Rada Evropské unie Brusel 20. června 2016 (OR. en) 10507/16
WTO 170 SERVICES 13 FDI 9 PI 75 MAP 23 ECOFIN 643 COMPET 388 SOC 425 POLGEN 64 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: Příjemce:
Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise 20. června 2016 Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Č. dok. Komise:
COM(2016) 406 final
Předmět:
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o překážkách obchodu a investic a o protekcionistických tendencích 1. července 2014 – 31. prosince 2015
Delegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 406 final.
Příloha: COM(2016) 406 final
10507/16
mb DG C 1
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 20.6.2016 COM(2016) 406 final
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o překážkách obchodu a investic a o protekcionistických tendencích 1. července 2014 – 31. prosince 2015 {SWD(2016) 204 final}
CS
CS
SHRNUTÍ Tato zpráva obsahuje a nahrazuje zprávu o sledování opatření potenciálně omezujících obchod vyhotovovanou Generálním ředitelstvím pro obchod Evropské komise (dále jen „zpráva o protekcionismu“) a zprávu Komise o překážkách obchodu a investic. Obě zprávy byly pravidelně zveřejňovány od roku 2008 resp. 2011. První část této zprávy odráží zprávu o protekcionismu. Podává přehled o protekcionistických tendencích u 31 obchodních partnerů EU 1 v období od 1. července 2014 do 31. prosince 2015 (dále jen „referenční období“) a doplňuje obdobnou pololetní zprávu WTO o protekcionistických opatřeních přijatých zeměmi G20 2. Konstatuje se v ní, že se množství opatření omezujících obchod přijatých od roku 2008 nadále zvyšuje, ačkoli poněkud pomalejším tempem než v předchozích letech. Druhá část odráží zprávu o překážkách obchodu a investic a podává přehled o hlavních překážkách obchodu, které zavedli někteří klíčoví hospodářští partneři EU (Mercosur, Čína, Indie, Japonsko, Rusko a Spojené státy (USA)), o nových překážkách zavedených v referenčním období a o opatřeních EU, která se jimi zabývají. Třetí část popisuje strategii Komise k odstraňování překážek obchodu a investic. V této souvislosti vyzdvihuje význam sjednávání a provádění mnohostranných, vícestranných a dvoustranných dohod a strategie pro přístup na trh. Na základě sdělení Komise s názvem „Obchod pro všechny“ 3 zdůrazňuje společnou odpovědnost Komise, členských států EU, Evropského parlamentu (EP) a zúčastněných stran při provádění a navrhuje za tímto účelem „posílené partnerství“. I.
GLOBÁLNÍ MAKROEKONOMICKÝ PŘEHLED A HLAVNÍ TENDENCE
Přehled protekcionistických tendencí nelze oddělit od globálních ekonomických tendencí:
1
Alžírsko, Argentina, Austrálie, Bělorusko, Brazílie, Kanada, Čína, Ekvádor, Egypt, Indie, Indonésie, Japonsko, Kazachstán, Malajsie, Mexiko, Nigérie, Pákistán, Paraguay, Filipíny, Rusko, Saúdská Arábie, Jižní Afrika, Jižní Korea, Švýcarsko, Tchaj-wan, Thajsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam.
2
V době vypracovávání této zprávy poslední (14.) zpráva WTO o vývoji obchodu zabývající se obchodními opatřeními zemí G20 (https://www.wto.org/english/news_e/news15_e/g20_wto_report_oct15_e.pdf) ze dne 30.10.2015. Od počátku světové hospodářské krize obnovují vedoucí představitelé zemí G20 pravidelně svůj závazek neukládat nové překážky obchodu ani investic a odstranit stávající překážky. Tento příslib byl rovněž opakovaně potvrzen na posledních třech summitech G20.
3
Sdělení Komise „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“, 14.10.2015 (http://ec.europa.eu/trade/policy/in-focus/new-trade-strategy/).
2
A.
SMÍŠENÝ
OBRAZ, POKUD JDE O MAKROEKONOMICKOU VÝKONNOST A VÝKONNOST
OBCHODU
V roce 2015 došlo ve vyspělých ekonomikách (včetně EU) k posílení růstu, zatímco rozvíjející se svět zaznamenal značně náročnější prostředí, a to v důsledku hospodářského zpomalení v Číně, poklesu cen komodit a zpřísnění mezinárodních finančních podmínek. Růst světové ekonomiky celkově mírně zpomalil na 3,1 % (z 3,4 % v roce 2014). V kontextu tohoto poklesu byla globální obchodní činnost v roce 2015 poměrně slabá: objemy obchodu v prvním pololetí roku klesaly (–0,7 % v prvním a druhém čtvrtletí, na čtvrtletním základě), načež se ve třetím čtvrtletí vrátily k růstu (+1,9 %) 4. Pro rok 2016 naznačují nejnovější odhady MMF zrychlení růstu objemů světového obchodu (zboží a služby) na 3,4 % 5. S ohledem na výhled vyzdvihuje MMF rovněž dlouhý seznam rizik, jež by nakonec mohla vést k nižší výkonnosti obchodu oproti předpokladům. WTO mimoto zdůraznila, že růst světového obchodu je již pod 5% průměrem posledních dvaceti let (1995–2015). Výhled se proto vyznačuje vysokou mírou nejistoty. Hluboká recese ve vyspělých ekonomikách, která následovala po propuknutí světové finanční krize, připravila cestu pro netypické globální oživení podpořené rozvíjejícími se ekonomikami, které zůstaly strukturálně zranitelné, přičemž se ukázalo, že jsou příliš závislé na Číně, na velmi vysokém přílivu kapitálu a na příjmech z vývozu komodit. To se s ohledem na spolehlivost globálního ekonomického výhledu a rizika omezující rychlejší růst obchodu v nadcházejících měsících jeví jako výzva. Panují rovněž obavy, že stávající pomalý růst obchodu je spíše strukturální povahy, což odráží nižší citlivost (nebo elasticitu) obchodu ve vztahu k HDP v průběhu času. Makroekonomická nejistota v rozvíjejícím se a rozvojovém světě spolu s pravděpodobnou vyšší volatilitou devizových a finančních trhů v nadcházejících měsících vyžaduje, aby bylo sledování protekcionistických opatření zachováno jako politická priorita. B.
NOVÁ OPATŘENÍ POTENCIÁLNĚ OMEZUJÍCÍ OBCHOD V OBDOBÍ OD 1. ČERVENCE 2014 DO 31. PROSINCE 2015
1.
Obecné protekcionistické tendence
a)
Obecně
Stejně jako v předchozích zprávách o protekcionismu zhodnotila Komise všechna opatření potenciálně omezující obchod (dále jen „příslušná opatření“) u 31 obchodních partnerů EU, která byla v referenčním období přijata či podstatně pozměněna nebo která se nacházela v pokročilé fázi přijímání. Pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě uvádí všechna tato příslušná opatření podle jednotlivých zemí a poskytuje podrobnější analýzu protekcionistických tendencí. Seznam všech příslušných opatření, odstraněných opatření a opatření usnadňujících obchod, která byla přijata od roku 2008, je zveřejněn na 4
Viz: http://www.cpb.nl/en/number/cpb-world-trade-monitor-november-2015.
5
MMF, Aktualizovaný světový hospodářský výhled, leden 2016.
3
internetových stránkách Komise („přehled opatření potenciálně omezujících obchod, prosinec 2015“). V závislosti na složitosti, škále produktů, době trvání a komplexní povaze příslušných opatření se jejich účinek na obchod může lišit a mít pro podniky v EU nebo ve třetích zemích více či méně dalekosáhlé důsledky. Komise také pravděpodobně nemusí mít úplný přehled o všech nových příslušných opatřeních, která jsou často přijímána netransparentně. V souladu s předchozími zprávami o protekcionismu je tudíž cílem tohoto oddílu podat přehled o protekcionistických tendencích, nikoli předložit úplný seznam nových překážek obchodu. Tento oddíl nepředjímá (ne)zákonnost příslušných opatření. Všechna zjištěná příslušná opatření však mohou nepatřičně omezit obchod. Během osmnáctiměsíčního referenčního období bylo zavedeno celkem 201 nových příslušných opatření, zatímco aktivně zrušeno bylo pouze 16 dříve uložených příslušných opatření. Přepočet na základě hypotetického třináctiměsíčního období pro porovnání s předchozími zprávami o protekcionismu vede k celkovému počtu přibližně 145 nově přijatých příslušných opatření, tj. snížení o 15 % ve srovnání se 170 příslušnými opatřeními, která byla zjištěna v předchozí zprávě o protekcionismu. Celkový počet příslušných opatření zjištěných od roku 2008 se však zvýšil na 1 059, přičemž pouze 180 opatření bylo od té doby zrušeno. Protekcionistické tendence, které byly zaznamenány v předchozích obdobích stejně jako ve 14. zprávě WTO o vývoji obchodu 6, byly tudíž během tohoto referenčního období velkou měrou potvrzeny. To platí i pro řadu zemí G20, a to navzdory jejich závazku upustit od přijímání protekcionistických opatření a zrušit stávající opatření (viz poznámka pod čarou č. 2). Většinu nových příslušných opatření přijaly stejné rozvíjející se ekonomiky jako v poslední zprávě o protekcionismu: na Čínu, Rusko, Indonésii a Indii připadá společně téměř polovina všech nových příslušných opatření, která byla zjištěna. Za nimi následuje Jižní Afrika, Argentina, Turecko, Ekvádor, Alžírsko, Brazílie, Mexiko, Thajsko, USA, Egypt, Nigérie a Malajsie.
