Radostné a bohaté chvíle s MOHAWKY. IV.
Vítězslav Čermák – Atana 2013
Rok 2011. Do 26 – 29.7.2011
Po návratu z výpravy mohou být děti špinavé, otrhané, poškrábané, plné jehličí i pavučin. Ale na všechno toto nepříjemné se zapomene ve chvíli, kdy se vrací se zářícími očima na vrch hlavy. Štěstí i radost mají různou podobu.
Tajemství Mohawků My Mohawkové nejsme jen tak obyčejným skautským oddílem, jsme Mohawkové a to už něco znamená. U Mohawků se stále něco děje. TAJEMSTVÍ MOHAWKŮ – tak byla nazvána sobotní kmenová akce, se stoprocentní účastí všech bojovníků.
Z levé strany : Atana, Fík, Ondra, Quingar, Martin. Klečící : Titton, Plavčík. Fotografuje : Kanyatara.
Osmý den v měsíci Lednu se scházíme v naší klubovně. Jen Ondra, se o pár minut opozdil. Zapomněl, že je výprava. Dorazil však. Činnost po celý den byla vskutku pestrá, začali jsme deskovou hrou Záchod, smích se nám nelepil na paty, ale provázel nás po celou dobu hry. Následovalo složení rozstříhaného státního znaku a povídání o jeho významu.
Desková hra : ZÁCHOD
Dnes jsme si dali za úkol vyrobit jednu ptačí budku, uvařit oběd, postavit něco ze sněhu a hry. Výroby budky se zhostili bratři Fík, Quingar a Martin, kde občas chyběla fyzická síla vypomohl Atana. Oběd vařil bratr Plavčík, Titton a Ondra, dobrý pokrm nazvali Tajemstvím Mohawků (recept rádi poskytneme). Všem dohromady radil a pomáhal Atana.
Po dobrém obědě následovala četba z knížky Dva divoši od E.T.Setona, kapitola Zkouška odvahy. Odpolední sněhové radovánky přinesli dvě věci, něco jako iglú a mokré oblečení od tajícího sněhu. Po návratu do klubovny a převlečení do suchého oblečení, byl slavnostně bratr Martin přijat do lóže Skřítků, započal tak své stoupání na horu.
Následné povídání o busole se soutěží přineslo další poznání doposud to neznámé věci, Setonovu hru vedl a řídil bratr Plavčík, mezitím byla dokončena budka pro ptáky. Na příští klanové schůzce bude umístěna do zahrady. Bratři Titton a Quingar rovněž splnily po dvou Totolanech z úkolu Slož hlavolam. Blíží se tak k poslednímu šlechtickému stupni STRÁŽCE OHNĚ. Na této výpravě byl do funkce Šestníka potvrzen všemi hlasy bratr Plavčík a bratr Quingar byl zvolen podšestníkem. Jednodenní výprava získala známku 1,5 a mužem výpravy se stal bratr Plavčík. Výpravy se účastnil bratr : Plavčík, Quingar, Fík, Titton, Ondra, Martin, Kanyatara a Atana. Atana
M o h a w s k é k o u p á n íč k o Mohawské koupáníčko patří již k tradičním akcím kmene. Je uskutečňováno několikrát do roka. Cílem Koupáníčka je nejen radost, zábava a hry v plaveckém bazénu, ale i procvičení plaveckých schopností členů kmene Mohawk. Tak tomu bylo i sobotní slunečný mrazivý třicátý den měsíce Silné zimy. Ve dvě hodiny odpoledne vchází šest bratrů Mohawků do Příbramského Aquaparku, aby zde prožili skvělou jeden a půlhodinku. Přišel Kanyatara, Plavčík, Titton, Fík, Jonáš a Atana. Quingar, Ondra a Martin jsou bohužel nemocní a tak nemohli přijít – škoda. Vstupní obligátní ceremoniál (vstupenky, převlečení do plavek, osprchování) byl za námi během chvilky. Voda v bazénu je fajn, avšak bratři využili napřed oba dva tobogány.
