Putování za malíři Vysočiny

Putování za malíři Vysočiny

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucímu mé bakalářské práce akademickému malíři Vladimíru Netoličkovi za trpělivý přístup a odborné vedení při jejím vytváření. Děkuji také muzeologovi panu Eduardu Veselému, který ochotně vyhověl mé žádosti o sepsání vyjádření k mnou sestaveným trasám zájezdu. V neposlední řadě patří velký dík i mé sestře, která mi kontrolovala bakalářskou práci po stylistické stránce, jelikož studuje literární obor zaměřený na český jazyk.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Putování za malíři Vysočiny bakalářská práce

Autor: Simona Kolaříková Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2012

© 2012 Simona Kolaříková

Abstrakt KOLAŘÍKOVÁ, Simona: Putování za malíři Vysočiny. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 102 stran. Cílem bakalářské práce je vytvořit zajímavou trasu po stopách známých i méně známých malířů Vysočiny, konkrétně oblasti Havlíčkobrodska. Bude vytvořen návrh dvou typů tras, které budou mezi sebou porovnány a dojde ke zhodnocení jejich výhod i nevýhod. V teoretické části bude charakterizován Kraj Vysočina a město Havlíčkův Brod. Dále pak budou představeny vybrané osobnosti, které jsou klíčové pro poznávací zájezd, na jehož zpracování se zaměřuje praktický oddíl. Klíčová slova Havlíčkův Brod, Kraj Vysočina, Malíři, Poznávací zájezd

Abstract KOLAŘÍKOVÁ, Simona: The journey after the painters of the Vysočina region. Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Supervisor: academic painter Vladimír Netolička. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 102 pages. The aim of the Bachelor thesis is to create the interesting route after the footprints of the famous and not so much known painters of the Vysočina region specifically of the area Havlíčkobrodsko. A proposal of two types of routes will be compared with each other and their advantages and disadvantages will be evaluated. The Vysočina region and the town Havlíčkův Brod will be characterized in the theoretical part. Later the chosen personalities will be presented which are crucial for the sightseeing tour. The practical part is focused on the tour and its processing. Keywords Havlíčkův Brod, Vysočina region, Painters, Sightseeing tour

7

Předmluva Jedním z hlavních podnětů, jež mě vedl k výběru tématu bakalářské práce „Putování za malíři Vysočiny“ byl nezanedbatelný fakt, že se řadím k havlíčkobrodským rodákům, čili mám k této oblasti velice blízký vztah a mohu tedy využívat poznatků, které jsem získala již v dřívější době, a to právě pobytem v tomto, na slavné osobnosti tak bohatém, regionu. Dalším důvodem mé volby bylo také to, že jsem strávila studijní praxe v Informačním centru Havlíčkův Brod a v Muzeu Vysočiny v témže městě, kde jsem se denně setkávala s nejrůznějšími informacemi týkajícími se ať už Kraje Vysočina, města Havlíčkův Brod či právě slavných osobností, kteří zanechali nesmazatelnou stopu v dějinách tohoto kraje. Své úsilí jsem zahájila tím, že jsem shromažďovala dostupnou literaturu a informační materiály. Vyhledávala jsem také data na webových stránkách zabývající se danou tematikou. Při tomto počínání jsem zjistila, že v naučných stezkách či produktech cestovního ruchu chybí poznávací zájezd zaměřený na malíře Vysočiny. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla, že se o to pokusím ve své práci. Tato myšlenka se stala mým hlavním cílem, jelikož si myslím, že vhodné zvolení cíle bakalářské práce je jedním z hlavních a důležitých aspektů, jež je provázáno s danou prací od počátku až po její ukončení, kdy je užitečné a nutné zohlednit, zda bylo stanoveného cíle dosaženo či nikoliv. Stěžejním cílem mé práce bylo tedy vytvořit zajímavou trasu po stopách známých i méně známých malířů Vysočiny, konkrétně z oblasti Havlíčkova Brodu. Trasa bude sestavena na základě informativního dotazníku, kde budu zjišťovat povědomí reprezentativního vzorku o vybraných výtvarnících. Také bude vytvořen návrh dvou typů tras, které budou mezi sebou porovnány a dojde ke zhodnocení jejich výhod a nevýhod. Předpokládaným adresátem mohou být kulturně-společenské instituce v Kraji Vysočina, konkrétně pak Muzeum Vysočiny a Galerie v Havlíčkově Brodě. Součástí práce bude také vyjádření odborného pracovníka jedné z těchto organizací k programové náplni zájezdů.

8

Obsah Abstrakt............................................................................................................................7

Předmluva........................................................................................................................8

Seznam ilustrací.……………………………………………………………………....11

Úvod.…………………………………………………………………………………...12

1 Teoretická část.……………………………………………………………………...13 1.1 Obecně o Kraji Vysočina.…………………………………………………………..13 1.1.1 Základní charakteristika regionu.………………………………………………...14 1.1.2 Administrativní členění, cestovní ruch a možnosti vzdělávání.………………….15 1.2 Představení města Havlíčkův Brod.………………………………………………...15 1.3 Malíři Vysočiny.………………………………………………………………........16 1.3.1 Jaroslav Hašek.……………………………………………………………….......17 1.3.2 Jan Jůzl.………………………………………………………………..................18 1.3.3 František Kaván.……………………………………………………………….....18 1.3.4 Jaroslav Panuška.………………………………………………………………....19 1.3.5 Bohuslav Reynek.………………………………………………………………...20 1.3.6 Antonín Slavíček.………………………………………………………………...21 1.3.7 Otakar Štáfl.………………………………………………………………............22 1.3.8 Jan Zrzavý.………………………………………………………………..............22

2 Praktická část.……………………………………………………………….............24 2.1 Informativní dotazník.……………………………………………………………...25 2.1.1 Metodika dotazníkového šetření.………………………………………………....25 2.1.2 Vzorový dotazník.………………………………………………………………..25 2.1.3 Vyhodnocení informativního dotazníku.………………………………………....27 2.1.4 Závěrečné shrnutí výsledků dotazníkového šetření.………………………….......34 2.2 Zájezd s názvem „Putování za malíři Vysočiny a jejich přáteli“.……………….....35 2.2.1 První možnost poznávacího zájezdu s ubytováním poblíž nebo v místě denního 9

programu.……………………………………………………………….........................35 2.2.2 Druhá možnost poznávacího zájezdu s ubytováním v Havlíčkově Brodě..........52 2.2.3 Informativní kalkulace (ex-ante) obou možností putování.....................................59 2.2.3.1 Kalkulace pro možnost I. poznávacího zájezdu s ubytováním poblíž nebo v místě denního programu...............................................................................................59 2.2.3.2 Kalkulace pro možnost II. poznávacího zájezdu s ubytováním v Havlíčkově Brodě...............................................................................................................................62 2.2.4 Zhodnocení typů zájezdu a porovnání výhod i nevýhod........................................65 2.3. Závěrečné shrnutí výsledků praktické části..............................................................66 2.4 Vyjádření muzeologa k trasám zájezdu.....................................................................67

3 Závěr............................................................................................................................68

Soupis bibliografických citací.......................................................................................70

Přílohy.............................................................................................................................79

10

Seznam ilustrací Graf 1: Otázka č. 1: vlastní výpočty................................................................................27 Graf 2: Otázka č. 2: vlastní výpočty................................................................................28 Graf 3: Otázka č. 3: vlastní výpočty................................................................................29 Graf 4: Otázka č. 4: vlastní výpočty................................................................................29 Graf 5: Otázka č. 5: vlastní výpočty................................................................................30 Graf 6: Otázka č. 6: vlastní výpočty................................................................................31 Graf 7: Otázka č. 7: vlastní výpočty................................................................................31 Graf 8: Otázka č. 8: vlastní výpočty................................................................................32 Graf 9: Otázka č. 9: vlastní výpočty................................................................................33 Graf 10: Otázka č. 10: vlastní výpočty............................................................................33 Graf 11: Otázka č. 11: vlastní výpočty............................................................................34 Poznámka: Všechny grafy byly vytvořené v programu Microsoft Office Excel 2007.

Tabulka 1: Přehled celkových nepřímých nákladů u možnosti I.: vlastní výpočty.........60 Tabulka 2: Přehled přímých nákladů na 1 účastníka u možnosti I.: vlastní výpočty......61 Tabulka 3: Přehled celkových nákladů na 1 účastníka u možnosti I.: vlastní výpočty...61 Tabulka 4: Přehled celkových nepřímých nákladů u možnosti II.: vlastní výpočty.......63 Tabulka 5: Přehled přímých nákladů na 1 účastníka u možnosti II.: vlastní výpočty.....64 Tabulka 6: Přehled celkových nákladů na 1 účastníka u možnosti II.: vlastní výpočty..64 Poznámka: Všechny tabulky byly vytvořeny v programu Microsoft Office Word 2007.

11

Úvod Když jsem přemýšlela o tématu bakalářské práce, hned mi v mysli vyvstala myšlenka, že bych mohla napsat práci týkající se slavných osobností Vysočiny. Po zvážení všech argumentů jsem se rozhodla, že se nebudu věnovat všem osobnostem, ale zaměřím se na malíře Vysočiny, konkrétně pak Havlíčkova Brodu a jeho okolí. Po probádání dostupné literatury a odborných materiálů v Krajské knihovně Vysočiny i Informačním centru v Havlíčkově Brodě, jsem dospěla k názoru, že nikdo nezpracoval putovní zájezd týkající se přímo malířů Vysočiny. Většina existujících naučných stezek a dalších produktů cestovního ruchu se vydává po stopách umělců, kteří jsou vybíráni ze zástupců nejrůznějších oborů, jako například hudebníci, spisovatelé, politici apod. Jelikož přímo na téma malířství na Vysočině nebyla sepsána ani žádná bakalářská práce na Vysoké škole polytechnické Jihlava, jak jsem si ověřila v databázi školní knihovny, mohla jsem se pustit směle do díla. V první části mé bakalářské práce se budu zabývat zpracováním teoretických poznatků, které jsem získala studiem odborné literatury, absolvováním praxí v kulturních a společenských zařízeních města Havlíčkův Brod i tím, že žiji v této oblasti. Právě těchto znalostí a vědomostí využiji a aplikuji je v praktické části práce. Ke shromáždění těchto informací, dat a poznatků budu využívat jak tištěné odborné publikace, tak internetové odkazy. Komplikací může být, že ve většině publikací i zdrojů věnujících se dané problematice, se dozvídám v podstatě to samé, a tak pro účely své práce budu čerpat především z několika hlavních zdrojů zaměřených přímo na dané téma. Tyto poznatky doplním údaji získanými z internetových zdrojů, aby uvedená data byla co nejvíce přesná. Tištěné i elektronické zdroje v textu uvádím dle platných norem pro citování, konkrétně pak tištěné publikace podle harvardského způsobu a elektronické odkazy způsobem vancouverským. V závěru bakalářské práce uvedu jejich číslovaný seznam s úplnou citací všech použitých zdrojů. K seznamu literatury také přiřadím vlastní oddíl příloh a ilustrací. V druhé části mé práce, nazvané jako praktická, bude mou ambicí vytvořit reálný poznávací zájezd aplikovatelný do praxe, který by měl šanci zaujmout potencionální zájemce o tento typ produktu cestovního ruchu. Podklady potřebné pro zpracování této části budou vycházet z výsledků informativního dotazníku, kde budu zjišťovat 12

povědomí respondentů o mnou zvolených výtvarnících Vysočiny. Dílčí částí praktického oddílu bude i sekce týkající se informativního dotazníku, zahrnující metodiku dotazníkového šetření, vzorový dotazník, jeho vyhodnocení a závěrečné shrnutí. Další sekce bude zahrnovat vytvořený poznávací zájezd s názvem „Putování za malíři Vysočiny a jejich přáteli“, kde budou rozpracovány dvě varianty zájezdu, jejichž součástí bude harmonogram, předběžná kalkulace, zhodnocení obou typů putování, porovnání jejich výhod a nevýhod i vyjádření muzejního pracovníka k sestaveným trasám. Nakonec zpracuji finální shrnutí výsledků celého praktického oddílu. Závěr celé bakalářské práce bude věnován celkovému shrnutí a rozebrání toho, zda bylo dosaženo předem stanovených cílů. V této části bude taktéž vymezen prostor pro návrhy na řešení případných nesrovnalostí, na které mohu narazit při psaní této práce a na které by dle mého názoru bylo vhodné upozornit.

1 Teoretická část 1.1 Obecně o Kraji Vysočina „Aleje starých lip ty zdobí Vysočinu, poutník si oddechne ve vlahém jejich stínu, v korunách mohutných zaznívá bzukot včel, jak chorál prastarý staletí krajem zněl.

Omamnou vůni lip roznáší vítr krajem, tady je země má, co skutečným je rájem, sem patřím také já jak koruny těch stromů, ať zemí slunce jde, či běsní blesky hromů.“

František Bukvaj, Vyznání Vysočině [3]

13

Po přečtení „Vyznání Vysočině“ od Františka Bukvaje si každý jistě představí malebný kraj obklopený nádhernou přírodou protkaný množstvím potůčků a říček, kraj oplývající všemi krásnými scenériemi, které je schopna příroda nabídnout. A přesně takový je Kraj Vysočina. Pojďme si tedy o něm něco povědět…

1.1.1 Základní charakteristika regionu [Langerová, 2004], [Podhorský, 2003], [16], [17] Kraj Vysočina je situován na pomyslné hranici mezi Moravou a Čechami, sousedí se čtyřmi kraji, a to Pardubickým (sever), Jihomoravským (jihovýchod), Jihočeským (jihozápad) a v neposlední řadě též s Krajem středočeským (severozápad). Tento Kraj se může pyšnit tím, že podle některých informačních pramenů v něm můžeme najít nejen geografický střed České republiky, ale také celé Evropy, a to konkrétně nedaleko vrchu Melechov, ležícím v západním cípu havlíčkobrodského okresu poblíž přírodní rezervace Stvořidla na řece Sázavě. Celá oblast Kraje Vysočina spadá geograficky pod Českomoravskou vrchovinu. Nejvyšší hora, kterou zde můžeme nalézt, nese název Javořice (837 metrů) a je možné ji najít v Jihlavských vrších (Javořická pahorkatina). K zeměpisným zajímavostem patří fakt, že na území regionu se nachází ještě jeden vrchol Devět skal (Žďárské vrchy), který je o pouhý 1 metr nižší. Kraj je také bohatý, co se týče vodních toků, především řek. Jeho územím protékají řeky Sázava, Doubrava, Želivka, Nežárka, Jihlava, Oslava, Svratka a Moravská Dyje. Dále se region může pyšnit zachovalými přírodními a kulturními památkami, což dokazuje i to, že zde turisté mohou podlehnout kouzlu dvou chráněných krajinných oblastí (Žďárské vrchy, Železné hory) a tří významných kulturních památek, jež byly zapsány na seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO (Bazilika Svatého Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči, historické centrum města Telč, poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou). Beze sporu dalším velmi atraktivním turistickým cílem je muzeum zachycující české i světové rekordy nacházející se ve městě Pelhřimov.

14

1.1.2 Administrativní členění, cestovní ruch a možnosti vzdělávání [Langerová, 2004], [Podhorský, 2003], [16], [17] Území regionu Vysočina, rozkládající se na 6 796 kilometrech čtverečních, můžeme pro administrativní účely rozčlenit na pět okresů (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou), přičemž krajským městem je Jihlava. Dále dělíme tuto oblast na 15 správních obvodů, což znamená obce s rozšířenou působností (5 okresních měst + Bystřice nad Pernštejnem, Humpolec, Chotěboř, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pacov, Světlá nad Sázavou, Telč, Velké Meziříčí), které se ještě člení na 26 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Na Vysočině žije 511 925 obyvatel [31] a v čele Kraje stojí hejtman, jímž je v současné době MUDr. Jiří Běhounek. Kraj Vysočina má pro účely cestovního ruchu velmi výhodnou polohu. Prochází jím totiž dálnice D1 ve směru Praha – Brno a dále pak dvě mezinárodně uznávané silnice, konkrétně E55 na trase České Budějovice – Třeboň – Humpolec a E59 na trase Jihlava – Vídeň – Záhřeb, což je pro turistickou atraktivitu regionu více než přínosné. Tato oblast je i poměrně bohatá, co se týká zastoupení středoškolských vzdělávacích ústavů, jelikož téměř ve všech okresech, s výjimkou okresu Pelhřimov, se nachází hned několik středních škol a v každém má své místo i gymnázium. Velmi pozitivní věcí je, že v tomto regionu je zastoupeno také vysokoškolské vzdělání, jež je reprezentováno Vysokou školou polytechnickou v krajském městě Jihlava, která byla založena jako první veřejná škola neuniverzitního směru v Kraji, a dále pak Západomoravskou vysokou školou Třebíč honosící se titulem nejstarší vysoké školy na Vysočině.

