LABE

M as a ry k o v a u n iv e rz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

PŘESHR AN I ČNÍ SPOLUPR ÁC E NA ÚZEMÍ EUR OR EGI ON U ELBE/LAB E Cross-border Cooperation in the Euroregion Elbe/Labe Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Irena OPLUŠTILOVÁ

Anna POLÁKOVÁ

Brno, červen 2008

J mé n o a p ří jm en í auto ra:

Anna Poláková

N áze v di p lo mo vé práce :

Přeshraniční spolupráce na území euroregionu Elbe/Labe

N áze v p r ác e v an gli č ti ně :

Cross-border Cooperation in the Euroregion Elbe/Labe

Kate dr a:

Regionální ekonomie a správy

Ve do u cí di p lo mo vé práce :

Ing. Irena Opluštilová

R o k o bh aj o b y :

2008

Anotace Práce se zabývá problematikou přeshraniční spolupráce na česko-saské hranici a to konkrétně na území euroregionu Elbe/Labe. Důraz je kladen na sestavení charakteristiky území euroregionu a zhodnocení dosavadních aktivit euroregionu. První část je zaměřena na popis teoretických východisek přeshraniční spolupráce pro euroregiony v evropském prostoru. Druhá část charakterizuje euroregion včetně socio-ekonomické analýzy a vymezení problémových oblastí jeho území. Závěrečná část je věnována analýze realizovaných aktivit a projektů za dosavadní existence euroregionu. Na jejím základě je zhodnoceno zaměření realizovaných projektů přeshraniční spolupráce na vymezené problémové oblasti tohoto euroregionu a celkové zhodnocení jejich přínosnosti pro další rozvoj daného regionu.

Annotation This work deals with cross-border cooperation on the Czech-Saxon border, and specifically in the territory of the Euroregion Elbe/Labe. Emphasis is put on drawing up the characteristics of the Euroregion and evaluating the past activities that have taken place in this territory. The first part focuses on the theoretical background of cross-border cooperation for Euroregions in the European area. The second part characterizes the Euroregion this work deals with, including a socio-economic analysis, and defines the problem areas in its territory. The final section is devoted to an analysis of the activities and projects carried out so far in the previous existence of the Euroregion. On the basis of this analysis, the focus of the implemented projects of cross-border cooperation in the defined problem areas of this Euroregion is evaluated, as well as their overall benefit for further development of this region.

Klíčová slova Přeshraniční spolupráce, Sasko, Česká republika, euroregiony, Interreg, Phare CBC

Keywords Cross-border cooperation, Saxony, Czech Republic, Euroregions, Interreg, Phare CBC

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Přeshraniční spolupráce na území euroregionu Elbe/Labe vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ireny Opluštilové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 30. června 2008 ........................................................... podpis autora

Poděkování Je mou milou povinností poděkovat na tomto místě vedoucí práce Ing. Ireně Opluštilové za cenné připomínky a odborné rady, které mi pomohly při vypracování této diplomové práce. Dále děkuji především ředitelům euroregionu Elbe/Labe: Dipl.-Stw. Christian Preußcher a Mgr. Vladimíru Lipskému za poskytnuté informace a umožnění měsíční stáže v sekretariátu euroregionu v Pirně.

Obsah Úvod............................................................................................................................................7 1. Přeshraniční spolupráce v EU.................................................................................................9 1.1 Vývoj přeshraniční spolupráce v Evropě........................................................................9 1.2 Právní nástroje usnadňující přeshraniční spolupráci.....................................................11 1.3 Formy přeshraničních struktur......................................................................................13 1.3.1 Specifika přeshraničních struktur ve střední a východní Evropě..........................17 1.3.2 Euroregiony v ČR..................................................................................................17 1.4 Nástroje podpory přeshraniční spolupráce v EU...........................................................19 1.4.1 Iniciativa Interreg...................................................................................................20 1.4.2 Phare CBC.............................................................................................................22 1.4.3 Programové období 2007 - 2013...........................................................................24 2. Euroregion Elbe/Labe...........................................................................................................28 2.1 Založení.........................................................................................................................28 2.2 Cíle................................................................................................................................29 2.3 Organizační struktura....................................................................................................30 2.4 Financování...................................................................................................................31 2.5 Charakteristika území euroregionu Elbe/Labe..............................................................33 2.5.1 Geografické údaje..................................................................................................36 2.5.2 Obyvatelstvo..........................................................................................................36 2.5.3 Hospodářství..........................................................................................................38 2.5.4 Životní úroveň.......................................................................................................43 2.5.5 Doprava..................................................................................................................45 2.5.6 Životní prostředí....................................................................................................47 2.5.7 Cestovní ruch.........................................................................................................48 2.5.8 Shrnutí....................................................................................................................50 3. Analýza aktivit přeshraniční spolupráce...............................................................................53 3.1 Interreg II A...................................................................................................................53 3.2 Phare CBC.....................................................................................................................58 3.3 Interreg III A.................................................................................................................62 3.4 Aktivity Euroregionu Elbe/Labe...................................................................................72 3.5 Ziel 3/ Cíl 3....................................................................................................................72 3.6 Vyhodnocení realizovaných projektů............................................................................73 Shrnutí.......................................................................................................................................77 Seznam použité literatury a dalších pramenů............................................................................80 Seznam tabulek.........................................................................................................................82 Seznam grafů.............................................................................................................................82 Seznam příloh...........................................................................................................................83

Seznam použitých zkratek CR

Cestovní ruch

ČOV

Čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

EEL

Euroregion Elbe/Labe

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

FMP

Fond malých projektů

FS

Fond soudržnosti

HDP

Hrubý domácí produkt

CHKO

Chráněná krajinná oblast

MSP

Malé a střední podniky

OP

Operační program

SFMP

Společný fond malých projektů

ŽP

Životní prostředí

Úvod Příhraniční regiony trpí většinou svojí izolovanou polohou na okraji států a s tím spojenými problémy. Již v 50. letech 20. století se objevily v evropském prostoru první integrační tendence, které se ještě umocnily po vzniku a následném rozšiřování Evropské unie. Obecně je dnes snaha začlenit tyto příhraniční regiony do společného evropského prostoru tak, aby státní hranice již neznamenaly fyzické oddělení od okolního světa. Při integračním procesu se zjistilo, že právě příhraniční regiony by se mohly stát největší brzdou tohoto procesu a tak se na jejich rozvoj zaměřovala čím dál větší pozornost v rámci regionální politiky EU. Proto je i dnes téma přeshraniční spolupráce stále aktuální a dá se říci, že se řadí mezi zajímavé fenomény dnešní doby. Přeshraniční spolupráce České republiky se sousedními státy prošla od roku 1989 značným vývojem a to bezesporu díky rozšířeným možnostem spolupráce po roce 1994, kdy byla ČR uznána jako kandidátská země EU, a následně po roce 2004, když se ČR stala členem EU. Hybnou silou rozvoje pohraničí a přeshraničních vztahů byly jednak rozšiřující se možnosti podpory v rámci řady programů EU, ale především iniciativa obyčejných lidí a realizace jejich vizí. Touto snahou bylo možné přispět k opětovnému propojení regionů, které byly většinou násilně rozděleny vlivem druhé světové války a následující éry komunismu. Vzhledem k osobnímu zájmu o problematiku přeshraniční spolupráce na území euroregionů jsem si po zkonzultování navrhla sama téma své diplomové práce. Samotný výběr euroregionu Elbe/Labe nebyl - vzhledem k mým častým návštěvám saské části tohoto euroregionu - složitý. Následná měsíční stáž v sídle sekretariátu euroregionu Elbe/Labe v Pirně mi pomohla pochopit dnešní problémy fungování euroregionů a také se lépe zorientovat v informacích o jednotlivých realizovaných projektech, které jsem využila pro analýzu přeshraničních aktivit euroregionu. Na základě ekonomicko-sociálních charakteristik území euroregionu Elbe/Labe je cílem této práce popsat a zhodnotit aktivity realizované v rámci tohoto euroregionu včetně jejich zaměření na vymezené problémové oblasti regionu. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První část se soustředí na důvody vzniku přeshraniční spolupráce a její historii, dále se zabývá různými formami přeshraniční spolupráce a celkovou situací euroregionů v evropském prostoru a jejich možností čerpat dotace na podporu 7

přeshraniční spolupráce z některého programu EU. Prostřední část se věnuje charakteristice euroregionu Elbe/Labe a jeho území na základě dostupných dat. Poslední část se zabývá samotnou analýzou realizovaných projektů na území celého regionu s následným zhodnocením zacílení těchto projektů do problémových oblastí regionu a jejich případné přínosy pro euroregion. Při zpracování této práce budou použity především sekundární zdroje dat, které jsou představovány údaji a statistickými daty, jak o celém území euroregionu, tak o samotných realizovaných projektech na tomto území. Závěry této práce budou stanoveny na základě vlastní analýzy z dostupných dat.

8

1. Přeshraniční spolupráce v EU Přeshraniční spolupráce mezi sousedícími příhraničními regiony má v Evropě mnohdy již dlouhou tradici. Přesto se jedná o fenomén relativně mladý, avšak velmi rychle se rozvíjející a nabývající na důležitosti nejenom v rámci regionální politiky EU, ale i v celého procesu evropské integrace. Definicí přeshraniční spolupráce existuje několik. V Praktickém průvodci přeshraniční spolupráce je přeshraniční spolupráce definována jako: „přímá sousedská spolupráce regionálních a místních instancí podél hranice ve všech oblastech života a při zapojení všech aktérů”. V Evropské rámcové úmluvě o přeshraniční spolupráci je pak termín přeshraniční spolupráce vymezen v článku 2 takto: „jakékoliv dohodnuté jednání, jehož cílem je posílit a rozvíjet sousedské vztahy mezi územními společenstvími nebo úřady dvou nebo více smluvních stran, a uzavírání jakýchkoli dohod a smluv nezbytných k tomuto účelu”. Obecně by se přeshraniční spolupráce dala definovat jako intenzivní spolupráce mezi přilehlými příhraničními regiony, která se zabývá širokým spektrem činností. Cílem přeshraniční spolupráce je snaha využít nedostatky periferních pohraničních regionů ve vlastní prospěch. Příhraniční regiony často trpí svou izolovanou pozicí, malým množstvím investic, ekonomických možností apod. Důslednou integrací dvou či více podobných příhraničních regionů lze tyto nedostatky efektivně řešit. Takto integrovaný region již může být svou rozlohou, různorodostí, případně i levnou pracovní silou zajímavou investiční destinací a navíc integrované projekty mohou snadněji řešit obecné a společné problémy po obou stranách státních hranic1. Cílem přeshraniční spolupráce je tedy hospodářská a sociální integrace prostřednictvím uplatnění společných strategií rozvoje a strukturované spolupráce po obou stranách hranice.2

1.1 Vývoj přeshraniční spolupráce v Evropě3 Počátky přeshraniční spolupráce můžeme nalézt již v 50.letech 20.století, kdy se Evropa vzpamatovávala z válečného konfliktu 2. světové války. Snaha o trvalé zajištění míru a touha po zlepšení životní úrovně byly hnacími motivy pro odstranění hraničních bariér, které přispívaly k izolovanosti a okrajovému rázu příhraničních regionů. Ze začátku bylo možné 1 V. Dočkal, Ústřední pojmy regionální politiky EU (2004) 2 Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Euroregiony (2007) 3 Podle: J. Gabbe, Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci (2000)

9

dosáhnout na komunální/regionální úrovni jen velmi malého úspěchu, a to především z důvodu chybějících zákonných a administrativních kompetencí. „Postupem času se užitečnost vzájemné spolupráce a socio-ekonomické integrace příhraničních regionů odrazila i na formálních výstupech celého Společenství. Přeshraniční spolupráce byla Společenstvím uznána jako vhodný implementační nástroj některých regionálních policies Komise.“4

K prvním důležitým zkušenostem s přeshraniční spoluprací došlo na konci 40. let 20. století, kdy byla podepsána dohoda o Beneluxu5. Historicky prvním euroregionem se stal roku 1958 Euregio v německo-nizozemském pohraničí6. Pouze o něco později, avšak mimo Evropské společenství, byly podpořeny různé zkušenosti ve Skandinávii napříč hranicemi Dánska, Finska, Norska a Švédska7 . V roce 1971 vznikla Asociace evropských příhraničních regionů8 (AGEG). Díky její úzké spolupráci s Radou Evropy, Evropským parlamentem, Evropskou komisí a s národními vládami došlo k dalšímu rozvoji této formy přeshraniční spolupráce. Dodnes je významnou organizací podílející se na vývoji přeshraniční spolupráce. Z původních 10 zakládajících členů se AGEG rozrostl na dnešních 90 členů9. Rozvoj přeshraniční spolupráce se zrychlil na konci 80. let 20. století a to nejenom díky zvětšujícímu se počtu zájemců o přeshraniční spolupráci a členů AGEG. Důvodů bylo hned několik. Nejdříve došlo k interním změnám v rámci Společenství (dokončení jednotného trhu, prohloubení hospodářské a měnové unie, posilující decentralizace a regionalizace evropských států). Dále proběhly změny politického režimu ve střední a východní Evropě. V neposlední řadě došlo k zavedení Iniciativ Společenství a dalších programů podporujících přeshraniční spolupráci10 (více viz. podkapitola 1.4).

1.2 Právní nástroje usnadňující přeshraniční spolupráci Intenzita přeshraniční spolupráce úzce závisí na vytvořeném právním prostředí, které buď usnadňuje nebo naopak brzdí takovouto formu spolupráce. Protože neexistuje jednotný 4 5 6 7 8

V. Dočkal, Euroregionalismus a třetí rovina EU(2003) Benelux vznikl 1948 Došlo k sjednocení území nizozemského regionu Enschede a německého regionu Bronzu do jednoho celku. Podle: Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Euroregiony Používané zkratky: AGEG (Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen), AEBR (Association of European Border Regions) nebo ARFE (Association des Régions Frontalières Européennes) 9 Podle: www.aebr.net 10 Podle: Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Euroregiony

10

nástroj veřejného práva, který je všeobecně vhodný pro přeshraniční spolupráci a právně platný pro celou Evropu, jsou aktivity a provádění specifických programů nadále určovány bi/trilaterálními smlouvami nebo dohodami mezi státy, které závisí především na politické vůli zúčastněných států11. Zásadní vliv na právní režim dohod o přeshraniční spolupráci mají multilaterální smlouvy. Mezi první smlouvy tohoto typu patří Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo orgány12 (dále jen Madridská úmluva). Tato Madridská úmluva byla přijata Radou Evropy v roce 1980 v Madridu a v platnost vstoupila v roce 1981 (v ČR vstoupila v platnost až 21.3.2000). Státy se zavazují např. k odstraňování právních, správních a technických problémů v přeshraniční spolupráci a k předávání informací vlastním územním orgánům o možnostech spolupráce. Zájemci zde najdou i konkrétní vzorové a rámcové dohody, stanovy a smlouvy o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady. Madridská úmluva ale bohužel nepřinesla žádnou právní podporu pro nově vznikající přeshraniční struktury. Doslova se ve článku 2 uvádí: „Přeshraniční spolupráce je uskutečňována v rámci působnosti a pravomoci územních společenství nebo úřadů dané vnitrostátním právem. Tato úmluva nemůže měnit rozsah a podstatu těchto pravomocí.” Z toho vyplývá, že přeshraniční struktury jako např. euroregiony zde nenašly žádnou oporu pro případnou integraci a že hlavním udělovatelem pravomocí zůstal nadále národní stát. V roce 1995 byl přijat První dodatkový protokol k Madridské úmluvě13. Jeho hlavní přínos spočívá v možnosti vzniku orgánu přeshraniční spolupráce, který může mít právní subjektivitu. Tato skutečnost znamená, že aktérem přeshraniční spolupráce nemusí být přímo územní společenství (v případě ČR obce či kraje), ale i nějaký orgán, jehož členem bude konkrétní územní společenství. Tento orgán může být jak veřejnou tak soukromou právnickou osobou14. V roce 1998 byl otevřen k ratifikaci i Druhý dodatkový protokol, který rozšiřuje režim přeshraniční spolupráce i na ta území společenství, která spolu geograficky nesousedí. K ratifikaci obou dodatkových protokolů zatím v ČR nedošlo, i když všechny sousedící státy až na Polsko již první dodatkový protokol ratifikovaly (Německo 16.9.1998, Rakousko

11 12 13 14

Podle: J. Gabbe, Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci (2000) Pramen: www.podnikame.cz/smlouvy/index.php3?co=ss00094 V platnost vešel 1998 Podle: V. Dočkal, Přeshraniční spolupráce v EU a její právní zakotvení (2006)

11

17.3.2004 a Slovensko 1.2.2000)15. Důležitým dokumentem je i Evropská charta hraničních a přeshraničních regionů16, která byla přijata Radou Evropy v roce 1995. Vyzdvihuje význam přeshraniční spolupráce jako nástroje pro překonávání periferního charakteru hraničních oblastí a pro zlepšování životních podmínek obyvatel. Zmiňuje se také o principu subsidiarity a partnerství napříč všemi úrovněmi správy od evropské až po místní a obsahuje návrh cílů přeshraniční spolupráce v Evropě. Tyto cíle dobře vystihuje následující věta z Charty: musí pokračovat rušení bariér a život „zády k sobě” se musí změnit na společný život „tváří k sobě”. Velkou část zaujímají návrhy opatření, která přispívají k dalšímu rozvoji příhraničních oblastí přes otázky hospodářského rozvoje, infrastruktury až po kulturní spolupráci. Ani Rámcová úmluva, ani dodatkový protokol jako takové nestanovují smlouvu o přeshraniční spolupráci, ale pouze rámec pro spolupráci. Příklady z několika příhraničních regionů ukazují, že musí být uzavřeny další smlouvy mezi dvěma národními státy, aby bylo regionálním a místním orgánům umožněno zapojení se do přímé přeshraniční spolupráce. Přes tato obecná omezení položila Madridská úmluva právní základ pro vzrůstající spolupráci.17 Spolupráce Čechů a Němců Staletí trvající období vzájemné spolupráce a prosperity mezi Čechy a Němci se přerušilo ve 20. století s příchodem 2. světové války a následné éry komunismu. Nejenom problematika odsunu sudetských Němců, ale i tzv. „nucené přátelství” ČSSR s NDR a blokace kontaktů kvůli „železné oponě” mezi ČSSR a NSR zhoršily dřívější dobré vztahy. Neuzavřené otázky z minulosti komplikovaly vztah i po roce 1989 mezi nově vzniklým ČSFR (později ČR) a SRN a to až do roku 1997, kdy byla podepsána Česko-německá deklarace. V dnešní době existuje mezi ČR a SRN několik desítek mezinárodních smluv, bohužel mezi nimi nenajdeme žádnou, která by významně právně podpořila přeshraniční spolupráci mezi oběma zeměmi v příhraničních oblastech. Existuje ovšem několik dohod, které se přeshraniční spolupráce týkají alespoň okrajově. Mezi takové se řadí Smlouva mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a přátelské spolupráci (z 27.2.1992). Smlouva obsahuje 15 Podle: V. Dočkal, Přeshraniční spolupráce v EU a její právní zakotvení (2006) 16 Pramen: http://isap.vlada.cz/Dul/CESTY.NSF/91b9f824a0923e3bc1256dde0052230a/a1dc8b478976c2e5802566d700 4d532f?OpenDocument 17 Podle: J. Gabbe, Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci (2000)

12

společnou vůli Čechů a Němců aktivně se podílet na společném životě ve společné Evropě a zlepšovat přátelskou spolupráci v duchu dobrých sousedských vztahů. Na tuto dohodu navázala 21.1.1997 Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji18, ve které se mimo jiné píše: „Obě strany jsou si vědomy svého závazku a odpovědnosti dále rozvíjet česko-německé vztahy v duchu dobrého sousedství a partnerství a přispívat tím k utváření sjednocující se Evropy.” Nicméně tato deklarace není mezinárodní smlouvou, ale pouze politickým dokumentem, který nemá povahu právního instrumentu. Přesto obsahuje pro přeshraniční spolupráci mezi Němci a Čechy důležitý obrat k lepšímu, který se dle JUDr. Rudolfa Jindráka dá shrnout následovně 19: „spáchané křivdy náležejí minulosti, Češi i Němci tedy zaměří své vztahy do budoucnosti, obě strany nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti”. Za zmínku stojí i fakt, že v deklaraci bylo rozhodnuto o vzniku Česko-německého fondu budoucnosti. Z tohoto fondu se budou financovat projekty společného zájmu, v jejichž výčtu je zahrnuta i přeshraniční spolupráce. Určitý posun ve spolupráci ČR a SRN můžeme vidět i díky vstupu ČR do NATO v březnu 1999, čímž se ČR stala spojencem SRN a pak především vstupem ČR do EU v květnu 2004. Díky tomuto příznivému vývoji vzájemných vztahů neznamenají hranice mezi oběma státy od prosince 2007 bariéru v reálném slova smyslu. Proto i rozšíření Schengenského prostoru můžeme brát jako krok vpřed k intenzivnější přeshraniční spolupráci mezi oběma národy.

1.3 Formy přeshraničních struktur20 Z dosavadních informací je vidět, že vymezení pojmu přeshraniční spolupráce není věc úplně jednoduchá. Pro názornost uvedu jedno z možných dělení přeshraniční spolupráce a to podle funkcí. Na základě tohoto kritéria lze vymezit21: ●

přeshraniční spolupráci v rámci přeshraničních struktur

●

přeshraniční spolupráci státních orgánů a od státu odvozených složek

●

přeshraniční spolupráci samospráv a jejích orgánů.

Dále se budeme zabývat především přeshraniční spoluprací v rámci přeshraničních struktur. V praxi je možno najít několik termínů, které patří do pomyslné množiny přeshraničních 18 Pramen: www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?ke_dni=04.11.2007&O=&action=detail&value=1280 19 Pramen: www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=744 20 Podle: V. Dočkal, Přeshraniční spolupráce na východních hranicích ČR: růžový obláček a hrana reality (2005), kapitola 2.1.2 21 Podle: V. Dočkal, Přeshraniční spolupráce v EU a její právní zakotvení (2006)

13

struktur. Patří sem např. euregio, euroregio, euroregion, europaregion, region, pracovní společenství atd. Tato terminologická nejednoznačnost a libovolné nakládání s pojmy znesnadňují snahy o typologizaci jednotlivých forem přeshraničních struktur. Proto i dělení přeshraničních struktur existuje hned několik a to v závislosti na zvolených kritériích hodnocení (od velikosti území a intenzity spolupráce počínaje po přidělené pravomoca a oprávnění jednotlivých struktur konče). Za obecné dělení přeshraničních struktur osobně považuji dělení uvedené v Praktickém průvodci přeshraniční spolupráce. Dělení je zde provedeno spojením několika kritérií a rozlišuje tak mezi: ●

Euroregiony

●

Pracovními společenstvími

Euroregiony jsou zde charakterizované jako stálé struktury, mající vlastní identitu oddělenou od svých členů, vlastní správní, technické a finanční zdroje a také vnitřní rozhodovací pravomoci. Geografická rozloha euroregionu je většinou určena mírou sociálněekonomické integrace, a nikoliv pouze správními celky. Orgány euroregionu nepředstavují novou úroveň místní nebo regionální vlády, ale jde o spolupráci již existujících orgánů z veřejného a soukromého sektoru. Vzhledem k dříve uvedené právní problematice přeshraničních struktur, používá Rada Evropy pro „euroregiony” ještě další dělení a tak euroregiony dělí na ty, které jsou22: ●

založené na soukromém právu

●

založené na veřejném právu

●

bez právní subjektivity

Pracovní společenství jsou zde charakterizovány jako stálé struktury, které mají někdy samostatnou identitu, ale často si ponechávají identitu svých členů. Zřídka mají funkce obsazené vlastními lidmi (na postu předsedy se obyčejně střídají zástupci členů, kteří zároveň tvoří sekretariát, výbor nebo pracovní skupiny). Scházejí se občas a nemají k dispozici vlastní finanční ani personální zdroje. Také zřídka provádějí rozhodnutí nezávisle na svých členech 22 Podle : www.coe.int/t/e/legal_affairs/local_and_regional_democracy/areas_of_work/transfrontier_co %2Doperation/euroregions/Existing_Euroregion.asp#TopOfPage

14

uvnitř organizace. Ve velkém množství případů se regionální nebo místní orgány nebo jiné organizace dohodly na spolupráci, např. podpisem protokolu o spolupráci nebo právně nezávaznou dohodou, a vytvořily určitý druh struktury, většinou bez vlastní právní subjektivity. Známý politolog a sociolog M. Perkmann používá za hlavní dělící kritéria územní velikost a intenzitu spolupráce. Takto rozlišuje mezi integrovanými a vyvíjejícími se euroregiony a dále Skandinávskou skupinou a pracovním společenstvím, což dokresluje i následující tabulka.

