Z OBSAHU: ●
● ● ●
● ●
Pfiiveìte Ïebráky v ulicích na mizinu str. 2 BlíÏí se start evropské sondy str. 4 Obyvatele mûsta je potfieba... str. 6 Urbanistické zámûry jsou bez bíl˘ch míst str. 8 - 9 Ostrava pfiedává zku‰enosti str. 14 Stfiíbro z PafiíÏe pro hasiãe str. 16
INFORMAâNÍ MùSÍâNÍK PRO OBâANY MùSTA
OSTRAVSKÁ zdarma
RADNICE
srpen 2000 ã. 8
Pane Kamile Kolku, obracím se na Vás tímto otevfien˘m dopisem, abych Vám jednak odpovûdûl na Va‰e nedávné dopisy, a také, abych vnesl trochu svûtla do pfiípadu havárie v Módním domû Ostravica - Textilia, která jiÏ více neÏ ãtyfii mûsíce obtûÏuje Ïivot obãanÛ i náv‰tûvníkÛ mûsta Ostravy. K havárii - zfiícení ãástí stropÛ tfií podlaÏí - do‰lo dne 7. dubna 2000 kvÛli neodborné práci stavebních dûlníkÛ najat˘ch Vámi statutárnû zastupovanou firmou, ktefií poru‰ili vnitfiní nosné prvky objektu. Konstatuji, Ïe se jednalo o klasick˘ pfiípad „ãerné stavby”, realizované bez jakéhokoliv stavebního povolení ãi ohlá‰ení. Za pozornost stojí i bezprostfiední reakce zúãastnûn˘ch pracovníkÛ, ktefií nejprve odklidili z chodníku trosky rozbitého okna vypadlého i s rámem, a pak bránili ve vstupu do objektu policii i hasiãÛm pfiivolan˘m náhodn˘m kolemjdoucím. Jen ‰Èastnou shodou okolností tehdy pod sutinami nezÛstal nikdo z dûlníkÛ, prodavaãÛ ãi zákazníkÛ, kter˘ch bylo v obchodním domû v dobû havárie nûkolik desítek, a ani hodiny po havárii nebyl nikdo schopen fiíci, zda na stavbû nûkdo nezÛstal. OkamÏitû poté, jak mi ukládá zákon, jsem svolal krizovou a havarijní komisi, protoÏe objekt jevil známky naru‰ení statiky a hrozil zfiícením do nejru‰nûj‰í kfiiÏovatky ve mûstû. Vámi zmocnûn˘ právník bûhem veãerního jednání téhoÏ dne potvrdil, Ïe zmocnûná opavská stavební firma nemá kapacity, vybavení a prostfiedky na statické zaji‰tûní budovy, a podepsal protokol, ve kterém souhlasil s postupem zaji‰tûní vypracovan˘m tfiemi pfiizvan˘mi experty - statiky. Následovala práce desítek lidí, ktefií objekt zajistili proti destrukci. Tato práce skonãila v sobotu 8. 4. veãer. V pondûlí 10. 4. jste se pak dostavil na poradu vedení na radnici, kde jste pfied mnoha svûdky podûkoval mûstu a hasiãskému sboru za rychlou
a úãinnou akci, souhlasil s proveden˘mi pracemi a s úhradou faktur za nû. Místo zaplacení jste v‰ak pod vykonstruovan˘mi záminkami faktury VOKD, a. s., Hasiãského záchranného sboru mûsta Ostravy i Dopravního podniku Ostrava neuhradil a opakovanû jste je vrátil zpût. Dále jste pak ãinil v‰e moÏné, jenom ne to, co Vám ukládá zákon a o co Vás Ïádal stavební úfiad mûstského obvodu Moravská Ostrava a Pfiívoz: nepfiedloÏil jste dokumenty, na základû kter˘ch by Vám mohlo b˘t vydáno stavební povolení, abyste odstranil následky havárie. Místo fiádného plnûní povinností vlastníka nemovitosti i nadále kliãkujete mezi zákony a paragrafy a snaÏíte si vytvofiit v médiích obraz podnikatele - chudáka ‰ikanovaného úfiedníky. Proti tûmto Va‰im snahám se, pane Kolku, jako primátor mûsta Ostravy dÛraznû ohrazuji a fiíkám Vám, Ïe za zpÛsoben˘ stav i za liknavost pfii jeho odstranûní nesete odpovûdnost pouze Vy! V médiích jste se nechal sly‰et, Ïe potfiebujete podnikat a Ïe na zákonné lhÛty spojené se stavebnû-správním fiízením nemáte ãas. Ve sv˘ch posledních prohlá‰eních se také zmiÀujete o „havárii zpÛsobené vy‰‰í mocí” - na to v‰e Vám znovu opakuji, Ïe Ïádná vy‰‰í moc, ale pouze Vy a Va‰e pohrdání právem zpÛsobilo tuto havárii. A chcete-li skuteãnû v Ostravû podnikat, pak si ãas na to, abyste splnil poÏadavky stavebního zákona, prostû budete muset udûlat. A jestliÏe, jak pí‰ete ve svém posledním dopise, opravdu nemáte peníze na kvalitní opravu Módního domu Ostravica - Textilia, pak Vám, pane Kolku, mohu poradit pouze jediné: Prodejte jej co nejdfiíve nûkomu, kdo bude lépe neÏ Vy ctít tradici a architektonickou hodnotu svého ãasu jednoho z nejv˘stavnûj‰ích obchodních domÛ v republice, a kdo dostojí sv˘m povinnostem vypl˘vajícím ze zákona. EvÏen To‰enovsk˘, primátor mûsta Ostravy
Ekonomiku nelze povy‰ovat nad lidskost
Magistrát podpofiil vozíãkáfie Alternativní dopravu tûÏce zdravotnû postiÏen˘ch obãanÛ (Aldio) uÏ rok zaji‰Èuje Organizace ostravsk˘ch vozíãkáfiÛ. Za mûsíce naplnûné neustál˘mi starostmi o zaji‰tûní finanãních darÛ a pfiíspûvkÛ na provoz se v‰ak podafiilo pomoci více neÏ sedmnácti stovkám handicapovan˘ch obãanÛ, ktefií se díky speciálnû upravenému mercedesu dostali pohodlnû nejen na nákupy, ale i k lékafii ãi k pfiíbuzn˘m. Jak nás informoval pfiedseda sociální komise a radní mûsta Ostravy MUDr. Hugo Pfiibyl, radní schválili pro Organizaci ostravsk˘ch vozíãkáfiÛ dotaci, která by mûla ze ‰edesáti procent pokr˘t náklady na provoz této bezesporu uÏiteãné sluÏby na‰im tûÏce postiÏen˘m spoluobãanÛm. „Kdykoli se jedná o peníze, rozhodování není jednoduché. Pochopitelnû jsme s kolegy zvaÏovali i moÏnost pfiidûlit peníze organizaci, která se na dopravu
specializuje obecnû. Koneãné rozhodnutí v‰ak ovlivnil nepominuteln˘ v˘znam lidskosti a vzájemného vcítûní. Je neoddiskutovatelné, Ïe postiÏení lidé, ktefií jsou v Aldiu také zamûstnáni, dokáÏí lépe posoudit potfieby vozíãkáfiÛ vyÏadujících jejich sluÏby. Pokud vím, Aldio zamûstnává i speciálnû vy‰koleného fiidiãe, jehoÏ ochotu a vstfiícnost si klienti pochvalují. Nejednou se uÏ stalo, Ïe vozíãkáfie pfiepravoval také o víkendech a v noci.” Pokud jste o této sluÏbû dosud nevûdûli, mÛÏete se na podrobnosti informovat na ostravském telefonním ãísle 35 15 13. Vy ani va‰i blízcí uÏ nemusejí b˘t odkázáni na mûstskou hromadnou dopravu nebo dokonce zÛstat zavfieni uprostfied zdí svého bytu. Pravideln˘ kontakt s okolím a pocit sobûstaãnosti a volnosti pohybu mnohdy vydá za hromadu lékÛ. To se MUDr. Pfiibylovi nejednou potvrdilo i bûhem jeho lékafiské praxe. (‰áh)
2
OSTRAVSKÁ RADNICE
srpen 2000
Radní a pfiedseda sociální komise MUDr. Hugo Pfiibyl: Nenechte se citovû vydírat!
Pfiiveìte Ïebráky v ulicích na mizinu Otrhané Ïeny s plaãícími kojenci v náruãí nebo nuznû vyhlíÏející starci sedící nad uma‰tûnou krabicí s drobn˘mi uÏ nejsou, bohuÏel, pouze koloritem praÏsk˘ch nádraÏí ãi brnûnsk˘ch ulic. Nyní uÏ mÛÏete potkat Ïebráky i v centru Ostravy. Nebo se vám stane, Ïe vás osloví vcelku slu‰nû obleãen˘ mladík na nádraÏí a poÏádá vás o dvacet korun, které mu scházejí na vlak. Jezdíte-li v‰ak vlakem pravidelnû, zjistíte, Ïe ho potkáváte na stále stejném místû, jen se mûní v˘‰e jeho prosby a dÛvody, na které peníze potfiebuje. Jednou je to jízdenka, jindy krmení pro zbídaãeného psa leÏícího mu u nohou... Mají zapotfiebí lidé v Ostravû Ïebrat? Je soucit kolemjdoucích potfiebn˘? To byly otázky pro vedoucí sociálního odboru Magistrátu mûsta Ostravy Mgr. Jaroslavu RovÀákovou: „Rozhodnû ne! Na‰e sociální síÈ nemá tak velká oka, aby nûkter˘ z obãanÛ zÛstal zcela bez prostfiedkÛ a musel Ïebrat. Stát a mûsto se o své obãany starají. Existují dÛchody, dávky státní sociální podpory i sociální pomoci... Bez prostfiedkÛ na obÏivu nemusejí zÛstat ani cizinci. Zákon o sociální potfiebnosti hovofií o takzvaném pfiíspûvku na pfieÏití, kter˘ se poskytuje na pfieklenutí tíÏivé situace. Kromû toho ve mûstû existují nestátní organizace Armáda spásy, Diakonie, Charita, také tam mohou najít lidé v mimofiádnû tíÏivé situaci pfiístfie‰í a získat spolu s jídlem i ‰atstvo.” Slova Mgr. RovÀákové nám potvrdil také pfiedseda sociální komise magistrátu MUDr. Hugo Pfiibyl: „Pro nûkteré lidi
je Ïivot na ulici jejich svobodnou volbou, ale z rozhovoru se sociálními pracovnicemi vím, Ïe kdyÏ je nejhÛfi, kaÏd˘ z nich moc dobfie ví, kde tu ,svou socku’ najde, aby mu pomohla. To ale nejsou Ïebráci, narozdíl od nich jsou mi sympatiãtí bezdomovci, ktefií si na své Ïivobytí vydûlávají napfiíklad prodejem ãasopisu Patron.
a pfiivést Ïebráky na mizinu. UÏ proto, Ïe jejich bezosty‰nost nejen hyzdí ulice na‰eho mûsta, ale uráÏí i slu‰né lidi Ïijící ãasto na hranici sociálního minima, ktefií se za svou nezavinûnou situaci stydí a mnohdy jim dûlá potíÏe poÏádat i o dávky státní sociální pomoci, na nûÏ mají oprávnûn˘ nárok!” (‰áh)
Foto: archiv Îebráci si, podle mého názoru, soucit nezaslouÏí, protoÏe se v podstatû Ïiví citov˘m vydíráním, a moc dobfie vûdí, Ïe tímto druhem ,podnikání’ pfiijdou k vût‰ím penûzÛm, neÏ by získali prací nebo z dávek státní sociální podpory.