1.2 Představení města Havlíčkův Brod [Kunc, 2009], [Nocar, 2008], [7] Vilém Mrštík – V dopise svým přátelům v Praze r. 1899 ... ,,Sem poputuji, kdykoliv se jen budu moci odtrhnout. Praha má své krásy, velké rozměry, kontury siláka, ale takových partií, jako má německobrodské náměstí od Orla diagonálním směrem k Havlíčkovu domu, nemá ani Praha, nemá ani Norimberk. Jací to lidé musili zde obývat? Ten obraz, jaký mne omámil dnes k večeru, kdy černé siluety překrásných, jako pohádkových výtvorů na sebe se kupících, na dvě hradby rozvlněných štítů, připomíná mně dobu Milána, kde lidé škrtili celý svůj život, dřeli se a pracovali 15

jako blázni, aby na konec svého života podle dnešního kramářského názoru provedli největší bláznovství světa, na který obětovali tisíce a tisíce a před kterým stojíme teď hodiny a hodiny… Ti staří německobrodští sousedé také dřeli a šetřili a my ani nechápeme, jaký poklad nám, našemu národu a naší kultuře zůstavili v pohádce svých krásných domů, svým náměstím, ulicemi a překrásnými svéráznými štíty… Pokloňme se jejich památce a té kráse, co nám tady nechali jako nedotknutelný odkaz.“ [Sochr, 1969, str. 7] Malebným Havlíčkovým Brodem v Kraji Vysočina, jenž doslova překypuje historií sahající až do počátku 13. století, protéká řeka Sázava, díky jejíž existenci vlastně původní osada Brod vznikla. Město vystřídalo hned několik názvů, které mají spojitost s jeho historickým vývojem. Nejprve byl osadou Brod pro hornické účely, poté Brodem Smilovým dle jeho zakladatele pana Smila z Lichtenburka a dále až do roku 1945 Brodem Německým. Tohoto roku pak město dostalo na počest významného českého buditele Karla Havlíčka Borovského název Havlíčkův Brod. V současné době žije na území zahrnující skoro 65 kilometrů čtverečních téměř 24 tisíc obyvatel. Starostou je Bc. Jan Tecl. Město je hotovým rájem pro všechny milovníky architektonických skvostů, mezi něž jistojistě patří například budova Staré radnice, Kostel Nanebevzetí Panny Marie, městské domy (Havlíčkův, Malinův či Stamicův) i Kašna se sochou Tritona na Havlíčkově náměstí. Turisté zde mohou navštívit taktéž některou z kulturních institucí. K těmto řadíme Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod a Galerii výtvarného umění v Havlíčkově Brodě.

1.3 Malíři Vysočiny Kraj Vysočina, ač nepatří rozlohou k největším správním jednotkám České republiky, je rodištěm i bydlištěm mnoha významných osobností, které se na věčné časy zapsaly do historie našeho národa. Herci, hudebníci, spisovatelé, malíři, vědci, sportovci, archiváři, politici a zástupci mnoha dalších odvětví, to jsou ti, které si budou lidé připomínat po generace, jelikož dokázali za svůj život úžasné věci, čímž dosáhli toho, že budou známí na věky věků. Já se ve své práci budu věnovat některým malířům, kteří jsou neodmyslitelně spjati s Krajem Vysočina, konkrétně s oblastí Havlíčkobrodska. Zahrnu sem i stručný

16

medailonek bohémského spisovatele Jaroslava Haška, jelikož ač nepatří k výtvarníkům, byl blízkým přítelem jednoho z umělců, po jehož stopách se vydáme v putovním zájezdu vytvořeném v praktické části. Pojďme si tedy připomenout abecedně řazené životopisy těchto osobností …

1.3.1 Jaroslav Hašek [Soldán, 1982], [11] (30. 4. 1883, Praha - 3. 1. 1923, Lipnice nad Sázavou) Jaroslav Hašek byl především publicistou, spisovatelem a novinářem. Prožil nelehké dětství, ke kterému přispělo i vyloučení z gymnázia, na němž započal svá studia. Po tomto nešťastném aktu se začal učit drogistou a poté odmaturoval na obchodní akademii v Praze. Po studiích se jeho profesní dráha ubírala do oblasti bankovnictví, jelikož Hašek získává místo úředníka v bance Slavia. Spořádaný život mu ale dlouho nevydržel, jelikož ho zlákaly slasti života bohémského a tuláckého, a tak se vypravil na putování oblastmi Slovenska, Haliče i Uher. Na počátku 20. století se zapletl s anarchistickým hnutím a za tuto činnost krátce pobýval ve vězení. Začíná se věnovat novinářské činnosti a přispívá do nejrůznějších periodik, jako je například „České slovo“, „Humoristické listy“, „Pochodeň“ či „Čechoslovan“. Sám také redigoval některé časopisy, z nichž mohu zmínit „Ženský obzor“ a „Svět zvířat“. Tento bohém se vymykal dobovým konvencím, a proto měl neustálé pletky s policií i nejrůznějšími úřady. Během světové války dobrovolně narukoval na frontu, vstoupil do československých legií a poté se dostal přes Jugoslávii do Ruska, kde se stal členem Rudé armády. Z Ruska se vrátil roku 1920 a opět tíhnul k životu bohéma. Z roztrpčení nad politickým vývojem i kvůli zhoršujícímu zdravotnímu stavu se na doporučení svého přítele malíře Jaroslava Panušky odebral do obce Lipnice nad Sázavou s úmyslem dokončit svá literární díla. Zde ale bohužel na počátku roku 1923 umírá. Haškův literární odkaz je velice rozsáhlý a zahrnuje nejrůznější styly. V jeho tvorbě můžeme najít cestopisné povídky, črty i humoresky inspirované autorovými skutečnými zážitky. Z těchto jmenujme alespoň „Trampoty pana Tenkráta“, „Můj obchod se psy a jiné humoresky“ nebo „Dobrý voják Švejk před válkou a jiné podivné historky“. K bezesporu celosvětově známému dílu patří humoristický román „Osudy dobrého vojáka

17

Švejka za světové války“, který byl přeložen do více než 50 jazyků a byl také několikrát zfilmován. Umělec se zabýval i psaním pro kabaretní scény (př. „Červená sedma“).

1.3.2 Jan Jůzl [Göbl, 2005, s. 94 - 95], [12] (25. 11. 1905, Hořepník - 22. 7. 1976 Havlíčkův Brod) Jan Jůzl byl malířem, grafikem, ilustrátorem i zakladatelem výtvarného oboru na Lidové škole umění ve městě Havlíčkův Brod. Tento nadaný výtvarník se narodil roku 1905 v obci Hořepník nedaleko Pelhřimova, odkud se svými rodiči přesídlil do nedalekého Havlíčkova Brodu. V tomto městě započal svá studia na gymnáziu, která však nedokončil. Důvodem byla především jeho touha věnovat se výtvarnému umění, kterému se učil nejprve u malíře Františka Hladíka, později na pražské akademii u profesora Maxe Švabinského, od kterého přestoupil do Kalvodovy školy v Běhařově. K jeho nejkrásnějším dílům patří ilustrace prózy Františka Halase s názvem „Já se vrátím“ nebo ilustrace historických románů z Vysočiny „Život pro živé“ a „Vyděděnci“, které napsal Jan Machoň. Pro havlíčkobrodské nakladatelství ilustroval i řadu dalších knih. Nepominutelné jsou také jeho ilustrace vědeckých publikací. Jan Jůzl kromě toho, že se významně podílel na založení výtvarného oboru na Lidové škole umění, zde taktéž vyučoval. Tento nadaný výtvarník zemřel roku 1976 v Havlíčkově Brodě, v němž strávil převážnou část svého života.

1.3.3 František Kaván [Karlíková, 1992], [4] (10. 10. 1866 Víchovská Lhota u Jilemnice – 16. 12. 1941 Libuň) František Kaván byl především malířem, konkrétně krajinářem, ale také básníkem a překladatelem z ruského jazyka. V první polovině devadesátých let, po maturitě na královéhradeckém gymnáziu, byl úspěšně přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl jeho vyučujícím slavný krajinář Julius Mařák. Mezi jeho spolužáky patřili i další malíři spjatí s oblastí Vysočiny, a to Antonín Slavíček a Jaroslav Panuška. Jeho tvorba se nedá vymezit jedním uměleckým stylem. Nacházíme u něj rysy, podle nichž si můžeme představit, jak a kterým směrem se Kavánova malířská osobnost vyvíjela.

V

malířových

obrazech

se

objevuje

realistické,

symbolistické

i

impresionistické pojetí. Velký vliv na jeho tvorbu mělo dílo Antonína Chittussiho. Z oblastí mu byly inspirací převážně Krkonoše („Na vrcholu Kotle v Krkonoších“) a 18

Vysočina, konkrétně pak část Železných hor („Na Zlatém potoce pod Železnými horami“ a „Železné hory – na potoce Třemošnickém“). Na jeho obrazy napsal řadu básní Miloslav Bureš. Vyšly v Havlíčkově Brodě roku 1953 s názvem „Krajiny Františka Kavána“ spolu s osmi barevnými reprodukcemi jeho obrazů. Na Františka Kavána mělo velký vliv i uskupení kolem Moderní revue, která mu byla blízká svým symbolisticko-dekadentním programovým zaměřením. Na sklonku života se jeho tvorba ale opět navrátila, stejně jako v jejích počátcích, k realismu, což mu přineslo i značnou oblibu. Významnou událostí ve výtvarníkově životě bylo také to, že se stal od roku 1931 řádným členem České akademie věd a umění. V září roku 1939 dostal „národní cenu za umění výtvarné“. Obraz „Malé Krkonoše“ je bohužel posledním dílem, který tento talentovaný krajinář namaloval před svou smrtí.

1.3.4 Jaroslav Panuška [Boučková, 1978], [13] (3. 3. 1872 Hořovice - 1. 8. 1958 Kochánov u Světlé nad Sázavou) Jaroslav Panuška byl malířem - krajinářem, který se narodil roku 1872 ve městě Hořovice nedaleko Prahy. Nejprve jako mladík navštěvoval obecnou školu, po níž přestoupil na smíchovské gymnázium v Praze. Zlomovým rokem byl rok 1889, v němž začal studovat na Malířské akademii taktéž v Praze. V jeho sedmiletém akademickém studiu byli jeho profesory nejprve Maxmilián Pirner a poté Julius Mařák. Pro své obrazy čerpal náměty nejen v Čechách, ale i na Balkáně, který byl několikerým cílem jeho návštěv. Tento umělec se nevěnoval jen klasické malbě, ale také ilustrátorské činnosti s převažujícími motivy pohádkových strašidel („Strašidlo u rybníka“, „Vodník“), fantaskních situací, zvířat a příšer, např: „Pohádka o třech podivných tovaryších“ od V. Říhy (1917) nebo „Dobrodružství Arthura Gordona Pyma“ (1923) od E. A. Poea. Inspirací mu byly mimo jiné hrady, zámky, ale i přírodní pozoruhodnosti, k nimž patřil například majestátný dub rostoucí u umělcova srubu v Kochánově, kam v roce 1923 přesídlil z Prahy. K podobnému počinu přesvědčil i svého přítele Jaroslava Haška, jemuž se stala útočištěm obec Lipnice nad Sázavou. V tomto období maluje hlavně obrazy hradu Lipnice, či kouzelné přírodní scenérie vrchu Melechov. Příkladem může být obraz s názvem „Hrad Lipnice“. Jaroslav Panuška byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a roku 1955 se dočkal obrovské pocty, získal titul zasloužilého umělce. O tři roky později tento krajinář 19

zemřel ve svém milovaném Kochánově. Z tohoto důvodu se stal místem jeho posledního odpočinku hřbitov v nedaleké Světlé nad Sázavou.

1.3.5 Bohuslav Reynek [Germain, 2000], [Göbl, 2005, s. 178 - 179], [2] (31. 5. 1892, Petrkov - 28. 9. 1971, tamtéž) Bohuslav Reynek byl básníkem, grafikem a překladatelem především francouzské a německé poezie, narodil se roku 1892. Po základní a reálné škole začal studovat zemědělství na pražské univerzitě. Tohoto studia však brzy zanechal a věnoval se spíše cestování, malování a také psaní poezie. V roce 1923 se vydal do Grenoblu, aby se setkal s francouzskou básnířkou Suzanne Renaudovou, kterou velmi obdivoval a s níž se o tři roky později oženil. Následující léta Reynkovi se svými 2 potomky (Danielem a Jiřím) trávili v Petrkově a Francii. Období okupace nebylo pro umělce snadné, jelikož byl donucen pronajmout petrkovský statek Němcům a zanedlouho jej musela celá jeho rodina úplně opustit. Válku prožili ve Staré Říši u slavného vydavatele Dobrého díla a dalších edicí Josefa Floriana. Po básníkově návratu roku 1945 na statek se jeho situace příliš nezlepšila, jelikož zanedlouho došlo k zestátnění tohoto objektu a Reynek zde pracoval jako pouhý dělník téměř 9 let. Po navrácení petrkovské usedlosti zde grafik prožil klidný zbytek života. Veškerá Reynkova umělecky zaměřená činnost se dočkala zaslouženého ocenění až po roce 1989, kdy došlo k pádu komunismu, což je jistě obrovská škoda, jelikož například jeho grafická tvorba se v zahraničí, především pak ve Francii, těšila veliké oblibě. Ke kresbě nepoužíval jen klasické pomůcky, jako jsou uhel a pastely, ale experimentoval i s neobvyklými technikami, které různě obměňoval (př. technika suché jehly a leptu). V umělcově výtvarném projevu se objevují obdobné motivy, jimiž se vyznačovala také jeho poezie, tj. krajina či znázornění biblicky zaměřených tematik. Mezi úžasné grafiky řadíme cykly „Job“ nebo „Don Quijote“. V jeho poezii nás zaujmou nejprve výraznější, časem slábnoucí prvky expresionistické, ale především to, že ve většině jeho literárních děl můžeme najít motivy rodného kraje, který tolik miloval. Dále u něj často nacházíme vyjádření úcty a lásky k Bohu. Reynkova básnická a překladatelská činnost byla rozsáhlá, proto neuvedu všechny sbírky, ale pouze několik jako příklad. K těmto patří „Had na sněhu“, „Mráz v okně“, či „Sníh na zápraží“. 20

1.3.6 Antonín Slavíček [Prahl, 2004], [1] (16. 5. 1870, Praha - 1. 2. 1910, tamtéž) Impresionisticky zaměřený malíř Antonín Slavíček se narodil v roce 1870 v Praze. Tam byl také ve svých sedmnácti letech přijat na krajinářsky orientovanou odnož Akademie výtvarných umění pod taktovkou profesora Julia Mařáka. Velmi hlubokou ránou pro tohoto talentovaného umělce byla smrt jeho staršího bratra a matky, na níž byl velmi citově vázán. Po studiích se Slavíček zabýval malbami přírodních motivů, kde využíval hry světla a stínů, v čemž velice vynikal. Blízkou oblastí se mu stala obec Kameničky na Vysočině, do níž se uchýlil po přečtení románu „Západ“ od Karla Václava Raise. Jelikož zde toužil setrvat po delší čas, pronajal si domek, jemuž se říkávalo „na Volákově gruntu“. Náměty z této oblasti, která mu natolik učarovala, se objevily v nespočtu výtvarných děl. Nejznámější je bezesporu obraz „U nás v Kameničkách“, ale za vzpomínku jistě stojí i „Vítr v Kameničkách“ a „Cesta se stromy“. Po návratu do Prahy toužil Slavíček navštívit Paříž, kde si chtěl prohlédnout díla impresionistických mistrů. Tuto cestu podnikl v necelých čtyřiceti letech se svými přáteli z Akademie. Po příjezdu do Paříže byly objektem jejich zájmu galerie, kde na Slavíčka hluboce zapůsobila tvorba Degase, Moneta a Renoira. Za dobu svého pobytu zde namaloval například „Pařížský bulvár v dešti“ a „V Paříži“. Od příjezdu z Paříže bylo Slavíčkovým velkým snem namalovat chrám sv. Víta. Bohužel tato vize byla nad rámec jeho časových možností a navíc ho zasáhla další krutá rána osudu, a to vážné onemocnění jeho manželky, kvůli němuž odcestovali do chorvatského Dubrovníku, kde vznikly přenádherné obrazy „Dubrovník“ a „Marína“. Život talentovaného Antonína Slavíčka skončil velmi smutně. Po dvou prodělaných infarktech mu ochrnula pravá strana těla, a nemohl malovat, zvolil tedy dobrovolný odchod ze světa. Jeho pozoruhodnou monografii napsal básník Vítězslav Nezval.

