Signature Verified Ing. NotDigitally
Milosl av Kuklí k
V Praze dne 19. 2. 2015 Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy I (dále jen MŽP, OVSS I), jako věcně příslušný orgán státní správy ve smyslu § 19 odst. 2 zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jejich ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 4a odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodlo o žádosti právnické osoby AGATE BAY spol. s r. o., Přístavní 24, 170 00 Praha 7, IČO 60462566, ze dne 24. 7. 2012, takto: Žádost právnické osoby AGATE BAY spol. s r. o., Přístavní 24, 170 00 Praha 7, IČO 60462566, ze dne 24. 7. 2012, o stanovení průzkumného území Příčovy pro vyhledávání a průzkum vyhrazeného nerostu Au-ruda se ve smyslu § 4a odst. 5 písm. a) a § 4a odst. 6 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů,
zamítá.
Odůvodnění
Právnická osoba AGATE BAY spol. s r. o., Přístavní 24, 170 00 Praha 7, IČO 60462566, požádala dopisem ze dne 24. 7. 2012, ve smyslu § 4a odst. 1, 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o geologických pracích) o stanovení průzkumného území Příčovy na ploše 1,9954 km2, na území obcí Dublovice (540218), Sedlčany (541281) a Příčovy (513547) v k. ú. Dublovice (633577), Příčovy (735833), Sedlčany (746533) a Solopysky u Třebnic (770043), v okrese Příbram (CZ020B), v kraji Středočeském, pro průzkum vyhrazeného nerostu Au-ruda. Navržené průzkumné území má tvar nepravidelného 4úhelníku s vrcholy určenými souřadnicemi v souřadnicovém systému JTSK, uvedenými v následujícím přehledu:
Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz,
[email protected],IČ.00164 801
signed by Ing. Miloslav Kuklík Date: 2015.02.20 12:37:26 CET Reason: nedefinovany Location: nedefinovany
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
Vrchol 1 2 3 4
X 1 097 180,00 1 096 990, 00 1 096 660, 00 1 096 000,00
Y 793 660,00 794 350,00 794 650,00 794 800,00
Stanovení průzkumného území bylo požadováno na dobu 4 let. V ploše navrženého průzkumného území není v současnosti evidováno výhradní ložisko zlata. Historie se více soustředila na dobývání antimonové rudy. V 70. – 80. letech 20. století proběhl geologický průzkum podniku Geoindustria Praha, kdy v rámci průzkumu antimonových rud byl identifikován výskyt Au mineralizace. Následoval průzkum zakončený výpočtem zásob zlata; po rebilancích v roce 2001 však zásoby zlata přestaly být v bilancích zásob ČR evidovány. Průměrný obsah zlata je 0,1 – 1 g/t, místy až 6 g/t, přičemž obecně vyšší obsahy se nalézají v mylonitizovaných zónách a silně přeměněných horninách. Cílem průzkumných prací je podle žádosti organizace Agate Bay, spol. s r. o., ověření dříve zjištěné Au mineralizace, potvrzení jejího rozsahu a zjištění zrudnění v jejím okolí. První etapou má být rešerše stávajících prací a jejich přehodnocení. V další etapě by bylo technickými pracemi (vrt, rýhy) ověřeno zrudnění a bylo by odebráno větší množství materiálu pro technologické zkoušky z k tomu účelu realizované průzkumné šachtice. Případné následné využití ložiska žadatel podrobněji nespecifikoval. Správní orgán si je vědom, že stanovení průzkumného území neumožňuje žadateli vlastní realizaci průzkumných prací, zakládá pouze výhradní právo na průzkum konkrétní (právnické) osobě a následovat by musel projekt geologických prací v rozsahu vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění pozdějších předpisů, současně s povinností řešit střety zájmů ve smyslu § 22 zákona o geologických pracích. Dle ustanovení § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích je však správní orgán povinen hodnotit a porovnávat veřejné zájmy a zohlednit přitom musí jak vlastní průzkumné práce, tak případné budoucí využití ložiska. Následné zpracování projektu geologických prací podle výše citované vyhlášky č. 369/2004 Sb. a ev. pozdější plán otvírky a přípravy dobývání nemůže nahradit popis plánovaných prací potřebný v rámci předmětného řízení o stanovení průzkumného území, neboť vzhledem k uvedené povinnosti správního orgánu posoudit veškeré veřejné zájmy versus zájem na průzkumu a následném využití ložiska musí správní orgán pro objektivní rozhodnutí informacemi o rozsahu a způsobu provádění průzkumných prací i ev. následného využití ložiska disponovat. Požadavkem na doplnění o popis plánovaných prací (usnesení č. j. 979/500/13, 30365/ENV/13 ze dne 3. 5. 2013 a č. j. 3085/500/13, 92709/ENV/13 ze dne 19. 12. 2013) dal správní orgán žadateli možnost tímto popisem případně eliminovat některá uvažovaná rizika. Ustanovení § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích určuje jako nezbytnou součást žádosti o stanovení průzkumného území i popis průzkumných prací a následného využití ložiska - viz rozhodnutí ministra životního prostředí č. j. 4862/M/13, 76864/ENV/13 a č. j. 4928/M/13, 78607/ENV/13 ze dne 11. 11. 2013. Umožnění vlastní realizace průzkumných prací na podkladě projektu geologických prací již není projednáváno ve správním řízení - i to podporuje nutnost velmi pečlivého zvážení veřejných zájmů správním orgánem již ve fázi řízení o stanovení průzkumného území. 2
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
