SOCIÁLNÌ-PRÁVNÍ A ZDRAVOTNÍ ASPEKTY OCHRANY A PODPORY ZDRAVÍ PØI PRÁCI

SOCIAL-LEGAL AND HEALTH ASPECTS OF OCCUPATIONAL HEALTH CARE AND PROMOTION ADÉLA TUÈKOVÁ Zdravotnì sociální fakulta, Jihoèeská univerzita, Èeské Budìjovice

SOUHRN Pøedmìtem práce jsou povinnosti zamìstnavatelù vùèi zamìstnancùm v oblasti bezpeènosti a ochranì zdraví pøi práci. V souèasné dobì platná právní úprava zákoníku práce ukládá zamìstnavatelùm plnìní øady povinností vùèi svým zamìstnancùm. Jedná se pøedevším o informace z oblasti bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci. Práce poukazuje na to, že podpora zdraví vèetnì podpory zdraví na pracovišti je dùležitým prvkem k zachování zdraví všech úèastníkù pracovnìprávních vztahù. Hypotéza zní: Zamìstnavatelé respondentù dodržují platná sociálnì právní legislativní opatøení týkající se bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci. Hypotéza zkoumaná na vzorku zamìstnancù malých a støedních podnikù nebyla prùzkumem potvrzena.Ve výsledku apeluje práce na aktivní úèast zamìstnavatelù i zamìstnancù v oblasti ochrany a podpory zdraví pøi práci, dostateènou vzájemnou komunikaci a informovanost. Klíèová slova: pracovní podmínky, pracovní prostøedí, práce, zdraví, BOZP, ochrana zdraví, podpora zdraví

The article outlines the responsibilities of employers towards employees in the area of work safety and protection at work. At the present time operational legal adjustment of working legal code assigns various responsibilities of the employers towards their employees. They concern particularly the information of the area of work safety and protection. The contribution draws attention to the fact that health promotion including health promotion at work plays an important role in preservation of health for all participants of working-legal relations. The hypothesis of the diploma thesis is as follows: Employers of the respondents maintain valid social legal legislative measures concerning safety and health protection at work. The hypothesis investigated in a cohort of employees of small and medium enterprises was not confirmed by the research. The conclusions appeal to active participation of the employers and employees in the area of safety and health promotion at work, and sufficient mutual communication and information. Key words: working conditions, working environment, work, health, safety and health protection at work, health protection, health promotion

1. Úvod Podpora zdraví a rozvoj pracovní schopnosti je snaha systematickou preventivní a intervenèní péèí dlouhodobì udržet tìlesnou i duševní kondici pracovníka, do znaèné míry závislou na pracovním prostøedí a zpùsobu života a práce. Ochrana a podpora zdraví na pracovišti se ideálnì dìje pomocí tzv. programù podpory zdraví, tìm se vìnuje i WHO svým dokumentem „Globální strategie pracovního zdraví pro všechny“. Tento dokument z roku 1995 byl schválen v kvìtnu roku 1996 Svìtovým valným shromáždìním WHO. Velké nadnárodní firmy mívají politiku ochrany a podpory zdraví pevnì zakotvenou a souèástí personálního zajištìní firmy bývá i odborník zabývající se touto problematikou. Avšak tzv. malé a støední

podniky realizují programy ochrany a podpory zdraví buï pomocí externích odborníkù, nebo programy ochrany a podpory zdraví zatím neuskuteèòují. Zamìstnavatelé, zejména právì v malých a støedních podnicích, kde se vzájemnì všichni znají, mohou významnì pomáhat svým zamìstnancùm, jejich rodinám, a zlepšovat zdraví a životní pohodu. Mohou totiž zamìstnance pøímo oslovovat, motivovat vlastní spoluúèastí, a tím posilovat jak fyzické, tak i duševní zdraví (Provazník a kol., 1997; Baron a kol., 2004, Rantanen, 2005). Výsledky pozitivního ovlivnìní zdraví zamìstnancù se projevují nejen na dobrém pracovním výkonu, zvýšené pracovní spokojenosti a soudržnosti s podnikem, ale i v soukromém životì a celkové životní spokojenosti. Podpora zdraví na pracovišti má dvì velké výhody, pokud se jedná o ovlivnìní