21

1.3.7 Otakar Štáfl [Göbl, 2005, s. 212 - 213], [27] (30. 12. 1884, Německý Brod - 14. 2. 1945, Praha) Malíř a ilustrátor Otakar Štáfl se narodil v tehdejším Německém Brodě do rodiny řezbáře. Studoval na brodském gymnáziu, ale studia nedokončil a odešel do Prahy, aby se mohl naplno věnovat své životní lásce - malířství. Tato volba se ukázala jako správná, jelikož byl vybrán do krajinářské speciálky Ferdinanda Engelmüllera a už jeho studentské práce byly vystavovány v Rudolfinu. Otakar Štáfl nebyl jen umělcem, ale i uvědomělým člověkem, který se zasadil o několik bohulibých počinů. K těmto můžeme počítat například výrazný podnět k vybudování pomníku jako uctění čestné památky brodského občana Karla Havlíčka Borovského či založení Havlíčkova muzea. Během první světové války rovněž pořádal nejrůznější humanitární akce pro oběti zasažené touto strašnou událostí. Život tohoto obětavého výtvarníka skončil přímo tragicky, jelikož zemřel se svou druhou ženou Vlastou ve vinohradském ateliéru, na který byla svržena bomba při náletu spojeneckých letounů. Hlavní inspirací Štáflovy tvorby byla příroda i rozmanitá zákoutí měst a obcí. K oblíbeným patřily především Tatry, malebné pražské uličky, ale i nespoutaná krása přírody obklopující rodnou Vysočinu. Rád ztvárňoval díla hlavně pomocí akvarel a olejů. Některá z jeho děl můžeme najít v havlíčkobrodském památníku, kde jsou k vidění plastické obrazy z Havlíčkova života. Také jeho ilustrátorská tvorba zahrnovala několik desítek knih, v nichž byla použita technika dřevorytu, akvarel, klasické kresby či perokresby. Byly to např. ilustrace knih „Dobrodružství střevlíka měděného“ od J. H. Týneckého, „Broučci“ od J. Karafiáta, ale také řada románů z japonského prostředí od J. Hlouchy. Vytvořil také přes 120 Ex libris.

1.3.8 Jan Zrzavý [Jurman, 2004, s. 112 - 115], [Langpaul, 2011], [Měřinská, 2006] (5. 11. 1890, Okrouhlice - 12. 10. 1977, Praha) Jan Zrzavý, avantgardní malíř, grafik, scénograf i ilustrátor, se narodil v okrouhlické škole, kde jeho otec Hanuš zastával funkci řídícího učitele. Už od útlého dětství se v něm probouzela láska k umění a jeho snem bylo stát se malířem. Z této příčiny toužil složit přijímací zkoušky na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde ale neuspěl. To však Zrzavého nezlomilo a začal se intenzivně učit na soukromé výtvarné škole, což mělo přispět k lepšímu výsledku u dalších přijímacích zkoušek. V tomto období byli 22

jeho učiteli nejprve Karel Reisner a František Županský, posléze František Ženíšek mladší. Jeho snaha a obrovské odhodlání bylo korunováno přijetím na Uměleckoprůmyslovou školu roku 1907, z níž byl bohužel po pár letech vyloučen. Na malířství ale nezanevřel a pokračoval i nadále sám v rozvíjení svého talentu. Kvůli neustálým neshodám s otcem odchází o 5 let později natrvalo do Prahy. Tamním kulturním a uměleckým životem byl přímo fascinován a tento silný dojem v něm přetrval po celý život. V této době vzniká spousta obrazů, z nichž jeden z nejdůležitějších je „Spící hoch“, díky němuž mohl vstoupit do sdružení Mánes. Jan Zrzavý byl velmi činorodým umělcem, který také hodně cestoval. Jeho cestovatelskými cíli se staly například Německo, Itálie i Anglie, ale rád a opakovaně se vracel do francouzské Bretaně či Paříže, které mu byly častými předlohami (př. „Záliv“, „Bárky“ a „Spící lodi“). Výtvarníka ale nepřitahují jen cizí kraje. V Čechách se mu častou inspirací stává obec Krucemburk, kde jako dítko často trávil prázdniny u svého dědečka, a toto místo mu dokonce učarovalo natolik, že se ve svém srdci cítil více spjat s Krucemburkem nežli s rodnou Okrouhlicí. Příkladem může být obraz s výstižným názvem „Krucemburk“. Významným námětem v díle Zrzavého je i město Ostrava, která ho uchvacuje svým prapodivným krajinným rázem (př. „Haldy na Ostravsku“). Ostravsko volil také proto, že v období socialistického realismu bylo nutné vybírat si témata z pracovního prostředí. Od roku 1930 vytavuje Jan Zrzavý svá díla v nejrůznějších českých galeriích. Velkým úspěchem je také to, že mu bylo zadáno realizovat scénickou výpravu pro operu Wolfganga Amadea Mozarta s názvem „Idomeneus, král krétský“. Tato spolupráce s Národním divadlem přetrvává i v dalších letech. Po rozhořčení z mnichovského diktátu přestává navštěvovat Francii a soustřeďuje se na malbu Vysočiny (př. „Z Babic“) a vytváří výpravnou scénu pro další divadlo, tentokráte pro Stavovské. Během války, kdy jeho díla nebyla přijímána příznivě, a po ní žije převážně v ústraní ve svém pražském bytě. Zlom nastává na počátku 2. poloviny dvacátého století, kdy se Jan Zrzavý navrací zpět do rodné obce, kde touží po vlastním bytu s ateliérem. Hlavní podmínkou pro výběr obydlí je, že z něj musí být vidět na hrad Lipnice. Mistr tedy pobývá střídavě v Praze a v Okrouhlici.

23

Životním oceněním se pro něj stává titul národního umělce, který mu byl udělen v roce 1965. V tomto období jsou díla Jana Zrzavého často vystavována ve věhlasných galeriích. Mezi umělcova největší díla patří „Kleopatra“, „Údolí smutku“ nebo „Melancholie“. V létě roku 1977 se uskutečnil XVIII. ročník výtvarného Hlinecka s názvem „Krajiny skutečnosti a snů“, který byl celý věnován Janu Zrzavému. Byla to poslední výstava, které se malíř osobně účastnil. Zemřel 12. října roku 1977 v Praze. Na své výslovné přání je pochován na krucemburském hřbitově a jeho hrob je umístěn tak, aby byl obrácen k náměstí, jež je stavěno „do kopečka“. Jan Zrzavý byl i autorem knihy „Jeníkovy pohádky“, kterou dotváří drobnými ilustracemi. „Jeníkovy pohádky“ vyšly v roce 1920 v nakladatelství Aventinum, po mnoha letech je vydala Veronika Reynková, vnučka Bohuslava Reynka, roku 1996 v Havlíčkově Brodě.

2 Praktická část V praktické části mé bakalářské práce vytvořím dva typy poznávacích zájezdů s totožným názvem „Putování za malíři Vysočiny a jejich přáteli“, které by byly schopné zaujmout potencionální zájemce a obstát v konkurenci s dnešní širokou škálou nabídky zájezdů cestovních kanceláří i agentur. Programové složení zájezdu je sestaveno na základě zjištěných výsledků informativního dotazníku, jehož vyhodnocení, pro větší názornost doplněné grafy, provedu v prvním oddílu praktické části. Zde popíši i metodiku dotazníkového šetření a objasním, kdo byl reprezentativním vzorkem pro sběr dat. Další část bude obsahovat již zmíněné dvě možnosti zájezdu, včetně podrobného harmonogramu jednotlivých dnů a informativního vyčíslení předběžné kalkulace. V závěru tohoto oddílu porovnám oba návrhy putování a zhodnotím jejich výhody i nevýhody. V posledním oddílu shrnu získané poznatky a zamyslím se také nad tím, zda bylo dosaženo hlavního cíle mé bakalářské práce.

24

2.1 Informativní dotazník 2.1.1 Metodika dotazníkového šetření Dotazník je vhodný způsob ke sběru informací, na jejichž podkladě dochází k následné analýze získaných dat. Z tohoto důvodu jsem ke zjištění povědomí o malířích Vysočiny a potažmo i osobnostech, které jsou s nimi spjaty, využila mnou vypracovaný informativní dotazník, který byl v tomto případě anonymní. Dotazník se skládá z 11 otázek a 2 oddílů. První oddíl sloužil k prověření znalostí dotazovaných o „osobnostech Vysočiny“ a druhý pak k získání informací o respondentech. Většina otázek byla otevřená a dávala odpovídajícím možnost samostatného úsudku. Druhý oddíl byl složen z uzavřených a polouzavřených otázek, které kromě výběru z nabídky možností umožňovaly i doplnění v položce „jiné“. Pro informativní dotazníkové šetření jsem zvolila vzorek 60 respondentů, který byl složen ze zástupců obou pohlaví a taktéž zde byly zastoupeny nejrůznější věkové skupiny, aby bylo dosaženo co nejkomplexnějšího výsledku vyhodnocovaných dat. Dotazníkový průzkum byl prováděn zasíláním příslušného dokumentu přes e-mail a zpětným zasláním vyplněného formuláře, nebo osobním doručením vybraným osobám.

2.1.2 Vzorový dotazník Dobrý den, jmenuji se Simona Kolaříková a studuji Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě. Abych mohla studium VŠ zakončit, musím odevzdat bakalářskou práci, jejíž součástí je i následující INFORMATIVNÍ dotazník, o jehož anonymní vyplnění bych si Vás dovolila požádat. Předem děkuji za Vaše odpovědi. Oddíl I.: dotazy prověřující povědomí respondentů o „osobnostech Vysočiny“ 1) Znáte nějaké malíře spjaté s Krajem Vysočina? Uveďte které. Odpověď:

25

2) Který významný český malíř je pochován ve městě Krucemburk, jehož motiv se často objevoval i v jeho tvorbě? Odpověď: 3) Kdo byl Jaroslav Panuška? Odpověď: 4) Kde byste hledal/a dílo Jaroslava Panušky? Odpověď: 5) Který český spisovatel, trávící část svého života v městečku Lipnice nad Sázavou, byl blízkým přítelem Jaroslava Panušky? Odpověď: 6) Znáte název některého obrazu avantgardního malíře Jana Zrzavého? Odpověď: 7) Víte, kdo to je Jaroslav Šerých? Odpověď: Oddíl II.: dotazy zjišťující informace o respondentech 8) Jste: •

muž

•

žena

•

41 - 50 let

•

jiný kraj (uveďte)

9) Do jaké věkové kategorie patříte? •

15 - 26 let

•

27 - 40 let

•

51 let a více

10) Odkud pocházíte? •

Kraj Vysočina

11) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? •

základní

•

vyšší odborné

•

vyučení v oboru

•

vysokoškolské

•

středoškolské

26

2.1.3 .1.3 Vyhodnocení informativního dotazníku Oddíl I.: Otázka č. 1) Znáte nějaké malíře spjaté s Krajem Vysočina? Uveďte které.

Graf 1: Otázka č. 1

Komentář: Z reakcí na tuto otázku jednoznačně vyplývá, že nejznámějším malířem Kraje Vysočina je bezesporu Jan Zrzavý, což není žádným překvapením, jelikož tento umělec se stal světově uznávaným představitelem české avantgardy. Větší procento odpovědi „nevím“ je způsobeno ůsobeno především nedostatečnou informovaností mladší generace o výtvarném umění i jeho zástupcích.

27

Otázka č. 2) Který významný český malíř je pochován ve městě Krucemburk, jehož motiv se často objevoval i v jeho tvorbě? - správná odpověď: JAN ZRZAVÝ


Komentář: 50% výskyt možnosti „nevím“ u této otázky je dle mého úsudku především z důvodu, že ne všichni respondenti spojují město Krucemburk s Janem Zrzavým. Některým dotázaným vyvstane v souvislosti s umělcovým vým jménem a Vysočinou pouze obec Okrouhlice, kde malíř delší čas pobýval a už si často neuvědomují, že žil také v Krucemburku, který je i místem jeho posledního odpočinku. 2 % dotázaných si myslela, že tímto výtvarníkem je Jaroslav Panuška.

28

Otázka č. 3) Kdo byl Jaroslav Panuška? - správná odpověď: ČESKÝ MALÍŘ, KRAJINÁŘ


Komentář: U tohoto dotazu věděla necelá polovina odpovídajících, že J. Panuška byl malířem. 2 % z dotázaného vzorku si myslela, že byl sochařem a polovina neměla tušení, ní, čím se tato osobnost zabývala. Možnost „nevím“ volili především mladí lidé, kteří žijí v jiném kraji, než je Kraj Vysočina. Otázka č. 4) Kde byste hledal/a dílo Jaroslava Panušky?


29

Komentář: Velké procento neurčité odpovědi je dáno tím, že polovina respondentů netuší, kdo byl J. Panuška a několik dalších odpovídajících sice mají ponětí, kdo to byl, ale nejsou schopni specifikovat, v které oblasti tvořil svá díla. Tento krajinář se ale nesoustředil, ředil, jen na místa v Čechách, ale i na Balkán, kde několikrát pobýval. Našlo se i několik respondentů, kteří zcela nepochopili, že se v této otázce jedná o konkretizaci oblasti, kterou se Panuška inspiroval. Takto došlo k tomu, že 11 % dotázaných uvedlo v odpovědi slovo „galerie“. Otázka č. 5) Který český spisovatel, trávící část svého život v městečku Lipnice nad Sázavou, byl blízkým přítelem Jaroslava Panušky? - správná odpověď: JAROSLAV HAŠEK


Komentář: V této otázce mě ani nepřekvapilo nepřekvapilo velké procento správných odpovědí, jelikož spisovatel Jaroslav Hašek je velmi známým spisovatelem, novinářem i publicistou. Hlavní indicií v tomto dotazu byla zmínka o Lipnici nad Sázavou, kde tento bohém trávil poslední léta svého života.

30

Otázka č. 6) Znáte název některého obrazu avantgardního malíře Jana Zrzavého?


