Rada Evropské unie Brusel 5. prosince 2016 (OR. en) 15068/16
ENER 409 ENV 750 CLIMA 165 COMPET 632 CONSOM 297 FISC 217 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí:
Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise 30. listopadu 2016
Příjemce:
Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Č. dok. Komise:
COM(2016) 769 final
Předmět:
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Ceny energie a energetické náklady v Evropě
Delegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 769 final.
Příloha: COM(2016) 769 final
15068/16
jhu DGE 2B
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.11.2016 COM(2016) 769 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Ceny energie a energetické náklady v Evropě {SWD(2016) 420 final}
CS
CS
Úvod Energie je neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života. Potřebujeme ji pro vytápění, chlazení, svícení i přepravu; je nezbytná pro fungování našich domovů, kanceláří, pracovišť i celé ekonomiky. Kvůli jejímu významu je dostupnost energie politicky citlivou otázkou. To je jedním z důvodů, proč Komise navrhla strategii pro energetickou unii. Cena energie je také citlivou záležitostí. Na jednu stranu mohou být nízké ceny energie výhodou, neboť zvyšují naši kupní sílu a životní úroveň a snižují náklady podniků, díky čemuž roste jejich konkurenceschopnost. Na druhou stranu, jelikož se s energií obchoduje na trzích, musí její ceny pokrýt náklady dodavatelů a investice zajišťující její dodávky i v budoucnu. Vysoké ceny motivují k omezování využívání vysokouhlíkových zdrojů energie a podporují energetickou účinnost a využívání inovativních ekologických produktů a čistých technologií. Ceny energií a náklady na ně zaznamenaly v průběhu času významné změny, které měly významné dopady. V 70. a 80. letech minulého století vedla omezení ze strany dodavatelů ropy k nárůstu cen a vyvolala hospodářské otřesy. V nedávné minulosti pak nové dodávky energie a rostoucí využívání alternativních zdrojů posílily nabídku a opatření na zvýšení energetické účinnosti a slabý růst zároveň vedly ke snížení poptávky, jehož důsledkem byl pokles velkoobchodních cen. Evropská unie zjistila, že čím je trh s energií konkurenčnější a likvidnější a čím rozmanitější a četnější jsou dodávky a dodavatelé energie, tím méně jsme vystaveni takovému kolísání cen. Evropská komise vypracovala první zprávu o cenách energie a nákladech na ni v roce 2014 1. Zpráva ukázala, že ceny energie jsou celkově vysoké, přičemž se v různých členských státech značně liší a celkově jsou pro Evropu výrazně vyšší než pro její mezinárodní obchodní partnery, zejména Spojené státy. Maloobchodní ceny rostly víc než velkoobchodní v důsledku nárůstu síťové složky a daní a poplatků. Nedostatečná kvalita údajů vedla k doporučení zlepšit při shromažďování údajů o cenách energie míru podrobnosti, transparentnost a konzistentnost 2. Ze závěrů zprávy vyplývá, že předložené údaje a doklady svědčí o částečném rozvoji vnitřního trhu s energií a o potřebě dalších opatření pro zlepšení energetické účinnosti a bezpečnosti a diversifikace dodávek energie z nízkouhlíkových zdrojů v Evropě. Rámcová strategie a plán pro energetickou unii stanoví rámec pro práci na tomto úkolu každé dva roky počínaje rokem 2016 3. Tato druhá zpráva aktualizuje zmíněnou analýzou mnoha způsoby. Zaprvé se díky rozsáhlému shromažďování údajů statistickými úřady členských států ad hoc kvalita údajů o cenách energie podstatně zlepšila, a tudíž z nich můžeme vyvodit ještě podrobnější a jasnější závěry. Údaje byly dále aktualizovány, takže poskytují nejnovější dostupný přehled stavu cen energie v odvětvích elektřiny, plynu a ropných produktů. Kromě toho se zlepšila analýza souhrnných údajů a údajů z případové studie, což nám umožnilo hlouběji zkoumat trendy a dopady cen energie pro domácnosti (zejména nízkopříjmové) i pro průmysl (zejména pro energeticky náročná odvětví). Přezkum nákladů na energii nám rovněž pomáhá pochopit, jak můžeme reagovat na ceny energie, často jejím účelnějším využíváním. Zpráva vychází z údajů v připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise a studií vypracovaných jménem Komise.
1. 2 3
COM(2014) 21. Výsledkem byl návrh Komise a později přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1952 ze dne 26. října 2016 o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny. Viz akční bod 8 rámcové strategie pro energetickou unii (únor 2015) a aktualizovaný plán pro energetickou unii (listopad 2015). 2
1. Objem dovozu energie do EU Vzhledem k vysokému podílu dovážené energie se dopad cen a naší spotřeby energie výrazně odráží v objemu dovozu fosilních paliv do EU. Ukazuje, do jaké míry je ekonomika EU vystavena celosvětovým trendům cen energie, a rovněž nám připomíná, že je možné omezit dovoz prostřednictvím snížení spotřeby fosilních paliv díky účelnějšímu využívání energie a využívání nákladově efektivních domácích zdrojů alternativní energie. Objem dovozu energie vzrostl z 238 miliard EUR v roce 2005 na 403 miliard EUR v roce 2013. V důsledku poklesu cen energetických komodit a spotřeby se pak v roce 2015 snížil na 261 miliard EUR, a klesl tedy oproti roku 2013 asi o 35 %. Nižší ceny byly hlavní příčinou tohoto poklesu, neboť přestože se spotřeba všech tří typů fosilních paliv snižuje, klesá i výroba těchto paliv v EU, takže čistý dovoz (a závislost EU na dovozu fosilních paliv) se zvýšily. Graf 1:
Odhadovaný objem dovozu fosilních paliv do EU
Odhadovaný objem dovozu 450 400
403 358
350
miliardy EUR
300
294 271
261
Celkem
250
Ropa
200
Plyn
178
Uhlí
150 95
100
74
72
50 14
13
10
0 2013
2014
2015
Zdroj: vlastní výpočet Komise
Ceny všech fosilních paliv (zejména ropy) klesly. Příčinou byl nárůst nabídky (ropa a plyn z břidlic z USA, kanadské ropné písky, zesílená produkce OPEC, zvýšená celosvětová produkce plynu (včetně LNG) a produkce uhlí) a slabší poptávka (pomalejší celosvětový růst, zejména v Číně, ale také strukturální změny na straně poptávky, jako je nárůst energetické účinnosti a využívání alternativních paliv v oblasti bydlení a dopravy v důsledku politiky zvyšování účelnosti budov a aut). Jelikož se ceny dovážených fosilních paliv u čerpacích stanic snížily, zvýšil se disponibilní příjem domácností. Podobné účinky lze pozorovat v řadě odvětví, například v dopravě a v energeticky náročných průmyslových odvětvích. V době pokračujícího slabého hospodářského růstu to pro ekonomiku EU znamenalo jednorázový stimul, který mohl vést k nárůstu HDP odhadem o 0,8 % v roce 2015 a o 0,5 % v roce 2016 4.
