Rada značení PRÁVNÍ ASPEKTY ZŘIZOVÁNÍ, ÚDRŽBY A OCHRANY TURISTICKÝCH ZNAČENÝCH TRAS

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ Rada značení

Učební texty pro značkaře díl

K PRÁVNÍ ASPEKTY ZŘIZOVÁNÍ, ÚDRŽBY A OCHRANY TURISTICKÝCH ZNAČENÝCH TRAS

2009

Tyto učební texty jsou určeny členům KČT pracujícím ve značkařských složkách. Ve smyslu jednotného řízení značení turistických tras spravovaných KČT jsou závaznou směrnicí pro tuto činnost. Učební texty se nezabývají značením silničních cyklotras. Uzávěrka tohoto dílu: 21. 02. 2009 Toto 2. vydání dílu K učebních textů pro značkaře nahrazuje 1. vydání z roku 2001. Odbornou část učebního textu zpracoval prof. JUDr. Josef Fiala, CSc. K tisku připravil Jiří Janás a autorský kolektiv metodické komise Sekce turistického značení RZ KČT.

2

OBSAH Str. 1

PODMÍNKY ZŘIZOVÁNÍ STAVEB

7

1.1

Základní předpoklady umisťování a zřizování staveb podle stavebně právních předpisů 1.1.1 Umísťování staveb 1.1.2 Zřizování staveb 1.2 Správní delikty 1.3 Ochranná pásma 1.3.1 Cizí nemovitosti 1.3.2 Objekty státní památkové péče 1.3.3 Ochrana přírody a krajiny 1.3.4 Ochrana dráhy 1.5.5 Pozemní komunikace 1.3.6 Civilní letectví 1.3.7 Zařízení energetiky 1.3.7.1 Nadzemní vedení 1.3.7.2 Podzemní vedení 1.3.7.3 Elektrické stanice 1.3.7.4 Výrobny elektřiny 1.3.8 Plynárenská zařízení 1.3.9 Výroba a rozvod tepelné energie 1.3.10 Přírodní léčivé zdroje 1.3.11 Zdroje podzemních nebo povrchových vod 1.3.11.1 Ochranné pásmo 1. stupně 1.3.11.2 Ochranné pásmo 2. stupně 1.3.12 Vodovody a kanalizace 1.3.13 Elektronické komunikace 1.3.14 Podzemní komunikační vedení 1.3.15 Nadzemní komunikační vedení 1.3.16 Rádiové zařízení 1.4 Ptačí oblasti 1.5 Práva k pozemku

7 7 7 8 10 10 10 10 11 11 12 12 12 13 13 13 13 14 14 15 15 15 16 16 16 17 17 17 19

2

OCHRANA TZT

20

2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.5 2.5.1

Ochrana vlastnictví Náhrada škody Přestupek, ev. trestný čin Ochrana komunikací Rozdělení komunikací Problémy s rušením komunikací Ochrana duševního vlastnictví Ochrana zákresů TZT v mapách

20 21 22 22 22 23 25 25

3

PRŮMYSLOVÝ VZOR

26

PŘÍLOHY

27 3

PŘEHLED DÍLŮ UČEBNÍCH TEXTŮ

A

Značkařský materiál

B

Značkování pěších a lyžařských tras, terénních cyklotras a jezdeckých tras Cestovní příkaz pro značkařskou činnost

C

Směrovky a tabulky Turistické vývěsní a informační mapy Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci První pomoc

D

Značkařská topografie

E

Organizace turistického značení Finanční a materiálové plánování a rozpočtování

F

Koncepce sítě turistických značených tras Údržba sítě turistických značených tras Změny v síti turistických značených tras

G

Evidence

H

Zásady textové náplně směrovek a tabulek

J

Revize turistických značených tras

K

Právní aspekty zřizování, údržby a ochrany turistických značených tras

L

Značkařská kvalifikace Odznak „Turista značkař“

M

Vývoj turistického značení Značení v zahraničí

Odkaz na jiný díl je v textu uveden v závorce spolu s číslem příslušné kapitoly.

4

ÚVOD

Probíhající přeměny společenských vztahů, v návaznosti na transformaci české společnosti po roce 1989 a na přípravu k začlenění České republiky do struktury EU, vyvolaly zásadní přestavbu právního řádu; po vstupu ČR do EU transformace právního řádu pokračuje. Z tohoto důvodu se soubor právních předpisů neustále vyvíjí, a proto nelze podat definitivní a ucelený přehled těch právních prostředků, které mohou být aplikovány v souvislosti se zřizováním, údržbou a ochranou TZT. Zejména instrumenty právní ochrany jsou roztříštěné, neúplné a nepřehledné. Proto od r. 1992 iniciuje KČT přijetí komplexního zákona o turistických značených trasách. Do doby rozhodnutí o jeho návrhu je nutno vycházet z platných právních norem.

5

6

Část 1

PODMÍNKY ZŘIZOVÁNÍ STAVEB

1.

PODMÍNKY ZŘIZOVÁNÍ STAVEB

1.1.

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY UMÍSŤOVÁNÍ A ZŘIZOVÁNÍ STAVEB PODLE STAVEBNĚ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Při zřizování TZT a umísťování turistických značek a ostatních informačních prvků v terénu (na pozemcích, porostech a stavbách) je třeba dbát veřejnoprávních i soukromoprávních pravidel platných pro zřizování a umísťování staveb. Ve smyslu zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, je nutno stojan turistické vývěsní mapy, rám (TVM) a směrovník považovat za tzv. informační zařízení.

1.1.1. Umísťování staveb Podle § 76 stavebního zákona lze umísťovat zařízení jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak. Přitom podle § 77 odst. 1 stavebního zákona je druhem územního rozhodnutí též rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení. Varianty podle druhu stavby: A) Místo územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas, a to na základě oznámení o záměru, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas platí dvanáct měsíců ode dne jeho vydání. Z toho plyne, že územní souhlas postačí v případech ohlašovaných zařízení, tj. stojanů TVM a v ochranných pásmech pozemních komunikací i směrovníků. Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. B) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2 (tj. směrovník) umísťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací. Protože stavba zařízení vyžaduje provedení zemních prací, je stavebník povinen zajistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu.