Komentář: Poměrně vysoký počet odpovědí „neznám“ byl obsažen především ve vyplněných dokumentech studentů, z čehož lze usuzovat, že jim umělecky zaměřená tematika není známá. Překvapením je, že i lidé, kteří správně zodpověděli otázku č. 2, týkající se téhož malíře, malíře nevěděli ani jedno z jeho děl, což může být bohužel dáno klesajícím zájmem dnešní generace o výtvarné umění. Otázka č. 7) Víte, kdo je to Jaroslav Šerých? - správná odpověď: MALÍŘ A GRAFIK


31

Komentář: Je až politováníhodné, že tento havlíčkobrodský rodák a držitel Medaile Za zásluhy, jež mu byla udělena prezidentem České republiky v roce 2008, je tak málo známý. Dle mého mínění to souvisí s tím, že není tolik propagovaný, a z tohoto důvodu většina respondentů vůbec netuší, že někdo takový takový jako malíř a grafik Jaroslav Šerých žije a zabývá se monumentální malbou a příležitostně i ilustrací převážně japonských pohádek pro dětské čtenáře. Oddíl II.: Otázka č. 8) Jste: muž x žena


Komentář: Toto nerovnoměrné zastoupení žen a mužů v mém dotazníku nebylo záměrné, ale stalo se tak v důsledku, že se mi vyplněné formuláře vracely ve většině případů od žen. Rozesílala a doručovala jsem dotazníky tak, aby bylo dosaženo stejného počtu obou pohlaví, ale bohužel návratnost nebyla adekvátní vzhledem k mému očekávání.

32

Otázka č. 9) Do jaké věkové kategorie patříte?


Komentář: Při výběru vhodného dotazovaného vzorku respondentů jsem se snažila o průřez všemi věkovými kategoriemi. Zajímavostí je, že jednou z odpovídajících byla i bývalá paní profesorka, které je 92 let, let a musím podotknout, že její znalosti mne mile překvapily svým ým rozsahem, jelikož na všechny dotazy znala správnou odpověď. Otázka č. 10) Odkud pocházíte?


33

Komentář: Nejvíce respondentů bylo z Kraje Vysočina. Tato otázka byla polouzavřená, jelikož obsahovala možnosti „Kraj Vysočina“ a „jiný kraj (uveďte)“, kde měli dotazovaní možnost blíže specifikovat místo jejich trvalého bydliště. Nejsou zde obsaženy všechny kraje, ale zajímavostí je, že 2 % dotazovaných byly i ze Slovenské republiky, konkrétně z Bratislavského kraje. Otázka č. 11) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?


Komentář: Z vybraných respondentů nemá žádný pouze základní vzdělání. Jak vidíme na grafu, nejvíce dotazovaných má středoškolské vzdělání a dále jsou i poměrně hojně zastoupeni lidé s vysokoškolským vzděláním.

2.. 1.4 Závěrečné shrnutí výsledků dotazníkového šetření Informace z dotazníkového šetření poukazují na to, že respondenti znají ve většině případů z malířů Vysočiny pouze Jana Zrzavého. Najdou se samozřejmě i výjimky, které jsou schopny vyjmenovat nespočet umělců spjatých s touto oblastí, ale bohužel těch moc není a především jsou to starší lidé disponující vysokoškolským vzděláním. Smutnou skutečností se může jevit hlavně to, že absolventi středních škol netuší, kdo byl Jan Zrzavý, či že v souvislosti s městečkem Lipnice nad Sázavou je spojeno jméno bohémského spisovatele Jaroslava Haška.

34

Po analýze mnohdy až překvapivých výsledků informativního dotazníku, jsem nabyla dojmu, že bude vhodné vytvořit v praktické části mé bakalářské práce zájezd, který by mohl být nástrojem nejen propagace malířů spjatých s oblastí Havlíčkobrodska, ale i propagací Kraje Vysočina. Z údajů ve vyplněných formulářích vyplývá, že mladší generace, konkrétně ve věkovém rozmezí 15 - 26 let, není dostatečně informována o umělecky zaměřené tematice. Toto může mít příčinu v klesajícím zájmu lidí o malířství, ba i o kulturní dědictví naší země. Je proto důležité si stanovit za cíl vytvoření takového putovního zájezdu, který by nejen seznámil zájemce s osobnostmi Kraje Vysočina, ale i je motivoval k dalšímu zájmu o uměleckou tematiku.

2.2 Zájezd s názvem „Putování za malíři Vysočiny a jejich přáteli“ V této části bakalářské práce se pokusím o vytvoření 2 možností poznávacího zájezdu, jejich vzájemné porovnání a zhodnocení výhod a nevýhod. Hlavní rozdíl zájezdů spočívá v tom, že v prvním případě budou klienti ubytováni poblíž nebo přímo v místě denního programu a v druhém případě se budou účastníci vracet do pevného místa, kde budou mít zajištěno ubytování, v tomto případě půjde o město Havlíčkův Brod, konkrétně hotel Slunce. V této části také vyčíslím informativně výdaje, které budou vynaloženy při realizaci samotného zájezdu.

2.2.1 První možnost poznávacího zájezdu s ubytováním poblíž nebo v místě denního programu Všeobecné informace: •

počet účastníků: 18 - 19

•

doprovod zájezdu: 1 průvodce

•

dopravní prostředek: minibus značky Iveco Daily (kapacita 20 míst)

Poznámka: Doprava bude zajištěna i s řidičem u firmy UCHYTILCZ, s.r.o. •

stravování: a) snídaně a večeře - zajištěny v hotelech nebo penzionech b) obědy - v restauracích v městech či obcích, kde bude probíhat program 35

Harmonogram zájezdu Programové složení 1. dne 10:00 Zahájení poznávacího zájezdu „Putování za malíři Vysočiny a jejich přáteli“ a procházka městem Havlíčkův Brod. Zahájení se uskuteční na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě, konkrétně u Koudelovy kašny, která je spolu s barokním morovým (taktéž mariánským) sloupem dominantou celého náměstí. Po shromáždění všech účastníků bude následovat procházka po místech, která významně motivovala a inspirovala malíře spjaté s oblastí Havlíčkobrodska. Hlavní cíle procházky městem: •

Havlíčkovo náměstí, městské středověké i barokní domy s nádhernými fasádami (např. Havlíčkův, Malinův a Stamicův dům), Koudelova kašna se sochou Tritona, mariánský sloup a kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Zmíněné pamětihodnosti se často objevovaly v dílech malířů, ke kterým patří zejména Otakar Štáfl (motiv Havlíčkova domu a brodského náměstí) či Jaroslav Panuška (obraz Středověký Brod). [13], [27] •

Základní umělecká škola J. V. Stamice Havlíčkův Brod.

Lidová škola umění se nachází na Smetanově náměstí 31 a je zařazena v putování proto, že na založení výtvarného oboru se zde významně podílel malíř, ilustrátor a grafik Jan Jůzl, který tu i tento obor později vyučoval. [39] •

Gymnázium Havlíčkův Brod (Štáflova 2063)

Gymnázium, nazývané taktéž Carollinum, bylo založeno z iniciativy Kateřiny Barbory Kobzinové. Výuka na této škole, která byla nejprve situována do dřevěného domku nedaleko klášterního kostela, započala 4. listopadu 1735. Po dobu jeho existence zde studovalo velké množství žáků, kteří se později uplatnili v umělecky zaměřených oblastech, politice, sportu či výzkumu. K těmto slavným velikánům můžeme zařadit Karla Havlíčka Borovského, Josefa Dobrovského, Bedřicha Smetanu i Františka 36

Jaromíra Rubeše. Prohlídka budovy je zahrnuta v programu zájezdu, jelikož zde studovali i malíři Otakar Štáfl a Jan Jůzl, kteří však svá studia nedokončili z důvodu zájmu o studium výtvarného umění. [6] 11:00 Prohlídka památníku malíře Otakara Štáfla. Umělcův památník známý také pod názvem Štáflova bašta je součástí středověkého městského opevnění pocházející z období gotiky. V této baště měl výtvarník ateliér a v těsné blízkosti této původně obranné věže stávala i Štáflova rodná chaloupka. V památníku otevřeném od roku 1957 je možné spatřit nejrůznější předměty dokumentující umělcův život a dílo, ale také jeho plastické obrazy motivované životem Karla Havlíčka Borovského. Prohlídku expozice zajišťuje Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod a je možné ji objednat kdykoliv během celého roku. [26] Vstupné: •

plná cena … 20 Kč

•

sleva (děti, studenti, důchodci, ZTP, …) … 50 %

Kontakt na Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod: •

adresa: Havlíčkovo náměstí 19, 580 01 Havlíčkův Brod

•

e-mail: [email protected]

•

telefon: 569 429 151

12:30 Oběd v tematické restauraci Švejkovna. Švejkovna je, jak už název napovídá, stylově zaměřená restaurace inspirovaná Jaroslavem Haškem a především jeho dobrým vojákem Švejkem. Je umístěna v přízemních prostorech havlíčkobrodského hotelu Slunce a disponuje nejen vnitřním restauračním prostorem, ale i posezením na zahrádce až pro 80 osob. [8] Adresa: Hotel Slunce ***, Jihlavská 1985, 580 01 Havlíčkův Brod

37

14:00 Prohlídka kolumbária farní budovy Husova sboru. Tento prvek jsem zařadila do programové skladby zájezdu kvůli tomu, že při vstupu do kolumbária daného objektu návštěvníky uchvátí velký obraz Krista, jehož autorem je malíř Jan Jůzl. Husův sbor se nachází v sousedství Klášterního kostela sv. Rodiny a jeho farní budova je vyzdobena portréty českých reformátorů. Poznámka: Prohlídka kolumbária je možná po domluvě s farářem, jelikož zde sídlí Církev československá husitská. 14:45 Návštěva Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě. Galerie v Havlíčkově Brodě je umístěna vedle Havlíčkova domu na Havlíčkově náměstí. Její sbírkové fondy zahrnují přes 7000 výtvarných unikátů. Stálá expozice této instituce je z důvodu citlivosti vystavovaných exponátů pravidelně obměňována ze sbírkových fondů. Návštěvníci se mohou těšit na díla Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Jaroslava Panušky, Bohuslava Reynka a jeho syna Daniela, Jaroslava Šerých, Vendy Truhlářové a mnoha dalších umělců. [5] Kontakt na Galerii výtvarného umění v HB: •


•


•

telefon: 569 427 035

Otevírací doba: •

úterý - neděle v době od 9:00 do 12:00 hod. a od 13:00 do 17:00

Vstupné: •

základní … 30 Kč

•

zlevněné … 15 Kč

38

17:15 Ubytování účastníků a večeře v hotelové restauraci. Ubytování pro účastníky poznávacího zájezdu bude zajištěno v Hotelu U Zlatého lva, který nabízí nejen komfortní vybavení pokojů a ostatních hotelových prostorů, ale i neopakovatelnou atmosféru dotvářenou grafikami Bohuslava Reynka a obrazy Jakuba Schikanedera. [9] Kontakt na Hotel U Zlatého lva: •


•


•

telefon: 569 420 276

Ceník: •

jednolůžkový pokoj … 1 320 Kč

•

dvoulůžkový pokoj v podkroví nebo s výhledem do dvora … 1 620 Kč

•

dvoulůžkový pokoj s výhledem na náměstí … 1 880 Kč

•

přistýlka … 600 Kč

•

děti ve věku do 3 let … zdarma

•

děti ve věku od 3 do 12 let … 450 Kč

Služby zahrnuté v ceně: •

osobní počítač s neomezeným přístupem k internetu

•

televize se satelitním příjmem

•

telefon

•

parkování u hotelu

•

příruční knihovna

Programové složení 2. dne 8:30 Snídaně v hotelové restauraci.

39

9:45 Celodenní výlet po naučné stezce Bohuslava Reynka. Na druhý den jsem jako náplň programu zvolila putovní výlet po naučné stezce, která začíná ve městě Havlíčkův Brod. Tato trasa je dlouhá 12 kilometrů a zahrnuje okruh z Havlíčkova Brodu přes Petrkov do Svatého Kříže. Stezku vytvořila havlíčkobrodská radnice a obec Lípa ve spolupráci s Klubem českých turistů a byla slavnostně otevřena 3. září 2011. Cesta obsahuje 5 zastavení s informačními tabulemi. Tyto zastávky jsou u děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie, v osadě Dolík nedaleko vesnice Lípa, dále pak u zámku a lázní v Petrkově a poslední pak na hřbitově ve Svatém Kříži, kde můžeme najít hrob Bohuslava Reynka. [15] Petrkovské stavení, v němž strávil většinu svého života pan Reynek, je jednoduchý zámeček nad rybníkem s číslem popisným 13. Na budově je umístěna pamětní deska s nápisem „V tomto domě žil básník a grafik Bohuslav Reynek“. V současné době v tomto domě žijí umělcovi synové Daniel a Jiří, jejichž přítelem je další umělec spjatý s Havlíčkobrodskem, a to malíř a grafik Jaroslav Šerých. Doplňující informace: •

Návštěva petrkovského zámečku je možná po domluvě s majiteli D. a J. Reynkovými.

•

Stravování po dobu trvání putování bude zajištěno prostřednictvím svačinových balíčků, které budou připraveny na objednávku hotelovou restaurací.

17:00 Odvoz účastníků na ubytování. Ve stanovenou dobu, tj. v 17:00 hodin, bude čekat u hřbitova ve Svatém Kříži na účastníky transportní minibus firmy UCHYTILCZ, s. r. o. [35], který je odveze zpět do Havlíčkova Brodu, kde mají zajištěno ubytování opět v Hotelu U Zlatého lva. Kontakt na firmu UCHYTILCZ, autobusová doprava: •

adresa: Přeckov 41, 675 05 Rudíkov

•


•

telefon: 568 878 153 40

Ceník autobusové dopravy: •

sazba za 1 kilometr … 18 Kč

•

sazba za 1 hodinu … 120 Kč

Poznámka: Ceny jsou uvedeny bez 20% DPH a poplatků. 17:45 Večeře v restauraci Hotelu U Zlatého lva. Programové složení 3. dne 8:00 Snídaně v hotelové restauraci. 9:15 Odjezd do Okrouhlice. Obec Okrouhlice je vzdálena necelých 9 kilometrů od Havlíčkova Brodu, z čehož vyplývá, že cesta minibusem bude trvat, i s vyhrazenou časovou rezervou, 20 minut. 9:35 Příjezd do Okrouhlice a putování po stopách Jana Zrzavého v této obci. Naše putování započne u budovy místní pošty a Obecního úřadu, kde měl Jan Zrzavý podkrovní byt s ateliérem. [24] Mistrova volba těchto prostor nebyla náhodná, jelikož jeho hlavní podmínkou pro výběr vhodného bytu bylo, že z něj musí být vidět hrad Lipnice. Poté se přesuneme k okrouhlické základní škole s číslem popisným 59, jelikož právě ta byla rodným domem Jana Zrzavého. Malířův otec, Hanuš Zrzavý, zastával totiž funkci prvního řídícího učitele této školy. Na budově je umístěna pamětní deska s upozorněním, že se jedná o umělcův rodný dům. Poblíž vchodu do školy se nachází několik informačních tabulí se základními údaji o obci, škole, životě i díle pana Zrzavého. To vše je doplněno doprovodným obrázkovým materiálem. [38] Kontakt na Obecní úřad: •

adresa: Okrouhlice 186, 582 31 Okrouhlice

•

telefon: 569 489 319 41

Kontakt na Základní školu Okrouhlice: •

adresa: Okrouhlice 59, 582 31 Okrouhlice (okres Havlíčkův Brod)