Po jejich „kontrole“ funkčnosti vzali útokem bazén, užívali jsme si vody, jak jen to šlo. Na pořad přišla i pára a vířivky. Oblíbenou atrakcí po toboganech se již stala vodní klouzačka. V závěru pobytu v Aquaparku našel bratr Titton v malém bazénu spínací špendlík, snad si někdo sepnul plavky a potom mu špendlík upadnul do vody… Čas v bazénu uplynul jako pověstná voda, k tradicím Koupáníčka patří i závěrečný čokoládový nápoj, jenž je odměnou za dobré prožité odpoledne. A co čeká skautský oddíl Mohawk v měsíci Oslepujícího sněhu? Víkendová výprava do světa Železnice a Čokoládového muzea. Atana.
Mohawská sobota s Tee-pe Mohawská sobota je již v pořadí několikátou půldenní akcí kmene. Soboty jsou vyhrazeny pro drobnou leč bohatou činnost bratrů v kmeni. Tak tomu bylo i v sobotu 19.Února. Bojovník Fík představil kmenu své nové Sněmovní roucho i s legendou k rouchu. Velmi pěkné.
Během noci napadl sníh, to však nebránilo Mohawkům umístit na vysokou Hrušeň novou ptačí budku. Časem uvidíme, kdo se v ní zahnízdí. Jednou z hlavní činností dne byla výroba papírového modelu Týpí z časopisu ABC číslo 22, ročník 23 (1979). Počáteční nezdary a neohrabané prsty proměnili papír v dobré modely Týpek a někteří bojovníci kmene zvládli i stavbu Totemu. Vše se potom naaranžovalo do vík od krabic, zde se projevila fantazie každého z nás.
Mohawkové však neseděli pouze v klubovně, ale také využili sněhové nadílky a postavili pár sněhových hradů pro budoucí sněhovou bitvu.
Jednou ze skautských dovedností je také rozdělání ohně ve ztížených podmínkách. Sníh nám je připravil dokonale, pokus bojovníků kmene rozdělat oheň ztroskotal na maličkostech. Příště se to však podaří. A tak došlo na sněhovou bitvu. Závěr Mohawské soboty patřil dokončení modelů týpek, povídáním o významu Gilwerského kruhu a co to je, různým soutěžím o velmi cenné body a úklidu. Mužem výpravy byl zvolen bratr Ondra, známka výpravy JEDNIČKA. Mohawská sobota byla ve znamení 100% účasti bojovníků kmene. Atana
Tuto vystřihovánku jsme tvořily, takhle to má vypadat. Obrázek je z Internetu.
Mašinky a Pralinky Mašinky a Pralinky, tak takovýto název získala výprava Mohawků do expozice Svět železnice a Čokoládového muzea. Naše víkendová výprava (25 – 27.2011) započala jízdou vlakem z Příbrami do Prahy a do klubovny Gatagewy, kde jsme byli ubytovaní. Naše cesta vedla trochu oklikou, avšak do klubovny jsme se dostali. Inu když Praha potmě vypadá jinak než ve dne. Páteční večer využíváme k několika hrám a pak je potřeba jít spát. Sice nás trochu ruší dunivá hudba z přilehlé zkušebny, ale spí se dobře. Sobotní brzké ráno nás všechny popohání k odchodu do Světa železnice a do muzea Čokolády, snídáme, oblékáme skautské kroje a před devátou hodinou jdeme .
Svět železnice přináší velmi hluboký zážitek pro každého z nás. Na velké ploše se rozprostírá mnohé kolejiště propracované do všech detailů a ve všech podobách. Jsou zde skloubena všechna roční období i denní doby. Veškeré modelové kolejiště řízené počítačem vytváří noční pohled na železnici i na její noční provoz. Snad každý bratr Mohawk má doma Lego a tak se všichni těšily na kolejové LEGO. A bylo se na co dívat.
Kluci Mohawkové nevěděli kam se jít dřív podívat nebo na co se dívat, aby jim nic neuniklo. Mnohý z nich zatoužil mít ten či onen model u sebe doma. Expozici doplňovali i papírové modely nebo modely řízené elektronikou. V samostatné místnosti byla i Lego herna, bratři ji nenechali zahálet.Tři a půl hodiny ve Světě železnice je tak trochu málo.
