondů se o této stavbě opět začíná vážně uvažovat. Zároveň se však o kanálu DOL fakticky nevede žádná široká veřejná diskuse, což je u projektu s tak významnými ekologickými, ekonomickými i finančními implikacemi neúnosná situace. Projekt tak stále připomíná ponorku: je všeobecně známo, že někde v projektech existuje či se připravuje jeho více či méně detailní podoba. Na povrchu se však objeví pouze jednou za čas při projednávání té či oné celostátní či regionální koncepce, navíc bez zjevných vazeb na nezbytné souběžné práce v sousedních dotčených zemích. Je nepřijatelné, aby plány, ovlivňující nejen přírodu a krajinu, ale i život stovek obcí a tisíců lidí, zůstávaly pouze v šuplících a počítačích vybraných zpracovatelů a úředníků. Ekologické organizace se domnívají, že příprava a schvalování natolik významného projektu nemohou probíhat bez dostatečného informování veřejnosti a jejího zájmu o průběh rozhodování. Svými aktivitami se proto snaží přispět k rozpoutání a vedení potřebné diskuse. K tomu by měla přispět i vytvářená Informační platforma o kanálu Dunaj-Odra-Labe, podrobnosti o ní si můžete přečíst na předposlední straně zpravodaje. V tomto čísle zpravodaje přinášíme stručné shrnutí dění okolo projektu kanálu DOL z období zhruba posledního roku. Pavel Přibyl, Hnutí DUHA
4 Dopravní politika ČR na léta 2006–2013 V prvním pololetí 2005 proběhl proces aktualizace dopravní politiky ČR na léta 2005–2013. Jedna z priorit, které obsahoval původní předložený text, zněla: „na základě vypracování ekonomicko-ekologické studie připravovat kvalitní napojení ČR na dunajskou a oderskou plavební oblast“. Na předloženou verzi dokumentu bylo také provedeno strategické posouzení dopadů na životní prostředí (tzv. SEA).
evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000“. To by mělo znamenat, že například navrhované splavnění určitého úseku dopravně významné vodní cesty bude muset být realizováno tak, aby respektovalo ochranu území Natura 2000. Dopravní politika byla schválena v půli července. Navázat by mělo zpracovávání souvisejících strategií. Z pohledu kanálu DOL, respektive jeho prvních etap, bude nejpodstatnější tvorba tzv. Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury (zvaná zkráceně GEPARDI), na niž by měl také proběhnout proces SEA.
Ekologické organizace: projekt je potřeba posoudit mezinárodně
Následná v květnu zveřejněná verze dopravní politiky již sledování priority napojení na Dunaj a Odru výslovně nezmiňuje, uvádí však namísto toho poněkud všeobecněji potřebu „řešit problémy splavnosti na dopravně významných vodních cestách využívaných a další vodních cestách, jejichž rozvoj a modernizace je ve veřejném zájmu“. Vzhledem k tomu, že některé úseky řek (zejména Moravu) v potenciální trase kanálu DOL je dle nedávné novely zákona o vnitrozemské plavbě možno považovat za dopravní cestu, ač zatím neexistující či nevyužívanou, je patrné, že došlo k pouhé kosmetické změně původní formulace. Důležitou úpravou v předkládaném materiálu je nové ustanovení, že „každé opatření, navržené v Dopravní politice, bude realizováno s respektováním ochrany území
K začlenění projektu kanálu DOL do dopravní politiky se v připomínkách vyjádřily ekologické organizace nejen z České republiky, ale i ze Slovenska, Rakouska a Polska. Zdůrazňují, že projekt napojení ČR na Dunaj a Odru vodní cestou by měl přímý vliv na kvalitu životního prostředí v dotčených zemích a požadují, aby česká vláda o projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe zahájila otevřenou veřejnou diskusi na mezinárodní úrovni. V případě vypracovávání návazných strategií, jež by obsahovaly i plán zahájení výstavby kanálu DOL, požadují mezinárodní posouzení tohoto projektu (SEA, analýza nákladů a výnosů) s vytvořením dostatečného časového prostoru pro projednání projektu s veřejností v dotčených zemích. Za samozřejmost považují poskytnutí podkladů k dané strategii v národních jazycích jednotlivých dotčených zemí.
