Labe. - Biomasa a Geotermálie -

Miniprojekt:

Průvodce obnovitelných energií v Euroregionu Elbe/Labe - Biomasa a Geotermálie -

Vedoucí partner: Ingenieurbüro Dr.-Ing. Fred Winkler Gostritzer Str. 63 01217 Dresden Projektový partner: CZ Biom České sdružení pro biomasu U Čtyř domů 1201/3 140 00 Praha

Za podpory Evropské unie Fondu malých projektů euroregionu Elbe/Labe

Euroregion ELBE/LABE

Inhalt 1.Díl I - Sasko - Biomasa ......................................................................................................................... 4 1.1 Úvod ............................................................................................................................................... 4 1.2 Fytomasa ....................................................................................................................................... 4 1.3 Dřevní biomasa .............................................................................................................................. 6 1.5 Bioodpady ...................................................................................................................................... 8 1.6 Teoretický vs. technický potenciál využití biomasy ....................................................................... 8 1.7 Zařízení zpracovávající biomasu ................................................................................................... 9 Fytomasa: ....................................................................................................................................... 10 1.8 Závěrečné shrnutí ........................................................................................................................ 10 2. Díl II - Sasko - Geotermální energie ................................................................................................. 13 2.1 Úvod ............................................................................................................................................. 13 2.2 Geotermální energie k výrobě tepla............................................................................................. 13 2.3 Geotermální energie k výrobě elektrické enenergie .................................................................... 15 2.4 Další možné aplikace geotermální energie ................................................................................. 15 2.5 Potenciální stanoviště pro výstavbu geotermálních zdrojů.......................................................... 15 2.6 Výhled do budoucna .................................................................................................................... 16 3. Díl III – Česko - Biomasa ................................................................................................................... 17 3.1. Úvod ........................................................................................................................................ 17 3.2 Výběr vhodného druhu biomasy .................................................................................................. 19 3.2.1

Druhy biomasy ................................................................................................................... 19

3.2.2

Cíleně pěstovaná biomasa ................................................................................................ 22

3.2.3

Zbytková biomasa ............................................................................................................. 23

3.3 Ústecký region – potenciál biomasy ............................................................................................ 24 Základní charakteristika ..................................................................................................................... 24 4. Díl IV: Česko – Geotermální energie................................................................................................. 28 4.1 Úvod ............................................................................................................................................. 28 4.2 Tepelná čerpadla ......................................................................................................................... 29 Situace v ČR .................................................................................................................................. 29 4.3 Závěr ............................................................................................................................................ 31 4.4 Zdroje: .......................................................................................................................................... 31 2

Euroregion ELBE/LABE 5. Příloha ............................................................................................................................................... 32 5.1 Saské subjekty zabývající se biomasou ...................................................................................... 32 5.2 Saské subjekty zabývající se geotermální energií....................................................................... 34 5.3 České subjekty zabývající se biomasou ...................................................................................... 35 5.4 České subjekty zabývající se geotermální energií ...................................................................... 37

3


1.Díl I - Sasko - Biomasa 1.1 Úvod Pod pojem biomasa spadá obecně všechna hmota organického původu. Patří sem rostliny, živočichové, jejich zbytky, vedlejší produkty, odpady a posklizňové zbytky. V rámci zákonu o obnovitelných energiích se považují za biomasu látky definované v nařízení o biomase, na které se vztahují následující popisy. Bez povšimnutí zůstávají mimo jiné skládky a skládkový plyn, stejně tak i čistírenské kaly.

Obr. 1: Biogenní paliva Významné je především využívání biomasy pro produkci tepla, nasazení kapalných bioenergií (jako například bionafta, rostlinné oleje první generace a bioethanol) pro účely mobility a využití bioplynu pro produkci elektřiny a tepla.

1.2 Fytomasa V současné době se v Sasku využívá pro pěstování obnovitelných zdrojů energie téměř 62 % půdy ležící ladem. Tím se Sasko řadí v Německu na samý vrchol, neboť celostátní průměr činí 34,8 %. V jakém rozsahu se mohou tyto plochy pro obnovitelné zdroje energie dále využívat, můžeme jen odhadovat. Agentura obnovitelných zdrojů e.V (FNR) předpokládá, že by v Německu mohlo být získáno pro nepotravinářské účely na 800 000 ha základní plochy (vedle půdy ležící ladem a ploch s energetickými plodinami). Pokud bychom vzali v potaz celkovou plochu, která činí v současné době 11,9 mil. ha, připadá na ně 6,7 %. Když přeneseme tento poměr na saskou výsadbu, získáme dalších cca 48 000 ha základní plochy (vedle půdy ležící ladem a ploch s energetickými plodinami) pro 4

Euroregion ELBE/LABE obnovitelné zdroje energie v technickém sektoru. Celkově bylo tedy v roce 2006 v Sasku pro tuto oblast využíváno přibližne 108 000 ha, což představuje 14,9 % orné půdy (viz. obr. 2).

Obr. 2: Vývoj pěstování obnovitelných surovin / energetických plodin v Sasku Pro další rozšíření pěstování rostlin k energetickým nebo látkovým účelům se v současné době využívají plochy určené k nepotravinářským účelům. V Sasku se nacházelo v roce 2007 pro tyto účely 134 000 ha8, což odpovídá podílu 18,6 % zemědělské půdy. Za předpokladu průměrného výnosu 10 t/ha sušiny za rok, se vypěstuje na této výměře ročné 1,34 mil. tun suché biomasy, které dávají energii cca 23,7 PJ. Odhadnout budoucí vývoj rozšiřování ploch pro pěstování biomasy k energetickému nebo látkovému využití je velmi obtížné a závisí na globálních faktorech, jako je například oteplování klimatu, vývoj světového hospodářství a spotřeba energie.

5


Obr. 3: Prognóza pro nepotravinářské využití půdy do roku 2020 V souladu s udržitelným využíváním zemědělské půdy by se měl technický potenciál biomasy do roku 2020 zvýšit ze stávajících 23,7 PJ/rok až na 51,3 PJ/rok, což odpovídá zdvojnásobení využívání biomasy.

1.3 Dřevní biomasa Lesní plochy zaujímají v Sasku celkovou plochu 521 628 ha ( stav k 31.12.2006 ). Se zalesněním 28,3 % leží Sasko pod celoněmeckým průměrem, který činí 31 % ( Bundeswaldinventur II, 1.10.2002 ). Při relativně vysoké hustotě osídlení, tak připadá na každého obyvatele Saska průměrných 0,14 ha lesní plochy. Saské lesy jsou v průměru staré 65 let. Jsou tak o 7 let mladší, než je průměr v SRN a většina stromů je ve stáří mezi 41 a 60 lety (23 %). Starších než 100 let je jen 15 % z celkové plochy. Produkce dřeva s krátkým obmytím na zemědělské půdě s cílem energetického využití se nachází zatím v počáteční fázi. Jedná se zde o rozhraní mezi zemědělstvím a lesnictvím. Zásadní opatření a rozhodnutí se však vztahují především na zemědělskou výrobu. Plantáže rychlerostoucích plodin skýtají v Sasku značný energetický potenciál, skutečná produkce je však ještě v plenkách. Momentální rozsah ploch – především založených v rámci BMBF – sdruženého projektu „AGROWOOD I“ - přibližně 90 ha. Zbytková dřevní hmota z lesní výroby představuje cca. 260 000 t sušiny/rok, zbytků z průmyslové výroby pak cca. 73 800 t. Dohromady tak dosahuje množství zbytkové dřevní hmoty z lesnictví a z průmyslové výroby v Sasku cca. 333 800 t/rok, čemuž odpovídá technický potenciál 5,9 PJ/rok. V Sasku bylo díky konkrétní poptávce po dřevních odpadech z lesnictví a z výroby dosaženo vysokého využití biomasy. Na druhé straně komplikuje ještě lepší využití současné ekonomické, 6

Euroregion ELBE/LABE strukturální a právní podmínky. To se týká například odpadů vzniklých ze zemědělských zbytků (s výjimkou chlévské mrvy) a technického potenciálu biomasy, který skýtají soukromé lesy. Díky vývoji cen fosilních paliv v posledním roce prudce stoupla poptávka po pevných palivech z biomasy, především po palivech dřevěných. Obrázek 4 udává charakteristiku těchto paliv. Výhody dendromasy jsou známy, kromě ní je tu však také rostoucí zájem o fytomasu, která má rovněž značnou výhřevnost. Je také nezbytné zajistit optimalizaci emisí z biomasy, pro což je nutné nejdříve stanovit právní rámec tak, aby bylo možné využít např. obilí jako paliva v malých a středně velkých výtopnách (< 100 kW).

