Rada Evropské unie Brusel 1. července 2016 (OR. en) 10859/16
SOC 445 EMPL 294 FSTR 42 CADREFIN 42 REGIO 51 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel:
Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise
Datum přijetí: Příjemce:
30. června 2016 Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Č. dok. Komise:
COM(2016) 435 final
Předmět:
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Shrnutí výročních zpráv o provádění operačních programů spolufinancovaných z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám v roce 2014
Delegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 435 final.
Příloha: COM(2016) 435 final
10859/16
hm DG B 3A
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.6.2016 COM(2016) 435 final
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Shrnutí výročních zpráv o provádění operačních programů spolufinancovaných z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám v roce 2014
CS
CS
Shrnutí výročních zpráv o provádění operačních programů spolufinancovaných z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám v roce 2014
I. Úvod Na základě nařízení (EU) č. 223/2014 1 byl zřízen Fond evropské pomoci nejchudším osobám (dále jen „FEAD“) s cílem přispět ke zmírnění nejhorších forem chudoby v EU, jako jsou například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Podle ustanovení uvedeného nařízení lze FEAD využít na podporu nejvíce znevýhodněných skupin ve společnosti poskytováním potravin, základního spotřebního zboží, například ošacení, obuvi a hygienických potřeb nebo organizováním akcí zaměřených na sociální začlenění. Prostředky z FEAD lze také použít pro financování sběru a distribuce potravinových darů jako opatření boje proti plýtvání potravinami. Celková částka, která je ve FEAD k dispozici, činí při současných cenách 3 813 milionů EUR, přičemž přidělení prostředků všem členským státům je uvedeno v příloze III nařízení (EU) č. 223/2014. Fond evropské pomoci nejchudším osobám je prováděn ve všech členských státech EU během programového období 2014–2020. Je prováděn prostřednictvím operačních programů schválených Komisí. Členské státy mohou rozhodnout, jak nejlépe využít prostředky z fondu výběrem mezi operačním programem na podporu distribuce potravin nebo základní materiální pomoci (OP I) a operačním programem pro sociální začlenění nejchudších osob (OP II). Je na členských státech, aby určily cílové skupiny, konkrétní druhy poskytované podpory a zeměpisné pokrytí svých programů. Sociální začlenění nejchudších osob je zásadní jak pro OP II, tak pro OP I. Poskytování materiální pomoci musí doprovázet další opatření určená na podporu sociálního začlenění koncových příjemců 2 (např. nasměrování příjemců na vhodné služby, poskytování poradenství o vyváženém stravování a poskytování poradenství ohledně zacházení s rozpočtem). OP I tak reaguje na základní materiální potřeby nejvíce znevýhodněných osob a také jim pomáhá, aby učinily krok ke znovuzačlenění do společnosti. Členské státy spolupracují při provádění programů fondu s partnerskými organizacemi. Tyto organizace, kterými mohou být subjekty veřejného práva nebo neziskové organizace, poskytují materiální pomoc (OP I) nebo zavádějí a uplatňují opatření pro sociální začlenění (OP II), jak je popsáno v programech. Tato spolupráce znamená, že fond také podporuje budování kapacit s partnerskými organizacemi v oblasti sociální politiky. Ustanovení upravující sledování toho, jak jsou prostředky z fondu používány, stanoví, že členské státy musí každoročně zaslat zprávu o provádění operačního programu Komisi do 30. června následujícího kalendářního roku. 3 Komise vyhodnotí zprávy o provádění a popřípadě vyzve dotčený členský stát, aby
1
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (OJ L 72, 12.3.2014, p. 1). 2 Podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) č. 223/2014 nejsou doprovodná opatření vyžadována v případech, kdy jsou potraviny nebo základní materiální pomoc poskytovány pouze nejchudším dětem v zařízeních péče o děti nebo obdobných zařízeních. 3 Ustanovení č. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 223/2014.