5 K signatářům dopisu se řadí: Česká republika: Hnutí DUHA, koordinátor Koalice za život řek Dunaje, Odry a Labe Slovensko: DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie * Priatelia Zeme Slovensko – CEPA * Spoločnosť pre ochranu vtáctva na Slovensku * Danube Environmental Forum * SOSNA, o.z. Rakousko: VIRUS/WUKUmweltbureau * BIMM * Global 2000 * Greenpeace Central Europe * Naturschutzbund Niederösterreich * WWF Österreich Polsko: Polska Zielona Sieć, Szczecin * Dolnośląska Fundacja Ekorozwoju * Federacja Zielonych „Gaja“ * Ośrodek Działań Ekologicznych „Źródła“ * Społeczny Instytut Ekologiczny * Towarzystwo dla Natury i Człowieka * Instytut Ekonomii Środowiska
V nezávislém posudku SEA, který bral v potaz i plánovanou trasu kanálu regionem Břeclavska, obdržel projekt zdrcující vysvědčení. Posudek označil dokonce i poměrně šetrnější variantu projektu za „velmi vážné ohrožení“ nivní krajiny v okolí Moravy a Dyje, navíc „s abnormálně nákladným řešením“. Druhá verze stavby podle něj způsobí přímo „ovlivnění katastrofického charakteru“. Kanál z Dunaje do Břeclavi by podle posudku poškodil ochranu před povodněmi a unikátní lužní přírodu. Konzultanti dospěli k závěru, že: „Realizace kanálu je...možná, avšak vzhledem k rozsáhlým dopadům do jednotlivých složek životního prostředí značně problematická v kterékoliv variantě.“ Hnutí DUHA přivítalo, že návrh prognózy chce projekt vypustit ze seznamu veřejně prospěšných staveb. Kritizovalo však, že dvě uvažované varianty kanálu mají být
Územní prognóza VÚC Břeclavsko Významným nástrojem, jenž drží možnost výstavby kanálu DOL stále ve hře, je nařízení české vlády o nutnosti vyčlenit pro něj územní rezervu v územních plánech regionů a obcí. Ve druhém čtvrtletí letošního roku jsme byli svědky veřejného projednávání územní prognózy VÚC Břeclavsko. SEA na prognózu mj. posuzovala jihomoravské úseky napojení Břeclav-Dunaj a další pokračování kanálu směrem k Odře v dotčené oblasti.
i nadále územně chráněny. Hnutí DUHA se dále domnívá, že pokud chce nějaký úřad o projektu uvažovat, musí nejprve zajistit ekologický posudek celé stavby, nikoliv postupovat salámovou metodou s cílem postupně jej vybudovat po jednotlivých kratších úsecích.
6 Utajování studie proveditelnosti à la Kocourkov Příprava konkrétního projektu 1. etapy výstavby vodní cesty DOL přitom žije vlastním životem. V roce 2004 byla zpracována studie proveditelnosti na úsek Břeclav-Dunaj posuzující mj. ekologické a ekonomické aspekty dané etapy. Studii však ministerstvo dopravy odmítá zveřejnit s poukazem na to, že dosud není projednána se Slovenskem a Rakouskem. Navíc si problém zveřejnění přehazuje jako horký brambor s Ředitelstvím vodních cest, jež bylo jejím zadavatelem. Ředitelství jako podřízená organizační složka odkazuje na ministerstvo, ministerstvo zase tvrdí, že zveřejnění spadá do pravomoci Ředitelství vodních cest. Přitom tento dokument, hrazený z prostředků daňových poplatníků, by měla na požádání poskytnout kterákoliv z obou institucí. Kocourkovský přístup zde funguje bezpečně. Ke studii se lze dostat pouze neoficiální cestou.