6
Metodika zprávy WTO o vývoji obchodu zabývající se obchodními opatřeními zemí G20 se liší od této zprávy, jelikož bere v úvahu menší skupinu zemí v kratším, šestiměsíčním období. Zahrnuje rovněž nástroje na ochranu obchodu, jež tato zpráva neobsahuje. Zjištění obou zpráv jsou však do značné míry shodná a obě zprávy dospěly k závěru, že tempo odstraňování opatření omezujících obchod nepostačuje k tomu, aby významným způsobem vyvážilo rostoucí počet nových opatření.
4
Tabulky 1 a 2 představují grafické znázornění hlavních zjištění pro toto referenční období:
180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
Vietnam
USA*
Turecko*
Ukrajina
Tunisko
Thajsko
Tchaj-wan
Švýcarsko
Jižní Korea*
Jižní Afrika*
Saúdská Arábie*
Rusko*
Filipíny
Paraguay
Pákistán
Nigérie
Mexiko*
Malajsie
Kazachstán
Japonsko*
Indie*
Indonésie*
Egypt
Ekvádor
Čína*
Kanada*
Brazílie*
Bělorusko
Austrálie*
Argentina*
Alžírsko
Opatření podle jednotlivých zemí celkem (říjen 2008-prosinec 2015)
Nová opatření podle jednotlivých zemí (červenec 2014-prosinec 2015)
Tabulka 1: Opatření potenciálně omezující obchod podle jednotlivých zemí od října 2008 (* – země G20)
450 400 350 300 250 200 150 100 50 0
Opatření na hranicích omezení dovozu
Opatření na hranicích omezení vývozu
Veřejné zakázky
Opatření v oblasti služeb a investic
Opatření podle druhu celkem (říjen 2008 - prosinec 2015)
Jiná opatření za hranicemi
Opatření na podporu vývozu
Stimulační a jiná opatření
Nová opatření podle druhu celkem (červenec 2014-prosinec 2015)
Tabulka 2: Opatření potenciálně omezující obchod podle jednotlivých druhů opatření od října 2008
5
b)
Opatření na hranicích
Jak je patrné v tabulce 2, co se týká druhů uplatňovaných příslušných opatření, země se opět uchýlily především k opatřením na hranicích, která přímo ovlivňují dovoz a vývoz, zpravidla prostřednictvím vyšších celních sazeb, množstevních opatření, dovozních licencí nebo úplného zákazu obchodování. V osmnáctiměsíčním období byl počet nových dovozních opatření opět mnohem vyšší (80) než počet omezení vývozu (12). Po přepočtu na třináctiměsíčním základě za účelem porovnání s poslední zprávou o protekcionismu zůstává počet nových dovozních opatření stabilní, zatímco počet nových omezení vývozu se snížil o polovinu. Ačkoli to samo o sobě představuje pozitivní vývoj, zvýšení počtu omezení na hranicích není stále ani zdaleka vyrovnáno počtem zrušených opatření.
c)
Opatření za hranicemi
V referenčním období byl zaznamenán rovněž značný nárůst počtu nových opatření uplatňovaných „za hranicemi“ (81). To naznačuje větší spoléhání se na vnitřní opatření ovlivňující zahraniční konkurenty, jejichž řešení je často složitější než u překážek na hranicích. Patří sem nová opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek (23) a služeb a investic (27) (oboje v souladu s průměrem za posledních sedm let), jakož i 31 „jiných“ opatření za hranicemi. K nejvyššímu počtu takovýchto opatření za hranicemi se opět uchýlila Čína, za ní následovalo Rusko. Rusko přijalo nejvyšší počet opatření omezujících veřejné zakázky, za ním následovaly USA. V porovnání s předchozím sledovaným obdobím počet těchto opatření v Rusku významně vzrostl, v USA se však snížil. Pokračující protekcionistické tendence v této oblasti potvrzují význam zajištění co největšího možného pokrytí u Dohody o vládních zakázkách a úsilí EU při jednáních o kapitolách týkajících se zadávání veřejných zakázek v dohodách o volném obchodu, včetně dohody TTIP. Rovněž to ukazuje, že je důležité pokročit v oblasti navrženého „nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek“ (viz bod III.A.1). V oblasti služeb a investic přijala nejvyšší počet omezujících opatření Čína, za ní následovala Indonésie. Pokračující protekcionistické tendence v mnoha zemích v této oblasti vyzdvihují potřebu ambiciózní vícestranné dohody o obchodu se službami (TISA), jakož i ambiciózních výsledků dvoustranných jednání o službách a investicích, a to počínaje dvoustrannou dohodou o investicích s Čínou (viz oddíl III).
Významnou část (38 %) nově přijatých opatření za hranicemi představuje 31 „jiných“ opatření za hranicemi než opatření týkajících se služeb, investic nebo zadávání veřejných zakázek, ačkoli v porovnání s předchozím sledovaným obdobím se jejich počet snížil (přibližně o 34 %). Tato opatření obvykle zahrnují diskriminační daňová opatření nebo jiné diskriminační předpisy zvýhodňující místní podniky nebo ukládající požadavky na místní 6
obsah, postupy registrace a jiné normy a technické požadavky. Tato opatření byla zaznamenána především v Číně, za níž následují Argentina, Thajsko, Indonésie a Alžírsko. Rovněž Rusko sleduje politiku nahrazování dovozu s vysokým počtem opatření, která obsahují požadavky na místní obsah, včetně v rámci subvenčních programů (viz bod II.F). d)
Stimulační balíčky a jiné pobídky
Mnoho zemí své hospodářské subjekty i nadále podporovalo prostřednictvím nových subvencí, pobídek a jiných opatření (28). Ačkoli v porovnání s předchozím sledovaným obdobím je patrné, že se počet takovýchto nových opatření snížil, u nově zavedených stimulačních opatření, která mají podpořit vývoz (11), to neplatí, jelikož jejich počet zůstává stálý. Tato opatření mohou narušit podmínky hospodářské soutěže na celosvětové úrovni a jsou pravidelně předkládána Výboru WTO pro subvence a vyrovnávací opatření. e)
Opatření usnadňující obchod
Vedle sledování protekcionistických tendencí posoudila Komise rovněž opatření, která potenciálně zlepšují obchodní a investiční podmínky. V referenčním období bylo zjištěno 70 opatření usnadňujících obchod, přičemž více než 40 % z nich bylo dohromady přijato Čínou, Argentinou a Mexikem. Na třináctiměsíčním základě je tento počet (46) podstatně vyšší než v posledním sledovaném období (36). To představuje pozitivní vývoj, jelikož tato opatření přispívají k liberalizaci globálních obchodních toků a k zmírňování stávajících protekcionistických tendencí, například snížením dovozních nebo vývozních cel, usnadněním postupů při dovozu nebo zmírněním omezení týkajících se zahraničního vlastnictví. Nepovažují se však za odstraňování stávajících překážek v souladu se závazkem zemí G20 týkajícím se rušení překážek obchodu (viz poznámka pod čarou č. 2). 2.
Protekcionistické tendence v konkrétních odvětvích
Jak bylo poznamenáno v předchozích zprávách o protekcionismu, mnoho zemí dosud zachovává překážky vývozu surovin a diskriminační předpisy týkající se energetického zboží. V referenčním období zůstala stávající omezení vývozu surovin většinou zachována (např. v Alžírsku, Indonésii, Egyptě, Indii a Jižní Africe) a byla přijata nová omezení (např. v Indonésii, Malajsii a na Ukrajině). V odvětví energetiky se často využívaly požadavky na místní obsah (např. v Maroku, Nigérii, Turecku a Jižní Koreji). Prioritou je i nadále odstraňování překážek přístupu na trh a otevírání trhů v těchto odvětvích. Komise se rovněž zavázala 7 zahrnout do každé obchodní dohody kapitolu o energetice a surovinách, a to v rámci širší práce v souvislosti s vytvářením evropské energetické unie 8 a v souladu 7
Sdělení Komise „Obchod pro všechny“, pozn. pod čarou č. 3.
8
Sdělení Komise „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“, COM(2015) 80.
