Rada Evropské unie Brusel 22. června 2016 (OR. en) 10587/16
RC 4
PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel:
Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise
Datum přijetí: Příjemce:
15. června 2016 Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Č. dok. Komise:
COM(2016) 393 final
Předmět:
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Zpráva o politice hospodářské soutěže v roce 2015
Delegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 393 final.
Příloha: COM(2016) 393 final
10587/16
bl DGG 3B
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 15.6.2016 COM(2016) 393 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Zpráva o politice hospodářské soutěže v roce 2015 {SWD(2016) 198 final}
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Zpráva o politice hospodářské soutěže v roce 2015 I. Úvod Silná a efektivní politika EU v oblasti hospodářské soutěže byla vždy jedním z pilířů evropského projektu. V tuto chvíli, kdy jsou prioritami EU udržení hospodářského oživení a posílení hospodářského růstu, je politika hospodářské soutěže důležitější než kdykoli předtím. Politika hospodářské soutěže zajišťuje účinnost a otevřenost trhů. Pro evropské spotřebitele to znamená lepší výsledky trhů, jako jsou nižší ceny, vyšší kvalita produktů a služeb a širší nabídka. Zdravá hospodářská soutěž kromě toho poskytuje společnostem dobrou příležitost k podnikání a dosahování obchodních cílů, což zase podporuje růst, tvorbu pracovních míst a prosperitu. Mohou-li mezi sebou společnosti soutěžit na základě vlastních zásluh, podniky a domácnosti mají k dispozici širokou škálu kvalitních, inovativních produktů a služeb za konkurenční ceny. Větší konkurence také podněcuje společnosti k investování a k vyšší efektivitě. Zvýšení efektivity se poté projeví v hospodářství obecně. Hlavním cílem politiky hospodářské soutěže je zlepšovat fungování trhů ve prospěch domácností a podniků. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker po nástupu do funkce uvedl, že Komise se pod jeho vedením zaměří na klíčové výzvy, kterým čelí evropská společnost a hospodářství. Politika hospodářské soutěže hraje při řešení těchto výzev významnou úlohu. Práce, která byla v roce 2015 vykonána v oblasti hospodářské soutěže, významně přispěla k řadě klíčových politických priorit Komise, konkrétně k posílení tvorby pracovních míst, růstu a investic a také k vytvoření propojeného jednotného digitálního trhu, odolné energetické unie a hlubšího a spravedlivějšího jednotného trhu. Komise je rovněž odhodlána prosazovat kulturu hospodářské soutěže – v EU i za jejími hranicemi – podporou užšího dialogu s členskými státy 1 a s ostatními orgány EU, jakož i rozsáhlé mezinárodní spolupráce. Základními zásadami při prosazování hospodářské soutěže jsou zajišťování nestrannosti, prosazování právního státu a služba společnému evropskému zájmu. Politika EU v oblasti hospodářské soutěže je rovněž založena na hodnotách spravedlnosti, politické nezávislosti, transparentnosti a řádného řízení. II. Politika hospodářské soutěže podporuje inovace a investice v celé EU Evropské hospodářství se pomalu vzpamatovává z nedávné hospodářské a finanční krize. Aby byl položen dobrý základ pro udržitelný růst a tvorbu kvalitních pracovních míst, musí EU obnovit míru svých investic, zejména ve strategických oblastech, jako je výzkum, vývoj a inovace. Budoucnost Evropy by měla být založena zejména na inovacích. Politika hospodářské soutěže může k dosažení tohoto cíle přispět vytvořením prostředí, které bude k investicím a inovacím vybízet. 1
Viz například číslo 5/2015 občasníku věnovaného politice hospodářské soutěže Competition Policy Brief nazvané Improving competition in the Member States to boost growth (Podněcování růstu zlepšováním hospodářské soutěže v členských státech).
2
Konkurenční tlak podněcuje firmy k tomu, aby investovaly, zvyšovaly svou efektivitu, vyvíjely nové technologie a vytvářely lepší produkty. Umožňování efektivnější hospodářské soutěže pomáhá stimulovat investice, neboť udržuje trhy otevřené a zajišťuje přijetí opatření v případě, že některý z předních hráčů na trhu zneužije svého postavení k tomu, aby bránil konkurenci v růstu a inovování. Simulace na základě ekonometrických modelů ukazují, že rozhodnutí Komise týkající se fúzí a kartelů přinesla po pěti letech navýšení investic o 0,7 %. 2 Pravidla EU v oblasti státní podpory pak směrují veřejné prostředky tak, aby byly mobilizovány nové investice, a zajišťují, aby veřejné financování motivovalo soukromé investice, k nimž by jinak nedošlo. V listopadu 2014 byl spuštěn investiční plán pro Evropu 3 s cílem posílit investice. Klíčovou součástí tohoto plánu je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) 4, který začal fungovat koncem roku 2015. Fond EFSI s pomocí Evropské investiční banky (EIB) poskytuje financování zajištěné rozpočtovou zárukou EU, které umožňuje strategické investice, jež by trh nemohl financovat sám. Na financování projektů, které poskytuje EIB a podporuje EFSI, se nevztahují pravidla státní podpory. Projekty však mohou obdržet finanční podporu („spolufinancování“) i od členských států (včetně prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů), na niž se pravidla státní podpory vztahují. Pokud toto financování není poskytnuto za tržních podmínek, musí je schválit Komise. V zájmu podpory EFSI posuzuje Komise spolufinancování od členských států prioritně. Pravidla státní podpory jdou ruku v ruce s cílem investičního plánu, kterým je řešit selhání trhu a mobilizovat soukromé investice. Kontrola státní podpory zajišťuje, aby projekty veřejných investic řešily reálné potřeby, aby byly náklady drženy pod kontrolou a aby bylo zaručeno, že veřejné finanční prostředky jsou k zahájení dotčených projektů opravdu zapotřebí. Přepracování pravidel státní podpory v zájmu podnícení prorůstových opatření podpory Pravidla státní podpory byla přepracována v kontextu iniciativy pro modernizaci státní podpory 5. Tato iniciativa pomáhá členským státům lépe zacílit opatření podpory na hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a sociální soudržnost. V rámci iniciativy pro modernizaci státní podpory posiluje Komise partnerství s členskými státy při uplatňování nových pravidel, neboť členské státy mají nyní větší odpovědnost za poskytování podpory bez předchozího oznámení Komisi. Cílem tohoto přístupu založeného na užším partnerství je zajistit, aby větší flexibilita členských států při poskytování podpory byla vyvážena lepší spoluprací, důslednými vnitrostátními kontrolami a větší transparentností. Komise bude podporovat strategické investice tím, že bude pracovat s členskými státy na způsobech navrhování prorůstových opatření podpor, jež budou podněcovat silný, integrovaný a dynamický jednotný trh. Nový rámec státní podpory zajistí, aby veřejné financování pomáhalo mobilizovat soukromé investice za účelem přispění k významným cílům společného zájmu, aniž by se narušila hospodářská soutěž. V tomto ohledu jsou pro oživení inovací a investic v celé EU kromě pravidel obsažených v rozšířeném obecném nařízení o blokových výjimkách, které bylo přijato v roce 2014 6, obzvláště důležité tři oblasti. Rámec pro výzkum, vývoj a inovace 7 2
Dierx A., Ilzkovitz, F., Pataracchia, B., Ratto, M., Thum-Thysen, A.,Varga, J., Distributional macroeconomic effects of EU competition policy – a general equilibrium analysis (Distribuční makroekonomické dopady politiky EU v oblasti hospodářské soutěže – obecná analýza rovnováhy), Competition Policy and Shared Prosperity (připravuje se), Světová banka. 3 Viz http://ec.europa.eu/priorities/jobs-growth-and-investment/investment-plan_cs. 4 Viz http://ec.europa.eu/priorities/jobs-growth-investment/plan/efsi/index_en.htm. 5 Viz http://ec.europa.eu/competition/state_aid/modernisation/index_en.html. 6 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, Úř. věst. L 187, 26.6.2014, k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32014R0651&from=EN.