Morava u soutoku s Dunajem je podle jedné z variant kanálu DOL také v ohrožení
na nerentabilnost investice a na vážné ekologické nebo sociální dopady. Z ekologického hlediska jsou ohroženy zejména některé cenné lokality v CHKO Záhorie a vodní režim v jejím bezprostředním okolí. Rakouská varianta kanálu probíhá uvnitř nebo bezprostředně na okraji nivy řeky Moravy. Nejtěžší zásahy lze očekávat na trase varianty z Angernu do Hohenau
K možným trasám kanálu v úseku Dunaj-Břeclav Jak uvádíme výše, i jen několikakilometrový „český“ úsek napojení Dunaj- Břeclav obdržel v posouzení SEA zdrcující ekologickou kritiku. Mnohem větší dopady by však zhruba osmdesátikilometrová stavba měla – v závislosti na výběru trasy – na Slovensku a v Rakousku. Slovensko ani Rakousko s kanálem pro nejbližší období nepočítají. Slovensko jej zatím ani nezařadilo do územních plánů, ačkoli o něm v dlouhodobé perspektivě uvažuje. Odborné studie poukazují
V rakouské variantě by kanálu musely ustoupit části několika obcí
a Bernardsthalu. V úzkém prostoru podél řeky Moravy jsou natěsnány obce, železnice i silnice. Kanál by procházel těsně vedle obcí nebo přímo přes ně, což by si v několika
7 z nich vyžádalo demolice v obytné zástavbě a nutnost přeložení části železničního koridou Břeclav-Vídeň.
Kanál DOL ve vazbě k situaci na Labi Projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe je přednostně zaměřen na napojení ve směru Dunaj-Odra. O napojení na Labe je uvažováno až ve velmi vzdáleném horizontu. Dnes intenzivně diskutovaná snaha o výstavbu jezů či jednoho jezu v příhraničním úseku Labe proto s projektem souvisí jen vzdáleně. Zajímavě se však jeví srovnání parametrů obou projektů. V kanálových, tj. zcela umělých úsecích napojení Odra-Dunaj se totiž počítá s hloubkou pět metrů a zajištěním plavební hloubky 2,8 metru. Tu je samozřejmě potřeba zajistit i u „říčních“ úseků. U vodních děl na Labi se přitom vede spor o zajištění přípustného ponoru 1,4 metru po 340 dní v roce. Pokud by tedy mělo Labe někdy v budoucnu dostát „ideálním“ parametrům vodní cesty DOL, bylo by nutno přistoupit k opravdu zásadním úpravám. To se z dnešní perspektivy jeví jako zcela nereálné.
