Signature Verified Ing. NotDigitally
Václa v Osovs ký
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
V Českých Budějovicích dne 6. 8. 2012 č.j. 707/510/2012, 52962/ENV/2012 spisová značka 6 O 6/12 Dv
Rozhodnutí Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy II, Mánesova 3a, České Budějovice, jako odvolací orgán příslušný podle § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, a § 72 odst. 1 písm. o) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), rozhodlo o odvolání města Planá nad Lužnicí ze dne 16. 5. 2012 a občanského sdružení Za zdravou Planou, Nad Hejtmanem 21, Planá nad Lužnicí, ze dne 21. 5. 2012, proti rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeský kraj čj. KUJCK 7723/2011 OZZL/43/Tu ze dne 27. 4. 2012 o udělení souhlasu společnosti Českomoravský štěrk, a.s., IČ 25502247, se sídlem Mokrá 359, 664 04, k provozování zařízení k využívání odpadů v lokalitě Hůrka u Plané nad Lužnicí a s jeho provozním řádem podle § 14 odst. 1 zákona a stanovení podmínek tohoto souhlasu, t a k t o: Podle § 90 odst. 5 správního řádu podaná odvolání zamítá a napadené rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeský kraj čj. KUJCK 7723/2011 OZZL/43/Tu ze dne 27. 4. 2012 potvrzuje.
Odůvodnění Ze správního spisu předloženého do odvolacího řízení bylo zjištěno následující: Společnost Českomoravský štěrk, a.s. (dále jen „ČMŠ“ nebo „žadatel“), se sídlem Mokrá 359, 664 04 Mokrá, IČ 25502247, podala dne 7.3.2011 žádost o udělení souhlasu s provozováním zařízení k využívání odpadů v lokalitě Hůrka u Plané nad Lužnicí podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Svou žádost pak doplnila o materiál zpracovaný společností SaNo CB, s.r.o., o monitoringu obsahu As, Cr a Ni v zeminách a podzemní vodě v prostoru předmětného zařízení. Na základě podané žádosti pak odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu – Jihočeský kraj (dále jen „úřad nebo krajský úřad“) oznámil ostatním účastníkům – městu Planá nad Lužnicí (dále jen „město Planá“) a občanskému sdružení Za zdravou Planou (dále jen „sdružení“ nebo „OS“) pod čj. KUJCK 7723/2011 OZZL/5/Tu ze dne 22.3.2011 zahájení správního řízení ve věci. Současně stanovil podle § 36 správního řádu lhůtu k podání vyjádření či připomínek. Sdružení podalo dne 4.4.2011 své připomínky k zahájenému řízení, v bodě 1. Vyjádření namítlo podjatost úředních osob podílejících se na vedení řízení – vedoucího odboru Ing. Karla Černého, Ing. Hany Zahradníkové, Ing. Hany Pacákové a Ing. Františka Tůmy; o
signed by Ing. Václav Osovský Date: 2012.08.06 15:19:31 CEST Reason: sasrdaex.4.0. 00 Location: nedefinovane
tom bylo rozhodnuto v samostatných správních řízeních, přičemž nebyla konstatována podjatost všech namítaných úředních osob. Dále sdružení požadovalo, aby byla zrušena příloha č. 2 provozního řádu a vymazán text, který se k tabulce vztahuje, v tabulce č. 1 pro katalogové číslo 17 05 04 vymazat upřesnění, že pod tímto kódem budou přijímány i rybniční sedimenty. Nesouhlasilo se závěrečnou zprávou firmy DEKONTA, která dle jeho názoru obsahuje nesprávné hodnocení výsledků. K monitoringu zpracovanému firmou SaNo CB s.r.o. uvedl, že nemůže nahradit hodnocení rizika podle vyhlášky č. 99/1992 Sb. Další účastník město Planá nad Lužnicí podal také obsáhlé námitky. Poté, co byla samostatně vyřízena námitka podjatosti, oznámil krajský úřad účastníkům, že vedené řízení pokračuje a sdělil jim aktuální obsah spisové dokumentace s možností vyjádřit se. Sdělením ze dne 26. 8. 2011 se do vedeného řízení přihlásilo město Tábor jako další účastník, když je vlastníkem nemovitostí, na kterých se schvalované zařízení nachází. V průběhu řízení dospěl krajský úřad k závěru, že k předmětné věci byly vypracovány dva rozporné posudky. Pro jednoznačné rozhodování zadal zpracování posudku nezávislého posuzovatele. Usnesením čj. KUJCK 7723/2011 OZZL/26/Tu ze dne 27. 10. 2011 rozhodl o ustanovení soudního znalce ing. Michaela Barchánka a uložil mu provést odborné posouzení využívání zemin a rybničního bahna k rekultivaci pískovny Hůrka, a to zejména s ohledem na obsah arzenu, a následně stanovit hraniční hodnotu obsahu arzenu v odpadech využívaných k rekultivaci. O tom pak znalec zpracoval znalecký posudek. Tento znalecký posudek obdržel krajský úřad dne 1.3.2012. O tom informoval úřad účastníky řízení sdělením čj. OZZL/36/Tu dne 5.3.2012 s tím, že mohou ve stanovené lhůtě nahlédnout do podkladů rozhodnutí a zároveň sdělil, že po uplynutí lhůty k vyjádření ve věci rozhodne. Občanské sdružení ve své reakci požaduje nezvyšovat limitní hodnoty arzenu, neboť podmínky úprav, které znalec doporučuje, nebude možné kontrolovat do takové míry, že bude jisté, že se sediment trvale nedostane pod hladinu podzemní vody. Město Tábor nemělo žádné připomínky. Město Planá uzavřelo, že ani znalecký posudek Ing. Barchánka neobsahuje podklady nezbytné k tomu, aby mohlo být žádosti ČMŠ vyhověno, a proto trvá na tom, aby byl návrh zamítnut. Žadatel sdělil, že nemá k posudku žádné připomínky. Dne 27. 