3
usnadňuje zavádění opatření podpory ve prospěch činností v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, která doplňují soukromé financování. Pokyny pro státní podporu rizikového financování 8 umožňují rychlejší a velkorysejší přidělování podpory rizikového financování inovativním, růstově zaměřeným malým a středním podnikům a středně kapitalizovaným společnostem. A konečně pokyny k širokopásmovým sítím 9 pak podporují členské státy při řešení mezer ve financování a selhání trhu, pokud jde o zajištění dostatečného pokrytí širokopásmovým připojením, zejména ve venkovských oblastech. Opatření podpory umožňující průlomový výzkum Pravidla státní podpory pomáhají podněcovat a šířit inovace v EU tím, že podporují průkopnické projekty v nejpokročilejších technologických oblastech. V dubnu například Komise posuzovala grant ve výši 50 milionů GBP (přibližně 71 milionů EUR), který orgány Spojeného království zamýšlely poskytnout na navržení motoru SABRE pro nosné rakety, a došla k závěru, že daný grant je v souladu s pravidly státní podpory EU. SABRE je projekt v oblasti výzkumu a vývoje prováděný britskou společností Reaction Engines Limited, jehož cílem je vyvinout motor, který by výrazně snížil náklady na vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země. Komise projekt posoudila na základě svého rámce státní podpory výzkumu, vývoje a inovací a dospěla k závěru, že financování ze soukromých kapitálových zdrojů by na jeho dokončení nepostačovalo. Výzkum na tomto poli by mohl vést k významnému technologickému pokroku, který by byl přínosný pro spotřebitele využívající produkty a služby založené na družicích obíhajících na nízké oběžné dráze Země, například v oblasti mobilních komunikací.
III. Využití možností jednotného digitálního trhu Realizace jednotného digitálního trhu byla prioritou Komise od počátku jejího mandátu. Rozmach digitální ekonomiky proměňuje náš svět i způsob života a je také jedním z hlavních motorů hospodářského růstu. Rozvíjející se jednotný digitální trh by podnítil inovace a tvorbu pracovních míst a vytvořil by pro evropské začínající podniky a malé a střední podniky nové příležitosti k oslovení trhu čítajícího přes 500 milionů osob. Podle odhadů Komise by vytvoření jednotného digitálního trhu EU odstraněním regulačních překážek, a přechod z 28 vnitrostátních trhů na jeden společný, mohly přinést našemu hospodářství 415 miliard EUR ročně a vytvořit stovky tisíc nových pracovních míst 10. V květnu roku 2015 přijala Komise strategii pro jednotný digitální trh 11. Uvedená strategie zahrnuje soubor 16 cílených opatření souvisejících se třemi pilíři, kterými jsou: 1) lepší přístup spotřebitelů a podniků k digitálnímu zboží a službám v celé Evropě; 2) vytvoření správných a rovných podmínek, za nichž se mohou rozvíjet digitální sítě a inovativní služby; 3) maximalizace růstového potenciálu digitální ekonomiky. Digitální trhy jsou rovněž jednou z hlavních priorit v oblasti politiky hospodářské soutěže. Otevřené a spravedlivé digitální trhy podnítí inovace a budou přínosem pro spotřebitele 7
Sdělení Komise, Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, Úř. věst. C 198, 27.6.2014, k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52014XC0627(01). 8 Sdělení Komise, Pokyny k státní podpoře investic v rámci rizikového financování, Úř. věst. C 19, 22.1.2014, k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52014XC0122(04)&from=EN. 9 Sdělení Komise, Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí, Úř. věst. C 25, 26.1.2013, k dispozici na http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2013:025:0001:0026:cs:PDF. 10 Viz http://ec.europa.eu/priorities/digital-single-market_en. 11 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 6. května 2015, Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě, COM(2015) 192 final, k dispozici na http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52015DC0192&from=EN.
4
i podniky. Jednotný digitální trh musí představovat prostředí, v němž mohou všichni hráči – velcí i malí – rozvíjet inovativní produkty a konkurovat si na základě svých kvalit. Politika hospodářské soutěže kromě toho řeší překážky, které existují on-line a které omezují investiční vyhlídky internetových společností a začínajících podniků a brání podnikům, občanům a vládám v plném využívání digitálních nástrojů. Zajištění nenarušené hospodářské soutěže na internetu: odstranění on-line překážek bránících inovacím Rychlý vývoj digitální ekonomiky přináší různé výzvy pro tvůrce politik, avšak nevyžaduje kompletní přepracování práva a nástrojů v oblasti hospodářské soutěže – nástroje politiky hospodářské soutěže se specifickým vlastnostem digitálních trhů rychle přizpůsobují. 12 Šetření v oblasti elektronického obchodování – prohlubování znalosti trhu za účelem odstranění přeshraničních překážek V květnu 2015 zahájila Komise antimonopolní šetření v oblasti elektronického obchodování v EU. V roce 2014 nakupovala přibližně polovina všech spotřebitelů v EU on-line, ale jen zhruba 15 % z nich nakupovalo on-line u prodejce nacházejícího se v jiném členském státě EU. To naznačuje, že v oblasti elektronického obchodování existují v EU i nadále značné přeshraniční překážky. Šetření v této oblasti se zaměří zejména na případné překážky, které společnosti vytvářejí ve vztahu k přeshraničnímu on-line obchodování se zbožím a službami v odvětvích, kde je elektronické obchodování nejrozšířenější, jako je elektronika, oděvy a obuv, a rovněž v případě digitálního obsahu. Zmiňované šetření podpoří opatření, která proti omezením on-line prodeje přijímají Komise a vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže. Poznatky ze šetření přispějí k lepšímu prosazování práva hospodářské soutěže v rámci elektronického obchodování.
Jedním z primárních cílů prosazování hospodářské soutěže je stimulovat všechny aktéry v této oblasti k inovacím, ať už se jedná o začínající podniky, nebo o subjekty s dominantním podílem na trhu. Cílem je zajistit, aby evropští spotřebitelé měli co nejširší možný výběr inovativních produktů. Komise například v rámci trhu internetových vyhledávačů provádí antimonopolní šetření týkající se postupů společnosti Google. V dubnu zaslala Komise společnosti Google prohlášení o námitkách, v němž uvádí, že tato společnost údajně zneužila svého dominantního postavení na trhu služeb internetového vyhledávání v Evropském hospodářském prostoru tím, že na svých stránkách s výsledky obecného vyhledávání systematicky upřednostňovala vlastní produkt pro porovnávání prodejních nabídek. 13 Komise se obává, že výsledky vyhledávání, které uživatelé obdrží, nejsou vždy ty nejrelevantnější pro jejich zadání. Předběžné stanovisko Komise je, že postup společnosti Google porušuje antimonopolní pravidla EU, neboť potlačuje hospodářskou soutěž, a poškozuje tak spotřebitele. Komise již v minulosti upozornila na čtyři problematické aspekty činnosti společnosti Google a výše uvedené prohlášení o námitkách se týká prvního z nich (porovnávání prodejních nabídek). Komise rovněž aktivně šetří postupy společnosti Google ve vztahu ke zbývajícím třem sporným otázkám: kopírování internetového obsahu konkurentů, výhradním smlouvám o reklamě a nepatřičnému omezování inzerentů. Prohlášení o námitkách ohledně porovnávání prodejních nabídek žádným způsobem nepředjímá výsledek šetření Komise, pokud jde o zbývající tři problematické aspekty. 12
Viz nedávná studie Evropského parlamentu: http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2015/542235/IPOL_STU%282015%29542235_EN.pdf 13 Věc AT.39740 Google search, viz tisková zpráva IP/15/4780 ze dne 15. dubna 2015, k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-4780_cs.htm.
