Rámcový vzdělávací program pro anglický jazyk, matematiku a přírodovědu ročník Verze 1.1

Rámcový vzdělávací program pro anglický jazyk, matematiku a přírodovědu 6. - 8. ročník Verze 1.1

Vzdělávací cíle obsažené v tomto dokumentu byly sestaveny na základě britských osnov British National Curriculum, dokumentů Cambridge ICT Starters a Cambridge English as an Additional Language. Vzdělávací cíle pro angličtinu, matematiku a přírodovědu jsou převzaty z Cambridge International Primary Curriculum. Více informací naleznete na stránkách www.cie.ork.uk.

6.ročník Anglický jazyk Jazyková výchova

• • • •

objasnit vztahy mezi myšlenkami při využití široké škály přesných spojovacích výrazů umět objasnit a zdůraznit své myšlenky v psaném projevu za použití různě dlouhých vět, větných struktur a podmětů používat širokou škálu komplexních větných struktur při vysvětlování a získat plynulý písemný projev podrobně popsat a porozumět významu obsahu užitím větných struktur, např. kontrolovat pořadí vedlejších vět, rozšiřovat slovesné tvary apod.

Čtení Žáci by měli mít následující schopnosti:

Fonetika, pravopis a slovní zásoba Žáci by měli mít následující schopnosti:  správně hláskovat většinu používaných slov  získávat znalosti v oblasti slovních tvarů, kořenů, odvozování slov, morfologie a běžných vzorů hláskování  efektivně používat běžný slovník a slovník synonym (tezaurus) k dalšímu rozvoji slovní zásoby  získat takový rozsah slovní zásoby, který odpovídá jejich potřebám a efektivně používat slova v mluveném i písemném projevu k vysvětlení a objasnění obsahu a k zaujetí čtenáře či posluchače  naučit se používat termíny ‘pojem’, ‘přirovnání’, ‘metafora’, ‘zvukomalba’,‘rámec’ a ‘žánr’

Beletrie a poezie

•

• • • • •

Gramatika a interpunkce Žáci by měli mít následující schopnosti:

•

Čtení

• • •

vyjádřit se k použití formálního a neformálního stylu a objasnit, jakým způsobem byl autor motivován při výběru takového stylu porozumět důvodům výběru rozvitých či krátkých vět postupně se začít vyjadřovat k problematice rytmu a významu obsahu používáním různých vět a úvodních větných struktur

•

•

Naučná literatura

Psaní

•

•

schopnost porozumět vlastnostem narativních i odborných textů demonstrovat při vysvětlení a rozvinutí těchto charakteristik ve vlastním písemném projevu a formou diskuze vytvářet vlastní závěry a dedukce při rozpoznání vlastního významu obsahu identifikovat a porozumět hlavním myšlenkám, hlediskům, tématům a významu textu; komentáře podpořit citacemi z různých částí textu identifikovat a popsat účinek literárních, rétorických a gramatických prvků autorova či básníkova díla včetně obrazného a figurativního jazyka vyjádřit se k jazykovým prostředkům autora a porozumět významu použitých slovních výrazů reagovat na text poskytnutím informací s odvoláním na konkrétní reference v textu porozumět tomu, jakým způsobem si čtenáři vybírají oblíbené texty, např. podle autora nebo žánru, a být obeznámeni se širokou škálou způsobů, jak reagovat na text porovnat básně a demonstrovat schopnost porozumění jazykových prostředků básníka a jejich zamýšlenému účinku na čtenáře porozumět způsobům, jakým mohou texty odrážet různé sociální, kulturní a historické souvislosti, ve kterých byly napsány .

používat širokou škálu interpunkčních znamének k přesnému vyjádření obsahu včetně správného použití čárek ve složitých souvětích a vést rozhovor používat správnou gramatiku včetně členů, slovosledu a časů v různých žánrech a typech textů

shrnout hlavní body a důležité informace textu či IT zdroje použitím různých technik, jako např. techniky “skimmingu” či “scanningu”  dělat si příslušné poznámky při selekci, shromažďování a sumarizaci myšlenek v textu  prozkoumat, jakým způsobem je autorům text uspořádán a jaká je forma a prezentace různých textů •

 prozkoumat různé možnosti uspořádání obsahu, struktury a kombinace textů

Psaní Žáci by měli mít následující schopnosti: Beletrie a poezie • • •       

rozvíjet, organizovat a formovat myšlenky používáním různých metod plánování porozumět konvencím standardní angličtiny a vědět, jak je využít ve vlastním písemném projevu písemnou formou vyjádřit vlastní postoje a názory jasně a efektivně vyjádřit myšlenky zvolením vhodné organizace, seřazením a prezentací textu demonstrovat cíl písemného projevu správným použitím odstavců a vhodným výběrem spojovacích výrazů a frází. přesně a nápaditě využívat slovní zásobu k vysvětlení významu obsahu a dosažení specifického účinku obměňovat délku a strukturu a tím poskytnout relevantní podrobné informace a objasnit vztahy mezi místem, postavami, tématy, dějem apod. rozvíjet vlastní písemný projev v kreativním psaní prozkoumat některé klíčové lingvistické a techniky psaní autorů a začít je používat k dosažení zamýšleného účinku porozumět a využít různé úrovně formálnosti v celé šíři textů na základě kontextu, významu a publika

Naučná literatura • •

používat znaky a konvence různých literárních forem při psaní zaměřeném na informování, vysvětlení, popis, tvrzení, přesvědčování a komentář procvičovat techniky psaní poznámek k různým účelům

Mluvení a poslech Žáci by měli mít následující schopnosti:  vyjadřovat se za účelem vysvětlení, popisu, vyprávění, zkoumání, analýzy, představy, diskuze, argumentace a přesvědčování  mluvený projev koncipovat tak, aby byla zaručena srozumitelnost a pozitivní účinek na posluchače  používat kontextuálně vhodný rozsah slovní zásoby a jazykové prostředky k objasnění významu obsahu a zaujmout či přesvědčit posluchače

 procvičovat plynulý a přesný mluvený projev přiměřené rychlosti a hlasitosti  rozvinout schopnost naslouchat a vědět, kdy dát slovo druhým  podílet se významným způsobem na skupinových diskuzích, využívat komplexní jazykové prostředky, pohotově reagovat a snažit se chápat cíle mluvčího  na úkolech pracovat jednotlivě, ve dvojicích a skupinách včetně hraní rolí  hraním různých rolí demonstrovat chápání textů a problematiky formou mluveného projevu, gestikulace a pohybových aktivit  porozumět znakům vlastního i cizího jazykového projevu a citlivě přistupovat k tomu, jaký dopad mohou mít rozdílné jazykové projevy s různými záměry a v různých situacích

Matematika Číslo Studenti by měli: Celá čísla, mocniny a odmocniny  Poznat záporná čísla na číselné ose a jejich pořadí, sčítat a odčítat kladná i záporná celá čísla.  Poznat mnohonásobné činitele, společné jmenovatele, prvočísla (všechna menší než 100) s využitím jednoduchých zkoušek dělitelnosti; najít nejmenší.  Použít společné násobky v jednoduchých příkladech, využít „tabulku“ pro prvočísla podle Eratosthéna.  Znát mocniny celých čísel nejméně do 20 x 20 a odpovídající odmocniny s použitím zápisu 7² a √49. Číselná hodnota, řazení a zaokrouhlování  Zapsat desetinná čísla a číselné hodnoty; násobit a dělit celá čísla násobky desítky 10, 100, 1000.  Porovnávat desítky,míry a převádět na stejné jednotky.  Zaokrouhlovat celá čísla k nejbližší 10, 100, 1000. Desetinná čísla a jednotky zaokrouhlovat na nejbližší celé číslo nebo na jedno desetinné místo. Zlomky, desetinná čísla, procenta, procenta, poměr a úměra  Rozpoznat shodnost jednoduchých zlomků, desetinných čísel a procent.  Zjednodušit zlomky společným dělitelem a poznat stejné zlomky; změnit nepravé zlomky na smíšená čísla a obráceně; převádět ukončená desetinná čísla na zlomky, např. 0,23 = 23/100.  Porovnávat dva zlomky s využitím diagramu anebo převést zlomky na desetinná čísla pomocí kalkulačky, např. 3/5 a 13/20.  Sčítat a odčítat dva zlomky, např. 1/8+9/8, 11/12-5/6; vypočítat zlomkovou