Obr. 4: Prodaná dendromasa pro energetické využití v Sasku (m3) Souhrnně bylo např. v roce 2007 cca 1 767 000 m3 (plm) dřeva (což odpovídá asi 2 209 000 m3 (prm) pokáceném v celém saském lese. Vztaženo na roční přírustky ve výši 4,5 mil. m3 (prm) to představuje podíl 49 %. Na rozdíl od zemědělství může lesnictví reagovat na měnící se životní prostředí jen velice dlouhodobě, a proto lze vyvinout na produkci lesní biomasy jen velmi omezený krátkodobý vliv. Bezpečný odhad produkce dřeva v důsledku měnícího se klimatu, jako je zvyšující se teplota a snižující se množství srážek, a složení dřevního sortimentu zatím není možný. Proto se následné scénáře zaměřují hlavně na zvýšení stability lesních ekosystémů.

7

Euroregion ELBE/LABE Využívání lesních ploch podléhá již dnes řadě technologických a funkčních omezení. Upozornění na omezení vyplývají z celostátního lesního mapování. Jedná se například o technologické omezení hospodaření na strmých svazích. Do jaké míry ovlivňují hospodářská omezení potenciál biomasy není v současné době bohužel možné zjistit.

1.5 Bioodpady Další potenciál se skrývá v biologicky rozložitelných odpadech, jejichž množství každoročně kontinuálně stoupá. Toto dokazuje statistika posledních pěti let na území Saska.

Obr. 5: Objemy odděleně separovaných bioodpadů – zelených odpadů z domácností podle jednotlivých správních obvodů. S dodatečným přihlédnutím k odpadům z parků, zahrad, trhů a odpadům z podniků, se odhaduje celkové množství v roce 2005 na 235 000 t. V odpadovém hospodářství má značný význam domácí kompostování, je hodnoceno pozitivně jak z hlediska ekologického, tak z hlediska zachování přírodních zdrojů. Spalování přichází v úvahu jako alternativa pro kompostování jen ve velmi omezené míře. Naopak výroba bioplynu by mohla nabýt velkého významu, zvláště kdyby byl fermentační zbytek zkompostován a použit pro úpravu krajiny.

1.6 Teoretický vs. technický potenciál využití biomasy S pomocí teoretického potenciálu může být v průběhu jednoho roku stanovena teoretická fyzická využitelnost nabídky energie, která se nachází na území Saska. Stanovení tohoto potenciálu však neumožňuje učinit žádné závěry o jejím skutečném využití. Může však posloužit jako orientační hodnota maximálního možného energetického přínosu.

8


Obr. 6: Teoretický potenciál biomasy Vypočtený teoretický potenciál Saska ve výši 185,7 PJ /rok odpovídá 56 % současné konečné spotřeby.

1.7 Zařízení zpracovávající biomasu V Sasku se nachází 209 podniků, zpracovávajících biomasu na bázi dřeva, s elektrickým výkonem 74,5 MW a tepelným výkonem 242,6 MW (viz. tab. 6). Kromě toho se zde nachází téměř 10 000 kotlů na dřevo (5 514 podporovaných a 4 550 nepodporovaných), které poskytují dohromady dalších cca 236 MW tepelných.

Abb. 7: Podniky zpracovávající biomasu V Sasku bude roční potřeba pro zajištění dostatečného zajištění současných kapacit pro produkci pelet, elektráren a tepláren na biomasu a domácností splaujících dřevní biomasu celkově asi 3 000 000 m3/rok (150 000 t/a) dřeva.

9

Euroregion ELBE/LABE Dřevěné pelety se vyrábějí mimo jiné v následujících zařízeních: -

Pellinos – Holzpellets Pfaffroda- Hallbach

15 000 t/rok

-

Neue Energie- Gesellschaft Großenhain

40 000 t/rok

-

Bioverwertungsgesellschaft Klix

6 000 t/rok

(očekáváno rozšíření na 12 000 t/rok) Potřeba Saských závodů ve výši cca. 300 000 m3/rok je v současné době pokryta ze Saského lesa a z dřevních odpadů lesnické a průmyslové výroby. Fytomasa: -

Wiesenburg: Stanice pro zplynování velkokapacitních balíků slámy

-

Poskytování zemědělských služeb v oblasti sušení - Grimma s.r.o: Výroba pelet z fytomasy (kapacita: 10.000 t/rok)

Nedostatečná nabídka vhodných druhů a klonů a výrazná sucha počátkem léta se ztrátami mezi 60 – 100 % jsou výraznými překážkami pro nová zařízení.

1.8 Závěrečné shrnutí V Sasku je roční technický potenciál ze zemědělství a lesního a odpadového hospodářství 5,15 mil. t biomasy a organických zbytků, což odpovídá produkci cca. 209 mil. m3 bioplynu (viz obrázek a příloha 5). Toto množství představuje 87,2 PJ energie. Tento potenciál (87,2 PJ) by při výlučně energetickém využití pro výrobu elektrické energie a tepla pokrýval 26,3 % saské spotřeby. Z tohoto technického potenciálu bude energeticky nebo látkově využito pouze 32,9 PJ. Příčiny využitelnosti technického potenciálu z pouhých 37,7 % jsou zapříčiněny -

ztrátami v přeměně energie,

-

chybějícími nebo nedostatečnými technologickými předpoklady,

-

struktuálním znevýhodněním,

-

přihlédnutím k procesní energii spotřebované na její přeměnu,

-

nedostatečným využitím nejlepší dostupné technologie.

Pokud by byl v Sasku skutečný využitelný technický potenciál 32,9 PJ, využit výhradně pro energetické účely, mohlo by být pokryto 9,9 % konečné spotřeby energie (teplo a elektrická energie)

10

Euroregion ELBE/LABE Saska. Národní cíl pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů byl stanoven přijetím nařízení 2001/77/ES1 Evropské unie, pro Německo a má hodnotu 12,5 %. Skutečně využitelný technický potenciál biomasy lze zvýšit do roku 2020 ze současných 32,9 PJ/rok pod podmínkou využití všech rezerv - až na 67,2 PJ/rok. Energetické využití (proud, teplo, paliva) boduo i nadále hlavním využitím obnovitelných zdrojů energie/biomasy. Této oblasti je přiřazeno přibližně 66 % z budoucího odhadovaného potenciálu. Energetické a látkové využití skutečného technického potenciálu biomasy ve výší 32,9 PJ/rok je zřetelné z tabulky 8. V roce 2007 byl využit potenciál biomasy k výrobě elekrické energie a tepla ve výši 11,3 PJ. Vztaženo na saskou spotřebu energie (elektřina a teplo) odpovídá tento potenciál podílu 3,41 %. Na základě toho byl v rámci saského programu na ochranu klimatu stanoven cíl zvýšit podíl na konečné spotřebě do roku 2010 na 11,08 PJ, což bylo dosaženo již koncem roku 2006. Další rozšíření využití biomasy pro výrobu elektřiny a tepla je nezbytné. Potenciál se spatřuje především v: -

cíleném zvýšení mobilizace surového dřeva v soukromých lesích,

-

začlenění nevyužitého potenciálu v zemědělství (např. krátkodobé plantáže, jedno- a víceleté travní porosty),

-

zvýšení efektivity, zvláště u tepla,

-

testování sytémů pro spalování fytomasy,

-

rozvoj nových oblastí pro zpracování biomasy, především bioplynu.

Obr. 8: Využití skutečného potenciálu biomasy

11

Euroregion ELBE/LABE Saská vláda vidí v udržitelném pěstování a využívání přírodních zdrojů biomasy smysluplnou alternativu pro tuto zemi a pro rozvoj venkova a lesnictví. To znamená pro mnoho odvětví v Sasku možnost udržitelného rozvoje. V budoucnu bude při využití přirodních zdrojů energie kladen důraz především na energetické využití pro výrobu elektřiny, tepla a biopaliv.