Tabulka 1 : Dělení přeshraničních struktur dle M. Perkmanna Územní rozloha Vysoká intenzita spolupráce Nízká intenzita spolupráce

MALÁ

VELKÁ

Integrované euroregiony (např. Euregio)

Skandinávská skupina (např. Oeresund Council)

Vyvíjející se euroregiony (např. Region Transmanche)

Pracovní společenství (např. Arge Alp)

Pramen: Perkamann, uvedeno v V. Dočkal, Přeshraniční spolupráce na východních hranicích ČR: růžový obláček a hrana reality (2005)

Takto navržená typologie je částečně použitelná pro přeshraniční struktury i ve střední a Evropě. Bohužel opomíjí takové případy, kdy daná přeshraniční struktura neaspiruje na integraci a vznikla pouze za účelem realizace určitého projektu. Takto vzniklé euroregiony pojmenoval V. Dočkal jako ad hoc společenství. Dalším problémem dělení podle M. Perkmanna je dle V. Dočkala kategorie vyvíjejících se euroregionů. Je totiž pravděpodobné, že do této skupiny bude patřit většina přeshraničních struktur ve střední a východní Evropě, které nesou název „euroregion”. I mezi nimi existují ovšem rozdíly. V. Dočkal navrhuje proto toto dělení doplnit ještě o kategorii účelových euroregionů.

Tabulka 2 : Modifikované členění přeshraničních struktur Vysoká intenzita spolupráce

Integrované euroregiony

Spolupráce prohlubující integraci

Vyvíjející se euroregiony

Stabilně nízká intenzita spolupráce

Účelové euroregiony

Jednorázový charakter spolupráce

Ad hoc společenství

Pramen: V. Dočkal, Přeshraniční spolupráce na východních hranicích ČR: růžový obláček a hrana reality

15

(2005)

Aby takto uvedená typologie měla vypovídací charakter je nezbytné definovat dělící kritérium, kterým je intenzita, resp. charakter spolupráce. Intenzita spolupráce je limitována právní

legitimitou

dané

přeshraniční

struktury.

Předchozí

výklad

sice

naznačil,

že západoevropské přeshraniční struktury disponují větší právní legitimitou, nicméně ani jejich možnosti nejsou neomezené. U integrovaných euroregionů, které vykazují vysokou intenzitu spolupráce, lze předpokládat, že jejich agenda bude pokrývat veškeré „slabé politiky”. U vyvíjejících se euroregionů, které prohlubují integraci, se předpokládá, že bude jejich agenda pokrývat veškeré „slabé politiky”, které jsou pro daný vývojový stupeň relevantní, respektive ty, ke kterým daná přeshraniční struktura disponuje právní způsobilostí. Lze je dále rozdělit na ty, které prohlubují integraci, ale jejich vývoj ještě nedosáhl integrovaných euroregionů, a ty struktury, jejichž vyšší integraci brání právní bariéry např. nedostatečná legitimita. Účelové euroregiony se pak od předchozí kategorie liší tím, že ačkoliv pokrývají stejně jako vyvíjející se euroregiony veškerou relativní „slabou politiku”, nemají ambice prohlubovat integraci a tento vývojový stupeň se jim zdá jako dostatečný. Ad hoc společenství je charakteristické pro jednorázově a většinou jednosektorově definovanou agendu. Jeho existence je spojena s přístupem k finančním subvencím, ale nestává se nástrojem jakékoliv regionální integrace.

1.3.1 Specifika přeshraničních struktur ve střední a východní Evropě23 Oproti západoevropským přeshraničním strukturám vykazují ty ve střední a východní Evropě mnohé odlišnosti. Nejdůležitějším rozdílem je způsob jejich vzniku. Zatímco západoevropské přeshraniční struktury vznikly živelně a teprve jejich velké rozšíření přineslo nutnost nějaké mezinárodněprávní regulace24, nově vznikající struktury ve střední a východní Evropě vznikaly již na základě stimulujícího působení Evropské Unie. Další významnou odlišností 23 Podle: V. Dočkal, Přeshraniční spolupráce na východních hranicích ČR: růžový obláček a hrana reality (2005) 24 Nejvýznamnějším právním aktem v této oblasti byla Madridská úmluva

16

je právní statut a legální kompetence. Západoevropské přeshraniční struktury vychází často po právní stránce z bi/trilaterálních mezinárodních smluv. Středo- a východoevropské přeshraniční struktury naopak vznikaly převážně na základě soukromoprávních úkonů a ani případná mezinárodní smlouva většinou neposiluje jejich právní legitimitu. To vedlo k omezeným právním možnostem a tím i k limitaci pole působnosti u těchto přeshraničních struktur. Z toho vyplývá i následující rozdíl, kterým je funkce přeshraničních struktur, neboť tyto středo- a východoevropské struktury se snaží regulovat užší škálu oblastí a mají skromnější ambice než západoevropské přeshraniční struktury. Zapříčiněno to bylo i tím, že přeshraniční struktury v bývalých kandidátských zemích neměly ambice ani tak prohlubovat integraci příhraničních regionů, jako spíše co nejsnadněji splnit podmínky pro zisk finančních prostředků z programu Phare CBC. S menší mírou nadsázky by bylo možno podle V. Dočkala „označit západoevropské jako tradiční a středo- a východoevropské jako účelové přeshraniční struktury“.

1.3.2 Euroregiony v ČR Vývoj přeshraniční spolupráce v dnešním slova smyslu se mohl v České republice prosadit až po pádu „železné opony” v roce 1989. S otevřením hranic a snahou lidí najít společnou řeč se sousedy se mohly pomalu začít odbourávat bariéry, které po desetiletí oddělovaly příhraniční regiony. Vzhledem k rozloze a specifické poloze ČR v „srdci Evropy” je charakteristickým českým rysem příhraniční povaha regionů. Většina krajů v ČR, s výjimkou Středočeského, Prahy a Vysočiny, sousedí totiž s některým z okolních států25. Díky tomu vznikl velký prostor pro přeshraniční iniciativy a též zájem o finanční podporu, která plyne přes euroregiony. Od roku 1991, kdy vznikl první Euroregion Niesse-Nisa-Nysa na česko-německo-polském pomezí, se počet euroregionů v ČR rozrostl až na konečných 13 (viz. tabulka č. 3 a příloha č. 1). Euroregiony v ČR leží po celé délce státních hranic a pomáhají s menší či větší intenzitou naplňovat své poslání v rozvoji příhraničních regionů. Některé obce, které leží v okresech hraničících s dalším euroregionem, patří dokonce mezi členy dvou euroregionů (např. obce Dolní Poustevna, Krásná Lípa a Lipová z okresu Děčín patří zároveň do euroregionu Elbe/ Labe i do euroregionu Niesse-Nisa-Nysa). Při vzniku prvních euroregionů v 90. letech chyběl legislativní rámec, o který by se obce 25 Podle: www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=470

17

mohly více opřít při rozvoji přeshraniční spolupráce. Tehdejší legislativa definovala podmínky přeshraniční spolupráce na municipální úrovni pomocí zákona č. 367/1990 Sb. o obcích, v jehož §17 se pouze vymezuje, že „Obce mohou k obhajobě svých práv a zájmů vytvářet sdružení, navazovat partnerské vztahy a spolupracovat s obcemi jiných států a být členem mezinárodních sdružení místních orgánů.“. Bohužel zde nebyly uvedeny žádné podmínky pro vytvoření „mezinárodních sdružení místních orgánů“. Úprava tohoto zákona z roku 1992 již ale uvádí možnost, že „obce mohou být členy právnických osob s mezinárodním prvkem“. Existence euroregionů je vymezena až §55 zákona č.128/2000 Sb. o obcích. Zde je již uvedeno, že obce (svazky obcí) mohou uzavírat s obcemi (svazky obcí) jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci a je možnost vzniku právnické osoby na základě uzavřené smlouvy, pokud ji ovšem schválí Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí26. V česko-německém pohraničí, které se nejčastěji dále dělí na česko-bavorské a česko-saské, vzniklo od roku 1991 celkem 5 euroregionů a historicky se řadí mezi ty nejstarší 27. Naopak nejmladším euroregionem je euroregion Silva Nortica, který vznikl až v roce 2002 na českorakouském pomezí. V následující tabulce je přehled všech euroregionů ČR s polohou a jejich datem vzniku.

Tabulka 3 : Euroregiony v ČR

26 Podle: V. Netolický, Euroregiony - Úvod do problematiky (2007) 27 Vznikly mezi lety 1991 a 1993

18

Vznik

Název euroregionu

21.12.1991 Euroregion Neisse – Nisa – Nysa 3.4.1992 Euroregion Egrensis

Sousedící státy Polsko, Německo Německo

24.6.1992 Euroregion Elbe – Labe

Německo

26.6.1992 Euroregion Erzgebirge – Krušnohoří

Německo

2.3.1993 Euroregion Bayrischer Wald – Šumava – Mühlviertel 5.12.1996 Euroregion Glacensis 2.7.1997 Euroregion Praděd – Pradziad

Německo, Rakousko Polsko Polsko

22.4.1998 Euroregion Těšínské Slezsko – Ślask Cienszyński

Polsko

20.9.1998 Euroregion Silesia

Polsko

23.6.1999 Euroregion Weinviertel – Pomoraví – Záhorie

Rakousko, Slovensko

9.6.2000 Euroregion Beskydy – Beskidy

Slovensko, Polsko

30.7.2000 Euroregion Bílé – Biele Karpaty

Slovensko

28.5.2002 Euroregion Silva Nortica

Rakousko

Pramen: www.mmr.cz/euroregiony-v-cr

Euroregionům na území ČR se nabízí možnost spolupráce v rámci Asociace euroregionů ČR, která vznikla v roce 2001. Jedná se o zájmové sdružení právnických osob, které má za úkol koordinovat činnosti spojené s přeshraniční spoluprací a hájit zájmy českých euroregionů. Jedná se o jistou obdobu s Asociací evropských hraničních regionů (AGEG / AEBR) na národní úrovni.

1.4 Nástroje podpory přeshraniční spolupráce v EU28 S postupným rozšiřováním EU o další členy, začala problematika přeshraniční spolupráce nabývat na významu. V roce 1990 vytvořila EU první formální finanční nástroj pomoci přeshraniční spolupráce Iniciativu29 Interreg. K jejímu vzniku napomohlo otevření hranic a problematika další integrace Evropy, pro kterou by dosud méně rozvinuté příhraniční regiony mohly být určitou brzdou (viz. podkapitola 1.4.1). V roce 1994 byl vyhlášen program Phare CBC (Cross-Border Cooperation), který představoval důležitý pokrok, neboť se zaměřil na příhraniční regiony středoevropských zemí 28 Podle: J. Gabbe, Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci (2000) a www1.osu.cz/home/Rumpel/JEAN %20MONET/Texty/Preshranicni_spoluprace_text_Wilam.pdf 29 Iniciativy Společenství jsou zvláštní programy řízené Komisí k řešení specifických problémů společného trhu respektive obtíží regionů, o nichž se předpokládalo, že vznikly vlivem společných politik. Pro programovací období 2000 - 2006 došlo v porovnání s předchozím plánovacím období ke snížení ze 13 na 4 iniciativy (Interreg III, EQUAL, LEADER+, URBAN II), z nichž pouze 2 prvně jmenované probíhaly také v ČR (2004-2006) – Pramen: Pitrová, Fiala; Evropská Unie (2003)

19

s členskými státy EU (viz. podkapitola 1.4.2). V roce 1996 byl Evropskou komisí v rámci Phare vyhlášen více národní program CREDO, který se týká příhraniční spolupráce mezi zeměmi střední Evropy a zeměmi vzniklými po rozpadu SSSR (v případě ČR program zahrnul česko-polské a česko-slovenské příhraničí). Od roku 1990 poskytuje Evropská unie finanční pomoc rovněž projektům LACE (aktivita AEBR), které se soustředí na poradenskou činnost a výměnu zkušeností mezi příhraničními regiony (např. podpora tvorby sítí mezi odborníky, kteří jsou zapojeni do přeshraniční spolupráce, organizování pracovních setkání, seminářů, konferencí a také vydávání publikací a tvorba webových stránek). Kromě těchto nástrojů podpory přeshraniční spolupráce existují ještě další programy, kterých se ale ČR neúčastnila. Jsou to programy: ●

Tacis CBC – založen v roce 1996 s cílem financovat přeshraniční spolupráci v zemích východní Evropy (příhraniční regiony Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Moldávie).

●

CARDS – vznikl v roce 2000 a zaměřil se na podporu na západě Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Srbsko a Černá Hora).

●

MEDA – program určen na podporu nečlenských zemí ve Středomoří (pohraniční oblasti mezi Španělskem-Marokem, Řeckem-Kyprem a Řeckem-Tureckem).

1.4.1 Iniciativa Interreg30 Od svého vzniku v roce 1990 patřila Iniciativa Interreg mezi jeden z nejdůležitějších finančních nástrojů pomoci přeshraniční spolupráce v celkovém procesu evropské integrace a za dobu své 16leté existence zaznamenala určitý vývoj. V rámci prvního programového období (1991-1993) bylo Iniciativou Interreg I schváleno 31 operačních programů a celková dotace EU činila 1 082 mil. Eur. Podpořené projekty byly z oblasti dopravy a komunikace, životního prostředí, obchodu, turistického ruchu, rozvoje venkova a školství. Na úspěchy Iniciativy Interreg I navázala Evropská Rada v programovém období 1994 - 1999 Iniciativou Interreg II. Došlo k navýšení finančních prostředků na 2,6 mld. Eur a počet schválených operačních programů se rozrostl na 59. Novinkou bylo rozdělení této Iniciativy 30 Podle: J. Gabbe, Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci (2000)

20

na tři dotační oblasti: ●

Interreg II A se zaměřením na přeshraniční spolupráci31

●

Interreg II B s cílem dokončit výstavbu vybraných energetických sítí

●

Interreg II C se zaměřením na nadnárodní činnosti v prostorovém plánování a dalších oblastech32

Ve svém třetím programovém období 2000 - 2006 pokračovala Iniciativa Interreg pod názvem Interreg III. Programu bylo přiděleno celkem 4 875 mil. Eur. a došlo k pozměnění oblastí spolupráce: ●

Oblast A: přímá přeshraniční spolupráce mezi orgány sousedících regionů v pohraničí na základě společných strategií udržitelného územního rozvoje.

●

Oblast B: nadnárodní spolupráce s cílem podpořit vyšší stupeň územní integrace velkých skupin evropských regionů (včetně kandidátských a dalších sousedících zemí).

●

Oblast C: meziregionální spolupráce vedoucí k lepší efektivitě politik a nástrojů regionálního rozvoje.

Interreg III v České republice Přistoupením České republiky k Evropské unii v květnu 2004 došlo k harmonizaci finančních nástrojů přeshraniční spolupráce a ČR se mohla poprvé zapojit také do Iniciativy Interreg III, kde pro ni byly vyčleněny finanční prostředky na období 2004 - 2006 v celkové výši 68,67 mil. Eur. Nejdůležitější částí Iniciativy Interreg byla oblast III A, pro kterou bylo vyčleněno v ČR celkem 55 mil. Eur33. Iniciativa Interreg III A byla v ČR realizována pomocí pěti samostatných programů, rozdělených podle územního členění země. Základní jednotkou územního dělení pro potřeby Interregu III A je úroveň NUTS III, kterou v ČR představují kraje. Rozdělení krajů do jednotlivých programů bylo následující: ●

program ČR-Sasko byl realizován na celém území kraje Karlovarského, Ústeckého a Libereckého

●

program ČR-Bavorsko byl realizován na území kraje Jihočeského (vyjma okresů Tábor a Jindřichův Hradec), Plzeňského a Karlovarského

31 Rozpočet Interregu IIA byl 2,56 mld. Eur 32 Interreg II C byl zahájen až v roce 1996 33 Příspěvek pro oblast IIIB byl 9,6 mil. Eur a pro oblast IIIC 4,07 mil. Eur (zdroj: Dočkal (2005))

21

●

program ČR-Rakousko byl realizován na území kraje Jihočeského, Jihomoravského a Vysočiny

●

program ČR-Slovensko byl realizován na území kraje Moravskoslezského, Zlínského a Jihomoravského

●

program ČR-Polsko byl realizován na území kraje Libereckého, Královehradeckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského

Tabulka 4 : Alokace prostředků iniciativy Interreg IIIA do jednotlivých OP v ČR Program

Mil. Eur

%

ČR-Sasko

9,90

18,00

ČR-Bavorsko

8,60

15,64

ČR-Rakousko

11,00

20,00

ČR-Slovensko

9,00

16,36

16,50

30,00

ČR-Polsko

Pramen: Dočkal (2005) zpracováno podle www.strukturalni-fondy.cz

Prostředky byly dále členěny na jednotlivé priority programů. Obecně byly prostředky určeny především menším projektům nepřesahujícím 10 mil. Kč. Nejmenší projekty34 pak byly financovány z Fondu malých projektů (tzv. Dispozičního fondu), který byl vytvořen jako opatření každého z pěti programů. Pro získání prostředků ze všech oblastí Interregu III (A-C) platila základní podmínka ve formě zpracované společné přeshraniční strategie a programu rozvoje. Při samotném schvalování projektů se kladl důraz na jeho přeshraniční dopady po obou stranách hranice. Kromě toho je nutné zabezpečit si spolufinancování a předfinancování celého projektu, a následně aby byl projekt realizován nejpozději do dvou let od jeho schválení.

1.4.2 Phare CBC Program Phare CBC byl zahájen v roce 1994 s cílem podporovat přeshraniční spolupráci mezi regiony střední Evropy, které hraničí se členskými zeměmi EU. Tento doplňkový nástroj pro nečlenské země EU vznikl jako protějšek k již běžící Iniciativě Interreg II A. Jeho hlavním cílem bylo připravit kandidátské státy na čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů, respektive na následný přechod z tohoto předstrukturálního nástroje k realizaci Iniciativy Interreg.

34 O velikosti cca 1 500-20 000 Eur

22

Zpočátku byly financovány velké investiční projekty z oblasti dopravy, životního prostředí a městské infrastruktury. Od roku 1996 je nedílnou součástí programu přeshraniční spolupráce tzv. Fond malých projektů (FMP). V roce 1998 vydala Evropská komise nové předpisy Phare CBC, které přibližují Phare CBC více k Iniciativě Interreg. Byly zavedeny společné výbory pro spolupráci, společné programové dokumenty a přeměnou FMP vznikly Společné fondy malých projektů (SFMP). SFMP byl zaměřen především na tzv. „měkké” projekty s náklady menšími než 50 000 Eur a jeho cílem bylo podpořit rozvoj a posilování spolupráce mezi sousedními regiony na obou stranách hranice s výhledem na společné zlepšení kulturního, vzdělávacího a socio-ekonomického rozvoje, životních podmínek a pokračujících kontaktů. Program Phare CBC měl s Iniciativou Interreg velmi podobné podmínky pro podpoření projektů, mezi něž patřilo především prokázání přeshraničního dopadu projektu. Některé organizační záležitosti byly ale upraveny rozdílně. Tyto rozdíly vedly k nutnosti koordinace těchto dvou přeshraničních programů EU. I když byly zavedeny společné strategie, výbory pro spolupráci, hodnotící kritéria či rozhodovací orgány, nepodařilo se ani v posledním společném období 2000 - 2006 dosáhnout jejich větší provázanosti. Mezi hlavní organizační rozdíly patřil fakt, že programy Interreg měly pevně zajištěné finanční příspěvky z fondů EU po celou dobu trvání programu, zatímco programům Phare CBC byly často pouze oznámeny rámcové návrhy35. Dalším rozdílem bylo například to, že na projekty Interreg se nevztahují žádná omezení velikosti, ale projekty Phare musely čerpat alespoň 2 mil. Eur (s výjimkou projektů financovaných v rámci SFMP) a určité činnosti Phare CBC mohly být použity jen v malých projektech. Zatímco individuální projekty Phare CBC byly Komisi obvykle předkládány pro předběžné schválení, tak projekty Iniciativy Interreg Komise schvalovat nemusela. Phare CBC v ČR Díky již zmiňované příhraniční povaze českých regionů, mělo hodně oblastí příležitost podílet se na aktivitách Phare CBC a získat nemalé finanční výpomoci. Nejdříve se tato aktivita rozšířila na oblasti, které sousedí přímo s členskými státy EU (podél česko-německé hranice od roku 1994 a podél česko-rakouské hranice o rok později) 36, teprve později EU umožnila spolufinancovat z jejích prostředků programy přeshraniční spolupráce také mezi 35 Kromě toho programy Interreg schvaluje Evropská komise pouze jednou na celé programové období, zatímco programy Phare CBC vyžadují každoroční schvalování Komise 36 Pramen: www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=470

23

kandidátskými zeměmi (přeshraniční spolupráce na česko-polském a česko-slovenském pomezí probíhá od roku 1999)37. Spolupráce na česko-slovenském pomezí se však nepodařilo nastartovat tak, jak se původně předpokládalo, proto od roku 2000 se spolupráce stabilně ustálila na pomezí s Německem, Rakouskem a Polskem. Přidělené částky v rámci Phare CBC pro ČR38 v období 1993-1999 kolísaly v důsledku změn potřeb a programů a také různého počtu zúčastněných stran. Zlomový byl rok 1999, kdy bylo ČR přiděleno celkově 45 mil. Eur. Pro období 2000-2003 došlo k ustálení přidělených dotací na výši 19 mil. Eur ročně. Největší část přidělených dotací připadla vždy na spolupráci ČR a Německa tak, jak je zobrazeno v následující tabulce. Tabulka 5 : Částky přidělené z programu Phare CBC ČR – Německo (mil. Eur) Rok Mil. Eur

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

25

25

25

25

7

29

10

10

10

10

Pramen: www.crr.cz/index.php?did=267 , www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=478

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí ČR1 byl program Phare CBC ukončen k 30.11.2006 a podařilo se vyčerpat téměř 95 % přidělených prostředků, což představuje přibližně 124,4 mil. Eur.

1.4.3 Programové období 2007 - 201339 S příchodem nového programového období 2007-2013 došlo k zásadním změnám ve struktuře politik hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) EU. Oproti předchozímu programovému období 2000 - 200640 se vytvořily pouze 3 cíle: ●

Cíl Konvergence

●

Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

●

Cíl Evropská územní spolupráce.

