R. RAJCHL, astron om ický u sta v u n iv e rsity K a rlo vy, Praha:
O rotaci hvězd. V tom to časopise poukázal n ed á v n o D r. B. H acar k tom u, k tera k se podařilo v y u žiti okam žiku z á k ry tu hlavní svítící stálice tem ným prů v o d cem v so u sta v á c h ty p u Algol a L y r a e k zjištění ro tace h v ězd y kolem její osy. B yl to tiž stu d o v án vzhled určitý ch spektráln ích čar b e z p ro stře d n ě v okolí m inim a, k d y tm a v ý p rů vodce p řech ází p řed hlavní h v ězd o u , a podle p o zo ro v an ý ch urči tý ch deform ací čar b y la v y p o č te n a ro tačn í ry ch lo st hvězdy. A stro n o m o v é pokusili se v ša k stan o v ití ro taci i u těch hvězd, u nichž n e n a stá v á onen v z á c n ý p říp ad vzájem ného z a k rý v á n í dvou těles. H lavním a tak é jediným p ro stře d k e m k tom u z ů stá v á — jako ve v šech astro íy sik áln ích bad án ích — sv ětlo hvězd y , rozlo žené h ran o lem ve sp ek tru m . Z ářen í h v ězd y , p ro ch ázející z hlubších v rs te v chladnějším i, žhou cími plyny, k te ré tv o ří kolem h v ě z d y jakousi atm osféru, jest jimi částečn ě pohlcováno. P o h lcen á z á ře n í p ro zrad í se v e sp ek tru tím, že na příslu šn ý ch m ístech v zniknou jakési m e ze ry — abso rp čn í č á ry F rau n h o fero v y . P o n ě v a d ž v ša k m íra pohlcování a p ro pouštění z áře n í vych ázejícíh o z h v ě z d y je záv islá na fysikálních vlastn o stech povrchu h v ě z d y (t. zv . »obracející v rstv a « ), p oskytuje nám studium spektrálních čar m ožnost sezn ati ty to fysikální v lastnosti, za nichž č á ry ty vznikly. T ě c h to fysikálních činitelů, působících na vzhled spektrálních čar, je o všem velm i m noho. P ře d e v š ím m á tu vliv ta okolnost, že záření, v y ch ázející ze stře d u h v ězd y , pochází z hlubších »hladin« atm o sféry nežli u o krajů, kdež z á ře n í v zniká ve v rstv á c h vyšších a te d y i chladnějších. D ále z analogie s naším Sluncem je nutno p ředp o k lád ati různé p o ru ch y na povrch u hvězd, jako sk v rn y , fa kule, p ro tu b eran ce, různé n ep rav id eln é p ro u d y ve v y šších částech atm o sféry a pod.; ale to jsou činitelé, o nichž dosud nic neznám e a o nichž snad ani v budoucnosti nebudem e p odrobně poučeni. N aproti tom u působí zde fy sikální činitelé, k te ří nejsou nedo stupným i našim nynějším astro fy sik áln ím p ro střed k ů m a jejichž vliv na vzhled sp ek tráln ích č a r je velm i m ocný. J e st to ro tace, po p řípad ě i ex p an se h v ězd y , dále pohyb částeček, způsobený teplem a vzestu p n é i sestu p n é p ro u d y v žhoucí atm o sféře. Nás zde nej více zajím á ro tace h v ě z d y a její v liv na vzhled spektrálních čar. P ře d s ta v m e si hv ězd u , o táčející se kolem o sy kolm é k zorné přím ce p o zo ro v atele. C elkové zářen í, k te ré k nám v y sílá její po vrch, skládá se ze z á ře n í jed n o tliv ý ch částí tohoto povrchu. T y to části se v ša k vlivem ro ta c e pohybují po kouli a jejich relativ n í ry ch lo st vůči p o zo ro v ateli je záv islá 11a tom , na jaké m í§to ko
touče si je p o zo ro v atel pro m ítá. T y části, k te ré jsou na rovníku a při tom na okraji, pohybují se vzhledem k pozo ro v ateli největší rych lo stí, a odtud ke stře d u a k pólům rych lo sti u b ý v á. T en to re lativní pohyb vzhledem k p o zo ro v ateli m á, podle principu Dopplero v a , za n ásledek zm ěnu vln o v é d élk y vysílan éh o sv ětla. Na jedné stra n ě se vlivem ro tace o n y části k nám blíží, což se p rojeví zm en šením d é lk y vlnové v y síla n é h o zářen í, na opačné stra n ě se v zd a lují, což se projeví zase jejím zv ětšen ím . V ýsledek te d y jest ten, že sp ek tráln í čára, odpovídající oné délce v ln y sv ěte ln é se rozšíří. V elikost ro z šíře n í je z á ro v e ň m ěro u ry ch lo sti ro ta c e h v ězd y .
Ú v ah y ty to b y ly cestou m atem atickou dále ro z šíře n y a bylo v y p o čten o ro zdělení in ten sity v stru k tu ře ta k o v é čá ry , i zm ěna její vlivem ro tace. V ýpočet, k te rý v y k o n al J. A. C a r o 111) je graficky zn ázo rn ěn na o b rázk u . Na esu úseček n an esen y jsou d élk y v Angstroinech počítan é od stře d u č á ry (v ln ová délka i — 5.000 A), na o su pořad n ic pak intensity. K řivka I. znázorňuje rozdělení in ten sity ta k o v é sp ek tráln í č á ry p ro hvězdu, jež se neotáčí.*) S tředu č á ry jest p řiřazen a inten sita n u lo v á; in tensita okolního sp e k tra je ro v n a 1'0. K řivka li. ukazuje vzhled č á ry pro případ, že h v ězda rotuje ry ch lo stí 30 k m z a v teřin u . J e viděti jed n ak rozšířen í č á ry a z á ro v e ň zm enšení její hloubky, neb o f celková inten sita č á ry zú-*) M onthly N otices o! the R. A. S o ciety , London, 88, str. 548, 1928. 2) Křivka rozdělení intensity v absorpčních čarách je dána podle S tew arta a Unsolda exponenciální rovnicí J = FO.) = Jo e ~ k! (*—*•)’ nalezenou empiricky. Jo je intensita a /o délka vlnová, příslušející středu čáry.
stá v á stejná. K řivka III. je k re sle n a pro ro ta č n í ry ch lo st 42‘4 k m z a v teřin u . V ýsled k y ty to jsou p o jistý stu p eň zatím teoretickým i, neboť jejich aplikace na m ěřen í jo ta c e h v ě z d p oskytuje m noho obtíží. Ja k již bylo uvedeno, šířk a č á r záv isí je ště n a m noha jiných činitelích, jejichž vlivu neznám e je ště tak , ab y ch o m jej m ohli v y já d řiti m a tem atick ý m i form ulem i a p řesn ě rozlišiti jejich vliv od v livu ro tace h v ězd y . Není te d y m ožno sta n o v ití onu základní k řiv k u I., abychom p o ro v n án ím jejího tv a r u s tv a re m p o zo rované k řiv k y v y početli ro tačn í ry c h lo st h v ězd y . P ře c e v š a k je m ožno z ísk a ti asp o ň k v a lita tiv n í v ý sle d k y o ro taci hvězd. Jed n á-li se to tiž o h v ě z d y přibližně stejné sp ektrální tříd y , pak je m ožno p řed p o k lád ati, že ty vlivy, p ro k te ré jsm e ne mohli u rčiti ro taci k v a n tita tiv n ě , jsou v tom to případě přibližně stejné. Tomu ta k bude u »časných« sp ek tráln ích tříd O, B, A, kde m ezi jedn o tliv ý m i jedinci téh o ž ty p u není zn ačných rozdílů fysikálních (zv láště není rozdílů m ezi o b ry a trp aslíky). D ále by bylo m ožno přihlížeťi k stálicím té ž e tříd y jak o je naše slunce (G) a ovšem i přibližně stejn ý ch fy sik áln ích v lastn o stí. S ro v n án ím čar s p e k tra slunečního s čaram i sp e k te r těchto stálic bylo b y m ožno stan o v ití rotaci. Nutno v ša k poukázati k tom u, že ta k to zjištěné rotačn í ry c h losti nebudou v ž d y ro tačním i v e v lastn ím slo v a sm y slu ; budou jimi jen teh d y , k d y ž ro tačn í o sa stálice bude kolm á k z o rn é přím ce pozoro v atele. V jiném p o stav en í o sy m ěřím e pouze složku rychlosti ro tace, spadající do sm ěru zo rn é p řím k y p o zo ro v atele. Míři-Ii osa k pozo ro v ateli, bude slo žk a ta to ro v n a nule, a te d y v tom to pří padě nem á ro ta c e h v ě z d y v liv u na v zh led sp ek tráln ích čar. V n ejnovější době pokusili se získ ati k v a litativ n í v ý sled k y o ro ta c i hvězd Q. S h a j n a O. S t r u v e.5) Nepoužili k svým po kusům jednoduchých h vězd, ale sp ek tro sk o p ick ý ch d v ojhvězd tříd O, B a A, kde zjištění ro tace je v m nohém ohledu sn azší nežli pro stálice jednoduché. O vzniku d v o jh v ězd v y slo v il v poslední d obě h y p o tesu J. H. J e a n s; je p o d ep řen á p o zo ro v án ím a v y k lá d á vznik d v o jh v ězd ro z tržením jediné původní h v ě z d y vlivem ro tace. M lhovinná hm ota působením g rav itačn ích sil se sin ršfu ie a vznikající h v ě z d a n a b ý v á stále v ě tší ro tačn í ry ch lo sti. Tím se značně m ění její tv a r ; koule se m ění v ro tačn í ellipsoid, a posléze, za u rčitých okolností, p řechází te n to ellipsoid v e tv a r p cd o b y tv a ru h rušky. Vlivem od stře d iv é síly konečně h v ě z d a se »roztrhne« ve d v ě části, k te ré se otáčejí kolem společného těžiště. S lap o v é síly (obdobné přílivu a od livu) zv ětšu jí pak v z d álen o st obou tě c h to těles a značně m ění tv a r d ráh y . D oba oběhu p ři to m se zv ě tšu je a dvojhvězda, původně spektroskopická, se s tá v á visuální, k d y ž v zd álen o st obou složek jest ta k v elk á, že jsou ro zlo žiteln ý našim i dalekohledy. 3) Monthly N oíices of the R. A. S ociety, London, 89, str. 222, 1929.