Otazníky kolem projektu kanálu DOL (výtah ze stanoviska Hnutí DUHA a Unie pro řeku Moravu) Hlavní otázky vzbuzuje ekonomický smysl projektu a jeho dopady na životní prostředí, obce a vlastníky pozemků: Z ekonomického pohledu je potřeba se ptát, nakolik je projekt přínosný, víme-li, že vodní doprava u nás v důsledku propadu
poptávky po přepravě substrátů prodělává po roce 1990 výrazný úpadek. To lze doložit z přeprav na Labi, jejichž objem soustavně klesá bez ohledu na počet splavných dní v tom kterém roce. Výstavba kanálu v době, kdy není dostatek prostředků ani na údržbu stávající dopravní sítě, se tak skutečně jeví jako nemístný luxus. Důležitým aspektem jsou vlivy projektu na životní prostředí: • Kanál má konkurovat zejména železnici, neboť po silnici přepravované komodity k vodní dopravě neinklinují. V souběhu s potenciálním kanálem však již existují kapacitní železniční koridory. A z hlediska emisí je vnitrozemská vodní doprava plně srovnatelná s elektrifikovanou železnicí (tvrzení o ekologickém prvenství dopravy po vodě jsou v českých i středoevropských poměrech mýtem). • Vybudování kanálu by mělo závažné dopady na říční nivy, které patří k nejcennějším biotopům střední Evropy. Projekt, jehož technické parametry dalece přesahují například intenzivně diskutované zásahy na českém Labi poblíž hranic s Německem, by výrazně ovlivnil vodní režim v krajině. Byl by problematický i z hlediska zajištění protipovodňové ochrany. Může se také snadno dostat do konfliktu s pilíři ekologické legislativy EU – Rámcovou směrnicí pro vodní politiku, Směrnicí o ochraně stanovišť a Směrnicí o ochraně volně žijících druhů ptactva. Jeho mezinárodní rozměr – pouhá první etapa zahrnuje i vedení trasy přes extrémně citlivá území na Slovensku a/nebo v Rakousku – činí otázku posuzování jeho ekologické vhodnosti ještě složitější. • Kanál je prosazován s argumentem, že evropské silnice jsou a budou přetížené
8 a EU by ráda dosáhla přesunu části přepravovaných nákladů na šetrnější způsoby dopravy. Kanál však silnicím neodlehčí. Evropská strategie přesunu nákladní dopravy ze silnic počítá mezi lety 2000 a 2020 s 96procentním nárůstem objemů nákladních přeprav u silnice a 120procentním u železnice. Zato podíl vnitrozemské vodní dopravy v nových členských zemích na celkových přepravách dnes činí pouhá 2,4 %, v roce 2020 to má být 2,8 %. V počtu vlaků na kolejích a kamionů na silnicích bude hrát pouze mizivou roli. Namísto obětování krajiny a života v obcích u nás a v dalších tranzitních zemích musí Unie hledat způsoby, jak využívání dopravních cest spravedlivě zpoplatnit a objem dopravy snížit. Řadu otázek vyvolává i dopad projektu na obce a vlastníky nemovitostí. Přestože o trase kanálu není zdaleka jasno – územní plány VÚC totiž ne zcela dodržují trasu v jediném dosud schváleném „generálním řešení“ ze sedmdesátých let 20. století, navíc v plánech jednotlivých VÚC na sebe trasa ne vždy navazuje –, je pro kanál držena územní rezerva, což omezuje rozvoj řady obcí. Některé z nich se v souvislosti s kanálem obávají nejhoršího: masivních zásahů do obecní infrastruktury spojených s demolicemi staveb. V podobné situaci jsou i vlastníci nemovitostí, kterých jsou v potenciální trase kanálu tisíce. Málokterý z nich má jasno v tom, jaký osud může jeho pozemek či dům ve „vyšším zájmu“ potkat. Otázkou je, v jaké míře jsou o projektu vůbec informováni.