2
provedl změny. 4 Komise je také povinna předložit v přiměřené lhůtě souhrn zpráv předložených členskými státy Evropskému parlamentu a Radě. 5 Tento souhrn podává informace obsažené ve zprávách o provádění za rok 2014 ve formě, ve které je Komise přijala. 6 Podává celkový přehled vývoje týkajícího se FEAD na úrovni EU a předkládá informace poskytnuté členskými státy, přičemž sleduje strukturu zpráv. Hodnoty vykazované jako společné ukazatele lze najít v příloze.
II. Obecný vývoj Nařízení o FEAD bylo zveřejněno v březnu 2014. Jednání mezi členskými státy a Komisí o obsahu programů trvalo většinu roku. Počáteční datum způsobilosti bylo stanoveno na 1. prosince 2013, 7 činnosti však proto probíhaly již před přijetím některých operačních programů. Většina operačních programů byla představena Komisi počátkem září 2014. Do konce uvedeného roku bylo přijato celkem 25 programů, přičemž zbývající tři (DE, SE, UK) byly schváleny počátkem roku 2015. Komise po přijetí každého programu také vyplatila dotčeným členským státům 11 % z rozpočtu programu jako předběžnou platbu. To usnadnilo poskytnutí naléhavé pomoci nejchudším osobám. Výsledek programování ukázal, že se 24 členských států rozhodlo provádět OP I a čtyři se rozhodly pro OP II. Členské státy se rozhodly poskytnout konkrétní druhy pomoci takto: Typ OP
Druh pomoci
OP I
Potraviny
Členské státy BG, EE, ES, FR, MT, PL, SI, FI, UK (9) 8
OP I
Základní materiální pomoc
AT. CY (2)
OP I
Potraviny a základní materiální pomoc
BE, CZ, IE, EL, HR, IT, LV, LT, LU, HU, PT, RO, SK (13)
OP II
Aktivity sociálního začleňování
DE, DK, NL, SE (4)
III. Úroveň provádění operačních programů V souladu s vývojem nastíněným shora většina členských států ve své zprávě uvedla, že se v roce 2014 věnovaly přípravě svých programů, konzultacím s příslušnými subjekty a jednáním s Komisí. Proces přípravy provádění programů také zahrnoval určení programových orgánů (řídící a certifikační orgány) 9.
4
Komise přijala poslední zprávu členského státu za rok 2014 dne 11. dubna 2016. To pak ovlivnilo dobu přijetí této zprávy Komise. 5 Ustanovení čl. 13 odst. 9 nařízení (EU) č. 223/2014. 6 V době přípravy tohoto souhrnu nezaslalo ještě svou zprávu Spojené království. 7 Ustanovení čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 223/2014. 8 Ustanovení čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 223/2014 vymezuje „základní materiální pomoc“ jako základní spotřební zboží, jehož hodnota je omezená a které je určeno pro osobní spotřebu nejchudších osob, například ošacení, obuv, hygienické potřeby, školní pomůcky a spací pytle. 9 Článek 31 nařízení (EU) č. 223/2014.