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 4 2007

SUMMARY

Pracovnì lékaøská péèe o zamìstnance

SOCIÁLNÌ-PRÁVNÍ A ZDRAVOTNÍ ASPEKTY OCHRANY A PODPORY ZDRAVÍ PØI PRÁCI

167


zdravotního stavu obyvatelstva. První výhoda je možnost souèasného pùsobení na celou skupinu pracovníkù, kde jsou jednotliví èlenové ve stálém styku a ovlivòují se navzájem. Druhotné pùsobení na rodiny úèastníkù zdravotních programù je rovnìž úèinnìjší než u jiných typù preventivních akcí. Druhá výhoda je, že skupina zamìstnancù urèitého podniku má stejné psychosociální podmínky, pracovní prostøedí i pracovní zátìž, což na jedné stranì usnadní výbìr specificky úèinných programù podpory zdraví a na stranì druhé umožní konkrétní argumentaci zdravotním i jiným pracovníkùm, zavádìjícím programy na pracovištì. Úèinnost tìchto intervenèních programù je závislá na míøe komplexnosti, ve které ovlivòují zdravotní stav a životní a pracovní návyky a chování pracovníkù. Komplexní programy obsahují veškeré aspekty ochrany a podpory zdraví, jsou nákladnìjší, ale mnohem úèinnìjším zpùsobem snižování celkového zdravotního rizika. Zamìstnavatelé, kteøí peèují a usilují o zlepšení zdraví svých zamìstnancù, pokud jsou ve svém snažení úspìšní, jsou odmìnìni – zvýšením produktivity práce svých zamìstnancù, snížením absencí, zvýšením pracovní morálky, zlepšením kvality života zamìstnancù a optimalizací správné výrobní praxe (Baron a kol., 2004).

2. Cíle práce a hypotéza


Cílem práce bylo zjistit stav dodržování zákonem uložených povinností zamìstnavatelù vùèi svým zamìstnancùm v poskytování informací týkajících se bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci a dodržování legislativních opatøení v sociálnì právní oblasti. Hypotéza „Zamìstnavatelé respondentù dodržují platné sociálnì právní legislativní opatøení týkající se bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci“ se vyhodnocovala dotazníkovým šetøením.

168

bylo ve vìkové skupinì 20–30 let, 23 % (25) dotázaných bylo ve vìku 40–50 let. Nejménì poèetné skupiny tvoøili respondenti ve vìkovém rozmezí 50 a více let – 14 % (15) dotázaných a ve vìku do 20 let – 4 % (4). Nejvíce respondentù uvedlo v kolonce povolání – dìlník (57 respondentù). Následovaly profese v poøadí èetnosti: øidièi (9), švadleny (5), kameníci, mistøi, bagristé a strojníci shodnì po 4, zámeèníci 3, sváøeèi, øezníci, vedoucí provozu, truhláøi a automechanici po 2 a lakýrník, sklenáø, elektrikáø, kontrolor, textilní modeláøka, správce sítì a expedientka po 1 z celkového poètu dotázaných.

4. Výsledky Pracovní doba uvedená v pracovní smlouvì Vìtšina respondentù (82 % = 88) uvedla, že doba, kterou mají uvedenou v pracovní smlouvì, je 8 hodin dennì. 13 respondentù uvedlo, že pracují 7,5 hodiny dennì, 12 hodin dennì pracují 3 dotázaní a pracovní dobu 3, 5 anebo 6 hodin dennì uvedlo po jednom dotázaném. V jakém pracovním provozu pracujete? 47 % (50) respondentù pracovalo v jednosmìnném provozu, 37 % (40) respondentù ve dvousmìnném a 16 % (17) dotázaných v nepøetržitém èi tøísmìnném pracovním provozu. Jste spokojen(a) s pracovními podmínkami (pracovním prostøedím)? Spokojenost s pracovními podmínkami uvedlo 76 % (82) respondentù, nespokojenost 19 % (tj. 20) dotázaných. Možnost nevím oznaèilo 5 % (5) dotazovaných (viz graf 1).

nevím 5%

3. Metodika 3.1. Metodický postup Metodikou pro práci byl zvolen kvantitativní výzkum. Technikou sbìru dat bylo zvoleno dotazníkové šetøení, dotazník byl vytvoøen celkem ze 30 otázek, které zahrnovaly bližší specifikaci respondentù, pracovní prostøedí a pracovní podmínky, pracovní dobu a tzv. práci pøesèas, poskytování informací zamìstnavatelem, výhody poskytované zamìstnavatelem, sociálnì-právní aspekty, zdravotní problematiku – pracovní úrazy, nemoci z povolání, BOZP školení, pravidelné preventivní pracovnìlékaøské prohlídky a zmìnu zdravotní schopnosti, která by souvisela s prací. Otázky byly voleny dle variant odpovìdí na uzavøené, polouzavøené a otevøené (Disman, 2002). 3.2. Charakteristika zkoumaného souboru Zkoumaný vzorek tvoøili náhodnì ve sledovaném období (od poloviny listopadu 2006 do bøezna 2007) se na preventivní pracovnìlékaøskou prohlídku dostavivší zamìstnanci 15 malých a støedních podnikù. Osloveno bylo celkem 126 respondentù. Dotazník byl respondentùm pøedložen po vysvìtlení obsahu dotazníku a po upøesnìní nìkterých odborných termínù. Návratnost dotazníkù byla stoprocentní. Ke koneènému vyhodnocení mohlo být použito 107 dotazníkù, zbývající dotazníky bylo nutné z výzkumu vyøadit, protože byly nedostateènì vyplnìné a tudíž nevhodné. Ze 107 (100 %) dotazovaných respondentù bylo 67 mužù (63 %) a 40 žen (37 %). Nejvíce respondentù bylo ve vìkovém rozmezí 30–40 let (36 respondentù, 34 % dotázaných). 25 % (27) dotázaných