12


2. Díl II - Sasko - Geotermální energie 2.1 Úvod Pod pojmem „geotermální energie“ nebo „zemské teplo“ rozumíme energii uloženou v zemi. V hloubce cca. od 10 do 20 m pod zemským povrchem je teplota ovliněna slunečním zářením a klimatickými teplotními výkyvy. Pod touto zónou se teplota v našich zeměpisných šířkách pohybuje okolo 10°C a zvyšuje se v závislosti na struktuře a složení zemské kůry v této oblasti asi o 3°C na 100 m hloubky (průměrný geotermální gradient na území Saska). Geotermální energie je z hlediska dimenze lidského času nevyčerpatelným zdrojem energie. Její použití má pozitivní vliv na životní prostředí, neboť zachovává přírodní zdroje a pomáhá snižovat emise CO2. Z hospodářského hlediska je pro saské podniky v současné době významná pouze podpovrchová geotermální energie, i přesto, že často představuje pouze jednu z činností v portfoliu podniků. Hodnotový řetězec je v této oblasti velmi komplexní, protože zahrnuje domovní, vrtnou a geotermální techniku. V Německu je jen velmi málo dodavatelů, kteří poskytují kompletní servis, což skýtá velký potenciál. Kompetence saských společností leží především v konstrukčních a inženýrských službách, ale také v produkci jednotlivých komponentů, jako například geotermální sondy, které se v Sasku úspěšně vyrábějí.

2.2 Geotermální energie k výrobě tepla V současné době je v Sasku provozováno asi 7 500 tepelných čerpadel, využívajících podpovrchovou geotermální energii (vrty do hloubky 150 m), o instalovaném výkonu 90 MWh. Touto energií jsou vytápěny, nebo naopak ochlazovány, jak jednotlivé budovy, tak bytové a kancelářké komplexy, ale třeba i obchodní centra a kryté bazény. K nejčastěji využívaným formám patří na sondy vázaná geotermální zařízení, následované geotermálními zařízeními se systémy kolektorovými a studňovými. I přesto je geotermální energie z pohledu zajištění bezpečných dodávek energie a potenciálu na trhu s teplem uznávána jako významná domácí zásoba energie prozatím pouze v omezené míře. Se stále vzrůstajícími náklady na energii lze však v budoucnu počítat s dalším rozvojem geotermální energií vytápěných a klimatizovaných budov.

13


Obr. 9: Stav využívání a dodávek obnovitelných zdrojů energie v Sasku Ve výzkumné oblasti vynikají v Sasku díky zkušenostem a dlouholeté praxi hlavně Bergakademie Freiberg a Hochschule Zittau / Görlitz. Současný vývoj v oblasti podpovrchové geotermální energie se týká především účinnosti a skladování energie. Dalším zajímavým výzkumným záměrem je také kombinace geotermální energie s ostatními obnovitelnými zdroji. Hlubinné geotermální projekty nejsou díky nedostatku teplé užitkové vody v kolektorech v Sasku zatím realizovány. Takováto, na termální vodě nezávislá, petrothermální hloubková energie se nalézá zatím z velké části pouze ve stádiu základního výzkumu. Obecně lze však říci, že se hloubková geotermální energie nachází v přímé konkurenci celosvětového boomu v oblasti těžby ropy a zemního plynu, a tudíž nemůže dosáhnout svého plného potenciálu. K problematice výroby elektřiny z geotermálních zdrojů se ozývají první pozitivní ohlasy, tudíž by se měla dále rozvíjet.

14


2.3 Geotermální energie k výrobě elektrické enenergie Technologie pro získávání geotermální energie jsou v současné době v procesu vývoje. V Německu existuje řada pilotních projektů, které si kladou za cíl, v co nejkratším časovém měřítku dodávat tuto el. energii do rozvodné sítě. Vzhledem k potenciálnímu významu této technologie pro ekologickou a energetickou politiku a vzhledem ke stále trvajícím nejistotám, zvláště v oblasti technického potenciálu, ekonomických možností a možných ekologických následků, byl podán návrh z okruhu parlamentních zpravodajů, tuto problematiku a možnosti v Německu podrobněji analyzovat v rámci běžícího monitoringu „Obnovitelné zdroje energie“. Toto je k nalezení v TAB Arbeitsbericht Nr. 84 „Möglichkeiten geothermischer Stromerzeugung in Deutschland. (Deutscher Bundestag Ausschuss für Bildung, Forschung und

Technikfolge-

abschätzung).

2.4 Další možné aplikace geotermální energie Často preferované využití zemského tepla spočívá ve vytápění jak jednotlivých budov, tak i budovových komplexů (vytápění a teplá voda), a ve výrobě el. Proudu; možné je i využití termálních vod pro terapeutické účely. Méně známé je, že se zemské teplo může využít ke chlazení budov, k ukládání tepla a chladu v podzemí v podobě sněhu a ledu ze silnic, železnice, mostů eventuelně i z přistávacích drah. Geotermální energii můžeme rozdělit na následující oblasti: •

podpovrchová geotermální energie

•

zvláštní případy (přechod k hloubkové geotermální energii)

•

hloubková geotermální energie

•

hydrotermální energie

•

Hot Dry Rock (HDR) - eventuelně Hot Fractured Rock (HFR) -technologie

2.5 Potenciální stanoviště pro výstavbu geotermálních zdrojů Podpovrchový geotermální potenciál Saska bude v průběhu několika let zobrazen s celoplošným pokrytím na interaktivní digitální mapě odstupňované do 130m hloubky v měřítku 1 : 50 000. Vzniká takzvaný Geotermální atlas, který obsahuje mapy pro odběr ze čtyř rozdílných hloubek (40 m, 70 m, 100 m, 130 m) jak i pro případ „pouze vytápění“, tj. 1 800 pracovních hodin ročně, tak pro „vytápění a ohřev vody“, což představuje ročně 2 400 pracovních hodin. Tyto mapy jsou k nalezení na internetu v podobě interaktivní mapové aplikace. Tištěné a vázané kopie nebudou vzhledem k této skutečnosti k dispozici. Geotermální mapy naleznetete na této adrese: http://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/geologie/9718.htm 15


SÄCHSISCHES

LANDESAMT

FÜR

UMWELT,

LANDWIRTSCHAFT

UND

GEOLOGIE

Projektgruppe Geothermie | Abteilung 10 Geologie Halsbrücker Straße 31a | 09599 Freiberg Postanschrift: Pillnitzer Platz 3 | 01326 Dresden Pillnitz Tel.: +49 03731 294 245 | Fax: +49 03731 294 201 [email protected] | www.smul.sachsen.de/lfulg Pokud kliknete na mapu, otevře se interaktivní okno s celkovým pohledem na Sasko. Zde budou barevně označeny oblasti s dokončeným geotermálním mapováním. Mapování je provedeno v řezu listů TK-50 a obnáší vysoké náklady na zpracování, tudíž se dokončení plánuje podle LfUG na rok 2015. Ovládání interaktivní mapy, příklady výpočtů a informace ke vzniku mapy mohou být nalezeny v příslušném návodu k mapě. (také na Sächsischen Geothermietag Dresden 30.10.2009)

2.6 Výhled do budoucna Výrobě elektřiny z geotermálních zdrojů je připisován zvláštní význam především pro to, že jako domácí zdroj energie by byla schopna zajišťovat stálé dodávky elektrického proudu, a tím i potřebu kontinuálního zajišťení „Obnovitelného zatížení“. Kromě toho existuje v Německu značný technický potenciál, který může posunout výrobu elektřiny v budoucnu do energeticko-ekonomicky relevantního měřítka. To by umožnilo přispět geotermální energii k ochraně životního prostředí a zachování zdrojů. Tyto přednosti se však střetávají i s problémy, a to hlavně z hlediska ekonomického. Především, pokud bude geotermální elektřina získávána současně s využitelným teplem v kombinované výrobě tepla a el. energie, se otevírá otázka, jaký podíl potenciálu by mohl být začleněn do současného energetického systému.