Podnikání
Chcete pfieru‰it podnikání? Îivnostensk˘ úfiad do novelizace Ïivnostenského zákona nesledoval v˘kon podnikatelské ãinnosti. V souãasné dobû je v‰ak praxe uÏ docela jiná. Vedoucí Ïivnostenského úfiadu Jarmila Weczerková uvedla, Ïe pokud chce obãan pfieru‰it svou podnikatelskou ãinnost z jak˘chkoliv dÛvodÛ, musí svÛj zámûr písemnû oznámit. Pfieru‰ení mÛÏe trvat maximálnû 2 roky. Jedná-li se pouze o krátkodobé pfieru‰ení, a to v délce 6 mûsícÛ, nemusí Ïivnostník oznamovat nic. „Od 1. 3. 2000 do‰lo ov‰em ke zmûnû tzv. místní pfiíslu‰nosti. Znamená to, Ïe ve‰keré vzniklé zmûny související
JenÏe najít na Ïebráky metr je obtíÏné. V Brnû napfiíklad existuje vyhlá‰ka, která Ïebrání v ulicích zakazuje, a není v˘jimkou, kdyÏ Ïebrák zaplatí stráÏníkovi tisícikorunovou pokutu a vesele ve svém v˘nosném podnikání pokraãuje v sousední ulici dál... Domnívám se, Ïe jedinou obranou pracovit˘ch lidí je nenechat se vydírat
s podnikáním, tedy i zmiÀované pfieru‰ení, oznamuje obãan pfiíslu‰nému Ïivnostenskému úfiadu podle svého trvalého bydli‰tû a nikoli podle místa podnikání, jak platilo je‰tû pfied novelizací,” vysvûtlila J. Weczerková. V kaÏdém pfiípadû má Ïivnostensk˘ úfiad oprávnûní poÏádat podnikatele o sdûlení, zda Ïivnost provozuje, a vyzvat jej k doloÏení dokladÛ o provozování Ïivnosti. Îivnostensk˘ úfiad se tedy koneãnû dostává do pozice, kdy na jedné stranû registruje poãty podnikatelÛ, na stranû druhé zaznamenává skuteãnost, zda tyto osoby fakticky vykonávají ãinnost na území mûsta. (m)
Krajsk˘ úfiad a okurková sezona V ãase, kdy zrají okurky, pr˘ není o ãem psát, a tak se léto stává úrodnou pÛdou pro rÛzné aférky vytvofiené stylem „vem kde vem”. Spekulace na téma bujafie rozházen˘ch milionÛ, o jejichÏ vydání ze státní kasy nezodpovûdnû rozhodla Rada mûsta Ostravy, se v nedávn˘ch dnech objevovaly ve sdûlovacích prostfiedcích. Dovolíme si na toto téma pouze konstatovat: Rada mûsta Ostravy rozhodla ve svém usnesení ze dne 13. ãervna 2000 na základû zprávy ministrem vnitra jmenované komise pro posouzení a hodnocení jednotliv˘ch nabídek pro v˘bûrové fiízení na firmu, která provede rekonstrukci budovy Hutního projektu (sídlo budoucího krajského úfiadu). Tato komise pracovala ve sloÏení: 2 zástupci Ministerstva vnitra âR, 1 zástupce Ministerstva pro místní rozvoj âR, 1 zástupce Ministerstva prÛmyslu
a obchodu âR, 2 zástupci okresních úfiadÛ a 2 zástupci samosprávy, z nichÏ pouze jeden byl ãlenem Rady mûsta Ostravy. Komise vybrala jako nejvhodnûj‰í nabídku SdruÏení VÚSC 2000 Ostrava tvofiené spoleãnostmi TCHAS, spol. s r. o., a UNIPS, a. s. Vzhledem k tomu, Ïe investorem pfiestavby sídla VÚSC je stát, respektovala Rada mûsta Ostravy pfii schvalování v˘sledkÛ v˘bûrového fiízení závûry a doporuãení v˘‰e uvedené komise. V˘hrady, kritizující to, Ïe vítûzné sdruÏení hodlá zakázku realizovat za nejvy‰‰í ze tfií nabídnut˘ch cen, pomíjejí skuteãnost, Ïe i tato nabídková cena je - a to pfiibliÏnû o 30 mil. Kã - niωí neÏ pÛvodní propoãet projektanta a Ïe pfii zvaÏování nabídkov˘ch cen, které byly u dal‰ích uchazeãÛ niωí, nelze pfiedem vylouãit dodateãné nav˘‰ení prostfiedkÛ na úhradu skuteãnû proveden˘ch prací. (JP)
srpen 2000
OSTRAVSKÁ RADNICE
3
Rozhovor Nad‰en˘ ãesk˘ uãitel je tvofiiv˘, má totiÏ my‰lenky Komenského hluboko pod kÛÏí
Ostrav‰tí odborníci získali mûstu svûtové renomé
Zahraniãní spolupráce Ostravy s bretaÀskou Asociací Zlat˘ dé‰È zaãala uÏ v roce l998. Pokraãovala o rok pozdûji, kdy v Ostravû probûhl mezinárodní semináfi o autismu, a následovaly velmi úspû‰né âeskofrancouzské dny. Dojem, kter˘ na‰i odborníci v péãi o handicapované obãany uãinili na zahraniãní hosty, byl tak hlubok˘, Ïe fieditel Asociace Zlat˘ dé‰È Jean Piere Gourmelon pozval Mgr. Evu Srokovou v ãervnu do Brestu na valnou hromadu asociace. Co nového pfiinesla tato cesta Ostravû i postiÏen˘m, kter˘m se na‰i odborníci vûnují, to byla první otázka, kterou jsme E. Srokové poloÏili po jejím návratu: „Na valné hromadû asociace jsem prezentovala v˘sledky na‰ich zafiízení, coÏ vzbudilo velmi pozitivní ohlas. Mûla jsem moÏnost setkat se s rodiãi mentálnû postiÏen˘ch, nav‰tívila jsem moderní chránûné bydlení a nadchlo mne jejich naprosto bûÏné pracovní zafiazení i moÏnost cestovat prostfiednictvím specializované cestovní kanceláfie tfieba aÏ do Ameriky.” UÏ není tajemstvím, Ïe pfiipravujete podklady pro mezinárodní projekt Leonardo da Vinci II... „Spoleãnû s partnery z Asociace Zlat˘ dé‰È a belgickou kolegyní jsme
Mgr. Eva Sroková je fieditelkou komplexu Speciálních ‰kol v ulici Kpt. Vajdy v Zábfiehu, která jako jediná státní ‰kola svého druhu v regionu zaji‰Èuje komplexní péãi o handicapované dûti. Mezi více neÏ dvûma sty padesáti ‰koláky jsou dûti s kombinovan˘mi vadami, mírnou i tûωí mentální retardací, ale i dûti s autismem. ·koly jsou urãeny ÏákÛm ve vûku od ‰esti do osmnácti let, které pak mohou pokraãovat po ukonãení ‰kolní docházky v dal‰ím vzdûlávání napfiíklad v praktické ‰kole nebo odborn˘ch uãili‰tích. Kromû povinností fieditelky rozsáhlého ‰kolního komplexu a vlastní pedagogické práce je Mgr. Sroková také ãlenkou komise pro handicapované dûti a mládeÏ Magistrátu mûsta Ostravy a dnes uÏ i mezinárodnû uznávanou odbornicí na v˘chovu a vzdûlávání postiÏen˘ch dûtí. pracovali také na tomto projektu. Jedná se o evropsk˘ program zamûfien˘ na podporu rozvoje kvality, inovací a evropské dimenze v systémech a praxi odborného vzdûlávání, a to prostfiednictvím národních projektÛ. My se s kolegy zab˘váme doprovázením osob s autismem v Evropû, pfiiãemÏ hodnotíme dne‰ní stav i v˘hled do budoucnosti. Cílem projektu je zdokonalení znalostí odborn˘ch pracovníkÛ, ktefií peãují o takto postiÏené osoby, prostfiednictvím pedagogick˘ch inovací. Nyní se jedná pfiedev‰ím o ekonomickou stránku a doufáme, Ïe uspûjeme. Je-li uÏ my‰lenka na papífie a nechybí nad‰ení, vÏdy se najde zpÛsob, jak ji uvést do Ïivota.” Pro laiky to zní moÏná trochu sloÏitû, ale zahraniãní hosté, ktefií se úãastnili konference pfiipravované na‰imi
odborníky, byli nad‰eni vybavením ostravsk˘ch zafiízení i pfiehledem a tvofiivostí zdej‰ích odborníkÛ. „To jistû. Nad‰eni byli aÏ tak dalece, Ïe se jeden z francouzsk˘ch kolegÛ zaãal uãit ãesky a poÏádal o moÏnost stáÏe v na‰ich zafiízeních. Zahraniãní odborníky pfiekvapila nejen komplexní péãe, kterou sv˘m klientÛm poskytujeme, ale napfiíklad také dÛraz, kter˘ klademe na hudební v˘chovu a muzikoterapii. Pokud se t˘ká didaktick˘ch pomÛcek, i ty nám mohou závidût. Nedostek prostfiedkÛ dokáÏe nad‰en˘ ãesk˘ pedagog nahradit invencí a tvofiivostí. V tom se v zahraniãí vzácnû shodují, kdyÏ tvrdí, Ïe svého Komenského máme nejen v srdci, ale i hluboko pod kÛÏí.” Domluvili jste kromû stáÏí i nûjakou dal‰í spolupráci?
„Samozfiejmû. ProtoÏe jsem ve Francii reprezentovala pfiedev‰ím mûsto a komisi pro handicapované dûti a mládeÏ, pfiipravovali jsme program dal‰ího roãníku âesko-francouzsk˘ch dnÛ, které by se v Ostravû mûly uskuteãnit uÏ v fiíjnu. ZvaÏovali jsme také nûkteré spoleãné akce na pfií‰tí rok. Kromû toho se mi podafiilo navázat kontakty s anglickou organizací, která se zab˘vá péãí o postiÏené v‰ech vûkov˘ch kategorií, takÏe doufám, Ïe se bude rozvíjet stejnû slibnû jako spolupráce s francouzsk˘mi partnery. Pfiála bych kaÏdému obyvateli na‰eho mûsta zaÏít ten krásn˘ pocit z toho, Ïe uÏ nejsme jen nûjaká ,Ostrava u Prahy’. Byla jsem py‰ná nejen na projevy uznání, ale tfieba i na to, kdyÏ na valné hromadû asociace pfiipravili úãastníci loÀsk˘ch âesko-francouzsk˘ch dnÛ videoprojekci fotografií z Ostravy a prohlásili, Ïe na na‰e krásné mûsto nemohou zapomenout. KdyÏ pak je‰tû na závûr hudební skupina postiÏen˘ch, která u nás loni vystupovala, zahrála ãeskou písniãku, neubránila jsem se dojetí.” (‰áh)
Útulek pro psy 696 72 88
Centrum tísÀového volání Ostrava Hasiãi Záchranná sluÏba Mûstská policie Policie âR
150 155 156 158
OstravanÛm staãí zapamatovat si alespoÀ jedno z tûchto ãísel. VÏdy se tak dovolají na dispeãerské pracovi‰tû CTV, které jim zajistí pomoc. Letecká záchranná sluÏba Ved. dispeãer smûny CTV
611 11 10 614 38 24
INFORMAâNÍ MùSÍâNÍK PRO OBâANY MùSTA
OSTRAVSKÁ RADNICE
Informaãní mûsíãník pro obãany mûsta ● Vydáno: v Ostravû 11. srpna 2000, ãíslo 8 ● Evidenãní ãíslo: MMO-99/97-PP ● Vydavatel: Mûsto Ostrava, Proke‰ovo nám. 8, 729 30 Ostrava, IâO 00845451 ● Redakce: Jolanda Pilafiová, Marie Václavková, ·árka Honová, e-mail:
[email protected] ● WWW: http://www.mmo.cz/noviny/noviny.html ● ● Autor fotografií: Alois Jedliãka (pokud není uvedeno jinak) ● Grafická úprava a sazba: Daniel Jano‰ec, e-mail:
[email protected] ● Tisk: Ostravské tiskárny, a. s. ● Distribuce: RIOX, s. r. o. ●
4
OSTRAVSKÁ RADNICE
srpen 2000
Ostrava má potvrzenou úãast v Benchmarking Iniciative 2000
BlíÏí se start evropské dopravní sondy Z generálního fieditelství pro dopravu Evropské komise v Bruselu byla odeslána do Ostravy poslední ãervencov˘ den informace potvrzující zafiazení na‰eho mûsta do celoevropské akce pod názvem Benchmarking Iniciative 2000. „Jedná se o urãité porovnávání mûst a regionÛ podle dan˘ch parametrÛ. Podobné sondy se zúãastnila uÏ v loÀském roce Praha. Letos probíhá benchmarking na téma doprava a své zastoupení má uÏ uznáno celkem 46 evropsk˘ch mûst a regionÛ vãetnû Asociace dopravních úfiadÛ EMTA,” uvedl vedoucí kanceláfie primátora Petr Vanûk a upfiesnil, Ïe vedle Ostravy se do této akce zapojí i jiná ãeská mûsta, jako jsou Karlovy Vary, Brno, âeské Budûjovice a dal‰í. Zájem mûsta Ostravy o benchmarking je zfiejm˘. „Bez ohledu na komplikované ekonomické a sociální problémy regionu lze oznaãit cel˘ dopravní systém jako proces, kter˘ jednoznaãnû smûfiuje k rozvoji a vût‰í mobilitû.
A pfiíleÏitost nabízeného srovnání s jin˘mi mûsty v Evropû mÛÏe samozfiejmû pfiinést nové pohledy na dopravu jako takovou,” fiekl námûstek primátora Ladislav Stuchlík. Dodal, Ïe Ostrava se konkrétnû zamûfií na zásady mûstské dopravní politiky v souvislosti s vefiejnou a individuální dopravou osob, dále na vztah mezi kvalitou a cenou mûstské hromadné dopravy a také odbavovací a informaãní systémy v MHD. „Nyní tedy nastává období upfiesÀování a doplÀování ve‰ker˘ch dat a údajÛ, které zpracovává t˘m odborníkÛ zástupcÛ Mûsta Ostravy, ODIS, Dopravního podniku Ostrava, Ostravsk˘ch komunikací, âesk˘ch drah a V·B-TU Ostrava. Termín dodání vyplnûn˘ch dotazníkÛ byl stanoven na 27. 9. 2000,” upfiesnil P. Vanûk s tím, Ïe definitivní v˘bûr bude proveden do konce fiíjna a Benchmarking Iniciative 2000 oficiálnû odstartuje v mûsíci listopadu. (Maj)
Pro fiidiãe je nepfiehlédnutelná tato zákazová dopravní znaãka, která vymezuje ãásteãnû uzavfien˘ prostor místní komunikace ul. NádraÏní, a to od ul. Valchafiské po âeskobratrskou. Oprava tramvajové tratû potrvá podle harmonogramu do 25. srpna 2000, kdy bude tento úsek opût zprovoznûn.
Jízda naãerno se prodraÏí âern˘m pasaÏérÛm hrozí od 1. ãervence pokuta ve v˘‰i jedné tisícikoruny. Cestování hromadn˘mi dopravními prostfiedky bez platné jízdenky se tedy mÛÏe pofiádnû prodraÏit. Tvrd‰í postihy pfiinesla stoupající nekázeÀ obãanÛ. Na na‰i otázku, zda se tímto opatfiením koneãnû uÏ podafiilo získat dopravcÛm ve mûstû úãinn˘ nástroj proti v‰em neplatícím obãanÛm, odpovûdûl tiskov˘ mluvãí DPO J. Hána následovnû: „Hodnotit uÏ dnes, jak se zmûny projevily v praxi, by bylo s ohledem na sníÏenou pfiepravní kapacitu v období
prázdninov˘ch mûsícÛ a pomûrnû krátk˘ ãasov˘ úsek od zavedení této úpravy opravdu pfiedãasné a zkreslující. Pro ilustraci ale mohu uvést v˘sledky na‰ich kontrol. Revizofii jen v prÛbûhu prvního pololetí leto‰ního roku fie‰ili témûfi 35 tisíc pfiípadÛ cestujících bez platného jízdního dokladu. Z toho bylo 20 % tarifních pfiiráÏek zaplaceno v hotovosti pfiímo ve voze, s 80 procenty ãern˘ch pasaÏérÛ byla sepsána tzv. dohoda o zaplacení. Pfiitom 41 procent bylo uhrazeno, ostatní pfiípady pak byly pfiedány k soudnímu vymáhání.” (m)
Ostrava dokonãila st˘ kilometr znaãen˘ch tras
V souvislosti s uzávûrou ulice 28. fiíjna v úseku od mostu M. S˘kory po V‰eobecnou zdravotní poji‰Èovnu (od 1. ãervence do 3. záfií 2000) do‰lo v této centrální ãásti mûsta k urãit˘m zmûnám v organizaci mûstské hromadné dopravy, o nichÏ jsme podrobnû psali v minulém vydání Ostravské radnice. Trasa objíÏìky je vedena po novû vybudovaném úseku komunikace Sokolská po Havlíãkovo nábfieÏí. Z dÛvodu pokraãování stavby I. etapy prÛtahu Sokolská platí od 7. srpna úplná uzavírka komunikace Stfielniãní v úseku ulice Pivovarská - Kostelní. ObjíÏìka je vedena opût po úseku ul. Sokolská - Havlíãkovo nábfieÏí a dále v trase po ulici Pivovarskou. Uzávûra potrvá do 31. fiíjna tohoto roku.