1.1.2. Zřizování staveb Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu, není-li stanoveno jinak. § 103 odst. 1 písm. c) stavebního zákona: Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2; (tj. směrovník), informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích (tj. značkařský kolík); 7

Část 1.2

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 104 odst. 2 písm. b) stavebního zákona: Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují informační a reklamní zařízení na stavbě nebo na pozemku neuvedená v § 103 odst. 1 písm. c) bodech 8 a 9 a stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2 (tj. stojan TVM). § 104 odst. 3 stavebního zákona: Ohlášení nevyžadují jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení, u kterých to stavební úřad podle § 78 odst. 2 stanovil. Ohlášení stavby obsahuje údaje o stavebníkovi, o pozemku, ohlášené stavbě, jejím rozsahu a účelu, o způsobu a době provádění stavby a její jednoduchý technický popis, nejde-li o případy uvedené v § 105 odstavci 2 stavebního zákona (pozn.: mezi tyto případy nepatří stojany TVM, směrovníky ani značkařské kolíky); u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění. K ohlášení se připojí doklad prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku či stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí. V § 106 odst. 1 stavební zákon stanoví, že ohlášenou stavbu, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104 odst. 2 může stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu; u dočasné stavby souhlas obsahuje dobu jejího trvání. Nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz podle § 107, platí, že stavební úřad souhlas udělil. V souladu s § 106 odst. 2 takový souhlas platí po dobu 12 měsíců; nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s ohlášenou stavbou započato. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl stavebníkovi doručen souhlas, nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 40 dnů od ohlášení.

1.2.

SPRÁVNÍ DELIKTY

1.2.1. Přestupky § 178(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení, nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104),

b) odstraní stavbu, terénní úpravy nebo zařízení uvedené v § 104, aniž by takový záměr byl ohlášen podle § 128 odst. 1, anebo toto odstranění provede bez povolení přesto, že stavební úřad podle § 128 odst. 3 sdělil, že k odstranění je třeba povolení, c) provádí bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117) anebo bez ohlášení stavbu nebo její změnu v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území.

8

Část 1.2

SPRÁVNÍ DELIKTY

Odst. (3) Stavebník se dopustí přestupku tím, že a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, v rozporu s ohlášením nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104), § 179 Za přestupek podle § 178 lze uložit pokutu a) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a e), odst. 3 písm. a), b) a c) a odstavců 2, 4, 5 a 6, b) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) a odstavce 3 písm. g). Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob § 180 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že: a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení, nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104), b) odstraní stavbu, terénní úpravy nebo zařízení uvedené v § 104, aniž by takový záměr byl ohlášen podle § 128 odst. 1, anebo toto odstranění provede bez povolení přesto, že stavební úřad podle § 128 odst. 3 sdělil, že k odstranění je třeba povolení, c) provádí bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117) anebo bez ohlášení stavbu nebo její změnu v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území. Odst.(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí správního deliktu tím, že: a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, v rozporu s ohlášením nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104), § 181 Za správní delikt podle § 180 se uloží pokuta a) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a e), odst. 3 písm. a), b) a c), odstavců 2 a 4 a odstavce 5 písm. b), b) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n) a odst. 3 písm. g). § 182 Společná ustanovení Odst. (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Odst. (2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Odst. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže stavební úřad o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

9

ČÁST 1.3

OCHRANNÁ PÁSMA

1.3. OCHRANNÁ PÁSMA Při zřizování a změnách TZT, včetně umísťování informačních prvků, je nezbytné respektovat omezení vyplývající z ochranných pásem. Jde o vymezená území, v nichž jsou některé činnosti zakázány nebo omezeny. Tyto zákazy nebo omezení mohou ovlivnit některé činnosti související s vedením TZT, např. zákaz osazení některých informačních objektů.

1.3.1. Vl. nař. č. 29/1959 Sb., o oprávnění k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu - § 4, 5 Ochranným pásmem je prostor v bezprostřední blízkosti potrubí, který je určen k zabezpečení plynulého provozu potrubí a k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Ochranné pásmo je vymezeno svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 300 m po obou stranách od osy potrubí. Uvnitř ochranného pásma je např. zakázáno do vzdálenosti 3 m provádět činnosti, které by mohly ohrozit potrubí a plynulost a bezpečnost jeho provozu, např. výkopy.

1.3.2. Zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči - § 17 Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče územní rozhodnutí o ochranném pásmu a určí, u kterých nemovitostí v ochranném pásmu, nejsou-li kulturní památkou, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně úpravy dřevin, je vyloučena povinnost vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2; tato povinnost je vyloučena vždy, jde-li o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu této nemovitosti. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může v ochranném pásmu omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu. Jde-li o ochranu nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich prostředí, vymezí obdobně obecní úřad obce s rozšířenou působností ochranné pásmo na návrh krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče.

1.3.3. Zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - § 37, 46 a) Ochranné pásmo zvláště chráněného území vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám .... je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. b) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý 10

Část 1.3.4

DRÁHY

strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádný pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.

1.3.4. Zák. č. 266/1994 Sb., o drahách - § 8 a násl. Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou a) u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy, b) u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy, c) u vlečky 30 m od osy krajní koleje, d) u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální druhy 35 m od osy krajní koleje, e) u dráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje, f) u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu. V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby .... a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

1.3.5. Zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích - § 30 a násl. K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma (u nově budované nebo rekonstruované komunikace vzniká ochranné pásmo na základě rozhodnutí o umístění stavby). Silničním ochranným pásmem je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: a) 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace anebo od osy větve jejich křižovatek; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku; pro případ povolování zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení..., které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, je hranice 100 m posunuta na 250 m b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásmu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy, c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásmu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.

11

Část 1.3.6

CIVILNÍ LETECTVÍ

V silničních ochranných pásmech lze provádět stavby, které podle stavebního zákona vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených.