3
Některé členské státy navíc začaly pracovat na svých informačních systémech a zahájily diskuse s příslušnými zúčastněnými subjekty o povaze pomoci, která bude poskytována za přispění z FEAD. Vzhledem k tomu, že výdaje z fondu jsou způsobilé od 1. prosince 2013, zprávy vypracované řadou členských států provádějících OP I ukázaly, že provádění programů začalo v roce 2014 spolu s přípravnými pracemi. Společné ukazatele vstupů, výstupů a výsledků proto vykázaly pozitivní výsledky 10. Výdaje na činnost vyčlenilo celkem 13 členských států (BE, CY, ES, FR, IT, LT, LU, LV, NL, PL, PT, RO a SI). Na konci roku 2014 činila celková výše výdajů přidělených na činnost 330,7 milionů EUR. Osm členských států (BE, ES, FR, LT, RO, PL, PT a SI) začalo s poskytováním pomoci již v roce 2014. Na operace týkající se poskytování potravin poskytlo pět členských států (BE, ES, FR, LT, RO) celkem 95,9 milionů EUR. Pomoc nakoupila v roce 2014 také IT, ale její distribuce začala až v roce 2015. Brzké datum způsobilosti výdajů a vysoká výše předběžných plateb stanovená v nařízení o FEAD umožnily těmto osmi členským státům dosáhnout výsledků velmi rychle. Faktorem, který přispěl k brzkému zahájení programů, byly také předchozí zkušenosti členských států s programem rozdělování potravin pro nejchudší osoby, který byl prováděn do roku 2013. V roce 2014 rozdělilo osm výše uvedených členských států celkem 228 707 tun potravin, z čehož 42,3 % připadá na Rumunsko, 28,8 % na Francii a 21,3 % na Španělsko. Ukazatele výstupů ukazují, že výběr produktů se mezi členskými státy lišil: zatímco některé se soustředily na malý počet skupin produktů, jiné vybraly široký sortiment potravin. Jediným členským státem, který poskytoval produkty spadající do všech sedmi kategorií, na které se vztahují společné ukazatele fondu, byla Francie. Všech osm členských států poskytovalo potraviny ve formě balíčků, ale dva státy (BE, ES) poskytovaly konečným příjemcům také hotová jídla. Příklady obsahu potravinového balíčku: BE: polotučné mléko, losos v konzervě, filé nebo makrela v rajčatové omáčce, hovězí maso, makarony, bramborové lupínky, loupaná rajčata, hrášek a mrkev, houby, směs ovoce v light sirupu, olej z podzemnice olejné, džem, snídaňové cereálie, vanilkový pudinkový prášek ES: potraviny pro dospělé — 2 kg rýže, 2 kg čočky, 2 litry mléka, 1 kg těstovin, krabička sušenek (800 g), konzerva fazolových lusků (780 g), konzerva 500 g rajčat v konzervě; potraviny pro děti — 4 konzervy pokračovací mléčné kojenecké výživy (800 g), konzervované příkrmy pro kojence (8 balíčků, každý po 250 g) RO: 3 kg mouky, 3 kg kukuřičné mouky, těstoviny, 2 litry oleje, 2 kg cukru, 12 kusů masových konzerv. Ve většině členských států je nákup pomoci organizován na ústřední úrovni a pomoc pak dodávají a distribuují partnerské organizace. Vzhledem k tomu, že nákup musí probíhat podle pravidel o zadávání
10
Jak je uvedeno v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1255/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám tím, že stanoví obsah výročních zpráv a závěrečných zpráv o provádění, včetně seznamu společných ukazatelů (Úř. věst. L 337, 25.11.2014, s. 48)
4
veřejných zakázek, bude pro zajištění pravidelné distribuce pomoci zásadní schopnost vnitrostátních orgánů veřejné zakázky rychle a účinně zorganizovat. Odhaduje se, že v roce 2014 využilo pomoci z FEAD celkem 10 964 726 osob, z toho 5 612 926 žen. Odhaduje se, že přibližně čtvrtina příjemců (3 092 695 osob) byly děti do 15 let a 1 220 615 bylo osob ve věku nad 65 let. Mezi příjemci bylo odhadem 621 979 osob se zdravotním postižením, 719 708 migrantů, osob cizího původu (včetně uprchlíků) a menšin a 69 451 osob bez domova. Počet osob, které přijaly pomoc z FEAD v roce 2014, již značně překračuje původní odhady. Odhad uvedený v hodnocení dopadů návrhu nařízení o FEAD 11 byl, že z fondu by mohlo být podporováno 1,96 milionů až 2,13 milionů osob ročně. Je třeba uvést, že v souladu s požadavky prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1255/2014 jsou hodnoty hlášené pro společné ukazatele o počtu osob, jež obdrží pomoc z fondu, založeny na odhadech partnerských organizací. Členské státy uvádějí, že vedle distribuce potravin učinily řadu doprovodných opatření. Ta zahrnovala: ─
poradenství ohledně přípravy a skladování jídel, poradenství ohledně osobní hygieny (LT),
─
nasměrování na příslušné sociální služby (BE a FR),
─
individuální poradenství a kurzy týkající se dostupných programů pro koncové příjemce, zdravého životního stylu a zvládání stresu (SI),
─
psychologickou a terapeutickou podporu, kurzy vaření, vzdělávání v oblasti výživy, zamezení plýtvání potravinami a zacházení s domácím rozpočtem (PL).