část z celku; násobit zlomek celým číslem.  Počítat procenta jako počet částí v každém stu; použít zlomky a procenta k popisu částí, tvarů, množství a měr.  Spočítat jednoduchá procenta částí z celku (odpovědi v celých číslech) a vyjádřit menší množství jako zlomek nebo procenta většího.  Využít procenta na vyjádření a porovnávání různých množství.  Využít zápis poměru, zjednodušit poměr a rozdělit množství na dvě části podle daného poměru.  Znát vztah mezi poměrem a úměrou.  Používat přímou úměru; vyřešit jednoduché úlohy zahrnující poměr a přímou úměru. Výpočty

Strategie zpaměti  Umět si rychle vybavit čísla, včetně kladných celých čísel do 100, násobky až do 10x10 a související dělení.  Používat číselné znalosti (čísla a řády) k násobení a dělení dvouciferných čísel číslem jednociferným, např. 45 x 6, 96÷6.  Znát a používat zkoušky dělitelnosti 2,3,5,6,8,9,10 a 100.  Použít číselné znalosti (čísla a řády) k násobení jednoduchých desetinných čísel jednocifernými čísly, např. 0,8 x 6.  Počítat jednoduché zlomky a procenta částí z celku, např. čtvrtina z 64, 20% z 50 kg.  Používat pravidla aritmetiky a inverzní operace ke zjednodušení výpočtů s celými a desetinnými čísly.  Znát pořadí jednotlivých operací pro řešení jednoduchých výpočtů, včetně funkce závorek.

Sčítání a odčítání  Ovládat sčítání a odčítání celých a desetinných čísel, včetně čísel s různým počtem desetinných míst.

Násobení a dělení  Násobit a dělit desetinná čísla s jedním a/nebo dvěmi desetinnými místy jednocifernými čísly, např. 13,7 x 8; 4,35 ÷ 5.  Vědět, že při každém dělení, kdy dělenec není násobkem dělitele, bude výsledek se zbytkem, např. 157 ÷ 25= 6 zbytek 7.  Zbytek může být vyjádřen jako zlomek dělitele, např. 157 ÷ 25 = 7/25.  Znát pravidla zaokrouhlování nahoru nebo dolů v případech, kdy má být výsledkem celé číslo.

Algebra Studenti by měli být schopni: Výrazy, rovnice a vzorce  Používat písmena pro označení neznámých a proměnných; znát význam pojmů člen, výraz a rovnice.  Chápat, že algebraické operace se řídí stejnými pravidly jako operace aritmetické.  Vytvořit jednoduché algebraické výrazy s použitím písmen znázorňující čísla.  Zjednodušit lineární výrazy, např. sečíst mnohočleny; vytknout konstanty před závorky.  Odvozovat a používat jednoduché vzorce, např. změna hodin na minuty.  Nahrazovat celá kladná čísla jednoduchými lineárními výrazy.  Vytvořit a řešit jednoduché lineární rovnice s celými čísly (neznámé pouze na jedné straně), např. 2x = 8, 3x + 5 = 14, 9- 2x = 7. Posloupnosti, funkce a grafy  Tvořit členy číselných řad a najít člena v konkrétní číselné řadě; najít předpis pro vytvoření jednoduchých číselných řad.  Tvořit posloupnosti z prostorových vzorců a popsat je v jednoduchých úlohách.  Popsat jednoduché funkce slovně a s pomocí symbolů nebo zobrazení.  Tvořit uspořádané dvojice vyhovující lineárním rovnicím, kde člen y je jednoznačně vymezen členem x; zakreslit odpovídající grafy; poznat konstantní funkci (rovnoběžka s osou x nebo y).

Geometrie Studenti by měli umět: Tvary a geometrické usuzování  Poznat, popsat, představit si a nakreslit různě orientované rovinné obrazce.  Použít popisky a označení pro body, přímky, úhly a tvary.  Pojmenovat a označit stranu, úhel a symetrické vlastnosti speciálních čtyřúhelníků, trojúhelníků a klasických mnohoúhelníků s 5, 6 a 8 stranami.  Odhadnout přibližnou hodnotu ostrého a tupého úhlu, zaokrouhleno na desítky stupňů.  Poznávat úhly mezi rovnoběžnými přímkami, kolmicemi a průsečkami.  Vypočítat součet úhlů v bodě, na přímce a v trojúhelníku a dokázat, že svisle protilehlé úhly jsou shodné; odvodit a využít vlastnosti, že součet úhlů ve čtyřúhelníku je 360°.  Řešit jednoduché geometrické úlohy. Využít vlastnosti stran a úhlů k poznání stejných délek nebo vypočítání neznámých úhlů, včetně vysvětlení.  Poznat a popsat běžná geometrická tělesa a jejich vlastnosti, např. počet

stěn, úhlů a vrcholů.  Rozlišit osovou souměrnost a otočení u rovinných obrazců a vzorců, nakreslit osu souměrnosti a doplnit obrazce se dvěmi osami souměrnosti; určit velikost orientovaného úhlu.  Používat pravítko, rýsovací trojúhelník a úhloměr k: - měření a rýsování čar na milimetr přesně - měření a rýsování ostrých a tupých úhlů s přesností na nejbližší stupeň - rýsování rovnoběžné a kolmé přímky - sestrojení trojúhelníku podle věty SUS ( 2 strany a úhel jimi sevřený jsou dány) nebo věty USU ( dva úhly a přilehlá stran je dána) - sestrojení čtverce a obdélníku - sestrojení pravidelných mnohoúhelníků; strana a vnitřní úhel jsou dány. Poloha Poloha a posun  Číst a zakreslit souřadnice bodů ve všech čtyřech kvadrantech.  Přenášet body a rovinné obrazce s využitím: - osové souměrnosti podle dané přímky - otočení kolem daného bodu - posunutí. Uvědomit si, že jde o shodná zobrazení.

Měření Studenti by měli: Délka, hmotnost, objem  Vybrat vhodné měřící jednotky pro odhad, měření, výpočet a řešení problémů v každodenních situacích.  Znát zkratky a vztahy mezi metrickými jednotkami a jejich převody: - kilometry(km), metry (m), centimetry (cm), milimetry (mm) - tuny (t), kilogramy (kg) a gramy (g) - litry (l) a mililitry (ml).  Číst stupnice na analogových i digitálních přístrojích. Čas  Zaznamenat a vysvětlit grafy používané v běžném životě zahrnující více než jeden úsek, např. cestovní graf.  Znát vztahy mezi jednotkami času; chápat a používat 12hodinový a 24hodinvý systém; rozumět rozvrhům, jízdním řádům; počítat časové intervaly. Obsah, obvod a objem  Znát zkratky jednotek a vztahy mezi čtverečním metrem (m²), centimetrem (cm²) a milimetrem (mm²)

 Odvodit a použít pravidla pro obsah a obvod obdélníku, vypočítat obsah a obvod složených tvarů vytvořených z obdélníků.  Odvodit a použít pravidla pro objem kvádru a jeho výpočet.  Vypočítat povrch krychle a kvádru pomocí prostorové sítě.

Práce s informacemi Studenti by měli umět: Plánování a sběr dat  Setřídit data a rozhodnout, která data jsou důležitá pro řešení.  Vytvořit a použít tabulky nebo dotazník pro jednoduchý přehled.  Sestavit a použít tabulky hodnot s nasbíranými daty, seřazené s využitím intervalového třídění. Zpracování a prezentace dat  Najít modus (nebo modální skupinu pro skupinová data), medián, aritmetický průměr a rozptyl.  Spočítat průměr vyplývající z jednoduché tabulky.  Nakreslit a vysvětlit: - sloupcové grafy - diagramy četnosti pro jednotlivá skupinová data - jednoduché kruhové grafy - piktogramy. Vyhodnocování výsledků  Dospět k závěrům na základě tvaru grafu a základů statistiky.  Porovnat dva typy třídění dat s využitím rozptylu, modusu, mediánu nebo průměru. Pravděpodobnost  Používat výrazy pravděpodobnosti k popisu a zprostředkování výsledků včetně pojmů šance a náhoda.  Ovládat a používat pravděpodobnostní stupnice od 0 do 1.  Najít pravděpodobnost založenou na stejně pravděpodobných výsledcích v jednotlivých situacích.  Rozpoznat všechny vzájemně se vylučující výsledky konkrétního jevu.  Použít zkušební data k odhadu pravděpodobnosti.  Porovnat zkušební data s teoretickou pravděpodobností.