1.3.6. Zák. č. 49/1997 Sb., o civilním letectví - § 37 a násl. Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma (vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí). Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma letišť a leteckých pozemních zařízení (obě skupiny se dále dělí, např.- ochranná pásma letišť na ochranná pásma se zákazem staveb atd). V ochranných pásmech leteckých staveb lze zřizovat zařízení a provádět činnosti jen se souhlasem Úřadu pro civilní letectví. Úřad souhlas udělí, nebude-li zařízení nebo činnost bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a nepůjde-li o objekt vyžadující ochranu před hlukem.

1.3.7. Zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) - § 46, 68, 87 Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

1.3.7.1. OCHRANNÉ PÁSMO NADZEMNÍHO VEDENÍ je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní 3. pro závěsná kabelová vedení

7 m, 2 m, 1 m,

b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní

12 m, 5 m,

c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně

15 m,

d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně

20 m,

e) u napětí nad 400 kV

30 m,

f) u závěsného kabelového vedení 110 kV

2 m,

g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence

1 m.

12

Část 1.3.8

PLYNÁRENSKÁ ZAŘÍZENÍ

1.3.7.2. OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

1.3.7.3. OCHRANNÉ PÁSMO ELEKTRICKÉ STANICE je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.

1.3.7.4. OCHRANNÉ PÁSMO VÝROBNY ELEKTŘINY je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno: a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky, b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

1.3.8. Plynárenská zařízení Také jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí: a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu, c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu. 13

Část 1.3.9.

VÝROBA A ROZVOD TEPELNÉ ENERGIE

Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může být rozsah ochranných pásem stanoven až na 200 m. V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu.

1.3.9. Zařízení pro výrobu a rozvod tepelné energie Rovněž jsou chráněna ochrannými pásmy; rozumí se jimi souvislý prostor v bezprostřední blízkosti takových zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. (2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m. U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic. V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umísťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení.

1.3.10. Zák. č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) - § 21 a násl. K ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje, stanoví ochranná pásma ministerstvo zdravotnictví vyhláškou (např. vyhl. č. 41/2008 Sb. o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ 22 – JUBILEJNÍ v katastrálním území Poděbrady). Ochranná pásma se stanoví zpravidla ve dvou stupních. V ochranném pásmu I. stupně stanoveném pro území vymezené kruhem o poloměru do 50 m od zdroje, v pásmu fyzické ochrany zdroje a v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje peloidu jsou zakázány všechny činnosti s výjimkou těch, které jsou nutné v zájmu ochrany a využívání zdroje. V ochranném pásmu I. stupně stanoveném pro území větší než vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje a v ochranném pásmu II. stupně je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti 14

Část 1.3.11

VODNÍ ZÁKON

zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. Tyto činnosti a termín jejich ukončení v návaznosti na místní geologické podmínky stanoví vyhláška, kterou se stanoví ochranné pásmo.

1.3.11. Zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon - § 30) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.

1.3.11.1. OCHRANNÉ PÁSMO I. STUPNĚ Stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území: a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí, b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení, c) u vodních toků 1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru, 2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru, d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení, e) v ostatních případech individuálně.

1.3.11.2. OCHRANNÉ PÁSMO II. STUPNĚ se stanoví vně ochranného pásma I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích.

15

Část 1.3.12

VODOVODY A KANALIZACE

V rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad po projednání s dotčenými orgány státní správy stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření je třeba v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.

1.3.12. Zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) - § 23 K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, jimiž se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m, c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele. Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti souhlas od vlastníka nebo provozovatele, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení.

1.3.13. Zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) - § 102, 103.

1.3.14. Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona a činí 1,5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno: a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy, 16

Část 1.3.15

NADZEMNÍ KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ

b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení, Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.

1.3.15. Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona, jeho parametry, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí.

1.3.16. Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká stejně a má stejné podmínky jako ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení.

1.4. PTAČÍ OBLASTI Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Jako ptačí oblasti se vymezují území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti vybraných druhů ptáků. Vláda je vymezuje nařízením, přičemž může stanovit činnosti, ke kterým je třeba souhlasu orgánu ochrany přírody (tímto orgánem jsou krajské úřady nebo správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, a to v ptačích oblastech, na jejichž území se nachází národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka). Za výkon zakázané činnosti nebo činnosti, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu, lze uložit fyzické osobě pokutu až do výše 50 000 Kč, právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti až do výše 1 mil. Kč. Ke 30.6.2008 byly vymezeny tyto konkrétní ptačí oblasti: 1) Ptačí oblast Nádrž vodního díla Nechranice (nař. vlády č. 530/2004 Sb.) 2) Ptačí oblast Žehuňský rybník - Obora Kněžičky (nař. vlády č. 531/2004 Sb.) 3) Ptačí oblast Orlické Záhoří (nař. vlády č. 532/2004 Sb.) 4) Ptačí oblast Libavá (nař. vlády č. 533/2004 Sb.) 5) Ptačí oblast Podyjí (nař. vlády č. 534/2004 Sb.) 6) Ptačí oblast Řežabinec (nař. vlády č. 535/2004 Sb.)