Rok od roku hustûj‰í pavuãina ostravsk˘ch cyklistick˘ch stezek se od pfií‰tího mûsíce zase o nûkolik kilometrÛ prodlouÏí. Nová trasa je vedena podél Odry z Tfiebovic pfies Ho‰Èálkovice, Lhotku, Petfikovice, Koblov aÏ do Anto‰ovic, kde je napojena na stávající stezku do Bohumína a k hranicím s Polskem. „Stezka bude otevfiena v pfiedveãer Ostravsk˘ch hornick˘ch slavností 2000 v pátek 8. záfií tzv. jízdou starostÛ. Start je u nové tfiebovické odpoãívky, odkud pojedou dál pfies Hornické muzeum a ti opravdu zdatní aÏ do Anto‰ovic,” fiekl Pravomil Vokfiínek, fieditel Nadace Landek. Právû její ãlenové iniciovali spolu s Klubem pfiátel hornického mu-
zea realizaci této investice v rámci programu Revitalizace Národní pfiírodní památky Landek. OstravanÛm tedy vznikla dal‰í pfiíleÏitost zajímavého v˘letu na dvou kolech do krásné pfiírody nedalekého Landeku. „Cyklisté na sv˘ch cestách urãitû neopomenou nav‰tívit ani Hornické muzeum, kde bude dennû otevfiená úschovna kol. Bicykly budou pfiipraveny k zapÛjãení pro ty, ktefií se rozhodnou vyzkou‰et si kondici tfieba na landeckém okruhu. Ten pfii pûtikilometrové délce pfiekonává v˘‰kov˘ rozdíl 70 metrÛ,” fiekl P. Vokfiínek a pfiipomnûl, Ïe v pfií‰tím roce se novû vybudovaná znaãená trasa propojí s trasami v Moravské Ostravû a Pfiívozu. (m)
srpen 2000
OSTRAVSKÁ RADNICE
5
Dopravní integrovan˘ systém zasahuje uÏ do 42 mûst a obcí a je druh˘ nejvût‰í v republice
Na cestující ãekají zmûny ve vefiejné dopravû Po dvou prázdninov˘ch mûsících se organizace vefiejné osobní dopravy v Ostravském dopravním integrovaném systému (dále jen ODIS) vrátí aÏ na nûkolik v˘jimek do pÛvodní podoby. „V tramvajovém provozu dochází k v˘znamnûj‰ím zmûnám pouze u linky ãíslo 17. V pracovních dnech bude doplnûn jeden spoj z Dubiny pfied pátou hodinou ranní. ProdlouÏen bude také spoj, kter˘ veze ‰kolní mládeÏ ze zastávky Poruba - vozovna na zastávku Vfiesinská,” uvedl fieditel spoleãnosti Koordinátor ODIS Ing. Ale‰ Stejskal. Dodal, Ïe v nedûli odpoledne bude provoz posílen na interval 10 minut a zlep‰í se rovnûÏ tzv. proloÏení linek ã. 3 a 14 mezi Mariánsk˘m námûstím a Vítkovicemi. Ke drobn˘m úpravám ãasov˘ch poloh dojde na linkách ã. 3 a 9. V trolejbusové dopravû budou na lince
Dal‰í novinky, které zavádûjí âeské dráhy Dlouhodobé ãasové jízdenky ODIS lze vedle prodejen DP Ostrava, a. s., zakoupit i v tûchto Ïelezniãních stanicích: Ostrava-hlavní nádraÏí, Ostrava-stfied, Ostrava-Svinov, Ostrava-Vítkovice, Ostrava-Kunãice, Bohumín, Hluãín, Dolní Bene‰ov, Kravafie ve Slezsku Krátkodobé ãasové jízdenky ODIS (15, 45, 60minutové a 24hodinové) si mohou cestující koupit také v tûchto Ïelezniãních stanicích: Bohumín, Bolatice, âesk˘ Tû‰ín, Dûhylov, Dolní Bene‰ov, Dolní Lutynû, Fr˘dek-Místek, Háj ve Slezsku, Havífiov, Hluãín, Chuchelná, Jistebník, Karviná -hl. n., Kozmice, Kravafie ve Slezsku, Kravafie-Kouty, Lhota u Opavy, Mokré Lazce, Opava-Komárov, Opava-v˘chod, Ostrava-hl. n., Ostrava-Kunãice, Ostrava-Svinov, Ostrava-stfied, Ostrava-Vítkovice, Paskov, Studénka, ·tûpánkovice, ·títina, Velké Ho‰tice, Vratimov, Zábfieh u Hluãína. ã. 105 zavedeny v pozdních veãerních a ãasn˘ch ranních hodinách nové spoje. „Autobusové linky ã. 39 a 48 budou v dopoledních hodinách pracovních
dnÛ posíleny na interval 20 minut, a to linka ã. 39 v úseku Poruba - Mírové námûstí, linka ã. 48 v úseku Pískové doly - Poliklinika. Pro pfiepravu ‰kolní mlá-
deÏe bude zaveden spoj i na lince ã. 42 v úseku Poliklinika - Dvouletky,” upfiesnil fieditel KODIS a zdÛraznil, Ïe v pfiípravû je zahájení nové linky ã. 98 vedoucí po trase Petfikovice, námûstí Nordpól. Provozována bude v pracovních dnech v dobû ranní a odpolední ‰piãky. Dopravu bude zaji‰Èovat DPO, a. s., malokapacitním autobusem Mercedes - dobfie znám˘m City busem. Linka ã. 72 bude prodlouÏena aÏ do Chuchelné a men‰í úpravy se dotknou jízdních fiádÛ linek ã. 21, 22, 23, 30, 34, 37, 41, 49, 51, 55, 67, 68, 69, 70 a 99. Na závûr neopomnûl Ing. Stejskal pfiipomenout, Ïe Ostravsk˘ dopravní integrovan˘ systém od 4. záfií tohoto roku bude zasahovat uÏ do 42 mûst a obcí Ostravského kraje. Po praÏském systému se tak stává druh˘m nejvût‰ím v âeské republice. (m)
Do zrekonstruovaného domu ve Slavíkovû ulici v Porubû se uÏ stûhují první nájemníci
Aktivita mûsta v bytové v˘stavbû nepolevuje Bytová v˘stavba bude pokraãovat v Bûlském Lese zfiejmû je‰tû do konce pfií‰tího roku. UÏ v loÀském roce byla zahájena v této ãásti mûsta realizace 81 bytov˘ch jednotek, z toho 18 bytÛ bude bezbariérov˘ch. „Mûsto získalo ze státních prostfiedkÛ dotaci v plné v˘‰i, coÏ pfiedstavuje ãástku zhruba 26 milionÛ korun na v‰echny tyto byty a dal‰í ãtyfii miliony pak pokryly financování technické infrastruktury. V souãasné dobû vrcholí pfiípravy poslední stavební etapy v Bûlském Lese v podobû bloku F s 65 dal‰ími byty. PfieváÏnû se bude jednat o vût‰í byty, o které je mezi Ostravany nejvût‰í zájem,” fiekla Ing. Regina Kuchtová z investiãního odboru magistrátu. Na zaãátku roku se nastûhovali první nájemníci do jiÏ dokonãen˘ch 48 bytÛ ve Slezské Ostravû v lokalitû Franti‰kov. Tuto sv˘m zpÛsobem unikátní investici finanãnû posílila povodÀová dotace Fondu Ïivotního prostfiedí v objemu 24 mil. Kã. „Samotné stavbû pfiedcházela nutnost odstranûní tzv. pÛdního metanu, kter˘ se zde vyskytoval. Museli jsme provést fiadu opatfiení a odzkou‰et a vyuÏít zcela ojedinûlé technologické postupy. Podobn˘m zpÛsobem se snad je‰tû nikde v republice nestavûlo. Ovûfiili jsme si, Ïe to pfies technické obtíÏe a do jisté míry i znaãnou finanãní nároãnost dokáÏeme,” uvedla R. Kuchtová s tím, Ïe z rozpoãtu mûsta bylo na tuto investici
uvolnûno asi 26 milionÛ korun. Poslední ãervencov˘ den byla dokonãena ve Slavíkovû ulici v Porubû rozsáhlá rekonstrukce b˘valé ubytovny Dopravního podniku Ostrava na obytn˘ dÛm s 37 nájemními byty, které jsou urãeny pfiedev‰ím mlad˘m rodinám a obãanÛm se sníÏenou pohyblivostí. Vybudování tûchto tzv. startovacích bytov˘ch jednotek (o velikosti 1+1 a 2+1)
Franti‰kov, Slezská Ostrava.
z jedné poloviny financoval ze sv˘ch zdrojÛ mûstsk˘ obvod, 12 mil. Kã získala porubská radnice od ministerstva pro místní rozvoj. Jedná se dotaci na jednu bytovou jednotku ve v˘‰i 320 tisíc korun. „Stejného druhu dotace pouÏijeme rovnûÏ na právû probíhající opravy a stfie‰ní vestavby ãásti Jubilejní kolonie v obvodu Ostrava-Jih. Pokud se
nám podafií získat stavební povolení, pak nás je‰tû letos ãeká zahájení rekonstrukce objektu b˘valé ubytovny u smyãky trolejbusÛ v Sokolské ulici, kde vznikne 43 chránûn˘ch bytÛ,” fiekla Ing. Kuchtová a dodala, Ïe podobn˘ zpÛsob sociálního bydlení na území Ostravy zatím prakticky neexistuje. (Maj)
Slavíkova ulice, Poruba.
6
OSTRAVSKÁ RADNICE
srpen 2000
Ochotu podnikÛ podílet se na prevenci protipovodÀov˘ch ‰kod mÛÏe ovlivnit ãas
Námûstek Vlãek: Obyvatele mûsta je tfieba chránit! Pfiívalové de‰tû, které v ãervenci mnoh˘m rekreantÛm pokazily dovolenou, opût pfiipomnûly riziko povodní, které Moravu i na‰e mûsto postihly v roce l997. M˘lil by se ten, kdo by se domníval, Ïe jedinou reakcí odpovûdn˘ch pfiedstavitelÛ mûsta na zvy‰ující se hladiny fiek je schÛzka ãlenÛ povodÀové komise. V listopadu 1999 projednalo Zastupitelstvo mûsta Ostravy závûry studie s názvem Posouzení ochrany území mûsta Ostravy pfied povodnûmi, rozhodlo se doladit uÏ stávající opatfiení a sv˘m usnesením uloÏilo radû mûsta projednat s vybran˘mi subjekty spolufinancování pfiíslu‰n˘ch opatfiení. T˘ká se to pfiedev‰ím podnikÛ OKD, a. s., a OKD, Ostravsko-karvinské koksovny, a. s., Ostravské vodárny a kanalizace, a. s., ALIACHEM, a. s., BorsodChem - Moravské chemické závody Ostrava, s. r. o., a Moravskoslezské teplárny. Jak nám potvrdil námûstek primátora mûsta Ostravy âestmír Vlãek, pfii prvním jednání, kdy byly tyto firmy osloveny, souhlasily se sv˘m podílem na ãásteãném financování potfiebn˘ch investic a fiada z nich svÛj závazek magistrátu uÏ potvrdila i písemnû. Preventivní protipovodÀová ochrana mûsta by mûla stát pfiibliÏnû kolem ‰esti set milionÛ korun (tato ãástka nezahrnuje opatfiení a investice, které musí ze zákona zajistit podnik Povodí Odry). ByÈ budou potfiebná opatfiení realizována bûhem nûkolika následujících let, je pochopitelné, Ïe má mûsto zájem, aby celá suma ne‰la z jeho rozpoãtu, ale aby se na spolufinancování podílely také
Peníze vûnované na prevenci protipovodÀov˘ch ‰kod nejsou zbyteãnou investicí.
firmy podél toku Odry a Ostravice, jejichÏ majetek bude opatfieními rovnûÏ chránûn. V souãasné dobû v‰ak postup jednání, v˘poãet pfiesnûj‰ích nákladÛ i pfiípravu nezbytné projektové dokumentace komplikuje napfiíklad
Jak velké zoufalství mÛÏe zpÛsobit vodní Ïivel...
skuteãnost, Ïe vlivem povodní v roce 1997 dochází k úpravû dosud platn˘ch norem. Tedy: na základû pfiepoãtu hodnoty stoleté vody (Q100) na fiece Odfie zadala obchodní spoleãnost Povodí Odry zpracování dokumentace s názvem Studie
odtokov˘ch pomûrÛ a preventivních protipovodÀov˘ch opatfiení na fiece Odfie pfies Ostravu v km 6,4 - 30,1. Po jejím dokonãení v závûru roku bude moÏné konkrétnû urãit ãasov˘ harmonogram prací, pfiipravit projektovou dokumentaci a hovofiit se zástupci jednotliv˘ch subjektÛ o jejich finanãním podílu. Ten bude podle námûstka Vlãka pravdûpodobnû rozdíln˘ podle velikosti firem, jejich solventnosti i majetkov˘ch pomûrÛ. O v˘sledcích jednání pak bude informována rada mûsta i zastupitelstvo, aby mohly vyãlenit pfiíslu‰né prostfiedky také z rozpoãtu mûsta. Dá se pfiedpokládat, Ïe první stavební práce by mohly b˘t zahájeny v roce 2002. âas v tomto pfiípadû hraje v˘znamnou roli. Je obecnou zku‰eností, Ïe podílet se na prevenci jsou obãané i firmy nejvíce ochotni bezprostfiednû po nûjaké krizové situaci. âím více ãasu uplyne od ne‰Èastné události, tím více obezfietnost a vÛle „pustit” nûjakou tu korunu klesá... Mûsto má v‰ak odpovûdnost za bezpeãí sv˘ch obyvatel, a proto pfiípravy stranou nenechá. Kromû opatfiení, o kter˘ch uÏ byla fieã, jsou kontrolováni vlastníci, aby pfiizpÛsobovali normám v rámci prÛbûÏn˘ch revizí a údrÏby také nejrÛznûj‰í mosty, lávky ãi jiné pfiíãné pfiekáÏky, které nesplÀují limity na pfiev˘‰ení. Pfiíkladem mÛÏe b˘t tfieba pfiipravovaná rekonstrukce mostu v Petfikovicích. (‰áh)
Ilustraãní fotografie z ãervencov˘ch povodní v roce 1997 v Hru‰ovû.