Řešení problémů Studenti by měli umět:

Využití znalostí a dovedností při řešení matematických problémů  Používat aritmetická pravidla a inverzní operace ke zjednodušení počítání s celými a desetinnými čísly.  Pracovat s čísly, algebraickými výrazy a rovnicemi a používat běžné algoritmy.  Rozumět běžným měřícím systémům a užívat je k odhadu, měření a počítání.  Poznat a používat prostorové vztahy ve dvojrozměrném a trojrozměrném prostoru.  Zakreslit přesné matematické diagramy, grafy a konstrukce.  Zkontrolovat výsledky výpočtů pomocí inverzních operací.  Odhadnout, přibližně spočítat a zkontrolovat výpočty.  Řešit slovní úlohy s využitím celých a desetinných čísel, procent, peněz a měr; zvolit postupy (písemné nebo zpaměti) odpovídající daným příkladům a situacím včetně úloh s několika kroky. Využití porozumění a strategií při řešení problémů  Rozpoznat a znázornit informace nebo neznámé členy v úloze, použít správná čísla, symboly, diagramy, tabulky a grafy.  Posoudit matematické vlastnosti, vzorce a vztahy, zobecňovat v jednoduchých situacích.  Postupovat logicky a vyvodit závěry.  Vztahovat výsledky a zjištění k zadání a kontrolovat jejich přiměřenost.  Zaznamenávat a vysvětlovat metody, výsledky a závěry.  Sdělovat výsledky a zjištění efektivně - ústně nebo písemně.

Přírodověda Vědecký výzkum Studenti by měli umět: Myšlenky a důkazy  Diskutovat o důležitosti otázek, důkazů a vysvětlení.  Provádět předpovědi a konfrontovat je s důkazy. Plánování výzkumné činnosti  Navrhnout nápady, které lze otestovat.  Naplánovat provedení šetření či výzkumu a brát v úvahu změny, kontrolu a zkoumání proměnných.  Vytvářet hypotézy na základě dosavadních vědeckých znalostí.  Rozpoznat vhodné důkazy a vhodné metody sběru dat.  Vybrat vhodný nástroj a vhodně jej použít.

Získ a předvedení důkazů  Provést pečlivé pozorování včetně měření.  Prezentovat výsledky formou tabulek, sloupcových nebo čárových grafů.  Používat informace ze sekundárních zdrojů. Zvažování důkazů a přístupů  Provést závěry z nasbíraných dat včetně těch znázorněných grafem, schématem nebo tabulkou.  Poznat výsledky a data pozorování, která jsou mimo rámec, včetně těch znázorněných grafem, schématem nebo tabulkou.  Vysvětlovat hypotézy s využitím vědeckých znalostí a debatovat o nich.  Předvádět závěry užitím různých metod.

Biologie Studenti by měli: Rostliny  Znát stavbu a funkci hlavních částí krytosemenných rostlin, např. kořen, stonek, list. Lidé jako organismy  Zkoumat funkce kostry a kloubů a princip antagonistických svalů.  Znát umístění a funkce hlavních orgánů v lidském těle i s využitím sekundárních zdrojů.  Věnovat se dílu vědců, kteří zkoumali lidské tělo. Buňky a organismy  Identifikovat sedm charakteristik žijících organismů a vztáhnout je na široké spektrum organismů žijících v blízkém a širším okolí.  Znát úlohu mikroorganismů v odbourávání organických látek, v produkci jídla, u nemocí. Znát dílo Louis Pasteura.  Poznat jednotlivé struktury přítomné v rostlinné a živočišné buňce, které lze vidět klasickým mikroskopem.  Porovnat stavbu živočišné a rostlinné buňky.  Znát typy buněk a jejich stavbu a funkce.  Chápat, že buňky se mohou shlukovat a tvořit tkáně, orgány a organismy. Žijící organismy v prostředí  Popsat, jak se organismy přizpůsobují svému prostředí, poukazovat na lokálně se vyskytující příklady. Lze použít i druhotné zdroje.  Nakreslit a ukázat příklady potravních řetězců.  Debatovat o pozitivních a negativních vlivech lidí na prostředí, např. vliv na potravní řetězce, znečištění a úbytek ozónu.  Diskutovat o rozsahu energetických zdrojů a rozlišovat obnovitelné a

neobnovitelné zdroje. Lze použít sekundární zdroje. Klasifikace a odchylky  Vědět, co je to druh.  Zkoumat poddruhy. Lze použít sekundární zdroje.  Rozdělit zvířata a rostliny do hlavních skupin, použít a určit lokálně se vyskytující organismy.

Chemie Studenti by měli: Skupenství  Zakreslit, jak lze využít teorii částic k vysvětlení vlastností pevných, kapalných a plynných látek, včetně změny skupenství. Vlastnosti materiálů  Rozlišit kovy a nekovy.  Popsat každodenní materiály a jejich fyzikální vlastnosti. Proměny materiálů  Používat stupnici pH.  Rozumět pojmu neutralizace a jejímu použití.  Používat indikátory k rozlišení zásaditého a kyselého roztoku. Země     

Poznávat a klasifikovat různé druhy kamenů a hornin. Pozorovat jednoduché modely vnitřní struktury planety Země. Zkoumat zkameněliny a umět hledat ve fosilních záznamech. Použít fosilní záznam jako průvodce při diskuzi k odhadnutí stáří Země. Vědět o nejnovějších odhadech stáří Země.

Fyzika Studenti by měli být schopni: Síly a pohyb  Popsat účinky síly na pohyb, včetně tření a odporu vzduchu.  Popsat působení gravitace na předměty (lze využít sekundární zdroje). Energie  Chápat, že energii nelze vyrobit ani zničit, pouze přeměnit na jiný druh energie.  Rozpoznat různé formy a přenosy energie.

Země  Popsat, jak pohyb Země způsobuje střídání dne a noci stejně jako ročních období (zdánlivý pohyb Slunce a hvězd).  Popsat relativní pozici a pohyb planet a Slunce ve sluneční soustavě.  Debatovat o vlivu myšlenek Koperníka, Galilea a dalších novodobějších vědců.  Chápat, že Slunce a jiné hvězdy jsou zdrojem světla a že planety a jiná tělesa jsou vidět díky odraženému světlu.

Psaní

• • •

7.ročník Anglický jazyk Jazyková výchova

•

Čtení Žáci by měli mít následující schopnosti: Beletrie a poezie

• •

Fonetika, pravopis a slovní zásoba Žáci by měli mít následující schopnosti:  správně hláskovat většinu slov včetně některých komplexních víceslabičných a neznámých slov  naučit se hláskovat těžká slova, v jejichž hláskování se často chybuje, a rozvinout techniky správného hláskování  získat široký rozsah slovní zásoby přiměřený jejich potřebám  podat vysvětlení s použitím přesné terminologie a vědět, jakým způsobem se jazyk využívá k různým účelům, např. personifikace, figurativní jazyk, zobrazování, gramatické vzory a struktura, dialekt a hovorový jazyk  dosáhnout zamýšlených a vhodných účinků využíváním vlastní bohaté slovní zásoby a rozšiřovat svou slovní zásobu o nová „působivá“ slova z přečtených knih

•

• • • •

•

• Gramatika a interpunkce Žáci by měli mít následující schopnosti:

rozpoznat implicitní význam (např. vyjádření názoru, dedukce postav, význam zobrazení, ironický efekt) identifikovat příslušná tvrzení, zkombinovat a shrnout myšlenky z různých částí textu prozkoumat rozsah, různorodost a celkový účinek literárních, rétorických a gramatických znaků použitých básníky a spisovateli literárních a odborných textů, studovat formální a neformální styly stejně jako příznačný výběr slov okomentovat, s použitím příslušné terminologie, jakým způsobem autorův jazykový projev přispívá k celkovému účinku na čtenáře získat zkušenosti čtením velkého množství textů a vyjádřit své preference a názory sledovat vývoj autorových myšlenek, postojů a témat v textu a hledat souvislosti s jinými přečtenými texty srovnat básně různých kultur a období a vyjádřit se k autorově jazykovém projevu a představám za účelem vytvoření podobných témat a získání reakcí od čtenáře zjistit, jak si různí čtenáři vybírají texty a jak na ně reagují zjistit, proč určitá literární díla jsou významnou součástí dané kultury a pochopit, že kontext, ve kterém dílo vzniká a je posléze vnímáno, ovlivňuje jeho význam

Naučná literatura

Čtení

•

v různých situacích používat přesnou interpunkci včetně vsunutých čárek, dvojteček, středníků, pomlček a závorek začít používat formální a hovorový jazyk ke specifickým účelům předvést schopnost vyrovnaného používání rozmanitých jednoduchých i složitých vět k dosažení požadovaného cíle a účinku. Sebejistě používat větné struktury k objasnění a upevnění významu obsahu (např. uvozovací příslovce, složitá podstatná jména a předložkové vazby)

okomentovat použití širokého spektra interpunkčních znamének k vyjádření různých forem obsahu

•

•

při čtení používat řadu strategií k nalezení příslušných informací a hlavních témat v textu a rozlišovat mezi fakty a názory tam, kde je to relevantní dělat si vhodné poznámky při zkoumání různých zdrojů a porovnávat

• • •

příslušné informace objasnit, jakým způsobem lze dosáhnout specifického účinku při výběru a kombinaci určitých forem, struktury a prezentace porozumět účinkům speciálních prvků použitých v denících, časopisech a novinových článcích. porozumět hlavním znakům, včetně struktury každého žánru a typu studovaného literárního díla.