•


•

telefon: 569 489 118

10:40 Odjezd do Světlé nad Sázavou. Městečko Světlá nad Sázavou je od obce Okrouhlice vzdálené 9,4 kilometrů, takže si na přejezd vyhradíme 25 minut. 11:05 Příjezd do Světlé nad Sázavou a návštěva místního hřbitova. Návštěvu světelského hřbitova jsem do programové skladby zájezdu zahrnula proto, že zde je pohřben významný český akademický malíř a krajinář Jaroslav Panuška, který od roku 1926 až do své smrti žil s rodinou trvale v Kochánově u Světlé nad Sázavou, kde si postavil jednopatrový srub s ateliérem. [13] Místní židovský hřbitov je kulturní památkou vystavěnou převážně v klasicistním stylu, který doplňuje styl barokní. Zájemci ho mohou najít v ulici Komenského. 12:00 Oběd v restauraci Dublin Bar. Název restaurace je sice trochu matoucí, ale jedná se o stravovací zařízení nabízející vynikající českou kuchyni, kterou je možno vychutnat si i v nekuřáckém salonku s krbem. Kontakt na Dublin Bar: •

adresa: Nové Město 1104, 582 31 Světlá nad Sázavou

•


•

telefon: 774 081 904

42

13:30 Odjezd do obce Kouty. Asi 400 metrů od obce Kouty se nachází vrch Melechov, který bude dalším cílem zájezdu. Tato obec je vzdálena 15 kilometrů od Světlé nad Sázavou, čili přejezd bude trvat i s časovou rezervou asi 30 minut. 14:00 Příjezd do obce Kouty a výstup na Melechov. Vrch Melechov se vypíná do výšky 709 metrů nedaleko přírodní rezervace Stvořidla u Světlé nad Sázavou. Tento kouzelný kopec, na jehož úpatí se nachází torzo zříceniny a nedaleko od ní Melechovská studánka, byl častým námětem krajináře Jaroslava Panušky, který byl fascinován zdejšími přírodními úkazy. V programu zájezdu je zahrnut výstup na Melechov, prohlídka tvrze vedené jako kulturní památka ČR, ale i osvěžení průzračnou vodu z Melechovské studánky. [32] 16:00 Odjezd do Kochánova u Světlé nad Sázavou. Na cestu z obce Kouty do vesničky Kochánov u Světlé nad Sázavou nám postačí 25 minut, jelikož jsou od sebe vzdálené 12 kilometrů. 16:25 Příjezd do Kochánova a procházka k „Panuškovu dubu“. „Panuškův dub“ je památným stromem v obci Kochánov u Světlé nad Sázavou, u něhož stával umělcův srub s ateliérem. Strom můžeme najít u domku s číslem popisným 23, konkrétněji u silnice vedoucí ze směru Světlá nad Sázavou - Lipnická Dobrá Voda. Tento dub, jehož stáří se odhaduje na 200 let a měří 21 metrů, pan Panuška velice rád maloval. Úzké sepjetí malíře s tímto mohutným stromem dokládá také to, že když Panuška zemřel, rodina mu do hrobu položila zelenou ratolest právě z kochánovského dubu. [28], [29]

43

17:45 Odchod účastníků zájezdu do Penzionu Mariadol a večeře tamtéž. Pro klienty je zajištěno ubytování a stravování v Penzionu Mariadol, který je situován v obci Kochánov, přesněji řečeno v kouzelném údolíčku, v blízkosti lesa a řeky Sázavy. Kontakt na Penzion Mariadol: •

adresa: Kochánov 12, 582 91 Světlá nad Sázavou

•


•

telefon: 569 452 108

Ceník penzionu: •

ubytování s polopenzí … 300 Kč/den

•

děti do 3 let … zdarma

•

děti ve věku od 3 do 10 let … 20% sleva

Poznámka: Ceny jsou uvedeny včetně DPH a místních poplatků. Programové složení 4. dne 8:00 Snídaně v Penzionu Mariadol. 9:00 Odjezd do obce Lipnice nad Sázavou. Na přesun do obce Lipnice nad Sázavou bude vyhrazeno i s časovou rezervou 20 minut, jelikož je od Kochánova vzdálena necelých 9 kilometrů. 9:20 Příjezd do Lipnice nad Sázavou a návštěva památníku Jaroslava Haška. [19] Spisovatel, publicista a v neposlední řadě také novinář Jaroslav Hašek byl blízkým přítelem malíře Jaroslava Panušky, který tohoto bohéma na Vysočinu vlastně přivedl. Jaroslav Hašek žil v lipnickém domku pod hradem od roku 1921 a většinu času trávil v nedalekém Hostinci U české koruny, kde vznikla valná většina jeho nejznámější a

44

světově proslulé knihy „Osudy dobrého vojáka Švejka“. Hašek na Lipnici prožil zbytek svého života, jelikož zde o necelé 2 roky později zemřel a je pochován na místním hřbitově. Náplní této části zájezdu je tedy návštěva Haškova památníku, umístěném v jeho domku. Nedaleko odtud, pod hradním schodištěm, se nachází spisovatelova kamenná busta, kterou si zájemci taktéž mohou prohlédnout. Poznámka: Návštěva památníku mimo sezónu je možná po domluvě s Obecním úřadem Lipnice nad Sázavou. Vstupné do Haškova památníku: •

dospělí … 20 Kč

•

děti do 15 let … 10 Kč

Kontakt na Obecní úřad Lipnice nad Sázavou: •

telefon: 569 486 139

•


10:50 Procházka k hrobu J. Haška. Dalším bodem programové skladby poznávacího zájezdu bude procházka k místnímu hřbitovu, před nímž je k vidění bronzová socha spisovatele. Na tomto místě účastníci samozřejmě navštíví Haškův hrob. 11:50 Oběd v Penzionu a hostinci U České koruny. Oběd si klienti vychutnají v Haškově oblíbeném hostinci U České koruny, který nabízí stylově zařízenou restauraci s atmosférou starých časů, kterou navodí kachlová kamna či piano. Příjemným zpestřením určitě bude, že k pití si hosté mohou objednat „Haškův Lipnický speciál“. [30]

45

Kontakt na Penzion a hostinec U České koruny: •

adresa: Lipnice nad Sázavou č. p. 55, 582 32 Lipnice nad Sázavou

•


•

telefon: 569 486 126

13:15 Prohlídka státního hradu Lipnice. [25] Státní hrad Lipnice byl, je a bude místem, inspirujícím bezpočet umělců, kteří ho ztvárňovali ve svých dílech. Z takovýchto umělců můžeme uvést malíře Jana Zrzavého a Jaroslava Panušku. Zvláště ten první jmenovaný měl k této pamětihodnosti zvláštní vztah a těšil se pohledem na ni ze svého okrouhlického bytu s ateliérem. Tato stavba patří mezi nejmohutnější hrady a její založení můžeme datovat do 14. století. Návštěvníkům je nabízena volná prohlídka, při níž mohou spatřit prvky středověké architektury, archeologickou expozici, hradní kapli z období gotiky či rozsáhlá hradní sklepení. Kontakt na státní hrad Lipnice: •

telefon: 569 486 189

•


Vstupné zahrnující vstupní výklad průvodce: •

plné … 70 Kč

•

snížené (děti, studenti, senioři, ZTP) … 50 Kč

17:15 Přesun účastníků k Penzionu a hostinci U České koruny a podávání večeře. Ubytování i stravování je pro účastníky zajištěno v tematicky laděném Penzionu a hostinci U České koruny, který má k dispozici ubytovací kapacitu pro 26 osob a zajímavostí je, že si zájemci mohou objednat nocleh i v dvoulůžkovém pokoji s názvem „Haškův apartmán“, v němž přespával tento spisovatel, než si zakoupil svůj vlastní domek. [30]

46


dvoulůžkový pokoj … 400 Kč/osoba/den

Poznámka: Cena zahrnuje pokoj s vlastním sociálním zařízením a TV. Programové složení 5. dne 8:00 Snídaně v Penzionu a hostinci U České koruny. 9:00 Odjezd do Krucemburku. Vzdálenost mezi obcemi Lipnice nad Sázavou a Krucemburk je vyčíslena na 43 kilometrů. Musíme opět počítat s časovou rezervou, takže si na přesun vymezíme 1 hodinu. 10: 00 Příjezd do obce Krucemburk a procházka po místech spjatých s Janem Zrzavým. Krucemburk je obcí, která doslova učarovala Janu Zrzavému. Toto tvrzení dokládá i Mistrovo přání, které uvedl ve své soukromé závěti, že chce být pochován právě zde a mít hrob s vyhlídkou na náměstí „stavěné do kopečka“. S Krucemburkem se malíř seznámil při svých prázdninových pobytech u dědečka, který zde provozoval zájezdní hostinec „Na Špici“. [18] Cíle krucemburských toulek: •

Náměstí Jana Zrzavého [18]

Krucemburské náměstí bylo na počest umělce pojmenováno po něm, jelikož to byl právě on, kdo ho ve svých dílech tak rád a často zobrazoval. Na jeho dobře známém obrazu „Krucemburk“ je zachyceno právě toto náměstí, které patří mezi hlavní poznávací znaky obce. •

Hrob Jana Zrzavého [18]

Hrob pana Zrzavého je na místním hřbitově u katolického kostela sv. Mikuláše, který můžeme najít poblíž náměstí. K zajímavostem týkajících se tohoto objektu patří to, že 47

náhrobek sem byl dopraven z Čáslavi spolu s ostatky malířovy matky i bratra Boleslava a na výtvarném návrhu právě tohoto náhrobku se podílel sám Mistr. 11:00 Prohlídka pamětní síně J. Zrzavého. [18] Expozice pamětní síně Jana Zrzavého je umístěna v prostorách informačního centra této obce. Zde se zájemci mohou dozvědět spoustu informací týkajících se malířova života i tvorby. Výstavu doprovází bohatá obrázková a fotografická dokumentace, zahrnující mimo jiné i reprodukci nejznámějších děl Zrzavého. Kontakt na IC Krucemburk a Pamětní síň Jana Zrzavého: •

adresa: Náměstí Jana Zrzavého 13, 582 66 Krucemburk

•


•

telefon: 569 697 320

Vstupné: •

Vstup do tohoto objektu je zdarma.

13:00 Pozdní oběd v Hospůdce u Pecinů. Kontakt na Hospůdku u Pecinů: •

adresa: Hlubocká 434, 582 66 Krucemburk

•

telefon: 777 079 319

14:30 Odjezd do obce Kameničky. Na přejezd z obce Krucemburk do Kameniček bude potřeba asi tak 40 minut, protože si opět musíme vyčlenit časovou rezervu. Obce jsou od sebe vzdálené 20 kilometrů.

48

15:10 Příjezd do Kameniček a procházka na „Volákův kopec“. Volákův kopec řadíme k přírodním rezervacím a do programu zájezdu jsem ho zařadila, jelikož byl velkou inspirací pro malíře Antonína Slavíčka, který si obec Kameničky a jejich okolí zcela zamiloval. Lokalita je pod správou CHKO Žďárské vrchy a mezi její hlavní lákadla patří četný výskyt rašelinných luk a z oblasti fauny pak to, že zde hnízdí početně zastoupený tetřívek obecný. Perličkou pro všechny, kteří vystoupají na Volákův kopec, je objevení zatopeného lomu a samozřejmě krásné vyhlídky na celou obec Kameničky a její okolí. [36] 17:30 Odjezd na ubytování v Hlinsku a večeře v Penzionu Betlém. Ubytování pro tento den muselo být zajištěno v Hlinsku, jelikož přímo v obci Kameničky se žádné ubytovací zařízení pro organizované skupiny turistů nenalézá. Hlinsko je vzdálené pouze 6,8 kilometrů od Kameniček. Z pestré nabídky této obce jsem zvolila Penzion Betlém, protože na první pohled připomíná skanzen a tento styl je zřejmý i z vybavení interiéru, což je dle mého soudu velmi příjemným oživením zájezdu. Kontakt na Penzion Betlém: •

adresa: Veleslavínova 1612, 539 01 Hlinsko

•

telefon: + 420 222 539 539


dvoulůžkový pokoj … 700 Kč

•

apartmán … 850 Kč

•

třílůžkový pokoj … 1 050 Kč

Programové složení 6. dne 8:00 Snídaně v Penzionu Betlém.

49

9:00 Odjezd do obce Kameničky. Cesta z Hlinska do Kameniček bude trvat přibližně 15 minut. 9:15 Příjezd do Kameniček a prohlídka architektonické stránky místních chaloupek. Obecní chaloupky zaujmou svým kouzelným architektonickým provedením, které fascinovalo mimo jiné i malíře Antonína Slavíčka, který zde také delší čas pobýval a vytvořil si ke zdejšímu kraji pevné pouto, které dokládá i fakt, že namaloval přes 70 obrazů. Impresionisticky zaměřený umělec pobýval v Kameničkách ve výměnkářském stavení lidmi nazývaném „na Volákově gruntu“, který je v současnosti opatřen pamětní deskou dokládající Slavíčkův pobyt. Tento dům si umělec pouze pronajímal, jelikož prý neměl dostatek financí na jeho koupi. Bezpochyby k nejznámějším obrazům výtvarníka, který byl inspirován touto oblastí, patří „U nás v Kameničkách“. [23] 10:30 Návštěva Galerie Antonína Slavíčka v Kameničkách. V obci Kameničky se nachází také Galerie Antonína Slavíčka, která bude dalším cílem zájezdu. Zde se zájemci mohou seznámit s umělcovým životem a tvorbou, což je vhodně doplněno obrázkovou dokumentací. Před budovou galerie jsou k vidění busty Antonína Slavíčka a spisovatele Karla Václava Raise, který do této obce umístil dějové zápletky svého románu „Západ“, po jehož přečtení Slavíček zatoužil Kameničky poznat a delší čas zde setrvat. [14], [23] Kontakt na Galerii A. Slavíčka: •

adresa: Kameničky 120, 539 41 Kameničky

•

telefon: 469 318 006

Poznámka: Galerii je možné kdykoliv zdarma navštívit po předchozí domluvě na Obecním úřadě Kameničky, a to konkrétně na telefonním čísle 463 318 122.

50

11:45 Odjezd z Kameniček do obce Bojanov se zastávkou v Hlinsku. Zastávka v Hlinsku je v programové skladbě zahrnuta z důvodu, že se tam účastníci naobědvají, jelikož v Kameničkách ani Bojanově není možnost stravování pro organizované skupiny turistů. Cesta do Hlinska nám potrvá zhruba 15 minut a je nutné si vyčlenit ještě minimálně 1 hodinu a 30 minut na oběd klientů, který se uskuteční v Restauraci u Pavlousků. Kontakt na Restauraci u Pavlousků: •

adresa: Resslova 604, 539 01 Hlinsko

•

telefon: 603 206 372

Po obědě budeme pokračovat v přesunu do obce Bojanov vzdálené od Hlinska 24 kilometrů. Na cestu nám tedy postačí 40 minut, jelikož musíme počítat s časovou prodlevou. 14:10 Příjezd do obce Bojanov a putování po stopách Františka Kavána. Po příjezdu do Bojanova, se účastníci zájezdu projdou touto obcí a okolím řeky Chrudimky, která zde vytváří malebné přírodní scenérie, které obdivoval i krajinář a básník František Kaván, jenž se sem odstěhoval spolu s manželkou Helenou a tento říční tok pak ztvárnil například v dílech „Chrudimka pod sněhem“, „Bojanov na Chrudimce“, „Podzimní motiv na Chrudimce“ či „Na Chrudimce u Bojanova“. [Karlíková, 1992] 16:00 Odjezd ke zřícenině hradu Lichnice. Torzo hradu Lichnice nalezneme 12 kilometrů obce Bojanov. Na přejezd si tedy vyhradíme 25 minut.

51

16:25 Příjezd na parkoviště pod zříceninou hradu Lichnice a výstup na skálu „Dívčí skok“. Po příjezdu na parkoviště pod zříceninou čeká účastníky výstup k torzu hradu Lichnice, který je situován na severozápadě CHKO Železné hory. Z původní stavby, datované do 12. století a vytvářející dominantní znak celého krajinného rázu, se dochovaly jenom zbytky hradeb, budov a především válcové věže. Při dobré viditelnosti mohou turisté spatřit vrch Melechov, hrad Lipnici, obec Havlíčkovu Borovou a mnoho dalších stavebních i přírodních úkazů. [10] Zřícenina hradu patří k lokalitě národní přírodní rezervace Lichnice - Kaňkovy hory. Pozoruhodná a fascinující příroda Železných hor motivovala již zmíněného malíře Františka Kavána k vytvoření nádherných pláten s touto tematikou. Příkladem budiž například obrazy „Kaňkovy vrchy v Železných horách“ a „Lichnice“. [4] Poznámka: Vstupné na hrad Lichnice je 15 Kč a prohlídka je možná kdykoliv po předchozí domluvě na telefonním čísle 728 835 746. Po prohlídce Lichnice se vydáme k přístupné žulové skále s označením „Dívčí skok“, která jistě každého uchvátí výhledem do bujné přírody rezervace, a tímto počinem také zakončíme naše putování. [37] Po sestupu z vyhlídky budou účastníci odvezeni zpět do města Havlíčkův Brod, kde tento poznávací zájezd začal.