Fota: archiv
srpen 2000
OSTRAVSKÁ RADNICE
7
Evropské okno
âeská republika ve v˘boru Evropské unie a my Na na‰í stránce vûnované Evropské unii jsme postupnû komentovali v‰echny základní pojmy a instituce. Dnes je dán prostor V˘boru regionÛ EU. Vysvûtlíme si, ãím je v˘znamn˘ pro na‰i cestu do Evropy, budeme se vûnovat osobnosti jeho prezidenta pana Jose Chaberta a nûkolika slovy se vrátíme k jeho jednání s pfiedstaviteli Svazu mûst a obcí âR bûhem ãervencové náv‰tûvy v Praze. V˘bor regionÛ (Committee of the Regions - CoR) byl vytvofien na základû Smlouvy o Evropské unii jako poslední z institucí EU. Jeho úkolem je vtáhnout regionální a místní orgány (zemû federativních státÛ, krajská zastupitelstva, mûsta a obce) do tvorby politiky Evropsk˘ch komunit. Ustavením CoR byla souãasnû uzákonûna povinnost pro v‰echny zákonodárné orgány EU, aby naslouchaly názorÛm místních a regionálních zastupitelstev na problémy, které spadají do jejich kompetencí. âleny CoR jsou prezidenti federálních státÛ a regionÛ, primátofii, starostové a pfiedsedové krajsk˘ch a mûstsk˘ch rad. Obhajují spoleãné zájmy místních a krajsk˘ch orgánÛ i své názory na politiku unie. Ve vztahu k Evropskému parlamentu je CoR vnímán jako konzultativní orgán.
Jos Chabert, prezident V˘boru regionÛ Evropské Unie Narodil se v Ettenbeekku (Belgie) 16. bfiezna 1933, je doktorem práv. Jeho profesní Ïivotopis dokladuje zku‰enosti z komunální sféry i z vrcholné politiky. Byl starostou belgického mûsta Meise, ãlenem belgického parlamentu, ministrem belgické vlády, ministrem v bruselské regionální vládû. Pfied sv˘m zvolením prezidentem CoR pÛsobil dva roky ve funkci viceprezidenta V˘boru regionÛ EU. Funkce prezidenta CoR se ujal 16. února 2000. Ve dnech 23. - 26. ãervence nav‰tívil Prahu, ãlenové pfiedsednictva Svazu mûst a obcí âR (SMO) a primátofii statutárních mûst se s ním setkali pfii jednání na Magistrátu hlavního mûsta Prahy 24. ãervence. Pfiedmûtem jednání a následn˘ch diskuzí byl stav reformy státní správy a samosprávy v âR, pfiedev‰ím ve vztahu k novû zfiizovan˘m krajÛm, úãast âR ve V˘boru regionÛ EU a roz‰ifiování spolupráce SMO s Evropskou unií. K v˘sledkÛm jednání nám EvÏen To‰enovsk˘, primátor mûsta Ostravy a pfiedseda SMO, fiekl: „Náv‰tûva prezidenta V˘boru regionÛ EU se ve spolupráci s Magistrátem hlavního mûsta Prahy pfiipravovala jiÏ dlou-
ho, pan Chabert pfiijel na pozvání SMO. Vnímáme tuto náv‰tûvu jako velmi dÛleÏit˘ krok, neboÈ postavení CoR v rámci EU je velmi v˘znamné. Svaz mûst a obcí âR dlouhodobû usiluje o vytvofiení tzv. spoleãné komise, kde by âR mûla urãitou jednací platformu s unií. Na jednání v Praze pfiislíbil Jos Chabert podpofiit její vznik. PfiiblíÏila se tak moÏnost tûsnûj‰ího pfiístupu do dal‰ích komisí, které pfiímo pfiipravují podklady pro EU, vyjadfiují se nejen k legislativû, ale i k finanãním záleÏitostem. âeská republika by tak mûla b˘t jednou z prvních, která by si vytvofiila vazbu na oficiální struktury v rámci EU. Na‰ím úsilím je mít zastoupení severní Moravy v delegaci, která byla panem Chabertem pozvána na listopadovou konferenci V˘boru evropsk˘ch regionÛ. JakoÏto pfiedseda Svazu mûst a obcí âR budu v ãele delagace, jiÏ dnes jsou tato
podzimní jednání pfiipravována spoleãnû s Ministerstvem zahraniãí âR.” Lze pfiesnûji specifikovat zájmy ãeského zastoupení na jednáních s V˘borem regionÛ EU v Bruselu? „Nejãastûji jsou zmiÀovány zku‰enosti s vyuÏitím pfiedstrukturálních fondÛ, jako je Phare, ISPA, Sappard - tam v‰ude mÛÏeme uplatÀovat své pfiipomínky, názory a samozfiejmû ovlivÀovat i dal‰í pouÏití takto vyãlenûn˘ch prostfiedkÛ. ZdÛrazÀuji pfiedev‰ím, Ïe úspûch v jednáních o vzniku spoleãné komise bude moÏno oznaãit za prÛlomov˘ okamÏik, kter˘ umoÏní b˘t mnohem blíÏe moÏnostem, nabídkám, otevfienûj‰í a bliωí komunikaci i rozhodovacím procesÛm.” (Zdroj: tiskové zprávy Svazu mûst a obcí âR, rozhovor s primátorem mûsta Ostravy.) J. Pilafiová
Tfii evropské otázky
Náv‰tûvy velvyslancÛ ·v˘carsk˘ velvyslanec pan Johann Bucher s manÏelkou nav‰tívil 14. ãervence Ostravu. Byl pfiijat primátorem mûsta Ostravy EvÏenem To‰enovsk˘m. Bûhem jejich rozhovoru se Johann Bucher zajímal o historické a sociální souvislosti v˘voje mûsta a regionu. Dal‰ími tématy byly míra nezamûstnanosti a pfiedstava o skladbû prÛmyslov˘ch odvûtví a podnikatelsk˘ch zájmÛ, které by se v této oblasti mohly uplatnit smûrem k vytváfiení nov˘ch investiãních pfiíleÏitostí. ·v˘carsk˘ velvyslanec se rovnûÏ zab˘val problematikou související se vznikem nov˘ch krajÛ a srovnával administrativní úãinnost správního uspofiádání ·v˘carska s nyní realizovanou reformou vefiejné správy u nás. Byla to v krátké dobû jiÏ pátá náv‰tûva nûkterého z velvyslancÛ u nás v Ostravû. Na základû takto projevovaného zájmu lze pfiedpokládat, Ïe region severní Moravy (vãetnû deklarovan˘ch postojÛ mûsta k jeho dal‰ímu rozvoji) je pro partnerskou spolupráci se zahraniãím v˘raznû atraktivní. (JP)
Proã V˘bor regionÛ? Ustavení V˘boru regionÛ (CoR) podle Maastrichtské smlouvy v listopadu 1993 bylo oficiální odpovûdí na poÏadavek reprezentantÛ místních a regionálních orgánÛ, aby mûli své zastoupení v Evropské unii. Od r. 1994 se tak mohou tito pfiedstavitelé úãastnit v rámci svého poradního práva rozhodovacího procesu ve v‰ech institucích EU. CoR hraje klíãovou úlohu v evropské integraci s cílem posílit ekonomickou a sociální soudrÏnost mezi ãlensk˘mi státy unie. Kdo jsou ãlenové? - Nûmecko, Francie, Itálie, Velká Británie (po 24 ãlenech) - ·panûlsko (21 ãlenÛ) - Belgie, ¤ecko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, ·védsko (po 12 ãlenech) - Dánsko, Irsko, Finsko (po 9 ãlenech) - Lucembursko (6 ãlenÛ) CoR má 222 ãlenÛ a stejn˘ poãet náhradníkÛ, ktefií jsou uvádûni do funkce na 4 roky radou, jeÏ je schvaluje jedno-
myslnû na základû návrhu sv˘ch ãlensk˘ch státÛ. Ve vztahu k obãanÛm EU plní ãlenové V˘boru regionÛ dvojí funkci: obhajují jejich bezprostfiední zájmy v procesu vytváfiení politick˘ch norem komunální politiky EU a trvale je informují o v‰ech aktivitách orgánÛ EU. V ãem spoãívá poradní funkce CoR? Rada nebo Komise EU musí konzultovat s CoR v tûchto oblastech: - v˘chova, profesní trénink mládeÏe - kultura - zdravotnictví - vnitroevropská doprava, telekomunikace a sítû energetické infrastruktury - ekonomická a sociální soudrÏnost - zamûstnanost - sociální otázky - Ïivotní prostfiedí - ‰kolství - doprava Tyto oblasti pokr˘vají jednotlivé Komise CoR.
8
OSTRAVSKÁ RADNICE
srpen 2000
Zastupitelstvo schválilo jako jedno z prvních v republice Územní plán mûsta Ostravy s v˘hledem do roku 2010 uÏ 5. fiíjna 1994
Urbanistické zámûry jsou bez bíl˘ch míst
Vinou dobovû a ideologicky zkresleného pohledu na architekturu a urbanismus utrÏil v minulosti kolorit Ostravy nejednu ránu. Staãí vzpomenout na tzv. ozdravné a do jisté míry demoliãní návrhy rádoby budovatelsk˘ch plánÛ, které byly patrné zejména v 60. letech. Dnes uÏ je doba na‰tûstí jiná a návrat k osvûdãen˘m hodnotám i snaha o rozvoj mûsta vede k daleko vût‰í citlivosti a zároveÀ pfiísnosti pfii projednávání nov˘ch projektÛ. V tomto ohledu se ve‰keré kroky mûsta opírají o Územní plán mûsta Ostravy, kter˘ byl schválen v roce 1994 s platností aÏ do roku 2010. V kanceláfii hlavního architekta mûsta
Jaroslava Sedleckého, s nímÏ jsme si povídali o tom, do jaké míry navazuje mûsto na urbanistické návrhy i o jeho pfií‰tí podobû, visel na zdi právû tento závazn˘ dokument. „Urbanismus je pomûrnû dost teoretická disciplína. ¤adov˘ smrtelník, pokud se tomuto oboru nevûnuje profesnû, s ní pfiichází do styku pouze tehdy, kdyÏ se sám pou‰tí do nûjaké stavební ãinnosti nebo manipulace s pozemkem. Celkem bûÏnû se stává, Ïe obãané nad vefiejn˘m projednáváním územního plánu a jeho zmûn jen nev‰ímavû mávnou rukou. Po jejich schválení pak zdû‰en˘ obãan tfieba zjistí, Ïe si svou liknavostí podepsal rozhodnutí o nemoÏnosti bourat, stavût
apod.,” fiíká hlavní architekt Sedleck˘. Podle nûj je územní plán závazn˘ podklad, pomocí nûhoÏ lze prosazovat dlouhodobé rozvojové cíle a vyrovnanost ekonomick˘ch, ekologick˘ch, sociálních i kulturních kritérií. I ten se dá samozfiejmû zmûnit, ale v‰e podléhá pfiesnû definovanému zákonnému postupu. Nejde tedy jen o úfiednickou svévoli, jak se nûktefií mylnû domnívají.
cesÛ souvisejících se schvalováním územních plánÛ obcí a pfiípadn˘ch zmûn. Nepovedlo se. Podmínky jsou naopak tvrd‰í, coÏ ve svém dÛsledku znamená projednávání naprosto kaÏdé zmûny i ãtyfiikrát v zastupitelstvu mûsta. Na jedné stranû jsou tyto schvalovací mechanismy jakousi kotvou územního plánu, která nedovolí otoãit pomyslné kormidlo, jeÏ fiídí stavební ãinnost v území, doslova o 360 stupÀÛ. Tím celkem úspû‰nû brání pfiípadn˘m zmatkÛm a necitliv˘m rozhodnutím. Ale je tfieba pfiiznat, Ïe na druhou stranu jsou nesmírnou brzdou. VÏdyÈ v souãasné dobû prochází kaÏdá sebemen‰í zmûna stejn˘m schvalovacím procesem jako cel˘ územní plán. ¤ada investorÛ není ochotna toto samozfiejmû podstoupit,” uvádí J. Sedleck˘ a potvrzuje, Ïe jít do neshody s Územním plánem mûsta Ostravy a absolvovat nûkolikamûsíãní schvalování potfiebn˘ch zmûn je prostû pro mnohé z nich z ãasov˘ch dÛvodÛ nepfiijatelné, nehledû na nejist˘ v˘sledek. Nicménû tento dokument je základním vodítkem pro investory, ktefií chtûjí v Ostravû podnikat. Útvar hlavního architekta si byl pfii zpracovávání plánu na zaãátku devadesát˘ch let vûdom této skuteãnosti, a proto pro rozvojové potfieby mûsta vyãlenil dostatek ploch. „Po vyjasnûní dálniãní trasy se v územním plánu nevyskytují uÏ Ïádná bílá místa. Pfiitom jeho autofii a mûsto samotné v dobû vzniku tohoto dokumentu neznali napfi. vÛbec pojmy jako hypermarket,
Vymezení ãasto uÏívan˘ch pojmÛ v souvislosti s Územním plánem mûsta Ostravy: URBANISMUS - je to zámûrné a cílevûdomé formování lidského osídlení i krajiny s dÛrazem na tvorbu vhodného Ïivotního prostfiedí. URBANIZACE - není nic jiného neÏ proces formování a rozvoje mûstského zpÛsobu Ïivota a celkového rÛstu úlohy mûsta. Právû technicky vyspûlá spoleãnost tohoto století se vyznaãuje mimofiádn˘m rÛstem urbanizace. Bylo by v kaÏdém pfiípadû naivní myslet si, Ïe urbanistické zámûry se budou vÏdy shodovat s poÏadavky a pfiedstavami naprosto v‰ech, tzn. i majitelÛ jednotliv˘ch pozemkÛ, zástupcÛ mûstsk˘ch obvodÛ i státní správy. Ale v rámci v˘vojov˘ch trendÛ a stability celého území je nezbytné pokaÏdé najít kompromisní fie‰ení. A to i pfiesto, Ïe tato cesta b˘vá velmi sloÏitá, Ïe to nûkdy trvá i nûkolik let. Poslední právní úprava stavebního zákona z roku 1998 mûla naplnit oãekávání odborné i laické vefiejnosti volající po zjednodu‰ení a zrychlení ve‰ker˘ch pro-
brownfields apod., které jsou dnes velmi Ïivé,” podot˘ká hlavní architekt. TakÏe naléhavost pfiiblíÏit územní plán potfiebám souãasnosti je víc neÏ zfiejmá. Dosud nespornû nejv˘raznûj‰í zmûnou bylo dofie‰ení desetikilometrové trasy dálnice D47 pfies mûsto. Následovalo pfiehodnocení charakteru a funkce ploch, kter˘ch se v˘stavba dot˘ká. V návaznosti na schválení trasy a definitivní zakreslení do územního plánu v listopadu 1996 pak byla zahájena postupná aktualizace územních plánÛ zón Petfikovice, Lhotka, Ho‰Èálkovice, Polanka a Svinov.