Cíl Konvergence je určen na podporu hospodářského a sociálního rozvoje nejméně rozvinutých regionů EU, kde hodnota HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru Evropské unie. Tento cíl je financován z ERDF, ESF a FS. V České republice pod tento cíl spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Prahy a zahrnuje osm tematických operačních 37 38 39 40

24

Pramen: www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=470 Pramen: www.crr.cz/index.php?did=267 a www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=478 Podle: www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy-2007-2013 Struktura HSS: Cíl 1, Cíl 2, Cíl 3, Interreg, Urban, Leader+, Equal

programů a sedm regionálních operačních programů. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost je zaměřen na podporu regionů, které nespadají pod cíl Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF. V ČR je určen pouze pro hlavní město Prahu. Cíl Evropská územní spolupráce vychází z iniciativy Společenství Interreg a podporuje přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů a také mezinárodní sítě pro spolupráci a výměnu zkušeností v rámci celé EU. Tento cíl je financovaný z ERDF a v ČR pod něj spadají všechny regiony. Na základě podkladů Evropské komise k finančním alokacím ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v období 2007 - 2013 bude mít ČR možnost hospodařit s přibližně 26,7 mld. Eur41. V následující tabulce je možné najít přidělené částky ČR dle jednotlivých cílů.

Tabulka 6 : Rozdělení prostředků z fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007 - 2013 (mil. Eur) Prostředky celkově (EU 27) Prostředky pro ČR Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce

251 160,00

25 880,00

49 130,00

419,09

7 750,00

389,05

Pramen: www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika

Hlavním zdrojem podpory přeshraniční spolupráce je cíl Evropská územní spolupráce. V ČR je rozdělen celkově do devíti operačních programů: ●

OP Přeshraniční spolupráce ●

ČR – Bavorsko (115,5 mil. Eur)

●

ČR – Polsko (219,5 mil. Eur)

●

ČR – Rakousko (107,4 mil. Eur)

●

ČR – Sasko (207,4 mil. Eur)

41 Bez domácího spolufinancování

25

● ●

ČR – Slovensko (92,7 mil. Eur)

OP Meziregionální spolupráce (celkově 321,3 mil. Eur pro všechny státy EU + Norsko a Švýcarsko)

●

OP Nadnárodní spolupráce (pro ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny; pro ČR je vyčleněno 37,46 mil. Eur)

●

Síťový operační program ESPON 2013 (pro všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island a kandidátské státy EU)

●

Síťový operační program INTERACT II (pro všechny členské státy)

Z výše uvedených příspěvků je vidět, že přeshraniční spolupráci bude opět dominovat spolupráce ČR s Německem, která tvoří 43,5 % celkové podpory v rámci operačního programu Přeshraniční spolupráce. OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko, nazývaný taktéž „Ziel 3/Cíl 3“, je rozdělen na 3 strategické cíle a jim odpovídající prioritní osy (viz následující tabulka).

Tabulka 7 : Strategické cíle a prioritní osy programu Ziel 3/Cíl 3 Strategický cíl

Prioritní osa

Rozvoj společenských výchozích podmínek Prioritní osa 1: v dotačním území prostřednictvím Rozvoj rámcových společenských společného působení podmínek v dotačním území Vytvoření trvalých kooperačních struktur s přímým hospodářským zaměřením

Prioritní osa 2: Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu

Vytvoření trvalých kooperačních struktur s nepřímým hospodářským zaměřením

Prioritní osa 3: Zlepšení situace přírody a životního prostředí.

Pramen: www.ziel3-cil3.eu/servlet/PB/show/1038142_l11/2007-12-0_CZ_Programmdokument_Ziel3-Cil3.pdf

Rozdělení prostředků na jednotlivé prioritní osy bylo provedeno na základě zjištěných potřeb a pravděpodobných schopností každé prioritní osy absorbovat finanční dotace. Nejvíce finančních prostředků bylo přiděleno prioritní ose č. 1 a to celých 47 %, prioritní osa č. 2 by měla obdržet 30 % navrhnutých dotací a 17 % zbylo na prioritní osu č. 3. Zbylých 6 % je k dispozici pro 4. prioritní osu - technickou pomoc, ta je nutná pro financování struktur a monitoring programu Cíl 3 / Ziel 342. V návaznosti na Interreg III A bude i v tomto programovém období zřízen Společný fond 42 Stav rozdělení finančních prostředků z března 2007

26

malých projektů (SFMP), jehož hlavním úkolem bude opětovné posílení identifikace obyvatelstva se společným pohraničím a spolupráce obyvatel. Horní hranice podpory na jeden projekt, který je realizován v rámci SFMP, je 20 000 Eur, přičemž celkové způsobilé náklady nesmí překročit hranici 40 000 Eur. Financování z SFMP tvoří zpravidla 85 % způsobilých nákladů. V tomto dotačním období bude kladen větší důraz na kvalitu spolupráce mezi českými a saskými subjekty. Předpokladem pro získání dotačních prostředků pro přeshraniční projekt je splnění následujících kritérií43: ●

na společném projektu se podílí z každé země alespoň jeden partner

●

jeden z projektových partnerů převezme jako tzv. lead-partner vedoucí roli a tím i odpovědnost za realizaci společného přeshraničního projektu

●

partneři splní minimálně dva z těchto čtyř požadavků: 

společná příprava, respektive plánování projektu



společná realizace projektu



společný personál projektu



společné financování projektu

Díky těmto požadavkům bude zajištěna větší kooperace mezi projektovými partnery a též možnost, aby vedení nad projektem převzal schopnější a zkušenější z partnerů. Vzhledem k těmto podmínkám, by se mělo dosáhnout kvalitnějších projektů s možností získat větší podporu. O její výši již nebude rozhodovat příslušnost žadatele k české či saské straně euroregionu, jak tomu bylo např. u programu Interreg III A.

43 Podle: www.ziel3-cil3.eu/servlet/PB/menu/1037218_l11/index.html

27

2. Euroregion Elbe/Labe Euroregion Elbe/Labe (EEL) je jedním z nejstarších euroregionů na území České republiky, který vznikl na česko-saském pomezí. Území EEL je vymezeno na české straně částí severních Čech a na německé straně Saským Švýcarskem a částmi Horního Polabí a Východního Krušnohoří. Oblast zaujímá rozlohu 4 797 km2, na které žije přibližně 1,24 mil. obyvatel. Celé území EEL je propojené protékající řeknou Labe (Elbe), podle níž si také tento euroregion zvolil své jméno. V první části kapitoly budu charakterizovat euroregion jako dobrovolné sdružení, tzn. jeho založení, vytyčené cíle, organizační strukturu a financování. Poté bude provedena socioekonomická analýza území, na kterém tento euroregion působí. Při charakterizování euroregionu bude již postupováno podle jednotlivých oblastí od geografických údajů, přes obyvatelstvo, hospodářství, životní úroveň, dopravu, životní prostředí až po cestovní ruch. Ve většině případů bude popsána daná oblast za celý euroregion, jen ve výjimečných případech charakteristiku rozdělím na českou a saskou část. Na závěr bude pro shrnutí vypracována SWOT analýza euroregionu Elbe/Labe.

2.1 Založení Podkladem pro možnou spolupráci Čechů a Sasů byl politický a společenský převrat ve střední a východní Evropě v roce 1989. Přeshraniční kontakty se mohly začít opět rozvíjet a navazovat na dřívější spolupráci nejenom díky politickým snahám o zlepšení vzájemné spolupráce obou zemí pomocí mezinárodních smluv o přátelství (viz. podkapitola 1.2), ale především i díky společné vůli komunálních představitelů místních vlád a obyvatel tohoto území. První společná diskuzní konference o možné budoucí přeshraniční spolupráci Německa (Saska) a České republiky se konala 10.1.1991 v Zinwaldu (Cínovec). Účastníky byli zástupci kraje Göttingen a okresů Dippoldiswald, Ústí nad Labem a Teplice. V polovině roku 1991 se zformoval nápad vytvořit „euroregion Labe“ v regionu Horního Polabí, Východního Krušnohoří a Severních Čech. Spolupracujícími obcemi byly od počátku města Drážďany, Ústí nad Labem stejně jako správní okresy Pirna, Sebnitz, Dippoldiswalde, Děčín, Ústí nad Labem a Teplice. Na konci roku 1991 se okruh spolupracujících obcí rozšířil ještě o správní

28

okresy Freital, Dresden Land, Meißen (Míšeň) a Litoměřice44. Všechny výše zmiňované obce a okresy se staly následně zakládajícími členy EEL. K oficiálnímu založení Euroregionu Elbe/Labe došlo 24.6.1992 v Ústí nad Labem a tvořily jej dva veřejnoprávní komunální spolky: Komunální společenství Euroregionu Horní Polabí/Východní

Krušnohoří

(Kommunalgemeinschaft

Euroregion

Oberes

Elbtal /Osterzgebirge e.V.) a Klub Euroregionu Labe45. Saská strana EEL byla tvořena správními okresy46 Míšeň (Meißen), Saské Švýcarsko a Weisseritz stejně jako zemským hlavním městem Drážďany a česká strana EEL zahrnovala města a obce okresů Ústí nad Labem, Teplice, Litoměřice a část okresu Děčín. Administrativní členění EEL a seznam členských obcí je v příloze č. 2 a č. 3. V roce 2000 byl dosavadní Klub Euroregionu Labe přejmenován na Svazek obcí Euroregionu Labe a tím byly provedeny početné změny ve stanovách nynějšího zájmového spolku. Od 1.8.2008 vstoupí v platnost nová reforma správních celků v Sasku a z dosavadních správních okresů Weißeritzkreis a Sächsische Schweiz vznikne sloučením nový správní celek s názvem Sächsische Schweiz – Osterzgebirge. Bohužel tato změna může zkomplikovat samotnou existenci Komunálního společenství Euroregionu Horní Polabí/Východní Krušnohoří, které si bude muset najít nového partnera pro spolupráci (viz. podkapitola 3.4).

2.2 Cíle Cílem euroregionu je „podpora regionu v téměř všech oblastech života, vzájemné sblížení obyvatel žijících na obou stranách hranic, jakož i znovuobjevení a nový rozvoj vědomí společného regionu”47. Hlavní cíle EEL byly formulovány v 1.paragrafu Rámcové dohody EEL48, která vznikla při založení samotného EEL v roce 199249. Euroregion se zde zavazuje podporovat především: ● spolupráci v otázkách regionálního plánování 44 Při založení EEL platilo na německé straně administrativní členění, které bylo posléze změněno v roce 1994 krajskou reformou v Sasku. Při reformě byl stávající stav administrativního členění v euroregionu (okresy Pirna, Sebnitz, Dippoldiswalde, Freital, Dresden Land, Meißen a město Drážďany,) shrnut do následujících administrativních částí: správní okres Míšeň, správní okres Weißeritz (-kreis), správní okres Saské Švýcarsko a město Drážďany. 45 Komunální společenství Euroregionu Horní Polabí/Východní Krušnohoří vzniklo 20.5.1992 a Klub Euroregionu Labe vznikl 9.6.1992 46 podle dnešního administrativního členění v Sasku 47 Převzato z brožury: Euroregion Elbe/Labe – Entwicklung ohne Grenzen – Rozvoj bez hranic (2008) 48 Zveřejněna na: www.euroregion-labe.cz/cz/doc/rd-eel.pdf 49 Vytvořena 24. července 1992 ve znění ze 14. února 1995, naposledy změněna dne 23. září 2003

29

● zachování a zlepšení přirozených životních podmínek oblasti ● rozvoj hospodářství a vyrovnání životního standardu ● výstavbu a přizpůsobení přeshraniční infrastruktury ● spolupráci při požární prevenci a haváriích ● zlepšování přeshraniční veřejné osobní dopravy ● spolupráci v oblasti cestovního ruchu a sportu ● kulturní výměnu a péči o společné dědictví ● zlepšení možností setkávání obyvatel ● spolupráci v humanitní a sociální oblasti a ve školství. Euroregion v rámci svých možností podporuje snahy obcí i jednotlivců, které odpovídají rozvojovým cílům regionu a které vedou k rozvoji společného příhraničního prostoru na vnitřní hranici EU. Dále euroregion zastupuje zájmy svého regionu u příslušných úřadů a orgánů a podporuje snahy v rámci uzavírání závazných mezistátních dohod regionální a komunální přeshraniční spolupráce.

2.3 Organizační struktura Jak již bylo výše uvedeno, EEL je složen ze dvou dobrovolných komunálních svazků a v nich zúčastněných obcí, měst a okresů regionu. Hlavní sídlo EEL se nachází od 5.7.1992 v Pirně (Sasko), zatímco sekretariát se od 1.8.1992 nachází v Ústí nad Labem. Na obou uvedených místech pak sídlí i výkonní ředitelé německé a české části EEL. Základními orgány EEL je rada, prezídium, sekretariát a odborné pracovní skupiny (viz. příloha č. 4). Rada EEL je nejvyšším orgánem Euroregionu. V této funkci je základním společným poradním a koordinačním orgánem pro základní otázky v rámci regionální přeshraniční spolupráce. Rada se schází alespoň jednou ročně, a to zásadně veřejně. Jinak se sejde, pokud to požaduje alespoň 1/3 členů Rady s udáním důvodu porady. Celkově je složena ze 30 členů, po 15 mandátech z každého komunálního svazku. Rada je usnášeníschopná, pokud je přítomna více než 1/2 oprávněných zástupců každého národního svazu. Prezídium reprezentuje EEL navenek a skládá se ze dvou prezidentů, dvou zástupců, dvou dalších volených členů a jednatelů (ředitelů) komunálních svazů EEL. Prezídium řídí práci Euroregionu v době mezi zasedáními rady.

30

Sekretariát EEL se skládá z dvouparitního konzilia jednatelů (výkonných ředitelů), kteří jsou jmenováni svými komunálními svazy. Sekretariát odpovídá za běžný provoz a za vedení společného finančního fondu. Dále koordinuje hlavně práci odborných pracovních skupin. Tyto odborné pracovní skupiny konzultují problémy v rámci jednotlivých činností Euroregionu a zabývají se vypracováním doporučení a návrhů, které se předkládají radě a jiným orgánům v EEL k rozhodnutí. O jejich zřízení a rozpuštění rozhoduje rada. Členové odborných pracovních skupin jsou jak zvolení zástupci sdružení, tak i odborníci ze všech oblastí a pomáhají při vypracování jednotlivých projektů. Od založení EEL až do roku 2005 existovalo 7 odborných pracovních skupin. Z důvodu reorganizace, zefektivnění práce a zaměření se na určité priority došlo k jejich snížení na dnešní počet. V současné době tedy existuje dle usnesení rady celkem 6 odborných skupin zabývajících se základními okruhy přeshraniční spolupráce: ●

Podpora hospodářství/cestovní ruch

●

Rozvoj území

●

Doprava

●

Ochrana životního prostředí

●

Kultura, vzdělávání, sport a sociální věci

●

Ochrana před katastrofami

2.4 Financování Obecně lze říci, že finanční prostředky pro činnost euroregionu budou získávány nejenom z vlastních prostředků komunálních svazů EEL, ale i z podpor a příspěvků. Financování chodu jednotlivých komunálních svazků se řídí pravidly získávání finančních prostředků, která jsou

zakotvena v zakládacích smlouvách těchto komunálních svazků. Pro krytí

finančních potřeb sekretariátu se komunální svazy EEL zavazují k platbám ze svých prostředků. O výši a splatnosti příspěvků poté rozhoduje Rada Euroregionu na základě doporučení prezidia. Česká strana Zdrojem příjmů dobrovolného svazku obcí Euroregionu Labe jsou dle stanov pravidelné a mimořádné členské příspěvky, výnosy z vlastní činnosti, podíly na zisku zřizovaných právnických osob, prostředky získané ze státních a mezinárodních programů na podporu regionálního rozvoje, přeshraniční spolupráce apod. (včetně příspěvků na podporu 31

investičních a neinvestičních projektů, podpůrné prostředky, odkazy a dary ze strany podporovatelů a příznivců EL, případně též sdružené finanční prostředky). Největší zdroj příjmů představují pravidelné roční příspěvky členských obcí. Členský příspěvek je stanoven výší jednotné paušální částky, kterou individuální členové (obce) zaplatí za každého obyvatele přihlášeného na jejich území k trvalému pobytu podle posledních oficiálních údajů zveřejněných ČSÚ50. Za rok 2006 bylo členem celkem 95 obcí a měst s 373 524 obyvateli. Tedy celkový vybraný příspěvek činil v tomto roce 930 082,50 Kč. Za 16 let existence se členská základna mírně snížila. Saská strana Členy komunálního společenství Euroregionu Horní Polabí/Východní Krušnohoří mohou být dle stanov obce, města, okresy, místní a regionální spolky a soukromoprávní organizace ze Saska. Výše členského příspěvku se odvíjí od počtu zástupců, kteří mají možnost volit na členských schůzích spolku a tím rozhodovat o určitých důležitých věcech (celkem 40 zástupců spolku). Příspěvek se tedy primárně neodvíjí od počtu obyvatel jako na české straně euroregionu. Kromě členských příspěvků existují i speciální příspěvky. O celkové výši a splatnosti příspěvků se rozhoduje na členské schůzi. Jednotlivé hlasy členů pak mají váhu podle pravidel výše členských příspěvků. Nad rámec příspěvků je činnost spolku financována z darů a dotací. Vzhledem k zvyšující se cenové hladině a následkem toho i vzrůstajícím nákladům na provoz spolku a zajištění všech jeho dosavadních činností, došlo poprvé od vzniku spolku v roce 1992 ke změně výše členských příspěvků. Nová výše příspěvků vstoupila v platnost 1.1.2002. Přehled ročních členských příspěvků včetně počtu přidělených míst při zasedání členů spolku je uveden v následující tabulce.

Tabulka 8 : Roční členské příspěvky komunálního společenství Euroregionu Horní Polabí/Východní Krušnohoří (s platností od 1.1.2002) Počet míst při zasedání členů Okres Sächsische Schweiz

Výše příspěvku (Eur)

11

4 500

49 500

9

4 500

40 500

Okres Weißeritzkreis 50 Za rok 2006 byl stanoven paušál na 2,50 Kč/obyvatele

32

Převodní faktor

Zemské město Drážďany Okres Míšeň Celkem

15

4 500

67 500

5

4 500

22 500

40

4 500

180 000

Pramen: Geschäftsbericht EEL 2001, úpravy autora

Z legislativních podmínek v Německu vyplývá, že pokud je založeno registrované sdružení (e.V.), musí se jednat vždy o sdružení minimálně tří stran. Momentálně se jedná o zemské město Drážďany a okresy Weißeritzkreis a Sächsiche Schweiz. Díky reformě správních celků v Sasku, při níž vznikne od 1.8.2008 sloučením okresů Weißeritzkreis a Sächsische Schweiz nový správní celek s názvem Sächsische Schweiz – Osterzgebirge, si musí Komunální společenství Euroregionu Horní Polabí/Východní Krušnohoří najít nového třetího partnera, aby mohlo i nadále právně existovat. Prozatím je v jednání více možností51.

2.5 Charakteristika území euroregionu Elbe/Labe Na sasko-českém pomezí, které se prostírá podél 454 km dlouhé hranice, vznikly v letech 1991-1992 celkem čtyři euroregiony. Ale jen euroregiony Elbe/Labe a Erzgebirge/Krušnohoří leží pouze na česko-saském území. Euroregion Nisa vznikl v trojúhelníku česko-saskopolského pohraničí a euroregion Egrensis zahrnuje ještě bavorsko-českou část. Při srovnání základních údajů z roku 2003 zjistíme, že EEL patří rozlohově s 4 797 km2 k nejmenším euoregionům na česko-saském pomezí. Nicméně pokud budeme počítat pouze obyvatele Čech a Saska, patří EEL k nejlidnatějším a nejhustěji obydleným oblastem (259 obyvatel/km2). Je to především díky Drážďanům a relativně hustě osídlené oblasti povodí Labe na české straně. Základní údaje o jednotlivých euroregionech v česko-saském pomezí obsahuje tabulka v příloze č. 5. Saská část euroregionu je dnes tvořena všemi obcemi a městy okresů Weißeritzkreis a Sächsiche Schweiz a zemským hlavním městem Dresden-Stadt (Drážďany). Již dříve zmiňovaný člen - okres Míšeň - vystoupil ze saské části euroregionu v roce 2004. Na české straně euroregionu jsou to pak jen určité obce a města z okresů Litoměřice, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín. Důvodů, proč na české straně nejsou zahrnuty všechny obce daných okresů, je několik. Patří sem rozdílné financování české a saské strany euroregionu, rozdílné zřizovatelské podmínky obou spolků a také chuť jednotlivých obcí na české straně příslušet např. k jinému euroregionu (především v hraničních okresech Teplice a Děčín). Dnešní území 51 Stav k únoru 2008

33

euroregionu je znázorněno na mapě v příloze č. 6 a pro detailnější seznámení s euroregionem jsou v následující tabulce shrnuty základní informace o euroregionu z roku 2006 za celé okresy.

Tabulka 9 : Základní údaje o okresech EEL (česká část zahrnuje i nečlenské obce) Území

Rozloha (km2)

Litoměřice

Počet obcí

Počet obyvatel (2006)

Počet měst

Hustota zalidnění (obyv./km2)

1 032

105

10

113 443

110

Teplice

469

34

8

127 980

273

Ústí nad Labem

405

23

3

119 260

294

Děčín

909

52

12

134 576

148

Česká část EEL

2 815

214

33

495 259

176

Dresden - Stadt

328

1

1

504 795

1 539

Weißeritzkreis

766

17

8

121 239

158

Sächsiche Schweiz

888

26

12

138 486

156

Saská část EEL

1 982

44

21

764 520

386

Euroregion Elbe/Labe

4 797

258

54

1 259 779

263

Pramen: www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/casove_rady , www.statistik.sachsen.de/21/02_00/kompakt/AlterT9.htm a Atlas euroregionu

Česká část euroregionu je na první pohled větší než saská část, ale je méně osídlena. Hustota obyvatel se průměrně pohybuje kolem 176 obyv./km², zatímco v saské části je to 386 obyv./km². Tyto absolutní hodnoty jsou ovšem zavádějící. Počet obyvatel saské části je větší převážně z důvodu atraktivity města Drážďany, ve kterém v roce 2006 bydlelo 504 795 obyvatel. Mezi další velká města na saské straně patří Pirna (39 751 obyv.) a Freital (39 114 obyv.). Kromě drážďanské aglomerace převažuje spíše venkovský ráz zbývajícího saského území. Na české straně je největším městem Ústí nad Labem s 95 105 obyvateli a další velká města jsou sídla okresů tedy města Děčín (52 165 obyv.), Teplice (51 046 obyv.) a Litoměřice (23 091 obyv.)52. Jak již bylo řečeno výše, českou část euroregionu Labe tvoří vybrané obce okresů Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem. Vzhledem k obtížnosti používání údajů a ukazatelů za jednotlivé obce, které mnohdy nejsou ani vytvořeny, budu pro srovnání české a saské části 52 Údaje za rok 2006 z: www.statistik.sachsen.de/21/02_00/kompakt/BevoelkerungsentwicklungT2.htm

34

euroregionu používat až na výjimky údaje za celé okresy, případně za celý Ústecký kraj. Pro relevantnost uvedených údajů uvádím v následující tabulce podíl obcí euroregionu k celkovému počtu obcí daného okresu.

Tabulka 10 : Podíl obcí euroregionu Labe na celkovém počtu obcí v okresech53 Okres Děčín Litoměřice Teplice Ústí nad Labem

Počet obcí v okrese 52 105 34 23

Počet obcí v euroregionu 24 56 6 9

Podíl obcí euroregionu na celkovém počtu obcí okresu (%) 46,15 53,33 17,65 39.13

Pramen: Interní materiály euroregionu; úprava autora

V těchto čtyřech okresech je sdruženo celkově 214 obcí, z nichž 95 patřilo k 31.12.2006 mezi členy euroregionu, což představuje 44,4 % obcí těchto okresů. Pokud bychom srovnávali podíl obcí náležících do euroregionu na celkové výměře příslušného okresu, tak by v roce 2005 tvořil tento podíl nejméně v okrese Teplice (38,5 %) a nejvíce v okrese Litoměřice (70 %). Okres Děčín byl územně v euroregionu zastoupen 54 % a okres Ústí nad Labem 62 %54. Také struktura sídel na území euroregionu se značně liší. Na české straně je několikanásobně vyšší počet menších obcí s počtem obyvatel nižším než 1 000 osob. Naproti tomu saská strana má administrativně méně obcí, zato vykazují ve většině případů více než 1 000 obyvatel.