ne

19%

76%

ano

Graf 1: Spokojenost s pracovními podmínkami

Dùvody nespokojenosti zamìstnancù byly: prašné prostøedí, hluk, vzájemné vztahy na pracovišti – mezi zamìstnavatelem a zamìstnanci a mezi zamìstnanci vzájemnì, špatné sanitární zaøízení, nedostateèné finanèní ohodnocení, práce o víkendech pod hrozbou výpovìdi z pracovního pomìru a pøesèasové hodiny bez finanèní náhrady. Pracujete v noci (tzv. noèní práce)? 72 % (77) dotazovaných uvedlo, že nepracují v noci. 24 % (26) respondentù v noci pracuje a za noèní práci dostávají také pøíplatek. 4 % (4) dotázaných uvedlo, že v noci pracují, ale žádný pøíplatek za noèní práci nepobírají. 31 % (34) respondentù uvedlo, že jim zamìstnavatel proplácí pøesèasové hodiny v plné výši. 18 % (19) respondentù si mùže za pøesèasové hodiny vybrat tzv. náhradní volno. 14 % (15) dotázaných

ne

7%

Vykonáváte-li rizikovou práci (prašné prostøedí, hluk, vibrace...), míváte pøesèasové hodiny? 69 % (74) respondentù uvádí, že mívá pøesèasové hodiny, 31 % (33) dotázaných uvádí, že pøesèas nepracují. Jste informován zamìstnavatelem o rizicích, jež vyplývají z práce, kterou vykonáváte? Zamìstnavatel informuje své zamìstnance o rizicích, které z jeho práce vyplývají v 89 % (95) pøípadech. V 11 % (12) pøípadù zamìstnavatel své zamìstnance o riziku vyplývající z práce neinformuje (graf 2).

93%

ano

Graf 3: Dodržování povinných pøestávek v práci

Používáte ochranné pomùcky? Osobní ochranné pomùcky používá 80 % (86) respondentù, 20 % (21) dotázaných ochranné osobní pomùcky nepoužívá.

ne 11%

89%

ano

Graf 2: Informace o rizicích

Nabídl Vám zamìstnavatel rekondièní èi rehabilitaèní pobyt? Rekondièní a rehabilitaèní pobyty zamìstnavatelé poskytují a nabízejí pouze u 5 % (5) pøípadù. 83 % (89) respondentù uvádí, že zamìstnavatelé rekondièní a rehabilitaèní pobyty nenabízejí ani neposkytují. 12 % (13) respondentù uvedlo, že o rekondièních a rehabilitaèních pobytech nikdy neslyšeli. Poskytuje Vám zamìstnavatel nápoje? Nápoje poskytuje dle odpovìdí 49 % (52) respondentù jejich zamìstnavatel, 51 % (55) dotázaných uvedlo, že zamìstnavatelé nápoje svým zamìstnancùm neposkytují. Dodržujete povinné pøestávky v práci? 93 % (99) všech dotázaných zodpovìdìlo, že dodržuje povinné pøestávky v práci. 7 % (8) dotázaných povinné pøestávky v práci nedodržuje (graf 3). Poskytuje Vám zamìstnavatel ochranné pomùcky? 90 % (96) respondentù uvedlo, že zamìstnavatel poskytuje ochranné osobní pomùcky. 10 % (11) respondentù uvedlo, že zamìstnavatel ochranné osobní pomùcky neposkytuje.