Koalice za život řek Dunaje, Odry a Labe Ekologické organizace si uvědomují nejen řadu rizik spojených s projektem kanálu Dunaj-Odra-Labe, ale i skutečnost, že se jedná o záležitost evropského rozsahu, dotýkající se jak České republiky, Slovenska a Rakouska, tak i Polska a Německa. Proto v roce 2003 založily mezinárodní Koalici za život řek Dunaje, Odry a Labe a zformulovaly k projektu společné stanovisko, v němž požadují: • Neposkytovat žádné veřejné finance od EU ani jednotlivých států na výstavbu kterékoli části plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe, dokud nebude provedeno úplné strategické posouzení vlivů na životní prostředí a rozbor nákladů a výnosů všech relevantních variant včetně porovnání s ostatními druhy dopravy. Takovéto provedení by mělo zohledňovat i přeshraniční aspekty projektu a proběhnout v souladu s Úmluvou z Espoo o posuzování projektů s přeshraničními dopady na životní prostředí. • Dojde-li se po relevantním posouzení k závěru, že výstavba kanálu nemůže proběhnout bez porušení environmentální legislativy EU, měl by být projekt vypuštěn z mezinárodních i národních
9 •
•
•
•
•
rozvojových plánů, operačních programů a všech relevantních politik. Využít finance Evropské unie ke zpracování předběžných studií a vypracování ekologicky přijatelných dopravních řešení, jež odpovídají ustanovením environmentální legislativy EU, zejména pak Směrnice o ptácích, Směrnice o stanovištích a Rámcové směrnice pro vodní politiku. Realizovat požadavky Rámcové směrnice pro vodní politiku týkající se dalšího nezhoršování stavu vodních ploch a toků a dosažení „dobrého ekologického stavu“ prostřednictvím integrovaného řízení povodí s ohledem na specifickou hodnotu mokřadů pro vodní hospodářství na Moravě, Odře a Labi. Plně implementovat environmentální legislativu EU, zejména Směrnici o ptácích a Směrnici o stanovištích, ve všech dotčených zemích, včetně úplného ustanovení a zajištění sítě chráněných území Natura 2000. Nedílnou součástí jakéhokoliv plánování a/nebo rozhodování prováděného v souvislosti s konkrétními projekty, jakým je například plavební kanál Dunaj-Odra-Labe, by měl být přístup veřejnosti k rozhodování. Evropská unie i úřady jednotlivých zemí by měly zajistit osvětu v oblasti hodnot a funkcí přirozených říčních ekosystémů: ochrana řek a přírody by měla být základem péče o naše společné životní prostředí.
Konference Porta Moravica 2005 Počátkem června se ve Zlíně konala konference Porta Moravica 2005 na téma Evropská vodní cesta Dunaj-Odra-Labe:
ekologické aspekty a přínosy pro zaměstnanost. Pořádalo ji Sdružení Porta Moravica, jehož cílem je přispět k prosazení projektu do dopravních priorit ČR včetně možnosti zajištění financování z fondů EU, pravděpodobně v období po roce 2013 (léta 2005–2013 by dle sdružení měla být věnována přípravě projektu a jeho prosazování, včetně posouzení dopadů na životní prostředí). Obsah referátů na konferenci, kam byli pozváni i dva zástupci ekologických organizací (Unie pro řeku Moravu
a Hnutí DUHA), byl převážně zaměřen na diskutování základních přínosů kanálu, jimiž už údajně nemají být funkce dopravní, jako spíše funkce vodohospodářská (závlahy), protipovodňová, ekologická a turistická. Nemalou část prezentací tvořila debata o detailech „ekologického“ řešení kanálu Dunaj-Mohan-Rýn, zprovozněného v roce 1992, a přínosů vodního díla Gabčíkovo pro lužní krajinu. Zástupce Hnutí DUHA na konferenci vystoupil s příspěvkem o ekologické legislativě EU ve vztahu k vodním cestám. Patrně se nedalo očekávat, že se na konferenci jednotlivé strany sporu shodnou. V jedné věci však společnou řeč našly: oba tábory kritizovaly fakt, že ministerstvo dopravy o projektu podrobněji neinformu-
10 je, v důsledku čehož se obce i veřejnost musejí často opírat o neúplné či zavádějící zprávy, jež se o něm tu a tam objeví. Takováto situace nepřispívá ke kvalitě veřejné diskuse o zamýšlené výstavbě kanálu ani všestrannému posouzení jeho přínosů a negativ.
Mezinárodní den Dunaje Na 29. června připadá Mezinárodní den Dunaje. V zemích spadajících do jeho povodí se již tradičně pořádají akce připomínající životodárný význam této řeky. V České republice se k těmto oslavám již druhým rokem připojily Unie pro řeku Moravu a Hnutí DUHA. Loni v rámci „oslav“ proběhla exkurze do oblastí Břeclavska dotčených plány na napojení směrem k Dunaji včetně prostoru plánovaného přístavu mezi Břeclaví a Lanžhotem. Následovala veřejná diskuse o projektu za účasti starostů obcí Lanžhot a Kostice, dalších relevantních institucí (Ředitelství vodních cest, Moravská vodohospodářská správa, Lesní správa Židlochovice) a ekologických organizací. V roce 2005 pak ekologické organizace uspořádaly exkurzi pro novináře a veřejnost na unikátní místa lužních lesů, luk a mokřadů, jež jsou projektem ohroženy v Rakousku a na Slovensku.