Doprovodná opatření jsou nedílnou součástí provádění OP I, a Komise proto očekává, že všechny členské státy předloží ve svých zprávách za rok 2015 podrobné informace o učiněných opatřeních. Zprávy předložené členskými státy, které se rozhodly uplatňovat OP II, ukazují, že tento program byl v roce 2014 prováděn pouze omezeně. To je způsobeno také relativně pozdním přijetím programů v SE a DE (až v roce 2015). IV. Horizontální zásady •
Koordinace s Evropským sociálním fondem a dalšími příslušnými politikami EU 12
Otázka koordinace mezi pomocí poskytovanou z FEAD a pomocí z Evropského sociálního fondu byla zvážena již ve fázi přípravy programů. Každý členský stát musel ve svém programu nastínit, jak navrhuje zajistit účinnou koordinaci. Zatímco některé členské státy se zaměřily na to, jak předejít dvojímu financování, jiné šly o krok dál a zkoumaly možnosti doplňkových činností. Toto Komise velmi vítá. Obecně existuje jasné vymezení činností, které mohou být financovány v rámci jednotlivých fondů (AT a LT). Členské státy navíc vyvinuly řadu koordinačních mechanismů, například sdílení správy a kontrolních systémů pro oba fondy, společné komise pro výběr projektů (LU) a poradní skupiny, které 11
12
SWD(2012) 350 final. Ustanovení čl. 5 odst. 6 nařízení (EU) č. 223/2014.
5
navrhují způsoby, jak by příjemci mohli spolupracovat (PL). V ES budou koneční příjemci programů fondu podporováni v tom, aby se účastnili činností pro sociální začleňování financovaných z Evropského sociálního fondu. •
Rovnost pohlaví, zohlednění rovnosti pohlaví a zabránění diskriminaci 13
Většina členských států uvedla ve svých zprávách, jak do pravidel provádění programů začlenila zásadu rovnosti pohlaví a zákazu diskriminace. Ve většině případů probíhá určení nejchudších osob na základě ekonomických kritérií, která při přístupu k pomoci brání diskriminaci na základě pohlaví, původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení nebo sexuální orientace. Některé členské státy (BG a MT) také uplatňují při poskytování pomoci sociální kritéria (např. rodiny s dětmi a samoživitelé). Země navíc nastavily svou podporu takovým způsobem, aby odpovídala potřebám různých skupin nejchudších osob (AT nabídne výběr školních tašek jak pro chlapce, tak pro dívky). Proces výběru činností použitý v CZ a PT je navržen tak, aby zajistil rovnost pohlaví a zákaz diskriminace. V neposlední řadě hrají významnou úlohu při zajištění rovnosti pohlaví a zákazu diskriminace při přijímání pomoci partnerské organizace. V LV mohou tyto organizace poskytovat potraviny a základní materiální pomoc v místě bydliště, pokud příjemce o takovou službu požádá. •
Klimatické a ekologické aspekty s cílem snížení plýtvání potravinami 14
Kritéria používaná členskými státy pro výběr potravin zahrnují jejich trvanlivost, snadné skladování a dlouhou dobu skladovatelnosti, přičemž cílem je omezit plýtvání potravinami. LU také pořádá osvětové kampaně pro obchody s potravinami, aby podpořilo darování. PL podporuje nákup potravin zabalených v ekologickém papíru, neboť se jedná o rychle biologicky rozložitelný a recyklovatelný materiál. Podobně programy pro poskytování potravin v RO podporují snížení spotřeby papíru a opětovné využití materiálů. •
Přínos k vyváženému stravování nejchudších osob 15