Prodìlal(a) jste bìhem výkonu povolání pracovní úraz? 83 % (89) všech dotázaných neprodìlalo pracovní úraz. 17 % (18) respondentù prodìlalo pracovní úraz. 17 respondentù, kteøí prodìlali pracovní úraz, uvedlo, že s nimi zamìstnavatel sepsal protokol o pracovním úrazu. S 1 dotazovaným zamìstnavatel protokol o pracovním úrazu nesepsal. Byla Vám pøiznána bìhem výkonu povolání nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí? 97 % (104) dotázaných uvedlo, že jim nebyla pøiznána nemoc z povolání ani ohrožení nemocí z povolání. Ve 3 % (3) pøípadù tomu bylo naopak a všichni 3 poškození se domohli náhrady od zamìstnavatele. Byl(a) jste bìhem výkonu povolání pøeøazen(a) zamìstnavatelem na jinou práci ze zdravotních dùvodù? 97 % (104) respondentù nebylo pøeøazeno zamìstnavatelem na jinou práci ze zdravotních dùvodù, 3 respondenti byli pøeøazeni zamìstnavatelem na jinou práci ze zdravotních dùvodù. Navštìvujete pravidelné preventivní pracovnìlékaøské prohlídky? Pravidelné pracovnìlékaøské prohlídky absolvuje 92 % (99) dotázaných a 8 % (9) pravidelné pracovnìlékaøské prohlídky neabsolvuje. 54 % (58) respondentù absolvuje pravidelné pracovnìlékaøské prohlídky v pracovní dobì, 36 % (38) ve svém volnu, 8 % (9) dotázaných oznaèilo možnost jiné a shodnì doplnili, že prohlídky nenavštìvují a 2 % (2) dotázaných uvedla, že si musí vzít dovolenou, aby mohli jít na prohlídku (graf 4). Jak èasto navštìvuji pøedepsané pravidelné pracovnìlékaøské prohlídky? 68 % (73) dotázaných navštìvuje pøedepsané prohlídky 1krát roènì, 17 % (18) je to 1krát za 2 roky, 8 % (9) oznaèilo možnost jiné (prohlídky neabsolvují) a 7 % (7) neví, v jakých


Poskytuje Vám zamìstnavatel nìjaké nadstandardní výhody? 55 % (59) respondentù uvedlo, že zamìstnavatel poskytuje nadstandardní výhody (týden dovolené navíc, stravenky, permanentní vstupenku na masáže èi do fitness centra, pøíspìvek na penzijní pøipojištìní, finanèní prémie za ètvrtletní období bez absence z dùvodu nemoci). 45 % (48) respondentù uvedlo, že zamìstnavatel nadstandardní výhody neposkytuje.

Naøizuje Vám zamìstnavatel, kdy si mùžete vybrat dovolenou? Zamìstnavatelé urèují svým zamìstnancùm èas dovolené u 32 % (34) dotázaných. 68 % (73) respondentù uvedlo, že zamìstnavatel dobu, kdy si dovolenou mohou vybírat, neurèuje.


pøesèasové hodiny nahrazuje zamìstnavatel pouze z urèité èásti. 31 % (33) oznaèilo, že pøes pracovní dobu, kterou mají uvedenou ve smlouvì, nepracují. 6 % (6) dotázaných uvedlo, že za pøesèasové hodiny nemají od zamìstnavatele náhradu.

169


Absolvujete pravidelná povinná školení (technická zpùsobilost, organizaèní zpùsobilost, školení BOZP)? Pravidelná povinná školení absolvuje 84 % (90) respondentù, 16 % (17) pravidelná školení neabsolvuje.

8% jiné (nenavštěvuji) 2% dovolená

36%

v pracovní době

ve volnu

54%

Graf 4: Prùbìh pravidelných pracovnìlékaøských prohlídek

nevím, sdělí zaměstnavatel 7%

jindy

Jak hodnotíte kvalitu školení BOZP? 51 % (55) dotázaných pøipadají povinná školení odborná a dobøe pøipravená, 28 % (30) pøipadají formální a 5 % (5) neodborná a nedostaèující. 16 % (17) respondentù oznaèilo možnost jiné, tzn. shodnì uvedli, že povinná školení neabsolvují, tudíž neuvedli svùj názor. Váš subjektivní názor na poskytování služeb spojených s ochranou a podporou zdraví pøi práci. 63 % (8) dotázaných vyjádøilo spokojenost s poskytováním služeb spojených s ochranou a podporou zdraví pøi práci. 31 % (33) respondentù nemá vyhranìný názor na poskytování výše zmínìných služeb a 5 % (6) respondentù je s tìmito službami nespokojeno (graf 7).

8%

nemám vyhraněný názor

1x za 2 roky

17% 68%

31%

1x ročně

63%

nespokojen

spokojen

6%


Graf 5: Èetnost pracovnìlékaøských prohlídek

intervalech je nutné pracovnìlékaøské prohlídky absolvovat, a spoléhají se na sdìlení zamìstnavatele (graf 5).

Graf 7: Subjektivní názor na poskytování služeb spojených s ochranou a podporou zdraví pøi práci

Pracujete-li v noci, jak èasto chodíte na lékaøské vyšetøení pro práci v noci? 77 respondentù nepracuje v noèních smìnách, a tak pravidelné prohlídky pro práci v noci navštìvovat nemusí. 12 dotázaných v noèních smìnách pracuje, ale neví, že by na prohlídky chodit mìli. Celkem 18 dotázaných uvedlo, že pravidelné prohlídky pro práci v noci absolvují – 2 respondenti 2krát roènì a 16 respondentù 1krát za rok.