Průzkumné práce představují kromě kompletace již existujících dat terénní technické, laboratorní a technologické práce, završené závěrečným vyhodnocením. Terénní technické práce v předmětném území by nutně představovaly realizaci jádrových vrtů do hloubky desítek metrů z povrchu i z podzemních děl s následným odběrem vzorků z vrtného jádra i technologického vzorku rudního materiálu většího objemu. Případné následné využití ložiska by znamenalo výstavbu otevřeného povrchového dolu i podzemní důlní práce, vybudování provozního zařízení pro úpravu rudniny do podoby předkoncentrátu nebo úpravnu suroviny do konečné podoby. Vzhledem k typu mineralizace je nutné předpokládat jemné mletí horniny a následné loužení rudy. Flotační metoda se jeví oproti tomuto způsobu jako ztrátovější. V blízkosti zájmového území se nachází evropsky významná lokalita (EVL) Horní solopyský rybník CZ0213785. V území se vyskytují části územního systému ekologické stability (ÚSES) a významné krajinné prvky. V předmětném zájmovém území jsou situovány těžené dobývací prostory č. 70166 Solopysky I (Deštno) a č. 70770 Solopysky II pro výhradní ložisko kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a stavebního kamene č. 3042200 Solopysky u TřebnicDeštno. Do území zasahuje stanovené ochranné pásmo vodního zdroje pro vodárenský odběr pro město Sedlčany, v předmětném území a v jeho těsné blízkosti se nacházejí individuální vodní zdroje. Převážná část pozemků v ploše průzkumného území náleží k obhospodařovanému zemědělskému půdnímu fondu, menší část pozemkům určeným k plnění funkce lesa. Zájmová plocha je součástí rekreační oblasti, přilehlé k rekreační nádrži Slapy. Geologicky je předmětné území tvořeno sázavským granodioritem až dioritem a sedlčanským granodioritem až adamelitem a horninami sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova, reprezentujících proterozoické až spodně paleozoické rohovce a kvarcity. Jedná se o území s výraznými tektonickými poruchami v hlavním směru SZ-JV se zpeřenými strukturami, s obsahem křemene, kalcitu, dolomitu a rud (kromě zlata zejména antimonit, arzenopyrit, chalkopyrit). Z hlediska hydrogeologického se jedná o rajon č. 6320 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy, kde je oběh podzemních vod soustředěn podél strukturních poruch a do zóny zvětralinového rozpojení hornin. ~ Správní orgán si po obdržení žádosti o stanovení průzkumného území Příčovy ověřil, že v ploše navrženého průzkumného území se nenachází výhradní ložisko zlata, nalezené za finanční prostředky ze státního rozpočtu, a informaci o žádosti proto ve smyslu § 4a odst. 3
3
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12 nezveřejnil v Obchodním věstníku. Dnem obdržení žádosti tak bylo zahájeno správní řízení o stanovení průzkumného území Příčovy. Dopisem č. j. 126/500/13, 3995/ENV/13 ze dne 18. 1. 2013 si správní orgán vyžádal stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu. Odpověď č. j. 2503/13/31100 ze dne 13. 2. 2013 vyjadřovala nesoulad předložené žádosti o stanovení průzkumného území Příčovy se Surovinovou politikou v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů ČR. Dne 3. 5. 2013 pod č. j. 979/500/13, 30365/ENV/13 správní orgán usnesením přerušil správní řízení a současně vyzval žadatele k doplnění následujících záležitostí: podrobný popis průzkumných prací, podrobný popis následného využití ložiska, stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyjádření příslušného vodoprávního úřadu k záměru podle § 18 zák. č. 254/2001, vodní zákon, v platném znění, a výpis z rejstříku trestů firem (právnické osoby). V usnesení o přerušení řízení ze dne 3. 5. 2013 správní orgán nestanovil ve snaze vyjít žadateli vstříc lhůtu a ponechal tak na žadateli coby odborném subjektu určení doby nutné pro vytvoření požadovaných specializovaných expertních podkladů. Dopisem ze dne 11. 11. 2013 byla pod č. j. 2729/500/13, 80898/ENV/13 odeslána aktuální informace o průběhu spojeného správního řízení o žádosti známým účastníkům řízení a zároveň byla informace poskytnuta příslušným organizačním jednotkám občanských sdružení (nyní spolky), které byly ve smyslu podmínek stanovených v § 70 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, aktuálně oprávněny požadovat informace o správním řízení. V zákonem stanovené lhůtě se do řízení přihlásily: Ateliér pro životní prostředí, zastupovaný JUDr. P. Kužvartem, Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera, Občanské sdružení Veselý vrch a Občanské sdružení Brdy nad zlato. Tato skutečnost byla všem účastníkům řízení oznámena dopisem č. j. 3005/500/13, 89726/ENV/13 ze dne 10. 12. 2013. Doplnění, požadované usnesením ze dne 3. 5. 2013, nebylo správním orgánem obdrženo. Po marném uplynutí období 6,5 měsíců správní orgán usoudil, že tuto dobu již není možné akceptovat a další průtahy v řízení nejsou možné. Proto byla dopisem ze dne 19. 12. 2013 pod č. j. 3085/500/13, 92709/ENV/13 odeslána výzva k doplnění žádosti s usnesením stanovenou lhůtou do 11. 1. 2014. Oproti původní výzvě ze dne 3. 5. 2013 správní orgán svůj požadavek na doplnění žádosti zredukoval (aplikoval rozhodnutí ministra č. j. 4862/M/13, 76864/ENV/13 a č. j. 4928/M/13, 78607/ENV/13 o rozkladech ve věci stanovení průzkumných území pro zlato Voltýřov a Vacíkov) a požadoval doplnění pouze těch záležitostí, u nichž byla oprávněnost požadavku uvedenými rozhodnutími ministra potvrzena. Dopisem ze dne 3. 1. 2014 podala organizace AGATE BAY spol. s r. o. proti usnesení ze dne 19. 12. 2013 rozklad. Rozhodnutím ministra č. j. 1788/M/14, 30718/ENV/14 ze dne 5. 5. 2014 bylo napadené usnesení ze dne 19. 12. 2013 zrušeno a řízení o vydání tohoto usnesení bylo zastaveno s odůvodněním, že původní usnesení z 3. 5. 2013 o přerušení řízení s nespecifikovanou lhůtou, tj. do doby doplnění žádosti, bylo v době vydání rozkladem napadeného usnesení platné, a proto po dobu přerušení řízení nebylo možné vydávat usnesení dle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), ani určovat lhůtu k odstranění nedostatků žádosti dle § 45 odst. 2 správního řádu. 4