4. 2012 vydal krajský úřad napadené rozhodnutí. Rozhodnutí bylo doručeno všem účastníkům. Platnost souhlasu omezil na dobu 6 let od nabytí právní moci rozhodnutí s tím, že toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí dřívější v téže věci čj. KUJCK 29792/2009 OZZL/6/Tu-R ze dne 17. 12. 2009. Proti rozhodnutí se odvolali dva účastníci, a to město Planá dne 16.5.2012 a Občanské sdružení dne 21.5.2012. Krajský úřad podání odvolání oznámil v souladu s § 86 správního řádu dalším účastníkům řízení. Město Tábor uvedlo, že se ztotožňuje s posudkem znalce Ing. Barchánka. Argumenty odvolávajících se jsou totožné s jejich námitkami v průběhu řízení. Žadatel pak uvedl, že rovněž souhlasí se znaleckým posudkem; po nabytí právní moci rozhodnutí bude respektovat požadavky provozního řádu a rozhodnutí. Obsáhlé odvolání města Planá je postaveno na následujících argumentech: 1. Odvolateli nebyl spolu s rozhodnutím doručen provozní řád, stalo se tak následně. 2. Z rozhodnutí je zřejmé, že došlo k úpravě provozního řádu. Odvolatel nebyl s upravenou verzí seznámen. 3. Účastníci řízení nebyli seznámeni se stanoviskem MŽP, odboru geologie, ke znaleckému posudku Ing. Barchánka, což je v rozporu s § 36 odst. 3 správního řádu. Toto stanovisko dostal krajský úřad na vědomí.
-2-
4. Odvolatel nadále trvá na tom, že se jedná o odstraňování odpadů, kód D1 – ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu. Odůvodnění krajského úřadu nemůže obstát. 5. KÚ nerespektoval a pouze částečně se vypořádal s námitkou, kdy odvolatel požadoval, aby proběhlo posouzení vlivů na životní prostředí, neboť A) nejedná se o zařízení k využívání odpadů ale odstraňování – bod 10. 1. příl. č. 1 zákona EIA; B) jedná se současně o vodohospodářské úpravy nebo jiné úpravy ovlivňující odtokové poměry – bod 1.3. Kategorie II, příl. č. 1; C) podle § 10 odst. 4 zákona EIA nesmí být bez stanoviska vydáno rozhodnutí v žádném správním řízení. 6. KÚ se nezabýval negativními dopady odpadů do zařízení, ačkoliv při jakémkoli správním řízení týkajícím se provozní činnosti je třeba posuzovat dopady dopravy do zařízení. Vždy je potřeba dbát o dodržení únosné míry zatížení území. 7. Schválení ukládání bahna z nádrže Jordán je nesprávné a nezákonné, když v řízení bylo prokázáno, že podmínky charakteristické pro danou lokalitu jsou takové, že překročení přípustných limitů znečištění není možné. 8. Odvolatel trvá na nebytnosti provést hodnocení rizik podle vyhl. č. 99/1992, toto hodnocení nelze nahradit jiným. 9. Podle znaleckého posudku Ing. Benkoviče předložené hodnocení rizik neobsahuje všechny potřebné aspekty, přičemž je možné konstatovat, že předložené hodnocení obsahově neodpovídá požadavkům právních předpisů. 10. Odvolatel nesouhlasí s tím, aby se v případě přejímky sedimentů prováděly rozbory pouze na arsen a AOX, a požaduje, aby rozbory byly prováděny na všechny látky podle přílohy č.10 vyhlášky č. 294/2005 Sb. 11. V kapitole 4. považuje povinnosti směřující ke splnění požadavků přílohy č. 10 vyhlášky za nedostatečné. 12. Odvolatel žádá, aby do provozního řádu bylo zpět zapracováno jeho oprávnění provádět v zařízení kontrolu dodržování provozního řádu tak, jak tomu bylo v předchozím souhlasu. Ze shora uvedených důvodů pak odvolatel navrhuje, aby odvolací orgán napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil prvoinstančnímu orgánu. Další účastník řízení, občanské sdružení Za zdravou Planou, uvedlo ve svém odvolání následující skutečnosti: 1. Tvrzení o antropogenním znečištění území ohledně arzenu není podloženo relevantními a reprezentativními odběry vzorků horninového prostředí a podzemní vody. 2. Znalec Ing. Barchánek vyslovil hodnotu 30 mg arsenu/kg sušiny na základě „inženýrské logiky“, což nelze akceptovat pro rozhodování krajského úřadu; požaduje akceptování výkladu zpracovaného MŽP. Doporučuje, aby bylo vycházeno ze závěrů hodnocení rizika společností DEKONTA, které určuje pozaďovou hodnotu úložiště a jeho okolí 10 mg/kg sušiny. Z toho důvodu pak doporučuje zrušení přílohy č. 2 provozního řádu a souvisejícího textu. 3. Krajský úřad rozhodoval bez zhodnocení zdravotních rizik Krajskou hygienickou stanicí; sám znalec v posudku uvádí: “Trvalé uložení byť jen části dovezených sedimentů pod hladinou podzemní vody je objektivním zvýšením nebezpečí vyluhování některých kontaminantů.“ Proto by odvolací orgán neměl akceptovat tento argument k vydanému rozhodnutí. 4. K limitním hodnotám sedimentu z nádrže Jordán odvolatel navrhuje neakceptovat tento argument z důvodu neplatnosti žádného osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností tohoto odpadu. 5. Krajský úřad uvádí konkrétní údaje pro obsah arsenu v odpadních zeminách v lokalitě Hůrka, aniž by odkazoval na určitou expertízu, tedy na relevantní informační zdroj, z něhož vychází. Svá tvrzení označuje jako fakta. Odvolatel navrhuje neakceptovat nepodložená tvrzení, že pro lokalitu Hůrka je charakteristické prostředí se zvýšenou hodnotou arsenu 30 mg/kg sušiny. 6. K doporučením znalce Ing. Barchánka odvolatel uvádí:
-3-
a) požaduje nenavyšovat limitní hodnotu arzenu nad 10 mg/kg sušiny z důvodu provozovatelem navrženého ukládání do záplavového území; b) požaduje neumožnit ukládání materiálu se zvýšenou limitní hodnotou arzenu nad 10 mg/kg sušiny; c) požaduje, aby byly vyžadovány analýzy na všechny předepsané ukazatele podle přílohy č. 10.1. a 10.2. přílohy č. 10, vyhlášky č. 294/2005 Sb., a to z každých 1000 tun dovezeného odpadu. Do tabulky č. 10. 1. v provozním řádu požaduje doplnit také ukazatel AOX. Krajský úřad dal podaná odvolání k vyjádření žadateli, který souhlasí se zpracovaným posudkem s tím, že bude respektovat požadavky schváleného provozního řádu, a dále městu Tábor, které se také ztotožňuje s uvedeným posudkem s tím, že do zařízení bude uloženo takové množství sedimentu z Jordánu, které představuje cca 15% z celkového množství ukládaného materiálu. Podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu je odvolací orgán vázán důvody odvolání; přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení s právními předpisy, přičemž správnost přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Odvolací orgán přezkoumal v tomto rozsahu napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, prostudoval podklady obsažené v postoupeném spisovém materiálu a po jejich zhodnocení dospěl k následujícím zjištěním: Odvolací námitky účastníků jsou ve většině shodné s námitkami podanými v průběhu vedeného řízení, se kterými se prvoinstanční orgán bezezbytku vypořádal v odůvodnění svého rozhodnutí.
I. Odvolatelé namítají procesní pochybení krajského úřadu, který jim nedal před vydáním rozhodnutí k seznámení aktuální znění provozního řádu, čímž porušil § 36 odst. 3 správního řádu. Citované ustanovení ukládá správnímu orgánu, aby před vydáním rozhodnutí dal účastníkům možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Z judikatury pak je zřejmé, že účastník má právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, tedy může uplatnit vůči svědkům, znalcům, pravosti listin, úplnosti důkazní situace atd., své výhrady k podkladu rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění. Provozní řád zařízení je výsledkem takového řízení, kdy správní orgán na základě důkazních prostředků stanoví jeho obsah (schválí jeho znění) spolu s udělením souhlasu s provozem zařízení podle § 14 odst. 1 zákona. Pokud tedy odvolatelé namítají, že nebyli seznámeni se změněným provozním řádem, je tato námitka mylná. Odvolatelé byli během vedeného řízení seznámeni s obsahem spisového materiálu, s návrhem provozního řádu, který tvořil přílohu podané žádosti, resp. měli možnost nahlédnout do spisu, byli seznámeni s důkazy, zejména znaleckým posudkem Ing. Barchánka a jím stanovenými podmínkami provozního řádu, k těmto se vyjádřili a ve svých vyjádřeních navrhli určitá opatření, popř. znění provozního řádu. Spolu se znaleckým posudkem byli účastníci vyrozuměni podle § 36 odst. 3 správního řádu o tom, že po uplynutí lhůty k vyjádření krajský úřad ve věci rozhodne. O tom, jak se s návrhy účastníků krajský úřad vypořádal, řádně a obsáhle pojednal v odůvodnění svého rozhodnutí. Pokud pak odvolatelé s rozhodnutím krajského úřadu nesouhlasí, mají možnost postupovat podle § 81 správního řádu a napadnout toto rozhodnutí odvoláním. Odvolací orgán pak rozhodnutí přezkoumá v odvolacím řízení. Závěr odvolacího orgánu o tom, že účastníci nebyli zkráceni na svých procesních právech je podpořen konstatováním správních soudů, že smyslem příslušného ustanovení správního řádu je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi před rozhodnutím mohl uplatnit
-4-
vůči důkazním prostředkům své výhrady, tedy aby mohl uplatnit své výhrady k podkladu rozhodnutí a způsobu jeho zjištění; účastníku musí být sděleno, kdy dojde k vydání rozhodnutí a že spis již není doplňován o další důkazní prostředky od jeho posledního vyjádření. Stejně tak čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod stanoví, že každý má právo na to, aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.
