Revitalizace okolí obchodního centra Labe

Revitalizace okolí obchodního centra Labe Okolím obchodního centra Labe se rozumí území o rozloze cca 4,3 ha, kteréje zhruba vymezeno ulicemi Lhotecká , Hasova, sportovně rekreačním areá lem VOSA, areá lem ZŠ Prof. Š vejcara a obchodním centrem Delvita. Sklá dá se ze tří na sebe navazujících území: - mezi ulicemi Lhotecká , Mazancova, Kutilova a Mrá čkova o rozloze 4 768 m2 - mezi ulicemi Lhotecká , Mrá čkova, Daškova, Hasova o rozloze 18 604 m2 - mezi ulicemi Mrá čkova, Daškova, Hasova a areá lem Vosa o rozloze 19 404 m2. Revitalizace území je řešena v projektovédokumentaci, jejímž úkolem je zmapovat stá vající stav a na jeho zá kladě navrhnout studii variantního řešení revitalizace území, která bude po konzultaci s občany dopracová na do jednostupňové projektové dokumentace pro potřeby stavebního a zadá vacího řízení. Konzultace s občany a zapracová ní jejich připomínek je důležitým bodem pro zpracová ní této dokumentace. V současnédobě je převá žná čá st prostoru mezi objekty bytovézá stavby a občanské vybavenosti tvořena zpevně nými plochami s často nevyhovujícím povrchem, zastaralým a nedostatečným mobiliá řem, nevyužívanými herními plochami. Zeleň na řadě míst zcela chybí nebo je limitová na stá vajícími inženýrskými sítě mi a jejich ochrannými pá smy. Č á st prostoru, zejména pod nadzemním vedením VVN, je plochou pro volnépobíhá ní psů. Stá vající dříve založená zeleň je místy poškozená a zarůstá ná letovými keři a stromy. V řešeném území bylo provedeno zmapová ní stá vajících inženýrských sítí a jejich ochranných pá sem a byl proveden jejich zá kres do mapového podkladu. Dá le byl proveden podrobný průzkum a vyhodnocení stá vající zeleně . Vyhodnocení stávajícího stavu Zeleň občanskévybavenosti bezprostředně kolem obchodního centra je situová na do malých, roztříště ných ploch. Mezi obchodním domem Delvita a restaurací jsou v narušené asfaltové ploše zbytky travnatých ploch malých výmě r s ojedině lými výsadbami keřů a stromů. Skupiny a porosty jsou z prostorových důvodů tvarová ny řezem. Stříhanéživéploty jsou z ptačího zobu vejčitolistého (Ligustrum ovalifolium). Výraznou keřovou skupinu tvoří sloupovitá forma jalovce (Juniperus communis). Na svahu je vysazena růže svraskalá (Rosa rugosa). Před vchodem do obchodního centra Delvita byla nepříliš vhodně vysazena plodící okrasná jabloň. Před vchodem do obchodu s textilem smě rem k ulici Mrá čkova zůstala zachová na skupina neperspektivních dřevin - jabloně , borovice a břízy. Parkoviště při ulici Lhoteckéje oddě leno z jihu zapojenými výsadbami keřů, ze severu pá sy stříhaného živého plotu z ptačího zobu vejčitolistého (Ligustrum ovalifolium), alejovou výsadbou jasanů (Fraxinus excelsior) a rozvolně nou skupinou černých borovic (Pinus nigra). Plochy zeleně podél jižní hranice obchodního centra Delvita nejsou v majetku mě stskéčá sti, protože však bezprostředně navazují na řešené území, byly do ná vrhu zahrnuty. Parkoviště je zde opě t oddě leno pá sy stříhaného živého plotu z ptačího zobu vejčitolistého (Ligustrum ovalifolium), v travnatéploše byly vysazeny převá žně jírovce (Aesculus hippocastanum) a borovice černá (Pinus nigra). Dřeviny na tě chto plochá ch jsou v uspokojivém stavu. Celému prostoru dominuje neudržovaná , značně poškozená kovová konstrukce pergoly, která místy postrá dá smysl. Mobiliá ř je poškozený, zastaralý a nekoncepčně rozmístě ný. Ú zemí mezi obytnými bloky je dřevinami hustě osá zené. Druhově nejbohatší jsou plochy u vstupů do bytových domů, kteréjsou převá žně ve vlastnictví jiných vlastníků. Na území byly vysazeny v minulosti skupiny dřevin, u kterých nebyla prová dě na probírka a nyní jsou přehoustlé. To platí například pro lipovou alej podél hranice areá lu VOSA, která byla vysá zena v příliš hustém sponu a koruny ně kterých stromů proto trpí zá pojem. Nejstarší