2.5.1 Geografické údaje Česká část euroregionu se nachází v severních Čechách na území Ústeckého kraje. Oblast přechází od rovin v jižní části euroregionu, přes České středohoří s nejvyšší horou Milešovkou (837 m) ve střední části euroregionu až po pásmo Krušných hor, které vymezuje severozápadní hranici euroregionu. Východně od řeky Labe se rozkládá Růžovská pahorkatina a na ní navazují Jetřichovické stěny. Celé toto území je chráněnou krajinnou oblastí známou pod názvem Labské pískovce. V roce 2000 byl zřízen v této oblasti národní park České Švýcarsko o rozloze 7 900 ha. Na saské straně euroregionu je krajina utvářena Labskou rovinou, která se rozprostírá 53 Seznam členských obcí platný k 31.12.2006 54 Pramen: www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/7B0027DA43/$File/13720503.pdf

35

od Pirny přes Drážďany až do Míšně. Hornatá část je tvořena středohořím Saského Švýcarska a Krušnohořím u českých hranic. Nejvyšší hora východního Krušnohoří Kahleberg dosahuje výšky 905 m n.m.. Pokračováním Českého Švýcarska je dnes oblast Saského Švýcarska, která byla též vyhlášena za národní park. Celé území Česko-saského Švýcarska se rozkládá na ploše větší než 200km2. Nejdůležitějším vodním tokem celého euroregionu je řeka Labe, která odvádí vodu z převážné části Čech. Koryto Labe je široké 100 - 150 m a při průměrné vodnosti má řeka hloubku 2,5 - 3 m, což umožňuje za příznivých podmínek její splavnost nejenom dopravními ale i výletními loděmi. Mezi její přítoky patří na české straně řeky Ohře, Bílina, Ploučnice, Kamenice a na německé straně řeky Weisseritz, Müglitz, Sebnitz a Kirnitz. Region charakterizuje přechod spíše rovinaté, zemědělsky úrodné části ke zvlněné až hornaté oblasti ve směru k hranicím. Proto také strutkura využití území obou částí euroregionu vykazuje v průměru stejné tendence. Podíl zemědělské půdy na celkové ploše saské části euroregionu dosahuje 50,3 % a na české straně euroregionu 47,7 %. Podíl zalesněného území představuje na obou stranách vyrovnaný podíl ve výši 33 %55.

2.5.2 Obyvatelstvo Vývoj obyvatelstva po roce 1990 neprobíhal na celém území euroregionu homogenně. Počet obyvatelstva v českých okresech se za posledních 15 let změnil jen málo. Kromě okresu Litoměřice došlo všude k mírnému poklesu oproti hodnotám z roku 1990. Vývoj v saských okresech se značně odlišoval v porovnání s celkem poklidnými změnami české strany euroregionu a lišil se specifičností jednotlivých okresů. K největšímu odlivu obyvatel došlo v příhraničním okrese Sächsische Schweiz a sestupný trend zde pokračuje i nadále. Okres Weißeritzkreis naopak zaznamenal do roku 2000 vzrůstající trend obyvatelstva, avšak poté došlo opět k jeho poklesu. Naproti tomu v Drážďanech došlo k opačnému pohybu obyvatelstva než v okrese Weißeritzkreis. Do roku 2000 počet obyvatel klesal, poté došlo k obratu a vzrůstající trend pokračuje i po roce 2005. Velké výkyvy na saské straně jsou zapříčiněny několika odlišnostmi. Po sjednocení Německa v roce 1990 došlo obecně k odlivu obyvatel z východu na západ a Sasko nebylo výjimkou. Další vývoj pak byl ovlivněn procesem suburbanizace města Drážďan. Vývoj obyvatelstva je znázorněn v příloze č. 7.

55 Pramen: www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/meziokresni_srovnani_okr a www.statistik.sachsen.de

36

S vývojem počtu obyvatel je spojena hustota zalidnění území euroregionu. V dnešní době je nejhustěji osídlena oblast Drážďan a z okresních měst Teplice, Ústí nad Labem a Litoměřice. Zde hodnoty přesahují 1 000 obyvatel/km2. Naopak nejnižší hodnoty dosahují saské oblasti přiléhající k česko-saské hranici a pak oblasti Litoměřicka a části Děčínska (viz. příloha č. 8). Pro další hodnocení obyvatelstva euroregionu bude popsána česká a saská strana odděleně . Česká strana euroregionu V roce 2005 se česká část euroregionu rozprostírala na území 101 obcí o celkové rozloze 1 646km2, což představuje pouhé 2,1 % území České republiky. Na tomto území žilo 384 679 obyvatel, což představovalo 3,7 % České republiky a 46,7% Ústeckého kraje56. Obyvatelé obcí náležících do uvedeného euroregionu tvořili v okresech přes 80 % obyvatelstva (- až na okres Děčín, kde bylo zastoupeno pouze 61,5 % obyvatel, viz. následující tabulka).

Tabulka 11 : Podíl obyvatel obcí euroregionu Labe na celkovém počtu obyvatel v okresech

Celkový počet obyvatel (2005) Podíl obyvatel euroregionu na celkovém počtu obyvatel v okrese [%]

Celkem

Děčín

384 679

82 474

77.69

61,51

Litoměřice Teplice

Ústí nad Labem

93 708 102 391 106 106 81,59

80,24

89,44

Pramen: www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/7B0027DA43/$File/13720503.pdf

Všechny okresy vykazují podobnou věkovou strukturu obyvatelstva. Děti ve věku mezi 0 - 14 lety se podílí na celkovém počtu obyvatel v okrese 15,5 %, lidé ve věku mezi 15 - 64 lety se podílí 71 % a lidé starší 65 let se podílí 13 %. Tyto údaje dokresluje tabulka v příloze č. 8. Saská strana euroregionu Podle údajů z roku 2006 má saská část euroregionu 764 520 obyvatel, přičemž 66 % z nich bydlí v Drážďanech. Celková plocha saské části činí 1 982 km2 a hustota obyvatel je 386 obyv./km2. Všechny okresy vykazují průměrně 67,6 % podíl obyvatelstva v produktivním věku (15 - 64let), což je trochu méně než v české části euroregionu. Shoda mezi saskými okresy 56 Pramen: www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/7B0027DA43/$File/13720503.pdf ; www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/11003B2F24/$File/400107q414.pdf

37

panuje i u podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva, který se pohybuje kolem 34,6 % z celkového počtu obyvatel. Tady se objevuje ještě patrněji rozdíl od české strany, který představuje pokles o více jak 17 procentních bodů. Tyto údaje dokreslují fakt, že saská strana euroregionu se potýká s problémem většího stárnutí populace. Všechny saské okresy vykazují shodnou věkovou strukturu obyvatelstva. Děti ve věku mezi 0-14 lety se podílí na celkovém počtu obyvatel v okrese 10,6 %, lidé ve věku mezi 15-64 lety se podílí 67,6 % a lidé starší 65 let se podílí skoro 22 %. Tyto údaje dokresluje tabulka v příloze č. 8. Zajímavým ukazatelem je také podíl cizinců na počet obyvatel, který v roce 2006 dosahoval nejvyšších hodnot v Drážďanech s 5,4 %. V okrese Weißeritzkreis tvořili cizinci 1,6 % a v okrese Sächsiche Schweiz 1,7 % obyvatelstva.

2.5.3 Hospodářství Vzhledem k rozdílné struktuře hospodářství a množství uvedených dat, bude proveden popis hospodářství nejprve odděleně pro českou a saskou stranu euroregionu. Na závěr budou obě strany porovnány pomocí ukazatelů HDP a struktury odvětví. Česká strana euroregionu Struktura hospodářství ve sledovaných okresech euroregionu je ovlivněna několika faktory. Jedná se jednak o polohu okresů v rámci Ústeckého kraje, o širší spektrum místní krajiny a také o fakt, že tento kraj je bohatý na výskyt nerostných surovin (hnědouhelná pánev, ložiska sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene). Celkově v Ústeckém kraji došlo za období 2001-2005 k nárůstu počtu zaměstnaných osob o 21 % (v absolutní hodnotě o 48 674 osob). Tento pozitivní trend se odrazil ve všech složkách hospodářství, ale především nárůstem v terciální sféře, která vzrostla z původně 56,7 % na 62,6 % zaměstnaných osob v kraji. U primárního sektoru došlo naopak k procentnímu poklesu z 2,6 % na 2,2 % zaměstnaných osob (v absolutní hodnotě došlo k nárůstu počtu zaměstnaných z 6 039 na 6 200) a v sekundárním sektoru k poklesu z 40,6 % na 35,2 % (v absolutní hodnotě došlo k nárůstu počtu zaměstnaných z 92 782 na 97 500)57. V primárním sektoru bylo zaměstnáno v roce 2001 v ústeckém kraji 2,6 % z celkového počtu zaměstnaných. Průměr za čtyři okresy euroregionu se tomuto velmi přiblížil s číslem 2,4 %, přičemž okres Litoměřice výrazně převyšoval ostatní okresy s hodnotou 8,2 %. Tomu 57 Zpracováno podle: www.czso.cz/csu/2002edicniplan.nsf/p/3105-02 , www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/3107-07-(1948___2006)-4100

38

odpovídá fakt, že jižní oblast euroregionu (okres Litoměřice) je významná svou zemědělskou a potravinářskou výrobou. Oblast je známá především díky pěstování vína (Roudnice nad Labem, Velké Žernoseky), pivovarnictví (Litoměřice, Žatec, Velké Březno) a ovocnářství a zelinářství. Zvláště Polabí a Poohří jsou proslulé ovocnářské oblasti, kterým se říká „Zahrada Čech“. V sekundárním sektoru bylo zaměstnáno v roce 2001 celkově 40,6 % z celkového počtu zaměstnaných v Ústeckém kraji. Průměr čtyř okresů euroregionu kopíroval trend kraje s 38,3 % zaměstnaných, kdy největší podíl měl okres Děčín s 47 % a okres Teplice s 44 %. Významné zastoupení v regionu má energetika (Severočeská energetika, a.s. v Děčíně), strojírenství (FEROX, a.s. v Děčíně, TRCZ s.r.o. v Lovosicích), chemický průmysl (Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. v Ústí nad Labem a v Lovosicích Lovochemie, a.s., Glanzstoff – Bohemia s.r.o.) a průmysl potravinářský převážně v okolí Ústí nad Labem (Setuza, a.s.,Drinks Union, a.s.). Průmysl skla, porcelánu a keramiky je soustředěn do okolí Teplic (Glaverbel Czech a.s., American Standard s.r.o., AGC Automotive Czech a.s.; AGC Automotive Czech a.s. v Bílině). V posledním desetiletí dochází v regionu k přeorientování na lehká odvětví průmyslu a místní samospráva se snaží nalákat konkurenceschopné podniky do nově vybudovaných příměstských průmyslových zón (Žatec, Lovosice, Ústí nad Labem, Teplice). V roce 2001 pracovalo v terciální sféře ve čtyřech okresech euroregionu 59,3 % zaměstnaných osob euroregionu, přičemž nejvíce to bylo v okrese Ústí nad Labem, ve kterém dosahoval tento podíl 72 % zaměstnaných osob tohoto okresu. Z důvodu transformace hospodářství nabývá tento sektor na svém významu, a to nejenom kvůli vzrůstajícímu významu cestovního ruchu v této oblasti. Saská strana euroregionu Hospodářská situace Saska prošla značným vývojem, když po roce 1990 měnová unie a tržní hospodářství způsobily rozpad nekonkurenceschopné ekonomiky. Původně tradiční odvětví jako strojírenství a automobilový průmysl se rozrostla o nové obory jako mikroelektroniku a biochemický průmysl. Dnes je Sasko spojováno s označením „Silicon Saxony“ a je řazeno i přes určité problémy (např. vysoká nezaměstnanost,…) k tahounům nejenom bývalých východních zemí dnešního Německa58. Momentálně patří Sasko ke spolkovým zemím 58 Sasko se od roku 1995 stabilně podílí na HDP Německa 3,8%.

39

s největším meziročním přírůstkem HDP, který v roce 2007 vzrostl o 3,4 % (oproti roku 2006) a Sasko spolu s Hamburkem obsadilo 3. místo za Meklenburskem a Bavorskem. Průměr Německa v meziročním přírůstku HDP se pohybuje kolem 2,9 %59 (více viz. níže). Z hlediska exportu si Sasko vede nejlépe mezi východními zeměmi SRN a ve srovnání s celoněmeckým průměrem bylo v roce 2007 na osmém místě. Obecně lze konstatovat, že růst saského hospodářství je v důležitých odvětvích zřetelně rychlejší než celoněmecký průměr. Mírně zvlněný reliéf mezi Míšní a Pirnou poskytuje dobré klimatické podmínky pro zemědělskou činnost. Důležité je i ovocnářství a vinařství na terasovitých svazích, které představují nejseverněji položené vinice v Evropě. Přesto bylo v roce 2006 zaměstnáno v primárním sektoru méně než 1,5 % zaměstnaných osob saské části euroregionu. Mezi hlavní odvětví v dnešní době patří strojírenství, elektrotechnický průmysl, informační technologie, automobilový průmysl a biochemický průmysl. Díky geologickým podmínkám se v regionu částečně rozvíjí i hutnický průmysl (obce Königstein, Heidenau, Freital). Ve srovnání s ostatními spolkovými zeměmi si v uplynulých letech v Sasku výrazně polepšil: zpracovatelský průmysl (např. díky podpoře koncernů z oblasti čipů AMD a Infineon), kovodělný průmysl a sektor služeb. Kromě toho se v Drážďanech nejlépe ze všech ostatních okresů Saska prosadilo odvětví stavebnictví. Srovnání české a saské strany Důležitým ukazatelem pro regionální srovnání hospodářské vyspělosti určité oblasti je ukazatel regionálního HDP. V následující tabulce je znázorněn vývoj regionálního HDP v běžných cenách (mil. Eur) a následně v grafu přepočet na jednoho obyvatele (Eur). Údaje jsou uvedeny za celý Ústecký kraj a jednotlivé správní okresy ze saské strany euroregionu. Tabulka 12 : Vývoj HDP v běžných cenách 2002-2005 (mil. Eur) 2002 Ústecký kraj

2003

2004

2005

5 100

5 358

5 839

6 541

12 196

13 086

15 193

14 531

Weißeritzkreis

1 680

1 736

1 956

1 872

Sächsische Schweiz

1 867

1 964

2 156

2 144

Drážďany

Pramen: www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1371-07 www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/1_cast_uzemi_makroekonomicke_ukazatele_zivotni_prostredi_obyvatelstvo 59 Pramen: www.statistik.sachsen.de/12/pressearchiv/archiv2007/pm21607.htm

40

www.statistik.sachsen.de ; úpravy autora

Graf č. 1 : HDP na obyvatele v běžných cenách (Eur) za vybrané oblasti v letech 2002-2005 Drá ž ďa ny Weißeritz kreis Sä chsisch e Sch weiz Ústecký kraj

50000 45000

HDP (Eur)

40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2002

2003

2004

2005

Roky

Pramen: www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/1_cast_uzemi_makroekonomicke_ukazatele_zivotni_prostredi_obyvatelstvo www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1371-07 www.statistik.sachsen.de ; úpravy autora

Oproti trvalému růstu HDP v Ústeckém kraji za sledované období, saská strana euroregionu vykazuje značné výkyvy a v posledních letech má vývoj HDP spíše sestupný trend. Přesto je průměrná výše HDP/obyvatele za celé Sasko (19 900 Eur) stále skoro dvojnásobná oproti hodnotě Ústeckého kraje60. Struktura hospodářství se shoduje jen částečně, a to především díky strojírenskému a chemickému průmyslu a také zemědělství, které vykazuje stejný podíl na hospodářství obou stran euroregionu. Pro srovnání struktury hospodářství obou částí euroregionu byl vybrán ukazatel počtu zaměstnaných osob podle odvětví.

60 V roce 2006 tvořila výše HDP/obyvatele Ústeckého kraje 8.959 Eur

41

Graf č. 2 : Podíly odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání Ústecký kraj, 2007 Saská část EEL, 2006

zemědělství a lesnictví

O dvětví

průmysl obchod, doprava, ubytování a stravování veřejná správa, zdravotnictví, vzdělávání zbylá odvětví 0

5 10 15 20 25 30 35 40

Procenta

Pramen: www.ustinadlabem.czso.cz/xu/edicniplan.nsf/t/7E002209D4/$File/42024qf2.xls www.statistik.sachsen.de/genonline/online/dWerteabruf_Page

Rozdílné specializace obou částí euroregionu představují možnost spolupráce v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů. Pozitivním jevem je silný růst exportu českých firem do Saska a spolupráce na území regionu mezi firmami působícími ve stejném odvětví. Díky Českému centru a Obchodní a průmyslové komoře v Drážďanech a hospodářským komorám v ČR je také snazší zprostředkování kontaktů mezi českými a saskými firmami. Společným problémem jsou rozvinuté oblasti východního Krušnohoří a Saského Švýcarska, které se díky své mimořádné atraktivitě orientují především na cestovní ruch. Ten se stává silnou nadějí pro budoucí rozvoj tohoto území (více viz. podkapitola 2.5.7).

2.5.4 Životní úroveň Životní úroveň je možno definovat jako „souhrn všech užitných hodnot materiálních, kulturních, sociálních a morálních, které má obyvatelstvo v daném čase a prostoru pro uspokojování životních potřeb k dispozici a podmínek, za kterých se tyto potřeby uspokojují a které vytvářejí způsob života“61. Ve skutečnosti ovšem není možné vše změřit ve vymezeném rozsahu. Vzhledem k tomu, že chybí přesně definované ukazatele životní úrovně, byly vybrány pro srovnání životní úrovně české a saské části euroregionu následující ukazatele. Jako ukazatele materiálních hodnot jsou používány průměrná hrubá měsíční mzda, míra 61 Podle: http://vasek.no-ip.org/download.php?id_file=70

42

registrované nezaměstnanosti, vybavenost základní technickou infrastrukturou a možnost přístupu k internetu. Pro sledování kulturních hodnot je použit ukazatel počtu kulturních a sportovních zařízení. Sociální hodnoty jsou změřeny pomocí počtu škol na 1 000 obyvatel, počtu osob na 1 lékaře, počtu osob připadajících na jednu nemocnici a počtu zařízení sociálních či pečovatelských služeb. Vzhledem k nesourodosti některých zjišťovaných údajů dle jednotlivých oblastí měření životní úrovně v ČR a SRN, budou pro saskou stranu euroregionu v určitých případech ukazatele vynechány nebo použity ukazatele odlišné. Výše výdělků českých a saských občanů je značně rozdílná. V případě hrubé měsíční mzdy je její výše na saské straně skoro trojnásobná oproti české straně euroregionu. V Ústeckém kraji činila v roce 2007 hrubá měsíční mzda 22 614 Kč, což odpovídalo celorepublikovému průměru v daném roce (23 267 Kč)62. Průměrná hrubá měsíční mzda v Sasku za druhé čtvrtletí 2007 dosáhla výše 2 288 Eur. Přepočet výše hrubé mzdy na hodinu se přiblížil v Sasku hodnotě 13,35 Eur63, zatímco v ČR dosahoval sotva poloviční výše. V oblasti nezaměstnanosti patří celý region k těm s nadprůměrnou nezaměstnaností v poměru ke zbytku republik. Hůře je na tom Sasko, kde nezaměstnanost do roku 2006 byla běžně přes 17 %. Teprve od roku 2007 došlo k poklesu na 16,8 % (leden 2007) a v lednu 2008 dosáhla míra nezaměstnanosti v Sasku 14,6 %64. Na rozdíl od toho dosahovala v Ústeckém kraji registrovaná míra nezaměstnanosti 13,8 %, přičemž celorepublikový průměr se pohyboval kolem 7,7 %65. Pozitivním jevem je, že oproti roku 2005 došlo ke snížení nezaměstnanosti ve všech okresech euroregionu. Úroveň technické infrastruktury zahrnuje napojení na vodovod, kanalizaci, čistírnu odpadních vod (ČOV) a plynofikaci. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů byl v celém regionu přes 95 %. Z důvodu obtížnosti hledání těchto dat na saské straně zde bohužel uvádím převážně charakteristiky české strany euroregionu. Podíl českých obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci představoval pouze 82,5 %. V Ústeckém kraji se nachází celkem 175 ČOV (0,5 ČOV na 1 obec/město v Ústeckém kraji), oproti zhruba 800 ČOV v Sasku (1,75 ČOV na 1 obec/město v Sasku). V rámci členských obcí české části 62 63 64 65

Pramen: www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/490025E204/$File/310908B02.xls Pramen: www.statistik.sachsen.de/12/pressearchiv/archiv2008/pm05408.htm Pramen: www.smwa.sachsen.de/set/431/wirtschaftstelegramm_2008_03.pdf Údaje za rok 2006

43

euroregionu bylo v roce 2004 napojeno na ČOV 53,4 % obcí a plynofikováno bylo 65,3 % obcí. Důvodem nízkého napojení obcí na ČOV je převaha menších obcí do 1 000 obyvatel na českém území. V ČR existuje 40 % domácností vlastnících osobní počítač a 32 % domácností je připojeno na internet66 (údaje za 2. čtvrtletí 2007). Ústecký kraj obsadil dvakrát předposlední místo s 34 % domácností v okrese, které jsou vybaveny osobním počítačem, a s 27 % připojených domácností na internet. Tyto údaje představují silně podprůměrné hodnoty v rámci EU67. Z důvodu demografického vývoje se v celém regionu snížila potřeba mateřských a základních škol. V regionu existuje stabilní síť základních škol, speciálních škol pro postižené děti, učilišť a odborných škol a také vysokých škol. Školy jsou lépe dostupné v saské části, kde připadá na 1 000 obyvatel 2,5 vzdělávacích zařízení, což je přibližně 2-3 krát více než na české straně (viz. příloha č. 10). Síť škol je doplněna o dvě česko-německé školy (Gymnázium F. Schillera a odborná škola hotelnictví a gastronomie v Pirně) Úroveň poskytované zdravotnické péče (podle ukazatele počtu osob připadajících na jednoho lékaře) je obecně lepší na saské straně, a to hlavně v Drážďanech. Podrobnější přehled za jednotlivé okresy je uveden v příloze č. 10. Sociální péče byla měřena za pomoci počtu zařízení, která poskytují tuto péči. V roce 2006 jich existovalo v českých okresech celkem 63 a poskytovala 5 009 lůžek. Na saské straně se sledoval počet pečovatelských a rehabilitačních zařízení, kterých bylo celkem 9 a poskytovala 3 009 lůžek (viz. příloha č. 10). Pro sociální zabezpečení obyvatel byl vybrán ukazatel průměrného měsíčního důchodu na české straně a ukazatele čistého průměrného příjmu domácností na saské straně. Výše důchodu v českých okresích dosahovala k 7 886 Kč. Hodnoty příjmu domácností v saské části se značně lišily a dosahovaly nejméně v Drážďanech (1 355 Eur), což může být způsobeno větším zastoupením domácností s jednou osobou a vyšší koncentrací lidí v post produktivním věku (viz. příloha č. 10). V případě zhodnocení kulturních hodnot byl vybrán ukazatel přístupu ke kulturním 66 Pramen: www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/70002633A9/$File/970107k1-CZ.pdf 67 Vyspělé země EU-15 dosahovali v průměru 53% podílu domácností s napojením na Internet (rok 2005)

44

a sportovním zařízením, či přesněji jejich počet. Nabídka těchto zařízení je obecně širší ve větších městech než na vesnicích, kde důležitou roli hrají především na české straně veřejné knihovny a kulturní domy. Přehled počtu vybraných kulturních a sportovních zařízení euroregionu je uveden v příloze č.11.