II. Před hodnocením věcných námitek odvolací orgán konstatuje, že na základě listin obsažených ve spisovém materiálu dospěl k názoru, že v rámci vedeného řízení o udělení souhlasu s provozem zařízení dochází ze strany některých účastníků k odklonu od posuzování a hodnocení zařízení k nakládání s odpady a využívání odpadů jako celku k hodnocení jediného druhu odpadu – sedimentu či bahna z rybníku Jordán, který by zde mohl být eventuálně využíván. Takové posouzení odvolací orgán odmítá a zdůrazňuje, že předmětem posuzování je provoz zařízení jako celku, obsah škodlivin konkrétně v bahně, resp. v sedimentu vytěženém z vodní nádrže Jordán, není předmětem vedeného řízení. Platná legislativa v odpadovém hospodářství nepodmiňuje či nelimituje možnost aplikace či využití odpadu v zařízení jeho určitou lokalitou původu, popř. původcem tohoto odpadu. Pro možnost využití odpadu je rozhodující splnění podmínek pro využívání odpadů na povrchu terénu a limitní hodnoty obsahu škodlivin uvedených v příloze č. 10. a 11. vyhl. č. 294/2005 Sb., popř. působnost zákona stanovená v § 2. Není pochyb o tom, že předmětné zařízení je zařízením k využívání odpadů na povrchu terénu – R 10 (kód dle přílohy č. 3 zákona). V tomto zařízení je možné nakládat s odpady ve smyslu § 12 odst. 2 zákona. Současné není zakázána aplikace jiných materiálů, které nejsou odpady. Dále není pochyb o tom, že se jedná o zařízení stávající, provozované na základě dříve vydaného rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeský kraj čj. KUJCK 29792/2009 OZZL/6/Tu/R ze dne 17.12.2009. Rozhodnutí bylo vydáno na dobu neurčitou. Žadatel přistoupil k aktualizaci provozního řádu ve smyslu novely vyhlášky č. 294/2005, když provozní řád zařízení uvedl do souladu s novelou č. 61/2010 Sb., která nabyla účinnosti dne 1.4.2010. Shora citovaná vyhláška a její přílohy stanoví, že na povrchu terénu nelze využívat odpady nebezpečné, odpady nesmí obsahovat vyšší koncentrace škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 10.1. přílohy č. 10, vodný výluh musí splňovat požadavky stanovené v tabulce č. 10.2. téže přílohy, v případě využití odpadů v množství větším než 1000 t musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě podle zvláštního předpisu, překročení hodnot ukazatelů lze tolerovat v případě, že zvýšení odpovídá -podmínkám charakteristickým pro dané místo -geologické a hydrogeologické charakteristice místa a okolí, pokud využívané odpady při normálních klimatických podmínkách nepodléhají takové významné změně, která by vedla k uvolňování škodlivin do životního prostředí -upravené limitní hodnoty jsou stanoveny v provozním řádu zařízení -pokud je využíváno množství odpadů větší než 1000 tun, je pro místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě podle zvl. právního předpisu Žadatel uvedl v žádosti, že hodlá využívat v zařízení odpady v množstvím větším než 1 000 t, současně požádal o schválení překročení nejvyšších přípustných hodnot prvku arzen na hodnotu 30 mg/kg sušiny. Shora citovaná příloha vyhlášky pro tento případ uvádí v bodě 4., že pro takové místo musí být zpracováno hodnocení rizika podle zvláštního právního předpisu, a v bodě. 5., že překročení se toleruje v případě, že zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo a geologické a
-5-
hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí, přičemž o tom je potřeba také zpracovat hodnocení rizika. Žadatel tedy doložil v souladu s přílohou č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb., spolu s žádostí materiál zpracovaný společností DEKONTA a.s. „Geologické a hydrogeologické posouzení lokality Hůrka a hodnocení rizika včetně posouzení způsobů ukládání sedimentů vzhledem k jeho geomechanickým vlastnostem a jejich případným změnám v čase“ zpracovaný v květnu 2010 a jeho doplněk č.1 z června 2010. Dále předložil materiál „Monitoring obsahu As, Cr a Ni v zeminách a podzemní vodě“ zpracovaný firmou SaNo CB, s.r.o., v lednu 2011. Účastník řízení - město Planá - následně předložil znalecký posudek zpracovaný Ing. Pavlem Benkovičem dne 3.4.2011. Tento materiál posoudil závěrečnou zprávu firmy SaNo CB s.r.o a znalec uvedl, že tato zpráva neposkytuje v žádném případě věrohodné údaje o pozaďových hodnotách sledovaných kontaminantů, především arsenu, v zeminách v prostoru pískovny Hůrka, a to z toho důvodu, že všechny vzorky byly odebrány v prostoru bývalé, již zrekultivované skládky popílků. Výběr místa odběru vzorků hodnotí jako zjevně účelový, se snahou zajistit co nejvyšší pozaďové hodnoty sledovaných kontaminantů, především arzenu. Prvoinstanční orgán pak postupoval správně, když s ohledem na rozpory v závěrech listinných důkazů v souladu s § 3 správního řádu přistoupil ke jmenování znalce a nechal ve sporné otázce, zda je možné v zařízení využívat odpad s větším obsahem arzénu s ohledem na charakter lokality, tedy zda závěry předložených