7
s iniciativou v oblasti surovin 9. Nové druhy překážek obchodu mimoto přinesla digitalizace hospodářství. Od roku 2008 bylo přijato více než 35 příslušných opatření týkajících se odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) (především v Číně, Indii, Rusku a Indonésii), z toho jich bylo více než 15 přijato nebo zavedeno v referenčním období. Tato opatření často zahrnují požadavky na lokalizaci nebo místní obsah. Při řešení těchto problémů využije Komise veškeré dostupné obchodní nástroje. Prostřednictvím obchodních dohod, zejména dohod o volném obchodu a dohody TISA (viz bod III.A.1), bude usilovat o stanovení pravidel týkajících se norem IKT, elektronického obchodování a přeshraničních toků údajů a řešit nové formy digitálního protekcionismu 10. Pozitivní skutečností je, že významnou úlohu při dalším odstraňování cel u produktů IKT bude hrát nedávno uzavřená dohoda o informačních technologiích (ITA2, viz bod III.A.1). Prudké zhoršení situace ohledně celosvětové nadměrné kapacity v ocelářství vedlo k zvýšení protekcionistických opatření v tomto odvětví, zejména ve formě opatření na hranicích (především cla), jakož i k většímu využívání nástrojů na ochranu obchodu, včetně ochranných opatření (viz bod III.A.3). EU jedná se svými partnery na dvoustranné úrovni (zejména s Čínou) a ve výboru OECD pro ocel s cílem odstranit příčiny problému souvisejícího s nadměrnou kapacitou. Jelikož se očekává, že nalezení skutečných řešení určitou dobu potrvá, bude tato tendence pravděpodobně pokračovat i po skončení referenčního období. To potvrzuje například režim dovozních licencí a kvóty pro výrobky z oceli, jež byly počátkem roku 2016 zavedeny v Alžírsku, druhém největším místě určení vývozu oceli z EU. II.
HLAVNÍ PŘEKÁŽKY OBCHODU A INVESTIC ZACHOVANÉ NĚKTERÝMI Z KLÍČOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH PARTNERŮ EU KE DNI 31. PROSINCE 2015
Tento oddíl popisuje nejvýznamnější překážky obchodu zavedené některými z klíčových hospodářských partnerů EU. V souladu s předchozími zprávami o překážkách obchodu a investic se tato zpráva zaměřuje zejména na Argentinu a Brazílii (Mercosur), Čínu, Indii, Japonsko, Rusko a USA. A.
ARGENTINA
Ačkoliv Argentina patří i nadále k zemím s nejvyšším počtem příslušných opatření přijatých od roku 2008, situace v referenčním období je povzbudivá, jelikož bylo zavedeno méně takovýchto opatření než v předchozích obdobích a po nástupu nové argentinské vlády do úřadu v prosinci 2015 došlo k řadě pozitivních událostí.
9
Sdělení Komise „Iniciativa v oblasti surovin“, KOM(2008) 699.
10
Viz sdělení „Obchod pro všechny“ (pozn. pod čarou č. 3), s. 12.
8
K opatřením usnadňujícím obchod patří zrušení „předběžného místopřísežného prohlášení dovozce“ („DJAI“) pro dovoz zboží v prosinci 2015 (značná překážka v minulých letech) na základě rozhodnutí WTO v řízení, které zahájila EU a další (DS438). Předběžné místopřísežné prohlášení dovozce však zůstává zachováno u služeb. U zboží bylo nahrazeno novým systémem monitorování dovozu (SIMI) a požadavky na licenci (automatické u většiny dovozu, neautomatické přibližně u 1 400 celních položek). Dovozci obuvi a textilu musí mimoto předkládat místopřísežné prohlášení o složení výrobku. Komise bude tato nová opatření podrobně sledovat. Nová vláda mimoto zrušila většinu měnových kontrol a povolila volné obchodování s pesem s cílem zvýšit příliv deviz a investic. Nová vláda zrušila také systém vývozních licencí a většinu 11 vývozních daní uvalených na zemědělské produkty a průmyslové výrobky (dlouhodobý problém pro hospodářství EU s ohledem na otevřený a zabezpečený přístup k surovinám). Vývozní daně ze sójových bobů a vedlejších produktů ze sóji se snížily. Argentina pozměnila rovněž daň z luxusu, která se vztahovala na vozidla, motocykly a lodě, a odstranila tak přímou diskriminaci dovážených výrobků. Pozměněná daň se bude uplatňovat nediskriminačně, určitých (dražších) dovážených automobilů se však stále může dotknout více než vozidel vyrobených v této zemi. B.
BRAZÍLIE
Počet nových příslušných opatření přijatých v referenčním období v Brazílii zůstal stálý, významné překážky však přetrvávají. Brazílie se stále uchyluje k opatřením na hranicích stejně jako k opatřením za hranicemi, včetně zejména poskytování diskriminační podpory místní ekonomice v široké škále hospodářských odvětví. Investice: některá odvětví, včetně sdělovacích prostředků a komunikací, letectví, dopravy, poštovních služeb, těžby a zdravotní péče, dosud podléhají omezením zahraničního vlastnictví. EU se snaží tato omezení řešit na dvoustranné úrovni v rámci jednání s Mercosurem i na mnohostranné úrovni. V mnoha odvětvích se nadále uplatňují daně a subvence podmíněné místním obsahem, zejména v oblasti automobilů, elektroniky, automatizovaných zařízení a jiných souvisejících výrobků. EU zahájila u WTO řízení proti Brazílii (DS472) v souvislosti s diskriminačním daňovým zvýhodněním v automobilovém průmyslu a v odvětví elektroniky a technologií a dne 17. prosince 2014 byl ustaven příslušný panel. Tento spor byl mezitím procesně spojen s podobnou věcí, kterou předložilo Japonsko (DS497). V červenci 2014 zavedla Brazílie znovu program „Reintegra“, který poskytuje vývozní subvence ve formě daňového zvýhodnění tuzemským společnostem, které vyvážejí 50 % a více své produkce. Program se 11
K důležitým výjimkám patří sójové boby a vedlejší produkty ze sóji, bionafta a sedm celních položek týkajících se odpadu a šrotu ze železa.
9
nyní vztahuje na většinu brazilského vývozu. Komise tuto záležitost s Brazílií podrobně řeší na zasedáních Smíšeného výboru EU-Brazílie pro obchod, přičemž se zaměřuje zejména na způsob výpočtu daňových dobropisů. Posuzuje se rovněž slučitelnost s Dohodou WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Jiná daňová diskriminace: Po vynesení rozsudku Nejvyššího soudu týkajícího se základu pro výpočet daně v případě příspěvků na sociální zabezpečení 12 zvýšila Brazílie v červnu 2015 sazby těchto daní u dováženého zboží, přičemž u některých zvláštních kategorií výrobků (např. léčivé přípravky, kosmetické přípravky a pneumatiky) byl nárůst vyšší, což mělo za následek diskriminační zacházení s dovozem a zvýšení ochrany trhu. EU tuto záležitost s Brazílii dále řeší. Zadávání veřejných zakázek: Brazílie zachovává v zadávacích řízeních opatření zavádějící preferenční rozpětí (od 8 do 25 % v celé řadě odvětví) u určitých domácích produktů. Komise se touto záležitostí zabývá v rámci své strategie týkající se zadávání veřejných zakázek. Sanitární a fytosanitární opatření: Brazílie zachovává dlouhé, složité a nepředvídatelné schvalovací postupy, například v souvislosti se schvalováním označení produktů živočišného původu, prodlevy při provádění auditů nebo nákladné analýzy rizik souvisejících se škodlivými organismy u produktů rostlinného původu, které musí provádět příslušný brazilský orgán (MAPA). To má za následek značný počet nahromaděných žádostí EU o uvedení živočišných a rostlinných produktů na trh, které nejsou vyřízeny dlouhou dobu. Brazílie rovněž neuplatňuje mezinárodní normy týkající se regionalizace škodlivých organismů a chorob rostlin a nákaz zvířat a často dochází k prodlevám při předběžné evidenci zařízení v EU, která chtějí vyvážet produkty živočišného původu do Brazílie. Komise tyto záležitosti pravidelně předkládá v rámci dvoustranných kontaktů (např. každoroční schůzky v rámci mechanismu konzultací mezi EU a Brazílií v souvislosti se sanitárními a fytosanitárními opatřeními), jakož i ve Výboru WTO pro sanitární a fytosanitární opatření. Opatření usnadňující obchod: Pozitivní je skutečnost, že dne 30. prosince 2015 byl zrušen diskriminační systém ad rem pro vnitrostátní zdanění vína a destilátů. Diskriminace v podobě 5% nominální sazby daně ve prospěch destilátu cachaça v porovnání s ostatními destiláty zůstala zachována, vzhledem k námitkám EU a jiných zúčastněných stran však byly zamítnuty návrhy na vyšší diskriminační rozpětí ve výši 13 %. Brazílie oznámila rovněž nové právní předpisy, které by měly urychlit a zjednodušit postupy schvalování etiket a které mají být podle očekávání přijaty v roce 2016, a prostřednictvím nově přijatého programu pobídek zmírnila požadavky na místní obsah u průzkumu ropy a zemního plynu. V oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření došlo v roce 2015 k významnému pokroku, pokud jde o vývoz mléčných výrobků, vepřového masa, ryb, medu, hovězího masa a souvisejících 12
PIS („Programa de Integração Social“) a COFINS („Contribuição para o Financiamento da Seguridade Social“).