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12 Dopisem ze dne 10. 1. 2014 dále společnost AGATE BAY spol. s r. o. předložila stanovisko a návrh, v němž v souladu s § 64 odst. 2 správního řádu požadovala přerušení řízení, a to na blíže neurčenou dobu (do doby doplnění informacemi, kterou by sám žadatel určil). Dne 3. 6. 2014 pod č. j. 1420/500/14, 39707/ENV/14 bylo rozhodnuto o zastavení řízení o této žádosti, a to vzhledem k tomu, že žádost o přerušení řízení byla podána v době, kdy předmětné správní řízení o stanovení průzkumného území Příčovy bylo přerušeno ve smyslu § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu (a řízení bylo přerušeno i v době vydání usnesení o zastavení) a žádost o přerušení správního řízení ze dne 10. 1. 2014 bylo tedy nutno považovat ve smyslu ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu za zjevně právně nepřípustnou. Odvolatel AGATE BAY spol. s r. o. v rozkladu ze dne 3. 1. 2014 kromě nepřiměřenosti lhůty pro doplnění rovněž namítal, že Ministerstvo životního prostředí požaduje doplnění, které není možné zpracovat, zákonem není požadováno a většinou se jedná o údaje, které jsou předmětem následného projektu geologických prací a plánu otvírky a přípravy dobývání ložiska. Správní orgán si je vědom, že žadateli vzniká předmětným řízením pouze exkluzivita k možnosti průzkumu, nikoliv právo na provádění vlastních prací, jak je však již výše uvedeno, správní orgán je povinen dle § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích zabývat se porovnáním dotčených veřejných zájmů a zájmu na průzkumu a následném využití ložiska, a proto musí znát základní představu těžební organizace o charakteru budoucích prací. Povinnost hodnotit způsob následného využití ložiska v této věci vyplývá z § 2 odst. 4, § 3 a § 50 odst. 3 správního řádu a z výkladu citovaného ustanovení § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích, podaného v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As59/2009142 ze dne 23. 9. 2009 a v rozsudku č. j. 7 As 70/2009-190 ze dne 17. 12. 2010. Již v této fázi musí být zaručeno, že žádný z veřejných zákonem chráněných zájmů nebude opominut. Průzkum nelze posuzovat samoúčelně bez spojitosti se záměrem těžby. Na podkladě rozhodnutí ministra životního prostředí č. j. 1788/M/14, 30718/ENV/14 ze dne 5. 5. 2014 o rozkladu právnické osoby AGATE BAY spol. s r. o., podaného dne 3. 1. 2014, bylo pod č. j. 1418/500/14, 39692/ENV/14 dne 3. 6. 2014 vydáno nové usnesení o přerušení předmětného řízení s určenou lhůtou pro doplnění do 25. 7. 2014. Z důvodu technické chyby při odesílání datovou schránkou neobdržel toto usnesení žadatel, proto bylo řízení opětovně usnesením č. j. 2267/500/14, 63876/ENV/14 s termínem pro doplnění do 20. 10. 2014 přerušeno. V návaznosti na toto usnesení správní orgán neobdržel žádné podání. ͂ Správní orgán si pro svoji správní úvahu jako jeden z podkladů opatřil vyjádření Městského úřadu Sedlčany, odboru životního prostředí, a Agentury ochrany přírody a krajiny. Městský úřad Sedlčany, odbor životního prostředí, ve svém stanovisku č. j. ŽP/44/2014 ze dne 20. 1. 2014 uvádí některé zákonné požadavky složkových zákonů na ochranu životního prostředí, a upozorňuje na ochranné pásmo vodního zdroje Povltavských mlékáren a. s. a na vodní zdroje pro individuální zásobování pitnou vodou. Dále uvádí existenci významných krajinných prvků, blízkost přírodní památky a EVL Horní solopyský rybník, uvádí nutnost vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje dle ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Konstatuje, že předmětný průzkum by byl škodlivým zásahem z hlediska správy lesů a obecně považuje záměr za vysoce rizikový a z důvodu v minulosti provedeného průzkumu za nadbytečný. Agentura ochrany přírody a krajiny konstatuje zemědělské a lesnické využití území, upozorňuje, že se jedná o oblast s přirozenou vegetací s přírodními lesními biotopy a biotopy ovsíkových luk, suchých 5
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12 trávníků a vysokých křovin, na prvky ÚSES a významné krajinné prvky a blízkost EVL, riziko nárůstu prašnosti, ohrožení podzemních i povrchových vod. Vyzdvihuje význam ochrany přírodního potenciálu území, zakotvené v územním plánu obce Příčovy a jiné veřejné zájmy považuje za převyšující nad zájmem na průzkumu a využití ložiska. Dále si správní orgán opatřil vyjádření orgánu ochrany přírody, příslušného k vydání stanoviska podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tj. Krajského úřadu Středočeského kraje (č. j. 110344/2014/KUSK ze dne 4. 8. 2014), z něhož vyplývá, že nelze vyloučit ovlivnění výše uvedené EVL CZ0213785 Horní solopyský rybník zamýšlenými pracemi. Obce jako účastníci řízení se k záměru vyjádřily vesměs negativně. Obec Příčovy vyjádřila nesouhlas se stanovením průzkumného území v dopise č. j. 34/14 ze dne 13. 1. 2014 a tento nesouhlas s důrazem potvrdila v dopise ze dne 19. 12. 2014. Jako důvod uvádí riziko ohrožení dodávky pitné vody pro zásobování obce, devastaci přírody a krajiny, nárůst dopravy a prašnosti. Město Sedlčany ve svém stanovisku konstatuje v navrženém průzkumném území existenci lomu Deštno a následky staré důlní činnosti, s jejímiž negativními následky, zejména ve smyslu omezení zásobování pitnou vodou a možnosti obhospodařování zemědělského půdního fondu, se území po delším čase podařilo vyrovnat a stabilizovat se. Uvádí zasahující ochranné pásmo významného vodního zdroje pro město Sedlčany a místní studny jako jediný zdroj pitné vody pro obyvatele Příčov, existenci významného regionálního biokoridoru, regionálního biocentra a přilehlé EVL CZ0213785. Obecně se obává ohrožení podzemních i povrchových vod, zvláště ve spojitosti s existujícími důlními díly, a ohrožení prvků ochrany přírody a krajiny. Poukazuje na zamítnutí stanovení průzkumného území z důvodu převýšení jinými veřejnými zájmy. Obec Dublovice doručila vyjádření a zápisy ze zasedání zastupitelstva obce, z nichž vyplývá odpor proti průzkumu i případné těžbě v předmětném území a vstup obce do sdružení obcí, měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato, bojujícímu proti předmětnému záměru. Ministrovi životního prostředí byla dne 24. 