stromové výsadby v území jsou tvořeny jedinci přibližně třicetiletými. Rychle rostoucí dřeviny (bříza bě lokorá - Betula pendula, trnovník aká t - Robinia pseudoacacia) již dosahují vrcholu svého vývoje, ostatní listnatéa jehličnatédruhy (lípa srdčitá - Tilia cordata, buk lesní - Fagus sylvatica, javor klen - Acer pseudoplatanus, borovice černá a lesní - Pinus nigra, Pinus sylvestris, smrk pichlavý - Picea pungens) teprve v dospě lce dorůstají. Dřeviny v daném území projevují vzhledem k nižšímu vě ku zná mky zhoršeného zdravotního stavu a zanedbané pě stební péče. Ř ada z nich je mechanicky poškozená . Tím se jejich dendrologická hodnota snižuje. Naopak keřovévýsadby dosahují vyšších sadovnických kvalit. Ú zemí pod nadzemním vedením velmi vysokého napě tí je rozlehlé a otevřené. Výsadby vzrostlých dřevin byly prová dě ny až za jeho ochranným pá smem. Planina slouží ke krá tkodobérekreaci, především jde o plochu pro volnépobíhá ní psů. Uplatňuje se též jako pě ší spojnice k nedalekým obchodům. Č astě jší jsou zde keřovévýsadby. Stromům se v této lokalitě nedaří, jsou má lo vitá lní a stagnují (výsadby především borovice černé- Pinus nigra a javoru mléče - Acer platanoides). Lépe jsou na tom dřeviny pionýrské, rychle rostoucí (bříza bě lokorá - Betula pendula, ořešá k krá lovský - Juglans regia, vrba jíva - Salix caprea) a invazivní (trnovník aká t - Robinia pseudoacacia), kterésná šejí špatnépodmínky k růstu lépe. Aká t zde tvoří hustéporosty a je paradoxně podporová n k rychlejšímu růstu a vě tší aktivitě snahou odstraňovat dřeviny rostoucí v ochranném pá smu inženýrských sítí. Je to rychle se šířící, velmi vitá lní dřevina, jejíž množství je třeba v území vzhledem k blízkosti přírodních zón omezit na minimum. Podél hlavní pě ší komunikace neodpovídá velkému mě řítku území výsadba malokorunných stromů (Prunus fruticosa ´Globosum´). Návrh ř ešení Při vlastním zpracová ní ná vrhu řešení byla vzata v úvahu stá vající kvalitní vzrostlá zeleň, inženýrské sítě a jejich ochranná pá sma, využívané komunikační trasy, využití stá vajících objektů a ploch, ná vaznosti a širší vztahy v území. Už při prvních myšlenká ch o budovaní velkých komplexů bytových domů v mezivá lečném období byl hlavním motivem tohoto smě ru vznik kvalitního přírodě blízkého prostředí. Mezi vě žovými bytovými domy mě ly vzniknout rozsá hléa kvalitní plochy zeleně . Při realizaci panelových sídlišť v pozdě jší době byl však fenomén zeleně zcela opomenut. Pokud ale zůstal v prostorá ch sídlišť plošný potenciá l pro parkové úpravy, může být toto prostředí dodatečně kultivová no. V rá mci regenerace sídlištních prostor jsou vhodnéná sledující úpravy: - odstraně ní vytipovaných zdravotně poškozených prvků dřevinného patra - vybudová ní fungující provozní struktury (novélogicképrovozní propojení celého území, řešení kolizních provozních situací) - vybavení nově vznikajícího parteru odpovídajícím mobiliá řem (lavičky, koše, osvě tlení, herní prvky) - radiká lní obnova a doplně ní vegetačních prvků (stromořadí, boskety, špalíry) Popsanými zá sahy je možné dosá hnout čá stečné kultivace sídlištního prostoru. V neposlední řadě však musí dojít současně k rekonstrukci samotných stavebních objektů. Vlastní řešenéúzemí se sklá dá ze tří čá stí, kteréjsou rozdě leny dle provozních ná roků a intenzity údržby: - prostor u ná kupního střediska Labe - blok obytných domů vymezený ulicí Daškovou a budovou ZŠ spolu s areá lem VOSA