2.
4
Ceny elektřiny v Evropě
Simulace Evropské komise pro předpověď na zimu 2015. 3
2.1 Velkoobchodní ceny S rozvojem vnitřního trhu zaznamenaly velkoobchodní trhy s elektřinou v Evropě v posledních letech výrazné změny. Téměř ve všech členských státech byly zřízeny burzy pro velkoobchod s elektřinou, které umožňují obchodování na denním trhu, forwardové obchody a vnitrodenní obchodování. Pružné a likvidní trhy potenciálně umožňují efektivnější vyrovnávání nabídky a poptávky, které snižuje náklady na výrobu, a tudíž i ceny. Na nejpokročilejších trzích to může vést i k volné tvorbě smluvních cen. Tyto samostatné vnitrostátní velkoobchodní trhy se postupně propojují s trhy sousedních států, což společně s rostoucím propojováním přenosových sítí vytváří likvidnější a efektivnější trhy. Na ceny má vliv řada faktorů, například skladba zdrojů energie, přeshraniční propojení, propojenost trhů, koncentrace dodavatelů a povětrnostní podmínky. Obdobně ovlivňují spotřebitelská a průmyslová poptávka, řízení poptávky, energetická účinnost a počasí poptávkovou stranu. Graf 2:
Vývoj velkoobchodních cen elektřiny v EU
130 €/MWh 120 €/MWh 110 €/MWh 100 €/MWh 90 €/MWh 80 €/MWh 70 €/MWh 60 €/MWh 50 €/MWh 40 €/MWh 30 €/MWh 20 €/MWh 10 €/MWh 0 €/MWh
1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 2008
2009
2010
2011
2012
EVROPSKÝ PRŮMĚR - Platts PEP
STŘEDNÍ ZÁPADNÍ EVROPA
SEVERSKÝ SYSTÉM
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
2013
2014
2015
2016
STŘEDNÍ VÝCHODNÍ EVROPA
Zdroj: Platts a evropské energetické burzy
Velkoobchodní ceny elektřiny na evropském trhu dosáhly vrcholu ve třetím čtvrtletí roku 2008 a s výjimkou mírného zotavení v roce 2011 od té doby stále klesají. Od roku 2008 ceny klesly téměř o 70 % a od roku 2011 o 55 % 5 a v roce 2016 se dostaly na nejnižší zaznamenanou úroveň po 12 letech. Klíčovými faktory cen elektřiny bylo mimo jiné zohlednění snížených cen uhlí a plynu • z ekonometrické analýzy vyplývá, že nárůst podílu fosilních paliv (uhlí, plynu a ropy) ve skladbě zdrojů energie o 1 % vede k růstu velkoobchodní ceny elektřiny ve výši 0,2–1,3 EUR/MWh v závislosti na příslušném regionálním trhu; • propojenost trhů: ceny v zemích, jež mají účast na jedné nebo více propojených oblastech, jsou bližší cenám na sousedních trzích a cenové rozdíly jsou nižší; • rostoucí kapacita propojení: ceny na trzích, jež jsou propojeny z méně než 10 %, byly mírně vyšší než na trzích propojených z více než 10 %. To svědčí o významu dalšího rozvoje vnitřního trhu s elektřinou a přeshraničního propojení; 5
Vážená průměrná cena elektřiny v EU podle Platts. 4
na některých trzích vedl nárůst využívání elektřiny ze solárních a větrných zdrojů, jež mají nízké mezní náklady, ke snížení velkoobchodních cen. Z ekonometrické analýzy vyplývá, že nárůst podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů o jeden procentní bod vede v EU ke snížení velkoobchodní ceny elektřiny v průměru o 0,4 EUR/MWh; skutečné snížení závisí na příslušném regionálním trhu a na zdroji, který je obnovitelnými zdroji nahrazován. Dopad využívání obnovitelných zdrojů je vyšší (0,6–0,8 EUR/MWh) na severozápadě Evropy, v pobaltských zemích a ve střední a východní Evropě; v některých zemích vedla nižší poptávka související se slabým hospodářským růstem v kombinaci s nárůstem kapacity k nadbytku kapacity; a omezená poptávka po povolenkách na emise CO2 a rozsáhlá nabídka mezinárodních úvěrů vedly k rozsáhlému přebytku na trhu s povolenkami na emise, což vedlo ke snížení cen CO2, jež se promítlo do nižších velkoobchodních cen.
•
• •
2.2 Maloobchodní ceny elektřiny v Evropě Na dokonale konkurenčních trzích by se změny na velkoobchodních trzích měly rychle a plně promítnout do maloobchodních trhů. V Evropě však takovému souběhu brání několik faktorů 6. Kromě toho jsou maloobchodní ceny z velké části výsledkem regulace, jež má formu daní a poplatků nebo regulovaných síťových sazeb. Průměrná 7 cena za elektřinu pro domácnosti v roce 2015 činila 208,7 EUR/MWh. V protikladu k velkoobchodním cenám průměrné ceny mezi lety 2008 a 2015 rostly v průměru o 3,2 % ročně. Pro lepší porozumění příčin tohoto vývoje je třeba podrobně zkoumat různé složky této ceny. Graf 3 ukazuje vývoj vážené průměrné ceny elektřiny pro domácnosti v EU podle tří hlavních složek této ceny (energetická složka, síťová složka a daně a poplatky). Graf 3:
Složky průměrné maloobchodní ceny elektřiny pro domácnosti v EU
€/MWh 250 200 150 100 50 0 2008
2010 Daně a poplatky
2012
2014 Sítě
2015
Energie Zdroj: členské státy a údaje shromážděné Komisí
Energetická složka (část ceny placená maloobchodnímu prodejci elektřiny) se od roku 2008 do roku 2015 snížila o 15 %. Tato změna, jež je v porovnání s významnými změnami velkoobchodních cen poměrně malá, naznačuje, že konkurence na maloobchodních trzích není zcela účinná. Z analýzy vyplývá, že na promítnutí energetické složky do maloobchodní ceny má vliv míra konkurence na trhu a regulace tržních cen. Jsou-li maloobchodní ceny regulovány, (logicky) méně (co do rozsahu a rychlosti) reagují na pokles velkoobchodních cen. Míra, v níž se tato složka lišila v různých členských státech, se navíc mezi lety 2008 a 2015 snížila o 19 %, což ukazuje na to, že vývoj na vnitřním trhu ovlivnil sbližování velkoobchodních cen a přenesení tohoto sbližování i na maloobchodní ceny. Celkově z toho vyplývá, že přestože se změny na velkoobchodním trhu v určité míře promítají do maloobchodních cen, mohla by energetická složka na vnitřním trhu na tyto změny reagovat více. 6 7
Např. tržní síla zavedených provozovatelů, překážky vstupu nebo úředně regulované ceny. Průměrnou cenou se rozumí vážená průměrná cena pro EU-28. 5
Jiné složky nicméně, jak ukazuje graf 3, zaznamenaly větší změny. Síťová složka se v průměru zvýšila o 3,3 % ročně. Daně a poplatky se rovněž podstatně zvýšily a jejich podíl na průměrné ceně vzrostl z 28 % na 38 %. Graf 4:
Maloobchodní ceny elektřiny pro domácnosti v jednotlivých členských státech v roce 2015
€/MWh 300 250 200 150 100 50
DK DE IT IE BE ES PT UK EU AT CY NL SE EL LU LV FR SI FI SK NO PL HR RO TR CZ MT LT EE HU BG
0 Daně a poplatky
Sítě
Energie Zdroj: členské státy a údaje shromážděné Komisí
V analýze Komise je složka daní a poplatků dále rozdělena do deseti dílčích složek 8 s cílem zachytit a zohlednit jednotným způsobem různé daně a poplatky, které členské státy ukládají z cen elektřiny pro domácnosti. Poplatky jsou určeny na podporu konkrétních opatření, ačkoli nepředstavují všechny vládní výdaje na dané opatření. Daně obvykle nejsou vyhrazeny na konkrétní opatření.