5
Další šetření v digitálním odvětví se týká společnosti Amazon. V červnu Komise zahájila formální antimonopolní šetření některých obchodních postupů společnosti Amazon při distribuci elektronických knih 14. Šetření je zaměřeno zejména na smluvní ujednání, která dle všeho chrání Amazon před konkurencí jiných distributorů elektronických knih, jako jsou například ujednání, která této společnosti dávají právo být informována o příznivějších nebo alternativních podmínkách nabízených jejím konkurentům nebo právo na podmínky a ujednání, které jsou přinejmenším stejně dobré jako ty, jež jsou nabízeny jejím konkurentům. Komise se obává, že taková ustanovení mohou narušit rovné podmínky a potenciálně omezit na trhu hospodářskou soutěž v neprospěch spotřebitelů, neboť pro ostatní distributory elektronických knih bude těžší konkurovat společnosti Amazon vytvářením nových a inovativních produktů a služeb. Takové chování, pokud bude potvrzeno, by bylo v rozporu s antimonopolními pravidly EU, která zakazují zneužívání dominantního postavení na trhu a omezující obchodní praktiky. Cílem Komise je zajistit zdravou hospodářskou soutěž mezi platformami a zabránit tomu, aby hráči na trhu zneužívali svého postavení k získání smluvních podmínek, které mohou na trhu bránit inovacím. Prosazování širších možností přístupu k médiím pro občany EU Důrazné a pohotové prosazování hospodářské soutěže má rozhodující význam pro účinné řešení problémů, které se objevují v nových, rychle se vyvíjejících odvětvích digitální ekonomiky. Pro evropské občany má však stejný význam i zajišťování živé hospodářské soutěže na tradičnějších trzích. Komise je odhodlána zajistit, aby spotřebitelé mohli volit mezi distributory televizního vysílání, kteří si konkurují na základě spravedlivých a rovných podmínek 15. Ochrana pobídek pro inovace v mediálním odvětví V únoru 2015 Komise na základě nařízení EU o spojování podniků autorizovala, s výhradou závazků, nabytí podílu v belgické mediální společnosti De Vijver Media NV („společnost De Vijver“) společností Liberty Global. Komise toto rozhodnutí učinila po důkladném šetření. Obávala se totiž, že po uskutečnění dané transakce by společnost De Vijver odmítla poskytnout licenci ke svým kanálům distributorům televizního vysílání, kteří konkurují společnosti Telenet – poskytovateli kabelové televize kontrolovanému společností Liberty Global. Výše zmíněné závazky tyto obavy řeší tím, že společnosti De Vijver ukládají povinnost poskytnout licence ke svým kanálům (Vier, Vijf a případným jiným podobným nově zavedeným kanálům) distributorům televizního vysílání v Belgii za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek. Bez těchto závazků by daná transakce mohla způsobit omezení hospodářské soutěže na trhu distribuce televizního vysílání, a v konečném důsledku by mohla vést k vyšším cenám a menšímu množství inovací pro spotřebitele. Kromě toho Komise v dubnu schválila navrhovanou akvizici portugalského telekomunikačního operátora PT Portugal nadnárodní společností Altice činnou v oblasti kabelové televize a telekomunikací. Toto rozhodnutí je podmíněno závazkem společnosti Altice prodat své dvě dceřiné společnosti v Portugalsku. PT Portugal je telekomunikační a multimediální operátor, jehož činnost zasahuje do všech segmentů telekomunikací v Portugalsku. Komise měla obavy z toho, že spojení daných dvou společností v původně oznámené podobě by v Portugalsku omezilo hospodářskou soutěž na řadě telekomunikačních trhů. Výše uvedeným spojením by z těchto trhů zmizel silný konkurent, což by mohlo vyústit ve vyšší ceny a slabší hospodářskou soutěž v neprospěch portugalských spotřebitelů. V reakci na tyto obavy společnost Altice nabídla, že prodá své portugalské dceřiné společnosti Cabovisão a ONI, aby tak zabránila překrývání své činnosti s působností PT Portugal. Komise při posuzování navrhované transakce úzce spolupracovala s portugalským úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. 14
Věc AT.40153 E-book MFNs and related matters, viz dokument IP/15/5166 ze dne 11. června 2015, k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-5166_en.htm. 15 Viz věci M.7194 Liberty Global / Corelio / W&W / De Vijver Media, rozhodnutí Komise ze dne 24. února 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_7194, a M.7499 Altice / PT Portugal, rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_7499.
6
Další antimonopolní šetření se týká přeshraničního poskytování placených televizních služeb ve Spojeném království a Irsku. V červenci Komise zaslala prohlášení o námitkách společnosti Sky UK a šesti významným filmovým studiím v USA: Disney, NBC Universal, Paramount Pictures, Sony, Twentieth Century Fox a Warner Bros 16. V rámci šetření Komise, které bylo zahájeno v lednu roku 2014, byla v licenčních dohodách mezi uvedenými šesti filmovými studii a společností Sky UK zjištěna ujednání, která požadovala, aby Sky UK blokovala přístup k filmům prostřednictvím svých placených televizních on-line nebo satelitních služeb pro spotřebitele mimo území, k němuž má licenci (Spojené království a Irsko). Některé dohody rovněž obsahují ujednání požadující, aby daná filmová studia v případných licenčních dohodách uzavřených s jinými provozovateli televizního vysílání, než je společnost Sky UK, zajistila, aby tito jiní provozovatelé nemohli zpřístupnit své placené televizní služby ve Spojeném království a Irsku. Tato situace má dopad na evropské spotřebitele, kteří chtějí sledovat placené televizní kanály podle svého výběru bez ohledu na to, kde v EU žijí nebo do které země v EU cestují. Předběžným stanoviskem Komise je, že nebude-li poskytnuto přesvědčivé odůvodnění, daná ujednání představují porušení pravidel EU, jež zakazují uzavírání dohod narušujících hospodářskou soutěž. Zlepšení fungování inovativních trhů – mobilní zařízení Mobilní zařízení, jako jsou chytré telefony a tablety, jsou nyní součástí každodenního života většiny Evropanů. Rok 2015 představoval pro evropské uživatele mobilních komunikací milník – Evropský parlament a Rada přijaly nařízení (EU) 2015/2120 17, kterým se v EU k 15. červnu 2017 zruší poplatky za roaming. Účelem prosazování antimonopolních pravidel, jakož i příslušných právních předpisů je chránit hospodářskou soutěž v oblasti mobilních zařízení, aby byly zajištěny průběžné inovace ve prospěch evropských spotřebitelů. V návaznosti na prosincové zahájení dvou samostatných antimonopolních šetření zaslala Komise dvě prohlášení o námitkách společnosti Qualcomm, největšímu světovému dodavateli čipových sad pro základní pásmo, které jsou využívány ve spotřebních elektronických zařízeních. Tyto čipové sady zpracovávají komunikační funkce v chytrých telefonech, tabletech a jiných mobilních širokopásmových zařízeních. Používají se pro hlasový přenos i přenos dat. Předběžným stanoviskem Komise je, že společnost v rozporu s antimonopolními pravidly EU zneužila svého dominantního postavení na světových trzích s čipovými sadami pro základní pásmo v systémech 3G (UMTS) a 4G (LTE) 18. V rámci prvního šetření se prověřuje, zda společnost Qualcomm zneužila svého dominantního postavení na trhu tím, že nabídla jednomu z největších výrobců chytrých telefonů a tabletů finanční pobídky za podmínky, že bude ve svých chytrých telefonech a tabletech využívat výhradně čipové sady pro základní pásmo od společnosti Qualcomm. Takové jednání by snížilo motivaci daného výrobce pořizovat čipové sady od konkurentů společnosti Qualcomm, a poškodilo by tak hospodářskou soutěž a inovace na trzích s čipovými sadami pro základní pásmo v systémech UMTS a LTE. Druhé šetření se zabývá tím, zda se společnost Qualcomm dopustila použití predátorských cen v tom smyslu, že stanovovala ceny pod úrovní nákladů s cílem vytlačit z trhu konkurenci. 16
Věc AT.40023 Cross-border access to pay-TV content, viz tisková zpráva IP/15/5432 ze dne 23. července 2015, k dispozici na: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-5432_en.htm. . 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii, Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1, k dispozici na http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32015R2120&from=EN 18 Věci AT.40220 Qualcomm (exclusivity payments) a AT.39711 Qualcomm (predation), viz tisková zpráva IP/15/6271 ze dne 8. prosince 2015, k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-6271_en.htm.
7
Trh s dodávkami hardwaru však představuje pouze jednu stranu mince – nenarušená hospodářská soutěž musí panovat také v oblasti softwaru, který se na chytrých telefonech a tabletech používá. Mobilní aplikace a služby na chytrých telefonech, tabletech a jiných mobilních zařízeních jsou založeny na operačním systému daných zařízení. Hlavním operačním systémem pro chytrá mobilní zařízení v Evropském hospodářském prostoru se stal Google Android, a to do té míry, že je nyní v Evropě používán na většině těchto zařízení. V dubnu zahájila Komise formální řízení proti společnosti Google s cílem prošetřit, zda jednání společnosti ve vztahu k systému Android neporušuje antimonopolní pravidla EU 19. Android je mobilní operační systém s otevřeným zdrojovým kódem, který je vyvíjen převážně společností Google. V zásadě jej může kdokoli volně využívat a dále rozvíjet. Většina výrobců chytrých telefonů a tabletů však operační systém Android používá ve spojení s celou řadou proprietárních aplikací a služeb společnosti Google, a musí proto s touto společností uzavřít určité dohody. Komise posuzuje, zda společnost Google neuzavřela dohody narušující hospodářskou soutěž nebo případně nezneužila dominantního postavení, a protiprávně tak nebránila rozvoji nebo přístupu na trh konkurenčních mobilních operačních systémů, aplikací či služeb mobilní komunikace v Evropském hospodářském prostoru. Toto šetření není totožné s šetřením Komise ohledně postupů společnosti Google v oblasti internetového vyhledávání a je od něj odděleno. Účinná kontrola spojování podniků v zájmu zajištění investic v odvětví telekomunikací Účinná hospodářská soutěž v odvětví telekomunikací je klíčová pro stimulaci investic a lepších tržních výsledků k užitku spotřebitelů a podniků. Hospodářská soutěž je hnací silou, jež přitáhne investice zaměřené na rozvoj vysokorychlostních širokopásmových sítí, které Evropa potřebuje. Spotřebitelé nemají prospěch z investic jako takových, ale z vlivu investic na parametry hospodářské soutěže, jako jsou výběr, kvalita a cena. Prosazování hospodářské soutěže udržuje telekomunikační trh otevřený a konkurenční a 20 kromě toho je to klíčový nástroj pro řešení roztříštěnosti trhu v EU . Politika hospodářské soutěže rovněž doplňuje přezkum telekomunikačního regulačního rámce, což je jedno z hlavních opatření plánovaných v rámci strategie pro jednotný digitální trh. Kromě toho v této oblasti hraje klíčovou úlohu kontrola spojování podniků, a to posuzováním, zda by navrhovaná spojení vedla k vyšším investicím ve prospěch spotřebitelů, například pokud jde o lepší pokrytí sítě. V květnu Komise na základě nařízení EU o spojování podniků schválila navrhovanou akvizici Jazztelu, telekomunikační společnosti registrované ve Spojeném království, ale působící zejména ve Španělsku, konkurenční společností Orange SA z Francie 21. Toto schválení je podmíněno tím, že společnost Orange splní řadu závazků, které po uskutečnění dané transakce zajistí účinnou hospodářskou soutěž na trhu se službami pevného internetového připojení. 19
Věc AT.40099 Google Android, viz MEMO/15/4782 ze dne 15. dubna 2015, k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-4782_en.htm. 20 Viz například rozhodnutí týkající se slovenského Telekomu (věc AT.39523) ze dne 15. října 2014, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_39523. 21 Věc M.7421 Orange / Jazztel, rozhodnutí Komise ze dne 19. května 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_7421.