Účastníci exkurze se seznámují s plány na revitalizaci toku Moravy
trasu Břeclav-Hohenau-Marchegg-Bratislava-Devínská Nová Ves-Malacky-Moravský Sv. Ján-Brodské-Břeclav. Účastníci shlédli místní pozoruhodnosti, mj. mokřad, věž k pozorování ptáků v Hohenau, Marchegg (rezervaci a hnízdiště čápů a volavek v Marcheggu), lužní území u Devínské Nové Vsi a místo nového napojení odstaveného meandru na tok Moravy v CHKO Záhorie.
Další informace o projektu Další informace o projektu kanálu DOL naleznete na adrese: http://www.hnutiduha.cz/aktivity/penize/ dol.htm.
Autobus s dvaceti pěti účastníky projel
Film Řeka pro život Film režiséra Ivana Stříteského představuje řeku Moravu ve vší její komplexnosti jako prostředí pro život stovek druhů a živočichů, oblíbený cíl turistů i místo pro rozvoj podnikání, které respektuje přírodu a její bohatství – a dokonce ho citlivě využívá ve svůj prospěch. Délka: 22 min. Cena včetně poštovného 200 Kč + 19% DPH. Distribuováno na kazetách VHS a na DVD. Objednávky: Sky film, Mozartova 25, 796 01 Prostějov.
Informační platforma o kanálu DOL Hnutí DUHA a jeho partnerské organizace se domnívají, že o projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe panuje naprostý nedostatek informací. Začaly proto utvářet Informační platformu o kanálu Dunaj-Odra-Labe, do níž se může přihlásit každý jednotlivec, organizace, obec či instituce, u nichž projekt vyvolává obavy, nebo které otazníky kolem kanálu prostě jen zajímají. Komunikace v rámci platformy by měla probíhat zejména elektronicky. Pokud máte o zařazení do platformy zájem, vyplňte prosím následující návratku a pošlete ji na adresu: Hnutí DUHA Lublaňská 18, 120 00 Praha.
Návratka
(návratku lze vyplnit i na www.hnutiduha.cz/navratkadol.html)
Mám zájem být zařazen do databáze Informační platformy o projektu DOL Informace chci dostávat: elektronicky poštou Mám zájem o následující publikace: (elektronicky jsou k dispozici na www.hnutiduha.cz/aktivity/penize/dol.htm)
K činnosti informační platformy mohu přispět: šířením informací dalším institucím, samosprávám, spoluobčanům účastí v relevantních řízeních: EIA atp. jinak:
jméno a příjmení: organizace:
Zpravodaj Za život řek Dunaje, Odry a Labe, 1/2005, ____ ks
adresa:
Stanovisko Koalice za život řek Dunaje, Odry
e-mail:
a Labe, ____ ks
telefon:
Infolist Kanál DOL znovu na scéně, ____ ks Infolist Kanál Břeclav-Dunaj, první etapa DOL, ____ ks Samolepka Dejme prostor lužní krajině, ne kanálu DOL, ____ ks
Souhlasím s tím, aby poskytnuté údaje (osobní údaje ve smyslu §4 pís. a zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů) byly až do odvolání zpracovány občanským sdružením Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR za účelem zasílání informačních materiálů o činnosti sdružení. Hnutí DUHA se tímto zavazuje, že Vaši adresu neposkytne žádným jiným organizacím nebo firmám.
podpis:
Variantní trasy 1. etapy kanálu DOL podle Ředitelství vodních cest ČR