8
1. energie z obnovitelných zdrojů a kombinovaná výroba tepla a elektřiny; 2. sociální (spotřebitelé ze zranitelných skupin, sociální sazby, cenové vyrovnání v rámci systému pro ostrovy, rezerva pro případy nouze, penzijní fondy, politiky zaměstnanosti); 3. podpora jaderného odvětví; 4. energetická účinnost; 5. bezpečnost dodávek (politiky bezpečnosti dodávek, podpora domácí výroby elektřiny a paliv, poplatky za rezervní zásoby); 6. koncesní poplatky (většinou za využívání veřejných pozemků); 7. národní regulační orgán a trh (financování národního regulačního orgánu nebo organizátora trhu); 8. jiné poplatky (včetně VaV, deficitní anuity a poplatků za veřejnou televizi); 9. DPH; 10. jiné daně (spotřební daně (některé členské státy je uvádějí jako daně z elektřiny, daně ze zemního plynu, daně z konečné spotřeby energie, zvláštní daně z energie, environmentální daně) a daně, jako jsou daně z distribuce, přenosu a emisí skleníkových plynů). 6
Graf 5:
Rozčlenění složky cen elektřiny tvořené daněmi a poplatky
€/MWh 80
DPH
70
jiné daně
60
jiné poplatky
50
bezpečnost dodávek
40
energetická účinnost
30
NRO a trh
20
koncesní poplatky jaderné zdroje
10
sociální opatření
0 2008
2010
2012
2015
2014
OZE a KVET Zdroj: členské státy a údaje shromážděné Komisí
Největší dílčí složkou je DPH, která v roce 2015 činila 37 % složky daní a poplatků oproti 48 % v roce 2008. Jakožto valorická daň má DPH tu výhodu, že nebrání promítání velkoobchodních cen do maloobchodních cen. Největší uváděnou dílčí složku významnou z hlediska energetické politiky tvoří poplatky určené na podporu „energie z obnovitelných zdrojů a kombinovanou výrobu tepla a elektřiny“. V roce 2015 tvořila 33 % celé složky oproti 14 % v roce 2008. Tato analýza průměrných cen v EU pro domácnosti skrývá významné rozdíly v rámci EU. Rozdíl v cenách mezi nejlevnější a nejdražší zemí je trojnásobný. Rozpočtové potřeby členských států a poplatky spojené s různými politikami vedou k významným rozdílům v podílu daní a poplatků na konečných cenách: u DPH a dalších daní se tento podíl pohybuje v rozmezí od 59 % (DK) po 5 % (MT); poplatky na energii z obnovitelných zdrojů a kombinovanou výrobu tepla a elektřiny představují v průměru 12 % 9, avšak pohybují se od 22– 23 % (PT, DE) do 0–2 % (HU, IE). Údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele 10 vykazují menší nárůst, přičemž průměr EU rostl mezi lety 2008 a 2015 o 0,8–3,1 % 11 ročně. V grafu 6 je použito reprezentativní pásmo průmyslové spotřeby (2 000–20 000 MWh/rok). Velcí spotřebitelé energie, včetně průmyslových odvětví náročnějších na spotřebu elektřiny, mohou vyrábět vlastní energii nebo mít dlouhodobé smlouvy na dodávky energie a často platí nižší síťové sazby a daně a poplatky, a v důsledku toho pak i ceny o 50 % nižší než ceny pro jiné průmyslové spotřebitele v téže zemi.
9 10 11
V roce 2015 bylo z obnovitelných zdrojů v EU vyrobeno 28 % elektřiny. V případě průmyslových odběratelů jsou konečné maloobchodní ceny bez DPH, která se vrací. U průmyslových odběratelů ceny pro velké odběratele energie (70 000–150 000 MWh/rok; tj. spotřebitelské pásmo IF podle Eurostatu) rostly o 0,8 % za rok a pro střední spotřebitele (2 000–20 000 MWh/rok; tj. pásmo ID) o 2,3 % za rok; a pro malé spotřebitele (20–500 MWh/rok; tj. pásmo IB) o 3,1 % za rok. Souhrnné údaje neodráží všechny změny cen pro jednotlivé společnosti. 7
Graf 6:
Složky průměrné maloobchodní ceny elektřiny pro průmyslové odběratele v EU
EUR/Mwh 120 100 80 60 40 20 0 2008
2012 2010 Daně a poplatky Sítě
2014 Energie
2015
Zdroj: členské státy a údaje shromážděné Komisí
Stejně jako v případě cen elektřiny pro domácnosti přetrvávají významné rozdíly mezi členskými státy, přičemž ceny se liší až 2,75násobně.