17

Část 1.4

PTAČÍ OBLASTI

7) Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady (nař. vlády č. 598/2004 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vytyčovat nové turistické a cyklistické trasy. 8) Ptačí oblast Jeseníky (nař. vlády č. 599/2004 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vyznačovat nové turistické, cyklistické, lyžařské trasy a jezdecké stezky. 9) Ptačí oblast Krkonoše (nař. vlády č. 600/2004 Sb.) 10) Ptačí oblast Lednické rybníky (nař. vlády č. 601/2004 Sb.) 11) Ptačí oblast Novohradské hory (nař. vlády č. 602/2004 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vyznačovat nové turistické, cyklistické, lyžařské a jezdecké stezky. 12) Ptačí oblast Jaroslavické rybníky (nař. vlády č. 603/2004 Sb.) 13) Ptačí oblast Hovoransko – Čejkovicko (nař. vlády č. 604/2004 Sb.) 14) Ptačí oblast Jizerské hory (nař. vlády č. 605/2004 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vytyčovat nové turistické, cyklistické a lyžařské trasy. 15) Ptačí oblast Rožďalovické rybníky (nař. vlády č. 606/2004 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vytyčovat nové turistické, cykloturistické a jezdecké stezky. 16) Ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy (nař. vlády č. 607/2004 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vytyčovat mimo stávající komunikace nové turistické stezky. 17) Ptačí oblast Bohdanečský rybník (nař. vlády č. 608/2004 Sb.) 18) Ptačí oblast Hlubocké obory (nař. vlády č. 609/2004 Sb.) 19) Ptačí oblast Komárov (nař. vlády č. 679/2004 Sb.) 20) Ptačí oblast Třeboňsko (nař. vlády č. 680/2004 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vytyčovat nové turistické a cyklistické trasy. 21) Ptačí oblast Šumava (nař. vlády č. 681/2004 Sb.) 22) Ptačí oblast Pálava (nař. vlády č. 682/2004 Sb.) 23) Ptačí oblast Labské pískovce (nař. vlády č. 683/2004 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí a mimo území Národního parku České Švýcarsko, vytyčovat nové turistické, cyklistické, jezdecké a lyžařské trasy. 24) Ptačí oblast Křivoklátsko (nař. vlády č. 684/2004 Sb.) 25) Ptačí oblast Králický Sněžník (nař. vlády č. 685/2004 Sb.) 26) Ptačí oblast Horní Vsacko (nař. vlády č. 686/2004 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vytyčovat nové turistické, cyklistické a lyžařské trasy.

18

Část 1.5

PRÁVA K POZEMKU

27) Ptačí oblast Beskydy (nař. vlády č. 687/2004 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vytyčovat nové turistické, cyklistické a lyžařské trasy. 28) Ptačí oblast Doupovské hory (nař. vlády č. 688/2004 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vytyčovat mimo stávající komunikace nové turistické, cyklistické a lyžařské trasy. 29) Ptačí oblast Boletice (nař. vlády č. 19/2005 Sb.) 30) Ptačí oblast Broumovsko (nař. vlády č. 20/2005 Sb.) 31) Ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví (nař. vlády č. 21/2005 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vytyčovat nové turistické a cyklistické trasy. 32) Ptačí oblast Hostýnské vrchy (nař. vlády č. 22/2005 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vytyčovat nové turistické, cyklistické a jezdecké stezky. 33) Ptačí oblast Litovelské Pomoraví (nař. vlády č. 23/2005 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vytyčovat nové turistické, cyklistické a jezdecké stezky. 34) Ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská (nař. vlády č. 24/2005) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vytyčovat nové turistické, cyklistické, jezdecké a lyžařské trasy 35) Ptačí oblast Poodří (nař. vlády č. 25/2005 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vytyčovat nové turistické a cyklistické trasy. 36) Ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko (nař. vlády č. 26/2005 Sb.) 37) Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny (nař. vlády č. 27/2005 Sb.) 38) Ptačí oblast Východní Krušné hory (nař. vlády č. 28/2005 Sb.) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, vyznačovat nové turistické, cyklistické, jezdecké a lyžařské trasy. 39) Ptačí oblast Heřmanský stav - Odra – Poolší (nař. vlády č. 165/2007 Sb.)

1.5. PRÁVA K POZEMKU Realizace stavby vyžaduje příslušné oprávnění k pozemku, na němž má stavba být zřízena. Doklad, jímž stavebník prokazuje právo umístit na pozemku stavbu nebo ohlašované zařízení, je nezbytnou přílohou ohlášení (viz 2.1.). Totéž platí v případě, že by informační zařízení bylo umísťováno na jiné stavbě (typicky umístění TVM na budově). Takovým dokladem je kterýkoliv z dokladů ve smyslu § 105 odst. 1 stavebního zákona (především doklad prokazující vlastnické právo – u značení jen výjimečně – nebo doklad o jiném právu založené

19

Část 2

OCHRANA TZT

smlouvou provést stavbu – např. právo nájemce, jenž je podle smlouvy s pronajímatelem oprávněn na pronajatém pozemku postavit určitou stavbu, dále dohoda o budoucí kupní smlouvě, dohoda o bezplatném přenechání části pozemku nebo stavby do užívání – výpůjčka, anebo dokladu o právu odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku či stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí). Zřídí-li se stavba bez příslušného oprávnění k pozemku, jde o tzv. stavbu neoprávněnou, na jejíž režim dopadá § 135c obč. zákoníku a o sankcích rozhoduje soud (nelze zaměňovat se stavbou zřizovanou bez veřejnoprávního oprávnění podle stavebního zákona, jejíž následky upravuje stavební zákon a rozhoduje o nich stavební úřad).

2. OCHRANA TZT Ochrana TZT navazuje na jejich definici jako tras vybavených turistickým informačním systémem.

2.1. OCHRANA VLASTNICTVÍ Prvky informačního systému TZT jsou ve vlastnictví KČT. Vlastnické právo Klubu českých turistů (jako právnické osoby) je chráněno především občanským zákoníkem (zák. č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V jeho smyslu má každý vlastník právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje (§ 126). Z tohoto ustanovení vyplývá možnost použití tzv. vlastnických žalob, a to: a) žaloby na vydání věci (vzor č. 1), b) žaloby zápůrčí. ad a) Žaloba na vydání věci přichází v úvahu, jestliže někdo neoprávněně zadržuje věc patřící Klubu českých turistů, např. odcizil stojan na TVM. Věc musí být v žalobě jasně a určitě označena, aby nemohlo dojít k její záměně. Dalším předpokladem úspěšné žaloby je, aby žalovaný měl tuto věc u sebe. Z toho vyplývá, že žalovaným nemusí být ten, kdo věc odcizil. ad b) Zápůrčí žaloba přichází do úvahy v ostatních případech zásahů do vlastnického práva. Při ochraně TZT se předpokládá jen její minimální využitelnost, např. pokud by někdo bránil ve využívání informačních prvků, opakovaně je činil neupotřebitelnými. Orgánem oprávněným poskytnout ochranu je především soud. Jeho místní příslušnost se řídí občanským soudním řádem, obvykle jím bude soud, v jehož obvodu má žalovaný bydliště (fyzická osoba) nebo sídlo (osoba právnická). Tzv. předběžnou ochranu může poskytnout také pověřený obecní úřad (ve smyslu zák. č. 102/1992 Sb. a § 5 obč. zákoníku), a to tehdy, došloli ke zřejmému zásahu do pokojného stavu. Uvedený obecní úřad může zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Z hlediska účinnosti je vhodnější obrátit se nejprve se žádostí o ochranu na pověřený obecní úřad (soudní řízení je obvykle časově náročnější), případným rozhodnutím obecního úřadu však není právo domáhat se ochrany u soudu dotčeno. 20

Část 2.2

NÁHRADA ŠKODY

Použití těchto prostředků směřuje k obnovení vlastnického práva v původní podobě. Dojde-li však k tomu, že prvky turistického informačního systému byly zničeny, je nutno uplatňovat právo na náhradu škody.