8
Komise se obávala, že převzetí dané společnosti v původně oznámené podobě mohlo vést k vyšším cenám za služby pevného internetového připojení pro spotřebitele ve Španělsku. V reakci na tyto obavy předložila společnost Orange závazky, jež zajišťují, že na maloobchodní trh se službami pevného internetového připojení může vstoupit nový hráč a konkurovat stejně silně, jako společnosti Orange a Jazztel. Díky těmto závazkům byly počáteční obavy Komise rozptýleny. Komise rovněž zahájila dvě hloubková šetření týkající se spojení podniků v odvětví telekomunikací. Za prvé se zabývá navrhovanou akvizicí společnosti Telefónica UK společností Hutchison 22 a posuzuje, zda daná transakce nepoškodí hospodářskou soutěž. Komise je znepokojena tím, že by tato transakce mohla vést ke zvýšení cen, zúžení nabídky a omezení inovací v neprospěch zákazníků mobilních telekomunikačních služeb ve Spojeném království. Komise také provedla hloubkové šetření týkající se převzetí společnosti BASE Belgium společností Liberty Global 23, aby zajistila, že spotřebitelů v Belgii se následkem navrhované transakce nedotknou vyšší ceny a omezený výběr. Kromě toho Komise provedla přezkum navrhovaného spojení dánských podniků Telenor a TeliaSonera 24. Komise měla obavy, že by daným spojením vznikl největší operátor mobilních sítí v Dánsku, a v důsledku toho vysoce koncentrovaná tržní struktura, což by způsobilo zvýšení cen pro spotřebitele a snížení investičních pobídek. V září 2015 po předložení dvou souborů nápravných opatření, která dle všeho nebyla dostatečná k vyřešení pochybností týkajících se hospodářské soutěže, uvedené strany od transakce upustily. IV. Budování integrované evropské energetické unie šetrné vůči klimatu Vytvoření energetické unie představuje velký krok na cestě k integrovanému, propojenému a odolnému trhu s energií, který bude přínosný pro spotřebitele, podniky i životní prostředí. Podniky a domácnosti, které tvoří základ energetické unie, by měly mít přístup k dostupným a konkurenčním cenám. Zároveň je energetická politika EU založena na třech pilířích – udržitelnosti, konkurenceschopnosti a bezpečnosti dodávek. Vytvoření silné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti klimatu bude vyžadovat zásadní přeměnu evropského energetického systému. Komise začala na dosahování této klíčové priority pracovat v roce 2015. V únoru představila rámcovou strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu 25. V této strategii jsou v rámci pěti propojených dimenzí („bezpečnost dodávek energie, solidarita a důvěra“; „plně integrovaný evropský trh s energií“; „energetická účinnost přispívající ke zmírnění poptávky“; „dekarbonizace hospodářství“ a „výzkum, inovace a konkurenceschopnost“) vytyčeny cíle energetické unie a kroky, které Komise přijme k jejich dosažení.
22
Věc M.7612 Hutchison 3G UK / Telefónica UK, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_7612. 23 Věc M.7637 Liberty Global / BASE Belgium, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_7637. 24 Věc M.7419 TeliaSonera / Telenor / JV, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_7419. 25 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance, Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, COM(2015) 080 final, k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52015DC0080&from=EN .
9
Evropská unie se musí odklonit od ekonomiky založené na fosilních palivech, která spoléhá na staré technologie a zastaralé obchodní modely. Je nutno překonat stávající roztříštěný systém, jenž se vyznačuje nekoordinovanými vnitrostátními politikami, tržními překážkami a oblastmi izolovanými od energie. Zásadní je rovněž posílit postavení spotřebitelů tím, že jim budou poskytovány informace a možnost volby. Integrace trhů s energií je jedním z klíčových cílů energetické unie. Pokud by plyn a elektřina byly v rámci EU distribuovány bez překážek, byl by tento systém ekonomicky udržitelnější, šetrnější vůči životnímu prostředí a společensky inkluzivnější. Prosazování antimonopolních pravidel v zájmu větší bezpečnosti, dostupnosti a udržitelnosti energie Prosazování antimonopolních pravidel hraje klíčovou úlohu při podpoře integrace trhu v rámci energetické unie, neboť řeší narušení trhu způsobená jednáním dominantních tržních hráčů. Skvělým příkladem takové situace je antimonopolní šetření ohledně postupů společnosti Gazprom ve střední a východní Evropě 26. Zajištění toho, aby dominantní dodavatelé plynu dodržovali pravidla – šetření týkající se společnosti Gazprom V dubnu zaslala Komise společnosti Gazprom prohlášení o námitkách, v němž uvedla, že některé z obchodních praktik této společnosti na trzích s plynem ve střední a východní Evropě mohou představovat zneužití jejího dominantního postavení na trhu, což je v rozporu s antimonopolními pravidly EU. Plyn představuje v každodenním životě většiny obyvatel EU základní komoditu a předběžným stanoviskem Komise je, že společnost Gazprom možná brání hospodářské soutěži na trzích s dodávkami plynu v osmi členských státech střední a východní Evropy (v Bulharsku, České republice, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a na Slovensku). Gazprom je v těchto zemích dominantním dodavatelem zemního plynu a ve většině z nich má na trhu podíl výrazně převyšující 50 %. V některých zemích dosahuje jeho podíl dokonce až 100 %. Komise na základě šetření zaujala předběžné stanovisko, že Gazprom možná porušuje antimonopolní pravidla EU, neboť sleduje celkovou strategii rozdělení trhů se zemním plynem ve střední a východní Evropě – například tím, že omezuje své zákazníky v tom, aby dále prodávali plyn přes hranice. Je možné, že Gazprom díky tomu účtuje v některých členských státech nepřiměřeně vysoké ceny. Společnost může rovněž zneužívat své dominantní postavení tím, že dodávky plynu podmiňuje získáním nesouvisejících závazků od velkoobchodníků, které se týkají infrastruktury pro přepravu plynu.
Prosazování antimonopolních pravidel podporuje vytvoření jednotného trhu s energií, a to mimo jiné rozbíjením dohod o rozdělení trhu, které narušují hospodářskou soutěž, 27 a zachováváním přístupu k infrastruktuře. Přístup k infrastruktuře je důležitý pro to, aby se zabránilo uzavření trhu a nebyly odstraněny investiční pobídky. Mezi důležité kroky v této oblasti patří prohlášení o námitkách, které bylo v březnu zasláno společnosti Bulgarian Energy Holding (BEH), její dceřiné společnosti Bulgargaz, která je dodavatelem plynu, a dceřiné společnosti Bulgartransgaz, která zajišťuje plynárenskou infrastrukturu 28. BEH je zavedená státní energetická společnost v Bulharsku. Je vertikálně integrovaná, což znamená, že sama dodává plyn a její dceřiné společnosti vlastní nebo kontrolují domácí bulharskou síť pro distribuci plynu, jediné zařízení pro skladování plynu v Bulharsku a kapacitu hlavního potrubí pro dovoz plynu do Bulharska. Komise se obává, zda společnost BEH a její dceřiné společnosti nezneužívají svého dominantního postavení na bulharském trhu s plynem tím, že brání konkurentům v získání přístupu k infrastruktuře, kterou potřebují k tomu, aby v této zemi mohli úspěšně konkurovat na trhu s dodávkami plynu. Takové 26
Věc AT.39816 Upstream gas supplies in Central and Eastern Europe, viz tisková zpráva IP/15/4828 ze dne 22. dubna 2015, k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-4828_cs.htm. 27 Viz například věc AT.39952 Power Exchanges, rozhodnutí Komise ze dne 5. května 2014, viz tisková zpráva IP/14/215 k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-215_en.htm. 28 Věc AT.39849 BEH gas, viz tisková zpráva IP/15/4651 k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP15-4651_en.htm.