srpen 2000
Územní plán nabízí rovnûÏ atraktivní plochy pro rozvoj bydlení, zejména jeho individuálních forem. Vypadá to totiÏ, Ïe v horizontu pfií‰tích 10 let vznikne velk˘ zájem o v˘stavbu rodinn˘ch domkÛ. Stavební rÛst je navrhován v takov˘ch územích, která vyplÀují volné nebo uvolnû-
OSTRAVSKÁ RADNICE
9
né plochy a pak v lokalitách logicky navazujících na souãasné zastavûné území. Není náhodou, Ïe je nejvût‰í zájem o pozemky na návûtrné stranû mûsta. „Jedná se o Novou a Starou Bûlou, Polanku, Plesnou a Krásné Pole. V nejbliωí budoucnosti s Ïádnou dal‰í extenzitou
v hromadné bytové v˘stavbû nepoãítáme. PÛjde hlavnû o kultivaci stávajícího prostfiedí,” vysvûtluje hlavní architekt. V souvislosti s tím upozorÀuje J. Sedleck˘ na jednu kuriozitu, s jakou se nesetkáme nikde jinde v republice. „Ostrava je soumûstí, které se skládá ze tfií volnû propojen˘ch sídelních celkÛ, a to z centrální ãásti se stfiedem v Moravské Ostravû, kam zafiazujeme i málo zastavûnou Slezskou Ostravu, dále ze západního mûsta, jehoÏ centrum tvofií Poruba, a je‰tû z JiÏního mûsta. Problém spoãívá v tom, Ïe mezi tûmito obydlen˘mi ãástmi existují velké vzdálenosti. Z toho vypl˘vá velká délka komunikací a inÏen˘rsk˘ch sítí a tedy pomûrnû ‰patná urbanistická ekonomie. Ostrava je prostû provoznû drahá. Územní plán se to v‰echno snaÏí drÏet kompaktnû a hlavnû vyváÏenû pohromadû. „Pokud se t˘ká roz‰ífiení centrální ãásti mûsta o prostory b˘valé koksovny Karolina, do roku 2004 bude trvat dekontaminace území. Zastupitelé vyjádfiili územním plánem vÛli postavit zde
v budoucnu nové obchodní, kulturní a spoleãenské centrum. V bûhu je v souãasnosti celosvûtová urbanisticko-architektonická soutûÏ na vyuÏití a fie‰ení této atraktivní lokality v blízkosti stávajícího stfiedu Ostravy. Zadíváme-li se na na‰e mûsto pfies územní plán, nemÛÏeme si nev‰imnout znaãného úsilí o uspokojování stále se zvy‰ujících nárokÛ OstravanÛ na Ïivotní standard. A to zdaleka neznamená jen dostatek bytÛ, napojení v‰ech ãástí Ostravy na trasy hromadné dopravy, vznik nov˘ch rekreaãních a sportovních moÏností. Nové vyuÏití by mûly získat dnes nevhodnû uÏívané nebo sv˘mi dosavadními uÏivateli opu‰tûné objekty, plochy a areály. V ulicích by se mûlo objevit více zelenû a naopak ub˘t by mûlo ‰kodlivin v ovzdu‰í i v ostravsk˘ch fiekách. Pokud by vûci ‰ly tak, jak si pfiedstavujeme spolu s architekty a urbanisty, dají se dûlat v tomto smûru opravdové zázraky...”
Dále je to organizace území na okrsky, funkãní útvary a jejich vztahy a samozfiejmû koordinace v˘stavby z hlediska ãasového, územního, dopravního i inÏen˘rsk˘ch sítí. Vlastním úãelem je zaji‰tûní tzv. bezrozporného rozvoje mûsta ku prospûchu v‰ech jeho obyvatel. Územní plán je pak dokumentem, kter˘ v zásadû pfiedstavuje nástroj, pomocí nûhoÏ je zmiÀovan˘ rozvoj usmûrÀován. V˘znamné je, Ïe územní plánování i plán jsou v˘razem místní demokracie, neboÈ o jednotliv˘ch smûrech a opatfieních rozhoduje zastupitelstvo,
stejnû tak stanovuje, které ãásti územního plánu jsou zcela závazné a které pouze smûrné. Je to velmi v˘znamná pravomoc svûfiená zákonem obcím a mûstÛm.” V pfiípravû je nové znûní zákona o územním plánování. âeho konkrétnû se bude t˘kat ? „Mimo zohlednûní evropsk˘ch norem bude muset tento zákon na jedné stranû daleko pfiesnûji zapracovat ústavou zaruãené právo soukromého vlastnictví pozemkÛ a nemovitostí, na druhé stranû ochranu soukrom˘ch a vefiej-
n˘ch zájmÛ obãanÛ i celé spoleãnosti. Samozfiejmû i Ostrava bude muset uvedená opatfiení pfievzít do svého systému územního plánování, coÏ je nezbytn˘ dÛsledek dosud probíhající transformace. A k tomu proÏíváme je‰tû rozsáhlou restrukturalizaci prÛmyslové základny.” Do jaké míry ovlivÀují tyto procesní kroky pfiímo územní plánování? „Vûcn˘ch okruhÛ je celá fiada. Mohu uvést napfi. stanovení nov˘ch ploch pro prÛmyslovou v˘robu, navrácení opu‰tûn˘ch znehodnocen˘ch prÛmyslov˘ch ploch potfiebn˘m mûstsk˘m funkcím, pfiesné vymezení postupu obnovy bytového fondu a cel˘ch sídli‰tních celkÛ, urãení nov˘ch ploch pro bytovou v˘stavbu, ale i nutnost vyvodit závûry z nárÛstu individuální automobilové dopravy, spotfieby vody, elektrické energie, plynu i tepla. Je zájem citlivû doplÀovat zastavûné území mûsta tak, aby byly co moÏná nejúãinnûji vyuÏity inÏen˘rské sítû, zv˘‰it celkovou pfiitaÏlivost Ostravy dostavbou a rekonstrukcí centra i rozhodujících vstupÛ do mûsta - tfieba prostoru svinovského nádraÏí a Ústfiedního autobusového nádraÏí.” Kter˘ z tûchto okruhÛ povaÏujete za klíãov˘? „Jedním z prvofiad˘ch a zfiejmû i nejobtíÏnûj‰ích úkolÛ je promy‰lené a postupné zavádûní úãinného systému vzájemné komunikace mezi politickou a odbornou reprezentací mûsta a ‰irokou obãanskou vefiejností právû o otázkách územního plánování a budoucí v˘stavbû mûsta.” Dvoustranu pfiipravila: M. Václavková
K tématu S námûstkem primátora Vítûzslavem Kutou, jehoÏ profesní doménou a zároveÀ Ïivotní zálibou je právû urbanismus, urbanizace a s tím související disciplína územního plánování. Co je to vlastnû územní plánování? „Jedná se o ãinnost prÛbûÏnou, neustálou a tudíÏ nikdy nekonãící. âasto se fiíká, Ïe územní plánování je v podstatû cílevûdomá ochrana a tvorba Ïivotního prostfiedí. Vlastní obsahová náplÀ se pak ubírá tfiemi smûry, a to urãením vyuÏití území napfi. k bydlení ãi v˘robû.
10
OSTRAVSKÁ RADNICE
srpen 2000
Úfiad práce
Nová poboãka ostravského úfiadu práce ve Vítkovicích V úter˘ 1. srpna 2000 byla v Ostravû-Vítkovicích v Mírové ulici ã. 32 slavnostnû otevfiena nová poboãka na‰eho úfiadu práce, následující den zaãala její sluÏby vyuÏívat ostravská vefiejnost. (Sídlo nové poboãky oznaãuje ‰ipka na situaãním plánku.) Hlavním dÛvodem vzniku nové poboãky je na‰e úsilí o dal‰í zkvalitnûní sluÏeb poskytovan˘ch obãanÛm Ostravy, snaha o zv˘‰ení kulturní úrovnû a vytvofiení pfiíjemnûj‰ího prostfiedí, v nûmÏ se na‰i klienti pohybují. Tímto krokem chceme pfiedev‰ím fie‰it dlouhodobé a stále se prohlubující problémy související s obsluÏností uchazeãÛ o zamûstnání v poboãkách v Moravské Ostravû a v Zábfiehu. Ostravská nezamûstnanost jiÏ více neÏ ãtyfii roky s v˘jimkou nûkolika málo mûsícÛ neustále rychle roste, od kvûtna 1996 se evidenãní stav lidí hledajících zamûstnání zv˘‰il o 19 657, tj. o 271,9 %. Poãet uchazeãÛ o zamûstnání pfiipadajících na jednoho na‰eho zprostfiedkovatele stoupl od roku 1997 více neÏ dvojnásobnû, coÏ dokumentuje následující graf.
Prostory tûchto dvou poboãek byly stále stísnûnûj‰í a ménû „prÛchodné”, zejména v poslední dobû zde vlivem hromadûní ãekajících klientÛ ãasto stoupala nervozita, vznikaly velice nepfiíjemné, psychicky zátûÏové aÏ stresové situace, a to jak u na‰ich zamûstnancÛ, pfie-
dev‰ím ale u uchazeãÛ o zamûstnání. Pokud bychom tento nepfiízniv˘ stav vãas nefie‰ili, do‰lo by k jeho dal‰ímu zhor‰ení také v souvislosti s nov˘mi úkoly úfiadÛ práce vypl˘vajícími ze zákona ã. 118/2000 Sb., o ochranû zamûstnancÛ pfii platební neschopnosti zamûstnavatele, kdy na úfiady práce kromû uchazeãÛ o zamûstnání a zamûstnavatelÛ zaãínají pfiicházet rovnûÏ Ïadatelé uplatÀující své oprávnûné mzdové nároky. Po intenzivním jednání se Správou sluÏeb zamûstnanosti Ministerstva práce a sociálních vûcí âR a jejím kladném stanovisku se nám podafiilo získat pro zfiízení nové poboãky od Úfiadu mûstského obvodu Vítkovice, jehoÏ spolupráce byla velice korektní, vstfiícná a rychlá, „vybydlen˘” a zdevastovan˘ dÛm, kter˘ na základû v˘bûrového fiízení zrekonstruovala do souãasné podoby firma Vamoz. Nová vítkovická poboãka bude v˘hradnû zaji‰Èovat poradenské a zprostfiedkovatelské sluÏby, a to obãanÛm s trval˘m bydli‰tûm v ostravsk˘ch mûstsk˘ch obvodech Vítkovice, Mariánské
Hory a Hulváky, Nová Ves, v mûstské ãásti V˘‰kovice a v ãásti lokality tzv. Star˘ Zábfieh – pfiíslu‰nost uchazeãÛ o zamûstnání k této lokalitû je vymezena seznamem 62 ulic. Stejnû jako dosud zÛstává zachována evidence uchazeãÛ se zmûnûnou pra-
covní schopností a mladistv˘ch v ostravské poboãce, k níÏ nyní pfiináleÏí obyvatelé mûstsk˘ch obvodÛ Moravská Ostrava a Pfiívoz, Slezská Ostrava, Petfikovice, Lhotka, Radvanice a Bartovice, Ho‰Èálkovice a Michálkovice. Do pÛsobnosti poboãky v Zábfiehu patfií obãané trvale bydlící v mûstsk˘ch obvodech Ostrava-Jih (kromû mûstské ãásti V˘‰kovice a ãásti lokality Star˘ Zábfieh), Nová Bûlá, Stará Bûlá, Hrabová a Proskovice. Spádová pfiíslu‰nost klientÛ poboãky Poruba se nemûní - tato poboãka se nadále stará o obyvatele mûstsk˘ch obvodÛ Poruba, Pustkovec, Krásné Pole, Martinov, Polanka nad Odrou, Svinov, Tfiebovice a Plesná. Pfii svém „startu” mûla vítkovická poboãka v registru okolo 5 000 uchazeãÛ o zamûstnání, tj. cca 19 % z celkového stavu OstravanÛ bez práce. V‰ichni na‰i
klienti, které jsme pfievedli do evidence vítkovické poboãky z poboãek v Moravské Ostravû (2 250) a Zábfiehu (2 750), byli s touto zmûnou v dostateãném ãasovém pfiedstihu jednotlivû seznámeni, v této souvislosti proto neoãekáváme Ïádné problémy a potíÏe. Naopak, dopravní dostupnost nové poboãky bude pro tyto pfiemístûné osoby lep‰í neÏ dfiíve. Jifií Zaorálek, Úfiad práce v Ostravû Úfiední hodiny zÛstávají v poboãce Vítkovice stejné jako v ostatních poboãkách, tj.: pondûlí 8.00 - 12.00 13.00 - 17.00 úter˘ 8.00 - 12.00 stfieda 8.00 - 12.00 13.00 - 17.00 ãtvrtek 8.00 - 12.00 13.00 - 15.00
srpen 2000
OSTRAVSKÁ RADNICE
11
Otevfien˘ dÛm má vracet postiÏené do spoleãnosti UÏ ãtvrt˘m rokem realizuje MENS SANA projekt Otevfien˘ dÛm, jehoÏ obsahem je poskytování sociálních sluÏeb s cílem návratu du‰evnû nemocn˘ch do spoleãnosti. V rámci projektu se v‰ak nesetkávají jen du‰evnû nemocní. Stále ãastûji vyuÏívají nabídky programu i rodiãe s dûtmi, pfiicházejí lidé bez zamûstnání, protoÏe postrádají sociální kontakt. Právû na této úrovni plní projekt úlohu preventivní. Studenti stfiedních a vysok˘ch ‰kol zde mohou absolvovat své stáÏe. V souãasné dobû MENS SANA poskytuje pomocí uÏ zmínûného projektu sluÏby zahrnující denní stacionáfi, sociální denní centrum, sociální poradnu, chránûné bydlení a podporu v práci. Souãástí pobytu v denním stacionáfii je intenzivní péãe v období nemoci a aktuální psychosociální krize. Klienti se mohou úãastnit pracovní terapie, komunitních setkání, pfiípravy programÛ. Mezi hlavní aktivity patfií práce s hlínou v keramické dílnû, malování, práce na zahradû, tkaní, vy‰ívání, ale i kurzy vafiení. Sociální denní centrum slouÏí k aktivnímu trávení dne pro lidi s podobn˘mi problémy, ale téÏ k diskuzím a odpoãinku v nestresujícím prostfiedí. Je urãeno hlavnû lidem, ktefií pfiekonali nejvût‰í nástrahy nemoci a jsou motivováni pracovat, vydûlávat peníze a b˘t plnoprávn˘mi ãleny spoleãnosti. Sociální poradenství poskytuje klientÛm dlouhodobé i jednorázové sluÏby v oblasti právní a sociální problematiky. Nadstandardní sluÏbou je pak takzvan˘ case management, coÏ vlastnû znamená dlouhodobou individuální práci odborníkÛ s klientem a jeho rodinou. Kromû ostravského magistrátu podpofiil ãástkou 50 000 Kã také Dámsk˘ klub Ostrava. A. Beránek
Obãanské sdruÏení MENS SANA (zdravá mysl) bylo zaloÏeno skupinou terapeutÛ z Domu du‰evního zdraví na podzim roku 1996. Za dlouhodob˘ cíl si klade pomoc pfii budování systému komunitních sluÏeb pro du‰evnû nemocné lidi v ostravském regionu. Posláním a smyslem jeho existence je dát du‰evnû nemocn˘m nadûji na co nejlep‰í uplatnûní v lidské spoleãnosti a nabídnout jim pomoc pfii zdolávání intolerance, pfiedsudkÛ a bariér v my‰lení spoleãnosti. UpfiednostÀuje komunitní zpÛsoby práce, protoÏe jsou díky celostnímu pohledu na lidskou osobnost terapeuticky úãinnûj‰í, více respektují lidskou osobnost a v˘razn˘m zpÛsobem pfiispívají k humanizaci psychiatrie. Podrobné informace získáte na adrese: Obãanské sdruÏení MENS SANA, DÛm du‰evního zdraví, Skautská 1081, 708 00 Ostrava-Poruba, telefon 691 20 09.