T o je z h ru b a asi p ostup tv o ře n í se d v o jh v ězd podle Je a n so v y h y p o tesy . P ř i tom ten to p ostup m ůžem e od p řípadu k případu o v ěřiti pozo ro v án ím . T ak na příklad p rom ěnná h v ězd a W Ursae Majoris je podle nejnovějších v ý zk u m ů rotující h v ězdou v e stadiu těsn ě p řed ro z trž e n ím ; h v ě z d a /J L y ra e p ře d sta v u je stadium již po ro z trž e n í, k d y ještě obě tě le sa jsou tak blízko u sebe, že se skoro v zájem ně dotý k ají. T a to te o rie žád á, a b y ihned p o ro z trž e n í h v ěz d y b y la do b a ro ta c e obou h v ězd kolem vlastn ích os a d cb a oběhu těles kolem spo lečného těžiště stejná. T e d y jiným i slovy, čím v ě tší (neb m enší) bude d oba oběžná, tím v ě tší (m enší) m usí býti do b a ro ta ce hv ězd y kolem osy. A by ten to k v alitativ n í v ý sle d e k teo rie ověřili, m ěřili S h a j n a S t r u v e š ířk y č a r odpovídajících heliu (v lnová délk a 4.472 Á) a ionisovaném u m agnesiu (4481 Á) ve sp ek trech sp ektroskopických d v o jh v ězd , pořízených velkým sp ek tro g rafem Y erk eso v y h v ě z d á rn y . Z koum ané h v ě z d y b y lý ro zd ělen y ve dvě skupiny podle sp ek tráln ích tříd (jde pouze o »časné« sp ek tráln í tříd y z důvodů d řív e u v ed e n ý c h ): p rv n í skupina o b sa h o v a la 46 hvězd tříd O a B, dru h á 37 h v ězd tříd y A. U v šech h v ězd b y la ovšem znám a jak doba oběžn á, tak am plituda zm ěn rad iáln í rychlosti. V g rafickém zn ázo rn ěn í v ý sled k ů kupí se h v ě z d y s r o z š í ř e n ý m i čaram i (te d y s v e l k ý m i ro tačním i ry chlostm i) té m ě ř v ý h ra d n ě k m a l ý m hodnotám dob o b ěžných, což úplně souhlasí s d ů sled k y J e a n s o v y teorie. M im oto se jeví kupení těc h to ro tu jí cích hvězd k velkým h o dnotám am plitud radiálních rychlostí, čili jde v esm ěs o ty spek tro sk o p ick é d v o jh v ězd y , jejichž ro v in a d ráh y sm ěřu je přibližně k Zemi, a jejichž ro tač n í o sa je přibližně kolm á k zo rn é přím ce p o zo ro v atele. N aopak zase h v ězd y s ú z k ý m i ča ram i (s m a l ý m i ro tačním i rychlostm i) kupí se k v ě t š í m hod notám dob oběžn ý ch a m alým am plitudám radiálních rychlostí. U ved en í b ad atelé se snažili je ště o v ěřiti záv islo st šířk y sp ek tráln ích č a r a velikosti ro tačn í ry ch lo sti na planetě Ju p iteru, jehož ro tačn í ry ch lo st jest znám á. Š tě rb in a sp ek tro g rafu připojeného k velkém u, 40palcovém u reflek to ru h v ě z d á rn y v Sim eis (Kryin), byla p o sta v e n a kolm o na Ju p ite rů v rovník a tak , a b y půlila kctouč Ju p iterů v . V to m to p řípadě n eb y l zjištěn žád n ý účinek ro tace na v zhled spektrálních čar, jak s e o v šem očekávalo. Jiné sn ím k y b y ly h o to v e n y tak, že ště rb in a by la uved en a do ta k o v é h o pohybu, ab y postupně n ěk o lik ráte p roběhla od jednoho o k raje Ju p ite ra k druhém u. T ak byl u skutečněn případ bodového zd ro je — h v ězd y , k d y sp ek tráln í č á ra jest tv o ře n a zářením v y cházejícím z celého povrch u h v ězd y . S p ek tráln í č á ry jev ily se teď ro zšířeným i, a v šak m ěrou velm i n ep atrn o u . Jelikož ro ta č n í ry ch lo st ro v n ík o v á Ju p itera je st 25 k m za v teřin u , nutno souditi, že ta to h o d nota jest asi dolní m ezí ro
tační rychlosti, k tero u m ůžem e našim i p ro stře d k y n a hvězdách zjistiti. Š ířk y č a r u u v a ž o v a n ý c h sp ek tro sk o p ick ých dv o jh v ězd uka zují, že u h v ězd jde o ry ch lo sti m nohem v ětší, tak že m ožno doufati, že p o kusy o zjištění ro tačn í ry c h lo sti hvězd povedou ke klad ným výsled k ů m i u »jed n o d u ch ý ch « hvězd.
F. LINK. astron om ický ú sta v M a sa ry k o v y u n iversity, Brno:
Měření atm osférické ab sorp ce na pozem ské základně. M ěření atm o sférick é a b so rp c e d ě je se o bvykle fotom etrováním nějakéh o nebesk éh o tě le sa , n a p ř . Slunce, během jeho východu nebo záp ad u . K aždém u pozo ro v án í p říslu ší u rčitá zen itová v zd á len o st; z té to v y p o čtem e ekviv alen tn í d rá h u t'(z) p a p rsk ů v atm osféře, a ze znám é rovnice p ro abso rp ci 1 — I 0 . 10 vy p o čtem e a b so rp čn í koeficient a. T a to m eto d a, jakkoliv pohodlná, m á dvě n ev ý h o d y . M ěřen í trv a jí d elší dobu, za‘ ktero u se m ůže abso rp ce zn ateln ě zm ěniti vlivem zm ě n y m eteorologických ele m entů. P ak v ý p o č e t e k v iv a le n tn í d rá h y F(z) není pro st všech nám itek. B ylo b y te d y zajím av o u úlohou zjistiti absorpční koeficient m etodou zcela odlišnou, je ž by v y sta č ila s m inim em předpokladů. P o d a řilo se mi realiso v ati jed n u tak o v o u m etodu rázu la b o ra to r ního, užitou ovšem v e velkém m ěřítk u , a o ní se chci zde k rátc e zm íniti. P rin cip m e to d y je s t te n to : M ěřím e o světlení způsobené konstantním zdrojem sv ě te ln ý m v e dvou velm i odlišných vzdáleno stech. O sv ětlen í bude ve v ě tší v zd álen o sti m enší jednak proto, že osvětlen í u b ý v á se č tv e rc e m v zd álen o sti, a jednak vlivem atm osfé rické ab so rp ce. U vážím e-li, že v r s tv a vzduchu 1 k m silná absorbuje asi 1 % dopadajícího sv ě tla (platí p ro zelené světlo), pak snadno pcv chopím e o b tížn o st ta k o v ý c h m ěření. N utno to tiž m ěřiti ve v z d ále nostech 20 až 30 k m od z d ro je , a b y a b so rp c e b i la zn ateln ě jší. S tím ovšem souvisí veliké z tr á ty in te n sity osv ětlení vlivem zákona 0 čtverci v zd álen o sti a n u tn o st velm i silného zd ro je. K inform aci budiž uvedeno, že zd ro j o sv ítiv o sti 1 sv íčk y jev í se ze v zd álen o sti 1 k m asi jak o h v ězd a 1. velikosti. Jinak je st m eto d a velm i p řím á, beze všech slabin po s trá n c e te o re tic k é . R ealisace sam a je st ovšem o b tížn ější. Za zd roj jsem zvolil pro jekční žáro v k u o 1000 W na 110 V z n a č k y P hilips, jejíž sv ítivost sm ěrem o sy je st 2300 svíček. P o k u d jd e o volbu stan o v isk a, byla ta to značně om ezena lam pou sam ou, jež v y ž a d u je nap ětí 110 voltů. Současně b y lo b y v ý h o d n ější u m ístiti lam pu ve v ětší n adm ořské výši, abychom se vyhnuli zam lžen ý m v rs tv á m na dně atm osféry.
