RIZIKA,
POJIŠTENÍ, SMLUVNÍ VZTAHY A TRANSPORT V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ
Ing., Josef, Polák1
ABSTRAKT Každý obchodník zabývající se problematikou mezinárodního obchodu musí řešit při prvotním rozhodování o vhodnosti zakázky řadu klíčových otázek. Identifikuje rizika, volí vhodný typ přepravy, vyjednává smluvní podmínky, rozhoduje se, zda zajistí zakázku pojištěním. Tento článek je zaměřen na primární rozdělení v problematice zahraničního obchodu a následného financování zahraničního obchodu. Konkretizuje oblasti rizika, pojištění, smluvních vztahů a transportu. ÚVOD Již odedávna spolu lidé po celém světě obchodují. Nabízí a poptávají zboží, které je v dané lokalitě nedostatkové, komfortní, v poslední době i levnější než zboží tuzemské. Hlavní cíl však zůstává stejný. Realizovat zisk vyšší než na domácím trhu. Při vývozu zboží a služeb se každý podnikatel potýká s řadou problémů, které mu nejsou svým charakterem blízké. Jedná se nejen o konkurenční boj, rozdílnou legislativu a normy, ale setkává se i s jinou kulturou, rozdílnými zvyky a způsobem myšlení. Při hlubším zamyšlení se nabízí řada rizik, jejichž nebezpečí roste právě mezinárodním prostředím. Jejich identifikací si podnikatelé mohou zvýšit pravděpodobnost toho, že nenastanou. Eliminuje se tak potřeba finančních prostředků, zlepší se možnost financování obchodu z cizích zdrojů, pojistitelnost zakázky a hrozba ztráty zakázky i obchodního partnera. Proto je studium a výzkum této problematiky důležité. Mezi klíčové body přímo související s danou problematikou patří volba způsobu transportu od místa výroby ke koncovému zákazníkovy. Předmět obchodu cestuje od desítek do tisíců kilometrů různými klimatickými pásmy, zeměmi různých rizikových koeficientů a se specifickými požadavky na zabezpečení požadovaných norem (technických, hygienických, ekologických). Tato část problematiky se řeší mezi kupujícím, prodávajícím a spediční společností smluvním vztahem, kde se musí specifikovat veškeré potřebné podmínky, finance a místa převodu rizik. Ve své práci se věnuji problematice financování vývozu, jehož částí je zohlednění rizik v mezinárodním obchodu. Volba druhu dopravy patří mezi oblasti, kde je třeba zohlednit řadu kritérií a rizik. Některá jsou předem známá, další lze odvodit z charakteru oblasti vývozu, jiná není možné předvídat či ovlivnit. Vhodnou volbou přepravy se minimalizují 1
Ústav financí, email:
[email protected]
náklady, rizika lze eliminovat vhodně sjednaným smluvním vztahem a pojištěním. Konečná podoba řešení transportu zboží se významně prolíná do problematiky zahraničního obchodu a jeho financování. 1 RIZIKA
VE VZTAHU K ZISKU
Ruku v ruce s výší čistého zisku jdou i rizika spojená s jednotlivými obchodními vztahy. Z hlediska ziskovosti obchodu a rizik stanovuji základní dělení na obchody: -
vysoce ziskové X vysoce rizikové
-
ziskové X standardně rizikové
-
prodělečné X různá úroveň rizika
Z hlediska zákonů a předpisů dělíme obchody: -
legální X různá úrovně ziskovosti
-
nelegální X vysoce ziskové