8
Graf 7:
Průměrné maloobchodní ceny elektřiny pro průmyslové odběratele v roce 2015
EUR/MWh 150 130 110 90 70 50 30 10 IT UK MT DE CY IE EU LV SK PT LT BE ES EL DK FR AT HU NL HR PL EE RO TR CZ SI FI BG LU SE Daně a poplatky Sítě Energie Zdroj: členské státy a údaje shromážděné Komisí
Energetická složka průměrné ceny elektřiny pro průmyslové odběratele klesala mezi lety 2008 a 2015 o 2,8 % ročně. Rozdíl této složky mezi členskými státy se rovněž snížil, a sice o 12 %. Toto částečné cenové sblížení naznačuje, že energetické politiky EU podporující větší hospodářskou soutěž, jež je výsledkem propojování trhů a přeshraničního obchodu, mají příznivý dopad. Přesto však sedm členských států 12 zaznamenalo v uvedeném období růst energetické složky, což v některých případech může nasvědčovat nedostatečné hospodářské soutěži, pokud jde o ceny na maloobchodní úrovni, jež umožňuje dodavatelům nepromítat snížení velkoobchodních cen dále. Síťová složka cen pro průmyslové odběratele v uvedeném období rostla o 3,2 % ročně a podíl složky tvořené daněmi a poplatky se výrazně zvýšil, a sice z 12 na 32 % ceny. V průměru se téměř dvě třetiny síťové složky ceny připisují distribučním sítím, údaje jsou však i nadále nedostatečné vzhledem k rozdílným metodám výpočtu v různých členských státech. Stejně jako v případě cen pro domácnosti byla složka údajů za průmyslové odběratele tvořená daněmi a poplatky rozčleněna do dílčích složek7. Jelikož některé dílčí složky (DPH a některé další daně) se průmyslovým odběratelům vracejí, je tato složka výrazně nižší než u domácností: průmysloví odběratelé platí 34 EUR/MWh, zatímco domácnosti platí 79 EUR/MWh.
12
HR, FR, IE, LV, PL, PT a UK. 9
Mezinárodní ceny elektřiny Je zřejmé, že ceny elektřiny pro průmyslové odběratele v EU se výrazně liší mezi jednotlivými členskými státy a odvětvími, ale je také důležité sledovat různé průměrné trendy po celém světě. Graf 8:
Průměrné ceny elektřiny pro průmyslové odběratele v EU a významní obchodní partneři
180 160 Japonsko
ceny elektřiny v EUR/MWh
140
Brazílie Čína Průměr EU Turecko
120 100 80
Spojené státy
60
Mexiko Indonésie Korea
40
Rusko
20 0 2008 2009 Brazílie Turecko
2010 Čína
2011 2012 Japonsko
Spojené státy
Indonésie
2013 Korea
2014
Mexiko
2015 Rusko Průměr EU
Zdroj: brazilské ministerstvo pro těžbu a energie, čínské národní centrum pro sledování cen, Národní komise pro rozvoj a reformy, indonéská státní energetická společnost, ruská federální statistická služba; údaje EIA pro Turecko, Jižní Koreu, Japonsko, Spojené státy a Mexiko.
Z analýzy vyplývá, že průměrné ceny elektřiny pro průmyslové odběratele v EU jsou výrazně nižší než v Japonsku, přibližně stejné jako v Brazílii, Číně a Turecku a vyšší než v Koreji, Spojených státech, Rusku a Indonésii. Od roku 2008 do roku 2015 se ceny v EU zvýšily o 17 %, avšak v Číně (66 %), Indonésii (41 %), Japonsku (34 %) a USA (32 %) byl nárůst výrazně vyšší. Analýza zahrnuje i účinek směnných kurzů, který je v některých případech značný (např. zhodnocení juanu vysvětluje nárůst v Číně; v národní měně ceny rostly jen nepatrně). Tabulka 1 ukazuje vývoj poměru cen EU k cenám jejích obchodních partnerů. Tabulka 1:Ceny elektřiny pro průmyslové odběratele v EU v porovnání s jinými zeměmi Rok
USA
2012 2013 2014 2015
2,2 1,9 1,3 1,7
Japonsk o 0,4 0,4 0,4 0,5
Brazílie
Čína
Turecko
Rusko
0,8 0,9 0,8 neuvede no
1,1 1,1 1,1 1,0
0,9 1,0 1,1 1,0
2,1 2,2 2,6 3,5
Zdroj: EIA, Platts, brazilské ministerstvo pro těžbu a energie, čínské národní centrum pro sledování cen, ruská federální státní statistická služba např. ceny v EU byly 2,2krát vyšší než ceny v USA a tento koeficient klesl na 1,7.
3.
Ceny plynu v Evropě
Plyn představuje 23 % spotřeby primární energie v EU. Vyrábí se z něj téměř 15 % naší elektřiny a pokrývá téměř třetinu energetických potřeb jak domácností, tak průmyslu. EU 10
zároveň musí stále více plynu dovážet 13 od omezeného počtu dodavatelů. Z tohoto důvodu jsou ceny ještě více vystaveny vlivu celosvětových trendů a řádně fungující trhy a infrastruktura jsou ještě důležitější.
Graf 9:
Vývoj velkoobchodních cen plynu v EU
40
35
30
EUR/MWh
25
20
15
10
5
0
1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 2008
2009
2010
Rakousko Francie (jih) Itálie Platts GCI (indexované dle ceny ropy)
2011
2012
Belgie Německo (sever) Nizozemsko
2013
2014
2015
2016
Francie (sever) Německo (jih) UK
Zdroj: Platts
Velkoobchodní ceny plynu v EU rostly až do roku 2013, avšak od té doby klesly o více než 50 %. Nedávný výrazný pokles velkoobchodních cen plynu v Evropě byl ještě více, než je tomu v případě elektřiny, výsledkem celosvětového vývoje. Nízká celosvětová poptávka zapříčiněná pomalým hospodářským oživením a obnovením provozu některých japonských jaderných elektráren, smlouvy o dodávkách plynu vázané na (klesající) ceny ropy a výrazný nárůst dodávek zkapalněného zemního plynu vyvolaly tlak na snižování cen a vedly ke sblížení velkoobchodních cen plynu. Maloobchodní ceny plynu v Evropě Ceny plynu pro domácnosti v EU od roku 2008 rostly téměř o 2 % ročně. V uvedeném období se ceny výrazně sbližovaly, avšak nejvyšší ceny (SE) jsou stále téměř čtyřnásobné než nejnižší (RO).