2.2.2 Druhá možnost poznávacího zájezdu s ubytováním v Havlíčkově Brodě Všeobecné informace •

počet účastníků: 48 - 49

•

doprovod zájezdu: 1 průvodce

•

dopravní prostředek: autobus Bova Futura HD 12.380 (kapacita 50 míst)

Poznámka: Doprava bude zajištěna i s řidičem u firmy UCHYTILCZ, s.r.o. •

ubytování: Hotel Slunce***

•

stravování: a) snídaně a večeře - zajištěny v Hotelu Slunce b) obědy - v restauracích, v městech či obcích, kde bude probíhat program 52

Pro druhou možnost poznávacího zájezdu je hlavním rozlišujícím znakem to, že ubytování je zajištěno na každý den v Hotelu Slunce v Havlíčkově Brodě, z čehož vyplývá, že se sem účastníci budou každý den vracet z místa denního programu. Toto ubytovací zařízení jsem zvolila především proto, že disponuje větší ubytovací kapacitou (47 pokojů s celkovým počtem lůžek 107). Také má výhodnou polohu v blízkosti centra města a disponuje vlastní restaurací, parkovištěm, čehož bude využito při přepravě klientů i parkování dopravního prostředku. V hotelové budově se nachází taktéž restaurace Švejkovna, kterou mohou účastníci zájezdu využít k příjemnému večernímu posezení. [8] Kontakt na hotel: •

adresa: Jihlavská 1985, 580 01 Havlíčkův brod

•


•

telefon: 569 496 200

Ceník: •

jednolůžkový pokoj … 1 090 Kč

•

dvoulůžkový pokoj … 1 490 Kč

•

třílůžkový pokoj … 1 890 Kč

•

dvoulůžkové apartmá s lednicí … 2 590 Kč

Služby zahrnuté v ceně: •

vlastní sociální zařízení se sprchovým koutem

•

televize se satelitem

•

telefon s možností internetového připojení

Program zájezdu druhé možnosti bude obdobný jako u možnosti prvé, jelikož osobnosti, po jejichž stopách se uskuteční toto poznávací putování, byly spjaty s místy Kraje Vysočina, která jsem zahrnula do programové skladby v předchozím typu zájezdu. Také posloupnost aktivit pro jednotlivé dny zůstává tatáž, protože jsem tvořila zájezd tak, aby program smysluplně navazoval.

53

Harmonogram zájezdu Program pro 1. den 10:00 Zahájení poznávacího zájezdu „Putování za malíři Vysočiny a jejich přáteli“ a procházka městem Havlíčkův Brod. 11:00 Prohlídka památníku malíře Otakara Štáfla. 12:30 Oběd v tematické restauraci Švejkovna. 14:00 Prohlídka kolumbária farní budovy Husova sboru. 14:45 Návštěva Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě. 17:15 Ubytování účastníků v Hotelu Slunce a večeře v hotelové restauraci. Program pro 2. den 8:30 Snídaně v hotelové restauraci. 9:45 Celodenní výlet po naučné stezce Bohuslava Reynka. Stravování po dobu trvání putování bude zajištěno prostřednictvím svačinových balíčků, které budou připraveny na objednávku hotelovou restaurací. 17:00 Odvoz účastníků na ubytování. 54

17:45 Večeře v restauraci Hotelu Slunce. Program pro 3. den 8:00 Snídaně v hotelové restauraci. 9:15 Odjezd do Okrouhlice. 9:35 Příjezd do Okrouhlice a putování po stopách Jana Zrzavého v této obci. 10:40 Odjezd do Světlé nad Sázavou. 11:05 Příjezd do Světlé nad Sázavou a návštěva místního hřbitova. 12:00 Oběd v restauraci Dublin Bar. 13:30 Odjezd do obce Kouty. 14:00 Příjezd do obce Kouty a výstup na Melechov. 16:00 Odjezd do Kochánova u Světlé nad Sázavou. 16:25 Příjezd do Kochánova a procházka k „Panuškovu dubu“.

55

17:45 Odjezd účastníků do Havlíčkova Brodu a večeře v restauraci Hotelu Slunce. Z obce Kochánov je to do Havlíčkova Brodu 22 kilometrů, proto přeprava k hotelu bude trvat přibližně 35 minut, jelikož musíme počítat s dopravním zdržením. Večeře se tedy bude podávat v 18 hodin 20 minut. Program pro 4. den 8:00 Snídaně v Hotelu Slunce. 9:00 Odjezd do obce Lipnice nad Sázavou. 9:20 Příjezd do Lipnice nad Sázavou a návštěva památníku Jaroslava Haška. 10:50 Procházka k hrobu J. Haška. 11:50 Oběd v Penzionu a hostinci U České koruny. 13:15 Prohlídka státního hradu Lipnice. 17:15 Odjezd účastníků do Havlíčkova Brodu a podávání večeře. Vzdálenost Lipnice nad Sázavou od města Havlíčkův Brod je vyčíslena na 16 kilometrů. Na přejezd si tedy vyhradíme 30 minut. Večeře se bude podávat v hotelové restauraci v 17:45.

56

Program pro 5. den 8:00 Snídaně v Hotelu Slunce. 9:00 Odjezd do Krucemburku. 10: 00 Příjezd do obce Krucemburk a procházka po místech spjatých s Janem Zrzavým. 11:00 Prohlídka pamětní síně J. Zrzavého. 13:00 Pozdní oběd v Hospůdce u Pecinů. 14:30 Odjezd do obce Kameničky. 15:10 Příjezd do Kameniček a procházka na „Volákův kopec“. 17:30 Odjezd na ubytování a večeři v hotelu. Na přepravu klientů z obce Kameničky bude třeba 55 minut, jelikož leží ve vzdálenosti 40 kilometrů od města, kde je zajištěno ubytování. Čas večeře tedy můžeme stanovit na 18 hodin a 25 minut. Program pro 6. den 8:00 Snídaně v hotelové restauraci.

57

9:00 Odjezd do obce Kameničky. 9:40 Příjezd do Kameniček a prohlídka architektonické stránky místních chaloupek. 10:40 Návštěva Galerie Antonína Slavíčka v Kameničkách. 11:45 Odjezd z Kameniček do obce Bojanov se zastávkou na oběd v Hlinsku. 14:10 Příjezd do obce Bojanov a putování po stopách Františka Kavána. 16:00 Odjezd ke zřícenině hradu Lichnice. 16:25 Příjezd na parkoviště pod zříceninou hradu Lichnice a výstup na skálu „Dívčí skok“. Po vychutnání si nádherných vyhlídek, které nabízí žulová skála „Dívčí skok“ bude následovat odjezd účastníků zpět do města Havlíčkův Brod, čímž naše putování končí. Klienti se v Havlíčkově Brodě ocitnou přibližně za hodinu, tj. v 17 hodin a 25 minut, jelikož je čeká 41 kilometrů dlouhá cesta. Poznámka:

Veškeré

vzdálenosti

jednotlivých

míst

a

atraktivit

zahrnutých

v programovém složení zájezdu jsem hledala pomocí webové stránky Mapy.cz. [20]

58

2.2.3 Informativní kalkulace (ex-ante) obou možností putování 2.2.3.1 Kalkulace pro možnost I. poznávacího zájezdu s ubytováním poblíž nebo v místě denního programu 1) Nepřímé náklady: a) kalkulace nákladů na dopravu: •

celkový počet ujetých kilometrů: 5,1 + 9 + 9,4 + 15 + 12 + 9 + 43 + 20 + 6,8 + 6,8 + 30, 8 + 12 + 41 = 219,9 km + 5 % objížďky + 61 (přístavné kilometry) = 219,9 + 10,99 + 61 = 291,9 km

•

náhrada za ujeté kilometry: 291,9 km * 18 Kč (cena za 1 km) = 5 254,2 Kč

Poznámka: Sazba za 1 kilometr byla zjištěna na webových stránkách dopravce „www. uchytil.cz“.[35] •

mzda řidiče: zahrnuta v sazbě za 1 kilometr

•

ubytování řidiče: 2 670 Kč

•

stravné řidiče: u tuzemských cest je zahrnuto v sazbě za 1 kilometr

Poznámka: Pro účely zájezdu je doprava zajištěna 1 řidičem. CELKOVÉ NÁKLADY NA DOPRAVU: 5 254,2 + 2 670 = 7 924,2 Kč (bez DPH) DPH 20 %: 1 584,84 Kč částka s DPH: 9 509,04 Kč b) kalkulace nákladů na průvodce: •

mzda průvodce: 1 000 Kč * 6 dní = 6 000 Kč

•

ubytování + vstupné: gratuita

•

stravné: průvodci je zajištěno stravování formou polopenze jako u účastníků zájezdu

1. den (14 hodin): 96 - 35 % = 96 - 33,6 = 62,4 Kč 2. - 5. den (4 dny po 24 hodinách): 4 * (151 - 3 * 25 %) = 4 * 37,75 = 151 Kč 6. den (17 hodin a 25 minut): 96 - 35 % = 96 - 33,6 = 62,4 Kč

59

Poznámka: Sazby tuzemského stravného a procentuální snížení stravného v případě poskytnutí jídla zaměstnanci při pracovní cestě v tuzemsku vychází ze zákoníku práce č. 429/2011 Sb., konkrétně pak § 163 a § 176. [34] CELKOVÉ NÁKLADY NA PRŮVODCE: 6000 Kč + 275,8 = 6 275,8 Kč c) tabulkový přehled celkových nepřímých nákladů: Název služby

Cena bez DPH

DPH

Cena s DPH

náklady na dopravu

7 924,2 Kč

1 584,84 Kč

9 509,04 Kč

náklady na průvodce

6 275,8 Kč

0 Kč

6 275,8 Kč

CELKEM

14 200 Kč

1 584,84 Kč

15 784,84 Kč

Tabulka 1: Přehled celkových nepřímých nákladů u možnosti I.

Celkové nepřímé náklady: 7 924,2 + 6 275,8 = 14 200 Kč Nepřímé náklady na 1 účastníka: 14 200 Kč / 15 osob = 946,67 Kč Poznámka: Počet osob je upraven o 20% riziko neobsazenosti. 2) Přímé náklady na 1 účastníka: a) ubytování: 2 * 710,53 Kč (1. a 2. noc - Hotel U Zlatého lva) + 263,16 Kč (3. noc Penzion Mariadol) + 350,88 Kč (4. noc - Penzion a hostinec U České koruny) + 307,02 Kč (5. noc - Penzion Betlém) = 2 342,1 Kč (bez DPH) Poznámka: Při vyčíslení nákladů na ubytování vycházím z faktu, že účastníci budou mít k dispozici dvoulůžkové pokoje. DPH 14 %: 327,9 Kč částka s DPH: 2 670 Kč b) stravování: příplatek za večeře: 90 Kč * 5 = 450 Kč cena za svačinový balíček na 2. den zájezdu: 100 Kč Poznámka: Snídaně jsou započítány v ceně za ubytování. Obědy si hradí klienti individuálně, jelikož součástí zájezdu je stravování formou polopenze.

60

NÁKLADY NA STRAVOVÁNÍ: 450 + 100 = 550 Kč (bez DPH) DPH 20 %: 110 Kč částka s DPH: 660 Kč c) vstupné: 17,54 Kč (památník O. Štáfla) + 26,32 Kč (Galerie výtvarného umění v HB) + 17,54 Kč (Haškův památník) + 61,4 Kč (státní hrad Lipnice) + 13,16 Kč (zřícenina hradu Lichnice) = 135,96 Kč (bez DPH) DPH 14%: 19,03 Kč částka s DPH: 155 Kč d) pojištění: 10 Kč * 6 dní = 60 Kč Poznámka: Pojištění účastníků poznávacího zájezdu zahrnuje pojištění léčebných výloh a pojištění proti úpadku CK. e) tabulkový přehled přímých nákladů na 1 účastníka: Název služby

Cena bez DPH

DPH

Cena s DPH

ubytování

2 342,1 Kč

327,9 Kč

2 670 Kč

stravování

550 Kč

110 Kč

660 Kč

vstupné

135,96 Kč

19,03 Kč

155 Kč

pojištění

60 Kč

0 Kč

60 Kč

CELKEM

3 088,36 Kč

456,93 Kč

3 545 Kč

Tabulka 2: Přehled přímých nákladů na 1 účastníka u možnosti I.

Přímé náklady na 1 účastníka: 2 342,4 + 550 + 135,96 + 60 = 3 088,36 Kč 3) Tabulkový přehled celkových nákladů na 1 účastníka a marže: Náklady na 1 osobu

Částka bez DPH

DPH

Částka s DPH

nepřímé náklady

946,67 Kč

105,66 Kč

1 052,32 Kč

přímé náklady

3 088,36 Kč

456,93 Kč

3 545 Kč

CELKEM

4 035,03 Kč

562,59 Kč

4 597,32 Kč

marže CK (30 %)

1 210,51 Kč

242,1 Kč

1 452,61 Kč

CELKOVÁ CENA (s marží)

5 245,54 Kč

804,69 Kč

6 050,23 Kč

Tabulka 3: Přehled celkových nákladů na 1 účastníka u možnosti I.

61

Poznámka: výpočet marže CK 30 % (poznávací zájezd): 30 % z částky 4 035,03 Kč = 1 210,51 Kč 4) Konečné zaokrouhlení a úprava ceny na 1 účastníka: 6 050 Kč

2.2.3.2 Kalkulace pro možnost II. poznávacího zájezdu s ubytováním v Havlíčkově Brodě 1) Nepřímé náklady a) kalkulace nákladů na dopravu: •

celkový počet ujetých kilometrů: 5,1 + 9 + 9,4 + 15 + 12 + 22 + 16 + 16 + 26 + 20 + 40 + 30 + 12 + 41 = 273,5 km + 5 % objížďky + 61 (přístavné kilometry) = 273,5 + 13,68 + 61 = 348,18 km

•

náhrada za ujeté kilometry: 348,18 (celkový počet km) * 25 Kč (sazba za 1 km) = 8 704,5 Kč

Poznámka: Sazba za 1 kilometr byla zjištěna na webových stránkách dopravce „www. uchytil.cz“.[35] •

mzda řidiče: zahrnuta v sazbě za 1 kilometr

•

ubytování řidiče: 3 725 Kč

•

stravné řidiče: u tuzemských cest je zahrnuto v sazbě za 1 kilometr

Poznámka: Pro účely zájezdu je doprava zajištěna 1 řidičem. CELKOVÉ NÁKLADY NA DOPRAVU: 8 704,5 + 3 725 = 12 429,5 Kč (bez DPH) DPH 20 %: 2 485,9 Kč částka s DPH: 14 915,4 Kč b) kalkulace nákladů na průvodce: •

mzda průvodce: 1 000 Kč * 6 dní = 6 000 Kč

•

ubytování + vstupné: gratuita

•

stravné: průvodci je zajištěno stravování formou polopenze jako u účastníků zájezdu

1. den (14 hodin): 96 - 35 % = 96 - 33,6 = 62,4 Kč 2. - 5. den (4 dny po 24 hodinách): 4 * (151 - 3 * 25 %) = 4 * 37,75 = 151 Kč 62

6. den (17 hodin a 25 minut): 96 - 35 % = 96 - 33,6 = 62,4 Kč Poznámka: Sazby tuzemského stravného a procentuální snížení stravného v případě poskytnutí jídla zaměstnanci při pracovní cestě v tuzemsku vychází ze zákoníku práce č. 429/2011 Sb., konkrétně pak § 163 a § 176. [34] CELKOVÉ NÁKLADY NA PRŮVODCE: 6 000 Kč + 275,8 = 6 275,8 Kč c) tabulkový přehled celkových nepřímých nákladů: Název služby

Cena bez DPH

DPH

Cena s DPH

náklady na dopravu

12 429,5 Kč

2 485,9 Kč

14 915,4 Kč

náklady na průvodce

6 275,8 Kč

0 Kč

6 275,8 Kč

CELKEM

18 705,3 Kč

2 485,9 Kč

21 191,2 Kč

Tabulka 4: Přehled celkových nepřímých nákladů u možnosti II.