Vysoce rizikovým obchodem rozumíme obchod v zemích, kde často dochází k nepředvídatelným událostem, jako jsou převraty, politické puče, s vysokou úrovní kriminality a korupce. Obchody mohou být konstruovány legální i nelegální formou. Často jsou nepojistitelné. Standardním rizikem rozumíme situaci v mezinárodním obchodě, ve které jsme se schopni zorientovat podle předem zjistitelných informací, stanovit si náklady, zajistit legální smluvní vztahy, pojištění a řadu dalších kroků stejně, jak jsme zvyklí na tuzemském trhu, s ohledem na zvyklosti a legislativu dané destinace. Prodělečným obchodem rozumíme situaci, kdy jsme špatně stanovili obchodní strategii, rozpočty, partnera, vhodnost samotné zakázky, nebo jsme obchodovali ve vysoce rizikové destinaci. Proto nelze určit výši rizik. Z hlediska národní i mezinárodní legislativy shledáváme nelegálním obchodem takový, jenž odporuje znění jakéhokoliv zákonu či vyhlášky, které jsou spojeny s danou situací. Takové obchody jsou motivovány obvykle vidinou možnosti vysokého čistého zisku. Jedná se o případy: -
ve kterých byla zřejmá nelegálnost (obchod s drogami, lidmi, zbraněmi, …)
-
ve kterých se jednotlivé strany neseznámily s potřebnou legislativou a embargy spojenými s danou transakcí (obchod s léky, zvířaty, …), mohou nastat vědomě i nevědomě, což na podstatě nelegálnosti případu nic nemění
Dalším pohledem na problematiku rizik je jejich předvídatelnost a eliminovatelnost. Z toho vyplývá dělení na rizika: -
předvídatelná (rizika obchodního partnera, platební rizika, …)
-
nepředvídatelná (přírodní katastrofy, …)
Dále na:
-
eliminovatelná
-
neeliminovatelná
Pokud podle dané obchodní situace či destinace předvídáme možnost výskytu jakéhokoliv rizika, jsme schopni eliminovat pravděpodobnost jeho výskytu, případně se připravit na důsledky, pojistit se. U nepředvídatelných rizik není možnost jakékoliv přípravy, jejich důsledky mají nepřebernou škálu možností následků, jenž dopadnou na stranu, která v daném okamžiku odpovídá za obchodní případ podle smlouvy. Jednotlivá rizika v mezinárodním obchodu lze pojistit. Možnost a cena pojištění se odvíjí zejména podle kategorie země. Jednotlivé země se periodicky klasifikují podle míry teritoriálního rizika na základě výsledků ekonometrického modelu zpracovávajícího nejaktuálnější údaje MMF a Světové banky o finanční a ekonomické situaci klasifikované země a údaje o platební zkušenosti vývozních úvěrových pojišťoven zemí účastníků Konsensu OECD. Vedle indikátorů rizikovosti, jenž model vyhodnocuje, se zvažuje i nekvantifikovatelný faktor politického rizika a další faktory a zkušenosti nezahrnuté do vstupních dat modelu. Země jsou klasifikovány, do 7 rizikových kategorií. Kategorie 7 představuje země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a kategorie 1 země s minimální úrovní rizika. Zvláštní skupinou jsou země s kategorií 0, kde jsou zařazeny země s vysokými příjmy na obyvatele. Podle obchodního případu lze aktuálně využít nabídky pojistných produktů specializované státní úvěrové pojišťovny (Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. - EGAP), která se zaměřuje na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z České republiky. Pojištění se dělí na (5): -
pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru
-
pojištění bankou financovaného dodavatelského úvěru
-
pojištění střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru
-
pojištění bankou financovaného střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru
-
pojištění vývozního odběratelského úvěru
-
pojištění potvrzeného akreditivu
-
pojištění úvěru na předexportní financování
-
pojištění investic českých právnických osob v zahraničí
-
pojištění úvěru na financování investic českých právnických osob v zahraničí
-
pojištění úvěru na financování prospekce zahraničních trhů