T ak o v ý m , velm i v ý h o d n ý m m ístem je s t h v ě z d á rn a n a P ic-du-M idi v P y re n e jíc h , ve v ý ši 2860 m etrů . T am jsem sk u tečn ě m ěření v y konal o p rá z d n in á c h r. 1929. V edle m ísta p ro lam pu bylo nutno zvoliti je ště dvě stan ice p o zo ro v ací. N a bližší stanici, asi ta k do 1 k m v zd álen o sti, celkem m noho n ezáleží. Zvolil jsem tu horsk é sedlo, asi 500 m e trů p od vrcholem , ve v zd álen o sti kolem 900 m etrů . P ř i volbě stan ice v zd álen ější n utno d b á ti toho, a b y b y la v e stejné nadm ořské v ý ši ja k o zd ro j. T ím se v še c h n y v ý p o č ty velm i zjednoduší. M ezi n ěkolika m ísty , jež tom uto p o žad av k u v y h o v o v ala, zvolil jsem m ísto n az v a n é B rě c h e de R o lan d v c e n trá ln ím p ásm u P y re n e jí ve výši 2804 m e trů a ve v zd álen o sti 31 k m od o b se rv a to ře na jih. B r ě c h e d e R o l a n d jest, ja k již n áz ev poukazuje, jak á si p rů rv a ve skaln í stě n ě a si 80 m e trů v y soké, jež se tá h n e v délce n ěk o lik a se t m e trů sm ěrem v ý ch o d o záp ad n ím . M ísto sam o je st úplně p u s té ; n a sev ern í s tra n ě je st od F ra n c ie od d ělen o ledovcem , k d e ž to na jižní stra n ě sp a d á k am en itý m svahem do Španěl. S kalní stě n a je st většinou p řev islá, ta k ž e s k ý tá dobrou och ran u p ře d sn ě hem a d eštěm . Jin ak n ení n a m ístě žád n ý ch přiro zen ý ch ani um ě lých útulků, tak že nutno sp áti té m ě ř pod širý m nebem v nějakém z ák o u tí p od skalou. Z tráv il jsem na B rěch e d e R o lan d celkem 20 dní, z to h o 8 dní počátkem srp n a a z b y te k p o čátk em září. N elze tam ovšem tá b o řiti jednotlivci sam otném u. P rv o u č á st jsem tam z trá v il se svým sp olupracovníkem p. H ugonem , m eteorologem na o b se rv a to ři, a druhou č á s t p o b y tu v e společnosti jednoho botanika z P a říž e . Ke spaní se velm i o sv ěd čila p n e u m atick á m a tra c e a p ro šív an á p o k rý v k a , n ap ln ěn á peřím . O bjem i v áh a jsou m inim ální. K v a ře n í jsm e m ěli zn ám ý v a řič » P r im u s « . Z p o trav in b y lo nutno v še d onésti, v y jm a vodu, jež tu je v e form ě sněhu a ledu. V ýchodi sk em je st v esn ičk a Q a v a r n i e , u v stu p u d o stejnojm enného cirku, znám éh o v šem n áv štěv n ík ů m P y re n e jí. O dtud jsm e stoupali v e spo lečnosti dvou nosičů, sam i ro v n ě ž plně zatíženi, po stěn ě g ran d io s ního cirk u nahoru. N ahoře jsm e m ěli v se v ern í stě n ě skalní stěn y v y te sa n o u jesk y ň k u , k d e jsm e z o b av y p ře d nepohodou přespali p rv n í noc. Je sk y ň k a b y la v ša k velm i vlhká a stu d en á, tak že jsm e dali p řed n o st spaní pod širý m nebem . Z ato nám sloužila velm i d o b ře za p o zo ro v ací stan o v iště, jsouc p řím o o b rá c e n a k P icu a s k ý ta jíc p ři pozo ro v án í o chranu p ro ti v ě tru . P o b y t, jakkoliv byl velm i nepohodlný, p o sk y tl všem ú častníkům tolik n ezapom enutel ných dojm ů, že k a ž d ý jistě rá d zato u ží v rá titi se v ta m ísta. M ísto je v ý b o rn ý m v ýchodiskem svou velk o u v ý šk o u p ro celou řa d u v ý letů na okolní vrcholy, v e sm ě s p ře s 30C0 m e trů v ysoké. Ja k jsem se zm ínil, m ěření nutno v y k o n ati na dvou stanicích. Na b lízk é stan ici jsm e vyk o n ali p o uze dvě m ěření, a to v jediné noci, jelikož na d rá z e 9C0 m e trů zm ěn y ab so rp ce den ode dne jsou jen velm i m alé, zv lá ště p racu jem e-li pouze za počasí velm i přízni vého. O značím e-li h v ězd n é velikosti lam p y na dvou stanicích Aíi a Aía, p říslu šn é v zd álen o sti n a r», a k o nečně a abso rp čn í koeficient
vzduchu (na 1 km ), v y já d ře n ý v e h v ězd n ý ch sn ad n o zák lad n í rovnici p ro b lém u : AÍ2 — Mi = 5 (log n> — log n )
tříd ách , naleznem e
a (r* — r \ ) .
Za ť i nutno dosad iti v z d á le n o st n , p řep o čten o u na stře d h í tlak na d ráze r 2. Z té to rovnice n alezn em e sn ad n o a — absorpční koefi cient — zn ám e-li ro zd íl h v ězd n ý ch velikostí, zm ěřen ý ch na obou stanicích. K m ěřen í in te n sity lam p y se o sv ěd čila jed in ě m eto d a běžná v astro n o m ii, to tiž fo to m etro v án í sv ěteln éh o bodu, jak se lam pa z dálky jevila. F o to m etr, jehož jsem použil, byl ty p u Z ólnerova s um ělou hvězdou, je jíž ja sn o st byla m ěřiteln ě m ěněna pom ocí absorpčn íh o klínu. Jelikož rozdíl Aí» — Aíi byl asi 8 hvězdných tříd, nestačil b y sn ad n o klín k p řek len u tí tak o v éh o rozdílu. Volil jsem pro to m etodu jinou. Na v z d á le n ě jší stanici se m ěřilo obyčejným způsobem , k v y ro v n án í ja sn o sti b y lo užito klínu. Na bližší stanici, kd e in ten sita lam p y b y la ta k značn á, že jí o světlené p ře d m ě ty v rh a ly m a rk an tn í stín, vložil jsem za o b jek tiv tm av ý absorpční filtr, jehož ab so rp c e b y la přibližně ta k é 8 h v ězd n ý ch tříd , a jasn o st um ělé h v ěz d y se o p ět v y ro v n a la klínem , jeh o ž čtení se jen m álo lišilo od čtení na stanici v z d á le n ě jší. K stan o v en í rozdílu Aí2 — Afi bylo te d y nutno znáti jed n ak abso rp ci onoho filtru a je d n ak konstantu klínu. Obě veličin y jsem zm ěřil d o d atečn ě v la b o ra to ři pom ocí ro tu jí cího sektoru. V d alším konečně uvedu v ý s le d k y m ěřen í a n ě k te ré zajím avé p o zn atk y z nich plynoucí. Z ejm éna jest velm i poučné sro v n ati je s v ý sle d k y nalezeným i pom ocí astro n o m ick ých m etod. U kázal jsem na tě c h to m ístech ‘), ž e astro n o m ick á m ěření atm osférické ab so rp ce p o u k azu jí na vliv v y so k é ab so rb u jíc í v rstv y . Z astro n o m ických m ěření m ožno stan o v ití a b so rp čn í koeficient atm o sféry , absorpční koeficient v rs tv y a je jí v ý šk u . M ěření pozem ská nám d á vají rovněž hodnotu ab so rp čn íh o koeficientu atm o sféry . P o ro v n án í obou v ý sle d k ů je st velm i cennou, b y f i nepřím ou kontrolou exi stence ab so rb u jící v rs tv y . D ále e x istu je te o re tic k á form ule R a yl e i g h o v a - C a b a n n e s o v a , jež um ožňuje v y p o č ten í ab so rp č ního koeficientu a její s ro v n á n í s experim entálním i v ý sle d k y nepo strá d á tak é zajím avosti. V ý sled k y m ěřen í jsou o b sa ž e n y v té to tab u lce: Tabulka
I.
(1) datum a hodina, (2) absorpční koeficient, (3) relativní hodnota. Modrá část 0-46
( 1) 3. 8 . 200 3. 8 . 2 130
Zelená č . 0-525 ,i
Červená č. 0-6.3 /
(2)
(3)
(2)
(3)
(2)
(3)
0-021
10
1-0
0-063
3-0
0-013 0-049
0-009 0-032
36
38
>) Atmosférická absorpce, Ř. H. X., č. 5. a 6.
1-0
4. 5. 6. 6. 8. 8. 9. 14.
8. 8. 8. 8.
9. 9. 9. 9.
2°o 2130 900
2130 300
2030 300
3°o
0-084 0-026 0-021
0-093 0093 0 062 0061 0-034
4-0 1-2 1-0 4.4 4.4
3-0 2-9 1-6
0-068 0-025 0023 0-087 0-081 0-053 0-056 0026
52 1-9 1-8
6-7 6-2
31 33 2-0
0 048
43
0-010 0-010
11 11
0053 0075 0-036 0-041
58 83 40 46
—
Ja k již z b ěžn ý pohled na tabulku n á s poučí, k o lísají absorpční koeficienty ve zn ačn ý ch m ezích. Jejich h o d n o ty záv isí velm i zn ačn ě na vlhkosti vzduchu. Čím je s t vzduch sušší, tím m enší jest ab so rp ce. N ejm enší h o d n o ty absorpčních koeficientů o d p o v íd ají no cím , k d y v lh k o st byla m inim ální. D ále se ukázalo, že chod ab sorpčních koeficientů odpo v íd á velm i d o b ře v iditelnosti v zd álen ý ch p ře d m ě tů , a již po několika dnech p o zo ro v án í b y lo m ožno pouhým p ohledem o d h ad n o u ti čten í klínu fotom etru. A bsorpce v m odré části sp e k tra je s t v ě tší než v č á sti zelené, a v této č ásti opět v ětší než v červ en é. J e s t v ša k zajím av é, že k o lísání a b so rp ce vlivem p ro m ěnných atm o sférick ý ch podm ínek jev í chod opačný. A bsorpce v č erv en é č á sti sp e k tra k o lísá n ejvíce, v části zelené m éně a v m o d ré č á sti nejm éně, jak u k azu je sloupec (4). M ěření te re stric k á jsou m nohem citliv ější na atm o sférick ý p ra c h než m ěřen í astro n o m ick á. V y sv ětlení je st velm i jednoduché. P ře d sta v m e si p a p rse k na př. sluneční, velm i šikm o skloněný k obzoru. E k v iv alen tn í d rá h a je st na p ř. 120 k m (odpovídá zenitové v zd álen o sti ca. 87°). Ve své d rá z e p ro c h áz í p a p rse k jen velm i m alou č á stí v rstv o u atm o sférick éh o p rach u , jelikož v rstv a končí v m alé v ý šc e n ad p o zo ro v atelem . Ř ekněm e si, že p ro ch ází jí po délce 5 k m . D ále b u d te ž ab so rp čn í koeficienty a tm o sfé ry a, atm osférického p rach u c a celková ab so rp ce na d rá z e p ap rsk u Ai. B u d e pak Ai = 120a + 5c; o d tu d v y p o čtem e v p r a k s i koeficient a 1 tím , že Ai dělím e 120. M ám e ta k : a 1 = a + šV c. V ykonám e nyní za tý c h ž a tm o sférick ý ch pod m ín ek m ěřen í m e todou te re stric k o u na p řík la d na d rá z e 30 k m . P a p rs e k zd e stále p ro ch ází v rstv o u atm o sférick éh o p ra c h u , ta k ž e b u d e : A>= 3 0 (a - f -c) nebo ď = a + c. D o h o d n o ty koeficientu, nalezen éh o m etodou te restrick o u , v stu p u je a b so rp ce atm o sférického p rach u plnou svou hodnotou, k d e ž to k d y ž se užije m e to d y astro n o m ick é, jen m alým zlom kem . V lastním úkolem m ěřen í bylo p o ro v n ati abso rp čn í koeficienty ta k to nalezen é s v ý sle d k y m ě ře n í a stro n o m ick ý ch a s teo retick o u form ulí R ay leighovou-C abannesovou. S ro v n án í je st v tab u lce 11. B y ly p řija ty v ý sle d k y ze d n e 3./8. jak o nejlepší.