Psaní Žáci by měli mít následující schopnosti: Beletrie • • • •

• • •

•

•

identifikovat nejvhodnější přístup při plánování vlastního písemného projevu za účelem prozkoumání, propojení a formování myšlenek aplikovat zkušenosti s editováním a korekturou v šíři vybraných textů a souvislostí rozvíjet myšlenky vyhovující specifickému publiku, záměru a úkolu vycházet z vlastních znalostí týkajících se různorodých větných staveb a struktur, nevyjímaje složitá souvětí, a využít tyto zkušenosti ve vlastním písemném projevu k jasné formulaci myšlenek a záměrů a k dosažení různých účinků. použít širokou škálu spojovacích výrazů při zvážení záměru a cílového publika zkoušet různé způsoby prezentace textů při zvážení záměru a cílového publika vycházet z toho, jakým způsobem autoři využívají různé stupně formálnosti a tyto zkušenosti využít při volbě vhodného stylu a způsobu vyjadřování ve vlastním písemném projevu porozumět jedinečnosti a významu všeobecné standardizované angličtiny a způsobům, jakými spisovatelé používají nestandardní formy v určitých souvislostech a ke specifickým účelům dosáhnout a kontrolovat požadovaný účinek využitím bohaté slovní zásoby.

Naučná literatura •

• • • • • • •

vytvořit si logická stanoviska v odborném psaní výběrem technik a prostředků používaných známými spisovateli a vycházet z různých skutečností, názorů, informací a záměrů psát v různých literárních formách za různými účely: autobiografie (pobavení, informování, recenze a komentář) příspěvky v diáři (informování, vysvětlení, recenze, komentář či přezkoumání) letáky a novinové články (informování) dopisy (přesvědčení, pobavení, vyprávění či komentář) články z časopisů (popis, recenze či komentář) zprávy (recenze, informování, doporučení či tvrzení)

• •

recenze (informování, pobavení či doporučení) shrnutí

Mluvení a poslech Žáci by měli mít následující schopnosti:  dělat krátké prezentace a odpovídat na otázky a efektivně organizovat mluvený projev  přizpůsobit projev, neverbální pohyby a gesta, aby vyhověli rostoucím nárokům.  prozkoumat komplexní myšlenky a pocity s ohledem na délku a výstižnost  dodržovat společenská pravidla („navrhovatel“, „podporovatel“ apod.) při účasti na jednoduchých diskuzích  pracovat s náročnějším materiálem formou pohotových reakcí na projev jiných studentů a být si vědom cílů mluvčího a širšího významu obsahu  vést diskuzi a společně s jinými student efektivně sdílet své nápady  ve skupinách formulovat myšlenky a navrhovat postupy  rozvíjet své schopnosti samostatně, ve dvojicích a skupinách při práci na úkolech včetně hraní rolí a dramatických výstupů  spolupodílet se na účasti a přípravě krátkých dramatických scének, projevit empatii a snažit se porozumět různým postavám výběrem mluveného projevu, pohybem a gestikulací  prodiskutovat znaky mediálních produkcí, jako například zpravodajské vysílání, rozhovory a diskuze, a analyzovat jejich obsah a účinek variací jazykového projevu v mluveném jazyce.

Matematika Číslo Studenti by měli: Celá čísla, mocniny a odmocniny  Sčítat, odčítat, násobit a dělit celá čísla.  Znát a používat násobky, společné dělitele, největší společné dělitele, nejmenší společné násobky a prvočísla; napsat číslo vyjádřené pomocí

prvočísel, např. 500 = 2² x 5³.  Počítat druhé mocniny, kladné i záporné odmocniny, třetí mocniny a odmocniny; používat zápis √49 a ³√64 pro označení odmocnin. Číselná hodnota, řazení a zaokrouhlování  Číst a zapisovat kladná celá čísla na desátou; násobit a dělit celá a desetinná čísla desetinnými čísly 0,1 a 0,01.  Porovnávat desetinná čísla, včetně měr, s využitím znamének =,≠, >, <.  Zaokrouhlovat kladné celočíselné mocniny deseti (např.10,100,1000) a desetinná čísla k nejbližšímu celému číslu nebo na jedno či dvě desetinná místa. Zlomky, desetinná čísla, procenta, poměr a úměra  Najít shodné zlomky, desetinná čísla, procenta a navzájem je mezi sebou převádět.  Převádět zlomky na desetinná čísla s použitím dělení; vědět, že přesnou hodnotu desetinného čísla s periodou musí vyjádřit zlomkem.  Setřídit zlomky převedením na společného jmenovatele nebo s využitím dělení získat desetinné číslo.  Sčítat a odčítat zlomky a smíšená čísla; vypočítat zlomkovou část z celku, násobit a dělit celé číslo zlomkem.  Počítat a řešit úlohy s procenty a procentuálními nárůsty a poklesy; vyjádřit dané číslo jako zlomek nebo procenta jiného.  Používat ekvivalentní zlomky, desetinná čísla a procenta k porovnání různých množství.  Zjednodušit poměry, včetně těch vyjádřených v různých jednotkách; dělit množství na víc než dvě části v daném poměru.  Použít trojčlenku pro vyřešení úloh s poměrem a přímou úměrou. Výpočty

Strategie zpaměti  Použít známá fakta k odvození nových, např. dané 20 x 38 = 760, odvodit 21 x 38.  Pamatovat si druhé mocniny do 20, třetí mocniny do 5 a odpovídající odmocniny.  Vybavit si jednoduché ekvivalentní zlomky, desetinná čísla a procenta.  Použít známá fakta a řády k násobení a dělení jednoduchých zlomků.  Použít známá fakta a řády k násobení a dělení desetinných čísel, např. 0,07 x 9; 2,4 ÷ 3.  Použít známá fakta a řády k výpočtu jednoduchých zlomků a procent.  Znát vztahy mezi jednotkami měr.  Řešit jednoduché slovní úlohy včetně přímé úměry.

 Použít aritmetická pravidla a inverzní operace ke zjednodušení výpočtů s celými čísly a zlomky.  Využít správného pořadí jednotlivých operací k řešení složitějších výpočtů, včetně funkce závorek.

Sčítání a odčítání  Ovládat sčítání a odčítaní celých a desetinných čísel, včetně čísel s různými počty desetinných míst.

Násobení a dělení  Dělit celá a desetinná čísla jednociferným číslem, dělit až po určený počet desetinných míst, např. 68 ÷7.  Násobit a dělit celá a desetinná čísla desetinnými čísly jako 0,6 nebo 0,06. Vědět, kam umístit desetinnou čárku s ohledem na obdobné výpočty, např. 4,37 x 0,3 = (4,37 x 3) ÷10; 92,4 ÷ 0,06 = (92,4 x 100) ÷ 6.