16


3. Díl III – Česko - Biomasa

3.1. Úvod V podmínkách České republiky je k výrobě obnovitelných zdrojů energie možno využít energii vody, větru, biomasy, bioplynu, solární energii, geotermální energii a energii okolního prostředí a kapalná biopaliva. V rámci tohoto dokumentu bude stručně objasněn a popsán potenciál biomasy na území České republiky, jedna kapitola bude zaměřena na potenciál v rámci Ústeckého kraje. Při využívání biomasy pro energetické účely dochází ke spalování dřevní a rostlinné hmoty. Biomasa se rozděluje na následující kategorie (MPO, 2009): •

Palivové dřevo

•

Dřevní odpad, piliny, kůra, štěpky, zbytky po lesní těžbě

•

Rostlinné materiály

•

Brikety a pelety

•

Celulózové výluhy

•

Dřevěné uhlí

Výroba elektřiny z biomasy v České republice je prozatím na minimální úrovni, hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2008 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 5,2 % (MPO, 2009), podíl biomasy z celkové hrubé domácí výroby činí pouhých 1,34 %. Národní cíle pro ČR jsou stanoveny na 8 % v roce 2010. V roce 2008 bylo k výrobě elektřiny využito 865 tisíc tun biomasy, což je o 200 tisíc tun více než v roce 2007 (MPO, 2009). V roce 2008 bylo vyrobeno 1 171 GWh elektřiny z biomasy, což je více než v roce předchozím (968 GWh). Narostlo zejména využívání dřevního odpadu, pilin a štěpky. Vedle „tradičních“ paliv – dřevního odpadu, pilin a štěpky (578 tisíc tun) a celulózových výluhů (224 tisíc tun) byl v roce 2008 zaznamenán pokles spotřeby neaglomerované rostlinné hmoty (v roce 2006 62 tisíc tun, 16 tisíc tun v roce 2007 a 15 tisíc v roce 2008). Spotřeba pelet a briket oproti tomu vzrostla o 8 tisíc tun (24 tisíc tun) (MPO, 2009). Počet

Výroba

Vlastní

subjektů

elektřiny

spotřeba

(MWh)

ztrát (MWh)

1 170 527,4

589 198,6

27

Dodávka vč.

sítě (MWh)

do

Přímé

Spotřeba

dodávky

paliva (t)

(MWh) 581 328,7

Tab. 1: Výroba elektřiny z biomasy v roce 2008

17

0,0

865 116,3


V České republice je z biomasy primárně produkována tepelná energie. Největší podíl na této produkci pak má produkce tepla v domácnostech, kde je přednostně využíváno palivové dřevo. V níže uvedené tabulce je znázorněna výroba tepla v ČR. Palivo

Počet

Hrubá výroba

Vlastní

respondentů

tepla (GJ)

spotřeba

Prodej a

tepla

Spotřeba

(GJ)

paliva (t)

ztráty (GJ) Odpad,

štěpky,

699

8 297 771,,9

7 208 516,8

1 089 255,1

1 023 815,9

Palivové dřevo

520

355 809,9

355 351,2

458,7

34 718,8


51

258 500,6

74 955,1

183 545,4

22 390,4

Brikety a pelety

85

211 316,4

78 331,2

132 985,2

16 402,8


2

6 339 164,8

6 019 045,4

320 119,4

787 471,4

Ostatní biomasa

0

0

0

0

0

Celkem

1 186

15 462 553,5

13 736 199,7

1 726 363,8

1 884 799,3

apod.

Tab. 2: Výroba elektřiny z biomasy podle jejich typů v roce 2008 *Bez domácností a drobných spotřebitelů

Dř. štěpka,

Počet

Výroba

Vlastní

Dodávka do

Přímé

Spotřeba

respondentů

elektřiny

spotřeba vč.

sítě (MWh)

dodávky

paliva (t)

(MWh)

ztrát (MWh)

21

603 047,9

131 813,6

471 234,4

0

579 384,1

2

458 468,7

436 656,7

21 812,0

0

224 342,2

7

23 085,2

2 722,2

20 363

0

15 120,4

7

84 535,6

18 006,2

66 529,4

0

44 924,6

1

1 390

0

1390

0

1 345

(MWh)

odpad Celulózové výluhy Rostlinné materiály Brikety

a

pelety Ostatní biomasa

Tab. 3: Výroba tepelné energie z biomasy v roce 2008* V tabulce nejsou zahrnuty domácnosti a drobní spotřebitelé, jelikož množství tepla vyrobených tímto způsobem není zjistitelné, nejsou plně známy jejich zdroje. Nejvíce využívány jsou celulózové výluhy (787 tisíc tun). Podíl neaglomerovaných rostlinných materiálů je stále nízký, a to 22 tisíc tun. V domácnostech připadá největší podíl na palivové dříví z lesa, z údržby zeleně, ze samosběru či z nákupu od specializovaných prodejců. 18

Euroregion ELBE/LABE Palivo

Na výrobu elektřiny

Na výrobu tepla

Celkem

Dřevní odpad, štěpka, piliny atd.

579 384

1 023 816

1 603 200

Palivové dřevo

-

34 719

34 719


15 120

22 390

37 511

Brikety a pelety

44 925

16 403

61 327


224 342

787 471

1 011 814

Ostatní biomasa

1 345

0

1 345

Celkem

865 116

1 884 799

2 749 916

Odhad spotřeby dřeva v domácnostech

3 397 340

Vývoz biomasy vhodné k energetickým účelům

719 503

Celkem energeticky využitá či vyvezená biomasa

6 866 759

Tabulku 4: Celkové energetické využití biomasy v roce 2008 (tuny)

3.2 Výběr vhodného druhu biomasy Pro energetické využití je možné využít celou škálu paliv z biomasy. Rozhodnutí pro využití daného druhu biomasy jsou dána několika charakteristikami. Mezi nejdůležitější patří samozřejmě cena biomasy vůči vyprodukované energii, dostupnost biomasy, vhodnost pro energetické využití, manipulovatelnost a další. Z důvodu kategorizace se většinou biomasa vhodná pro spalování rozděluje dle jejího původu na biomasu zbytkovou a biomasu cíleně pěstovanou. Biomasa zbytková vhodná pro energetické využití pochází především ze zemědělské výroby, coby vedlejší produkt potravinářské produkce. Cíleně pěstovaná biomasa se v poslední době začíná prosazovat díky možnosti využití ploch, které nejsou vhodné pro potravinářskou produkci a dále díky vyvážení nadprodukce potravin. Biomasa těchto dvou původů pak může být dále buď využívána přímo, nebo je dále upravována na kompaktní biopaliva.

3.2.1

Druhy biomasy

Biomasu lze dělit dle základních kritérií. Jednak dle původu lze rozlišovat biomasu cíleně pěstovanou a odpadní a dále dle formy biomasy. Vzhledem k tomu, že energetické využívání biomasy je procesem, jehož ekonomičnost je silně ovlivněna i právními podmínkami, respektive bonusy za produkci energie, bude přehled druhů biomasy proveden dle kategorizace vyhlášky č. 453/2008 sb.

19


Vhodnost využití ve Skupina

Druh biomasy

Původ

Konkurence

velkých energ. zdrojích

1

Energetické plodiny

Cíleně pěstované

-

+

1

RRD

Cíleně pěstované

-

+

2

Obilná sláma

Zemědělské zbytky

2

Sláma olejnin


2

Kukuřičné zbytky


2

Otruby


Živočišná produkce

+

2

Slunečnicový šrot



+

2

Řepkový šrot



+



+


+

2

Znehodnocené zrno a semena olejnin

Živočišná produkce, hnojení Hnojení Živočišná produkce, hnojení

+ + +

2

Ostatní rostlinná pletiva


2

Řepné řízky

Cukrovarnictví

2

Pivovarnické mláto

Pivovarnictví

2

Tráva

2

Kaly z ČOV

ČOV

2

Dřevo do průměru 7cm

Lesní zbytky

-

+

2

Hroubí do délky 1 m

Lesní zbytky

-

+

2

Zelená štěpka

Lesní zbytky

-

+

2

Použité dřevo

Odpady

-

+

2

Zbytky z produkce celulózy

Produkce celulózy

-

+

Kompostárny

-

-

Odpady, recyklace

-

-

Papírnické odpady

-

-

2

2

2

Kompost nevyhovující jakosti Výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky Deinkingové kaly