10
produktů a řady rostlin a rostlinných produktů z EU do Brazílie, a to na základě politické angažovanosti v Brazílii a EU. Ačkoli se příslušný orgán MAPA dosud nezapojil do strukturovaného dialogu o dovozu/vývozu (s uvedením právních a správních opatření a lhůt pro vyřešení všech nevyřízených žádostí o přístup na trh a záležitostí týkajících se sanitárních a fytosanitárních opatření), oznámil otevření trhu pro další produkty, v řadě členských států EU naplánoval v roce 2015 a 2016 audity a zavázal se řešit systémové problémy a dlouhý seznam nevyřízených žádostí. C.
ČÍNA
Čína zavedla v referenčním období více nových příslušných opatření než jakákoli jiná země, a to bez ohledu na svůj závazek zvýšit přístup soukromého sektoru včetně zahraničních společností 13 na trh. Většinu nových opatření tvoří opatření za hranicí, zejména v oblasti služeb a investic. Společnosti z EU čelí v Číně i nadále četným překážkám, včetně překážek týkajících se požadavků na místního partnera, omezení vstupu na trh, schvalovacích postupů, převodu technologií a diskriminačních praktik po usazení, například v oblasti technických předpisů a norem. Požadavky související s národní bezpečností: Mnoho nových opatření bylo přijato z údajných důvodů „národní bezpečnosti“, včetně v kybernetické oblasti. K příkladům patří zákon o národní bezpečnosti, protiteroristický zákon, návrh zákona o kybernetické bezpečnosti, návrh zákona o řízení zahraničních nevládních organizací a opatření přijatá v rámci „bezpečných a kontrolovatelných IKT“ (v bankovnictví a pojišťovnictví). Mnoho těchto právních předpisů jde nad rámec zásadních obav o národní bezpečnost, obsahuje obecné a nejasné definice národní bezpečnosti, které vytvářejí právní nejistotu, ukládá podnikům povinnost předávat orgánům citlivé údaje a obecně hrozí uložením zbytečných omezení u obchodních činností. To není v souladu se závazkem Číny přijatým třetím plénem, který se týká „předvídatelných a otevřených investičních podmínek“, a může to omezit obchod, investice a inovace v Číně. EU upozorňovala Čínu opakovaně na tyto záležitosti na dvoustranné úrovni a během veřejných konzultací připomínkovala výše uvedené právní předpisy. Zdá se, že to mělo dopad ve vztahu k pozastavení pokynů o bezpečných IKT pro bankovnictví. Výše uvedené obavy však přetrvávají a Komise situaci nadále pozorně sleduje. Investice: Pokrok při otevírání odvětví, která jsou uzavřena pro přímé zahraniční investice (PZI), je pomalý. K omezením patří požadavky na společný podnik, omezení týkající se převodu technologií a požadavky na místní obsah a na předběžné schválení správním 13
Třetí plénum Ústředního výboru na 18. sjezdu Komunistické strany Číny zasedalo v listopadu 2013. Toto plénum určilo http://www.china.org.cn/china/third_plenary_session/2014směřování čínské politiky do roku 2020, 01/16/content_31212602.htm
11
orgánem. Návrh „zákona o zahraničních investicích“, který byl zveřejněn v roce 2015, obsahuje některé pozitivní prvky, zpřísňuje však rovněž přezkum s ohledem na národní bezpečnost a u investic přesahujících určitou prahovou hodnotu vyžaduje předchozí schválení. Zdá se, že oblasti, v nichž jsou zahraniční investice výslovně omezené, se po zavedení nových omezení v některých oblastech většinou nezměnily. V říjnu 2015 oznámila Čína celostátní systém „negativních seznamů“, který předpokládá přijetí dvou seznamů odvětví, v nichž jsou investice zakázány nebo omezeny: jeden seznam pro domácí investory (a zahraniční investory z jurisdikcí, které uzavřely s Čínou dohodu o investicích) a druhý seznam pro ostatní zahraniční investory. Systém má být jednodušší a transparentnější, jelikož u odvětví neuvedených na seznamu by v zásadě nemělo být nutné předchozí schválení investice. Tento systém je však třeba teprve zavést a stále je diskriminační. Aspekty týkající se národní bezpečnosti mohou být upřednostněny. Probíhající jednání mezi EU a Čínou ohledně dohody o investicích se zaměřují především na přístup na investiční trh a otázky ochrany, včetně zlepšení regulačního prostředí. V roce 2015 nebyla dosud zahájena jednání týkající se konkrétních odvětví. Zadávání veřejných zakázek: EU Čínu neustále vybízí, aby zlepšila svou nabídku přístupu na trh s ohledem na přistoupení k Dohodě WTO o vládních zakázkách a uvedla své právní předpisy do souladu s touto dohodou. V prosinci 2014 předložila Čína revidovanou nabídku týkající se Dohody o vládních zakázkách. EU vítá pokrok, pokud jde o pokrytí na nižší než ústřední úrovni, dosud jsou však zapotřebí významná zlepšení, zejména co se týká zahrnutí státních podniků. Duševní vlastnictví: Komise je i nadále znepokojena kvůli požadavkům na patentovatelnost, přihlašování ochranných známek ve zlém úmyslu, ochraně obchodního tajemství a zahajování řízení ve věcech hospodářské soutěže proti zahraničním držitelům práv duševního vlastnictví. Systém správního a soudního vymáhání právních předpisů v Číně je i nadále problematický, zejména pro zahraniční společnosti. Platformy pro elektronický obchod dále zhoršily vážný čínský problém související s paděláním. Na všechny tyto záležitosti je Čína upozorňována na dvoustranném základě, zejména prostřednictvím každoročního dialogu EU a Číny o duševním vlastnictví a zasedání pracovní skupiny pro duševní vlastnictví, která se konají dvakrát ročně. Sanitární a fytosanitární opatření: Čína zůstává velmi důležitým trhem pro vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU a nabízí obrovský růstový potenciál. Společnosti z EU se v Číně potýkají s mnoha dovozními opatřeními v sanitární a fytosanitární oblasti, navzdory velmi vysokým normám bezpečnosti potravin v EU. To zahrnuje příliš zatěžující schvalovací postupy, které v některých případech vedou k prodlevám trvajícím několik let (zejména u masa); celostátní zákazy bez vědeckého odůvodnění (např. více než patnáct let trvající zákaz dovozu hovězího masa z většiny členských států EU, údajně kvůli bovinní spongiformní encefalopatii (BSE)); nedodržování mezinárodních norem a celostátní zákazy v návaznosti na ohniska závažných nákaz (např. ptačí chřipky a afrického moru prasat), jež nejsou v souladu s mezinárodními pravidly týkajícími se regionalizace. V roce 2015 12
přepracovala Čína také svůj zákon o bezpečnosti potravin, zejména s ohledem na dovoz mléčných výrobků. Komise podala připomínky k příslušným návrhům prováděcích předpisů s cílem zabránit zbytečným omezením. Otázky týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření jsou řešeny prostřednictvím řady dvoustranných dialogů. Technické překážky obchodu: Co se týká zdravotnických prostředků a léčivých přípravků, čínský regulační systém by měl být sladěn s mezinárodními normami, pokud jde o záležitosti jako klinické zkoušky a požadavky na registraci. Postup registrace nových přísad v kosmetických přípravcích by se měl zdokonalit a měl by být omezen na přísady s vyšším rizikem. Pokud jde o označování kosmetických přípravků pomocí štítků (tzv. „přeznačení“), pozitivní je skutečnost, že Čína pozastavila opatření, jež má přeznačení zakázat. Komise se těmito záležitostmi zabývá prostřednictvím dvoustranných obchodních dialogů a odvětvových technických dialogů. D.