Členské státy zohlednily při stanovování specifikací pro nákup potravin zdravotní požadavky a požadavky na bezpečnost potravin. Výběr potravin určených pro distribuci konzultují s partnerskými organizacemi, sociálními partnery, příslušnými orgány a odborníky. BE po konzultaci se zdravotními odborníky aktualizovala svůj seznam produktů. LU zřídilo platformu, kde lze diskutovat s partnerskými organizacemi o otázkách týkajících se výživy, bezpečnosti potravin, rovnosti a zákazu diskriminace. IT upravila seznam potravin tak, aby odpovídal regionálním stravovacím zvyklostem, a ES vypracovalo seznam potravinové pomoci, který zohledňuje národní strategii výživy, tělesné aktivity a prevence nadváhy. Ve FR se při zadávání veřejných zakázek hodnotí též chuť některých výrobků, aby bylo zajištěno, že kvalita odpovídá požadovaným standardům distribuce. V BG je jedním z uplatňovaných kritérií pro výběr vývařoven pro znevýhodněné, které budou zapojeny do programu, jejich schopnost splnit požadavky na bezpečnost potravin a přispět k vyváženému stravování konečných příjemců.
13
Ustanovení čl. 5 odst. 11 nařízení (EU) č. 223/2014. Ustanovení čl. 5 odst. 13 nařízení (EU) č. 223/2014. 15 Ustanovení čl. 5 odst. 13 nařízení (EU) č. 223/2014. 14
6
Během programového období budou muset členské státy a Komise zvážit možnost využití fondu FEAD pro financování poskytovaní čerstvých potravin nejchudším osobám a vyhodnotit za tímto účelem možné kapacity fondu. V. Závěr Programy Fondu evropské pomoci nejchudším osobám byly vyvinuty tak, aby splňovaly konkrétní cíl zmirnit nejhorší formy chudoby v mezích podpory, kterou lze z fondu poskytnout. Cílem programů je zaměřit se na skupiny osob, které na pomoc dosáhnou nejobtížněji, a poskytovat jim okamžitou pomoc. Hledisko sociálního začlenění programů na druhou stranu pomáhá integrovat znevýhodněné osoby do společnosti. Tyto rysy programů FEAD také vyzdvihují specifickou hodnotu fondu — poskytuje cílenou podporu skupině osob, které nemusí mít přímý přístup k jiným finančním nástrojům EU, například k evropským strukturálním a investičním fondům (ESI fondům) a nemají z nich užitek. Ukazatele výstupů FEAD dokládají, že již v roce 2014 dosáhlo na pomoc z fondu velké množství osob. S ohledem na vysoký počet osob ohrožených chudobou v EU (122,3 milionů osob v roce 2014 16) relativně skromný rozpočet FEAD zároveň znamená, že přínos fondu k celkovému úsilí o snížení chudoby v EU je omezený. Klíčové je proto vzájemné doplňování s jinými nástroji a opatřeními na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Očekává se, že zprávy za rok 2015 ukáží, že začne být prováděno více programů FEAD ve stále větším počtu členských států. To se odrazí v žádostech o platbu určených Komisi a provádění OP II. Cílem Komise bude zajistit, aby zprávy za rok 2015 obsahovaly úplné a postačující informace o tom, jak byly programy FEAD prováděny ve všech členských státech. To je zásadní pro získání přesného přehledu o provádění fondu na úrovni EU. Fond evropské pomoci nejchudším osobám byl vždy chápán jako nástroj s jednoduchou správou, který je schopen reagovat na naléhavé sociální situace. Proto byla pravidla pro používání fondu FEAD ve srovnání s ESI fondy zjednodušena. Úspěch opatření fondu FEAD bude záviset na tom, jak se členským státům podaří zachovat prováděcí ustanovení během programového období jednoduchá a nezavést administrativní břemeno nad rámec požadavků legislativního rámce FEAD.
16
Zdroj údajů: Eurostat.
7