Pûstounské rodiny se pravidelnû setkávají SdruÏení pûstounÛ v Ostravû vzniklo v roce 1998. Hlavním zámûrem byla snaha kontaktovat co nejvíce rodin s dûtmi v pûstounské péãi, vytváfiet pro nû pfiíleÏitost k setkání, zábavû, ale i vzdûlávání. Tradicí se uÏ staly vánoãní besídky, náv‰tûvy bazénu, spoleãné vycházky, letní tábory v Beskydech i oslavy dûtského dne. Po loÀském veleúspû‰ném „skorokarnevalu” pofiádaném na velké zahradû pûstounské rodiny KubicÛ v Polance nás letos hostili chovatelé
koní z Velké Polomi v ãele s panem Ludvíkem. UÏ cestou kaÏdá rodina plnila veselé úkoly, které mûly úãastníky povzbudit k vût‰í soutûÏivosti, ale i pozornosti k okolní krajinû. Itineráfi cesty sestavila zku‰ená prÛvodkynû, maminka ‰esti dûtí ZdeÀka Kubicová. Pfiímo na místû pak probûhly nejrÛznûj‰í soutûÏe a atrakce o ceny, ãásteãnû vûnované âesk˘m rozhlasem Ostrava. Nejvût‰í radostí pro v‰ech 108 úãastníkÛ v‰ak byla vytouÏená jízda na koních a ponících. (jv)
Zpráviãky ● DÛm kultury Ostrava-Jih, s. r. o., otevírá v záfií taneãní pfiípravku pro dûti ve vûku od devíti do jedenácti let a od dvanácti do ‰estnácti let. Více informací mÛÏete získat na ãísle telefonu 676 25 12. ● Tváfií v tváfi je název v˘stavy fotografií na‰eho spolupracovníka Aloise Jedliãky v galerii Chagall, která potrvá od 1. záfií do 31. fiíjna leto‰ního roku. Svou desátou v˘stavu autor oznaãuje za derniéru a pfiedpokládá, Ïe pro mnohé pfiátele, kolegy, umûlce, politiky a dal‰í bude toto zpodobnûní pfiekvapením. ● Magistrát mûsta Ostravy spolu s MûV âSTV a TJ VOKD Poruba pofiádá
uÏ 32. roãník Olympiády obãanÛ mûsta Ostravy. Ta leto‰ní probûhne 9. záfií v areálu stadionu TJ VOKD v Porubû. SoutûÏit se bude v malé kopané, ve volejbalu muÏÛ, Ïen a smí‰en˘ch druÏstev, v nohejbalu, ale i v tenisu, stolním tenisu, ‰achu i kuÏelkách. Pfiihlásit se mÛÏe kaÏd˘ neregistrovan˘ sportovec ve vûku od 18 let. U kolektivních sportÛ musí mít sportovní obleãení a vlastní míã, u tenisu a stolního tenisu raketu a u kuÏelek tenisky s bílou podráÏkou. Pfiihlásit se mÛÏete písemnû na adrese TJ VOKD, Skautská 6093, 708 00 Ostrava-Poruba, telefonicky na ãísle 691 93 60, 691 93 40, pfiípadnû se prezentovat v den konání olympiády od 7 do 8 hodin.
12
OSTRAVSKÁ RADNICE
srpen 2000
V nedûli vás v‰ude nepotû‰í Tak jako sváteãní kuchafiky vûdí, Ïe v nedûli mohou pozvat své blízké na obûd jen do hrstky restaurací v centru mûsta, kultury a historie milovní obãané by si zase mûli dát pozor na letní otevírací dobu muzejí. Abychom pfiede‰li va‰emu rodinnému rozladûní, udûlali jsme mal˘ prÛzkum za vás. V nedûli vás uvítají v obou hornick˘ch muzejích: DÛl Michal - národní kulturní památka, âsl. armády 95, Ostrava-Michálkovice, tel. 623 11 60, má otevfieno v úter˘, ãtvrtek, sobotu a nedûli od 9 do 16 hodin, ve stfiedu a v pátek od 11 do 18 hodin. Vstupy jsou vÏdy v 11, 13, 15 a 17 hodin.
Hornické muzeum OKD pod Landekem v Petfikovicích, tel. 613 18 47 a 613 18 04, se na své náv‰tûvníky tû‰í od úterka do nedûle a vstupy k prohlídkám jsou v 9, 11, 13, a 15 hodin. Galerie v˘tvarného umûní, DÛm umûní, Jureãkova 9, tel. 611 25 66, má otevfieno od úter˘ do soboty od 10 do 12 a od 12.30 do 18 hodin. Ostravské muzeum, Masarykovo námûstí 1, tel. 612 37 60, má otevfieno od pondûlka do pátku od 9 do 17 hodin, v sobotu pak od 9 do 13 hodin. V nedûli je zde sice zavfieno, zato v‰ak narozdíl od vût‰iny muzejí v republice si zdej‰í sbírky mÛÏete prohlédnout i v pondûlí. (‰)
Na snímku Pavlína Kafková - Roxana a Jan Fi‰ar - Cyrano de Bergerac. Foto: archiv
Máte uÏ své pfiedplatné? UÏ za necel˘ mûsíc zaãne v záfií nová divadelní sezona. Národní divadlo moravskoslezské v ní pfiipravuje pro své diváky nejen ‰estnáct premiér, ale v souvislosti s nimi také nov˘ cyklus pfiedplatného NDM na celou sezonu 2000/2001. Jedenáct tradiãních veãerních pfiedplatitelsk˘ch skupin nabízí patnáct cenovû zv˘hodnûn˘ch pfiedstavení v‰ech souborÛ - dÛchodcÛm a studentÛm pak dal‰í padesátiprocentní slevu pfiedplatného. Je pfiipraveno i pfiedplatné ãino-
herní, hudební, operetní a samozfiejmû i premiérové a mimofiádné. UÏ druhou sezonu nabízí NDM také velmi v˘hodné rodinné pfiedplatné pro rodiãe s dûtmi. Ty moÏná potû‰í, Ïe mezi sedmi inscenacemi pro celou rodinu nechybí ani loÀsk˘ diváck˘ hit Cyrano de Bergerac. Pokud jste se je‰tû nepfiipravili na nadcházející spoleãenskou sezonu, pfiedplatné do NDM si mÛÏete zajistit od 21. srpna v kanceláfii pfiedplatného v ústfiedním pfiedprodeji NDM (tel. 611 40 08). (pb)
Skloubili sport s kulturou Pod zá‰titou âeského svazu mentálnû postiÏen˘ch sportovcÛ se na pfielomu ãervence a srpna uskuteãnilo v Ostravû soustfiedûní reprezentaãního t˘mu stolních tenistÛ. Organizátorem akce, na které bylo pfiítomno 15 nejlep‰ích hráãÛ z Prahy, Liberce, Hradce Králové, Chlumce nad Cidlinou i na‰eho mûsta, je poprvé Ústav sociální péãe pro mentálnû postiÏené Ostrava. Nároãn˘ dvoufázov˘
Foto: archiv
Snad hudba umoudfií i poãasí Krojované mládí roztanãí od 14. do 19. srpna ulice Ostravy. Jak jsme vás uÏ informovali v pfiede‰lém ãísle na‰eho mûsíãníku, probûhne druh˘ roãník festivalu mûstsk˘ch folklorních souborÛ s názvem Folklor bez hranic. Celkem se ho zúãastní jedenáct dûtsk˘ch a dospûl˘ch souborÛ z âeské republiky, Bûloruska a Ruska. Jak na tiskové besedû uvedla prezidentka festivalu Katefiina Maceãková, soubory budou vystupovat pod ‰ir˘m nebem a prezentovat své umûní nejen v centru mûsta, ale i na sídli‰tích. To pro-
to, aby krása lidov˘ch písní mohla oslovit lidi, ktefií by si jen obtíÏnû hledali cestu k tomuto druhu umûní. Bûhem závûreãného slavnostního koncertu bude medailonem vzdán hold cimbalistovi a vedoucímu souboru Heleny Salichové Jaromíru Dadákovi, kter˘ v˘znamnû ovlivnil folklorní dûní v Ostravû, kdyÏ zpracoval stovky písní z Vala‰ska. V pfiede‰l˘ch roãnících organizátofii neopomenuli takové osobnosti jako cimbalistu Jana Rokytu nebo zakladatelku souboru Hlubina, choreografku a vzácnou Ïenu Zdenu Kyselou. (‰)
trénink, na nûmÏ se podíleli jako sparingpartnefii hráãi pfiedních ostravsk˘ch oddílÛ stolního tenisu, byl uÏ pfiípravou na Mistrovství Evropy mentálnû postiÏen˘ch tenistÛ v roce 2001. PfiíleÏitost k hlub‰ímu vzájemnému poznávání a navazování nov˘ch pfiátelství mûli závodníci nejen u zelen˘ch stolÛ, ale také bûhem náv‰tûvy Hornického muzea a dal‰ích kulturních akcí. (lin)
Také narkomané o prázdninách cestují PfiestoÏe mûsíãnû vymûní pracovníci Renarkonu dva aÏ dva a pÛl tisíce pouÏit˘ch jehel a stfiíkaãek narkomanÛm za nové, dalo by se fiíci, Ïe léto pravidelnû probíhá ve znamení poklidu. Jak nám potvrdil Martin Chovanec, vût‰ina narkomanÛ totiÏ vycestovala z mûsta „na prázdniny”. Nav‰tûvují totiÏ nejrÛznûj‰í festivaly v rámci celé republiky i v zahraniãí, poohlíÏejí se po nûjakém tom nestfieÏeném poli s konopím a mnohé z nich láká letní Praha. Pfiesto jsou v‰echna zafiízení Renarkonu k dispozici v‰em potfiebn˘m. Ze Syllabovy ulice v Zábfiehu, kde byl Renarkon v nájmu, se správa, centrum
prevence a doléãování i kontaktní streetcentrum loni v fiíjnu pfiestûhovalo do „Cihelny” v Mariánskohorské ulici ã. 29. PÛvodní obavy, Ïe nebude dobré, kdyÏ se abstinující klienti budou potkávat s narkomany, ktefií si do streetcentra pfiijdou pro jehly a pro polévku, se uÏ rozpt˘lily. Martin Chovanec ze zku‰enosti ví, Ïe ti z narkomanÛ, ktefií se pro abstinenci rozhodli, jdou vût‰inou tvrdû za sv˘m cílem a bez vût‰ích potíÏí nav‰tûvují komunitu a dbají na rady sv˘ch terapeutÛ. Pokud budete potfiebovat radu nebo pomoc pracovníkÛ Renarkonu, mÛÏete pfiijít osobnû nebo se domluvit telefonicky na ãíslech 661 25 29 a 661 17 96. (‰)
srpen 2000
OSTRAVSKÁ RADNICE
13
Archiv mûsta Ostravy
Vítkovice UÏ na samotném zaãátku na‰eho malého nahlédnutí do historie dal‰ího z mûstsk˘ch obvodÛ jsme se spolu s fieditelkou mûstského archivu BlaÏenou Przybylovou shodly, Ïe vyslovíme-li Vítkovice, vût‰inû âechÛ se vybaví pfiedev‰ím Ïelezárny. Podnik, kter˘ v˘raznû zmûnil Ïivot v dfiíve poklidné zemûdûlské obci. A ruku na srdce - nejen v tom dobrém, ale bohuÏel i ‰patném slova smyslu. „Ves s pÛvodním oznaãením Witchendorf vznikla nûkdy kolem poloviny 14. století. V té dobû , to se psal rok 1357, je také vÛbec poprvé zmínûna v listinû vydané bratry Petrem a Janem z Psakova,” pfiipomíná B. Przybylová. Dodává, Ïe od 15. století do roku 1848 náleÏely Vítkovice jako majetek olomouck˘ch biskupÛ k hukvaldskému panství. V˘raznou promûnu vsi nastartovaly podnikatelské aktivity olomouckého arcibiskupa arcivévody Rudolfa. „Ten v roce 1828 povûfiil realizací projektu Ïelezáfiského závodu na území Vítkovic profesora vídeÀské techniky F. X. Riepla. O dva roky pozdûji, pfiesnû 16. záfií 1830, byl slavnostním vysvûcením oficiálnû zahájen provoz pudlovací pece a nového závodu Rudolfovy hutû,” uvádí dále fieditelka s tím, Ïe velkolepost tohoto mimofiádného okamÏiku zaznamenává i pamûtní zápis sestaven˘ moravskoostravsk˘m mûstsk˘m syndikem Ka‰parem Haukem: „... nov˘ Ïelezáfisk˘ závod, jehoÏ zfiízení pro zdej‰í krajinu - dosud nezv˘hodnûnou naprosto Ïádn˘m prÛmyslov˘m odvûtvím - pÛsobí velmi blahodûjnû, protoÏe opatfiuje obÏivu mnoha tisícÛm lidí a sám se stane Ïivn˘m podnikem národním tím, Ïe bude první v rakousk˘ch zemích, kter˘ zaloÏí v˘robu Ïeleza na v˘hradním pouÏití kamenného uhlí...” Jistû stojí za zmínku docela nedávná událost, kdy byla 5. 12. 1998 u pfiíleÏitosti oslav 170 let od zprovoznûní Ïelezáren odhalena pfied budovou stávajícího fieditelství busta zakladatele arcivévody Rudolfa. Mimochodem první vysoká pec byla ve
Jubilejní kolonie (mezi ulicemi Kotûvova - Rudná, OkruÏní - Taviãská). Foto: archiv
Víte, Ïe...