2.5.5 Doprava Dopravní infrastruktura regionu je díky husté síti silnic a železnic velmi dobrá. Kvalita poskytovaných komunikací však je na české straně delší dobu horší. Euroregion funguje z velké části jako tranzitní region, proto jím procházejí důležité železniční a silniční dopravní tepny. S tím souvisí i společný problém spojený s přetěžováním komunikací a znečišťováním ovzduší, a to především následkem silniční dopravy. Na což na české straně navazuje další problém v podobě nedostatečně vybudovaných či úplně chybějících obchvatů měst, které by ulehčily od dopravy zboží a tranzitní dopravy. Pozitivem naopak je snaha stále zvyšovat kvalitu dopravní infrastruktury podle požadavků rozvoje hospodářství v této oblasti . Nejdůležitější silniční spojení saské a české části euroregionu s celoevropským významem je nová dálnice A17/D8 Drážďany – Praha, která je součástí IV. Panevropského dálničního koridoru68. Další důležité silniční spojení české a saské strany euroregionu zajišťují na německé straně dvě nadregionální dopravní tepny B170 a B172, a na české straně pak především silnice E55. Saská část euroregionu má menší hustotu silniční sítě (průměr 73km/100km2) než česká strana euroregionu (průměr 84km/100km2). Celkem funguje na území euroregionu 6 silničních přechodů, ale po vstupu do Schengenského prostoru (21.12.2007) byly celnice na nich částečně nebo úplně uzavřeny. Obecně je pak území euroregionu protkáno dostatečnou silniční infrastrukturou. Hlavním železničním tahem, který protíná území euroregionu, je mezinárodní trať vedoucí po trase Berlín – Drážďany – Praha – Vídeň/Budapešť a na české straně spojuje ještě města Děčín a Ústí nad Labem. Tento transevropský železniční koridor probíhá údolím Labe a v posledních letech vykázal mnoho technických úprav trati. Některé úpravy si vyžádala také povodeň v roce 2002, kdy byla železniční doprava na několik měsíců přerušena z důvodu poškození trati. Kromě mezinárodních linek je na české straně hustější i vlaková infrastruktura u osobních vlaků. Saská strana pak těží z příměstského rychlovlaku (S-Bahn) 68 21.12. 2006 byl otevřen úsek z Drážďan (Pirny) do Ústí nad Labem, ale pro protažení dálničního spojení až do Prahy zbývá dostavět sporných 16km, které vedou přes CHKO Českého Středohoří. Původně měl být tento úsek vlastně již dokončen. Momentálně se očekává, že práce na jeho výstavbě začnou do roku 2010.

45

z Drážďan, který spojuje Bad Schandau např. s letištěm. V lodní dopravě má nezastupitelné místo řeka Labe, která protéká celým euroregionem. Je významnou vodní cestou, a to jak pro cestovní ruch, tak pro nákladní dopravu. Labe je splavné díky systému zdymadel až k Severnímu moři, avšak kvůli výkyvům počasí převážně v letních měsících je doprava občas ohrožena nízkou hladinou vody. V Drážďanech se také nachází významný vnitrozemský přístav. Kromě toho po celé délce saské strany euroregionu existuje síť místních přívozů nejen pro pěší, ale i pro osobní auta. Z pohledu cestovního ruchu je pak významná nejstarší flotila kolesových parníků na světě, která vyjíždí z Drážďan a míří pravidelně až k českým hranicím. Velký hospodářský potenciál pro celý euroregion vykazuje letiště v Drážďanech, které leží pro českou část euroregionu blíže, než letiště v Praze. Toto výkonné dopravní i osobní letiště zajišťuje konkurenceschopnost regionu především díky dobrému spojení národních i mezinárodních leteckých linek.

2.5.6 Životní prostředí Celý region je nechvalně proslaven svým znečištěním životního prostředí, které je způsobeno částečně současnou průmyslovou činností, ale jde i o dopady z minulosti např. z povrchové těžby hnědého uhlí a z produkce síry, nebo se jedná o splodiny z elektráren. Naštěstí došlo v posledním desetiletí k výraznému zlepšení situace díky drahým rekultivacím přírody a zvyšujícímu se objemu investic69 na ochranu životního prostředí. Na české straně bylo realizováno např. odsíření uhelných elektráren a díky novým ČOV je dnes Labe poměrně čistou řekou. V neposlední řadě jsou také omezovány chemické výrobny, které velmi znečišťovaly životní prostředí. Mezi největší znečisťovatele pak v Ústeckém kraji patří především elektrárny, chemičky a výrobci stavebních hmot70. Díky přeshraniční spolupráci byla realizována řada projektů, které byly zaměřeny na zlepšení životního prostředí, a to nejen na české straně. Jednalo se např. o vybudování řady ČOV, plynofikace obcí, odsíření elektráren atd. Také kvalita vody v Labi se výrazně zlepšila, což dokazuje i opětovný návrat lososa do regionu.

69 Pro ilustraci v roce 2000 výše investic v okrese Litoměřice přesáhla 0,5 mld. Kč, z toho 85 % připadlo na ochranu ovzduší a klimatu 70 Podle: http://bezjedu.arnika.org/media/tiskova-zprava.shtml?x=2053995

46

Mezi důležité součásti životního prostředí patří ochrana krajiny a přírody. Na území euroregionu se nachází na české straně národní park České Švýcarsko a čtyři CHKO, mezi kterými je nejdůležitější České středohoří71. V regionu se dále nachází několik desítek maloplošných chráněných území, k nimž patří zvláště přírodní památky nebo přírodní rezervace. V saské části se nachází jediný saský národní park Saské Švýcarsko a dále 25 rozlehlých CHKO a 26 maloplošných chráněných přírodních oblastí. Mezi problémy české části euroregionu stále patří nejrozsáhlejší způsob nakládání s odpady a to skládkování, při němž podíl recyklace zůstává značně pod hodnotami zemí EU. Naproti tomu Sasko si dnes zakládá na pečlivém třídění odpadů, díky čemuž došlo ke snížení ročního objemu odpadů z domácností. Mezi priority Saska se řadí i využití obnovitelných zdrojů energie. V tomto směru dochází k podpoře výzkumu a vývoje – např. plán na solární elektrárnu, vývoj biopaliv atd.

2.5.7 Cestovní ruch Dříve byl tento region z pohledu cestovního ruchu opomíjen, nicméně v poslední době zažívá všestranný rozvoj. Napomáhá tomu nejen zlepšující se životní prostředí a přírodní krásy, ale i rozvoj turistiky v příhraničí, ke kterému přispělo otevření nových hraničních přechodů pro pěší72 a vybudování turistických přeshraničních stezek. Najdeme zde nespočet historických památek, hradů a zámků. Silným lákadlem jsou ale i přírodní krásy které představují Krušné hory, České středohoří, zajímavé skalní útvary Tiských stěn a Českého Švýcarska, stejně tak jako půvabná labská vodní cesta s Portou Bohemicou. Jelikož zde není prostor pro popsání všech atrakcí pro cestovní ruch tohoto regionu, budu se zabývat jen těmi nejznámějšími destinacemi podle jednotlivých okresů. Okres Teplice je bohatý na historické a kulturní památky. Mezi nejstarší se řadí objekty v oblasti měst Teplice, Duchcov, Bílina a Dubí. K nejnavštěvovanějším patří Duchcovský zámek, postavený kolem roku 1570, který je proslulý působností G. Casanovy. Nejznámějším lázeňským městem jsou Teplice, kde se od 12. století začalo využívat léčebného účinku místních pramenů. A v nedaleké Bílině se nachází další léčebné prameny. Blízké Krušné hory pak nabízejí možnost pěší turistiky a v zimním období i lyžařské vyžití. Ústecký okres je bohatý na historické a kulturní památky. Na strmé skále nad hladinou Labe 71 Dalšími CHKO jsou Labské pískovce, Lužické hory a Kokořínsko 72 Celkem je na území euroregionu 6 pěších hraničních přechodů

47

byl založen roku 1318 hrad Střekov. Nejznámější zachované zámky se nachází v Krásném a Velkém Březně a také v Trmicích. Pozoruhodnou technickou památkou z Ústí nad Labem jsou Masarykova zdymadla73 na řece Labi. Mezi přírodní lákadla patří koupaliště s termálními prameny v Ústí nad Labem a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, Lužické hory, České středohoří a Národní park České Švýcarsko. K ústeckým lákadlům patří i místní ZOO. Do okresu Litoměřice zasahuje rekreační zóna Českého středohoří (rozhledna na Varhošti, meteorologická observatoř na Milešovce či Bílá věž na Házmburku) s vyčnívajícími vrchy sopečného původu (Házmburk, Říp), Poohří a Kokořínsko. Mezi další navštěvovaná místa patří městské památkové rezervace Litoměřice, Úštěk a Terezín, zámky v Libochovicích a Ploskovicích či vodní hrad v Budyni nad Ohří. Mezi další navštěvované národní kulturní památky patří Malá pevnost s památníkem v Terezíně a románská rotunda sv. Jiří na Řípu, muzeum Českého granátu v Třebenicích a Máchův památník v Litoměřicích. Oblast Děčínska je typickým periferním územím, které se stává vyhledávanou turistickou lokalitou především díky místní přírodě (Pravčická brána, Labské pískovce, České Švýcarsko, Děčínský Sněžník). V okrese se nachází několik známých rozhleden např. Děčínský Sněžník, Jedlová či Vlčí hora. Samotné město Děčín láká návštěvníky svým zámkem či na svou ZOO. Hlavní turistickou destinací saské části euroregionu jsou však Drážďany, které patří ke světovému dědictví UNESCO a jsou přezdívané „Florencie na Labi“. Ve staré části města na levém břehu Labe najdeme známé stavební památky a pamětihodnosti jako jsou barokní stavba Zwinger, muzeum Grünes Gewölbe, Obrazová galerie mistrů, zámek, Semperova opera, palác Taschenberg, Brühlova terasa a kostely Panny Marie, Hoffkirche, Kreuzkirche a nejslavnější kostel Frauenkirche. Za zmínku stojí také zámek a park Pillnitz. Drážďany jsou ale především městem kultury, a to nejenom díky světoznámým souborům jako jsou např. Saská státní opera, Státní orchestr nebo Křížový sbor. Okresy Weißeritzkreis a Sächsische Schweiz se vyznačují spíše venkovským rázem krajiny přecházejícím do horského typu v oblasti Saského Švýcarska a Krušných hor. V Saském Švýcarsku patří mezi nejnavštěvovanější místa vyhlídková plošina Bastei (česky „Bašta“). Nedaleko Bastei se nachází pevnost Königstein, která byla vybudována v roce 1241. Další 73 Byla vystavěna v období 1924-1936 a od jejich spuštění v roce 1936 jsou do dneška plně funkční. Zdymadla byla vybudována za účelem splavnosti Vltavy a Labe, využití vodní energie a zajištění odběru vody pro hospodářské účely.

48

přírodní zajímavostí je Tharandtský les, rozkládající se jihozápadně od Drážďan. Jedná se o lesní botanickou zahradu Tharandt, která byla založena roku 1811 a patří mezi nejstarší arboreta na světě. Mezi obcemi Freital a Kipsdorf je denně v provozu parou poháněná úzkokolejka procházející jednou z nejhezčích chráněných krajinných oblastí Saska. Mezi další zajímavosti patří jmenovitě zámek Kuckuckstein, stolová hora Lilienstein, hrad Stolpen a Hohnstein (na hradě se nachází přírodovědecké a historické muzeum) či Bad Schandau s vlastivědným muzeem. Mezi lázeňská městečka patří kromě obce Rathen také Bad Gottleuba-Berggießhübel, Bad Schandau, Gohrisch a Altenberg. Pro zájemce o aktivní odpočinek se kromě husté sítě turistických tras např. nabízí i dobře značené cyklotrasy. Nejznámější z cyklostezek prochází podél Labe celým euroregionem a vede od pramene Labe do Hřenska/Schöny přes Drážďany až za Hamburk do Cuxhavenu k Severnímu moři. Oblast Krušných hor láká naopak především příznivce zimních sportů a lyžování. Oblíbenou destinací horolezců je oblast Česko-saského Švýcarska. Kromě atraktivnosti lokalit, kterou charakterizuje vzrůstající trend návštěvnosti regionu, je dalším předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu i nabízený rozsah služeb pro turisty, a to především ubytovacích kapacit. Převaha saské strany, jak v počtu ubytovacích zařízení, tak v počtu poskytnutých lůžek (32 195 lůžek v 492 ubytovacích zařízení), je více jak dvojnásobná oproti nabídce české části euroregionu (12 662 lůžek v 260 ubytovacích zařízení74). Podrobnější údaje obsahuje tabulka v příloze č. 12.

2.5.8 Shrnutí Aby se mohla rozvinout účinná spolupráce mezi regiony, je třeba, aby tyto regiony vykazovaly nejenom společné charakteristiky, ale aby byla i chuť řešit společné problémové oblasti, pokud takovéto oblasti existují. Pokud oba regiony spojí síly a spolupracují, lze nalézt většinou v případě společných problémů i účinnější možnost je řešit. V následující podkapitole bude provedeno shrnutí charakteristik euroregionu Elbe/Labe a vymezení problémových oblastí tohoto euroregionu, které předurčují přeshraniční spolupráci mezi oběma regiony. Pro zjednodušení a přehlednost je zvolena podoba SWOT analýzy uvedené v tabulce na následující straně. Pro vypracování této analýzy bylo čerpáno

74 přičemž v roce 2004 se členské obce euroregionu podílely 9 682 lůžky v 180 ubytovacích zařízení (www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/7B0027DA43/$File/13720503.pdf )

49

jednak z výše uvedených charakteristik a údajů, jednak z dalších materiálů75 a informací na internetu.

75 Mimo jiné z:www.ziel3-cil3.eu/servlet/PB/show/1038142_l11/2007-12-0_CZ_Programmdokument_Ziel3Cil3.pdf

50

Tabulka 13 : Tabulka č. 13: SWOT analýza euroregionu Silné stránky ● výhodná poloha mezi severní a jižní Evropou ● mírně rostoucí počet obyvatel v regionu po roce 2005 ● růst exportu českých firem do Saska ● kooperace firem v odběratelskododavatelských vztazích i ve stejném odvětví ● německo-české gymnázium v Pirně umožňuje německým a českým žákům složit maturitu uznávanou v obou zemích ● německo-české odborné vzdělání v hotelnictví a gastronomii ● velký počet kulturních a sportovních zařízení, akcí a festivalů, částečně s dlouholetou tradicí ● hustá síť silniční i železniční dopravy ● pokles objemu odpadů produkovaných domácnostmi v celém regionu ● vyšší stupeň třídění a recyklace odpadů na saské straně ● kooperace mezi bezpečnostními a záchranářskými složkami obou zemí

Příležitosti ● nadále snižovat nezaměstnanost ● přeshraniční využití zařízení vzdělávacích + pečovatelských a zařízení pro seniory ● společné jazykové kurzy ● spolupráce v oblasti záchranářství, ochrany před katastrofami a při boji proti kriminalitě ● rychlé dokončení dálnice A17/D8 ● zlepšení kvality toků v ČR díky zprovoznění dalších ČOV ● zlepšování celkového ŽP regionu ● vzrůstající potenciál CR v celém regionu

Slabé stránky ● nerovnoměrná hustota zalidnění euroregionu ● nadprůměrná nezaměstnanost především v saské části ● nedostatečná infrastruktura pro přenos poznatků vědy a výzkumu do praxe, inovačních a technologických center ● velký rozdíl ve mzdách v Sasku a ČR ● malý podíl českých obcí připojených na ČOV ● podprůměrné vybavení a přístup k informačním a komunikačním sítím, zejména internetu na české straně ● nerovnoměrná dostupnost škol v regionu ● snižující se počet školních zařízení v regionu ● nedostatek pečovatelských a sociálních zařízení v celém euroregionu ● horší zajištění seniorů na české straně ● relativně nízká životní úroveň v české části ● přetěžování místních komunikací v regionu ● znečištěné životní prostředí regionu

Rizika ● ubývající počet členských obcí na české straně ● další snížení obyvatel v práceschopném věku ● rychlejší stárnutí obyvatel v Sasku ● trvající jazykové bariéry ● nedostatečný zájem o vzájemné poznávání se mezi Němci a Čechy ● vysoký podíl kriminality ve městech ● pro české exportéry posilující česká koruna ● zostření konkurence v oblasti CR z důvodu rozdílných cen v Sasku a ČR ● nedostatečná ochrana proti povodním ● pokračování zvětšujícího se zatížení ovzduší v důsledku rostoucí automobilové dopravy

Z provedené SWOT analýzy vyplývá, že oba regiony vykazují více podobných charakteristik, než je jenom jejich příhraniční poloha v rámci jednotlivých zemí a potýkají se s obdobnými problémy jako je např. stárnutí obyvatelstva, nezaměstnanost, zatížení životního prostředí, 51

přetěžování komunikací, nedostatečně rozvinutý CR, stále neuspokojivá kooperace v oblasti bezpečnosti a ochrany před katastrofami či jazyková vybavenost obyvatel. Toto zjištění představuje dobrý základ pro vzájemnou další spolupráci, která by mohla přispět tyto problémy řešit účinněji a být tak prospěšná pro obě strany. V návaznosti na provedenou SWOT analýzu a tím vymezenou charakteristiku území euroregionu s jeho problémovými oblastmi bude další kapitola zaměřena na analyzování projektů, které byly realizovány na podporu přeshraniční spolupráce na uvedeném území euroregionu a to od doby jeho vzniku. Dále bude snaha zhodnotit, zda realizované projekty korespondují se zlepšováním situace ve vytyčených problémových oblastech euroregionu.

52

3. Analýza aktivit přeshraniční spolupráce Tato kapitola se zabývá analýzou realizovaných přeshraničních aktivit Euroregionu Elbe/Labe a potažmo projektů, které byly realizovány v rámci některého programu určeného na podporu přeshraniční spolupráce a vyhlašovaného Evropskou unií. Na základě této analýzy bude vyhodnoceno, zda realizované projekty směřují do vymezených problémových oblastí, a tedy napomáhají řešit a zlepšovat danou situaci. Na závěr pak budou zhodnoceny možné přínosy realizovaných projektů a případné návrhy jaké oblasti podpořit více či naopak méně a sice tak, aby zaměření projektů lépe korespondovalo s aktuálními problémy celého regionu. Euroregion Elbe/Labe funguje 16 let a za dobu své existence prošel několika programovacími obdobími a došlo také ke změně rozsahu čerpání dotací na přeshraniční spolupráci především po vstupu ČR do EU v roce 2004. Proto bude analýza aktivit pro srozumitelnost rozdělena dle jednotlivých programů a programových období, včetně krátké analýzy aktivit samotného euroregionu. Přehled všech analyzovaných projektů je k dispozici na CD v příloze č. 13.

3.1 Interreg II A Prvním programem EU, který poskytoval dotace na přeshraniční spolupráci, byla na saské straně euroregionu Iniciativa Interreg II A. Ta proběhla v letech 1994 - 199976 a podporu projektů na česko-saském pohraničí rozdělila na 5 priorit (a k nim navrhla opatření), které jsou zobrazeny v následující tabulce.

Tabulka 14 : Priority Interreg II A pro ČR-Sasko Priority

Opatření

76 Samotné čerpání dotace bylo umožněno díky menšímu zpoždění až od roku 1995

53

1. Infrastruktura a doprava

1.1. Doprava 1.2. Ostatní infrastruktura 1.3. Životní prostředí

2. Ekonomika

2.1. Hospodářský rozvoj 2.2. Cestovní ruch

3. Venkovský prostor

3.1. Venkovský prostor 3.2. Lesnictví

4. Lidské zdroje

4.1. Profesní vzdělávání 4.2. Sociokultura

5. Technická pomoc Pramen: www.businessinfo.cz/files/file4274.doc

Podle údajů schválených k 31.12.1999 bylo ve Svobodném státě Sasko realizováno 570 projektů a výše podpory z EU dosáhla 151,8 mil. Eur (z toho 35,8 mil Eur poskytlo Sasko77) a z této částky poté 21,8 % dotace připadlo právě na saskou část euroregionu Elbe/Labe. V rámci Iniciativy Interreg II A proběhlo na území saské strany EEL celkem 97 velkých projektů (a to včetně 3 projektů zabývajících se technickou pomocí). Některé projekty zrcadlově doplnily projekty iniciované z české strany euroregionu, které zde byly podpořeny z programu Phare CBC (viz. podkapitola 3.2). Celkové náklady 97 investičních projektů se vyšplhaly na 43,26 mil. Eur, přičemž dotace z EU tvořily 58,6 %, národní dotace 18 % (převážně od Saska) a celkové vlastní náklady žadatelů o podporu dosáhly 23,4 % celkových nákladů na projekty. Podpořeno bylo nejvíce projektů z oblasti profesního vzdělávání (22 projektů), následovaly projekty z ostatní infrastruktury (13 projektů), které se řadily k těm investičně nejnáročnějším. Venkovský prostor a CR měly po 11 projektech a v každé ze zbylých oblastí (hospodářský rozvoj, doprava, ŽP, lesnictví a sociokultura) pak bylo realizováno méně jak 10 projektů. Popis projektů bude pro srozumitelnost a přehlednost následovat podle výše uvedených opatření. V oblasti dopravy bylo realizováno 7 projektů, s většinovým zaměřením na opravu silniční infrastruktury v pohraničí. Významným projektem pak bylo opětovné zprovoznění přívozové dopravy na Labi mezi obcemi Reinhardt-Schöna (D) a Hřensko (CZ).

77 Pro srovnání údajů s dalšími programy, byly tehdejší částky v DM převedeny na Eura kurzem : 1 EUR = 1,95583 DM (zdroj: www.businessinfo.cz/files/file4274.doc)

54

V rámci ostatní infrastruktury patřila mezi nejnáročnější projekty výstavba internátu pro dvojnárodní gymnázium F. Schillera v Pirně. Dále byla postaveno záchranné centrum v Dipoldiswalde, zřízeno školící a záchranné středisko horské služby a postupně podpořeno 6 ročníků Česko-saského festivalu muziky (1995-2000). V oblasti podpory ŽP bylo realizováno 8 projektů, z toho 5 se zaměřilo na přestavbu vytápění uhlím na plynové vytápění vybraných budov (škola, administrativní budova, ubytovna sester u nemocnice,...). Dále došlo ke zřízení optimalizačních opatření na kontrolu znečištění ŽP a vypracování brožury ekologických dat z „Černého trojúhelníku”78. V rámci hospodářského rozvoje bylo podpořeno 8 projektů, z nichž několik se zabývalo spoluprací firem a odborníků z oblasti keramického průmyslu a rozvojem transferu technologií pro posílení konkurenceschopnosti MSP v euroregionu. Investičně nejnáročnějšími projekty cestovního ruchu bylo zřízení přeshraniční naučné stezky o hornictví mezi městy Krupka, Altenberg a Dubí a také vybudování cyklotrasy podél Labe z obce Schöna k českým hranicím. Mezi další projekty patřily publikace na podporu CR v oblasti Česko-saského Švýcarska, vyznačení turistických tras či příprava společné veletržní prezentace turistických lokalit podél Labe na odborných veletrzích. Opatření venkovský prostor zahrnovalo širokou škálu projektů. Tím největším bylo vybudování Sasko-českého lidového trhu, který bude po dva roky stát v obci Dohna s cílem podpořit přímé uplatnění na trhu zemědělských, lesnických, zahradnických a potravinářských výrobků saských a českých podniků. Dále byla podpořena péče o krajinu v Česko-saském Švýcarsku pomocí ovcí, vybudováním několika přeshraničních stezek, modernizací odchovu rybích plůdků (jako součást mezinárodního projektu znovuosídlení Labe lososem) a vybudováním parkoviště u hraničního přechodu v Fürstenau. V rámci podpory lesnictví bylo schváleno 5 projektů, které se zabývaly převážně vyčíslením škod poškozených lesních porostů (hlavně v oblasti Krušných hor) a zavedením opatření pro jejich snížení a proti nově vznikajícímu dalšímu poškozování. V oblasti profesního vzdělávání byla podpořena široká škála projektů, mezi něž patřila např. 78 Černým trojúhelníkem je označováno česko-sasko-polské pomezí poznamenané dřívější těžbou uhlí

55

podpora dvojnárodního odborného vzdělání v hostinské činnosti, vypracování expozice fauny Česko-saského Švýcarska, vzdělání o krajinotvorbě a jejím turistickém využití v pohraničí, profesní vzdělávání pro německé a české pracovníky z turistické infrastruktury. Dále byly realizovány např. projekt na podporu pracovního začlenění nezaměstnané mládeže bez odborného vzdělání a inovační projekt pro zajištění pracovních míst v MSP v příhraničním regionu. Opatření sociokultury zahrnovalo 9 projektů. Došlo např. k vydání dokumentace o historii, kultuře a tradici Židů v Česko-saském pohraničí, rozvoji preventivních a poradenských služeb v oblasti AIDS, drog a prostituce v pohraničí. Podpořilo se odborné vzdělání v hostinské činnosti (díky spolupráci odborná hotelové školy v Pirně a Teplicích) a vznikla „dílna pro mládež“, zaměřená na pomoc sociálně či tělesně znevýhodněným dětem a mladistvým. Pro srovnání projektů z jednotlivých opatření byly vybrány tyto tři ukazatele: ●

průměrné celkové náklady na 1 projekt

●

průměrná výše podpory na 1 projekt79

●

průměrné procento podpory projektu z celkové výše nákladů

Výsledky ukazatelů znázorňují následující tři grafy s tím, že je zobrazena jak hodnota pro euroregion Elbe/Labe tak i hodnota za celý Interreg II A v česko-saském pohraničí.