Úprava krajiny, úprava městských prostorů

20

Živočišná produkce, anaerobní digesce Živočišná produkce, anaerobní digesce Živočišná produkce Hnojení, anaerobní digesce

0 0 + -

Euroregion ELBE/LABE 2

Zbytková biomasa z kožedělného a textilního průmyslu

Kožedělný a textilní průmysl

-

Vhodnost využití ve

Skupina

Druh biomasy

Původ

Konkurence

velkých energ. zdrojích

3

Piliny

Dřevařský průmysl

-

+

3

Hobliny


-

+


-

+


-

+

Dřevařský průmysl,

Vytápění

lesní zbytky

domácností

Papírnické odpady

Hnojení

-

Odpady, Průmysl

Anaerobní digesce

-

Zemědělství

Anaerobní digesce

-

3

Odřezky a dřevo určené pro materiálové využití

3

Krajiny, odřezy, řezivo

3

Palivové dřevo

3 4 4

Sulfátový, sulfitový výluh, surové tálové mýdlo Zbytkový jedlý olej a tuk Rostlinné oleje a živočišné tuky

+

4

Výpalky

Lihovarnictví

Anaerobní digesce

0

4

Alkoholy z biomasy

Lihovarnictví

-

-

4

Ostatní kapalná biopaliva

Produkce biopaliv

4

Kůra

5

BRO z kuchyní a stravoven

5

BRKO a průmyslové BRO

Lesní zbytky, Dřevařský průmysl Gastroodpady Vytříděný komunální a průmyslový odpad

Doprava, malé motory

-

-

+

Anaerobní digesce

-

Anaerobní digesce

-

Poznámka: + lze využívat, 0 omezená využitelnost, nutná úprava paliva, - nevhodné k využití Tabulka 5: Přehled druhů biomasy a jejich původu a konkurenčních odvětví dle vyhlášky 453/2008 sb.

21


3.2.2

Cíleně pěstovaná biomasa

3.2.2.1 Energetické plodiny

V České republice máme několik skupin cíleně pěstovaných energetických plodin, které se dají dělit na jednoleté, víceleté či trvalé, dále dle botanického rozdělení na obiloviny, traviny a velká skupina rostlin dvouděložných. Hlavním kritériem při pěstování biomasy je vysoký výnos nadzemní hmoty, pro přímé spalování jsou vhodné zejména plodiny, které dosahují výnosu kolem 10 t suché hmoty z 1 ha. Následující tabulka nabízí přehled vybraných energetických plodin, pěstovaných v rámci České republiky. Plodina

Termín

Výsevek Šířka

Výnos

Spalné

setí

[kg/ha]

řádků

suché

(s popelovinami)

[cm]

hmoty

[GJ/t]

[t/ha] Čirok Sorghum

cukrový květen sacharatum

20

25

11,5

17,588

20

25

zrno 5,8

17,633

24-30

25-30

10,6

17,657

20

25

zrno

(L.)

Moench. Čirok

obecný květen

Sorghum bicolor (L.) Moench Hyso

(kříženec) začátek

Sorghum x Sorghum sudanense Katrán

přímořský

května

Krambe duben

Crambe maritima L. Konopí

sláma 2,11 seté květen

Cannabis sativa L. Koriandr

2,09

100

12,5

8,85-10,5

15-130 setý duben

20

25

0,5-1

50

10

12,5

Koriandrum sativum L. Laskavec

kříženec

Sterch. duben

Amaranthus chlorostachys Willd. Lnička jarní Camelina sativa (L.) březen Crantz.

1,8

sláma 2,59

Lnička ozimá Camelina sativa (L.) konec Crantz.

srpna

Proso seté Panicum miliaceum L.

začátek

10

12,5

duben

zrno

1,8

sláma 3,52 20-80

25-30

5-6

12,5

května Roketa setá Eruca sativa Miler.

zrno

22

18,060

teplo

Euroregion ELBE/LABE Plodina

Termín

Výsevek Šířka

Výnos

Spalné

setí

[kg/ha]

řádků

suché

(s popelovinami)

[cm]

hmoty

[GJ/t]

teplo

[t/ha] Slunečnice setá Helianthus annus březenL.

24-30

25-30

24-30

25-30

20-25

25

8,3

16,7 (výhřevnost)

duben

Sudánská

tráva

Sorghum začátek

sudanense (Piper) Staf in Prain Světlice

barvířská

května

Saflor březen

Carthamnus tinctorius L.

zrno

2,59

sláma 4,91

Zdroj: VÚRV

Tab. 6: Přehled vybraných energetických plodin

3.2.2.2 Energetické dřeviny – plantáže rychle rostoucích dřevin Výhřevnost rychle rostoucích dřevin (RRD) je srovnatelná s ostatními dřevinami. Mezi nejvíce perspektivní dřeviny se v našich podmínkách jeví topoly a vrby, které snáší zdejší podmínky a poskytují dostačující výnos (za dobrý výnos můžeme považovat 8-10 tun na hektar sušiny za rok). Plantáže v ČR nejsou zakládány a do budoucna ani nebudou na nejúrodnějších půdách, proto se před založením musí vybrat území, vhodné klimaticky, půdně i ekonomicky. Pro zdárný růst a životodárnost plantáže je důležitý zejména dobrý výběr stanoviště a správné klony řízků na danou lokalitu. VÚKOZ zpracoval rámcovou typologii zemědělských půd, která může při výběru pomoci. Seznam s druhy dřevin (klony) povolenými pro zakládání porostů r.r.d. s využitím finanční podpory státu (NV 505/2000 a jeho novelizace) je každoročně zpřesňován metodickými pokyny MŽP a Mze. Řada druhů a klonu topolů a vrb preferuje vodou dobře zásobená stanoviště a některé snesou i dočasné zaplavení po dobu až 50-60 dní. Velmi dobře rostou na říčních náplavách nebo i na površích bez vegetace např. náspech, stavebních úpravách, navážkách, lesních pasekách dobře zásobených vodou. 3.2.3 −

Zbytková biomasa Rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby: kukuřičná, obilná, řepková sláma, zbytky po likvidaci křovin a lesních náletů, dřevní odpady ze sadů a vinic, luk a pastvin.

−

Lesní odpady: dřevní hmota z lesních probírek, kůra, větve, pařezy, kořeny, palivové dřevo, manipulační odřezky, klest.

−

Organické odpady z potravinářských a průmyslových výrob (odpady z provozů na zpracování a skladování rostlinné produkce, odpady z jatek, mlékáren, lihovarů, cukrovarů, konzerváren, z vinařských provozů, odpady ze stravovacích provozů, odpady z dřevařských provozů – odřezky, hobliny, piliny, odpady z papíren),

−

Organický podíl tuhých komunálních odpadů, komunální organické odpady z venkovských 23

Euroregion ELBE/LABE sídel, kaly z čistíren odpadních vod, odpadní organické zbytky z údržby zeleně a travnatých ploch. −

Odpady z živočišné výroby: exkrementy z chovů hospodářských zvířat, zbytky krmiv, odpady z mléčnic a z přidružených zpracovatelských kapacit.

3.3 Ústecký region – potenciál biomasy Základní charakteristika Rozdělení a intenzita zemědělské výroby v tomto kraji (tj. okresy Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Most, Teplice, Ústí nad Labem) se vyznačuje velkou variabilitou, což je dáno zejména vysokou koncentrací průmyslu a těžbou hnědého uhlí v okresech Chomutov, Most,Teplice a Ústí nad Labem a rovněž přítomností hřebene Krušných hor, které zabírají nejméně třetinu uvedených okresů. Okresy Louny a Litoměřice jsou převážně zemědělské, okres Děčín má extenzivní zemědělskou výrobu a vysoké zastoupení chovu skotu.