Byla vám uznána zmìna zdravotní schopnosti (úplná èi èásteèná invalidita) v dùsledku pracovního úrazu èi jiného poškození z práce? 96 % všech dotázaných (104) nebyla uznána v dùsledku pøípadného pracovnímu úrazu èi jiného poškození z práce zmìna pracovní schopnosti, tj. buï nikdy pracovní úraz neutrpìli èi závažnost poškození zdraví nebyla v takové míøe, aby mohla být zmìna zdravotní schopnosti uznána. 4 % (3) respondentù uvedla, že jim byla zmìna zdravotní schopnosti uznána aś už v dùsledku pracovního úrazu èi jiného poškození z práce.

Kdy jste absolvoval(a) vstupní prohlídku do zamìstnání? 60 % (64) respondentù absolvovalo vstupní povinnou prohlídku pøed dnem nástupu do zamìstnání, 40 % (43) až po dni nástupu do zamìstnání (graf 6). 0% vstupní prohlídku jsem zatím neabsolvoval

po dni nástupu

40% 60%

170

Graf 6: Termín vstupní lékaøské prohlídky

před dnem nástupu

5. Diskuse 34 % dotázaných bylo ve vìku mezi 30 a 40 lety; osoby v tomto vìkovém rozmezí jsou z pracovního hlediska pro zamìstnavatele jednou z nejvýhodnìjších skupin, nejen pro své zkušenosti, ale i z hlediska fyzické zdatnosti a v neposlední øadì i pro relativnì vzdálenou hranici odchodu do dùchodu. Tím, jak stárne populace, stoupá i prùmìrný vìk pracovní síly. Oèekává se, že podíl pracovníkù nad 50 let bude tvoøit v roce 2025 35 % z celkové pracovní populace. Stárnutí pracovní populace se odrazí i ve zvýšených nákladech na zdravotní péèi, pokud nebude vìnována odpovídající pozornost prevenci. Noèní práce je práce konaná mezi 22. a 6. hodinou, pøièemž zamìstnancem pracujícím v noci se rozumí zamìstnanec, který bìhem uvedené noèní doby pravidelnì odpracuje


poskytují v 90 % pøípadù, ale ochranné pomùcky pøitom používá 80 % dotázaných. 20 % respondentù tedy zbyteènì ohrožuje své zdraví. Zamìstnavatelé mají právo naøizovat zamìstnancùm dovolenou, a to v celém jejím rozsahu, jedinou povinností je pøitom zamìstnanci dva týdny pøed urèeným nástupem na dovolenou tuto skuteènost oznámit. Zamìstnancùm je dovolená naøizována pouze ve 32 %, a to nikdy v celém rozsahu. Zamìstnavatelé zde tedy svého práva vìtšinou nevyužívají. Zamìstnavatelem naøízenou dovolenou zamìstnanci vnímají spíše jako negativní zásah do svých práv, ale v tomto pøípadì je právo na stranì zamìstnavatele. Z hlediska následkù nemoci z povolání èi pracovního úrazu je tøeba se zmínit o psychickém dopadu na zamìstnance, který se odráží i v sociálních a pracovnì sociálních vztazích. Již samotný úraz èi uznaná nemoc z povolání postiženého psychicky ovlivní do té míry, že se velmi èasto strachuje o svoji budoucnost, o práci a tím i o ekonomické zajištìní pøedevším své rodiny. Nemoc z povolání èi pracovní úraz mùže mimo jiné pro zamìstnance znamenat dlouhodobou pracovní neschopnost nebo zmìnu zdravotního potenciálu. Návrat do pracovního procesu po delší dobì mùže zpùsobit psychickou zátìž a obavy z vlastního selhání. Navíc nikdy není dopøedu jasné, jak bude na tuto skuteènost reagovat zamìstnavatel. 92 % dotázaných zamìstnancù absolvovalo pravidelné preventivní pracovnìlékaøské prohlídky, 8 % dotázaných nikoliv. Zamìstnavatel musí zamìstnanci umožnit v pracovní dobì absolvování tìchto prohlídek. U 58 zamìstnancù zamìstnavatel povinnost plní. 38 zamìstnancù absolvovalo preventivní prohlídku ve svém volnu, tedy mimo pracovní dobu, 2 zamìstnanci byli nuceni vzít si dokonce dovolenou. 9 zamìstnancù pravidelné pracovnìlékaøské prohlídky neabsolvuje. Pokud se jedná o informaci, v jakém èasovém intervalu chodit na pravidelné prohlídky, v 7 pøípadech zamìstnanci interval prohlídek neznají, spoléhají se na vèasnost sdìlení od zamìstnavatele. 9 zamìstnancù na preventivní prohlídky nechodí. Pokud pracuje zamìstnanec v noèních smìnách, jsou pro nìj povinností lékaøská vyšetøení pro práci v noci, 12 dotázaných tato vyšetøení neabsolvovalo. V pøípadech stanovených zvláštním právním pøedpisem je zamìstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba pøed uzavøením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékaøské prohlídce. Ve 40 % pøípadù zamìstnanci absolvovali vstupní prohlídku až po nástupu do zamìstnání, pøestože to až na jeden pøípad zvláštní právní pøedpis vyžadoval. Pravidelnì a povinnì se školí 84 % dotázaných zamìstnancù, 16 % dotázaných pravidelná povinná školení neabsolvuje. Školení jsou vnímána jako odborná a dobøe pøipravená celkem u 51 % respondentù. 28 % dotázaných vnímá školení jako formální a 5 % jako nedostaèující a není spokojeno s jeho kvalitou. Slovenský èasopis Bezpeèná práca se zabýval, jakým zpùsobem by se dala zvýšit poutavost pøednášek èi školení. Poukazuje na to, že prezentace ve formì pøednášek je pro zúèastnìné nezajímavá a je cca šestkrát ménì úèinná než prezentace, do kterých jsou posluchaèi aktivnì zapojováni. Lidé více vnímají a podporují to, èeho se cítí být souèástí (Galgóczy, 2006). 63 % respondentù je subjektivnì spokojeno s poskytováním služeb spojených s ochranou a podporou zdraví pøi práci. 37 % dotázaných je buï nespokojeno nebo nemají vyhranìný názor. Tøem dotázaným byla uznána zmìna zdravotní schopnosti (ve smyslu èásteèné èi plné invalidity) z dùvodu pracovního úrazu èi jiného poškození z práce. U velkých firem není problémem dodržování povinností v sociálnì právní oblasti a v oblasti BOZP. Nejvíce potíží se