Celkové nepřímé náklady: 12 429,5 + 6 275,8 = 18 705,3 Kč Nepřímé náklady na 1 účastníka: 18 705,3 Kč / 39 osob = 479,62 Kč Poznámka: Počet osob je upraven o 20% riziko neobsazenosti. 2) Přímé náklady na 1 účastníka: a) ubytování: 653,51 Kč * 5 nocí = 3 267,57 Kč (bez DPH) Poznámka: Při vyčíslení nákladů na ubytování vycházím z faktu, že účastníci budou mít k dispozici dvoulůžkové pokoje. DPH 14 %: 457,46 Kč částka s DPH: 3 725 Kč b) stravování: příplatek za večeře: 90 Kč * 5 = 450 Kč cena za svačinový balíček na 2. den zájezdu: 100 Kč Poznámka: Snídaně jsou započítány v ceně za ubytování. Obědy si hradí klienti individuálně, jelikož součástí zájezdu je stravování formou polopenze.

63

NÁKLADY NA STRAVOVÁNÍ: 450 + 100 = 550 Kč (bez DPH) DPH 20 %: 110 Kč částka s DPH: 660 Kč c) vstupné: 17,54 Kč (památník O. Štáfla) + 26,32 Kč (Galerie výtvarného umění v HB) + 17,54 Kč (Haškův památník) + 61,4 Kč (státní hrad Lipnice) + 13,16 Kč (zřícenina hradu Lichnice) = 135,96 Kč (bez DPH) DPH 14%: 19,03 Kč částka s DPH: 155 Kč d) pojištění: 10 Kč * 6 dní = 60 Kč Poznámka: Pojištění účastníků poznávacího zájezdu zahrnuje pojištění léčebných výloh a pojištění proti úpadku CK. e) tabulkový přehled přímých nákladů na 1 účastníka: Název služby

Cena bez DPH

DPH

Cena s DPH

ubytování

3 267,57 Kč

457,46 Kč

3 725 Kč

stravování

550 Kč

110 Kč

660 Kč

vstupné

135,96 Kč

19,03 Kč

155 Kč

pojištění

60 Kč

0 Kč

60 Kč

CELKEM

4 013,26 Kč

586,49 Kč

4 600 Kč

Tabulka 5: Přehled přímých nákladů na 1 účastníka u možnosti II.

Přímé náklady na 1 účastníka: 3 267,57+ 550 + 135,96 + 60 = 4 013,26 Kč 3) Tabulkový přehled celkových nákladů na 1 účastníka a marže: Náklady na 1 osobu

Částka bez DPH

DPH

Částka s DPH

nepřímé náklady

479,62 Kč

63,74 Kč

543,36 Kč

přímé náklady

4 013,26 Kč

586,49 Kč

4 600 Kč

CELKEM

4 492,88 Kč

650,23 Kč

5 143,36 Kč

marže CK (30 %)

1 347,86 Kč

269,57 Kč

1 617,43 Kč

CELKOVÁ CENA (s marží)

5 840,74 Kč

919,8 Kč

6 760,79 Kč

Tabulka 6: Přehled celkových nákladů na 1 účastníka u možnosti II.

64

Poznámka: výpočet marže CK 30 % (poznávací zájezd): 30 % z částky 4 492,88Kč = 1 347,86 Kč 4) Konečné zaokrouhlení a úprava ceny na 1 účastníka: 6 761 Kč

2.2.4 Zhodnocení typů zájezdu a porovnání výhod i nevýhod V této části se budu zabývat hodnocením vytvořených možností poznávacího zájezdu. U každé z nich posoudím výhody a nevýhody. Velikým kladem prvního typu zájezdu, který má zajištěné ubytování poblíž nebo v místě denního programu, je menší počet osob, umožňující účastníkům získat lepší prožitky a načerpat celkovou atmosféru, kterou jsem se snažila zachytit při vytváření trasy nazvané „Putování za malíři Vysočiny a jejich přáteli“. Dobré je také to, že nedochází k zabřednutí do stereotypu, který může zapříčinit ubytování v jednom a tomtéž hotelu či penzionu. V první variantě putování se vyskytla díky menšímu počtu osob možnost ubytovat klienty v tematičtějších zařízeních, která přímo vyzařují jedinečnost a útulnost. Příkladem může být stylový Hotel U Zlatého lva, jehož příjemný interiér dokreslují grafiky Bohuslava Reynka, po jehož stopách se vydáváme 2. den zájezdu. Tento hotel je sice nejdražší alternativou v dané lokalitě, ale nabízí za svou cenu odpovídající standard plus něco navíc. Všechny kapacity pro přenocování byly voleny tak, aby se lišily od klasických jednotvárných hotelových zařízení. Klíčovým kritériem byla taktéž poloha hotelu či penzionu. Například penzion Mariadol v blízkosti řeky Sázavy je obklopen nádhernými lesy, což doslova vybízí k malé procházce. Nevýhodou prvního zájezdu může být poněkud vyšší cena, která v konečné fázi činí 6 050 Kč, což je ale o 711 Kč méně než u druhé možnosti. Je ale nutné zohlednit, že cena zahrnuje kromě jiného i stravování formou polopenze a cestovní pojištění. Tento typ zájezdu je vhodný spíše pro lidi vyhýbající se masově pořádaným akcím. Nespornou výhodou druhé varianty může být především rozpočítání nepřímých nákladů na větší počet klientů. Tyto výdaje jsou pak o více než polovinu nižší než u předchozího typu putování. Nevýhodou je nutnost každodenního návratu do Havlíčkova Brodu, a tím i delší doba strávená přesunem do a z jednotlivých lokalit. Dále pak je i vyšší cena ubytování, jelikož pro tak početnou skupinu, tj. 49 osob, jsem musela zvolit poněkud dražší Hotel Slunce v Havlíčkově Brodě, který je však schopen pojmout takovýto počet 65

zájemců. K nesporným výhodám hotelu patří jeho poloha, dále pak tematická restaurace Švejkovna pro večerní odreagování a vlastní parkoviště. Když vezmu v úvahu všechny aspekty obou typů zájezdu, zvolila bych první variantu, jelikož je dle mého soudu výhodnější mít zajištěné ubytování poblíž nebo v místě denního programu, než trávit více času přesunem do výchozího bodu. Také si myslím, že mnoho milovníků umění by dalo přednost menší skupince lidí, která by umožňovala naplno vychutnat tzv. Genius loci aneb Ducha místa.

2.3 Závěrečné shrnutí výsledků praktické části V tomto oddíle se zahloubám nad otázkou, zda bylo dosaženo stanovených cílů či nikoliv a pokusím se shrnout výsledky dosažené v této části. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit takový putovní zájezd, který by seznámil zájemce s osobnostmi, konkrétně malíři Kraje Vysočina, a motivoval je k dalšímu zájmu o uměleckou tematiku. Podle mého úsudku, jsem tohoto cíle dosáhla, neboť jsem vytvořila programově pestrý zájezd, který spojuje jednotná myšlenková náplň. Pro každého milovníka malířství by mohlo být takovéto putování přesně to, co chybí v nabídkách českých cestovních kanceláří. Myslím si, že by zájezd mohl obstát v současném konkurenčním prostředí, jelikož by to měl být návrat do minulých dob a vybočení ze stereotypu všedních dní plných stresu a shonu. Jedná se o neuspěchané putování, kde si každý vychutná krásu přírody, měst či obcí, které již před řadou let fascinovaly malíře, zvěčňující je ve svých dílech. Zájezd by mohl být využitelný i jako vícedenní exkurze pro studenty středních či vysokých škol, jelikož jak jsem analýzou informativního dotazníku zjistila, tak převážná většina z nich nemá o výtvarné problematice sebemenší tušení. Když se zamyslím nad tím, zda by putování za malíři Vysočiny mohlo přispět k růstu cestovního ruchu v této oblasti, tak se nebojím tvrdit, že ano. Dle mého názoru mnoho lidí, a nejen z Kraje Vysočina a jeho okolí, by mělo zájem tento poznávací zájezd absolvovat a dozvědět se tak něco nového nejen o malířích Vysočiny, ale i o místech, s nimiž jsou tyto osobnosti neodmyslitelně spjaty. Myslím si ale, že by putování zaujalo spíše starší generaci, jelikož ač je to smutné, tak podle mého úsudku by dala většina

66

mladých lidí přednost dovolené u moře, než kulturnímu obohacování svých znalostí a vědomostí. Dalším cílem byla i propagace Kraje Vysočina právě mladším generacím, které mají až politováníhodné neznalosti. Tohoto by bylo částečně dosaženo právě realizací zájezdu jako exkurze pro studenty, díky němuž by mohli účastníci poznat alespoň ta místa, která jsou v zájezdu obsažena a utvořit si tím představu o Kraji Vysočina jako takovém. Závěrem bych chtěla říci, že je velmi obtížné vytvořit v současné době poznávací zájezd, který by zaujal větší množství klientů. Mnoho z nás dá totiž přednost poznávacímu zájezdu cizích zemí, které na nás dýchají kouzlem exotiky a neznáma. Někdy si ale ani neuvědomíme, že Česká republika nabízí také nádherné kouty, ať už nespoutanou přírodu či pozoruhodné pamětihodnosti, které by byla velká škoda nespatřit.

2.4 Vyjádření muzeologa k trasám zájezdu V tomto oddíle ke své práci přikládám doslovné vyjádření muzeologa Eduarda Veselého k sestaveným trasám zájezdu, které mi na mou žádost zaslal e-mailem. Pro lepší přehlednost dávám toto prohlášení do typu písma kurzíva, aby došlo k odlišení od ostatního textu. Vážená studentko, požádala jste mě o posouzení sestavených zájezdových tras s názvem „Putování za malíři Vysočiny a jejich přáteli“. Jakožto muzeolog a zástupce Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě, které má ve svém sbírkotvorném programu specializaci na regionální výtvarné umělce, Vám k sestavení programů sděluji následující. Po obsahové stránce jste vytipovala nejdůležitější osobnosti a místa výtvarného dění v regionu. Návštěvníci zavítají do kulturních institucí a navštíví i nemovité kulturní památky. Myslím si, že tímto citlivým propojením rozmanitých lokalit, poznávaných i formou výletů, určitě dosáhnete atraktivity a zájmu o nabízený produkt. Z praxe muzejní komunikace vím, že po zhlédnutí výtvarných výstav se návštěvníci dožadují doplňujících informací k životu a tvorbě výtvarných umělců. Muzea a galerie je mohou poskytnout jen verbálně, či doporučením katalogů a monografií. Cestování přímo po místech působnosti osobností tak bude i vhodně doplňovat sdělení, která si z expozic a výstav

67

muzeí a galerií návštěvníci odnášejí. Realizované zájezdy kulturní instituce přivítají, protože přispějí k jejich vyšší návštěvnosti. Celkově považuji sestavený program za velmi zdařilý. za Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod muzeolog Eduard Veselý

3 Závěr V této části se budu zabývat především otázkou, zda jsem dosáhla stanoveného hlavního cíle své bakalářské práce. Tím bylo vytvořit zajímavé trasy zájezdu propojené jednotnou myšlenkovou ideou týkající výtvarného umění Kraje Vysočina, konkrétně pak Havlíčkobrodska a jeho okolí. Pro připomenutí uvádím, že stěžejním úkolem tohoto putování bylo především seznámit zájemce s malíři této oblasti a motivovat je k dalšímu zájmu o problematiku. Troufám si tvrdit, že jsem vytyčené mety dosáhla, což mi potvrdilo i vyjádření muzeologa Eduarda Veselého, které jsem připojila za praktický oddíl. Zmíněný muzejní pracovník zhodnotil vytvořený program zájezdu „Putování za malíři Vysočiny a jejich přáteli“ jako velmi zdařilý a pochválil mne za správný výběr míst i malířů, kteří jsou jedni z nejdůležitějších pro výtvarné dění v daném regionu. Během psaní bakalářské práce jsem dospěla k názoru, že je velmi obtížné vytvořit poutavé putování, které zaujme co nejširší spektrum zájemců. Je to složité především proto, že pulty cestovních kanceláří a agentur doslova přetékají letáky nabízejícími nejrůznější poznávací zájezdy, které lákají turisty množstvím pestrobarevných fotografií z neznámých exotických krajin. Přesto si myslím, že se stále najde dost zájemců, kteří by dali přednost poznávání kouzelných koutů naší země, která má tolik co nabídnout. Při tvorbě jednotlivých tras zájezdu jsem provedla i kalkulaci ceny, která byla v první možnosti vyčíslena na částku 6 050 Kč a ve variantě druhé na 6 761 Kč. Dle mého úsudku to nejsou až tak vysoké finanční obnosy, vezmeme-li v potaz, že se jedná o šestidenní poznávací zájezdy s ubytováním, stravováním formou polopenze, dopravou komfortními dopravními prostředky, cestovním pojištěním a samozřejmě způsobilým doprovodem zájezdu - kvalifikovaným průvodcem. Mnozí lidé však mohou argumentovat tím, že takovéto sumy jsou za poznávací zájezdy mnoho a oni by raději zmíněnou částku investovali na dovolenou u moře. V tomto případě mi ale vyvstává v mysli otázka, zda není vhodnější trávit volný čas 68

smysluplným rozvíjením svého duševního bohatství. To samozřejmě záleží na konkrétní povaze člověka a jeho zájmech. Já si ale myslím, že by zájezd „Putování za malíři Vysočiny a jejich přáteli“ mohl mít úspěch u potencionálních zájemců o tento druh produktu cestovního ruchu, jelikož programová náplň je velice pestrá a já se v ní snažím zachytit nezaměnitelný ráz krajiny, který byl a je inspirací mnohým umělcům, kteří k Vysočině neodmyslitelně patří. Když bych měla shrnout, v čem spočívá přínos mé práce, tak je to dle mého úsudku v tom, že díky vytvořeným trasám putování dojde k zatraktivnění vybraných lokalit Havlíčkobrodské oblasti a také propagaci zvolených výtvarníků, což může přispět k přílivu turistů do Kraje Vysočina a k růstu cestovního ruchu daného regionu. Toto uvítají nejenom ubytovací a stravovací zařízení v jednotlivých lokalitách, ale i místní kulturně-společenské instituce, které se mohou těšit většímu počtu návštěvníků. Toto mé tvrzení je podloženo i vyjádřením muzeologa Eduarda Veselého. V závěru bych ráda zmínila, že vypracování této bakalářské práce pro mne bylo velkým poučením. Díky studiu odborné literatury vztahující se k dané problematice jsem získala nové poznatky o zvolených malířích Vysočiny, což přispělo k rozšíření mých dosavadních znalostí a já jsem byla ráda, že se mohu dozvědět něco nového o oblasti Havlíčkobrodska, která dle mého mínění určitě stojí za návštěvu.