V následující tabulce jsou znázorněny plochy zemědělských a lesních

oblastech v této oblasti. Celková výměra území Ústeckého kraje 5 335 km2, což odpovídá 6,7 % rozlohy ČR. Lesní pozemky (1 582 km2) jsou na 29,7 % území kraje a ve srovnání s průměrem ČR je zalesnění o 11 % nižší. Zemědělská půda zaujímá přes 52 % rozlohy kraje, v tom je 35,5 % orné půdy, jejíž podíl ve srovnání s ČR je o 10 % nižší. Reliéf krajiny je převážně pahorkatý, pouze v oblasti hřebene Krušných hor a Českého středohoří přechází až k reliéfu vrchovin a v okolí soutoku Ohře a Labe je rovinatý. Klimaticky leží větší část kraje (dolní Poohří a povodí Bíliny) ve středně teplé oblasti, kde bývá okolo 60 letních dnů, 110 mrazových dnů, průměrná roční teplota přes 8° C a roční průměrný úhrn srážek do 600 mm. Území v blízkosti jihozápadní a západní hranice kraje a území se severovýchod a jih od Děčína je v oblasti mírně teplé s cca 40 letními dny, 120 mrazovými dny a průměrnou roční teplotou okolo 7°C. Krušné hory se nacházejí v chladné oblasti s přibližně 20 letními dny, 160 mrazovými dny a průměrnou roční teplotou vzduchu okolo 5°C a až 1 000 mm ročního úhrnu srážek podobně jako ve Šluknovském výběžku.

24


Obr. 1: Generalizované kategorie využití analyzovaného území na základě dat CLC 2000 Kraj zastoupení kategorií

výměra k.ú.1 lesní

zemědělská orná

ttp2

vinice

chmelnice

sady3 zahrady4

okresy

ha

ha

ha

ha

ha

ha

ha

ha

ha

Děčín

90860

44808

36410

11192

22497

0

0

377

2344

Chomutov

93532

34446

39235

23808

13666

22

16

905

818

Litoměřice

103215

16828

73728

60280

7036

249

1485

2711

1967

Louny

111765

17518

80207

67255

5619

12

4929

1187

1205

Most

46716

15486

13545

9447

3007

105

0

422

564

Kraj zastoupení kategorií

výměra k.ú.1 lesní

zemědělská orná

Ttp2

vinice

chmelnice

Sady3 Zahrady4

Ústí nad Labem

40444

12681

18357

5275

11922

0

0

211

949

Česká Lípa

113708

52844

45871

26003

17938

0

45

291

1595

Celkem

647165

159949

323303

120474 88020

388

6475

6511

10373

1 Celková výměra území je základní zeměměřičský podklad evidence pozemků. Každá obec má zpravidla vymezeno katastrální území, může však ležet i na více katastrálních územích. Ukazatel je součtem katastrálních území obcí v daném okrese.

2 Trvalé travnaté porosty zahrnují louky, pastviny a pastevní výběhy. 3 Ovocné sady jsou souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha osázené ovocnými stromy, též pozemky, kde se pěstují výhradně zákrsky ovocných stromů a pozemky, kde se pěstuje rybíz nebo angrešt.

4 Zahrady jsou pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha.

25


Tab. 7: Celková výměra ploch, zastoupení kultur a lesní půdy v roce 2006 Kraj zastoupení porostů

jehličnaté

listnaté

okresy

ha

ha

Děčín

39526,75

10238,65

Litoměřice

7717,99

8258,06

Most

6657,96

7984,2

Teplice

7289,83

9407,9

Ústí nad Labem

3340,27

8992,31

Česká Lípa

39526,75

10238,65

Vybrané okresy celkem

104059,55

55119,77

Tab. 8: Zastoupení druhů lesa v zájmovém území (ha) Největší podíl ze sledované výměny zaujímají obilniny a to 73,47 %, zastoupení plodin je následující, největší část pšenice ozimá a jarní (65,4%), ječmen jarní sladovnický (19,6 %), krmné obiloviny (7,3 %), žito a triticale (4,5 %). Dále jsou na orné půdě zastoupeny řepka (9,14 %), cukrovka (0,3 %) a kukuřice (1,5%). Dále se pěstují víceleté pícniny, slunečnice a konopí.

Obr. 2: Kategorie výnosovosti orné půdy podle BPEJ zastoupených v katastru

26

Euroregion ELBE/LABE Svozové vzdálenosti

Sláma

Sláma

Seno louky a Lesní těžební Celkem

Energetický

obilovin

řepka

pastviny

biomasa

biomasy

obsah celkem

km

t

t

t

t

t

Gj

do 50

214 453

28 651

133 786

35 985

412 875

5 960 787

50 až 75

211 161

28 211

71 334

31 303

342 009

4 940 184

75 až 100

47 717

6 375

71 058

24 178

149 327

2 036 212

celkem

473 330

63 238

276 178

91 465

478 598

12 937 184

Tab. 9: Produkční potenciál za sledované území a druh biomasy ve třech svozových vzdálenostech

27


4. Díl IV: Česko – Geotermální energie 4.1 Úvod Do této kategorie se dle současné evropské energetické statistiky zařazuje využívání tepla získaného z nitra země k výrobě elektřiny, či k přímému vytápění budov nebo zemědělských zařízení (skleníky) atp., bez využití tepelných čerpadel (MPO, 2008), pomocí nich se však geotermální energie využívá. Tepelná čerpadla nebo výměníky tepla využívají zemské teplo o nižší teplotě. Obecně vhodnější je považovat čerpadlo za energeticky efektivní technologii, která využívá jen část OZE (půda, voda, vzduch, odpadní teplo) (Zpráva nezávislé komise, 2008). Přímé využívání geotermální tepelné energie není v ČR pravděpodobně prováděno. Dle Zprávy nezávislé komise (2008) je v našich podmínkách nutné uvažovat mimo tepelných čerpadel pouze se systémem „hot dry rock“ (HDR), které spočívá v navrtání nepropustné horniny, českého krystaliniku, a vytvoření propustného kolektoru, kterým protéká voda, vracející se čerpacím vrtem v podobě horké vody až páry opět k povrchu. Projekty na případnou výrobu elektrické energie nepřímo z energie geotermální jsou zatím ve stádiu příprav a úvah (MPO 2008).

Nejdále zatím postoupil projekt využití geotermální energie v

Litoměřicích. Na úspěchu tohoto projektu, kde je počítáno s kombinovanou výrobou elektrické a tepelné energie, nepochybně závisí rozvoj využívání této energie v další lokalitách ČR. Elektrárna by měla poskytovat přibližně 50 MW tepelné a 5 MW elektrické energie ročně. (Schuhová, 2010). Část města Děčína je též vytápěna pomocí geotermální energie, získané z podzemního jezera, ze kterého teče voda o teplotě 30°C z hloubky 550 m na povrch. Pomocí tepelných čerpadel (2 x 3,28 MWt), je teplo podzemní vody užíváno k efektivnímu předehřívání doplňovací vody z potrubního topení z teploty asi 55°C na asi 72°C. Specifické je využití termálních vod v lázních a bazénech, tyto hodnoty se ovšem nezapočítávají do statistiky využívání OZE. Zdroj: Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení

energetických

potřeb

České

republiky v dlouhodobém časovém horizontu (2008)

Obr. 1: Příhodné oblasti pro využití geotermální energie v České republice

28


4.2 Tepelná čerpadla Tepelná čerpadla jsou zařízení, která umožňují odebírat teplo z okolního prostředí (půda, voda, vzduch, odpadní teplo atp.) a převádět ho na vyšší teplotní hladinu. Jen ta část vyrobené energie, která odpovídá využité energii okolního prostředí, je chápána jako obnovitelná. Primární zdroje pro tepelné čerpadlo jsou •

Zemské teplo (z půdy, hornin, vody)

•

Okolní vzduch

•

Odpadní teplo a vody

•

Povrchová voda

•

Podzemní prostory

Situace v ČR V roce 2005 bylo na český trh nainstalováno a dodáno necelých 1 800 tepelných čerpadel o tepelném výkonu zhruba 25 MW (MPO, 2006). V následujícím roce byl zjištěn podstatný nárůst, a to 2 500 nově instalovaných čerpadel o výkonu přes 40 MW (MPO, 2007). V roce 2007 je zaznamenán opět vzrůst, a to 3 615 tepelných čerpadel o celkovém výkonu 49 MW (MPO, 2008), další rok již 4 000 čerpadel o výkonu přes 55 MW (MPO, 2009). Rozvoj využívání tepelných čerpadel u nás nastal na počátku 90. let 20. století, i když první kusy se objevily již v 50. a 60. letech 20. století (zahraniční výroba). V tuzemsku se začaly vyrábět v 80. letech 20. století. V grafu 1 je znázorněn vývoj počtu instalací tepelných čerpadel od počátku devadesátých let až do roku 2002.