10
jednání by bylo v rozporu s antimonopolními pravidly EU a vyústilo by v slabší hospodářskou soutěž na trhu a horší tržní výsledky pro dotčené spotřebitele. Komise rovněž uzavřela samostatné antimonopolní šetření týkající se postupů společnosti BEH v rámci neregulovaného velkoobchodního trhu s elektřinou v Bulharsku 29. Komise se obávala, že společnost BEH vytvořila umělé překážky mezi vnitrostátními trhy. Společnost konkrétně prodávala obchodníkům elektřinu na základě smluv, které jim bránily v tom, aby ji dále prodávali mimo Bulharsko. BEH nabídla, že obavy Komise vyřeší tím, že v Bulharsku vytvoří nezávislou energetickou burzu, jejímž prostřednictvím bude možné s elektřinou obchodovat anonymně tak, že nebude možné zjišťovat, kde je opětovně prodávána. Dne 10. prosince 2015 učinila Komise závazky nabídnuté společností BEH právně závaznými. Kontrola státní podpory za účelem zajištění odolného trhu s energií šetrného vůči klimatu bez nepatřičného narušování hospodářské soutěže V souvislosti s přechodem na zelenou ekonomiku je dalším významným těžištěm politiky hospodářské soutěže zajišťování toho, aby trhy řádně fungovaly a aby vládní podpora – včetně podpory usnadňující příklon k obnovitelným zdrojům energie – nezpůsobovala nerovnováhy. Prostřednictvím svých pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky 30 podporuje Komise zapojování obnovitelných zdrojů energie do trhu tak, aby se zabránilo narušování hospodářské soutěže. Počínaje rokem 2016 musí výrobci využívající obnovitelné zdroje energie prodávat svou elektřinu přímo na trhu. Veřejná podpora může být poskytnuta pouze jako příplatek k tržní ceně. Od roku 2017 budou muset členské státy navíc udělovat provozní podporu na základě soutěžního nabídkového řízení. Účelem těchto pokynů je mimo jiné přispět k uvádění inovativních nízkouhlíkových energetických technologií na trh a umožnit poskytování státní podpory v případech selhání trhu. Tyto pokyny rovněž vybízejí členské státy EU ke vzájemné spolupráci a k zohledňování nabídek elektřiny z ostatních členských států. Kontrola státní podpory kromě toho pomáhá v Evropě vytvořit propojený, integrovaný a bezpečný trh s energií tím, že jsou v jejím rámci posuzována vnitrostátní opatření k zajištění dodávek elektřiny (tzv. kapacitní mechanismy). Šetření v oblasti kapacitních mechanismů – plnění cílů energetické unie V dubnu zahájila Komise šetření v oblasti státní podpory s cílem shromáždit informace o stávajících nebo plánovaných kapacitních mechanismech, tj. opatřeních přijímaných členskými státy s cílem zajistit, aby dodávky elektřiny odpovídaly ve střednědobém a dlouhodobém horizontu poptávce. Cílem tohoto šetření je zejména zjistit, zda taková opatření zajišťují bezpečnost dodávek energie, aniž by narušovala hospodářskou soutěž mezi dodavateli energie nebo bránila přeshraničnímu obchodování. Toto šetření je první svého druhu v rámci pravidel státní podpory EU a vztahuje se na reprezentativní vzorek členských států, které kapacitní mechanismy buď mají, nebo plánují, a to na Belgii, Dánsko, Německo, Irsko, Španělsko, Francii, Itálii, Chorvatsko, Polsko, Portugalsko a Švédsko. Vlády mají sice na zajištění dostatečných dodávek elektřiny oprávněný zájem, má-li se zabránit výpadkům, avšak politika hospodářské soutěže by měla zaručit, aby veřejná opatření podporovala investice do dodávek elektřiny, byla v souladu s politickými nástroji zaměřenými na prosazování snižování emisí uhlíku a nepatřičně neupřednostňovala některé producenty nebo technologie.
Zajištění, aby Evropa byla nadále atraktivní pro investice – kontrola spojování podniků v odvětví energetiky 29
Věc AT.39767 BEH Electricity, viz tisková zpráva IP/15/6289 ze dne 10. prosince 2015, k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-6289_en.htm. 30 Sdělení Komise, Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020, Úř. věst. C 200, 28.6.2014, k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52014XC0628(01)&from=EN.
11
V případě síťových odvětví, jako je odvětví energetiky, je zásadní předcházet vytváření tržních struktur, které by mohly bránit účinné hospodářské soutěži, a omezovat tak motivaci k investicím a inovacím. Kontrola spojování podniků v EU byla nadále účinným nástrojem k udržení otevřenosti unijního trhu s energií a k zajištění toho, aby investice vedly k lepším tržním výsledkům ve prospěch evropských podniků a domácností. V návaznosti na hloubkový přezkum a velmi úzkou spolupráci s antimonopolním odborem ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických schválila Komise na základě nařízení EU o spojování podniků navrhovanou akvizici francouzských energetických podniků Alstom společností General Electric (GE) sídlící v USA 31. Zmiňovaná transakce je dobrým příkladem toho, jak může technologie v EU prosperovat a lákat zahraniční investice. Schválení transakce je podmíněno odprodejem ústředních složek podnikání společnosti Alstom v oblasti plynových turbín pro těžký provoz, které jsou využívány zejména v paroplynových elektrárnách, italské společnosti Ansaldo. Komise totiž měla obavy, že by výše uvedená transakce odstranila jednoho z hlavních světových konkurentů GE na trhu plynových turbín pro těžký provoz, na němž je společnost GE největším světovým výrobcem a Alstom jedním z hlavních globálních hráčů. Tím by se omezily inovace a zvýšily ceny. Tyto obavy byly rozptýleny závazky, které společnost GE nabídla. Pokročilá technologie plynových turbín pro těžký provoz je kromě toho zvláště důležitá pro splnění cílů v oblasti změny klimatu i pro modernizaci energetických dodávek EU. V. Směřování k prohloubenému a spravedlivějšímu jednotnému trhu EU V době rostoucí globalizace je prohloubený a spravedlivější jednotný trh jedním z hlavních předpokladů pro budování silnějšího hospodářství EU podporujícího růst a zaměstnanost. Pokračující integrace jednotného trhu proto nadále patří k hlavním úkolům Komise. Cílem Komise je nabídnout nové příležitosti občanům a podnikům tím, že umožní volnější pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu v rámci hranic jednotného trhu. Zvýšení daňové transparentnosti a zajištění spravedlivého daňového zatížení pro všechny Pro plné fungování jednotného trhu je zapotřebí, aby všichni hráči na trhu – malí či velcí, lokální nebo globální – řádně odváděli daně. Boj proti daňovým únikům a daňovým podvodům je proto jednou z hlavních priorit Komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem a jednou z nejdůležitějších iniciativ pro pokračující dotváření jednotného trhu EU. V březnu představila Komise balíček v oblasti daňové transparentnosti 32, jehož cílem je zajistit, aby členské státy měly k dispozici informace, které by jim umožnily chránit jejich daňovou základnu a účinně se zaměřit na ty společnosti, které se snaží vyhýbat poctivému placení svého dílu daní. V červnu pak na tento balíček navázal akční plán Komise pro spravedlivé a účinné zdanění 33. V tomto akčním plánu je vytyčena řada iniciativ, jež mají řešit otázku vyhýbání se daňovým povinnostem, zajistit stabilní příjmy a zlepšit jednotný trh pro podniky. Společně tato opatření podstatně zlepší daňové prostředí právnických osob v EU, protože jej učiní spravedlivějším, efektivnějším a příznivějším pro hospodářský růst. 31
Věc M.7278 General Electric / Alstom (Thermal power – Renewable power & Grid Business), rozhodnutí Komise ze dne 8. září 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm?fuseaction=dsp_result. 32 Viz tisková zpráva IP/15/4610 ze dne 18. března 2015, k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP15-4610_cs.htm. 33 Viz tisková zpráva IP/15/5188 ze dne 17. června 2015, k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP15-5188_cs.htm.