T a b u l k a II. (1) vlnová délka světla, (2) koeficient zm ěřený metodou terestrickou, (j3) metodou astronomickou, (4) koeficient teoretický, (5) rozdíl (2) — (3), (6) rozdíl (2) — (4).
( 1) M odrá č. Z elená č. Č erv en á č.
( 2) 0 0207 0-0133 0-0090
(3) 0-0186 0-0127 0 0062
C4) 0-0194 0-0114 0-C055
(5) + 00021 + 0-0006 + 0-0028
( 6)
+ 0-0013 + 0-0019 + 0-0035
S o u h las je st d o b rý zejm én a v m o d ré a zelené č ásti sp ek tra. N icm éně ro z d íly v sloupcích (5) a (6 ) pouk azu jí k tom u, že onoho v e čera n eb y la č isto ta o vzduší je š tě tak o v á, a b y odpovídala pod m ínkám nejlepším . S tře d n í ch y b a h o d n o t sloupce (2 ) je s t ± 0 0 0 2 až 0-001 m g . R o z d íly jsou te d y v p říp u stn ý c h m ezích chyb p o zorovacích. Jak jsem již u k ázal v citovaném článku, o b d rž ím e z m ěření astron o m ick ý ch křivku, jejíž sklon v určitém m ístě u d áv á zd án liv ý koeficient absorpční. T v a r k řiv k y je lze b ezv ad n ě v y sv ětliti hypotesou v y so k é ab so rb u jící v rs tv y . Z a to h o to p řed p o k lad u sklon křiv k y v m alý ch zenitových v z d á le n o ste c h u d á v á součet absorpčních koe ficientů v rs tv y a atm o sféry . Sklon v e v elk ý ch zenitových v z d á le nostech d áv á pouze ab so rp čn í koeficient atm o sféry. S ku tečn ě tak é v ý sle d k y ta k to odvozené jso u v dob rém so u h lase s v ý sle d k y nale zeným i m eto d o u te re stric k o u , a te n to so u h las je st dobrým , byť i nep řím ý m p o tv rzen ím h y p o te sy o v y so k é ab so rb u jící v rstv ě . B udiž mi dovoleno ke konci p oděkovati m in iste rstv u školství a n áro d n í o sv ě ty za udělení cesto v n í p o d p o ry , jež m i um ožnila vykonati p o p san á m ěření.
BOH USLAV HRUDIČKA. H rotovice:
č e s k á astrom eteorologie v 16. století. O d d o b y sta ré h o v ěku se v y v íje ly tři způsoby před p o v íd án í počasí. U žívalo se je d n a k m e to d y a s t r o m e t e o r o l o g i c k é , k te rá hledala znam ení p říštíh o p o časí v p o stav en í hvězd, jednak se usuzovalo z pozem sk ý ch znam en í p o v ětrn o sti na další vývoj po časí a posléze p ře d p o v íd a lo se p o časí podle p ro sto n áro d n ích p ra videl původu č a sto tem ného, uch o v an ý ch listním podáním . V 16. sto le tí b y la v největším lesku m etoda astro m ete o ro lo gická. D okladem toho jsou četn é p ran o stik y , jejichž a u to ry bývali v ed le naivních učenců i v ěd ci p ro slav en í. B rzo po ro zšířen í knih tisku stalo se zvykem , že n ě k te rý p ro feso r v y so k ý ch škol v P ra z e zastá v a l ú řad u n iv ersitn íh o astro n o m a , s povinností v y d á v a ti na k a ž d ý ro k m inuce s p ran o stik am i. S kládáním p ran o stik se zabývali krom ě universitních astro n o m ů h lavně lék aři a školní správcové.
I duchovní m ěli v e lk ý zájem o astro m eteo ro lo g ii. T a k n ě k teří kněží, ja k píše W in te r, n e d b a jíc e nic o d o g m ata, po so u sed sk u na k az atelnici »předpovídali o tom , k d y m á jasn o b ý ti an ebo p rše ti v ed le v y m ě ře n í h v ězd ářsk éh o * .1) Č a sto sp iso v atel p ra n o stik y m ěl o sv ě decké* astro m eteo ro lo g ii m alé v ěd o m o sti. P ře d n ě m usili a stro lo gové u rčiti m ezi p lan etam i » správce roku«, jehož c h a ra k te r se v rázu roku zrcad lil. M nohdy v š a k je u dání sp rá v c e roku p ro tý ž ro k u rů zn ý ch a u to rů různé, tém u ž sp rávci roku se p řipisuje n e stejn é p ůsobení, ta k ž e p řed p o v ěd i k jistém u roku jsou u několika a u to rů o dchylné. B ěhem času se stalo sk lád án í p ra n o stik zcela ša blonovitým a a u to r ani n ep o třeb o v al v elkých zn alo stí a stro n o m ických. P r o n ás m ají n ejv ětší z a jím a v o st a stro m e te o ro lo g ic k é n á z o ry těch, o nichž vím e, že rozum ěli p ra v é v ěd e ck é p rác i. N ázo ry T y chona B ra h e o astro m eteo ro lo g ii ilu stru je pěkně jeho v lastn o ru čn í m eteo ro lo g ick ý p říp isek v knize stra h o v sk é knihovny, obsahující dva astro n o m ick é tisk y z 15. sto letí.2) P říp ise k jed n á o m e teo ro logické p o v a z e n eu rčen éh o roku a snaží se v y sv ě tliti p o v ě trn o stn í ú k a z y i zjev objevení se »francké nem oci« rozborem p o stavení Slunce, M ěsíce a p lanet. Jinak byl v šak T y g e B rah e v této věci p o k ro k o v ý a na astro m eteo ro lo g ii m noho n edal.3) K epler, od něhož znám e osm p ran o stik m ezi le ty 1595— 1624 (napsal jich jistě více!), sp a třo v a l v astro lo g ii jen p ro stře d e k obživy, um ožňující p ěstěn í p ra v é v ěd y . D r. T a d e á š H ájek z H ájku (v »A podixis m a th em a tic a de c o m e tis ...« , P ra h a , r. 1581) p ra v í, že se v ž d y z d rž u je z v lá št ního v ěštěn í, ač není p ro ti m írném u a střízlivém u v ě štěn í, k te ré je v z a to ze s k ry tý c h p o k lad ů p říro d y a n eo d p o ru je slovu B ožím u.4) Jin ý p ro slu lý česk ý h v ě z d á ř C y p ria n L v ovský z L vovic poznam e n á v á v úvodě k o p rav en ý m h v ě z d á řsk ý m tabulkám P e u rb ac h o v ý m , že b y l r. 1540 v e V ratislav i, téh o ž roku že se zatm ělo Slunce ve Skopci a hned n ásled o v ala n esn e site ln á p arn a , sucho a j. U suzuje, že k d y ž p řed p o v ěď zatm ěn í se úplně shoduje se skutečností, n e m ůže b ý ti sn ad nikoho na sv ětě, k d o b y pochyboval o n ásledcích.5) S te jn ě rozh o d n ě píše M ikuláš Š ud ze S em anína v p ra n o stic e na r. 1540: »Nebe není jako n ě ja k á toliko p lach ta ro ztaž en é, a h v ěz d y iako n ějací šp alk o v é beze vší m oci; než m usíf m íti jisté a m ají rozličné a divné m oci, dobré neb zlé a jed o v a té, jim iž přirozenou kom plexii živlův a p o v ě tří p ro m ěň u jí n ě k d y v d obré, n ě k d y ve zlé .«*) Š ud m á v ša k za zlé astro lo g ů m , je stliže za c h á ze jí do p o d ro b n o stí o k rajin ách a osobách, a ta k v y stu p u jí z regulí P to lem aio v ý ch . ') Z. W inter: »2ivot církevní v Čechách«, Praha 1896. str. 892. 2) Viz Strakův referát v Časopise Musea král. Českého, roč. 87, str. 382. Viz Umlauff: Das Luftmeer. W ien 1891, str. 11. V iz Sm olík: D ějepis h v ě z d á ř s t v í... Živa, roč. X . str. 299. M Viz Smolík, str. 297. Viz P;'Iarkv: » 0 pranostikách a kalendářích českých . . .« Časopis Musea král. Českého, roč. III., str. 37, kde i hniné jiné zprávy. T éž Hanuš: »Písem nictvo české h v ěz d o slo v n é. . .« téhož Časopisu, roč. XXXVI.