Graf 1: Počty instalací tepelných čerpadel v letech 1993 – 2002 (Zdroj: Petrák, 2004)

29

Euroregion ELBE/LABE Následující tabulka ukazuje orientační přehled odběratelů tepelných čerpadel dle let. Jedná se pouze o orientační přehled, data jsou získána od hlavních distribučních společností (ČEZ a. s., Pražská energetika a.s., E. ON Distribuce a.s.) (MPO, 2009). Domácnosti např. provozují v sazbách D 45/46, řada odběrných míst je osazena více čerpadly a větší firmy sazby C55/56 nevyužívají. Sazba

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

C55

161

227

414

475

478

489

489

D55

2 541

3 449

5 312

6 012

6 030

6 067

6 108

C56

0

0

0

0

0

0

0

D56

0

0

0

0

0

0

0

Firmy celkem

161

227

414

551

710

834

947

Domácnosti

2 541

3 449

5 312

6 795

9 095

11 257

14 199

celkem Zdroj: MPO, 2009

Tab. 1. Přehled počtu odběratelů provozujících tepelná čerpadla Následující tabulku ukazuje, které typy tepelných čerpadel jsou nejvíce využívány. Nižší průměrný instalovaný výkon čerpadel vzduch – vzduch je dán zejména jejich instalací v objektech, které mají nízkou tepelnou ztrátu. Vzduch-voda obsahují i ventilační tepelná čerpadla na odpadní vzduch (rekuperace). V této tabulce byly také zahrnuty výsledky jen hlavních dodavatelů čerpadel, proto je tento odhad nutno brát s rezervou (MPO, 2009).

Počet

Podíl (%)

Tepelný výkon

Podíl (%)

(kW) Vzduch

Průměrný výkon (kW)

–

60

2,27

787

2,2

13,1

–

1150

43,53

15 173

42,53

13,2

Země – voda

1381

52, 27

18 764

52,38

13,6

Voda – voda

51

1,93

1 101

3,07

21,6

Jiné

0

0,00

0

0

0

Celkem

2 642

100

35 826

100

13,6

vzduch Vzduch voda

Zdroj: MPO, 2009

Tab. 2 Odhad celkové dodávky tepelných čerpadel v roce 2008

30


Počet instalací

Instalovaný tepelný výkon (kW)

Hlavní město Praha

5

66,1

Středočeský kraj

19

204,2

Jihočeský kraj

19

203,9

Plzeňský kraj

1

6,9

Karlovarský kraj

7

80,1

Ústecký kraj

18

193,8

Liberecký kraj

11

168,1

Královéhradecký kraj

13

141,5

Pardubický kraj

5

51,9

Vysočina

6

86,3

Jihomoravský kraj

4

37,3

Olomoucký kraj

1

6,5

Zlínský kraj

2

15

Moravskoslezský kraj

12

103,5

Celkem

123

1 365,1

Zdroj: MPO, 2009

Tab. 3. Instalace v domácnostech vybrané k podpoře ze SFŽP v roce 2008

4.3 Závěr V dokumentu byla využita data Ministerstva průmyslu a obchodu, která ovšem nejsou zcela kompletní, jelikož ne všechny oslovené firmy poskytly informace o sobě. Výsledky šetření jsou však dostatečně přesné pro popsání reálného stavu tepelných čerpadel v České republice. Trend tepelných čerpadel u nás narůstá, růst cen ostatních energií zájem o tuto oblast jen navýší, v současnosti je navíc možné získat na takovýto druh vytápění dotace od SFŽP.

4.4 Zdroje: Tepelná čerpadla v roce 2008. Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2009 Tepelná čerpadla v roce 2007. Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2008 Tepelná čerpadla v roce 2006. Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2007 Tepelná čerpadla v roce 2005. Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2006 Petrák. Tepelná čerpadla v České republice. VVI 5/2003. TZB – info, 2004 Statistika tepelných čerpadel. Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2005 Schuhová T.. První geotermální elektrárna v ČR: Liberec nebo Litoměřice? 2010. Dostupné z www.nazeleno.cz Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. 2008 31


5. Příloha 5.1 Saské subjekty zabývající se biomasou Firma

PSČ/ PLZ

Ulice/Straße

Město/Stadt

web

e-mail

09623

-

-

01768

-

-

01773

www.altenberger-hsb.de

01762

http://bioenergiehof-boehme.de

Agrargenossenschaft „Bergland“ Clausnitz e.G. Agrargeselllschaft Reinhardtsgrimma AG Altenberger Heizung-,Sanitärund Brandschutz GmbH

Hauptstr. 13

RechenbergBienenmühle

Zur Alten Schäferei 19

Reinhardtsgrimma

Bioenergiehof Böhme

Dorfstrasse 44

Büttner Heizung Sanitär

Rathausstr. 12

Altenberg

01773

-

-

Dresdner Vorgebirgs Agrar AG

Pulverweg 1

Hänichen

01728

-

-

ED energie.depot GmbH

Heidestr. 70

Radeberg

01454

www.energie-depot.com

Hauptstr. 105

Hohnstein OT Ehrenberg

01848

www.landservice-ehrenberg.de

Veteranenstr. 3

Dresden

01139

www.elektro-solar.de

Energietisch Altenberg e.V.

Platzd des Bergmanns 2

Altenberg

01773

www.energietisch-altenberg.de

Erneuerbare Energie Großhandel GmbH

Barbarastr. 41

Dresden

01129

www.eegh.de

Forstverwaltung Bühlau

Heidemühlenweg 38

Dresden

01324

Morgenleite 4

Dresden

01237

www.grundmann-haustechnik.de

Meschwitzstr. 21

Dresden

01099

www.holzhof-dresden.de

Mühlweg 2a

Kurort Hartha

01737

-

Karlsbader Str. 65

Rittersgrün

08355

www.senertec-sachsen.de

Muldaer Str. 1

Großhartmannsdorf

09618

www.tkwghd.de

Ehrenberger Landservice GmbH Elektro+Solar Matthias Fischer.

Hauptstr. 82

Altenberg OT Schellerhau Schmiedeberg OT Obercarsdorf

[email protected] [email protected]

[email protected] [email protected] [email protected] Dietrich.papsch@energietisch-

Grundmann Andreas Solarund Heizungsbau Holzhof Dresden – BOL GmbH Sächsisches Forstamt Tharandt SenerTec Center Sachsen e.K. Trockenwerk GmbH Großhartmannsdorf

-

32

altenberg.de [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Tel. +49-373271403 +49-3505342403 +49-3505225330 +49-3504611448 +49-3505631831 +49-3514720754 +49-3528418142 +49-3597581252 +49-3518488759 +49-3505229514 +49-35179525540 +49-3514605934 +49-373271403 +49-3512060795 +49-3520333889 +49-3775788288 +49-37329-291


Umweltbildungszentrum Johannishöhe VEE Sachsen e.V. Vereinigung zur Förderung der Nutzung der Erneuerbaren Energien Verbraucherzentrale Sachsen-Beratungszentrum Dresden

[email protected]

+49-3520337181

-

Tharandt

01737

www.johannishoehe.de

Schützengasse 16

Dresden

01067

www.vee-sachsen.de

[email protected]

+49-351-4943347

Fetscherplatz 3

Dresden

01307

-

[email protected]

+49-3514416208

Waldwirtschaft Göhler

Altenberger Str. 71

Schmiedeberg

01762

www.waldwirtschaft-goehler.de

Wettinische Fortsverwaltung

Am Schlosspark 14

Radeburg OT Berbisdorf

01471

www.wettinische-forstverwaltung.de

[email protected] [email protected]

+49-3505229838 +49-3520834682

Die ausführlichen Adressen finden Sie in der Onlineversion unter www.tzdresden.de/projekte.html Weitere Biogasanlagen mit landwirtschaftlicher Biomasse im Landkreis Löbau – Zittau können unter www.bioenergynet.eu - Machbarkeitsstudie S.89 gefunden werden.