-
pojištění proti riziku nemožnosti plnění smlouvy o vývozu
-
pojištění bankovních záruk vystavených v souvislosti s exportním kontraktem
krátkodobého
vývozního
Finální výběr vhodného pojištění se provádí podle specifikací obchodního případu, identifikovaných rizik, ceny a obchodní smlouvy. 2 PRVOTNÍ
KRITÉRIA VÝBĚRU DOPRAVY
Volba dopravy sebou nese řadu problematických bodů jako skladování, bezpečnost, ekologičnost, hygienické a technické podmínky, apod. Tyto parametry nejsou třeba v prvé části hledání vhodného typu přepravy uvažovat, protože lze předpokládat, že se projeví v ceně přepravy. Primární volba bude vycházet z parametrů uvedených v následující tabulce. Tabulka 1: Prvotní parametry výběru typu přepravy
Typ dopravy
Rychlost
Cena
Dostupnost
Překládka
Kapacita
Letecká
1 – rychlá
vysoká
omezená
nutná
omezená
Silniční
2
nižší
maximální
není nutná
omezená
Železniční
3
střední
omezená
obvykle nutná
relativně neomezená
Lodní
4 – pomalá
nejnižší
omezená
obvykle nutná
relativně neomezená
Finální výběr se provádí dle konkrétního druhu zboží a destinace. Často bývá subjektivní. Nezáleží pouze na parametrech uvedených v tabulce, ale i na zohlednění zabezpečení přepravovaného materiálu, zda bude přepravce ochoten a schopen dané zboží přijmout (letecká přeprava zbraní, výbušnin, apod.). Dále je nutné smluvně vyjednat nejvíce vyhovující způsob ručení, případně zvolit formu zajištění. V neposlední řadě významným bodem se stává i ten fakt, že máme dokonale zajištěný transport, stane se nehoda, přijdeme o náklad, pojišťovna vše uhradí, ale nestihne se dodat požadovaný předmět smlouvy včas, přijdeme o klienta pro další obchod, platíme penále, apod. 3 ZAJIŠTĚNÍ
TRANSPORTU POMOCÍ SMLUVNÍHO VZTAHU
Při zajištěném obchodu následuje další neméně důležitý krok – vhodné sestavení smlouvy. Pro jednodušší řešení smluvních vztahů v mezinárodním obchodě připravila Mezinárodní obchodní komora (ICC) se sídlem v Paříži soubor Mezinárodních obchodních pravidel INCOTERMS (INternational COmmercial TERMS). Jedná se pouze o doporučená pravidla, která zahrnují dodatečná vodítka pro obchodníky, uzavírající kupní smlouvy v zahraničním obchodě a smlouvy o mezinárodní přepravě zboží. V současné době se obchodníci setkávají se dvěmi podobami těchto doporučených pravidel. -
INCOTERMS 1990
-
INCOTERMS 2000
Nové znění Mezinárodních obchodních pravidel INCOTERMS vstoupilo v platnost 1. ledna 2000. INCOTERMS 1990 zavedením INCOTERMS 2000 avšak neztratily na významu. Všechny smlouvy, ve kterých je uvedeno INCOTERMS 1990 (nebo starší vydání), se nadále řídí těmito pravidly, lze i nadále používat INCOTERMS 1990 do nových smluv, je třeba přesně uvést, že se jedná o dodací doložku ve znění Incoterms 1990. Ve vydání INCOTERMS 2000 byly doložky uspořádány do čtyř kategorií, které se od sebe zásadně odlišují. INCOTERMS nejsou závaznou právní normou ani mezinárodní dohodou, stávají se závazné až dohodou smluvních stran. INCOTERMS zejména neřeší (1): -
majetkoprávní vztahy smluvních stran ke zboží
-
dodací lhůty
-
problematiku kupních a prodejních cen
-
problematiku platebních podmínek
INCOTERMS se zabývají hlavně (1): -
problematikou přesného vymezení místa předání zboží
-
místem přechodu rizik za ztrátu či poškození přepravovaného zboží
-
místem určujícím rozdělení plateb přepravného mezi prodávajícím a kupujícím
-
další povinnosti spojené se zajištěním a realizací přepravy
-
předávání dokumentů