materiálů jsou věcně správné a v souladu s platnými právními předpisy, zpracovat znalecký posudek. Jak bylo opakovaně judikováno k povaze důkazních prostředků, posudky, které nebyly zpracovány znalcem ustanoveným pro řešenou otázku příslušným státním orgánem, nemají charakter důkazního prostředku – znaleckého posudku, ale důkazního prostředku - listiny, která se neliší od jiných listinných důkazních prostředků shromážděných v příslušném řízení. Znalec se ustanovuje v takovém případě, kdy jde o posouzení skutečnosti, které vyžaduje odborné znalosti; správní orgán nepřezkoumává věcnou správnost odborných závěrů znalce. Odvolací orgán hodnotí vypovídací schopnost posudku Ing. Barchánka jako dostatečnou, posudek respektuje ochranu veřejného zájmu podle § 1 písm. a) zákona. Znalecký posudek vycházel ze stejných podkladů jako shora citovaný materiál. Znalec ve znaleckém vyhodnocení uvedl, že pro uložení sedimentů z rybníka v zařízení jsou dvě možnosti: první možnost představuje, že vytěžené sedimenty budou ukládány mimo režim zákona o odpadech (viz § 1 písm. h/ zákona) – zde doporučuje doplnit návrh provozního řádu v pasáži o dovozu materiálů mimo režim zákona o odpadech; druhou možností je uložení sedimentu v režimu odpadu s tím, že příslušný správní orgán bude respektovat znalcem uvedené závěry posudku. Prvoinstanční orgán doplnil tyto podmínky uvedené znalcem pro druhou možnost do odsouhlaseného provozního řádu. Odvolací orgán neshledal tento postup jako nezákonný. Podle citovaného ustanovení vyhlášky se zvýšení přípustných hodnot toleruje v případě, že zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí. Nelze zaměňovat toto ustanovení se zněním přílohy č. 9 zákona, kde se posuzuje výskyt látek v přirozeném pozadí lokality při využití materiálů, tedy „neodpadů“. Znalec hodnotil lokalitu jako antropogenně ovlivněnou a znečištěnou již z minulosti. Uvedl důvody, na základě kterých k takovému hodnocení dospěl. Ve spise je založeno stanovisko, resp. vyjádření Ministerstva životního prostředí čj. 63818/ENV/10, 4626/720/10 ze dne 27.7.2012 k ustanovení bodu 5 přílohy č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb., ve kterém je uvedeno, že účelem ustanovení je umožnit použití odpadů překračujících limitní hodnoty ukazatelů, pouze pokud překročení odpovídá prostředí, kde budou odpady uloženy; tato skutečnost musí být doložena geologickým a hydrogeologickým posudkem; výsledkem posouzení je i stanovení limitních hodnot pro
-6-
odpady odpovídající této lokalitě. Z tohoto stanoviska je zřejmé, že navržený postup je v souladu s účelem citované vyhlášky a krajský úřad hodnotil charakteristiku místa přesně v jejích intencích. Krajský úřad hodnotil tento posudek v kontextu s dalšími důkazy. Důvodně při své úvaze hodnotil i stav, kdy vytěžený sediment bude podroben limitnímu hodnocení koncentrací škodlivin podle přílohy č. 9 zákona za účelem vyloučení z působnosti zákona podle § 2 odst. 1 písm. h). Hodnocený sediment bude z působnosti zákona vyloučen tehdy, kdy hodnocený arzen dosáhne hodnoty max. 30 mg/kg sušiny při splnění ostatních limitů. Na zařízení tak bude moci být využíván jako materiál i s touto hodnotou a provozovatel se nemusí řídit provozním řádem zařízení. Zákon o odpadech nezakazuje v zařízeních, kde lze využívat nebo odstraňovat odpad, nakládat i s materiály či vedlejšími produkty, pokud je to v souladu s ostatní legislativou. Odvolací orgán neshledal v postupu krajského úřadu a v jeho správním uvážení pochybení a plně se ztotožňuje s hodnocením důkazů a úvahami prvoinstančního orgánu, které uvedl velice obsáhle v odůvodnění. Bylo jednak přihlédnuto k tomu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci řízení. III. Na základě shora uvedených premis odvolací orgán hodnotí další námitky odvolatelů (1. Město Planá, 2. Občanské sdružení) jako neoprávněné, mylné či nedůvodné: 1.3. Námitka je neoprávněná. Krajský úřad tento dokument k dispozici nemá, není součástí spisové dokumentace; pokud si některý z účastníků toto stanovisko vyžádal, měl ho v rámci vedeného řízení krajskému úřadu předložit. 1.5. Námitka je neoprávněná. Záměr těžby štěrkopísku a odstranění jejích důsledků (rekultivace těžebního prostoru) byl posuzován podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Po veřejném projednání záměru dne 5.8.1994 vydal Okresní úřad Tábor, referát životního prostředí, dne 30.8.1994 pod čj. EIA 1/94.Ro souhlasné stanovisko s realizací stavby. Využívání odpadů k rekultivaci vytěženého prostoru je v tomto případě zařízení k využívání odpadů kategorie ostatní a není vyjmenováno v příloze č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, a nevyžaduje se tak zjišťovací řízení. 