3. 2014 doručena žádost o zamítnutí žádosti o stanovení průzkumného území a jakýchkoliv aktivit vedoucích k možnosti těžby se 180 podpisy, a to z důvodu ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel, negativního dotčení rekreační oblasti, narušení přírodního charakteru území a ohrožení zemědělského využití území. ~ Dopisem č. j. 2915/500/14, 87430/ENV/14 ze dne 11. 12. 2014 bylo účastníkům ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu oznámeno, že byly shromážděny podklady rozhodnutí a usnesením byla stanovena lhůta pro možnost k nashromážděným podkladům se vyjádřit. MŽP, OVSS I, jako příslušný orgán státní správy, prostudovalo předloženou žádost a veškerý shromážděný spisový materiál, věc posoudilo a rozhodlo, jak je ve výroku uvedeno, tj. žádost zamítlo ve smyslu § 4a odst. 5 písm. a) a § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích z důvodu překrytí se stávajícím stanoveným dobývacím prostorem a pro převahu dalších veřejných zájmů nad zájmem na průzkumu a následném využití ložiska. K tomuto rozhodnutí vedla správní orgán dále uvedená správní úvaha, vycházející z opatřených podkladů, vyjádření účastníků dle § 36 správního řádu a vlastní informovanost a znalosti. 6
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12 Primárně správní orgán konstatoval, že žadatel je organizací ve smyslu § 5a zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění, a pro předmětné území v době přijetí předmětné žádosti nebyla uplatněna žádná jiná žádost o stanovení průzkumného území. Dále správní orgán na základě výpisu z evidence Rejstříku trestů právnických osob konstatoval bezúhonnost žadatele. V ploše navrženého průzkumného území je situováno výhradní ložisko kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a stavebního kamene č. 3042200 Solopysky u TřebnicDeštno, pro které jsou stanoveny těžené dobývací prostory č. 70166 Solopysky I (Deštno) a č. 70770 Solopysky II. Překrytí navrženého průzkumného území a pravomocně stanoveného dobývacího prostoru je ve smyslu § 2 odst. 5 písmeno a) zákona o geologických pracích zákonnou překážkou pro stanovení průzkumného území. V dobývacím prostoru může jeho držitel bez dalšího povolení provádět geologické práce, které by se střetly s jinými prováděnými průzkumnými pracemi a došlo by tak ke kolizi, omezení a duplikaci práva těžební organizace a organizace provádějící geologické práce v průzkumném území. Z pohledu zabezpečení zákonem chráněných zájmů se jedná o činnost se závažnými střety, a to jak pokud jde o činnost spojenou s průzkumem, tak zejména o činnost spojenou s následným využitím ložiska, tj. s těžbou suroviny. Vážným střetem zájmů je střet s veřejným zájmem na ochraně vod. Tento zájem je obecně zakotven v ustanovení § 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, jehož obsahem je deklarace ochrany povrchových a podzemních vod, stanovení podmínek pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, snižování negativních účinků povodní i sucha a zajištění souladu s právem Evropského společenství, jakož i zajišťování zásobování obyvatelstva pitnou vodou a ochrana vodních a na vodě závislých ekosystémů. Do zájmové oblasti zasahuje ochranné pásmo vodního zdroje využívaného hlavním zaměstnavatelem v městě Sedlčany - Povltavskými mlékárnami a. s. Jedná se o 7 hydrogeologických objektů s povoleným celkovým průměrným odběrem 5 l s-1 a ročním povoleným odběrem 189 216 m3/rok. Dále jsou v území umístěny vodní zdroje pro individuální zásobování několika domů a těsně za hranicí předmětného území jsou využívané hydrogeologické objekty. Obec Příčovy nemá vodovod, obyvatelé jsou zásobováni pitnou vodou z vlastních cca 30 m hlubokých individuálních zdrojů. Území města Sedlčany se již léta potýká s nedostatkem pitné vody, způsobeným vodohospodářskými změnami - územní plán města ve své koncepci zdůrazňuje omezení znečištění podzemních vod, ochranu prameniště, t.j. zdroje pro sedlčanské mlékárny a zdrojů podzemní vody pro vodovod Solopysky, nacházející se jižně od předmětného průzkumného území a s jehož přebytky se počítá pro zásobování vlastního města Sedlčany. Pro město Sedlčany je počítáno s vybudováním přivaděče Benešov – Sedlčany (připojení na Středočeskou vodárenskou soustavu), využití zdroje Solopysky a prameniště vodovodu Povltavských mlékáren a. s. však zůstane zachováno. Rovněž se počítá i nadále se zásobováním z individuálních zdrojů. Částečně je město Sedlčany zásobováno odběrem z povrchového vodního toku Mastník, který je v suchých obdobích problematický. Je nutno minimalizovat vlivy na režim vod a jakost vodních zdrojů, jakýkoliv zásah do režimu vod znamená problém se zásobováním pitnou vodou. 7
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12 Průzkumné práce a následné využití ložiska by znamenaly změnu reliéfu terénu a likvidaci vegetačního pokryvu, úprava suroviny by vyžadovala spotřebu značného množství vody. Vrtné práce do hloubky desítek metrů by vzhledem k hydraulickým a hydrogeologickým podmínkám, povaze oběhu podzemních vod krystalinika i charakteru terénu znamenaly riziko znečištění podzemních i povrchových vod. Jakékoliv plošné i bodové znečištění podzemních vod znamená v tomto hydrogeologickém prostředí problém pro širší zdrojovou oblast, nikoliv pouze v rámci vlastní plochy navržené pro průzkum Nebezpečí je umocněno tektonickým porušením horninového prostředí a systémem pozůstatků starých dobývek. Zlatonosné zrudnění na ložisku je provázeno výskytem nerostu arzenopyritu (FeAsS), zejména v mylonitizovaných a přeměněných zónách současně s nejvyšším