✔ v roce 1835 byla huÈ propachtována vídeÀskému bankéfii J. Geymullerovi a v roce 1843 se Ïelezárny dostaly do majetku vídeÀské vûtve bankovního domu RothschildÛ v ãele s S. Meyerem? ✔ v letech 1880 - 1900 vzrostl poãet obyvatel z 2,5 tisíce na více neÏ 19 tisíc a Ïe nejvût‰ího poãtu obyvatel dosáhly Vítkovice v roce 1921 sv˘mi 27 359 obyvateli? ✔ projektantem kostela sv. Pavla byl vídeÀsk˘ architekt A. Kirstein? Ten pfievzal my‰lenku samostatné zvonice, která byla dokonãena v roce 1882 a zá-
roveÀ slouÏila jako vodojem a poÏární pozorovatelna. ✔ stavba budovy vítkovické radnice, která se stala nejen centrem obecní samosprávy, ale také sídlem Obecní spofiitelny, policie a ãetnictva, zaãala v roce 1901 a do provozu byla uvedena o rok pozdûji ? ✔ koncem 30. let 19. století fungovala ve Vítkovicích závodní nemocnice s kapacitou 6 lÛÏek? ✔ spoleãn˘m úsilím Vítkovic a Zábfiehu byla na katastru Zábfiehu postavena v roce 1912 epidemická nemocnice? ✔ k mûstu Moravská Ostrava byly Vítkovice pfiipojeny v roce 1924?
Vítkovicích postavena v roce 1836 a následovalo velmi rozsáhlé roz‰ifiování a celková modernizace Ïelezáren. „Stavební dûní, o nûÏ se nesmírnû zaslouÏil tehdej‰í fieditel P. Kupelwieser, se pfieneslo mimo areál vesnice a bezprostfiední blízkost Ïelezáren. Hlavnû od konce 70. let 19. století Vítkovice podstatnû zmûnily svou tváfi. Nov˘ obytn˘ komplex domÛ pro zamûstnance vãetnû nezbytné obãanské vybavenosti byl oznaãován jako Nové Vítkovice. Charakteristick˘m prvkem této zástavby bylo reÏné neomítané zdivo. To na‰lo uplatnûní ta-
ké pfii stavbû kostela sv. Pavla i závodního hotelu v roce 1887, závodní trÏnice v roce 1899, ale také radnice, která byla vybudována v roce 1902,” fiíká B. Przybylová. Zajímavé je, Ïe v té dobû byl kladen mimofiádn˘ dÛraz na dostatek zelenû. Dokladem toho mohou b˘t nejvût‰í kolonie, jako byly ·títová, Westend, Kairo, Anglická. Pfiíliv obyvatelstva v kaÏdém pfiípadû ovlivnil v minulém století národnostní skladbu. Obec postupnû ztratila svÛj ãesk˘ ráz a nûmãina pfieváÏila po v‰ech stránkách.
Charakteristick˘ pohled na vítkovické vysoké pece.
Foto: archiv
Matefiská ‰kola - Sirotãí ulice.
Souãasn˘ znak prakticky pfiedstavuje znak historick˘, kter˘ sestavila správa obce v roce 1918, ale ten uÏ se nedoãkal oficiálního schválení. Pfiesto jej Vítkovice uÏívaly aÏ do doby svého zaãlenûní do tzv. Velké Ostravy v roce 1924. V polceném ‰títu v pravém ãerném poli vyniká pÛl zlato-ãervenû ‰achované moravské orlice. V horním zeleném poli jsou umístûna zkfiíÏená stfiíbrná hornická kladívka s topÛrky pfiirozen˘ch barev. V dolním poli jsou pak na zelené hrázi rybníka pÛl a tfii celé jedle, nad nimiÏ letí stfiíbrní ptáci. Z pohledu heraldického je dolní ãtvrtina levého pole ãásteãnû pfievzata z pÛvodního peãetního obrazu obce. Na nûm bylo vyobrazeno sedm jedlí sefiazen˘ch od stfiedu podle velikosti, a to od nejvût‰í po nejmen‰í. Nad nimi letûlo ‰est kachen nebo hus. Podle fieditelky archivu byl tento stav umocnûn úzkou provázaností s komunální sférou. TotiÏ i ve ‰kole, kterou zfiídily právû Ïelezárny, se aÏ do roku 1879 vyuãovalo dvojjazyãnû, poté uÏ pouze nûmecky. Psal se rok 1894, kdy se díky úsilí Ústfiední Matice ‰kolské podafiilo vybudovat ãeskou obecnou ‰kolu. „Provázanost obce se Ïelezárnami se projevila rovnûÏ pfii vzniku obecní spofiitelny. S jejím zaloÏením se dost dlouho otálelo. DÛvodem byla existence závodní spofiitelny, jejichÏ sluÏeb vyuÏívala naprostá vût‰ina zamûstnancÛ a tedy i vût‰ina obyvatel Vítkovic. Teprve v roce 1905 byly zohlednûny také nároky tûch, které Ïelezárny nezamûstnávaly. V ãele Vítkovic stál starosta Johann Vietz. Ale zmûnu ve vedení obce pfiinesl aÏ konec roku 1918. Vládním komisafiem byl ustanoven Josef Chalupník, pozdûj‰í starosta Moravské Ostravy.” Do Vítkovic pfii‰el aÏ v roce 1917, ale toto mûsto si velmi oblíbil. V tisku se o nûm zpola Ïertem a zpola vyãítavû psalo : „... pr˘ by tam (mínûny jsou Vítkovice) nejradûji pfiestûhoval i novou radnici, divadlo a jiné budovy z Moravské Ostravy...” (MaB)
Foto: archiv
14
OSTRAVSKÁ RADNICE
srpen 2000
Nádherná letní ‰ílenství I kdyÏ poãasím není leto‰ní léto tak laskavé, jako to loÀské, je úÏasné jako vÏdy. Zejména pro ty, kdo ocení i kratiãké pobyty v pfiírodû spojené s radovánkami v‰eho druhu. Dnes na‰im ãtenáfiÛm nabídneme v˘letní trasy do míst OstravanÛm znám˘ch, ale pfiesto stále hojnû nav‰tûvovan˘ch a znovunalézan˘ch. Beskydy jsou na‰í nejbliωí rekreaãní oblastí, obec Ostravice je dostateãnû známá. Pû‰í v˘lety odsud aÈ uÏ na Lysou horu ãi po okrajovce do Malenovic, na pfiehradu ·ance nebo na opaãnou stranu na majestátn˘ Smrk nebo opût po okrajovce do âeladné patfií k nejhezãím vycházkám. Pû‰ky, autem ãi vefiejnou dopravou se vydejte i dál. Lákav˘ je v˘let na GrúÀ, obec Bílá za pfiehradou ·ance je malebn˘m turistick˘m centrem s unikátním dfievûn˘m kostelíkem. Ne kaÏd˘ v‰ak ví, Ïe pár metrÛ v lesnatém svahu za ním se skr˘vá hfibitÛvek jako vystfiiÏen˘ ze star˘ch románÛ. UÏ dávno se tu nepohfibívá, ale má své neopakovatelné kouzlo. Vytrvejme, pojìme dále, aÈ uÏ na kolech ãi pû‰ky na Hlavatou, potom aÏ ke státní hranici na Bumbálce. Jen pár metrÛ nad Tfie‰tíkem a hraniãním pfiechodem se na vr‰ku Súkenická s pfiíjemn˘m hotelem stejného jména uÏ tfietí rok tyãí pûkná rozhledna, mimochodem jediná v Beskydech. PfiestoÏe jí rodn˘ list vystavil dÛ-
vod ryze komerãního rázu, protoÏe pÛvodním cílem bylo vystavût tu zafiízení pro pfienos signálu mobilních telefonÛ, investorská spoleãnost splnila podmínky ochráncÛ Beskyd a dala technickému zafiízení ráz rozhledny dobfie zapadající do okolní krajiny. Zdoláte-li pár desítek schodÛ, za pûkného poãasí budete nad‰eni neuvûfiiteln˘m v˘hledem, ãasto aÏ na hfiebeny slovensk˘ch hor. Pro skuteãné milovníky hor a turistiky je to nemalá a zaslouÏená odmûna. Cyklotras je z Ostravice víc neÏ dost a splÀují nároky i tûch nejvût‰ích „‰ílencÛ”, jak s gustem dnes naz˘vá „horské cyklisty” star‰í generace. Napfiíklad do Star˘ch Hamer podél pfiehrady ·ance jak po úboãí Smrku tak po druhé stranû pfiehrady pod Tû‰íÀoãkou a Jamníkem. Na kole dnes podle map cyklotras dojedete v Beskydech témûfi v‰ude. Dnes popisovaná oblast je letos cílem dal‰ích skupin nádhern˘ch ‰ílencÛ. V tamních lesích se po ãervencov˘ch de‰tích urodilo hub jako na poli. Není vzácné najít tzv. hnízda pravákÛ, skvûl˘ch ryzcÛ a dal‰ích lahÛdek. Je‰tû v tyto dny existují doslova modré plochy borÛvãí. Vyjít z lesa s ko‰em ãi nÛ‰í hub, vûdrem borÛvek a stra‰idelnû fialov˘mi ústy patfií k leto‰ním spoleãensk˘m pravidlÛm beskydského léta. BudiÏ pochváleno. (ok)
Horníci budou slavit PfiestoÏe star‰í tradici oslav hornického fiemesla pfiedstavuje v mnoh˘ch zemích prosincov˘ svátek Barbory, patronky horníkÛ, v ãesk˘ch zemích pak pfied více neÏ padesáti léty téÏ oslavovan˘ svat˘ Prokop, záfiijové oslavy Dne horníkÛ stále pfietrvávají. UÏ ãtvrt˘m rokem se v tomto termínu uskuteãÀuje rovnûÏ celostátní setkání hornick˘ch obcí a mûst, letos hosty hornick˘ch cechÛ pfiivítá b˘valé nejvût‰í hornické mûsto Ostrava. V sobotu 9. záfií se v rámci 4. setkání hornick˘ch obcí a mûst sjedou delegace samospráv témûfi sedmdesáti ãesk˘ch mûst a mûsteãek, ale také hornick˘ch muzeí, tûÏafistev a báÀského ‰kolství i záchranáfiství. Vzhledem k nároãn˘m rekonstrukcím centra Ostravy budou v‰ichni hosté pfiivítáni v kulturním domû
Ostravy-Petfikovic, odkud v 11 hodin vyjde slavnostní prÛvod s dechovkami a hornick˘mi parádami do nedalekého Hornického muzea OKD pod Landekem. V prostorném areálu muzea je pfiipraven pro hosty i ‰irokou vefiejnost celodenní bohat˘ kulturní program i dostatek obãerstvení. Dopoledne bude u kaple v hornickém muzeu slouÏena m‰e, odpoledne popfieje dospûl˘m i dûtem. Od 14 hodin vystoupí Petra JanÛ, Pavel Dobe‰, Elvis Presley (jako Ïiv˘), taneãní soubory, kouzelníci, dechovky, maÏoretky, imitátor slavn˘ch osobností a pro dûti i známé loutkové divadlo Babky Miládky. Na oslavy hornického svátku jsou v‰ichni Ostravané srdeãnû zváni. Spojení do Hornického muzea OKD je autobusov˘mi linkami DPO od Ostravy ã. 34, 52 a 56 na zastávku Pod Landekem v Ostravû-Petfikovicích. (k)
Struãnû ✔ Kam za zábavou? Mûstské informaãní centrum Ostrava nabízí vstupenky na pfiedstavení S politiky netanãím v DK Poklad 31. srpna, brnûnskou Grand Prix 18. - 20. srpna, na ostravské vystoupení Fe‰ákÛ 4. záfií, 10. - 11. záfií pfiedstavení Divadla J. Cimrmana a 20. záfií na vystoupení známé dvojice Paleãek - Janík.