Další naše cesta Prahou vede do muzea Čokolády. Hned v úvodu získávají kluci herní plán a návod. V každém oddělení je jeden obrázek a k němu se musí do herního plánu přilepit příslušná nálepka. Součástí expozice je i ukázka výroby Pralinek s ochutnávkou, to se nám velice zamlouvalo. Ke konci prohlídky jsme se podívali na krátký film o výrobě čokolády.
Před návratem do klubovny se zastavujeme v MC Donaldu, kde si kupujeme hlad. Sobotní odpoledne využíváme k prohlídce vrchu Vítkov a přilehlého pěšího tunelu. Cestu si zpestřujeme malým házecím míčkem v památníku na Vítkově, navštěvujeme výstavu s názvem Zlatá šedesátá. Jedná se o přehled techniky, vědy, zemědělství i běžného lidského života v šedesátých letech. Zde bratři mohli nahlédnou do dětství svých rodičů a i do denního života svých babiček i dědečků. Sobotní večer v klubovně hrajeme další napínavé hry, ale den byl dosti náročný a tak po večeři jdeme spáti. Neděle byla věnována dovednostem a hrám v klubovně Gatagewy. Každý z Mohawků se snažil nasbírat v závěru měsíce co nejvíce bodů. Mužem výpravy byl zvolen bratr Ondra a známkou výpravy se stala jednička. Vlak nám odjíždí z Hlavního nádraží po půl čtvrté odpoledne, přišli jsme jen tak akorát na odjezd. Vítězslav Čermák - Atana
Sobota s hlavolamem Ježek v kleci Dlouho očekávaná akce našeho skautského oddílu Mohawk – Den s ježkem v kleci, se uskutečnila ve sluncem naplněnou sobotu 12. Března. Na soutěž ve vyjímání ježka - proslulého hlavolamu z Rychlých šípů, přišlo z řad veřejnosti deset účastníků. První hosté se pokusili vyjmout Ježka z klece již krátce po zahájení Dne s ježkem v kleci. Většinu návštěvníků tvořili rodiče s dětmi. Pro soutěž byli připraveni tři druhy hlavolamu Ježka v kleci, dřevěný, kovový a plastový.
Každý druh mněl svou obtížnost a ne každému vyhovoval třeba dřevěný nebo kovový hlavolam. Avšak soutěžící se alespoň pokusili dostat toho svého ježka z klece. Nejrychlejšího času dosáhl Josef Choura (11) z Příbrami. Šest vteřin stačilo k vyjmutí kovového ježka z klece. Ani děvčata se nedala zahanbit a devatenáct vteřin pro vyjmutí ježka potřebovala Eva Zeisková (9) rovněž z Příbrami.
Pro návštěvníky byl také připraven doprovodný program, střílení z luku, házení míčkem na placky, vrhání hadů do okna, bludiště, kvíz o Jaroslavu Foglarovi a mnoho dalšího. Nikdo se tedy nenudil ani nezahálel. U Mohawků se stále něco děje. V průběhu dne se na soutěž přijeli také kamarádi z Pražské pobočky SPJF, Alpín a Vojta. Popovídali jsme si, nahlédli do činnosti Mohawků a s přáním mnoha dalších úspěchů a činností jsme se s nimi rozloučili.
Mohawkové samozřejmě také soutěžily ve vyjímání ježka z klece, nejlépe si vedl bratr Failon, za devět vteřin vyndal ježka z klece. Po ukončení soutěže Mohawkové nadále pokračujeme ve svém programu. Ke slovu přišli dovednosti jednotlivců i dvojic. Ať už to byla lesní atletika, vis na rukou, Setonův běh, uzlování, hod papírem, skákání přes švihadlo nebo řezání polene či jiné dovednosti, každý v něčem dosáhl úspěchu a získal několik cenných Totolanů do svého stoupání na horu. Den se přiblížil k noci a tak další činnost pokračuje v klubovně. Večeři připravil a výbornou krmi uvařil bratr Kanyatara. Kdo mněl krmi z domova, baštil krmi z domova. Večer bez kytary nebo četby z Rychlých šípů by nebyl dobrým Mohawským večerem, ke slovu přišli také básně a říkanky. Říkanky byli sice z knížek, ale básně již napsali sami bratři Mohawkové (1. až 3. třída ZŠ) a tak získali další Totolany.