12
Politika hospodářské soutěže hraje při řešení této výzvy klíčovou úlohu. V návaznosti na hloubková šetření, která byla zahájena v červnu 2014, došla Komise k závěru, že Lucembursko a Nizozemsko poskytovaly selektivní daňové výhody (neoprávněné podle pravidel státní podpory EU) společnostem Fiat Finance and Trade 34 a Starbucks 35. Daňová rozhodnutí vydaná příslušnými vnitrostátními daňovými orgány uměle snížila daň, kterou měla každá z uvedených společnosti odvádět 36. Podle pravidel státní podpory EU nelze v daňových rozhodnutích používat metodiky (bez ohledu na jejich složitost), jež slouží ke stanovování převodních cen bez jakéhokoli hospodářského odůvodnění a jež neoprávněně přesouvají zisky s cílem snížit určité společnosti výši odváděných daní. Daná společnost by totiž byla oproti svým konkurentům nespravedlivě zvýhodněna, protože ostatní podniky (typicky malé a střední) nakupují zboží a služby za tržní ceny, a platí tedy daně na základě svých skutečných zisků. Řešení nespravedlivého daňového zvýhodnění – rozhodnutí týkající se společností Starbucks a Fiat Finance & Trade Daňová rozhodnutí jako taková jsou zcela v souladu s předpisy. V případě společností Starbucks a Fiat Finance & Trade však dvě daňová rozhodnutí, kterých se šetření týkalo, potvrdila umělé a komplexní metodiky stanovení zdanitelných zisků obou společností. Na základě daných metodik byly pro zboží a služby, s nimiž se obchoduje mezi společnostmi v rámci skupin Fiat a Starbucks, nastaveny ceny (tzv. převodní ceny), které neodpovídaly tržním podmínkám, a neodrážely tedy ekonomickou realitu. Pravidla státní podpory EU vyžadují navrácení neslučitelné státní podpory, aby se omezilo narušení hospodářské soutěže, které vyvolala. Komise ve svých dvou rozhodnutích určila metodiku pro výpočet hodnoty neoprávněného konkurenčního zvýhodnění, ze kterého měly prospěch společnosti Fiat a Starbucks, tj. rozdílu mezi tím, co dané společnosti skutečně zaplatily, a tím, co by zaplatily, pokud by nebyla vydána příslušná daňová rozhodnutí. Tato částka činí u každé z těchto společností přibližně 20 až 30 milionů eur, avšak přesnou výši dodatečné daně vyměří lucemburské a nizozemské daňové orgány na základě metodiky stanovené v rozhodnutích Komise. Kromě toho uvedené společnosti již nebudou dále využívat výhodného daňového zacházení, které jim dotčená daňová rozhodnutí zajišťovala.
V prosinci začala Komise formálně vyšetřovat daňový režim společnosti McDonald‘s v Lucembursku 37. Předběžné stanovisko Komise je, že daňové rozhodnutí vydané Lucemburskem se možná selektivně odchýlilo od ustanovení lucemburského daňového práva a od smlouvy o zabránění dvojímu zdanění mezi Lucemburskem a USA, čímž poskytlo společnosti McDonald‘s zvýhodnění, které jiné společnosti ve srovnatelné skutkové a právní situaci neměly. Komise rovněž vyjádřila obavy ohledně toho, že daňová rozhodnutí mohou způsobovat problémy v oblasti státní podpory v souvislosti se společností Apple v Irsku 38 a se společností Amazon v Lucembursku 39. V únoru 2015 bylo zahájeno dodatečné hloubkové šetření týkající 34
Věc SA.38375 Alleged aid to FFT- Luxembourg, rozhodnutí Komise ze dne 21. října 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_38375. 35 Věc SA.38374 Alleged aid to Starbucks, rozhodnutí Komise ze dne 21. října 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_38374. 36 Viz tisková zpráva IP/15/5880 ze dne 21. října 2015, k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP-155880_cs.htm. 37 Věc SA.38945 Alleged aid to Mc Donald's – Luxembourg, rozhodnutí Komise zahájit formální šetření ze dne 3. prosince 2015, viz tisková zpráva IP/15/6221 k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP-156221_cs.htm. 38 Věc SA.38373 Alleged aid to Apple, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_38373. 39 Věc SA.38944 Alleged aid to Amazon, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_38944.
13
se belgického systému zdaňování nadměrného zisku založeného na daňových rozhodnutích 40. Dne 11. ledna 2016 vydala Komise záporné rozhodnutí vyžadující navrácení podpory, v němž dospěla k závěru, že selektivní daňové výhody poskytované Belgií v rámci režimu zdanění nadměrného zisku jsou podle pravidel státní podpory EU protiprávní, a nařídila navrácení dané podpory 41. Komise zároveň nadále prošetřuje praktiky související s daňovými rozhodnutími ve všech členských státech EU 42. Umožnění účinnějšího prosazování pravidel vnitrostátním orgánům pro ochranu hospodářské soutěže v EU Pro vytvoření skutečně rovných podmínek pro společnosti v rámci celého jednotného trhu je mimo jiné nezbytné zajistit, aby se podniky mohly spolehnout na jednotné uplatňování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže bez ohledu na to, ve kterém členském státě působí. V této souvislosti hrají klíčovou úlohu vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže. V roce 2004 vstoupilo v platnost nařízení 1/2003 43, jež změnilo situaci v oblasti prosazování pravidel hospodářské soutěže, neboť stanovilo, že vedle Komise hrají zásadní roli při prosazování antimonopolních pravidel EU vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže a vnitrostátní soudy. Pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže jsou nyní uplatňována v rozsahu, kterého by Komise sama o sobě nemohla dosáhnout, a důkladněji a účinněji, než by jinak bylo možné. Ve sdělení Komise z roku 2014 o deseti letech prosazování nařízení č. 1/2003 44 byla určena řada konkrétních oblastí, v nichž je třeba přijímat opatření v zájmu posílení pravomocí vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti prosazování a za účelem zvýšení konvergence vnitrostátních systémů. Komise nyní posuzuje, zda lze soubor nástrojů, které mají vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže k dispozici, dále zlepšit. V listopadu 2015 zahájila Komise na toto téma veřejnou konzultaci, v níž vyzvala širokou veřejnost a zúčastněné subjekty, aby se podělily o své zkušenosti a vyjádřily se k potenciálním legislativním opatřením na úrovni EU, jež by dále posílily nástroje, které vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž používají pro účely prosazování pravidel a pro ukládání sankcí. Posilování pozice spotřebitelů v EU rozbíjením kartelů Udržení spravedlivého, transparentního a otevřeného jednotného trhu je dobré pro podniky v EU a ekonomiky členských států, ale především je to důležité pro evropské občany. Jasným příkladem této skutečnosti je práce Komise v oblasti prosazování protikartelových pravidel. V rámci dobře fungujícího jednotného trhu jsou společnosti motivovány k tomu, aby byly efektivnější a inovativnější než jejich konkurenti, z čehož v konečném důsledku těží 40
Věc SA.37667 Excess Profit exemption in Belgium, rozhodnutí Komise zahájit formální šetření ze dne 3. února 2015, viz tisková zpráva IP/15/4080 k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP-154080_en.htm. 41 Viz tisková zpráva IP/16/42 ze dne 11. ledna 2016, k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP-1642_cs.htm. 42 Viz tisková zpráva IP/14/2742 ze dne 17. prosince 2014, k dispozici na http://europa.eu/rapid/pressrelease_IP-14-2742_en.htm. 43 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, Úř. věst. L 1, 4.1.2003, k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/ALL/?uri=celex%3A32003R0001. 44 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 9. července 2014, Deset let prosazování antimonopolních pravidel podle nařízení č. 1/2003: výsledky a výhledy do budoucna, COM(2014) 453, k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52014DC0453&rid=1.