1.6. Námitka je mylná. Souhlas s provozem zařízení a s jeho provozním řádem krajský úřad vydává podle § 14 odst. 1 zákona a toto řízení nezahrnuje hodnocení dopadu nákladní dopravy na dodržování hlukových limitů. Tato skutečnost je v kompetenci obvodního báňského úřadu, který povolil vlastní rekultivaci vytěženého prostoru, kde i město Planá bylo účastníkem řízení a nevzneslo k dopravě žádné připomínky. 1.7. Námitka je neoprávněná Ve znaleckém posudku dospěl znalec Ing. Barchánek k závěru, že předmětná lokalita Hůrka je antropogenně ovlivněna (lokální maximum přes 60 mg arzenu/kg sušiny) a z tohoto důvodu naplňuje podmínky bodu 5 přílohy č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb. – jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí, pokud využívané odpady při normálních klimatických podmínkách nepodléhají žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně, která by vedla k uvolňování škodlivin do životního prostředí. Tyto závěry byly krajským úřadem akceptovány. 1.8. Námitka je nedůvodná. Žadatelem předložené zpracované hodnocení rizika v dané lokalitě – Geologické a hydrogeologické posouzení lokality Hůrka a hodnocení rizika včetně posouzení způsobů ukládání sedimentu vzhledem k jeho geomechanickým vlastnostem a jeho případným změnám v čase, které zpracovala firma DEKONTA a.s. byla po porovnání formálních náležitostí zpracována podle jiného předpisu. Nicméně podle závěru posudku Ing. Benkoviče, který byl předložen odvolateli, je tato skutečnost akceptována a hodnocena tak, že z věcného hlediska posuzovaná závěrečná zpráva
-7-
obsahuje všechny podstatné informace, vyžadované přílohou č. 12 příslušné vyhlášky. S tímto hodnocením se krajský úřad ztotožnil. 1.9. Námitka není důvodná. Argumentaci, že zpráva byla zpracována podle jiné metodiky (riziková analýza) a byla zpracována špatné, nelze přijmout. Názor obou znalců, Ing. Benkoviče a Ing. Barchánka, stejně jako krajského úřadu je shodný, neboť znalci zhodnotili, že z věcného hlediska závěrečná zpráva DEKONTY a.s., obsahuje všechny podstatné informace požadované přílohou č. 12 vyhlášky č. 104/1988 Sb. 1.10. Požadavek odvolatele je nedůvodný. Znalec Ing. Barchánek ve znaleckém posudku uvedl, že budou sledovány jako kritické ukazatele hodnoty arzenu u všech sedimentů a u sedimentů v neodpadovém režimu hodnota AOX. Četnost analýz je dána podmínkou v závěru posudku, a to minimálně po každých 1000 tunách. Stejně tak v dokumentu zpracovaném pro odvolatele firmou EMPLA AG spol. s r.o. jsou jako kritické parametry hodnoceny také arzen a AOX. 1.11. Tato námitka je také neoprávněná a vyplývá pravděpodobně z nepochopení institutu základní popis odpadu. Odvolatel uvádí, že výsledky analýz nelze nahradit základním popisem odpadu. Naopak, tento základní popis musí zahrnovat výsledky zkoušek a analýz, zaměřených na zjištění podmínek vylučujících odpad z nakládání v příslušném zařízení. 1.12. Námitka není důvodná. V návrhu provozního řádu, který žadatel předložil ke schválení a účastníci řízení měli možnost se s ním seznámit a připomínkovat jej, nebylo uvedeno, že odvolatel má oprávnění kontrolovat dodržování provozního řádu. Nemohlo být tedy v odsouhlasené verzi vypuštěno. Podstatné však je, že taková podmínka, pokud by byla stanovena, by byla nezákonná. Kontrolní pravomoc je dána zákonem, není možné stanovit kompetenci nad rámec zákona. 2.1. Námitka je neoprávněná. Zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu podle § 14 odst. 1 zákona je v předmětné lokalitě povoleno od roku 2007. Při zahájení rekultivace vytěžených prostorů se již nejednalo o pískovnu v přírodním stavu, ale o antropogenně ovlivněnou lokalitu. Po odtěžení vátých písků v historické době byly vzniklé prostory dodatečně vyplňovány různým materiálem. V té době vznikla i skládka popílku a skládka TKO. Rozbory popílku ze skládky dokumentovaly zvýšený obsah arzenu v popílku (max. 60 mg/kg sušiny). V závěrech znaleckého posudku Ing. Barchánek posoudil lokalitu Hůrka jako antropogenně znečištěné území, které splňuje podmínky pro možnost zvýšení limitní koncentrace arzenu, uvedené v bodu 5, přílohy č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Krajský úřad závěry znaleckého posouzení akceptoval. Vedené správní řízení se týká aktualizace provozního řádu, resp. uvedení souhlasu a provozního řádu do souladu s platnou legislativou, a to v situaci, kdy bylo v zařízení již využito 1 200 000 t odpadních zemin, a to bez kontroly obsahu škodlivin v sušině odpadů (v souladu s dosud platným provozním řádem). V odsouhlaseném provozním řádu jsou obsahy škodlivin stanoveny dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. V namítaném stanovisku MŽP, odboru ochrany horninového a půdního prostředí (čj.: 36371/ENV/11 1098/660/11 ze dne 1. 6. 2011) k podnětu odvolatele, který se týkal možnosti zrušit rozhodnutí o odborné způsobilosti Mgr. Milana Horňáka, není uvedeno, že výsledky monitoringu nemohou být podkladem pro úvahu, aby se postupovalo podle bodu 5. přílohy č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Ve stanovisku je konstatováno, že chybou řešitele bylo použití termínu „vzorky zemin“, i když se jednalo v převážné většině o popílky. Pojem zemina by mohl být zavádějící v tom smyslu, že by se jednalo o zvýšené hodnoty přírodního pozadí (arzenu), které by umožnilo překročení nejvýše přípustných hodnot dle odst. 5 přílohy č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb., a to na základě zvýšeného přírodního pozadí. Stanovisko MŽP odboru geologie ke znaleckému posudku Ing. Michaela Barchánka ve věci využívání odpadů v lokalitě Hůrka č.j. 36371/ENV/11 1098/660/11 ze dne 20.3.2012