69

Soupis bibliografických citací Seznam tištěných zdrojů BOUČKOVÁ, Jitka. Jaroslav Panuška. Pardubice: Východočeská galerie, 1978, 71 s. BOUDOVÁ, Dana. Kraj Vysočina. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 158 s. ISBN 80-7011-735-4. GERMAIN, Sylvie. Bohuslav Reynek v Petrkově: Poutník ve svém příbytku. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Literární čajovna Suzanne Renaud, 2000. 124 s. ISBN 80-902231-4-1. GÖBL, Luboš. Osobnosti Vysočiny I. 1. vyd. Pelhřimov: Vydavatelství 999, 2005. 245 s. ISBN 80-86391-15-9. JURMAN, Hynek. Nesmazatelné stopy: Portréty osobností Vysočiny. 1. vyd. Štěpánov nad Svratkou: Zubří země, 2004. 218 s. KARLÍKOVÁ, Ludmila. František Kaván. 1. vyd. Praha: Odeon, 1992, 81 s. ISBN 80207-0342-X. KUNC, Vladimír. HAVLÍČKŮV BROD portrét města. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fotoateliér VIDEO-FOTO-KUNC, 2009. 170 s. ISBN 978-80-254-5851-8. LANGEROVÁ, Blanka. Kraj Vysočina. 1. aktualizované vyd. Praha: ACR Alfa, s.r.o., 2004. 231 s. ISBN 80-86408-11-6. LANGPAUL, Ladislav. Chvilky s Janem Zrzavým. Vyd. 2., V Srdci Evropy 1. Praha: Srdce Evropy pro o.s. Za záchranu rodného domu malíře Jana Zrzavého v Okrouhlici, c2011, 103 s. ISBN 978-80-254-8965-9 MĚŘINSKÁ, Jitka. Janu Zrzavému s láskou. 1. vyd. Krucemburk: Obec Krucemburk, 2006. 131 s. ISBN 80-239-7001-1. MĚSTSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM: Havlíčkův Brod: Malý průvodce. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Město Havlíčkův Brod, 2010. 14 s. MĚSTSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM: Kostely a hřbitovy Havlíčkova Brodu. 1. vyd. Havlíčkův Brod, 2009. 12 s. 70

MĚSTSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM: Měšťanské domy Havlíčkova Brodu. 1. vyd. Havlíčkův Brod, 2010. 12 s. MĚSTSKÉ

INFORMAČNÍ

CENTRUM:

Po

stopách

významných

osobností

v Havlíčkově Brodě. 1. vyd. Havlíčkův Brod, 2009. 12 s. MĚSTSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM: Sochy a pamětní desky Havlíčkova Brodu. 1. vyd. Havlíčkův Brod, 2011. 12 s. NOCAR, Pavel. Havlíčkův Brod: Ohlédnutí za minulostí našeho města. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Edice Vysočiny, 2008. 145 s. PRAHL, Roman. Antonín Slavíček: 1870-1910. Praha: Gallery, 2004, 298 s. ISBN 8086010-73-2. PODHORSKÝ, Miroslav. Kraj Vysočina. 1. vydání v českém jazyce. Praha: nakladatelství freytag & berndt, 2003. 152 s. ISBN 80-7316-075-7. SOCHR, Jiří. Havlíčkův Brod. 1. vyd. Havlíčkův Brod: nakladatelství Vysočina, 1969. 112 s. SOLDÁN, Ladislav. Jaroslav Hašek. 1. vyd. Praha: Horizont, 1982. 208 s. TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5.

Seznam elektronických zdrojů [1] Antonín Slavíček. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 24. 2. 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Slav% C3%AD%C4%8Dek [2] Bohuslav Reynek. Slovník české literatury po roce 1945: Ústav pro českou literaturu AV ČR [online]. © 2006-2008 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1105 [3] Dobré Jitro. Dobrejitro [online]. © 2011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.dobrejitro.cz/

71

[4] František Kaván. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 19. 1. 2012 [cit. 201203-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Kav%C3%A1n [5] Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě: muzeum umění kraje Vysočina [online]. 1999 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.galeriehb.cz/ [6] Gymnázium Havlíčkův Brod [online]. © 2006 - 2010 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.ghb.cz/ [7] Havlíčkův Brod: Oficiální web města [online]. 1. 7. 2008 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.muhb.cz/ [8] Hotel Slunce [online]. © 2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.hotelslunce.com/ [9] Hotel U Zlatého lva [online]. © 2004-2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.uzlateholva.cz/ [10] Hrad Lichnice. Castles.cz: Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska [online]. © 2003 - 2011 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.castles.cz/hrad-lichnice/ [11] Jaroslav Hašek. Spisovatelé.cz [online]. © 2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.spisovatele.cz/jaroslav-hasek [12] Jan Jůzl. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 6. 9. 2010 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_J%C5%AFzl [13] Jaroslav Panuška. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 11. 2. 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Panu%C5%A1ka [14] Karel Václav Rais. Spisovatelé.cz [online]. © 2011 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.spisovatele.cz/karel-vaclav-rais [15] KČT Havlíčkův Brod [online]. © 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://kcthavlickuvbrod.webnode.cz/ [16] Kraj Vysočina: Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 2002-2011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/ [17] Kraj Vysočina. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 13. 3. 2012 [cit. 201203-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kraj_Vyso%C4%8Dina 72

[18] Krucemburk [online]. 1999 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.krucemburk.cz/ [19] Lipnice nad Sázavou: Oficiální web obce [online]. 16. 6. 2006 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.lipnicenadsazavou.cz/ [20] Mapy.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ [21] Městys Bojanov [online]. © 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.bojanov.cz/ [22] Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.muzeumhb.cz/ [23] Obec Kameničky: oficiální stránky obce [online]. © 2011 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.obec-kamenicky.cz/ [24] Obec Okrouhlice: Oficiální internetové stránky [online]. 30. 10. 2011 [cit. 201203-13]. Dostupné z: http://www.obec-okrouhlice.cz/ [25] Oficiální stránky hradu Lipnice nad Sázavou [online]. © 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.hrad-lipnice.eu/ [26] Opevnění městské - Štáflova bašta, Havlíčkův Brod. Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/fortifikacni-10/?id=971 [27] Otakar Štáfl. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 11. 7. 2011 [cit. 2012-0322]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Otakar_%C5%A0t%C3%A1fl [28] Panuškův dub, Kochánov. Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. 2011 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/pamatne_stromy-14/?id=1753 [29] Panuškův dub v Kochánově. Obec Vilémovice: Oficiální web obce [online]. 17. 9. 2009 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.obec-vilemovice.cz/panuskuv-dub-vkochanove/d-1196/p1=1702 [30] Penzion U České koruny: ubytování Lipnice nad Sázavou [online]. 2011 [cit. 201203-13]. Dostupné z: http://www.u-ceske-koruny-lipnice-nad-sazavou.az-pension.eu/

73

[31] Počet obyvatel v Kraji Vysočina v roce 2011. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online]. © 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_kraji_vysocina_v_roce_2011 [32] Po stopách husitů, partyzánů a Hochů od Bobří řeky (3 v 1). MOUNTAINER. Melechov a údolí Sázavy [online]. 2008 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.ksts.info/akce2/Mountainer/Melechov.htm [33] Řeka Chrudimka - Česká republika. Infoglobe [online]. © 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.infoglobe.cz/reky/evropa/ceska-republika/chrudimka/ [34] Stravné v tuzemsku. Business.center.cz [online]. © 1998 - 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/finance/cestnahr/stravne.aspx [35] UCHYTILCZ: Rodinná pohoda v autobusech... [online]. 1999 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.uchytil.cz/index.html [36] Volákův kopec. Turistik [online]. © 2000 - 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/pardubicky-kraj/okres-chrudim/kamenicky/volakuvkopec/ [37] Vyhlídka Dívčí Skok. Má vlast [online]. © 2007 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.mavlast.cz/top-turisticke-cile.vyhlidka-divci-skok [38] Základní škola a mateřská škola Okrouhlice [online]. 9. 1. 2010 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.zsokrouhlice.ic.cz/ [39] Základní umělecká škola J. V. Stamice Havlíčkův Brod [online]. © 2002-2008 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.zushb.cz/

74

Seznam příloh Přílohy A obrazový materiál k malířům Vysočiny a jejich přátelům Příloha A.1: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Ha%C5%A1ek Příloha A.2: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Jaroslav_Ha%C5%A1ek_-_podpis.svg Příloha A.3: http://www.ml-listy.cz/clanek.asp?id_clanek=5349 Příloha A.4: http://www.acb.cz/Item.aspx?i=30765 Příloha A.5: http://www.galerie-josefov.cz/autori/frantisek-kavan Příloha A.6: http://www.impresionismus.cz/tag/frantisek-kavan/ Příloha A.7: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Panu%C5%A1ka Příloha A.8: http://www.eantik.cz/cz/detail.aspx?did=62490 Příloha A.9: http://casopis.scena.cz/index.php?o=4&r=4&c=11279 Příloha A.10: http://www.galleryjk.cz/slavicek/index.htm Příloha A.11: http://aktualne.centrum.cz/ kultura/umeni/fotogalerie/2011/12/08/ petrkovsky-raj-i-peklo-bohuslava-reynka/ Příloha A.12: http://www.galerieart.cz/reynek_vystava_06.htm Příloha A.13: http://www.cesi.sk/bes/05/01/51sta.htm Příloha A.14: http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=872 Příloha A.15: http://www.galeriehb.cz/akce/doprovodne_programy/jan-zrzavy-navysocine Příloha A.16: http://turistickypruvodce.cz/sjz/ Příloha A.17: http://www.vysocina-news.cz/clanek/jan-zrzavy-v-brodske-galerii/

75

Přílohy B obrazový materiál k poznávacímu zájezdu Příloha B.1: http://www.kr- vysocina.cz/ vismo5/galerie3.asp?id_org=450008&id _fotopary=5825&p1=1101 Příloha B.2: http://www.rolfrover.estranky.cz/clanky/havlickuv-brod-a-jehopamatky.html Příloha B.3: http://www.sematam.cz/tipy-na-vylet/havlickuv-brod-koudelova-kasna/ 699/fotky/detail/4224 Příloha B.4: http://www.hotelslunce.com/15492/pamatky-havlickova-brodu/ Příloha B.5: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/rozhledny_a_ vyhlidkova_mista -7/?id=1193 Příloha B.6: http://www.panoramio.com/photo/22124015 Příloha B.7: http://www.vysocina-news.cz/clanek/gymnazium-havlickuv-brod-otevresve-brany/ Příloha B.8: http://www.hotelslunce.com/ Příloha B.9: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/cirkevni-3/?id=1192 Příloha B.10: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/galerie_a_muzea-52/galerie17/?id=1592 Příloha B.11: http://www.ubytovani-havlickuv-brod.cz/hotel-u-zlateho-lva/fotogalerie Příloha B.12: http://www.kr-vysocina.cz/petrkov-lipa-areal-zamecku/d-4021695/ p1=1114 Příloha B.13: http://svatosovi.bloguje.cz/879957-u-reynku-v-petrkove.php Příloha B.14: http://www.obec-okrouhlice.cz/obecni-urad-a-posta-okrouhlice-2007/g1634/id_obrazky=2224&p1=2035 Příloha B.15: http://www.ziveobce.cz/okrouhlice_c569186 Příloha B.16: http://www.blazejovice.cz/zricenina-vrch-melechov-certuv-kamen.html

76

Příloha B.17: http://www.prirodnihumpolec.cz/stromy?pg=54 Příloha B.18: http://www.mountainer.estranky.cz/fotoalbum/turisticke-tematickefotogalerie/studanky-foto/melechovska-studanka--ceskomoravska-vrchovina-.html Příloha B.19: http://www.penzionmariadol.estranky.cz/fotoalbum/ Příloha B.20: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/galerie_a_muzea52/pametni_sine-19/?id=1081 Příloha B.21: http://www.lipniceubytovani.net/okoli.html Příloha B.22: http://svatosovi.bloguje.cz/912276-seminar-vedoucich-a-cviciteluturistiky-v-oblasti-kct-vysocina.php Příloha B.23: http://rover.rajce.idnes.cz/hrad_Lipnice_nad_Sazavou/ Příloha B.24: http://www.restaurace.cz/havlickuv-brod/penzion-a-hostinec-u-ceskekoruny.html Příloha B.25: http://www.krucemburk.cz/ Příloha B.26: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/galerie_a_muzea-52/ pametni_ sine-19/?id=1919 Příloha B.27: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/osobnosti51/stopy_slavnych_osobnosti-15/?id=844 Příloha B.28: http://www.lideazeme.cz/clanek/u-slavicka-v-kamenickach Příloha B.29: http://www.spokojenybirdwatcher.estranky.cz/fotoalbum/u-nas-vkamenickach/volakuv-kopec.-.html Příloha B.30: http://svatosovi.bloguje.cz/829739-na-chrudimce.php Příloha B.31: http://hubert.hlinsko.cz/pension.htm Příloha B.32: http://www.bojanov.cz/index.php?nid=806&lid=CZ&oid=441493 Příloha B.33: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/natura_2000-12/?id=777 Příloha B.34: http://www.zeleznehory-hm.cz/2275/zricenina-hradu-lichnice/

77

Příloha B.35: http://www.geolocation.ws/v/I/55334384756781823855533439791467543202/dv-skok/en

78

Přílohy Přílohy A Obrazový materiál k malířům Vysočiny a jejich přátelům..………………...77 Přílohy B Obrazový materiál k poznávacímu zájezdu.………………………………...86

79

Přílohy A Obrazový materiál k malířům Vysočiny a jejich přátelům

Příloha A.1: Jaroslav Hašek

Příloha A.2: Dobrý voják Švejk

80

Příloha A.3: Jan Jůzl

Příloha A.4: Skaut od J. Jůzla

81

Příloha A.5: František Kaván

Příloha A.6: Vesnická idyla od F. Kavána

82

Příloha A.7: Jaroslav Panuška

Příloha A.8: Hrad Lipnice od J. Panušky

83

Příloha A.9: Antonín Slavíček

Příloha A.10: U nás v Kameničkách od A. Slavíčka

84

Příloha A.11: Bohuslav Reynek v Petrkově

Příloha A.12: Zátiší v kuchyni od B. Reynka

85

Příloha A.13: Otakar Štáfl

Příloha A.14: Akvarel Havlíčkova besídka v Německém Brodě od O. Štáfla

86

Příloha A.15: Jan Zrzavý se svými obrazy

Příloha A.16: Krucemburk od J. Zrzavého

87

Příloha A.17: Lipnice nad Sázavou od J. Zrzavého

88

Přílohy B Obrazový materiál k poznávacímu zájezdu

Příloha B.1: Havlíčkův dům

Příloha B.2: Malinův dům

Příloha B.3: Koudelova kašna v Havlíčkově Brodě

89

Příloha B.4: Morový (mariánský) sloup v Havlíčkově Brodě

Příloha B.5: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě

Příloha B.6: Štáflova bašta (památník)

90

Příloha B.7: Gymnázium v Havlíčkově Brodě

Příloha B.8: Interiér restaurace Švejkovna

91

Příloha B.9: Farní budova Husova sboru

Příloha B.10: Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě

Příloha B.11: Interiér Hotelu U Zlatého lva v Havlíčkově Brodě

92

Příloha B.12: Petrkovský zámeček

Příloha B.13: Hrob B. Reynka ve Svatém Kříži

Příloha B.14: Obecní úřad a pošta v Okrouhlici

93

Příloha B.15: Rodný dům Jana Zrzavého s pamětní deskou

Příloha B.16: Zřícenina na vrchu Melechov

Příloha B.17: Panuškův dub v Kochánově

94

Příloha B.18: Melechovská studánka

Příloha B.19: Penzion Mariadol

95

Příloha B.20: Památník J. Haška

Příloha B.21: Státní hrad Lipnice nad Sázavou

96

Příloha B.22: Hrob J. Haška

Příloha B.23: Busta J. Haška na Lipnici nad Sázavou

Příloha B.24: Interiér hostince U České koruny

97

Příloha B.25: Krucemburk

Příloha B.26: Pamětní síň J. Zrzavého

Příloha B.27: Hrob J. Zrzavého

98

Příloha B.28: Slavíčkova chalupa „na Volákově gruntu“ s pamětní deskou v Kameničkách

Příloha B.29: Volákův kopec v Kameničkách

99

Příloha B.30: Galerie A. Slavíčka v Kameničkách

Příloha B.31: Penzion Betlém

100

Příloha B.32: Obec Bojanov

Příloha B.33: Řeka Chrudimka

101

Příloha B.34: Zřícenina hradu Lichnice v Železných horách

Příloha B.35: Vyhlídka „Dívčí skok“

102

Putování za malíři Vysočiny

Recommend Documents