14
spotřebitelé v EU díky lepším produktům a nižším cenám. Kartely poškozují spotřebitele i ekonomiku jako celek, neboť na jejich základě určují ceny společnosti, a nikoli trh. V červnu uložila Komise osmi výrobcům a dvěma distributorům tácků určených k maloobchodnímu balení potravin pokutu v celkové výši 115 milionů EUR za účast v alespoň jednom z pěti různých kartelů 45. Danými osmi výrobci byly společnosti Huhtamäki z Finska, Nespak a Vitembal z Francie, Silver Plastics z Německa, Coopbox, Magic Pack a Sirap-Gema z Itálie a Linpac ze Spojeného království. Uvedenými dvěma distributory byly společnosti Ovarpack z Portugalska a Propack ze Spojeného království. Zmiňované společnosti si nekonkurovaly na základě svých kvalit, ale stanovovaly ceny a rozdělovaly si zákazníky na trhu tácků z pěnového polystyrenu nebo pevných tácků z polypropylenu, což je v rozporu s antimonopolními pravidly EU a má dopad na miliony spotřebitelů, kteří nakupují potraviny. Tácky z pěnového polystyrenu nebo pevné tácky z polypropylenu se používají k balení potravin prodávaných v obchodech či supermarketech, a to u produktů, jako jsou sýr, maso, ryby nebo zákusky. Komise rovněž uložila pokutu v celkové výši 116 milionů EUR osmi dodavatelům optických jednotek za to, že koordinovali svůj postup ve vztahu k výběrovým řízením organizovaným dvěma výrobci počítačů, společnostmi Dell a Hewlett Packard 46. Dodavateli, kterým byla pokuta uložena, byly společnosti Philips, Lite-On, jejich společný podnik Philips & Lite-On Digital Solutions, Hitachi-LG Data Storage, Toshiba Samsung Storage Technology, Sony, Sony Optiarc a Quanta Storage. Ke kontaktům v rámci tohoto kartelu sice došlo mimo Evropský hospodářský prostor, ale dotčené jednání bylo realizováno na celosvětové úrovni, i v EHS. Optické jednotky jsou využívány například v osobních počítačích, přehrávačích CD a DVD a v herních konzolích ke čtení dat uložených na optických discích, jako jsou CD, DVD nebo Blu-ray disky, nebo k zápisu dat na tyto disky. Předmětný kartel se týkal optických jednotek do osobních počítačů a notebooků. Zajištění, aby se na těchto druzích trhů udržela konkurence, je zvláště důležité pro zaručení spravedlivých cen pro dnešní spotřebitele a inovativních produktů pro spotřebitele budoucí. Pokud dojde k rozbití kartelu, je to, jako by byla zrušena skrytá daň, kterou byly v Evropě nuceny platit miliony nic netušících spotřebitelů. V důsledku kartelů se navíc ztrácí motivace podniků inovovat, což značně brání dynamice a budoucímu růstu EU. Zlepšení fungování trhů finančních služeb – vývoj politiky hospodářské soutěže ve finančním odvětví a odvětví plateb Komise rovněž přijala rozhodnutí týkající se kartelu ve finančním odvětví, které je jednou z jejích prioritních oblastí pro dosažení spravedlivějšího a integrovanějšího jednotného trhu. V únoru uložila Komise makléřské společnosti ICAP sídlící ve Spojeném království pokutu ve výši přibližně 15 milionů EUR za to, že porušila antimonopolní pravidla EU, když napomohla vzniku několika kartelů v oblasti úrokových derivátů denominovaných v jenech
45
Věc AT.39563 Retail Food Packaging, rozhodnutí Komise ze dne 24. června 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_39563. 46 Věc AT.39639 Optical Disc Drives, rozhodnutí Komise ze dne 21. října 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_39639.
15
(YIRD) 47. V této souvislosti byly v prosinci 2013 několika velkým bankám uloženy pokuty v návaznosti na přijetí rozhodnutí o urovnání. Šetření v případu YIRD je pouze jedním z příkladů snah Komise bojovat proti praktikám narušujícím hospodářskou soutěž na finančních trzích. Další relevantní příklad lze nalézt v odvětví plateb. V červenci 2015 zaslala Komise prohlášení o námitkách společnosti MasterCard za to, že údajně zvýšila náklady na platby kartou, a poškodila tím spotřebitele a maloobchodníky v EU 48. Platby kartou hrají v rámci jednotného trhu klíčovou roli, a to v případě domácích i přeshraničních nákupů, včetně nákupů on-line. Evropští spotřebitelé a podniky provedou každý rok přes 40 % svých bezhotovostních plateb prostřednictvím platebních karet. Prohlášení o námitkách shrnuje předběžné stanovisko Komise, že pravidla společnosti MasterCard brání bankám v nabízení nižších mezibankovních poplatků obchodníkům se sídlem v jiném členském státě Evropského hospodářského prostoru, v němž mohou být tyto poplatky vyšší. Prodejci v důsledku toho nemohou využívat nižších poplatků v jiném státě a může být narušena přeshraniční hospodářská soutěž mezi bankami, což je v rozporu s evropskými antimonopolními pravidly. V prohlášení o námitkách se rovněž uvádí, že společnost MasterCard porušuje evropská antimonopolní pravidla svými mezibankovními poplatky za transakce v EU s použitím karet MasterCard vydaných v jiných částech světa, protože za zpracování těchto transakcí uměle stanoví vysokou minimální cenu. Jedna ze dvou problematických otázek v rámci výše uvedeného šetření se týká meziregionálních transakcí, na které se nevztahuje nařízení o mezibankovních poplatcích 49 přijaté v dubnu 2015. Toto nařízení vychází z judikatury v oblasti plateb za období necelých deseti let a v zájmu spotřebitelů a podniků i podpory růstu a inovací stanovilo mezní hodnoty mezibankovních poplatků pro karty vydané a používané v EU. Vzhledem k tomu, že karty jsou nejrozšířenějším prostředkem pro on-line platby, představuje toto nařízení rovněž důležitý prvek pro dokončení jednotného digitálního trhu. Pravidla státní podpory v bankovním odvětví – posílení hospodářského oživení a minimalizace narušení hospodářské soutěže V bankovním odvětví omezovala kontrola státní podpory i nadále narušování hospodářské soutěže, zajišťovala rovné podmínky a zároveň snižovala využívání peněz daňových poplatníků na nutné minimum. V lednu 2015 kromě toho vstoupila v platnost směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank50, která stanoví pravidla pro řešení krize bank a velkých investičních podniků ve všech členských státech. Státní podpora bankám v selhání oznámená Komisi po 1. lednu 2015 může být poskytnuta, pouze pokud je v souladu s ustanoveními uvedené směrnice a v souladu s pravidly státní podpory EU na dotčenou banku uplatněn postup pro řešení krize. 47
Věc AT.39861 Yen Interest Rate Derivatives (YIRD), rozhodnutí Komise ze dne 4. prosince 2013, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_39861. 48 Věc AT.40049 Mastercard II, viz tisková zpráva IP/15/5323 ze dne 9. července 2015, k dispozici na http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-5323_cs.htm. 49 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce, Úř. věst. L 123 19.5.2015, k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32015R0751&from=EN. 50 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, Úř. věst. L 173, 12.6.2014, k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32014L0059&from=EN.
16
V listopadu Komise shledala, že plány řešení krize Banca delle Marche, Banca Popolare dell’Etruria e del Lazio,Cassa di Risparmio di Ferrara a Cassa di Risparmio della Provincia di Chieti (banky s kombinovaným podílem na trhu v Itálii ve výši přibližně 1 %) jsou v souladu s pravidly státní podpory EU51. Na dané čtyři banky, na které se již vztahovala zvláštní správa, uplatnila italská centrální banka postupy pro řešení krize v souladu se směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank. Komise dospěla k závěru, že plán Itálie využít vnitrostátní fond pro řešení krizí minimalizuje čerpání veřejných prostředků a jakákoli narušení hospodářské soutěže způsobená příslušnými opatřeními a zároveň vede k zachování finanční stability. Pravidla státní podpory kromě toho hrála klíčovou úlohu při podpoře snahy čtyř největších řeckých bank řešit nedostatek kapitálu zjištěný evropským orgánem bankovního dohledu 52. V období od listopadu do prosince schválila Komise opatření státní podpory pro účely rekapitalizace banky Piraeus 53 a řecké národní banky. 54 Tyto banky předložily plány restrukturalizace zacílené na zajištění jejich dlouhodobé životaschopnosti, jež by jim umožnila opět se zaměřit na poskytování úvěrů řeckým podnikům a podporovat oživení řeckého hospodářství. Komise rovněž zajišťuje jednotné uplatňování pravidel státní podpory v odvětví bankovnictví v rámci ekonomického ozdravného programu na Kypru. Konkrétně v prosinci 2015 Komise konstatovala, že kapitálová injekce ve výši 175 milionů EUR ve prospěch kyperské banky Cooperative Central Bank Ltd a jejích dceřiných společností je v souladu s pravidly státní podpory 55. Komise došla k závěru, že restrukturalizační opatření, k jejichž provedení se uvedená banka zavázala, by omezila narušení hospodářské soutěže a zároveň zajistila dlouhodobou životaschopnost banky. V souvislosti se situací po dokončení ekonomického ozdravného programu v Portugalsku 56 schválila Komise v rámci pravidel státní podpory EU prodloužení portugalských státních záruk k dluhopisům vydávaným bankou Novo Banco 57 a opatření státní podpory za účelem
51
Věci SA.39543 Resolution of Banca delle Marche S.p.A, rozhodnutí Komise ze dne 22. listopadu 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_39543; SA.41134 Resolution of Banca Popolare dell’Etruria e del Lazio - Soc. Coop., rozhodnutí Komise ze dne 22. listopadu 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_41134; SA.41925 Resolution of Cassa di risparmio di Ferrara S.p.A, rozhodnutí Komise ze dne 22. listopadu 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_41925; a SA.43547 Resolution of Cassa di risparmio della Provincia di Chieti S.p.A., rozhodnutí Komise ze dne 22. listopadu 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_43547. 52 Viz https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/pr/date/2015/html/sr151031.en.html. 53 Věc SA.43364 2015 additional restructuring aid to Piraeus Bank, rozhodnutí Komise ze dne 29. listopadu 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_43364. 54 Věc SA.43365 2015 additional restructuring aid to National Bank of Greece (NBG), rozhodnutí Komise ze dne 4. prosince 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_43365. 55 Věc SA.43367 2015 additional restructuring aid to the Cooperative Central Bank, rozhodnutí Komise ze dne 18. prosince 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_ SA_43367. 56 Portugalsko úspěšně ukončilo svůj tříletý ekonomický ozdravný program v červnu 2014. 57 Věc SA.43976 Amendment of the 2014 Resolution of Banco Espirito Santo S.A. (Novo Banco S.A.), rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_ details.cfm?proc_code=3_SA_43976.