-8-
nemá krajský úřad k dispozici. Pokud si některý z účastníků řízení toto stanovisko vyžádal, měl ho předložit na krajský úřad v rámci řízení. 2.2. Námitka není důvodná. Vyhláška č. 294/2005 Sb. umožňuje podle přílohy č. 11 bod 5.) překročení nejvýše přípustných hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených v bodech 1 až 3: „Překročení nejvýše přípustných hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených v bodech 1 až 3 se toleruje v případě, že jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí, pokud využívané odpady při normálních klimatických podmínkách nepodléhají žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně, která by vedla k uvolňování škodlivin do životního prostředí, a pokud jsou upravené limitní hodnoty, včetně kritických ukazatelů neuvedených v bodech 1 až 3, stanoveny v provozním řádu příslušného zařízení. V případě využívání odpadů podle bodů 2 a 3 musí být navíc vždy splněny požadavky stanovené v bodě 4 a v § 12 odst. 4.“ Ing Barchánek ve svém znaleckém posudku a zároveň i krajský úřad vycházel ve svém rozhodování z tohoto znění vyhlášky. Charakteristiku místa může vytvářet přírodní pozadí, ale i antropogenní uloženiny. Skládku popílku s maximem obsahu arzenu 60 mg/kg sušiny nelze přehlížet. Zákon vymezuje působnost zákona k sedimentům v § 2 odst. 1, písm. h). Pokud rozbor sedimentů vyhoví limitním hodnotám uvedeným v příloze č. 9 zákona, nepodléhá sediment režimu odpadů a může se využít k terénním úpravám jako materiál. Mezní hodnota obsahu arzenu v sušině je zde oproti vyhlášce č. 294/2005 Sb. uvedena rozdílně, a to 30 mg/kg sušiny. Zároveň musí sediment vyhovovat meznímu obsahu AOX. Ukazatel AOX ale není konstantní v čase (na rozdíl od obsahu kovů), může se na vzduchu a působením slunečného světla měnit (snižovat). Pokud se koncentrace AOX sníží pod hranici danou předpisem, je možno konkrétně sedimenty aplikovat do zařízení zcela mimo režim zákona o odpadech. Průměrný obsah arzenu na lokalitě Hůrka, který ve svém odvolání vypočítal odvolatel, je vyšší než průměrný obsah arzenu v souborech vzorků sedimentů z Jordánu. 2.3. Námitka je nerelevantní. Ve zprávě DEKONTY, a. s., je uvedeno, že charakteristika horninového prostředí a hydrogeologické podmínky na lokalitě umožňují zvýšení limitní hodnoty arzenu, a to za předpokladu, že ukládání rybničního sedimentu bude probíhat na uloženou vrstvu - cca 1,5 m - inertní zeminy na dno vytěženého prostoru tak, aby byla dodržena podmínka uložení sedimentu nad hladinu podzemní vody. Ing. Benkovič ve svém znaleckém posudku upozorňuje, že při záplavách může dojít ke zvýšení hladiny spodní vody (až o 2 m) a část uložených sedimentů by se ocitla pod hladinou spodní vody. Ing. Barchánek ve svém znaleckém posudku s názorem Ing. Benkoviče souhlasí a ve znaleckém vyhodnocení stanovuje maximální limitní hodnotu arzenu 30 mg/kg sušiny za podmínky, že provozovatel zajistí uložení sedimentů nad hladinou podzemní vody, a to i při zvýšení hladiny o 2 m. Podle návrhu provozovatele bude tato podmínka řešena uložením zvýšené vrstvy inertní zeminy na dno vytěženého prostoru v celkové výšce 2,3 m. Tím bude splněna podmínka, že sediment (a ani jeho část) nebude trvale pod hladinou spodní vody i v případě záplav a nemůže dojít k vyluhování kontaminantů. 2.4. I tato námitka je nerelevantní. Odvolatel má ve svých stanovách (www.oszzp.webnode.cz) jako jeden z cílů činnosti sdružení zamezit odstranění sedimentu z vodní nádrže Jordán a zamezit dovozu a skládce těchto sedimentů. Z toho důvodu je pochopitelné, že se připomínky občanského sdružení týkají zejména sedimentu z vodní nádrže Jordán, i když podmínky příjmu odpadů na zařízení k využívání odpadů se týkají všech odpadů bez rozlišení původu. Při odbahňování rybníků není obecně dána povinnost vypracovávat osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností, činí se tak pouze v případě pochybnosti. V případě vodní nádrže Jordán bylo zpracováno osvědčení, aby byly vyloučeny pochybnosti o kvalitě sedimentu. Osvědčení pro horní i dolní část nádrže potvrdila nezávadnost sedimentu. Skutečnost, že uvedené osvědčení v současné době není platné, nemůže aprobovat rozsah závadnosti sedimentu. Pro vedené řízení je však osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností irelevantní z důvodů shora opakovaně uvedených.