P a k p rý se proti p ran o stik ám o z ý v á odpor. (» A lm a n a c h . . . 1 5 5 2 ...« ) Č asto se stalo, ž e se au to ru p ře d p o v ěď n a p ro sto n e zd a řila. T ak dospěli k ritič tí v ěd ci k p o zn án í n esp ráv n o sti m eto d y astro m e te o ro logické. S klád ali-li p ra n o s tik y dále, d ělali ta k buď z důvodů hm ot ných, tře b a s byli p ře sv ě d č e n i, že a stro m eteo ro lo g ie je pověrou, nebo i p ře sto , ž e se p ře d p o v ě d i nevyplnili, neodsoudili m e to d y jako nesp ráv n é, ale dom nívali se, že p řím ý zá sa h boží pozm ěnil chod p o větrn o sti, k te rý p o d le k o n stelace m ěl n a sta ti. V íra v tak o v é p ří m é boží z á s a h y b y la hluboká. T a k na p ř. k roku 1524 m ám e zprávu, že v P ra z e na den sv. J a n a Z lato ú stéh o byl uložen v e ře jn ý půst a m odlení, » protože oblohy n eb esk é h ro z ily velkou povodní, jakož pak všichni h v ězd áři to p o k lád ali, že c d počátku sv ěta v šech spo jení p la n e t ta k o v é nebylo ani z a č a su Noe. I u slyšel P á n Bůh m od litbu dobrý ch , že povodeň, k te rá m ěla b ý ti únorových dnů kalen d ářo v ý ch v n astán í m ěsíce b ře z n a , o b rátil m ilý Bůh v v ě tr y silné, i ta k é n ě k d y v p o časí dobré.«7) V p ran o stik ách m ěly d ů ležité m ísto p ře d p o v ě d i rázu z d ra v o t nického a zem ědělského. Na p ř. v českém n ástěnném kalen d áři z r. 1517, tištěn ém v N orim berku, se p ra v í: » S právce toho roku je S a tu rn u s’ M ercurius jeho pom ocník, k te ří v počátku podletí v studenosti sněhu m okrosti nachylují. T a k é budou studené v ě try od z á p a d u slunce. V ětří s stu d e n o stí nem oci jak o rým a, k ašel, vodnatelstv í, dna, zim nice a m nohé jiné stu d en é nem oci ty p la n e ty hrozí. — Obilí, to tiž žito, ječm en, oves a jiné budou v d rah o tě. Ovoce, to tiž h ru šk y , ja b lk a a jin é budou v sk rovné koupi, víno p ro stře d n ě . Z im a b ude stu d e n á , item p o d letí stu d en é, m o k ré s ne ustavičností. L é to tep lé a m okré, podzim stu d e n ý s m okrostí.«") T ak o v é před p o v ěd i m o h ly m íti d a le k o sá h lý vliv. T a k n a p ř. v ú ro d ném r. 1491 byla v elk á d ra h o ta pro to , p o n ěv ad ž n ěm ečtí v y d a v a te lé p ran o stik řík ali »toho p rý b ude m álo, a toho také«. K ronikář k to m u do d áv á, »že těm p ra n o stik á řů m tolik sluší v ěřiti jako jiným Iliářům«. 1 básníci vystoupili ja k o astro m eteo ro lo g o v é. Na p ř. »C a rm e n d e e c c l i p s i s o l i s , q u a e f l u i t a n n o 1546 d i a e 9. J u n i i « od Š e b e s t i á n a A e r i c h a l c a , h u m an isty z d ru ž in y H odějovského, o b sah u je astro lo g ick o u p ře d z v ě s t nějak é nebezpečné bouře.*) A utorů p ra n o stik v 16. sto le tí je u n ás řa d a . N áleží m ezi ně universitn í h v ězd áři V á c l a v z Ž a t c e ( t r. 1520), P a v e l P ř í b r a m ( t r. 1520), oba znám í sv ý m sporem o p ra ž s k ý p oledník.10) Velmi plodným sp isovatelem p ra n o stik byl M i k u l á š S u d z e 7) Viz P alack ý: » 0 pranostikách . ..« , str. 39. 8) Viz referát Stejskalův v »Časopise Musea král. Českého*, roč. 79, str. 126. *) Viz Truhlář: ^Příspěvky k studiím humanistickým v Čechách®, Ča sopis Musea král. Českého, roč. 81, str. 293. 1#) Viz Sm olík: D ě j e p is ..., str. 294, 295, nebo Tom ek: D ějepis m ěsta Prahy, díl IX., str. 228.
S e m a n í n a ( t r. 1557). L upáč o něm p raví, že od r. 1520 skládal p ra n o stik y až do své sm rti. B yl pro slaveným au to rem pran o stik . F e rd in a n d I. m u v y k á z a l p lat, a m ěl 11a své publikace i k rá lovské privilegium . Jiným p ra n o stik á ře m byl J a n Z a h r á d k a (1501— 1557), universitní a stro n o m , ale v sk lád án í p ran o stik závislý na cizích p ram en ech . Š i m o n P r o x e n z e S u d e t u (1531— 1575) v y d á v a l u n iv ersitn í p ra n o stik y v letech 1559— 1563. V pran o stice na r. 1561 p ra v í: »Roku k ažd éh o m inucí a p ran o stik a z učení p ra ž ského se v y d áv á.« P o něm sk lád al u niv ersitn í p ra n o stik y P e t r K o d i c i l l u s z T u l e c h o v a (1533— 1589), a to od r. 1564— 1590. Od roku 1591 v y d á v a l je M a r t i n B a c h á č e k z N a u m ě ř i c (1539— 1612) a po B ach áčk o v i O n d ř e j M i t ý s k o . Z jiných spi so v atelů p ran o stik znám ějším i jsou J a n S t r á n ě n s k ý , jenž v y d a l řad u p ran o stik , ale zcela p o d le cizích v zo rů , d ále slo v u tn ý 'I a d c á š H á j e k z H á j k u (1525— 16C0), V á c l a v Z e l o t ý n z K r á s n é H o r y ( t 1585), zn ám ý lék ař A d a m H u b e r z R i s e n p a c h u (1546— 1613), h u m an ista P a v e l V o r l i č n ý , botanik A d a m Z al u ž a n s k ý z e Z a l u ž a n ( t 1613), P . F a b r i c i u s , K. L. S t e h l í k z Č e ň k o v a , Š e b e s t i á n K o s t n e r , Ant . H r o m , T o m á š P e t ř k o v s k ý a Š i m o n N a č e r a d s k ý . N ěkteří au to ři skládali anonym ně, m noho se též p řek lád alo z cizích ja z y k ů a p řetisk o v alo . T o si již Š ud stě ž u je v p říp isu p ra n o stik y na rok 1553, že n ě k te ří tisk aři, zv láště na M oravě, jeho m inuce a p ran o s tik y p o něm a jem u na škodu tisk n o u .11) P ře k lá d a lo se z B e rn lia rd a K rakovského, Š alom ona z R urenm undu, G abriela Joannicia K rakovského, L errnharta T h u m e y se ra z T h u rn u , B arto lo m ěje Š k u ltéta G erlického, Ř ehoře Z aluda G erlického, U rsin a P lav en sk éh o , Jan a V ogeleina, P e tr a z P ro b oštovic, Jak o b eia K urelovského a m noha jiných. M ezi p ře k la d a te le p ran o stik náleží m ezi jiným i též B a v o r ml. R odovský z H ustiřan.. H elltnann u d á v á z Č esk o slo v en sk a o p ra n o stik á c h : “ ) A u to rů : 3. A nonym ů: 3. P o č e t d o m n ělých: 10. D o k az ate ln ý ch : 9. S ám jsem mohl zjistiti (a to velm i k u se !): A utorů: 20. A nonym ů: 10. P o č e t u v e ře jn ě n ý c h : ? D o k az ateln ý ch : 96. K tom u je ště m ůžem e p řičísti a u to ry původu českého, uváděné H ellm annem . Jsou to F g i d i u s C a m i l l u s a u s M a h r e n,13) u něh o ž jsou d o k a z a te ln ý 4 p ra n o stik y , W e n z e s l a u s v o n B u dw e i s, u něhož je d o k a z a te ln o 19 p ra n o stik , C y p r i a n u s L e o v i t i 11 s, d o k a z a te ln ý 4,u ) G e o r g K a e s l i n u s , R e k t o r zj i u) O hojném přetiskování nranostik viz na př. P a la ck v : » 0 pranostik á c h ...« , str. 39. a W inter: » 0 životě na v y so k ý ch školách pražských knihy dvoje«. Praha 1899, str. 344. 12) Viz Helltnann: »Versuch einer G eschichte der W ettervorhersage im 16. Jabrhundert«. Berlín 1924. str. 35. >s) R. 1549 dostal královské povolení k tištění minucí krakovských i s pranostikami imnresor Oiinther 7 P rostějova na Mornvě. V iz W inter: »Život a učení p í Partikulárních š k o lá c h ...* Pr?ha 1001. str. 595. 14) Rodák z Král. Hradce. Jeho pranostiky došly i do Anglie. Ročník 1564/1583 mají v Cambridži.
E g e r, 1, J a k o b C n e s p e l i u s i n E l n b o g e n u n d P r a g 8 , tře b a ž e p sali něm ecky, po p ř. latin sk y . S ezn áv ám e, že n aše p ro d u k ce v to m to o b o ru jjy la hojná a m ěla sta ro u dom ácí trad ici. V ždyť již slav n ém u astro n o m u Janu Š inde loví píše E n eáš Silvius asi r. 1446 v listě n ad ep san ém »A eneas Silvius r o e ta dom ino Johanni S cindel sing u lari astro n o m o viroque probatissim o« s v elk ý m obdivem a n a z ý v á jej z v lá štn í ozdobou svého věku, nebof p rý b ě h y h v ězd , budoucí povětří, m o ry i neú ro d y sám je d in ý um í p ře d p o v íd a ti. P iln é p ě sto v á n í astro n o m ie na un iversitě v P ra z e — hlubší než jin d e — a v y d á v á n í universitních p ran o stik p řiro z e n ě p řin á š e ly p ě stě n í astro m eteo ro lo g ie v e značné m íře. I v u n iversitních d isp u tacích n alézám e toho ohlas. U vedem e dva p řík la d y : R. 1525 v p rom očních th esích bakalářských: je o tá zk a : »Jsou-li tě le sa n eb esk á p říčin o u těch věcí, jež se dějí v sv ě tě do lejším?® a r. 1579 »Má-li m ed icu s p ři nem ocech dbáti vhodného času a vlivu h v ězd?« P o d o b n ý c h th e sí je dosti. V pran o stice na r. 1560 p íše Šim on P ro x e n ze S ud etu , že od n ěkolika se t let v učení pražsk ém »zviáště p ak h v ě z d á řsk é um ění a jeho ja k o se do tý k ající astro lo g ie n ad e v šeck a jin á um ění jsou se skvěla a jak o před n o st d rž ela «.15)
Zprávy se k c í pozorovatelů. Z p ráv a sek ce pro p o zo ro v án í m eteoritů. g
_ 5s -8
Velké m eteory v březnu— červnu 1930.
c.
Js
B vel
III. 9. 16 0 »0 9. 16 0 »0 9. 18 0 — 2 10. 3 20
0
0 48 — 1
=■§= ° c 5
E SE /N W Mon. NW Mi UMi
5-3 g.g-
pozorov. místo
0
o
Pozorovatel
2/3 Sajó-Gdmor — 20-3 2 73 Buštino — 23-6 5 na Babě u Brna 2 Hostom ice 5m P odbořany — 13-6 3S B randýs n. L. — 14-7
UMi
55 Praha-LHŠ.
Oph
3S Praha-LHŠ.