Neděli naplňujeme malým výletem do okolí průmyslové části Příbrami, pod masokombinát.
Podívali jsme se, jakým způsobem jaro přichází do krajiny a viděli i soutok čisté vody Příbramského potoka se zaolejovanou mrtvou hnědou vodou z průmyslové části Příbrami. Dál již život v potoku nebyl. Potok se dále vlévá do Litavky, Litavka do Berounky, Berounka do Vltavy, Vltava do Labe a Labe se vylévá do moře.
Po návratu uklízíme svou klubovnu, balíme svou batožinu, vyhlašujeme výsledky bodování a hrajeme své hry na zahradě u klubovny. Mužem sobotní a nedělní části Dne s ježkem v kleci se stal bratr Plavčík, známkou výpravy je dvojka. Den s ježkem v kleci byl připraven ve spolupráci s městským úřadem Příbram a Sdružením Přátel Jaroslava Foglara. Atana
Mohawkové v Příbramské teplárně. 17.3.2011 Dnešní 79. klanová schůzka byla věnována exkurzi a prohlídce Příbramské teplárny. Ve čtyři hodiny odpoledne se scházíme před vrátnicí teplárny. Zde si nás vyzvedává bratr Atana a společně s p.Uherkou (bezpečnostní technik) začíná naše cesta po teplárně. Napřed navštěvujeme hlubinné složiště uhlí, pak procházíme okolo chladících věží a nakonec vstupujeme do kotelny. Zde se vezeme výtahem, až do míst kam po pasech putuje uhlí, do zauhlení. Nahlédli jsme z výšky dvaceti metrů na kotle a opět jedeme výtahem až na druhé patro. Navštěvujeme velín teplárny, zde se nám hlavně líbí akvárium s rybičkami. Naše další cesta vede okolo kotlů na šesti metrech a potom již jdeme k turbíně a generátoru. Zde naše prohlídka teplárny končí. Teď už víme co je to za vysoký komín nedaleko nádraží. A kdo se z Mohawků podíval do Příbramské teplárny? Všichni Mohawkové. Titton, Alaseon, Failon, Fík, Plavčík, Quingar, Ondra, Pepa, Kanyatara, Šingas a Atana. Atana
Proutková sobota Sobota 26 dne měsíce KDY HUSY SNÁŠEJÍ VEJCE, přinesla menší výpravu dobrovolníků na proutky. Sice se blíží Velikonoce a tak si mnohý pomyslí - Á kluci šli na vrbové proutky na pomlázky - není tomu však tak. Vypravili jsme se s bratry Tittonem, Ondrou a Plavčíkem, na proutky pro proutkové postele. Inu na letním táboře se ve stoje spát nedá a taková proutkovka je dobrá a příjemná věc.
Nedaleko za Příbramskou nemocnicí v rumišti kde si příroda plní úkol zakřovit a zanáletovat tuto navážku, se dáváme do díla. Bojovníci Mohawků byli seznámeni s nůžkami na křoviny a s pilkou. Jejich poučení, že nemocnice je nedaleko, ale dnes se tam nepůjde - protože by to dnes bolelo. Se, s radostí a nadšením, že si mohou ustřihnout svůj prst se vrhli do opravdového náletu Jasanových a Javorových kmínků - proutků.
Neuplynula ani hodinka a z místa boje v džungli si odnášíme velký balík dvoumetrových prutů do klubovny. Co se však nestalo, malá pilka na větve zůstala na místě- zapomnělo se na ní. Je sice stará, avšak stále pracuje. A před proutkovou výpravou byla dobroušena. ( Atana se pro ní vrátí ). V klubovně zanecháváme balík prutů a odcházíme směrem k Příbramskému potoku na Vrbové proutky. Opět nejdeme vyrábět pomlázku, ale píšťalku. Tato ryze klukovská dovednost před
nástupem počítačů i jiných vymožeností se již asi vytratila. My si ji vyzkoušeli. Zatím se nám nedaří. Chce to čas.
