REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ
SEVERNÍ AMERIKA – POVRCH USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová
USA a Kanada - geografické vymezení • USA – kontinentální část v J polovině SA kontinentu – na SZ Aljaška a v Pacifiku Havajské ostrovy
• Kanada – zaujímá S polovinu SA pevniny s přilehlými ostrovy (Arktické souostroví, Newfoundland, ostrov Prince Eduarda, Vancouver)
Severní Amerika – hraniční pevninské body kontinentu Cape Murchinson 71°50´ s. š. Cape Prince of Wales 168°05´ z. d
Cape Charles 55°40´ z. d.
Punta Mariato 7°12´ j. š.
Geologie • SA jako součást Laurasie – z ní se oddělila SA litosférická deska – jádrem je kanadský štít
• SA litosférická deska – pohyb z V na Z • konvergentní rozhraní (pacifická, SA deska) • horizontální posun obou desek - zlom San Andreas (Kalifornie, častá zemětřesení) • „Hotspots“
Geologie • Grónsko – – – – –
velký ostrov přikrytý ledovcovým štítem nejvyšší štíty přesahují 3000 m n.m. nejvyšší hora Gunnbjørn Fjeld (3700 m n.m.) typické ledovcové pobřeží – splazy a fjordy pod váhou ledovce ostrov poklesává zhruba o 1 m za rok
Horizontální členitost • pobřeží velmi členité, řada zálivů, poloostrovů, ostrovů • ¼ rozlohy SA – ostrovy + poloostrovy • hlavně arktický sever: Grónsko, Baffinův, Victoriin, Ellesmerův ostrov • největší poloostrov - Labrador
FG jednotky USA od V k Z I. II. III. IV. V. VI.
Pobřežní nížiny Appalače Centrální nížina Velké roviny Kordillery Havajské ostrovy
v. IV.
II. III. I.
Pobřežní nížiny • V a JV USA • Atlantská nížina – Zálivové pobřeží (od mysu Cod po Severní Karolínu) – Ostrovní pobřeží • menší zatopená oblast • pobřeží je lemováno četnými ostrovy
Pobřežní nížiny • Florida – nížinný reliéf, 7 stupňů mořských teras, krasový reliéf, artéské vody – J má špatný odtok a nadbytek srážek – močály a jezera (NP Everglades)
• Mississippská nížina – začíná při ústí řeky Ohio a končí na nejjižnějším výběžku delty – delta Mississippi – bažinatá s brakickou vodou zarostlá mangrovy
Appalače • od kanadského štítu až k nížinám Mexického zálivu – délka 2300 km, max. šířka 800 km
• • • •
geologicky staré pohoří systém pásem a hřbetů nejvyšší hora Mt. Mitchell 2037 m n.m. zhruba od New Yorku začíná linie vodopádů „fall line“ – projevuje se nevyrovnaností spádových poměrů toků, které směřují k Atlantiku
Centrální nížina • nejníže položené roviny a nížiny • na Z od Appalačů • pánev Velkých jezer – jedna z největších depresí na kontinentě – styk kanadského štítu a platformy
• biom stepí (prérie) • kulturní (zemědělská) krajina
Velké roviny • přechodná zóna mezi nížinami a horami – pásmo od pánve Mackenzie v Kanadě až po plošinu Edwards Plateau v j. Texasu
• prérie a polopouště • „badlands“ (neplodná země) – vznikají na nezpevněných sedimentech, kde podléhají hloubkové erozi – území rozbrázděná erozními stržemi – př. pravý břeh řeky Missouri (labyrint roklí, hřbetů, slepých údolí)
badlands
Velké pláně
Kordillery • • • •
systém pásemného pohoří (od S k J) pestrý reliéf (štíty, sopečné kužely, kaňony) tektonicky a seismicky aktivní (pacifická oblast) charakter hřbetů různého stáří (Sierra Nevada, Skalnaté hory, Pobřežní hory) • plošiny a pánve (Velká pánev, Koloradská plošina, Yellowstonská tabule) • nejvyšší hora je Mt. McKinley (6194 m n.m., Aljaška) • údolí smrti „Death Valley“ (86 m pod úrovní moře)
Skalnaté hory
Havajské ostrovy • 8 velkých ostrovů • nejznámější Hawaii – sopečný reliéf • sopka Mauna Kea (4205 m n.m.) • sopka Mauna Loa (4169 m n.m.)
FG jednotky Kanady od V k Z I. Kanadský štít II. Velké roviny III. Kordillery III. I. II.
Kanadský štít • • • •
S okraj Arktické nížiny JV Laurentinské vysočiny téměř ½ země budován starými před 1H horninami • jeho prolomením a zaplavením vznikl Hudsonův záliv a Arktické souostroví na S
Kanadský štít
Velké roviny • oddělují Kanadský štít od Kordiller na Z • jednotvárný povrch
Kordillery • velehorský ráz, ledovcové útvary – fjordy na Z, sopečné vrcholy • 3 souběžná pásma – V pásmo – Kanadské skalnaté hory (Mt. Robson 3954 m n.m.) – vnitřní pásmo náhorních plošin (600 – 1500 m n.m.) – Z pásmo • Pobřežní hory • na S Pohoří sv. Eliáše (Mt. Logan 5951 m n.m. – nejvyšší hora Kanady)
Vymezený krajní bod se nazývá?
A) Cape Murchinson B) Cape Charles C) Cape Prince of Wales
A B C
Ve vymezené oblasti dochází k?
A) konvergenci B) horizontálnímu posunu C) divergenci
A B C
Vymezený ostrov zaznamenává v současnosti? A) tektonický zdvih B) vulkanickou aktivitu C) pokles pod váhou ledovce
A B C
Vymezené území je považováno? A) největší SA poloostrov B) největší SA nížinu C) největší SA bažinatou deltu
A B C
Na vymezeném poloostrově bychom nenašli? A) krasový reliéf B) bažiny C) fall line
A B C
Nejvyšší kótou vymezeného pohoří je? A) Mt. Mitchell B) Mt. Logan C) Mt. Mc Kinley
A B C
Vymezený povrchový celek se nazývá? A) Velké roviny B) Centrální nížiny C) Pobřežní nížiny
A B C
Ve vymezené oblasti se můžeme setkat s? A) badlands B) fall line C) Everglades
A B C
Vymezený povrchový celek se nazývá? A) Skalnaté hory B) Sierra Nevada C) Pobřežní pásmo
A B C
Vymezený povrchový celek se nazývá? A) Velké roviny B) Arktická nížina C) Appalačská tabule
A B C
Typickým tvarem vymezeného území na pobřeží jsou? A) morény B) nunataky C) fjordy
A B C
Vymezené ostrovy se nazývají? A) Baffinův B) Ellesmerův C) Viktoriin
A B C