33


5.2 Saské subjekty zabývající se geotermální energií Firma

Ulice/Straße

Město/Stadt

PSČ/ PLZ

web

Elektro-Sanitär Paul

Uthmannstr. 35

Dresden

01169

www.esp-dd.de

Elektroinstallation Roland Mart

Stuppener Str. 101

Dresden

01259

www.elektromeister-mart.de

Erdwärme Solartechnik GbR Radeberg

Heinrich-Gläser-Str. 17

Radeberg

01454

www.erdwaerme-solartechnik.de.tl

Haustechnik&Service Dresden

Kesselsdorfer Str. 46

Dresden

01159

www.hts-dresden.de

Hoch- und Tiefbau GmbH

Sora Nr. 5A

Klipphausen

01665

www.uwerisse.de

i.b.t.a. Ing.-Büro T.Arnold

Uthmannstr. 69

Dresden

01169

www.ibta.de

Fiedlerstr. 4

Dresden

01307

www.ib-scheffler.de

Fichtestr. 1

Coswig

01640

-

Gostritzer Str. 63

Dresden

01217

www.kema.com

Preiswert-heizen.de

Forstweg 5

Freital

01705

www.preiswert-heizen.de

Reinhard Hönig-Alternative Energieanlagen

Bergsiedlung 33a

Dresden-Weixdorf

01108

www.ra-waermepumpen.de

Säuberlich Bad&Heizung

Lugaer Str. 2

Dresden

01259

Sachsenwerkstr. 31

Dresden

01257

-

Niedersedlitzer Str. 84

Dresden

01257

www.thomas-heine-haustechnik.de

Ernst-Thälmannstr. 21

Wilsdruff

01737

www.vogtsysteme.de

Achtbeeteweg 10

Dresden

01189

www.wp-opt.de

Ingenieurbüro Dr. Scheffler & Partner GmbH Solar-WärmepumpenHeizungen GmbH KEMA IEV Ingenieursgesellschaft für Energieversorgung GmbH Dresden

Sven Hammer Moderne Heiztechnik und Bäder Heizungsbau Thomas Heine Haustechnik und Montagedienstleistung Vogt Andre Sanitär- und Heizungstechnik Wpsoft GbR

e-mail [email protected] [email protected] Info@erdwaerme-

www.saeuberlich-dresden.de

34

solartechnik.de.tl [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Tel. +49-351-414060 +49-3512023913 +49-3528229408 +49-351416650 +49-35204-7890 +49-3514030394 +49-351254690 +49-352371228 +49-351-8719200 +49-3516411214 +49-3518900298 +49-3512038016 +49-3512133200 +49-3512060795 +49-3520330519 +49-3514246712


5.3 České subjekty zabývající se biomasou Firma

Ulice/Straße

Město/Stadt

PSČ/ PLZ

Zemědělská bioplynová stanice Radovesice

Velká Hradební 3118/48

Ústí nad Labem

400 02

Kompostárna Pitterling

Důlní ulice

Chudeřice

418 01

Kompostárna Nelson- areál skládky Nelson II

Bezručova 28

Duchcov

419 01

Coxys

Důlní ulice

Bílina

418 01

www.coxys.cz

Jeem s.r.o.

Kosá 278

Děčín

405 02

www.drevene-peletky.cz

Modlany 34

Modlany

417 13

Masarykova 109

Ústí nad Labem

400 01

Kompostárna v areálu skládky Modlany II Kompostárna Jedlová hora, Provozovatel P-EKO

603552464

[email protected]

777254214 603583123

www.p-eko.cz/

[email protected]

Stará 1387/10,

Ústí nad Labem

400 01

www.czechpellets.cz

V Úvoze 1418

Roudnice nad Labem

413 01

Kladruby

415 01

Teplice

415 01

[email protected]

417 570 895

400 01

[email protected]

606 655 535

STZ, a.s.

Žukovova 100/27

CZECH PELLETS, s.r.o.

Sběrný dvůr bioodpadu Kladruby Americká 1607/15

Petr Macek

Náves 102

Ústí nad LabemKlíše Soběchleby

Dřevo Z. Dvořák

Klostermannova 1777/48

Děčín

Štefánikova 399/23

Jiří Jehlička

Jindřicha Plachty 192

LM Technologies

Strážky 65

Setoi CZ

[email protected]

www.stz.cz

Drážďanská 517/52

PREOL, a.s.

[email protected]

400 03

Biotech progress, a.s.

Jan Matoušek

Tel.

400 07

Pražská 208/87

Libor Formánek

www.kompostarny.cz

e-mail

Bílina-Pražské Předměstí Ústí nad LabemKrásné Březno Ústí nad LabemStřekov

Jiří Vacek

Motejl

web

Ústí nad LabemMojžíř Ústí nad Labem

Terezínská 47

Lovosice

Brozanská 365

Bohušovice nad Ohří

www.av-vacek.cz

[email protected]

417 823 961

[email protected]

603 181 881

[email protected]

475 291 111

[email protected]

777 561 228

[email protected]

417 42

www.zemnipracemacek.webnode.cz/

405 02

http://www.palivovedrevozdvorak.cz/

403 31

776 887 994 [email protected]

608 456 128

[email protected]

721 854 107

403 40

475 201 671

410 02

35

http://www.preol.cz/

[email protected]

416 564 800

http://www.setoi.cz

[email protected]

604 479 732


ANIVEG ECO

8. května 165

Karel Jonák

Kleneč 203

Farma MaP spol. s r.o.

Libkovice pod Řípem 28

Bioplynová stanice Julčín Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Dalkia Česká republika, a.s.

Úštěk

HEX Teplice spol. s r.o.

410 02

www.aniveg.cz

413 01

www.peletky-brikety.cz

413 01

416 570 111 [email protected]

723 333 815

[email protected]

603 182 910

411 45

Česká Lípa

www.scvk.cz/

840 111 111

Bystřany

www.scvk.cz/

840 111 111

Děčín - Boletice

www.scvk.cz/

840 111 111

Litoměřice

www.scvk.cz/

840 111 111

Most - Chánov

www.scvk.cz/

840 111 111

Neštěmice

www.scvk.cz/

840 111 111

Újezdeček č.e. 266

Trmice Újezdeček, okres Teplice Tušimice Chomutov

415 01

Litomĕřická 272

Štětí

41108

Kogenerace Radim s.r.o. Mondi Šťětí a.s.

Lovosice Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Úštěk

www.mondigroup.com

36


5.4 České subjekty zabývající se geotermální energií

Firma Termo Děčín Free-therm s.r.o. Kespogas s.r.o. AWAC TRADE s.r.o. EKOMONT Dc s.r.o EKOREGULA, s.r.o Heron s.r.o. R.I.P. Děčín, spol. s r.o Instalmont Beneš-Sárközi, spol. s r.o. Klimax Teplice, s.r.o. Jezbera a syn - TOPENÍ - VODA PLYN G - TERM o.z.

Ulice/Straße

Město/Stadt

PSČ/ PLZ

web

e-mail

Tel.

Oblouková 25

Děčín

405 02

www.mvv.cz/termo_decin.html

[email protected]

412 552 440

U Skladiště 421

Ústí nad Labem Předlice

400 01

www.free-therm.cz/

[email protected]

608 968 652

[email protected]

Vaníčkova 11

Ústí nad Labem

400 01

www.kespogas.cz

Drážďanská 14

Ústí nad Labem

400 07

www.awactrade.cz/

[email protected]

Děčín 33 - Nebočady

www.ekomontdc.cz

[email protected]

412 547 650

Majakovského 169/6

Ústí nad Labem

400 01

www.ekoregula.cz/

[email protected]

475 511 414

Ludvíkovice 211

Ludvíkovice

407 13

www.herondc.cz

[email protected]

412 512 044

405 02

www.rip.cz

[email protected]

412 517 635

[email protected]

Vítězství 95

Březová 372/83

Děčín

Instalmont Beneš-Sárközi, spol. s r.o. Střední 11/10

Dubí-Pozorka

417 03

www.instalmont.cz/

Teplická 45

Košťany

417 23

www.klimax.cz/

[email protected]

Teplická 380/92

Děčín IV-Podmokly

www.jezbera.cz

[email protected]

412 530 964

Českolipská 1996/9

Litoměřice-Předměstí

www.hennlich.cz

[email protected]

416 711 111

412 01

37

Labe. - Biomasa a Geotermálie -

Recommend Documents