21.
1 2 3 — 7 Her-Lyr
21.
123—3
Aql
5’1' Ondřejov 5* Praha-LHŠ.
21.
145— 1
B oo
38 Praha-LHŠ.
+ 4 8 -1 (W . B ecscsy , + 48-1 ( J. Cebl. A. Novotný. \ — + 5 0 -1 ;p. Srhindler -j- 50-2 \ (A. B ečvář, — 14-4 + 5 0 -1 [Kadavý, 1Joanelli. IKadavý, — 14-4 + 50-1 (.loanelli, Nováková. — 1 4 -8 + 4 9 -9 Schiiller, — 14-4 + 50-1 ' ^ a v ý + 4 pozor. — 1 4 -4 + 5 0 -1 V. Nováková.
15) v P raze se zachoval rukopis pranostiky sepsané universitním h věz dářem Martinem z Lanczice (z Polska) jazykem latinským pod názvem : Macnifico domino ac domino Ulrico generosa stirpe de Rosmberg prognosticatio anni currentis 1455. Snad on zavedl v Praze vydávání universitních pranostik podle vzoriT university krakovské, kde tak předpisoval statut z r. 1449. Krakovská astrologie byla velm i proslulá.
^ <
G. C. — •o B 5 JoZ 5 vel.
22. 23. 23. 23. 23. 23. 24. V.
4. 4. 30. 30. 30.
30. VI. 6. 7. 8. 19. 25. 28. 28. 29. 30. 30. 30.
iJ.ůO Š .= §. §■
pozorov. místo
>. 0
q: 0
Pozorovatel
/D olanská, 3S Brandýs n. L. — 14-7 + 50-2 'Š vejdová. /D olanská, 5S B randýs n. L. — 14-7 + 50-2 'B ečvář. Her 22 4 — 1 3S Praha-LHŠ. — 14-4 + 5 0 -1 Kadavá. Lyr-Dra 22 4 + 2 íDr. Buchar, 19 31 — 3 /— 4 Gem-Ori 5m Praha-LHŠ. — 14-4 + 5 0 - 1 1Kraft a j. (Guth, 5S Praha-LHŠ. — 14-4 + 5 0 - 1 \ Joanelli, B oo 21 20 — 1 (Polanová, rB ečvář, — 14-7 + 5 0 2 3S Brandýs n. L. VÍT 21 20 — 1 lšv ejd o v á . /N ovák ová 5® Praha-LHŠ. — 14-4 4-50-1 1 + 5 pozor. CnV 21 40 — 2 íB ečvář, 3S Brandýs n. L. — 14-7 -h 50-2 lšv e jd o v á . Vir 21 40 — 3 3S Praha-LHŠ. — 14-4 -4- 50-1 Kraft. Oph 22 1 — 2 (Polanová, 5S Praha-LHŠ. — 14-4 + 5 0 - 1 (Nováková. Dra-Cam 1 35 __2 1 35 — 1 UMa-CnV 3S B randýs n. L. — 14-7 + 50-2 Hartmannová. 5S Praha-LHŠ. — 14-4 + 5 0 -1 Kadavý. Dra 21 33 — 0 5S Praha-LHŠ. — 14-4 + 5 0 -1 P olanová. Boo 22 13 — 3 (P olanová, __2 5S Praha-LHŠ. — 14-4 + 5 0 -1 (N ováková. 22 20 Ser 5B Praha-LHŠ. — 14-4 + 5 0 -1 Polanová. Boo 22 50 — 1 — 14-8 + 49-9 Guth. 5S Ondřejov 1 53 — 1 Dra ÍKlepešta, 5S Praha-LHŠ. — 14-4 4-50-1 jŽižka. 20 39 — 4 /-- 7 Vir — 14-8 4 - 49-9 .Guth. 5S Ondřejov 1 30 — 0 Dra j Kadavá, — 14-4 + 5 0 - 1 (N ováková. 5S Praha-LHŠ. Her 21 57 — 1 3S D. Mokropsy — 14-3 + 5 0 - 0 .Polanová. UMa 21 26 — 1 1Kadavý, 5nl Praha-LH Š. — 144 + 5 0 -1 IKIepešta. W 19 58 — 5 ÍSchiilIer, — 14-8 4 - 49-9 (Guth. 5S Ondřejov UMa 23 47 — 2 /Schuller, — 14.8 + 49.9 5S Ondřejov UMa 0 31 — 2 \Guth. — 14-8 4- 49-9 Schuller. 5 m Ondřejov Ser 21 43 — 2 3S Brandýs n. L. — 14-7 4 -5 0 -2 Bečvář. 21 43 0 C yg-Lac 5S Ondřejov — 14-8 4- 49-9 Guth. CnV 23 50 — 1
22. 19 55 — 1 22.
> .= E<£ 3 « £ 0-0 5 Leo
Zpráva sekce pro pozorování proměnných hvězd. Sekce pozorovatelů hvězd m ěnlivých jeví činnost velice zdárnou. V krátké době, za podmínek nepříliš příznivých, podařilo se shromážditi materiál, z kterého je možno získati řadu pěkných výsledků. Činnost jednotlivých členů jest patrna z to hoto přehledu: p. Balík měl 50 pozorování, Č ernov 167. Ooňa 27, Izera 220, K adavý 590, Kafka 7, Kopal 2268, Kraft 43, Litvan 51, N ováková 26, Polanová 112, Rajchl 339, S telčo v sk ý 64, Š ed ý 124. C elkový počet pozorování jest již 4000. P o čet pozorování, jakého dosahují naši členové začátečníci, jeví, že pozorování proměnných hvězd s jistou pílí a v y trvalostí vede ke krásným a cenným výsledkům . P otěšiteln ý jest zájem o proměnné h vězd y v řadách členů Č. A. S. Dosud se přihlásilo ke spolupráci 30 členů a stále docházejí n ové přihlášky. V prvé polovině roku b ylo počato s redukcí p ozoro\ acího materiálu. Bohužel, k v ý z v ě v 3. čís. časopisu nepřihlásil se k spolupráci žádný člen1: tím se práce zdržela, takže mohu podati některé v ý sled k y teprve nyní.
N ejvíce pozorovanou hvězdou byla a C asiopeiae. T éto známé, nepra videlné proměnné bylo získáno do počátku června celkem 291 pozorování. Redukcí pozorování docházím e k mírné zm ěně jasnosti o amplitudě 2 2 až 2-6 m g. O periodě z dosavadních pozorování nelze usuzovati; k jejímu v y jádření bude nutno použiti korekčních vzorců, k čemuž dosavadní pozoro vání nestačí. Zajímavá proměnná U Delphini byla rovněž hojně pozorována. Z redukce 155 pozorování objevuje se křivka o periodě v ě tší než 150 dnů. H vězdy R C ephei (70 pozorování), W C ephei (77 poz.) a 0 C asiopeiae bě hem r. 1929-30 nejevily znaitelných změn svítivosti. K řivky jeví kromě chyby hodinového úhlu též jisté nepravidelnosti, ale podle dosavadního ma teriálu nelze rozhodnouti, zda jde o zm ény skutečné, aneb o pozorovací chyby. Jasnost h vězd y X H erculis (89 poz.) během r. 1929-30 velice mírně stoupala, maxima dosáhla v červnu t. r„ poté následoval rych lý sestup k původní jasnosti 7'0 mg. Známá proměnná R Scuti byla rovněž sledována našimi pozorovateli. Z 81 pozorování byla odvozena křivka, která kromě hlavního rázu m ěnlivosti jeví mnoho nepravidelností. Jednou z nejzajíma vějších jest prudký vzestup v září minulého roku, kdy během tří dnů jas nost h vězdy stoupla o 2 5 m g. P ěkným úspěchem činnosti našich amatérů jest odvození periody o P e r s e i. Tato důležitá a jasná proměnná, typu dosud neznám ého, byla sledována našimi člen y od září min. roku, a podle před běžných výsledků, odvozen ých ze 170 pozorování, možno odvoditi ele menty. Pro nedostatek m ísta není m ožno psáti zde o podrobnostech, ani není možno uvésti vešk eré zajím avé výsled k y, získané pro h vězd y fí P e gasi, R L yrae, v Geminor, R Coronae, RR Coronae, RR A rietis, U U rsae mai., AE A urigae a pro mnoho v ýzn ačn ých dlouhoperiodických a jiných hvězd, horlivě sledovaných našimi am atéry. Někteří zkušenější člen ové v ěn o vali se též pozorování hvězd typu dosud neznám ého podle našich origi nálních mapek, a i tu dosahujeme uspokojivých výsledků, které budou pu blikovány podle m ožnosti v některém cizím časopise. K některým zajíma vostem se vrátím e v tomto časopise. V dohodě se sekcí fotografickou se pokračuje v e statistických pracích o m ěnlivých hvězdách čtyřpalcovou ko morou malého astrografu na L. H. Š. T yto práce b y ly dosud konány foto grafickým dalekohledem, který sekci zapůjčila sl. V. N ováková, a dosažené výsled k y jsou pobídkou, abychom na vytčen ém úkole pracovali s dokona lejším přístrojem. B rzy započato bude na L. H. Š. se speciálním p ozorová ním některých proměnných pomocí filtrů; tak budou doplňována pozoro vání, získaná visuelně. Stanovením křivek barev přispějem e něčím positiv ním našim vědom ostem o fysikálním složení těchto těles ai činností v tomto oboru přispějeme k práci mezinárodní. Zd. Kopal. Schůze sekce pozorovatelů proměnných hvězd bude dne 6. září 1930 na L. H. Š. Na programu jest přehled dosavadní práce a sjednání další čin nosti v e všech odvětvích působnosti sekce. Podrobný návrh přednese podepsaný. Ú čast všech členů nutná. Zd. Kopal. ' OOOOOOOOOOOOOOOCOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOCOOOOOOOCk
D ro b n é
7 n rá v v
(
=
^
.O O O O O O OO O O O OO O O OO O O JO OO C oooooooooooooooooooooocxx
D vojhvězda, která se k nám přibližuje rychlostí 250 k m /sec. Zajímavou dvojhvězdu nalezl v souhvězdí P ersea M. Humanson. Její hvězdná v eli kost je nepatrná: hlavní složka je 111 vel., její průvodce pak 14-2. Náleží v spektrální třídu K 5 (červená). D vojhvězda je vzdálena nyní 100 sv ětel ných let (paralaxa 0-033) a jev í dosti velik ý Dopplerův zjev, který svěd čí tomu, že její radiální rychlost je obrovská: 247 km /sec. a to v e sm yslu přibližování se hvězd y k našem u Slunci: protože hvězda má i svůj zdán livý pohyb po obloze (ti zv. vlastní pohyb), je její absolutní rychlost 257 km /sec. Následkem toho její jasnost v zroste za 110.000 roků na 7. v e likost a její vzdálenost klesne na 27 světeln ých let. Je známo jen velm i málo stálic s pohybem tak velikým (3.). (Die Sterne.) y . Q.