13
V roce 2015 činil podíl dovezeného plynu 69 %. 11
Graf 10:
Složky průměrné maloobchodní ceny plynu pro domácnosti v EU
€/MWh 70 60 50 40 30 20 10 0 2008
2010 Daně a poplatky
2012 Sítě
2014 Energie
2015
Zdroj: členské státy a údaje shromážděné Komisí
12
Graf 11:
Průměrné maloobchodní ceny plynu pro domácnosti v roce 2015
€/MWh 120 100 80 60 40 20 0 SE PT DK ES IT NL SI AT FR EL DE EU UK BE CZ PL SK LU BG EE HR LT TR HU RO Daně a poplatky Sítě Kombinované energie a sítě Energie Zdroj: členské státy a údaje shromážděné Komisí
Energetická složka rostla mezi roky 2008 a 2015 o 0,3 % ročně, ačkoli v tomto období zaznamenala výkyvy. Síťová složka rostla ročně o 2,5 %, což významně přispělo k celkovému nárůstu cen pro domácnosti. Složka tvořená daněmi a poplatky zaznamenala nárůst o 4,2 % ročně, na 15,6 EUR/MWh. Nárůst této posledně jmenované složky byl z velké části podnícen obecnými daněmi. (Dílčí složky nejsou významné a jsou analyzovány v pracovním dokumentu útvarů Komise). Ceny plynu pro velké průmyslové 14 odběratele byly v roce 2015 nižší než v roce 2008. Energetická složka byla i nadále zdaleka největší, a byla tedy nejvýznamnějším cenovým faktorem. Dopad daní a poplatků je nízký a odpovídá pouze 8 % ceny. Ceny plynu pro průmyslové odběratele jsou určovány mezinárodními cenami komodit, nikoli velmi odlišnými vnitrostátními daněmi a poplatky, a tudíž ceny pro velké průmyslové odběratele vykazují napříč Evropou poměrně nízké rozdíly. Složení cen pro velké průmyslové odběratele zůstává pozoruhodně stálé v čase. U cen plynu pro průmyslové odběratele je nejvyšší míra přizpůsobování maloobchodních cen velkoobchodním a od roku 2008 se tyto ceny mezi trhy jednotlivých členských států sblížily o 58 %, což svědčí o tom, že trhy EU s plynem jsou integrovanější a konkurenčnější než v minulosti. Graf 12:
14
Průměrné složky maloobchodních cen plynu pro velké průmyslové odběratele v EU
Rozumí se průmysloví odběratelé s roční spotřebou 1–4 miliony GJ (pásmo I5). 13
EUR/Mwh 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2008
2010
2012 Sítě
Daně a poplatky
2014
2015
Energie Zdroj: členské státy a údaje shromážděné Komisí
14
Graf 13:
Průměrné maloobchodní ceny plynu pro velké průmyslové odběratele v roce 2015
EUR/Mwh 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 FI
SE AT PT EE LT HU SK DE DK ES
IT NL BG EU CZ UK PL FR RO BE Sítě
Daně a poplatky
Energie Zdroj: členské státy a údaje shromážděné Komisí
Graf 14:
Mezinárodní ceny plynu
25
20
USD/mmbtu**
15
10
5
0
1
3
5
7
2008
9 11 1
3
5
7
2009
9 11 1
3
5
7
2010
9 11 1
3
5
7
9 11 1
3
2011
USA
5
7
9 11 1
2012
EU (UK referenční hodnota*)
3
5
7
2013
9 11 1
3
5
7
9 11 1
2014
3
5
7
2015
9 11 1
3
5
7
2016
JAPONSKO **mmbtu znamená milion britských termálních je
*Cena v plynárenském uzlu UK se často využívá jako ukazatel pro Evropský velkoobchod s plynem
Zdroj: Platts, ThomsonReuters
Mezinárodní ceny plynu vykázaly v roce 2014 a na počátku roku 2015 výrazné sblížení. Poměr cen plynu v EU vůči cenám plynu v USA se v posledních dvou letech vyvíjel příznivě. Ceny plynu v EU byly v roce 2015 v průměru dvaapůlkrát vyšší než ceny plynu v USA, zatímco v roce 2012 byl tento koeficient mezi 3 a 5. Mezi příčiny tohoto vývoje patří růst celosvětových dodávek plynu a přístup EU k LNG, slabší poptávka v Evropě a Asii a ceny plynu indexované podle cen ropy. Ceny LNG v Asii v roce 2014 výrazně klesly a počátkem roku 2015 se dostaly na úroveň evropských cen.
15
Tabulka 2:
Ceny plynu pro průmyslové odběratele v EU v porovnání s jinými zeměmi
Rok
USA
2012 2013 2014 2015
3,3 2,7 1,9 2,5
Japonsk o 0,6 0,6 0,6 0,9
Rusko
Čína
Brazílie
Turecko
4,0 4,1 4,3 5,1
1,0 1,0 0,9 0,7
1,0 0,8 0,9 neuvede no
1,2 1,2 1,3 1,2
Zdroj: EIA, Platts, brazilské ministerstvo pro těžbu a energie, čínské národní centrum pro sledování cen, ruská federální státní statistická služba. V případě USA a Japonska se údaje o velkoobchodních cenách a o cenách dovozu LNG porovnávají s cenami dovozu LNG v západní Evropě. Např. ceny v EU byly 3,3krát vyšší než ceny v USA a tento koeficient klesl na 2,5.
16
4.
Ceny ropných produktů v Evropě
Ceny surové ropy klesají od poloviny roku 2014 v důsledku slabé poptávky a výrazného nárůstu nabídky. Od června 2014, kdy dosáhla vrcholné hodnoty 115 USD/bbl, klesla dne 20. ledna 2016 cena ropy Brent až na 26 USD/bbl, což bylo nejméně od roku 2003. Tato cena se tudíž snížila o 77 % za 19 měsíců. V červnu 2016 se ceny opět dostaly na 50 USD/bbl a od té doby se pohybují v rozmezí 40–50 USD/bbl. Prudký pokles cen ropy se promítl i do maloobchodních trhů, avšak s účinky omezenými v důsledku oslabení eura a spotřebních daní na ropné produkty, které tvoří velký podíl spotřebitelské ceny. Spotřebitelské ceny benzínu a nafty (včetně daní a cel) se i tak snížily o 24 %, respektive 28 % od konce června 2014 do poloviny února 2016, kdy maloobchodní ceny dosáhly dna a průměrné evropské spotřebitelské ceny za pohonné hmoty byly na nejnižší úrovni od roku 2009. Daně a poplatky z benzínu a motorové nafty jsou vysoké, avšak v čase se moc nemění. Směrnice EU o zdanění energií 15 stanoví minimální sazby spotřebních daní, avšak téměř všechny členské státy mají sazby vyšší. Výše spotřebních daní z benzínu sahá od 0,36 EUR/l v Bulharsku (minimální sazba) po 0,77 EUR/l v Nizozemsku. Kvůli kombinaci ekologických, ekonomických a rozpočtových důvodů představuje benzín a nafta pro členské státy významnou daňovou základnu. V roce 2015 tvořily daně 63 % průměrné maloobchodní ceny benzínu a 57 % ceny nafty. Graf 15:
Rozčlenění cen benzínu v členských státech (2015)
1,6
1,4
1,2
€/l
1,0
0,8
0,6
0,4
0,2
0,0
Čistá cena
Spotřební daň a jiné nepřímé daně
DPH
Zdroj: Evropská komise
5.
Náklady na energii v Evropě
Z výše uvedené analýzy je zřejmé, že velkoobchodní ceny elektřiny, plynu a ropy klesají v důsledku mnoha faktorů (např. rostoucí nabídky a klesající poptávky). Výsledkem jsou nižší 15
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51). 17
maloobchodní ceny ropných produktů. Maloobchodní ceny elektřiny a plynu nicméně zůstaly na stejné úrovni nebo se mírně zvýšily, jelikož pokles velkoobchodních cen absorbovaly rostoucí síťové náklady, daně a poplatky. Tento cenový vývoj je společně s naší spotřebou energie významný pro posouzení dopadů na náklady na energie pro domácnosti a průmysl.