2.2. NÁHRADA ŠKODY Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí (§ 415 obč. zákoníku). Takto obecně formulovaná povinnost zahrnuje i povinnost každého nepůsobit škodu na turistickém značení, na prvcích turistického informačního systému. Dojde-li ke vzniku škody porušením této povinnosti, nastupuje odpovědnost za škodu. Je však nutno rozlišit některá specifika: a)obecnou odpovědnost, b)odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností. ad a) Obecná odpovědnost postihuje každého, kdo na prvcích turistického informačního systému způsobí škodu porušením povinnosti uvedené v § 415 obč. zákoníku. Bude to především tzv. přímý škůdce. Za škodu bude odpovídat i právnická, či fyzická osoba, když škoda byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili (zpravidla zaměstnanci, ev. členové). Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle obč. zákoníku neodpovídají, není tím však dotčena jejich odpovědnost podle pracovně právních předpisů (např. za škodu způsobenou zaměstnancem bude odpovídat Klubu českých turistů zaměstnavatel a jemu vznikne regres vůči tomu, kdo škodu skutečně způsobil). Tato odpovědnost však vyžaduje zavinění škůdce, neboť ten, kdo škodu nezavinil, odpovědnosti se zprostí (jde o tzv. vyvinění). Důkazní břemeno ohledně porušení povinnosti, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi nimi má poškozený (KČT), v té chvíli se zavinění předpokládá a škůdce musí prokázat, že škodu nezavinil. Pokud se mu důkaz o neexistenci zavinění nezdaří, odpovědnost nastupuje. Není rozhodné, zda škoda byla zaviněna úmyslně nebo jen z nedbalosti. ad b) Každý (fyzická i právnická osoba) odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností. Škoda je způsobena provozní činností, jestliže vznikla:
činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti (to je činnost související s předmětem podnikání, např. poškození směrovek při těžbě dřeva),
fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí (typicky exhalacemi),
oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti. Tato odpovědnost nebere zřetel na zavinění, tzn. že nastupuje i tehdy, jestliže škůdce škodu nezavinil. Odpovědnosti se však škůdce zprostí jen tehdy, prokáže-li že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu (živelní pohroma) nebo vlastním jednáním poškozeného. Nedojde-li k náhradě škody dobrovolně, je nutné uplatnit nárok u soudu (vzor č. 2). Výše náhrady škody vychází z ceny věci v době poškození a hradí se jak skutečná škoda, tak i to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Náhrada ušlého zisku však nebude příliš praktická. Škoda se 21

Část 2.3

PŘESTUPEK, EVENT. TRESTNÝ ČIN

hradí v penězích; pokud by však KČT požádal a pokud by to bylo možné a účelné, hradila by se škoda uvedením do předešlého stavu.

2.3. PŘESTUPEK, EVENTUÁLNĚ TRESTNÝ ČIN V případě, že se podaří zjistit pachatele poškozování prvků turistického informačního systému, lze - vedle náhrady škody - k jeho stíhání použít zpravidla také zákon o přestupcích (zák. č. 200/1990 Sb.). Podle tohoto zákona se přestupku proti veřejnému pořádku dopustí i ten, kdo úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační značení [§ 47 odst. 1 písm. e)]. Za přestupek lze uložit pokutu až do 3000,- Kč. Přestupky projednávají obecní úřady, a z nich ten, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán. K projednání přestupku je vhodné, aby KČT, příp. i samotný značkař jeho spáchání oznámil (vzor č. 3) Vyloučeno není ani spáchání trestného činu poškozování cizí věci (trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů - § 257). Jeho skutkovou podstatu naplní ten, kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou (škodou nikoliv nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč). Tento pachatel může být potrestán odnětím svobody až na 1 rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. Pokud by došlo ke způsobení značné škody (tj. škody dosahující částky nejméně 500 000 Kč), může být pachatel potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 3 léta.

2.4. OCHRANA KOMUNIKACÍ Síť TZT se povětšině vytváří na pozemních komunikacích (silnicích, místních komunikacích a stezkách) a na veřejně přístupných účelových komunikacích (lesních a polních cestách). Z tohoto hlediska je důležitá ochrana, kterou těmto komunikacím právní řád zabezpečuje.

2.4.1. Rozdělení komunikací Zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, především vymezuje:
Silnice jako veřejně přístupné pozemní komunikace určené k užití silničními a jinými vozidly a chodci.
Místní komunikace jako veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce. Podle prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb. jsou místní komunikace rozděleny do 4 tříd (pro turistiku jsou využitelné především místní komunikace IV. třídy, kterými jsou samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny). 22

Část 2.4.2

PROBLÉMY S RUŠENÍM KOMUNIKACÍ


Účelové komunikace, jako pozemní komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka); účelovou komunikací je i komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu (tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu).