Zbývá chvilka do ukončení proutkové výpravy. Bratři Mohawkové ji využívají ke svým ŘÁDÍCÍM hrám na zahradě klubovny a posléze zkoušejí několik druhů transportu raněného. Den byl príma. Další bude taky. Atana, Plavčík, Titton, Ondra
Divadelní noc s ANDERSENEM a nejen v divadle. Jedenáctý ročník Noci s Andersenem se uskutečnil první víkend v Dubnu. Z prvního na druhého Dubna se sešlo ve všech pobočkách knihovny Jana Drdy, i ve vlastní knihovně J.D. na šedesát dětí věku sedm až dvanáct let. Do knihovny Jana Drdy na nám. T.G.Masaryka přišlo prožít Noc s Andersenem osmnáct dětí a kompletní kmen Mohawk. Jejich první činností bylo přijít do divadla Antonína Dvořáka spolu se svými knihovnicemi a sejít se zde i s ostatními dětmi z poboček knihovny Jana Drdy. Což se nám povedlo.
Následné tři hodiny všichni prožili v divadle a opravdu zážitek na celý život, tam se jen tak nepodíváte. Rozdělili jsme se na tři skupiny a s klíčnicí Cecilkou prošla každá skupinka celé divadlo od sklepa až téměř po půdu. Navštěvujeme kostymérnu, šatny herců, vlásenkárnu, depozit věcí, kreslírnu, zákulisí jeviště a jiné tajemné prostory. Viděli jsme koně i obří trus. V předsálí divadla máme možnost hrát různé hry, nafukovat spoustu balónků, dozvědět se více informací o divadle a nebo se u stánku se „živou“ Kobrou občerstvit dobrotami, které vydával s úsměvem a radostí sám pan ředitel divadla.
A tak Velké poděkování patří panu řediteli divadla a jeho spolupracovnicím za nádherný a poutavě prožitý večer. Je téměř deset hodin večer a jednotlivé skupinky se vzájemně loučí a odcházejí do svých knihoven, aby pokračovali v Noci s Andersenem. I v knihovně Jana Drdy na nám. T.G.Masaryka tomu tak bylo. Po příchodu a odložení některých věcí a rozdělení do družin s názvy hrdinů Čtyřlístku – Myšpulíni, Fifinkové, Bobíci a Pinďovci, se scházíme ve dvoře knihovny u ohně a opékáme buřty.
Po posledním buřtu se mezi regály hrají hry, uskutečňují se letecké i jiné soutěže. Půlnoční dort je Medovníkem a dobrým, potom jednotlivci nebo dvojce odcházejí do tajemného sklepení pro svůj poklad.
Hry a dovádění pokračuje skoro až do druhé hodiny ranní, potom se děti ukládají k spánku až do bílého rána. V noci taky pracovali šikovní trpaslíci, kteří upekli k snídani lahodné koláče. Vítězem nebo vítěznou družinkou Noci s Andersenem se nestal nikdo. Ve hrách zvítězili všichni účastníci.
Poděkování za uskutečnění Noci s Andersenem, patří knihovně Jana Drdy a jejím pobočkám, divadlu Antonína Dvořáka, městskému úřadu Příbram, všem dalším sponzorům a činovníkům skautského oddílu kmen Mohawk. Již teď se všichni těší na další ročník Noci s Andersenem. Atana
Proutková sobota s Plešivcem Dobře prožitý víkend (29.4.–1.5.2011) měla výprava s názvem PROUTKOVÁ SOBOTA S PLEŠIVCEM. Nejen, že se jednalo o dobrovolný podnik, ale i setkání se staršími „bývalými“ členy Mohawků přineslo pro současné mladší Mohawky dar hlubšího poznání hry LAKROS. Po většinu sobotního dne a v podvečer neděle Mohawkové zkoušeli a hlavně chtěli hrát Lakros. V pátek jak už bylo řečeno se sešli „bývalý MOHAWKOVÉ“, jenž se ke svému kmenu stále hlásí. Setkání deseti starších Mohawků začalo společným Lakrosovým utkáním, které rádi shlédli současní mladší Mohawkové. Potom se vzpomínalo na staré časy a povídalo se až do okamžiku opékání buřtů. Výsledkem je příprava dalšího setkání starších Mohawků.