Algebra Studenti by měli: Výrazy, rovnice a vzorce  Vědět, že písmena mají svou roli v rovnicích, vzorcích a funkcích; znát význam vzorců a funkcí.  Vědět, že algebraické operace, včetně závorek, se řídí stejnými pravidly jako aritmetické operace; používat horní index pro mocniny celých čísel.  Tvořit lineární výrazy.  Zjednodušit či upravit lineární výrazy s koeficienty; sečíst mnohočleny; vytknout členy před závorku.  Odvozovat a používat jednoduché vzorce, např. převést stupně Celsia (°C) na stupně Fahrenheita (°F).  Nahrazovat kladná a záporná čísla ve vzorcích, lineárních výrazech a výrazech s nízkými mocninami, např. 3x² + 4 nebo 2x³, včetně příkladů, které vedou k vyřešení rovnice.  Utvořit a vyřešit lineární rovnice s celými čísly (neznámé na jedné nebo obou stranách, s nebo bez závorek ). Posloupnosti, funkce a grafy  Tvořit členy posloupnosti s využitím vztahů mezi členy a mezi jejich místy v dané řadě, najít předpis včetně prostorových obrazců.  Umět popsat n-tý člen jednoduché aritmetické posloupnosti a najít a znázornit předpis podle kterého byla vytvořena.  Vyjádřit jednoduché funkce algebraicky a zobrazit.  Sestrojit tabulky hodnot a použít k zobrazení Kartézskou soustavu souřadnic grafu lineárních funkcí, kde y je jasně vymezeno x; rozpoznat, že rovnici ve tvaru y = mx + c odpovídá lineární graf.

Geometrie Studenti by měli: Tvary a geometrické usuzování  Vědět, že pokud jsou dvojrozměrné obrazce shodné, odpovídající strany a úhly jsou shodné.  Třídit čtyřúhelníky podle jejich vlastností, včetně vlastností úhlopříček.  Vědět, že nejdelší strana pravoúhlého trojúhelníku se nazývá přepona.  Určit střídavé a souhlasné úhly.  Znát pravidla, která určují že: – součet úhlů v trojúhelníku je 180°a v čtyřúhelníku je 360° – vnější úhel trojúhelníku se rovná součtu dvou vnitřních protilehlých úhlů.  Řešit geometrické úlohy se znalostí vlastností úhlů, rovnoběžných a protínajících se přímek, trojúhelníků a speciálních čtyřúhelníků včetně zdůvodnění a grafů.  Zakreslit jednoduché prostorové sítě těles, např. kvádru, pravidelného čtyřstěnu, pyramidy se čtvercovou základnou nebo trojúhelníkového hranolu.  Používat pravítko a kružítko k narýsování: – středu a kolmé osy úsečky – osy úhlu.  Používat pravítko a kružítko k narýsování: – kruhů a oblouků – trojúhelníku, při zadání tří stran (SSS) – trojúhelníku, při zadání pravého úhlu, přepony a jedné strany (SUS). Poloha a posun  Najít střed úsečky AB, při zadání souřadnic bodů A a B.  Transformovat dvojrozměrné obrazce s využitím otočení, osové souměrnosti, posunutí a jednoduchých kombinací těchto transformací.  Znát a používat názvosloví a zápis týkající se zvětšení; zvětšit obrazce s daným středem zvětšení a koeficientem (měřítkem zvětšení) obsahujícím celé kladné číslo.  Popsat a vytvořit jednoduchý výkres v měřítku.

Měření Studenti by měli: Délka, hmotnost, objem  Vybrat příslušné jednotky a odhadnout, změřit, vypočítat a vyřešit úlohy, včetně jednotek hmotnosti, délky, obsahu a objemu.  Vědět, že v USA, Velké Británii a jiných zemích, se měří v mílích, a že jeden kilometr je asi 5/8 míle.

Čas  Zakreslit a vysvětlit grafy z běžného života zahrnující víc než jednoho člena, např. cestovní grafy s více než jednou osobou. Obsah, obvod a objem  Znát definici kruhu a pojmenovat jeho části, znát a používat vzorce pro obvod a obsah kruhu.  Odvodit a používat vzorce pro obsah trojúhelníku, rovnoběžníku a lichoběžníku; vypočítat obsahy složitějších dvojrozměrných tvarů; délky, povrchy a objemy kvádrů.  Použít jednoduché prostorové sítě k vypočítání povrchu těles.

Práce s informacemi Studenti by měli být schopni: Plánování a sběr dat  Určit a posbírat data k zodpovězení otázek; vybrat metody, velikost vzorku a míru přesnosti potřebnou pro měření.  Rozlišit diskrétní a spojitá data.  Sestavit a používat : – frekvenční tabulky s danými intervaly k zisku spojitých dat – dvourozměrné tabulky k zápisu diskrétních dat. Zpracování a prezentace dat  Spočítat statistiku množin diskrétních a spojitých dat; poznat kdy použít rozptyl, medián, modus a pro skupinová data modální skupinu.  Zakreslit a vysvětlit: – frekvenční diagramy množin diskrétních a spojitých dat – kruhové diagramy – jednoduché lineární grafy časových řad – jiné diagramy (např. jízdní řády). Vyhodnocování výsledků  Vysvětlit tabulky, grafy a diagramy množin diskrétních a spojitých dat, zakreslit závěry a vztáhnout poznatky a statistiku k původní otázce.  Porovnat dva typy třídění, s užitím rozptylu a jednoho nebo více z modusu, mediánu nebo průměru.  Porovnat proporce ve dvou kruhových grafech, které znázorňují dva různé součty. Pravděpodobnost  Vědět, že pokud pravděpodobnost jevu je p, potom pravděpodobnost jeho neprojevení je 1 – p.

 Najít pravděpodobnosti založené na stejně pravděpodobných závěrech.  Najít a systematicky seřadit všechny vzájemně se vylučující závěry pro jeden jev a dva po sobě jdoucí jevy.  Porovnat přibližné pravděpodobnosti pokusů s teoretickými pravděpodobnostmi a uvědomovat si, že: – při opakování pokusů mohou vycházet rozdílné výsledky – rostoucí počet opakování pokusu obecně vede k lepšímu odhadu pravděpodobnosti.

Řešení problémů Studenti by měli umět: Využití znalostí a dovedností při řešení matematických problémů  Počítat s přesností a volit postupy (písemné nebo zpaměti) odpovídající daným číslům a příkladům.  Využívat správné pořadí operací u složitějších výpočtů, včetně závorek.  Pracovat s čísly, algebraickými výrazy, rovnicemi a používat obvyklé algoritmy.  Používat měřící systémy k odhadu, měření a výpočtu.  Poznat a používat prostorové vlastnosti (2D, 3D)  Zakreslovat přesné matematické diagramy, grafy a konstrukce.  Odhadovat, přibližně spočítat a kontrolovat výpočty.  Řešit slovní úlohy zahrnující počty s celými čísly, zlomky, procenty, desetinnými čísly, penězi nebo mírami, včetně vícekrokových úkonů. Využití porozumění a strategií při řešení problémů  Rozpoznat matematické charakteristiky problému; vyzkoušet a porovnat matematické znázornění a použít přesný zápis.  Usuzovat a zobecňovat, rozpoznávat výjimky a protipříklady.  Používat logickou argumentaci k vysvětlení matematiky v praxi a potvrzení pravdivosti výroku.  Přesně řešit úkoly odpovídající kontextu nebo problému.  Zaznamenávat a porovnávat zdůvodnění, řešení a závěry.  Vylepšovat postupy a zjištění na základě diskuse s ostatními.

Přírodověda Vědecké šetření Studenti by měli umět: Myšlenky a důkazy  Prodiskutovat důležitost tvoření empirických otázek, které mohou být

zkoumány. Sbírat důkazy, odvozovat vysvětlení a používat tvořivé myšlení.  Otestovat předpoklady s ohledem na získané zkušenosti. Plánování výzkumné činnosti  Vybrat nápady a dát jim podobu, kterou lze zkoumat.  Plánovat šetření.  Pojmenovat důležité proměnné; rozhodnout se, které proměnné změnit, sledovat a měřit.  Provádět předpovědi s využitím vědeckých vědomostí. Získ a předvedení důkazů  Provést přesné měření.  Využít správné vybavení.  Probrat a kontrolovat rizika.  Vhodně prezentovat výsledky v tabulkách a grafech. Zvažování důkazů a přístupů  Provádět jednoduché výpočty.  Rozpoznat vývoj ve výsledcích (vzájemné korelace).  Porovnat výsledky s prognózami.  Poznat nezvyklé výsledky a navrhnout vylepšení výzkumu.  Analyzovat informace ze sekundárních zdrojů.  S využitím vědeckých vědomostí řádně prodiskutovat výsledky a objasnit je ostatním.  Přednést závěry.