INDIE
Indie dosud patří mezi čtyři země s nejvyšším počtem nových příslušných opatření. Cla: Indie zvýšila cla u mnoha výrobků, včetně IKT, oceli a motorových vozidel. Co se týká IKT, Indie ukládá u čtyř skupin produktů IKT 10% clo a tvrdí, že se na ně dohoda o informačních technologiích (ITA1) nevztahuje. Komise s Indií o této záležitosti pravidelně jedná, včetně v rámci pracovní skupiny EU-Indie pro IKT a podvýboru pro obchod, a při delegaci EU v Dillí byl zřízen tým pro přístup na trh (se společným zapojením EU, členských států a zúčastněných stran) s cílem podrobně sledovat záležitosti týkající se IKT. Pokud jde o ocel, pravděpodobně ve snaze omezit negativní dopady celosvětových nadměrných kapacit uložila Indie prozatímní ochranné clo ve výši 20 %, zvýšila celní sazby u některých výrobků z oceli a rozšířila povinnou certifikaci Výborem pro indické normy (BIS) (viz technické překážky obchodu níže). Sanitární a fytosanitární opatření: Indické požadavky se jeví jako nepřiměřené a často se odchylují od mezinárodních norem. Tím je dotčen vývoz zvířat a živočišných produktů (zejména býčího spermatu, vepřového masa), rostlin a rostlinných produktů, zpracovaných potravin a alkoholických nápojů z EU. Indie v současnosti přezkoumává připomínky, které k návrhu předpisu o alkoholických nápojích z roku 2015 podaly společnosti a orgány z EU, a příslušný orgán (FSSAI) souhlasil s dialogem s EU a se schůzkou s evropským odvětvím. V září 2015 omezila Indie dovoz jablek výhradně do přístavu v Bombaji, což zvýšilo náklady vývozců z EU na dopravu do konečného místa určení. Indie nakonec opatření v lednu 2016 zrušila poté, co EU předložila tuto záležitost na dvoustranném základě a ve výborech WTO. Technické překážky obchodu: Produkty IKT, výrobky z oceli a pneumatiky jsou nadále nepříznivě dotčeny nepřiměřenými požadavky na posuzování shody, které se nezdají být 13
v souladu s Dohodou WTO o technických překážkách obchodu. Navrhované povinné zkoušky bezpečnosti a certifikace telekomunikačních síťových prvků v dané zemi (odloženo do dubna 2016) vyvolávají otázky v souvislosti se zkušebními metodami, náklady a prodlevami. Povinný certifikační systém Výboru pro indické normy (BIS) pro patnáct výrobků z oceli byl rozšířen na dalších 21 výrobků z oceli a tři výrobky z nerezové oceli, což vyvolalo další tlak na ocelářství v EU v podobě zatěžujících a zdlouhavých postupů posuzování shody a inspekcí v závodech. Co se týká pneumatik, pro vývozce z EU představují i nadále klíčové překážky poplatky za označení a požadované bankovní záruky. Nový systém BIS pro zkoušení a inspekce za účelem certifikace automobilů a pneumatik pro osobní automobily zavádí koncepci „kontrolní jednotky“ (5 000 pneumatik ze stejné skupiny) a vyžaduje zkoušky u každé desáté kontrolní jednotky. To v porovnání s předchozím požadavkem na zkoušky shody výroby prováděné co tři měsíce u pneumatik všech velikostí dovážených do Indie představuje určité zlepšení, dosud to však znamená velkou zátěž. EU toto s Indií řešila a požádala o oznámení opatření WTO. V roce 2015 se společnosti z EU setkaly s technickými překážkami obchodu rovněž při provádění indické reformy k liberalizaci maloobchodu a pojišťovacích služeb a v souvislosti s uváděním alkoholických nápojů na trh a jejich označováním. Komise pravidelně předkládá tato necelní opatření Výboru WTO pro technické překážky obchodu a Výboru WTO pro sanitární a fytosanitární opatření, na dvoustranné úrovni v příslušných pracovních skupinách EU-Indie a v podvýboru EU-Indie pro obchod. Mimoto jsou udržovány úzké kontakty s členskými státy EU a se zúčastněnými stranami v Dillí i v Bruselu. Zadávání veřejných zakázek: Co se týká uplatňování politiky přednostního přístupu elektronických výrobků vyrobených v tuzemsku na trh v rámci zadávání veřejných zakázek, nedošlo k žádnému významnému pokroku. Duševní vlastnictví: Účinná patentová ochrana je v Indii dosud obtížná. K důvodům patří restriktivní kritéria patentovatelnosti, jako je příliš restriktivní definice „vynálezecké činnosti“, k odepření patentové ochrany u inovativních léčivých přípravků, které vycházejí z existujících přípravků, ve spojení s potížemi při prosazování patentů a mimořádně širokými kritérii pro udělení povinných licencí nebo pro zrušení patentů. To se týká léčivých přípravků, chemických látek a jiných odvětví, v nichž jsou podporovány místní inovace. Indie rovněž dosud odmítá požadavek EU na pravidelný dialog o duševním vlastnictví (podle zvláštní dohody z roku 2005), Komise však své obavy vyjadřuje prostřednictvím jiných dvoustranných kontaktů, včetně podvýboru EU-Indie pro obchod. Investice: Pokud jde o maloobchod s více značkami, nová indická vláda nezrušila stávající 51% strop vztahující se na PZI (navzdory oznámení během voleb, že tuto část maloobchodu z PZI vyjme), nýbrž ponechala jeho uplatňování na uvážení jednotlivých indických států, aniž by bylo zajištěno prosazování z ústředí. To fakticky omezuje investice EU ve většině 14
indických států. Pozitivní skutečností je, že požadavek na 30% místní obsah u PZI do maloobchodu s jednou značkou (jehož má být dosaženo do pěti let od obdržení první tranše PZI) byl v listopadu 2015 zmírněn a platnou podmínkou by mělo být dosažení 30% místního obsahu do pěti let od zahájení činnosti podniku. Ve stávajícím znění oznámení se uvádí, že požadovaného 30% místního obsahu by mělo být dosaženo ihned po zahájení činnosti podniku, příslušné ministerstvo však přislíbilo úpravu. Na základě pravidelných diskusí mezi EU a příslušnými indickými orgány mohou maloobchodníci s jednou značkou prodávat od listopadu 2015 online. E.
JAPONSKO
EU se snaží odstranit četné dlouhodobé překážky přístupu na trh (včetně cel, necelních opatření (tj. technických překážek obchodu a sanitárních a fytosanitárních opatření) a omezení v oblasti zadávání veřejných zakázek) v rámci jednání s Japonskem o komplexní dohodě o volném obchodu. To již vedlo k některým konkrétním výsledkům: Necelní opatření: Některé technické překážky obchodu / překážky v podobě sanitárních a fytosanitárních opatření již byly odstraněny (pokud jde např. o ekologické potraviny, licence na velkoobchodní prodej destilátů). U některých jiných překážek, s ohledem na něž se Japonsko zavázalo přijmout opatření během prvního roku jednání, došlo k významnému pokroku, včetně přijetí mezinárodních norem (např. léčivé přípravky, potravinářské přídatné látky, postupy schvalování zdravotnických prostředků a normy pro automobilový průmysl podle předpisů EHK OSN). K 31. prosinci 2015 zrušilo Japonsko dlouhotrvající zákaz týkající se hovězího masa (z důvodu údajného rizika výskytu BSE) v případě čtyř členských států a u tří dalších členských států byly postupy vyřizování žádostí v pokročilé fázi. Pokračují rovněž diskuse o omezeních dovozu vepřového masa a výrobků z vepřového masa z určitých členských států EU, která Japonsko dosud zachovává. Jednání o necelních opatřeních obecně pokračují na základě druhého seznamu, který byl Japonsku předložen v prosinci 2014. Tento seznam zahrnuje mnoho nevyřešených sanitárních a fytosanitárních opatření, jako je například schvalování potravinářských přídatných látek. Případná jiná necelní opatření jsou řešena v rámci konkrétních kapitol dohody o volném obchodu, například subvence, jejichž pravidla jsou projednána v kapitole o hospodářské soutěži. Zadávání veřejných zakázek: EU jedná rovněž o dalším otevírání japonského trhu veřejných zakázek, včetně železničního trhu. V rámci diskusí o tzv. „jednoletém balíčku“ již Japonsko přijalo konkrétní opatření ke zvýšení transparentnosti svého trhu veřejných zakázek v oblasti železniční dopravy. Diskuse nyní pokračují s cílem zlepšit přístup společností z EU na trh, zejména jednáním o tzv. „doložce o bezpečnosti provozu“, kterou může Japonsko uplatnit, aby se vyhnulo zadávacímu řízení.
15
F.