Graf č. 3 : Průměrné celkové náklady na projekt (tis. Eur)

79 Počítány jen dotace z EU, tedy bez státních podpor

56

O blasti

Doprava O statní infrastruktura Ž ivotní prostředí Hospodářský rozvoj Cestovní ruch Venkovský prostor Lesnictví Profesní vzdělávání Sociokultura Technická pomoc

EEL Interreg II A ČR-Sasko

0

500000

1000000

1500000

Výše nákladů (Eur)

Pramen: Interní data euroregionu Elbe/Labe a www.businessinfo.cz/files/file4274.doc ; úpravy autora

Graf č. 4 : Průměrná výše podpory na projekt Doprava O statní infrastruktura Ž ivotní prostředí

O blasti

Hospodářský rozvoj Cestovní ruch

EEL Interreg II A ČR-Sasko

Venkovský prostor Lesnictví Profesní vzdělávání Sociokultura Technická pomoc 0

500000

1000000

1500000

Výše podpory (Eur)

Pramen: Interní data euroregionu Elbe/Labe a www.businessinfo.cz/files/file4274.doc ; úpravy autora

Graf č. 5 : Průměrné procento podpory projektu z celkové výše nákladů

57

Doprava Ostatní infrastruktura Životní prostře dí Hospodářský rozvoj

Oblasti

Ce stovní ruch Ve nkovský prostor Le snictví Profe sní vzdě lávání Sociokultura Technická pomoc

EEL Interreg II A ČR -Sasko

0

10

20

30

40

50

60

70

80

Proce nto podpory

Pramen: Interní data euroregionu Elbe/Labe a www.businessinfo.cz/files/file4274.doc ; úpravy autora

Při srovnání výstupních hodnot celého programu a dílčích hodnot euroregionu, je možno konstatovat, že ve většině oblastí (opatření) se hodnoty blíží stejnému trendu. Průměrné výše celkových nákladů a dotací se liší ve třech základních oblastech a to v dopravě, ostatní infrastruktuře a ŽP. V oblasti dopravy a ŽP byly v rámci EEL realizovány investičně méně náročné projekty, a tedy podpořeny i nižší průměrnou dotací oproti celo saskému průměru. Tyto rozdíly byly proporcionálně ve stejné výši, takže např. v dopravě průměrné náklady na projekt v EEL dosáhly pouze 60 % saského průměru a na dotacích to pak bylo 55 % ze saského průměru. Obdobně u ŽP dosahoval euroregion pouze 13% saských nákladů a 14,2 % saských dotací. Opačná situace nastala v oblasti ostatní infrastruktury, kdy naopak hodnoty saského průměru dosahovaly pouze 40 % hodnot připadajících na euroregion. Nicméně při bližším porovnání (i procentní výše podpory připadající na jeden projekt) je již vidět v těchto oblastech shoda.

3.2 Phare CBC Aby se mohly s problémy v pohraničí vyrovnávat i kandidátské země do EU, byla pro pohraniční regiony v ČR od roku 1994 zpřístupněna dotace v rámci programu Phare CBC. Prostředky byly rozděleny mezi velké investiční projekty a od roku 1996 i mezi malé neinvestiční projekty, financované z Fondu malých projektů (FMP) později přejmenovaného na Společný fond malých projektů (SFMP). Velké investiční projekty se týkaly především výstavby kanalizace a ČOV, dopravy, plynofikace a vzdělávání. Přehled 9 realizovaných projektů včetně celkové výše nákladů a procent dotace z programu Phare CBC obsahuje následující tabulka.

58

Tabulka 15 : Velké investiční projekty realizované z Phare CBC (1994 – 2001) Rok 1994 1996 1996 1996 1997 1997 1999 2000 2001

Celkové náklady

Nositel / Projekt Ústí nad Labem – Hlavní kanalizace "Y" Děčín - Rozšíření veřejné dopravy Krupka - Dubí – Naučná hornická stezka Libochovany - Ústí n. L. - Cyklostezka Děčín - ČOV a kanalizace Děčín - ZOO (expozice regionální fauny) Teplice – Integrovaný záchranný systém Plynofikace Labského údolí - příprava Kanalizace mikroregionu Litoměřice

Pramen: www.euroregion-labe.cz/cz/cbc-ip.asp

Účast Phare CBC

(mil. EUR) 5,762 0,818 0,818 0,624 13,033 0,129

(%) 100,0 86,3 66,1 63,5 31,4 63,6

3,800

52,6

U projektů z let 1999 a 2000 byly bohužel uvedeny pouze výše příspěvků z Phare CBC, které činily 3,581 mil. Eur v roce 1999 a 1,5 mil. Eur v roce 2000, avšak výše celkových nákladů zveřejněna nebyla. Hlavním cílem FMP/SFMP bylo finančně podpořit projekty „člověk člověku“ a dále menší projekty neinvestičního charakteru. Fond podporoval především akce sbližující jedince i instituce z pohraničí a napomáhající utváření vazeb pro další spolupráci. Byly podporovány aktivity zvláště v oblastech kulturní výměny, místní demokracie, rozvoje lidských zdrojů a vzdělávání,

vytváření

plánovacích

a

rozvojových

studií,

podpory

hospodářského rozvoje, zlepšení životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu

a

rozvoje

komunikací

mezi

příhraničními

regiony.

V

letech

1999 - 2000 byly podpořeny také malé infrastrukturní projekty, které měly vést ke zlepšení základní technické infrastruktury (především malých obcí v příhraničních regionech včetně rehabilitace turistických atraktivit). Jednalo se o investiční projekty přinášející užitek na obou stranách hranice. V rámci FMP/SFMP bylo v letech 1996 - 2001 podpořeno celkem 276 projektů s dotací ve výši 2 483 669 Eur. V následující tabulce je uveden přehled výše dotace připadající na česko-německé pohraničí a z toho procentní podíl dotace, která připadla v daném roce na okresy námi sledovaného euroregionu. Pro názornost je uveden i počet jednotlivých projektů a přepočtená výše průměrné dotace na projekt v daném roce.

59

Tabulka 16 : FMP Phare CBC 1996 - 2001 Rok

Přidělené dotace na česko-německé hranici (Eur)

Dotace EEL

Z toho podíl dotace připadající na českou část EEL (%)

Počet projektů

1996

700,000

91,066

13.0

30

1997

1,870,000

381,336

20.4

123

1998

2,000,000

356,479

17.8

64

1999

5,880,000

1,123,153

19.1

33

2000

1,900,000

367,635

19.3

18

2001

1,900,000

164,000

8.6

11

Celkem

14,250,000

2,483,669

16.4

279

Pramen: www.euroregion-labe.cz/cz/cbc-fmp.asp ; úpravy autora

Z tabulky je vidět, že během celého období došlo ke kolísání nejenom výše přidělených dotací na celé česko-německé pohraničí, ale také k výkyvům procentního podílu z celkové dotace připadající na českou část EEL. Analýza realizovaných projektů bude provedena po jednotlivých letech. V prvním roce fungování FMP Phare CBC - v roce 1996 - se jednalo obecně především o velmi malé projekty, v nichž průměrná výše dotace přesahovala mírně 3 000 Eur na projekt a dotace činila průměrně 64,3 % nákladů na projekt. Mezi projekty převažovaly kulturněsportovní aktivity (16 projektů) a projekty zaměřené na setkávání Čechů a Němců (6 projektů). Rozvojem cestovního ruchu se zabývaly pouze 3 projekty. Většinu projektů iniciovaly sportovní a kulturní organizace a pouze 6 projektů iniciovaly obce a města. Ve třech případech se objevily první přeshraniční spolupráce škol. Počet projektů připadajících na jednotlivé okresy byl rozložen rovnoměrně a všechny projekty byly neinvestičního charakteru. V roce 1997 dosahovala míra poskytnuté průměrné dotace 82,4 % celkových nákladů na projekt. Projekty se vybíraly v 5 výzvách, největší příděl dotace dosáhly projekty ve 3. výzvě (86,3 %) a nejmenší v 5. výzvě (76 %). Obce, města a sdružení obcí iniciovaly 26 projektů, což představuje jen o 1 procentní bod větší podíl než v roce 1996. I v tomto roce byly všechny projekty neinvestičního charakteru. Skoro polovina projektů se řadila do skupiny kulturně-sportovních, kdy se objevily i navazující akce z předchozího roku. Poprvé byly podpořeny i aktivity samotného euroregionu Elbe/Labe, a to především jeho 60

informační činnost a také pomoc při vytváření první souhrnné publikace o euroregionu. Z projektů realizovaných v roce 1998 jsem dohledala výši celkových nákladů pouze pro 53 ze 64 projektů, u kterých míra dotace vystoupila na 85,4 % nákladů. V tomto ročníku převažovaly počtem projektů stále kulturně-sportovní aktivity, ale co do objemu přidělených dotací převažovaly projekty se zaměřením na cestovní ruch. V oblasti cestovního ruchu došlo k vydání informačních publikací o turistických destinacích, ale také ke zviditelnění euroregionu na Internetu či vybudování a označení několika cyklotras a naučných stezek. Celkově 17 projektů bylo iniciováno obcemi a městy a 3 projekty inicioval Euroregion Labe. V roce 1999 převažovaly podle počtu projektů aktivity cestovního ruchu (celkově 15 projektů) se zaměřením nejen na turistické publikace a fotomapy měst, ale díky možnosti získat dotace (i na malé infrastrukturní projekty) došlo k realizaci mimo jiné i dvou větších investičních projektů – opravy hradu Krupka a výstavby cyklotrasy (Mariánský most Svádov přívoz), kdy dotace na tyto projekty překročila 365 000 Eur. Celkově do oblasti cestovního ruchu plynulo v euroregionu 57 % dotací na tento rok. Také byly realizovány dva projekty zaměřené na místní infrastrukturu (opravy místních komunikací a svedení splaškových vod) s přidělenou dotací ve výši 206 394 Eur. Ostatní podpořené oblasti byly zaměřeny např. na spolupráci měst, na lidské zdroje (pracovní trh a zdravotnictví), či na spolupráci ZOO v Děčíně a Drážďanech. Tento rok se také zvýšil počet projektů, které iniciovaly obce a města na 42 % (z celkového počtu projektů). V ročníku Phare CBC 1999 byly euroregiony vyřazeny jako žadatelé, proto nedošlo k žádné podpoře dosavadních aktivit euroregionu. Tento fakt se setkal s velkou kritikou na obou stranách euroregionu. Bohužel po následující období 2000 a 2001 nedošlo ke změně. V Phare CBC 2000 došlo ve srovnání s ročníkem 1999 k finančnímu poklesu výše přidělené dotace na projekty z SFMP, což se projevilo i na počtu schválených projektů. Celý ročník proběhl ve prospěch investic do infrastruktury (od napojení na ČOV, oprav stokových sítí až po opravy místních komunikací a mostu), a není tedy překvapením, že 50 % projektů bylo iniciováno právě obcemi a městy. Mezi další oblasti podpory patří sportovně-kulturní aktivity (4 projekty), komunikace (vypracování komunikační strategie Euroregionu Labe 2003), vybudování geoinformační databáze pro Česko-saské Švýcarsko a další spolupráce ZOO v Děčíně a Drážďanech.

61

Oba poslední ročníky SFMP Phare CBC (1999, 2000) proběhly až v roce 2002, čímž se částečně podařilo dohnat časové zpoždění, které nabralo Phare CBC v předchozích letech. Výzvy k SFMP Phare CBC 2001 proběhly následně v roce 2003. V posledním ročníku Phare CBC 2001 byla struktura projektů velmi různorodá. Nejvíce aktivit bylo podpořeno z oblasti cestovního ruchu (4), v oblasti kulturních aktivit byl podpořen Budyňský festival (každoročně až na rok 1999) a mezi další oblasti podpory patřilo hospodářství (investiční příležitosti na Děčínsku) a sociální sféra (posilování dovedností neziskového sektoru). V tomto posledním ročníku byl pouze jeden projekt iniciován městem a jeden krajem, naopak tři projekty iniciovala Okresní hospodářská komora v Děčíně. Celkově na území čtyř okresů euroregionu Elbe/Labe bylo podpořeno za program Phare CBC 285 projektů (včetně 9 velkých) s celkovou sumou dotace ve výši 21,15 mil. Eur. V rámci FMP/SFMP byly na německo-české hranici podpořeny projekty v celkové výši dotace 14,25 mil Eur, na projekty z euroregionu Elbe/Labe z nich však připadlo pouhých 17,4 %. Při posuzování struktury žadatelů jednotlivých projektů Phare CBC převažovaly subjekty jiné než obce a města, které iniciovaly celkově pouze 85 projektů, tedy 30 % ze všech projektů Phare CBC realizovaných na území euroregionu. Možnost získat dotaci na přeshraniční projekty byla velkým lákadlem, což dokresluje i každoroční převis žádostí nad počtem konečně schválených dotací. Zájem z řad žadatelů byl největší v roce 2001, kdy převyšoval téměř sedmkrát výši poskytnuté dotace pro území euroregionu80.

3.3 Interreg III A Iniciativa Interreg III A na česko-saské hranici navázala na předchozí ročník Interreg II A a proběhla v období 2000 - 2006 s tím, že česká strana mohla začít čerpat z této Iniciativy až od roku 2004 (se vstupem ČR do EU). Díky zpoždění při schvalování a spouštění samotné Iniciativy81, byla možnost podávání žádostí o finanční podporu na saské straně až od poloviny roku 2001. Toto zpoždění se podařilo částečně dohnat82 díky včasné přípravě některých projektů, přesto bylo možné žádat o dotaci na malé projekty i během roku 2007. 80 Celkový požadavek byl na dotaci ve výši 1 085 000 Eur, k dispozici bylo pouze 164 000 Eur (www.euroregion-labe.cz/cz/cbc-fmp.asp) 81 Komise schválila OP ČR-Sasko v rámci Interreg III A až 13.7.2001 82 Ke konci roku 2001 se stihlo schválit 25 projektů v celkové výši podpory 9,5 mil. Eur

62

Celkový rozpočet iniciativy Interreg III A na česko-saské hranici pro období 2000 – 2006 dosáhl 253,9 mil. Eur, z toho prostředky EU činily 190,4 mil. Eur83 (Svobodný stát Sasko přispěl 60,2 mil. Eur a ČR se podílela 3,3 mil. Eur)84. Limit dotace z FMP byl stanoven na 15 000 Eur na saské straně a 7 500 Eur na české straně (pro období 2004 - 2006) a dotace z ERDF tvořila maximálně 75 % veškerých způsobilých výdajů projektu. O přidělení dotací u velkých projektů rozhoduje od roku 2004 Společný technický sekretariát (JTS) a u projektů financovaných z FMP rozhodují česko-saské Lokální řídící výbory. Všechny okresy euroregionu Elbe/Labe byly zahrnuty do dotačního území pro Interreg III A s tím, že pro město Drážďany platilo pravidlo flexibility85. Toto pravidlo platilo i pro okres Míšeň, což byl jeden z důvodu jeho vystoupení z členských řad v roce 2004. Na saském území EEL došlo k podpoře celkem 188 velkých projektů (včetně 3 projektů technické pomoci, představujících příspěvek pro činnost samotného euroregionu), jejichž náklady se blížily 64 mil. Eur a výše vyplacené dotace z Interregu III A dosáhla 34,4 mil. Eur (podíl dotace připadající jen na území EEL byl 28,4 mil. Eur, což je zapříčiněno přesahem některých projektů – kooperací - i na území sousedících euroregionů). Na české straně euroregionu bylo realizováno pouze 12 velkých projektů86, z toho 2 projekty se týkaly zřízení FMP pro českou stranu a jeho administrativního zajištění. Podíl počtu projektů a výše dotace na projekt v české části euroregionu se pohybovaly shodně kolem 16 % z celkového počtu projektů a výše dotací (přidělených v tomto období pro české žadatele z česko-saského pohraničí). Malých projektů v rámci FMP bylo realizováno na saské straně celkem 177 s podporou ve výši 1,57 mil. Eur. Pro projekty iniciované z české strany euroregionu byla vyčleněna na období 11/2004 - 7/2008 dotace ve výši 496 068 Eur, z toho příspěvek z Iniciativy Interreg III A tvořil 372 051 Eur a bylo zrealizováno celkem 82 projektů. Iniciativa Interreg III A byla na česko-saském pomezí rozdělena na 4 priority a k nim navrhnutým opatření. Jejich přehled obsahuje následující tabulka. 83 EU přidělila dotace 180,5 mil. Eur Sasku a 9,9 mil. Eur ČR 84 Podle: www.interreg3a.info/media/i3a_ergebnisbroschuere_2006.pdf 85 Pravidlo flexibility je definováno v článku 21 (1) nařízení (ES) č. 1080/2006 a podle něj může na přeshraniční projekty realizované na takto vymezeném území připadnout maximálně 20% celkových prostředků programu. 86 Z celkem 76 projektů podpořených na česko-saském pohraničí z programu Interreg III A

63

Tabulka 17 : Priority a opatření Interreg III A ČR - Sasko G Hospodářský rozvoj

G 1 Hospodářský rozvoj G 2 Cestovní ruch

H Infrastruktura

H 1 Dopravní infrastruktura H 2 Ostatní infrastruktura

I Rozvoj území a životního prostředí

I 1 Životní prostředí I 2 Rozvoj venkova

J Lidské zdroje a sítě

J1 J2 J3 J4

Vzdělání a kvalifikace Sociokulturní rozvoj Spolupráce Bezpečnost

Pramen: www.interreg3a.info/templates/tyTP_standard_02.php?topic=Schwerpunkte

Priorita hospodářský rozvoj se zaměřila na podporu podnikatelů včetně rozvoje spolupráce především MSP, výzkumu a technologického rozvoje (a zlepšení nabídky CR včetně společných marketingových strategií). V rámci této priority bylo realizováno 39 projektů, z toho 16 projektů spadalo pod hospodářský rozvoj a 23 projektů bylo z oblasti CR. Realizované projekty z oblasti hospodářského rozvoje se zaměřily na budování kontaktních sítí a spolupráci v hospodářských oblastech (jako např. keramický a textilní průmysl, stavebnictví a High-Tech technologie). Projekty z oblasti CR se zaměřily např. na vybudování vodní infrastruktury (zázemí u zastávek lodí v Haidenau, Pirně), zázemí pro parkování u turistických lokalit, tématických stezek (sklářská stezka v Krušných horách), sportovního areálu v Altenbergu či vytváření dvojjazyčných prezentací na internetu (včetně cyklo portálu Ústeckého kraje v návazností na Sasko) a turistických map. Zaměření a struktura realizovaných projektů v rámci této priority koresponduje s výsledky předešlé SWOT analýzy regionu a s definovanými problémovými oblastmi. Priorita infrastruktura se zaměřila na podporu dopravní i ostatní infrastruktury, a proto k ní patřily kromě výstavby silnic i rozvoj veřejné dopravy osob a obnova či výstavba zdravotnických, sociálních, sportovních, kulturních a vzdělávacích zařízení pro přeshraniční využívání. V rámci této priority bylo realizováno 8 projektů, z toho 4 projekty připadly na dopravní infrastrukturu. Mezi nimi se objevily 2 projekty na výstavbu úseku silnice vedoucí k hraničním přechodům Altenberg – Cínovec a Sebnitz – Dolní Poustevna (o celkové délce 3,6 km). V ostatní infrastruktuře byly realizovány 4 projekty, z nichž největší investicí byla výstavba a přestavba prázdninového sídla pro rodiny „St. Ursula“(které bylo budováno 64

charitou z Drážďan a Míšně) a na české straně aktivizace rekonstrukce vleku na Bouřňáku. Zaměření této priority koresponduje s problémovými oblastmi regionu, nicméně struktura realizovaných projektů především v oblasti ostatní infrastruktury odpovídá jen částečně potřebám pro přeshraniční rozvoj. Priorita rozvoj území a životního prostředí se v rámci svého opatření ŽP zaměřila na ochranu ŽP, snižování emisí, zásobování pitnou vodou, odkanalizování, jakost vod a na protipovodňovou ochranu. V rámci opatření rozvoj venkova se důraz kladl na trvale udržitelný rozvoj venkova v pohraničí. Celkem bylo realizováno 32 projektů, z toho 15 připadlo na ŽP a 17 na Rozvoj venkova. Zlepšování životního prostředí patří mezi priority celého regionu, a tak není překvapující počet nákladných projektů, mezi nimiž dominoval osmi dílný projekt zaměřený na opatření proti znečištění a na ochranu klimatu (včetně využití obnovitelných zdrojů energie) o celkových nákladech 5,5 mil. Eur a 1,28 mil. Eur dotace z programu Interreg III A, přičemž 25 % dotace bylo přiděleno z části určené pro EEL. Česká strana realizovala jediný projekt s cílem odkanalizovat jezero Chmelař (Úštěk). V rámci rozvoje venkova byly podpořeny např. projekty na sanaci poškozené lesní půdy a vyčíslení škod v soukromých a obecních lesích. Došlo rovněž na vybudování česko-německé turistickocyklistické stanice, při jejímž provozu najdou uplatnění také postižení lidé. Na české straně byl zastoupen jen jeden projekt na dobudování místní komunikace v obci Černouček, což trochu vybočuje z vhodněji směřovaných dotací na saské straně, které lze v obou opatřeních ohodnotit jako velmi přínosné. Poslední priorita lidské zdroje a sítě zahrnovala širokou škálu možných zaměření projektů a byla rozdělena na čtyři opatření. Opatření vzdělávání a kvalifikace se zaměřilo na zvyšování kvalifikace a posílení přeshraniční spolupráce v oblasti mimoškolního vzdělávání. Opatření sociokulturní rozvoj se zaměřilo na propojení přeshraniční sociální, kulturní a školské práce, včetně podpory přeshraniční prevence a zdraví. V rámci opatření spolupráce se podporovaly projekty zaměřené na přeshraniční komunikaci a kooperaci (a toto opatření zahrnuje mimo jiné i zřízení SFMP). V rámci opatření bezpečnost se podporovala především přeshraniční spolupráce v oblasti protipožární ochrany, záchranných služeb, ochrany proti katastrofám, vnitřní bezpečnosti a v oblasti resortu spravedlnosti. Díky rozsahu této priority bylo realizováno celkem 118 projektů, jejichž popis bude následovat podle výše uvedených opatření.