Biologie Studenti by měli umět: Rostliny  Objevovat, jak rostliny potřebují pro fotosyntézu oxid uhličitý, vodu a světlo, aby vytvořili biomasu a kyslík.  Popsat vstřebávání a transport vody a minerálních solí u krytosemenných rostlin. Lidé jako organismy  Pojmenovat složky vyvážené stravy a funkce různých živin (lze využít sekundární zdroje).  Chápat důsledky nedostatku živin.  Popsat orgány zažívacího traktu a znát jejich funkce (lze využít sekundární zdroje).  Rozumět funkci enzymů jako biologických katalyzátorů při rozkladu jídla na jednodušší chemikálie.

 Poznat základní části oběhového systému a znát jejich funkci.  Chápat souvislost mezi stravou a cvičením.  Rozebrat, jak oplodnění, růst a vývoj, chování a zdraví může být ovlivněno stravou, léky, drogami a nemocemi.  Popsat základní části dýchacího systému a znát jeho funkci.  Definovat a popsat aerobní dýchání a použít jeho rovnici.  Vysvětlit výměnu plynů.  Popsat důsledky kouření (lze využít sekundární zdroje).  Popsat fyzické a emotivní změny, které se odehrávají v průběhu dospívání.  Popsat lidský reprodukční systém, včetně menstruačního cyklu, oplození a vývoje plodu.

Chemie Studenti by měli umět: Skupenství  Ukázat jak teorie částic může být použita k vysvětlení vlastností pevných skupenství, kapalin a plynů včetně změn skupenství, tlaku a difúze. Vlastnosti látek  Popsat a vysvětlit rozdíly mezi kovy a nekovy. Znát chemické značky prvních dvaceti prvků z periodické tabulky.  Znát, že prvky jsou tvořeny atomy.  Vědět, co to jsou chemické sloučeniny.  Jmenovat některé běžné sloučeniny jako oxidy, hydroxidy, chloridy, sírany a uhličitany.  Rozlišit prvky, sloučeniny a směsi. Změny vlastností materiálů  Použít rovnici k popsání běžných reakcí (lze použít sekundární zdroje).  Popsat chemické reakce, které nejsou užitečné např.rezivění.

Fyzika Studenti by měli umět: Síly a pohyb  Vypočítat průměrné rychlosti, s využitím časových snímačů.  Sestavit a vysvětli jednoduchý graf vzdálenosti/času. Zvuk  Vysvětlit vlastnosti zvuku z hlediska pohybu vzduchových částic.  Poznat spojitost mezi hlasitostí a amplitudou, zvukem a frekvencí a použít osciloskop.

Světlo  Použít světlo cestující po přímce k vysvětlení tvorby stínu a jiných jevů.  Vysvětlit, jak jsou viděny nesvítící objekty.  Popsat odraz na rovině a používat zákony odrazu.  Zkoumat lom světla na rozhraní dvou prostředí - vzduchu a skla nebo vzduchu a vody.  Vysvětlit rozptyl bílého světla.  Vysvětlit barevné kombinace, absorpci a odraz barevného světla. Magnetismus  Popsat vlastnosti magnetů.  Poznat a obnovit magnetické pole tyčového magnetu  Sestrojit a používat elektromagnet.

Gramatika a interpunkce Žáci by měli mít následující schopnosti: Čtení

•

rozvinout schopnost precizní a pohotové analýzy toho, jak se jazyk používá, např. vysvětlení eufemismů v politických výrocích skrývajících skutečnou zaujatost či demonstrací toho, jak jazyk odráží proměnlivý emocionální stav postav

Psaní

•

8.ročník Anglický jazyk Jazyková výchova Fonetika, pravopis a slovní zásoba Žáci by měli mít následující schopnosti:  správně hláskovat podstatnou část textu včetně náročných a složitých víceslabičných slov  být si vědomi běžných chyb v hláskování a opravovat je  dále rozšiřovat rozsah slovní zásoby a správně ji používat  chápat, jakým způsobem může výběr jazykových prostředků autora přispět k celkovému účinku na čtenáře, např. demonstrací efektivnosti představ v kontrastujících textech či tvrzením, že použití vysoce emotivního jazyka v reklamě je či není ve své podstatě kontraproduktivní, co se týče jeho vlivu na diváky  formovat a ovlivňovat reakci čtenáře uvědoměle a plánovitě výběrem komplexních slovních spojení s ohledem na různé úkoly, cíle a čtenáře

•

použít velkou šíři znaků při formování a tvoření vět a tím přinášet vlastní hodnoty a pracovat na celkové výstavbě textu, např. vložené vedlejší věty a fráze k podpoře stručných tvrzení; zajistit kontrolu komplexních slovesných tvarů, použít protiklady, opakování či rovnováhu ve větných strukturách umět využívat různé typy souvětí používané k různým účelům a k dosažení požadovaných účinků

Čtení Žáci by měli mít následující schopnosti: Beletrie a poezie

• • •

• •

• •

analyzovat a reagovat na škálu myšlenek a různých hledisek, záměrů a témat vybraných textů provést hloubkovou a detailní analýzu literárních, rétorických a gramatických prvků použitých autorem a jejich účinku na různé čtenáře vést diskuzi o četbě vlastní i druhých, vzít v úvahu čtenářské zkušenosti ostatních, vyjádřit názory založené na získaných informacích a dávat doporučení rozvíjet schopnosti interpretace textů a podpořit tvrzení uvedením detailního výčtu referencí analyzovat strukturu různých básnických forem, demonstrovat chápání účinku slovních spojení a významu obsahu prostřednictvím výběru příslušných citací analyzovat, jakým způsobem texty odráží preference a názory čtenářů naučit se porozumět tomu, jak myšlenky, zkušenosti a hodnoty různých kultur a tradic mohou být zachyceny v literárních dílech a chápat, jak se slova mohou používat k různým účelům, např. k vytvoření atmosféry či přesvědčení čtenáře

Naučná literatura

• • • • • • • •

vybrat nejvýhodnější strategii a použít nejvhodnější způsoby určení, výběru a srovnání informací a myšlenek v různých textech dělat si poznámky s využitím různých struktur a přístupů (včetně myšlenkových map a tabulek) při zkoumání různých médií analyzovat, jakými způsoby je možné myšlenky vyjádřit z hlediska organizace a struktury, včetně osobního přístupu porozumět znakům řady naučných a mediálních textů, např. cestopisy, reklamní materiály atd. rozeznat různé styly psaného textu autorů a jiné metody komunikace se čtenářem chápat rozdíly mezi formálním a neformálním stylem. při čtení využívat různé techniky analýzy a prozkoumat různé možnosti interpretace textů včetně jednostranného stanoviska prozkoumat, jak význam obsahu může být vyjádřen rozdílně v závislosti na formě obsahu, struktury a prezentace, které si autor vybírá k různým účelům

Psaní Žáci by měli mít následující schopnosti: Beletrie • • • • • • • • •

•

myšlenky a způsoby plánování dát do souvislosti s jasně stanovenými cíly, možnými čtenáři a smyslem úkolu využít metodu editace, korektury a kontroly k zhodnocení efektivnosti díla a možného účinku na čtenáře vybrat nejvhodnější textový formát, úpravu a prezentaci k dosažení zamýšleného účinku a zaujetí čtenáře uspořádat jazykové prostředky a myšlenky do odstavců k dosažení specifických účinků při zvážení cíle a předpokládaných čtenářů vytvořit a udržet povahu díla, stanoviska a mluvčího ve vyprávění naučit se psát v různých stylech a postupně si vytvářet vlastní názor do vyprávění zahrnout detailní popis, moment napětí a vyvrcholení a působit na čtenáře záměrným výběrem komplexních slovních spojení porozumět, jakým způsobem lze využít různé formální a neformální styly k upevnění a zdůraznění obsahu a dosažení velké šíře účinků porozumět způsobům, jakými autoři modifikují a přizpůsobují fráze, větné struktury a využívají různé zažité postupy k dosažení účinků a vědět, jakým způsobem provést takové úpravy v případě potřeby ve vlastním písemném projevu. využívat různé formy interpunkčních znamének a vybraných gramatických struktur k upevnění a zdůraznění obsahu, dosažení soudržnosti textu a různých účinků

Naučná literatura • • • •

vytvořit a udržet logická stanoviska prostřednictvím analýzy a výběru přesvědčivých důkazů, názorů a relevantních informací písemnou formou analyzovat, zhodnotit a vyjádřit se k dané problematice psát přesvědčivě, např. v dopisech nebo reklamních textech argumentovat v psaném projevu a své argumenty postupně rozvíjet