- rozsá hlá plocha zeleně pod vedením VVN mezi ulicí Daškovou a objekty občanské vybavenosti při Lhoteckétřídě (McDonald’s, Albert). Ř ešení varianty A: V prostoru nákupního stř ediska LABE je v ná vrhu současný pě ší koridor, vymezený objekty obchodů smě rem od autobusovézastá vky k ulici Mrá čkova, adaptová n na promená du s charakterem mě stských pě ších zón. Poně vadž při stá vajících výrazných provozních ná rocích by trá vníkové plochy a trvalkové zá hony neobstá ly, jsou do nově vydlá ždě ného povrchu vloženy alejovéstromy a ke konstrukcím přístřešků do ochranných mříží vysazeny popínavé dřeviny. Před upravenou terasou restaurace je prostor sjednocen čtvercem odlišnédlažby. Hlavní provozní osa je pak členě na pá sky dlažby, kteréstylizují hlavní provozní „pě šiny“ zvoleného prostoru. Tě kající proužky přechá zejí v pravidelnépříčné řazení. Tomuto novému rytmu jsou pak podřízeny stromy v ochranných mřížích a mě stský mobiliá ř (odpočívadla, osvě tlení). Pod opě rnou zdí restaurační zahrady jsou umístě ny odpočinkovéstupně , do kterých budou zakomponová ny četnéstá vající šachty inženýrských sítí. Také při schodišti podchodu u autobusové zastá vky bude umístě no odpočívadlo pod solitérním stromem. Do novéúpravy je též včleně na stá vající sochařská výzdoba. Pro docílení navrhovaného stavu bude třeba počítat s rekonstrukcí stavebního loubí a také samotných objektů občanskévybavenosti. Osa centrální promenády plynule př echází př es př echod s př íč ný m prahem do druhé č ásti ř ešeného území. Rytmický řá d příčných pá sů odlišné dlažby, prová zané alejovými stromy, je opě t uplatně n na hlavní pě ší trase při jižních vstupech bytových domů na ulici Daškova. Ná stup v prostoru ulice Mrá čkovy je podtržen parkovou úpravou „školního ná mě stí“, která reaguje na vstupní prostor školy. Plocha je doplně na četnými odpočívadly v mlatovéploše (s možností umístě ní malého dě tského hřiště ). Východně od této úpravy je situová na trá vníková plocha podřízená rastru stromů, ústící do odpočinkového bosketu, jehož koruny zakryjí prá zdný štít přilehlého panelového domu. Hlavní pě ší tah dá le pokračuje východním smě rem podél areá lu VOSA. Při severním vstupu do areá lu VOSA při křížení pě ších smě rů bude umístě no maléodpočívadlo. Hlavní pě ší tah pak ústí do nově upraveného prostoru „meditačního ná mě stí“. Původní asfaltová plocha je nahrazena mlatovou odpočinkovou plochou, členě nou gradující výtvarně pojatou zídkou a skupinami stromů. Vznikne tak vhodnémísto pro sluně ní i odpočinek ve stínu korun stromů (možnéumístit i malédě tskéhřiště ). V poslední č ásti území je navržena úprava prostoru vymezeného ulicí Daškovou a Lhoteckou. Poně vadž je témě ř celéúzemí v ochranném pá smu nadzemního vedení VVN, jsou výsadby stromů omezeny pouze na jižní a severní okraj území. Při jižním okraji je vybudová na provozní osa „jižní promená dy“ s novou dvouřadou alejí sloupovitých stromů. Při severní hranici území je trasová na „severní promená da“, kterou tvoří propletenec vinoucích se cest odlišných povrchů (jiné typy dlažeb, odlišné barvy). Oblé křivky cest kopírují oblouky keřových plůtků. Cesty jsou rozšířeny oblouky nik s