65

V rámci opatření vzdělávání a kvalifikace bylo schváleno 31 projektů, které byly zaměřeny na odborné přípravy kvalifikovaných lidských zdrojů ve všech oblastech trhu práce v příhraničí, na rozvoj uplatnění postižených lidí, na spolupráci se specialisty (na sympoziích a fórech) a na transfer know-how. Opatření sociokulturní rozvoj zahrnovalo 29 projektů, v nichž mezi kulturními aktivitami byly podpořeny tradiční festivaly a akce jako např. Česko-saský festival hudby či Dny české kultury v Drážďanech. Dále byly realizovány projekty např. na podporu sociálně znevýhodněných mladých lidí, na zvýšení povědomí o společné historii Čech a Saska nebo na vytvářející se kulturní centrum na dvojnárodním gymnáziu F. Schillera v Pirně. V rámci opatření spolupráce se realizovalo 11 projektů a vznikající kooperace se týkala oblastí horských záchranných organizací, zdravotnických zařízení, znalostí o ŽP, přenosu know-how a rozvoje trhu s inovativními produkty. Kromě toho byl podpořen chod saské strany euroregionu a vyčlenily se prostředky pro SFMP, který byl určen pro českou stranu (2004 - 2006), včetně dotací na administrativní zabezpečení chodu SFMP pro toto období. Nejvíce projektů (47) se realizovalo v rámci opatření bezpečnost, v němž převažovaly projekty zaměřené na spolupráci policie a justice v pohraničí, vybudování zázemí a vybavení technikou pro společnou kooperaci záchranářských týmů (včetně doplnění přeshraničního systému MobiKat87 o aktuální databanku a zprovoznění její on-line aktualizace). I tato priorita byla vhodně směřovaná na problémové oblasti regionu a mohla vzájemnou spoluprací účinně řešit společné problémy (především oblast bezpečnosti a vzdělávání). V rámci opatření spolupráce a sociokulturního rozvoje přispěly podpořené projekty především k lepšímu poznávání obou kultur a k výměně zkušeností, což je také přínosné pro rozvoj další spolupráce. Pro srovnání velkých investičních projektů z jednotlivých opatření byly použity stejné tři ukazatele jako u projektů Interreg II A. Vzhledem k neúplnosti získaných dat jsou dva ukazatele zpracovány pouze pro saskou část EEL, protože údaje za české projekty obsahují jen výši dotace, nikoliv celkové náklady projektu. Proto pouze ukazatel výše podpory na projekt je srovnán mezi saskou a českou částí EEL a celo-českým průměrem z českosaského pohraničí. Výsledky zmíněných ukazatelů znázorňují následující tři grafy.

87 MobiKat je přeshraniční systém mobility pro zabezpečení a sledování situací v době katastrof na území EEL

66

O blasti

Graf č. 6 : Průměrné celkové náklady na projekt saské části EEL Hospodářský rozvoj Cestovní ruch Infrastruktura O statní infrastruktura Ž ivotní prostředí Rozvoj venkova Vzdělávání a kvalifikace Sociokulturní rozvoj Spolupráce Bezpečnost 0

1,000,000

2,000,000

Výše nákladů (Eur)

Pramen: Interní data euroregionu Elbe/Labe; úpravy autora

O blasti

Graf č. 7 : Průměrná výše podpory na projekt Hospodářský rozvoj Cestovní ruch Infrastruktura O statní infrastruktura Ž ivotní prostředí Rozvoj venkova Vzdělávání a kvalifikace Sociokulturní rozvoj Spolupráce Bezpečnost

Saská část EEL Česká část EEL Interreg III A – Čechy

0

500,000

1,000,000

Výše podpory (Eur)

Pramen: Interní data euroregionu Elbe/Labe; úpravy autora

67

Graf č. 8 : Průměrné procento podpory projektu z celkové výše nákladů saské části EEL Hospodářský rozvoj

O blasti

Cestovní ruch Infrastruktura O statní infrastruktura Ž ivotní prostředí Rozvoj venkova Vzdělávání a kvalifikace Sociokulturní rozvoj Spolupráce Bezpečnost 0

10

20

30

40

50

60

70

80

Procento podpory

Pramen: Interní data euroregionu Elbe/Labe; úpravy autora

Při hodnocení podle těchto ukazatelů vyšly pro saskou stranu EEL jako investičně nejnáročnější projekty z oblasti ostatní infrastruktury a infrastruktury, což dokreslila i výše průměrné dotace na projekt. Také procentní výše dotace tvořila u infrastrukturních projektů téměř 75 % průměrných celkových nákladů, ale u ostatní infrastruktury tvořila pouze 27 % nákladů. Dále nejvyšší procentní podpora byla u opatření cestovní ruch, bezpečnost a spolupráce. To odpovídá i dříve vytyčeným oblastem určeným k rozvoji v rámci SWOT analýzy (stejně jako primární oblast bezpečnosti, u které průměrná výše podpory dosahovala 71 % z maximálně možných 75 % celkových nákladů). Vypovídací schopnost české části EEL u průměrné výše podpory na projekt je bohužel malá vzhledem k nízkému počtu realizovaných projektů, proto byl přidán ukazatel celo českého průměru. Nicméně i při jeho srovnání je vidět, že česká strana zaostává ve většině opatření za saskou stranou, což je způsobeno také menší schopností realizovat investičně nákladnější projekty na české straně (a omezenou výší celkové přidělené dotace pro českou část EEL). Z velkých projektů bylo 7 iniciováno obcemi a 5 obecními úřady, 8 městy a 3 městskou správou. Kraj Ústí nad Labem realizoval 3 projekty88 a okres Sächsische Schweiz realizoval 4 projekty zaměřené převážně na bezpečnost. Celkem bylo těmito institucemi realizováno 31 projektů, tedy pouhých 15,5 % všech velkých investičních projektů. Projekty byly iniciovány také vzdělávacími institucemi, z nichž se nejvíce zapojila univerzita 88 Z toho 2 projekty se zaměřením na zlepšení ŽP v Krušných horách a Šluknovském výběžku a 1 projekt na vytvoření internetového portálu o cyklotrasách v kraji

68

v Lipsku (3 projekty), a po jednom projektu iniciovaly Univerzita Jana Evangelisty Purkynĕ v Ústí nad Labem, TU Dresden a Hotelelová škola v Pirně. Ze zdravotnických zařízení byl jeden projekt realizován příspěvkovou organizací Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Zabýval se transferem know-how, zlepšením jazykových znalostí a navázáním spolupráce se saskými nemocnicemi. Saská část EEL iniciovala 3 projekty technické pomoci, ve kterých se jednalo převážně o podporu nákladů na personální zajištění administrativní správy FMP, a 6 malých projektů. Zbývajících 150 projektů, tedy 75 % všech velkých projektů, bylo iniciováno z řad státních institucí, soukromých společností, zájmových sdružení či sportovněkulturních organizací. Velká část projektů (ač s přívlastkem přeshraniční spolupráce) vycházela ze saské strany euroregionu. Tento fakt je částečně způsoben i dosavadní menší zkušeností české strany euroregionu s velkými investičními projekty (včetně složité administrace), proto byly společné projekty často nechány na vedení saskému partnerovi, kdy důležitou roli hrála také možnost získat vyšší dotace. V rámci projektů z FMP se již česká strana počtem realizovaných projektů vyrovnává saské části, což dokresluje i následující analýza projektů z FMP. FMP/SFMP Účelem FMP je podpora přeshraničních projektů menšího rozsahu neinvestičního charakteru na úrovni lidí, tzv. projektů „people to people“, které napomáhají rozvoji spolupráce příhraničních regionů. Svým zaměřením pak tento fond navazuje na FMP z programu Phare CBC. Analýza projektů bude provedena odděleně pro českou a saskou část euroregionu. Na české straně euroregionu bylo předloženo v období 2005 - 2008 celkem 119 projektů a z nich bylo 90 schváleno. Konečný počet realizovaných projektů (s podporou z SFMP) byl 82 z důvodu stažení 8 projektů po jejich schválení (ve většině případů jejich žadateli). Celková přidělená dotace činila 496 068 Eur a tedy průměrná výše dotace v rámci SFMP dosahovala 6 050 Eur na projekt. Pro bližší analýzu budou popsány jednotlivé oblasti schválených projektů a jejich převažující zaměření či konkrétní projekty. Nejvíce projektů připadlo na oblast kultury a sportovněvolnočasových aktivit. V rámci kultury bylo podpořeno 8 festivalů (např. Budyňský krokodýl 2006 + 2007), 5 výstav (např. Pověsti a pohádky ze Saska a Čech + Výstava zaniklých obcí 69

Krušných hor), 5 publikací, 2 umělecká sympózia a další aktivity. Oblast sportu zahrnovala 9 projektů a mezi podpořenými projekty byla již tradiční Olympiáda dětí a mládeže EEL. V rámci volnočasových aktivit bylo schváleno 9 projektů převážně pro mládež (zajímavými projekty byl např. umělecký kemp pro mládež a setkávání mladých fotografů). Početnou skupinou byly projekty z oblasti vzdělávání, kde se realizovalo celkem 21 projektů, přičemž 13 projektů se zaměřilo na spolupráci škol. Podpořenými aktivitami z této oblasti byly např. společná výuka českých a německých dětí, pořádání několika konferencí, vydání publikace o přípravě českého a německého subjektu na podnikání v EU atd. Celkem 17 projektů bylo realizováno na podporu spolupráce měst, obcí + euroregionů a patřily sem např. městské slavnosti a z oblasti spolupráce euroregionů pak projekt společného kalendáře vzdělávacích institucí měst Ústí nad Labem + Chemnitz a česko-saský internetový informační portál EEL. V oblasti cestovního ruchu se realizovalo 6 projektů zaměřených především na vytvoření orientačních a informačních tabulí, turistického značení či výstavby adrenalinového centra NP České a Saské Švýcarsko. Poslední oblastí byly sociální a informační projekty (3), v rámci kterých byl vytvořen např. dvojjazyčný průvodce pro občany se zdravotním postižením v EEL. Nejvíce schválených projektů (29) připadlo na nestátní neziskové organizace. Druhý největší počet (25) projektů připadl shodně na žadatele z řad obcí a měst a příspěvkových organizací obcí a krajů. Nejméně žadatelů schválených projektů bylo ze svazků obcí (11 projektů). Na saské straně bylo z FMP realizováno 177 projektů s celkovou dotací ve výši 1,57 mil. Eur, a průměrná výše dotace na projekt se tedy pohybovala kolem 8 870 Eur. Projekty byly rozděleny do jiných oblastí než projekty na české straně euroregionu. Celkem byly projekty seskupeny do pěti základních oblastí. Do oblasti spolupráce, kultury, sociálních věcí a bezpečnosti bylo zařazeno 69 % všech realizovaných projektů. Kromě společných kulturně-sportovních aktivit se zde objevily projekty zaměřené např. na transfer zkušeností v práci s postiženými lidmi, humanitární pomoc pro zdravotnická zařízení v ČR a partnerství mezi sponzory a příjemci pomoci, 70

spolupráce v oblasti přeshraničního řízení v případě vodních katastrof (a další vývoj spolupráce na česko-saském území v budoucnosti včetně pořádání několika konferencí a odborných fór). Další skupina 20 projektů patřila do oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti. Jedna čtvrtina projektů se zaměřila na transfer know-how ve zdravotnictví. Mezi další realizované projekty patřilo např. pořádání dvou ročníků německo-českého veletrhu „Kariéra“ v Drážďanech, pořádání společných workshopů a možnost dalšího vzdělávání pedagogů. Celkem 18 projektů připadlo do oblasti hospodářského rozvoje a obchodní spolupráce. Projekty byly zaměřeny na navázání kontaktů českých a saských podnikatelů, výměnu informací z jejich oboru a rozvoj povědomí o odlišnostech v podnikání i kultuře. Dále byly podpořeny projekty z oblasti cestovního ruchu např. vydání česko-německé marketingové brožury o CR či vytváření přeshraničních nabídek CR v prostoru Altenberg / Geising. V rámci rozvoje venkova a měst, který zahrnoval také regionální plánování a rozvoj, se realizovalo 10 projektů jejichž složení bylo velmi různorodé. Projekty se zaměřily např. na vydání Atlasu EEL jako prostředku vzájemného poznávání, na studii o přeshraničním vlakovém a autobusovém spojení v Česko-Saském Švýcarsku a na projekty zlepšující turistickou

infrastrukturu

(v

podobě

společného

česko-německého

značení

cest

a informačních tabulí). V oblasti životního prostředí bylo uskutečněno 7 projektů, které se převážně zaměřily na rozvoj povědomí a znalostí o ŽP a na pořádání festivalů s touto tématikou. Převážná většina žadatelů pocházela z řad zájmových neziskových organizací. Celkem 19 projektů bylo realizováno obcemi, městy či okresními zřízeními, 6 projektů iniciovala univerzita TU Dresden a 6 projektů iniciovala saská strana euroregionu.

3.4 Aktivity Euroregionu Elbe/Labe Samotný euroregion Elbe/Labe zajišťuje především administrativní chod správy FMP a zprostředkování kontaktu mezi zájemci o přeshraniční spolupráci (včetně informační činnosti o samotném euroregionu i o realizovaných projektech a dosažených úspěších). Jeho další úlohou je realizace vlastních projektů (a to především z FMP) a práce v rámci česko71

saských pracovních skupin se zaměřením na jednotlivé problémové oblasti, které je třeba dále rozvíjet. Mezi realizované projekty, které mají již svoji tradici, patří např. Dětská a mládežnická olympiáda euroregionu Elbe/Labe, která se bude letos konat již po patnácté89. Závodění probíhá v několika sportovních disciplínách a každoročně se jej zúčastní kolem 1 000 dětí ze sportovních klubů z celého území EEL. Organizace olympiády se střídá mezi českou a saskou stranou euroregionu a od minulého roku se do sportovního klání přidaly i děti z euroregionu Krušnohoří/Erzgebirge. Mezi další tradiční aktivity euroregionu patří vypracování a zveřejnění Kulturního a sportovního kalendáře pro EEL (na každé čtvrtletí), který je zdarma k dostání na turistických infostáncích a v infocentrech (ve vybraných městech a obcích na území euroregionu). Pro české občany euroregionu se vydává např. Kulturní pas, který poskytuje slevy na vstupném ve vybraných institucích (muzea, hrady, zámky atd.) v německých okresech EEL a v Drážďanech. Ohlas u obyvatelstva byl zpočátku menší než se očekávalo, nicméně zájem se začal pomalu zvyšovat (např. za rok 2007 bylo prodáno celkem 1700 ks oproti 700 ks v roce 2006).

3.5 Ziel 3/ Cíl 3 Stejně jako při spouštění Iniciativ Interreg II A a Interreg III A došlo při zahájení programu Ziel 3/Cíl 3 pro období 2007 – 2013 ke zpoždění. Teprve na konci roku 2007 byl schválen kompletní programový dokument pro česko-saské pohraničí a dle vyjádření sekretariátu EEL je vyhlášení první výzvy předběžně plánováno na září 2008. Proto nemohly být projekty z tohoto programu zahrnuty do analýzy realizovaných projektů na území EEL.

3.6 Vyhodnocení realizovaných projektů Za dobu 16leté existence euroregionu Elbe/Labe, bylo realizováno již několik stovek projektů na podporu přeshraniční spolupráce. V předchozí analýze byla věnována pozornost především projektům, které byly podpořeny prostředky z některého evropského dotačního programu. Souhrnné počty projektů za jednotlivé programy a následné výše přidělených dotací 90 obsahuje následující tabulka. 89 Nekonala se pouze v roce 2002, kdy byla řada sportovišť a především obcí postižena záplavami 90 U Iniciativy Interreg III A jsou počítány celkové dotace (dotace z EU navýšené o státní dotace)

72

Tabulka 18 : Přehled přidělených dotací za období 1994 - 200791 Saská část EEL Výše dotace (Eur)

Počet projektů

Průměrná dotace na projekt

Interreg II A

33 125 087

69

480 074

43,33

Interreg III A

28 356 500

188

150 832

37,09

1 570 000

177

8 870

2,05

63 051 587

434

145 280

82,47

FMP Interreg III A SUMA

Průměrná dotace na obyvatele

Česká část EEL

Phare CBC Interreg III A FMP Interreg III A SUMA

Výše dotace (Eur)

Počet projektů

Průměrná dotace na projekt

Průměrná dotace na obyvatele

21 149 669

288

73 436

42,70

1 553 033

12

129 419

3,14

496 068

82

6 050

1,00

23 198 770

382

208 905

46.84

Pramen: Interní data euroregionu; úpravy autora

Česká strana EEL celkově zaostávala za saskou stranou. Ačkoliv česká strana realizovala 88 % z počtu projektů saské strany, dostala na ně jen necelých 37 % dotací (přidělených saské části EEL). Nicméně při srovnání přepočtu výše dotace na obyvatele, dosahuje již česká strana téměř 56 % z hodnoty saské strany a tím své zaostávání teoreticky částečně snížila. Z analýzy, ve které byla vyhodnocována u některých programů i struktura žadatelů, dále vyplývá, že větší část projektů vychází od zájmových sdružení a spolků, případně od neziskových organizací zřizovaných obcemi a městy. Tento fakt pozitivně odráží zainteresovanost samotných občanů na přeshraniční spolupráci + dalším rozvoji regionu a také to, že nejde pouze o snahy zástupců komunálních vlád či státních úředníků. V předchozí kapitole byly na základě provedené SWOT analýzy vymezeny společné problémové oblasti euroregionu. Realizované projekty se ovšem dotkly všech zmiňovaných problémových oblastí s rozdílnou intenzitou zaměření.

91 Pro přepočty výše dotace na počet obyvatel jsou použity údaje z let 2006 (viz. příloha č. 9)

73

Projekty, které byly velmi dobře zaměřeny na rozvoj problémových oblastí, patřily dle mého názoru především do oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti92. Zlepšování ŽP je dlouhodobou prioritou celého regionu a projekty z této oblasti byly realizovány od samého počátku euroregionu se zaměřením na ochranu vod, klimatu a lesních porostů. Na oblast bezpečnosti se kladl důraz hlavně v období 2000 – 2006 (především díky blížícímu se přistoupením ČR do Schengenského prostoru). Realizaci projektů z těchto oblastí bych hodnotila jako velmi přínosnou s tím, že je potřeba spolupráci i nadále prohlubovat. Projekty z oblasti vzdělávání byly zaměřené především na spolupráci škol, vybudování několika česko-německých tříd ve školách různého zaměření a podporu rozšiřování kvalifikací a jazykových dovedností. Projekty je možné hodnotit jako přínosné a doporučila bych další spolupráci k intenzivnější provázanosti vzdělávacích institucí a to nejen na úrovni školek, základní škol a gymnázií, ale také na úrovni odborných středních a vysokých škol, které by umožnily dobrou připravenost pracovních sil pro celý region. Další skupinou projektů jsou projekty zaměřené na rozvoj hospodářství a cestovního ruchu v pohraničí. V oblasti hospodářství byla navázána velmi dobrá spolupráce v rámci některých odvětví (např. keramický průmysl, stavebnictví, zpracovatelský průmysl,...) a také celková spolupráce kontaktních míst (jako jsou např. hospodářské komory) a byly vybudovány přeshraniční sítě pro transfer technologií. Přesto zde zůstává stále velký prostor pro intenzivnější spolupráci a zapojení např. vysokých škol do dalšího rozvoje výzkumu a nových technologií. Oblast CR zaujímá v regionu určité privilegované postavení, proto také mělo několik desítek realizovaných projektů investiční i neinvestiční charakter. Vzhledem k šíři oblasti CR byly realizované projekty velmi různorodé (od česko-německých turistických publikací, vybudování přeshraničních turistických stezek až po výstavbu doprovodné infrastruktury). Souhrnně bych hodnotila projekty z obou oblastí jako přínosné pro další rozvoj regionu a doporučila bych jejich další pokračování a zintenzivnění této spolupráce. Pro oblast cestovního ruchu bych již ale doporučila určité vymezení priorit pro následující období. Řada projektů se týkala sbližování jedinců a institucí z pohraničí a zlepšení vzájemných vztahů Čechů a Němců. Jednalo se především o projekty zaměřené na spolupráci mezi občany a městy či o pořádání společných kulturních a sportovních akcí. Tyto většinou menší projekty mají význam především z pohledu rozvoje osobních vztahů a upevňování pospolitosti v rámci 92 Do bezpečnosti spadá i ochrana před katastrofami, kooperace záchranných složek a protipožární ochrana.

74

celého regionu. Jejich přínos pro další rozvoj regionu hodnotím jako pozitivní s tím, že bych při další podpoře projektů z této oblasti doporučila definovat určité priority a pečlivě bych hodnotila dopad přeshraničního charakteru předložených projektů. Vzhledem k šíři této oblasti se zde v minulosti realizovaly i projekty, u nichž je faktický přeshraniční dopad dle mého názoru minimální (např. pořádání městských slavností). Na některé společné problémové oblasti (jako např. na nezaměstnanost či stárnutí obyvatelstva) se realizované projekty přímo zaměřily jen v malé míře. Dalo by se říci, že nezaměstnanost byla ovlivněna částí projektů realizovaných z oblasti vzdělávání, rozvoje hospodářské spolupráce a podpory CR. Problematiky stárnutí obyvatel se okrajově týkalo několik projektů - např. projekty na rozvoj spolupráce v sociální sféře, spolupráce mezi nemocnicemi či setkání mezi domovy důchodců. Proto přínos realizovaných projektů je možné dle mého názoru hodnotit jako malý, nicméně tuto oblast bych řadila spíše k záležitostem národní či zemské úrovně než do kompetencí euroregionu, který má v těchto oblastech jen omezené možnosti. Velmi aktuálním problémem zůstává nadále přetěžování komunikací, což je spojeno se vzrůstajícím významem tranzitní dopravy na území celého regionu. Bohužel projekty realizované v rámci infrastrukturálních pobídek se týkaly jen části problematiky (např. dobudování komunikací u hraničních přechodů), a to především vzhledem k investičně velmi náročným realizacím. Řada zlepšení byla pak financována již ze zdrojů národních a zemských jako např. vybudování dálnice A17/D893. Úspěchem v této oblasti bylo např. spuštění projektu RoLa94, který si vybudoval během několika let stabilní postavení v rámci kamionové dopravy. Celkově bych hodnotila realizované projekty jako velmi přínosné pro rozvoj regionu a pro další období bych doporučila zintenzivnění již navázané spolupráce a vymezení priorit dle aktuálních potřeb regionu, ve kterých by hospodářská kooperace a rozvoj cestovního ruchu měly hrát důležitou roli.

93 Pro úplné dálniční propojení Drážďan s Prahou tak chybí pouze cca 18km na české straně. 94 Jde o kombinovanou dopravu kamionů, které jsou naloženy na vlak a přemístěny po železnici v úseku Lovosice – Drážďany a tím odlehčují dopravě přes Krušné hory.