5.1 Výdaje domácností na energie Konečná spotřeba elektřiny, plynu a topného oleje se u domácností od roku 2008 snižuje či zvyšuje pouze mírně. Nárůst maloobchodních cen elektřiny a zemního plynu však znamenal, že výdaje domácností na energie (s výjimkou výdajů za dopravu (benzín), které jsou vykazovány zvlášť) vzrostly z 5,3 % výdajů domácností v roce 2008 na 5,8 % v roce 2014. Pokles maloobchodních cen ropných produktů zároveň přispěl k poklesu podílu výdajů za pohonné hmoty, který klesl ze 4,3 % výdajů domácností na 3,9 %. Graf 16:
Různé spotřební zboží ve výdajích na spotřebu domácností (2014)
100%
zdraví
90%
nábytek, vybavení domácnosti
80%
oblečení a obuv
70% doprava 60% alkohol, cigarety apod.
50%
potraviny a nealkoholické nápoje
40%
služby
30%
bydlení kromě energií
20%
energie
10% 0%
SK HU LT RO PL CZ BG EE LV SI HR DK DE IE PT EU* UK GR BE NL FR AT IT SE ES LU FI CY MT
Zdroj: Evropská komise, národní statistické úřady a vlastní výpočet.
Průměrná hodnota výdajů domácností na energie (odděleně od výdajů za dopravu) skrývá významné rozdíly mezi členskými státy (bohatšími a méně bohatými, s teplejším a chladnějším podnebím) a mezi různými příjmovými skupinami napříč členskými státy. Tento podíl sahá od 3 % na Maltě po 14,5 % na Slovensku. Analýza různých typů domácností ukazuje, že chudší domácnosti vynakládají na energie větší podíl svých příjmů než bohatší domácnosti. Graf 17: Podíl výdajů domácností na energie podle příjmových skupin (2014)
18
25%
20% Nízkopříjmové (kvintil 1) 15%
Se středním příjmem (Kvintil 3) Vysokopříjmo vé (Kvintil 5)
10%
Celkem 05%
00%
MT CY SE
FI
LU ES AT
IT
FR NL BE GR UK PT
IE
EU DE DK HR
SI
LV EE BG CZ PL RO LT HU SK
Zdroj: Evropská komise, národní statistické úřady a vlastní výpočet.
Podíl výdajů na energie na celkových výdajích domácnosti v průměru činil 8,6 % u nejchudších domácností (oproti 5,7 % v roce 2004), 6,2 % u domácností se středními příjmy a 4,3 % u domácností s vysokými příjmy. Tento fakt prokazuje, že zejména v dobách nízkého hospodářského růstu jsou zranitelní spotřebitele relativně více postiženi růstem cen než průměrná domácnost, a poukazuje na to, že k řešení energetické chudoby jsou zapotřebí sociální opatření zacílená na zranitelné spotřebitele. Z analýzy rovněž vyplývá, že domácnosti v některých členských státech reagovaly na růst cen energií a nákladů na ně snížením své spotřeby energie (viz graf 18). Spotřeba energie v domácnostech (s výjimkou dopravy) v EU za uvedené období klesla přibližně o 4 %, přestože se zvýšil počet a velikost domácností. Důvodem byly zejména úspory energie. Ty byly v mnoha případech výsledkem zlepšení energetické účinnosti obytných budov, avšak v některých zemích mohl vést k dramatickému snížení spotřeby pokles kupní síly. Graf 18:
Změny ve spotřebě energie v některých členských státech (2004–2013)
40% 30% 20% 10% 0% -10% -20% -30% -40%
GR
SK
UK
PT
LV
IE
FR
SE
DK
Změna spotřebitelského návyku Nárůst domácích spotřebičů a vybavení
SI
CZ
EU avg.
NL
ES
DE
IT
PL
Úspory energie Změna celkové spotřeby
Zdroj: databáze ODYSSEE 19
5.2 Náklady průmyslových odběratelů na energie Vývoj cen energie v posledních letech nevedl ke zvýšení podílu nákladů na energii na výrobních nákladech evropských podniků, který činí méně než 2 %. Ve většině členských států však vláda poskytuje subvence prostřednictvím osvobození od daní a poplatků z energie (např. poplatků na obnovitelné energie nebo energetickou účinnost nebo síťových sazeb) nebo jejich snížení s cílem snížit náklady na energie pro podniky. V závislosti na typu podniku a členském státu, v němž sídlí, může podnik za energie platit ceny o 50 % nižší než jiná společnost v témže odvětví. Přesto je u některých odvětví, v nichž jsou náklady na energie významnější a jež jsou vystavena výraznému působení mezinárodní konkurence, nutné náklady na energie posoudit důkladněji. Jedná se o energeticky náročná odvětví určitého hospodářského významu, jež jsou vystavena obchodní konkurenci (kde náklady na energie představují alespoň 3 % celkových výrobních nákladů a v některých případech v průměru až 40 % a více). Z analýzy, již provedla Komise, vyplývá, že u čtrnácti vybraných odvětví podíl nákladů na energie i celkové náklady na energie ve většině případů mezi roky 2008 a 2013 klesly. Je to výsledek poklesu cen energie, osvobození od daní a snížení daní, nižší spotřeby energie spojené s omezením objemu výroby, přechodu na výrobu méně energeticky náročných produktů, přijetí opatření na zvýšení energetické účinnosti a pomalejšího poklesu jiných faktorů výrobních nákladů. Mezinárodní srovnání nákladů na energie Evropská ekonomika celkově není vysoce energeticky náročnou ekonomikou. Již několik desítek let EU restrukturalizuje své hospodářství, čímž reaguje na změny na domácích a světových trzích a na poptávku po jiném zboží a stále více též službách. Restrukturalizace probíhá rovněž v reakci na měnící se dostupnost zdrojů, cenové signály a technologický vývoj. Jak se však uvádí výše, některá energeticky náročná odvětví čelí mezinárodní konkurenci. Z tohoto důvodu je důležité posoudit vývoj cen energie a nákladů na ni v EU v porovnání s mezinárodním vývojem. Jak se uvádí v předchozích oddílech, průměrné ceny elektřiny a plynu pro průmyslové odběratele v EU mezi lety 2008 a 2015 rostly poměrně mírně, zatímco v asijských zemích (zejména Číně, Jižní Koreji a Japonsku) rostly výrazně rychleji. Z (omezených) dostupných údajů pro porovnání nákladů průmyslových odběratelů na energie a energetické náročnosti 16 ve světě vyplývá, že čínská energeticky náročná odvětví jsou mnohem energeticky náročnější než v USA a v EU 17. Některá průmyslová odvětví v EU se zase zdají být energeticky náročnější než tatáž odvětví v USA. Navzdory tomu se zdá, že ve většině případů tvoří energie u energeticky náročných odvětví v EU nižší podíl na výrobních nákladech než v USA a vyšší podíl než v Japonsku. Podíly nákladů na energie však v USA od roku 2008 klesají rychleji než v EU, což svědčí o tom, že kromě nižších cen energií v USA mohou energeticky náročná odvětví v USA rovněž „dotahovat náskok“. Z údajů o zlepšeních energetické účinnosti 18 vyplývá, že v některých evropských energeticky náročnějších odvětvích se od roku 2008 tato zlepšení zpomalila nebo dokonce zastavila. To lze vysvětlit faktory, jako jsou možná omezení prostoru pro technická zlepšení, omezená míra využívání kapacit, ale také nedostatek kapitálu na investice.