odpočívadly s výhledem do parku. Severní hranice území je doplně na stromořadími, která respektují zvolenétvarosloví. Původní diagoná lní cesty jsou zachová ny a dle potřeby doplně ny novými spojkami. V centrá lní čá sti parku, která leží v ochranném pá smu VVN, jsou úpravy formová ny pouze do terénních modelací mírného valu se skupinami kamenů, kteréjsou příčně dě leny opě rnými zdmi z pohledového betonu a opatřeny barevnými ná tě ry (v červeném, oranžovém, modrém a žlutém odstínu). Mírný terénní val bude ve večerních hodiná ch nasvícen zemními svítidly. Také příhradové stožá ry VVN by mohly být (pokud to bude technicky možné) osvě tleny nočním scénickým osvě tlením, kteréby dodalo parku s menším podílem stromů nový rozmě r. Nový cestní systém je zvolen tak, aby umožňoval provozovat

okružní vychá zky a současně projížďky na kole či kolečkových bruslích. Při úpatí svahu nad parkoviště m je možno umístit hřiště pro skateboard (zpevně nou plochu s rampami). V prostoru stá vajícího centrá lního parkoviště při trafostanici je možné vybudovat podúrovňovédvoupodlažní parkoviště , čímž by se jeho kapacita zvýšila o 100%. Varianta B Prostor u nákupního centra Labe je vstupem do území z uzlu MHD. Jedná se o reprezentační prostor u restaurace Labe a stá vajících obchodních domů. Ná vrhu dominuje posedové odpočinkové schodiště kopírující hlavní komunikační tah spolu s linií zemních svítidel zabudovaných do dlá ždě ní, která budou celý prostor nasvě tlovat, aby byl bezpečně průchozí i v nočních hodiná ch. Původní plastika dívky je vsazena do této svě telnélinie. Nad posedovými stupni bude umístě na v čá sti u restaurace Labe kovová pergola zapuště ná v zemi v místě vedení linie osvětlení a bude dá le podporovat liniovétvarosloví ná vrhu. Promená dní koridor navazující na hlavní komunikační trasu, která vede řešeným územím mezi obytnými bloky a ZŠ Mrá čkova, bude akcentová n i zelení - stromy v dlažbě i v trá vníku. V ná vrhu je počítá no se zachová ním stá vajícího kovového loubí, kteréje doporučeno renovovat tak, aby barevně dotvá řelo prostor. Na vhodných místech je navrženo vysazení popínavých rostlin. Renovace by se mě ly dočkat i stavební objekty, kterévšak spolu s kovovým loubím patří do vlastnictví jiných vlastníků. V bloku obytný ch domů vymezený ch ulicí Daškovou a budovou ZŠ (spolu s areá lem VOSA) byla navržena cestní síť, propojující prostory sídliště s tímto areá lem. Ve východní čá sti území byl situová n v místě stá vající asfaltovéplochy reprezentativní ná stup do areá lu VOSA. Tento prostor je tvořen ová lnou mlatovou plochou, která se stane volným prostranstvím pro neorganizovanétrá vení volného času. Alternativně může být ová l proveden z barevného asfaltu. Navržený zpevně ný povrch protínají a zá roveň zpřístupňují živičné chodníky, podél nichž jsou umístě ny lavičky. Lavičky jsou uvažová ny takéuvnitř plochy v rá mci čtverců dlá ždě ných přírodním kamenem, kterétak budou vytvá řet s daným povrchem materiá lový kontrast. Ová l je navíc z jednéstrany lemová n nízkým stříhaným živým plůtkem, který spolu s nově vysazenými solitérními stromy bude vytvá řet „pozadí“ pro posezení. Poblíž druhého vstupu do areá lu VOSA byl vytvořen v místě již nefunkčního odpočívadla nový relaxační prostor, který tvarově kopíruje předchozí ná stupní plochu a je rovně ž ová lného tvaru, materiá lově proveden v mlatu doplně ném dlá ždě nými čtverci. V prostoru poblíž bočního vstupu do objektu školy a zá roveň takéareá lu VOSA bylo vytvořeno „maléná