Mluvení a poslech Žáci by měli mít následující schopnosti:  využívat mluvení a poslech jako způsob přípravy na písemné úkoly a efektivně prozkoumat velkou šíři témat  významnou měrou se podílet na diskuzích individuálně i ve skupinách  využívat mluvení a poslech k získání větší sebejistoty a řídit obsah své prezentace  ptát se ostatních a zodpovídat na jejich dotazy a udávat směr a obsah diskuze pečlivě promyšlenými příspěvky  z různých důvodů pracovat ve skupinách, např. z důvodu rozhodování, plánování či organizace  prozkoumat komplexní myšlenky a témata v dramatické výchově osvojováním si různých rolí a sebevědomým využíváním dramatických přístupů  zhodnotit smysl a účinek různých znaků ve vlastním projevu či v projevech druhých, včetně sdělovacích prostředků

Matematika Číslo Studenti by měli: Celá čísla, mocniny a odmocniny  Sčítat, odčítat, násobit a dělit.  Odhadnout druhé a třetí odmocniny.  Používat kladný, záporný a nulový index. Znát pravidla pro počítání s mocninami a pro násobení a dělení kladných mocnin celých čísel. Číselná hodnota, řazení a zaokrouhlování  Vědět, že 0,1 , 1/10 a 10-1 jsou shodné. Násobit a dělit celá a desetinná čísla deseti na n-tou přičemž n je z oboru celých čísel.

Zaokrouhlovat celá čísla na daný počet desetinných čísel nebo na význačné číslice; používat k řešení problémů patřičnou přesnost.  Používat správné pořadí operací, včetně závorek a mocnin. 

Zlomky, desetinná čísla, procenta, procenta, poměr a úměra  Krátit zlomky a psát je v základním tvaru.  Sčítat, odčítat, násobit a dělit zlomky, vnímat dělení jako převrácenou hodnotu násobení, zkrátit zlomek před násobením nebo dělením.  Řešit úlohy zahrnující změny procent; vědět, která čísla považovat za 100% (nebo celek), včetně jednoduchých úloh týkajících se osobních nebo domácích financí; např. jednoduchý úrok, sleva, zisk, ztráta a daň.  Poznat kdy jsou zlomky nebo procenta nezbytná k porovnání různých množství.  Porovnat dva poměry; vyjádřit a použít poměr v různých situacích.  Poznat, kdy dvě různá množství jsou přímo úměrná; vyřešit úlohy obsahující úměrnost, např. převody mezi různými měnami. Výpočty

Strategie zpaměti  Počítat zpaměti; pracovat s desetinnými čísly, zlomky, procenty a mocninami, včetně postupu, kde je to žádoucí.  Řešit slovní úlohy zpaměti.  Používat aritmetická pravidla a inverzní operace pro zjednodušení výpočtů.

Násobení a dělení  Násobit desetinnými čísly; vědět, kam umístit desetinnou čárku po zvážení ekvivalentních výpočtů; změnit dělení desetinnými čísly na dělení celým číslem.  Rozumět důsledkům násobení a dělení čísly mezi 0 a 1.

Algebra Studenti by měli: Výrazy, rovnice a vzorce  Znát původ slova algebra a jeho spojení s prací arabského matematika Al’Khwarizmi.  Používat horní index pro kladné mocniny; používat pravidla pro počítání s mocninami pro násobení a dělení jednoduchých algebraických výrazů.  Utvořit algebraický výraz.  Zjednodušit algebraické výrazy vytknutím jednotlivých společných členů.  Sčítat a odčítat jednoduché algebraické zlomky.  Odvozovat vzorce a v jednoduchých úlohách osamostatnit různé neznámé, používat vzorce z matematiky a jiných předmětů.

 Nahrazovat kladná a záporná čísla ve výrazech a vzorcích.  Sestavovat a řešit lineární rovnice s celočíselnými koeficienty (s a bez závorek, se zápornými znaménky kdekoli v rovnici, s kladným i záporným řešením); vyřešit číselné úlohy sestavením a řešením lineární rovnice.  Řešit jednoduché soustavy lineárních rovnic eliminací jedné neznámé. Rozšířit výsledek soustavy lineárních rovnic o tvar x ± n a zjednodušit odpovídající kvadratický výraz.  Rozumět nerovnostním znaménkům( <, >, ≤ , ≥) a používat je; sestavit a řešit lineární nerovnosti s jednou neznámou; zobrazit řešení na číselné ose. Posloupnosti, funkce a grafy  Tvořit členy posloupnosti s využitím vztahů mezi členy a mezi jejich místy v dané řadě.  Odvodit vyjádření k definování n-tého členu aritmetické řady.  Najít inverzní funkci k lineární funkci.  Sestavit tabulky hodnot a zakreslit grafy lineárních funkcí, kde y je implicitně vyjádřeno x, přetvořit rovnici do tvaru y = mx + c; znát důležitost m a určit, zda jde o funkci rostoucí nebo klesající.  Najít přibližné řešení jednoduchých soustav lineárních rovnic nalezením bodu průniku jejich grafů.  Dosazovat do rovnice a rozpoznat, která z hodnot je řešením rovnice jako x2 + 2x = 20 (1, 2 a 7).  Tvořit funkce vyplývající z běžných situací; zakreslit a popsat jejich grafy.

Geometrie Studenti by měli: Tvary a geometrické usuzování usuzování  Spočítat vnitřní a vnější úhel jakéhokoli mnohoúhelníku; používat vzorce pro součet vnitřních úhlů jakéhokoli mnohoúhelníku; ověřit, že součet všech vnějších úhlů jakéhokoli mnohoúhelníku je 360°.  Řešit úlohy s využitím znalostí o vlastnostech úhlů, rovnoběžek, různoběžek, trojúhelníků, mnohoúhelníků a kruhů. Zdůvodnit své závěry a vysvětlit pomocí diagramů.  Zakreslit těleso na milimetrový papír.  Zkoumat tělesa z nákresů.  Rozpoznat otočení u těles.  Používat pravítko a kružítko k : – sestrojení kolmice z bodu na přímku a kolmice na přímku vedenou daným bodem – vkreslení čtverců a rovnostranných trojúhelníků; sestrojení pravidelných pětiúhelníků a osmiúhelníků rozdělením kruhu na stejné díly.  Používat Pythagorovu větu k řešení úloh v pravoúhlém trojúhelníku.

Poloha a posun  Vytvořit mozaiku z trojúhelníků a čtyřúhelníků a pracovat se součty úhlů a velikostí orientovaného úhlu. Vědět, které pravidelné mnohoúhelníky tvoří mozaiku a vysvětlit proč u jiných tomu tak není.  Využít čtvercovou síť k vyřešení úloh zahrnujících posunutí, otočení, osovou souměrnost a zvětšení.  Transformovat rovinné obrazce s využitím otočení, posunutí, osové souměrnosti a jejich kombinací; popsat danou transformaci.  Zvětšit rovinné obrazce; je zadán střed a kladný celočíselný koeficient. Rozpoznat koeficient (měřítko zvětšení) jako poměr délek některých ze dvou odpovídajících si stran.  Vědět, že posunutí, otočení a osová souměrnost zachovávají délku a úhel a jsou tedy shodná zobrazení. Zvětšení zachovává úhel, ale ne délku.  Vědět, co je nutné pro přesný popis osové souměrnosti, otočení, posunutí a zvětšení.  Použít azimut k vyřešení úloh týkajících se vzdálenosti a směru.  Tvořit a využít výkresy v měřítku a číst mapy.  Najít množiny bodů daných vlastností např. najít body, které mají stejnou vzdálenost od daného bodu nebo od dané přímky.

Měření Studenti by měli: Délka, hmotnost, objem  Řešit úlohy obsahující míry a měření v různých souvislostech. Čas  Řešit úlohy s průměrnou rychlostí.  Použít míry k porovnávání v běžných situacích, např. cestovní grafy a hodnota peněz. Obsah, obvod a objem  Převádět jednotky plochy( např. mm2 a cm2, cm2 a m2 ) a objemu (např. mm3 a cm3, cm3 a m3 ), znát a používat vztah 1cm3 = 1 ml  Vědět, že výměra půdy se udává v hektarech (ha = 10 000 m2). Převádět mezi čtverečnými metry a hektary.  Řešit úlohy týkající se obvodu a plochy kruhu, s použitím kalkulačky (tlačítko π).  Počítat délky, povrchy a objemy v pravoúhlých hranolech a válcích.