obsahem zlata. Vlivem antropogenní činnosti by docházelo v oxidačních zónách rudního ložiska k mobilitě toxického arsenu. Vzhledem k tomu, že arzenopyrit vzniká za velmi extrémních podmínek, je jeho krystalická fáze nestabilní a vlivem atmosférického kyslíku, oxidu uhličitého a vody zvětrává, podléhá rychlému rozkladu a uvolňuje se do půdy a podzemních i povrchových vod, kde je závažným polutantem. Při otevření ložiska tedy existuje reálná hrozba uvolnění toxikantů do horninového prostředí, půdy i vody. Negativní, i karcinogenní, vliv arsenu (patřícího dle Nařízení vlády č. 114/1999 Sb. mezi „mimořádně toxické kovy“ a zásadního prvku pro posouzení nezávadnosti pitné vody) na lidský organismus je všeobecně znám: chronická zátěž, poškození nervové soustavy, funkce štítné žlázy, orgánů i pokožky, destrukce rovnováhy biochemických pochodů a ohrožení těhotenství. K výše uvedenému procesu oxidace sulfidů dochází i přirozenou, avšak pomalou cestou. Těžební činnost by poskytla podmínky pro uvolňování arsenu a rychlost procesu by výrazně znásobila. Jakýkoliv zásah do ložiska znamená riziko navýšení kontaminace arsenem, která je pro půdu a vodu nepřípustná. Zájmové území leží na rozvodnici dvou útvarů povrchových a dvou útvarů podzemních vod. Jedná se o vodní útvary povrchových vod – DVL_0080 Mastník od toku Sedlecký potok po vzdutí nádrže Slapy a DVL_0095_J nádrž Slapy na toku Vltava. Oba útvary jsou z hlediska kvantitativní bilance povrchových vod hodnoceny jako aktivní. Pokud se jedná o podzemní vody, patří zájmová oblast vodnímu útvaru 63203 - Krystalinikum v povodí Střední Vltavymezipovodí Vltavy od soutoku s Vápenickým potokem po Slapy, který je hodnocen z hlediska kvantitativního stavu jako vyhovující a z hlediska chemického stavu jako nevyhovující z důvodu plošného znečištění. V tomto útvaru je registrováno 12 odběrů podzemních vod, z toho 5 pro zásobování veřejných vodovodů pitnou vodou. Druhým útvarem podzemních vod je útvar č. 63204 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy – severní část. Tento vodní útvar podzemních vod je hodnocen z hlediska kvantitativního stavu jako vyhovující a z hlediska chemického stavu jako nevyhovující z důvodu bodového a plošného znečištění. Konkrétně zájmovému území přísluší podjednotka č. 63204-0253, v níž jsou evidovány 3 odběry podzemních vod, z toho 1 odběr pro lidskou spotřebu - zásobování pitnou vodou. Zamítnutí stanovení průzkumného území je v souladu s plánováním v oblasti vod a celoevropsky nastavenou ochranou vod, pro niž je stěžejním závazným dokumentem Rámcová směrnice o vodách (Směrnice č. 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky). Podle této směrnice jsou členské státy Evropské unie povinny vyhodnocovat stav všech vodních útvarů 8
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12 na svém území, a definovat cíle pro podzemní i povrchové vody, představující zamezení vstupu závadných látek do podzemních vod a zajištění ochrany vodních útvarů, odvrácení jakékoliv vzestupné tendence koncentrace závadných látek a dosažení dobrého stavu útvarů do roku 2027. Jakékoliv potenciální znečištění a zhoršení stavu vodního útvaru by znamenalo rozpor s mezinárodními závazky ČR a sankce ze strany Evropské unie. Aktuální Státní politika životního prostředí České republiky deklaruje cíle s nejvyšší prioritou v tematické oblasti 1. „Ochrana a udržitelné využívání zdrojů“ pod prioritou č. 1.1 „Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu“, mimo jiné i „dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodách“. Záměr v tomto smyslu není v souladu s ustanovením § 23a zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, který v rámci přijetí evropské legislativy definuje základní cíle pro ochranu povrchových a podzemních vod coby složky životního prostředí. Zároveň není v souladu s povinností ve smyslu § 1 (základní principy vodního práva) a § 29 (vyhrazení zdrojů podzemních vod přednostně pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou) vodního zákona. Vzhledem k závažnosti rizika ohrožení vod průzkumnými a těžebními pracemi v podobě podmínek pro uvolňování škodlivých látek do horninového prostředí, půdy a vody, upřednostňuje správní orgán zachování současného stavu a svým rozhodnutím tak vylučuje jakoukoliv možnost negativního nevratného ovlivnění vod. Vážným střetem zájmů je střet s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny. V souladu s § 1 a 2 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny), je ochrana přírody a krajiny zásadním veřejným zájmem, kterým se rozumí udržení přírodní rovnováhy v krajině, ochrana všech forem života a přírodních hodnot, šetrné hospodaření s přírodními zdroji, péče o živočichy, rostliny i neživou přírodu, o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a prostupnost krajiny, ochrana územních systémů ekologické stability krajiny, zajišťování a ovlivňování vodního hospodaření v krajině a udržování podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování charakteru vodních toků, ploch a mokřadů. V navrženém průzkumném území jsou přírodní legislativně chráněné hodnoty, a to prvky územních systémů ekologické stability (ÚSES) v podobě regionálního biokoridoru RK 291 Vymyšlenská pěšina - Vrbsko, regionálního biocentra RC 837 Vrbsko a bezejmenného lokálního biocentra. Předmětná činnost by snížila stupeň ekologické stability uvnitř vymezených ploch biocenter a biokoridorů, změnila by užívání biokoridorů a narušila jejich souvislé propojení. Těžba nerostných surovin patří jednoznačně mezi činnosti v prvcích ÚSES nepřípustné, což zdůrazňuje i územní plán Sedlčan. Dle územního plánu Příčov je ochrana přírodního potenciálu území, ochrana přírodních krajinných prvků a rozmanitost venkovské krajiny prioritou s důrazem na omezení exhalací, hluku a podmínky kvalitního životního prostředí. V blízkosti navrženého území - jižním směrem u obce Solopysky - ve vzdálenosti cca 200 m se vyskytuje EVL CZ0213785, Horní solopyský rybník s předmětem ochrany kuňky ohnivé, řazené mezi silně ohrožené druhy. Dalšími v zájmovém území se vyskytujícími prvky přírody a krajiny, které podléhají ochraně podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny a mají úlohu především zabezpečení aktuálního přírodního stavu území, jsou 9