nejménì tøi hodiny ze své pracovní doby bìhem 24 hodin po sobì jdoucích. Noèní práci vykonává 30 zamìstnancù a náleží za ni zamìstnanci pøíplatek, který dle výzkumu nepobírají 4 respondenti. Pøesèasová práce je nevhodná, pøedevším u prací v rizikovém prostøedí. Ze zákona ale pøesèas není zakázán (zákaz se týká pouze skupiny lidí do 18 let a tìhotných žen), i když v zákoníku práce jsou uvedena pøesná pravidla pro práci pøesèas. Pøesèasová práce je èastá, jak bylo zjištìno v dotazníkovém šetøení. Celkem 74 dotázaných odpovìdìlo, že aèkoliv pracují v rizikovém prostøedí, obvykle pracují i pøesèas. Pouze 33 respondentù odpovìdìlo, že pøesèas nepracují. Z výsledkù dotazníkù vyplynulo, že zamìstnavatel informuje zamìstnance o rizicích, které vyplývají z jejich práce v 89 % pøípadù, v 11 % nikoliv. Informovat zamìstnance o tìchto rizicích je pøitom jednou ze základních povinností zamìstnavatele. Další èástí dotazníkového šetøení byla skupina tøí otázek týkající se nadstandardních výhod, které zamìstnavatel svým zamìstnancùm poskytuje. Po vyhodnocení dotazníku se ukázalo, že nadstandardní výhody jsou u zamìstnavatelù vcelku oblíbené. 59 respondentù ze 107 sedmi uvedlo, že jim urèité výhody zamìstnavatel poskytuje, nejèastìji se jednalo o týden dovolené navíc, stravenky, finanèní prémie za urèité èasové období bez absence z dùvodu nemoci, pøíspìvek na penzijní pøipojištìní a v jednom pøípadì o permanentní vstupenku do fitness centra a poukázku na masáže. Další dvì otázky se týkaly poskytování rekondièních a rehabilitaèních pobytù od zamìstnavatele. Zde se projevilo, že zamìstnavatelé rekondièní a rehabilitaèní pobyty poskytují naprosto minimálnì. 5 respondentù ze 107 odpovìdìlo, že zamìstnavatel jim tyto pobyty poskytl èi nabídl. 89 respondentùm nebyly tyto pobyty nabídnuty a 13 dotázaných o možnosti èi existenci tìchto pobytù neví. Z dotazníkového šetøení bylo dále zjištìno, že 49 % respondentù jejich zamìstnavatel poskytuje bìhem smìny nápoje, v 51 % tomu tak není. Bezplatné poskytování nápojù je jedním z nejèastìjších benefitù od zamìstnavatelù, povinnost poskytovat nápoje zamìstnavatelem je na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami podle naøízení vlády è. 178/2001. Sb. v platném znìní. Seznámení zamìstnancù s pracovním øádem, pokud je ze strany zamìstnavatele vypracován, je opìt zamìstnavatelovou povinností. Zamìstnavatelé své zamìstnance s pracovním øádem seznámili v 93 %. V 7 % zamìstnavatelé své zamìstnance s pracovním øádem neseznámili a tím nedodrželi svoji povinnost. Zamìstnavatelé samozøejmì mají i svá práva, nejen povinnosti. Jejich právem je dodržování pracovního øádu kontrolovat (Hail, 2006). Zamìstnanci jsou v 88 % zamìstnavatelem kontrolováni, ve 12 % kontrolováni nejsou – jedná se o tedy o 13 respondentù (zahrnuto i 8 dotázaných, které zamìstnavatel s pracovním øádem neseznámil). Mimo to 79 respondentù, tj. 74 %, uvádí, že zamìstnavatel postihuje nedodržování pracovního øádu. Dodržování povinných pøestávek jak na jídlo, tak na odpoèinek jsou dle zákoníku práce povinností. Po 6 hodinách práce by mìl mít zamìstnanec pùlhodinovou pauzu. V pracovní smìnì si mùže pauzu rozdìlit na dvì ètvrthodinové pøestávky. Bìhem pracovní smìny ale musí pøestávka èinit 30 minut (výjimky stanovuje zákoník práce). Zamìstnanec povinné pøestávky dodržovat musí a zamìstnavatel na dodržování pøestávek v práci dohlížet má. 93 % zamìstnancù uvedlo, že povinné pøestávky v práci dodržuje a 7 % povinné pøestávky nedodržuje. Další z otázek øešila povinnost zamìstnavatelù poskytovat ochranné osobní pomùcky. Poskytováním a pøedevším používáním osobních ochranných pomùcek se výraznì pøedchází negativním dùsledkù práce v rizikovém prostøedí na zdraví zamìstnancù. Zamìstnavatelé osobní ochranné pomùcky