-9-
2.5. Námitka není důvodná. Podle znění vyhlášky č. 294/2005 Sb. před novelizací vyhláškou č. 61/2010 Sb., nebylo pro rekultivaci vytěžených povrchových důlních děl vyžadováno zpracování hodnocení rizika v dané lokalitě při využití odpadů v daném místě v množství větším než 1000 t a pro odpady používané ve vrstvách 1 m pod terénem nebyly stanoveny limitní hodnoty škodlivin v sušině. Překročení nejvýše přípustných hodnot jednotlivých ukazatelů (arzenu a PAU) vycházelo ve zprávě DEKONTY, a. s., z matematických transportních modelů, které nemusely brát v úvahu stávající jak přirozené, tak případné antropogenní pozadí. Jedná se o nedostatek této zprávy, neboť při určení překročení nejvýše přípustných hodnot měla vycházet také z podmínek charakteristických pro dané místo, nejenom z matematických transportních modelů. Přitom na antropogenní uloženiny upozornila DEKONTA ve své zprávě (rozbory které provedla, byly ze vzorků odebraných pouze z povrchu 0 - 0,1 m). Rozbory popílku byly provedeny až firmou SaNo CB s.r.o.; a následně pak Ing. Barchánek označil ve svém znaleckém posudku lokalitu Hůrku za antropogenně kontaminovanou. Existenci skládky teplárenského popílku s lokálním maximem přes 60 mg/kg sušiny nelze zpochybnit. Sondy, z nichž byly vzorky Z5-Z8 odebrány, tvoří kříž, v němž vzdálenosti dvou protilehlých míst činí cca 100 a 40 m. Pokud by byl popílek uložen jenom v tomto prostoru, jedná se o nezanedbatelné množství, které významným vlivem charakterizuje tuto lokalitu. 2.6.a. K tomuto neoprávněnému požadavku odkazuje odvolací orgán na odůvodnění v bodě 2.3. 2.6.b. Námitka není oprávněná. K obávané nejistotě odvolatele s „kvalitou“ naváženého materiálu odvolací orgán uvádí, že podle zákona může Česká inspekce životního prostředí, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností provádět kontrolu dodržování provozního řádu provozovatelem. 2.6.c. Tento požadavek je neopodstatněný. Ing. Barchánek ve svém znaleckém posudku uvádí s odvoláním na posouzení velkého počtu analýz sedimentu z Jordánu, že budou sledovány jako kritické ukazatele hodnoty arzenu u všech sedimentů a u sedimentů v neodpadovém režimu hodnota AOX. Četnost analýz je dána podmínkou v závěru jeho znaleckého vyhodnocení, a to minimálně po každých 1000 tunách. V dokumentu „Vyhodnocení výsledků sedimentů z VN Jordán“, který byl vypracován v roce 2009 firmou EMPLA AG spol. s r.o. pro Město Planá nad Lužnicí jsou jako kritické parametry vyhodnoceny také arzen a AOX. Požadavek rozšíření analýz je neopodstatněný stejně jako požadavek rozšíření provozního řádu o analýzy hodnoty AOX; jak je uvedeno v předcházejícím odstavci není takový postup nezbytný a nemá v této fázi schvalování své opodstatnění.
IV. Odvolací orgán tedy uzavírá, že neshledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a příp. vrácení věci prvoinstančnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí. Prvoinstanční orgán povedl důkladné hodnocení získaných důkazů, tyto hodnotil ve vzájemných souvislostech, a ve smyslu § 3 správního řádu zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti; řádně odůvodnil možnost aplikace ustanovení čl. 5 přílohy č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, do uděleného souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona a schváleného provozního řádu. Proto bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
- 10 -
Poučení o odvolání : Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., v platném znění, nelze odvolat.
Otisk úředního razítka
Ing. Václav Osovský ředitel odboru výkonu státní správy II
Účastníci správního řízení do vlastních rukou: Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 664 04 Mokrá – Horákov Město Planá nad Lužnicí, Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Město Tábor, Žižkovo nám. 2, 390 15 Tábor Občanské sdružení Za zdravou Planou, Nad Hejtmanem 21, Planá nad Lužnicí Na vědomí: Krajský úřad, OZZL, U zimního stadionu 1952/2, České Budějovice Městský úřad, odbor životního prostředí, Žižkovo nám. 2, Tábor
- 11 -