RUSKO
Obchodní politika EU vůči Rusku se zaměřuje na řešení celé řady opatření omezujících obchod, jež Rusko nedávno zavedlo, včetně některých opatření, která porušují jeho závazky v rámci WTO. Po Číně zavedlo Rusko v referenčním období nejvyšší počet nových příslušných opatření, přičemž se uchylovalo většinou k opatřením přímo na hranicích. Sanitární a fytosanitární opatření: Rusko zavedlo v referenčním období deset nových zákazů dovozu souvisejících se sanitárními a fytosanitárními opatřeními. V současnosti je u WTO vedeno proti Rusku řízení, které EU zahájila v souvislosti s omezením dovozu živých prasat, vepřového masa a určitých výrobků z vepřového masa pocházejících z EU (DS 475). Dne 7. srpna 2014 uložilo Rusko nový, politicky motivovaný zákaz dovozu zemědělských produktů a potravin z EU, jenž se vztahuje na země (včetně členských států EU), které vůči Rusku zavedly sankce v souvislosti s krizí na Ukrajině. Celkové ztráty pro vývoz z EU byly částečně vyrovnány vyšším vývozem do Číny, Jižní Koreje, Hongkongu, Turecka a USA. Některé členské státy a odvětví však byly silně zasaženy (např. odvětví mléčných výrobků ve Finsku a v pobaltských státech). Cla: Zdá se, že ruská cla z papíru a papírových výrobků, spotřebičů (např. chladniček) a palmového oleje porušují závazky Ruska týkající se vázaných celních sazeb WTO. Dne 31. října 2014 zahájila EU u WTO řízení týkající se těchto cel (DS485). Dne 15. září 2014 zahájila u WTO rovněž řízení (DS479) týkající se protiprávního uložení antidumpingových cel z dovozu lehkých užitkových vozidel z Německa a Itálie ze strany Ruska. Technické překážky obchodu: Některé ruské technické předpisy, které jsou nyní přijímány na úrovni Euroasijské hospodářské unie, ukládají nadměrně zatěžující požadavky na posuzování shody, jež nejsou v souladu s mezinárodními normami. Komise je obzvláště znepokojena dvěma případy: návrhem technického předpisu o bezpečnosti alkoholických nápojů (zejména s ohledem na ustanovení týkající se piva, vína a destilátů) a navrhovanými změnami předpisu „o bezpečnosti výrobků určených pro děti a dospívající“. Komise vyslovila obavy ohledně těchto předpisů na dvoustranné úrovni a ve Výboru WTO pro technické překážky obchodu a požádala Rusko o zajištění dostatečného času před jejich vstupem v platnost, aby se jim mohli výrobci přizpůsobit. Subvence: Rusko přijalo řadu diskriminačních subvenčních programů zvýhodňujících ruské výrobce, zejména v automobilovém průmyslu (dotace s požadavky na místní obsah) a ve formě dotací pro výrobce zemědělského vybavení a zemědělských strojů za podmínek souvisejících s místním obsahem. To poškozuje vývozce automobilů a zemědělských strojů (zejména sklízecích kombajnů) z EU, kteří mají velký zájem o ruský trh. Komise se touto záležitostí několikrát zabývala na dvoustranné úrovni a ve výborech WTO. Zadávání veřejných zakázek: Rusko přijalo v referenčním období řadu odvětvových opatření, která omezují přístup zahraničních společností k veřejným zakázkám. Rusko nepodepsalo Dohodu o vládních zakázkách, tato řada opatření však bude v konečném důsledku z 16
ekonomického hlediska pravděpodobně kontraproduktivní. Rusko přijalo rovněž právní předpisy, které mají formálně stvrdit politiku spočívající v upřednostňování ruských výrobků při zadávání veřejných zakázek ruskými státními podniky a v investičních projektech (včetně se soukromými společnostmi) s minimální 10% účastí státu. G.
SPOJENÉ STÁTY (USA)
V případě USA jsou překážky přístupu na trh řešeny především v rámci probíhajících jednání o dohodě TTIP. Zadávání veřejných zakázek: Po Rusku zavedly USA během referenčního období nejvyšší počet nových omezení v oblasti zadávání veřejných zakázek. Na velkou část veřejných zakázek se dosud vztahují omezení „Buy American“ na federální úrovni, na úrovni jednotlivých států i na místní úrovni. Duševní vlastnictví: Společnosti z EU se potýkají s problémy při ochraně práv duševního vlastnictví, zejména zeměpisných označení EU v odvětví vína, sýrů a masa. Sanitární a fytosanitární opatření / technické překážky obchodu: USA dosud zachovávají několik dlouhotrvajících technických překážek obchodu (např. certifikaci třetí stranou nebo požadavky na místní normy v případě některých odvětví, zejména strojírenství) a v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření pak omezení dovozu masa (skopové, hovězí a kozí) a vaječných výrobků a stejně tak dochází k velkému zpoždění při vyřizování žádostí společností z EU, které se týkají dovozu určitých živočišných a rostlinných produktů. Jednání o dohodě TTIP poskytují významnou příležitost k odstranění těchto omezení, k docílení lepší ochrany zeměpisných označení EU v USA a k dosažení závazků týkajících se rychlejšího vyřizování žádostí v sanitární a fytosanitární oblasti. Subvence: Během referenčního období zahájila EU u WTO nové řízení proti USA v souvislosti se subvencemi poskytnutými společnosti Boeing (DS487).
III.
STRATEGIE EU PRO ŘEŠENÍ PŘEKÁŽEK OBCHODU A INVESTIC
A.
MNOHOSTRANNÝ A VÍCESTRANNÝ OBCHODNÍ RÁMEC A JEDNÁNÍ
1.
Mnohostranná a vícestranná obchodní jednání
Trvale rostoucí počet omezení obchodu na celosvětové úrovni a omezené odstraňování těchto opatření, jak bylo popsáno výše, vyzdvihuje význam silného mnohostranného obchodního rámce, který se může účinně zabývat takovýmito protekcionistickými opatřeními. EU proto i
17
nadále důrazně podporuje posílení mnohostranné obchodní agendy a systému řešení sporů, 14
což je i nadále základním prvkem obchodní politiky EU . V této souvislosti přinesl balíček z Nairobi schválený na 10. Konferenci ministrů WTO, která se konala ve dnech 15.–18. prosince 2015, velmi významnou dohodu, která má zajistit spravedlivější světový obchod a podporovat rozvoj. Dohody bylo dosaženo mimo jiné ohledně zrušení subvencí a jiných režimů nepatřičně podporujících vývoz zemědělských produktů; zajištění toho, aby byla potravinová pomoc pro rozvojové země poskytována tak, aby nenarušovala místní trhy; úsilí o zjednodušení podmínek, které musí splňovat vývozci z nejchudších zemí, aby jejich výrobky mohly využít obchodních dohod (pravidla původu), a zajištění více příležitostí pro podniky z nejchudších zemí k poskytování služeb v ostatních zemích, které jsou členy WTO. Výsledky, jichž bylo dosaženo s ohledem na záležitosti týkající se nejméně rozvinutých zemí, a rozhodnutí o přistoupení Afghánistánu a Libérie ukazují pozornost, kterou WTO věnuje potřebám nejzranitelnějších členů. Na 10. Konferenci ministrů WTO mimoto došlo k uzavření dohody o informačních technologiích (ITA2), která odstraňuje cla u více než 200 výrobků pokročilé technologie (včetně polovodičů, zdravotnických prostředků, herních konzolí a zařízení GPS) a která rozšiřuje dohodu ITA z roku 1996 tak, aby zahrnovala světový obchod v hodnotě 1,3 bilionu EUR. Dne 5. října 2015 ratifikovala EU Dohodu WTO o usnadnění obchodu, nejdůležitější mnohostrannou obchodní dohodu od 90. let minulého století. Očekává se, že tato dohoda významně zjednoduší a modernizuje celní režimy na celém světě. To by mělo napomoci zejména přístupu malých podniků k novým vývozním příležitostem. Dohoda by měla hrát důležitou úlohu rovněž při větším zapojování rozvojových zemí do globálních hodnotových 15
řetězců . Na vícestranné úrovni pokračovala náležitě jednání o dohodě TISA, která se v roce 2016 mají podle očekávání zrychlit. O dohodě TISA v současnosti jedná 23 členů WTO (včetně EU), na něž společně připadá 70 % světového obchodu se službami. Cílem dohody je liberalizovat obchod se službami nad rámec Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) v oblastech, jako je udělování licencí, finanční služby, telekomunikace, elektronický obchod, námořní doprava a pracovníci dočasně pobývající v zahraničí za účelem poskytování služeb. Na služby připadá přibližně 70 % HDP a zaměstnanosti v EU a představují stále důležitější součást mezinárodního obchodu. Dohoda TISA může značně napomoci podnikům EU při vývozu služeb. Od července 2014 jedná EU a šestnáct dalších členů WTO rovněž o dohodě o liberalizaci světového obchodu s environmentálními produkty („dohoda o environmentálních produktech“) s cílem odstranit překážky obchodu a investic s ohledem na výrobky, služby 14
Viz sdělení „Obchod pro všechny“ (pozn. pod čarou č. 3), s. 27–29.
15
http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1374
18
a technologie, které mohou přispět k ochraně nebo zlepšení životního prostředí. V současnosti se rozhovory zaměřují na zrušení cel u široké škály environmentálních produktů. Cílem EU je zahrnout i služby související s vývozem environmentálních produktů (jako jsou opravy a údržba větrných turbín) a odstranit necelní překážky, například požadavky na místní obsah nebo omezení investic. Jelikož EU zaujímá světové prvenství ve vývozu a dovozu environmentálních produktů, mohla by dohoda o environmentálních produktech vytvořit pro podniky v EU významné příležitosti. Dne 6. dubna 2014 vstoupila v platnost revidovaná Dohoda o vládních zakázkách. Zatímco dosud probíhá ratifikační proces, pokračují diskuse o nadcházejícím přistoupení k dohodě, zejména Číny a Austrálie. EU se těchto diskusí účastní s cílem zajistit co největší možné pokrytí. Dne 29. ledna 2016 přijala Komise pozměněný návrh týkající se „nástroje pro mezinárodní 16
zadávání veřejných zakázek“ , který má podporovat další otevírání trhů s veřejnými zakázkami po celém světě. Zatímco EU je otevřenou ekonomikou, mnoho jejích významných obchodních partnerů uplatňuje restriktivní postupy, které jsou diskriminační vůči podnikům z EU. V referenčním období bylo opět přijato mnoho takovýchto nových opatření (viz bod I.B.1 písm. c)). Nový navrhovaný nástroj by měl Komisi umožnit zahájit veřejné šetření v případech údajné diskriminace společností z EU na trzích s veřejnými zakázkami ve třetích zemích. Pokud se diskriminace potvrdí, mohla by Komise dotyčnou zemi vyzvat, aby se zapojila do konzultací o otevření jejího trhu s veřejnými zakázkami. V případě neúspěchu se může na nabídky společností z dotyčné země v zadávacích řízeních v EU vztahovat mechanismus úpravy cen, který nabídkám ostatních společností ze třetích zemí a z EU poskytne konkurenční výhodu. Na konci roku 2015 byl návrh projednáván v Radě. Měl by být přijat řádným legislativním postupem (postupem spolurozhodování). 2.