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12 významné krajinné prvky les, vodní tok a údolní niva. Využívat významné krajinné prvky lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce - což těžba nerostů nezaručuje. Jedná se o území s přirozenou vegetací, tvořenou přírodními biotopy – přirozenými stanovišti sekundárních trávníků a vřesovišť, lesa a křovin. Zájmová oblast je z pohledu ochrany přírody a krajiny oblastí s nadstandardní ekologickou a estetickou hodnotou, kterou by průzkumná i těžební činnost bezesporu ohrozila. Jedná se o zvlněnou krajinu členěnou údolími vodních toků a komplexy lesů s uplatněním zeleně drobných skupina a remízků. Přirozená vegetace je zastoupena ostrovy přírodních biotopů, zejména lesních biotopů L2.2B, L5.4, L7.1, dále mezofilních ovsíkových luk T1.1, acidofilních suchých trávníků T3.5 a vysokých mezofilních a xerofilních křovin K3. Cca 1 km od hranice průzkumného území se nachází přírodní rezervace Jezero s bohatým výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů obojživelníků, plazů, hmyzu a ptáků (chřástal vodní, čírka modrá, žluva hajní). Změna vodního režimu by znamenala ohrožení biotopů. Zásahem do lokality by došlo k narušení prostorově i věkově heterogenního lesního porostu s rozmanitou, přírodě blízkou dřevinnou skladbou, ke snížení druhové diverzity a snížení početnosti druhů. V dotčené lokalitě je potvrzen výskyt řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ve smyslu prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu o ochraně přírody a krajiny (ťuhýk šedý, vydra říční, výr velký, krahujec obecný). V prostředí bezprostředně blízkých rybníků (Vrbsko, Musík, Horní solopyský rybník) se vyskytují další zvláště chráněné druhy živočichů (slavík modráček, chřástal kropenatý a vodní, lžičák pestrý, blatnice skvrnitá, skokan krátkonohý, šáchor hnědý, bublinatka jižní). Nelze vyloučit škodlivý vliv zásahu na hodnotné části přírody v dotčené krajině ve smyslu § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny: podle vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny dle § 77a odst. 4 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny by mohl mít záměr průzkumných prací, ev. těžby, vliv na výše uvedenou EVL CZ0313140. Z důvodu odtěžení značného objemu půdy a horniny by se těžba výrazně negativně projevila na krajinném rázu předmětné lokality (rozmanitost ve způsobu využití ploch, krajinné formace, prostorová diverzifikace, autochtonní druhy dřevin a jejich druhová a věková skladba, stávající prvky v krajině, obhospodařované louky). Byla by narušena přírodní charakteristika oblasti a narušen estetický vzhled krajiny. Průzkumné práce a zejména následné využití ložiska by v součtu znamenaly vážný negativní ekologický dopad, destrukci území, narušení celistvosti území a blízké evropsky významné lokality, snížení stupně ekologické stability, narušení přirozeného vývoje vzácných i zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Celkově by byl poškozen veřejný zájem na zachování přírody a krajiny ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. V souladu s veřejným zájmem není realizace záměru ani ve smyslu zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, který zájem na ochraně této složky životního prostředí obecně deklaruje v § 1 odst. 1: “Ochranou ovzduší se rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší“. Průzkumné práce a zejména vlastní těžba suroviny, její úprava, tj. nutnost rozpojení matečné horniny na velmi jemné 10
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12 částice, a doprava, by byla spojena s rizikem uvolňování většího množství prachových částic, včetně toxických látek (arsén), a projevily by se nárůstem emisí. Záměrem je výrazně dotčen i zemědělský půdní fond - z tohoto pohledu není záměr v souladu s veřejným zájmem na ochraně zemědělského půdního fondu, kdy se jedná o rozpor s ustanovením § 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je jeho zvelebováním a racionálním využíváním zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí, s § 4 uvedeného zákona, podle něhož je nutno organizaci půdního fondu a hydrologické a odtokové poměry území narušovat co nejméně a pouze v nezbytných případech. Více než polovina zájmového území je součástí zemědělského půdního fondu. Všechny pozemky patřící k zemědělskému půdnímu fondu v zájmovém území jsou v současné době řádně intenzivně zemědělsky obhospodařovány. Vlastní těžba a zejména realizace úpravárenského zařízení a prostor pro těžební rezidua by nutně vyžadovaly vynětí ze zemědělského půdního fondu, a to pravděpodobně nejen v rámci plochy požadované v předmětném řízení pro průzkum. Záměr by byl negativním zásahem do pozemků určených k plnění funkcí lesa, v tomto smyslu není záměr v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Průzkumné práce a zejména ev. vlastní dobývání by znamenaly ohrožení stability lesních pozemků a nutnost jejich vynětí z pozemků určených pro plnění funkce lesa. Les je nenahraditelnou složkou životního prostředí s mimořádným společenským významem a funkcí ochrany půdy, vody, krajiny a klimatu. Zachování lesních pozemků, vhodných druhů dřevin a podpora prostorové struktury a věkové různorodosti je prioritním zájmem území. Pěstební opatření musí být obranou před půdní erozí i všemi jejími následky a negativními dopady na plnění všech funkcí lesů, proto není žádoucí provádět odlesnění, znamenající riziko eroze a sesuvů půdy a změny vodního režimu. Dle územního plánu města Sedlčany jsou na lesních pozemcích jen podmíněně přípustné liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti a stavby pro turistiku (altány, odpočinková a informační místa) a dále komunikace a stavby pro lesní hospodaření, těžbu a manipulaci se dřevem, cesty pro pěší a cyklisty, technická infrastruktura, drobná architektura a sakrální stavby. Z pohledu surovinové politiky ČR správní orgán disponuje stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu č. j. 2505/13/31100 ze dne 13. 