Zbytek pátečního večera již jen hrajeme dvouroční hru Cestu. Ke spánku nás dovedla četba z knížky od J.F. Dobrodružství v temných uličkách. Vstáváme po půl osmé, venku svítí sluníčko a ranní ptáci začali svůj koncert již po půl třetí hodině ranní. Sobotní den je průběžně věnován výrobě stavu na tkaní proutkového lůžka a utužení dovednosti vaření na otevřeném ohni. Obojí se vydařilo. Bojovník Plavčík v úvodu několikerého zapalování ohně pronesl bájnou větu : „Vy seďte, já to zapálím a vy se dívejte.“ Co potom následovalo vědí pouze přímí účastníci.
V odpoledních hodinách po dokončení jedné proutkovou, nás pořádná bouřka s krupobitím zahnala do klubovny, nastal čas her, plnění stezky Korálkových činů a čekání na čas k odchodu do
plaveckého bazénu. I když by se zdál čas jeden a půl hodiny dlouhý, tak v bazénu je to moc krátká doba. Tobogán, velký i malý bazén, vířivka a pára, kdo to má stihnout vše projít a užít si. Večer byla otevřena nová stolní hra STÍNADLA, hra je na motivy příběhů Jaroslava Foglara a před několika roky vyšla v časopisu Skaut Junák. Její Mohawskou podobu ve formě krabičky, herního plánu a žetonů jí vtiskl bratr Šingas.
Stínadla se hrála v průběhu víkendu několikrát. Četba na dobrou noc z knížky Dobrodružství v temných uličkách od J.F., ukončila sobotní na zážitky bohatý den. Neděle prvního Května se zdá být zamračená a slibuje déšť, Mohawkové však odjíždějí na Plešivec u Jinců. Hlavním cílem je najít Skálu Skřítků a zjistit stav kempu. Což se povedlo, již teď víme, co pro budoucí výpravu bude kemp potřebovat. Putování po okolí Plešivce je v drobně zamlženém počasí osvěžující, navštěvujeme Smaragdové jezírko a i několik studánek v okolí.
U Viklanu, jenž se neviklá máme menší přestávku. Závěrečnou část cesty provází několikrát opakující se národní písnička a státní hymna „Kde domov můj“. Bratři Mohawkové se její text naučili v minulém týdnu a sami od sebe si ji rádi zpívali. A také znají Slovenskou část státní hymny. Návrat do klubovny byl již za svitu sluníčka. I když by se zdálo, že budou unavení, tak opak byl pravdou, hra v Lakros je tomu důkazem. Teď několik důležitých údajů : bojovník Failon dosáhl čtvrtého šlechtického stupně – Strážce ohně - v lóži Skřítků, bojovníci Plavčík a Titton dokončili dvouletou celoroční hru CESTA – dostali se do cíle. Mužem výpravy se stal bojovník Neználek. Známka výpravy je 1,25. Atana
Slib Vlčat z kmene Mohawků Po dlouhých letech nadešel kmenový slavnostní okamžik, Slib Vlčat. V sobotu sedmého Května se scházíme v odpoledních hodinách u klubovny, abychom za nedlouho odešli směrem na Třemošnou. Bratři Fík a Quingar, jenž splnily stezku Vlčat a v kmenu Mohawků a svou dobrou činností prokázali, že jsou dobrými bratry a členy kmene, složily v lesích nedaleko Třemošný svůj slib Vlčat. Na své skautské košile si našijí jak slibového Vlčka tak i znak kmene Mohawků. Bratři Fík a Quingar, učinily svůj první velký krok stát se skauty. Spolu s nimi se slibu účastnili bratři Alaseon, Failon a Atana. Cesta na předem určené místo netrvala dlouho a byla zpestřena pozorovací hrou.