Kometa Schw assm annova-W achm annova 1930d a její meteory.^ O této kom etě, o jejímž přiblížení k naší Zemi jsme referovali posledně, došly další zajím avé zprávy. Ukázalo se, že podle sv é dráhy náleží ke kometám krátkoperiodickým, ,a to ke skupině Jupiterově (doba jejího oběhu 5 '/4 roku). Tím v íce zdá se pravděpodobnou příbuznost s kometou P onsovouW inneckeovou, pisatelem v y slo v en á již v posledním čísle Ř. H.; na m ož nost společného původu obou komet upozornil před nedávnem také H. W ood z Johannesburgu. — Kometa byla dodatečně nalezena na starých deskách z konce dubna; poslední publikované pozorování je pak z 15. VI., kdy právě procházela přísluním. I po fysikální stránce jevila některé za jím avosti: začátkem května byla 105 vel., koncem téhož m ěsíce 8-6 vel., 3. června pak 6. vel. Kolega Schuller sledoval ji fotograficky (8" astrografem) i visuálně (8" Clarkův objektiv) na hvězdárně v O ndřejově; na fo tografiích jeví 2 ohony: jeden přímý, od Slunce odvrácený, druhý krátký a široký ve směru k Slunci. Uvádím e hlavní hodnoty, získané měřením těchto snímků (podle cirkuláře centrály v Kodani). V prvním sloupci je udána střední doba exposice (v e světo v ém čase), pak délka (r) exposice v minutách, u u //» značí délku prvního a druhého ohonu, P A jejich posiční úhel a konečně m g je celková hvězdná velik ost kom ety: T 22.949 25.023 28.957 30.043
T
83“ 53 93 67
//i 5' 6' 11' 10'
m 2' 3' 6' 6'
PA,
PA,
mg
225* 227* 234® 242°
28° 30° 31° 32°
8-7 8-5 7-8 7-4
Koncem m ěsíce zjistil p. Schuller rozdvojení jádra: obě složk y sp o jen y b yly můstkem; jejich vzd álen ost byla 8”. — Baldet podrobil kometu 1930d — podobně jako kometu Ponsovu-W inneckovu v r. 1927 — roz boru velkým m eudonským refraktorem. Z pozorování 29. a 30. V. a 2. VI. zjistil jádro hvězdného rázu 14. vel.; za předpokladu nízkého albeda je průměr jádra jen asi 400 m. H vězdy 15. v el. a slabší stá v a ly se v blízkosti jádra neviditelným i, ale h vězd y 13. vel. b y ly stále dobře patrny. Na hvězdě 11. vel., která procházela v e vzdálenosti 1" od jádra, nebyla pozorovatelna žádná změna. Obal kometární jevil se jako protáhlá mlhovina ve směru 40°—220°, 5' délky a V šířky; dva difusní výb ěžk y, z jádra vycházející, tvořily vějíř. Uvnitř bylo plynné jádro, slabě protáhlé, rozměrů ZxU"—2xli" od jádra hvězd, vzhledu V 2 ” západně vzd álen é (mluví tedy také Baldet o dvou jádrech). Bohužel nebylo možno kometu v íce v našich zem ěpisných šířkách dále sledovati a jihoafrická pozorování nemají žádných podrob ností o jejím fysikálním vzhledu. — P ozorování meteorů, které by s touto kometou m ohly souviseti, bylo organisováno m eteorickou sekcí při Česk. společ. astronom ické (podrobné výsled k y v iz v příslušné rubrice) koncem května a začátkem června; meteorů nebylo pozorováno mnoho — zvláště, když začátkem června silně rušil m ěsíční sv it; přece však jsme zachytili dostatečný počet meteoritů, aby mohl býti odvozen radiant. O reálnosti jeho mluví to, že jeho poloha, odvozená z pozorování 11a hvězd, v O ndřejově, je táž, jako jeho poloha, odvozená z pozorování v P raze; proti teor. radiantu autorovu (viz Ř. H. XI. 1151) vychází o 5° jižněji — ukázalo se však, že tento rozdíl se zm enší na 2° (kterážto hodnota leží úplně v mezích pozoro vacích chyb), užije-li se nových e l i p t i c k ý c h elem entů dráhy komety. — Zajímavou poznámku přináší angl. časopis N a t u r e z 26. VII. Podle ní byly pozorovány v Japonsku (Kyotu) četné m eteory, příslušející radiantu kom ety, ale již 21. V., což by nasvědčovalo tomu, že m eteory jsou ještě nakupeny hlavně poblíž kom ety, takže jejich početnost závisí nejen na vzdálenosti Země od dráhy kom ety, ale i na vzdálenosti kom ety sam é. Odvodí-li se z udané dráhy Japonců zpět radiant, tu se ukazuje, že jeho poloha (217°,+ 30°) dobře odpovídá radiantu P. W ., který pisatel pro ten den (21. VI.) odvodil: 218°, + 32
— Případ kom ety S. W . i jejích meteorů si zaslouží bedlivé pozornosti i v budoucnosti. Dr. V. Guth. T ěleso L ow ellovy hvězdárny. Hvězdárna L oweilova navrhla novému tělesu n ázev Pluto a značku, jež vznikla přeložením 'písm eny L přes P. Obě písmeny značky jsou počátečními písmenami jíněna planety i zkrat kami jména P ercivala Lowella, N ové m eze souhvězdí. U snesením M ezinárodní unie astronom ické byly upraveny m eze souhvězdí, jež dosud probíhaly podle různých autorů h vězd ných atlasů různě tak, že dosavadní m eze, vedené často složitým i zá kruty, jsou nahrazeny liniemi, složeným i jen z oblouků kruhů hodinových a deklinačních. H vězdy proměnné byly ponechány bez výjim ky v sou hvězdích, v něž byly až dosud řáděny. N ové hranice probíhají tam, kde to bylo m ožné, mezemi hlavních dnešních atlasů. Autorem n ových m ezí sou hvězdí je belgický astronom Delport, jehož publikaci unie vydala jako zprávu sv é komise č. 3. Publikace má titul: E. Delporte: Délimination scientifique des constellations. (Tables et Cartes.) Cambridge. At the U niversity P ress. 1930. Stran 41 in quarto, 27 map. V ázané: cena 10 sh. 6 d. — P o drobnosti o této úpravě najde čtenář také v mém článku »Nové meze souhvězdí« v »Přehledu úkazů na obloze v II. pol. r. 1930«, vydaném Lid. hvězdárnou Štefánikovou. O tto S eyd l. Velký jihoafrický meteorit. (Qrootfontein.) W . J. Luyten seznal ná hodou fotografii velikého meteoritu, který již před delším časem spadl po blíž Grootfonteinu v jihozápadní Africe: bližší podrobnosti však nebyly znám y. Vypravil se proto Luyten ze svéh o působiště, jihoafrického m ěsta Bloemtonteinu do Qrootfonteinu, 1550 mil vzdáleného. Zjistil, že jde o ohrom ný kus meteorického železa. M eteor má podobu hranolu rozměrů 9 X 1 0 stop, o v ý šc e 2 ' / i až 4 stopy. M eteorit vnikl částečně do hlíny, částečně do skály. Při tom jeho hořejší plocha uložila se zcela vodorovně; podle chem ické analyse bylo zjištěno, že obsahuje 17-4% niklu a 81-2% železa. Při tom však prý není m agnetický. Také je zajím avé, že dopadl k zemi studený. Jeho váhu odhaduje Luyten na 50 tun, takže by byl největšfm z meteoritů, jež dosud známe, vyjím ajíc meteorit z kráteru v Arizoně, který však dosud nebyl vykopáni Známý meteorit, přivezený P earym z Grónska, uložený nyní v přírodovědeckém museu v New Yorku, v á ží pouze 36V2 tuny. Úřady — dřívější něm ecké, i dnešní anglické — zakázaly meteorit ze zem ě odvézti. Groonfonteinský meteorit není však jediným z meteoritů jihozápadní Afriky. Jižně od tohoto místa —• východně od Gibeonu — nalezeno bylo údolí plné m alých meteoritů: několik ukázek bylo odtud zasláno něm eckým museím do Evropy. (Pop. Astr. 38, 17.) V. G.