17
pokrytí mezery ve financování řešení krize banky Banif 58. Cílem navržených opatření podpory bylo zajistit zachování odpovídající likvidity pro Banco Novo, umožnit řádný odchod banky Banif z trhu, a pomoci tak podpořit finanční stabilitu portugalského bankovního sektoru. VI. Prosazování přínosné mezinárodní spolupráce a interinstitucionálního dialogu v oblasti hospodářské soutěže
konstruktivního
Komise, a zejména komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová, je plně nakloněna otevřené a konstruktivní výměně názorů na problematiku hospodářské soutěže na celosvětové úrovni a s jinými orgány EU. Posilování mezinárodní spolupráce s tradičními i novými ekonomickými hráči Postupná integrace světových ekonomik s sebou nese důležité důsledky pro práci subjektů prosazujících hospodářskou soutěž – globalizace je především otázkou vzájemné provázanosti. Během posledních 25 let počet režimů hospodářské soutěže na celém světě prudce vzrostl z asi 20 na začátku 90. let na přibližně 130 režimů v roce 2015, které se vztahují na 85 % světové populace. Zatímco zvýšení počtu antimonopolních agentur je projevem toho, že kultura hospodářské soutěže se ve světě dále rozvíjí, Komise se snaží rovněž řešit výzvy, které tento vývoj přináší. Za tímto účelem se Komise aktivně zapojuje do mezinárodní spolupráce ve věcech hospodářské soutěže, a to dvoustranně i mnohostranně v rámci fór hospodářské soutěže, jako jsou Výbor pro hospodářskou soutěž OECD, Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž (ICN). Komise spolupředsedá pracovní skupině ICN pro spojování podniků a v této funkci přispěla k vypracování Praktického průvodce mezinárodní spoluprací při vymáhání předpisů v oblasti spojování podniků, který byl přijat v roce 2015. Tento praktický průvodce nabízí členům ICN přímé pokyny založené na reálných příkladech, pokud jde o to, jak mohou agentury v zájmu zabránění nekonzistentnosti slaďovat své harmonogramy, sdílet informace a spolupracovat, a to jak ve věcných otázkách, tak v otázkách nápravných opatření. Úspěšná spolupráce v oblasti kontroly spojování podniků v roce 2015 zahrnovala také dvoustranné vztahy. V říjnu Komise a Ministerstvo obchodu Čínské lidové republiky (MOFCOM) podepsaly Praktické pokyny pro spolupráci při přezkumu případů spojování podniků. Tyto praktické pokyny umožní větší transparentnost načasování a obsahu jednání mezi Komisí a MOFCOM, což povede k větší účinnosti, jednotnosti a bezproblémovosti přezkumů v případech, kdy spojení podniků posuzují oba výše uvedené orgány. Jedná se o další prvek spolupráce mezi EU a Čínou, který doplňuje činnosti technické spolupráce, realizované v současné době v rámci speciálního programu spolupráce (EUCTP II 59). Komise pokračuje v práci na zahrnutí ustanovení o hospodářské soutěži a státní podpoře do jednání o dohodách o volném obchodu. V roce 2015 se dosáhlo významného pokroku ohledně ustanovení o hospodářské soutěži v rámci dohody o volném obchodu s Japonskem a Vietnamem. Komise rovněž pokročila v jednáních se Spojenými státy o dohodě 58
Věc SA.43977 Resolution of Banif - Banco Internacional do Funchal, S.A., rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2015, k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_ SA_43977. 59 „EU-China Trade Project II“.
18
o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP), která bude obsahovat kapitolu týkající se hospodářské soutěže. Strukturovaný dialog s Evropským parlamentem V roce 2015 Komise nadále úspěšně rozvíjela pracovní vazby s Evropským parlamentem, zejména pak s jeho Hospodářským a měnovým výborem (výbor ECON). Komisařka Margrethe Vestagerová v rámci strukturovaného dialogu s Parlamentem navštívila výbor ECON v červenci a v listopadu. Uvítala příležitost zúčastnit se zasedání výboru a zapojit se do konstruktivní diskuse o politice hospodářské soutěže s členy Parlamentu. Komisařka Margrethe Vestagerová se v dubnu rovněž zúčastnila zasedání Pracovní skupiny výboru ECON pro hospodářskou soutěž a v květnu a v září zasedání Zvláštního výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (výbor TAXE). V červnu se zúčastnila jednání ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), jež se věnovalo návrhu Pokynů pro společný prodej v odvětvích hovězího a telecího masa, olivového oleje a plodin na orné půdě. Posílení zapojení Parlamentu do iniciativ v oblasti politiky hospodářské soutěže V návaznosti na své sdělení o deseti letech prosazování nařízení č. 1/2003 se Komise zabývá tím, jak posílit vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže, aby mohly účinněji prosazovat antimonopolní pravidla EU. Výbor ECON byl informován o veřejné konzultaci, která byla zahájena v listopadu 2015 s cílem obdržet zpětnou vazbu od široké škály zúčastněných subjektů. Kromě toho se komisařka Margrethe Vestagerová zavázala, že v rozsahu, v jakém to bude umožňovat konkrétní obsah návrhu, bude podporovat plné zapojení Parlamentu do této iniciativy.
Další zlepšování komunikace Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž s Evropským parlamentem V červenci 2015 proběhl pravidelný informační seminář, který pořádá GŘ pro hospodářskou soutěž pro asistenty a politické poradce výboru ECON. Tento seminář pokryl hlavní témata Zprávy o politice hospodářské soutěže v roce 2014. GŘ pro hospodářskou soutěž podobně zajistilo informační briefingy týkající se politiky a postupů v oblasti státní podpory pro členy výboru TAXE a přidružené pracovníky. GŘ pro hospodářskou soutěž kooperovalo s Pracovní skupinou pro hospodářskou soutěž na přípravě semináře o mezinárodní spolupráci při prosazování pravidel hospodářské soutěže a o vztazích mezi EU a USA v této oblasti, který se konal v květnu 2015. Nově jmenovaný generální ředitel GŘ pro hospodářskou soutěž Johannes Laitenberger byl navíc prvním generálním ředitelem, který se zúčastnil zasedání Pracovní skupiny Parlamentu pro politiku hospodářské soutěže, a to v prosinci 2015. GŘ pro hospodářskou soutěž vedlo práci na přípravě 331 parlamentních otázek k písemnému zodpovězení a 7 peticí realizovanou útvary Komise. Spolupráce GŘ pro hospodářskou soutěž s Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů Komise informovala Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů o hlavních politických iniciativách a účastnila se studijních skupin a schůzí specializovaných sekcí. Bývalý generální ředitel GŘ pro hospodářskou soutěž Alexander Italianer se 14. července zúčastnil schůze specializované sekce Evropského hospodářského a sociálního výboru „Jednotný trh, výroba a spotřeba“. Evropský hospodářský a sociální výbor pak 16. září vydal 19
stanovisko k tématu „Státní podpora podniků: je účinná a efektivní?“ (stanovisko z vlastní iniciativy) a dne 9. prosince stanovisko týkající se Zprávy o politice hospodářské soutěže v roce 2014. Výbor regionů vydal 14. října stanovisko k tématu „Finanční nástroje na podporu územního rozvoje“.
20