Práce s informacemi Studenti by měli být schopni:

Plánování a sběr dat  Navrhnout dotaz ke zkoumání a využít statistických metod; označit potřebná data,vědět, jak je sbírat, znát velikost vzorku a míru přesnosti.  Poznat primární nebo sekundární zdroje vhodných dat.  Vytvořit, vyzkoušet a upravit sběrný arch.  Posbírat a dát do tabulek diskrétní a spojitá data, vybrat vhodné intervaly. Zpracování a prezentace dat  Vypočítat statistiky a vybrat nejvhodnější vzhledem k problému.  Vybrat, zakreslit a vysvětlit: – diagramy pro diskrétní a spojitá data – přímkové grafy – rozptylové grafy k pochopení vzájemných vztahů – jiné diagramy a grafy (např. jízdní řády). Vyhodnocování výsledků  Vysvětlit tabulky, grafy a diagramy a provádět zobecnění, která podpoří nebo zpochybní původní domněnky. Mít základní znalosti souvztažnosti.  Porovnat dvě nebo více třídění, usuzovat z tvaru třídění a příslušné statistiky.  Vztahovat výsledky a závěry k původnímu zadání. Pravděpodobnost  Vědět, že součet pravděpodobností všech vzájemně se vylučujících výsledků je 1 a použít tuto znalost při řešení pravděpodobnosti.  Najít a zaznamenat všechny výsledky pro dva po sobě jdoucí jevy v prostorovém diagramu vzorku.  Chápat relativní četnost jako odhad pravděpodobnosti a využít ji k porovnání výsledků experimentů.

Řešení problémů Studenti by měli umět: Využití znalostí a dovedností při řešení matematických problémů  Počítat s přesností a volit postupy (písemné nebo zpaměti) odpovídající daným číslům a příkladům.  Pracovat s čísly, algebraickými výrazy, rovnicemi a používat obvyklé algoritmy.  Rozumět měřícím systémům z běžného života a používat je k odhadu, měření a výpočtu.  Poznat a používat prostorové vlastnosti ve dvojrozměrném a trojrozměrném zobrazení.  Přesně zakreslovat matematické diagramy, grafy a sestrojení.  Rozhodnout se, jak provést ověření výsledků: – zaokrouhlit na nějaké významné číslo, zpaměti spočítat a potom porovnat s odhadem

– zvážit, zda odpověď je rozumná v kontextu dané úlohy – použít inverzní operace.  Odhadnout, přibližně spočítat a překontrolovat vlastní práci. Řešit různé úlohy s využitím jednoduchých či náročnějších, vícekrokových výpočtů. Využití porozumění a strategií při řešení problémů  Rozpoznat, roztřídit a zprostředkovat informace v psané formě (tabulky, grafy a diagramy).  Zkoumat účinky různých hodnot za účelem zobecnění.  Najít protipříklad k ukázání nepravdivosti domněnky.  Přednést stručné, logické argumenty a odůvodnit jimi řešení nebo zobecnění s využitím symbolů, diagramů, grafů a souvisejících vysvětlení.  Posoudit dopady omezení a předpokladů.  Posoudit propojení podobných situací a výsledků.  Zvážit a zhodnotit úspěšnost jiných možných strategií a přístupů a vylepšit jimi řešení.

Přírodověda Vědecké šetření Studenti by měli umět: Nápady a důkazy  Diskutovat a objasnit důležitost otázek, důkazů a vysvětlení s využitím příkladů z historie i současnosti.  Testovat vysvětlení vytvořením prognóz a potom je porovnávat s důkazy.  Diskutovat o způsobu práce vědců dnes a v minulosti, včetně zmínek o pokusech, důkazech a kreativním myšlení. Plánování výzkumné činnosti  Vybrat nápady a vytvořit plány testování založené na předchozí znalosti, porozumění a zkoumání.  Navrhnout a použít přípravné činnosti, aby se rozhodli jak vést šetření.  Rozhodnout se, kdy použít přímo zkušenost a kdy sekundární zdroje.  Určit, která měření a zkoumání jsou nezbytná a jaké vybavení použít.  Rozhodnout jaké nástroje použít a vyhodnotit možná rizika v laboratoři nebo na pracovišti.  Použít vhodné techniky odebírání vzorků.

Získ a předvedení důkazů  Dostatečně prozkoumat a změřit, aby se vyloučila chyba a výsledek byl spolehlivější.  Využít spektrum materiálů a vybavení, kontrolovat rizika.  Provést měření a zkoumání.  Vybrat způsob prezentace výsledků. Zvažování důkazů a přístupů  Popsat schéma (souvislosti) patrné z výsledků.  Vyjádřit výsledky s využitím vědeckých znalostí.  Kriticky zhodnotit zdroje odvozených dat.  Vyvodit závěry.  Ohodnotit užité metody a vylepšit je pro další bádání.  Porovnat výsledky a metody užité ostatními.  Přednést závěry a hodnocení různých pracovních metod.  Vysvětlit výsledky na základě vědeckých znalostí a porozumění a jasně je sdělit ostatním.

Biologie Studenti by měli být schopni: Rostliny  Definovat a popsat fotosyntézu, použít slovní rovnici.  Chápat důležitost vody a minerálních solí pro růst rostlin.  Rozumět pohlavnímu rozmnožování u krytosemenných rostlin, včetně opylení, oplození, tvorby a rozptylu semen. Žijící organismy v prostředí  Vysvětlit způsoby, kterými se žijící organismy přizpůsobují svému biotopu. (Lze s použitím sekundárních zdrojů).  Zkoumat práce vědců zabývajících se přírodním světem. (S použitím sekundárních zdrojů).  Vysvětlit potravní řetězec, potravní síť a tok energie.  Vysvětlit funkci rozkladačů (dekompozitorů).  Popsat faktory ovlivňující velikost populací.  Popsat a prozkoumat některé účinky lidských vlivů na prostředí. Klasifikace a odchylky  Používat a sestavovat klíče k určování rostlin a zvířat.  Chápat, že organismy dědí charakteristiky svých rodičů skrz genetický materiál, který je přenášen buněčnými jádry.  Popsat, jak výběrový chov může vést k novým druhům.

 Rozebírat Darwinovu teorii v kontextu vědecké teorie přirozeného výběru.

Chemie Studenti by měli umět: Vlastnosti látek  Popsat strukturu atomu a znát Rutherfordovy metody a objevy.  Porovnat stavbu prvních dvaceti prvků v Periodické tabulce prvků.  Popsat periodický zákon.  Mluvit o přínosu vědců. (Lze použít sekundární zdroje). Látky a skupenství  Zkoumat a vysvětlit endotermické reakce (např. tání ledu) a exotermické reakce (např. hoření, oxidace)  Popsat reakce kovů s kyslíkem, vodou a ředěnými kyselinami.  Objevovat a chápat řadu reaktivity kovů.  Uvést příklady substituce.  Vysvětlit, jak lze připravit některé běžné soli reakcemi kovů a kovů sycených oxidem uhličitým a zvládnout zapsat slovní rovnici těchto reakcí.  Vysvětlit, jaký mají vliv koncentrace, velikost částic, teplota a katalyzátor na reakční rychlost.

Fyzika Studenti by měli umět: Síly a mechanický pohyb  Vysvětlit, že tlak je způsoben působením síly na plochu.  Určit hustotu pevných, tekutých a plynných látek.  Vysvětlit tlaky u plynů a kapalin (pouze kvalitativně).  Rozumět momentu síly a vědět, že moment síly ma otáčivý učinek. Elektřina  Popsat elektrostatiku a pojem elektrického náboje i digitální senzory.  Předvést a vysvětlit jednoduché paralelní zapojení.  Vytvořit a vysvětlit, jak běžné druhy součástek, včetně baterií, ovlivňují elektrický proud.  Vysvětlit, jak se proud dělí u paralelních zapojení.  Měřit proud s využitím ampérmetru a napětí s pomocí voltmetru, včetně digitálních přístrojů.

Energie  Použít znalost energetických zdrojů včetně fosilních paliv a obnovitelných zdrojů energie ke zvážení energetických potřeb světa (i s využitím sekundárních zdrojů).  Určit a popsat procesy vedení (kondukce) tepla, proudění a sálání.  Vysvětlit ochlazování odpařováním. Magnetismus  Popsat vlastnosti magnetu.  Poznat a obnovit magnetické pole tyčového magnetu.  Sestrojit a používat elektromagnet.