6.
Subvence na energie a vládní příjmy
Od konkurenčního a řádně fungujícího trhu s energií se očekává, že zajistí dodávky energie, kterou potřebují domácnosti a podniky, co nejefektivnějším způsobem. Čím jasnější jsou 16
Energetická náročnost je definována jako množství energie na hrubou přidanou hodnotu. Energetickou náročnost lze použít jako ukazatel technické energetické účinnosti, avšak ovlivňují ji také ekonomické faktory, jež mají vliv na vývoj hrubé přidané hodnoty. 17 Dostupné údaje nejsou reprezentativní pro základní chemické látky, ocel nebo hliník. 18 Energie spotřebovaná na jednotku výroby. 20
cenové signály a čím více jsou provázány ceny a výrobní náklady, tím efektivnější bude výroba i spotřeba energie. V řadě ohledů však trh s energií nefunguje tak, jak by měl. Řada tržních a regulačních selhání vedla k tomu, že vlády během let zasahovaly mnoha různými způsoby s cílem řídit vývoj v energetickém odvětví. Byla zavedena řada regulačních či finančních opatření, jež měla dopady na výrobce či spotřebitele energie a jejichž cílem bylo dosažení politických cílů, jako je snížení znečištění a emisí skleníkových plynů, zlepšení bezpečnosti dodávek energie či snížení zátěže, již představují náklady na energie pro chudé domácnosti nebo zranitelné podniky. Tato opatření často zahrnují poskytování podpory na výrobu či spotřebu energie a mohou narovnávat ceny tak, aby odrážely selhání trhu. Patří mezi ně i konkrétní opatření, jež se odrážejí v cenách, jak ukazuje analýza složky daní a poplatků výše. Některá z těchto opatření (například některá opatření spojená s poptávkou po energii nebo regulované ceny, které jsou nižší než náklady) však mohou také utlumovat cenové signály, které by jinak řídily spotřebu a výrobu energie, energetickou účinnost a investice. Obzvláště problematické jsou v tomto ohledu subvence na fosilní paliva, neboť znevýhodňují čisté energie a brání přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. V roce 2014 Komise vypracovala rozsáhlou studii o podstatě nákladů a subvencí na energie v Evropě 19. Tato studie zjistila, že řada vládních zásahů představovala podstatné subvence pro odvětví energetiky (kromě dopravy), jež v roce 2012 dosáhly 113 miliard EUR, z čehož přibližně 17,2 miliardy EUR bylo určeno na přímé dotace na fosilní paliva pro výrobu elektřiny a vytápění 20; v případě fosilních paliv pro dopravu byl samostatný odhad 24,7 miliardy EUR. Pokud se použijí širší mezinárodní definice (MMF), včetně externích nákladů, subvence na pevná paliva dosahovaly 300 miliard EUR 21 v EU a v Rusku, 250 miliard EUR v Indii, více než 2 050 miliard EUR v Číně a 630 miliard EUR v USA. EU je odhodlána zrušit subvence na fosilní paliva a subvence poškozující životní prostředí, aby se trh s energií stal konkurenčnějším a aby cenové signály napomáhaly účinněji řídit přidělování zdrojů v souladu se závazky EU v oblasti boje proti změně klimatu. Nedávný relativní pokles cen energií by měl vládám usnadnit zrušení daňových výjimek a dalších subvencí cen energie a poptávky po energii. To by rovněž přispělo ke konsolidaci veřejných financí. Další běžnou formou intervence na trzích s energií je zdanění energií. Jak se uvádí výše, to může být využíváno k nápravě nedostatků trhu, vlády se však často snaží mít širokou, stálou daňovou základnu k zajištění stálých veřejných příjmů pro financování státních výdajů. Spotřeba energie již dlouho takovou základnu poskytuje. V roce 2014 dosáhly daně z energií 22, jež vybraly členské státy EU, celkem 263 miliard EUR, což odpovídá 1,88 % HDP EU. Největší část energetických daní činí spotřební daně. V roce 2015 dosáhly příjmy ze spotřební daně 227 miliard EUR. Omezení spotřeby energetických produktů by bývalo vedlo k poklesu příjmů ze spotřební daně, avšak členské státy sazby spotřebních daní často zvyšovaly. Spotřeba energie tak nadále zajišťuje významnou daňovou základnu pro veřejné příjmy, což členským státům pomáhá upevnit obtížnou fiskální situaci. Obecněji může mít zdanění energií příznivý dopad na růst oproti zdanění práce a investic. Ceny energií mají další dopad na širší makroekonomické aspekty hospodářství EU prostřednictvím inflace. Energie mají jasné místo ve výdajích domácností a v nákladech podniků, a rovněž hrají roli skrze ceny ropy zejména v odvětví dopravy. Ceny energií jsou tak významným faktorem ovlivňujícím inflaci. Vrcholné hodnoty cen energií v roce 2008 a i v 19
http://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/ECOFYS%202014%20Subsidies%20and%20costs%20of %20EU%20energy_11_Nov.pdf 20 To zahrnuje subvence na uhlí ve výši 9,7 mld. EUR a na plyn ve výši 6,6 mld. EUR; tyto subvence jsou pozůstatkem historických subvencí na investice, grantů na investice do fosilních paliv, výkupních tarifů, výjimek pro palivové daně, výroby elektřiny a vyřazování z provozu a odstraňování odpadů. (Zdroj: studie o nákladech a
subvencích na energie z roku 2014, pro dopravu (subvence na ropu), údaje o zásobách ropy jsou údaje OECD za rok 2013.
)
https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/ECOFYS%202014%20Subsidies%20and%20costs%20of%20EU%20energy_11_Nov.pdf
21 22
Odhad pro rok 2015 (https://www.imf.org/external/pubs/ft/wp/2015/wp15105.pdf)
Energetické daně související s životním prostředím, jak jsou definovány nařízením (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech; nezahrnují daně z energetických produktů. 21
roce 2011 přispěly v té době 1 % k inflaci v EU, stejně jako mají nyní nižší ceny na hospodářství EU deflační účinek.