Zprávy Lidové hvězdárny Štefánikovy. Letní období na hvězdárně. Stavba hvězdárny o třech kopulích je jistě podnikem, který se v našem stavebnictví často n evysk ytu je. Proto také pře konávání různých technických obtíží a získávání potřebného kapitálu v y světluje poněkud zdlouhavý postup všech prací. Teprve koncem m ěsíce srpna je stavba — až na malé dodělávky — hotovou. Tím ovšem není skon čena práce členů výboru Společnosti. Naopak, úřední kolaudace stavby, likvidace vzniklých platebních povinností a uvedení nové části hvězdárny v chod jsou nemalými obtížemi pro nejbližší budoucnost. Ještě štěstí, že se v žd y nalezne několik přátel, kteří pomohou. Jedním z nejdůležitějších činů byla na př. úprava hlavního dalekohledu. U kázala se nutnost dokona lého vyčištěn í regulátoru hodinového stroje, úprava jem ných pohybů da lekohledu a celá řadal jiných prací, které s nevšední ochotou a péčí v y konali členové doc. Dr. V. N echvíle a J. R ychlý. K technickým pracím
Horní obrázek znázorňuje m alý astrograí; je v domku fotogr. sekce, vyobrazeném na obrázku dolním.
druží se čištění dalekohledu, m ytí podlah a jiné nem éně nutné výkony, 0 které se, mimo administraci, staraly hlavně členky, jejichž jmen sice ne uvádíme, ale kterým jsm e za tuto pomoc vděčni. N ovým dokončeným projektem je domek fotografické sekce, um ístěný na baště před hvězdárnou. Z obrázku je dosti zřejm ý jeho tvar a způsob otvírání. Paralaktická montáž malého astrografu je od firmy Q. H eyde, a jeho deklinační osa nese dva fotografické objektivy. Jeden je Voigtlanderův objektiv o otevření 108 mm a ohniskové vzdálenosti 39'4 cm, druhým je anastigmat »Acomar« o ohnisku 25 cm a světelnosti 4-5. U stavení, stroje a regulaci hodinového pohybu vykonal J. R ychlý, a to s takovým výsledkem , že pointování hvězdy je dokonalé. Č asto po dobu celé čtvrti hodiny i delší není potřebí opravy, neboř hvězda je zcela bezpečně v průseku vláken. Jak m nohý z našich amatérů ví, je takové dobré postavení stroje v ý sle d kem velik é trpělivosti po několik nočních hodin. Proto jistě každý pochopí naše nemilé překvapení, když jsm e po několika dnech zjistili, že montéři, pracující na dodělávkách, spojených s otáčením kopulí, z pouhé lehkom ysl nosti posunuli stavěcím i šrouby, kom ory již zaostřené uvedli v jinou polohu a tak nás znovu přinutili k opětnému u stavování stroje. Na stopu této v še tečnosti přivedla nás čtyřhodinová exposice, která ovšem byla vykonána nadarmo, ježto obrázek nebyl k ničemu. Exponovali jsm e Mléčnou dráhu, a obrázek byl chystán pro přílohu tohoto čísla. V zápětí následovalo neoby čejně nepříznivé počasí srpnové, takže svoje předsevzetí budeme moci splniti teprve v některém z příštích čísel. Hvězdárnu v letním období n avštívilo několik cizinců, z nichž nej vzác nějším hostem byl prof. Thomas L. Macdonald z londýnské university. V zácný dar Lidové hvězdárně Štefánikově. Člen Společnosti, pan to várník Bohumil Hrůza z N ového Etynku, věnoval hvězdárně bustu gener. M. R. Štefánika. Sádrové poprsí Štefánikovo, v životní velikosti, je krás ným dílem mistra J. Barda a je pěknou ozdobou zasedací síně Lidové hvězdárny Štefánikovy, kde budí zájem v šech návštěvníků hvězdárny. V ý bor Společnosti děkuje ještě jednou panu tov. Hrůzovi za jeho dar. N ávštěva na hvězdárně v květnu, červnu a v červenci 1930. V květnu navštívily hvězdárnu celkem 3684 osoby. Z toho bylo 389 členů Společ nosti, 40 hromadných n ávštěv s 1354 účastníky, jednotlivých návštěvníků bylo 1941. V červnu n avštívily hvězdárnu 2363 osoby. Členů bylo 317, hro madné n ávštěvy 52 s 1272 účastníky a 774 jednotlivých hostů. V červenci bylo dohromady 478 návštěvníků. Z toho připadá 161 na člen y Společnosti, 1 spolek s 33 účastníky a 284 jednotlivců. V m ěsíci květnu byla hvězdárna otevřena obecenstvu každé neděle po c e lý den; tím se v y sv ětlu je tak v y soké číslo hostí. Dne 4. května, v e v ý ro čí tragické smrti generála Dra M. Štefánika. bylo tu 678 osob. Ale i večern í pozorování byla v květnu silně navštěvována, a někdy za jediný v ečer sešlo se až 150 účastníků. Při těchto návštěvách a po celé neděle ochotně vypomáhali výkladem i u pokladny m nozí člen ové Společnosti: všem náleží díky výboru. V červnu stoupl počet n ávštěv hlavně zásluhou školních výprav. Celkem navštívilo v květnu a v červnu hvězdárnu 57 školních výp rav z venkova a 12 n ávštěv škol pražských. N ejvíce bylo výprav škol m ěšťanských, a to 37: z obecných škol bylo výprav 19. ze středních bylo 7 a ze škol odbor ných 6. Spolkových návštěv za tvto d va m ěsíce bvlo 23. — P očasí v květnu pro pozorování oblohy bylo celkem nepříznivé (po 16 večerů byla obloha zatažena, 7 bylo oblačno a pouze p o 8 večerů b ylo jasn o'. V červnu bylo naopak počasí velice nříznivé (po 19 večerů bylo jasno, 7 oblačno a pouze ve 4 bylo zam račeno). V červenci b vlo počasí nepříznivé (po 15 večerů bylo zataženo, 5 oblačno a pouze v 11 večerech bylo jasno). Pozorování na hvězdárně v květnu, červnu a v červenci 1930. V květnu bylo využito plně všech jasných i oblačných večerů k pozorování hostí. Nejvíce byla pozorována Venuše (13), potom Luna (9), Jupiter (8), dvoj h vězd y (12), hvězdokupy (7), kometa W ilckova (2), Merkur (2' a i. Slu neční skvrny b y ly pozorovány pětkrát. Č leny Společnosti byla také pozo-
rovana kometa l'J30d (celkem dvakrát) a planeta Saturn (tiik ráí). Z od borných pozorování, konaných členy sekcí, bylo nejvíce pozorování slu nečních skvrn (28), létavic (12) a proměnných hvězd (4). V červnu, kdy počasí bylo příznivé, bylo pozorování více. Tak Venuši pozorovali hosté 2okrát, pozorování Luny bylo 11, planety Saturna 11, slunečních skvrn 15, různých dvojhvězd 19, hvězdokup T. Z odborných pozorování bylo pozoro vání slunečních skvrn 27, létavic 17 a proměnných hvězd 4. N epříznivé po časí v červenci připustilo hostům pouze 13 pozorování. N ejvíce pozoro vání bylo planety Saturna (12', Luny (9), V enuše (6), různých dvojhvězd (6), hvězdokup (4), mlhovin (3) a slunečních skvrn (2). Z odborných po zorování, konaných člen y sekcí v červenci, bylo pozorování slunečních skvrn 28; d evět večerů b ylo věnováno pozorováni proměnných hvězd a 3 večery pozorování létavic. P ozorování na hvězdárně v září 1930. H vězdárna je přístupna v m ě síci září již o 19. hodině, ježto P etřínské sa d y jsou otevřen y do 20. hodiny. Z hvězdárny možno odejiti nyní až do 21. hodiny (za příznivého počasí i později), ježto cesty v sadech jsou již částečně osvětlen y. P ozorování v září: od 1. do 8. bude pozorována planeta V enuše a Luna, od 8. do 25. planeta Saturn a některé m lhoviny a hvězdokupy. Od 25. do 30. bude po zorována opětně Luna a planeta Saturn. P ozorován í Saturna od 8. do 25. a pozorování Luny od 25. do 30. záři budou se konati pravděpodobně již hlavním dalekohledem hvězdárny. JOOOOOOOOOOOOOOOOOOCOOOOOOOT
Zprávy ze Společnosti. im r w o o o o o O f K v y y y ir
Druhá výborová schůze byla 14. června v zasedací síni L idové h věz dárny Štefánikovy za účasti 7 členů výboru. B y lo přijato 12 nových členů a projednány běžné spolkové v ěci, hlavně finančního rázu. Úřední hodiny v kanceláři Č. A. S. v m ístnostech L idové hvězdárny Štefánikovy na P etříně jsou denně, vyjm a neděli a pondělí, od 14.— 18. ho diny. V té době je možno projednávati v ešk eré v ěci členské a administrační: také je možno vypůjčiti si knihy. Přístup do jiných m ístností, mimo kanceláře, hlavně do kopulí a k dalekohledům, není však ani členům v těchto hodinách dovolen, kromě zimních m ěsíců, kdy počátek pozorování na hvězdárně je stanoven na 17. hodinu. Upomínky b yly poslány k 1. září všem členům, kteří dosud nezaslali příspěvku a předplatného na běžný rok, některým i za léta předcházející. Vzhledem k finanční situaci Společnosti dovoluje si výb or žádati, aby všichni, kdo jsou dlužni, povinnostem sv ý m dostáli. Výbor opětně upozorňuje, že s přístroji není dovoleno nikomu, ani čle nům, bez dovolení výboru manioulovati. B y ly opětně zjištěn y případv, že stroje b y ly poškozeny, nebo že bylo porušeno jejich upevnění. Členy opětně žádám e, aby zařízení hvězdárny co nejvíce chránili a aby ihned upozornili správu hvězdárny n a neopatrné zacházení s přístroji. Jdete-li na hvězdárnu, členské legitim ace a odznaku nezapomínejte doma. Potřebujete jich při revisi m ěstským i úředníky, nebo když odchá zíte ze sadů již uzavřených. Výhodná subskripce na otáčivou mapu oblohy končí 30. září 1930. Sub skripce byla vypsána pouze pro členy Společnosti a pro abonenty ča so pisu »Ríše hvězd«. Společnost svým členům n?bízí za výrobní cenu dílo. které bude krásně vypraveno a bude se vhodně řaditi k publikacím dosud vydaným — k atlasu souhvězdí severní oblohy a mapě M ěsíce. Otáčivá mapa bude vydána koncem m ěsíce září, nebo počátkem m ěsíce říina; po vydání bude prodávána za Kč 40-—. V subskripci b yla členům nabídnuta za Kč 25 — V ydání dobré otáčivé m apy oblohy bylo již dávno našimi členy žádáno, a subskripce — třeba v letních m ěsících — vzbudila u členů Společnosti hodně zájmu. Majitel a vyd avatel Česká společnost astronom ická v P raze IV. Petřín. O dpovědný redaktor Dr. Otto S eyd l, astronom státní hvězdárny, Praha I, Klementinum. — Tiskem knihtiskárny Jednoty čsl. matematiků a fysiků, Přaha-Zižkov, Husova 68.