Z uvedených bodů plyne, že je důležité stanovit si místo, kde se zmíněná rizika převádějí, doplnit podmínky, které IMCOTERMS neřeší a neměnit výklad samotných pravidel dodacích doložek, protože platí, že konkrétní znění eventuálních změn či doplňků má právní prioritu před ustanovením dané dodací parity INCOTERMS. Může tak dojít k porušení právní jistoty, jenž má u tohoto systému zcela zásadní význam. V nově navazovaných kontaktech se doporučuje poslat druhé straně plný text navrhované parity tak, jak je uveden v autentickém anglickém znění. Teprve po vyjádření druhé strany a po případných úpravách práv a povinností, na nichž dojde k dohodě, podepisovat smlouvu. V takto uzavřeném vztahu si pak všechny strany zajistí: -
co platí prodejce
-
co platí příjemce
-
co je v ceně dopravy
-
kde ručí za zboží o prodejce o přepravce o odběratel
-
místo dodání
V následných krocích se zvažuje další potřeba případného pojištění přepravovaného zboží, je třeba si uvědomit, zda je v ceně přepravy i výše zmíněné zajištění, resp. kontrolovat, zda je uzavíraná zasilatelská či přepravní smlouva vždy v souladu s dodacími doložkami INCOTERMS. Ty totiž řeší pouze vzorovou právní úpravu vztahů mezi prodávajícím a kupujícím. Vhodně konstruovaným výběrem typu přepravy a smluvních vztahů se eliminují rizika i kapitálová náročnost této části problematiky mezinárodního obchodu. ZÁVĚR Výsledkem mojí celkové práce v oblasti řízení rizik v zahraničním obchodě může být manuál, po jehož nastudování si každý podnikatel, banka či pojišťovna bude schopna vybrat parametry, jež přiřadí ke konkrétní zakázce do konkrétní země jako ty podstatné. Cílem nebude najít všechna rizika spojená s obchodem a kontrolovat je při každém novém exportu služby nebo zboží, ale výsledný manuál bude schopen napomoci v hledání a eliminaci potencionálních rizik, čímž si exportér potvrdí proveditelnost dané operace. V mezinárodním obchodu existuje dle mnoha různých teritorií i řada aspektů, na které je třeba brát ohled. Právě důvodu tolika odlišností nelze stanovit všeobecný model či postup vyhodnocení rizik fungující na všechny situace. Plyne to již z jednoduchého rozdělení na obchod v rámci EU, s vyspělými zeměmi, s třetími zeměmi a s Ruskem. Dle tohoto dělení již můžeme vycházet při výběru rizik. Nejenom proveditelnost je hlavním výstupem, pro který se studie tohoto typu zpracovávají. Dnešní doba poskytuje velké množství sdělení, ale ne všechna sdělení mohou být brána jako kvalitní informace, jenž povedou k omezení a vyloučení rizik, tudíž ke snížení potřebného kapitálu, následně pak ke vhodné volbě zdroje financování či pojištění. Cílem se tak stává i eliminace sdělení a výběr vhodných informací. LITERATURA (1)
JANATKA, F. HÁDL, J. NOVÁK, R. a kol. Obchodní operace ve vývozu a dovozu. Praha: Godex, 1999. 408 s. ISBN 80-85963-94-9
(2)
YOFFIE, David B., GOMES-CASSERES, Benjamin. International trade and competition. Singapore : McGRAW-HILL, 1994. 574 s. ISBN 0-07-113783-1.
(3)
PRACHAŘ, J. Operace v zahraničním obchodě. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2005. 141 s. Skriptum.
(4)
BusinessInfo.cz [online]. 20.01.2006 [cit. 2007-06-10]. Dostupný z WWW:
. Http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravni-prostredi/spravnepouzivani-incoterms-2000/1000487/2143/.
(5)
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. [online]. 2007 [cit. 2007-10-14]. Dostupný z WWW: http://www.egap.cz/produkty/index.php.