22
Graf 19:
Dopad cen energií na inflaci v EU
05%
04%
03%
02%
01%
00%
-01%
-02%
01 03 05 07 09 11 01 03 05 07 09 11 01 03 05 07 09 11 01 03 05 07 09 11 01 03 05 07 09 11 01 03 05 07 09 11 01 03 05 07 09 11 01 03 05 07 09 11 01 03 2008
2009
2010
Dopad změn cen energií
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Míra změny – Harmonizovaný index spotřebitelských cen
Zdroj: Eurostat.
Závěr Rychlý pokles cen energetických komodit v posledních letech, zejména cen ropy, ale také plynu, je důsledkem technologických změn a rovněž vývoje na trhu a geopolitického vývoje. Tento pokles dramaticky změnil energetické prostředí. V Evropě, která je významným dovozcem energie, přinesl dočasnou úlevu pro domácnosti a podniky za obtížných ekonomických podmínek a znamenal jednorázový stimul pro ekonomiku. Ukazuje význam vytvoření celosvětových trhů s energiemi, zejména pro regiony dovážející energie, jako je EU, a snižuje cenové rozdíly vůči jiným regionům. To platí zejména pro plyn, kde celosvětový vývoj na trzích LNG a nové zdroje dodávek přinášejí Evropě různé příležitosti: může pomoci narovnat cenové rozdíly vůči jiným částem světa, např. USA, a z hlediska dekarbonizace zlepšuje konkurenční pozici plynu vůči uhlí. Nižší ceny však mohou odvádět pozornost od energetických problémů souvisejících s energetickou bezpečností, konkurenceschopností a změnou klimatu. Tyto problémy nezmizely. Údaje a analýzy obsažené v této zprávě ukazují mnohem složitější obrázek a mohou nám pomoci zaujmout správný přístup a určit správné politiky při vytváření energetické unie v současném měnícím se energetickém prostředí. Nízké ceny nelze brát jako samozřejmost. Údaje v této zprávě ukazují, jak se nabídka i poptávka mohou náhle změnit. To dnes platí více než kdy předtím, jelikož nové zdroje, jako je břidlicový plyn a ropa, rychle docházejí a jejich nahrazení vyžaduje neustálé investice, aby bylo možné zachovat výrobu. Ačkoli v případě většiny hospodářských činností představují náklady na energie pouze malý podíl na celkových výrobních nákladech, jsou evropská energeticky náročná odvětví i nadále citlivá na růst cen. Z dostupných údajů měření energetické náročnosti vyplývá, že některá energeticky náročná průmyslová odvětví v USA mohou dohánět EU, pokud jde o energetickou účinnost. To mohou napravit další investice do energetické účinnosti, společně s přechodem na inovativní produkty s větší přidanou hodnotou. Některá energeticky náročná odvětví požívají výhod ve formě významných daňových úlev a výjimek, jež se v různých členských státech značně liší. Takové subvence by měly být poskytovány pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro podporu evropského průmyslu v případě nerovné mezinárodní hospodářské soutěže, a měly by minimalizovat zkreslování cen. V obecnější rovině by členské státy měly využít stávající nižší ceny energií ke zrušení nepřiměřených subvencí a daňových výjimek, které zkreslují cenové signály a brzdí přechod na nízkouhlíkové hospodářství. 23
Ceny energie a trendy v nákladech utváří mnoho faktorů. Jasným zjištěním této zprávy je rozdíl mezi vývojem velkoobchodních a maloobchodních cen elektřiny. Zatímco velkoobchodní ceny klesly v roce 2016 na nejnižší úroveň za posledních 12 let, ceny pro domácnosti rostly v průměru o 2–3 % ročně 23. To je způsobeno lepším fungováním trhu a také nedostatky trhu a zvýšenými daněmi a poplatky. Pokles velkoobchodních cen souvisí s cenami energetických komodit, nižší poptávkou a zlepšeným fungováním trhu v důsledku propojování trhů. V závislosti na příslušném regionálním trhu se rovněž objevují nadměrné kapacity výroby elektřiny, přičemž vytváření nových kapacit není odůvodněné, dokud starší kapacity na trhu neskončí. Vnitrostátní opatření, jako jsou kapacitní mechanismy a podpora energie z obnovitelných zdrojů, rovněž snižují velkoobchodní ceny a dále snižují příjmy a potlačují cenové signály trhu, které obnovují rovnováhu. Vzhledem k rozsáhlým investicím do kapacit výroby, které budou z dlouhodobého hlediska potřebné, aby byly zabezpečeny dodávky a splněny cíle EU v oblasti konkurenceschopnosti a dekarbonizace, potřebuje EU rámec pro vytvoření trhu a energetickou politiku, který bude vycházet z tržních mechanismů a umožní investice do nízkouhlíkové a flexibilní výroby a zajistí řízení poptávky, skladování a přeshraniční propojenost. Pokles velkoobchodních cen zjevně přináší pouze pomalé a částečné výhody maloobchodním zákazníkům, třebaže v případě průmyslových odběratelů je tento proces rychlejší. To svědčí o tom, že konkurence na maloobchodních trzích se může dále zlepšit. Nárůst síťových tarifů, daní a poplatků navíc většinou převážil pokles velkoobchodních cen. Tento nárůst může být výsledkem velmi potřebných investic do přeshraničního propojování a chytrých sítí, které přinášejí prospěch z hlediska účinnosti, vnitřního trhu a zabezpečení energie. Zvyšování daní a poplatků může být využíváno za účelem nápravy nedostatků trhu, z obecných rozpočtových důvodů nebo za účelem přímého financování investic do výroby energie. (Je nezbytné, aby náklady energetického systému spotřebitelé plně pokryli a aby nebyla umožněna kumulace sazebních deficitů.) Tato opatření by však neměla snižovat motivaci výrobců k investicím. Nízká míra přizpůsobování maloobchodních cen velkoobchodním a to, jak domácnosti i průmysl reagují na ceny, naznačují, že by EU měla dále rozvíjet vnitřní trh s energiemi, a zejména vytvořit funkční trh s elektřinou. V EU musí vzniknout konkurenční trhy, na nichž budou moci spotřebitelé i výrobci pružně reagovat na velkoobchodní i maloobchodní cenové signály. Mají-li být investice v odvětví energetiky určovány tržními silami, je nutné, aby velkoobchodní ceny energií plně pokrývaly investice a provozní náklady. Ve všech těchto ohledech mají připravované návrhy Komise týkající se podoby trhu, maloobchodních trhů, obnovitelných zdrojů energie a řízení zásadní význam pro vytvoření inovativního a konkurenceschopného odvětví energetiky, které zajistí dostupnou energii pro domácnosti i podniky v Evropě a umožní evropskému průmyslu účinně konkurovat v celosvětové ekonomice.
23
Ceny elektřiny pro průmyslové odběratele se zvýšily přibližně o 2 %; ceny plynu pro průmyslové odběratele zůstaly na stálé úrovni nebo se snížily. 24