Při zpáteční cestě na jedné zastávce budujeme v potoce hrázky a cvičíme čtení u mostu přes Litavku. Také procházíme okolo pozemku garáží Autobusů, který je ohraničen pneumatikami z nakladače i menšími z osobních aut. Hoši si hned usmysleli, že si každý z nich domu přinese jednu pneumatiku. Nebylo jim to však Atanou schváleno. Vždyť jít s pneumatikami přes rušnou část města Příbrami a přes několik křižovatek by nebylo to pravé bezpečné.
Teprve nedaleko klubovny – tam kde v křoví u Dolní Obory se skládka černá, pár pneumatik se také nachází a jen jedna z nich putovala až do klubovny Mohawků. Cestou již bratři Mohawkové
uvažovali kdo si jí vezme domů a čí bude, rušná debata. Stačí si představit radost maminek z pneumatiky v dětském pokojíčku v panelovém domě.
Nakonec se hoši domluvili, že pneumatiku darují Plavčíkovi, jenž si jí zaslouží, když je teď nemocný. Zabalí ji, namalují na papír srdíčko s přáním a pak mu jí dají. Zde je část rozhovoru hochů : První bratr : „dáme ji Plavčíkovi, protože je citlivej, na takové věci je citlivej“ Druhý bratr : „alergický ?“ První bratr : „né, citlivý, je teď s tou rukou moc citlivý. A zaslouží si to“
Po návratu do klubovny a uložením pneumatiky za klubovnu, pokračujeme hrou „Stínadla“ a také dvouroční hrou „Cesta“, která se pomalu blíží k svému cíli. Kmen Mohawků má bohatou kroniku a do ní se bratři Fík a Quingar zapsali pod krátký text o Slibu Vlčat. I my ostatní jsme přidali svůj podpis. Je čas jít spát, četba z knížky „Stínadla se bouří“ od Jaroslava Foglara, bratry Mohawky ukolébala k spánku. Atana
mistrovství Jižního kříže – KLOKANÍ KAPSA 5.6.2011 Putovní pohár z otevřeného mistrovství Jižního kříže – Klokaní kapsy, putoval se svým novým vítězem do Smolotel u Příbrami. Vyhrál jej Matěj Dvořák - Fík (9), který je rovněž členem skautského oddílu Mohawk a jak sám řekl, takové ocenění skutečně nečekal.
Ještě jeden bratr z kmene Mohawk si odnášel medaili za třetí místo, a tím je Jirka Špindler – Plavčík. Hoši taky na Klokaní kapsu dost těšili a užili si jí jak jen mohli. Klokaní kapsa se tradičně konala na Novém rybníce pátého Června, slunečná neděle přivedla padesát dva dětí a jejich rodiče k zápolení v desetiboji.
Deset disciplín, několik věkových kategorií a vítězem se samozřejmě stal každý, kdo se rozhodnul si zasportovat v lukostřelbě, foukání šipek, sestřelování plechovek vodou, sbírání míčků pomocí lakrosek, luštění hlavolamu, zdolávání lanové překážky, v rybolovu a v dalších utkáních. Hodnotili se zvlášť kluci a zvlášť holky, z nejpočetněji věkově zastoupené kategorie vzešel celkový vítěz Klokaní kapsy, Matěj Dvořák ze Smolotel.
Závodníci po absolvování závodu a odevzdání průvodní kartičky mohli využít bohatý doplňkový program, různé pohybové aktivity a hry.