2. 2013, kde je konstatován nesoulad předložené žádosti o stanovení průzkumného území Příčovy se Surovinovou politikou v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů ČR s tím, že zlato je uváděno jako drahý kov, představující rezervu pro případné využití v budoucnosti a surovinová politika státu ukládá jednotlivým orgánům státní správy zabezpečit ochranu zásob ložisek zlata a ponechat je jako rezervu pro případné ekologicky vhodné využití budoucími generacemi. Ustanovení § 4 odst. 6 zákona o geologických pracích, však rozpor se surovinovou politikou jako důvod pro zamítnutí žádosti o stanovení průzkumného území uvádí pouze ve spojení s průzkumem ložiska, nikoliv s jeho dalším využitím a v bodě 2. 5 uvedeného dokumentu o politice nerostných surovin státu je uveden zájem na vyhledávání a průzkumu ložisek na území ČR těžebními subjekty. Surovinovou politiku je však nutno akceptovat jako celek, kdy po ukončení těžby rud v ČR je tato soustředěna na nerudní suroviny, a to i ve smyslu informace v bodě 2. 5 o zájmu na průzkumech. Zlatu jako strategické surovině je věnována výhradní a speciální poznámka o ponechání jeho těžby budoucím generacím. 11
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12 Zamítnutí stanovení předmětného průzkumného území je zcela v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, který je několikrát ve státní surovinové politice zmíněn: „Trvale udržitelný rozvoj je takový, který splňuje potřeby současné generace a zároveň neomezuje budoucí generace v jejich potřebách. Využívání neobnovitelných přírodních nerostných surovin zmenšuje jejich zásoby a možnosti využívání budoucími generacemi. Stupeň současného čerpání těchto zdrojů proto musí brát v úvahu jejich vzácnost, úroveň technologií a dostupnost náhradních zdrojů. Trvale udržitelný rozvoj vyžaduje ponechat volbu úplného vyčerpání neobnovitelných zdrojů budoucím generacím. Možnosti těžby i spotřeby prvotních nerostných surovin jsou přednostně určovány reálně existujícími limity území a životního prostředí.“ Konstatování obecné účelnosti průzkumů nerostných surovin je v tomto dokumentu spojeno se souladem s trvale udržitelným rozvojem. Surovinová politika uvádí, že „Využitelnost nerostných zdrojů bude posuzována zejména s ohledem na trvale udržitelný rozvoj“. V kap. 5.2 dokumentu o surovinové politice je dále uvedeno, že získání práva dobývat odpovídá uspořádání decentralistické demokratické společnosti, ve které občané rozhodují o svých záležitostech sami a prostřednictvím obcí a regionů. Na jiném místě je uvedeno, že povolení dobývání nelze dosáhnout bez souhlasu dotčených obcí. Negativní postoj zastupitelstva města Sedlčany a obcí Dublovice a Příčovy, jakožto nejvyšších orgánů obce, volených občany, proto nelze v rozhodovacím procesu opomenout. Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 1, 2 a 7 uvádí, že obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem a své záležitosti spravuje samostatně. Správní orgán mimoto shledal, že pro dotčené obce, jejich obyvatele i rekreanty již samotné období vedení předmětného správního řízení o stanovení či nestanovení průzkumného území představuje značnou zátěž a nejistotu nepříznivě se projevující na životní pohodě a psychice obyvatel i rekreantů regionu ve smyslu obav z budoucnosti a pochybností při plánování rozvoje oblasti, bydlení a rekreace. Předmětné území a jeho okolí představuje krajinný celek vyznačující se vysokou estetickou a přírodní hodnotou, k níž přistupuje význam rekreační. Záměr v území jedinečném z pohledu přírody a krajiny i sociálních hodnot ve své podstatě předjímá zásadní kolizi s veřejnými zájmy. Jakákoliv průmyslová činnost (navíc nikoliv naléhavě potřebná), nesoucí riziko poškození lokality a jejího okolí je nepřijatelná. Navrhované průzkumné a následné těžební práce by zcela popíraly smysl dosavadních aktivit v péči o území (ochrana z pohledu zákona o ochraně přírody a krajiny, vodohospodářský význam, důraz na rekreační a turistický význam oblasti sloužící pro rekreaci průmyslových oblastí hlavního města Prahy, Plzně a Příbrami). Jednalo by se zcela o zrušení rekreační povahy a celkového profitu území vlivem vlastního provozu, dopravy, rušení místních komunikací a výstavby jiných účelových, hlučnosti, prašnosti, dopadů na vodní hospodářství, likvidace vegetace a půdy, změny reliéfu, uvolňování toxických sloučenin, ukládání odpadu. Následky je nutno považovat za trvalou degradaci životního prostředí i životní úrovně, ohrožení sociálních vazeb i samotného bytí nejbližších obcí. V souladu s územním plánováním v oblasti je prioritou ochrana rekreačního potenciálu území a možnost pouze činností nenarušujících krajinný ráz a přírodní hodnoty. Lze předpokládat odpor místních obyvatel, dalších dotčených osob i široké veřejnosti proti případné vlastní budoucí těžbě. Nelze stanovit průzkumné území bez souvislosti s možností ev. budoucí těžby - na toto pamatuje § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích.