75

Shrnutí Práce se zabývá problematikou přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí a to konkrétně na příkladu euroregionu Elbe/Labe. Byly vymezeny důvody vzniku a cíle přeshraniční spolupráce a její možnosti čerpat dotace v rámci různých programů (a sice se zaměřením na euroregiony). Na základě ekonomicko-sociálních charakteristik území euroregionu Elbe/Labe bylo cílem této práce popsat a zhodnotit aktivity realizované v rámci tohoto euroregionu včetně jejich zaměření na vymezené problémové oblasti regionu. Záměrem bylo zhodnotit případné přínosy těchto realizovaných projektů na rozvoj celého regionu. Česká republika má dlouhodobě velmi silné vazby se Saskem, proto nebylo žádným překvapením, že první euroregiony na území ČR vznikaly právě v česko-saském pohraničí. Nestalo se tak ojediněle, ale v krátkém rozpětí pokryly vzniklé čtyři euroregiony celé českosaské pohraničí. V rámci EEL se od počátku jednalo o velmi intenzivní spolupráci na dalším rozvoji území, která zahrnovala širokou škálu oblastí od prostorového plánování, hospodářské spolupráce, rozvoje cestovního ruchu, podpory vzdělávání až po ochranu životního prostředí. Euroregion tedy nesloužil pouze jako prostředník pro získávání dotací, které plynuly do příhraničních oblastí z EU, ale byl založen s cílem aktivně se podílet na celkovém rozvoji regionu a zastupovat zájmy regionu u příslušných úřadů a orgánů. Na základě socio-ekonomické analýzy území bylo zjištěno, že česká a saská část území EEL vykazují nejenom řadu podobných charakteristik (např. geografické podmínky, hustá silniční infrastruktura a turistické destinace), ale také se potýkají s obdobnými problémy (např. vyšší míra nezaměstnanosti, stárnutí populace, stav životního prostředí, přetěžování komunikací, atd.). Tento fakt představuje dobrý základ pro vzájemnou spolupráci, která by mohla napomáhat tyto problémy řešit účinněji a být tak prospěšná pro obě strany. Sasko je na druhou stranu stále výkonnostně lepší oproti Ústeckému kraji, ačkoliv se potýká s problémy v oblasti hospodářství. To dokazuje např. dvojnásobná výše regionálního HDP na obyvatele oproti Ústeckému kraji. Z tohoto faktu vyplývá možnost další kooperace v transferu know-how a nových technologií, nebo např. vznik dalších odběratelsko-dodavatelských vztahů. Při porovnání problémových oblastí EEL, které byly vytyčeny na základě SWOT analýzy, s analýzou realizovaných projektů na území EEL, bylo zjištěno, že většina projektů směřovala právě do těchto problémových oblastí a že byly přínosné pro zlepšení dané situace. Ne 76

všechny oblasti byly pokryty stejně intenzivně a se stejným efektem. Jako velmi přínosné byly vyhodnoceny projekty směřující do ochrany životního prostředí a bezpečnosti. Následovaly je projekty zaměřené na rozvoj hospodářství, cestovního ruchu a vzdělávání. Mezi poslední oblast realizovaných projektů patřily tzv. měkké projekty, které se zaměřují na sbližování a poznávání obou národů a to pomocí podpory spolupráce mezi občany a městy, pořádáním kulturních a sportovních akcí atd. Přínos měkkých projektů je pak především ve vytváření pospolitosti lidí a uvědomování si své sounáležitosti s celým regionem, což je důležité pro samotný další rozvoj regionu. Na některé problémové oblasti jako např. nezaměstnanost, stárnutí obyvatelstva a přetěžování komunikací byly zaměřeny projekty spíše okrajově. Analyzované projekty byly dotovány ze třech hlavních programů přeshraniční spolupráce. Jednalo se o program Phare CBC a o Iniciativy Interreg II A a Interreg III A. V rámci těchto programů bylo na území EEL vynaloženo na dotace přes 86 mil. Eur, přičemž 73 % připadlo na saskou stranu EEL. Celkové náklady by se v případě, že dotace u všech projektů tvořila 75 % celkových nákladů, vyšplhaly na 110 mil. Eur. Nicméně vzhledem k tomu, že této hranice nedosáhly zdaleka všechny projekty, je reálná proinvestovaná částka výrazně vyšší. Celková výše dotací na české straně byla menší než na straně saské, a to např. i z důvodu přistoupení ČR do EU až v roce 2004, kdy euroregion Elbe/Labe existoval již 12 let. Po vstupu do EU se dotace pro českou část EEL zvýšily a tento trend se také očekává od nového programového období 2007 - 2013, kdy již celková výše dotace bude přidělena pro celé území euroregionu a nikoliv odděleně pro jeho českou a saskou část zvlášť, jak tomu bylo doposud. Problémem na české straně je kratší zkušenost žadatelů s čerpáním dotací a také menší znalost vedení velkých investičních projektů. Nové programové období 2007 - 2013 představuje příležitost tento nedostatek odstranit, čemuž má napomoci požadavek, aby se na projektu podílelo minimálně po jednom subjektu z obou stran hranice, a aby celkové vedení a správu administrativy kolem projektu měl na starosti pouze jeden z těchto subjektů. Tady je možnost pro české subjekty vytvořit kooperací se zkušenějšími žadateli ze saské strany zajímavé společné projekty (včetně těch rozsahově a investičně náročnějších). Je zřejmé, že právě možnost získat dotace je velkou motivací pro řadu žadatelů a tvůrců přeshraničních projektů, přesto je však nutné dbát i na kvalitu zpracovaných projektů, protože 77

především ta pak určuje přínosy projektu pro celkový rozvoj regionu. Následující programového období by mělo svými zvýšenými požadavky vynucovat dobrou kvalitu realizovaných projektů a mělo by oddělit tak projekty, které se pod roušku přeshraniční spolupráce pouze schovávaly za účelem získání dotace. Na druhou stranu je nutné, aby i nadále možnost získat dotace motivovala další subjekty k vytváření přínosných přeshraničních projektů, které by bez dotace vznikaly jen obtížně.

78

Seznam použité literatury a dalších pramenů DOČKAL, V. (ed.), Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky: Růžový obláček a hrana reality. 1.vydání, Brno, Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2005, 140 s. ISBN 80-210-3751-2. DOČKAL, V., Ústřední pojmy regionální politiky EU. Středoevropské politické studie, 2004, roč.6, č.1, [cit. 2008-03-05]. Dostupné na WWW: ISSN 1212-7817 DOČKAL, V., Euroregionalismus a třetí rovina EU, 2003, Magisterská diplomová práce DOČKAL, V., Přeshraniční spolupráce v EU a její právní zakotvení, 2006, Diplomová práce Evropská charta hraničních a přeshraničních regionů, Dostupné na WWW: Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo orgány, Štrasburk, 1980, Dostupné na WWW: GABBE, J., MALCHUS, V. von., MARTINOS, H., Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci [online]. 3. vydání AEBR, 2000 [cit. 2008-01-05]. Dostupné na WWW: JEŘÁBEK, M., KOWALKE, H., ORŠULÁK, T. a kol., Atlas Euroregionu Elbe/Labe - jako prostředek vzájemného přeshraničního poznávání. 1.vydání, Ústí nad Labem, 2005, 128 s. Dostupné na WWW: ISBN 80-239-6862-9 NETOLICKÝ, V., Euroregiony – Úvod do problematiky. 1.vydání, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2007, 76 s. ISBN 987-80-86754-78-9 PITROVÁ, M., FIALA, P., Evropská unie. 1.vydání, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003, 743 s. ISBN 8073250152 Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Euroregiony, Úřední věstník C 256, 27/10/2007 S. 0131 – 0137, Dostupné na WWW: Další zdroje: Geschäftsberichte (2000 – 2006) Euroregion Elbe/Labe – Entwicklung ohne Grenzen – Rozvoj bez hranic (2008) Další interní materiály euroregionu Elbe/Labe Internetové stránky: http://bezjedu.arnika.org http://eel.geograf.cz http://euroregion-elbe-labe.de/ http://isap.vlada.cz 79

www.aebr.net www.businessinfo.cz www.crr.cz www.czso.cz www.euroregion-labe.cz www.integrace.cz www.interreg3a.info www.liberec.czso.cz www.mmr.cz www.senat.cz www.smwa.sachsen.de www.statistik.sachsen.de www.strukturalni-fondy.cz www.ustinadlabem.czso.cz www.ziel3-cil3.eu

80

Seznam tabulek Tabulka 1 : Dělení přeshraničních struktur dle M. Perkmanna................................................15 Tabulka 2 : Modifikované členění přeshraničních struktur......................................................16 Tabulka 3 : Euroregiony v ČR..................................................................................................19 Tabulka 4 : Alokace prostředků iniciativy Interreg IIIA do jednotlivých OP v ČR.................22 Tabulka 5 : Částky přidělené z programu Phare CBC ČR – Německo (mil. Eur)....................24 Tabulka 6 : Rozdělení prostředků z fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007 - 2013 (mil. Eur)................................................................................................................25 Tabulka 7 : Strategické cíle a prioritní osy programu Ziel 3/Cíl 3...........................................26 Tabulka 8 : Roční členské příspěvky komunálního společenství Euroregionu Horní Polabí/Východní Krušnohoří (s platností od 1.1.2002).........................................33 Tabulka 9 : Základní údaje o okresech EEL (česká část zahrnuje i nečlenské obce)...............34 Tabulka 10 : Podíl obcí euroregionu Labe na celkovém počtu obcí v okresech.......................35 Tabulka 11 : Podíl obyvatel obcí euroregionu Labe na celkovém počtu obyvatel v okresech.37 Tabulka 12 : Vývoj HDP v běžných cenách 2002-2005 (mil. Eur)..........................................41 Tabulka 13 : Tabulka č. 13: SWOT analýza euroregionu.........................................................51 Tabulka 14 : Priority Interreg II A pro ČR-Sasko....................................................................54 Tabulka 15 : Velké investiční projekty realizované z Phare CBC (1994 – 2001)....................59 Tabulka 16 : FMP Phare CBC 1996 - 2001..............................................................................60 Tabulka 17 : Priority a opatření Interreg III A ČR - Sasko.......................................................64 Tabulka 18 : Přehled přidělených dotací za období 1994 - 2007..............................................73

Seznam grafů Graf č. 1: HDP na obyvatele v běžných cenách (Eur) za vybrané oblasti................................41 Graf č. 2: Podíly odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání................42 Graf č. 3: Průměrné celkové náklady na projekt (tis. Eur)........................................................57 Graf č. 4: Průměrná výše podpory na 1 projekt........................................................................57 Graf č. 5: Průměrné procento podpory projektu z celkové výše nákladů.................................58 Graf č. 6: Průměrné celkové náklady na projekt saské části EEL............................................67 Graf č. 7: Průměrná výše podpory na projekt...........................................................................67 Graf č. 8: Průměrné procento podpory projektu z celkové výše nákladů saské části EEL.......68

81

Seznam příloh Příloha č. 1: Euroregiony v ČR (stav k 1.1.2007).....................................................................84 Příloha č. 2: Mapa administrativního členění EEL...................................................................85 Příloha č. 3: Příslušnost obcí a měst k EEL řazeno podle okresů (stav k 31.12.2006).............86 Příloha č. 4: Organizační diagram euroregionu Elbe/ Labe......................................................88 Příloha č. 5: Základní údaje o euroregionech na česko-saském pomezí (2003).......................89 Příloha č. 6: Mapa území euroregionu Elbe/Labe.....................................................................90 Příloha č. 7: Vývoj obyvatelstva v okresech euroregionu Elbe/Labe 1990 - 2006...................91 Příloha č. 8: Hustota zalidnění euroregionu Elbe/Labe............................................................92 Příloha č. 9: Vybrané ukazatele obyvatelstva euroregionu Elbe/Labe.....................................93 Příloha č. 10: Přehled ukazatelů životní úrovně euroregionu Elbe/Labe (údaje z roku 2006). 94 Příloha č. 11: Kulturní a sportovní zařízení podle okresů EEL v roce 2006............................95 Příloha č. 12: Ubytovací kapacity v euroregionu Elbe/Labe (2006).........................................96 Příloha č. 13: Souhrnná data o analyzovaných projektech z programu Phare CBC,Interreg II A a Interreg III A včetně FMP ...............................................................................97

82

Příloha č. 1: Euroregiony v ČR (stav k 1.1.2007)

Pramen: www.liberec.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/80EB2BEED33D182CC12572CA002A1FF3/$File/Euroregiony2007.jpg

Příloha č. 2: Mapa administrativního členění EEL

Pramen: http://eel.geograf.cz/atlas_s/pol_admin.htm (Atlas EEL)

Příloha č. 3: Příslušnost obcí a měst k EEL řazeno podle okresů (stav k 31.12.2006)95 Okres Děčín Arnoltice Benešov nad Ploučnicí Bynovec Česká Kamenice Děčín Dobkovice Dobrná Dolní Habartice Dolní Podluží Dolní Poustevna Doubice Františkov nad Ploučnicí Heřmanov Horní Habartice Horní Podluží Hřensko Huntířov Chřibská Janov Janská Jetřichovice Jílové Jiřetín pod Jedlovou Jiříkov Kámen Krásná Lípa Kunratice Kytlice Labská Stráň Lipová Lobendava Ludvíkovice Malá Veleň Malšovice Markvartice Merboltice Mikulášovice Rumburk Růžová Rybniště Srbská Kamenice Staré Křečany Starý Šachov Šluknov Straškov-Vodochody Sulejovice

Těchlovice Valkeřice Varnsdorf Velká Bukovina Velký Šenov Verneřice Veselé Vilémov Okres Litoměřice Bechlín Bohušovice nad Ohří Brňany Brozany nad Ohří Brzánky Bříza Budyně nad Ohří Býčkovice Ctiněves Černěves Černiv Černouček Čížkovice Děčany Dlažkovice Dobříň Doksany Dolánky nad Ohří Drahobuz Dušníky Evaň Hlinná Horní Beřkovice Horní Řepčice Hoštka Hrobce Chodouny Chodovlice Chotěšov Chotiměř Chotiněves Chudoslavice Jenčice Kamýk Keblice Štětí Terezín

95 kurzívou zvýrazněné obce jsou členy EEL

Klapý Kleneč Kostomlaty pod Řípem Krabčice Křesín Křešice Kyškovice Levín Lhotka nad Labem Liběšice Libkovice pod Řípem Libochovany Libochovice Libotenice Litoměřice Lkáň Lovečkovice Lovosice Lukavec Malé Žernoseky Malíč Martiněves Michalovice Miřejovice Mlékojedy Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Oleško Píšťany Ploskovice Podsedice Polepy Prackovice nad Labem Přestavlky Račice Račiněves Radovesice Rochov Roudnice nad Labem Sedlec Siřejovice Slatina Snědovice Staňkovice Travčice Trnovany

Třebenice Třebívlice Třebušín Úpohlavy Úštěk Vědomice Velemín Velké Žernoseky Vchynice Vlastislav Vražkov Vrbice Vrbičany Vrutice Záluží Žabovřesky nad Ohří Žalhostice Židovice Žitenice Okres Teplice Bílina Bořislav Bystřany Bžany Dubí Duchcov Háj u Duchcova Hostomice Hrob Hrobčice Jeníkov Kladruby Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Lahošt Ledvice Lukov Měrunice Mikulov Modlany Moldava Novosedlice Ohníč

Osek Proboštov Rtyně nad Bílinou Srbice Světec Teplice Újezdeček Zabrušany Žalany Žim Okres Ústí nad Labem Dolní Zálezly Habrovany Homole pod Pannou Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice Dresden Dresden-Stadt Landkreis Sächsische Schweiz Bad Gottleuba-Berggießhübel Bad Schandau Bahratal Dohma Dohna

Pramen: Interní materiály EEL, úprava autora

DürrröhrsdosrfDittersbach Gohrisch Heidenau Hohnstein Hohwald S Kirnitzschtal Königstein/Sächsen Schweiz Liebstadt Lohmen Müglitztal Neustadt in Sachsen Pirna Porschdorf Rathen, Kurort Rathmannsdorf Reinhardsgrimma Rosenthal-Bielatal Sebnitz Stadt Wehlen Stolpen Struppen Landkreis Weißeritzkreis Altenberg Bannewitz Bärenstein Dippoldiswalde Dorfhain Freital Geising Glashüte HartmannsdorfReichenau Hermsdorf/Erzgebirge Höckendorf Kreischa Pretzschendorf Rabenau Reinhardtsdorf-Schöna Schmiedeberg Tharandt Wilsdruff

Příloha č. 4: Organizační diagram euroregionu Elbe/ Labe

Pramen: www.max-content.de/Pflegesystem/index.php?id=98

Příloha č. 5: Základní údaje o euroregionech na česko-saském pomezí (2003)

Území Česká část Saská část Euroregion Elbe/Labe Česká část Saská část Polská část Euroregion Neisse-Nisa-Nysa Česká část Saská část Euroregion Krušnohoří/Erzgebirge Česká část Německá část z toho Saská část Euroregion Egrensis

2,815 1,982 4,797 3,163 3,156 6,813 13,132 2,988 2,214

214 44 258 216 98 61 375 174 84

33 21 54 36 21 32 89 21 28

493 750 1,243 427 511 687 1,625 454 421

Hustota zalidnění (obyv./km2) 175 378 259 135 162 101 124 152 190

5,202

258

49

875

168

4,694 12,849 1,940 17,543

183 437 70 620

33 112 26 145

356 1,649 405 2,005

76 128 209 114

Rozloha (km2)

Počet obcí

Počet měst

Počet obyvatel (v tis., 2003)

Pramen: Atlas Euroregionu Elbe/Labe; Milan Jeřábek, Hartmut Kowalke, Tomáš Oršulák a kol., 2005

Příloha č. 6: Mapa území euroregionu Elbe/Labe

Pramen: www.euroregion-labe.cz/cz/eel-mapa.asp

Příloha č. 7: Vývoj obyvatelstva v okresech euroregionu Elbe/Labe 1990 - 2006

Děčín Teplice Litoměřice Ústí nad Labem Sächsische Schweiz Weißeritzkreis Drážďany Celkem

1990 136 478 131 382 114 590 119 210 155 767 118 847 511 270 1287544

1995 133 972 127 632 114 036 118 505 150 668 118 912 495 424 1 259 149

2000 133 683 129 986 114 141 118 608 147 180 125 460 477 807 1246865

Pramen: www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/05002EE0BA/$File/40230611.xls www.statistik.sachsen.de/21/02_02/02_02_01_tabelle.asp

2005 134 050 127 749 115 205 118 183 140 046 122 036 495 181 1 252 450

2006 134 576 127 980 113 443 119 260 138 486 121 239 504 795 1 259 779

Příloha č. 8: Hustota zalidnění euroregionu Elbe/Labe

Pramen: http://eel.geograf.cz/images/img_mapy/ob_hustota.gif

Příloha č. 9: Vybrané ukazatele obyvatelstva euroregionu Elbe/Labe Česká strana euroregionu (za celé okresy včetně nečlenských obcí): Celkem Počet bydlících obyvatel (2006) 495 259 Podíl ob. ve věku 0-14 let [%] 15,49 Podíl ob. ve věku 15-64 let [%] 71,29 Podíl ob. ve věku 65+ let [%] 13,22 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 200 005 (2005) Podíl ekon. aktivního obyvatelstva [%] 51,99

Děčín 134 576 15,61 71,67 12,72

Litoměřice Teplice 113 443 127 980 15,15 15,55 70,54 71,45 14,31 13,00

Ústí nad Labem 119 260 15,65 71,50 12,85

43 172

48 567

52 323

55 943

52,35

51,83

51,1

52,72

Pramen: www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/casove_rady www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/7B0027DA43/$File/13720503.pdf

Saská strana euroregionu: Celkem Počet bydlících obyvatel (2006) Podíl ob. ve věku 0-14 let [%] Podíl ob. ve věku 15-64 let [%] Podíl ob. ve věku 65+ let [%] Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (2001) Podíl ekon. aktivního obyvatelstva [%]

764 520 10,66 67,56 21,78 257 672 34,59

Pramen: www.statistik.sachsen.de/21/02_00/kompakt/AlterT9.htm Atlas euroregionu Elbe/Labe

Sächsische Weißeritzkreis Drážďany Schweiz 138 486 121 239 504 795 10,41 11,14 10,61 65,1 67,25 68,31 24,49 21,62 21,08 47 303 44 556 165 813 34,16 36,75 32,85

Příloha č. 10: Přehled ukazatelů životní úrovně euroregionu Elbe/Labe (údaje z roku 2006) Česká strana euroregionu (za celé okresy včetně nečlenských obcí): Ústí Ústecký Celkem nad Labem kraj 0,87 3 2 11 20

Děčín Litoměřice Teplice Počet škol na 1000 obyvatel Počet nemocnic 4 Počet osob připadajících na 33 644 1 nemocnici Počet obyvatel na 1 lékaře 363 Zařízení sociální péče 24 celkem V nich poskytnutá místa 1 588 Průměrný měsíční důchod 7 694

2 56 722

42 660

59 630

34 971

41 163

288

342

201

299

303

20

5

14

63

111

1 565 7 837

725 7 900

1 131 8 031

5 009 7 866

8 587 7 921

Saská strana euroregionu:

Počet škol na 1000 obyvatel Počet nemocnic Počet osob připadajících na 1 nemocnici Počet obyvatel na 1 lékaře Zařízení pečovatelské a rehabilitačních péče celkem V nich poskytnutá místa Čistý průměrný příjem domácností (Eur)

Sächsische Weißeritzkrei Drážďany Celkem Schweiz s 2,03 2,92 2,56 2,5 3 1 8 12 63 099 76 833

Sasko 2,18 82

46 162

121 239

326

332

193

266

294

4

3

2

9

45

1 241

1 682

86

3 009

9 025

1 483

1 626

1 355

1 488

1 466

Pramen: www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/vybrane_ukazatele_podle_okresu_v_roce_2006 www.statistik.sachsen.de/Index/22kreis/unterseite22.htm

51 827

Příloha č. 11: Kulturní a sportovní zařízení podle okresů EEL v roce 2006 Česká strana euroregionu (za celé okresy včetně nečlenských obcí): Okresy Děčín Litoměřice Teplice Ústí nad Labem

Veřejné knihovny 61 81 50 33

Děčín Litoměřice Teplice Ústí nad Labem

Koupaliště a bazény 39 12 11 13

Kultura Galerie 13 5 5 18 Sport Hřiště Tělocvičny 45 66 30 42 16 21 51 56

Muzea 11 13 4 8

Divadla 3 1 2 2

Kina 11 8 11 10

Stadiony 19 13 13 7

Saská strana euroregionu: Kraj / Okresy

Kultura Veřejné knihovny

Sasko

Muzea

535

Divadla

384

72 Sport Hřiště

Koupaliště a bazény Drážďany Sächsische Schweiz Weißeritzkreis

19 20 22

Pramen: www.czso.cz/xu/edicniplan.nsf/t/8E0035EBCB/$File/13-4201071008.xls www.statistik.sachsen.de/21/07_05/07_05_tabellenliste.asp

Kina 109 Haly

168 101 111

182 59 58

Příloha č. 12: Ubytovací kapacity v euroregionu Elbe/Labe (2006) Česká strana euroregionu (za celé okresy včetně nečlenských obcí): Děčín Litoměřice Hromadná ubytovací zařízení 130 Počet lůžek 5,698

45 2,337

Ústí nad Labem 28 1,635

Ústecký kraj 260 384 12,662 18,652

Teplice Celkem 57 2,992

Saská strana euroregionu: Weißeritzkrei Sächsiche s Schweiz 161 128 203 16,646 6,431 9,118

Drážďany Ubytovací zařízení (06/2006) Počet lůžek (2006) Počet návštěvníků (2006 Ubytovací zařízení (06/2002) Počet lůžek (2002) Počet návštěvníků (2002)

1,592,002

286,583

146 15,181

139 7,181

974,573

241,858

492 32,195

344,691 2,223,276 221 9,730

506 32,092

274,434 1,490,865

Pramen: www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/vybrane_ukazatele_podle_okresu_v_roce_2006 www.statistik.sachsen.de/Index/22kreis/unterseite22.htm

Celkem

Sasko 2,088 111,368 5,975,86 1 2,122 112,290 4,784,04 9

Příloha č. 13: Souhrnná data o analyzovaných projektech z programu Phare CBC,Interreg II A a Interreg III A včetně FMP