Klokaní kapsu každoročně pořádá OS Klub Pathfinder, Q-klub Příbram a skautský oddíl Kmen Mohawk. Příští ročník se bude opět konat na Novém rybníce a každý má šanci si putovní pohár odnést za trochu zápolení domu. Atana
Dešťové tvoření Mohawků 17 – 18.6.2011 Dešťové tvoření kmene Mohawk se uskutečnilo 17 až 18 dne měsíce Jahod – Června. Čtvrtá hodina slunečného pátečního odpoledne přivítala šest Mohawků z deseti. Chybějící jsou na škole v přírodě, na rodinné slavnosti a taky churaví. O tomto víkendu máme v plánu obnovit nátěr několika prolézaček, kmenové káry a uskutečnit několik zahradnických činností. To vše na nás čeká až v sobotu 18. Června. Teď v pátek si užíváme s detektorem kovů, každý má šanci nalézt skrytý poklad v zemi. Bratr Fík má štěstí veliké, nalezl autíčko Angličáka a plně funkčního. Bratr Titton nalezl ozdobné kování klíčové dírky z mosazi. A tak dál.
Ve večerních hodinách hrajeme Stínadla a plníme nejrůznější úkoly. Jedním z nich je i hádání názvu věci a k čemu slouží, okolo stolu kolovala kabelová zásuvka, její nový odborný název je SOSACÍ ZÁSUVKA nebo-li CHODÍCÍ ZÁSUVKA.
Mnoho bodů se dalo získat v odpovědích na znalostní otázky z celého vědění lidstva. Hra - Rychlí jedlík - je natolik akční, že fotky jsou rychlostí hochů rozmazané, inu Bonduel kukuřička, chutná VŠEM. Na závěr dne před usnutím si čteme z knížky „Prevít“ několik menších kapitol, vždy
Anglicky a k tomu Český překlad. Příhodám, které uskutečňuje třinácti měsíční kluk, se musí smát každý, takže ze spánku zatím nic nebylo.
Noční bouře rozhodla o změnách v naší sobotní činnosti. Nejenže bouřilo a blýskalo se, ale taky nějaká Veverka začala rejdit a běhat po půdě klubovny, potom se snažila dostat ven a zase zpátky, drápala se po venkovní stěně jak jen mohla. Po krátké chvilce prostory půdy opustila. Nebo to byla Kuna ? Rámus nadělala pořádný, v nočním tichu bouře a blesků strašila Mohawky.
Je ráno a prší, natírat mokrý kov nelze a během dne přeprchá pořád. Zbývají drobné zahradnické činnosti, vysrpení houževnatého náletu, srovnání několika „muldek“ a vyřezání pařezů, které vyčnívali nad terén. I v klubovně pracujeme, je potřeba umýt okna a z půdy sundat bedny s proutkovkami, které se povezou na letní tábor.
Dnes se k nám také přidali i dva kamarádi našich Mohawků a natolik se jim kmenová činnost líbí, že přijdou i na další schůzku coby nový členové kmene Mohawk. Na přípravě obědu se podílejí všichni, hlavními kuchaři jsou však Plavčík a Titton.
V odpoledních hodinách venku stále prší, Mohawkové nemají však vody dost a odcházejí do aqaparku. Začalo další Mohawské koupáníčko. V bazénu je skoro prázdno a tak pro naše koupáníčko je velký prostor. Jen bratr Fík se nekoupal, ne že by nechtěl, ale zapomněl si vzít plavky. Zpátky do klubovny také jdeme ve vodě, tedy v dešti. Zanedlouho bude konec této výpravy, zbývá zvolit muže výpravy a známku výpravy. Mužem výpravy je Neználek a známka výpravy je 1,2. Tedy velmi dobrá akce to byla. Atana
Mohawský Vystrkov 26 – 29.7.2011 Mohawský Vystrkov byl další vydařenou akcí kmene Mohawk. I když o prázdninách a po letním táboře se pobytu na Vystrkově účastnili pouze dva tři Mohawkové. Atana, Titton a Quingar. Ve společnosti bratra Kazbundy a sester Katky a Katky i jejich dětí, prožili mnohou radovánku, hodně koupání v přehradě, sběr spousty hub, hráli pro děti loutkové divadlo s velkým úspěchem, no jednoduše řečeno si část svých prázdnin užily. Navštívily také letní tábor na Hradišti, kde táboří skautky z Březnice. A bratr Titton zde nedaleko na Medvědí skále složil svůj slib Vlčete. Domů si odváželi mimo mnoha zážitků taky dost suvenýrů v podobě hub, kamínků a šišek. Atana