171

Pracovnì lékaøská péèe o zamìstnance ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 4 2007

172

vyskytuje právì u malých a støedních firem do 25 zamìstnancù zejména ve vyhledávání a vyhodnocování rizik. Zamìstnanci pak s riziky a jejich eliminací nebyli a ani nemohli být v nezbytné míøe vùbec seznamováni. Z toho je zøejmé, že v mnoha ohledech nejsou povinnosti ze strany zamìstnavatele dodržovány. Dodržováním povinností by se pøedešlo problémùm spoèívajícím v nespokojenosti a nedùvìøe mezi zamìstnanci a zamìstnavateli, pøípadnì zdravotním a sociálním dùsledkùm jako poškození zdraví, zdravotní omezení, propuštìní z práce. Zamìstnavatelé by se rovnìž vyvarovali sankcí, které v pøípadì zjištìní vážných pøestupkù mùže uložit inspekèní orgán, pokuty se mohou pohybovat až v øádech milionù Kè. Zamìstnavatelé mohou rovnìž využít k zajištìní povinností vyplývajícím jim ze zákona pracovnìlékaøských služeb, u nás dosud oznaèovaných na úrovni podniku závodní preventivní péèe (Kuklová a Šubrt, 2002; Brhel. a kol., 2005; Tuèek a kol., 2005).

6. Závìr Cílem práce bylo zjistit aktuální stav dodržování zákonem uložených povinností zamìstnavatelù vùèi svým zamìstnancùm v poskytování informací týkajících se bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci a dodržování legislativních opatøení v sociálnì právní oblasti. Hypotéza ve znìní „Zamìstnavatelé respondentù dodržují platné sociálnì právní legislativní opatøení týkající se bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci“ nebyla potvrzena. Práce ovìøila stav dodržování zákonných povinností zamìstnavatelù v oblasti bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci. Zamìstnavatelé nejsou jediní, kterých se týká dodržování povinností. Zamìstnanci, kteøí byli úèastníky výzkumu, nejsou rovnìž v plnìní svých povinností stoprocentní. Zamìstnanci by se mìli aktivnìji podílet na ochranì svého zdraví. Dodržování bezpeènostních a zdravotních opatøení má být nedílnou souèástí pracovní kultury podniku bez ohledu na jeho velikost. Pomocí v této oblasti by mohlo být rovnìž brzké zavedení úrazového pojištìní a podmínek pro èinnost ochranných a preventivních služeb, zvýšení frekvence kontrol firem èi podnikù a zlepšení informovanosti jak zamìstnancù, tak zamìstnavatelù.