2.4.2. Problémy s rušením komunikací Podrobné rozdělení komunikací je důležité pro ochranu poskytovanou na základě zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území obcí není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody (těmito orgány jsou především pověřené obecní úřady a správy národních parků a chráněných krajinných oblastí). Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti (§ 63 odst. 1). Úlohu obcí a obecních úřadů (v pozici silničních správních úřadů) v souvislosti s nejrůznějšími snahami vlastníků pozemků o znepřístupňování dlouho užívaných cest zdůraznil v roce 2007 Veřejný ochránce práv (viz sborník stanovisek s názvem „Veřejné cesty“, který obdržely všechny obce, městské části a obvody a u nich je k nahlédnutí zájemcům). Především by v případě pochybností o existenci účelové komunikace měl silniční správní úřad vydat deklaratorní rozhodnutí a zejména připomenout, že údaj katastru nemovitostí o druhu a způsobu využití pozemku není pro posuzování existence účelové komunikace relevantní. K problematice užívání veřejných komunikací se opakovaně vyslovil i Nejvyšší soud. V rozsudku ve věci sp.zn. 22 Cdo 2191/2002 uvedl, že „Účelovou komunikací je pozemní komunikace, která splňuje znaky uvedené v § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a to i v případě, že o charakteru této pozemní komunikace nebylo vydáno správní rozhodnutí. Veřejnou cestou - účelovou komunikací - se pozemek v soukromém vlastnictví stává věnováním. Je-li cesta věnována obecnému užívání, nemůže mu být odňata soukromoprávní dispozicí vlastníkovou. Byla-li cesta vedoucí přes pozemek v soukromém vlastnictví od nepaměti veřejně užívána z naléhavé komunikační potřeby, jde o účelovou komunikaci.“ Proti zásahům do průchodnosti komunikace lze využít i obecnou ochranu podle § 5 obč. zákoníku. Tuto ochranu poskytují pověřené obecní úřady, pokud došlo ke zřejmému zásahu do pokojného stavu. Pověřený obecní úřad může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Komunikace jsou často dotčeny zamýšlenou výstavbou nových objektů nebo jiných změn v přírodě. Takové záležitosti se obvykle projeví v procesu územního plánování (viz stavební

23

Část 2.4.2

PROBLÉMY S RUŠENÍM KOMUNIKACÍ

zákon č. 183/2006 Sb.), jehož cílem je vytváření předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady a územní studie. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, dále určují limity pro vymezení území a rovněž obsahují rozbor udržitelného rozvoje území. Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Územně analytické podklady pro svůj správní obvod pořizuje úřad územního plánování (obecní úřad obce s rozšířenou působností), a to na základě průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny v území; údaje o území zahrnují i informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti. KČT využil ustanovení § 27 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého údaje o území poskytuje pořizovateli územně analytických podkladů, kromě jiných subjektů, vlastník dopravní a technické infrastruktury, a poskytl uvedeným obecním úřadům podklady o stavu sítě TZT. Lze důvodně předpokládat, že tímto způsobem budou při územním plánování zajištěny oprávněné zájmy KČT na zachování průběhu turistických značených tras (případně k nim bude přihlédnuto při změnách v síti pozemních komunikací). Podle § 76 odst. 1 stavebního zákona lze umísťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak. V takových situacích je ochrana zájmů KČT velmi komplikovaná, protože není účastníkem řízení. Účastníkem územního řízení jsou žadatel, obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, aj. KČT by mohl být takto účastníkem řízení jen jako vlastník stavby (což bude výjimečné). Ve všech ostatních případech je nutno doporučit předběžné jednání s obcí a vznést požadavek, aby obec chránila oprávněné zájmy KČT na zachování, příp. změny průběhu TZT. Dále lze uplatnit právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníků či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy (§ 63 odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb.). Toto ustanovení však nelze využít pro vedení TZT. Práva podle § 63 odst. 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat.

24

Část 2.5

OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy (např. zákon o lesích) nebo tento zákon mohou uvedená oprávnění omezit nebo upravit odchylně. Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.

2.5. OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ 2.5.1. Ochrana zákresů TZT v mapách Tato ochrana je založena na charakteristice mapy jako autorského díla, které chrání autorský zákon č. 121/2000 Sb. Tento zákon charakterizuje předmět autorského práva, jímž je dílo (literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké), které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (§ 2 odst. 1). V příkladném výčtu druhů děl zákon výslovně uvádí i dílo kartografické. Autorem je výlučně fyzická osoba, která dílo vytvořila. Kromě obecných principů vztahujících se na všechna díla obsahuje zákon též zvláštní ustanovení o některých dílech. Z nich je důležitá úprava kolektivního díla (§ 59), jako díla, na jehož tvorbě se podílí více autorů, je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití. Této charakteristice plně vyhovují mapy edice KČT. Kolektivní díla mají podle autorského zákona obdobný režim jako tzv. zaměstnanecká díla podle § 58 i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Z toho vyplývají tyto závěry:
Objednatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících ze smlouvy mezi autorem a objednatelem (typicky ze smlouvy o dílo). Objednatel může právo výkonu majetkových práv postoupit třetí osobě pouze se svolením autora (nejde-li o prodej podniku nebo jeho části).
Autorova osobnostní práva k dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li objednatel majetková práva ke kolektivnímu dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl kolektivní dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak.

▪ Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil objednateli svolení k dokončení svého nehotového díla pro případ, že bude přes výzvu k dodatečnému plnění v prodlení s vytvořením díla, anebo zanikne-li jeho závazek dokončit takové dílo smrtí nebo pro nemožnost plnění. Poznámka: Autorské právo zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková.