Výbory WTO a řízení pro řešení sporů
EU patří k nejaktivnějším členům WTO ve výborech WTO zabývajících se technickými překážkami obchodu, sanitárními a fytosanitárními opatřeními, subvencemi a vyrovnávacími opatřeními, dovozními licenčními řízeními a obchodními aspekty investičních opatření. Tyto výbory představují účinná fóra pro zdůrazňování obav EU, informování, zvyšování povědomí a budování spojenectví s ostatními dotčenými členy WTO a pro řešení sporů nebo v případě potřeby připravují půdu pro další opatření týkající se prosazování právních předpisů. Řešení sporů v rámci WTO představuje nejúčinnější možnost, pokud se jiné donucovací nástroje ukážou být nedostatečné. Ačkoliv tato řízení trvají značnou dobu a vyžadují značné 16
Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami a o postupech na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami, COM(2016) 34 final, 29.1.2016.
19
zdroje, mohou řešit závažné překážky systematickým způsobem a zvýšit právní jistotu v dlouhodobějším horizontu. V referenčním období zahájila EU u WTO dvě řízení pro řešení sporů: jedno proti Rusku v souvislosti s cly (DS485) a jedno proti USA v souvislosti se subvencemi poskytnutými společnosti Boeing (DS487). Panely WTO byly ustaveny ve sporu s Brazílií týkajícím se daňového zvýhodnění domácích výrobců automobilů, elektroniky a automatizovaného zboží (DS472) a ve dvou sporech s Ruskem týkajících se určitých opatření v souvislosti s dovozem prasat a vepřového masa (DS475) a antidumpingovými cly z dovozu lehkých užitkových vozidel (DS479). Řízení bylo ukončeno v důležitém sporu týkajícím se argentinských omezení dovozu (DS438) s pozitivním výsledkem pro EU (viz oddíl II). Další příklad úspěšného řízení (DS 432) zahájeného EU se týká čínských omezení na vývoz vzácných zemin, kdy se Čína v lednu 2015 rozhodla zrušit své vývozní kvóty a v dubnu 2015 pak vývozní cla na základě rozhodnutí WTO, které přijal orgán pro řešení sporů v srpnu 2014. 3.
Nástroje na ochranu obchodu
Využívání nástrojů na ochranu obchodu (antidumpingových, vyrovnávacích a ochranných opatření) podléhá pravidlům WTO. Tato opatření nejsou v této zprávě uvedena jako opatření, která mohou být protekcionistická, jelikož jejich cílem je náprava protisoutěžního chování nebo reakce na náhlé zvýšení objemu dovozu působícího újmu. Na konci sledovaného období byl počet opatření na ochranu obchodu uplatňovaných proti EU nebo jejím členským státům stálý (151). Nejaktivnějšími zeměmi při ukládání těchto opatření byly Brazílie, Indie, Austrálie, Indonésie, Maroko a Turecko. Obzvláštní znepokojení u EU vyvolává vyšší ukládání ochranných opatření (24 během sledovaného období). Tato opatření se vztahují na všechny země původu, bez ohledu na to, zda domácímu výrobnímu odvětví působí újmu, či nikoli, a aniž by byla prokázána existence nekalých obchodních praktik. Komise aktivně sleduje řízení související s ochranou obchodu, která zahájily třetí země vůči společnostem z EU 17, s cílem zajistit, aby při uplatňování případných opatření byla důsledně dodržována příslušná pravidla WTO. Během referenčního období zahájila EU u WTO například řízení proti Rusku v souvislosti s protiprávním uložením antidumpingových cel z dovozu lehkých užitkových vozidel (viz bod II.F). EU naopak uplatňuje nástroje na ochranu obchodu proti nekalým obchodním praktikám třetích zemí. Na konci roku 2015 bylo zavedeno celkem 97 konečných opatření (86 antidumpingových a 11 vyrovnávacích). Těmito opatřeními byla nejvíce dotčena odvětví oceli a chemických látek. Zemí, na kterou se tato opatření zaměřovala nejvíce, byla Čína s 56 zavedenými opatřeními. Nástroje na ochranu obchodu se však týkají pouze méně než 1 % 17
Komise provádí každý rok podrobnou analýzu ochranných opatření třetích zemí uplatňovaných vůči společnostem z EU, která je zveřejňována na adrese: http://ec.europa.eu/trade/policy/accessingmarkets/trade-defence/actions-against-exports-from-the-eu/
20
celkového dovozu do EU, což znamená, že na celosvětové úrovni využívá EU nástroje na ochranu obchodu velmi omezeně. Vzhledem ke stávající značné nadměrné kapacitě a silnému tlaku na ceny v ocelářství lze od druhého pololetí roku 2015 zaznamenat větší využívání nástrojů na ochranu obchodu v souvislosti s výrobky z oceli. Do konce roku 2015 se z celkem 33 platných konečných opatření týkajících se oceli (30 antidumpingových a 3 vyrovnávací) 14 opatření zaměřovalo na dovoz oceli pocházející z Číny (13 antidumpingových a 1 vyrovnávací) a další šetření probíhají. S cílem čelit krizi v ocelářství přijaly takováto opatření i další země (konkrétně USA, Maroko a Indie), včetně ochranných opatření (Indie). B.
DVOUSTRANNÁ OBCHODNÍ AGENDA
1.
Jednání
EU usiluje o dvoustranné a regionální dohody způsobem, který podporuje návrat WTO do 18
centra světového obchodu . EU má nejambicióznější bilaterální obchodní agendu na světě s preferenčními obchodními dohodami s 52 zeměmi a probíhajícími jednáními o dohodách o volném obchodu a dohodách o hospodářském partnerství s 80 zeměmi, včetně některých klíčových hospodářských partnerů (USA, Japonsko, Mercosur a Indie – ačkoli jednání s posledně uvedenou zemí v současnosti váznou). S Čínou a Myanmarem jedná rovněž o 19
dohodách o investicích . Zatímco před deseti lety pokrývaly platné dohody o volném obchodu méně než čtvrtinu obchodu EU, nyní pokrývají více než třetinu obchodu EU a v případě, že budou uzavřena všechna probíhající jednání, budou pokrývat dvě třetiny. Dvoustranná a regionální jednání jsou velmi důležitá, pokud jde o odstraňování překážek obchodu a otevírání trhů. To platí během jednání i po jejich ukončení. Ještě před oficiálním zahájením probíhajících jednání s Japonskem o dohodě o volném obchodu začala významná práce v oblasti necelních opatření, jež během jednání vedla ke konkrétním výsledkům, jako například v otázce licence na velkoobchodní prodej destilátů (viz oddíl II). 20
V prosinci 2015 byla uzavřena jednání s Vietnamem o dohodě o volném obchodu . Podle obvyklého postupu bude nyní znění dohody podrobeno právnímu přezkumu a přeloženo do všech jazyků EU, načež bude dohoda předložena Radě a Evropskému parlamentu k ratifikaci. Během tohoto období již Komise s Vietnamem úzce spolupracuje s cílem určit právní předpisy, které je na jedné či druhé straně nutno přijmout nebo pozměnit k zajištění jejich 18
Viz sdělení „Obchod pro všechny“ (pozn. pod čarou č. 3), s. 29 a následující strany.
19
Pokud jde o přehled, viz http://ec.europa.eu/trade/policy/countries-and-regions/agreements/
20
Viz http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1449
21
souladu s novou dohodou. Očekává se, že v rámci tohoto procesu bude odstraněna řada dlouhodobých překážek přístupu na trh, což umožní rychlé dosažení výsledků poté, co dohoda o volném obchodu vstoupí v platnost (viz internetové stránky Komise: „přehled opatření potenciálně omezujících obchod, prosinec 2015“). Dne 17. července 2014 byla uzavřena rovněž jednání mezi EU a Ekvádorem o protokolu o přistoupení k dohodě o volném obchodu mezi EU a Kolumbií a Peru a protokol má být nyní podepsán a ratifikován stranami. Dne 26. září 2014 byla obdobně ukončena jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Kanadou (komplexní dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci) a dne 17. října 2014 o dohodě o volném obchodu mezi EU a Singapurem. 2.