LITERATURA 1. Baron, L. a kol.: Bezpeènost a ochrana zdraví pøi práci v malých a støedních podnicích. Pøíruèka pro zamìstnavatele.2. vyd. Praha: Tigis, spol. s.r.o., 2004. 75 s. ISBN 80-7071-248-1. 2. Brhel P. a kol. Pracovní lékaøství. Základy primární pracovnìlékaøské péèe. Brno: NCO NZO BRNO, 2005, 338 s. ISBN 80-7013414-3. 3. Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0139-7. 4. Galgóczy, E. Ako zvyšovaś pútavosś školení bezpeènosti práce? Bezpeèná práca, Bratislava: Výskumný a vzdelávací ústav bezpeènosti práce, 2006, è.2, s. 40 - 41. ISSN 0322-8347. 5. Hail, P. BOZP: zmìna úlohy zamìstnavatele. Moderní øízení, è. 3, s. 64 – 66, Praha: Economia a.s., 2006. ISSN 0026-8720. 6. Kuklová, D., Šubrt, B. Povinnosti zamìstnavatele v oblasti zdravotní péèe o zamìstnance. 2. podstatnì pøepracované vydání.Olomouc: ANAG, 2002. 351 s. ISBN 80-7263-127-6. 7. Provazník, K., Komárek, L., Cikrt, M. Manuál prevence v lékaøské praxi, V. prevence nepøíznivého pracovního pùsobení faktorù pracovních prostøedí a pracovních procesù. Praha: SZÚ, Fortuna, 1997. ISBN 80-7071-066-7. 8. Rantanen, J. Základní pracovnì lékaøské služby: Strategie, struktura, aktivity, zdroje. [Basic occupational medicine services: strategy, strukture, activities, recources]. Èeské pracovní lékaøství, 2005, roè. 6, è. 3, s. 149-155. ISSN 1212-6721. 9. Smìrnice rady Evropské Unie è.89/391/EHS z 12. èervna 1989 o zavedení opatøení podporující zlepšení bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci. 10. Tuèek, M., Pelclová, D., Cikrt, M. Pracovní lékaøství pro praxi. Pøíruèka s doporuèenými standardy. Praha: GRADA, 2005, 344 s. ISBN 80-247-0927-9. 11. Zákon è. 258/2000 Sb. o ochranì veøejného zdraví, v platném znìní. 12. Zákon è. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znìní 13. Zákon è. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištìní zamìstnancù, v platném znìní 14. Zákon è. 309/2006 Sb. o zajištìní dalších podmínek bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci, v platném znìní

Pøedloženo k publikaci: 21. 9. 2007 Podìkování Dìkuji vedoucímu práce MUDr. Aleši Hejlkovi za pomoc, trpìlivost a podnìtné návrhy pøi sepsaní práce. Dále též respondentùm za vstøícnost a spolupráci pøi vyplòování dotazníkù.

Mgr. Adéla Tuèková Dvoøákova 228 /III 339 01 Klatovy

Z LITERATURY J. Lasage, Jennifer Stanley, W. J. Karoly and F. W. Lichtenberg: Airborne Methylen Diphenyl Diisocyanat (MDI) Concentration Associatid with the Application of Polyurethane Spray Foam in Residential Construction. (Koncentrace methylen-diphenyl diisocyanatu ve vzduchu pøi používání polyurethanové pìny na stavbách). Journal of Occupational and Environmental Hygiene (JOEH) Vol 4., No. 2, Febr. 2007, 145–155. V práci šlo o: a) zmìøit expozice MDI pøi práci s pìnovým sprayem u pracovníkù a jejich pomocníkù; b) stanovit koncentrace MDI ve vzduchu v rùzných vzdálenostech od zdroje pøi práci s pìnou; c)zjistit koncentrace MDI ve vzduchu a jejich promìny v rùzných dobách, uplynulých od doby aplikace. Dalším úkolem bylo: a) porovnat navzájem vzorky oddebrané jednak filtrem a jednak impingerem b)

urèit velikost a množství èástic a jejich rozptyl v aeorosolu; c) zmìøit možnou expozici dichlor-difenyl-fluoroethanem; d) zmìøit tìkavost MDI po skonèeném plnìní pìny. Studie byla vypracována pøi stavbì pìti rodinných domù ve Spojených státech a v Kanadì. Expozice pracovníkù s MDI je èasto vyšší, než dovolují smìrnice OSHA, požadující, aby pøi tìchto pracech byly používány respirátory. Vedle toho má být snížena expozice dichlor-difenyl-fluoroethanem (HCFC). Koncentrace MDI po skonèení prací rychle klesají. Nejvyšší koncentrace, mìøené za 15 min. a za 45 min. byly 0,019 mg/m3 a 0,003 mg/m3. Asi dvì tøetiny èástic spraye ve vzduchu mìly vìtší prùmìr než 0,036μg (LOQ – Limit of Quantitation) Koncentrace MDI odebrané na filtry byly od 6 % až do 40 % nižší než hodnoty odbírané impingerem. V. Erban

SOCIÁLNÌ-PRÁVNÍ A ZDRAVOTNÍ ASPEKTY OCHRANY A PODPORY ZDRAVÍ PØI PRÁCI

Recommend Documents