25

Část 3

PRŮMYSLOVÝ VZOR

Pozn. Autorské právo zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková. a) Osobnostní práva Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla, má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla; těchto práv se autor nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. b) Majetková práva Do souboru majetkových práv patří zejména právo dílo užít (jeho součástí je např. právo na rozmnožování díla). Není-li toto právo přenecháno bezúplatně, přísluší autorovi právo na odměnu. Majetkových práv se autor nemůže vzdát, práva trvají zpravidla po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Edice map KČT je mapovým souborem, tj. souborem map vyhotoveným a uspořádaným podle jednotné koncepce a vyjadřující postupné informace o celém území ČR a turistickovlastivědném obsahu. Pro mapový soubor se vyžaduje jednotný značkový klíč a systém označování, stejné zobrazení a měřítko, což soubor map KČT také splňuje. Konkrétní turistickou mapu lze považovat za kolektivní dílo, k němuž dochází mechanickým spojením děl, zpravidla různých oborů, v dílo jediné a v určitém smyslu jednotné. Autorská práva k částem kolektivního díla zůstávají nedotčena. Za části kolektivního díla považujme mapový podklad, zákres průběhu TZT do mapového podkladu, turisticko-vlastivědný obsah (přitom se na vytvoření těchto části kolektivního díla může podílet více spoluautorů). Na mapách KČT se chránila symbolem © práva tří subjektů. Z nich je nositelem autorskoprávní ochrany jen KČT (turistický obsah - viz výklad na zadní straně mapy). Namísto GŠ AČR, který nemá právní subjektivitu, měla být správně uvedena Česká republika - Ministerstvo obrany. Vojenský kartografický ústav, š.p. Harmanec, nebyl nositelem žádného oprávnění vyplývajícího z autorství, protože se nepodílel na výsledku díla tvůrčím způsobem (prováděl jen kartografické zpracování podle dodaných podkladů a tisk). Od roku 2007 je v tiráži správně uváděna Česká republika – Zeměměřický úřad jako nositel autorských práv k topografickému podkladu a Klub českých turistů jako nositel autorských práv k tématickému obsahu.

3.

PRŮMYSLOVÝ VZOR

Po mnohaletém marném úsilí se Klubu českých turistů podařilo zajistit ochranu turistickému značení proti jeho zneužití jinými subjekty (viz volby do Poslanecké sněmovny v r. 2006). Sada turistického značení, včetně směrovek a tabulky místního názvu, byla zapsána do rejstříku tzv. vzorů Společenství neboli komunitárních průmyslových vzorů. Takový vzor je konstituován a chráněn na základě nařízení Rady č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o vzoru Společenství. Rejstřík vede Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (známky a vzory) - Office for Harmonization in the Internal Market (Marks and Designs) - OHIM, se sídlem v Alicante (Španělsko).

26

PŘÍLOHY

Vzor č. 1 Žaloba na vydání věci Okresní soud alt. Městský soud v Brně Obvodní soud pro Prahu ....

Žalobce: Odbor Klubu českých turistů Jiskra Měřín, se sídlem v Měříně, Jihlavská 260, IČ 44067208 jednající Karlem Lázničkou, předsedou výboru, bytem Brněnská 452, Měřín Žalovaný: František Novotný, bytem Jihlavská 254, Měřín

Věc: O vydání věci , návrh na zahájení řízení

I. Žalobce je vlastníkem turistické vývěsní mapy „Jihlavsko“ a kovového stojanu určeného k instalaci mapy. Vlastnické právo k nim nabyl takto: Turistickou vývěsní mapu získal na základě smlouvy o dílo se společností Kartografie, a.s., Praha, stojan na základě smlouvy o dílo se společností Morava sport, a.s., Kopřivnice. Žalobce obojí umístil na základě ohlášení stavby na náměstí v Měříně, a to na pozemku parc. č. 106, který je ve vlastnictví obce. Důkaz: smlouvy o dílo II. Žalovaný svévolně vykopal stojan včetně mapy a obojí umístil ve stodole, která je jeho vlastnictvím. Údajně tak učinil proto, že mapa bránila přístupu světla na jeho zahrádku. Na výzvu k vydání mapy a stojanu žalovaný nereagoval. Důkaz: výslechem svědka Zdeňka Prokopa, Měřín, Na Nivech 375 dopisem žalobce žalovanému ze dne ..... Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem žalobce navrhuje, aby soud vydal tento rozsudek: Žalovaný je povinen vydat žalobci turistickou vývěsní mapu „Jihlavsko“ a kovový stojan do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení do 15 dnů od právní moci rozsudku. V Měříně dne podpis

27

PŘÍLOHY

Vzor č. 2 Žaloba na náhradu škody

Okresní soud alt. Městský soud v Brně Obvodní soud pro Prahu ....

Žalobce: Odbor Klubu českých turistů Jiskra Měřín, se sídlem v Měříně, Jihlavská 260, IČ 44067208 jednající Karlem Lázničkou, předsedou výboru, bytem Brněnská 452, Měřín Žalovaný: František Novotný, bytem Jihlavská 254, Měřín Věc: O zaplacení ......... Kč s přísl.návrhem na zahájení řízení

I. Žalobce byl vlastníkem turistické vývěsní mapy „Jihlavsko“ a kovového stojanu určeného k instalaci mapy. Vlastnické právo k nim nabyl takto: Turistickou vývěsní mapu získal na základě smlouvy o dílo se společností Kartografie, a.s., Praha, stojan na základě smlouvy o dílo se společností Morava sport, a.s., Kopřivnice. Žalobce obojí umístil na základě ohlášení stavby na náměstí v Měříně, a to na pozemku parc. č. 106, který je ve vlastnictví obce. Důkaz: smlouvy o dílo II. Žalovaný svévolně vykopal stojan včetně mapy, obojí zničil a tím způsobil žalobci škodu ve výši ..... Kč. Žalovaný odstranil stojan s mapou údajně proto, že mapa bránila přístupu světla na jeho zahrádku. Aby byla zachována informační hodnota turistické značené trasy, musel žalobce na stejné místo umístit nový stojan s novou mapou. Dopisem ze dne ...... vyzval žalobce žalovaného, aby mu nahradil škodu, na výzvu žalovaný nereagoval. Důkaz: výslechem svědka Zdeňka Prokopa, Měřín, Na Nivech 375 dopisem žalobce žalovanému ze dne ..... Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem žalobce navrhuje, aby soud vydal tento rozsudek: Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ...... Kč s ....% p.a. úroku z prodlení od .......... do zaplacení a nahradit náklad řízení ve výši ..... Kč, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. V Měříně dne podpis

28

PŘÍLOHY

Vzor č. 3 Návrh na zahájení řízení o přestupku Obecní (městský) úřad alter. Úřad městského obvodu Úřad městské části Úřad města v ..........……………………