Provádění a prosazování stávajících dohod o volném obchodu
Jak bylo zdůrazněno ve sdělení „Obchod pro všechny“, aby bylo zajištěno, že dohody o volném obchodu povedou po vstupu v platnost k slíbenému otevření trhu a obchodním příležitostem v praxi, je zásadní zajištění jejich co nejúplnějšího provádění. V současnosti se to děje především prostřednictvím strategie pro přístup na trh (viz oddíl C), a to využíváním zvláštních struktur zřízených podle dohod o volném obchodu (např. zvláštní výbory pro obchod, které umožňují včasnou výměnu informací a diplomatické řešení překážek přístupu na trh, a jako poslední možnost zvláštní mechanismy pro řešení sporů), jakož i stávajících 21
obecných struktur, jako jsou výbory WTO nebo orgán WTO pro řešení sporů , je-li to vhodnější. Dohoda EU o volném obchodu s Jižní Koreou, která se uplatňuje od 1. července 2011, ukazuje význam účinného sledování pro zajištění co nejúplnějšího provádění dohody 22
o volném obchodu . V období, jehož se tato zpráva týká, bylo možno takto vyřešit řadu otázek týkajících se provádění dohody o volném obchodu a přístupu na trh. Například v oblasti finančních služeb byl v červnu 2015 po trvalém tlaku ze strany EU a v souladu se závazkem Koreje podle dohody o volném obchodu přijat nový rámec, který finančním institucím z EU umožňuje předávat údaje do zahraničí a zajišťovat externě vybavení IT, což značně usnadňuje jejich činnost v Koreji. Co se týká ekologických potravin, v únoru 2015 vstoupilo v platnost ujednání o rovnocennosti, které bylo dokončeno na podzim 2014, a od té doby se bez problémů uplatňuje. Pokud jde o automobily, po intervenci ze strany EU akceptují korejské orgány od léta 2015 schválená vozidla emisní třídy „Euro VI“ bez dalších nadbytečných žádostí o informace. V tomto odvětví však přetrvávají překážky přístupu na trh a je důležité další pozorné sledování.
21
Doposud byla opatření k prosazování právních předpisů přijímána výhradně prostřednictvím postupů u WTO, jakmile však vstoupí v platnost více dohod o volném obchodu se zvláštními mechanismy pro řešení sporů, mohou nabýt na významu postupy prosazování podle těchto dohod.
22
Poslední prováděcí zpráva viz http://ec.europa.eu/trade/policy/countries-and-regions/countries/south-korea/.
22
23
Rovněž provádění dohody o volném obchodu mezi EU a Kolumbií a Peru probíhá náležitě. Přetrvávají určité problémy, například v případě Peru s ohledem na sanitární a fytosanitární opatření a v Kolumbii a Peru s ohledem na zdanění destilátů. Pozitivní je skutečnost, že Kolumbie představila v červnu 2015 jednotný postup zahrnující všechny potřebné kroky k povolení vývozu živočišných produktů z EU. To zjednodušuje formality při vývozu z EU, zkracuje dobu reakce a usnadňuje přístup EU na trh. Po vstupu dohody v platnost uskutečnilo 526 kolumbijských a 1 133 peruánských společností, z toho značný počet malých a středních podniků, poprvé vývoz do EU. Zahájení provádění prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu mezi EU a Gruzií a EU a Moldavskou republikou dne 1. září 2014 umožnilo úzkou spolupráci s podnikatelskými organizacemi a členskými státy za účelem podpory reforem v oblasti řízení obchodu a k zintenzivnění práce při odstraňování překážek obchodu v těchto zemích. Zatímco v Gruzii je podnikatelské prostředí většinou příznivé, v Moldavské republice pracovala Komise intenzivně na odstranění řady obchodních problémů (např. energetika, pojištění, celní formality, pozemní odbavování). Provádění programu reforem podle prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu má podle očekávání v těchto zemích zajistit rovné podmínky pro podniky z EU a místní podniky. Účinné sledování a provádění dohod o volném obchodu proto vytváří nové příležitosti s ohledem na přístup na trhy a přispívá k odstranění stávajících překážek. C.
STRATEGIE PRO PŘÍSTUP NA TRH: SMĚREM K POSÍLENÉMU PARTNERSTVÍ
Strategie pro přístup na trh 24 doplňuje mnohostranná, vícestranná a dvoustranná obchodní jednání EU tím, že zajišťuje, aby se obchodní příležitosti vytvořené obchodními dohodami (dohodami o volném obchodu i dohodami WTO) projevily ve skutečném přístupu evropských vývozců na trhy. Strategie je založena na „partnerství pro přístup na trh“ spočívajícím v pravidelné koordinaci mezi Komisí, členskými státy a podniky v Bruselu i ve třetích zemích. Strategie pro přístup na trh se ukázala být účinným nástrojem při shromažďování informací o překážkách obchodu, stanovení priorit a vypracování společné strategie k odstranění překážek. Tato strategie může sahat od diplomatických nót, přes jednání ve zvláštních výborech nebo strukturách v rámci WTO nebo na základě dohod o volném obchodu po mediaci a formální postup řešení sporů. Vzhledem k neustále se rozšiřující dvoustranné obchodní agendě a řadě dohod o volném obchodu, které vstoupí v platnost v příštích několika letech, bude strategie pro přístup na trh 23
Druhá výroční zpráva o provádění Obchodní dohody mezi Evropskou unií a Kolumbií a Peru byla přijata dne 10.2.2016 (https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2016/CS/1-2016-58-CS-F1-1.PDF).
24
Viz sdělení Komise „Evropa ve světě – posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce“ ze dne 18. dubna 2007, KOM(2007) 183 v konečném znění (strategie pro přístup na trh).
23
hrát při sledování obchodních zájmů a práv EU stále důležitější úlohu. Zajištění řádného provádění a prosazování dohod o volném obchodu, které EU uzavřela, bude mít zásadní význam pro to, aby se projevily ve skutečném přístupu na trh a obchodních příležitostech pro vývozce z EU v zahraničí. Nejedná se však výhradně o úkol Komise, nýbrž o společnou odpovědnost Komise, členských států, Evropského parlamentu a zúčastněných stran. Ve sdělení z roku 2015 s názvem „Obchod pro všechny“ proto Komise navrhla „posílené partnerství“ s členskými státy, Evropským parlamentem a se zúčastněnými stranami ohledně provádění obchodních dohod. To rozšíří a posílí stávající „partnerství pro přístup na trh“ nad rámec odstraňování překážek pro obchod a investice. Bude to zahrnovat provádění dohod o volném obchodu včetně činností zaměřených na zvyšování povědomí a celní spolupráci, usnadnění obchodu a udržitelný rozvoj. ZÁVĚR Mírné zpomalení růstu světového hospodářství a poměrně slabou globální obchodní činnost v roce 2015 doprovázelo vyšší využívání opatření potenciálně omezujících obchod během referenčního období od července 2014 do prosince 2015 a velmi omezené odstraňování dříve zavedených opatření. Množství opatření omezujících obchod, která byla od roku 2008 přijata, tudíž nadále roste. Stejně jako v předchozích letech se k opatřením omezujícím obchod nejvíce uchylovaly rozvíjející se země, tyto praktiky však uplatňovaly i rozvinuté země, včetně členů skupiny G20, a to navzdory opakovanému závazku protekcionistická opatření v oblasti obchodu nepřijímat a odstranit opatření stávající. I někteří klíčoví hospodářští partneři EU, kteří byli analyzováni v této zprávě, zachovávají vysoký počet překážek obchodu. Pokud jde o USA a Japonsko, EU se jimi snaží zabývat v rámci jednání o dohodách o volném obchodu a některé záležitosti se již podařilo vyřešit, zejména v případě Japonska. Ačkoli dosud přetrvává mnoho významných překážek, určitý pozitivní vývoj bylo možno zaznamenat u zemí Mercosuru (u Brazílie, a zejména u Argentiny), a to na základě úsilí, které EU vyvíjela na dvoustranné a mnohostranné úrovni a v rámci jednání o dohodách o volném obchodu. U Indie je pokrok složitý a odstraňování překážek přístupu na trh je nejproblematičtější v Číně a Rusku, přičemž v období, o němž se podává zpráva, byl úspěch omezený. V tomto kontextu má i nadále zásadní význam dosažení dalšího pokroku v rámci mnohostranné, vícestranné a dvoustranné obchodní agendy a současně je nezbytné věnovat větší pozornost účinnému provádění a prosazování obchodních dohod. V tomto ohledu má ústřední význam strategie EU pro přístup na trh s partnerstvím pro přístup na trh mezi Komisí, členskými státy a zúčastněnými stranami. Vzhledem k neustále se rozšiřující dvoustranné obchodní agendě se navrhuje „posílené partnerství“ s členskými státy, Evropským parlamentem a se zúčastněnými stranami s cílem spojit síly při provádění obchodních dohod a zajistit, aby se tyto dohody v maximální možné míře projevily ve skutečném přístupu na trh a obchodních příležitostech. 24
Na globální politické úrovni je současně i nadále nutné vyzývat k většímu odhodlání v boji proti protekcionismu, přičemž je třeba mít na paměti pozitivní dopady otevřených trhů na inovace, produktivitu, hospodářský růst a prosperitu.
25