✔ Velk˘ zájem vzbudila v minulém vydání na‰eho mûsíãníku informace o slevov˘ch kartách Eurobeds. Na ãetné dotazy opakujeme, Ïe karta za 480 Kã platí rok ve v‰ech mûstech, okresech a stovkách zafiízení a institucí v âR vyjmenovan˘ch v katalogu Eurobeds v rámci cestovního ruchu a turistiky. K dostání opût v MIC Ostrava. (k)
Rozhledna na Súkenické nad Bumbálkou je jedinou souãasnou rozhlednou v Beskydech. Její stavba vãetnû technického zafiízení a terénních úprav stála investora pár desítek milionÛ korun. Podobná rozhledna, i kdyÏ men‰í, vyrostla nedávno na Bílé hofie mezi Kopfiivnicí a ·tramberkem, je pfiístupná pû‰ky z obou lokalit. Potû‰it se panoramatem okolní krajiny i tady stojí za to. Foto: A. Kubaãák
Ostrava pfiedává zku‰enosti ¤ada ãesk˘ch mûst se obrací na Mûstské informaãní centrum v Ostravû s Ïádostí o náv‰tûvu a zku‰enosti z provozování tohoto stfiediska. Jak jsme jiÏ informovali, fieditelka MIC Ostrava dr. Dagmar Kremzerová pfiedávala zku‰enosti ‰irokému fóru uÏ na semináfii celostátního festivalu Tour Region Film 2000 v Písku koncem kvûtna. V posledních dnech nav‰tívili informaãní centrum zástupci Ústí nad Labem, kde informaãní centrum existuje sice od roku 1995, ale jako souãást kulturního stfiediska a pot˘ká se s problémy a finanãními ztrátami. V Ostravû se jako velmi ‰Èastné fie‰ení osvûdãilo zaloÏení „íãka” jako obecnû
prospû‰né spoleãnosti mûstem dotované. Postupnû v‰ak na sebe ostravské centrum zaãíná vydûlávat. Ústeãtí hosté, ktefií sv˘m radním chtûjí navrhnout nové fie‰ení existence „íãka” na základû zku‰eností od nás, byli pfiekvapeni ‰ífií informací a sluÏeb, technick˘m i personálním vybavením dvou stávajících poboãek ostravského informaãního centra (v centru mûsta a v budovû ostravské radnice), plánuje se i otevfiení tfietí poboãky. K náv‰tûvû MIC Ostrava se v‰ak chystají i zástupci Plznû, Podûbrad a lázní Bohdaneã. Je potû‰itelné, Ïe mÛÏeme pfiedávat pozitivní zku‰enosti. (o)
Pamûtníci, pfiijìte! Klub pfiátel Hornického muzea OKD zve v‰echny, kdo letos oslaví 65. narozeniny a v roce 1950 nastoupili do hornictví, na Setkání po padesáti letech, které se uskuteãní 8. záfií 2000 od 15 hodin v Hornickém muzeu. Mimofiádná dopra-
va historick˘mi autobusy zaji‰tûna, odjezd ze zastávky Muglinovská ve 13.30, 14.00 a 14.30 hodin. Zváni jsou téÏ dal‰í havífii, ktefií si chtûjí zavzpomínat na spoleãn˘ fedrunk. (r)
srpen 2000
OSTRAVSKÁ RADNICE
15
Stfiíbro z PafiíÏe pro hasiãe V polovinû ãervence se konaly v PafiíÏi Svûtové hasiãské hry. V jejich historii to bylo vÛbec poprvé na evropském kontinentu. V pofiadí uÏ ‰estého roãníku se mûli pfiíleÏitost zúãastnit také ãe‰tí hasiãi. A ti se ve Francii rozhodnû neztratili. Právû naopak. K nejúspû‰nûj‰ím nespornû patfiil reprezentaãní fotbalov˘ t˘m, kter˘ tvofiili hráãi futsalu z Karviné, Vítkova, Nového Jiãína, Jeseníku a samozfiejmû z Ostravy. „Hasiãská olympiáda byla velkolepá vãetnû podan˘ch v˘konÛ i vytvofien˘ch rekordÛ. V PafiíÏi se setkaly tisícovky sportovcÛ. SoutûÏili v nejrÛznûj‰ích disciplínách poãínaje ‰ipkami a konãe trochu neletním hokejem. Na programu byl mimo jiné také pro diváky velmi atraktivní v˘bûh na Eiffelovu vûÏ s nasazen˘m d˘chacím pfiístrojem. BohuÏel jsme ne-
mûli moÏnost a hlavnû ani ãas jednotlivé soutûÏe sledovat, protoÏe jsme byli prakticky dennû na trávníku stadionu,” fiíká Marek Pohorelli, jeden z úspû‰n˘ch ostravsk˘ch fotbalistÛ, ktefií pfiivezli domÛ stfiíbrné medaile. Do ãtvrtfinále postoupil ãesk˘ t˘m jako vítûz skupiny bez ztráty jediného bodu. Ve ãtvrtfinále porazil Bermudy 6:3, v semifinále zdolal Holandsko 2:0. Ve finále se pak na‰i hasiãi utkali s domácí Francií. Zápas skonãil i po prodlouÏení bez branek, a tak rozhodoval aÏ penaltov˘ rozstfiel. Ten skonãil nakonec 4:2 v nበneprospûch. Zklaman˘m hráãÛm v‰ak stfiíbrné medaile rozhodnû slu‰ely. Podle M. Pohorelliho si budou chtít na zlato fotbalisté sáhnout pfií‰tí rok v ¤ecku na Mistrovství Evropy, kam byla hasiãská reprezentace také nominována. (m)
Centrum tísÀového volání V listopadu leto‰ního roku uplyne pût let od zahájení provozu spoleãného dispeãerského pracovi‰tû hasiãÛ (HZSMO), zdravotnické záchranné sluÏby (ZZS), Policie âR (PâR) a mûstské policie (MPO). Úspû‰nou koordinaci v‰ech tûchto sloÏek operujících v rámci Integrovaného záchranného systému mûsta Ostravy nejpfiesnûji potvrzují a dokládají statistické údaje. Z níÏe uvedeného porovnávacího grafu lze vyãíst, jak rok od roku roste poãet pfiípadÛ fie‰en˘ch právû
prostfiednictvím Centra tísÀového volání. Jeho operátofii jen za prvních ‰est mûsícÛ roku 2000 zaznamenali pfies 29,5 tisíce tísÀov˘ch volání. Kromû rychlého vyslání pomoci k dopravním nehodám ãi k obãanÛm, jimÏ se náhle pfiitíÏilo a zhor‰il zdravotní stav, hasiãi napfi. celkem sedmadevadesátkrát asistovali pfii odstraÀování nebezpeãn˘ch rojÛ vãel, vos i sr‰ÀÛ a v 258 pfiípadech vypro‰Èovali ne‰Èastníky, ktefií uvízli ve v˘tazích ostravsk˘ch domÛ. (m)
Na tváfiích zklaman˘ch hasiãÛ se objevily i slzy.
Útulek pro psy v Ostravû-Tfiebovicích nabízí do dobr˘ch rukou (tel. 696 72 88): 1. Bery je osmilet˘ ãistokrevn˘ dlouhosrst˘ belgick˘ ovãák, kter˘ byl do útulku dopraven v kvûtnu tohoto roku bezprostfiednû po stfietu s osobním vozem. S tfií‰tivou zlomeninou pravé zadní nohy okamÏitû putoval na operaãní stÛl. Dnes je uÏ Bery v dobré kondici a netrpûlivû ãeká na hodného a laskavého pána, kter˘ by mu poskytl nov˘ domov. Tento sice „psí dûda”, ale stále vynikající hlídaã, by se nejlépe hodil k rodinnému domku se zahradou. 2. Bufík je ãerstvû ostfiíhán a dá se fiíci, Ïe po roce pobytu ve Tfiebovicích prohlédl do krásy. Je to temperamentní kfiíÏenec kníraãe milující spoleãnost lidí. BohuÏel, zatím o nûj je‰tû nikdo nezavadil pohledem. Pracovníci útulku jsou pfie-
1
svûdãeni, Ïe tento sympaÈák nakonec pfiece jen pozná, co jsou to spoleãné procházky s pánem, hry na zahradû nebo i odpoãinek na hfiejivém koberci uprostfied ob˘vacího pokoje. Urãitû by si to zaslouÏil. 3. Emilka je také kfiíÏenec kníraãe stfiedního vzrÛstu. S lidmi má v‰ak tato 4 roky stará skvûlá hlídaãka ‰patné zku‰enosti. A tak se není ãemu divit, Ïe sv˘m ‰tûkotem a cenûním zubÛ zastra‰uje v‰echny kolem sebe, které nezná. Vûfite totiÏ ãlovûku, kter˘ vás uváÏe u plotu ve V˘stavní ulici ve Vítkovicích a tam nechá o hladu a Ïízni! Svého páníãka v‰ak bude stoprocentnû milovat, respektovat a chránit. Prahne jen po tro‰e vlídnosti a slu‰ného zacházení.
2
3
16
OSTRAVSKÁ RADNICE
S Ivo Mockem nejen o prázdninách Sportovní a rekreaãní zafiízení mûsta Ostravy, s. r. o. Od svého zaloÏení v r. 1998 se firma stará o chod tfií moderních sportovních komplexÛ - zimního stadionu v Porubû, porubského koupali‰tû a krytého bazénu. V‰estrannû zaji‰Èuje podmínky pro rekreaãní sport a volnoãasové aktivity, vytváfií zázemí pro mladou generaci sportovcÛ a je také pofiadatelem mnoha sportovních, kulturních a v˘stavních akcí, které v˘raznû pfiesahují regionální rámec. Stoprocentním vlastníkem této spoleãnosti s ruãením omezen˘m je mûsto Ostrava. ¤editele Sportovních a rekreaãních zafiízení mûsta Ostravy, s. r. o., Ivo Mocka jsme se zeptali, co mohou ostravské sportovní areály nabídnout, kdyÏ právû není poãasí na koupání: „Neustále je v provozu porubsk˘ kryt˘ bazén, kter˘ urãitû sk˘tá mnohé moÏnosti pro letní rekreaci, i tím, Ïe pfii vhodném poãasí je zároveÀ k dispozici venkovní bazén. Za ‰patného poãasí mÛÏete vyuÏít saunu, posilovnu, masáÏe a dal‰í sluÏby, samozfiejmû vãetnû krytého bazénu. Na velkém koupali‰ti v Porubû nabízíme rÛzné pfiíleÏitosti pro zábavu. Naposledy to bylo v sobotu 5. srpna, kdy se konala celodenní akce pro dûti i dospûlé S Eurotelem go na letní show, kde se vedle ve‰ker˘ch bûÏn˘ch aktivit uplatnil i skateboarding, jízda na koleãkov˘ch bruslích, bungee jumping, byly k dispozici trampolíny a dal‰í moÏnosti. V‰echno doprovázela hudba a s tradiãnû velk˘m ohlasem se setkalo vystoupení skupiny ·um svistu.” Jaké jsou právû v pfiípadû koupali‰tû v Porubû zámûry do budoucna? „UÏ teì jsou v nabídce nejen dobré podmínky pro odpoãinek s vodou, ale i pro dal‰í aktivity, jako je tfieba tenis, minigolf, hfii‰tû pro volejbal, kuÏelky, stolní tenis. Do blízké budoucnosti chystáme projekt, kter˘ by mûl toto prostfiedí zatraktivnit, pfiilákat více lidí a pfiimût je, aby zÛstali, i kdyÏ pfiijde nûjaká ta letní pfieháÀka. Chceme zbudovat rozsáhlé dvorany s otevfien˘m prostorem a s pfiístfie‰ky, kam by se lidé mohli schovat a pak znovu pokraãovat v koupání. V tûchto dvoranách budeme pak také pofiádat letní koncerty nebo slavnosti, které by mohly b˘t pfiitaÏlivé pro dal‰í publikum.”
Na co byste na‰e ãtenáfie v dohledné dobû pozval? „Na zimním stadionu v Porubû si 26. srpna nenechte ujít mezinárodní utkání v ledním hokeji pro hráãe do 17 let mezi âR a USA. Tento zápas probûhne v rámci turnaje, kter˘ se koná i v jin˘ch
mûstech na severní Moravû. V fiíjnu to pak bude divácky atraktivní akce, která uÏ vloni byla velice úspû‰ná. Jde o mezinárodní závod v krasobruslení Grand Prix ISU Junior. Federace krasobruslení si znovu pro leto‰ek vybrala nበstadion a Ostravu jako jedno z evropsk˘ch mûst, kde se tento závod koná.” Stále ãastûji se oz˘vají dotazy, co bude se sportovi‰ti, která se stala nebo stanou souãástí Sportovních a rekreaãních zafiízení? „Pfiedev‰ím jde o b˘valou halu Hutních montáÏí v Pfiívoze, kterou bychom chtûli alespoÀ ãásteãnû zprovoznit uÏ
srpen 2000 letos na podzim a celou nejpozdûji na jafie pfií‰tího roku. V této hale se budou odehrávat sporty, jako jsou volejbal a házená, v tzv. men‰í hernû pak zápas a judo. NepÛjde jen o návrat do stavu, kter˘ byl pfied povodní, chceme mûstu a obãanÛm nabídnout moderní zafiízení, kde nebude chybût posilovna a vybavení pro sportovní rehabilitaci. Taková hala v Ostravû chybí. A uÏ dnes je jasné, Ïe bude celodennû vytíÏená. Jednají s námi nejen ‰piãkové kluby a ‰koly, ale i zájemci o rekreaãní sportovní vyÏití. Dále máme v plánu pfievzít areál VOKD v Porubû. UÏ dva roky se jedná o pfievodu a v‰echno se zdá b˘t na dobré cestû. Následnû by pak mûla vzniknout studie pro potfiebnou rekonstrukci. Tímto areálem by se síÈ námi provozovan˘ch sportovi‰È uzavfiela a pokr˘vali bychom zimní sporty, letní aktivity pod otevfien˘m nebem i halové disciplíny.” J. Pilafiová UpozorÀujeme, Ïe od 4. do 14. záfií bude v˘luka krytého bazénu v Porubû. Jde o pravidelnou akci. VÏdy jednou roãnû se vypou‰tí bazénová vana, cel˘ bazén je nutno vyãistit, provést potfiebnou údrÏbu a revizní zkou‰ky. Hned nato bude opût v‰em „vodníkÛm“ k dispozici.
Primátor E. To‰enovsk˘: Takovou skvûlou akci je tfieba jen vítat, neboÈ se Ostrava znovu dostane do sportovního povûdomí lidí u nás i v Evropû
Pfiivítáme evropskou sportovní elitu V Paláci kultury a sportu Vítkovice a na Zimním stadionu v Porubû by se uÏ za patnáct mûsícÛ mûlo konat Mistrovství Evropy muÏÛ ve volejbalu. V ãervenci nav‰tívila na‰e mûsto inspekce z CEV (Confédération européenne de Volleyball) v ãele s viceprezidentem Evropské volejbalové asociace Hugem Fruithofem. Ten po prohlídce hal, hotelÛ i spor-
tovních zafiízení v Ostravû prohlásil, Ïe je nadmíru spokojen, a ocenil pfiedstavitele mûsta za podporu, kterou vûnují blíÏícímu se mistrovství i sportu vÛbec. Z dvanácti druÏstev si úãast na ‰ampionátu v dobû od 8. do 16. záfií pfií‰tího roku uÏ kromû domácí reprezentace zajistili sportovci Ruska, Itálie, Francie, Nizozemí a Jugoslávie. Finále zfiejmû probûhne v Paláci kultury a sportu ve Vítkovicích.
Souãasnû s konáním ‰ampionátu se v Ostravû uskuteãní také volební kongres asociace, kter˘ je v˘znamnou spoleãenskou událostí volejbalového dûní. Kongresu se mají úãastnit dvû stovky ãlenÛ, takÏe si zdej‰í pofiadatelé nyní lámou hlavu, jak zajistit vyhovující zasedací sál. Pfiipravované mezinárodní mistrovství je krásn˘m dárkem na‰im sportovcÛm k osmdesátileté historii volejbalu v na‰í republice. (‰)