Věc: návrh na zahájení řízení o přestupku Dne 8. 5. 2008 jsem při provádění revize značení a průběhu turistické značené trasy č. 7601 E vedoucí z Měřína na Dědkovskou horu zjistil, že v lesním úseku V Kutinách došlo v blíže neurčené době mezi 1.1.2008 a 8. 5. 2008 k odstranění 12 turistických značek umístěných na smrcích. Vlastníkem lesa V Kutinách je pan Jan Nováček, bytem Blízkov č.p. 35. Od dvou občanů Blízkova (pana Jiřího Svobodu, bytem Blízkov č.p. 105 a pana Vlastimila Pekárka, bytem Blízkov č.p. 3) jsem zjistil, že značky odstranil Jan Nováček, údajně proto, aby jeho lesem nechodili turisté, tím se však část turistické trasy stala zcela neprůchodnou. Klub českých turistů se jednáním Jana Nováčka cítí dotčen, a proto navrhuji, aby s tím bylo provedeno řízení pro přestupek proti veřejnému pořádku podle § 47 odst. 1 písm. e) zák. č. 200/1990 Sb. a byla mu uložena pokuta. V Měříně dne ...................... jméno, příjmení, adresa navrhovatele a podpis

29

PŘÍLOHY

Vzor č. 4 Návrh na poskytnutí ochrany podle § 5 obč. zákoníku Obecní úřad v ……

Věc: Návrh na poskytnutí ochrany podle § 5 obč. zákoníku

Dne 8. 5. 2008 jsem při provádění revize značení a průběhu turistické značené trasy č. 7601 E vedoucí z Měřína na Dědkovskou horu zjistil, že průchod uličkou mezi domy č.p. 34 a č.p. 35 v obci Blízkov je z obou stran přehrazen dřevěným plotem. Vlastníkem pozemku, po kterém vedla tato komunikace, je pan Jan Nováček, bytem Blízkov č.p. 35. Podle jeho vyjádření je přesvědčen, že má právo na zrušení průchodu, protože vede po jeho pozemku. Podle vyjádření místních občanů byl průchod mezi domy užíván od nepaměti. Podle § 5 obč. zákoníku žádám, aby pověřený obecní úřad uložil Janu Nováčkovi povinnost odstranit plot z obou stran uličky.

V Měříně dne ...................... jméno, příjmení, adresa navrhovatele a podpis

30

PŘÍLOHY

Vzor č. 5 Postup řízení pro umístění informačního zařízení „směrovníku“ na cizím pozemku. Je nutný výslovný souhlas vlastníka pozemku s osazením. O osazení směrovníku není nutné informovat stavební úřad. Postup pro osazení informačního zařízení s pohledovou plochou do 0,6 m²: 1) zajistit výřez katastrální mapy místa, kde plánujeme umístit směrovník (katastrální úřad nebo na internetu www.nahlíženídokn.cuzk.cz); 2) zjistit parcelní číslo pozemku, na kterém plánujeme osazení směrovníku provést; 3) podle parcelního čísla zjistit vlastníka parcely (katastrální úřad, nebo na internetu); 4) do výřezu katastrální mapy na zvolené parcele přesně zakreslit místo osazení; 5) s vlastníkem parcely projednat a zajistit výslovný souhlas s umístěním směrovníku; 6) souhlas musí být potvrzen na výřezu katastrální mapy, „Já, Josef Novák, majitel parcely č. 123 souhlasím s umístěním směrovníku na své parcele. Podpis.“

31

PŘÍLOHY

Vzor č. 6 Postup řízení pro umístění informačního zařízení „Stojanu turistické vývěsní mapy nebo rámu turistické vývěsní mapy“ na cizím pozemku. S osazením stojanu nebo rámu turistické vývěsní mapy je nutný výslovný souhlas vlastníka pozemku a vlastníků pozemků okolních. O osazení stojanu turistické vývěsní mapy nebo rámu turistické vývěsní mapy musí být informován příslušný stavební úřad.

Postup pro osazení stojanu turistické vývěsní mapy nebo rámu turistické vývěsní mapy: 1) zajistit výřez katastrální mapy místa, kde plánujeme umístit stojan turistické vývěsní mapy nebo rám turistické vývěsní mapy (katastrální úřad nebo na internetu www.nahlíženídokn.cuzk.cz); 2) zjistit parcelní číslo pozemku na kterém plánujeme osazené stojanu turistické vývěsní mapy nebo rámu turistické vývěsní mapy provést; 3) podle parcelního čísla zjistit vlastníka parcely (katastrální úřad, nebo na internetu); 4) do výřezu katastrální mapy na zvolené parcele přesně zakreslit místo osazení; 5) zjistit vlastníky okolních dotčených parcel a staveb na nich; 6) s vlastníkem parcely a vlastníky vedlejších dotčených parcel projednat a zajistit výslovný souhlas s umístěním stojanu nebo rámu turistické vývěsní mapy; 7) Souhlas musí být potvrzen na výřezu katastrální mapy všemi dotčenými vlastníky parcel v místě zákresu umístění informačního zařízení: „Já, Josef Novák, majitel parcely č. 123 souhlasím s umístěním stojanu turistické vývěsní mapy nebo rámu turistické vývěsní mapy na své parcele. Podpis.“ „Já, František Nováček, majitel parcely č. 122 souhlasím. Podpis“, atd. další dotčení vlastníci vedlejších pozemků; 8) zajistit přílohy č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. a č. 1 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. (www.mvcr.cz); 9) zajistit oddělený ověřený souhlas vlastníka parcely, na které je umístěno informační zařízení; 10) zajistit závazná stanoviska vyžadovaná jiným právním předpisem (orgán ochrany přírody, správa CHKO, atd.); 12) dodržet ochranná pásma podle části 1.3; 13) přiložit jednoduchý nákres nebo popis stojanu nebo rámu turistické vývěsní mapy; 14) komplexně vyplněné doklady a souhlasná stanoviska předat k řízení na příslušný stavební úřad;

32

PŘÍLOHY

Vzor č. 7 Příloha č. 1 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. Ohlášení stavby.

33

PŘÍLOHY

Vzor č. 8 Příloha č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu.

34

PŘÍLOHY

Vzor č. 9 Vzor dopisu městského úřadu s vyjádřením k záměru realizovat osazení stojanu s turistickou vývěsní mapou.

35

PŘÍLOHY

Vzor č. 10 Smlouva o výpůjčce části pozemku uzavřená mezi majitelem pozemku (městem) a KČT.

36