mě stí“ doplně néalejí stromů a posezením v klínu mlatového odpočívadla. Ná sleduje volná plocha zeleně vymezená panelovými domy a zadní stě nou budovy školy. V tomto prostoru byla vytvořena zpevně ná pě šina respektující stá vající výšlap, který je zkratkou k již zmíně nému bočnímu vstupu do školy. Pě šina a hlavní komunikace jsou propojeny zpevně nou plochou s herním prostorem pro petanque, určeným pro všechny vě kovékategorie. Hřiště na petanque ová lného tvaru bude situová no v obdélníkovézpevně né ploše vychá zející ze čtvercového rastru dlažby. Boční strany jsou lemová ny lavičkami a linií nízkého stříhaného živého plůtku. U přilehlého, nedá vno zrekonstruovaného dě tského hřiště , ná vrh počítá pouze s ucelením jeho pochozího povrchu. Stá vající herní prvky v oploceném dě tském hřišti zůstanou zachová ny. Rozsáhlý prostor pod vedením VVN vymezený ulicí Daškovou a objekty občanské vybavenosti při Lhoteckétřídě (McDonald’s, Albert) je limitová n existencí inženýrských sítí. Travnatý prostor podél ulice Daškovy se stá vajícím nadzemním vedením velmi vysokého napě tí je řešen v „parkovém“ duchu. Cestní síť byla přeřešena, ně které trasy zůstaly zachová ny. Hlavní promená dní cesta protíná celý prostor a má nejširší dimenzi. V jedné

třetině se hlavní cesta rozdvojuje. Na svékřižovatce tak vytvá ří maléná mě stí, ve kterém jsou položeny kamenné kvá dry, působící jako výtvarný prvek a zá roveň sloužící k posezení. Nepravidelný rastr kvá drů se dá le odrá ží v nepravidelnédlažbě , jejíž skladba vychá zí z linií situovaných kamenů. Druhá vě tev hlavní trasy dá le vede podél ová lu zpevně ného barevným asfaltem. Tato plocha je určena pro jízdu na kolečkových bruslích anebo na kolobě žce či tříkolce. Uvnitř této „tréninkové“ okružní trasy byla navržena terénní modelace s prvky kamenných kvá drů a stříhaných plůtků do tvaru čtverce, kterébudou umístě ny na vrcholu 1,5 m vysokého terénního valu. Terénní modelace se dá le objevuje ještě na dalších čtyřech místech podél hlavní trasy. Konečná výška jednotlivých valů se úmě rně snižuje smě rem k okrajovému chodníku tak, aby již zmiňovaný terénní val uprostřed živičného ová lu byl nejvyšší. Hlavní trasa je dá le doplně na vedlejšími cestami, které zkracují trasy chodců, smě řujících k objektům občanské vybavenosti (např. autosalon, McDonald´s, supermarket Albert) situované za touto „parkovou“ plochou. Plochy mezi cestní sítí jsou tvořeny trá vníkem se solitérními, volně rostlými keři, které jsou v kontrastu s plochami keřů tvarovaných do čtverců. Volně rostlé keře, vysazené podél oplocení autosalonu, tvoří pravidelný rytmus, ve kterém se střídá vždy skupina keřů v linii se skupinou keřů v rozvolně néformaci. Mezery mezi nimi vyplňuje trá vník. Ř ada keřů dá le pokračuje i podél ulice Lhotecké, aby vytvořila clonu k rušnékomunikaci. Keře budou ve svéskladbě zá roveň tvořit druhový kontrast použitím kultivarů výrazně na jaře kvetoucích v kontrastu s keři s tmavým olistě ním. Okrajový prostor mezi ulicemi Daškovou a Mrá čkovou je vymezen jako možná rezerva pro parkovací stá ní. Na zpracová ní projektu pracuje tým projektantů: Ateliér Zahradní a krajiná řská tvorba, Poná vka 2, 602 00 Brno Ing. Jana Brechtová , Ing. Marek Holá n, Ing. Tereza Herzanová , Ing. Denisa Hrubanová , Ing. Jana Janíková , Ing. Zita Zapadlová Ateliér zpracoval mimo jinéi řešení navazujícího sportovně - rekreačního areá lu VOSA. Případnépřipomínky a podně ty je možno průbě žně zasílat na adresu: [email protected]