12
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12 Správní orgán zvažoval možnost moderních dobývacích i úpravárenských metod (i jejich případnou realizaci probíhající mimo území ložiska či v jeho podzemí). K rozhodnutí správního orgánu přispívá nedořešený problém rozporu zákonného zákazu kyanidového loužení v ČR na jedné straně a technologie zpracování suroviny s obsahem jemně rozptýleného zlata na ložisku s genezí předurčenou k nutnosti velmi jemného mletí a loužení a na straně druhé. I nekyanidové technologické postupy v každém případě předjímají použití závadných látek a vznik odkaliště. Při využití mechanických metod (gravitace, flotace) s tvorbou předkoncentrátu se znásobuje problém přepravy značného množství materiálu a otázka odklizu velkého objemu nepotřebného materiálu. Přistupuje navíc rozpor s povinností hospodárně využít ložisko podle § 30 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, kdy při flotační metodě s loužením výtěžnost dosahuje cca 70 - 80 %. Správní orgán při zvažování priorit bral v úvahu pozitiva provedení ložiskového průzkumu jako takového a jeho přínos z pohledu doplnění odbornými informacemi, nepovažuje však za racionální a smysluplné snahou o zpřesnění informací způsobit destrukci unikátního území s rizikem likvidace nebo ohrožení přírody a krajiny, lesa, půdy a vody. Tato rozvaha je znásobena skutečností, že ložisko již bylo v minulosti prozkoumáno za státní finanční prostředky a výsledky jsou archivovány. Správní orgán jednoznačně nadřazuje jiné veřejné zájmy nad zájem na prozkoumání ložiska a jeho následném využití. Průzkumné a zejména těžební práce by byly výrazným nežádoucím zásahem do území s vysokou přírodní hodnotou a rekreačním využitím. Vzhledem ke kumulaci všech výše popsaných veřejných zájmů, stojících v rozporu se zájmem na průzkumu a následném využití ložiska, rozhodl správní orgán o zamítnutí žádosti o stanovení průzkumného území. Správní řízení o stanovení průzkumného území nejsou pouhou administrativní formalitou, na kladné rozhodnutí neexistuje právní nárok a správnímu orgánu je v této na zákonném podkladě ustanovení § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích svěřeno vyjádření přístupnosti státu podrobit výhradní ložisko (tj. nerostné bohatství, které je na území a ve vlastnictví České republiky) průzkumným pracím. Přestože surovinová politika ČR hovoří o ponechání ložisek zlata dalším generacím pouze ve smyslu těžby, není smysluplné stanovovat průzkumné území v oblasti s evidovanými a prozkoumanými schválenými zásobami - tedy v tomto případě umožnit první krok v řadě povolovacích řízení směřujících k těžbě bez smysluplné návaznosti a cíleného účelu. Správní orgán bral při svém rozhodování na vědomí i další pozitiva záměru, např. uplatnění pracovních sil a ekonomické přínosy - nedospěl však k tomu, že by tato pozitiva jakkoliv převážila drastický zásah do přírodně i jinak hodnotného území. Otázka ekonomického přínosu je - nejen po odečtení „hodnoty újmy“ na přírodních a sociálních hodnotách - diskutabilní. Teprve v době ověřené a nepochybné znalosti nejvhodnějšího technologického postupu bez zátěže území s návaznou státem promyšlenou budoucností těžební strategie v rámci celé ČR lze uvažovat o stanovení průzkumného území. Předmětné ložisko je před znemožněním či ztížením budoucího využití chráněno institutem chráněného ložiskového území, nedochází tedy k jakékoliv prodlevě či promarnění příležitosti. Pozitivem může být právě naopak odklad celého procesu směřujícího k získávání strategické suroviny, který by v budoucnu měl proběhnout v rámci jednoznačně dořešených důsledných legislativních pravidel za souhlasů dotčených stran a za jednoznačného přínosu pro region i ekonomický efekt pro Českou republiku.
13
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12 Posouzení dalších veřejných zájmů je založeno na jednotlivých složkových zákonech na ochranu životního prostředí, na obsahu ustanovení § 9,11,12 a 13 zákona č. 17/1992, o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (podle nichž je nutno předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nezatěžovat neúnosně území, přičemž přípustná míra znečišťování životního prostředí je dána jednotlivými složkovými zákony s přihlédnutím ke kumulaci vlivů). Pochybnost o tom, zda k poškození životního prostředí či historického odkazu skutečně dojde, nesmí být důvodem pro odklad opatření k zamezení tohoto poškození. ~ Správní orgán se v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, čj. 7 As 59/2009 – 142 při svém rozhodování řídil povinností uloženou mu ustanovením § 4a odst. 6 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, tedy zhodnotil předložený návrh, vymezil všechny dotčené veřejné zájmy a následně tyto posoudil s ohledem na zájem na průzkumu i na ev. budoucím využití ložiska. Na podkladě všech výše uvedených skutečností došel k závěru, že činnost spojená s průzkumem ložiska i navazující využití ložiska je v zásadním rozporu s ochranou veřejných zájmů chráněných podle jednotlivých složkových zákonů na ochranu životního prostředí a rozhodl, jak je ve výroku uvedeno. Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum podléhá správnímu poplatku ve výši 2 000,- Kč podle položky č. 60 písm. 2a) přílohy (sazebníku) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Poplatek byl uhrazen kolkovou známkou. Originál návrhu a veškeré podklady rozhodnutí jsou uloženy na MŽP, OVSS I, Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad ve smyslu § 152 zák. č. 500/2005 Sb., správní řád, v platném znění, k ministru životního prostředí, prostřednictvím OVSS I MŽP do 15 dnů od doručení rozhodnutí.
(otisk kulatého razítka č. 27 Ministerstva životního prostředí)
Ing. Miloslav Kuklík ředitel odboru výkonu státní správy I pracoviště Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10
14
Č. j. 1502/500/12, 64184/ENV/12
Rozdělovník AGATE BAY spol. s r.o., Přístavní 24, 170 00 Praha 7 Obec Příčovy, Příčovy 14, 264 88 Příčovy Obec Dublovice, Dublovice 33, 262 51 Dublovice Město Sedlčany, nám. TGM 32, 264 80 Sedlčany Ateliér pro životní prostředí, Ve Svahu 1, 147 00 Praha 4 JUDr. Petr Kužvart, Za Zelenou liškou 967, 140 00 Praha 4 Brdy nad Zlato, Vacíkov 65, 262 42 Rožmitál pod Tř. Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera, Na Pěkné Vyhlídce 1/687, 162 00 Praha 6 Občanské sdružení Veselý vrch, Sejcká Lhota 18, 262 03 Nový Knín Dále obdrží (po nabytí právní moci) Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie, Vršovická 65, 100 10 Praha 10
15
